1
Mezinárodní vztahy: Evropská unie
CEVRO – Liberálně-konzervativní akademie
2008/2009
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph. D.: Katedra MVES FSS MU
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
A/ nadnárodní - supranacionální organizace s delegovanou suverenitou členských států
B/ specifický institucionální a konstituční útvar C/ subjekt s vysokým stupněm ekonomické integrace a nadcházející politické integrace
4mezinárodní organizace4státy zůstávají suverény
4dominantní jednomyslnost
4omezené cíle
4omezena kontrola cílů
4centrálním orgánem je mezivládní Rada
4nadnárodní organizace
4delegovaná suverenita
4dominantní většinovérozhodování ambiciózní cíle
4 silná a efektivní kontrola plnění cílů
4dominantnísupranacionální orgány
mezinárodní organizace nadnárodní organizace
EU
EU výsledkem specifik evropského integračního procesu
2
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
EU zastřešuje integrační rámec třízakládajících Evropských společenství
Evropské společenství pro atomovou energii - EURATOMzaloženo v roce 1957 tzv. Římskými smlouvami
Evropské hospodářské společenství - EHSzaloženo v roce 1957 tzv. Římskými smlouvami
Evropské společenství uhlí a oceli - ESUOzaloženo v roce 1952 na základě Schumanova plánu
EUpoliticky zastřešuje
V roce 2002 smlouva vypršela, aktiva a pasiva převedena na ES
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Mechanismus změny smluvSmlouvy jsou změnitelné jediněpomocí mezivládní konference.Státy jednají jako suveréni a rozhodují jednomyslně o „budoucím“závazku. Možnost získat opt – outs – výjimky.Po podpisu jsou závazkem uzamčeni.Závazky smluv vymáhá ESD –žaloba za nepnění smlouvy.Konvent přelomem v evropském vývoji.
3
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Předpoklad Smlouvy o EHS a balíkovéjednání
Smlouva kombinuje průmyslové a agrárnívýhodypřesný harmonogram je dán u celní unie s průmyslovými výrobky (odstraňuje cla od 1959 - 1968), ale zemědělství se musíteprve utvořit. ES slučuje řadu zájmů, rozhoduje na principu nenulového součtu.Princip finanční a politické solidarity.Jak bude financována zemědělská politika – nejdražší projekt?
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Cíl Smlouvy o EHS
společný trh - čtyři svobody (zboží, služby, osoby a kapitál)
patří sem: společná obchodní politika společná zemědělská politika dopravní politika, hospodářská soutěž
atd.společný trh se má dokončit do 12 let (3x4roky), třetí fáze QMV, není dořešena otázka financování zemědělství. Zemědělství ošetřeno dočasně.
4
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Nástroje smlouvyodstraněním celních poplatků a kvantitativních omezení při dovozu a vývozu zboží mezi členskými státy (tzv. tarifních omezení). Zákaz se vztahuje také na tzv. opatření s rovnocenným účinkem.zavedením společné obchodní politiky vůči třetím státům.sbližováním vnitrostátních právních aktů pomocísměrnic a dalších legislativních aktů (v Raděkonsensem)zajištěním volné soutěže ve společném trhu.
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Společná obchodní a zemědělskápolitika
• společný trh - předpokladem společných norem ve všech zemích - garance kvality a ochrana spotřebitele (CEN, CENELEC, ETSI)
• CAP - vznikla ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova 1962 založením Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova.
• Předpokladem obou politik je uzavřenívnějších hranic,u zemědělské politiky centrálníceny a společný vývoz, garantovaný odkup, který zaručuje zemědělské příjmy.
• dotace do zemědělství jsou zajišťovány společný rozpočtem. ES nemá vlastní příjmy.
5
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
CAP - vznikla ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova 1962 založením Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova.
drahá výroba společně s nadprodukcí tlačí na rozpočet, náklady - zemědělství 80% rozpočtu ES
tlak na reformu nejenom zevnitř, ale také od světových exportérů potravin
drahá výroba společně s nadprodukcí vedou k bankrotu
reforma zemědělství v ES - odklon od ceny k přímým platbám
nadprodukce ovlivňuje rozhovory s kandidáty, reforma zemědělství v ES - odklon od ceny k přímým platbám
Evropské zemědělství
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Realizace politiky volné soutěževolná soutěž je účinný nástroj jak docílit sníženínákladů, zvýšení efektivity a snížení cenvolnou soutěž negativně ovlivňují kartelovédohody, zneužití dominantního postavení, podnikové fůze atd. Komise je pověřena monitoringem, vedením vyšetřování a udělováním sankcí. Podnět dávákonkrétní firma, Komise, nebo třetí stranapo podnětu Komise vydává „uklidňující“, případněvarovné dopisynásleduje případné šetření a vydání rozhodnutí, případně udělení výjimky, provádí se „dílčí testy“
6
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Koncepce společného trhu dovoluje
dočasně, případně i trvale, bránit dovozu, vývozu, nebo transitu z důvodu “veřejnémravnosti, veřejného pořádku, veřejnébezpečnosti, zachování zdraví a života lidí, ochrany rostlin, ochrany národních kulturních statků, jež mají uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví”. omezení ale nesmí sloužit k “diskriminaci, nebo skrytému omezování obchodu mezi členskými státy”.
