ZÁPISKY Z PŘEDNÁŠEK

PROF. PHDR. JAN SEDLÁK, CSC.(externí zdroje: www.slavnevily.cz , www.wikipedia.cz)

BRNĚNSKÁ SECESE A FUNKCIONALISMUS..................................................................................................................1

SECESE...................................................................................................................................................................2

A) PŘÍRODNÍ SECESE.............................................................................................................................................2ALOIS LUDWIG..................................................................................................................................................2

B) GEOMETRICKÁ SECESE.....................................................................................................................................2LEOPOLD BAUER –............................................................................................................................................3HUBERT GESSNER.............................................................................................................................................3DUŠAN SAMUEL JURKOVIČ................................................................................................................................4

SAKRÁLNÍ UMĚNÍ MĚSTA BRNA...................................................................................................................5

1918 – BRNO, 2. NEJVĚTŠÍ MĚSTO V ČSR.....................................................................................................7

URBANISMUS........................................................................................................................................................7

ERNST WIESNER................................................................................................................................................7BOHUSLAV FUCHS...........................................................................................................................................8

BRNĚNSKÁ SECESE A FUNKCIONALISMUS

Konec 19. století – 1939 (+ po 2. světové válce)

Brno − výjimečné postavení v meziválečné avantgardě− architektonická sbírka na Špilberku – stálá expozice− galerie architektury – Obecní dům ( několik architektů nerozhodlo věnovat výzkumu

architektury – pořádají výstavy, 1999 Jan Výšek – 1.výstava, dále židovští architekti, Josef Polášek, Ernst Wiesner)

Brněnská secese (nepřímý název, spíše secese v Brně)Brno – křižovatka, místo, kde se zrodily dvorní předměstí Vídně

1874 - * Vyšší státní průmyslová škola (obor stavitelství)− odrazový můstek architektů− německá škola− 80. – 90. léta, r.1889 – Bauer, Gesner, Hoffman…pak na univerzitu do Vídně− univ.učitel Otto Wagner (od r .1904) na vídeň. akademii Moderne

architektur

90. léta 18. stol. – Karneval stylů- první secesní návrhy v Brně- mizení historických stylů, převládá pozdní historismus

- neustálá konfrontace Němci x Češi, Němci měli navrch od poč. do konce války – na úkor estetiky architektury- doba mnoha spolků (v Brně cca 500), 1900-1910 62% Němci(velká ekonom.síla), zbytek Češi, rozhodoval dorozumívací jazyk(asi

němčina), Mähnschen Runstheim – moravský umělecký spolek

1900 – Klub přátel umění (založil ředitel dívčího internátu Vesna Mareš) – Žabovřesky, Jana Nečase č.2, v rukou obchodníků(milovníků umění), měli hlavní slovo, téma pohádky, členitá stavba, ozdobný ornament slunce, na bráně pávi, stěny obloženy korkem jako izolace, dům koupila Brněnská galerie – rekonstrukce, jedná se o „dům milovníků umění“ – goblény, sochy

1

1907 – Sdružení umělců moravských – Hodonín, Jožo Úprka

SECESE- odštěpení, vystoupení, odloučení- reakce mladých na starší generaci umělců- názorové střety – vystoupení ze spolků – založení nových spolků:

r.1897 – Wiener secesion (Rakousko)Jungendstill (Německo)Modernstyle (Anglie)

− proti salónnímu malířství− nový, mladý (nejprve označuje etické hodnoty hnutí)− umění, které reflektuje svobodu > je svobodné− podnikatelský průmysl – důležitý v Brně: vlnařský (textilní) průmysl(překonal i

hosp.krizi), strojírenství, elektrotechnický prům.− téma pohádky – domin.znak secese

A) Přírodní seceseALOIS LUDWIG – Wagnerův žák, práce v 1. ročníku na akademii, 1895 stavba, Veslařská ulice, ukotvena v historismu, ale secesní prvky(hl. malířská výzdoba) – 2 dívky pozorující východ slunce(symbol mládí a zrození); ve stylu cottage = angl.venkovský dům, inspirace sec.architektů pro vily a rodinné domy- tehdy časopis Der ArchitektFridrich Vaněk – největší průmyslník, Ludwig se oženil s jeho dcerou, po smrti se staral o jeho obchody. Po skončení studií vedl Wagnerův ateliér

