Univerzita Palackého v Olomouci
Právnická fakulta
Daniel Jiří Hynek
Návrh vybraného podnikatelského
záměru
Bakalářská práce
Olomouc 2014
Prohlášení:
„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Návrh vybraného podnikatelského
záměru vypracoval samostatně a citoval jsem všechny použité zdroje.
V Olomouci dne …………………………
Poděkování
Na tomto místě bych chtěl velmi poděkovat Ing. Janě Bellové, Ph.D. za její cenné připomínky
a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
ObsahÚVOD………………………………………………………...……………...…………….…. 6
TEORETICKÁ ČÁST…………………………………………………………………………8
1 PODNIKATELSKÝ PLÁN................................................................................................8
1.1 Požadavky na podnikatelský záměr..........................................................................................9
1.2 Oblast podnikání – společné stravování.................................................................................10
1.2.1 Druhy a formy společného stravování............................................................................10
1.2.2 Restaurační stravování....................................................................................................11
1.2.3 Financování podniku společného stravování..................................................................12
1.3 Struktura podnikatelského plánu............................................................................................12
1.4 Titulní strana...........................................................................................................................13
1.5 Exekutivní souhrn...................................................................................................................13
1.6 Popis podniku.........................................................................................................................14
1.6.1 Pojmy podnik, podnikání, podnikatel a právní forma....................................................14
1.6.2 Podnikání na základě živnostenského oprávnění, předmět podnikání...........................16
1.6.3 Provozní prostory...........................................................................................................17
1.6.4 Popis produktů a firemní strategie..................................................................................18
1.6.5 Organizace podniku........................................................................................................20
1.7 Analýza okolí..........................................................................................................................20
1.7.1 Analýza konkurence a hodnocení rizik..........................................................................21
1.7.2 PEST analýza..................................................................................................................21
1.7.3 SWOT analýza................................................................................................................22
1.8 Propagace podniku.................................................................................................................22
1.9 Finanční plán..........................................................................................................................23
1.9.1 Příjmy a výdaje...............................................................................................................25
2 ZPRACOVÁNÍ VYBRANÉHO PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU..............................27
2.1 Titulní strana...........................................................................................................................27
2.2 Exekutivní souhrn...................................................................................................................27
2.3 Popis podniku.........................................................................................................................28
2.3.1 Vstupní předpoklady pro založení a provoz...................................................................28
2.3.2 Zvolení vhodného objektu..............................................................................................29
2.3.3 Poloha podniku a cíle podnikání....................................................................................29
2.3.4 Fungování a vedení podniku...........................................................................................30
2.3.5 Provozní doba podniku...................................................................................................31
2.4 Popis nabízených produktů a firemní strategie.......................................................................32
2.4.1 Cenová strategie podniku...............................................................................................33
2.5 Analýza okolí, SWOT analýza...............................................................................................33
2.6 Propagace podniku.................................................................................................................35
2.7 Cíle podnikání.........................................................................................................................36
2.8 Výrobní plán...........................................................................................................................37
2.8.1 Vybavení podniku...........................................................................................................37
2.8.2 Energie............................................................................................................................38
2.8.3 Suroviny..........................................................................................................................38
2.8.4 Zaměstnanci....................................................................................................................39
2.9 Finanční plán..........................................................................................................................39
2.9.1 Kalkulace výdajů............................................................................................................39
2.9.2 Kalkulace příjmů............................................................................................................44
ZÁVĚR…………………………………………………………………………………….... 47
ABSTRAKT……………………………………………………………………………..….. 49
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................................50
SEZNAM TABULEK..............................................................................................................53
SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ, PŘÍLOH..............................................................................54
Seznam obrázků..................................................................................................................................54
Seznam grafů......................................................................................................................................54
Seznam příloh.....................................................................................................................................54
PŘÍLOHY………………………………………………...…………………………………. 55
ÚVOD
Jedním z mnoha znaků moderního státu je prosperující ekonomika. Ke klíčovým
ekonomickým subjektům bezesporu patří podniky, ať malé, či velké. Jejich založení a
dlouhodobý rentabilní provoz vyžaduje velkou dávku odvahy, zkušeností, kapitálu a
v neposlední řadě pevné nervy. Existuje mnoho knih a brožur, ve kterých odborníci radí a
popisují, většinou z vlastních životních zkušeností, jak se stát úspěšným podnikatelem, avšak
v dnešním multikulturním a globálním světě plném každodenních zvratů a změn je velice
složité vytvořit zaručený recept na dlouhodobý úspěch. Na druhou stranu tyto rizika vyvažuje
pro velkou část začínajících podnikatelů touha splnit si to, po čem vždy snili. Takřka každý
den vznikají a zanikají nové ekonomické subjekty, protože ne každý má to štěstí stát se
úspěšným podnikatelem.
Pro vybrání právě tohoto tématu bakalářské práce, ve které bude zpracován
podnikatelský záměr na provoz staročeské restaurace, jsem se uchýlil z několika důvodů. Asi
jako mnoho dalších jsem již v mládí snil o vlastnění a provozování nějakého podniku, ideálně
restaurace. V této myšlence mě do jisté míry ovlivnil můj otec, který přestože uměl výborně
vařit a dostal nabídku šéfkuchaře ve Vídni, odmítl kvůli rodině. To mu však nebránilo, aby
denně vařil pro rodinu, takže jsem od něj leccos pochytil. Zároveň mě otec od mala učil práci
s penězi, takže jsem od útlého věku získával určitý drobný finanční obnos, abych se učil
hospodařit sám, a mohl si našetřit na věci, které by mi jinak nikdo nekoupil. Vzhledem
k rozvodu mých rodičů jsem s nástupem na vysokou školu zůstal do značné míry finančně
závislý na příjmech z letních brigád, tudíž v podstatě denně, jako správný podnikatel, musím
přemýšlet, co si mohu dovolit koupit a co ne. Posledním důvodem pro výběr je můj osobní
pocit a přání, otevřít si jednou vlastní minipivovar, což je v posledním období v České
republice častý a rentabilní způsob podnikání.
Cílem bakalářské práce je vypracování konkrétního podnikatelského záměru
k založení menšího podniku, který by podle dostupné metodiky a strategie rozvoje
v teoretické části byl následně aplikován do části praktické pro vytvoření vlastního úspěšného
podniku. Cíle bakalářské práce dosáhnu prostřednictvím několika metod. Uplatním zde
metodu popisnou, kdy v práci postupně popíši znaky zkoumaného jevu, metodu analytickou
prostřednictvím dotazníku a metodu deduktivní, kterou aplikuji prostřednictvím logického
myšlení k dosažení cíle. Informace budu čerpat především z knižní literatury.
Práce by měla kopírovat racionální kroky začínajícího podnikatele vedoucí od
vymyšlení názvu podniku, který by měl být lehce zapamatovatelný a v očích veřejnosti
vhodný, jeho právní formy, která bude zajišťovat legální provoz podniku, vstupních
6
předpokladů, pro zhodnocení výše nutných počátečních vstupů, dále promyšlení vlastní
reklamy, otevírací doby, která by měla vyjít vstříc potřebám podnikatele i zákazníků a
v neposlední řadě vytvoření marketingového a především finančního plánu pro zhodnocení
samotné existence schopnosti podniku. Kvalitně vypracovaný podnikatelský záměr poté může
sloužit podnikateli nejen jako vzorová pomůcka při provozu podniku, zároveň však může
pomoci při získání například finančního úvěru.
Praktická část práce je psaná formou nezávislé osoby, která se snaží vytvořit plán pro
založení nového podniku, který poslouží jako rozhodující podklad pro investora
(podnikatele), zda je vhodné realizovat daný projekt. V bakalářské práci se objeví několik
klíčových pojmů, které se pokusím definovat. V samotném závěru bakalářské práce se věnuji
hodnocení reálnosti, životaschopnosti vybraného podnikatelského záměru a naplnění
stanovených cílů práce.
7
TEORETICKÁ ČÁST
1 PODNIKATELSKÝ PLÁNPodnikatelský plán je písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující všechny
podstatné vnější i vnitřní faktory, související se založením nového podniku. 1
Definovat pojem podnikatelský plán je možné více způsoby a z více úhlů pohledu.
Každý hledá v podnikatelském plánu něco jiného a má i jiné nároky na jeho formu a obsah.
Neexistuje recept na ideální podnikatelský plán. Primárním cílem podnikatelských plánů je
vytvoření opory, která pomůže při realizací podnikatelské myšlenky. Podnikatelský plán je
návod a zaznamenává všechny myšlenky a nápady jeho tvůrce. Plánování pomáhá k lepšímu
uvědomění si reality, uspořádání myšlenek, nalezení problémů a určení cílů a synchronizuje
kroky k dosažení vize podniku. Podnikatelský plán je prostředkem nikoliv cílem. Pomáhá
zamyslet se důkladně nad realizací myšlenky.2
Tento plán slouží jako vnitřní dokument pro vlastní řízení společnosti, ale je taky
podkladovým materiálem při možném získání cizího kapitálu, kdy je nutné přesvědčit
potenciálního investora o věrohodnosti a také výhodnosti podnikatelského záměru, na jehož
financování bude kapitál použit.3
Koráb4 definuje podnikatelský dokument jako: dokument, který slouží jak pro majitele
firmy, jejich manažery (vedoucí pracovníky), tak i pro externí investory. Napomáhá například
při stanovení životaschopnosti podniku, poskytuje majiteli vodítko pro jeho další plánovací
činnost, slouží jako důležitý nástroj při získávání finančních zdrojů a ke kontrole
podnikatelských aktivit.
Je však důležité dodat, že vzhledem k měnícím se podnikatelským trendům, politické a
ekonomické situaci, která má vliv na jednotlivé spotřebitele, kteří díky utrácení svých úspor
hýbají ekonomikou a přispívají buď k jejímu růstu či poklesu, je vhodné po určité době
vypracovat nový podnikatelský plán, který bude vycházet z aktuální hospodářské situace.
Zamyšlení se nad vypracováním nového plánu může být vhodné i v případě změny či
vytvoření vedlejšího podnikatelského záměru. Příkladem může být situace, kdy majitel
restaurace hodlá v budově podniku provozovat i ubytování, je třeba tomuto kroku přizpůsobit
podnikatelský záměr, který bude nově rozšířen o ubytovací služby.1 HISRICH, R. D., PETERS, M. P., Založení a řízení nového podniku. Praha: Victoria Publishing, 1996, s. 1082 Jak sepsat podnikatelský plán [online]. [cit. 2013-9-10]. Dostupné z http://www.napadroku.cz/radce/jak-sepsat-podnikatelsky-plan/3 Zakládání podniku a investování [online]. [cit. 2013-9-11]. Dostupné z [online]. http://projekty.fs.vsb.cz/414/zakladani-podniku-a-investovani.pdf4 KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří, REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2007, s. 13
8
1.1 Požadavky na podnikatelský záměrZpracovaný podnikatelský záměr by měl splňovat určité požadavky, a to: 5
být stručný a přehledný (jeho dálka by neměla přesahovat padesát strojových stránek),
být jednoduchý a nezacházet do technických a technologických detailů (tj.
srozumitelný pro bankéře a investory, což jsou zpravidla osoby bez hlubších
technických základů),
demonstrovat výhody produktu či služby pro uživatele, resp. zákazníka,
orientovat se na budoucnost, tj. ne na to, čeho již firma dosáhla, ale na vystižení
trendů, zpracování prognóz,
být co nejvěrohodnější a realistický (např. otevřené hodnocení konkurence zvyšuje
důvěryhodnost podnikatelského záměru)
nebýt příliš optimistický z hlediska tržního potenciálu, neboť to snižuje jeho
důvěryhodnost v očích poskytovatele kapitálu,
nebýt však ani příliš pesimistický, neboť při podceňování může být daný projekt pro
investora málo atraktivní,
nezakrývat slabá místa a rizika projektu (naopak identifikace rizik a existence plánů
korekčních opatření demonstruje připravenost manažerského týmu na zvládnutí
případných problémů)
upozornit na konkurenční výhody projektu, silné stránky firmy a kompetenci
manažerského týmu,
prokázat schopnost firmy hradit úroky a splátky v případě užití bankovního úvěru
k financování projektu
prokázat, jak může poskytovatel kapitálu formou účasti, rizikového kapitálu aj. získat
zpět vynaložený kapitál s patřičným zhodnocením,
být zpracován kvalitně i po formální stránce.
Vzhledem k velké rozmanitosti požadavků často nedochází k plnému využití všech
výše uvedených. Důležité je si uvědomit, že čím více požadavků bude do daného
podnikatelského záměru zakomponováno, tím vyšší je šance na vytvoření kvalitního plánu,
který může posloužit jako rozhodující podklad pro reálnost samotné realizace.
5 FOTR, Jiří, SOUČEK, Ivan, Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, Praha: Vydavatelství Grada Publishing, 2005, s. 309
9
1.2 Oblast podnikání – společné stravováníV této podkapitole se budeme věnovat oblasti společného stravování. Vysvětlení této
problematiky je důležité pro praktické nastínění konkrétně zvoleného tématu podnikatelského
záměru. Získané poznatky z analýzy společného stravování následně aplikuji do praktické
části práce.
Stravování je jednou ze základních potřeb člověka. Z nejobecnějšího pohledu zde
dochází k doplnění energií pro lidské tělo. Z našeho pohledu nás bude zajímat především
stravování společné. Využití služeb společného stravování souvisí i s dalšími faktory jako
jsou například životní úroveň, životní styl, sociální hledisko apod.
1.2.1 Druhy a formy společného stravování
Obrázek č. 1 : Schéma společného stravování
Zdroj: vlastní zpracování autorem6
Z následujícího schématu můžeme rozpoznat základní druhy společného stravování,
kterými jsou společné stravování veřejné a společné stravování ústavní. Ty se pak následně
dělí dle konkrétních specifik.
