Transcript
Page 1: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeskérepublice. IV. Druhy sekce Allium (A. scorodoprasum,A. rotundum)

Geographical distribution of Allium species in the Czech Republic.IV. Species of sect. Allium (A. scorodoprasum, A. rotundum)

Martin D u c h o s l a v 1) & František K r a h u l e c 2)

1) Katedra botaniky Pøírodovìdecké fakulty Univerzity Palackého, Šlechtitelù 11,783 71 Olomouc; e-mail: [email protected]

2) Botanický ústav AV ÈR, 252 43 Prùhonice; e-mail: [email protected]

Abstract

The distribution and habitat conditions of two taxa of the genus Allium sect. Allium (Allium scorodo-prasum, A. rotundum) were studied on the territory of the Czech Republic. Allium scorodoprasum issparsely distributed in two large but isolated areas (East Bohemia, northern part of Central Bohemia,and North and West Bohemia; South, Central and East and Northeast Moravia), usually in corridors oflarge lowland rivers (Labe, Morava, Dyje), their tributaries and adjacent hills. A. scorodoprasum usu-ally inhabits both primary (forest) and secondary (non-forest) habitats. It was frequently recorded infloodplain forests of the Ulmenion and Alnenion glutinoso-incanae suballiances, in oak-hornbeam fo-rests of the Carpinion alliance, and less frequently in thermophilous forests of the Aceri tatarici-Quer-cion and Quercion petraeae alliances. It also occurs in wet (Deschampsion cespitosae alliance) andmesophilous (Arrhenatherion elatioris) grasslands, fringes of lowland rivers, forest fringes and semid-ry broad-leaved grasslands (Brometalia erecti order), arable land (especially in the past), vineyards,field borders, road verges, semi-ruderal scrub and Robinia pseudacacia stands. A. rotundum is rarelydistributed in two isolated areas (Central and Northwest Bohemia; South, Southeast and Central Mora-via) with a warm climate, usually in lower altitudes up to 400 m a. s. l. A. rotundum inhabits varioustypes of dry grasslands and forest fringes of the Festuco-Brometea class, it also occurs less frequentlyin stands of the Sedo-Scleranthetea class, Stipion calamagrostis alliance, and dry forests of the Quer-cion pubescenti-petraeae alliance. In the past, it was frequently recorded as a weed in cereal crops andvineyards, but during the second part of the 20th century it almost disappeared from these habitats. Itspopulations, however, survive in the field borders, road verges, semi-ruderal scrub and Robinia pseu-dacacia stands.

K e y w o r d s : Allium, Czech Republic, geographical distribution, habitats, threat

N o m e n k l a t u r a : Moravec et al. (1995), Krahulec (2002), Chytrý (2007)

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 53

Page 2: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Úvod

Ètvrtá èást souborného zpracování rozšíøení èesnekù v Èeské republice navazuje na pøed-chozí díly (Krahulec et al. 2006, Duchoslav et al. 2007a, b) a týká se dvou blízce pøíbuz-ných taxonù, èesneku oøešce (A. scorodoprasum) a èesneku kulovitého (A. rotundum).Oba druhy patøí k morfologicky nápadným a zdánlivì determinaènì jednoduchým taxo-nùm, pøesto jsou èasto zamìòovány jak mezi sebou, tak za jiné druhy èesnekù (napø.A. sphaerocephalon, A. vineale). Oba druhy se vyskytují jak v (polo)pøirozené vegetaci,tak na antropických stanovištích, liší se však mírou ohro�ení: zatímco A. scorodoprasumje relativnì bì�ným druhem, A. rotundum patøí k vzácným a ohro�eným druhùm. U oboudruhù, ale pøedevším u A. rotundum, došlo v posledních 40 letech k výraznému ústupuz kulturní krajiny, a proto náš text chápeme i jako výzvu k pátrání po jejich lokalitáchv naší pøírodì.

Metodika

Metodická èást práce byla podrobnì popsána v prvním díle (Krahulec et al. 2006) a bylo podle ní postupo-váno i v tomto pokraèování. Do databáze byly dodateènì doplnìny údaje o lokalitách druhù z recentnì pub-likovaných výsledkù floristických kurzù ÈBS v pøílohách Zpráv ÈBS (Èech 2003, Grulich 2003a, b, 2007,Kaplan 2005, Lustyk & Samková 2005, Štech 2005, Špryòar 2007). Všechny údaje v hranatých závorkáchza autorem sbìru èi nálezu jsou naše poznámky, které se vìtšinou týkají geografické lokalizace lokalit,popø. vyjadøují náš názor na vìrohodnost lokality. Novì byly vyu�ity i údaje uvedené v publikacích sesí�ovými mapami (Grulich 1997, Kolbek et al. 1999). Uvedení autoøi pou�ili ètverce vzniklé rozdìlenímkvadrantù støedoevropského mapování na 25 ètvercù o velikosti pøibli�nì 1 km2 . Výskyt je znaèen èíslemzákladního mapovacího pole, písmenem kvadrantu (a–d) a èíslem ètverce (1–25), èi odpovídajícím písme-nem abecedy (A–Y); uvádíme v�dy obì alternativy). Jako lokalitu uvádíme pøibli�nì støed tohoto ètverce.Je to v podstatì daleko pøesnìjší ne� vìtšina starých lokalit, které byly uvádìny pouze jménem obce.

Celkem bylo zpracováno 779 herbáøových a 1444 literárních údajù o autochtonním výskytu A. scoro-doprasum a 477 herbáøových a 780 literárních údajù o autochtonním výskytu A. rotundum.

Poznámky k taxonomické problematice Allium scorodoprasum a A. rotundum

Taxonomické postavení obou druhù doznalo bìhem 2. poloviny 20. století nìkolik obratù.Pùvodnì samostatné druhy A. scorodoprasum a A. rotundum byly Stearnem (Stearn 1978,1980) pøi zpracování rodu pro dílo Flora Europaea pøeøazeny spolu s pøíbuznými druhyA. jajlae Vved. a A. waldsteinii G. Don na úroveò poddruhu v rámci komplexního druhuA. scorodoprasum L. Stearn tak hodnotil pøípady druhù bez pacibulek jako poddruhy pøí-buzných druhù s pacibulkami. Mimo zmiòovaný okruh A. scorodoprasum jde u našichdruhù i o okruh A. carinatum. Mathew (1996) se pøi monografickém zpracování sekce Al-lium vrátil ke klasickému oddìlení taxonù na druhové úrovni pro A. scorodoprasum aA. rotundum, zatímco další dva druhy pøeøadil na poddruhovou úroveò v rámci taxonuA. rotundum (viz text ní�e). Vzhledem k tomu, �e je jen velmi málo známo o genetické po-vaze tvorby pacibulek, a s pøihlédnutím k odlišnému ekologickému a geografickému

54 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 3: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

charakteru uvedených druhù, pøidr�eli jsme se klasického oddìlení taxonù A. scorodopra-sum a A. rotundum na druhové úrovni.

Allium scorodoprasum L. – èesnek oøešec

R o z š í ø e n í v È R

Druh vytváøí na území ÈR dvì samostatné arely: (a) východní Èechy, severní èást støed-ních Èech a severní a� severozápadní Èechy a (b) ji�ní, støední, východní a severovýchod-ní Morava (obr. 1). V Èechách je vìtšina lokalit koncentrována do úvalù velkých øek(Labe, dolní Vltava, Ohøe) a úvalù jejich pøítokù (zvláštì pak Metuje, Orlice, Cidlina, Mr-lina, Jizera, Berounka) a pouze v Èeském støedohoøí se vyskytuje hojnìji i mimo úvalovépolohy. Na Moravì se druh vyskytuje èastìji a vedle vysoké èetnosti v úvalech velkýchøek (Morava, Dyje) a úvalech jejich pøítokù (zvláštì pak Beèvy, Døevnice, Svratky,Rokytné aj.) je èastý i mimo úvalové polohy, mj. na ji�ní a jihovýchodní Moravì.

Tì�ištì rozšíøení má èesnek oøešec v termofytiku (64 % všech lokalit) a teplejšímmezofytiku (36 %), jediná lokalita se vyskytuje v oreofytiku. V Èeském termofytiku sevyskytuje ve všech fytogeografických okresech, èastìjší a� hojný je v okresech Støední aVýchodní Polabí, Cidlinská pánev a Lounsko-labské støedohoøí. Ménì èastý a� vzácný jev pøilehlých územích mezofytika, více údajù pochází z (pod)okresù Týniš�ský úval, Chvo-jenská plošina a Litomyšlská pánev, naopak z ostatních (pod)okresù s jeho výskytem jeuvádìn pouze z jedné èi nìkolika málo lokalit. Pouze ojedinìlé lokality se vyskytujív mezofytiku západních, severozápadních a severních Èech, ale a� na nìkolik málo herbá-øových dokladù se jedná o staré literární údaje; z Èeskomoravské vrchoviny existují dvaúdaje, v obou pøípadech se ale patrnì jedná o sekundární výskyt.

Na Moravì je druh rozšíøen roztroušenì ve všech okresech Panonského termofytika,obzvláštì èetný je v údolních polohách (podokresy Dyjsko-svratecký úval, Dolnomorav-ský úval, Hornomoravský úval). Èasto svým výskytem zasahuje a� do støedních a� hor-ních tokù vìtších øek, které se nacházejí ji� v mezofytiku, napø. na jihozápadní Moravì,kde se vzácnì vyskytuje v prùlomových údolích øek Dyje, Rokytné, Jihlavy, nebo èastìjiv údolích støední Moravy, Svitavy aj. Pomìrnì bì�ný je v Karpatském mezofytiku. Nao-pak je velmi vzácný v severní èásti Moravy, odkud je uvádìn z nìkolika lokalit v Opavsképahorkatinì, Hanušovické vrchovinì, Jesenickém podhùøí a Ostravské pánvi. Vìtšina úda-jù je ale literárních a velmi starého data, jediný novìjší doklad pochází z okolí Køiš�anovicv Jesenickém podhùøí (Duda 1975 OP).

Èesnek oøešec je rozšíøen v planárním a� submontánním stupni, vìtšinou v nadmoø-ských výškách do 300 m n.m., s narùstající výškou jeho výskyt rychle vyznívá a nad 500 mn. m. se vyskytuje jen ojedinìle (prùmìr ± standardní odchylka; 269±108 m n. m.; obr. 2).Nejní�e polo�enými lokalitami jsou úvalové polohy øeky Moravy na Bøeclavsku v okolíLan�hota (ca 150 m n. m.), nejvýše polo�ená lokalita se nachází na Soláni ve Vsetínskýchvrších (ca 800 m n. m.). Na základì vlastních pozorování a recentních údajù z floristických

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 55

Page 4: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

56 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

49

N

50

N

51

N

13

E1

4E

15

E1

6E

17

E1

8E

Obr

.1.–

Roz

šíøe

níA

lliu

msc

orod

opra

sum

eské

repu

blic

e:–

herb

áøov

ýdo

klad

,–

lite

rárn

íúda

j.F

ig.1

.–D

istr

ibut

ion

ofA

lliu

msc

orod

opra

sum

inth

eC

zech

Rep

ubli

c:–

herb

ariu

mre

cord

,–

reco

rdfr

omli

tera

ture

.

Page 5: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

kurzù je patrné, �e výskyt druhu v teplejších oblastech mezofytika je zøejmì mírnì pod-hodnocen. Izolované lokality mimo souvislejší areál jsou patrnì sekundárního pùvodu;jsou buï pozùstatkem døívìjšího pìstování, nebo zavleèení s obilným osivem.

Z mapování jsme vyøadili nìkolik lokalit uvádìných v literatuøe z Èeskomoravskéhomezofytika (Èeský Krumlov, Mariánské Láznì), které le�í izolovanì mimo známý areáldruhu a k nim� neexistuje herbáøový doklad; nelze tedy vylouèit pøípadnou zámìnu s ji-ným druhem.

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 57

0 10 20 30 40 50 60

101-200

201-300

301-400

401-500

501-600

601-700

701-800

0 10 20 30 40 50 60

101-200

201-300

301-400

401-500

501-600

601-700

701-800

Relativní èetnost (%)

Nad

mo

øská

výšk

a(m

)

A

B

Obr. 2. – Výškové rozšíøení Allium scorodoprasum (A) a A. rotundum (B) na území Èeské republiky.Fig. 2. – Vertical distribution of Allium scorodoprasum (A) and A. rotundum (B) at the area of the CzechRepublic.

Page 6: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

S t a n o v i š t ì v È R

Èesnek oøešec preferuje teplou a� mírnì teplou klimatickou oblast. Druh roste na stínìných,polostinných a� plnì oslunìných, spíše vlhkých a� èerstvì vlhkých, ale té� støídavì vysýcha-vých a� suchých stanovištích. Pùdy jsou �ivinami støednì a� silnì zásobené, hlinitopísèité a�jílovité, s mírnì kyselou a� slabì alkalickou pùdní reakcí. Ekologické optimum nacházív tvrdých luzích podsvazu Ulmenion, ménì èasto se vyskytuje i v porostech údolních jasano-vo-olšových luhù podsvazu Alnenion glutinoso-incanae (zejména v asociaci Pruno-Fraxi-netum), dubohabøinách svazu Carpinion, vzácnì v teplomilných doubravách svazùQuercion pubescenti-petraeae, Aceri tatarici-Quercion a Quercion petraeae, ojedinìle iv porostech podsvazu Cephalanthero-Fagenion. V lesních porostech èasto vytváøí plošnìrozsáhlé kolonie, které jsou dobøe identifikovatelné v jarních mìsících. Bì�nì se vyskytuje iv náhradních spoleèenstvech vzniklých po vykácení výše zmínìných lesních typù, tedy navhkých (svaz Deschampsion cespitosae) a� mezofilních loukách (svaz Arrhenatherion elati-oris), v bylinných lemech ní�inných øek a pláštích lu�ních lesù, v (disturbovaných) poros-tech lesních lemù a suchých širokolistých trávníkù øádu Brometalia erecti, jako plevel napolích (v minulosti nehojnì, dnes velmi vzácnì; cf. Hakansson 1963) a ve vinicích (døívehojnìjší, dnes ji� vzácnì; cf. Pál 2006) a podél jejich okrajù na mezích, v pøíkopech, poloru-derálních køovinách s dominantní trnkou a v akátinách.

C e l k o v é r o z š í ø e n í

Rozšíøení druhu má submediteránnì-subkontinentálnì-evropský charakter (Meusel et al.1965, Hultén & Fries 1986). Druh má centrum rozšíøení ve støední a jihovýchodní Evropì.Na západ zasahuje nejdále do Irska, jihovýchodního Skotska a severovýchodní Anglie(Sell & Murrell 1996), na severu se nìkolik lokalit nachází v ji�ním Norsku a dále se druhvyskytuje v Pobaltí (pøi severním okraji Baltského moøe pouze pøi pobøe�í) a� do Lenin-gradské oblasti Ruska (Omel’èuk-Mjakuško 1979, Karpavièienë 2004, Seregin 2005).Druh není uvádìn z Pyrenejského polostrova (Pastor & Valdés 1982) a pouze ojedinìle sevyskytuje v ji�ní Francii, èastìjší je a� ve støední a východní Francii, Holandsku (Menne-ma et al. 1985) a dále víceménì souvisle ve støední a� (jiho)východní Evropì po Bìlorus-ko, Ukrajinu a ojedinìle ve Volgogradské oblasti Ruska (Seregin 2005), na jih zasahuje poseverní Itálii, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Makedonii, Rumunsko, Bulharsko, evrop-skou èást Turecka a izolované lokality se vyskytují ještì ve východní a støední Anatolii ana Krymu, zatímco údaje z Kavkazu jsou nejisté (Šopova 1972, Omel’èuk-Mjakuško1979, Pignatti 1982, Hultén & Fries 1986, Murín & Feráková 1988, Özhatay 1990, 2002,Özhatay et al. 1993, Mathew 1996, Dobroèajeva et al. 1999, Martinèiè et al. 1999, Ciocâr-lan 2000, Zaj¹c & Zaj¹c 2001, Aeschimann et al. 2004, Seregin 2005). Burkart (2001) cha-rakterizuje rozšíøení druhu ve støední Evropì jako pøíklad tzv. druhù øíèních koridorù(„river corridor plants“). V minulosti byl tento druh pìstován jako zelenina a je velmi ne-jasné, kde je pùvodním druhem a kde jde o zbytky støedovìkých kultur (Hanelt 2001).

58 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 7: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

O h r o � e n í

Èesnek oøešec je relativnì bì�ným druhem v teplejších èástech ÈR a na (polo)pøirozenýchstanovištích není ohro�en. Bìhem 20. století byl výraznìji vytlaèen pouze ze sekundárníchstanoviš� (pole, vinice) na jejich okraje v dùsledku zmìny obhospodaøování (zavedeníhluboké orby a pou�ívání herbicidù; Krahulec 1977), obdobnì jako další druhy èesnekù(Duchoslav 2001).

S e z n a m l o k a l i t A . s c o r o d o p r a s u m n a ú z e m í È R

Termofytikum1. Doupovská pahorkatina: Kadaò, Strá�ištì (Klášterský 1949 PR). – Kadaò, silnice k Pokuticím (Kubát1969 LIT). – Lit.: Kadaò, silnice k Pokuticím (Kubát 1978). – Pokutice (Kubát 1978). – Tušimice (Prahly),Bìšický chochol (Kubát 1978). – Tušimice (Prahly), mezi Bìšickým chocholem a Èachovickým vrchem(Kubát 1978). – Zásada, V svah Nedílu (Kubát 1978). – 2a. �atecké Poohøí: �atec, V ráji (Pulchart 1965PRC). – 3. Podkrušnohorská pánev: Bohosudov (Dichtl 1880 PR). – Chomutov, louky (Knaf 1863 PR). –Krupka, 0,9 km SV od hradu (Ondráèek 2000 CHOM). – Osek, klášterní zahrada (Thiel 1854 PR). – Tepli-ce (s. coll. 1929 LIT). – Teplice v Èechách (Winkler s. d. PR). – Lit.: Chomutov (Roth in Reuss A. jun.1867, Èelakovský 1868 [Prodromus]). – Krupka, okraj obce (Bla�ková 2001*). – Osek, Krušné hory (Thiel1862, Èelakovský 1862b, Thiel in Èelakovský 1868 [Prodromus]). – Osek, klášterní zahrada (Thiel inReuss A. jun. 1867). – Teplice (Winkler in Èelakovský 1868 [Prodromus]). – 4a. Lounské støedohoøí:Kuèlín (Lorber 1965 LIT). – Tøebívlice, [vrch] Baba (Studnièka 1977 LIM). – Vlastislav (Kubát 1970 LIT).– Lit.: Kozly, [vrch] Svinky (Brusová 1994*). – Tøebívlice, u Granátového potoka nad obcí (Èelakovský1883 [Prodromus]). – Vlastislav (Èelakovský 1894a, Domin 1904a). – 4b. Labské støedohoøí: Brná nadLabem, SPR (Kubát 1970 LIT). – [Hlinná], [vrch] Hradištì, úboèí (Dostál 1950 PRC; Kubát 1974 LIT; Py-šek 1978 ROZ; Ondráèek 1995 CHOM). – [Hlinná], Malé Hradištì [Kamýk] (Kubát 1965 LIT). – Hlinná,ke Kundraticím (Kubát 1964 LIT). – [Kundratice], suché louky mezi Holým vrchem a Hradištìm u Kundra-tic (Hostièka 1956 MP). – Hlinná, u cesty V nad obcí (Soják 1956 PR). – Hlinná (Skalický 1971 PRC). –[Milešov], polní meze pod Milešovkou (Tausch s. d. PR; s. coll. 1910 PRC) [Nejistá lokalizace.]. – [Ka-mýk], køoví u Kamýku blí� Litomìøic (Èelakovský 1887 PR). – Kamýk (Polívka 1961 PR). – Kamýk,[vrch] Bídnice (Dostál 1972 PR). – Kamýk, J úpatí vrchu Plešivce (Kubát 1965 LIT). – Kuèlín, Radovesic-ká výsypka (Lorber 1965 LIT). – Kundratice u Litomìøic (Hilgert 1935 PR). – Libochovany, [vrch] Trabice(Kubát 1983 LIT). – Litomìøice (Mell s. d. PRC; Mittelbach s. d. PRC). – Litomìøice, silnice Litomìøice –Michalovice (Wagner 1968 LIT). – [Milešov], Milešovka – pod horou (Tausch s. d. PR). – Litomìøice,[vrch] Radobýl (Domin 1907 PRC). – Lovosice, [vrch] Lovoš (coll. ? 1962 PL). – Lovosice, mez pod Lovo-šem (s. coll. s. d. PRC). – Malíè (Kvapilík 1934 OLM). – Malíè, 0,5 km JJV od obce (Ondráèek 1997CHOM). – Pokratice (Preis 1933 PRC). – Pokratice, Bílá stìna [Bílé stránì] (Krajina 1928 PRC). – [Rado-vesice] [zaniklá obec], [vrch] Klomka a okolí (Víchová 1964 LIT). – Radovesice [zaniklá obec], JZ úpatíKlomky (Kubát 1971 LIT). – Radovesice [zaniklá obec], ke Klomce (Kubát 1970 LIT). – [Radovesice], sil-nice Radovesice – Štìpánov (Kubát 1971 LIT). – Radovesice, cesta z Radovesic do Bíliny u Lukovskéhopotoka (Roubínková 1970 LIT). – Tøebenice, Koš�álov (Dostál 1933 PRC). – Velemín, Lišèí vrch (Kubát1967 LIT). – Velemín, cesta na Milešovku (Kubát 1983 LIT). – Velké �eroseky, mezi Kalvárií a Hrádkem(Kubát 1973 LIT). – Lit.: [Bílina], údolí Debøí u Bíliny smìrem k Radovesicùm (Domin 1903 in Dominms.). – [Litomìøice], pod Radlštejnem [Radobýl] (Domin 1904a). – Litomìøice, v údolním záøezu od Pokra-tic ke Kamýku (Domin 1925 in Domin ms.). – [Lovosice], na úpatí Lovoše (Domin 1904a). – [Malé �erno-seky], v Oparenském údolí (Domin 1904a). – [Milešov], v okolí Milešova (Domin 1904a). – Milešov, meze(Tausch in Reuss A. jun. 1867, Tausch in Èelakovský 1868 [Prodromus]). – [Milešov], na polích pod

