DVĚ LEKCE ZE ZAHRADNICKÉHO UMĚNÍ - VYUŽľľÍ METAFOR, 20l6: 51-63

DVĚ LEKCE ZE ZAHRADNICKÉHO UMĚNí - VYUŽITíMETAFOR V TERAPII ZAMĚŘENÉ NA ŘEŠENíTwo lessons from the art of gardening - the use of metaphorsin solution-focused therapy

Leoš Zatloukala, Daniel Žákovskýba Univerzita Palackého, Dalet, Olomouc, CZ; e-mail: leos.zatloukal@dalet.czbDalet, Olomouc, CZ; e-mail: daniel.zakovsky@dalet.cz

Psychoterapie. 10 (1), 51-63; ISSN 1802-3983

ABSTRAKT:

Článek se zaměřuje na využití metaforv terapii zaměřené na řešení. V první částiautoři nabízejí svůj pohled na metaforya jejich možné propojení s přístupem za-měřeným na řešení. Dále se text zaměřujena dva druhy metafor - metafory nabízenéklientem a metafory nabízené terapeutem.V obou případech předkládají vodítka provyužití metafor doplněná příklady z praxeautorů.

Klíčová slova: terapie zaměřená na řešení,metafora, využití

ABSTRACT:

The artic1e concems the use of metaphorsin solution-focused therapy. In the firstpart of the text authors offer their view onmetaphors and their possib1e connections tosolution-focused therapy. Following partsare devoted to two types of metaphors -c1ient generated metaphors and therapistgenerated metaphors. Authors offer c1uesto utilize both type s of metaphors as wellas case examples from their practice.

Keywords: solution-focused therapy, me-taphor, utilisation

" Věcí ze všech daleko největší je stát se mis-trem metafory. "

(ARISTOTELES, POETIKA)

.Rozsěvač rozsivd slovo ... ti, u nichž je za-seto do dobré země slyší slovo,přijímají je a nesou úrodu. "

(BIBLE, MARKOVO EVANGELIUM 4,14 A 20)

Jerzy Kosiňski ve své knize "Byl jsempři tom", která se stala předlohou ke stej-nojmennému filmu, vypráví příběh pro-stoduchého zahradníka Příhody, který sevyzná jen ve dvou věcech - v zahradničenía v televizních pořadech. Tento muž sezvláštní shodou okolností dostane do do-mácnosti bohatého podnikatele a fmančníkaRanda. Protože Příhoda mnoho let působiljako zahradník, reaguje na různé Randovyotázky zásadně tím, že mluví o zahradě,ve které dříve pracoval. Na Randa překva-pivě udělají jeho komentáře, které vnímájako příměry a analogie, takový dojem, žejej dokonce přizve na setkání s prezidentem.Prezidenta, stejně jako většinu občanů v tédobě, trápí finanční krize. Diskutují s Ran-dem o finanční krizi a o aktuální situacia přizvaný Příhoda vůbec ničemu z jejichřeči nerozumí. Dokonce v duchu docházík závěru, že se před ním oba muži bavíschválně šifrovanou řečí, aby jim rozumět

51

PRAXE I PUACTlCE

ani nemohl. Najednou se na něj prezidentpřímo obrátí s dotazem: "A co vy? Co simyslíte o tom špatném období na burze?"Příhoda je v první chvíli zaskočený, alepoté se uchýlí k ověřené strategii a začnevyprávět o zahradě, kterou dříve obhospo-dařoval: "V zahradě všechno roste podletoho, jaké je období. Není jen jaro a léto,ale taky podzim a zima. A po nich zase jaroa léto. Pokud nejsou poškozené kořeny, jevšechno v pořádku a dobře to dopadne."

,,Musím uznat," ozval se prezident, "žejsem takhle povzbudivé a optimistickéstanovisko už dlouho neslyšel. .. Mnozíz nás zapomínají, že příroda a společnostmají společný základ! Ano, přestože sesnažíme od přírody odříznout, jsme stálejejí součástí. Náš ekonomický systém sechová - stejně jako příroda - z dlouhodo-bého hlediska stabilně a logicky, a protose nesmíme bát toho, že jsme mu vydánina milost. Radujeme se ze střídání ročníchobdobí v přírodě, ale období, jimiž procházínaše hospodářství, nás zlobí! Jsme my toale hlupáci! Závidím vám váš pevný, vy-rovnaný náhled. Přesně tohle chybí našemuKongresu." (Kosiňski, 2010, s. 56-57)

Tento příběh krásně ukazuje, jakou transfor-mující sílu může mít vhodně zvolená metafora- dokáže změnit nejen význam dané situace,ale i prožívání a chování aktérů a interakcicelého systému. Kromě toho je zajímavé sivšimnout, že - jako v tomto případě - můžebýt volba užitečné metafory v podstatě nelo-gická, iracionální. Takovému silnému pro-středku změny, ovšem v kontextu psychotera-pie, chceme věnovat tento článek. Snažíme sev něm ukázat několik možností, jak se lze státpomyslným "zahradníkem" pečujícím o vý-honky a kvítky nových možností při prácis klienty.

52

1. CO JSOU METAFORY?Pojem "metafora" pochází z řeckého

slova .anetaférein", které se skládá z "phe-rein" (nést), .meta" (přes). Jde tedy o pře-nos významu na základě vnější nebo vnitřní(strukturální) podobnosti (O'Hanlon, 1986;Battino, 2002). V příběhu o zahradníkoviPříhodovi uvedeném výše se přenáší fi-nanční krize do nového kontextu - péčeo zahradu. Využívání metafor coby spe-ciálních jazykových útvarů má dlouhoutradici v našich kulturních dějinách - Ježíšv evangeliích mluví skoro neustále v po-dobenstvích, Platónův slavný obraz jeskyněpomáhá uchopit jeho nauku o idejích ele-gantněji než dlouhá spekulativní pojednání,tradiční i nové pohádky nás už od dětstvíučí orientovat se ve světě a filmy i knihynabízející nejrůznější příběhy a symbolymají stále poměrně velký okruh příznivců.Zvláštní roli mají metafory právě při snazeo uchopení toho, co se uchopuje nejobtížněji,a co zároveň bývá v životě člověka nejdů-ležitější (Lakoff, Johnson, 2002; Battino,2002).