6 upraveno z knihy Liška, Jaroslav. Ekonomika a řízení podniku společného stravování.Vyd. 2., přeprac. Vyškov: Vysoká vojenská škola pozemního vojska, s. 11
10
SPOLEČNÉ STRAVOVÁ
NÍSPOLEČNÉ STRAVOVÁNÍ
VEŘEJNÉ
SPOLEČNÉ STRAVOVÁNÍ
ÚSTAVNÍ (ÚČELOVÉ)
RESTAURAČNÍ STRAVOVÁNÍ
ZÁVODNÍ STRAVOVÁNÍ
ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ
STRAVOVÁNÍ V NEMOCNICÍCH A
LÉČEBNÝCH ZAŘÍZENÍCH
STRAVOVÁNÍ V OZBROJENÝCH SILÁCH
VĚZEŇSKÉ
DĚTSKÉ DOMOVY
Společné stravování lze z hlediska vztahu hodnoty realizované produkce ke
společenským nebo individuálním fondům spotřeby rozdělit na:7
SS8 hrazené v plném rozsahu ze společenských prostředků – sem zahrnujeme
především ústavní (léčebné) stravování a stravování v ozbrojených silách, v dětských
domovech a jiných ústavech
SS hrazené částečně ze společenských, případně kolektivních a částečně
individuálních prostředků – tento úsek zahrnuje především školské stravování,
závodní stravování, stravování zemědělců a důchodců aj.
Veřejné stravování hrazené v plném rozsahu z individuálních prostředků – v našich
podmínkách jde o tzv. restaurační stravování; ale někdy se promítá i do skupiny 1 a 2;
velice se rozšířil prodej na tržištích, stánkový prodej, prodej v dopravních prostředních
od jednoduchého stravování až po luxusní.
1.2.2 Restaurační stravování
Pro naše účely se jako nejdůležitější jeví problematika restauračního stravování, tudíž
se jí budu podrobněji věnovat.
Restaurační stravování má v našem státě dlouhou tradici. Jednalo se vždy o drobnou
živnost řemeslného charakteru, založenou na zručnosti a fantasii kuchařů, doplňující se
s profesionalitou a vstřícným chováním obsluhujícího personálu. K jejím základním
charakteristikám patří: 9
slouží jak domácím residentům, tak účastníkům cestovního ruchu
síť gastronomických provozoven je součástí infrastruktury měst a obcí
poskytuje služby základního stravování, doplňkového občerstvení i služby
společensko-zábavní, v různých modifikacích v závislosti na lokalitě, klientele,
sezónním období a dalších faktorech.
V restauračním stravování se rozvíjejí všechny základní funkce veřejného stravování.
Lze předpokládat, že se zvyšováním a růstem životní úrovně, bude i nadále restaurační
stravování nabývat na svém významu a bude se dále rozvíjet.10
7 Liška, Jaroslav. Ekonomika a řízení podniku společného stravování.Vyd. 2., přeprac. Vyškov: Vysoká vojenská škola pozemního vojska, s. 11 - 128 SS – společné stravování9 MLEJNKOVÁ, Lena a kol. Služby společného stravování. 2., aktualiz. vyd. Praha: Vydavatelství Oeconomika, 2009, s. 23 - 2410 Liška, Jaroslav. Ekonomika a řízení podniku společného stravování.Vyd. 2., přeprac. Vyškov: Vysoká vojenská škola pozemního vojska, s. 12 - 13
11
1.2.3 Financování podniku společného stravování
Financováním podniku společného stravování rozumíme veškeré činnosti směřující
k soustavnému opatřování kapitálu potřebného ke splnění podnikových cílů. Kapitál může být
vlastní (ve formě peněž), cizí (většinou úvěrový), nebo cizí.
Podle Lišky11existující následující formy financování:
běžné, udržuje normální chod podniku společného stravování (peníze na nákup
surovin, výplaty mezd, platby za služby apod.)
mimořádné např. při založení podniku, při velkých strukturálních změnách výrobního
programu, při ozdravování podniku, při jeho likvidaci apod.
1.3 Struktura podnikatelského plánuNež započne samotná tvorba podnikatelského záměru, je důležité se zamyslet nad jeho
strukturou. Ta se z části individuálně přizpůsobí charakteristickým rysům daného podniku,
avšak měla by zde být zachována kompozice klíčových opěrných bodů.
Podle Korába12 by měl obsahovat tyto důležité části:
1. Titulní strana
2. Exekutivní souhrn
3. Popis podniku
4. Externí prostředí – trh
5. Marketingový plán
6. Operační plán
7. Personální zdroje
8. Finanční plán
9. Hodnocení rizik
10. Přílohy
V praxi i podnikatelské literatuře lze nalézt různě doporučovaná strukturování plánu.
Podstatné je však to, že odlišnost tkví především v různě pojaté formě plánu, avšak celkový
obsah a charakter informací je a musí být prakticky stejný.
11 Liška, Jaroslav. Ekonomika a řízení podniku společného stravování.Vyd. 2., přeprac. Vyškov: Vysoká vojenská škola pozemního vojska, s. 35 - 3612 KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří, REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2007, s. 72 - 73
12
1.4 Titulní stranaPodává stručný výklad obsahu podnikatelského plánu. Obvykle by zde měly být
uvedeny údaje jako název a sídlo společnosti, jména podnikatelů a kontakty (telefon, e-mail),
popis podniku a povaha podnikání či způsob financování a jeho struktura.13
Titulní strana obsahově neplní významnou funkci, proto je kladen důraz na formální
provedení.14 Z tohoto důvodu na této úvodní straně uvádíme pouze klíčové informace. Slouží
jako identifikační adresa celého materiálu. Nadbytečné informace zde neuvádíme, protože by
narušili celkový vzhled této stránky.
1.5 Exekutivní souhrnJedná se o abstrakt neboli stručné shrnutí nejdůležitějších aspektů samotného plánu.
Obsahuje hlavní myšlenky podnikatelského záměru, konkurenční výhody projektu a faktory
úspěchu, popis cílů a vize podnikatele a finanční výhled. Účelem exekutivního souhrnu je
probudit zájem o následující detailní rozbor podnikatelské činnosti. Kvalita exekutivního
souhrnu je rozhodující pro získání cizích zdrojů, tedy přesvědčení investora o správnosti jeho
investičního rozhodnutí.15
Prostřednictvím shrnutí podnikatel postihuje nejdůležitější složky svého podnikání a zaměřuje
se na tyto body: 16
Jméno a místo podnikání
Obchodní koncept
Prodávaný produkt/služba
Plněná potřeba na trhu
Konkurenční výhoda
Klíčové faktory úspěchu
Ziskovost
Momentální situace
Účel podnikatelského plánu
Potřeba investice
13 KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří, REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2007, s. 3614 Jak sepsat podnikatelský plán [online]. [cit. 2013-9-14]. Dostupné z http://www.napadroku.cz/radce/jak-sepsat-podnikatelsky-plan/15 MUSILOVÁ, J. Podnikatelský záměr. Brno, 2012. 22 s. Diplomová práce na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy university na katedře podnikového hospodářství. Vedoucí diplomové práce Viliam Záthurecký16 Jak sepsat podnikatelský plán [online]. [cit. 2013-9-14]. Dostupné z http://www.napadroku.cz/radce/jak-sepsat-podnikatelsky-plan/
13
Jednotlivé body se dále rozvíjejí v dalších částech plánu.
Dále je pro souhrn důležité dodržet obsahovou výstižnost a přiměřenou délku. Souhrn
by měl působit komplexně a poskytovat objektivní informace. Neměl by zde převládat
subjektivní názor podnikatele, který by mohl snížit věrohodnost textu.
1.6 Popis podniku V této části podnikatelského plánu se uvádí podrobný popis podniku. Je důležité, aby
byla potenciálnímu investorovi zprostředkována představa o velikosti podniku a jeho záběru.
Popis podniku by měl obsahovat pouze doložitelná fakta, která se týkají jeho založení,
různých úspěchů, dále se v něm definuje strategie podniku, cíle a cesty k jejich dosažení.
Klíčovými prvky v této části podnikatelského plánu jsou: 17
výrobky nebo služby,
umístění / lokalita a velikost podniku,
přehled personálu podniku / organizační schéma,
veškeré kancelářské zařízení a jiné technické vybavení,
průprava podnikatele- znalostní vybavení a předchozí praxe.
Důležitost lokace podniku závisí zejména na typu podnikání. Přesto u jakéhokoliv
podniku by popis umístění měl zohledňovat sídlo firmy, případné pobočky nebo prodejny, ale
také popis důvodů k tomuto umístění (např. vzdálenosti dodavatelů nebo trhů), dostupnost
podniku apod.18
1.6.1 Pojmy podnik, podnikání, podnikatel a právní forma
K tomu, abychom mohli podnikat, je třeba nejprve splnit několik zákonem
stanovených podmínek, této problematice se budu věnovat níže. V této části si definujeme
několik klíčových zákonem stanovených obecných pojmů jako např. podnik, podnikatel apod.
Tyto pojmy dříve upravoval obchodní zákoník19, ten byl však k 1. 1. 2014 zrušen a nahrazen
NOZ. 20
Z obecného hlediska podnik popisuje Veber jako subjekt, ve kterém dochází k
přeměně zdrojů (vstupů) ve statky (výstupy). Obsáhleji jej pak dále také vymezuje jako
17 KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří, REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2007, s. 3718 SCHWARZ, M. Návrh vybraného podnikatelského záměru. Brno, 2013. 22 s. Diplomová práce na Ekonomicko- správní fakultě Masarykovy university na katedře podnikového hospodářství. Vedoucí diplomové práce Petr Pirožek.19 zákon č. 513/1991 Sb.20 NOZ- Nový občanský zákoník
14
uspořádaný soubor prostředků, zdrojů, práv a jiných majetkových hodnot (ať vlastních či
pronajatých), které slouží podnikateli k provozování podnikatelských aktivit.21
Podle NOZ je místo pojmu podnik používáno sousloví obchodní závod. Ten je v zákoně
definován jako: 22
organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží
k provozování jeho činnosti; má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho
provozu
Pojem podnikání, jehož definice byla všeobecně známa, zrušený obchodní zákoník
definoval jako:23
soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na
vlastní účet a odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Pojem podnikání v NOZ definován není, definice podnikání však vyplývá z definice
podnikatele v § 420 NOZ.
Pod pojmem podnikatel občanský zákoník rozumí: 24
ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost
živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem
dosažení zisku, je považován se zřetelem této činnosti za podnikatele
pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také
každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo
obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která
jedná jménem nebo na účet podnikatele.
za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku
podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle
jiného zákona
1.6.2 Podnikání na základě živnostenského oprávnění, předmět podnikání
Podle živnostenského zákona se živností rozumí: soustavná činnost provozovaná
samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za
podmínek stanovených tímto zákonem.25
21 SCHWARZ, M. Návrh vybraného podnikatelského záměru. Brno, 2013. 22 s. Diplomová práce na Ekonomicko- správní fakultě Masarykovy university na katedře podnikového hospodářství. Vedoucí diplomové práce Petr Pirožek.22 §502 zákona číslo 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších právních předpisů23 § 2 zákona číslo 513/1991 Sb. obchodní zákoník24 § 420 - §421 zákona číslo 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších právních předpisů25 § 2 zákona číslo 455/1991 Sb., Zákon o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších právních předpisů
15
Zákon dále vymezuje případy, kdy se o živnost nejedná. Je to například činnost
advokátů, notářů, soudních exekutorů, daňových poradců, zprostředkovatelů a rozhodců při
řešení kolektivních sporů, dále lékařů, zubních lékařů, farmaceutů a nelékařských zdravotních
pracovníků při poskytování zdravotních služeb, činnost bank, penzijních fondů, výroba
elektřiny, plynu apod.26
Následně živnosti dělíme na dva druhy: 27
ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě
ohlášení. Není nutné povolení k provozování vyjmenovaných činností, ale například
odborná způsobilost. Tyto živnosti následně dělíme na řemeslné, vázané, volné
koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese; je tedy nutné povolení
k provozování vyjmenovaných činností
Obrázek č. 2 : Dělení živností
Zdroj: vlastní zpracování autorem28
Všeobecné podmínky provozování živností fyzickými osobami jsou: 29
dosažení věku 18 let,
způsobilost k právním úkonům,
bezúhonnost.
Mezi zvláštní podmínky provozování živností fyzickými osobami patří odborná nebo jiná
způsobilost, pokud je živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují.
26 § 3 zákona číslo 455/1991 Sb., Zákon o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších právních předpisů27 Rozdělení živností [online]. [cit. 2013-9-10]. Dostupné z http://www.živnosti.eu/rozdeleni-zivnosti/28 zákon číslo 455/1991 Sb., Zákon o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších právních předpisů29 § 6 - 7 zákona číslo 455/1991 Sb., Zákon o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších právních předpisů
16
ŘEMESLNÉ VÁZANÉ
VOLNÉ
KONCESOVANÉ
OHLAŠOVACÍ
Předmětem podnikání při poskytování stravovacích služeb je provozování hostinské
živnosti. Hostinská živnost patří mezi ohlašovací řemeslné. Podnikatel může v rámci
uděleného živnostenského oprávnění provádět jen určitý vymezený okruh činností, které jsou
v oprávnění označeny jako předmět živnosti.30
Podle zákona je hostinská činnost definována jako:31
Činnosti spočívající v přípravě a prodeji pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě
v provozovně, v níž jsou prodávány.
V rámci živnosti je možno poskytovat ubytování ve všech ubytovacích zařízeních a
v ubytovacích domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci.
