NIZOZEMŠTINA HOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
Nositel projektu
Okresní hospodářskákomora Louny
www.ohkln.czhttp://elearning.ohkln.cz
reg. číslo: CZ.1.07/1.1.34/02.0037
Tento projekt je spolufi nancován ESFa státním rozpočtem ČR.
zdroj: foto Peter Posthumus
NIZOZEMŠTINA HOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
3
Obsah5 Úvod – Vítejte v Nizozemském království – A co města? Jsou nad nebo podvodou? – Co bylo dřív: Nizozemská vlajka nebo trikolora? – Čas pro mladou generaci – nečekaná abdikace nizozem- ské královny – Korunovace nizozemského krále nebo královny – Změna ve vládě Nizozemské- ho království – Amsterdam, osobité hlavní město obchodní a zároveň kulturní centrum Evropy
29 Transport – Neklid na hraně Evropy – Když Holanďané dobývají svět – NS – nizozemské dráhy... jsou stejné jako ty české? – Nizozemské dálnice a silnice
44 Ekonomie, fi rma a práce – Nákupy a renomované nizozemské fi rmy – Záchranný ekonomický balíček pro Řecko –holandský patent – Pracovní možnosti a příleži- tosti v Nizozemsku – Pracovní schůzka a podnikání
zdroj: foto Peter Posthumus
zdroj: foto Peter Posthumus
NIZOZEMŠTINA HOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
4
57 Společnost, rodina a škola – Moudrý muž stavěl dům na skále, ten druhý byl Holanďan – Nizozemské školství – Svět dívky a ženy v Nizozemsku – Když se vrátíme k faktům
70 Kultura, zvyky a tradice – Nizozemské umění – Typická nizozemská jídla a stravovací návyky Holanďanů – Náboženství a Holanďané – Sinterklaas – den sv. Mikuláše – Otec Abrahám a jeho šmoulové…
88 Příroda – Nizozemsko je zemí vody a nesčetných kanálů... jak si s tím umí poradit? – Ale to je historie. Jak je to s vodou v dnešním Nizozemsku? – Nizozemsko zemí hrází – jak a proč se vlastně hráze staví – Počasí – holandské téma dne – Plážová kultura a Severní moře
103 Nizozemština – O chrochtavém jazyce – Gramatika, to je magie slov
– Stavba věty v Nizozemčině – Nizozemský minislovníček
126 Fráze do kapsy a na cesty – Užitečné fráze a výrazy
128 Etiketa při pracovním pohovoru – Pozvánka na pracovní pohovor – Pracovní pohovor – Motivační dopis – Životopis
138 Poznáváme hrou – Odlišnosti mezi českým a nizozemským... – Víte, že … zajímavá fakta o Nizozemském království a společnosti – Bratře Kubo, ještě spíš? – Het Wilhelmus, státní hymna – Kvíz – Najděte 2 stejné krále – Zoek 2 dezelfde – Křížovka – Holandští malíři
158 Zajímavosti z Nizozemska – Posílání gratulací a přáníček – Nizozemské psací písmo
164 Kde hledat informace o Nizozemsku?
165 Použitá literatura
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
5
1 Úvod
Koningrijk der Nederlanden– Vítejte v Nizozemském království
„Rijkdom en dubbeltje kennen elkaar“( Bohatství a mědák se vzájemně znají. Kdo šetří, má za tři.)
Nejdříve než vůbec začnete cokoli číst o Nizozemsko, měli byste znát alespoň základní data o tomto království. Ponoř-me se na chvilku do hodin zeměpisu a dě-jepisu, takové multi-edukativní hodiny.
Nizozemské království leží na úplném severozápadním okraji Evropy, tj. na po-
břeží Severního moře, a sousedí s Ně-meckou spolkouvou republikou a Belgií. Více sousedů na kontinentu nemá, mož-ná ještě přes moře Spojené království Velké Británie. Ale více jich opravdu nemá. Samozřejmě mají ještě pár koloni-álních držav, ale ty nebudu detailně uvá-dět. Budeme se bavit pouze o Nizozem-sku, které leží v Evropě a jež je jedním z nejstarších členů Evropské unie.
ttví
zdroj: foto Peter Posthumus
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
6
Geografi cka mapa Nizozemí
zdroj: http://mapasveta.info/evropa/images/netherlands_rel87.jpg
1 Úvod
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
7
Takže pozor, hodina zeměpisu začiná!
Nejdříve je nutno si zapamatovat přes-
ný název země. V žádném případě nelze
Nizozemsko nazývat Holandskem. Chy-
ba jako hrom! To je jako byste nazývali
Českou republiku Čechami nebo Spojené
království Velké Británie jenom Anglií.