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 59

Page 8: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Milešovkou k Lovosicùm (Novák F. A. 1923a). – Pokratice, NPR Bílé stránì [Více mikrolokalit v rezervacia okolí.] (�ídková 1989; MD 2003). – [Sebuzín], u Sebuzína (Bubák in Èelakovský 1894a, Domin 1904a).– 4c. Úštìcká kotlina: Encovany, silnice na Tøebutièky (Kubát 1979 LIT). – Litomìøice, pøed Skalicí (Šrù-tek 1982 ROZ). – �itenice (Kubát 1965 LIT). – �itenice, u vrchu Koèka (Kubát 1965 LIT). – Lit.: Lukov(Domin 1904a). – Tøebutièky, vrch Skalky JZ od obce (Kolbek & Petøíèek 1994). – Velký Újezd, niva poto-ka mezi obcí a Zahoøany (Kolbek & Petøíèek 1994). – 5a. Dolní Poohøí: Bohušovice nad Ohøí (Rous 1993PR). – Doksany, bøeh Ohøe pod jezem (Kubát 1967 LIT). – Doksany, u potoka Èepel, 500 m od ústí do Ohøe(Havlíèková 1979, herb. Štìpánková). – [Doksany], lu�ní les u slepého ramene Ohøe Z od Doksan, ca 160 mn. m. (s. coll. s. d. PRC). – Hostenice (Kubát 1976 LIT). – Libochovice, u øeky (s. coll. 1915 PRC). – Lovo-sice, „Amerika“ (Šimr 1934 PRC). – Písty u Budynì (Domin 1939 PRC). – Písty, potok J od obce (Kubát1977 LIT) [Na hranici s fyt. p. 7a.]. – Travèice (Kubát 1964 LIT) [Na hranici s fyt. p. 5b.]. – Lit.: Doksany,CHÚ Lou�ek, poblí� mrtvého ramene, v J èásti území (Kubát nedatováno*). – Doksany, nad mostem bøehøeky Ohøe, pás køoví ne zcela souvislý (Sádlo 1986*). – Dolánky nad Ohøí (Novák 1922f). – Libochovice(Reuss in Èelakovský 1868 [Prodromus], Èelakovský 1883 [Prodromus], Domin 1904a). – Libochovice,les Šebín (Šimr 1933b). – Písty u Budynì, louky a také v luzích k øece, na JZ a� k Budyni (Domin 1939 inDomin ms.). – 6. D�bán: Lit.: Bílichov, Bílichovské údolí, mýtina na J stráni „V lomovce“ v 9. lesním od-dìlení (Domin 1920 in Domin ms.). – 7a. Libochovická tabule: Lovosice, u silnice z Lovosic na Teplice(Krkavec 1957 OP). – Roudníèek (Palek 1982 MP). – Slatina, les Hájek V od obce (Kubát 1976 LIT). – Vr-šovice, k Lounùm (Èelakovský 1913 PR). – �elechovice, S od obce (Kubát 1975 LIT). – Lit.: Budynì nadOhøí, Z èást Holého vrchu od Pøestavlk k Vrbce (Novák 1943). – Budynì nad Ohøí, lesní cesta v lese meziobcí a Mšené-Láznì (Toman 1988*). – Chýnice u Lovosic [Vchynice] (Baudyš in Rohlena 1924). – Koste-lec nad Ohøí, lesy smìrem k Poplzím (Reuss A. jun. 1867). – Kostelec, mezi loukou a lesem pøi silnici k Br-níkovu (Toman 1988*). – 7b. Podøipská tabule: Mlèechvosty, 2,2 km SSZ od obce (Palek 1972 MP). –Štìtí (s. coll. 1920 PR). – Lit.: [Kochovice], Sovice, Z a� S strana (Domin 1903 in Domin ms.). – Kochovi-ce, J, JZ a JV svahy vrchu Sovice (Kolbek & Petøíèek 1994). – Kochovice, JV a J svahy údolí Labe mezivrchem Sovice a kótou 230 JV od obce (Kolbek & Petøíèek 1994). – Kochovice, J a� JZ svahy údolí Labemezi kótou 230 JV obce Kochovice a kótou 230 JZ obce Radouò (Kolbek & Petøíèek 1994). – Nová Ves uVeltrus (Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Roudnice nad Labem, úpatí hory Sovice (Èelakovský 1868[Prodromus]). – Štìtí, JZ a� Z èásteènì zalesnìné svahy mezi �eleznièním pøejezdem u nádra�í Štìtí a obcíStraèí (Kolbek & Petøíèek 1994). – 7c. Slánská tabule: Budenièky, u hradu (Chrtková 1968 PR). – Lit.:Veltrusy (Pohl J.E. 1814). – 8. Èeský kras: [Praha-]Chuchle (Šourek 1943 PR). – Vinaøice, k Nesvaèilùm(Palek 1971 MP). – Lit.: [Kosoø, u Kalinova Mlýna] Radotínské údolí, za ohbím údolí u rybníèka u Kalino-va mlýna (Domin 1928e). – Otmíèe, Otmíèská hora, okraje lesní cesty u vodárny u silnice podél vodníhotoku (Špryòar in Špryòar 2007). – [Praha-]Radotín, Radotínské údolí, poblí� zátoèiny ústící do malého ryb-níèku nedaleko Kalinova mlýna (Domin 1928e). – Srbsko, 1 km SV od obce (Neuhäuslová-Novotná1972*). – Srbsko, okraj potoèní olšiny pøi cestì k jeskyni Koda (MD 2003). – Králùv Dvùr, Popovice, umostu (FK 1973). – 9. Dolní Povltaví: Praha, Petøín, u kavárny za Hladovou zdí (Mencl 1954 PL). – Rozto-ky, mezi obcí a �alovem (Palek 1958 MP). – Lit.: Praha, pøed hradbami Bruské [Písecké] brány (Èelakov-ský 1868 [Prodromus]). – Praha-Letná, Letenské sady, poblí� Švermova mostu (Hejný 1971). –Praha-Malá Strana, Kinského sady (Hejný 1971). – Praha-Suchdol, Trojanùv mlýn, v olšinì u mlýna (Kubí-ková & Molíková 1980). – 10a. Jenštejnská tabule: Lit.: Klecany, na kopci mezi obcí a Pøemyšlením, uplotu (FK 1972). – 11a. Všetatské Polabí: Brandýs nad Labem, Starý Pøerov (Jirásek 1935 PRC). – Bran-dýs nad Labem, pøi Labi k obci Toušeò (Nìmec 1941 HR). – Èelákovice, písèitý bøeh starého ramene Labe(Hendrych 1947 PR). – Èelákovice, slepé rameno Labe u obce (s. coll. 1921 PRC). – Èelákovice, písek umrtvých ramen Labe u trati k Lysé nad Labem (Hendrych 1947 PR). – Èelákovice, Sv. Václav (Dostál 1940PRC). – [Houš�ka u Brandýsa nad Labem] Housska bei Brandeis (Opiz 1835 PR). – Jiøice, [les, rezervace]Jiøina (Poláèek 1945 PRC). – Kly, Štìpánský pøívoz [u Obøíství, nyní most pøes Labe] (Presl s. d. PRC; Do-stál 1937 PRC). – [Láznì] Toušeò (Èelakovský 1912 PR). – Lobkovic[e] (Domin 1908 PRC). – Neratovice,P bøeh Labe pod obcí (Klášterský 1923 PR). – [Mìlník], Oupoøe [Úpor] pod Mìlníkem (Klášterský 1922

60 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 9: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

PR). – Lit.: Brandýs nad Labem (Opiz in Èelakovský 1868 [Prodromus]). – Èelákovice, labská luka (Polákin Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Liblice, slatinná louka ve zbytku lu�ního lesa a v lese pod zámkem akolem potoka protékajícího lesem (Kolbek et al. 1979). – Lysá nad Labem, Byšièky, Z od obce nade StarýmLabem k trati (Domin 1915 in Domin ms.). – Obøíství, Štìpánský pøívoz (Kostelecký in Èelakovský 1868[Prodromus], Kostelecký in Opiz 1822b). – 11b. Podìbradské Polabí: Kluk, louka (s. coll. s. d. OMP). –Kluk, u silnice na Bor (Plašilová 1972 OMP). – Kolín, Ovèáry, 1,3 km SZ od obce (Rydlo 1984 ROZ). –Kolín, Tøi dvory (Èelakovský 1912 PR). – Kolín, pod chemièkou, bøeh Labe (Nováková 1973 PR). – Kos-tomlaty (Velenovský 1881 PRC). – Køinec, Chotuc (Kašpar 1901 PR; Novák 1901 BRNZ; Domin 1901PRC; Šourek 1940 PR; Dostál 1941 PRC; Deyl 1941 PR; Lhotská 1972 PR). – [Libice nad Cidlinou], sou-tok Labe s Cidlinou (Klášterský 1959 PR). – [Libice nad Cidlinou], les proti obci (Tocl 1900 PR). – Libicenad Cidlinou, Malý Pøerov, v S èásti Libického luhu (Rydlo 2000 ROZ). – Libice [nad Cidlinou] – VelkýOsek (Domin 1916 PRC). – Libice nad Cidlinou, 2 km JJZ od obce (Rydlo 1969 PR). – Lysá nad Labem (s.coll. 1883 PR) [Na hranici s fyt. p. 11b.]. – [Lysá nad Labem], mezi obcí a Jiøinou (Medlinová 1944 PRC). –[Oseèek], u pøevozu k Oseèku (Domin 1916 PRC). – Oseèek, mezi vsí a bývalým pøívozem pøes Labe (Ry-dlo 2000 ROZ). – Oseèek, 1 km SV od obce (Rydlo 1969 PR). – Oseèek, 1,1 a� 1,5 km SV od obce (Rydlo1982, 1983 ROZ). – Oseèek, 1,3 km SSZ od obce (Rydlo 1982 ROZ). – Oseèek, 1 km V od obce (Rydlo1969 PR). – Oseèek, v chatové osadì na P bøehu Labe, Vokálova louka (Rydlo 2000 ROZ). – [Oseèek],luhy mezi Oseèkem a Klukem (Rydlo 2000 ROZ). – [Oseèek], Libický luh, louka pøi ústí Baèovky do Labe(Rydlo 2000 ROZ). – [Oseèek], Libický luh, na Pátecké (Rydlo 2000 ROZ). – [Oseèek], Libický luh, Brù-dek (Rydlo 2000 ROZ). – Ostrá, navigace mezi obcí a Kostomlaty (Protiva 1943 PRC). – Pátek, ba�antniceu obce (Šachl 1959 OMP). – Pòov, køoviny na L bøehu Labe nad zdymadlem 1,2 km V od obce (Rydlo 1969PR). – Podìbrady, u Labe (Kajdoš 1952 NJM). – Podìbrady, ba�antnice (Šachl 1969 ROZ). – Podìbrady, ulabského ramene Skupice (Plašilová 1968 OMP). – Podìbrady, u vysílaèe (Rydlo 1987 ROZ). – Pøerov nadLabem, luhy (Klášterský 1922 PR). – Pøerov nad Labem, 2 km SV od obce (Palek 1948 MP). – Sadská, ucesty (�ertová 1957 PR). – Sadská, les Bory (�ertová 1964 PR; Palek 1979 MP). – Sadská, J okraj Boru 2,5km S �eleznièní stanice Sadská (Palek 1979 MP). – Starý Kolín, smíšený les u Labe v blízkosti obce (Kláš-terský 1943 PR). – Velenka, louka 1,3 km SV od obce (Štìpánek 1981 PR). – Velké Zbo�í (Štìpánek 1982PR). – Velký Osek (Èelakovský 1914 PR; Schustler 1916 PR; Deyl 195? PR). – Velký Osek, Obora (Deyl1942 PR). – Velký Osek, vlhký les u Labe mezi obcí a Kolínem (Klášterský 1942 PR). – Vrèení, v pøíkopuna Odøepsy (Plašilová 1969 OMP). – Lit.: Hradiš�ko, pøi silnici na JZ okraji obce (Fér et al. 1981). –Cho�ánky u Podìbrad, Cho�ánecké mokøady (Rydlo 1997). – Kluk, L bøeh Labe mezi ústím Cidliny a Po-dìbrady (øíèní km 69,8–69,7) (Rydlo 1987*). – Kluk, narušená sva�itá dolní èást bøehu (Rydlo 1987). –Kluk, zbytek lu�ního lesa ponièeného stavbou dálnice (Lukanièová 1996*). – Kolín, CHÚ Souška meziÈernou struhou a Labem (Rydlo 1987). – Køinec, vrch Chotuc (Haenke 1791, Schmidt F. W. 1794, Èela-kovský 1883, Domin 1901a, Kašpar in Rohlena 1929). – Libice nad Cidlinou, Libický Luh, louka Na cestì(Rydlo 1993*). – Libice nad Cidlinou, Libický Luh, mezi Vrbièkami a Vokálovou loukou (Rydlo 1993). –Libice nad Cidlinou, Libický Luh, od Labe k tùni Bajkal (Rydlo 1993). – Libice nad Cidlinou (Schustler inRohlena 1926). – Libice nad Cidlinou, U vrbièek (Rydlo 1993*). – Libice nad Cidlinou, lu�ní háje smìremk Oseku (Domin 1916 in Domin ms.). – L�ovice, novì odstavené rameno pøi J okraji obce, les mezi rame-nem a Labem (Rydlo 1987). – Pátek, Pátecká ba�antnice (Rydlo 1997). – Podìbradsko, v Boru (Freiberg1906). – Podìbrady, Polabské luhy (Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Sadská, samota Celná, les u slepéhoramene Labe 300 m SV od Celné (Fér et al. 1981). – Sadská, S okraj obce (Fér et al. 1981). – Starý Kolín,borový les a okolí 0,2–1 km Z od ústí Klejnarky do Èerné struhy (Rydlo 1987). – Starý Kolín, okolíkøi�ovatky �eleznièních tratí 2,5–3 km Z od obce (Rydlo 1987). – Velenka, les Psárce Z od obce (Fér et al.1981). – Velký Osek, P bøeh Labe, 1,7 km ZJZ a� 2,8 km JZ od nádra�í ve Velkém Oseku, v polích (Rydlo1991*). – Velký Osek, tùò Bezedná, 1,7 km ZJZ a� 2,8 km JZ od nádra�í ve Velkém Oseku (Rydlo 1991*).– Veltruby, lu�ní les 700–900 m ZSZ od Z okraje obce (Fér et al. 1981). – Veltruby, CHPV Veltrubský luh,území lu�ního lesa na P bøehu Labe SZ a� ZJZ od Veltrub, 6 km SSZ od Kolína (Rydlo 1990). – Veltruby,SPR Veltrubský luh, P bøeh Labe, 1,9 km Z od �eleznièní zastávky ve Veltrubech (Rydlo 1983*). – Záboøí

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 61

Page 10: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

nad Labem, „Na staré doubravì“ (Vepøek 1964; Hadaè et al. 1994). – Záboøí nad Labem, mezi obcí a CHÚNa Hornické 0,3–1 km JJZ a� JZ od nádra�í (Rydlo 1987). – Záboøí nad Labem, lu�ní les na L bøehu Labe aP bøehu Doubravy 0,3–0,6 km ZJZ od nádra�í (Rydlo 1987). – 12. Dolní Pojizeøí: Dra�ice, 1 km SSV odobce (Rydlo 1987 ROZ). – Jizerní Vtelno (Zelinka s. d. PRC). – Otradovice nad Jizerou, u cesty mezi obcí arozcestím U ètyø kamenù smìrem na Otradovice (Poláèek 1943 PRC). – Lit.: Jizerské Vtelno (Zelinka 1931ms. in Domin ms.). – 13a. Ro�ïalovická tabule: Èinìves, u �eleznièní stanice (Palek 1976 MP). – Dymo-kury (Èelakovský 1872 PR; Deyl 1941 PR). – Dymokury, háje na bøehu Pustého rybníka 1 km VJV od nád-ra�í (Plašilová 1970 OMP). – Dymokury, Jakubovský rybník (Chrtek 1990 PR). – Dymokury, les u mlýnaJakub (Urbášková 1944 PRC). – Chlumec nad Cidlinou, les u obce (Deyl 1947 PR). – Chlumec nad Cidli-nou, Vlkovský revír (Deyl 1943 PR). – Cho�ovice, 2 km SV od obce (Cejnarová 1992 HR). – Cho�ovice,louka u �eleznièní zastávky (Plašilová 1971 OMP; Štìpánek 1989 PR). – Køešice, na hrázi ca 1 km JJZ odobce (Plašilová 1971 OMP). – Køešice, pøíkop v polích V od obce (Dohnal 1986 HR). – Lovèice, pod�ehuòskou oborou (Veselovská 2000 MP). – Mìstec Králové, Vinice, 1 km SSZ od obce (Rydlo 1984ROZ). – Mlýnec, doubrava 0,5 km JJZ od �eleznièní zastávky (Plašilová s. d. OMP). – Nouzov (Podpìra1896 BRNU). – Ro�ïalovice, háj u obce (Baborová 1893 BRNU; Koš�ál 1893 MP; Deyl 1941 PR). – Svíd-nice, Komárovský rybník (Palek 1976 MP). – �ehuò, vrch Bánì (Dostál 1954 PRC). – �i�elice, les [snad�ehuòská] Obora (Deyl 1943, 1947 PR). – Lit.: [Dymokury], u Jakubského rybníka (Freiberg 1906). – Dy-mokury, Holý vrch (Domin 1901a). – Kopidlno, lesy (Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Kopidlno, na hrázikopidlanských rybníkù (Pospíchal 1882). – [Nouzov], Podìbradsko, u Nouzova (Freiberg 1906). – [Nou-zov], na luèních krajích v Nouzovském lesním údolí (Pospíchal 1882). – [Oškobrh] Voškov, mezi obcí aVelkým Osekem (Velenovský 1889a). – �ehuò, SPR �ehuòský rybník (Petøíèek 1990). – �ehuò, Kozíhùra, v dubohabøinì a podél lesních okrajù (MD 2003). – 13b. Mladoboleslavský chlum: Mladá Boleslav,Karlùv vrch (Podpìra 1892 BRNU). – [Mladá Boleslav], u Karlova Vrchu k Chlumu (Novotný 1960 ROZ,Novotný s. d. ROZ). – Mladá Boleslav, Chlum (Podpìra 1896 BRNU). – Mladá Boleslav, vlhké místo naKarlovì vrchu, pod lesem Chlum, ca 240 m (Petøíèek & Kynèlová 1968 PRC) [Smìsná polo�ka, 1 rostlinaA. scorodoprasum, druhá A. rotundum.]. – Øepov, Chlum (Knor 1920 PRC). – Lit.: Mladá Boleslav, v pøí-kopì u Karlova Chlumu (Novotný 1972). – 14a. Byd�ovská pánev: Nový Byd�ov, Chlum (Deyl 1940 PR).– Nový Byd�ov, travnatý pøíkop (Drahokoupil s. d. PRC). – Vysoké Veselí (Urbášková 1941 PRC). – Vy-soké Veselí, Vysokoveselský les (Deyl 1947 PR). – Stihòov, Louènohorský les (Deyl 1943 PR). – Lit.: Ji-èín, cukrovar u Cidliny (Pospíchal 1882, Pospíchal in Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Káranice,Tøesický rybník a jeho okolí (Procházka 1977). – Lískovice u Hoøic (Charvátová in Rohlena 1924). – NovýByd�ov, rybník Øíha (Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Staré Nechanice (Krèan in Rohlena 1928a). – Úli-bice, Úlibická ba�antnice, ca 0,3 km JZ od obce (Fiedler 1975*). – 15a. Jaromìøské Polabí: Josefov, køovív Brdcích u obce (Traxler 1938 HR). – Šestajovice, [øeka] Rozkoš, teplé stránì v údolí (Mikyška 1948 PR).– 15b. Hradecké Polabí: Bìstviny, les Halín (�dárek 1973 PR) [Na hranici s fyt. o. 60.]. – Bohuslavice, re-zervace Zbytka (Hájek 2000 HR). – Bolehoš�, Chropotínský háj (Šourek 1941 PR; Krèan 1941 CB, HR;Dostál 1942 PRC; Belicová 1978, 1980 HR; FK 1973). – Èernilov, les Kaltouz (Kavka 1934 MP). – Holo-hlavy, na mezi v úvoze Trnovce (Kavka 1938 HR). – Hradec Králové, Na zámeèku (Válek 1940 HR) [Nahranici s fyt. p. 61c.]. – Hradec Králové, pøi Orlici (Traxler 1943 HR). – Hradec Králové, u mostu u bøehuOrlice u staré nemocnice (Kociánová 1990 HR). – Jeníkovice, Alnetum glutinoso-incanae (Mikyška 1949PR). – Librantice, les Osík J od obce (Belicová 1980 HR). – Nepasice, nad lomem na vrchu Èièinská (Beli-cová 1975 HR). – Opoèno (Paèes 1938 ROZ). – Opoèno, S od �eleznièní stanice (Krèan 1935 ROZ). – Po-hoøí u Opoèna, okraj houštiny ve vlhkých lukách (Kopecký 1958 PR). – Lit.: Bolehoš�, les Chropotín(Krèan in Rohlena & Dostál 1936). – Habøina u Smiøic, J okraj lesa Vra�ba (Fiedler & Válek 1975*). – Hra-dec Králové, louky u Labe a Orlice (Hansgirg 1880d, Hansgirg in Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Hra-dec Králové, u Orlice u Slezského pøedmìstí (Hansgirg 1881b). – Jeníkovice, u silnice ca 0,5 km S od obce(Prach in Kaplan 2005). – Klášter nad Dìdinou, v obci (FK 2002). – Libøice, okraj doubravy Borek (Kobrlein Rohlena & Dostál 1936, Kobrle 1936). – Oèelice, okraj pole a pøíkopy u silnice 0,5 km Z od �elezniènístanice (Prach in Kaplan 2005). – Oèelice, v køoví 0,5 km JV od obce (FK 1973). – Opoèno, Mochovská

62 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 11: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

ba�antnice (FK 2002). – Opoèno, u nádra�í (FK 2002). – Opoèno, pøi silnici do Dobrušky, nad dvorem pøiV okraji mìsta (FK 2002). – Opoèno, Vodìtín (FK 2002). – Opoèno, na Bìlidle (Freyn in Èelakovký 1883[Prodromus], Vodák 1906 in Vodák ms.). – Podzámèí u Opoèna, les na Chlupatém stávku (Prokeš 1946b).– Smiøice, údolí Labe V od obce (Mikyška 1968*). – Správèice, v Dotøelovì háji (Hansgirg 1881b). – Vy-soký Újezd, SV okraj obce (FK 2002). – 15c. Pardubické Polabí: Dvakaèovice, les mezi obcí a Podborem(Paulová 1980 PR; MD 2004). – Chrudim, na plochodrá�ním stadionu Z od mìsta (Cibulková 1967 MP). –Janderov u Chrudimi (Zitko 1888 PR). – Kladruby nad Labem, J od obce (Nováková 1984 ROZ). – Kladru-by nad Labem, v háji v Mošnici (Hadaè J. s. d. MP). – [Køièeò], Waldchen bei Krican [lesík u obce] (Beck s.d. PRC). – Nemošice (Hadaè 1972 MP; MD 2002). – Opatovice nad Labem, louka pøi silnici do Vysoké nadLabem (Krèan 1930 PR, BRNM). – Pardubice, ba�antnice (Jahn 1886 PR). – Pardubice, køoví na hrázi u ci-helny (Koš�ál 1887 MP). – Pardubice, Nemošická stráò (Pyšek 1976 ROZ). – Pardubice-Polabiny (Skalic-ký 1976 MP). – Pardubice, pobøe�ní travinné porosty u tùní S hradecké �eleznièní trati (Kuèera 1976 MP).– Pardubièky (Reitmayerová 1967 MP). – Lohenice (Sedláèková 1976 NJM). – Lohenice, Lohenické labiš-tì JZ od vsi (Rydlo 2000 ROZ). – Mìlice (Štolba 1945 PR). – Pøelouè, køovinatý stinný bøeh slepého rame-ne Labe (Šotolová 1999 OL). – Srnojedy, bøeh Labe (Horák 1933 MP). – Štìnec, u cesty k rybníku 0,1 kmJ od obce (Shánìlová 1991 BRNU). – Uhersko, v obci (Faltys 1973 MP). – Úhøetice (Zitko 1885 BRNU). –Újezd u Sezemic, bøeh Újezdského rybníka (Hanousek 1986 MP). – Lit.: Bohumileè, podél silnice od roz-cestí Sezemice – Rokytno (Procházka 1977). – Èerná za Bory, pøi �eleznièní trati do Kostìnic (Procházka1977). – Drozdice, Nemošická stráò (Procházka 1977). – Dvakaèovice, Dvakaèovická stráò (Fiedler1973*, MD 2008). – Hradec Králové, na loukách k Bøezhradu (Hansgirg 1881b). – Chrudim, v Neumayero-vì zahradì (Zitko in Èelakovský 1887e, Zitko 1887). – Chrudim, pod Klimšovou vinicí skrovnì (Zitko1887). – Chvaletice, luèní komplex u Labe, 0,2 km S od obce (Kováø 1981*). – Chvaletice, luèní komplexna P bøehu Labe v ohybu k SV 0,5 km S od obce (Kováø 1977). – Chvaletice, terénní deprese 0,5 km S odobce (Kováø 1981*). – Chvaletice, odkalištì (Kováø 1977, Hadaè et al. 1994). – Labìtín, luèní komplex naL bøehu Labe, 0,2 km V od obce (Kováø 1981*). – Labìtín, terénní deprese mezi silnicí a �eleznicí (Kováø1981*). – Labská Týnice [Týnec n. L.] (Veselský in Èelakovský 1883). – Labské Chrèice, luèní komplex0,4 km J od obce (Kováø 1981*). – Labské Chrèice, odvodòovací kanál 0,2 km J od obce (Kováø 1981*). –Lu�e, hrad Košumberk, èedièové výchozy (Faltys & Samková in Lustyk & Samková 2005). – Mìlice, ru-mištì na J okraji obce (Kováø 1977). – Mentour, les JV od obce (Duchoslav 1993*). – Opatovice nad Labem(Rohlena & Dostál 1936). – Pardubice, lesy mezi Labem, Èívicemi a Bezdìkovem (Vodák 1902). – Pardu-bice, u pardubických rybích sádek (Opiz in Èelakovský 1868 [Prodromus]). – Pardubice, Oplatilský rybník[Oplatil] (Vodák in Rohlena 1929). – Pardubice, ba�antnice, bøeh Labe, Vinice (Koš�ál in Èelakovský1890d). – Pardubice, skládky a vlhké výkopy blí�e Labe v úseku mezi mostem a nádra�ím (Procházka1977). – Pardubice, u slepého ramene 900 m SZ od nádra�í (Procházka 1977). – Pardubice, P bøeh Labe,tzv. Polabiny mezi silnicí Pardubice – Hradec Králové, sídlištì Polabiny I, Polabiny III a silnicí od nádra�ív Pardubicích do Rosic nad Labem (Procházka 1977). – Pøelouè, luèní komplex na J bøehu Labe, 0,5 kmSV od obce (Kováø 1981*). – Pøelouè, luèní fragment u slepého ramene Labe pøi �eleznièní trati na V okrajiobce (Kováø 1977). – Øeèany, agradaèní valy 0,3 km S od obce (Kováø 1981*). – Øeèany, osada Stará Pila,remízek u silnice ke Zdechovicím (Hadaè J. 1968, 1969 in Hadaè et al. 1994). – Semín, okraj louky 0,5 kmJV obce (Kováø 1981*). – Semín, louka u silnice, 0,5 km V od obce (Kováø 1981*). – Semín, louka 0,8 kmJV od obce (Kováø 1981*). – Semín, potok na P bøehu Labe 1 km JV od obce (Kováø 1977). – Sezemice, lesBìlobranská dubina (Procházka 1977). – Støemošice, potoèní jasenina v údolí potoka mezi obcí a BílýmKonìm, ca 200 m J od obce (MD 2005). – Štìnec, okraj Štìneckého rybníka (MD 2005). – Úhøetice, v ouøe-tické ba�antnici hojný (Zitko 1887, Zitko in Èelakovský 1887e). – Úhøetice, Panská stráò (Koš�ál in Èela-kovský 1890d). – [Úhøetice], v malých lesíkách na stráni Ohøeticko-Dvakaèovické (Šulc 1909b). – 16.Znojemsko-brnìnská pahorkatina: Brno, Kamenný kopec nad Novým Lískovcem, okraj lesa u silnièkyod myslivny na vyhlídce (Smejkal 1992, 1996 BRNU). – Brno, �lutý kopec (Tkany 1835 BRNU). – Havra-níky, pod Papírnou, 2,2 km ZSZ od obce (Grulich 1989 MMI). – Hrušovany nad Jevišovkou (Oborny 1872PRC). – Hrušovany u Brna, u cest v podrostu akátových lesù na štìrkopísku podél pravé strany silnice Brno