Pokud zůstane zachována povaha živnosti, lze provádět prodej pomocí automatů
(nápojové, občerstvovací), doplňkový prodej (například tabákové výrobky,
upomínkové předměty, základní hygienické potřeby), prodej pokrmů a nápojů přes
ulici, půjčování novin atd.
1.6.3 Provozní prostory
K samotnému podnikání je důležité získat provozní prostory. Těch můžeme nabýt
různým způsobem. Podnikatel by měl zvážit, která z variant je pro něj nejvýhodnější nejen
z hlediska ekonomického, ale také z hlediska strategického. Zvolení strategicky vhodné
polohy může podniku zvýšit šance na vyšší zisk, dále může snížit náklady na propagaci
podniku v důsledku umístění podniku například v blízkosti centra města či hlavní
komunikace, a v neposlední řadě sníží náklady na dopravu.
Nebytové – provozní prostory lze z právního hlediska získat více způsoby, zásadní
dělení však můžeme provést do dvou skupin: 32
prostory v majetku podnikatele – vlastní
prostory užívané – v nájmu
Vlastní prostory k provozu lze získat:
výstavbou
koupí
darem, zděděním, restitucí
30 MLEJNKOVÁ, Lena a kol. Služby společného stravování. 2., aktualiz. vyd. Praha: Vydavatelství Oeconomika, 2009, s. 4631 nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností32 MLEJNKOVÁ, Lena a kol. Služby společného stravování. 2., aktualiz. vyd. Praha: Vydavatelství Oeconomika, 2009, s. 49 - 50
17
rekonstrukcí z jiných vlastních prostorů
1.6.4 Popis produktů a firemní strategie
Úspěšnost podnikání kriticky závisí na nabízené službě nebo produktu. Úspěšnost
produktu/služby zase závisí na míře saturace potřeb trhu. Základní otázkou je, jaký problém je
řešen a co to přinese zákazníkům, jak se splní jejich potřeba. Nemusí se vždy jednat o
revoluční objev, ale stačí být efektivnější, inovativní ve smyslu kvalitnějšího provedení.
Problém, který podnikání řeší je většinou problémem lidským, na jeho řešení se musí nazírat
empaticky a zákaznickou optikou. Dobré řešení poskytuje zákazníkům užitek, zvyšuje jejich
kvalitu života a po této zkušenosti se mohou stát loajální ke společnosti.
Mezi základní body popisu produktu patří: 33
vyjmenovat a popsat produkty/ služby
potřeba a problémy na trhu
zpětná vazba od zákazníků
zákazníkův důvod ke koupi
budoucí produkty (strategie do budoucna, vztah mezi vývojem a potřebou trhů)
obecné srovnání produktů s konkurencí
silné a slabé stránky produktu
specifické rysy
unikátnost a konkurenční výhoda (cena, kvalita, služby)
Existuje celá řada strategií, které budou v podniku uplatňovány, příkladem může být
cenová strategie, firemní strategie, strategie výběru vhodných zaměstnanců, strategie reklamy
apod. Každá z těchto strategií přispívá k lepší orientaci a lepší funkčnosti podniku, v důsledku
existence určitých pravidel, které mají vytvořit ucelený soubor pravidel, z kterých vznikne
řád.
Důležitou součástí podnikatelského plánu je firemní strategie. Ta určuje dlouhodobý
směr firmy. Procesem tvorby strategie se chceme zabývat proto, protože máme zájem
dosahovat dlouhodobě zisků a dlouhodobě vydělávat peníze34
Kromě firemní strategie je velmi důležitá i strategie cenová. Cena, která je
Kotlerem35definována jako peněžní částka účtovaná za výrobek nebo službu, je jediným
prvkem marketingové mixu, který přináší výnos. Je to velmi flexibilní prvek, protože cenu lze
33 Jak sepsat podnikatelský plán [online]. [cit. 2013-9-10]. Dostupné z http://www.napadroku.cz/radce/jak-sepsat-podnikatelsky-plan/34 CHARVÁT, Jaroslav, Firemní strategie pro praxi. Praha: Vydavatelství Grada Publishing, 2006, s. 3035 KOTLER, Philip a kol. Moderní marketing. Praha: Vydavatelství Grada Publishing, 2007, s. 749 - 757
18
rychle měnit. Cena je ovlivňována vnitřními (např. marketingové cíle, náklady, organizace) i
vnějšími faktory (např. povaha trhu a poptávky, konkurence).
Cenu můžeme z hlediska principu tvorby členit na : 36
nákladově orientovanou – cena nabídky sestává z nákladů, které jsou zvýšeny o
víceméně jednotnou ziskovou přirážku
poptávkově orientovanou – prodávající chce získat zkušenost, jaké množství zboží lze
prodat za různé ceny
konkurenčně orientovanou – prodávající se orientuje na cenové požadavky svých
konkurentů nebo na průměrné ceny v oboru.
Záleží na podnikateli, kterou z těchto výše uvedených strategií cen zvolí. Rozhodnutí o
volbě dané strategie by mělo vycházet ze specifik daného trhu, vlastních podnikatelských
zkušeností a dalších faktorů.
Velice důležité je také vytvoření strategie pro výběr vhodných zaměstnanců. Velmi
těžko se hledá souhra mezi kvalifikací a schopnostmi na straně zaměstnance a odpovídajícím
finančním ohodnocením na straně zaměstnavatele. Často je třeba učinit řadu kompromisů.37
Strategie je na všech úrovních strategického řízení tvořena množinou dlouhodobých
(strategických) cílů a způsobů jejich realizace. Firemní strategie vyjadřuje základní
podnikatelská rozhodnutí, např. v jakém odvětví hodlá společnosti (či konkrétní podnikatel)
podnikat.38
1.6.5 Organizace podniku
Podnik je velice složitý ekonomický systém a je potřeba v něm vytvořit prostředí pro
efektivní spolupráci všech zaměstnanců. Důvodem organizování je nutnost dělby práce a
omezenost rozpětí řízení (tzn. omezený počet osob, který je vlastník schopen řídit).
Výsledkem organizování jsou nejrůznější formy organizačních struktur, které vznikají
kombinací manažerem vybraných možností a jsou výrazem zvolené organizační
„architektury“. Podobu organizační struktury ovlivňuje i celá řada faktorů, které manažer
nemůže ovlivnit vůbec, nebo je může ovlivnit zprostředkovaně, např. výběrem právní formy
podnikání je dána podoba řídících orgánů podniku.39
36 WÖHE, G., Úvod do podnikového hospodářství. Praha: Vydavatelství C. H. Beck, 1995, s. 355 - 36037 KORÁB, Vojtěch, MIHALISKO, Marek a VAŠKOVIČOVÁ, Jana. Založení a řízení podniků. 2. vydání. Brno: Akademické nakladatelství Cerm, 2008, s. 9738 KEŘKOVSKÝ, Miroslav, VYKYPĚL, Oldřich. Strategické řízení: teorie pro praxi. Praha: Vydavatelství C. H. Beck, 2002, s. 21 - 2239 SYNEK, Miroslav a kol. Podniková ekonomika. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Vydavatelství C. H. Beck, 2002. s. 137 - 150
19
Organizace podniku do vysoké míry odpovídá typu a velikosti daného podniku.
V souvislosti s jeho velikostí je také vhodné, aby podnikatel zvážil, za jakých podmínek je
schopen vést podnik sám a ve kterých případech je vhodné zvolit si svého zástupce či
přesunout část svých povinností na vedoucího zaměstnance40, který bude plnit majitelem
zadané úkoly a dohlížet na podřízené zaměstnance.
1.7 Analýza okolí
Strategická analýza okolí je proces, pomocí něhož stratégové okolí firmy monitorují, a
zjištěné skutečnosti vyhodnocují tak, aby v konečné fázi byli schopni určit příležitosti a
hrozby, které jednotlivé faktory okolí pro podnik představují.41
Pro strukturovanější provádění analýzy je účelné a běžné odlišit analýzy vnitřních a
vnějších podmínek a využít některých doporučovaných analytických nástrojů (SWOT,
SLEPT42,) případně vyjít z určitých precedentních příkladů či schémat. Tím lze snížit riziko
opomenutí některého z významných faktorů s důsledkem pozdějšího znehodnocení vytváření
plánu.43
Cílem analýzy je tedy zjištění stavu, zda nabízený produkt či služba odpovídají
potřebám okolí, tedy zda je nabízeno skutečno to, co okolí vyžaduje. Dále je důležité časové
přizpůsobení nabízené služby potenciálním zákazníkům, a v neposlední řadě je nutné zvolit
adekvátní výši ceny, která v ideálním případě uspokojí potřeby všech stran.
1.7.1 Analýza konkurence a hodnocení rizik
K tomu, aby firma mohla efektivně naplánovat své konkurenční strategie, potřebuje zjistit o
své konkurenci všechno, co lze. Neustále musí srovnávat své produkty, ceny, distribuční
kanály a způsoby komunikace se svými nejbližšími konkurenty. Tak může najít možné oblasti
konkurenčních výhod a nevýhod.44
Existují tři hlavní případy, kdy nás konkurence musí zajímat:
1. Zamýšlíte začít s podnikání, koupit podnik nebo vstoupit na nový trh
2. Na scéně se objevuje konkurence
40 vedoucím zaměstnancem může být pouze takový zaměstnanec, kterému je na základě pověření zaměstnavatele podřízen nejméně jeden další zaměstnanec, jemuž je v rozsahu pověření oprávněn průběžně a soustavně stanovit a ukládat pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci atd.41 KEŘKOVSKÝ, Miroslav, VYKYPĚL, Oldřich. Strategické řízení: teorie pro praxi. Praha: Vydavatelství C. H. Beck, 2002, s. 3442 SLEPT někdy též PEST analýza43 KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří, REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2007, s. 4744 KOTLER, Philip a kol. Moderní marketing. Praha: Vydavatelství Grada Publishing, 2007, s. 568
20
3. Neustále- průběžné sledování konkurence je nenákladný způsob preventivní strategie
na ochranu vašich zákazníků.
Častou chybou totiž je, že se zakládá podnik tam, kde je již trh plně saturován. Proto
nás pečlivé sledování konkurence může přimět ke změně naší základní strategie.45
1.7.2 PEST analýza
Analýza prostředí je důležitá pro poznání externího okolí, ve kterém firma působí, dále
pro identifikace změn a trendů, které se dějí v okolí firmy a ke stanovení toho, jak bude firma
na vlivy těchto změn a trendů reagovat. Pro zhodnocení vývoje vnějšího prostředí lze použít
PEST analýzu.46
Název PEST tvoří počáteční písmena čtyř oblastí vnějšího prostředí/faktorů, které
tvoří základ této analýzy:
Politické
Ekonomické
Sociální
Technologické
Někdy je tento model rozšiřován o oblast legislativní a je pak označován jako SLEPT
analýzy. Analýza PEST vychází z poznání minulého vývoje a snaží se o předvídání a
analyzování budoucích vlivů prostředí ve čtyřech již zmiňovaných oblastech. 47
1.7.3 SWOT analýza
SWOT analýza je jedním ze základních nástrojů strategického managementu. Kromě
toho však přijde vhod i při jiných příležitostech, typicky výběrových řízeních na projektově
orientované zakázky, v reklamě, i řadě jiných oborů.48
SWOT je zkratkou anglických slov:
S – strenghts – přednosti
W – weaknesses – nedostatky
O – oportunities – příležitosti
T – threats – hrozby
45 BANGS ml., David H., Průvodce podnikatelským plánováním. Praha: Vydavatelství Pragma, 1996, s. 2446 MAJCHRÁKOVÁ, D. Analýza vybrané firmy. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2011. 94 s. Vedoucí diplomové práce Martin Pernica. s. 1347 ŠULEŘ, Oldřich, KOŠŤAN, Pavol, Firemní strategie: plánování a realizace. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2002, s. 37 - 3848 Kde se vzala a k čemu je vlastně SWOT analýza [online]. [cit. 2013-9-11]. Dostupné z http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-vsemu-je-vlastne-swot-analyza
21
Obecně se dá říci, že při SWOT analýze jsou přednosti, jako například dobré finanční
vztahy, vyspělá technologie a nedostatky, jako například absence zdrojů a schopností
zkoumány jako vnitřní faktory (souvisejí s vnitřním prostředím). Naopak příležitosti (např.
změny v zákonech, růst obyvatel – zákazníků) a hrozby, jako například vstup silného
konkurenta na trh, se zaměřují na prostředí vnější, tedy na vliv okolí na podnik.49
1.8 Propagace podnikuTéměř každý podnik se snaží o propagaci podniku a reklamu v kladném slova smyslu,
s cílem dosáhnout maximální podpory prodeje. Tohoto vytouženého stavu lze dosáhnout hned
několika způsoby.
Obecně by měla plánovaná propagace splnit dva základní cíle - upoutat pozornost
zákazníka, tedy způsobit, že si všimne toho, co reklamou sdělujete a přimět jej k akci (tj.
nakoupit zboží, objednat službu) nebo ho přesvědčit o tom, co sdělujete (například aby uvěřil,
že jste důvěryhodná firma apod.).50
Těchto cílů lze dosáhnout především pomocí vhodné reklamy. Rozeznáváme tři
základní druhy reklam: 51
Informativní reklama, využívaná k informování spotřebitelů o novém produktu nebo
funkci a k vytvoření primární poptávky.
Přesvědčovací reklama, využívaná k vytvoření selektivní poptávky po značce a
k přesvědčení spotřebitelů, že nabízí za jejich peníze nejvyšší kvalitu.
A poslední řadě se jedná o reklamu komparativní (srovnávací), která přímo či
nepřímo porovnává jednu značku s ostatními.
V našem případě se bude jednat především o reklamu informativní, tedy
prostřednictvím tvorby webových stránek, vylepováním plakátu, inzercí v místním tisku či
krátkých reklamních spotech v regionální televizi atd. utkvět v hlavách co nejvíce obyvatel.