Metafory vzhledem kjejich provázanostina poznávání, prožívání i chování nabízejívelmi slibný prostředek terapeutické změny(Battino, 2002; Kopp, 1995). V kontextupsychoterapie lze rozlišit tři základní typymetafor (Combs, Freedman, 1990):

• symboly - nejmenší jednotky metafor,slova, objekty, mentální obrazy apod.,v nichž je obsaženo bohatství významů

• příběhy - jde o komplexnější metafory,zahrnující nějaký děj, pointu i dramaa sdělující něco na různých rovinách(vědomé i nevědomé)

• rituály (obřady) - soubor aktivit, kterémají symbolický význam pro lidi, které

DVĚ LEKCE ZE ZAHRADNICKÉHO UMĚNÍ - VYUŽITí METAFOR, 2016: 5]-63

je provádějí; mohou utvrzovat stávajícístav a symbolicky posilovat stabilitua kontinuitu nebo naopak vyjadřovata symbolicky stvrzovat změny ve vztazíchči rolích (Bertolino, O'Hanlon, 2002).

2. METAFORY A PŘÍSTUPZAMĚŘENÝ NA ŘEŠENÍTerapie zaměřená na řešení je svébytný

psychoterapeutický přístup, který je charak-teristický (DeJong, Berg, 2008) zaměřenímna preferovanou budoucnost, zdroje a malýkrok (čím začít, jak uvést terapeutickouzměnu "do pohybu"). Principy terapie za-měřené na řešení jsou detailně popsányjinde (např. De Shazer et al., 2011; DeJong, Berg, 2008; Zatloukal, 2011). Jednouz možností, jak jim porozumět, je srovnánítoho, na co se klade důraz a na co nikoli(McKergow, Korrnan, 2009). Přehlednělze obojí vidět v tabulce (upraveno podleMcKergow, Korrnan, 2009):

V literatuře věnované terapii zaměřenéna řešení se specificky práci s metaforami

příliš pozornosti nevěnuje. Přesto se domní-váme, že metafory nejsou pro tento způsobpráce něco cizorodého nebo dokonce něco,co by s ním bylo v rozporu. Naopak, te-rapie zaměřená na řešení obsahuje samao sobě mnoho metaforických prvků. Asinejznámější technika tohoto přístupu - tzv."zázračná otázka" - pracuje velmi struktu-rovaně a pečlivě s metaforou zázraku, kterýzpůsobil zmizení problému nebo změnuk lepšímu (De Shazer et al., 2011; Zatlou-kal, 2009). Podobně je tomu s další slavnoutechnikou - škálami. Ty vlastně přinášejíjednoduché symbolické znázornění situaceklienta (De Shazer, Berg, 1993).

V našem pojetí práce s metaforou sekromě samotného přístupu zaměřenéhona řešení, který tvoří základní rámec naše-ho způsobu práce, významně inspirujemerovněž prací Miltona H. Ericksona (Zeig,2010; Lankton, Lankton, 1983; Dolan,1985; Battino, 2002; Rosen, 1982). Jed-ním z důležitých prvků Ericksonovy práces metaforou byl předpoklad o komplexním

Tab. 1: Srovnání toho, co terapeuti zaměření na řešení obvykle dělají a nedělají

CO TER \PITTI Z.\\II::ih::\Í CO TER.\PEl'TI Z.\\If:ŘE:\Í:\A ŘEŠE:\Í:\.\ ŘEŠE:\Í OB\'YKLE nf:L \.JÍ OB\ YKLE \ l'BEC :\Euf:L.\.JÍ

Zaměfenf se na to. CO klient (a další Zaměření se na to, co je špatně a proč.zťičastnění) říkají, že chtějí, a na rozdfly. které

to zptlsobi v běžném každodennún životě.

Zvědavost na to, co klientovi pomáhá Zvědavost na to, co klienta blokuje nebok posunu směrem, který si přeje. omezuje.

Využívání klientových popisů toho, co chce Diagnostika patologie nebo využití různýcha co se již podařilo k tomu, aby se všichni teorií k porozumění tomu, co v klientovězáčastněnf mohli rozhodnout, v čem je pro životě nefunguje.

klienta nejužitečnější pokračovat a dělat tohovíce. Jinými slovy. "diagnostikujeme" na čem

se s klientem shodneme, že funguje dobře.

Využívání jednoduchého a konkrétního Vnášení abstraktního - mentalistického nebojazyka k budování na klientových popisech. systernického - jazyka do konverzací

s klienty v kterékoli fázi terapie.

53

PRAXE / PRACTICE

působení metafor na vědomé i nevědoméúrovni (Zeig, 2010; Lankton, Lankton,1986). Kromě základní linie metafory sle-dujeme podle Ericksona nevědomě i různéimpulzy pro nová učení a zkušenosti, čas-to ve formě nepřímých sugescí (Lankton,Lankton, 1986; Rosen, 1982; Erickson,Rossi, 2010). Lanktonovi (1986) to de-monstrují na jednoduchém příkladě: pokudsledujeme nějaký horor, například slavného"Vetřelce", pak na vědomé úrovni po je-ho skončení víme, že šlo jen o smyšlenýpříběh, který navíc dopadl dobře (tedy li-kvidací dotyčné příšery). Přesto se však přicestě do koupelny plížíme, jako by na násměla příšera každou chvíli vyskočit, a po-kud by v tuto chvíli sousedova kočka vy-skočila na parapet našeho okna, mohli by-chom snadno propadnout panice. Důvod jejednoduchý - kromě základní linie příběhu,který jsme vědomě sledovali, proběhlai spousta nevědomého učení (Lankton,Lankton, 1986): učili jsme se podezříva-vosti (příšera se mohla změnit v kohokoli),naléhavosti (vesmírná loď mohla každouchvíli vybuchnout, celý děj filmu se ode-hrával v šíleném tempu "boje s časem") čibezmocnosti (příšeru nebylo možné zabít,neustále se přeměňovala a napadala dalšíčleny posádky). Příběh, který plně zaujalpozornost diváka, vytvořil prostor pro novéintenzivní prožitky a zkušenosti, a tím i ide-ální prostředí pro nové učení (Goleman,2014). Zvláštními zdroji inspirace jsou pronás rovněž podněty Bradforda Keeneyho,zejména jeho důraz na improvizaci, dramaa utilizaci při využívání metafor (Keeney,2009; Keeney, Keeney, 2012). V oblastisystematické práce s metaforami nabíze-nými klienty je naším zdrojem inspiracerovněž Kopp (1995).