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 63

Page 12: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

– Pohoøelice, ca 2,5 km JZ od �eleznièní stanice (Øepka 1990 BRNM). – Kohoutovice u Brna (Formánek1883 BRNM). – Kuøim, V èást lesa Zlobice nad kuøimskou vìznicí (Saul 1996 BRNU). – Miroslav, háj nadmìstem pøi silnici ke Kadovu (Horòanský 1946 BRNM). – Miroslav, v borovém lese pod slepencovou strá-ní se SZ orientací na pahorku na J okraji mìsta (Roèek 1992 BRNU). – Moravský Krumlov, na Køí�ovéhoøe v dubohabøinì (Horòanský 1947 BRNM). – Oblekovice-Bohumilice, xerotermní porosty na S svahukóty 288 m v centrální èásti Naèeratického kopce, 1,5 km JV od støedu obce (Øepka 1995 BRNM). – Plaveèu Znojma, okraj lesa (Horòanský 1968 BRNM). – Pravice, akátiny u �eleznièní stanice (Grulich 1983MMI). – Rakšice, okraj akátového lesíka u nádra�í (Horòanský 1952 BRNM). – Støelice, Støelický lesJJV od obce (Hrabìtová 1965 BRNU). – Støelice, údolí Bobravy (Pospíšil 1960 BRNM). – Tìšetice, Zmi-jištì, lesostep nad Únanovkou 2,5 km ZSZ od obce (Grulich 1985 MMI). – Tulešice, L bøeh Rokytné u Ou-lehlova mlýna, 2 km JV obce, xerofytní místa nad sklepy (Sutorý 1993 BRNM). – Tvoøihráz (Vorel &Koblí�ek 1971 BRNZ). – Tvoøihráz, stráò v údolí Únanovky (Pospíšil 1961 BRNM). – Znojmo, Pelzberg[Naèeratický kopec] (Oborny 1874 PRC). – Lit.: [Brno-]Kohoutovice (Formánek 1887 [Kvìtena], Podpìra1911–14). – [Brno-]Nenovice [=Ivanovice] (Formánek 1887 [Kvìtena]) [Na hranici s fyt. o. 68.]. – Brno,støelnice u Svatého Antoníèka (Podpìra 1911–14). – [Brno-]�abovøesky (Formánek 1887 [Kvìtena]). –[Dyje], Pelzberg [Naèeratický kopec] u Milfrouna poblí� Znojma (Formánek 1887 [Kvìtena]). – 7161d20(dT) Havraníky (Grulich 1997). – Moravský Krumlov (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Rajhrad (Formánek1887 [Kvìtena]) [Na hranici s fyt. p. 18a.]. – Syrovice (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Tišnov (Bílý 1897). –Kuøim, lesní komplex S obce, ca 3 km, vèetnì svìtlých paloukù (Saul 1986). – Vranovice, Vranovický há-jek, 1,5 km JZ od obce (Chytrý & Horák 1997*). – 17a. Dunajovické kopce: [Dolní Dunajovice] Dunajo-vické kopce, na úpatí mezi Jánskou horou a Lišèím kopcem pod keøi (Èáp 1982 OLM). – Dolní Dunajovice,sedlo mezi Sluneènou a Lišèím kopcem 2,5 km JZ od obce (Grulich 1988 MMI). – Lit.: [Dolní Dunajovice],Lišèí kopec (Fuchsberg) (Podpìra 1924a). – Dolní Dunajovice, Danielsbergen (kóta 285,8) 3 km ZSZ odkostela v obci (Danihelka & Grulich 1996). – Dolní Dunajovice, J svah Velké Sluneèné, 2,45 km ZJZ odkostela (Danihelka 1998*). – 17b. Pavlovské kopce: Pálava, v háji pod Kotelnou (Jièínský 1924 ZMT). –Pavlovské kopce, Neuhauselberg [Nový hrad] (Podpìra 1926 BRNU). – Lit.: Mikulov, Svatá hora [Svatýkopeèek] (Podpìra 1928a). – Mikulov, Svatý Kopeèek zalesnìný SZ svah k mìstu v blízkosti kaple (Dani-helka 1996*). – Mikulov, podél �eleznice, 0,3–0,9 km JJV od nádra�í (Danihelka & Grulich 1996). – Pav-lov, pøi znaèené turistické cestì JV úboèím Dìvína 1,9 km JZ obce (Chytrý 1996*). – 17c.Milovicko-valtická pahorkatina: Mikulov, obora Milovice, „oblast modøínù“, 2,5 km SV od Mikulova(Rigasová 1991 MMI). – [Mikulov], Nový [rybník], pobøe�ní louky u malého rybníka u trati (Husák 1973PR). – Sedlec, vápencový høeben Skalky 1,5 km JZ od obce (Grulich 1982 MMI). – Sedlec, Skalky, stepnílokalita 2,5 km J od obce, travnatá step (Rigasová 1992 MMI). – Valtice, Rajsna, okraj stepní lokality (Ri-gasová 1991 MMI). – Lit.: Mikulov, vinièné terasy nad Mušlovským potokem (Kinberk), ca 3,4 km V odkostela ve mìstì (Danihelka & Grulich 1996). – Milovice, okraj lesa ca 1,2 km JJZ od kostela v obci (Dani-helka & Grulich 1996). – Sedlec, pøíkopy podél trati, okraje polí, hráz Nového rybníka, dno plùdkovéhorybníka mezi Novým rybníkem a silnicí, poloostrov Insel, 1,7 km Z a� 2,3 km Z–ZSZ od kostela v obci (Da-nihelka & Grulich 1996). – Sedlec, les poblí� Vysokého Rohu, 2,3 km S od obce (Chytrý & Horák 1997*).– Sedlec, akátina na høebeni vybíhajícím smìrem k SSV od Lišèího vrchu, 1,7 km S od obce (Danihelka &Grulich 1996). – Sedlec, lada a poloruderální louèka Z od �eleznièní zastávky, okraje pole a pøíkop podéltrati, 0,5 km J a� 1,3 km ZJZ–Z od kostela v obci (Danihelka & Grulich 1996). – Sedlec, okraje cest a mezeve V èásti intravilánu osady Mušlov (Danihelka & Grulich 1996). – Úvaly, rezervace Kameníky, ca 1,8 kmZJZ od kostela v obci (Danihelka & Grulich 1996). – Valtice, okolí hranièního pøechodu, okraje silnice,meze, okraje polí vnì navrhované rezervace Rajsna, 1,5 km Z a� 1,5 km JJZ od kostela na námìstí (Danihel-ka & Grulich 1996). – Valtice, úhory mezi kótou 268,5 a státní hranicí, okraje polí, meze a travnatá cestak bo�ím mukám v aleji, ca 1,4 km JJV–J a� 1,8 km J od kostela na námìstí (Danihelka & Grulich 1996). –Valtice, západní polovina Kaèišdorfského háje 1 km JZ a� 1,7 km ZJZ od usedlosti Boøí Dvùr (Danihelka &Grulich 1996). – 18a. Dyjsko-svratecký úval: [Brno-]Èernovice (Wildt 1920, 1921 BRNM). –[Brno-]Èernovice, Èernovický les (Formánek s. d. BRNM). – [Brno-]Èernovice, Èernovický hájek, násep

64 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 13: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

trati (Novák 1950 BRNM). – [Brno-]Komárov (Tkany 1832 BRNU; Formánek s. d. BRNM). – Brno-Ko-márov, les Rájeèek (Rajský les) (Thénius 1915, 1923 BRNU; David 1944 OP). – Brno, u cesty pøed zahrád-kami nad brnìnským pivovarem a klášterem (Vanìèková 1991 BRNM). – [Brno-]Pisárky (Formánek s. d.BRNM). – Bøeclav, louka za �idovským høbitovem na SZ okraji mìsta (Grulich 1977 MMI). – Bulhary, 2,5km V od obce (Štìpánek 1981 PR). – Dolní Vìstonice (Dostál 1968 PR). – Dolní Vìstonice, Písky (Slavo-òovský 1952 BRNU). – Dolní Vìstonice, písèiny u Komárkovy chaty (Grulich 1980 MMI). – Dolní Vìsto-nice, písky na L bøehu Dyje (Sutorý 1974 BRNM). – Drnholec, v pøíkopu u silnice Brod nad Dyjí –Pasohlávky (Slavoòovský 1953 BRNU). – Charvátská Nová Ves (Vandas s. d. PR). – [Ivaò], listnatý les nasoutoku Jihlavky a Svratky (Zboøil 1964 MMI). – Hustopeèe, pøi Dyji u Strachotína (Podpìra 1934BRNU). – Lan�hot, bunkr na hrúdì ve støední èásti Košarských luk, 9,8 km JJZ od kostela v obci (Šumbero-vá 1994 BRNU). – Lan�hot, hrúd Lány 3,5 km ZJZ od obce (Grulich 1982 MMI). – Lednice (Skøivánek1910 BRNM; Niessl s. d. BRNU; Mencl 1947 PRC). – Lednice, turistická noclehárna (Belicová 1970 HR).– Lednice, u biologické stanice (Zapletálek 1930 BRNU). – Lednice, u hranièního zámeèku (Zapletálek1930 BRNU). – Lednice, okraj pole nedaleko kempu (Èvanèara 1976 BRNM, LIM, OLM). – Lednice, Pro-støední rybník (Hostièka 1957 MP). – [Lednice], okolí Lednických rybníkù (Husák 1967 PR). – Lednice, urybníku Nesyt (Hejný 1962 PR; Husák 1970 PR). – Lednice, Tøi grácie (Chrtek 1981 PR). – Moutnice, Ru-munská ba�antnice, podrost vlhkého dubohabrového lesa, JZ od obce (Øepka 1989 BRNM). – Mušov, oko-lí I. a II. budované nádr�e v okruhu asi 3 km SZ od vesnice (Husák 1977 PR). – Nosislav u �idlochovic(Dostál 1944 PRC). – Pohansko, lu�ní les pøi silnici asi 20 m S od zámeèku Pohansko (Èáp 1994 BRNM). –Pouzdøany, støední zdr� vodního díla Nové Mlýny, èerpací stanice u Pouzdøan, travnaté náspy (Rigasová1995 MMI). – Smolín u Pohoøelic, okraj silnièního pøíkopu (Horòanský 1952 BRNM). – Strachotín (Hruby1920 BRNU). – [Strachotín], okolí vesnice (Husák 1977 PR). – Strachotín, louka na P stranì silnice do Dol-ních Vìstonic, 500 m od mostu pøes Dyji (Unar 1965 BRNU). – [Strachotín], mezi Strachotínem a NovýmiMlýny (Pansee) (Husák 1977 PR). – Šakvice, pøíkop krajem podyjských luk (Stanìk 1922 BRNU). –Šakvice, stepní písèitý pahorek v aluviu Dyje JZ od osady (Vicherek 1958 BRNU). – Šakvice, hrúd nadPansee 1,8 km ZJZ od obce (Grulich 1982 MMI). – Valtice, v Boøím lese (Èernoch 1952 BRNM). – Valtro-vice, mez u kanálu 1 km SZ od obce (Strnadová 1987 BRNU). – Vranovice, mezi obcí a Uherèicemi (Dostál1944 PRC). – �idlochovice, køoviny kolem cesty nad drùbe�árnou (Lukášková 1968 BRNU). – �idlocho-vice (Oborny 1867 BRNU; Niessl s. d. BRNU). – Lit.: Bluèina (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Bo�ice (For-mánek 1887 [Kvìtena]). – [Brno-]Èernovice, Èernovický les (Formánek 1887 [Kvìtena], Formánek inPodpìra 1911–14). – [Brno-]Komárov (Formánek 1887 [Kvìtena], Podpìra 1911–14). – [Brno-]Pisárky(Formánek 1887 [Kvìtena], Podpìra 1911–14). – Bøeclav (Formánek 1887 [Kvìtena]). – [Bøeclav], StaráBøeclav (Formánek 1887 [Kvìtena]). – [Bøeclav], louka a okolí jezírka Bruksa, ca 1,5 km SZ od námìstí(Danihelka & Grulich 1996). – Bøeclav, v lese podél zelenì znaèené turistické cesty, 1,5–2,4 km SZ od ná-mìstí (Danihelka & Grulich 1996). – Bøeclav, Dlouhý hrúd a okolí, 1,2–1,5 km JV od zámeèku Pohansko(Danihelka & Grulich 1996). – Bøeclav, podél silnièky mezi tzv. strategickou silnicí a zámeèkem na Pohan-sku, JZ cíp louky SZ od zámeèku (Danihelka & Grulich 1996). – Bøeclav, Kazúbek, louèka Z silnice Pohan-sko – Lány, 4,1 km JV od námìstí (Šumberová 1995*). – Bøeclav, okraje cesty, les v trati Lánské loukyv okolí zámeèku Lány, ca 5 km JJV od nádra�í (Danihelka & Grulich 1996). – Bøeclav, v lese podél asfalto-vé silnice od Pohanska k zámeèku Lány, 3,5–4,2 km JV od nádra�í (Danihelka & Grulich 1996). – Bøeclav,P bøeh Dyje 1,1–2,4 km JJV od námìstí (Danihelka & Grulich 1996). – Bulhary, les a paseka podél èervenìznaèené turistické cesty 0,3 a� 1,3 km V od kostela (Danihelka & Grulich 1996). – Bulhary, louka na levémbøehu Dyje za hrází, 1,8 km SSZ–S kostela ve vsi (Danihelka 1997*). – Bulhary, hrúd s pískovnou, 1,3 kmS–SSV od kostela v obci (Danihelka 1997*). – Dolní Vìstonice (Domin 1921 in Domin ms.). – Hodonice(Formánek 1887 [Kvìtena]). – Hrušky, pole 1 km V od obce u �eleznièní trati do Moravské Nové Vsi (Lo-sosová 1998*). – Hrušovany (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Charvátská Nová Ves, dyjská navigace 2,1–3km S–SSV od kaple v obci (Danihelka & Grulich 1996). – Charvátská Nová Ves, písèitý trávník okolo kap-le Sv. Huberta (Danihelka & Grulich 1996). – Kostice, u asfaltové cesty 2,5 km VJV od kaplièky v obci(Danihelka & Grulich 1996). – Kostice, les podél cesty od navigace ke Stiburkovským jezírkùm (Danihelka

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 65

Page 14: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

& Grulich 1996). – Ladná, zbytky louky na P bøehu Dyje 0,5 km J a� 1,8 km JJZ–J od Ladenského mostu(Danihelka & Grulich 1996). – Lan�hot, louka Bøezová, 3,2 km J–JJZ od kostela ve vsi, Z okraj louky (Da-nihelka 1998*). – Lan�hot, mezi dvìma rameny Køenové silnice, 4,7 km JJZ od kostela v obci, a Køenoválouka, 2 km J od kostela v obci (Šumberová 1995*). – Lan�hot, Dúbravka, areál bývalé pily, hrúd, louka ales, ca 4,8 km JJZ od kostela (Danihelka & Grulich 1996). – Lan�hot, podél Hrázové cesty a okolí pískov-ny, 5,2–5,3 km SSZ od soutoku Moravy a Dyje (Danihelka & Grulich 1996). – Lan�hot, cesta podél potokaŠtìpnice od J okraje obce k soutoku s Kyjovkou (Danihelka & Grulich 1996). – Lan�hot, Košaøské louky,hrúd a pískovna v jejich støední èásti 1,5–2,5 km SSZ od soutoku Moravy a Dyje (Danihelka & Grulich1996). – Lan�hot, støední èást Košaøských luk s hrúdy, 9 km JJZ od obce (Danihelka & Grulich 1996). –Lan�hot, J èást Lánských luk, J èást hrúdu J od zámeèku Lány, okolí zaplavené pískovny, lem pøíkopu,3,8–4 km JZ od kostela v obci (Danihelka & Grulich 1996). – Lan�hot, les a ochranná hráz 10,5 km J odobce (Danihelka & Grulich 1996). – Lan�hot, mrtvé rameno Dyje a pískovna Melambón s okolními louka-mi, písèitý hrúd v oplocence, 6–7 km SSZ od soutoku Moravy a Dyje (Danihelka & Grulich 1996). –Lan�hot, les podél ochranné hráze 6 km JJZ od obce (Danihelka & Grulich 1996). – Lan�hot, SV cíp PRRanšpurk, okolí Dúbravenské cesty a hrúd mezi oplocenkami (Danihelka & Grulich 1996). – Lednice, lou-ka u Kvìtného jezera, ca 0,3 km SV od Obelisku, 3 km S od zámecké kaple (Danihelka 1997*). – Lednice,zámecký park, ostrov v Zámeckém rybníce, 0,4 km S od zámecké kaple (Danihelka 1998*). – Lednice,mezi V bøehem Zámeckého rybníka a Lednickým náhonem, 0,9 km VSV od zámecké kaple (Danihelka1998*). – Lednice, hráz mezi Prostøedním Mlýnským rybníkem a SV bøeh Prostøedního rybníka (Danihelka& Grulich 1996). – Lednice, louka Bøezová, 3,2 km J–JJZ kostela ve vsi, Z okraj louky (Danihelka 1998*).– Lednice, mezi V bøehem Zámeckého rybníka a Lednickým náhonem, 0,9 km VSV od zámecké kaple (Da-nihelka 1998*). – Lednice, nádra�í, parèík podél cesty k námìstí, poulièní trávníky (Danihelka & Grulich1996). – Lednice, hrúd na louce mezi zámeckým parkem a lesem 1 km VSV od zámecké kaple (Danihelka1998*). – Nejdek, okraj pole, les, rybníèky Herdy, 0,8–1,6 km SSV od kostela v obci (Danihelka & Grulich1996). – Nejdek, les podél èervené turistické cesty, okraj pole 0,5 km V–VJV a� 0,7 km S–SSV od kostelav obci (Danihelka & Grulich 1996). – Nosislav (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Podivín, v J èásti obce a najejím okraji podél �lutì znaèené turistické cesty (Danihelka & Grulich 1996). – Poštorná (Formánek 1887[Kvìtena]). – Poštorná, okraje cerové doubravy 0,05–0,5 km SZ od celnice (Danihelka & Grulich 1996). –Poštorná, starší doubrava 0,5 km SSZ a� 1,1 km SZ od celnice (Danihelka & Grulich 1996). – Poštorná, vlh-ký pøíkop a okraj smíšeného lesa ca 1,6 km S a� 1,9 km SSZ od celnice (Danihelka & Grulich 1996). –Poštorná, okraj doubravy podél asfaltové silnièky, ca 1,1–1,2 km SZ od celnice (Danihelka & Grulich1996). – Poštorná, lesní cesta a okraj boru a doubravy, ca 0,4–0,6 km S od celnice (Danihelka & Grulich1996). – Poštorná, podél cesty, ca 0,8 km SV od celnice (Danihelka & Grulich 1996). – Poštorná, doubravaJ od �eleznice, 1,4–2,6 km Z od nádra�í Boøí les (Danihelka & Grulich 1996). – Rakvice, 1,1–2,3 km JJZ odkostela v obci (Danihelka & Grulich 1996). – Rakvice, mezi Kvìtným jezerem a Dyjí (Danihelka & Grulich1996). – Valtice, meze a okraje ladenské aleje od Boøího lesa a� k pøejezdu pøes tra� (Danihelka & Grulich1996). – Valtice, okraje doubravy podél èervenì znaèené turistické cesty, 0,2 km S od Randezvous, 2,7 kmVSV a� 2,7 km SV od kostela v obci (Danihelka & Grulich 1996). – Valtice, kolejištì stanice, pole, okrajesilnice k hraniènímu pøechodu (Danihelka & Grulich 1996). – Valtice, poloruderální lado u pøejezdu k há-jence Rendezvous a okraje doubravy podél cesty k hájence (Danihelka & Grulich 1996). – Valtice, násypna malém bunkru a jeho okolí na okraji Boøího lesa, 1 km SZ od celnice (Danihelka & Grulich 1996). – Val-tice, pruh bývalých �enijních zátarasù mezi tzv. Strategickou silnicí a okrajem Boøího lesa 0–0,5 km SZ odcelnice (Danihelka & Grulich 1996). – Valtice, les Rajsna 2 km JZ od obce (Chytrý & Horák 1997*). – 18b.Dolnomoravský úval: Bzenec, na okraji píseèných plání nedaleko nádra�í ve spoustách (Jedlièka 1944GM). – Bzenec, na písku (Thenius 1922 BRNU). – Bzenec, okraj lesa 1 km JV od mìsta (Grulich 1983MMI). – Bzenec, pøesypové písky na cvièišti (Šmarda F. 1960 BRNM). – Bzenec, kraj Dúbravy u pomorav-ských luk, jezero (Stanìk 1922 BRNU). – Bzenec, Dúbrava (Jièínský 1933 ZMT). – Bzenec, lu�ní les (Vo-rel & Koblí�ek 1971 BRNZ). – Hodonín, okraj lesní cesty J hájenky 4 km SZ od �eleznièní stanice (Grulich1989 MMI). – Hodonín, kraj Dúbravy u Zbrodu (Stanìk 1922 BRNU). – Hodonín, svìtlina v dubinì 4 km

66 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 15: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

SZ od nádra�í (Grulich 1989 MMI). – Hodonín, Doubrava, Èervené domky (Šmarda F. 1957 BRNM). –Hodonín, les Doubrava (Šmarda F. 1955 BRNM). – Hodonín, písèiny u obce (Deyl M. 1960 PR). –Knì�dub, køoviny nad obcí (Weber 1930 BRNM). – Mikulèice, okraj pole J od obce (Vanìèková 1989BRNM). – Mikulèice, u obce (Jílek 1958 BRNM). – Moravský Písek, okraj lesa u kaèenárny J od obce(Unarová 1962 GM). – Mutìnice, borový lesík S silnice 2 km SV od obce (Sutorý 1981 BRNM). – Ratíško-vice, pøíkop u ratíškovské silnice (Stesková 1983 BRNU). – Rohatec, písèiny podél �eleznièní trati ke sta-nici Bzenec-pøívoz (Tlusták 1979 LIM). – Rohatec, v pøíkopu na L stranì silnice z Rohatce do Ratíškovic(Elsnerová 1995 GM). – Rohatec, u �eleznièní trati do Moravského Písku (Rivola 1960 BRNM). –Strá�nice-Pøívoz, travnaté písèiny (Šmarda F. 1956 BRNM; Šimšíková 1962 OL). – Strá�nice (Šula 1956OLM). – Strá�nice, na písèité louce u �eleznièní stanice (Pokluda 1956 BRNM). – Uherské Hradištì, Ku-novický les (Pyšek 1987 ROZ). – Uherský Ostroh, Singulární les (Podpìra 1933 BRNM, BRNU, GM, PR,OLM, LIM, 1954 HR). – Veselí nad Moravou, les Hajnisko (Štìpánek 1987 PR). – Veselí nad Moravou, nalouce u Moravy (Deyl M. 1949 PR). – Lit.: Bzenec (Bubela in Formánek 1887 [Kvìtena]). – Bzenec, nahorním okraji lesa Plechovce (Bubela 1882b). – Dubòany, vlhèí doubrava se sní�eninami u Z okraje Hovo-ranské cesty, pøed stykem s Dubòanskou cestou, ca 2,05–2,4 km JJV od �eleznièní stanice u obce (Danihel-ka & Grulich 1996). – Dubòany, v obci (Danihelka & Grulich 1996). – Hodonín, hodonínská èást lesaDúbrava, S a SZ okraj mìsta (Danihelka & Grulich 1996). – Hodonín, okraj písèité cesty a okraj borové kul-tury u èervenì znaèené turistické cesty, 2,65 km SZ od �eleznièní stanice ve mìstì (Danihelka & Grulich1996). – Hodonín, Èerné bláto, 1,8 km SZ od �eleznièní stanice Hodonín, podél Mutìnické aleje (Danihel-ka & Grulich 1996). – Hodonín, Èerné bláto, nad modøe znaèenou cestou 2 km SZ od �eleznièní stanice Ho-donín (Danihelka & Grulich 1996). – Hodonín, okraje Hovoranské cesty a smíšeného lesa, ca 0,35 kmSZ od køi�ovatky silnic smìrem na Mutìnice a Dubòany (Danihelka & Grulich 1996). – Hodonín, lesv okolí rozcestí �lutì a modøe znaèené turistické cesty a podél modøe znaèené turistické cesty ke kapli sv.Jana, 1,8–3,5 km SZ od �eleznièní stanice (Danihelka & Grulich 1996). – Hodonín, les Dúbrava u S aSZ okraje obce (Øepka 1995). – Hodonín, les mezi hájenkou Èervené domky a silnièním obchvatem (Dani-helka & Grulich 1996). – Moravská Nová Ves, bøeh Kyjovky (Danihelka & Grulich 1996). – Strá�nice(Formánek 1887 [Kvìtena]). – Strá�nice – Bzenec, Strá�nice, 154a, 325a, 342a (Plintoviè 1965*, Prudiè1974*). – Strá�nice, Èervené domky (Plintoviè 1965*, Prudiè 1975*). – [Uherské Hradištì], vinice a lesy uUherského Hradištì (Schlögl in Formánek 1887 [Kvìtena]). – 19. Bílé Karpaty stepní: [Blatnièka], S odBlatnièky (Pyšek 1987 ROZ). – Boršice u Blatnice, 2 km SZ od obce, Dubník, L bøeh Boršického potoka,na louce (Danihelka 1993 MMI). – Holý Vrch u Vrbky [Radìjov, 1 km JJV od �erotínu] (Dostál 1947PRC). – Horní Nìmèí, CHÚ Drahy, stráò 1,5 km JV od obce (Elsnerová 1999 GM). – Horní Nìmèí, køoviš-tì ve svahových lukách na temeni Lesné (Stanìk 1922 BRNU). – Knì�dub, údolí Jarkovce (Šmarda 1946OP). – [Knì�dub], louka pod Šumárníkem (Hynšt & Stanìk 1943 OLM). – Korytná (Novotný 1942BRNM). – Králov (Sedláèek 1913 BRNU). – Ku�elov, okraj lesa a trávník u lesa Dúbrava (Pospíšil 1957BRNM, OLM). – Louka (s. coll. 1964 PRC). – Louka, v sadu a na loukách u obce (Skøivánek 1941 BRNM).– Radìjov (Štefan 1965 MMI; Lhotská 1978 PR). – Radìjov u Strá�nice, Èertoryje (Podpìra 1939 BRNU;Vondráèková 1965 GM; Dostál 1970 PR). – Radìjov, Èertoryje, JZ svah 6 km VJV od obce (Grulich 1984MMI). – Radìjov u Strá�nice, v køovišti u potoka Radìjovského (Jedlièka 1944 GM). – Radìjov, u Jiøíkov-ce (Podpìra 1927 BRNU). – [Radìjov], nad Radìjovem (Podpìra 1929 BRNU). – Radìjov, V Háji (Èoka1905 BRNU). – Radìjov, vrchol Šumárník (Vanìèková 1969 BRNM). – Uherský Brod, Vinohrady (Opra-vil 1958 OP). – [Uherský Brod], u cesty mezi Šumicí a Uherským Brodem (Hrouda 1970 LIM). – UherskýOstroh, nad Blatnicí [pod Sv. Antonínkem] (Podpìra 1922 BRNU). – [Velká nad Velièkou], mezi Velkou aSúchovem (Dostál 1966 PR). – Velká nad Velièkou (s. coll. 1983 HR). –Velká nad Velièkou, luka a køoví(Béòa 1913 BRNM). – Velká nad Velièkou, Mehova zídka (Béòa 1916 BRNU). – Velká nad Velièkou, sva-hové stepní louky pod Hájem (Èernoch 1953 BRNM). – Velká nad Velièkou, lesostep, stránì V od obce(Belicová 1968 HR). – Vlènov, stráò nad silnicí do Veletin 0,1 km SV od obce (Moš�ková 1995 BRNU). –Vlènov, Èerná hora, S okraj lesa 2 km JJV od obce (Grulich 1985 MMI). – Vojšice (Šmarda J. 1946BRNM). – Lit.: Drslavice, smìrem k Veletinám (Stanìk 1930 in Stanìk et al. 1996). – Hluk, Hluboèek