Přestavba hotelu Grand (1901) – autoři Ernst Lindner, Theodor Schreier- fresková výzdoba – Paridův soud(anonymní)- florální secese – pracuje s idealizovaným dekorem vegetace- známá freska (Paidův soud), vypadá jako mozaika, autor neznámý- mezi okny je rozeta, nad freskou krásná skleněná markýza

B) Geometrická secese vliv skotské secese na Vídeň- dům koncipován z vnitřku – funkčnost na prvním místě- nic organického, zákl.jednotka je čtverec- strukturování omítky, čtvercové výplně oken- v interiéru jen bílé omítky- prolínání z prostoru do prostoru

LEOPOLD BAUER – *1871, architekt, studium v Brně, pak Vyšší odborná ve Vídni (spoluzakladatel Vídeňské secese) - Wagnerův žák, premiant, výborný teoretik i designér, 1905 se staví do opozice proti W. (otevřený dopis, W. je moc racionální)

2

- 1906 Nájemní dům barona S. Haupta (Masarykova 7, Brno, Morava) – doklad nenásledování W., arkýře, pod okny révové listy a medailony (barokní), geometrická secese , je zbořen

- 1909-1911 Vila H. Hechta (Hlinky 142b, Pisárky 58, Morava) – půlválcové těleso s toskánskými sloupy, nyní konzulát

- vystoupil ze spolku Rakouských arch., staví se proti racionalismu, utilitarismu - považován za odpadlíka- 1927 villa Valerie Fischerové, „Sultánský palác“

Zdroj:slavnevily.cz

Reissigova villa (1902) – Hlinky 148, Karel Reissig (advokát, člen městského zastupitelstva),

− pokládáno za 1. moderní dům v Rakousku (secese)− dnes je zkušební a kontrolní ústav zemědělský− vstup z Hroznové ulice− postavil ji, když mu bylo 29 a trvalo to 1 rok− dole bydlel domovník, který měl soukromé točité schodiště− velká knihovna s čítárnou− podkroví – pro hosty− 2 koupelny, místnost pro chůvu− kulatý stůl s 6 nohama− na střese symbol Minervy, sova− interiér, barevné sklo

HUBERT GESSNER

- 1904 ul. Milady horákové (dřív Říjnové revoluce) 24/26, dřív okresní nemocenská pokladna, nyní nájemní byty, kupolovité ukončení střechy, červené a zelené obkladačky, dům oblíben pro barevnost – inspirace pro další 2 domy v ulici

- studoval d Bauerem- stále má dům původní stav, použité trvanlivé materiály, stropy (florální secese)- vstup má stále původní dveře- fasáda je omyvatelná

Koliště – původně pojišťovna 1912-13, rozdíl architektů exteriéru a interiéru- Bohumil Čermák – Čech, německý student Wagnera(privátně), geom.secese, ale odklon

ke klasicismu, založil v Brně umělecko řemeslné dílny(1932)

3

- Old american bar (1912) – 1.bar v Brně, Čermák, žlutobílé stěny, červený samet, modré hedvábné stěny

C) Folklórní secese - hledá inspiraci v lidovém umění

DUŠAN SAMUEL JURKOVIČ (1868-1947) – Slovák, titul národního umělce- neabs.vysokou školu, ale SPŠ ve Vídni (předtím studoval v Maďarsku), architekt a

designer, spis Umělecké zásady stavby měst, praxe ve Vsetíně, vydával sborník Práce lidu našeho

- 1891 – Jubilejní výstava, společně s Michalem Urbánkem (vsetínský stavitel) navrhl tzv. Valašskou vesnici (Poustevny na Radhoštěm) - Jurkovič navrhl dřevěné srubové stavby v secesním slohu s bohatým stylizovaným dekorem. Dbal při tom, aby budily dojem slovanské lidové architektury. Architektonické prvky exteriérů použil Jurkovič z lidových staveb řady valašských, ale i kusyckých vesnic