54

Existují četné typologie terapeutickýchmetafor. Kromě již dříve uvedeného zá-kladního členění na symboly, příběhy a ri-tuály (Combs, Freedman, 1990) je z našehopohledu ještě užitečné rozlišovat metaforynabízené klientem a metafory nabízenéterapeutem (Battino, 2002). V prvním pří-padě přináší do terapeutického rozhovorumetaforu klient a terapeut ji "zachytí" a dá-le ji rozpracovává. Ve druhém případěpřichází s danou metaforou jako prvníterapeut. Tento rozdíl vnímáme v rámciterapie zaměřené na řešení jako významnýz několika hledisek:

• Využití metafory, se kterou přichází klient,koresponduje s principem úspornosti("Ockhamovy břitvy") či jednoduchosti(De Shazer, 1994; McKergow, Korman,2009). U metafor nabízených terapeutemhrozí riziko zbytečného komplikování te-rapeutického procesu a přehlížení mož-ností, které jsou k dispozici a lze je jed-noduše využít.

• Práce s metaforou, kterou nabízí klient,posiluje připojení ke klientovi a zejménapráci s jeho jazykem a "klíčovými slovy"(De Jong, Berg, 2008); pečlivé naslou-chání klientovi a práce s jazykem, kterýpoužívá klient, podporuje terapeutickoupozici "nevědění" či "zvědavosti" (An-derson, 2009), naopak nabízení metaforze strany terapeuta může posílit tendenciterapeuta k zaujetí role experta na životklienta (Anderson, 2009; Walter, Peller,2000), což v přístupu zaměřeném na ře-šení vnímáme jako rizikové (Walter,Peller, 2000; De Jong, Berg, 2008).

• Nabízení metafory terapeutem umožňujepřinést i velmi neobvyklé a tvořivé pohle-dy, které jsou vzdálené klientově zkuše-

DVĚ LEKCE ZE ZAHRADNICKÉHO UMĚNí - VYUŽITÍ METAFOR, 2016: 51-63

nosti a jeho používání jazyka, což můžebýt velmi užitečné a obohacující pro te-rapeutický proces (Keeney, 2009); úska-lím může být možnost ztráty připojeníke klientovi a riziko "terapeutické aro-gance" - hlavním "hrdinou" terapie byměl z našeho pohledu být klient (nebopopřípadě klient společně s terapeutem)a nikoli - jakkoli brilantní - terapeutsamotný (Duncan, Miller, Sparks, 2004).

• Nabízení metafory terapeutem umožňujeterapeutovi připravit si nějakou metaforupředem, což v případě využívání metaforklientem není možné - tuto výhodu ocenízejména začínající terapeuti nebo tera-peuti, kteří preferují přípravu na průběhsezení předem spíše než "terapeutickouimprovizaci" (Keeney, 2009).

Oběma typům metafor se budeme vě-novat v následujících dvou částech. Rádibychom předeslali, že s oběma variantamipracujeme, vážíme si jich a vnímáme je jakopotenciálně užitečné. Z našeho pohledu sevyplácí mezi oběma variantami v praxi roz-lišovat, dbát na speciftka práce s nimi (dálev textu je stručně zmiňujeme) a uvědomovatsi jejich přínosy, ale i nároky, které kla-dou na terapeuta, a možná rizika jejichvyužití.

3. METAFORY NABÍZENÉKLIENTEMUvedli jsme, že metafory tvoří běžnou

a nedílnou součást naší běžné komunika-ce. Totéž platí i pro komunikaci s klientyv psychoterapii. Z našeho pohledu neje-legantnější způsob práce s metaforami jezachytit a využít metafory, které do tera-peutického rozhovoru přináší sám klient.Při práci s metaforami nabízenými klienty

lze náš přístup nejsnadněji popsat ve čty-řech krocích:

1. Zachycení metafory nabízené klientemPrvním a základním předpokladem je

pozorné a pečlivé naslouchání klientoviv pozici "ne-vědění" či "terapeutické zvě-davosti" (Anderson, 2009). Za užitečné po-važujeme zejména zachytit "klíčová slova"klienta, která mají většinou podobu nějakémetafory a mají pro klientovo vnímánía prožívání zásadní význam (De Jong, Berg,2008; Zatloukal, Vítek, 2016). Alternativnělze požádat klienta, aby nějakou metaforusvé situace nabídnul (Kopp, 1995). Tentozpůsob využíváme méně často, protožekonverzace sama většinou přináší dostatekmetaforického materiálu. Na druhou stranunám může pomoci se cíleně zaměřit na prácis metaforami.

Příkladem využití metafory nabízenéklientem může být situace z praxe jednohoz autorů (L. Z.), kdy klient popisuje jakoproblémové ty situace, kdy "vybuchne".Tato metafora "výbuchu" byla zachycenaa tvořila pak určitou páteř společné tera-peutické práce.

2. Prozkoumání metaforyZachycenou metaforu lze prozkoumat,

a to v rovině významové i prožitkové(Kopp, 1995). K tomu lze využít i různé for-my imaginace nebo psychodramatu (Kopp,1995; Berg, Steiner, 2003). Na druhoustranu mnohdy stačí jen hrubé základníporozumění nebo lze rovnou využít záměr-ného "nedorozumění" jako dramatickéhoa humorného prvku (Cade, 1986), a tímse rovnou přesunout k další fázi. V pří-padě zmíněném v předchozím bodě byloprozkoumávání metafory velmi stručné,

55

PRAXE I PRACTICE

pokud bychom jej chtěli více rozvinout,mohli bychom klienta například požádat,aby stručně přiblížil jak takový "výbuch"konkrétně vypadá (V pojmech chování a in-terakcí s druhými) ajaké pocity a myšlenkymá s takovým výbuchem spojené.