Samotné plánování reklamy vyžaduje jako každý plánovací proces stanovit cíle, zjistit
a zpracovat údaje a prozkoumat nástroje. Reklamní cíle mohou být ekonomické (např. zisk,
obrat) i psychologické (např. pozornost, vytvoření preferencí, působení na paměť). Objektem
reklamy může být výrobek, výrobková skupina nebo podnik jako celek. V závislosti na tom
hovoříme o výrobkové (vyzdvihuje pozitivní vlastnosti výrobku) a firemní reklamě
49 ŠULEŘ, Oldřich, KOŠŤAN, Pavol, Firemní strategie: plánování a realizace. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2002, s. 55 50 Zásady úspěšné propagace pro podnikatele [online]. [cit. 2013-9-12]. Dostupné z http://www.ipodnikatel.cz/Propagace/zasady-uspesne-propagace-pro-podnikatele.html51 KOTLER, Philip a kol. Moderní marketing. Praha: Vydavatelství Grada Publishing, 2007, s. 856 - 857
22
(upozorňuje na spolehlivost, tradici, inovační schopnosti). Cílem plánování je vyvinout
takový reklamní program, který by umožnil maximalizovat rozdíl mezi díky reklamě
dosaženými dostatečnými přínosy a reklamou vyvolanými dodatečnými náklady.52
Podle J. Westwooda53 je zároveň důležité si uvědomit, že vynaložené náklady na
propagaci podniku budou vyváženy zvýšeným ziskem“.
Tato problematika bude podrobněji aplikována v praktické části.
1.9 Finanční plán
Finanční plán je nezbytnou součástí podnikatelského plánu. Vyplývá z něj, kolik
peněz budeme potřebovat pro start a počáteční fázi našeho podnikání. Zřetelně z něj
vyvodíme, zda a jak vysoký cizí kapitál budeme potřebovat. Nakonec zjistíme, zda bude naše
podnikání samostatně snesitelné a podnikatelsky dostatečně únosné, aby se z něj dalo žít.54
Základem pro získání přehledné situace o financování podniku je sestavení finančního
plánu. Nejprve je důležité si obecně rozdělit, jakými způsoby lze podnik financovat.
Podle původu kapitálu rozlišujeme:55
vnitřní financování – zdrojem kapitálu je hospodářská činnost, jejímž výsledkem je
zisk
vnější financování – kapitál přichází z vnějšku, mimo podnik (financování z vlastních
zdrojů např. půjčky)
Podle pravidelnosti financování rozeznáváme:
financování běžné – na nákup materiálů, paliva, energie, výplatu mezd a platů apod.
financování mimořádné – financování při zakládání podniku, rozšiřování podniku,
spojování či likvidací podniku
Finanční plány a rozpočty členíme z několika hledisek: 56
časové hledisko – plány krátkodobé (měsíční, čtvrtletní, roční), střednědobé až
dlouhodobé (období 2-3 let nebo i delší)
hledisko předmětu plánu – dílčí rozpočty, kompletní podnikové plány (zahrnující jak
celý podnik, tak i celkový ekonomický pohled)
52 WÖHE, G., Úvod do podnikového hospodářství. Praha: Vydavatelství C. H. Beck, 1995, s. 371 - 37553 WESTWOOD, John. Jak sestavit marketingový plán. Praha: Vydavatelství Grada Publishing, 1999, s. 91 - 9254 Business plan erstellen [online]. [cit. 2013-10-20]. Dostupné z http://www.existenzgruender.de/selbstaendigkeit/vorbereitung/businessplan/03475/index.php55 SYNEK, Miroslav a kol. Podniková ekonomika. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Vydavatelství C. H. Beck, 2002. s. 235 - 23656 LANDA, Martin. Finanční plánování a likvidita. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2007. s. 115
23
hledisko technik sestavení – pevný a variantní rozpočet, rozpočet vycházející z nuly
atd.
Sestavení finančního plánu je završením tvorby podnikatelského plánu. Ověřuje
reálnost podnikatelského záměru, případně přesvědčuje investora o jeho výnosnosti.
Vypracování finančního plánu vyžaduje schopnosti modelovat možné varianty budoucího
vývoje.57
Každý finanční plán měl vycházet z určité strategie podniku, měl by sledovat
podnikové cíle a měl by vyústit ve zpracování tří základních finančních výkazů, rozvahy,
výkazu zisků a ztrát a plán toku hotovosti (cash flow).
Základní postup vytvoření finančního plánu: 58
Určení výchozích předpokladů – finanční analýza, která nám objasní prostřednictvím
svých ukazatelů finanční zdraví podniku
Definování finančních cílů – vychází z finanční analýzy a musí být v souladu se
strategickými cíly podniku.
Sestavení výkazu zisků a ztrát – sestavujeme ho s pomocí dílčích plánů, a to
investičního a odpisového, plánu financování investičních potřeb, plánu tržeb a plánu
nákladů.
Na závěr vypracujeme plánovanou rozvahu a plánovaný tok hotovosti.
Ve finančním plánu se setkáme s pojmy jako příjmy a výdaje, náklady a výnosy. Tyto
pojmy nejsou totožné, avšak snadno zaměnitelné. Proto je vhodné si je blíže přiblížit a
definovat.
Náklady představují hodnotově vyjádřenou spotřebu majetku podniku, který podnik
účelně vynaložit na získání výnosů. Výnosy jsou hodnotově vyjádřené výsledky činnosti
podniku za určité období. Rozdílem výnosů a nákladů je výsledek hospodaření za dané
období. 59
Z hlediska výpočtu nákladů na materiálové vstupy a energie rozdělujeme tyto
nákladové položky na: 60
přímé (zpravidla proporcionální) náklady, jejichž velikost závisí přímo úměrně na
objemu produkce; mezi ně patří převážně základní materiály a suroviny,
57 KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří, REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2007, s. 12758 Finanční plán [online]. [cit. 2013-9-12]. Dostupné z http://www.podnikator.cz/zacatek-podnikani/n:1608459 KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří, REŽŇÁKOVÁ, Mária. Podnikatelský plán. Brno: Vydavatelství Computer Press, 2007, s. 13260 FOTR, Jiří, SOUČEK, Ivan, Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, Praha: Vydavatelství Grada Publishing, 2005, s. 47 - 48
24
nepřímé (zpravidla fixní) náklady, jejichž výše se nemění s objemem produkce, resp.
nemění se alespoň v určitém intervalu změny objemu produkce
položky zajišťované z tuzemska a položky dovážené (závislé na výši směnného
kurzu).
Naopak výnosy, jakožto peněžní částky podnikem získané z veškerých činností za
určité časové období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich úhradě. Rozdíl mezi
výnosy a náklady tvoří hospodářský výsledek podniku: převyšují- li výnosy, jde o zisk,
převyšují- li náklady, jde o ztrátu. 61
1.9.1 Příjmy a výdaje
Příjmy jsou reálné peníze, které přicházejí do podniku nezávisle na původu (nemusí
být výsledek hospodaření).
Výdaje jsou reálné peníze, které z podniku odcházejí a nemusí přitom docházet ke spotřebě
výrobních faktorů.62
Východiskem pro posuzování ekonomické efektivnosti investičních projektů je
kvantifikace výdajů a příjmů spojených s investicí (cash-flow), označovaných také jako
kapitálové výdaje a kapitálové příjmy. Při specifikaci kapitálových výdajů a příjmů je
potřebné postihnout všechny změny v příjmech a výdajích, které jsou vyvolané plánovaným
investičním projektem.
Závěrem je vhodné dodat, že pro dokonalou kontrolu nad tokem hotovosti v našem
podniku je třeba také plánovat výdaje v dostatečném předstihu. To se nám může vyplatit
například v oblasti daní, protože důsledným plánováním daní můžeme snížit svou daňovou
zátěž (např. odložením plateb). 63
Další výhodou může být možnost pružněji reagovat na případné náhlé příjmové
výpadky, které se v důsledku dobrého přehledu o celkovém stavu finančních prostředků dají
řešit mnohem rychleji. Totéž by mělo platit i v případě zjištění zisku po výpočtu konečného
stavu finančních prostředků, který si můžeme ověřit kvalitním výpočtem cash-flow. Zároveň
budeme mít jistotu o skutečné existence tohoto přebytku, který je možné dále využít například
investicí do vybavení či zvýšením finanční rezervy podniku.
61 Výnos [online]. [cit. 2013-9-12]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDnos62 SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Vydavatelství Grada, 2012. s. 3063 Cash flow určuje úspěšnost podnikání [online]. [cit. 2013-9-13]. Dostupné z http://www.ipodnikatel.cz/Financni-rizeni/cash-flow-urcuje-uspesnost-podnikani/Strana-3.html
25
PRAKTICKÁ ČÁST
2 ZPRACOVÁNÍ VYBRANÉHO PODNIKATELSKÉHO
ZÁMĚRUHlavním cílem při zpracování konkrétního podnikatelského záměru je dosáhnout
realistické koncepce pro podnikatele, aby z jeho prozatím dostupných informací dokázal
vypracovat a získat vlastní předpokládaný obraz jeho podniku. Pro objektivní a dostatečně
kvalitní záměr je nutno při jeho zpracování brát v potaz celou řadu klíčových faktorů, které
podnikatelský záměr ovlivňují.
26
2.1 Titulní stranaIdentifikační údaje
Jméno firmy: Restaurace Loudil
Sídlo firmy: Na Pankráci 128, 516 01 Solnice
Odpovědný vedoucí: Petr SvobodaForma podnikání: Živnost řemeslnáPředmět podnikání: hostinská činnost
Datum zahájení činnosti: 1. 1. 2015
Počet zaměstnanců: 8
Kontakt: Tel: +420 604 128 875
Email: april@koumák.cz
2.2 Exekutivní souhrn
Restaurace Loudil chce poskytnout široké veřejnosti kvalitní restaurační služby, které
by zkvalitnili služby Podorlického regionu. Cílem je vytvořit staročeskou hospodu, jejíž
gastronomie se bude orientovat na dobové, mnohdy již zapomenuté recepty, které uchovávaly
již naše prababičky jako rodinné bohatství. Současně bude kladen důraz na vytvoření
příjemného prostředí, které bude podpořeno dobovou atmosférou, kterou bude vytvářet vnitřní
i vnější dekorace podniku. Samotný interiér bude tvořit nádech historie, kterou budeme moci
vycítit z dekorativních obrazů, ubrusů, dřevěného obložení, dřevěných stolů a židlí,
poslechem středověké hudby a využíváním keramického nádobí v odstínu kameniny.
Již delší dobu nevyužívaný objekt bývalé závodní jídelny poskytuje ideální
kompromis mezi jak z hlediska ceny, tak polohy. Vzhledem k tomu, že tato restaurace se
nachází ve městě Solnice, jejíž střed protíná komunikace, která je hlavním tahem do ciziny a
zároveň je středovou spojnicí mezi dvěma bývalými okresními městy, nabízí se zde velký
potenciální příliv zákazníků v důsledku velké koncentrace obyvatel. Tento fakt dále potvrzuje
neexistence konkurenčního objektu, protože v dané lokalitě se nachází pouze několik
asijských bister s rychlým občerstvením a pivnice, avšak chybí zde absence podniku našeho
typu. Mezi další přednosti podniku se bude řadit cílová spolupráce s regionálními dodavateli a
využívání sezonních jídel v návaznosti na čerstvě rostoucí produkty, na což se také zaměříme
v oblasti reklamy, kde bude kladen důraz na používání výhradně přírodních dochucovadel
27
a podpora českého zemědělství v návaznosti na využití jejich produktů. V neposlední řadě je
výhodou samotná poloha podniku.
Majitel podniku vystudoval podnikatelskou školu a již několik let se pohybuje v
gastronomickém prostředí, tudíž dokáže odhadnout potenciál této restaurace a samotnou
potřebu této služby pro občany. Dalším pozitivem je silná znalost daného regionu a sítě
služeb, z důvodu většiny života zde stráveného.
Jako nejvhodnější variantou bude odkup daného objektu do soukromého vlastnictví a
jeho rekonstrukce do potřebného vzhledu. Pro realizace daného plánu je zapotřebí investice
do objektu ve výši 1 363 000 Kč64. Podnikatel si vzhledem ke svým finančním rezervám bude
nucen vzít hypoteční úvěr ve výši 1 milion Kč. Vzhledem k předpokládaným měsíčním
příjmům v rozmezí 362 125 – 409 375 Kč65, které pokryjí veškeré měsíční výdaje a
důležitému faktu, že podnik bude měsíčně vykazovat dostatečný zisk, lze jeho provoz a
samotnou realizaci podnikatelského záměru prohlásit za reálnou.
2.3 Popis podniku
2.3.1 Vstupní předpoklady pro založení a provoz
Pro úspěšné založení podniku a provozování podnikatelské činnosti je třeba nejprve
získat oprávnění k provozování podniku. V tomto případě je nutné získat živnostenského
oprávnění na příslušném živnostenském úřadě. V souvislosti se ziskem oprávnění je třeba
dodržet předmět podnikání. Dále je nutné zajištění dostatečné výše (především finanční)
kapitálu pro vybudování podniku, udržení chodu podniku a zajištění kvalitní pracovní síly.
Výhodou jsou dle mého názoru samotné zkušenosti podnikatele s daným předmětem
podnikání nebo alespoň vystudování v daném oboru. Při samotném výběru zaměstnanců je
vhodné přihlédnout k jejich praktickým dovednostem a zkušenostem v daném oboru.
V případě žádosti o úvěr je nutné, aby podnikatel nejprve zhodnotil vlastní možnosti a
pokusil se vytvořit reálnou kalkulaci nutných finančních prostředků pro vybudování podniku
a následně předpokládaných měsíčních výdajů na provoz podniku.