- po 1. sv. v. dostal titul národní umělec

Jurkovičova vila− jeho vlastní, v Brně-Žabovřeskách (Jana Nečase 2)− stala výstavním exponátem během výstavy uspořádané Klubem přátel umění ve dnech 26.

srpna – 20. září 1906− mozaika byla zničena během války− nábytek je z dubu, ale samotný dům má tenké zdi, byla v něm zima− barvy mají svůj důvod – konstruktivní prvky jsou modré, dekorace žluté a okrasné věci jsou

zelené− připomíná perníkovou chaloupku− má pěknou kamennou lodžii− v půlválci je ateliér− druhým vlastníkem byl hrabě Korinský (1938)− Moravská galerie jej koupila za 15,5 milionu, během rekonstrukce do něj však vrazila

dvojnásobek1

− Dům byl navržen a vybudován na principech anglického venkovského domu „cottage“ s dominantní dvoupodlažní halou uprostřed dispozice. Do dějin architektury pak vstoupil spolu s další autorovou tvorbou jako významný projev folklorně orientovaného proudu secesního umění. Dřevěné prvky na fasádách spolu se střešní krajinou se mu staly výtvarným vyjádřením stavební podstaty domu i vyjádřením jeho výchozí orientace na lidovou architekturu. U Jurkovičovy vlastní vily mají však již značně redukovanou formu a dům je suverénním architektonickým projevem secesního hnutí. Ve střední Evropě k němu můžeme nalézt paralelu například v Olbrichových stavbách v Darmstadtu, v českém prostředí pak jde zřejmě o nejdůslednější realizaci myšlenek britského hnutí Arts and Crafts.

− Dušan Samo Jurkovič s rodinou žil ve své vile necelých 13 let. V březnu 1919 dům prodal a odstěhoval se do Bratislavy. V následujícím období prošla vila řadou dílčích změn. Moravská galerie v Brně ji získala v roce 2006 a stala se tak správcem páté architektonicky pozoruhodné budovy určené k prezentaci výtvarné kultury.

Česká chalupa – arch. se začíná vracet k lidovým kořenům (odklon od historického stylu)

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA, Jaselská - návrh stavby vypracoval pražský architekt Antonín Pfeiffer, figurální reliéf dívky nesoucí ve vztyčené pravici pochodeň a v levici otevřenou knihu jako symbol vzdělání vytvořil sochař Josef Pekárek (světlonoš), kulturní dění – spolek Klub umění

Antonín Blažek – stud.v Praze u Ohmanna, 1902 Solniční/Česká (dnes hotel Slavia)

1 „Architekti budují vlastní pomník za cizí peníze.“ J. Sedlák někoho citoval, ale koho?

4

Sakrální umění města Brna7 architektonických sakrálních podniků – obdoba barokní éry s výjimkou červeného kostela

1. 1909 dokončení katedrály sv. Petra a Pavla − Věže Petrova se nad Brnem tyčí teprve jedno století. Dělníci je postavili v letech 1904

až 1905 podle návrhu architekta Augusta Kirsteina, který uspěl v architektonické soutěži.

2. kostel Nejsvětějšího srdce páně v Husovicích− Husovice se staly městem od 1912 – 1919, proto musely mít

vlastní kostel− Karel Hugo Kepka, původní projekt v neorománském

stylu, ale špatné podloží…− 1906 nový návrh, historismus, románské a gotické, ale

použitím materiálů a barevností se hlásí k secesi, vypadá jako kubizující, motivy vychází z bestiářů, interiér – odlišný klasicizující ráz oproti secesnímu vnějšku

− Kepka – jmenován profesorem, autor rektorského řetězu, 1915 rektor ČVUT, byl x Jurkovičovi

3. kostel Neposkvrněného početí panny Marie (1906) – Franz Holík (žák Wagnera)

- vysvěcen 1914 k 80.narozeninám Fr.Josefa I., nebarokní arch. (historizující)