Krize v roce 1965Komise předkládá balík a Francie jde do otevřeného konfliktu. Politika prázdných křesel – přelom 1.7.1966,
obstrukce, zablokování společenství, „co chce Francie?“ – tisková konference 9.9.1965, stanovení podmínek návratu. Může EHS pokračovat bez Francie?Obrat ve francouzském postoji – ztráta podpory v
EHS, ztráta podpory francouzských zemědělců, ohrožení zájmů Francie. Vrátíme se na jednání, když se nebude jednat o vlastních příjmech…Lucemburský kompromis – nestandardní
gentlemanská dohoda, neuznává ji ani ESD, ani Komise. Co je to „velmi důležité zájmy? Co je to „přiměřená lhůta?“ Vztahy se normalizují, ale za jakou cenu?
7
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Euroskleróza
V Radě nastupuje hlasování konsensem.Harmonogram se zpožďuje, mnohé otázky není možné vůbec otevřít.Lucemburský kompromis je „užitečný“ pro všechny členy EHS. Zpomaluje se přijímání legislativy, stagnuje budování společného trhu.Cíle EHS „na papíře“. Všeobecná skepse. Jediným opěrným bodem ESD – cement EHS.
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Summit v Haagu
Setkání na summitu 1969 – odblokování EHS. Pompidou „smířlivější“ k EHS. Postup vpřed, snaha dohnat skluz?
Dokončení - započatých úkolů – vlastních příjmůProhloubení - integračního procesu novými
aktivitamiRozšíření - Francie stahuje veto na rozšíření
Wernerův plán, Davignonova zpráva.Lucemburský kompromis není mrtvý.
8
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Vlastní příjmy ES
ES přijímá lucemburskou (1970) a bruselskou smlouvu (1975).Prostředky plynou z cel a dávek na hranicích a 1% DPH v členských státech.Rozpočet přijímá Rada a parlament, kontroluje Dvůr auditorů a Komise jej čerpá. Většina prostředků plyne na evropské zemědělství.
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Delors a jeho koncepce
Nástup J. Delorse do Komise ES – zachrání ES před krachem? Základem je splnění původních plánů, bez jejich dokončení nebude expanzeLinie: Politická unie, HMU, volný pohyb pracovní síly, finanční stabilita ES, společný trh.Změna vnitřních pravidel v Komisi a předloženíkonkrétních projektůDelorsův balík I.(1988) a II.(1991) – finančníreforma snížit náklady CAP a zvýšit příjmy ES –stabilizátory.Cecchiniho zpráva s neformálním označením “Náklady ne-Evropy” viditelný důkaz projektu SM v roce 1988?Sociální charta v roce 1989 – podpora mobility pracovních sil – součást plánuDelorsova zpráva v roce 1989 – konkrétní plán HMU
9
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Vznik EUrok 1989 znamená pro ES mnoho změn. (pád Berlínské zdi, sjednocení Německa, rozšiřování na východ, nedostatek nástrojů v oblasti zahraniční politiky a obrany - iráckáokupace Kuvajtu, konflikt v bývalé Jugoslávii)řešením je další mezivládní konference.Tentokrát je konkrétně zaměřená na společnou měnu a politickou unii. Jejím výsledkem je Smlouva o EU rozdělující agendu na nadnárodní a mezivládní. Rozdělení ilustruje chrám s pilíři
I. pilíř - nadnárodní obsahuje společné politiky II. pilíř - mezivládní obsahuje SZBPIII. pilíř - mezivládní zahrnuje JaV
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Smlouva o EU (Maastrichtská smlouva) je samostatnou novou smlouvou
reviduje všechny tři zakládající smlouvy: Smlouvu o založení Evropského společenstvíuhlí a oceli, Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energetiku apřejmenovává Smlouvu o založení
Evropského hospodářského společenství na Smlouvu o založení Evropského společenství
10
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Maastrichtský chrám
První pilíř je nadnárodní. Obsahuje agendu
společného trhu, HMU, občanství atd.
Rozhoduje se v něm kvalifikovanou většinou
na návrh Komise
Druhý pilíř obsahujespolečnou zahraničnípolitiku. Rozhodování
je mezivládní, v rukou členských
států
Třetí pilíř obsahuje spolupráci justice a policie. Rozhoduje
se v něm jednomyslně.
Komise je informována
mezivládnínadnárodní
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Ratifikace „Maastrichtu“V.B. má opt-out v oblasti společnéměny po neúspěchu Dánska v referendu (2.6.1992) a summitu v Edinburgu 11. – 12. prosince 1992 – tzv. edinburgský protokol dostalo Dánsko také opt-out v oblasti HMU, SZBP.V Německu smlouva zkoumána Ústavním soudem, ve Francii referendum těsné, ve V.B. svázáno s důvěrou vládě.
11
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Maastricht II. mezivládní konference 1996
Smlouva o EU postupuje rychle vpřed a proto předpokládá revizi – článek N. Komise i státy se důkladně připravují.Před jednáním IGC vstupuje Finsko, Švédsko a Rakousko – mají malý prostor pro přípravu.Úkolem mezivládní konference je nejenom revidovat smlouvy, ale především zreformovat instituce tak, aby se EU mohla rozšířit. Očekávámin. 12 kandidátů, připravených ve dvou vlnách.