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 67

Page 16: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

(Stanìk 1924 in Stanìk et al. 1996). – Horní Nìmèí, PP Kolo (Hájek 1997*; Balátová-Tuláèková & Hájek1998*). – Horní Nìmèí, Kouty (Stanìk 1924 in Stanìk et al. 1996). – Horní Nìmèí, Pod Lesnou (Stanìk1926 in Stanìk et al. 1996). – Knì�dub, NPR Èertoryje (Balátová-Tuláèková & Hájek 1998*). – Korytná,1,0 km JV od obce (Otýpková 1998*). – Korytná, obec (Stanìk 1925 in Stanìk et al. 1996). – Korytná, uobce, pøi nové silnici (Stanìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Korytná, od baèárny (Stanìk 1926 in Stanìk etal. 1996). – Korytná, Brusné (Stanìk 1925, 1926 in Stanìk et al. 1996). – Korytná, Dráèov (Stanìk 1926 inStanìk et al. 1996). – Korytná, Jahodné a Losky (Stanìk 1924 in Stanìk et al. 1996). – Korytná, Lipiny (Sta-nìk 1927 in Stanìk et al. 1996). – Korytná, Lubenský potok (Stanìk 1941 in Stanìk et al. 1996). – Korytná,za Korytnicí (Stanìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Ku�elov, pod Ochozou (Stanìk 1925, 1926 in Stanìk etal. 1996). – Lipov (Stanìk 1922 in Stanìk et al. 1996). – Lipov, Háj (Stanìk 1954 in Stanìk et al. 1996). –Lipov, Hájová (Stanìk 1924, 1925 in Stanìk et al. 1996). – Lipov, Rybník (Stanìk 1939 in Stanìk et al.1996). – Louka, výslunná stráò na pravém bøehu øíèky Velièky, nad �ilkovským mlýnem (Tlusták 1972*).– Malá Vrbka, Vojšické louky (Stanìk 1922 in Stanìk et al. 1996). – Malá Vrbka, Výzkum (Stanìk 1925 inStanìk et al. 1996). – Nezdenice, Štìpnice (Stanìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Radìjov, Dolní mlýn (Sta-nìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Radìjov, Luèina, svahová louka mezi silnicí na kopec Veselka a potokemJárkovec (Tlusták 1972*). – Radìjov, Štìpnièky (Stanìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Radìjov, �adovce(Stanìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Suchá Loz, Cuzeniska (Stanìk 1925 in Stanìk et al. 1996). – SucháLoz, Volenov (Stanìk 1925 in Stanìk et al. 1996). – Suchov, Padìlky (Stanìk 1922 in Stanìk et al. 1996). –Šumice, Babí horka (Stanìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Tvaro�ná Lhota, Járkovec (Stanìk 1925 in Sta-nìk et al. 1996). – Velká nad Velièkou, Zahrady pod Hájem (Stanìk 1922, 1925 in Stanìk et al. 1996). –Vlènov, Èerná hora (Stanìk 1924 in Stanìk et al. 1996). – Záhorovice, Hedvábné louky (Stanìk 1945 inStanìk et al. 1996). – 20a. Buèovická pahorkatina: [Marefy], mezi Marefami a Rašovicemi u Slavkova uBrna (Dostál 1966 PR). – Medlov u Zborovic, okraj lesa 1,7 km SV od kaplièky (Trávníèková 1999 OL). –[Milešovice], silnice z Borce do Milešovic (Baudyš 1909 PR). – Mouøínov, mez 1 km J od obce (Rotreklo-vá 1989 BRNU). – Rašovice, vlhký okraj lesa v dolní èásti údolí „Konùvky“, ca 1,3 km J od obce (Øepka1985 BRNM). – Støílky, u polní cesty 1,4 km JZ od obce (Pluhaø 1986 BRNU) [Na hranici s fyt. p. 77c.]. –Zástøizly, mýtina na okraji lesa 1 km V od obce (Pluhaø 1990 OL) [Na hranici s fyt. p. 77c.]. – Lit.: Nìmèa-ny, mez 0,4 km JJV od J okraje obce (Samková & Prausová in Grulich 2007). – Rašovice, okraje cesty u Pbøehu potoka, ca 1,5 J a� 2 km JJV od kaple sv. Cyrila a Metodìje v obci (Èech & Juøièka in Grulich 2007).– Slavkov (Formánek 1887 [Kvìtena]). – 20b. Hustopeèská pahorkatina: [Brno-]Èernovice u Brna(Wildt 1920, 1921 BRNM) [Je mo�né, �e byl druh sbírán v Èernovickém hájku, fyt. p. 18a.]. – Brno-Hády,Z od Velké Klajdovky (Dvoøák F. 1976 BRNU). – Èejè, pøi cestì z obce na Špidlák (Reitmayer 1968BRNU). – Èejè, pod Špidlákem (Reitmayer 1968 PR). – Èejkovice, „Kapansko“, v háji (Pospíšil 1962BRNM; Kubát 1964 LIT; Vanìèková 1972 BRNM). – Èejkovice, les Horní Kapansko (Šmarda F. 1960BRNM). – Dolní Kapansko, pøi okraji lesa (Vorel & Koblí�ek 1973 BRNZ). – Domanín, mez v polích 1,5km V od obce (Grulich 1988 MMI). – Geravitz [�eravice ?] (Wildt 1899 BRNM). – Hustopeèe (s. coll.1901 PR). – Hustopeèe, SZ okraj obce, J svah kóty Hustopeèský starý vrch, akátový hájek (Dvoøák F. 1981BRNU). – Hustopeèe, u cesty ke Strachotínu (Èernoch 1951 BRNM). – Mutìnice, les „Dolní Kopánsko“podél cesty do Dolních Bojanovic (Sutorý 1980 BRNM). – Nìmèièky, keønatá stráò Nosperky (Fiala 1957BRNM). – Nìmèièky, okraj lesa Kuntínov 2 km S od obce (Elsnerová 2000 GM). – Nikolèice, ba�antnice 5km SZ od obce (Èerná 1996 BRNU). – Popice, silnièní pøíkop 1,2 km SZ od obce (Grulich 1983 MMI). –Podivín, Hradištìk [Zimarky] u [Velkých] Bílovic (Podpìra 1921 BRNU). – Pouzdøany, králièí výhrabkypod vrcholem Hutbergu (Grulich 1980 MMI). – Pouzdøany, Pouzdøanské kopce (Mìsíèek 1960 PR; �erto-vá 1960 PR). – Pouzdøany, step (Šmarda J. 1961 BRNM). – Pouzdøany, Z okraj SPR (Businský 1969 ROZ).– Uherské Hradištì-Støíbrnice, lesní svìtlina u Janova køí�e 1 km JZ od vrchu Vrchní horky (Krupièková1999 OL). – �arošice, údolí Kléšov S od obce (Rivola 1970 CB). – �idlochovice (Niessl s. d. BRNU; Obor-ny 1867 BRNU). – �idlochovice, Výhon, okraj lesa Hájek 1,5 km VJV od kostela v obci (Øepka 1995BRNM).– �idlochovice, hájek (Lukášková 1968 BRNU). – Lit.: Brno, Hády (Podpìra 1928d, Zlatník &Zvorykin 1932). – Brno-Malomìøice, J svah Hád, v akátovém lesíku J od pìšiny jdoucí po okraji velkého

68 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 17: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

východního lomu (Müller 1988). – Kyjov, okraj pole 2,5 km S od �eleznièní stanice (MD 2003). – Syrovín,akátina a mez 1 km S od obce (MD 2003). – Èejè, prudké travnaté svahy, 2,5 km ZJZ od kostela v obci (Da-nihelka & Grulich 1996). – Mutìnice, 1,5 km J od obce (Neuhäusl & Neuhäuslová 1968*). – Pouzdøany(Podpìra 1928a). – [Pouzdøany], Pouzdøanská step (Podpìra 1928*). – �idlochovice (Formánek 1887[Kvìtena]). – 21a. Hanácká pahorkatina: [Otrokovice], Ba�ov – listnatý les u øeky Moravy (Tomášek1943 BRNM, PRC, GM). – [Otrokovice], okolí Ba�ova, na Bahòáku (Køístek 1943 PRC). – Pacetluky, na„Kameòáku“, kóta 320 JV od obce (Pospíšil 1958 BRNM). – Vitèice, na Z okraji Vitèického lesa 100 m odsilnice (Pospíšil 1962 BRNM). – Drahanovice, 1 km J od obce, pøi J okraji Drahanovického lesa (Deyl È.1970 PR, OLM). – Kvasice, SZ, køoviny u høbitova (Pospíšil 1968 BRNM). – Kvasice, les Hulsko (Opravil1964 OP). – 21b. Hornomoravský úval: Hulín, les J od dvora Doubravice (Pospíšil 1958 BRNM, OLM).– Chropynì, louka za lesem Vèelín, L strana tratì 150 m od �eleznièního domku (Dolníèková 1981 BRNU).– Kojetín (Reitmayerová 1968 OLM, PR). – Kojetín, louka u lesa (Reitmayerová 1961 BRNM). – Kojetín,louka u øeky Hané (Reitmayerová 1947 BRNM). – Kojetín, na louce k Pøerovu (Pospíšil 1962 BRNM). –Kojetín, okraj Dolního lesa (Reitmayer 1948 BRNM). – Kromìøí�, louka u Moravy (Zavøel 1930 BRNM,PRC). – Kromìøí�, Mlýnský les (Zavøel 1970 OP). – Kromìøí�, na mýtinì v Mlýnském lese SZ od obce (Za-vøel 1966 BRNM, 1970 OP). – Kromìøí�, okraj Horního lesa S od obce (Zavøel 1964 BRNM). – Kromìøí�,lu�ní doubrava, zámeèek V od obce (�urková 1970 BRNU; Homola 1986 OLM). – Kvasice, u høbitovaSZ od obce (Pospíšil 1968 BRNM). – Olomouc, lesy u Èernovíra (Laus 1929 OSM). – [Grygov], u potokaS od støedního lesa Králova [Království] (Pazdera 1955 OL). – Lit.: Bílany, 1 km JV od kravína, PP Stonáè(Otýpková in Grulich 2003). – Bílany, 1 km JV a� 1,5 km VJV od obce (Trávníèek 1996). – Citov, lu�ní lesna okraji obce pøi silnici k Vìrovanùm (MD 2003). – [Grygov], na okraji lesa Grygovského [les Království]u Olomouce (Makowsky in Formánek 1887 [Kvìtena], Makowsky in Podpìra 1911). – Chropynì, louky 3km Z od obce podél trati ke Kojetínu (Duchoslav 1997*). – Chropynì, luèní komlex S a Z od obce (Baláto-vá-Tuláèková 1997*). – Kojetín, u dráhy k Bezmìrovu 0,6–2 km JV od �eleznièní stanice (Trávníèek1996). – Kojetín, dráha k Chropyni 2,5–2,2 km SV od �eleznièní stanice (Trávníèek 1996). – Kojetín, utùnì Raèová pøi dráze k Chropyni (Reitmayer & Reitmayerová 1946). – Kojetín, luèní komplex V od obce(Balátová-Tuláèková 1997*). – Olomouc (Podpìra 1928a, Èerník 1935). – Plešovec, travnatá polní cesta apøilehlý okraj lesa, asi 0,5 km Z od kaple v obci (Èech in Grulich 2003b). – Plešovec, luka s tùnìmi 0,5–1km Z od obce (Trávníèek 1996). – Tovaèov, JZ okraj obce (Trávníèek 1996). – Troubky nad Beèvou, 2,5km JJV od obce (Trávníèek 1996). – Záhlinice, 0,5 km Z a� 2,0 km J od obce (Trávníèek 1996). – Záøièí,luèní komplex na J okraji obce (Balátová-Tuláèková 1997*).

Mezofytikum24b. Chebská pánev: Lit.: Ostrov u Karlových Varù (Ortmann 1842) [Izolovaná lokalita, patrnì sekundární-ho pùvodu, vy�aduje ovìøení.]. – 28e. �lutická pahorkatina: Lit.: �lutice, okraj lesa P polní cesty mezi silni-cí za ohybem a osadou Verušice, asi 500 m SZ od silnièního ohybu Z od obce (Šedo 1983) [Izolovaná lokalita,patrnì sekundárního pùvodu, vy�aduje ovìøení.]. – 30b. Rakovnická kotlina: Lit.: Rakovník, Na Kokrdech,hájovna SV od silnice Rakovník – Olešná, pøi JV okraji Olešských lesù (Kolbek 1986) [Izolovaná lokalita,vy�aduje ovìøení.]. – 31a. Plzeòská pahorkatina vlastní: Lit.: Plzeò, Homolka (Hadaè E. 1953 in Hadaè etal. 1968) [Izolovaná lokalita, patrnì sekundárního pùvodu, vy�aduje ovìøení.]. – Svojkovice, v ovse a nakompostì (Maloch 1913) [Izolovaná lokalita, patrnì sekundárního pùvodu, vy�aduje ovìøení.]. – 32. Køivo-klátsko: Ni�bor, okraj smrèiny na P stranì silnice Ni�bor – Køivoklát, 800 m Z od myslivny v Ni�boru(Havlíèková 1974 PRC). – Lit.: 5949d10 (dJ) Bìleè, 2 km J od obce (Kolbek et al. 1999). – 5949d20 (dT) Bì-leè, 4 km J od obce (Kolbek et al. 1999). – 5950c06 (cF) Bìleè, 2 km JJV od obce (Kolbek et al. 1999). –5948b13 (bM) Dolní Chlum, 1 km V od obce (Kolbek et al. 1999). – Jinèov [zøícenina hradu], údolí Vuznice(Domin 1925 in Domin ms.). – Ni�bor, Benešùv luh S obce (Kolbek 1986). – Ni�bor, JZ od obce, u hájovnyN. Lísa (Havlíèková 1980, Kolbek et al. 1999). – [Nouzov], horní Kaèák u Nouzova, na levém bøehu od Po-teplù k Rouèmídì (Domin 1925 in Domin ms.). – 5948c05 (cE) Pavlíkov, 1 km J obce (Kolbek et al. 1999). –5949d21 (dU) Raèice, 2 km J od obce (Kolbek et al. 1999). – 5948b02 (bB) Rakovník, 2 km V od mìsta (Kol-

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 69

Page 18: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

bek et al. 1999). – 5948c19 (cS) Skupá (Kolbek et al. 1999). – Unhoš�, svah u Potepelského mlýna smìrem keKyšickému mlýnu [na øece Lodìnici] (Domin 1925 in Domin ms.). – 35b. Hoøovická kotlina: Hoøovice, ucesty do Kotopek, 0,1 km SV od nemocnice (Palek 1980 MP). – 41. Støední Povltaví: Praha-Modøany, krajlesa u silnice z Modøan do Cholupic (Polívka 1972 PR). – 44. Milešovské støedohoøí: Milešov, Milešovka (s.coll. 1910 PRC; Preis s. d. PRC; Èernohorský 1946 PR). – Milešov, Milešovka – Bøezina (Klika 1949 PR). –Štìpánov, Štìpánovská hora (Kubát 1970 LIT). – Lit.: Milešov, Milešovka (Pohl J.E. 1814, Tesaø 1926). –Milešov, Na Kamejèku [Kamejèek] (Èelakovský 1883 [Prodromus]). – 45a. Loveèkovické støedohoøí: Lito-mìøice, Skalice (Hartlová 1965 LIT). – Tøebušín (Kubát 1963 LIT). – 45b. Èeskokamenická kotlina: Lit.:Èeská Kamenice (Handschke in Èelakovský 1883, Èelakovský 1884e). – 50. Lu�ické hory: Kamenický Še-nov (Handschke in Èelakovský 1883, Èelakovský 1884e). – 51. Polomené hory: Lit.: Mšensko, na Valeèínì(Kavina in Domin 1942a). – 52. Ralsko-bezdìzská tabule: Jestøebí, Novozámecký rybník (Domin 1930PRC). – Rolberg [Ralsko] (Sitenský s. d. PR). – Lit.: Hvìzdov (Šouta in Èelakovský 1868 [Prodromus]). –53a. Èeskolipská kotlina: Lit.: Manušice (Handschke in Èelakovský 1883, 1884e). – Mimoò, v obilí (Schau-ta 1861b). – 55e. Markvartická pahorkatina: Lit.: Sedlištì u Libánì, v podrostu potoèní jasaniny u potokav obci (MD 2003). – 60. Orlické opuky: Lit.: Dobruška-Provoz, rybník Z od obce (FK 1973). – Podchlumí,vegetace podél èervenì znaèené turistické znaèky, 0–1,3 km ZSZ od osady (Trávníèek in Kaplan 2005). –Solnice, podél hlavní silnice Solnice – Rychnov nad Knì�nou (Hadinec in Kaplan 2005). – 61b. Týniš�skýúval: Bìleè nad Orlicí, pøíkop cesty ke Svinarùm (Belicová 1975 HR). – Bìleè nad Orlicí, 1,5 km JV obce,bøeh Mlýnského potoka (Cejnarová 1992 HR). – Svinary, u cesty 2 km od obce na Bìleè nad Orlicí (Belicová1974 HR). – Štìnkov (Mikyška 1925 PR). – [Tøebechovice pod Orebem], u Tøebechovic (Rohlena 1922 PR,PRC). – Tøebechovice pod Orebem, 1,3 km ZJZ od mìsta, bøeh slepého ramene Orlice (Samková 1999 HR). –Petrovice, okraj boru (Souèek 1935 BRNM). – Lit.: Bìleè nad Orlicí, na loukách u mlýna za obcí (Hansgirg1881b, Hansgirg in Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Bìleè nad Orlicí, høbitov a slepá ramena Orlice SV odobce (Procházka 1981). – Bìleè nad Orlicí, SPR Na Bahnì (Rydlo 1981*; FK 1966). – Bìleè nad Orlicí, urybníka (FK 1966). – Petrovice, louky a úhor kolem trati od �eleznièní zastávky po rezervaci U Houkvice 1,1km S–SSZ od zastávky (Lepš in Kaplan 2005). – Štìnkov, mokøady a sušší trávníky podél silnice 0–0,3 kmSZ od S okraje severní izolované èásti obce (Trávníèek in Kaplan 2005). – Tøebechovice [pod Orebem], lukak Hradci Králové (Rohlena 1923, Rohlena in Hrobaø 1931a). – 61c. Chvojenská plošina: Nová Ves u Al-brechtic nad Orlicí, hráz rybníka (Samková 1996 HR). – Nový Hradec Králové, zámecká zahrada (Belicová1977 HR). – Štìpánovsko, Suté Bøehy, slepé rameno Orlice 2 km SZ od obce (Samková 1996 HR). – Vysokánad Labem, Lhota, S od obce (Samková 1995 HR). – Lit.: Albrechtice nad Orlicí, k Nové Vsi (FK 1973). – 62.Litomyšlská pánev: Litomyšl (Klapálek 1888 PR). – Litomyšl, Nedošínský háj (Jirásek 1941 PRC). – Nedo-šín, hráz rybníka Velký Košíø (Zörnig s. d. PR; Kroulík 1940 MP, PRC). – Nedošín, tra� (Obdr�álek 1910PRC). – Velké Sedlištì (Fleischer 1905, 1909 PR, PRC). – Lit.: Litomyšl, údolí u Strakova (Koš�ál in Èela-kovský 1894a, Koš�ál in Fleischer 1913). – Litomyšl, hráz rybníka Velký Košíø (Zörnig in Èelakovský1894a, Zörnig in Fleischer 1913). – Nedošín, ba�antnice (Zörnig in Èelakovský 1894a, Zörnig in Fleischer1913). – [Nedošín], Nedošínský háj (Jirásek 1942b). – Nedošín, nad potokem Desná JV od Nedošínskéhoháje (Jirásek 1942b). – Pìšice, údolí potoka SZ od obce (Procházka 1977). – [Sedlištì], rybník ve VelkýchSedlištích (Fleischer 1913). – Sloupnice, údolí u Borové (Fleischer 1913). – Vysoké Mýto, chatová osada Navinicích SV od mìsta (Grulich in Kaplan 2005). – 63a. �ambersko: Slatina nad Zdobnicí, na vlhké louce upotoka blízko pivovaru (Hynková 1956 PR). – 65. Kutnohorská pahorkatina: Kutná Hora, �i�kov (Vepøek1943 PRC, ROZ). – Lit.: Kutná Hora, v køoví u zdi poblí� Svaté Barbory (FK 1966). – 66. Hornosázavskápahorkatina: Lit.: Èíhoš�, obec (Grulich in Èech 2003) [Izolovaná lokalita, snad sekundárního pùvodu.]. –67. Èeskomoravská vrchovina: Malý Pìèín, u �eleznièní stanice (Hejný 1971 PR). – Lit.: Jihlava, u násputrati Jihlava – Doma�lice (Ambro� 1925, Suza 1928b) [Dle charakteru stanoviš� se u obou výše uvedenýchlokalit s nejvìtší pravdìpodobností jedná o sekundární pùvod.]. – 68. Moravské podhùøí Vysoèiny: Bendùvmlýn, údolí Rokytné (Suza s. d. BRNU). – Boskovice, les u Mladkova (Formánek 1883 BRNM). – Brno, Ký-valka, køoviny u plotu lesní školky (Jelínková 1982 BRNU). – Èí�ov, skály proti Hardeggu 2,5 km JJZ od