- interiér: stylová symbióza; secesní, naturalistické vitráže (obrana Brna před Švédy)

4. kostel Sv. Vavřince v Komínu (1912-13),− přestavba (původně tam byl gotický kostel založen Eliškou Rejčkou)− Antonín Blažek, historizující styl− nad vchodem je „grilování“ sv. Vavřince, prošel 3 stavebními etapami

3. kostel v Horních Heršpicích – zasvěcený sv. Klementu, arch. Ferdinand.Hrach – střídmý klasicizující interiér (také

Žerotínovo nám., Fakulta soc.studií)

4. Secesní kaple Nejsvatějšího srdce Ježíšova − s malbami Jano Köhlera byla postavena v roce 1915 podle projektu Vladimíra Fischera jako

kostel ve vojenském nemocničním areálu v místě dnešní Chodské ulice. [51] Protože stavba po

5

druhé světové válce chátrala, bylo ve druhé polovině 60. let 20. století povoleno občanům obce Oslnovice kapli rozebrat a přemístit do své vesnice.

− K tomuto kroku došlo v roce 1969, po změně politické situace ale již nedostali povolení kapli znovu sestavit. Ta zůstala 25 let uskladněná v místních stodolách, teprve po roce 1989 se situace změnila. Kaple byla sestavena do původní podoby v letech 1993–1995, vysvěcena byla o rok později

− anastylóza – znovupostavení

NEMOCENSKÁ POKLADNA, VČELÍN− nachází se v centru města na rohu ulic Kobližné a Rooseveltovy, naproti Janáčkovu divadlu− postaven v letech 1896-98 jako nájemní dům penzijní pokladny Spolku průmyslových

úředníků  podle projektu Ludwiga Baumanna− v nárožních prostorách v přízemí byla zřízena cukrárna, později zde dlouhá léta bylo

knihkupectví− název Včelín dostal objekt podle kovové včely, která se

dodnes vznáší ve výši 25 m nad zemí a ukončuje mohutnou nárožní kopuli v podobě včelího úlu (symbol spořivosti)

JUSTIČNÍ PALÁC – nyní Krajský soudRooseveltova ulice

− ve své době byla největší stavbou− *1906-1909, Alexander Wielemanns (specialista na justiční

budovy)− ve stylu historizující architektury (rakouské baroko + římská

antika)− plány budovy byly použity k uchránění parket při malování,

naštěstí je někdo zachránil)− budova byla navržena i s nábytkem, který si časem mohli rozebrat zaměstnanci− konstrukce jsou železobetonové, ale jsou zakryty výzdobou

HLAVNÍ VLAKOVÉ NÁDRAŽÍ BRNOPrvní lokomotiva přijela do Brna 11. listopadu 1838 po Severní dráze císaře Ferdinanda. Bylo to v rámci zkušebního provozu na trati Rajhrad-Brno, a jízda trvala asi 15 minut. Na dobovém obrázku jsou vidět davy brňanů, kteří si nenechali tuto slavnostní událost, ne-li světového pak určitě evropského významu, ujít. A jak by mohli, vždyť byla dokončena první železniční trať na území Moravy v rámci Rakouska-Uherska, a jméno lokomotivy, která měla přijet do Brna, znělo v uších moravanů tak libozvučně - "Moravia"! A navíc do té doby u nás nikdo nikdy žádnou lokomotivu na parní pohon neviděl!

− 1870 rozšiřování nádraží− 1904 – 1905 dnešní podoba− inženýři vytvořili secesní nádraží− po 2.sv. válce se vypsalo veřejné hlasování, zda se má přidělat druhá věž− má velice kvalitní sousoší− pracoval na něm i Fuchs