2.3.2 Zvolení vhodného objektu
Podnikatel uvažuje o založení a provozování restaurace. Pro výběr podniku přichází
v úvahu buď stavba nového objektu, nákup určitého objektu do soukromého vlastnictví či
64 viz. tabulka č. 4, strana 4165 viz. tabulka č. 12, strana 45
28
pronájem nebytových prostor. Výhodný je pronájem, protože bude vyžadovat nejméně
okamžitých finančních zdrojů, nová výstavba by byla chápána jako značná investice. Avšak
pokud nenajdeme vhodný objekt či daný objekt bude mít nevýhodnou polohu, je dobré
vyhledat vhodný objekt, zakoupit jej a vybavit potřebným příslušenstvím. V našem případě
byl zakoupen objekt bývalé závodní jídelny, již částečně vybavený. Samozřejmě zde bude
nutné provést určité stavební a do značné míry i dekorativní úpravy.
2.3.3 Poloha podniku a cíle podnikání
Hlavním cílem je vybudovat kvalitní restauraci postavenou na dobré pověsti a tradiční
staročeské kuchyni. Důležité bude vytvoření dobové atmosféry, kvalitního menu a dodržování
starých výrobních postupů. Pro toto rozhodnutí hraje důležitou roli i to, že v dané lokalitě se
nachází pouze několik vietnamských podniků, avšak chybí zde klasická restaurace, která by
poskytovala obdobnou nabídku služeb. Dalším významným faktorem je samotná poloha
města, které je situováno na hlavním tahu ve směru na Polsko, v blízkosti se nachází mohutná
fabrika (automobilka ŠKODA KVASINY) zajišťující velkou koncentraci obyvatel v této
oblasti a dobrou životní úroveň v důsledku nižší nezaměstnanosti. Protože v daném městě se
nenachází nekuřácký podnik, podnikatel chce touto cestou vyhovět rodinám s dětmi, které
jistě uvítají tuto změnu a v důsledku této specifikace dojde k vytvoření čistého a vhodného
prostředí pro každého. Prostor pro kuřáky bude pouze v letních měsících na venkovní terase.
Poloha restaurace se nachází v blízkosti hlavní silnice s nedalekým parkovištěm v centru
města, tudíž je to strategicky ideální místo se širokou dostupností pro velkou skupinu osob.
Díky těmto všem faktorům lze předpokládat vysoký počet zákazníků.
2.3.4 Fungování a vedení podniku
Obrázek č. 3: Schéma hierarchie podniku
29
Zdroj: vlastní zpracování autorem
Vedoucím zaměstnancem bude majitel podniku, který bude zajišťovat chod restaurace
po provozní i účetní stránce. Jakožto vedoucí zaměstnanec bude úkolovat své zaměstnance,
kteří mu budou podřízeni, a bude je finančně odměňovat. Dále se bude starat o právní úkony a
zastupovat podnik navenek. Celkový počet zaměstnanců v podniku bude osm. Základem
budou dva kuchaři, dále dva číšníci a dvě číšnice, jedna uklízečka a jedna výpomoc
v kuchyni.
Vzhledem k provozní době podniku půjde o kombinované rozvržení pracovní doby,
tedy o vícesměnný provoz. Kuchař bude k dispozici od 08:00 – 21:00 hod.66 Týdenní
rozvržení pracovní doby pro kuchaře bude tři dny práce a tři dny odpočinku. Základem dobré
restaurace je mít včas připraveny potřebné suroviny, z tohoto důvodu bude kuchař s majitelem
chodit do práce právě na již zmiňovanou osmou hodinu ranní, aby v dostatečném předstihu
zajistili vše potřebné. Přítomnosti majitele v podniku již v ranních hodinách je důležitá nejen
pro kontrolu provozovny, ale především pro zajištění a odběr surovin od svých dodavatelů.
Výpomoc v kuchyni bude docházet do práce na jedenáctou hodinu dopolední, kuchaři
je dispozici do 20:30 hod. Číšníci nastupují do práce v 09:00 hod. Pro dodržení rozvržení
pracovní doby dle zákoníku práce a počáteční finanční úspory bude zaměstnána pouze jedna
pomocná síla, kterou na dva dny v týdnu zastoupí majitel67. Výhodou zde bude možnost 66 kuchař bude v práci celkem 13 hodin, z toho bude mít nárok na 2x 3O minutovou přestávku; bude tedy dodržen § 88 zákona číslo 262/2006 Sb. – zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 3O minut délka jedné směny kuchaře bude 12h, kuchař půjde do práce 3x týdně, tedy 36 hodin/týden; Tzn., bude zde dodržen i § 79 odst. 1 zákona číslo 262/2006 Sb. – nebude překročena stanovená týdenní pracovní doba 40 h/týden
67 výpomoc v kuchyni bude v práci 4 dny/ týden, délka pracovní doby bude vzhledem k 1x 3O minutové přestávce na jídlo a oddech 12h/den = 48 h /týden; k dodržení § 79 odst. 1 zákona číslo 262/2006 Sb. bude
30
MAJITE
L
VÝPOMOC
V KUCH
YNI
KUCHAŘI
ČÍŠNÍCI
UKLIZEČKA
BRIGÁDNÍ
CI
BRIGÁDNÍ
CI
aktivní komunikace s personálem z důvodu aktivního zapojení do práce a zároveň přehled o
rychlosti a kvalitách svého personálu. Předpokládaný úklid podniku je odhadován na dvě
hodiny, proto bude uklizečce umožněn vstup do podniku na sedmou hodinu ranní. Pro tyto
účely jí bude poskytnut klíč od hlavních dveří. Pro letní provoz je možné využít služeb
brigádníků, s cílem snížit výdaje, poskytnout stálým zaměstnancům čas na odpočinek a
vyzkoušet tak případný rezervní personál s možností budoucí spolupráci v případě
personálních změn.
2.3.5 Provozní doba podniku
Pro samotný provoz podniku je klíčové stanovení provozní doby podniku. Její
rozvržení by mělo odpovídat jak schopnostem podnikatele, který je zároveň vedoucím
provozovny, tak potřebám potenciálních zákazníků. Podnik by měl být přístupný již
v dopoledních hodinách, protože v důsledku dobré polohy podniku nabízí širokému okruhu
lidí možnost občerstvení při delším zařizování běžných denních záležitostí, stejně tak jako
odpočinkové místo pro maminky s dětmi. Dále poslouží jako vhodné místo pro různé
obchodní či firemní schůzky, protože v blízkosti centra města se nachází řada firem a
obchodních poboček. Je tedy vhodné přizpůsobit provozní dobu potřebám občanů.
Na základě těchto poznatků je vytvořena otevírací doba odpovídající výše uvedeným
skutečnostem. Otevřeno je každý den kromě neděle. Tento krok je zaveden z několika
důvodů. V neděli bývá zpravidla nízká koncentrace zákazníků, protože lidé rádi o víkendech
odjedou z měst, nebo jen relaxují doma. Časté jsou také návštěvy a obědy u příbuzných, což
snižuje chuť na restaurační stravu. Dalším faktorem je také téměř nulové zastoupení služeb ve
městě, protože neděle je chápána, taktéž jako sobota, dnem odpočinku, tudíž je velice nízká
koncentrace obyvatel v okolí náměstí. Pro toto rozhodnutí hraje roli i to, že lidé po pátečním a
sobotním večeru, kdy bývají tržby nejsilnější, déle odpočívají, stejný odpočinek je třeba
dopřát i svým zaměstnancům. Z důvodu očekávané silnější tržby je zároveň prodloužena
pracovní doba v pátek a sobotu až do půlnoci. Závěrem je nutné si uvědomit, že neděle může
sloužit jako hlavní den úklidu podniku, oprav a případných drobných rekonstrukcí.
Tabulka číslo 1: Otevírací doba podniku
Otevírací doba:
Pondělí 09:30 – 22:00Úterý 09:30 – 22:00
zbývajících 8 hodin vykonáno jako práce přesčas dle § 78 odst. 1 i
31
Středa 09:30- 22:00Čtvrtek 09:30- 22:00Pátek 09:30- 24:00Sobota 11:00- 24:00Neděle zavřeno
Zdroj: vlastní zpracování autorem
2.4 Popis nabízených produktů a firemní strategie
Hlavním smyslem je vytvořit širokou nabídku nápojů a jídel, jejímž cílem je oslovit
velké množství potenciálních zákazníků. Zároveň však bude kladen důraz na specializaci
pokrmů se zaměřením na českou gastronomii, která je do značné míry ovlivněna geografickou
polohou ČR.68 Restaurace nabídne příjemné prostředí k odpočinku a občerstvení. Vzhledem
k přetrvávající oblibě hotových jídel bude na výběr jak stálý jídelní lístek, tak menu lístek, na
kterém budou každý den na výběr dva až tři druhy hotových jídel. Myslet je potřeba i na ty
nejmenší, v nabídce tedy nesmí chybět i výběr několika dětských jídel, která tak umožní
vstřícný krok pro rodiny s dětmi. Dalším krokem bude nabídka několika jídel pro vegetariány
a osoby trpící cukrovkou. U těchto jídel bude kladen důraz nejen na chuť, ale i na ideální
nutriční hodnoty daného pokrmu. Pro zachování půvabu staročeské hospody je třeba omezit
komerční nápoje stylu Pepsi Cola, sprite atd. Větší důraz bude kladen na dovoz nápojů
z místních sodovkáren69 a nabídka místního piva70, která bude lépe dokreslovat místní hodnoty
daného regionu.
Cílem bude vytvoření stálé klientely a získání dobré pověsti jak mezi zákazníky, tak
ostatními podnikateli. Pro dosažení těchto kvalit je třeba zajistit profesionální personál, který
dokáže týmovým výkonem dosáhnout maximální spokojenosti zákazníka. Pro dosažení dobré 68 základem zde bude orientace na brambory, knedlík, maso, omáčky; jako tradiční nápoj zde nebude chybět zastoupení několika druhů piv69 v nedalekém okresním městě Rychnov nad Kněžnou, které se nachází 5 km od podniku, se nachází Podorlická sodovkárna70 v Rychnově nad Kněžnou se dále nachází pivovar
32
pověsti jako takové je nutné produkovat kvalitní jídla z vybraných surovin, značnou roli zde
tedy hraje výběr dodavatelů surovin, které jsou základem pro kvalitní výrobek.
2.4.1 Cenová strategie podniku
Cena je klíčovým nástrojem pro určení hodnoty výrobku nebo služby. Pro začlenění se
na trhu, udržení konkurenceschopnosti a zároveň získání patřičného množství zákazníků
zajišťujících příjem pro chod a profit restaurace je nutné zvolit vhodnou cenovou strategii.
Vzhledem k umístění restaurace se dá předpokládat, že má dostatečně vhodnou polohu
pro vytvoření takových cen, které budou přijatelné jak pro zákazníky, tak dostačující pro
profit podniku. Jelikož jedinou konkurencí jsou asijská bistra, která se značně liší svojí
nabídkou, dá se předpokládat dominantnost v rámci restaurační služby jako takové. Z tohoto
důvodu by dle mého názoru měla být cena nákladově orientovaná, její výše by měla
odpovídat součtu nákladů na spotřebované suroviny přičtenou o přirážku obchodníka.
Značnou výhodnou jsou zde jasné vstupní náklady. Dalším důležitým faktorem je specifikace
restaurace se zaměřením na staročeskou kuchyni, jejímž cílem je nabídka kvalitních jídel,
z čehož by měla vyplývat i ochota zákazníka si připlatit. Tuto skutečnost lze očekávat i z toho
důvodu, že v značné blízkosti podniku se nachází náměstí, které jakožto administrativní
centrum města nabízí zvýšenou koncentraci lidí, jakožto potenciálních zákazníků. U hotových
jídel bude kladen důraz na konkurenčně orientovanou cenu, alespoň pro několik prvních
týdnů provozu podniku. Tento krok bude zaveden z důvodu kladné reklamy na nově
vytvořený podnik s cílem zajistit si dobrou pověst a vytvořit si vlastní klientelu.
2.5 Analýza okolí, SWOT analýza
Velice důležitým faktorem, který ovlivní úspěšnost podniku je zvolení správného
sortimentu, kterým trh v dané oblasti buď vůbec nedisponuje, nebo disponuje jen částečně a je
tedy na podnikateli, do jaké míry a v jaké kvalitě je schopen posílit tento produkt. Pro
usnadnění volby sortimentu je vhodné zjistit názor okolí, který může podnikatele značně
ovlivnit a posílit jeho šance na úspěch. V našem případě byl sestaven online dotazník na
webových stránkách města Solnice. Dotazník byl umístěn do rubriky život ve městě, kde
v této části sami obyvatelé vyjadřují své názory na přání na vylepšení služeb. Vzhledem
k několika názorům občanů na absenci klasické restaurace majitel umístil právě do této
rubriky online dotazník.
33
Celkem dotazník online vyplnilo cca 500 obyvatel, což je necelá jedna třetina obyvatel
města. Vyhodnocení dotazníku je zobrazeno v následujícím grafu.71
Graf číslo 1: Dotazník
1. otázka
2. otázka
3. otázka
4. otázka
5. otázka
6. otázka
7. otázka
8. otázka
9. otázka
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Dotazník
mužiženy
Kladené otázky
Procentové hodnocení
Zdroj: vlastní zpracování autorem
Z grafu vyplývá, že většina lidí by uvítala novou restauraci a vyzkoušela by její
služby. Kladné ohlasy jsou i na stanovení otevírací doby restaurace a její specifikaci. Z grafu
dále vyplývá, že především mužské části se méně libí zvýhodnění nekuřáku a zvýšená
podpora regionálních nápojů, avšak u žádné otázky nedošlo k poklesu pod 60%. Dle mého
názoru je tedy zřejmé, že restaurace má vysoké reálné předpoklady k úspěšnému vstupu a
udržení se na trhu. Tento fakt je dále podpořen již zmíněnou absencí podniku téhož typu. Dále
se domnívám, že je vhodné využít doplňkových názorů obyvatel, ve kterých nejčastěji zněly
myšlenky na dětský koutek pro matky s dětmi a prosba kuřáků o vytvoření nekuřácké části.