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Dynamický vývoj 90.let -Maastricht II.
revize Smlouvy o EU, výsledkem je Amsterodamská smlouva podepsaná 2. října 1997, platná od 1. května 1999 smlouva zachovává maastrichtský chrám, pouze činí změny:zpřehledňuje smlouvy, komunitarizuje otázky vnitra, sociální agendy a Schengenu, přijímáopatření pro boj s nezaměstnaností, zavádí model tzv. vícerychlostní Evropy, konstruktivní abstence v SZBP, umožňuje obranu základních hodnot Unie, vytváří úřad Vysokého zmocněnce pro SZBP, posiluje parlament. instituce se nedaří reformovat - negativní odpad na rozšíření
12
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Maastrichtský chrám po Amsterodamu
První pilíř obsahuje agendu společného
trhu, HMU, občanství, Schengenu a
spolupráci soudů v civilních záležitostechl.
Rozhoduje se v něm kvalifikovanou
většinou na návrh Komise
Druhý pilíř obsahujespolečnou
zahraniční politiku a návrh na společné
obranné síly. Rozhodování je
mezivládní v rukou členských států
Třetí pilíř obsahuje spolupráci justice a policie. Rozhoduje
se v něm jednomyslně.
Komise je informována
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Mechanismus obrany EU
Nástroj politických sankcí při nedodržovánízákladních hodnot Unie – „zásad svobody, demokracie a právního státu, lidských práv a zásad společných členským státům”. V případě jejich ohrožení chováním některého z členských států může být tomuto státu odebráno hlasovací právo, finance apod. Evropská rada jednomyslně na základě podnětu
jedné třetiny čl. států, nebo Komise a po souhlasu EP (2/3 poslanců a současněnadpoloviční většina všech) hlasuje o „závažném trvajícím porušení zásad“. Konkrétní sankce se určuje QMV v Radě bez ohledu na hlasy dotčeného státu v Radě.
13
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Mezivládní konference 2000 – Smlouva z Nice
výchozím bodem Amsterdamská smlouva a jejíProtokol o orgánech s ohledem na rozšíření Evropskéuniezahájení mezivládní konference 2000 s prezentací
postojů členských zemí, Komise a expertů
podpis Smlouvy z Nice ministry zahraničních věcí 26. února 2001, vstup v platnost 1. února 2003
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Smlouva Nice výsledek úsilí o reformu
Úkoly na straně EU: reforma Komise, váženíhlasů v Radě - počet hlasů, aplikace kvalifikované většiny, rozdělení křesel v EP, princip flexibility, reforma ostatních orgánů -ESD, poradní orgány atd. a další procedury
Řešeno mezivládní konferencí a následněpodpisem Smlouvy z Nice ministry zahraničních věcí 26. února 2001, vstup v platnost 1. února 2003.
14
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Budoucnost EU a Ústava
Konvent zasedající od 28. února 2002 do 10. července 2003 měl za úkol vést "debatu o budoucnosti Evropy“. Výsledkem jeho zasedáníje návrh Smlouvy zakládající Ústavnísmlouvu pro Evropu.Budoucnost Ústavy EU rozhodne mezivládníkonference, která jak jediná může změnit zněnísmluv. jaro 2004 – podpis „druhé Římské smlouvy“ještě před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2004; podepisují i nové členské země, které se dne 1.5.2004 stávají členy EU.Ústava mění instituce, vytváří právní subjektivitu EU, odstraňuje pilíře, člení kompetence, vytváříministra zahraničí EU atd.
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Schéma institucí EUrámec smluv
soudníkontrola
finančníkontrola
15
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Evropská rada
nejvyšší reprezentace Uniezaložena v 70. letechurčuje obecné směry vývoje Unienerozhoduje, ale primárně diskutujejedná za diskrétních podmínek
27
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Předsedající stát
Evropská rada
Rada EU-ministři
COREPER a výbory
Reprezentuje EU, vydává priority, řídíjednání
Řídí přijímánílegislativy,ovládápolitickou dohodu
Zajišťuje konsensus a garantuje připravenost legislativy
16
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Komise
(Evropská komise)
je stavebním kamenem supranacionalityje složena z nezávislých kandidátůčlenských států
je motorem Společenství – disponuje právem legislativní iniciativy v pilíři ES
má delegované exekutivní pravomocikontroluje dodržování práva
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Funkce motoru SpolečenstvíEK má jako jediná možnost navrhovat legislativu. Ostatníorgány ji žádají aktivitu –sekundární legislativní iniciativa.EK je průvodcem legislativy až do schválení a může ji kdykoliv stáhnout.EK má aparát k navrhovánílegislativní předlohy. Má zůstat v platnosti mechanismus legislativního monopolu?
17
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Komise má proměnlivou roli
Komise je prostředníkem procesu rozhodování
Komise kontrolujejejí dodržování
Komise navrhne legislativuV reakci na situaci
navrhuje dalšílegislativu
Může v Radě i EP předlohu stáhnout
Zažaluje u ESD stát, který legislativu nedodržuje
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Vytváření legislativní předlohy - I. pilíř
předseda Komise
komisař
kabinet
generální ředitelství
ředitelství
jednotkyA5 grades
jednotkyA4 grades
Sepsání návrhu – zpravodaj –založení spisu
Projednávání technických otázek –kontakt mezi generálními ředitelstvími
Politické prověření předlohy –poslední možnost kontroly
Hlasování v Komisi – kolektivníodpovědnost za předlohu
Předloha opouští Komisi – Komise mění roli
18
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Struktura zaměstnanců Komise (cca 15 000)
A-A8vyšší úředníci DG, pol. managementLAtlumočníciB vyšší administrativaC kancelářské sílyD servis a služby
A48% A5
7%A65%
B20%
C35%
A74%
A80%LA
12%
A10%
A21% A3
3%A
0%D5%
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Členění úředníků EK dnes
AD – administrátor: legislativnía rozpočtové procesy. Podmínkou VŠ.