− Jan Kotěra – zakladatel moderní čes.architektury, rodák z Brna, Wagnerův žák− Dům umění města Brna(1911) – funkcionalismus, postaven Fuksem− Jan Mráček(1874-1961), Wagnerův žák, 1905 Antonínská/Kounicova, moderní, dostavba a imitace ze 70.let je

nevhodná, diplomová práce Návrh moderního chrámu− Švédský dům (Smetanova 41) – 1910 Vladimír Fischer – prof.na odboru architektury a stavitelství v Brně,

geom.secese− Macintosh – předst.skotské secese, Vídeň jím byla okouzlena(cottage, středověké selské statky), Skotsko – impuls

pro vznik secese− Škardův dům – zábradlí, vitráže zachovány dodnes, v centru Brna, starší Jurkovičova tvorba ve stylu Vídeňské

secese

6

1918 – Brno, 2. největší město v ČSRBytová nouze trvala po celou dobu 1. republikyzpůsobena odchodem Němců a příchodem vídeňských Čechůbylo nutné připojit předměstí1919 připojeno nad 30 obcí (210 000 lidí, za 1. rep. přibylo na 306 000)staré zákony, nedostatek odborných sil, nedostatek hmot – problém

Urbanismus- brněnská Okružní jízda(1860-1880) – hradební systém Brna, 5 bran(dnes už jen na Orlí), Ludwig Förster 1860 dodal plán Okruž.jízdy, 80% z 572 domů v jádru nahrazeno novostavbami – asanace 1896-1916, podepsána císařem

BÝVALÁ OKRESNÍ NEMOCENSKÁ POKLADNA− tzv. brněnský kolos− Nerudova a Zahradníkova ulice− 1922 – 1924, arch. Jindřich Kumpošt (Brňák) – vyhrál konkurz na městského

architekta v 28 letech!, měl skvělé organizační schopnosti a čuch na lidi, získal B. Fuchse (1923)

− administrativní i nájemní prostory (snaha vylepšit byt. situaci)− sochy na průčelí, 7 mužů jsou od V. H. Macha

KUMPOŠTOVA VILA V MASARYKOVĚ ČTVRTI− Barvičova ulice 15− reakce na moderní holandskou architekturu− je tam hráč na niněru− do 30. let ji arch. pronajímal− potom ještě postavil vily svým dvěma dětem, ale musel je prodat

ERNST WIESNER− (1890 – 1971), Slovák− výrazná osobnost brněnské meziválečné architektury, pracoval pro židovskou klientelu

(byli moderní)− studium na vídeňské Akademii výtvarných umění u Friedricha Ohmanna− v roce 1926 spolupráce na projektu Adolfa Loose, tvorba E. Wiesnera významně

ovlivnila brněnský architektonický vývoj dvacátých a třicátých let− v roce 1939 emigrace do Velké Británie, práce pro československou exilovou vládu v

Londýně, pedagogické působení na Škole architektury v Oxfordu a na Liverpoolské univerzitě

− díla: Česká banka Union, Moravská zemská životní pojišťovna (Mozartova ulice), Vila Stiassni, Vila Neumark

GUTMANNŮV DŮM− Údolní 58, čp. 545, Brno 1-Veveří− Stavebník: firma Gebrüder Gutmann− Architekt: Ernst Wiesner− Sloh: purismus, 1919 – 1920

7

− kumulistická stavba

MĚSTSKÉ KREMATORIUM− vyhrál omezenou soutěž (ještě P. Janák, A. Blažek a V. Škára)− inspiroval se křes. chámem a pyramidou− síň má skleněný strop− pilíře značí průvod

PÁLÁC MORAVA „KAPITOL“ – Divadelní ulice, Malinovského náměstí− Hermina Stiassná si pozvala 4 architekty, chtěla postavit hotel Ritz− výsledky zveřejnila− vyhrál Wiesner− jenže uprostřed stavby jí vyhořela továrna, tak stavbu prodala− v suterénu bylo kino− Roku 1926 byla vyhlášena architektoniká soutěž na návrh hotelu Ritz, který měl být postaven na místě bývalého varieté (kromě

domácích architektů se této soutěže zúčastnili i takoví světoví velikáni jako Peter Behrens a Jacobus Pieter Oud). Nakonec však toto místo zastavěl Arnošt Wiesner poněkud jiným komplexem budov. Wiesner se musel vyrovnat nejen s  půdorysně obtížnou parcelou, ale i geolegicky špatným podložím. Při navrhování spolupracoval mj. se statikem Jaroslavem Valentou. Ve spodní části byla obchodní část, suterenní kino a bar. Ke kavárně v 1. patře původně přiléhala velká teresa. V horní, kvůli dobrému osvětlení prolomené části navrhl Wiesner byty. Zajímavý je zde rovněž kontrast železobetonového skeletu a režného cihlového zdiva. Později ke komplexu Wiesner připojil budovu Moravské zemské životní pojišťovny.