Takže správně se budeme bavit o Nizo-
zemském království, nebo Nizozemsko.
Proč ne Holandsko, když to každý říká?
To jsou jen dvě současné provincie Jižní
Holandsko (Rotterdam) a Severní Ho-
landsko (Haarlem) a historicky to byla
pouze západní část dnešního území.
Takže zpátky do hodiny zeměpisu!
Rozlohou je Nizozemsko na 131. místě
na světě. Přestože je celkem malé, asi
dvě třetiny českého území, t.j. 41.526
km², žije na tomto malém kousku země,
jež ještě z 18,41% zabírá voda, více než
16.850 mil. obyvatel. Ti, kdo jsou dobří
v matematice, už vědí, že zde žije 502
obyvatel na km². To posunulo Nizozem-
sko na špičku světových statistických
žebříčků a obsadilo v disciplíně – hus-
tota obyvatel, krásné 15. místo. Pokud
bychom hledali ještě další statisticko-
-ekonomicko-zeměpisné úspěchy, tak
se musíme zmínit o hrubém domácím
produktu, jež je 0,890 HDI a jež vynesl
Nizozemsko na 7. místo na světě. Pros-
tě jsou šikovní a pracovití!
Samozřejmě na to nejsou sami. Králov-
ství je plné přistěhovalců a cizinců. S těmi
si tady vědí rady a něžně je nutí k proce-
su naturalizace, tzv. inburgering. Během
pár let musíte jako cizinec složit zkouš-
ku ze znalosti holandštiny, historie a pár
základních společensko-historických dat.
Pokud přicházíte z členské země EU (kde
jsme si všichni rovni), tento proces pod-
stupovat nemusíte. Výhoda i nevýhoda.
Jak se na to podíváme! Nic nemusíte, ale
pokud chcete v Nizozemsku pohodlně
a plnohodnotně žít, měli byste mluvit
a hlavně rozumět holandsky. Kurzy, kte-
ré jsou pro mimo-Eu cizince zdarma, jsou
pro vás za peníze. Studijní materiál také
něco stojí a samotná zkouška z jazyka
a reálií není pro nás bohužel zdarma.
Takže suma-sumarum, pokud tady jako
Eu občan chcete dlouhodobě žít, musíte
za jazykové know-how platit. To takoví
Marokánci, Turci, Indonésané či Antiliáni
nemusí. Ti zase musí během 10 let složit
inburgering-zkoušku. Co je lepší? Oprav-
du nevím.
Ale zpátky ke geografi ckým datům. Kaž-
dý žák si musí pamatovat, jaké řeky zemí
protékají, nejvyšší horu a podobně. Řek
najdeme v Nizozemsku několik, skoro
žádná tady nepramení, ale přítékají z Ně-
mecka, Francie či Švýcarska. Řekou číslo
jedna je Rýn. Ten se zde potkává s fran-
couzskou Maasou a nakonec ve spletité
deltě končí v Severním moři. Nesmíme
samozřejmě zapomenout na řeku Schel-
du, jež tvoří hranici mezi Nizozemskem
a Belgií a která spojuje belgické Antwer-
py s mořem. Pak je tu opravdu holandský
IJssel. Ten sice nemá žádný pramen, ale
je jedním z četných ramen Rýna. Řeky
tady končí svou předlouhou cestu Evro-
pou a vlévají se na několika místech do
moře. Samozřejmě je podnikaví holandští
mořeplavci využívají k lodní dopravě. Tak
můžete lodí z Hoek van Holland doplout
až do Basileje ve Švýcarsku nebo dovést
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
8
uhlí do oblasti Porýní-Vestfálsko v SRN,
či s malou motorovou lodí doplout až do
Středozemního moře, do Marseille. Že to
není možné? Ale ano. Poplujete několik
dní proti proudu Maasy až do Francie,
tam je kanál, který vám pomocí zdyma-
del a lodních výtahů pomůže vyjet na
kopec a pak už sjedete „dolů“ k moři po
Rhôně. Otázka pár týdnů a trochy peněz,
ale pak už vám nic nebrání se opalovat
na středozemských plážích.
Když už mluvím o těch kopcích ve Fran-
cii, v Nizozemsku jich moc nenajdeme.
V provincii Limburg (Maastricht) je naše
nejvyšší hora – Vaalserberg, celých 321
m.n.m. Navíc se musíme o její vrchol dě-
lit se svými sousedy, jedna třetina patří
Belgii, jedna je Německa a ta poslední
je Nizozemská. Ale... neplačte! Na vr-
chol vede sedačková lanovka, abyste
se nemuseli do takového kopce trmácet
po svých. Nakonec uděláte ještě krok
a jste v Belgii, kde se můžete kochat po-
hledem do kraje z místní rozhledny. Kro-
mě kousku Arden, je Nizozemí placaté.