70 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 19: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

obce (Grulich 1984 MMI). – Hluboké Mašùvky, k Bábovcùm (Jiráková 1977 ROZ). – Ivanèice, stránì v okolíSv. Jakuba V od obce (Wuenschová 1980 BRNU). – Lubnice, P bøeh �eletavky (Rù�ièka 1968 MJ). – [Lub-nice], �eletavka pod Lubnicí (Šachl 1968 ROZ). – Ochoz [u Brna], na mezi podél silnice pod Pøíhonem(Dole�al 1928 BRNU). – Plaveè u Znojma, V okraj Pábovského lesa (Pokorná 1972 BRNU). – Popùvky, krajlesa v údolí k Omicím (Stanìk 1922 BRNU). – Popùvky, u Aušperského potoka v údolíèku ca 1,3 km SZ odobce (Øepka 1985 BRNM). – Rájec u Brna (s. coll. 1904 BRNM; Teuber 1898, 1901 BRNM). – Støelice, údo-lí Bobravy (Pospíšil 1960 BRNM). – støelnice u Sv. Antoníèka [Brno- Královo Pole] u cesty do Sobìšic (For-mánek 1888 BRNM). – Šemíkovice, v køoví u cesty v dubohabrovém lese mezi Bendlovým mlýnem a obcí,ca 0,4 km ZSZ od Bendlova mlýnu (Øepka 1987 BRNM). – Tøebíè (Zeibert 1912 ZMT). – Tøebíè, Poušovskástráò (Dvoøák R. BRNM, ZMT; Jièínský 1925 ZMT). – Tøebíè, na stráni za zámkem (Picbauer 1904 BRNU;Suza 1908 BRNU; Dvoøák 1910, 1911 BRNM; Krajina 1910 PRC; Jièínský 1922 ZMT). – Lit.: Bítov, skály uvtoku �eletavky do Dyje (Suza 1933–34). – Mladkov u Boskovic (Formánek in Podpìra 1911–14). –7161b21 (bU) Podmolí, S okraj obce (Grulich 1997). – 7161c05 (cE) Podmolí, 2 km ZJZ obce (Grulich1997). – 7162a3 (aC) Pøímìtice, 0,5 km S obce (Grulich 1997). – Tøebíè, køoviny za zámkem (Picbauer 1907).– Tøebíè, skalní svahy zámecké zahrady (Suza 1928b). – Tøebíè, Poušova stráò (Dvoøák in Podpìra 1911–14,Suza 1928b). – Znojmo, Evanovice [Ivanovice], Baba (Šmarda 1930, 1938). – 69a. �eleznohorské podhùøí:Heømanùv Mìstec, u ba�antnice Na Vinicích (Veselovská 1987 MP). – Lit.: Štìpánov, opukové stránì meziobcí a Zbo�novem (Pulchart 1944, Hadaè E. et al. 1994; v r. 2008 nepotvrzeno, MD). – 70. Moravský kras:Brno, údolí Øíèky u cesty nad Ubcemi (Švestka 1925 BRNM). – Ochoz u Brna, na pokraji lesa za Hádkem(Dole�al 1927 BRNU). – Ochoz u Brna, svahy na L bøehu v údolí Øíèky 1,5 km JV obce (Sutorý 1978BRNM). – Lit.: Adamov, mezi obcí a Køtinami (Podpìra 1928d). – Ochoz u Brna, koupalištì u myslivny Há-dek (Vanìèková et al. 1997). – 71a. Bouzovská pahorkatina: Mladeè, u hájovny S od obce (Nováková 1978BRNU). – [Sobáèov], silnice u Sobáèova (Hejný 1941 PRC). – Nové Zámky (Dostál 1941 PRC). – Litovel,okraj lesa u Nových Zámkù, smìrem k Mladèi (Šula 1972 OLM). – Støemeníèko, pod Holým vrchem [kop-cem] (Laichman 1931 BRNU). – Lit.: Jeømaò u Loštic (Hejný 1935). – Mladeè, NPR Tøesín, vápencové vý-chozy v teplomilné doubravì (MD 2006). – 71b. Drahanská plošina: Lit.: Jedovnice, okraj obce pøi silnicike Kotvrdovicím (Vanìèková et al. 1997). – 71c. Drahanské podhùøí: Lit.: Raèice, les pod zámkem (MD2003). – 72. Zábøe�sko-unièovský úval: [Bìlkovice], za kaštany u Bìlkovického potoka (Otruba 1912BRNU). – [Moravièany], les u Moravièan (Laus 1930 BRNU, 1932 MMI, 1934 OP). – Moravièany (Hejný s.d. PRC; Laus 1932 PRC). – Moravièany, lesní okraj pod Sv. Josefem (Otruba 1927 OLM). – Pòovice, u dráhyv lese (Teichman 1929 BRNU). – Støeò, lesní okraj pøi dráze k Èervence (Otruba 1927 BRNU). – Lit.: Lito-vel, okraj luk mezi „Bründl“ a lokální dráhou (Slavíèek 1897). – Moravièany (Hejný 1935). – Olomouc, zakaštany u Bìlkovického potoka (Otruba in Podpìra 1911–14). – Stavenice, kopec Svatého Josefa, úpatí svahu[= myslivna proti Moravièanùm, v Doubravì u myslivny proti Moravièanùm, kopec Svatého Josefa] (Bubákin Podpìra 1911 [Kvìtena], Pouè in Podpìra 1911 [Kvìtena], Bubák & Pouè in Otruba 1928e, Hejný 1935,MD 2007). – Støeò, lesní okraj u dráhy mezi obcí a Èervenkou (Otruba 1928e). – Šternberk (Hruby 1915a). –73b. Hanušovická vrchovina: Václavov u Oskavy (Schenk 1910 BRNM). – Lit.: Oskava (Hruby 1915a). –Václavov u Oskavy (Hruby 1914, Podpìra 1928a). – Václavov, na Obrscharu (Schenk in Podpìra 1911 [Kvì-tena], 1911–14). – 74b. Opavská pahorkatina: Lit.: Krnov (Hruby 1915a) [Nepøesná lokalita, snad sekun-dárního pùvodu.]. – Opava (Mükusch in Formánek 1887 [Kvìtena], Podpìra 1921b) [Nepøesná lokalita, snadsekundárního pùvodu.]. – 75. Jesenické podhùøí: Køiš�anovice, les Paøez (Duda 1975 OP) [Bylo by vhodnéovìøení.]. – Lit.: Horní Mìsto (Hruby 1915a) [Lokalita snad sekundárního pùvodu.]. – 76a. Moravská bránavlastní: Brusné, okraj hlavní silnice k Hlinsku (Duroòová 1996 BRNU). – Èernotín (Deyl M. 1942 PR). –Fulnek, køovinná stráò na J stranì Zámeckého vrchu (Kilián 1960 OP). – Hlinsko pod Hostýnem, v køovišti usilnice pøed obcí (Jedlièka 1944 GM). – Holešov, pod Lysinou (Polášek 1921 BRNU) [Mo�ný pøesah do fyt.o. 81.]. – Opatovice, hájek na hranici katastru s Býškovicemi (Pospíšil 1963 BRNM). – Pøerov, J okraj lesa�ebraèka u Køivé (Pokluda 1955 BRNM). – Pøerov, štìrkovištì mezi Lagunou a Moravskou ornitologickoustanicí (Hradílek 1988 OLM). – Pøerov, �ebraèka, lesní travnatý okraj (Miklová 1968 BRNU). – Pøerov, SPR�ebraèka (Pavlík 1928 OLM). – Pøerov, SPR �ebraèka u Svrèína (Dostál 1964 PR). – Pøerov, rumisko mezi

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 71

Page 20: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Michalovem a Beèvou (Pokluda 1956 BRNM). – Pøerov, štìrkovištì u �ebraèky (Pokluda 1955 BRNM). –Pøerov, u pravého bøehu Beèvy pøed Prosenicemi (Pokluda 1956 BRNM). – Pøerov, za ornitologickou stanicí(Pokluda 1955 BRNM). – Pøerov, �ebraèka, okraj lesa (Pokluda 1956 BRNM). – Pøerov, �ebraèka, u strouhyStrhance (Pokluda 1955 BRNM). – Rybí, obilí u obce (Èernoch 1930 BRNM). – Lit.: Býškovice, pøi východusilnice k Hranicím (Zavøel 1951 in Zavøel 1976). – Èernotín, vápencový ostrùvek u silnice Hranice – ValašskéMeziøíèí, asi 1,5 km za obcí (Unar 1980*). – Hranice [na Moravì] (Formánek 1887 [Kvìtena], Vogl in Podpì-ra 1911 [Kvìtena], Podpìra 1921b). – Kelè (Gogela 1903a). – Kojetín [u N. Jièína], travnatý kopeèek na jiho-západním úpatí vrchu Svinec nad osadou (Vicherek 1957*). – Kunín, Mlékárenský háj (Sedláèková 1988*). –[Nový Jièín], u Nového Jièína (Sapetza in Podpìra 1911 [Kvìtena], Podpìra 1921b). – [Nový Jièín], mezi No-vým Jièínem a Bludovicemi (Sapetza 1865, Sapetza in Formánek 1887 [Kvìtena]). – Odry (Hruby 1915a). –Pøerov, okraj háje Køivá (Güttler 1934a). – Pøerov, NPR �ebraèka (Hradílek & Duchoslav 2007). – [Rusava],u Rusavy (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Rusava, na bøehu øeky, Grapy (Zavøel 1971 in Zavøel 1976). – Rusa-va, louky a okraje lesa poblí� hotelu Rusava (Grulich in Grulich 2003b). – 76b. Tršická pahorkatina: Lit.:Laš�any na Hané, na zdi (Otruba 1928d). – 77a. �dánický les: Kobeøice u Brna, mezi rybníkem Horáèek a le-sem (Øepka 1985 BRNM). – Lit.: Nevojice, údolí potoka od chaty Jitøenka ke Klobouèkùm (Fajmon in Gru-lich 2007). – Nevojice, podél lesní cesty na S okraji lesa 0,3–0,4 km J od kostela sv. Mikuláše v obci(Štìpánek in Grulich 2007). – Kobeøice, louky a lesní lemy na obou bøezích potoka SSV od Nového rybníka(Èech in Grulich 2007). – 77b. Litenèické vrchy: Pornice, les Opatovsko pøi cestì k SPR Vlachy (Unarová1962 GM). – Lit.: Zborovice, 1,8 km SV od kostela, polní cesta (Otýpková in Grulich 2003b). – 77c. Chøiby:Koryèany, keønatý okraj lesa Z od Koryèanské pøehrady na Stupavì (Zavøel 1974 BRNM). – Lit.: Buchlovice,3,5 km SZ od obce, aluvium Buchlovického potoka (Havlová 2000*). – 78. Bílé Karpaty lesní: Bojkovice,mezi obcí a Pøeèkovicemi (Deylová 1973 PR). – Brumov, stráò nad tunelem (Elsnerová 1973 GM). – Bru-mov-Bylnice, svah Pláòavy 1 km JZ od �eleznièní stanice Bylnice (Elsnerová 1982 GM). – Bøezová, svahoválouka Jámy pod Lopeníkem (Stanìk 1922 BRNU). – Javorník, svahy nad Rybickým potokem proti Machové3,8 km J–JJV od obce (Grulich 1984 MMI). – Javorník, remízek na kopci Klokoèník 3,3 km V od obce (Vlach1996 BRNU). – Javorník, louky na SV svahu kóty Machová, JJV od obce (Elsnerová 1992 GM). – Klad-ná-�ilín, louka asi 1,4 km JV od obce (Koneèná 2004 OL). – Luhaèovice, U kamenného køí�e, meze podélpolní cesty asi 2,5 km V od vlakového nádra�í (Koneèná 2004 OL). – Radìjov, Mandát (potok) (Lhotská1978 PR). – Strá�nice, Lhotky, svahová luka nad Vápenkami (Stanìk 1922 BRNU). – Suchov, louka 1,5 kmJZ od obce (Búrová) (Elsnerová 2000 GM). – [Suchov], Háj u Súchova (Dostál 1942 PRC). – Suchov, u há-jovny (Hynšt 1942 OLM). – Tvaro�ná Lhota, svahy nad Járkovcem 2,3 km JV od Luèiny (Grulich 1986MMI). – Valašské Klobouky, silnice u obce (Rybenský 1973 MP). – Valašské Klobouky, v poli nad Bohusla-vicemi [nad Vláøí] (Podpìra 1940 BRNU). – Valašské Klobouky, V stráò kopce Stránì, mezi Jelenovskou aValašskými Klobouky (Hrouda 1973 LIM). – �itková, Lokov, køoviny na JV svahu (Grulich 1987 MMI). –Lit.: Bojkovice, okraj cesty, pole a meze 2 km SV obce (Elsnerová 1985). – Bojkovice, v obci (Elsnerová1985). – Brumov, Díly (Stanìk 1943 in Stanìk et al. 1996). – Brumov, dolina Hodòov 1 km V od kostela (Els-nerová 1985). – Brumov, od kóty 566,4 k obci, JV od obce (Elsnerová 1985). – Brumov, Uhlièné, pod tune-lem (Stanìk 1927 in Stanìk et al. 1996). – Bylnice, Hluboèe (Stanìk 1927 in Stanìk et al. 1996). – Bylnice,mezi Holým vrchem a Tratihuš�ìm (708 m n. m.) V od obce (Elsnerová 1985). – Horní Nìmèí, partie u Lesné(Stanìk 1925 in Stanìk et al. 1996). – Horní Nìmèí, Lesná (Stanìk 1925, 1926 in Stanìk et al. 1996). –Hostìtín, CHÚ Pod Bukovinou, svahová louka nad V okrajem obce (Chytrý 1998*). – Hostìtín, JV okrajobce (Otýpková 1997*). – Javorník, PR Machová, na JZ svazích Výzkumu, 3 km J od obce (Hájek 1997*). –Javorník, niva Rybnického potoka pod PR Machová (Balátová-Tuláèková & Hájek 1998*). – Javorník, nivaHrubého potoka 1,3 km JV od obce (Balátová-Tuláèková & Hájek 1998*). – Javorník, Hradisko (Stanìk1945 in Stanìk et al. 1996). – Javorník, Machová (Stanìk 1924, 1925, 1926 in Stanìk et al. 1996). – Javorník,Jazevèí (Stanìk 1922, 1924, 1925 in Stanìk et al. 1996). – Javorník, údolí Jamného (Stanìk 1925 in Stanìk etal. 1996). – Javorník, Krèmy (Zajíèkùv mlýn) (Stanìk 1925 in Stanìk et al. 1996). – Javorník, Pøední Dlúhé(Stanìk 1925 in Stanìk et al. 1996). – Javorník, Zadní Dlúhé (Stanìk 1925 in Stanìk et al. 1996). – Krhov,Nivky (Stanìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Nedašov, Pod Cigánem (Stanìk 1927 in Stanìk et al. 1996). –

72 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 21: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Nová Lhota, Harvany (Stanìk 1922 in Stanìk et al. 1996). – Nová Lhota, pod tratí „Konèiny“ mezi obcí a Vá-penkami (Hájek 1998*). – Nová Lhota, Megovka (Hájek 1998*). – Nová Lhota, Podširocké mlýny (Baláto-vá-Tuláèková & Hájek 1998*). – Nová Lhota, Vápenky, louky na S okraji osady (Hájek 1997*). – Pitín –Mìøiny (Hájek 1998*). – Pitín, v obci (Elsnerová 1985). – Radìjov, Mìsíèní údolí (Stanìk 1927 in Stanìk etal. 1996). – Radìjov, Setý Háj, luèní komplex Kútky, mimo PR (Balátová-Tuláèková & Hájek 1998*). – Ra-dìjov, Kútky (Stanìk 1924 in Stanìk et al. 1996). – Rudimov u Slavièína, pøíkop silnice 1 km JZ od obce (MD2003). – Sidonie, SV èást obce v údolí Vlárky (Elsnerová 1985). – Slavkov, Porá�ky, vrch (Stanìk 1942 inStanìk et al. 1996). – Slavkov, údolí Kazivce (Balátová-Tuláèková & Hájek 1998*). – Slavkov, SPR Porá�ky(Hájek 1997*; Kubíková & Kuèera 1999*). – Starý Hrozenkov, Z okraj obce (Hájek 1998*). – Strání, Kobel-ná (Stanìk 1924 in Stanìk et al. 1996). – Strání, Štrbáò, 1. kotlina (Stanìk 1941 in Stanìk et al. 1996). – Su-chov, Kazivec (Stanìk 1922 in Stanìk et al. 1996). – Suchov, niva Kazivce 2 km V od obce(Balátová-Tuláèková & Hájek 1998*). – Suchov, Petrušky (Stanìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Suchov,Podhradské louky (Stanìk 1922 in Stanìk et al. 1996). – Suchov, PP Búrová (Kubíková & Kuèera 1999*). –Suchov, Búrová (Stanìk 1922 in Stanìk et al. 1996). – Suchovské Mlýny, louky Podhradské (Kubíková &Kuèera 1999*). – Suchovské Mlýny, U Baladù (Hájek 1997*). – Tvaro�ná Lhota, Kocurovské (Stanìk 1925in Stanìk et al. 1996). – Suchovské Mlýny, Pøední louky (Kubíková & Kuèera 1999*). – Valašské Klobouky,0,7 km JJZ od kostela (Elsnerová 1985). – Valašské Klobouky, 0,9 km JJZ od kostela (Elsnerová 1985). – Va-lašské Klobouky, svahy u silnice k Brumovu 1 km J od mìsta (Elsnerová 1985). – Valašské Klobouky, svahyu silnice k Brumovu nedaleko myslivny (Elsnerová 1985). – �ítková, Hudáky (Hájek 1998*). – �ítková, PRHutì (Kubíková & Kuèera 1999*). – 79. Zlínské vrchy: Kudlov (Køístek 1943 PRC). – Luhaèovice, ULehùvky (s. coll. s. d. PRC). – Petrùvka u Slavièína, louka ca 0,5 km S od obce (Elsnerová 1985 GM). – Poho-øelice, pøíkop na okraji silnice ke Komárovu (Cholková 1977 BRNU). – Prlov, kamenitá skalka na pastvinì500 m Z od obce (Kyslingerová 1998 VM). – Valašské Klobouky, u potoka (Kubát 1973 LIT). – Vizovice,okraj polní cesty SV od Úbla (Darebníková 1975 BRNU). – Vizovice, okraj cesty 1 km SSV od Jasenné (Da-rebníková 1975 BRNU). – Vizovice, na mezi u cesty pøed samotou v údolí Trutiska u Pozdìchova (Lednická1970 BRNU). – �elechovice nad Døevnicí, okraj PP Na �elechovických pasekách JV od obce (Elsnerová1994 GM). – Lit.: Bratøejov, louka u lesa 2 km V od vesnice (Dubová & Unar 1986*). – Bratøejov, okraj polnícesty 0,5 km V od obce (Dubová 1978*). – Jasenná, okraj polní cesty SSZ od okraje vesnice (Dubová & Unar1986*). – Jasenná, louka 0,5 km Z od obce (Dubová & Unar 1986*). – Jasenná, okraj lesa u rezervace 1 kmSSV od obce (Dubová & Unar 1986*). – Lhotsko, louka 2 km Z od obce (Dubová & Unar 1986*). – Lutonina,nábøe�í 0,3–0,5 km od vesnice (Dubová & Unar 1986*). – Lutonina, louka u lesa S od vesnice (Dubová &Unar 1986*). – Lutonina, svah nad silnicí v obci (Dubová 1978*). – Petrùvka, 0,4 km J od obce (Otýpková1998*). – Vizovice, okraj polní cesty 1 km J obce (Dubová 1978*). – Vlachovice, v obci podél silnice (Elsne-rová 1985). – Zádveøice, 0,3 km SZ od kostela (Otýpková 2001*). – 80a. Vsetínská kotlina: Hovìzí, nadŠkrádným (Øíèan 1932 BRNU). – Malá Lhota, podél cesty u obce (Demlová 1967 OL). – Oznice, mez u cesty1 km od rozcestí Oznice – Mikulùvky (Kalhousová 1986 BRNU). – Ratiboø, suché louky na stráních nad údo-lím Hološín pøi JV okraji obce (Danèák 1996 OL). – Valašské Meziøíèí, u silnice ke Vsetínu (Duda 1972OLM, OP). – [Vsetín], na okraji pole na Trávníkách u Vsetína (Bubela 1880 PRC). – Vsetín-Bobrky, køovina-tá a travnatá místa (Bubela 1883 BRNU, PR, PRC). – Lit.: Jablùnka, Rù�edecký Vesník (Otýpková 2001*). –[Vsetín], na trávníkách u Vsetína (Bubela in Formánek 1887 [Kvìtena]). – 81. Hostýnské vrchy: Lukov, pøicestì k hradu (Rivola 1957 GM). – Lukov, �ákova louka u silnice do Kašavy 2 km V od obce (Elsnerová 1994GM). – Trnava, pøíkop u silnice do Slušovic 1 km J od obce (Vystavìlová 1992 BRNU). – Lit.: Hostýn, naúboèí (Zavøel 1947 in Zavøel 1976) [Nepøesná lokalizace, mo�ný pøesah do fyt. p. 76a.]. – Liptál, asi 1,2 kmSSZ od kóty Budiska, niva L pøítoku Rokytenky (Hájková 2000*). – [Rusava], Klapinov (Formánek 1887[Kvìtena]). – Rusava-Hoøansko, paseky nad osadou U Šimeèkù (Grulich in Grulich 2003b). – 82. Javorníky:Hovìzí, vrch Hrachovec, pískovec, v �itì (Dostál 1943 PRC; Pospíšil 1943 BRNM, PRC). – Karolinka, Sta-novnice, závìr údolí (Danèák 2002 OL). – Lit.: Brumov, les na L bøehu Klobouèky 2 km S od tunelu (Elsnero-vá 1985). – 83. Ostravská pánev: Lit.: Tìšín, Starý Tìšín [= Chotìbuz], pøi cestì k starým hradbám (Kotulain Fiek 1887). – 84a. Beskydské podhùøí: Frýdek, Zámecká hora (Weber 1904 BRNU; Kilián 1956 OP,

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 73

Page 22: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

OSM; Talpa 1946 BRNM). – Hukvaldy (Havlíèková 1975 LIT). – Tøinec, Sosna (Duda 1987 OP). – Lit.: Baš-ka, �eleznièní stanice – chodník k nádr�i Baška (Skalický et al. 1978). – Bruzovice, JZ od obce, nedaleko sil-nièní kóty 355 (Vicherek 1957). – Fryèovice, vrch Sovinec (Vicherek 1957). – Frýdek, Zámecký vrch azámecká zahrada (Weber in Podpìra 1911–14, Podpìra 1921b). – Hukvaldy, u silnice 0,4 km SSV od zøíceni-ny hradu Hukvaldy (Skalický et al. 1978). – Skalice, J okraj lesa 0,5 km J od kostela (Chytrý 1998*). – Staøíè,vrch Kamenná (Vicherek 1957*). – Staøíè, na vyvýšených keønatých mezích (Vicherek 1957). – Staøíè, vý-slunná ji�ní èást kóty 306 východnì od Fryèovic (Vicherek 1957*).

Oreofytikum99a. Radhoš�ské Beskydy: [Velké Karlovice], Soláò (Velísek 1957 OL).

Nemapované (pochybné) lokality(27) Planá u Mariánských Lázní (Schmidt F. W. 1789) [Izolovaná lokalita.]. – u Mariánských Lázní v obilí(Friedrich Prinz 1837 sec. Domin 1924b, který poznamenává „co� zní velmi nepravdìpodobnì“) [Pochyb-ný údaj, široká lokalizace.]. – (32) Zbeèno, skály v údolí Berounky (Haenke 1786) [Výskyt potenciálnìmo�ný, ale velmi atypické stanovištì!]. – (37l) Èeský Krumlov, vápence, okraj lesa (not. Mikuláš 1893 inDomin ms.) [Pochybný údaj.].

Nezaøaditelné údajeBrno (Czermak s. d. BRNU). – bøeh Labe mezi Podìbrady a Kolínem (Nováková 1974 MP). – Dvùr Králo-vé, hrad (Švanda 1933 BRNM) [Nejasná lokalizace.]. – Mladá Boleslav, pole (Štika 1852 BRNU). – MladáBoleslav (Hippelli 1852 PR) [U tìchto sbìrù kvùli jejich nepøesné lokalizaci nelze provést zaøazení do fyto-geografického (pod)okresu.]. – Prachovice (Kubát 1967 LIT) [Nepøesný údaj.]. – [Stará Boleslav], na lou-kách u Staré Boleslavi (Èelakovský 1886 PL) [Nepøesný údaj, nelze provést zaøazení do fytogeografického(pod)okresu.]. – Lit.: Circulus Znaimensis [okolí Znojma] (Schmidt F. W. in Mayer 1791). – Holešov, meziRusavou a Døevnicí (Podpìra 1928a). – Chøiby, za Hvìzdou (Zahraník in Gogela 1912) [Nejasná lokaliza-ce.]. – Javoøina (Holuby in Formánek 1887 [Kvìtena]) [Snad vrch Javoøina v Bílých Karpatech lesních,mo�ná ji� na slovenské stranì.]. – Jihlavsko (Picbauer & Ambro� in Ambro� 1922) [Kvùli nepøesné lokali-zaci nelze provést zaøazení do fytochorionu.]. – Kolínsko, luhy (Vlach 1924). – Kolínsko, polabské luhy(Vlach 1933). – Litomìøice (Èelakovský 1868 [Prodromus], Thiel in Reuss A. jun. 1867) [Na hranici vícefyt. p.]. – louky u Olomouce (Frank 1907). – Milešovka, Alnetum glutinosae na úpatí (Firbas 1928b). –Olomouc, u studánky a lokálky (Slavíèek in Podpìra 1911 [Kvìtena]). – Pavlovské kopce (Podpìra 1928a,Horák 1969*). – Pobeèví (Podpìra 1928a). – stepní území Bílých Karpat mezi Moravou a Olšavou (Podpì-ra 1928a). – støední Polabí, polesí Libice, více lesních oddìlení (Novotná 1958*). – u Jihlavy (Picbauer &Ambro� in Ambro� 1929) [Kvùli nepøesné lokalizaci nelze provést zaøazení do fytochorionu.]. – údolí Dyjemezi Bítovem a Bøeclaví (Podpìra 1928a). – Znojemsko (Himmelbaur & Stumme 1923).