Myslím, že je vhodné v budoucnu o těchto krocích uvažovat.
Další vhodnou variantou je zpracování SWOT analýzy, která patří mezi jednu
z nejpoužívanějších analýz, která podnikateli poslouží ke stručnému zhodnocení podniku.
Podrobnosti nám ukáže následující schéma.
71 samotný dotazník, ze kterého vychází následující graf je umístěn na konci práce v příloze č. 1
34
Obrázek číslo 4: SWOT analýza
Zdroj: vlastní zpracování autorem
2.6 Propagace podniku Pro rychlejší získání nových zákazníků a vytvoření stálého přísunu zákazníků je třeba
upozornit v nejbližším okolí existenci dané restaurace. Základem je úspěšná reklama. Té je
možné dosáhnout mnoha způsoby. Důležité je využití vlastních pracovních zdrojů, tedy
využití personálu. Příprava různých propagačních akcí, ochutnávek v centru města s cílem
nalákat zákazníky do své restaurace. Nesmí chybět ukazatel u hlavní cesty s označením a
vzdáleností restaurace, tabule
Podnik bude dále propagován skrz reklamu v místním tisku formou inzerátů,
opakovaně několikrát měsíčně, s cílem poukázat na polohu restaurace a vyzdvihnout několik
nejlepších jídel, dále budou občané informováni o nadcházejících akcích. Vhodnou variantou
bude spolupráce s místními inzertními agenturami, které pravidelně mohou produkovat
širokou nabídku služeb formou inzertních letáků či inzertních novin.
Samozřejmostí je i prezentace podniku na internetu formou kvalitních a stručných
webových stránek, které budou obsahovat informace o poloze restaurace, ceník, otevírací
doba, fotogalerie. Stránky budou snadno přístupné, pravidelně udržované a doplňované o
nové akce a informacemi pro zákazníky.
35
SILNÉ STRÁNKYZaměření na lokální trhJedinečnost podnikuPoloha podnikuKvalitní službyZkušenosti podnikatele
SLABÉ STRÁNKYNový personálNejistota počtu zákazníkůNeznalost místních dodavatelůPočáteční nadměrné zatížení majiteleHROZBYNezískání dobré pověstiŠpatná nabídka sortimentu v očích zákazníkůNadměrné náklady při správě podniku
PŘÍLEŽITOSTIVyužití nedostatků trhuVybudování silného postaveníOslovení zákazníků z okolních městMožnost rozšíření služeb
V létě je vhodné konat různé grilovací akce, kulturní večery a jiná představení. Při
speciálních příležitostech je možné pronajmout restauraci například pro konání posvatební
hostin, podnikových oslav a dalších soukromých akcí, které mohou zajistit finanční profit
podniku.
Důležitá je také odezva samotných zákazníků, proto je v prostorách restaurace
umístěna kniha přání, do které mohou zákazníky sdělovat nejen svá hodnocení našich služeb,
ale i různé připomínky, návrhy na zlepšení kvality pohoštění, přidání oblíbeného pokrmu či
jiné rozšíření sortimentu, vlastní postřehy i zážitky.
2.7 Cíle podnikáníPro podnikání je vhodné si stanovit určitá pravidla a cíle, kterých je třeba dosáhnout a
které je třeba dodržovat pro udržitelný rozvoj a chod podniku.
Cíle mohou být krátkodobé, střednědobé nebo dlouhodobé. Mezi krátkodobé cíle patří
především vybudování sítě spolehlivých dodavatelů kvalitních surovin a zboží, které jsou
základem každé dobré restaurace. Pro správný chod podniku je nutné vybrat kvalitní schopný
personál, který bude dodržovat firemní hodnoty a zachovávat tak dobré jméno firmy. Firemní
pověst záleží na samotném podnikateli, který musí u svých zaměstnanců, dodavatelů a dalších
partnerů vzbuzovat důvěru, plnit sliby a včas platit faktury a jiné pohledávky. Další důležitý
cíl, který platí obecně pro každé podnikání je být v zisku, avšak zisk by neměl být na úkor
kvality služeb. Velice důležité je v počátcích podnikání zajistit dobrou reklamu, která by měla
pozitivně působit na podnik a získat nové zákazníky.
Za cíle střednědobé se dá považovat vybudování sítě stálých zákazníků, kteří se k nám
budou vracet, a dokážou tak podniku zajistit trvalý obrat. V případě kladných finančních
výsledků je dalším vhodným krokem rozšíření pracovního týmu. Tento krok je přínosný
z důvodů možnosti rozšíření podniku, zkvalitnění a zrychlení obsluhu hostů a dále tak umožní
zaměstnavateli pružně reagovat na různé personální změny.
Z dlouhodobého hlediska je při úspěšném podnikání možnost dalšího rozšíření
podniku, nabídky služeb, zaplacení kvalitních školitelů a různých kursů pro špičkové
zdokonalení personálu, investice do nového vybavení či provozování dalších restaurací
v jiných městech.
Mezi obecně nejdůležitější cíle každého podnikatele patří maximální zisk,
minimalizace nákladů, využívání nových technologií a výrobních postupů, konkurenční boj a
zlepšení organizace a efektivity práce.
36
2.8 Výrobní plán
2.8.1 Vybavení podniku
Po zakoupení budovy, bývalé závodní jídelny, je třeba nakoupit nové vybavení a
upravit podnik do stylu staročeské hospody. Současně pro větší přísun zákazníků v letním
období je vhodné dokreslit ráz podniku venkovní zahrádkou, která je ideální na posezení při
pěkném počasí a již z dálky vytváří živou reklamu, protože přítomnost zákazníku a
restaurační hluk dává okolí najevo přítomnost podniku.
Jako základní vybavení restaurace bude třeba pořídit nový restaurační nábytek, který
vyplní restaurační prostor. Základem budou dřevěné židle, stoly a dekorační skříně, které by
měli být historického vzhledu, závěsy, věšák na oblečení atd. Poté je třeba dokoupit dekoraci
na stůl a potřebný jídelní servis. Základem budou příbory, skleničky, šálky na kávu, misky,
džbány, kulaté talíře a další potřebné vybavení. Džbány, talíře a slánky budou keramické
v odstínu kameniny. Pro barový provoz je třeba výčepní zařízení zahrnující pípu, chlazení a
kompresor. Dále je třeba obstarat barový stůl, barové židle, držáky lahví, kávovar, barový
mixér, mytí sklenic, chladicí boxy na pití a další potřebné vybavení. Základem pro večerní
posezení je nákup kvalitního restauračního a barového osvětlení, nákup elektroniky pro
možný poslech hudby, plazmové televize a vybavení pro případné hudební akce.
Pro provoz kuchyně je třeba zajistit dostatečné množství sporáků, horkovzdušnou pec,
myčku nádobí, mikrovlnnou troubu, ohřívače talířů, fritéza, chladící a mrazicí boxy,
digestoře, váhy, hrnce, pánve, nože, mycí dřez a další kuchyňské vybavení. Pro dlouhodobé
uchování většího množství potravin je třeba vybavit sklepní prostor o poličky, skříně, chladící
a mrazicí boxy. Důležité je také vybavení pro personál. Základem je vhodné oblečení jako
dámská blůza a sukně. Jako základní doplněk je třeba pořídit i podnosy pod nápoje,
peněženky. Po naplánování obsahu restaurační nabídky je třeba zařídit tisk jídelních a
nápojových lístků a nakoupit vhodné dřevěné stojánky pro umístění nápojových lístků na
každém stolu.
Nutná je také rekonstrukce toalet a kancelářských prostor pro majitele podniku. Na
toaletách je třeba nainstalovat nové splachovací zařízení, zakoupit nová umyvadla a zrcadla.
Kancelář je třeba doplnit o nový pracovní stůl, kancelářskou židli a skříň pro účetní věci.
Vhodné je uvažovat o koupi malého trezoru pro úschovu nejdůležitějších smluv a finanční
rezervy pro případ náhlé nutnosti rychlých výdajů.
37
2.8.2 Energie
Pro chod restaurace je třeba zajistit přísun elektrické energie, která bude využívána
k osvětlení a samotnému chodu podniku. Zajištění tepla bude prostřednictvím plynu, protože
budova již prošlo rekonstrukcí a je zde zabudovaná plynová přípojka.
2.8.3 Suroviny
Za získání všech surovin potřebných pro výrobu jídel a nákup nápojů zodpovídá
majitel. Kromě něj bude hrát důležitou úlohu i kuchař, který dohlíží na kvalitu zboží a dává
případné podněty v případě jakékoliv nespokojenosti majiteli. Cíl a originalita tohoto podniku
bude v nákupu čerstvých surovin od místních dodavatelů. K samotnému nákupu surovin je
třeba využít vlastní automobil. Při dlouhodobém zisku je vhodné uvažovat o koupi firemního
auta či dodávky, protože při objednávce a dovozu zboží přímo do provozovny se zvýší cena
zboží v důsledku marže prodejce. Při nákupu surovin je třeba vycházet ze správného
stanovení dodacího množství, aktuálního jídelního lístku, dále z různých obchodních výhod a
slev, při kterých je možné získat za výhodnou cenu potřebné i nové suroviny, které lze
zakomponovat do stávající nabídky či v důsledku vhodnosti zboží dočasně vytvořit speciální
nabídku nových jídel. Příkladem může být využití čerstvých rub, hub či sezonní zeleniny.
Vhodné je vycházet ze široké sítě prodejců a nevázat se pouze na určitý okruh dodavatelů. Je
třeba porovnat rozdíly v cenách, dopravní náklady, dodací lhůty a zamyslet se nad celkovým
počtem dodavatelů. V důsledku silné koncentrace dodavatelů je tak možné lépe vyhledat
kvalitní zboží za přijatelné ceny. Při dlouhodobé spolupráci je dobré pokusit se vyjednat
s obchodníky nižší cenu zboží.
Pro dlouhodobé skladování surovin využijeme sklepních prostor, kde ve spižírně
budou uchovány trvanlivé potraviny, strategické zásoby vod, sudy s pivem, mražené suroviny,
konzervy, koření, brambory, mouka, sůl a další suroviny. Důležité je pamatovat i na ochranu
objektu. Proto je třeba zakoupit a nainstalovat nové bezpečné zámky, a dále nainstalovat
alarm s napojením na městskou policii. V budoucnu je vhodné uvažovat o kamerovém
systému, který je důležitý nejen pro dokumentaci chodu podniku, zároveň poskytuje majiteli
možnost kontroly svých zaměstnanců a klíčovou roli může hrát i jako důkazní materiál pro
případ vloupání do objektu, či poškození restauračního zařízení samotnými zákazníky a
využití záznamů jako důkazů.
38
2.8.4 Zaměstnanci
Pro trvalý chod podniku je třeba zajistit dostatečnou pracovní sílu. Zaměstnavatel by
měl vybrat spolehlivé a pracovité zaměstnance, kteří již budou mít zkušenosti v daném oboru,
díky kterým se ušetří čas i peníze za případné proškolení personálu. Zaměstnavatel by měl
působit důvěryhodně, měl by mít respekt a přirozenou autoritu. Zaměstnavatel by měl vybrat
zaměstnance z bližšího okolí, protože tento krok je výhodný pro obě strany. Zaměstnavatel
může mít svého zaměstnance v brzké době pracovišti a zaměstnanec vynaloží méně nákladů
na dopravu na pracoviště.
Důležitá jsou také pravidelná sezení se zaměstnanci, která by se měla konat minimálně
dvakrát měsíčně, zde by měl být prostor pro samotné postřehy zaměstnanců týkajících se
návrhů na zlepšení chodu provozovny či vlastních zážitků se zákazníky, které mnohdy
poukáží na nedostatky chodu restaurace či špatné chování personálu. Diskuze je dále vhodná
k vyřešení případných neshod s ostatními spolupracovníky či drobných nedorozumění
s majitelem. Majitel také může při těchto příležitostech informovat personál o budoucích
chystaných akcích, vlastních pocitech či osobních výtkách na účet zaměstnanců, která mají
sloužit ke zdokonalení a zlepšení chodu restaurace.
2.9 Finanční plánFinanční plán patří mezi nejdůležitější části podnikatelského plánu. Tento plán je
základem pro realistickou představu chodu podniku. Zároveň je důležitý pro zhodnocení, do
jaké míry je reálný samotný provoz podniku a jeho dlouhodobé udržení. Finanční plán je
možné vytvořit v krátkodobém či dlouhodobém horizontu. Cílem je vytvořit plán zisků, ztrát,
bilanční plán a plán toku hotovosti.
2.9.1 Kalkulace výdajů
Kalkulace výdajů se skládá z veškerých finančních prostředků, které byly do
podnikání vloženy. Výdaje je vhodné rozdělit podle toho, zda jsou jednorázové či periodicky
opakované. Důležitou roli zde hraje i čas, proto je nutné pro potřeby finančního plánu a lepší
orientaci dělení z různých časových (krátkodobých i dlouhodobých) hledisek.