3. Tvořivé rozvinutí metafory novýmzpůsobemZachycenou metaforu lze v souladu

s principy terapie zaměřené na řešení tvo-řivě a hravě rozvíjet různými způsoby, na-příklad:• využít metaforu pro rozvíjení prefe-

rované budoucnosti - metaforu lzejednoduše zakomponovat do otázek zkou-majících preferovanou budoucnostklienta; v případě "výbuchů" se lze napří-klad ptát: "Jak budou ty situace, kdy"vybuchnete", v budoucnosti vypadat,abyste si mohl říct, že už to nepotřebujeteřešit?" Lze hravě nabízet i různé metafo-rické varianty: "Přál byste si zmenšit síluvýbuchu? Nebo byste chtěl vybuchovatméně často? Nebo vám spíš jde o to, abyto byly ,řízené výbuchy' a ne něco, copřijde nečekaně a nadělá to paseku?" atd.

• využít metaforu pro rozvíjení výjimek-lze se zaměřit jak na výjimky z problé-mového vzorce, tak i na předzvěsti řešení(De Jong, Berg, 2008), například se lzeptát: "Podařilo se vám někdy předejít,výbuchu'?"

• využít metaforu pro rozvíjení zdrojů- v rámci metafory lze (často opět me-taforicky) zachytit a popsat i zdroje, kteréjiž klientovi nějakou měrou pomáhajía na nichž lze stavět další terapeutickouzměnu; v případě výbuchu lze napříkladpracovat se situací, kdy klient popsal, žese mu podařilo zvládnout hrozící "vý-

56

buch" (výjimka) a zkoumat zdroje: "Jakse vám podařilo odvrátit hrozící ,vý-buch'?", "Jak se vám podařilo ,uhasitroznětku' a zabránit tak ,výbuchu'?","Kdo vám v takové ,výbušné situaci'pomáhá to zvládnout?" apod.

• využít metaforu pro prožitkové vy-tváření rozdílů - metaforicky lze popsatproblémovou situaci i řešení a prozkou-mat s tím spojené prožívání a poté hledatmožnosti, jak tyto metaforické aspektypropojit s reálným životem klienta; tentopostup nejvíce koresponduje s postupem"prozkoumá vání a transformace meta-for klienta" popsaným Koppem (1995)a vyžaduje důkladné zpracování před-chozího kroku (prozkoumávání me-tafory). Příklad z praxe ukazuje, jak lzetento postup využít.

Příklad z praxe: BichleKlient popisoval terapeutovi (D. Ž.) svůjživot jako neotevřenou knihu se spoustoustránek, které ještě nikdy nikomu neukázala i jemu samotnému nejsou stránky knihypořádně známy. V rámci imaginace klientpopisoval knihu i své prožívání. Kniha bylavelká a tlustá. Pořádná bichle. A ležela na srd-ci. A protože byla těžká, to srdce tížila. Potéterapeut nabídnul klientovi, aby v rámcimetaforického obrazu učinil nějakou změnu.Klient přišel s tím, že pokud by knihu otevřela s někým listoval jejími stránkami, byla bylehčí a srdce by tolik netížila. Společně s te-rapeutem zkoumali, jak to bude vypadat, kdyžse rozhodne stránky s někým prohlížet. Klienthovořil hodně o otevřenosti vůči své rodině.Referoval i o změnách v prožívání. Terapeutklientovi nabídnul, že pokud bude chtít, můžemu na dalším sezení ukázat nějakou stránkuz této knihy. Na další sezení tedy klientpřichází s jedním silným příběhem ze svéhoživota, o kterém ještě nikdy s nikým nehovo-

DVĚ LEKCE ZE ZAHRADNICKÉHO UM~:Ní - VYUŽITÍ METAFOR, 2016: 51-63

řil. Dále je vidět, že podniká kroky pro to, abybyl více otevřený i vůči své rodině.

• využít metaforu pro přerámování a hu-mor - metafora sama o sobě nabízí skvě-lou příležitost pro přerámování (Watzla-wick, Weakland, Fisch, 1974), s nímžje často spojen i prvek překvapení a hu-moru (Cade, 1986); v případě s výbuchemtento aspekt splnila zmínka o "řízenýchvýbuších" (klient předpokládal, že jenutné "výbuchy" zcela eliminovat, nikdyjej nenapadlo uvažovat o řízeném (a tedyzáměrném a plánovaném!) výbuchu jakoo strategii řešení.

4. Ukotvení v životě klientaPoslední fází při práci s metaforami je

propojení metafory s životem klienta či jejíukotvení. V zásadě lze ukotvení provésttřemi způsoby (Kopp, 1995; Battino, 2002):

• konkretizace metafory - jednou z mož-ností je detailně s klientem rozebrat, codaný metaforický obraz v jeho životní si-tuaci znamená a jaké nové možnosti při-náší; ve výše zmíněném příkladě s "výbu-chem" by klient mohl vnímat "výbuch"jako metaforu pro situace, kdy jej ovládásilný hněv a reaguje nekontrolovaně a me-tafora výbuchu mu nabízí nové možnosti,jak tyto situace vnímat a jak s nimi za-cházet.

• využít metaforu pro experiment -v rámci přístupu zaměřeného na řešeníjsme zvyklí nabízet klientům experi-menty jako něco nového a bezpečného,co lze vyzkoušet (např. ve formě pozo-rování rozdílů či zdrojů, předvídání změn,realizace malých krůčků, tréninku novédovednosti nebo předstírání zlepšení

apod.); v rámci experimentů lze pracovatpřímo s metaforou - v případě s "výbu-chem" lze klienta například požádat, abypozoroval, kdy se mu "výbuchy" daří lépezvládat, nebo aby sledoval různé typy vý-buchů a třídil si je na tři skupiny: výbu-chy, které by si chtěl ponechat, výbuchy,kterých by se chtěl zbavit a výbuchy, u kte-rých si to ještě musí rozmyslet. Popřípadělze klientovi nabídnout, aby v určité si-tuaci "prodloužil zápalnou šňůru" (a mohlse skrýt do bezpečí), trénoval v různýchsituacích .neutralízaci výbušniny", v nou-zi nejvyšší vyhledal "pyrotechnika" nebonaplánoval řízené výbuchy na příští měsícdo kalendáře na vhodné dny a vhodnámísta. Kromě toho lze o experimentechsamotných uvažovat jako o samostat-ném druhu metafor (rituály). Potom lzeexperimenty vnímat jako dvojnásobnouči dokonce .vnořenou" metaforu (Lank-ton, Lankton, 1983).