VLÁDNÍ VILA (STIASSNI)− Vila na Hroznové 14 v Pisárkách, obsahuje 2 objekty (byt šoféra)− Vyprojektoval ji roku 1927 arch. Ernst Wiesner ve stylu vídeňské moderny− Investorem byl židovský textilní továrník Alfred Stiassny se svou manželkou rozenou

Weimanovou pocházející z rodiny severočeských židovských obchodníků s uhlím− Interiér byl vybaven historizujícím nábytkem

a četnými starožitnostmi− Stiassni před nacisty emigrovali do

Hollywoodu, architekt Wiesner do Londýna a vilu zabralo gestapo

− chvíli tam přebýval Edvard Beneš, sovětští poradci, indonéský Sukarno, egyptský Násir a kubánský Castro

− Otevření je plánováno na prvního ledna 2014 za částku 179 203 478 korun. Peněžní sumu bude z 85 procent hradit Evropská unie a  zbývajících 15 procent Česká republika.

− byl tam bazén, tenisové kurty

BOHUSLAV FUCHS(1895 – 1972), architekt, studium u Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění v Praze, od roku 1923 architekt brněnského stavebního úřadu, v roce 1929 založil soukromý ateliér, v letech 1947 - 58 pedagogické působení na Vysoké škole technické v Brně, stal se děkanem Fakulty architektury a pozemního stavitelství.

− vlastní rodinný dům, Hvězdárenská ulice, volná kompozice, diferenciace, promítání vnitřní dispozice navenek – funkcionalismus = rovnost mezi vnitřní a vnější arch, setkávala se tam avantgarda

− termální koupaliště Zelená žába− roku 1923 přijel do Brna, stavěl v Barvičově ulici rodinné domy

8

VýstavištěEmil Králík (1923-24) – soutěžní návrh stálého zemského výstaviště, rotundy. Realizován až 1927. Díky prodlevě modernější pojetí Josefa kalouse. Otevřeno 14. května 1928. Hl.inženýr J.Valenta (+Kalous). Přístup k el.dráze projektoval Fuchs.

LUDWIG MIES VAN DER ROHE

VILLA TUGENDHAT (1928-30), na sez.UNESCO od 2000V letech 1929 - 1930 si novomanželé Grete a Fritz Tugendhatovi postavili vilový dům na

exkluzivní stavební parcele, kterou daroval Gretě její otec Alfred Löw-Beer. Projekt domu objednali u Ludwiga Miese van der Rohe (1886 - 1969), který přijel v září 1928 do Brna a na sklonku téhož roku předal novomanželům hotový projekt.

V červnu 1929 zahájila brněnská stavební firma Mořice a Artura Eislerových realizaci. Za přispění řady domácích i zahraničních firem byla stavba za rok a půl dokončena. Volně stojící třípodlažní vila je zasazena ve svažitém terénu, přičemž do prvního podlaží (suterénu) je situováno technické zázemí.

Druhé podlaží (přízemí) tvoří především hlavní obytný a společenský prostor se zimní zahradou, dále kuchyně s příslušenstvím a místnosti pro personál. Ve třetím podlaží (patře) s hlavním vstupem z ulice jsou ložnice rodičů, dětí a vychovatelky, příslušenství a rozlehlá terasa. Konstrukci omítnuté stavby tvoří ocelový skelet, železobetonové stropy a cihelné výplňové zdivo. Na terasách a schodištích je položen travertin.