Allium rotundum L. – èesnek kulovitý

R o z š í ø e n í v È R

Druh vytváøí na území ÈR dvì samostatné arely: (a) støední a severozápadní Èechy a (b)ji�ní, jihovýchodní a støední Morava (obr. 3). V Èechách i na Moravì je vìtšina lokalitkoncentrována do nejteplejších oblastí s geomorfologicky èlenitým terénem, èastos ni�šími roèními úhrny srá�ek.

Tì�ištì rozšíøení má èesnek kulovitý v termofytiku (80 % všech lokalit) a teplejšímmezofytiku (20 %). V Èeském termofytiku se vyskytuje ve všech fytogeografických

74 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 23: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

okresech mimo okresy D�bán, Cidlinská pánev a Východní Polabí; èastìjší je v okresechLounsko-labské støedohoøí, Èeský kras a Slánská tabule, z ostatních okresù je známv�dy jen z nìkolika lokalit. Nápadný je mírnì izolovaný výskyt v Ro�ïalovické pahor-katinì a Mladoboleslavském chlumu. Pouze ojedinìle se vyskytuje v pøilehlých územíchmezofytika (Køivoklátsko, Pøíbramské Podbrdsko, Støední Povltaví, Milešovské a Lo-veèkovické støedohoøí, Polomené hory), vìtšina údajù je však (velmi) starého data.Mimo souvislý areál existují ojedinìlé údaje z Písecka v ji�ních Èechách, odkud bylykromì dokladu sbíraného Veselým v Písku (Veselý s. d. PRC) publikovány dva literárníúdaje (Písek, Štìkeò; cf. Holub 1950). O recentní existenci tìchto populací nejsou �ádnéúdaje, èesnek kulovitý není ani uveden v Èerveném seznamu kvìteny ji�ní èásti Èech(Chán 1999). Bylo by proto �ádoucí, kdyby botanici pracující na Písecku prohlédli(zejména na jaøe) vhodné lokality.

Na Moravì je druh rozšíøen roztroušenì a� vzácnì ve všech okresech Panonského ter-mofytika, èetnìjší je ve Znojemsko-brnìnské pahorkatinì, v Bílých Karpatech stepních aJihomoravské pahorkatinì. Nápadný je jeho liniový výskyt pøi jihozápadním okraji Pa-nonského termofytika, odkud vzácnì proniká do mezofytika v prùlomových údolích øekjihozápadní Moravy. Smìrem na sever jeho výskyt postupnì vyznívá v podhùøí východní-ho okraje Drahanské vrchoviny; vìtší poèet lokalit byl zaznamenán v pahorkatinì meziProstìjovem a Olomoucí (podokresy Hanácká pahorkatina, Drahanské podhùøí), pøièem�vìtšina tìchto lokalit existuje i v souèasnosti. Nejsevernìjší (izolovaná) moravská lokalitaje uvádìna od Litovle z polního stanovištì. Další údaje z mezofytika jsou ji� ojedinìlé avìtšinou staršího data. Jejich spoleèným znakem je pøevá�nì sekundární charakter stano-viš� (pole, �eleznièní násep).

Èesnek kulovitý je rozšíøen v planárním a� suprakolinním stupni, vìtšinou (72 %)v nadmoøských výškách do 300 m n. m., s rostoucí nadmoøskou výškou jeho výskytrychle vyznívá (263±65 m n. m.; obr. 2). Nejní�e polo�enou lokalitou jsou Lovosice(ca 150 m n. m.), nejvýše polo�ená lokalita se nachází pod Milešovkou v Milešovskémstøedohoøí, popø. na svazích Kozlovského kopce u �ïáru v Doupovské pahorkatinì (ca470 m n. m.).

S t a n o v i š t ì v È R

Èesnek kulovitý osídluje obèas a� èasto disturbované, suché a� vysýchavé, mìlké, skeleto-vité a� hluboké, písèité a� jílovito-hlinité pùdy na bazických i kyselých podkladech. Eko-logické optimum nachází v širokém spektru suchých trávníkù a lemù tøídyFestuco-Brometea (fytocenologické snímky dokladují druh z porostù svazù Alysso-Festu-cion pallentis, Festucion valesiacae, Diantho lumnitzeri-Seslerion, Geranion sanguinei,z autopsie ho známe i z porostù svazu Cirsio-Brachypodion), ménì èasto v rùzných spole-èenstvech tøídy Sedo-Scleranthetea; vzácnì byl zaznamenán v porostech asociace Melice-tum ciliatae ze svazu Stipion calamagrostis (Chytrý 1990). Ojedinìle se vyskytujev porostech teplomilných doubrav svazu Quercion pubescenti-petraeae (Chytrý & Horák

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 75

Page 24: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

76 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

49

N

50

N

51

N

13

E1

4E

15

E1

6E

17

E1

8E

Obr

.3.–

Roz

šíøe

níA

lliu

mro

tund

umv

Èes

kére

publ

ice:

–he

rbáø

ový

dokl

ad,

–li

terá

rníú

daj.

Fig

.3.–

Dis

trib

utio

nof

All

ium

rotu

ndum

inth

eC

zech

Rep

ubli

c:–

herb

ariu

mre

cord

,–

reco

rdfr

omli

tera

ture

.

Page 25: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

1997). V minulosti se vyskytoval i jako plevel pøedevším v obilninách (svaz Caucalidionlappulae) a ve vinicích (indikaèní druh asociace Geranio rotundifolii-Allietum vinealisR. Tüxen ex von Rochow 1951 ze svazu Fumario-Euphorbion), bìhem 2. poloviny 20.století však došlo k jeho vymizení z tìchto stanoviš� v souvislosti se zmìnou agrotechniky.Pøedevším èištìní osiva, hluboká orba, pou�ívání herbicidù na polích a ústup extenzivníhomechanického obhospodaøování (okopávání) a zavádìní intenzivních technik jako je za-travòování a opakované mulèování na vinicích jsou patrnì zodpovìdné za jeho rychlýústup z tìchto stanoviš� (Wilmanns 1989, 1993, Wilmanns & Bogenrieder 1992, Lososo-vá et al. 2003). Populace druhu je pøesto mo�né nalézt v teplých oblastech Èech a Moravy iv souèasnosti na øadì lokalit, a to na polních mezích, v pøíkopech èi v podrostu akátin a po-loruderálních køovin, kterými byly nahrazeny døívìjší vinice a meze. Na stínìných stano-vištích (polní køoviny, akátiny) jsme však pozorovali vìtšinou pouze populace sterilníchrostlin, jako je tomu i u dalších druhù èesnekù s podobnou ekologií (napø. Allium vineale;cf. Duchoslav 2009).

P o z n á m k y k t a x o n o m i c k é p r o b l e m a t i c e

Èesnek kulovitý je u nás zastoupen pouze nominátním poddruhem s nevýznamnou pro-mìnlivostí. Druh je variabilní zejména v jihovýchodní èásti areálu (Mathew 1996), kdejsou rozlišovány subsp. jajlae (Vved.) Mathew (na Krymu a na Kavkaze) a subsp. wald-steinii (G. Don) K. Richter (ji�ní Ukrajina, ji�ní Rusko, Kavkaz, Balkán, Turecko, severo-východní Itálie; severozápadní hranice dosahuje poddruh v Maïarsku a na ji�nímSlovensku v oblasti Kováèovských kopcù; Krahulec 1997). Tyto poddruhy se od typovéhopoddruhu liší stejnì zbarvenými (rù�ovì a� purpurovì) vnitøními i vnìjšími okvìtními líst-ky. V nìkterých flórách jsou poddruhy klasifikovány na druhové úrovni (napø.Omel’èuk-Mjakuško 1979, Pignatti 1982, Dobroèajeva et al. 1999).

C e l k o v é r o z š í ø e n í

Rozšíøení druhu má mediteránnì-subkontinentálnì-evropský charakter (Meusel et al.1965, Hultén & Fries 1986). Typový poddruh (subsp. rotundum) se v Evropì vyskytujesouvisle nejdále na severozápad po Moravu, samostatné arely má èesnek kulovitý ještìv Èechách, Nìmecku (dnes ji� velmi vzácný; Jäger & Werner 2005), menší arelu v Polsku(Krakowsko-Czêstochowská oblast a Wielkopolska oblast; Zaj¹c & Zaj¹c 2001, Czarna2005), vzácnì se vyskytuje ve Švýcarsku a ve východní Francii (Aeschimann et al. 2004),Španìlsku (Pastor & Valdés 1982), severní Itálii (Pignatti 1982). Souvislý areál sahá odMoravy pøes východní Rakousko, ji�ní Slovensko a Maïarsko dále na jihovýchod Evropypøes bývalou Jugoslávii, Øecko, Rumunsko a Bulharsko po Turecko; na východ pøerušo-vanì pøes ji�ní Ukrajinu a evropské Rusko po Kavkaz (Meusel et al. 1965, Bothmer 1972,Omel’èuk-Mjakuško 1979, Özhatay 1990, Adler et al. 1994, Dobroèajeva et al. 1999, Cio-cârlan 2000, Somogyi 2002). V Asii se vyskytuje na Kypru (Tzanoudakis 1999) a od

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 77

Page 26: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Turecka, Sýrie a Izraele na východ po západní Írán (Özhatay et al. 1993); dále je udáván zeseverozápadní Afriky (Tunisko, Maroko) (Meusel et al. 1965).

O h r o � e n í

Druh je v Èerveném seznamu flóry ÈR øazen mezi silnì ohro�ené taxony (Holub & Pro-cházka 2000). Na pøirozených stanovištích nebyl patrnì ani v minulosti bì�ný; bìhem 20.století ale ustoupil z antropických stanoviš�. To dokumentují starší doklady z lokalit naobdìlávané pùdì jak z izolovaných lokalit mimo souvislejší areál, tak uvnitø souvisléhoareálu. Ústup èesneku kulovitého a dalších geofytù z plevelové vegetace je systematickypozorován v celé støední Evropì (Krahulec 1977, Wilmanns 1989, Duchoslav 2001, So-mogyi 2002, Lososová et al. 2003, Czarna 2005, Pál 2006). Pøesto se na základì vlastníchpozorování domníváme, �e souèasný výskyt druhu v termofytiku a v teplejších oblastechmezofytika je botaniky patrnì mírnì podhodnocen kvùli pøehlí�ení sterilních populací (vizvýše).

S e z n a m l o k a l i t A . r o t u n d u m n a ú z e m í È R

Termofytikum1. Doupovská pahorkatina: Tušimice, Bìšický chochol (Ondráèek 2000 CHOM). – Lit.: �ïár, køovinatéúhory na JV svazích Kozlovského kopce (Bureš 1973). – 2a. �atecké Poohøí: Louny (Havlíèková 1979,herb. Štìpánková). – Louny, Lenešice – Dobromìøice (Èecrdlová 1967 LIT). – Malnice u Loun (Reuss A.jun. 1893 PR). – Nechranice (Jehlík 1961 CHOM). – Podboøany, 0,7 km SZ od obce (Kolbek s. d., herb.Kolbek). – [Vidolice] (s. coll. s. d. CHOM). – Lit.: [Chomutov], Údlický háj (= Údlické doubí = Údlickývrch) (Èelakovský 1868 [Prodromus], Knaf in Èelakovský 1883 [Prodromus], Roth 1857). – Údlice (ReussA. jun. 1867). – 3. Podkrušnohorská pánev: Teplice, zámek (Lambert s. d. PR). – Lit.: [Duchcov], u Du-chcova (Èelakovský 1862b). – Lahoš� (Thiel in Reuss A. jun. 1867; Èelakovský 1862b, 1868 [Prodro-mus]). – Osek, Rýzmburk (Thiel in Reuss A. jun. 1867, Èelakovský 1862b). – Teplice (Èelakovský 1868[Prodromus]). – Teplice, výslunný pahorek (Presl in Reuss A. jun. 1867). – Teplice, Šanov [dnešní souèástobce] (Reuss A. 1851). – 4a. Lounské støedohoøí: Beèov (s. coll. 1890 PR). – [Bílina], Schaferberg [Kaò-kov] (Èelakovský 1887 PR). – Hnojnice, svah nad potokem 0,8 km JV od obce (Havlíèková 1979 PR). –Cho�ov, u silnice 2 km ZJZ od vsi (Rydlo 2005 ROZ). – Kuèlín (Lorber 1965 LIT). – Libèeves (Kubát 1974LIT). – Libèeves, vrch Kamýk (Kubát 1970 LIT, Studnièka 1976 LIM). – Libèeves, [vrch] Vraník (Stud-nièka 1977 LIM). – Libìšice, nad �eleznièní stanicí (Èervený 1960 CHOM). – Louny, [vrch] Milá (Kubát1972 LIT). – Louny, pod Oblíkem (k Rané) (Rydlo 1980 ROZ). – Mìrunice, tøešòovka (Kubát 1977 LIT). –Tøebenice, [vrch] Hrádek [u obce Dìkovka] (Šimr 1935 PRC). – Tøebenice, [kopec] Koš�álov, droliny(Šimr 1929 PRC) [Na hranici s fyt. p. 4b.]. – Lit.: Beèov, polní okraje mezi Dlouhým vrchem a Beèovskýmvrchem (Bubák in Èelakovský 1891c, Domin 1904a). – Beèov, mezi Skršínem a Korozluky (Bubák in Èe-lakovský 1891c). – Beèov, vrch Milá (Martinovský 1969, FK 1971). – Bílina (Hansgirg in Èelakovský1884e, Domin 1904a). – [Beèov], u Beèova (Domin 1904a). – [Bílina], Schaferberg [Kaòkov] (Èelakovský1888c). – Libèeves, kopec Vraník (Studnièka 1985*). – Tøebenice, vrch Koš�ál[ov] (Šimr in Rohlena1930). – Skršín, pøíkopy a okraje polí (Domin 1904a). – �elkovice, mezi obcí a Semèí (Èelakovský 1887e).– 4b. Labské støedohoøí: Bílina, Klamka [vrch Chlomek] (Víchová 1965 LIT). – Litomìøice, [vrch] Rado-býl (Hilgert 1936 PR). – Lovosice, JZ svah Lovoše (Hostièka 1957 MP). – Miøejovice, �itné pole u obce(Preis 1933 PRC, 1935 PRC). – Radovesice u Bíliny, Bìlák [bývalý vrch, zasypáno Radovesickou

78 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 27: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

výsypkou], JV od silnice na Kostomlaty (Kubát 1965 LIT). – [Ústí nad Labem], Ziegenberg [Kozí vrch]mezi Povrly a Ústím nad Labem (Èelakovský 1887 PR). [Tento údaj je izolovaný a vícekrát nebyl opako-ván (Machová & Kubát 2004: 36).]. – Velké �ernoseky, J svah Tøíkøí�ové hory (Kubát 1973 LIT). – Lit.:Hostomice, Husùv vrch (MD 2006). – [Lovosice], Lovoš (Èelakovský 1883 [Prodromus]; Tesaø 1926). –Kamýk v Ústeckém støedohoøí (Schubert 1902 in Domin 1904a). – Kamýk, na stráni nad silnicí k Miøejovi-cím (Kubát in litt. 2008). – Ústí nad Labem, Ziegenberk [Kozí vrch] (Èelakovský 1888c). – 4c. Úštìckákotlina: Encovany, [vrch] Hoøidla (Š�astný 1967 LIT). – Litomìøice, k Tøebouticím (Jedlièka 1974 LIT). –Sedlec u Zahoøan, S od vrchu Holý (Kubát 1988 LIT). – Tøebutièky, vrch Skalky JZ od obce (Kubát 1981LIT; Grulichová 1989 MMI). – Lit.: Litomìøice, cesta do Køešic (Mayer in Èelakovský 1883 [Prodromus],Tesaø 1926). – [�itenice], Bílá hora (Šimr 1927f). – 5a. Dolní Poohøí: Hostenice, nad Ohøí Z od obce (Ku-bát 1976 LIT). – Libochovice (s. coll. s. d. PR). – Lovosice, mez [u obce] (Novák F. A. s. d. PRC). – Lovosi-ce (coll. ? 1858 PR; Hadaè 1932 MP) [Na hranici s fyt. p. 7a.]. – Lukavec: svah nad polní cestou pøiJJZ okraji obce, 900 m JZ �eleznièní stanice Lukavec (Štefánek 2007 PRC). – [Lukavec], mezi Lukavcem aHumenským vrchem, ca 1,8 km J a� JJZ od �eleznièní stanice (Štefánek 2007 PRC). – Lit.: Libochovice(Èelakovský 1868 [Prodromus], Domin 1904a). – 7a. Libochovická tabule: Charvátci [patrnì Charvatce uMartinìvsi) (Kubát 1970 LIT). – Køesín, J úpatí vrchu Senec v Køesínských vrchách (Studnièka 1977 LIM).– Lovosice, pøíkop Z od obce (Horák 1957 MP). – Mšené-Láznì, okraj cesty 1 km S od obce (Kubát 1986LIT). – Rohatce, v trávníku na okr. zahrady opuštìné usedlosti (pøi škarpì silnice) podél silnice Rohatce –�idovice, asi 640 m JJV kostela Všech svatých (Štìfánek 2008 PRC). – Rohatce, okraj polní meze (J svahykóty Na Horách) na V stranì silnice Rohatce – �idovice, asi 1,5 km JJV od kostela Všech svatých, Caucali-dion (Štefánek 2008 PRC). – Roudníèek, 2 km Z od Budynì nad Ohøí (Palek 1982 MP). – Øedhoš�, okrajpole na svazích údolí Mšenského potoka 1,85 km VSV od kostela Svatého Jiljí (Štefánek 2007 PRC). –[Slatina], pole pod Hazmburkem smìrem k obci (Novák F. A. 1915 PRC). – Tøebenice (Kubát 1983 LIT)[Na hranici s fyt. p. 4a.]. – Lit.: Dubany, Senec, vulkanický vršek mezi obcí a Køesínem (Studnièka 1985). –[Slatina], Hazmburk, skály (Šimr 1938b). – Køesín, vrch Rohatec, trnkové køoviny pod tratí na okraji pole(MD 2003). – 7b. Podøipská tabule: [Brzánky], [vrch] Sovice, na Z stranì (s. coll. 1867 PR). – Krabèice,stráò k obci Vesce (Dostál 1952 PR). – Nová Ves, J úpatí vrchu Škarechov, 1 km S od obce (Palek 1972MP). – Nová Ves, vy[ý]šiny u obce (Polák 1876 PR, PRC) [Na hranici s fyt. p. 7c.]. – Lit.: Kleneè, polnímez u SPR Kleneè (MD 2003). – 7c. Slánská tabule: Bakov u Slaného, S od obce (Kubát 1985 LIT). – Ba-kov, S okraj obce (Roubal 1977 herb. Roubal). – Bakov, mezi obcí a Zlonicemi (s. coll. 1886 PR). – Døeto-vice, 0,6 km SZ od �eleznièní stanice, údolí Týneckého potoka (Palek 1974 MP). – Klobùky v Èechách[Klobuky], 1,2 km V od �eleznièní stanice (Palek 1980 MP). – Nabdín, køovinatý svah 0,8 km V od obce(Roubal 1977 herb. Roubal). – Slaný (s. coll. 1879 PR; Bílek 1881 PR). – [Kralupy n. Vltavou], u Kralup(Kádner 1957 ROZ) [Na hranici s fyt. o. 9.]. – [Velvary], silnice z Velvar k Èernici [Èernuci] (Kabát 1885PR). – Zlonice, Sv. Isidor (Deyl M. 1960 PR). – Zvolenìves, Z od silnice k Podlešínu (Palek 1987 MP). –Lit.: Hrdlív, na písèitém poli 0,9 km SV od obce (Roubal 1970). – Nabdín, J svah le�ící asi 700–800 m V odobce (Roubal 1984). – Slaný, Ovèáry, blí�e kostelíèka Svatého Václava (Bílek 1884). – Slaný, Ovèáry (Bí-lek in Èelakovský 1882e, 1883 [Prodromus]). – Velvary, k Èernici [Èernuci] (Kabát in Èelakovský 1886e).– 8. Èeský kras: Hostim, pole na levém bøehu Berounky mezi �idovskou roklí a kótou Na skále, asi 1,7 kmJZ od obce (Štefánek 2007 PRC). – [Choteè], Radotínské údolí, stránì u Chotèe (Rosický & Polák 1881PR). – Chýnice a Chotší [Choteè] (Rosický 1881 PR). – Karlštejn, Buèina [místní název] (Velenovský1879 PRC). – Praha-Hodkovièky, J polovina mostu Inteligence [= Branický most] (Bartošová & Rydlo2008 ROZ). – [Praha-]Chuchle (Ortmann s. d. PRC; Pilát s. d. PR; Plitzka s. d. PR; Siegmund s. d. PRC;Tausch s. d. PRC, PR; Rybièka 1836 BRNU; Tempsky 1856 PRC; Kalmus 1857 PR; Polák 1875, 1876PRC; s. coll. 1879 PRC; Handschke 1881 PRC; coll. ? 1881 PRC; Schiffner 1885 PRC; Faust 1886 PR;Hora 1887 PRC; Jahn 1885 BRNU; Maiwald 1889 PR; Koš�ál 1890 MP; s. coll. 1906 PRC; Prokop 1910BRNU; Polák 1929 BRNU; Klika 1945 PR; s. coll. 1973 PRC). – [Praha-]Chuchle, u kostelíka (Èelakov-ský 1879 BRNU, PL; Šourek 1943 PRC). – [Praha-]Chuchle, Chuchelský háj (Chán & Skalický 1979,herb. Chán). – [Praha], skály v údolí Sv. Prokopa [Prokopské údolí] (s. coll. 1862 PR; s. coll. 1866 PR; Pro-