AST - asistent: pomoc v oblastech rozpočtových, finančních, personální práce, programovánínebo knihovnictví, prováděnípolitik, fungování oddělení. Lze přejít do AD po vzdělávacích modulech a dalších podmínkách.
19
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
DG pro
soc. otázky
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Rada EU (Rada ministrů)
reprezentuje národní stanoviska členských států
je složena na principu národním, politickém a odborném /různé podoby/
rozhoduje podle různých modelů (veto, kvalifikovaná většina)
20
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Hlasování v Radě EU
varianta většinového hlasovánívarianta hlasování kvalifikovanou většinouvarianta jednomyslného souhlasu
postupný posun ke kvalifikované většině, posilování nadnárodního charakteru EU,
jednomyslnost u klíčových bodů
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Rozložení hlasů v Radě EU
Rozdělení celkem 345 hlasů v Radě EU
NěmeckoVelká Británie
FrancieItálie
ŠpanělskoPolsko
RumunskoNizozemí
Řecko
Česká republika
BelgieMaďarskoPortugalsko
ŠvédskoBulharskoRakousko
SlovenskoDánskoFinskoIrsko
LitvaLotyšskoSlovinskoEstonskoKyprLucembursko
Malta
země
počet hlasů
21
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Evropský parlament
• je přímým zástupcem lidu Společenství• Do rozšíření o Bulharsko a Rumunsko měl
732, dnes 785 (18 pro Bulharsko a 35 pro Rumunsko). Zároveň bylo stanoveno, že poroce 2009 bude mít 736.
• orgán, který zaznamenal největší posun v pravomocích
• kontroluje, přijímá legislativu a rozpočet
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Rozdělení 785 mandátů v EP
NěmeckoVelká BritánieFrancieItálie
ŠpanělskoPolsko
RumunskoNizozemí
ŘeckoČeská republika
BelgieMaďarsko
PortugalskoŠvédskoBulharsko
RakouskoSlovenskoDánskoFinsko
IrskoLitva
LotyšskoSlovinsko
EstonskoKyprLucembursko
Malta
0 20 40 60 80 100
1
země
počet křesel
22
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Pravomoci parlamentu
v legislativním procesuje konzultovánspolupracuje -navrhuje pozměňujícínávrhyspolurozhoduje -disponuje vetem
přijímá rozpočet, rozhoduje o financíchje schopen odvolat Komisivytváří vyšetřovacívýboryschvaluje volby představitelů EUhlasuje o rozšíření
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Ostatní orgány EU
Hospodářský a sociální výbor
Výbor regionůdalší orgány se
speciálním významem
Evropský soudnídvůr se Soudem prvníinstance
Účetní dvůr
23
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Vztahy mezi orgány EUI. pilíř
Soudní dvůrÚčetní dvůr
Komiselegislativní iniciativa
Rada EUrozhoduje
Evropský parlamentspolurozhoduje
poradní orgány
Evropská radaurčuje hlavní směry vývoje
Legislativnímonopol
Procedura 251 Smlouvy o ES
Mezivládní konference
Komise hlídacím psem
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Rozšiřování ES/EU
24
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
EU je otevřenou strukturou.
Rozšíření je přínosem pro společný trh. EU je organizace, která brání zájmy svých občanů. Přechodná období – zprostředkovatelem dohody mezi EU a kandidáty
Dánsko, Irsko, Spojené království (1973) - 5 let
Řecko (1981) - 5 let, zvlášť citlivé V průměru 3 roky oblasti 7 let
Portugalsko, Španělsko (1986) - 7 let, citlivé oblasti 10 – 15
Rakousko, Finsko, Švédsko (1995) – 3 roky
EU nikdy k vstupu nevyzývá, ale její struktura byla postavena principielnějako otevřená. Společný trh je tím úspěšnější, čím je větší. EU je
mezinárodní organizace, která brání v první řadě zájmy svých občanů.
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Proces rozšiřování1973 - 1995
jedinou podmínkou je „evropský stát“od Amsterodamské smlouvy je to i splnění hodnot v čl. 6 Smlouvy o EUpodává se jedno ucelené hodnoceníKomise - avisrůzné délky vstupu, dodržováníprincipů klasické metody rozšiřování- ochrana EU, udělovánípřechodných období
25
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Mechanismus vstupu – Smlouva o EU po revizi Amsterodamskou smlouvou (1996)
Každý evropský stát, který respektuje zásady uvedené v článku 6 odstavec 1, může požádat o členství v Unii. Svou žádost podává Radě, která se usnáší jednomyslně po konzultaci s Komisí a souhlasu Evropského parlamentu, daném většinou všech jeho poslanců. Podmínky přijetí a úpravy smluv, na nichž je Unie založena, které takovépřijetí vyvolává, jsou věcí dohody mezi členskými státy a státem ucházejícím se o členství. Tato dohoda se předloží k ratifikaci všemi smluvními státy v souladu s jejich ústavními předpisy.
Čl. 49/ex-čl. O
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Čl. 6 Smlouvy o EU po revizi Amsterodamskou smlouvou (1996)
1. Unie je založena na zásadách svobody, demokracie, právního státu a respektování lidských prav a základních svobod, zásadách, které jsou společnéčlenským státům.
2. 2. Unie respektuje základní lidská práva, kterázajišťuje Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsaná v Římě … kterávyplývají z ústavních tradic společných členským státům jako všeobecné právní zásady Společenství.