Subtilní nosné pilíře na půdorysu kříže mají v obytné části chromování s vysokým leskem. Funkční zóny obytné haly náznakově oddělují pouze dvě pevné stěny, jedna z onyxu a druhá z ebenového dřeva, další rozdělení prostor umožňovaly sametové a hedvábné závěsy. Se zahradou mohl být kontinuální „plynoucí“ prostor interiéru přímo propojen spuštěním dvou velkých okenních tabulí do suterénu. Neoddělitelnou součástí domu byla zahrada se zatravněnou loukou a několika solitérními stromy, kterou Mies navrhl spolu s brněnskou architektkou Grete Roderovou-Müllerovou. Mies van der Rohe navrhl i vnitřní vybavení domu. Nábytek byl převážně z trubkové nebo pásové oceli a z ušlechtilého dřeva. Nechyběla zde křesla Barcelona, přičemž další dva typy sedacího nábytku byly pojmenovány podle brněnské vily - křeslo Tugendhat a židle Brno.

Prostor piana nobile oživilo později jediné výtvarné dílo od Wilhelma Lehmbrucka, socha Ohlížející se dívčí torzo. Technické vybavení domu mělo nejvyšší dobovou úroveň, takže vila byla přirovnávána k nejmodernějšímu Mercedesu. Od roku 1994 je vila ve správě Muzea města Brna, které ji zpřístupnilo veřejnosti. V roce 1995 jí byl udělen statut Národní kulturní památky a v prosinci 2001 byla zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V současné době se dokončuje trojstupňová dokumentace rekonstrukce, která se uskuteční v nejbližší době. /I. Č.

- do ulice se obrací 3.podlažím, 2.podlaží obývací pokoj a klavír, pak technické podlaží- variabilní prostředí, přírodní materiály- křeslo Barcelona, židle Brno, křeslo Tugendhat – tyto 3 věci jsou dodnes znaky moderní architektury- skleněná sesuvná tabule 5x3m

Otto Eisler – po Wiesnerovi nejvýznamnější žid.architekt, soustředil se na menší byty pro střední vrstvy. „Dům pro dva mládence“ – vyprojektoval pro sebe a svého bratra, prosklené průčelí do zahrady. Projektoval první stavby v brněnské Zoo.

Jiří Kroha – zakladatel vědy o bydlení s Teutem, architekt, vlastní rodinný dům, Sedlákova ulice, výrazný expresivní akcent

Moravská banka – funkcionalismus, soutěž 1928-30, vyhráli Fuchs a Vízner – společné dílo, fční urbanistické řešení – pasáž do druhé ulice- významná památka moderní arch.v Brně – šetrná rekonstrukce(Fuchs s Poláškem)

1929-31 Lipová ulice – Vesna + Domov Elišky Machové(internát) - FuchsVesna – dvojtakt, průběžné balkony, důmyslná stavba, kt.zapadá do villového prostředí

9

Fuchs – Masarykův studentský domov(Cihlářská ul.), Městské lázně v Zábrdovicích, admin.budova firmy Alpa v král.poli, Zemské vojenské velitelství(minimalismus), Nádražní pošta

Josef Kranz(1901-1968) – absolvent ČVUT, práce v ateliéru B.Fuchse- kavárna Era(Zemědělská ul.)- představitel emocionálního funkcionalismu

Mojmír Kyselka – Masarykova česká obecná škola chlapecká a dívčí v Černých polích

Oskar Pořízka – Tyršovy školy v Židenicích

Josef Polášek – Malobytová kolonie v Husovicích + v Králově poliJan Víšek – předst.racionalního funkc., Šilhanovo sanatorium s obyt.přístavbou

M.Kopřiva – dům Brouk a babka(1934)

Polášek – úspěšný architekt sociálního bydleníOplatek – v 60.letech hl.architekt Janáčkova div.Blum – žid

Bedřich Rozehnal – největší komplex obytných domů + 5 pavlačových domů ve spolupráci s pražs.architekty, Dětská klinická nemocnice

Václav Hilský – jeden z největších funkc.architektů

Villy – Josef Kranz, Jiří Kroha

Poválečné obdobíDoznívání funkcionalismu – poválečná obnova Brna1911 Dům umělců…adoptace B.Fuchs – Dům umění: jedna z nejlepších výstavních síní v ČR

10