• zaměřit se na "nevědomé učení" (Erick-son, Rossi, 2010) - protože terapeutickápráce s metaforou z povahy věci nabízí.facilitaci nového učení vedením asocia-cí" (Erickson, Rossi, 2010) a má tedyčetné "sugestivní aspekty", lze využítefekt tzv. .posrhypnotícké sugesce" (Erick-son, Rossi, 2010) v širším slova smyslu.V takovém případě lze nechat působit su-gesce (ve smyslu "podnětů pro novéučení") spojené s metaforou beze snahyo vysvětlování, vyjasňování a vědoméporozumění metafoře ze strany klienta;tuto strategii lze využít nejen při explicitníhypnoterapii, ale při jakékoli terapeuticképráci s metaforami, zejména s příběhy.Příklady práce s metaforou ve forměpříběhu s využitím posthypnotické suges-ce lze najít například v Rosen (1982),

57

PRAXE / PRACTICE

Zeig, Munion (2008) nebo Zatloukal(2011).

Příklad z praxe: Dostat ho z hlavyPracoval jsem (L. Z.) s klientkou, která měpožádala o hypnoterapii. Když jsem se jí ptal,co by bylo pro ni dobrým výsledkem takovéúspěšné hypnózy, vysvětlila mi, že pořád"musí" myslet na svého bývalého přítele, sekterým si čas od času napíše, ačkoli on užžije v zámoří a vztah z jejího pohledu nemá"absolutně žádnou perspektivu" a už předdvěma měsíci se oficiálně rozešli. Začalami popisovat, že díky tomu nemůže pořádněspát, má zdravotní problémy (se žaludkem),práce jí nejde a ani se na ni nedokáže sou-středit. Když jsem znovu zaměřil její pozor-nost k tomu, podle čeho pozná, že hypnózazabrala a že se to zlepšilo, popsala, že "byho dostala pryč z hlavy" a popisovala dalšízměny v práci i v osobním životě, které byto přineslo. Ptal jsem se na detaily s využitímjejího obratu "dostat ho z hlavy": "Až hodostanete pryč z hlavy, co bude jinak? A codalšího se změní, až ho dostanete pryč z hla-vy?" atd. Když jsme takto detailně popsali jejípředstavu preferované budoucnosti, pronesljsem s naprosto vážnou tváří: ,,Mluvili jsmeo tom, jak se váš život změní, až ho dostanetepryč z vaší hlavy. Řekněte mi, kam ho tedychcete přesunout?" Klientka na mě nejdřívechvíli zmateně koukala, zatímco jsem rukouukazoval, jak se "něco" přesunuje z hlavyněkam jinam, a u toho jsem pokračoval:,,Možná by pro vás bylo zajímavé ho dostatpryč z hlavy a přesunout ho tak, aby vám .vle-zl na záda' ... anebo abyste ho .měla v paži' ...možná bude lepší mít ho raději ,v patě' neboho pro jistotu pořád ,mít na krku'... anebouvítáte, když vám prostě bude ,u zadku' ... 'l"Už během mé řeči klientka pochopila, kammířím a začala se usmívat, ale v tomto bodědostala úplný záchvat smíchu a několik minutjsme se smáli. Když se trochu vzpamatovala,

58

okamžitě s potutelným úsměvem zareagovala:"Pro mě je to úplně jasné, chci, aby mi bylúplně u prdele!" To pro změnu rozesmálomě. Na to jsem ocenil, že může být rozumnéjej zatím jen přesunout na nějaké místo, kdenebude tolik rušit a obtěžovat, ale zatím hoúplně neodhazovat pryč. "Někdy je prostěužitečné jít po menších krocích", uvažovaljsem nahlas ... potom jsem se ještě ujistil,zda by uvítala jeho umístění spíše u levénebo u pravé půlky (opět výbuch smíchu,poté zvolila pravou). Následně jsem začals hypnotizací a během hypnózy jsem postup-ně sugeroval .jeho" přesun z hlavy směremna to "pravé místo", které si zvolila. Od tédoby myšlenky na bývalého přítele výraz-ně polevily, ale občas se ještě objevovaly.Společně s klientkou jsme na dalším sezenívytvořili přímo pro ni určitý .autobypnotickýrituál" pro situace, kdy se neodbytné a trýz-nivé myšlenky na bývalého přítele opět ob-jeví. Při tomto postupu klientka při relaxacipostupně imaginovala "přesun" z hlavy na "topravé místo", a tím došlo k úlevě. Požádaljsem ji, aby tento postup vyzkoušela v situa-ci, kdy se nějaké podobné myšlenky objeví.Na dalším sezení mi klientka vyprávěla, že"autohypnotický postup" vůbec nevyužila,protože když se objevily obtěžující myšlenky,stačilo jí vzpomenout si na to, kam "ho" chcepřesunout, a to ji natolik pobavilo a rozesmá-lo, že už nic dalšího nepotřebovala. V tomtopřípadě je k dispozici kombinace několikaz výše uvedených prvků - využití metaforypři práci s preferovanou budoucností, vy-užití přerámování a humoru i metaforickýexperiment.

Zejména při práci s dětmi (ale nejen s ni-mi) lze při práci s metaforou využít rov-něž kreslení či přehrávání (dramatizaci).Známou technikou využívající kresbu jekomiks, v němž lze do jednotlivých polí-ček kreslit například problém, řešení, cestu

DVĚ LEKCE ZE ZAHRADNICKÉHO UMĚNÍ - VYUŽITí METAFOR, 2016: 51-63

k řešení a symbolického pomocníka (Mills,Crowley, 1986; Berg, Steiner, 2(03). Podob-ně si lze vybrané situace (pomyslná políčkaz komiksu) s klienty přehrát formou krátkýchscének (Furrnan, 2004; Berg, Steiner, 2(03).