3. 3. Unie respektuje národní identitu svých členských států. …
Čl. 6/ex-čl. F 1.
26
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Obecné principy rozšíření
kompromis mezi rozšiřováním a prohlubovánímintegrační metoda postupného uzamčení vstupujících zemípravidla skupiny se neustále mění – nároky rostou Žadatel musí bezvýhradně přijmout acquiscommunautaire bez trvalých výjimekNové členské státy jsou přijímány za stávajících institucionálních pravidel, reformy se odehrávají pozdějiSpolečenství upřednostňuje vyjednávání se skupinou zemí nikoliv s jednotlivými zeměmi. Procesu rozšíření je postaven na konsensu. Využívajítoho stávající členové k prosazeni svých zájmů.
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Vývoj strategie rozšíření o zeměSVE
První formální kontakty mezi zeměmi SVE a ES od roku 1989, kdy byla založena Evropská banka pro obnovu a rozvoj a v zápětí fond PHARE.Summit v Kodani (21. - 22. června 1993) definována tzv. kodaňská kritéria “...aby uchazečská země dosáhla stability institucízaručujících demokracii, zákonnost, zajištěnílidských práv a respektování a ochrany lidských menšin, měla fungující tržní hospodářství a byla schopna odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám v rámci Unie, byla schopna převzít závazky vyplývající z členství, včetně plnění cílů politické, hospodářské a měnové unie.”
27
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Vzájemné kontakty zemi SVE a EU
Summit v Essenu 9. - 10. 12. 1994 přijal strategii rozšiřování, vznikly tzv. strukturovanévztahyKomise sestavila „průvodce“ Bílou knihu s názvem Příprava zemí střední a východníEvropy na začlenění do vnitřního trhu Unie. Summit v Lucembursku 13. - 14. 12. 1997 rozdělil kandidáty. Vzniká první skupina (ČR, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Estonsko -zahájení rozhovorů 1998 + Kypr) a druháskupina (Rumunsko, Slovensko, Litvu, Lotyšsko, Bulharsko a Maltu)Na summitu v Helsinkách 10. - 11. 12. 1999 vlny zrušeny, začíná strategie regaty - stadionu. Summit v Laekenu 14. - 15. prosince 2001 tzv. laekenská skupina kandidátů
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Potvrzení rozšíření
Summit v Bruselu (24. - 25. října 2002) potvrzeno rozšíření včetně data podepsánídohod o vstupu v dubnu 2003, zveřejněno datum pro Bulharsko a Rumunsko - 2007. Navrženy rozložené platby do zemědělsképolitiky do roku 2013. Finanční otázky řešeny na základě několikaletého finančního výhledu z roku 1999 (Berlín 24. - 25. 3. 1999).
Summit v Kodani (12. - 13. prosince 2002) uzavírání rozhovorů a řešení finančních konsekvencí. Určen harmonogram - laekenskáskupina může přistoupit k EU počínaje 1. květnem 2004. Určen nový finanční výhled s náklady rozšíření v letech 2004 – 2006.
28
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Podmínky současného procesu rozšiřování EU
Na straně kandidátů
tzv. kodaňská kritéria z 21. - 22. 6. 1993 (politická - demokracie, zákonnost, zajištění lidských práv a respektování a ochrany lidských menšin, ekonomická - tržníhospodářství a schopnost začlenit se do jednotného trhu a přijmout acquiscommunautaire)
a tzv. madridské kritérium z 15. -16. 12. 1995 (schopnost správních struktur dostát závazkům a procesu přípravy)
Na straně EU
reforma financování, politik a institucí (instituce v
Amsterodamskésmlouvě dvě
varianty - max. 5 zemí a dílčí změny, více než 5 zemí rok
před celkovým počtem 29 veliká
konference)
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Mechanismus vstupu nových členůobecně
stát podá žádost, Komise vypracuje posudek - avishlasuje se v Radě(jednomyslně a v Evropském parlamentu (většinou všech) následuje ratifikačníproces ve všech členských zemích
29
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Formální náležitosti rozšiřování
Rada konzultuje žádost s Komisí. Komise vydá své stanovisko týkající se připravenosti kandidáta – avis (opinion). To je nutným předpokladem k zahájenínegociace. Doba, během níž je avis vypracováno Komisí, závisí na složitosti a rozsahu nutného vyjednávání s danou zemí. (AVIS signálem – délka čekání na jeho vyhotovení)
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
AVIS Komise (opinion)důležité, ale nikoliv rozhodující, je to jen analýzaněkolik zdrojů hodnocení, opakované prověřování (listopad)
dotazníky distribuované během dubna - července ministerstvům a státní správě, ve dvou kolech (3200 otázek), rozděluje ministerstvo zahraničních věcíspolečné výbory a instituceDelegace Evropské komisemezinárodní organizace (IMF, OECD atd.)expertní mise EUnevládní organizace …
je impulsem k reakci uvnitř ES
30
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
NegociacePo obdržení avis následuje stanovení kapitol (31) a vlastní vyjednávání o problémových oblastech. Jeho délka je do značné míry závislá na situaci země a faktu, že všechny státy se musíshodnout. Komise prostředníkem mezi členskými státy. Stanovení data vstupu (často k 1. 1./SVE výjimka) Členové vlny na sebe čekají a to má vliv na ukončení rozhovorů. Poté následuje potvrzení vstupu na nejvyššíúrovni a stanovení termínu pro proces schváleníRadou, Evropským parlamentem a ratifikacivšemi členskými zeměmi včetně kandidáta.