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 79

Page 28: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

keš 1921 PRC; Štolba 1942 PR). – [Praha], Radotínské údolí (Domin 1901 PRC; Bayer 1902 PRC, BRNL).– [Praha-]Radotín (Velenovský 1883 PRC; Polák 1887 PR; Boresch 1910 PR; s. coll. 1916 PR; Javùrek1965 PR). – Roblín (Conrath 1886 s. d. PRC). – Srbsko u Berouna (Kajdoš 1945 NJM). – [Srbsko u Berou-na], rokle Koda u Karlova Týna [Karlštejn] (Domin 1901 PRC). – [Srbsko], k JZ obrácené stránì nad ústímKaèáku [Lodìnice] (Klika 1943 PR). – Zadní Kopanina, keønatá vápenatá stráò k Chotèi (Pøíhoda 1943PRC). – Lit.: Choteè, Radotínské údolí (Èelakovský 1882e). – Karlštejn, na Buèinì (Polák in Èelakovský1883 [Prodromus]). – [Praha-]Chuchle, Chuchelský vrch (= skály na Chuchli) (Èelakovský 1868 [Prodro-mus], Tausch ex Ott 1851). – [Praha], Sv. Prokop [Prokopské údolí] (Èelakovský 1868 [Prodromus]). –Praha, Prokopské údolí, Dìvín (Kubíková & Manych 1979). – Praha, Prokopské údolí, vykácená akátinaS od Hemrových skal (Kubíková & Manych 1979). – Praha, Radotínské údolí, za Cigánkou (Moravec et al.1991*). – 9. Dolní Povltaví: Praha, Divoká Šárka (s. coll. s. d. PR). – Praha, Klecanský háj (s. coll. 1977ROZ) [Na hranici s fyt. p. 10a.]. – Malé Holešovice [Praha, Pelc-Tyrolka] (Koš�ál 1893 MP). – Praha-Tro-ja, skála Kalvárie nad Vltavou (Hostièka 1956 PL). – Únìtice, údolí Únìtického potoka 1,6 km VJV odobce (Palek 1961 MP). – Lit.: Libèice n. Vltavou, Vìtrušická rokle na P bøehu Vltavy (Pivnièková 1973*).– Praha, údolí Vltavy od Podbaby a Troje po Zbraslav (Presl in Schottky 1832). – [Praha-]Bohnice (Èela-kovský 1868 [Prodromus]). – Únìtice, kamenitá stráò u malého lomu na L stranì Únìtického potoka (Kubí-ková & Molíková 1980). – 10a. Jenštejnská tabule: Dolní Chabry, k Brnkám (Dìdeèek 1876, Dìdeèek inÈelakovský 1883 [Prodromus]). – 10b. Pra�ská kotlina: Praha, Zlíchov (Faltys 1969 ROZ). – 11b. Podì-bradské Polabí: Køinec, na Chotuèském vrchu [Chotuc] (Èelakovský 1876 PR). – Kutná Hora (s. coll.1869 PR) [Nejasná lokalizace, mo�ný pøesah do fyt. o. 65.]. – Nové Mlýny u Odøeps, 0,3 km J od obce (Ry-dlo 1996 ROZ). – Odøepsy (Deyl M. 1948 PR). – Podìbrady, 1,5 km od obce pøi silnici na Kouty (Soukup1963 PR). – Podìbrady, pod Voškovrchem [vrch Oškobrh] (Schustler 1916 PR). – Vystrkov u Cho�ánek(Rydlo 1993 ROZ). – Lit.: Køinec, na Chotuèském vrchu [Chotuc] (Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Po-dìbrady, na úpatí Voškovrchu v pšenièném poli (Èelakovský 1883 [Prodromus]). – Podìbrady, na políchod Opolan pøes Sánský prùplav k Oškobrhu (Domin 1910 in Domin ms.). – 12. Dolní Pojizeøí: Nepøevázka(s. coll. s. d. ROZ). – Lit.: Lhotka u Mìlníka (Mikuláš in Domin 1942a). – Lobeè u Mšena (Schaffer in Roh-lena 1926). – 13a. Ro�ïalovická tabule: Dymokury (Koš�ál 1893 PR, MP; Baborová 1893 BRNU). –Mcely (Kaufman 1948 PR). – Mladá Boleslav, u Pìèic [Pìèice] (s. coll. 1902 PR). – Opoènice, Vinný vrch(Drahokoupil 1982 HR). – Ro�ïalovice, Chotnický vrch (Sitenský s. d. PR). – Lit.: Studce u Mcel, ovsíko-vá louka v sadu na SZ okraji obce (MD 2003). – Pìèice (Kašpar in Rohlena 1929). – 13b. Mladoboleslav-ský chlum: [Týnec], pod Týncem u Dobrovice (Knor 1920 PRC). – [Holé Vrchy], Chlum u Holých vrchù(Podpìra 1894 PR). – Mladá Boleslav, k Týnci, pøíkopy (Knor 1920 PRC) [Nejasná lokalizace, mo�ný pøe-sah do fyt. p. 13c.]. – Mladá Boleslav, vlhké místo na Karlovì vrchu, pod lesem Chlum, ca 240 m n.m. (Pet-øíèek & Kynèlová 1968 PRC) [Smìsná polo�ka, 1 rostlina A. scorodoprasum, druhá A. rotundum.]. –[Mladá Boleslav], u Karlova Vrchu k Chlumu (Novotný 1948 ROZ). – Mladá Boleslav, Úherce (Podpìra s.d. PR, 1897 BRNU). – Lit.: Sýèin [= Sýèina] (Krauskopf in Rohlena 1926, Novotný 1940 ms.). – 16. Zno-jemsko-brnìnská pahorkatina: Biskoupky, naproti Templštýnu [Templštejn], L bøeh Jihlavky [Jihlavy](Jièínský 1922 ZMT; Dvoøák R. 1930 ZMT). – Bosonohy u Brna (Formánek s. d. BRNM). – Brno-KrálovoPole (Formánek s. d. BRNM; Suza 1911 BRNU). – Brno-Královo Pole, u cesty kolem vojenské støelnice naštìrkovém násypu (coll. ? 1968 SUM). – Brno, Nový Lískovec, Steinberg [Kamenný vrch], na poli (Hruby1921 PRC). – Brno, Nový Lískovec, Heinberg (Hruby 1932 PRC). – [Brno-]Obøany (Formánek s. d.BRNM). – [Brno-]Øeèkovice (Formánek s. d. BRNM). – Brno-�abovøesky, keønatá skalnatá stráò (Stanìk1922 BRNU). – Brno, �lutý kopec (Bohuòovská s. d. BRNM; Stanìk 1922 BRNU). – Èebín, vrch Èebínka(Šmarda J. 1928 BRNU; Domin & Jirásek 1939 PRC). – [Èebín], 500 m S [od] Èebínek (Saul 1998BRNU). – Derflice, v køovinách na Steinbergu [Kamenná hora] mezi obcí a Krhovicemi (Strnadová 1987BRNU). – D�bánice, silnièní pøíkop k Vémyslicím (Horòanský 1944 BRNM, GM). – D�bánice, pole pøicestì ke Skalici (Horòanský 1944 PRC). – [D�bánice], pole Na Kocórkách u obce (Dostál 1943 PRC). –Havraníky, 2 km Z od obce (Belicová 1977 HR). – Hnánice, pole u obce (Švestka 1946 PRC, PR, BRNM,BRNU, OLM, OP). – Horní Dunajovice, u potoka Køepièka (Chytrý 1989 BRNM). – Ivanèice, slepencové

80 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 29: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

skalky 1,5 km SV od Budkovic (Hetešová 1984 BRNU). – Ivanèice, louka u Støíbského mlýna V od obce(Wunschová 1981 BRNU). – Ivanèice, [návrší] Šibenice (Jièínský 1923 ZMT). – Ivanèice, údolí Oslavy(Hrabìtová 1970 BRNU). – Ivanèice, mezi obcí a Hlínou (Husák 1972 PR) [Mo�ný pøesah do fyt. o. 68.]. –Jundrov u Brna (Formánek s. d. BRNM). – Karthaus [Kartouzy; dnešní Brno-Královo Pole] (Oborny coll.?PRC). – Kuøim (Šmarda J. 1935 PR). – Kuøim, [vrch] Zlobice (Šmarda J. 1928 BRNU, PR). – Kuøim, na tra-ti u obce (Šmarda J. 1928 BRNU). – Kuøim, na trati pod Zborovem [Cimperk] (Šmarda J. 1928 BRNU, PR).– [Lelekovice], J okraj PP Bøezina (Saul 1997 BRNU). – Lelekovice, �ula (s. coll. 1943 PRC) [Nejasná lo-kalizace, snad odkryv u PP Bøezina.]. – Miroslav, akátina 1,5 km Z od obce (Sutorý 1981 BRNM). – Mo-helno, skály (Schwöder 1883 PRC, BRNU, BRNM, OP; Dvoøák R. 1922 BRNU). – Mohelno, hadcová step(Dvoøák R. 1933 ZMT). – Moravský Krumlov, Køí�ová hora 500 m V od obce (Sutorý 1984 BRNM; Gru-lich 1984 MMI). – Moravský Krumlov, slepence SV nad obcí (Trávníèek 1991 OL). – Ostopovice, pole(Hruby 1922 PRC). – Øeznovice (Formánek s. d. BRNM). – Strachotice, úhor pøi cestì k Hnízdùm (Ševèí-ková 1969 BRNU). – Suchohrdly, J okraj lesa Purkrábky, 1,2 km SV od obce (Berunková 1994 BRNU). –Šatov, pole u obce (Skøivánek 1943 BRNU, 1946 BRNM, 1946 MP). – Tìšetice, 2 km Z od obce (Belicová1977 HR). – Tišnov, vrch Kvìtnice (Šmarda J. 1928 BRNU, PR; Husák 1964 PR; Weber 1977 OLM). – Tu-lešice, P bøeh Rokytné (Sutorý 1993 BRNM). – Tvoøihráz, stráò v údolí Únanovky (Pospíšil 1961 BRNM).– Vémyslice, kopec Mareèek (Horòanský 1943 BRNM, PRC). – Znojmo (Skøivánek 1946 CB). – Znojmo,Hradištì u Hipolyta (Horòanský 1949 BRNM). – Znojmo, Trouznický mlýn (Oborny 1871 PRC; Švestka1948 BRNU). – Znojmo, na stráni na L bøehu Dyje mezi Znojmem a Trouznickým mlýnem (Jièínský 1924ZMT). – Znojmo, Z svah vrchu Deblín 2 km VJV od obce (Berunková 1994 BRNU). – Lit.: Bosonohy (For-mánek in Podpìra 1911–1914 [Doplòky]). – [Brno-]Komín (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Brno-KrálovoPole (Podpìra 1911–14 [Doplòky], Šmarda 1938 ms.). – [Brno-Královo Pole] Kartouzy (Formánek 1887[Kvìtena]). – Brno[-Lesná], Svatý Antoníèek (Podpìra 1911–14 [Doplòky]). – Brno, Nový Lískovec (Hru-by 1923c). – [Brno-]Obøany (Formánek 1887 [Kvìtena], Šmarda 1938 ms., Formánek in Podpìra 1911–14[Doplòky]). – [Brno-]Øeèkovice (Formánek 1887 [Kvìtena], Podpìra 1911–14 [Doplòky]). – Brno, �lutýkopec (Bohuòovská in Podpìra 1911–14 [Doplòky]). – Èebín, vrch Èebínka (Šmarda 1938 ms., Domin1938 in Domin ms.). – Èebín, na poli (Šmarda in Domin ms.). – Èebín, kopeèek pod Dálkou (Šmarda 1938ms.). – Èebín, zarùstající stepní pahorky pod Èebínkou v blízkosti obce (MD 2003). – [Dyje], Mifroun [døí-vìjší název obce] (Formánek 1887 [Kvìtena]). – 7161d24 (dX) Havraníky, 1 km JZ obce (Grulich 1997). –Horní Dunajovice, ostrùvky krystalického vápence poblí� Z okraje obce, nad L bøehem potoka Køepièka(Chytrý 1990*). – Ivanèice (Schwöder in Formánek 1887 [Kvìtena], Schwöder in Podpìra 1911–1914[Doplòky]). – Jundrov (Podpìra 1911–14 [Doplòky]). – Kuøim (Formánek 1887 [Kvìtena], Šmarda 1938ms.). – Kuøim, �eleznièní násep (Šmarda 1938 ms., Šmarda in Domin ms.). – Kuøim, [vrch] Zlobice(Šmarda 1938 ms., Šmarda in Domin ms.). – Zlobice (Šmarda J. 1928 BRNU, PR). – Kuøim, na trati u obce(Šmarda J. 1928 BRNU). – Kuøim, Zborov [Cimperk] (Šmarda 1928b). – [Lelekovice], Babí lom (Vincent1938 ms.). – Mohelno, hadec (Makowsky 1863b, Roemer in Formánek 1887 [Kvìtena], Laus 1908b). –Moravany (Formánek 1887 [Kvìtena], Wildt in Podpìra 1911–1914 [Doplòky]). – Moravany, kóta Nebo-vid (Hruby 1923c). – [Moravský] Krumlov (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Nový Mlýn, údolí Bobravy(Hruby 1923c). – Rajhrad (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Øeznovice (Formánek in Podpìra 1911–1914[Doplòky]). – Syrovice, [tra�] Stará hora (Formánek 1887 [Kvìtena], Formánek in Podpìra 1911–1914[Doplòky]). – 7261b10 (bJ) Šatov, 1 km JZ obce (Grulich 1997). – 7262a11 (aK) Šatov, 2 km JJV obce(Grulich 1997). – Tišnov, [vrch] Kvìtnice (Šmarda 1938 ms., Šmarda in Domin ms.). – Znojmo (Laus1908b). – Znojmo, údolí Dyje (Formánek 1887 [Kvìtena]). – 17a. Dunajovické kopce: Dolní Dunajovice,1,6 km Z obce, podél cesty na travnaté zemi (Danihelka 1993 MMI) [Mo�ný pøesah do fyt. p. 18a.]. –17b. Pavlovské kopce: Horní Vìstonice, k Mikulovu (s. coll. 1969 ROZ). – Klentnice (Krajina 1928 PRC).– Klentnice, S okraj obce, podél cesty od køí�ku k vinohradùm (Danihelka 1995 MMI). – Klentnice, Sirotèíhrádek (Fröhlich s. d. BRNU). – Mikulov, [vrch] Šibenièník (Fröhlich s. d. BRNU). – Mikulov, silnicez Perné k Nové Hospodì (Èernoch 1949 BRNM). – [Pavlov], [zøícenina] Dìvièky (Stanìk 1921 BRNU;Sillinger 1929 PR, PRC). – [Pavlov], Dìvín (Hostièka 1957 MP; Unar 1964 BRNU). – Perná (Danihelka

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 81

Page 30: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

1994 BRNM). – Lit.: Mikulov (Makowsky 1863b, Oborny in Formánek 1887 [Kvìtena], Laus 1908b). –Mikulov, Svatá hora [Svatý kopeèek] (Podpìra 1928a). – 17c. Milovicko-valtická pahorkatina: Bulhary(Weber 1926 BRNM, Pospíšil 1964 BRNM) [Nejasná lokalizace, mo�ný pøesah do fyt. p. 18a.]. – Mikulov,Vysoký Roh (Weber 1930 BRNM). – Úvaly, 1,3 km ZJZ od Z okraje obce, podél státní hranice (Danihelka1994 BRNL). – Sedlec, 1,3 km S, PR Lišèí vrch, travnatá step pøi okraji akátiny (Danihelka 1993 MMI). –Lit.: Bulhary, obora, okolí pøelízky Z od Bulhar, ca 1,8 km Z kostela v obci (Danihelka & Grulich 1996). –Bulhary, úpatí svahu ve vinicích J od drùbe�árny, ca 1 km ZJZ–Z od kostela v obci (Danihelka & Grulich1996). – Mikulov, dopadová plocha støelnice Na Mušlovì 4,1 km Z od kostela ve mìstì (Danihelka 1996*).– Úvaly, SPR Kameníky, ca 1,8 km ZJZ od kostela v obci (Danihelka & Grulich 1996). – Valtice, okolí hra-nièního pøechodu, okraj silnice, meze (Danihelka & Grulich 1996). – 18a. Dyjsko-svratecký úval:Brno-Horní Heršpice (Èáp 1977 BRNU). – Bøeclav, Klobouky, SZ cíp lesa Nedánov asi 2,5 km JZ od mìsta(Grulich 1980 MMI). – Nosislav, Výhon (Podpìra 1936 BRNU). – Novosedly, u pískovny u dráhy (Fröh-lich 1936 BRNU). – Podivín, u silnice na Lednici 0,7 km JZ od obce (Grulich 1982 MMI). – Rakvice (Hor-òanský 1964 BRNM). – Velké Pavlovice, u zastávky (Reitmayer 1948 BRNU, BRNM) [Nejasnálokalizace, mo�ný pøesah do fyt. p. 20b.]. – �idlochovice, Výhon (Thenius 1943 BRNU). – �idlochovice,Z od kopce Výhon, ca 1,5 km V od obce (Hašková 1986 ROZ). – �idlochovice, ji�nì od háje od Bluèiny(Lukášková 1968 BRNU). – Lit.: [Brno-Pisárky], vinice u Pisárek (Tkany 1853). – Bøeclav (Formánek1887 [Kvìtena]). – [Bøeclav], Stará Bøeclav (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Lu�ice (Makowsky 1863b). –Poštorná (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Tasovice (Formánek 1892 [Kvìtena]). – Vojkovice (Formánek1888c). – 18b. Dolnomoravský úval: Knì�dub (Laus 1934 OLM, OSM, PRC). – Knì�dub, u Velièky[øeka] v obilí (Weber 1934 PRC, 1934, 1935 PR). – Sudomìøice, mez u cesty 0,5 km Z od nádra�í (Grulich1984 MMI). – Uherský Ostroh, Singulární les (Podpìra 1933 BRNM, GM, HR, MP, OP, PR). – Veselí nadMoravou, pole (Laus 1935 OP). – Lit.: Uherské Hradištì (Schlögl in Formánek 1887 [Kvìtena], Laus1908b). – Uherský Ostroh, Singulární les (Podpìra 1935 [Schedae]). – 19. Bílé Karpaty stepní: Blatnice(Klika s. d. PR). – Blatnièka (Rychter 1957 GM). – Blatnièka, Jasenová (Weber 1931 BRNM, 1932 PR). –Blatnièka, Kobylí hlava (Deyl M. 1949 PR; Rychter 1957 GM; Hostièka 1959 PRC, Solnická 1987 ROZ). –Drslavice, úhory 1 km S obce (Grulich 1984 MMI). – Drslavice, CHPV Terasy-Vinohradné, staré vinohra-dy a sady 0,5 km S od obce (Batoušek 1992 GM). – Knì�dub, vrch Šumárník, v èásti Kunèí hory, na lukách(Hynšt 1943 OLM). – Lipov, [kóta] Hájová (Weber 1943 BRNM). – Nezdìnice, pole nad obcí (Podpìra1921 BRNU). – Petrov, Staré hory (Jongepier 1995 OLM). – Radìjov (Štefan s. d. MMI). – Radìjov, bio-koridor (Koblí�ek 1993 BRNL). – Radìjov, nad Dolním Mlýnem (Podpìra 1929 BRNU). – Velká [nad Ve-lièkou], u Suchova (Dostál 1966 PR). – Velká nad Velièkou (Béòa 1917 BRNM; Hlobilová 1987 OLM). –Velká nad Velièkou, 1 km SV obce, Zahrady pod Hájem (Tlusták 1979 LIM). – Velká nad Velièkou, pole uVápenek (Podpìra 1930 BRNU). – Velká nad Velièkou, Závodské pole, v osení (Béòa 1913 BRNU). –�eraviny (Weber 1930 BRNM). – Lit.: Bojkovice (Filippov in Jongepier & Jongepierová 2006). – Vlènov,zarùstající švestkový sad na okraji obce pøi silnici do Hluku (MD 2003). – Blatnièka, Jasenová (Stanìk1942 in Stanìk et al. 1996). – Radìjov (Stanìk 1926 in Stanìk et al. 1996). – Velká nad Velièkou, obec (Sta-nìk 1924 in Stanìk et al. 1996). – Velká nad Velièkou, Zahrady pod Hájem (Stanìk 1942 in Stanìk et al.1996). – 20a. Buèovická pahorkatina: Blišice, 1 km S od obce (Pluhaø 1995 BRNM). – Bohaté Málkovice(Hublová 1982 BRNU). – Brankovice, Ko�ušice (Weber 1971 PR). – Buèovice (Teuber 1902 BRNM). –Buèovice, Malhotky (Hanousek 1982 OLM). – [Dra�ovice], Vìtrníky (Skøivánek 1908 BRNM; Weber1932 BRNM; Horòanský 1951 BRNM; Dostál 1964, 1966 PR). – Letonice, na polích u obce (Skøivánek1943 PRC). – Lovèièky, 1 km SV obce (Sutorý 1983 BRNM). – Mouøínov, pole (Pospíšil 1957 OLM,BRNM; Novák s. d. BRNM). – Nemochovice, silnice k Brankovicím (Øepka 1994 BRNM). – Nesovice(Pospíšil 1973 BRNM). – Nesovice, výslunná stráò Hašky 3 km SV od obce (Hanousek 1982 MP). – Nìm-èany (Weber s. d. BRNM). – Nìtèice u Zdounek (Zavøel 1935 BRNM, PR). – Nevojice (Šmarda F. 1957BRNM). – Nevojice, 1,5 km SSV obce [patrnì jde o Malhotky] (Sutorý 1984 BRNM). – Prasklice, stránì0,6 km S od �eleznièní stanice (Trávníèková 1999 OL). – Støílky, Lišèí Doly, 2,2 km S od obce (Pluhaø1986 BRNU). – Lit.: Brankovice, zarùstající stráò pøi SV okraji obce, ca 1,3 km SSV od nádra�í

82 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 31: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

(s pøilehlými sady) (Trávníèek 1987*). – [Dra�ovice], Vìtrníky (Podpìra 1911 [Kvìtena], Kudrman 1928a,Podpìra 1928a). – Ko�ušice, remízek v polích, ca 1,1 km SV od obce (Trávníèek 1987*). – Lísky u Kromì-øí�e, stepní okraje SPR Oulehla (MD 2002). – Nìtèice u Zdounek (Zavøel 1941). – Rašovice, PP Mušenice,S èást území (Èechová 1999*). – Slavkov (Formánek 1887 [Kvìtena]). – 20b. Hustopeèská pahorkatina:Archlebov, úhor pod lesem (Rivola 1958 GM). – Borkovany, mez pøi cestì na Randler 1,3 km SV od obce(Grulich 1982 MMI). – Brnìnské Ivanovice, skládka u trati (Osbornová 1980 PRC). – Brno-Bedøichovice(Hrabìtová 1960 BRNU; Sutorý 1990 BRNM). – [Brno-]Malomìøice (Formánek s. d. BRNM). – Brno,Stránská skála (Jièínský 1948 ZMT). – Brno, na poli pod Stránskou skálou (Švestka 1927 BRNM). – Èejè,ve vinici vpravo u silnice do Èejkovic (Vondráèková 1965 GM). – Èejè, vrch Špidlák (Deyl M. 1939 PR;Reitmayer 1972 BRNU; Reitmayerová 1968 BRNU). – Èejè, �leby (Reitmayer 1965 PR, BRNM). – Do-manín, mez v polích 1,5 km V od obce (Grulich 1988 MMI). – Dra�ovice, silnice ke Komoøanùm, 1 km zaobcí (Dvoøák F. 1976 BRNU). – Hustopeèe (Laus s. d. PR; Steiger 1868 BRNU; Müller s. d. BRNU; Schi-erl 1893 ZMT; Schierl 1889 PR; s. coll. 1902 BRNM; Klaus 1906 BRNM; s. coll. s. d. BRNM). – Dra�ùvky(Švanda 1953 BRNM). – Hustopeèe, silnice k Horním Bojanovicím, 150 m od odboèky na Velké Bílovice(Dvoøák F. 1980 BRNU). – Hustopeèe, nad Pouzdøany (Èernoch 1950 BRNM). – Hustopeèe, lesostep ukóty Tabulka (Sedláèek 1977 BRNU). – Je�ov, výslunná stráò 0,5 km Z od obce (Tlusták 1977 LIM). –Klobouky u Brna (Podpìra 1928 BRNU). – Klobouky u Brna, u polní cesty pøed STS Èaskovec u hlavní sil-nice (Odstrèil 1970 BRNU). – Komoøany, na polích (Skøivánek s. d. PRC, 1941 BRNM; Weber 1975OLM). – Komoøany, [rezervace] Malá Strana, step (Dostál 1942 PRC, Šourek 1943 PR, CB, MP). –Krou�ek (Skøivánek 1960 BRNM). – Krumvíø (Hrabìtová 1954 BRNU). – Kurdìjov, 0,4 km SV od obce,na okraji dubohabrového lesa, travnatá step (Rigasová 1996 MMI). – Kurdìjov, Kamenný vrch nad obcí(Hrabìtová 1971 BRNU). – Kurdìjov, Lipiny, 400 m Z od kostela, J svahy, travnatá step uvnitø dubohabro-vého lesa (Rigasová 1996 MMI). – Kurdìjov, pole u obce (Laus 1929 OSM). – Kyjov, nad silnicí keStrá�ovicím (Podpìra 1922 BRNU). – Násedlovice, stepní svah v oboøe 2,3 km V od obce (Grulich 1987MMI). – Nechvalín, nivky pod lesem 1,8 km JZ od obce, suchá mez (Dušánková 2000 OL). – Nìmèièky uHustopeèí (Fiala 1957 BRNM; Sutorý 1983 BRNM). – Nìmèièky, okraj lesa Ochozy 2,5 km V od obce(Grulich 1980 MMI). – Oøechov, stráò nad silnicí 1,5 km JZ od obce (Grulich 1988 MMI). – Oøechov, meznad silnicí 2 km JZ od obce (Krupièková 1998 OL). – Pouzdøany (Vìzda 1950 BRNL). – Pouzdøany, step(Laus 1931 BRNU). – Pouzdøany, JZ úpatí stepi 1 km SV od obce (Grulich 1982 MMI). – Pøítluky,Pøítlucká stráò [hora] (s. coll. 1962 BRNM). – Rebešovice, step u obce (Šmarda J. 1957 BRNM). – Sokolni-ce [u Brna] (Picbauer 1921 BRNU). – Sokolnice, Stará hora (Novotný 1942 BRNM). – Syrovín, mez ve vi-nici 0,8 km ZJZ od obce (Grulich 1989 MMI). – Šlapanice, skalnatá stráò nad Švermovou ulicí na SV okrajiobce (Palík 1977 BRNU). – Tìmice, polní mez 1,5 km ZJZ od obce (Grulich 1989 MMI). – Velatice (Bílý s.d. BRNM). – Velatice, skalky k chránìnému území (Vlašicová 1968 BRNU). – Velké Hostìrádky, pøi silni-ci z obce do Martinic, pøed køi�ovatkou (Dvoøák F. 1977 BRNU). – Vìteøov, 1 km Z od obce (Ondráèek1971 BRNU). – Vítovice (Skøivánek 1918 BRNM; Suza 1932 BRNU). – �ádovice, staré terasy 1,2 kmVJV od obce (Grulich 1989 MMI). – �arošice, údolí Malény mezi vinicemi (Rivola 1970 CB). – �dánice,Dubová hora, úhory 1,3 km ZJZ od obce (Grulich 1984 MMI). – �eletice, Na Adamcích (Grulich 1987MMI; Kobzinková 1994 BRNU). – �eravice (s. coll. 1899 BRNM). – �eravice, mez 0,3 km Z od obce(Grulich 1989 MMI). – Lit.: Bluèina (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Boøetice, ostroh mezi Trkmankou a po-tokem od Nìmèièek, svahová úvozová cesta mezi vinicemi (Danihelka & Grulich 1996). – [Brno-]Èernovi-ce (Podpìra 1911–1914 [Doplòky]). – [Brno-]Klajdovka (Podpìra 1911–1914 [Doplòky]). – [Brno-]Líšeò(Formánek 1887 [Kvìtena]). – [Brno-]Malomìøice (Podpìra 1911–1914 [Doplòky]). – [Brno-]Slatina(Formánek 1887 [Kvìtena]). – Èejè (Makowsky 1863b, Makowsky in Formánek 1887 [Kvìtena], Laus1908b). – Hostihrádky [Hostìrádky] (Formánek in Podpìra 1911–1914 [Doplòky]). – Hustopeèe (Laus1908b, Laus in Podpìra 1911–1914 [Doplòky]). – Hustopeèe, pøíkopy a obilná pole (Schierl in Oborny1891 [Flora]). – Klobouky u Brna (Steiger in Formánek 1887 [Kvìtena]). – Kobylí, Kobylská skála, prudkámez v sadu (Velký vrch), ca 2,3 km VSV od kostela v obci (Domin 1939 in Domin ms., Danihelka & Gru-lich 1996). – Kobylí, Katovnì, stepní a køovinaté stránì 1,3 km Z od nádra�í (Danihelka & Grulich 1996). –