4. METAFORY NABÍZENÉTERAPEUTEMAlternativním přístupem je místo zachy-

cování metafor klienta a jejich využívánípřicházet s vlastními metaforami ze stranyterapeuta. Ačkoli je to v tomto případěterapeut, kdo nabízí metaforu, měl bypodle našeho soudu co nejvíce vycházetz jedinečnosti klienta. Náš způsob práces nabízením metafory terapeuta lze rovněžshrnout do čtyř kroků:

1. Vyjít z klientovy zkušenostiZvlášť cenným zdrojem informací pro

terapeutovu tvorbu metafor na základě kli-entovy zkušenosti je "popovídání" ("smalltaIk"), v němž se zaměřujeme na to, coklienta baví, co mu přináší radost do života,co je pro něj v životě důležité a co (alespoňtrochu) umí (De Jong, Berg, 2008).

Jinou alternativou je požádat klienta, abysi vybral nějakou metaforu z předloženénabídky (např. ve formě obrázků či karti-ček). Pokud klienta zaujme nějaký obraz,například dům nebo květina, lze dále tentoobraz strukturovaně rozvádět.

2. Nabídnout metaforuPokud se terapeut rozhodne nabídnout

nějakou metaforu, měl by si ujasnit, s ja-kým záměrem ji nabízí (Lankton, Lank-ton, 1983). Na základě toho lze nabídnoutjednoduchou metaforu ve formě symbolunebo i složitější metafory ve formě přľběhůči rituálů. Při tvorbě příběhů je užitečné dbátna to, aby přľběh měl nějaký děj, tedy nějakýzačátek, střední část i zakončení (Lankton,Lankton, 1983; Battino, 2(02). Příběh můžekopírovat .fříaktovou strukturu" terapeu-tického sezení (Keeney, 2009) a nabídnoutv metaforické rovině paralelu k problému,tvořivému přemostění (zdroje) i potvrzenía rozvinutí změny (Keeney, Keeney,2012). Pro samotné vyprávění příběhu jevhodné pracovat s prvkem dramatičnostia zaujetí pozornosti klienta. Základní drama-tické prvky pro vyprávění příběhů v terapiijsou shrnuty v tabulce (Lankton, Lankton,1983).

Z našeho pohledu je důležité, aby me-tafora byla pro klienta nabídkou, kteroumůže odmítnout, nikoli nějakým závaznýmodborným stanoviskem, které by měl při-jmout. Často terapeutovu nabídku metaforyuvozujeme například slovy "napadá měk tomu příběh ... ", "připomnělo mi to ... ","jak jste říkal XX, vzpomněl jsem si, ženedávno jsem slyšel. .. ".

Tab. 2: Dramatické prvky pro konstrukci příběhu

Dramatický prvek Klient Protagonista přfběhu

Napiti Vf, CO se děje nebo nastane(ale neví, kdy nebo jak pfesně)

Záhada Neví, co se děje nebo conastane

Pfekvapeaf, tok, humor Neví, co se děje nebo conastaoo

Ví, co se děje nebo conastane

59

PRAXE / PRACTICE

3. Rozvinout metaforuPři nabízení metafory vnímáme jako

užitečné sledovat reakce klienta s ohledemna to, nakolik ho daná metafora zaujala.Stejně jako je z našeho pohledu užitečnéumět nějakou metaforu nabídnout, je uži-tečné i od nějaké metafory zavčasu upustit,pokud není užitečná.

Pokud klienta metafora nějakým způso-bem zaujme a inspiruje, je možné ji dálerozvíjet, doptávat se klienta na další ná-pady, přidávat různé terapeutické sugescea návrhy možností či zkoumat s klientemprožitkovou rovinu metafory. Z naší zku-šenosti se ukazuje, že různí klienti majírůzné preference z hlediska délky setrvánív "metaforickém světě". Někteří mohous chutí pracovat na metaforické rovině celésezení nebo i několik sezení, jiní naopak po-měrně záhy přecházejí ke konkrétní aplikacia "ukotvení" metafory v kontextu svéhoživota. Podobně to ovšem pravděpodobněplatí i o terapeutech a jejich preferencích.

4. Ukotvit v životě klienta:Při ukotvování v životě klienta postupu-

jeme obdobně jako u metafor nabídnutýchklientem, tedy buď zaměřením se na kon-kretizaci metafory, na experiment nebozaměřením na "posthypnotické sugesce"a nevědomé učení. Následující příkladukazuje prvni z těchto variant.

Příklad z praxe: EliášPřišla ke mně (L. Z.) asi pětapadesátiletáklientka, která se dlouhodobě léčila s depre-semi, brala již několik let léky a pravidelněnavštěvovala psychiatra. Ještě než jsem se jístačil na cokoli zeptat, předložila mi zprávuod lékaře, kde byla uvedena její diagnózai léky, které bere. Když jsem se jí zeptal, coočekává od naší spolupráce, mluvila o tom,

60

že by zmizely deprese. Kdyžjsme si povídalio tom, jak bude její život vypadat, až depre-se zmizí, překvapila mě jasnou a zároveňneobvyklou vizí: "Budu moci zase mluvits Bohem." Poté mi vysvětlila, že je velmisilně věřící a mnoho času věnuje různýmformám modlitby a čtení Bible. Dříve bylanějak schopná Boha vnímat a všechno bylov pořádku, ale od jisté doby již Boha "necí-tí". Jakmile bude moci zase vnímat Boha,bude vše v jejím životě v pořádku. Nějakýčas jsme ještě strávili popisem změn v jejímživotě, které nastanou poté, co deprese zmizí.Přitom jsem si v duchu kladl s určitým zne-pokojením otázku, zda nejde spíše o případpro nějakého kněze či duchovního. Na mouotázku v této věci klientka uvedla, že samase v žádné církvi neangažuje, ale dříve mělasvého "duchovního učitele" a nyní čerpáinspiraci z různých přednášek a knih a žádnéduchovní doprovázení vyhledat nechce (kdyžtak jí bude někdo "poslán"). Když jsme sidále společně povídali o změnách v jejímživotě, vzpomněl jsem si při nějaké klientčinězmínce o Bibli na biblický příběh o Eliášovi.Zmínil jsem se jí o něm a zeptal jsem se, zdajej zná. Řekla, že navzdory tomu, že Bibličte hodně, tento příběh nezná, a byla na nějvelmi zvědavá. V příběhu (1 Kr18) se vyprávío proroku Eliášovi, který se utkal s kněžímipohanského boha Baala. Baalovi kněží i Eli-áš měli připravit hranici pro zápalnou oběť,a pak požádat svého Boha, aby seslal oheňa hranici sám zapálil. Zatímco Baalovi kněžíneuspěli, Eliášovi se podařilo oheň z nebepřivolat. Prorok slavil velký triumf a mělsilný duchovní zážitek. Vzápětí však přišladěsivá zpráva - královna Jezebel, která bylanakloněna Baalovým kněžím, vydala rozkazEliáše najít a popravit. Eliáš utekl do pouště.Tam po několika dnech trpěl žízní i smutkem,rezignoval a přál si umřít. A stal se zázrak -Bůh poslal anděla, který mu přinesl chléba vodu. Tento zázrak se opakoval několik