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Vedení rozhovorů v praxi
Jednotná procedura postupu se všemi kandidáty.Odpovědnost vede předseda, Rada (COREPER).Komise manažerem a administrátorem procesu.Na straně kandidáta je partnerem vláda.
31
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Mechanismus dvojí negociace
jednatel – předseda EUŽadatel(é)
ministři
COREPER
pověřené
výboryKomise
6, 9, 10, 12, 15 aktérů
1, 2, 4, 12 aktérů
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Indikátory připravenosti – řazeníkandidátů
počet uzavřených kapitolobtížnost uzavřených kapitol (obtížné: CAP, rozpočet, volný pohyb osob a kapitálu, životníprostředí, dnes justice a vnitro)
ekonomický rozvoj a stabilitaimplementace legislativypolitické důvody a geopolitická strategie
32
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Strategie vln
Vlny jsou levnější, je to kompaktnínáraz pro ES/EU.Hrozí „rozpad vnější hranice“ a proto snaha rychle ji opět uzavřít.V období po Schengenu ještěvýraznější. Otázkou je velikost vlny a jejívytvoření.
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Intenzita vztahů nebyla konsensuální
Pragmaticko-geopolitický pohled:Rozšíření je politickávěc, musí posílit stabilitu, vlna se může měnit.
Objektivně-technokratický model:Rozšířit se EU může jen o ty, kdo na to „mají“. EU máomezené možnosti a zdroje. Regata.
Rozšíření, nebo prohloubení?
33
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Reformní vývoj a vznikLisabonské smlouvy
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Cesta ke konventu
Prohlášení o budoucnosti EU v příloze Smlouvy z Nice –úkol zahájit diskusi: vymezit pravomoci, postaven Charty, zjednodušení smluv beze změny obsahu, úloha vnitrostátních parlamentů.
Laekenská deklarace – vymezení způsobu diskuse a složení tělesa. Cílem má být seznam návrhů s vyznačenou podporou. Mohlo by zjednodušení vést k ústavě v „dlouhodobém horizontu“? Jaké má mít rysy? Dále rozdělení a definování kompetencí v EU, zjednodušenínástrojů užívaných EU, zajištění demokratickétransparentnosti, efektivnosti institucí.
34
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Konvent novým nástrojem legitimity EU
Konvent založen summitem v Laekenu (14. - 15. prosince 2001). Vytvořeno zvláštnítěleso pověřené vedením diskuse o budoucnosti EU. Předsedou je V. Giscardd‘Estaing. Konvent zasedal od 1. března 2002 - 14. června 2003.
Konkrétní otázky konventu:rozdělení a definování kompetencí v EU, zjednodušenínástrojů užívaných EU, zajištění demokratickétransparentnosti, efektivnosti institucí, projednání alternativy vytvoření evropské ústavy.
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Složení konventu – rozdíly proti IGC
15 reprezentantů hlav států a vlád30 z národních parlamentůtotéž u kandidátských států16 z EP, 2 Komise = celkem 105 členůKandidáti nemohou „blokovat konsensus, k němuž se může mezi členskými státy dospět.
35
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Byl konvent demokratickým fórem?
Jaký byl konventní mandát?Metody předsednictva a transparentnost.Postavení kandidátských zemí.Nátlak konventního vedení na IGC I.Zhodnocení metod konventu a jejich využití pro argumentaci demokratizace celého procesu.
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Harmonogram jednání o smlouváchJednotný evropský akt 14 týdnů a 2 dnySmlouva o Evropské unii 51 týdnů a 4 dnyAmsterodamská smlouva 64 týdnů a 5 dnůSmlouva z Nice 43 týdnůÚstava 10 týdnů a 1 den? Potom jednání prodlouženo.
.
Konvent zasedal od 1. března 2002 do 14. června 2003. Předseda v závěrečné tzv. Římské deklaraci vyzývázachování a nedotknutelnosti textu. Text projednáván na mezivládní konferenci 4. října – 13. prosince 2004. Podpis „druhé Římské smlouvy“ plánován původně ještě před volbami do Evropského parlamentu. Pro neúspěch svolána „druhá“ mezivládní konference, resp. prodloužení té první. Text je na ní modifikován.
36
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Text ÚstavyCelkem 448 článků členěných do čtyřčástí a připojené protokoly. Nahrazuje konsolidované smlouvy? Euratom mimo. ESUO zaniklo.Úvodní část – hodnoty, principy, kompetence…Druhá část – vložená charta práv a svobod.Třetí část – politiky a podrobnosti.Čtvrtá část – závěrečná ustanovení, mechanismus přijímání a vystoupení.Protokoly, přílohy, prohlášení.Časové odkazy, expirace, rozdělenípoložek…
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
SYMBOLY EU a základní rysy ústavní smlouvy
Heslo: „Jednotná v různosti.“Svátek: Den Evropy 9. května.
EU má právní subjektivitu.Ruší se maastrichtský chrám a dělení na agendu EU a agendu ES a agendu členských států.Zjednodušují se právní akty.Vyčleňují se kompetence na exkluzivní, sdílené a doplňkové.Nový princip solidarity zemí.
37
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Ratifikace ústavy
Všechno primární právo musí být ratifikováno. EU nemá nástroj jak ovlivnit samotnou ratifikaci. EU působí pouze politická rovina nátlaku.EU nikdy neměla plán B. Riskuje.