Jednorázové pořizovací výdaje
Vzhledem k rozhodnutí zakoupit budovu bývalé závodní jídelny, je nutné naplánovat a
provést jisté stavební a dekorační úpravy. Pro počáteční provoz, je vhodné vyvarovat se
39
investic do nákupu drahého nového vybavení interiéru restaurace a zaměřit se na nákup
nejdůležitějšího vybavení pro samotný chod podniku. Z tohoto důvodu se zde nabízí možnost
odkupu stolů, židlí, talířů a dalšího kuchyňského vybavení. Jelikož závodní jídelna byla
uzavřena až v roce 2008, splňuje jak hygienické, tak požární normy. Dále je v souladu
s normami Evropské unie. Z těchto důvodů byl domluven odkup vybavení za částku 360 000
Kč.
Důležitá bude vnitřní i vnější dekorační úprava, pro vytvoření restauračního rázu
s historickým nádechem. Pro tyto účely je vhodná vnější dekorační úprava fasády nemovitosti
a vybudování boční dřevěné zahrádky s nákupem potřebného vybavení. Vnitřní prostory je
nutné vymalovat, nakoupit nové osvětlení, zabudovat hudební soustavu, barový pult, provést
rekonstrukce toalet a kanceláře majitele. Závěrem je potřeba zabudovat dokoupené vybavení
kuchyně, které bude nainstalováno vedle již stávajícího odkoupeného kuchyňského náčiní.
Pro výdaje má majitel k dispozici vlastní finanční obnos ve výši 380 000 Kč. Zbylé
počáteční investiční a provozní výdaje budou zajištěny formou bankovního úvěru. Ideálním
produktem pro půjčku několika milionů je hypoteční úvěr s co nejnižší úrokovou sazbou,
kterým bude bance ručit svým nemovitým majetkem.
Tabulka číslo 2: Rozpis jednorázových výdajů na dovybavení interiéru
ROZPIS JEDNORÁZOVÝCH VÝDAJŮ NA DOVYBAVENÍ INTERIÉRUBAROVÝ STŮL 50 000,-BAROVÉ ŽIDLE 30 000,-BAROVÉ VYBAVENÍ 25 000,-KOBERCE, ZÁCLONY, DEKORACE 30 000,- VYBAVENÍ KANCELÁŘE 40 000,-OSVĚTLENÍ RESTAURACE A BARU 40 000,-REKONSTRUKCE A DOVYBAVENÍ TOALET 80 000,-CHLADÍCÍ A MRAZICÍ BOXY 100 000,-VÝČEPNÍ ZAŘÍZENÍ 80 000,-JÍDELNÍ SERVIS 120 000,-HUDEBNÍ REPRODUKCE 40 000,-PLAZMOVÁ TELEVIZE 20 000,-KUCHYŇSKÉ DOVYBAVENÍ 90 000,-NÁBYTEK 30 000,-TISK JÍDELNÍCH A NÁPOJOVÝCH LÍSTKU 3000,-VYBAVENÍ PRO PERSONÁL 30 000,-TREZOR 12 000,-ZEDNICKÉ A MALÍŘSKÉ PRÁCE 35 000,-VYSAVAČ 4 000,-CELKEM 859 000,-
Zdroj: vlastní zpracování autorem
40
Tabulka číslo 3: Rozpis jednorázových výdajů na dovybavení exteriéru
ROZPIS JEDNORÁZOVÝCH VÝDAJŮ NA DOVYBAVENÍ EXTERIÉRUUPRAVA FASÁDY 50 000,-DŘEVĚNÁ ZAHRÁDKA 30 000,-SLUNEČNÍKY 6 000,-VENKOVNÍ NÁBYTEK 50 000,-VENKOVNÍ TABULE 8 000,-CELKEM 144 000,-
Zdroj: vlastní zpracování autorem
Tabulka číslo 4: Celkové jednorázové pořizovací výdaje
CELKOVÉ JEDNORÁZOVÉ POŘIZOVACÍ VÝDAJEPOLOŽKA SUMA V KČ FINANCOVÁNÍDOVYBAVENI INTERIÉRU 144 000,- Hypoteční úvěrDOVYBAVENÍ EXTERIÉRU 859 000,-ODKUP VYBAVENÍ 360 000,- Vlastní zdrojeCELKEM 1 363 000,-
Zdroj: vlastní zpracování autorem
Provozní výdaje
Pro samotný chod podniku je důležité stanovení provozních výdajů, které tvoří
pravidelně se opakující část nákladů nutných pro zajištění chodu restaurace a
provozuschopného udržení podniku.
Tabulka číslo 5: Provozní výdaje podniku
PROVOZNÍ VÝDAJEPOLOŽKA VÝDAJE MĚSÍČNÍ VÝDAJE ROČNÍSPLÁTKA HYPOT. ÚVĚRU 12 000,- 144 000,-ELEKTŘINA 9 000,- 108 000,-PLYN (měsíční záloha) 5 000,- 60 000,-VODNÉ A STOČNÉ 1800,- 21 600,-HYGIENICKÉ PROSTŘ. 1 200,- 14 400,-ČISTICÍ PROSTŘEDKY 900,- 10 800,-POPLATKY OSA 500,- 6 000,-CELKEM 30 400,- 364 800,-
Zdroj: vlastní zpracování autorem
41
Personální výdaje
Předpokládáme, že pro provozuschopný chod restaurace postačí šest stálých
zaměstnanců. Jedná se o dva kuchaře, dva číšníky a dvě číšnice, uklizečku a výpomoc
v kuchyni. S kuchaři a číšníky bude sjednán pracovní poměr na dobu určitou. Délka poměru
bude sjednána na dobu 1 roku. Očekávaná hrubá mzda pro kuchaře činí 19 000 Kč, finanční
ohodnocení číšníků bude ve výši 16 000 Kč hrubého. Dále bude zaměstnána jedna uklízečka,
se kterou bude uzavřena dohoda o provedení práce. Její hodinová odměna bude činit 56 Kč.
Počet odpracovaných hodin v průměru měsíčně nepřesáhne 48 hodin. Důležitou součástí
restauračního personálu je i výpomoc v kuchyni, se kterou bude sjednána dohoda o provedení
práce. Její hodinová odměna bude činit 60 Kč. Pro letní provoz (červenec- srpen) budou na
místo dvou číšníků a místo uklízečky využity služby brigádníků, se kterými bude rovněž
uzavřena dohoda o provedení práce. Hodinová odměna bude ve výši 58 Kč. Plat majitele,
který je zároveň vedoucím zaměstnancem se bude odvíjet od rozdílu mezi celkovými příjmy a
výdaji restaurace. Minimální měsíční příjem by měl být alespoň 25 000,- Kč.
Tabulka číslo 6: Personální výdaje podniku
PERSONÁLNÍ VÝDAJEPOLOŽKA VÝDAJE MĚSÍČNÍ VÝDAJE ROČNÍ4 ČÍŠNÍCI 64 000,- 768 000,-2 KUCHAŘI 38 000,- 456 000,-VÝPOMOC V KUCHYNI 11 400,- 136 800,-BRIGÁDNÍCI 28 000,- 336 000,-MAJITEL 25 000,- 300 000,-UKLIZEČKA 2 700,- 32 400,-CELKEM 169 100,- 2 029 200,-72
Zdroj: vlastní zpracování autorem
Kromě personálních výdajů jsou dalšími položkami, které je nutno připočíst do
celkových výdajů, odvod sociálního a zdravotního pojištění, který je povinen hradit
zaměstnavatel za zaměstnance.
Tabulka číslo 7: Výpočet odvodů sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatele 1
VÝPOČET ODVODŮ 1. ČÁST
72 roční výdaje budou vypočítány vždy jako: měsíční výdaje x 12
42
Jménoz-ce
Hrubá mzda
Zdravotní pojištěníz-nec z-tel Celkem
Sociální pojištěníz-nec z-tel Celkem
ČÍŠNÍCÍ 16 000 72073 1 44074 2 160 1 04075 4 00076 5 040KUCHAŘI 19 000 855 1 710 2 565 1 235 4 750 5 985VÝPOMOC V KUCHYNI
11 400 513 1 026 1 539 741 2 850 3 591
UKLIZEČKA 2 700 121,5 243 364,5 175,5 675 850,5Zdroj: vlastní zpracování autorem
ZP- zaměstnanec 4,5 % = 0,045
ZP- zaměstnavatel 9 % = 0,0977
SP- zaměstnanec 6,5 % = 0,065
SP- zaměstnavatel 25% = 0,2578
Tabulka číslo 8: Výpočet odvodů sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatele 2
VÝPOČET ODVODŮ 2. ČÁSTJménoz-ce
Hrubá mzda
Zdravotní pojištění z-tel počet z-ci Celkem
Sociální pojištěníz-tel počet z-ci Celkem
ČÍŠNÍCÍ 16 000 1 440 4 5 760 4 000 4 16 000KUCHAŘI 19 000 1 710 2 3 420 4 750 2 9 500VÝPOMOC V KUCHYNI
11 400 1 026 1 1 026 2850 1 2 850
UKLIZEČKA 2 700 121,5 1 121,5 675 1 675Zdroj: vlastní zpracování autorem
Další výdaje
Přehled veškerých výdajů je třeba uzavřít o výdaje reklamní, tedy výdaje na propagaci
podniku a výdaje na nákup surovin a zboží. Zejména v počátečních provozních měsících je
třeba dostat se do povědomí potenciálních zákazníků v co nejkratší době, tudíž počáteční
náklady na celkovou propagaci podniku, s cílem informovat širokou veřejnost, budou vyšší.
Ušetřit se dá na provozu webových stránek, které budou v kompetenci majitele.
73 výpočet odvodů = hrubá mzda x ZP (zaměstnanec) = 16 000 x 0,045 = 720,-74 výpočet odvodů = hrubá mzda x ZP (zaměstnavatel) = 16 000 x 0,09 = 1 440,-75 výpočet odvodů = hrubá mzda x SP (zaměstnanec) = 16 000 x 0,065 = 1 040,-76 výpočet odvodů = hrubá mzda x SP (zaměstnavatel) = 16 000 x 0,25 = 4 000,-77 § 2 zákona číslo 592/1992 Sb., Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších právních předpisů78 §7 odst. 1 zákona číslo 589/1992 Sb., Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů
43
Předběžné propočty a stanovení zásobovacích výdajů jsou pouze orientační, protože
podrobnější a přesnější kalkulace bude známa až po uplynutí několika měsíců. Přesto je
vhodné vytvořit si určitý kalkulační rámec, z něhož se dá vycházet.
Tabulka číslo 9: Výdaje na propagaci a zásobování
VÝDAJE NA PROPAGACI A ZÁSOBOVÁNÍPOLOŽKA MĚSÍČNÍ VÝDAJE ROČNÍ VÝDAJEREKLAMA V MÍSTNÍM TISKU
2 000,- 24 000,-
REKLAMA V REGIONÁLNÍ TV
3 000,- 36 000,-
TISK LETÁKŮ 1500,- 18 000,-DODÁVKY ZBOŽÍ 90 000 - 125 000,- 1 080 000 – 1 500 000Z TOHO: SUROVINY
ZBOŽÍ70 000 – 90 000,- 840 000 – 1 080 00020 000 – 35 000,- 240 000 – 420 000
CELKEM 96 500 – 131 500 1 158 000 – 1 578 000Zdroj: vlastní zpracování autorem
Celkový přehled výdajů
Součtem všech výdajů získáme celkový přehled předpokládaných výdajů na provoz podniku.
Výsledná suma následně slouží jako podklad pro výpočet konečného hospodářského
výsledků. Do kalkulace je zahrnuta pouze část jednorázových pořizovacích výdajů, protože
z částky 1 363 000 Kč je odečtena částka 360 000 Kč jako vlastní zdroj majitele. Do
následující tabulky tedy bude počítána suma 1 004 000 Kč.
Tabulka číslo 10: Celkový přehled výdajů
PŘEHLED VÝDAJŮPOLOŽKA CELKEMJEDNORÁZOVÉ POŘIZOVACÍ VÝDAJE
1 004 000,-
POLOŽKA MĚSÍČNĚ ROČNĚPROVOZNÍ VÝDAJE 30 400,- 364 800,-PERSONÁLNÍ VÝDAJE 169 100,- 2 029 200,-ODVODY SOC. A ZDRAV. POJIŠTĚNÍ
37 529,- 450 348,-
DALŠÍ VÝDAJE 96 500 – 131 500,- 1 158 000 – 1 578 000CELKEM 333 529 – 368 529,- 4 002 348 – 4 422 348,-
Zdroj: vlastní zpracování autorem
44
2.9.2 Kalkulace příjmů
Po získání přehledu předpokládaných výdajů je důležité nastínit předpokládanou výší
příjmu, které budou důležitou položkou pro závěrečné zhodnocení realističnosti a
provozuschopnosti podniku. Je vhodné vycházet z extrémních hodnot, na základě kterých se
následně stanoví průměrná návštěvnost a tržby podniku. V případě, že po závěrečné kalkulaci
bude podnik vykazovat dostatečný zisk, je reálné jej prohlásit za rentabilní.
Příjmy
Pro výpočet příjmů budeme předpokládat, že každý návštěvník přinese podniku
průměrně 175 Kč. Tato částka byla stanovena na základě předpokládaného využití služeb
podniku. Denně podnik průměrně navštíví 65 – 75 hostů. Na základě této úvahy sestavíme
předpokládané příjmy, které je třeba rozšířit o příjmy z různých kulturních akcí, svateb,
sponzorských darů či příspěvků a další možností, které navýší celkový příjem. V tomto
případě budeme předpokládat, že měsíční příjem z těchto akcí bude zhruba 55 000 měsíčně.