DVĚ LEKCE ZE ZAHRADNICKÉHO UMĚNÍ - VYUŽITÍ METAH)R, 2016: 51-63

dní. Eliáš nebyl schopen ničeho jiného nežjen ležet a čekat na chléb a vodu, které jejudržovaly při životě. Bůh poté Eliáše vyzval,ať se vydá na cestu. Po 40 dnech dorazil "v síletoho pokrmu" až k hoře Choreb, kde prožilsilný mystický prožitek. Vyprávěl jsem tenpříběh dramaticky a pomalu a vkládal jsemtam různé komentáře. Na konci klientkazamyšleně řekla: "Možná jsem teď právěna poušti ... také si často přeji umřít a je tohrozné, ale mám tam alespoň chleba a vodu,abych to nějak přežila." Poté se rozloučilaa odešla. Na dalším setkání hned na začátkupo přivítání spustila: ,,Minule po našem sezeníjsem si šla sednout do jednoho chrámu a pře-mýšlela jsem o tom příběhu, který jste vyprávěl,a znovu jsem si ho i celý přečetla v Bibli. A užvím, kdo je ten anděl. .. to jste vy!" Musím sepřiznat, že se mi nestává každý den, aby měněkdo nazval andělem, proto jsem poděkovala navázal jsem: "Zdá se, že jako anděl mámza úkol vám nabídnout nějakou posilu, abysteto na poušti dokázala zvládnout a dokoncesebrala síly a vydala se na cestu dojít až k hořeChorebu ... s jakou posilou byste chtěla odejítz dnešního sezení?" Podobným způsobem jsmepracovali asi 20 sezení v průběhu asi dvou let,během kterých se klientce podařilo zvládnoutzávažný zdravotní zákrok, dramatický rozvodmladšího syna, úmrtí psa i další životní a vzta-hové těžkosti. Nakonec se stav klientky zlepšilnatolik, že jsme se dohodli na ukončení spo-lupráce s tím, že se v případě potřeby můžekdykoli na mě obrátit. O tom, zda již dorazilake svému Chorebu, zatím zprávy nemám.

Obdobně jako v případě metafor nabíze-ných klientem lze i při práci S metaforaminabízenými terapeutem využít grafické čidramatické prvky. Většinou se v takovémpřípadě jedná již o předpřipravené a jasněstrukturované materiály: standardizovanéobrázky, dokreslovací pomůcky nebo pře-dem definované scénky.

ZÁVĚREMV úvodu tohoto textu jsme terapeuta při-

rovnali k zahradníkovi. Doufáme, že bylopatrné, že nám nešlo o to, aby terapeut vše,co rozhovor s klienty přináší, jednodušepřeváděl po vzoru pana Příhody na svéoblíbené téma, tedy kupříkladu na zahrad-ničení. Spíše lze podle našeho soudu chápatpráci s metaforami v nejširším slova smyslujako zahradnickou práci. Známé Ježíšovopodobenství o rozsévači je zajímavé tím, žemetaforicky popisuje způsob, jakým se lzedívat na používání metafor. Terapeutickémetafory mohou představovat drobná se-mínka, která postupem času přinášejí v ži-votě klientů úrodu a užitek. Mnohé z nichnepadnou na úrodnou půdu, ale některá semohou uchytit. Některá semínka dokoncepřicházejí od klienta (klientem nabídnutémetafory), s jinými může přijít terapeut.V obou případech lze roli terapeuta vní-mat jako (znovu)zasévání těchto semíneka péči o nové konstruktivní učení klienta,které z nich vzejde. V tomto smyslu jepráce s metaforami v pravém slova smyslutvořivá, protože vytváří něco zcela novéhoa užitečného.

LITERATURA:Anderson, H. (2009). Konverzace.jaryk ajejich

možnosti: Postmoderní přístup k terapii.Praha: NC publishing.

Battino, R. (2002). Metaphoria: Metaphorand GuidedMetaphorforPsychotherapy andHealing. Carmarthen: Crown House publ.

Berg, I. K., De Shazer, S. (1993). Making num-bers talk: Language in therapy. In Friedman,S. The new langure oj change: Constructivecollaboration in psychotherapy. New York:The Guilford press, s. 5 - 24.

Berg, I. K., Steiner, T. (2003). Children 's solu-tionwork. New York: W. W. Norton and comp.

Bertolino, B., O'Hanlon, B. (2002). Colla-

61

PRAXE / PRACTICE

borative, competency-basedcounseling andtherapy. Needham Heights: Allyn and Bacon.

Cade, B. (1968). The uses ofhumour in thera-py. In De Shazer, S., Kral, R (eds.) lndirectapproaches in therapy. Rockville: Aspen-publ., Inc., s. 64-76.

Combs, G., Freedman, J. (1990). Symbol, storyand ceremony: Using metaphor in individualandfamily therapy. New York: W. W. Nortonand comp.

De Jong, P., Berg, I. K. (2008). lnterviewingfor solutions. 3rd ed. Pacific Groove: BrookslColepubl.

De Shazer, S. (1993). Klúče k riešeniu v krátkejterapii. Trenčín: Ga!anta.