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Ratifikace ústavy
Parlamentní hlasování:Jako mezinárodní smlouvy, případně změna ústavy
Referendum:Závazné, konzultativn
Snaha, aby ústava vstoupila v platnost 1. listopadu 2006. Obecně tři možnosti:
Kombinace obou: např. Irsko – závazné referendum i parlament. Lucembursko, Španělsko, spojenékrálovství a Nizozemí – konzultativní referendum a závazný parlament.
38
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Průběh ratifikace?
RakouskoBelgieKyprNěmeckoŘeckoMaďarskoItálieLotyšskoLitvaLucemburskoMaltaSlovenskoSlovinskoŠpanělskoEstonsko
Nizozemí1. 7. 2005,proti 61,7 %účast 63 %
Francie29. 5. 2005proti 54,7%účast 69%?
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Nerozhodnuté zeměDánsko – referendum odloženoFinsko – parlamentní debata odloženaIrsko – referendum odloženoPolsko – parlament odložil hlasováníPortugalsko – referendum odloženoŠvédsko – jednání v parlamentu odloženoSpojené království – oznámeno pozastavení ratifikace Česká republika?Ani po rozšíření – vlna 2007nejsou pro 4/5 států.
32%
60%8%
39
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Situace v České republice v roce 2006
Ratifikace odložena, ukončení plánováno na přelomu 2006/207. ČR nevěděla jak smlouvu ratifikuje. Nezveřejnila to jako jediná.První možností je parlamentní ratifikace(souhlas 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů – statut mezinárodnísmlouvy)Druhou je referendum obecné, nebo ad hoc.V obou případech ústavní zákon vyžaduje stejnou většinu jako u mezinárodní smlouvy. Podpora referenda u politických subjektůpostupně klesala, spor zda vůbec pokračovat.
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Spekulace o článku IV-443 ústavnísmlouvyČlánek navrhuje předat kauzu Evropské radě, jestliže ratifikují do dvou let 4/5 zemí. Do října 2006 (termínu) ratifikovalo zatím pouze 15 zemí, Finsko tak učinilo po termínu, Bulharsko a Rumunsko fakticky až vstupem do EU. Bez ohledu na toto prodloužení je ale v 27 členné EU ke plnění podmínky nutný souhlas 22 zemí a v 25 členné 20 zemí na místo tehdejších 18. Tyto podmínky splněny nebyly, ani ve změkčené formě a navzdory posunutíčasového horizontu. Ke smlouvě má výhrady více zemí než ústavníčlánek předpokládá a především jde o rovinu prohlášení, neb smlouvy neplatí.
40
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Reakce EU na ratifikační proces
Evropská rada 16. – 17. června prohlásila, že ratifikace pokračuje, ale že: „datum 1. listopadu 2006…již není udržitelné, protože státy, které neratifikovaly nebudou schopné poskytnout jinou odpověď dříve než v polovině roku 2007.“ Stav bude znovu prozkoumán v první polovině roku 2006. Nyní je obdobíúvah, vysvětlování a diskusí. Nikdo nepožádal o „otevření ústavního textu“.
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Plán D Evropské komise
Demokracie, dialog a debaty.Cílem je vytvoření konsensu o evropské budoucnosti.Naplánovaly se „spanilé jízdy komise po členských zemích“, vytvoření kulatého stolu pro demokracii s neziskovým sektorem, zvýšení volební účasti při volbách do EP, větší využití internetu atd.
41
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Setkání v MadriduMini smlouva, či maxi smlouva? Kdo má jaké zájmy? 26. ledna 2007 setkání pro ústavních zemí: demonstrace koalice a zájmů signatářů. Konstruktivní koalice proti pasivním odpůrcům?Německo oživilo debatu a připravilo podpis Římské deklarace 25.3. (výročí EHS). EU chce „postavit EU na obnovený společný základ“
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Tzv. reformní smlouva – Lisabonskásmlouva
Evropská rada 21. – 22. června 2007 vymezila mandát co se smlouvou. Text revidovanéSmlouvy o EU a Smlouvy o ES potvrdil summit v Lisabonu, následuje za portugalského předsednictví podpis v Bruselu a ratifikace.Snaha, aby smlouva byla ratifikována před volbami do EP v roce 2009.Pozitiva procesu: poprvé zřetelně vymezený
mandát IGC, otevření diskuse,přiznání
více alternativ
42
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Lisabonská smlouvaPodepsána 13. prosince 2007.Název: Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o EU a Smlouvu o ES. Státy prohlašují, že „bude stačit“parlamentní ratifikace. Jak je to možné?Referendum oznámilo pouze Irsko. Smlouvu ratifikovalo 18.12. 2008 Maďarsko (5dní po podpisu neměli ani oficiální znění)
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Obsah Lisabonské smlouvy I.Smlouva postavena na dvou revizních článcích – Smlouvy o EU a ES.EU má právní subjektivitu, smlouvy jsou přejmenovány, doplněny novými články.Odstranil se název ústava, ministr zahraničních věcí, hlasování se odložilo do 2014. Odstranily se symboly EU. Zmizel zákon a rámcový zákon. Většina textu je ale zachována. 90% totožných?Zůstává žlutá karta pro parlamenty v subsidiaritě a červená v pasarelle, posíleníEP, občanská iniciativa k EK, možnost vystoupení z EU.
43
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Obsah Lisabonské smlouvy II.Od 2014 rozhoduje 55% států a 65% občanů.Předseda EK je volen podle voleb do EP.Předseda EU na 2,5 roku. Rotace Komise.Vzniká Evropský útvar pro vnějšíčinnost.Solidarita států při ohrožení.Charta je součástí primárního práva.