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 83

Page 32: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Mutìnice (Uechtritz in Formánek 1887 [Kvìtena]). – Nìmèièky, CHPV Nosperk (Grüll 1988*). – Nìmèiè-ky, za Tabulkou, ca 0,2 km Z od rozcestí silnice pøed Horními Bojanovicemi (Danihelka & Grulich 1996). –Nosislav (Formánek 1892 [Kvìtena]). – Pouzdøany (Laus 1908b, Podpìra 1928a). – Pouzdøany, na Hutt-bergu (Hruby 1923c). – Pouzdøany, step (Podpìra 1928*). – Sokolnice (Makowsky 1863b, Formánek 1887[Kvìtena]). – Starovièky, enklávy v malých výsadbách døevin na SZ svazích høebene Tabulky a Soudného,ca 1 km ZJZ rozcestí silnice pøed Horními Bojanovicemi (Danihelka & Grulich 1996). – Újezd, rezervaceStará hora, záhumenky nad �eleznièní tratí mezi kaplièkou a �lebem Z od kóty Stará hora, 0,6 km S a� 1 kmSV od kostela Sv. Petra a Pavla v obci (Grulich in Grulich 2007). – Velatice, okraj a pøíkop silnice u rezer-vace Vinohrady (Fajmon in Grulich 2007). – 21a. Hanácká pahorkatina: Slatinice, v obilí u obce (Otruba1921 PRC). – Slatinice, �leby nad vsí (Èoka 1905 BRNU). – Smr�ice (Spitzner 1885 BRNU). – Drysice(Skøivánek 1945 BRNM). – Drysice, [kamenolom] Bílá skála (Pospíšil 1963 BRNM; Jiøièný 1996 OL). –Vyškov, pøi silnici z Opatovic [v souèasnosti èást Vyškova] do Deštné [?] (Èouka 1906 BRNU). – Vyškov,úvoz u Marhonic [Marchanice] (Èouka s. d. BRNU). – Vøesovice, vrch Pøedina (Pospíšil 1968 BRNM). –Lit.: Dìdice, pøi silnici k Opatovicím (Èoka in Podpìra 1911 [Kvìtena]). – Olomouc (Podpìra 1928a). –[Olomouc-]Slavonín (Èoka in Frank 1907). – Prostìjov (Podpìra 1928a). – Slatinice, �leby nad vsí (Èokain Podpìra 1911 [Kvìtena]). – Slatinice, JZ okraj obce, akátiny pøi turistické cestì z obce údolím bezejmen-ného potoka na Velký Kosíø (MD & FK 2007). – Smr�ice, na Zadních (Spitzner in Formánek 1887 [Kvìte-na], Spitzner in Podpìra 1911 [Kvìtena]). – 21b. Hornomoravský úval: �ešov (Spitzner 1884 BRNU, s.d. BRNM). – Lit.: [�ešov], u Cikánské kuchynì za �ešovem (Spitzner in Formánek 1887 [Kvìtena], Pod-pìra 1911 [Kvìtena]) [Nejasná lokalizace, mo�ný pøesah do fyt. p. 21a.].

Mezofytikum32. Køivoklátsko: Nová Hu�, násep �eleznice (Sterneck 1886 PRC). – Lit.: 6050a06 (aF) Ni�bor, NováHu� (Kolbek et al. 1999). – 6050a02 (aB) Stradonice (Kolbek et al. 1999). – 35c. Pøíbramské Podbrd-sko: Praskolesy u Hoøovic (Veselý s. d. PRC). – 41. Støední Povltaví: Písek (Veselý s. d. PRC). – Zbra-slav, skály na Závisti (Velenovský 1879 PRC; s. coll. 1931 PR). – Lit.: Písek (Holub 1950). – Štìkeò(Holub 1950). – Zbraslav, Závist (Velenovský in Èelakovský 1883 [Prodromus]). – 44. Milešovské støe-dohoøí: Lit.: Bøezina (Šimr 1931b). – Milešov, Milešovka, Výøí skály (Firbas 1928b). – 45a. Loveèko-vické støedohoøí: [Sebuzín], kóta Krkavèí skála JV od obce (Missbach 1912 OLM, PR, PRC, BRNU). –Tøebušín, Malý Kalich (Kubát 1963 LIT). – 51. Polomené hory: Lit.: Vidim (Èelakovský 1868 [Prodro-mus]). – 68. Moravské podhùøí Vysoèiny: Èernín (Kailer 1993 BRNM). – [Ketkovice], stráò pod Ket-kovským hradem (Krajina 1921 PRC). – Kramolín, 950 m JJZ od obce (Øepka 1995 BRNM). – Lesná uZnojma (Oborny 1867 BRNU). – [Obøany], lom na P bøehu Svitavy poblí� obce (Gerišová 1990 BRNU).– Obøany, tunel (Šmarda J. 1951 BRNM). – Podmolí, skály nad ústím �lebského potoka do Dyje 2 kmJZ od obce (Grulich 1984 MMI). – Podmolí, nad �lebským potokem (Chytrý 1992 BRNU). – Rozdrojo-vice u Brna (Formánek s. d. BRNM). – Veverská Bitýška, [vrch] Kuòky (Vybíralová 19?8 BRNU). – Lit.:7161d06 (dF) Podmolí, 1,5 km J od obce (Grulich 1997). – Podmolí, svahy nad L bøehem �lebského po-toka pøi jeho ústí do Dyje 2 km JJZ od obce (Chytrý & Vicherek 1995*). – 7162a08 (aH) Pøímìtice (Gru-lich 1997). – Oøešín (Formánek 1887 [Kvìtena], Šmarda 1938 ms.). – Oslavany (Roemer 1855,Makowsky 1863b, Makowsky in Formánek 1887 [Kvìtena]). – Popùvky, mezi obcí a �ebìtínem (Niesslin Formánek 1887 [Kvìtena]) [Na hranici s fyt. o. 16.]. – Rozdrojovice (Formánek 1887 [Kvìtena], Pod-pìra 1911–1914 [Doplòky]). – 7162a21 (aU) mezi Znojmem a Mašovicemi (Grulich 1997). – 70. Mo-ravský kras: Ochoz u Brna, Lysá hora (Šourek 1943 PR; Dostál 1943 PRC). – [Brno-Líšeò], Hornek(Vanìèková 1991 BRNM). – 71c. Drahanské podhùøí: [Slu�ín], Brus u Slu�ína (Otruba 1929 OLM). –[Kostelec na Hané], [vrch] Kosíø (coll. ? 1965 SUM). – Lul[e]è (Skýva s. d. BRNM). – Lul[e]è, u �elezni-ce (Rašín 1967 BRNU) [Obì lokality na hranici s fyt. p. 21a.]. – Staøechovice, Velký Kosíø (Dostál 1966PR). – Vinièné Šumice, skály 0,5 km SV od obce (Sutorý 1982 BRNM). – Lit.: Lul[e]è (Skýva in Podpìra1911–1914 [Doplòky]). – Raèice u Vyškova (Spitzner in Formánek 1887 [Kvìtena]). – Slu�ín, Brus,

84 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 33: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

mezi obilím (Otruba 1930). – 72. Zábøe�sko-unièovský úval: Lit.: Litovel: za Malou Èervenkou smì-rem ku dráze (Slavíèek in Podpìra 1911 [Kvìtena]). – Litovel (Podpìra 1928a). – 76a. Moravská bránavlastní: Tuèín u Pøerova (Zapletálek 1928 BRNU). – Lit.: Pøíbor (Laus 1908b) [Nepøesná lokalizace,mo�ná le�í ve fyt. p. 84a.]. – Rusava, poøídku na výslunném poli, Ráztoka (Zavøel 1950 in Zavøel 1976). –[Tuèín], výslunné svahy mezi Tuèínem, Pavlovicemi, Radslavicemi a Sušicemi (Zapletálek 1937). – 76b.Tršická pahorkatina: Laš�any, písky u obce (Otruba 1922 OLM). – 77c. Chøiby: Lit.: �lutava (Gogela1912). – 78. Bílé Karpaty lesní: Svatý Štìpán, svah dráhy (Rychter 1957 GM). – 79. Zlínské vrchy: Vi-zovice, pole (Tomášek 1957 BRNU). – 84a. Beskydské podhùøí: Kozlovice, kopec Strá�nice, pole (Tal-pa 1946 BRNM). – Lit.: Skorotín, pahorek zvaný Urbišùv kopec 1 km S od kóty Honèova hùrka, 1 kmV od støedu obce (Grulich 2003).

Nezaøaditelné údajeBlatnice, 3 km SSV od obce (Sutorý 1983 BRNM) [více obcí stejného jména]. – Brno (Rohrer s. d. PRC;Thenius 1913 BRNU). – Hostín, pole (Klika 1913 PRC) [U Mìlníka jsou dvì obce tohoto jména, jedna vefyt. o. 12, druhá ve fyt. p. 7c.]. – [Lovosice], mez u Lovosic (Novák F. A. s. d. PRC). – Mladá Boleslav(Hippelli s. d. PR) [Nepøesná lokalizace, mo�ný výskyt ve fyt. p.(o.). 13c., 12.]. – (12?) Mladá Boleslav,Vršky [Snad „Na vrších“ SZ od obce, mezi obcemi Hrdloøezy a Èistá ?] (Podpìra 1894 BRNU). – Praha(Ruprecht s. d. PRC). – Pressnitz in Böhmen [Pøíseènice] (Knaf s. d. PR) [Zatopeno pøehradou, výskyt nahranici fyt. p. 25a. a 85.]. – Tuèapy (Zavøel 1948 BRNM). – Strá�nice, pøi výstupu na Výzkum (Podpìra1927 BRNU) [Nejasná lokalizace, mo�ný výskyt ve fyt. p. 18b., 19., 78.]. – Šumice (Švestka 1932 BRNM).– Vá�any (Formánek s. d. BRNM). – Lit.: Bílovice (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Brno (Makowsky 1863b,Podpìra 1928a). – Litomìøice (Èelakovský 1868 [Prodromus], Domin 1904a). – Mladá Boleslav (Hippeliin Èelakovský 1883 [Prodromus]). – okolo Brna (Formánek 1887 [Kvìtena]). – Pálava (Makowsky 1863b,Oborny in Formánek 1887 [Kvìtena], Laus 1908b). – Pálavské kopce (Wildt in Podpìra 1911–1914 Doplò-ky], Podpìra 1928a). – Podyjí, od Znojma k Bítovu (Podpìra 1928a). – Podyjí, od Znojma k soutoku s Mo-ravou (Podpìra 1928a). – u Šternberku, doliny a sutì (Hruby 1914) [Nepøesná lokalizace, pravdìpodobnìve fyt. o. 72.]. – Ústí nad Labem (Domin 1904a). – Vá�any (Formánek in Podpìra 1911–1914 [Doplòky]). –Znojemsko (Himmelbaur & Stumme 1923).

Nemapované (pochybné) lokalityLanškroun, hory a údolí (Erxleben 1837). – Hostinné, stráò mezi Klášterskou Lhotou a Proseèným na levémbøehu Labe (Hnízdo 1938 ms.) [mylné urèení]. – Šumava, Helmhoff, Sv. Kateøina, Swinau (Schott 1893).

Podìkování

Je naší milou povinností podìkovat kustodùm všech zmiòovaných herbáøových sbírek za umo�nìní stu-dia dokladových sbìrù. Náš dík patøí Ondrovi Tylèerovi a Veronice Bártové za pomoc pøi vypisováníúdajù a Karlu Sutorému, Jiøímu Hadincovi, Jiøímu Danihelkovi, Vítku Grulichovi, Blance Skoèdopolovéa Milanu Markovi za pomoc pøi luštìní nám neèitelných sched a hledání nenalezitelných lokalit. Jan Štì-pánek laskavì poskytl literární data z databáze FLDOK ulo�ené v Botanickém ústavu AV ÈR v Prùhoni-cích, Milan Chytrý pak data z Èeské národní fytocenologické databáze ulo�ené na Ústavu botaniky azoologie PøF MU Brno. Recenzentùm dìkujeme za pøipomínky a upozornìní na chyby. Velký dík patøíAleši Létalovi (katedra geografie PøF UP Olomouc) za pøevody souøadnic lokalit mezi rùznými souøadni-covými systémy a za nìkteré geoinformaèní analýzy; Martinu Danèákovi a Bobovi Trávníèkovi za po-moc s dohledáním nìkterých moravských lokalit a øadì dalších kolegù za sdìlení podrobností osouèasném výskytu studovaných druhù. Jan Wild (BÚ AV ÈR Prùhonice) nám pomohl pøi zpracovánídat z publikovaných sí�ových atlasù. Výzkum byl umo�nìn za podpory grantù èíslo 206/04/P115 a206/07/0706 Grantové agentury ÈR.

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 85

Page 34: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Literatura

Adler W., Oswald K. & Fischer R. (1994): Exkursionsflora von Österreich. – Ulmer, Stuttgart.Aeschimann D., Lauber K., Moser D. M. & Theurillat J. P. (2004): Flora Alpina. Band 2

Gentianaceae–Orchidaceae. – Haupt Verlag, Bern.Bothmer R. (1972): Four species of Allium sect. Allium in Greece. – Bot. Notiser 125: 62–76.Burkart M. (2001): River corridor plants (Stromtalpflanzen) in Central European lowland: a review of a

poorly understood plant distribution pattern. – Glob. Ecol. Biog. 10: 449–468.Ciocârlan V. (2000): Flora ilustratã a României. – Editura Ceres, Bucureºti.Czarna A. (2005): Allium rotundum L. in Wielkopolska. – Roczn. Akad. Roln. Pozn. CCCLXXII,

Bot.-Stec. 8: 27–38.Èech L. [ed.] (2003): Výsledky floristického kursu Èeské botanické spoleènosti ve Svìtlé nad Sázavou

(30.6.–4.7.1997). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Pøíloha 2003/2: 42–88.Dobroèajeva D. N., Kotov M. I. & Prokudin J. N. [eds] (1999): Opredelite¾ vysššich rastenij Ukrainy. –

Institute of Botany, Kiev.Duchoslav M. (2001): Allium oleraceum and A. vineale in the Czech Republic: distribution and habitat

differentiation. – Preslia 73: 173–184.Duchoslav M. (2009): Effects of contrasting habitats on the phenology, seasonal growth and dry-mass

allocation pattern of two bulbous geophytes (Alliaceae) with partly different geographic ranges. –Polish J. Ecol. 57: 15–32.

Duchoslav M., Bártová V. & Krahulec F. (2007a): Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeskérepublice. II. Druhy sekce Rhizirideum (A. angulosum, A. senescens subsp. montanum). – Zprávy Èes.Bot. Spoleè. 42: 25–64.

Duchoslav M., Krahulec F. & Bártová V. (2007b): Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeskérepublice. III. Druhy sekcí Schoenoprasum a Cepa (A. schoenoprasum, A. cepa, A. fistulosum, A. ×proliferum). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 42: 231–245.

Grulich V. (1997): Atlas rozšíøení cévnatých rostlin Národního parku Podyjí. – Masarykova univerzita,Brno.

Grulich V. [ed.] (2003a): Výsledky floristického kursu Èeské botanické spoleènosti v Novém Jíèínì(4.–10. èervence 1999). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Pøíloha 2003/2: 89–174.

Grulich V. [ed.] (2003b): Výsledky floristického kursu Èeské botanické spoleènosti v Kromìøí�i (10.–16.èervence 2000). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Pøíloha 2003/2: 175–224.

Grulich V. [ed.] (2007): Výsledky floristického kursu Èeské botanické spoleènosti ve Slavkovì u Brna(9.–14. èervence 2006). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Pøíloha 2007/2: 1–60.

Hakansson S. (1963): Allium vineale L. as a weed. – Pl. Husbandry 19: 1–238.Hanelt P. [ed.] (2001): Mansfeld’s Encyclopedia of Agricultural and Horticultural Crops 1–6. – Springer,

Heidelberg.Holub J. (1950): Rod 765. Allium L. Èesnek – Cesnak. – In: Dostál J. et al., Kvìtena ÈSR, 2: 1752–1766,

Praha.Holub J. & Procházka F. (2000): Red List of vascular plants of the Czech Republic – 2000. – Preslia 72:

187–230.Hultén E. & Fries M. (1986): Atlas of North European vascular plants north of the tropic of cancer. –

Koeltz, Königstein.Chán V. [ed.] (1999): Komentovaný èervený seznam kvìteny ji�ní èásti Èech. – Pøíroda 16: 1–284.Chytrý M. (1990): Melicetum ciliatae Kaiser 1926 na Znojemsku. – Zprávy Ès. Bot. Spoleè. 25: 71–75.Chytrý M. [ed.] (2007): Vegetace Èeské republiky 1. Travinná a keøíèková vegetace. – Academia, Praha.Chytrý M. & Horák F. (1997): Plant communities of the thermophilous oak forests in Moravia. – Preslia

68(1996): 193–240.

86 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV

Page 35: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Jäger E. J. & Werner K. (2005): Exkursionsflora von Deutschland. Band 4. Gefässpflanzen: KritischerBand. – Spektrum, München.

Kaplan Z. [ed.] (2005): Výsledky floristického kursu Èeské botanické spoleènosti v Kostelci nad Orlicí(4.–10. èervence 2004). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Pøíloha 2005/1: 1–76.

Karpavièienë B. (2004): Allium genties rušiu paplitimas Lietuvoje. – Bot. Lithuan., Suppl. 6: 19–30.Kolbek J., Mladý F., Petøíèek V. et al. (1999): Kvìtena chránìné krajiné oblasti a Biosférické rezervace

Køivoklátsko. 1. Mapy rozšíøení cévnatých rostlin. – Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR, Praha &Botanický ústav AV ÈR, Prùhonice.

Krahulec F. (1977): Poznámky k urèování èeskoslovenských èesnekù (Allium L.) v nekvetoucím stavu. –Zprávy Ès. Bot. Spol. 12: 145–159.

Krahulec F. (1997): Allium rotundum subsp. waldsteinii na Slovensku. – Bull. Slov. Bot. Spoloèn. 19:15–16.

Krahulec F. (2002): 157. Alliaceae Agardh – èesnekovité. – In: Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., KaplanZ., Kirschner J. & Štìpánek J. [eds], Klíè ke kvìtenì Èeské republiky, p. 752–758, Academia, Praha.

Krahulec F., Duchoslav M. & Bártová V. (2006): Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice.I. Druhy sekcí Reticulato-bulbosa, Butomissa a Anguinum (A. strictum, A. tuberosum, A. victorialis).– Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 41: 1–16.

Lososová Z., Danihelka J. & Chytrý M. (2003): Seasonal dynamics and diversity of weed vegetation intilled and mulched vineyards. – Biologia 58: 49–57.

Lustyk P. & Samková V. [eds] (2005): Výsledky floristického kursu Èeské botanické spoleènosti v Chocni(16.–21.5.2002). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Pøíloha 2005/1: 77–94.

Machová I. & Kubát K. (2004): Zvláštì chránìné a ohro�ené druhy rostlin Ústecka. – Academia, Praha.Mathew B. (1996): A review of Allium section Allium. – Royal Botanic Gardens, Kew.Martinèiè A., Wraber T., Jogan N., Ravnik V., Podobnik A., Turk B. & Vreš B. (1999): Mala flora

Slovenie. Kjluè za doloèanje praprotnic in semenk. – Tehniška zalo�ba Slovenije, Ljubljana.Mennema J., Quené-Boterenbrood A. J. & Plate C. L. (1985): Atlas van de nederlandse flora. – Bohn,

Scheltema & Holkema, Utrecht.Meusel H., Jäger E. & Weinert E. (1965): Vergleichende Chorologie der zentraleuropäischen Flora. –

Gustav Fischer Verlag, Jena.Moravec J., Balátová-Tuláèková E., Bla�ková D., Hadaè E., Hejný S., Husák Š., Jeník J., Kolbek J.,

Krahulec F., Kropáè Z., Neuhäusl R., Rybníèek K., Øehoøek V. & Vicherek J. (1995): Rostlinnáspoleèenstva Èeské republiky a jejich ohro�ení. Ed. 2. – Severoèes. Pøír., suppl. 1995: 1–206.

Murín A. & Feráková V. (1988): Karyological variability of the species Allium scorodoprasum L. – ActaFac. Rer. Natur. Univ. Comen.- Bot. 36: 65–77.

Omel’èuk-Mjakuško T. J. (1979): Sem. 167. Alliaceae J. G. Agardh – Lukovye. – In: Fedorov A.,Ikonnikov S. S. & Gusev Ju. D. [eds, ]Flora Evropejskoj èasti SSSR, 4: 261–276, Nauka, Leningrad.

Özhatay N. (1990): The genus Allium in European Turkey and around Istanbul. – Ann. Mus. Goulandris 8:115–128.

Özhatay N. (2002): Diversity of bulbous monocots in Turkey with special reference to chromosomenumbers. – Pure Appl. Chem. 74: 547–555.

Özhatay N., Ustun L. & Mericli A. H. (1993): Comparative morphological, karyological and chemical studieson Allium scorodoprasum complex in European Turkey. – Istanbul Univ. Ecz. Fak. Mecm. 29: 31–42.

Pál R. (2006): Verbreitung und Assoziationsverhältnisse von Zwiebelgeophyten in den WeinbergenSüd-Ungarns. – Journ. Pl. Dis. Protect., Sonderheft 20: 619–626.

Pastor J. & Valdés B. (1982): Revisión del género Allium (Liliaceae) en la Peninsula Ibérica e IslasBaleares. – Universidad de Sevilla, Sevilla.

Pignatti S. (1982): Flora D’Italia. Vol. 3. – Edagricole, Roma.Rothmaler W., Schubert R. & Werner K. (2002): Exkursionsflora von Deutschland, Band 4,

Gefässpflanzen: Kritischer Band. Ed. 9. – Spektrum, Heidelberg & Berlin.

Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 53–88, 2009 87

Page 36: Rozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské …old.botany.upol.cz/prezentace/duch/publ/cesneky4.pdfRozšíøení druhù rodu èesnek (Allium) v Èeské republice. IV. Druhy

Sell P. & Murrell G. (1996): Flora of Great Britain and Ireland. Vol. 5. Butomaceae–Orchideaceae. –Cambridge University Press, Cambridge.

Seregin A. P. (2005): Floristièeskije materiali i kljuè po lukam (Allium L., Alliaceae) evropejskoj Rossii. –Bjul. Moskov. Obš. Ispyt. Prir., otd. biol., 110: 45–51.

Somogyi J. (2002): Komentovaný èervený zoznam taxónov rodu Allium L. na Slovensku. – Bull. Slov. Bot.Spoloèn. 24: 97–100.

Stearn W. T. (1978): European species of Allium and allied genera of Alliaceae – a synonymicenumeration. – Ann. Mus. Goulandris 4: 83–198.

Stearn W. T. (1980): Allium. – In: Tutin T. G., Heywood V. H., Burges N. A., Moore D. M., ValentineD. H., Walters S. M. & Webb D. A. [eds], Flora Europaea, 5: 49–69, Cambridge University Press,Cambridge.

Šopova M. (1972): Cytological study in the genus Allium from Macedonia. – God. Zbornik Biol. Fak.Skopje Univ. Prir. Mat. 24: 83–102.

Špryòar P. [ed.] (2007): Výsledky floristického kursu Èeské botanické spoleènosti v Berounì (8.–13.èervence 2001). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Pøíloha 2007/2: 61–107.

Štech M. [ed.] (2005): Výsledky floristického kursu ÈSBS v Táboøe (2.–9. 7. 1988). – Zprávy Èes. Bot.Spoleè., Pøíloha 2005/2: 3–70.

Tzanoudakis D. (1999): The genus Allium in Cyprus: a prelimilary cytotaxonomical study. – Bocconea 11:105–115.

Wilmanns O. (1989): Vergesellschaftung und Strategie-Typen von Pflanzen mitteleuropäischerRebkulturen. – Phytocoenologia 18: 83–128.

Wilmanns O. (1993): Plant strategy types and vegetation development reflecting different forms ofvineyard management. – J. Veg. Sci. 4: 235–240.

Wilmanns O. & Bogenrieder A. (1992): Das Geranio-Allietum in der oberelsässischen Rebflur. – Bauhinia10: 99–114.

Zaj¹c A. & Zaj¹c M. [eds] (2001): Atlas rozmieszczenia roœlin naczyniowych w Polsce. – Instytut BotanikiUniwersitetu Jagielloñskiego, Kraków.

Došlo dne 3. 2. 2009

88 Duchoslav & Krahulec: Rod Allium v ÈR IV