De Shazer, S. (1994). Wordswereoriginallyma-gic. New York: Norton& co.

De Shazer, S., Dolan, Y., Korman, H., Trepper,T., McCollum, E., Berg, I. K. (2011). Zd-zračná otárka: Krátká terapie zaměiendna řešení. Praha: Portál.

Dolan, Y. M. (1985). A pathwith a heart:Ericksonianutilizationwithresistant and chro-nicclients. New York: Brunnerl Mazel publ.

Duncan, B. L., Miller, S. D., Sparks, J. A.(2004). The heroic client: A revolutionaryway to improve effectiveness through client--directed, outcome-informed therapy. 2nd ed.San Francisco: Jossey-Bass.

Erickson, M. H., Rossi, E. L. (2010). Hypno-tická psychoterapie: Kniha případových stu-dií. Brno: Emitos.

Furman, B. (2004). Kids' Skills: Playful andpracticalsolution-findingwithchildren. Ben-digo: St. Luke'slnnovative Resources.

Goleman, D. (2014). Pozornost: Skrytá cestak dokonalosti. Brno: Jan Melvil publ.

Keeney, B. (2009). The creative therapist:The art ofawakening a session. New York:Routledge.

Keeney, H., Keeney, B. (2012). Circular The-rapeutics: Giving Therapy a Healingheart.Phoenix: Zeig, Tucker and Theisen.

Kopp, R R. (1995). Metaphortherapy: Using-client-generated metaphors in psychotherapy.New York: Brunnerl Mazel publ.

Lakoff, G., Johnson, M. (2002). Metafory,kterými žijeme. Brno: Host.

62

Lankton, S. R, Lankton, C. H. (1986). En-chantment and lntervention in Family Thera-py: Training in EricksonianApproaches. NewYork: BrunnerlMazel.

Lankton, S. R, Lankton, C. H. (1983). Theanswer within: A clinical framework ojericksonian hypnotherapy. New York: Bru-nnerlMazel publ.

McKergow, M., Korman, H. (2009). In between- neither inside nor outside: The radia! simpli-city of solution-focused brief therapy. lour-nal of Systemic Therapies 28, s. 34-49.

McNeilly, R B. (2009). Healing the WholePerson. New York: John Willey and sons.

Mills, C. M., Crowley, R. J. (1986). Thera-peutic Metaphorsfor Children and the Chi/dWithin. New York: Brunner - Routledge.

O'Hanlon, B. (1986). The use of metafor fortreating static complaints in psychotherapy.In De Shazer, S., Kra!, R. (eds.) lndirectapp-roaches in therapy. Rockville: Aspenpubl.,Inc., s. 19 - 24.

Rosen, S.(1982). My Voice Will Go with You:The Teaching Tales of Milton H. Erickson.New York: W. W. Norton and comp.

Walter, J. L., Peller, J. E. (2000). Recreatingbrief therapy: Preferences and possibilities.New York: W. W. Norton and comp.

Watzlawick, P., Weakland, J. H., Fisch, R.(1974). Change: Princip les ofproblemfor-mation and problem resolution. New York:Norton&Company.

Zatloukal, L. (2009). "Zázračná otázka" a jejívyužití v krátké terapii. Psychoterapie,3/2009,s.179-191.

Zatloukal, L. (2011). Jak odehnat slony - pří-stup zaměřený na řešení. Psychologie dnes17,č.5,2011,s.48-52.

Zatloukal, L. (2011). Práce s "podvědomím"v (hypno )terapii zaměřené na řešení popsanána příkladu z praxe. Psychoterapie 5/2011,s.26-40.

Zatloukal, L., Vítek, P. (2016). Koučovánizaměřené na řešení: 50 klíčů pro společnéoteviráni nových možností. Praha: Portál,(v tisku).

Zeig, J. K. (2010). Výukový semindř s Mi/tonemH. Ericksonem. Brno: Emitos.

DVĚ LEKCE ZE ZAHRAD lCKÉHO UMĚNÍ - VYUŽITÍ METAFOR, 2016: 51-63

Zeig, J. K., Munion, M. W. (2008). Milton H.Erickson. Praha: Triton.

Mgr. Leoš Zatloukal, Ph.D. et Ph.D., jeabsolventem doktorského studia klinicképsychologie na Univerzitě Palackého v Olo-mouci a sociální práce na Ostravské Uni-verzitě v Ostravě. Absolvoval komplexní750h výcvik v systemické psychoterapii(/5Z), výcviky v hypnoterapii (prof Kra-tochvíl, Dr. Zika) a další kurzy a výcvikypod vedením předních tuzemských i za-hraničních lektorů. Vyučuje poradenstvía terapii a vybrané manažerskě dovednostina katedře sociální práce Univerzity Palac-kého v Olomouci a spolupracuje s několikadalšími vysokými školami (F55 MU, FFMU, Newton College), působí v soukromépraxi (Olomouc) a v manželské a rodinnéporadně (Brno). Je spoluzakladatelem týmuterapeutů, koučů a lektorů přístupu zamě-řeného na řešení .Dalet" (www.dalet.cz),lektorem komplexního psychoterapeutic-

kého výcviku v terapii zaměřené na řešení,výcviku v hypnoterapii zaměřené na řešenía dalších kurzů a výcviků. Kontakt:leos.zatloukal@dalet.cz

PhDr. Daniel Žákovský absolvoval stu-dium psychologie na Univerzitě Palackéhov Olomouci a četné další kurzy a výcvikyv systemickém přístupu, integrativní psy-choterapii a hypnoterapii. Působí v soukro-mé praxi (Kroměiiž], Je spoluzakladatelemtýmu terapeutů, koučů a lektorů přístupuzaměřeného na řešení .Dalet" (www.dalet.cz), je lektorem komplexního psycho-terapeutického výcviku v terapii zaměřenéna řešení, výcviku v hypnoterapii zaměřenéna řešení a dalších kurzů a výcviků. Kon-takt:daniel.zakovsky@dalet.cz

Došlo do redakce 10. 2. 2016, po úpra-váchpřijat k recenznímu řízení 17.2.2016.Revidované znění došlo 9.3.2016. K pub-likaci přijato 10.3. 2016.

63