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Komise
Právo požadavku (petiční) k EK.Volba Komise kvalifikovanou většinou s ohledem na volby v EP. Podmínkou kvalifikace a evropanství.Předseda může odvolat komisaře nezávisle.Mechanismus rotace – vztahy mezi státy?Politizace Komise – ideologický trust.Vnitřní napětí – konkurence a odvolatelnost komisařů.Posílení vazby na členskou zemi a ztráta kolektivní paměti.Předseda omezen při sestavování týmu.
44
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Složení Evropské komise – změna pro Irsko?
Do asi 2014 po 2014
kolegium
• předseda
•ministr zahraničí - místopředseda
•komisaři
2 / 3 celkového počtu států v EU
• předseda•Zmocněnec SZBP - místopředseda•Komisaři rotují s demografickou a geografickou rovnováhou
1 komisař za členský stát
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Evropská rada
• zastupuje EU v SZBP
•společně s ministrem
•vedení rady,
•odpovědnost za summity,
•stanovování priorit
•zajištění dosažení konsensu a soudržnosti.
•Informuje EP
Volba předsedy – prezidenta EU na 2,5 roku. Zakázána kumulace s národní funkcí, jednou
obnovitelná pozice. Volba kvalifikovanou většinou.
45
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Předsednictví EU v ústavní smlouvě
a v Lisabonu
Týmová předsednictví
3 států v Radě EU
(3 země na 18 měsíců)
Zmocněnec pro SZBP je
místopředsedou Komise
(na 5 let)
Předseda EU (volba na 2,5 roku) vede Evropskou radu včetně reprezentace v SZBP
Zrušení úrovňové vazby, dosahování dohody ve dvou úrovních, překrývání kompetencí, odvolatelnost.
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Evropská rada
Může se jednomyslně rozhodnout, že změní jednomyslnost na kvalifikovanou většinu. IGC nebude nutná.
“přemostění“ – obejití IGC“
oznámí to národním parlamentům
parlamenty to mohou blokovat (6 měsíců)•EP musí souhlasit
Nesmí být použito v oblasti vojenství a obrany
46
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Rozvržení výdajů ES/EU: povinné/nepovinné výdaje mizí, úprava rozpočtového řízení
5% 5%
90%
45%
34%
21%
zemědělství SF ostatní
70. léta2002
Vliv EP v rozpočtu roste přeskupováním výdajů. Lisabon přelomem ve vývoji.
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Posílení vnitrostátních parlamentů
Komise musí dodržovat zásadu proporcionality a subsidiarity.Parlamenty mají možnost vyjádřit se k předloze do 8 týdnů. Jedna komora má jeden hlas. Pro protest je třeba jedna třetina (čtvrtina) hlasů. Komise se pak musíprotestem zabývat. Žlutá karta?
47
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Vystoupení z EU
Žádost je předkládána Evropské radě, proces připravuje Rada. Rada má za úkol vypracovat s vystupujícím státem dohodu a to s ohledem na směry definované Evropskou radou. Dohoda o vystoupení je v Radě přijata kvalifikovanou většinou po souhlase Evropského parlamentu. Vystupující stát se neúčastní ani diskuse v Evropské radě, ani hlasování v Radě ministrů. Přepokládá se, že se podaří přijmout dohodu o vystoupení, která potom svým vstupem v platnost ruší závazky plynoucí z Ústavy. Kdyžse dohoda nepodaří, tak přestává Ústava pro vystupující stát platit za dva roky od data oznámení svého úmyslu vystoupit.
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Kvalifikovaná většina v Radě a nově i v Evropské radě
„kvalifikovaná většina je vymezena
jako nejméně 55 % členů Rady, tvořených nejméně 15 z nich
a zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva
Unie. Blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členové Rady“
Vstupuje v platnost 1. listopadu 2009, po Lisabonu odloženo do 2014.
Hlasování v Radě
48
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Kategorie unijních státůvelká velká země - Německostřední velká země - Francie, U.K. Itáliemalá velká země - Španělsko a Polskovelký střední stát - Rumunskostřední střední stát - Nizozemí, Řecko, ČR, Belgie, Maďarsko a Portugalskomalý střední stát - Švédsko, Bulharsko a Rakouskovelká malý stát - SR, Dánsko, Finsko, Irsko a Litvastřední malý stát - Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Kypr a Lucemburskomalý malý stát - Malta
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
49
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Zastoupení zemí v Raděústavní smlouva versus Nice
(100%)
Německo 201,60%Francie 144,80%Itálie 141,50%V.B. 136,40%
Španělsko 103,80%Polsko 101,90%
Nizozemí 86,40%Švédsko 62,80%Řecko 62,60%Česká republika 61,00%Belgie 60,70%Maďarsko 59,90%Portugalsko 59,10%Rakousko 57,40%Dánsko 54,10%Finsko 52,80%Slovensko 51,40%Lotyšsko 44,00%Litva 38,10%Slovinsko 35,20%Irsko 30,10%Estonsko 26,40%Kypr 13,60%Malta 8,50%Lucembursko 7,20%
Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.: Katedra MVES FSS MU
Ratifikace dnesIrsko – ne, 53.4 % hlasův referendu
ČR – zatím ne.
Německo poslalo smlouvu k ústavnímu soudu – chybípodpis prezidenta.
Polsko –chybí podpis prezidenta.