Tabulka číslo 11: Předpokládané příjmy
PŘÍJMYPOČET ZÁKAZNÍKŮ / DEN 65 - 75DENNÍ TRŽBY 11 375 – 13 125,-79
MĚSÍČNÍ TRŽBY 307 125 – 354 375,-80
PŘÍJMY Z DALŠÍCH ČINNOSTÍ81 660 000,-/ROKROČNÍ TRŽBY 4 345 500 – 4 912 500, -
Zdroj: vlastní zpracování autorem
Tabulka č. 12 : Shrnutí celkových příjmů a výdajů
SHRNUTÍ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮPOLOŽKAPŘÍJMY MĚSÍČNĚ ROČNĚ
362 125 – 409 375,-82 4 345 500 – 4 912 500, -
VÝDAJE MĚSÍČNĚ ROČNĚ
333 529 – 368 529,- 4 002 348 – 4 422 348,-
79 výpočet denní tržby = průměrný příjem jednoho zákazníka x počet zákazníků/den80 výpočet měsíčních příjmu (protože v neděli je zavřeno, budeme počítat, že restaurace má otevřeno v průměru 27 dní v měsíci) = denní tržby x 2781 příjmy z : svatby, kulturní večery, podnikové akce apod.82 shrnutí příjmů (výpočet příjmů měsíčně)= měsíční tržby + příjmy z dalších činností
45
CELKOVÝ VÝSLEDEK
+ 28 596 – 40 846,- + 343 152 – 490 152,-
Zdroj: vlastní zpracování autorem
Ze závěrečné tabulky vyplývá, že při vypočtení celkově předpokládaných příjmů a
výdajů podnik vykazuje kladné výsledky. I při hraničním limitu minimální denní návštěvnosti
65 návštěvníků bude podnik vykazovat určitý zisk. Získané příjmy budou zároveň ziskem
podnikatele, tedy jeho hrubý výdělek se bude pohybovat od 29 000 – 41 000 Kč. Zhruba 25%
jeho příjmů je však vhodné použít jako finanční rezervu pro případ nečekaných výdajů či
dokrytí dočasné ztrátovosti podniku.
46
ZÁVĚR
V současné době plné neustálých změn, rychlých vzestupů i pádů velkých světových
ekonomik, je stále obtížnější předvídat odvětví, které zaručí v případě investic úspěch a
dlouhodobé dosahování zisku. Abychom mohli těchto cílů dosáhnout, je nutné minimalizovat
rizika spočívající v neznalosti daného prostředí. K zisku znalostí nám pomůže kvalitně
zpracovaný podnikatelský plán. V našem případě se jednalo o plán na otevření restaurace
v Podorlické oblasti východních Čech.
V bakalářské práci byly definovány základní náležitosti podnikatelského plánu jako
popis podniku, analýza trhu, propagace podniku, finanční plán atd. Tyto klíčové body byly
podrobně rozpracovány.
Tato práce se skládá ze dvou částí, z teoretické a praktické. V teoretické části byla
nastíněna problematika společného stravování. Velký zřetel byl kladen na strukturu plánu,
v níž byly rozebrány jednotlivé náležitosti podnikatelského plánu (velká pozornost byla
kladena na současnou právní úpravu).
Praktická část obsahuje vlastní podnikatelský plán vybraného podniku: Restaurace
Loudil, která se specializuje na staročeskou kuchyni s využíváním regionálních surovin a
absencí komerčních produktů. Tato část se nejpodrobněji zabývá analýzou okolí a finančním
plánem podniku. Pro tyto účely byl vytvořen informativní dotazník, který poskytl důležité
informace týkající se názorů ohledně umístění restaurace do vybrané lokality. Další cenné
informace byly získány díky SWOT analýze, která nastínila klady projektu jako například
jedinečnost podniku na trhu a zaměření na lokální trh, avšak zohlednila i nejistotu počtu
zákazníků a počáteční neznalost trhu. Podrobnost finančního plánu spočívala v rozčlenění
jednotlivých výdajů a příjmů, jejich následnému součtu a porovnání v závěrečné tabulce,
která vykazovala z dlouhodobého časového hlediska zisk či ztrátu. Závěrečná kalkulace také
počítala s výpočtem ve dvou rovinách, a to s pesimistickým a optimistickým vývojem. Na
základě těchto výpočtů nezávislá osoba zpracovávající tento plán došla k závěru, že
podnikatelský plán je reálný, konkurenceschopný a životaschopný.
Majitel však musí v počáteční fázi investovat s rozumem, brát daný podnik jako
dlouhodobou záležitost a být obezřetný při výběru dodavatelů surovin (především nedbat
47
pouze na cenu ale především na kvalitu) a samozřejmě personálu, který bude reklamou a
hnacím motorem podniku.
V případě realizace daného projektu by měla být nově poskytovaná služba přínosem
pro celý region, protože díky své specifikaci se jedná o službu nedostatkovou. K tomuto
závěru jsem dospěl i v důsledku reálných ohlasů občanů města skrz marketingový průzkum
formou dotazníku.
48
Abstrakt
Práce s názvem Návrh vybraného podnikatelského záměru si klade za cíl vytvořit
podnikatelský plán konkrétního podniku, který je vytvořen na základě aplikace klíčových
pojmů z teoretické části do části praktické. V této části je vytvořen plán restaurace, která bude
značným přínosem jak pro budoucího majitele, tak občany regionu. Tento fakt je ověřen
SWOT analýzou a především formou dotazníku, kterým obyvatelé města podpoří myšlenku
vybudování restaurace a nastíní majiteli své představy o poskytovaných službách.
Reálnost projektu je dále dokreslena finančním plánem, který podrobně zobrazuje
veškeré příjmy a výdaje podniku za určité období. Z jeho závěrečné tabulky vyplývá, že
podnikatelský plán je životaschopný, protože vykazuje podniku přiměřený zisk.
V závěru práce je cenné upozornění pro majitele, aby byl v počáteční fázi provozu
podniku obezřetný při výběru personálu i svých potenciálních dodavatelů a investoval
s rozumem.
Abstract
My thesis is called A suggestion of chosen business intention. It is aimed on creating
business plan of the particular firm which is created thanks to the application of the important
terms from the theoretical part to in the practical part. The plan of the restaurant which is
gonna have real benefits not only for local citizens but also for the future owner, is created in
this part. This fact is confirmed by the SWOT analysis. The analysis contains a questionnaire
where citizens should express their opinion about the services provided by the restaurant.
The likelihood of the project is supported by the financial plan which describes all
income and costs in the particular period in details. As we can see from the final table, the
plan is real because it shows adequate income.
The ending of the thesis contains little warning for the owner to spend his money
reasonably in terms of choosing the right stuff and provider.
49
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Knižní zdroje:
1. KORÁB, Vojtěch, REŽŇÁKOVÁ, Mária a PETERKA, Jiří. Podnikatelský plán. Vyd.
1. Brno: Computer Press, 2007. 216 s.
2. HISRICH, Robert D. Založení a řízení nového podniku. 1. vyd. Praha: Victoria
Publishing, 1996. 501 s.
3. FOTR, Jiří a SOUČEK, Ivan. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd.
Praha: Grada, 2005. 356 s.
4. LIŠKA, Jaroslav. Ekonomika a řízení podniku společného stravování. Vyd. 2.,
přeprac. Vyškov: Vysoká vojenská škola pozemního vojska, 1997. 120 s.
5. MLEJNKOVÁ, Lena a kol. Služby společného stravování. 2., aktualiz. vyd. Praha:
Oeconomica, 2009. 130 s.
6. CHARVÁT, Jaroslav. Firemní strategie pro praxi: praktický návod pro manažery a
podnikatele: od firemní kultury po schopnost vydělávat peníze: příklady a studie z
praxe v ČR. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 201 s.
7. WÖHE, Günter. Úvod do podnikového hospodářství. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 1995.
20, 748 s.
8. KOTLER, Philip et al. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada,
2007. 1041 s.
9. KEŘKOVSKÝ, Miloslav a VYKYPĚL, Oldřich. Strategické řízení: teorie pro praxi.
Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2002. xii, 172 s.
10. SYNEK, Miloslav a kol. Podniková ekonomika. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H.
Beck, 2002. xxv, 479 s.
11. BANGS, David H. Průvodce podnikatelským plánováním: plánování jako klíčový
faktor úspěchu v podnikání: podrobný a systematický návod k sestavení
podnikatelského a finančního plánu. 5., rev. a rozš. vyd. Praha: Pragma, 1996. 116 s.
12. KOŠŤAN, Pavol a ŠULEŘ, Oldřich. Firemní strategie: plánování a realizace. Vyd. 1.
Praha: Computer Press, 2002. xi, 124 s.
13. WESTWOOD, John. Jak sestavit marketingový plán. 1. vyd. Praha: Grada Publishing,
1999. 117 s.
50
14. LANDA, Martin. Finanční plánování a likvidita. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007.
vi, 180 s.
15. SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 2., aktualiz. a
rozš. vyd. Praha: Grada, 2012. 268 s.
Internetové zdroje:
16. Jak sepsat podnikatelský plán [online]. [cit. 2013-9-10]. Dostupné z
http://www.napadroku.cz/radce/jak-sepsat-podnikatelsky-plan/
17. Zakládání podniku a investování [online]. [cit. 2013-9-11]. Dostupné z [online].
http://projekty.fs.vsb.cz/414/zakladani-podniku-a-investovani.pdf
18. Rozdělení živností [online]. [cit. 2013-9-10]. Dostupné z
http://www.živnosti.eu/rozdeleni-zivnosti/
19. Kde se vzala a k čemu je vlastně SWOT analýza [online]. [cit. 2013-9-11]. Dostupné z
http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-vsemu-je-vlastne-swot-
analyza
20. Zásady úspěšné propagace pro podnikatele [online]. [cit. 2013-9-12]. Dostupné z
http://www.ipodnikatel.cz/Propagace/zasady-uspesne-propagace-pro-podnikatele.html
21. Výnos [online]. [cit. 2013-9-12]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/V
%C3%BDnos
22. Finanční plán [online]. [cit. 2013-9-12]. Dostupné z
http://www.podnikator.cz/zacatek-podnikani/n:16084
23. Business plan erstellen [online]. [cit. 2013-10-20]. Dostupné z
http://www.existenzgruender.de/selbstaendigkeit/vorbereitung/businessplan/03475/
index.php
Právní předpisy:
24. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
25. zákon č. 455/1991 Sb., zákon o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších
předpisů
26. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
27. zákon č. 592/1992 Sb., zákon o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění, ve
znění pozdějších předpisů
28. zákon č. 589/1992 Sb., zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
29. nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých
živností
51
Ostatní zdroje:
30. SCHWARZ, M. Návrh vybraného podnikatelského záměru. Brno, 2013. Diplomová
práce na Ekonomicko- správní fakultě Masarykovy university na katedře podnikového
hospodářství.
31. MUSILOVÁ, J. Podnikatelský záměr. Brno, 2012. Diplomová práce na Ekonomicko-
správní fakultě Masarykovy university na katedře podnikového hospodářství.
52
SEZNAM TABULEK
Tabulka č. 1: Otevírací doba podniku...................................................................................... 32
Tabulka č. 2: Rozpis jednorázových výdajů na dovybavení interiéru......................................40
Tabulka č. 3: Rozpis jednorázových výdajů na dovybavení exteriéru..................................... 41
Tabulka č. 4: Celkové jednorázové pořizovací výdaje............................................................ 41
Tabulka č. 5: Provozní výdaje podniku................................................................................... 41
Tabulka č. 5: Personální výdaje podniku................................................................................. 42
Tabulka č. 7: Výpočet odvodů sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatele 1...............43
Tabulka č. 8: Výpočet odvodů sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatele 2...............43
Tabulka č. 9: Výdaje na propagaci a zásobování..................................................................... 44
Tabulka č. 10: Celkový přehled výdajů....................................................................................44
Tabulka č. 11: Předpokládané příjmy...................................................................................... 45
Tabulka č. 12: Shrnutí celkových příjmů a výdajů...................................................................45
53
SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ, PŘÍLOHSeznam obrázkůObrázek č. 1 : Schéma společného stravování......................................................................... 10
Obrázek č. 2: Dělení živností....................................................................................................16
Obrázek č. 3: Schéma hierarchie podniku.................................................................................30
Obrázek č. 4: SWOT analýza....................................................................................................35
Seznam grafůGraf č. 1 : Dotazník...................................................................................................................34
Seznam přílohPříloha č. 1: Dotazník pro analýzu okolí- průzkum trhu...........................................................55
54
Příloha č. 1: Dotazník pro analýzu okolí- průzkum trhu
DOTAZNÍKMilý spoluobčané,
vzhledem k vašim podnětům a ohlasům v diskuzi na webových stránkách města solnice v tématu
„rozšíření služeb“ jsme se rozhodli vytvořit elektronický dotazník, ze kterého můžeme načerpat cenné
informace a lépe určit typ restauračního zařízení, které ve vašem městě chybí. Vyplnění dotazníku
tedy může přispět k vaší spokojenosti a rozvoji vašeho města. Dotazník je zcela anonymní.
Pohlaví: Žena Muž
1. Chcete, aby v našem městě byly posíleny stravovací služby?
ANO NE
2. Souhlasíte, aby v Solnici vznikla nová restaurace?
ANO NE
3. Souhlasíte, aby byla restaurace především pro nekuřáky?
ANO NE
4. Pokud souhlasíte s otázkou 3., navštěvovali byste takovou restauraci?
ANO NE
5. Souhlasíte, aby v pátek a sobotu byla prodloužená otevírací doba?
ANO NE
6. Myslíte, že je vhodné, aby byla restaurace otevřená již např. v 1O hodin dopoledne?
ANO NE
7. Restaurace by byla zaměřena na staročeskou kuchyni s využitím regionálních dodavatelů
surovin. Souhlasíte?
ANO NE
8. Chodili byste do restaurace tohoto typu?
ANO NE
9. Uvítali byste nabídku regionálních nápojů – např. malinovka z rychnovské sodovkárny a piva
z rychnovského pivovaru?
ANO NE
10. Podělte se s námi prosím o další návrhy.
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………Děkujeme.
55