Co chvíli váš pohled sice zacloní nějaká
hráz – tady ji říkáme dijk. Při svých tu-
ristických toulkách krajinou nejednou
narazíte na vodu, bezpočet kanálů, řek
a říčních ramen. Pak je třeba jít a jít po
břehu a věřit, že objevíte někde most.
V minulých stoletích to řešili dlouhým
bidlem. To si každý farmář nosil na rame-
ni s sebou a když musel překonat kanál,
prostě přeskočil. Dneska už nejsme ta-
koví sportovci a raději jdeme o pár kroků
dál a přijdeme pohodlně po mostě. Voda
je tady všude a je neodmyslitelnou so-
částí nizozemské kultury. Například pro
slovo kanál/stoka odvádějící vodu mají
holanďané několik slov, přesně podle její
funkce a velikosti. Ale o tom více v jiné
kapitole věnované vodě.
Nadmořská výška se zde pohybuje ko-
lem 0 metrů. Ale více než 30% území leží
pod hladinou moře, tedy matematicky.
Tulipany
zdroj: foto Peter Posthumus
Tulipany
zdroj: foto Peter Posthumus
1 Úvod
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
9
Prakticky jsou ta místa suchá, protože
je non-stop odčerpání vody udržuje su-
chými a trvale obyvatelnými. Nelze se
rovněž nezmínit o nejnižším bodě krá-
lovství, jež se nachází v blízkosti Rotter-
damu (míjíme jej po dálnici A20 směrem
na Goudu) a jež leží 6,74 m pod hladinou
moře.
Voda a stabilita podloží ovlivňuje i stav-
bu mostů a tunelů. Protože po řekách
plujou i velké lodě, je lepší postavit pod
řekou tunel než most přes ni. Také je
mnohdy břeh řeky, hned za hrází, o ně-
kolik metrů níže než je hladina vody v říč-
ním korytě. To je samozřejmě nevýhoda
pro fotografující turisty, kteří se těší na
krásnou fotečku řeky Rýna nebo Maasy
a místo toho, jedou tunelem a loď jim
klidně pluje nad hlavou.
A co města? Jsou nad nebo pod vodou?
Hlavní město – Amsterdam má hustou
síť odvodňovacích kanálů a tak je jen
taktak nad vodou. Domy stojí na dře-
věných nebo modernějších betonových
pilotech, sice se pomalu naklánějí na jed-
nu nebo druhou stranu, ale zatím stojí.
Turista se může kochat! Den Haag, měs-
to schované za dunami písku, poskytuje
útočiště vládním orgánům, parlamentu,
ministerstvům i královně samotné. Je
zvláštní, že vláda ani královna nesídlí
v hlavním městě, ale v Den Haagu (asi
50 km jižně od Amsterdamu). Tady se ve
vodě zrcadlí storobylý palác parlamentu
Het Binnenhof, pracovní palác královny,
reprezentativní královský palác Noor-
deinde, na předměstí je pak její soukro-
má rezidence - palác Soestdijk. Aby to
nebylo tak jednoduché, tak má královna
ještě několik dalších paláců po celé zemi.
Královskou hrobku a temnější momen-
ty holandské historie je třeba hledat ve
městě Delfty, asi 15 km jižně od Den Ha-
agu. To už je jen kousek od ekonomické-
ho srdce země - města Rotterdam. To
žije přístavem a obchodem. Vylož, nalož,
prodej a něco na tom vydělej! Tady pro-
dávají i košile s vyhrnutými rukávy, aby
člověk neztrácel zbytečně čas. Rotter-
dam je moderní město, plné mrakodra-
pů a moderního designu. Vše je nové,
funkční, i když ne moc krásné. Inu pří-
stav ... funkčnost a rychlost výstavby je
důležitější než nějaké ty ozdoby a super
design.
Dalším městem, které si motorista
zapamatuje je Utrecht. Ať jedete od-
kudkoli, na každém dálničním ukazateli
je vždy Utrecht. To že se jinde říká, že
všechny cesty vedou do Říma, tady ne-
platí. Všechny cesty vedou do Utrechtu!
Ten leží v pomyslném středu království,
a proto se tam sjíždějí všechny dálnice
a železniční tratě. Když je nějaká zem-
ská výstava, je v Utrechtu. Když se koná
konference, je tam také. Když je řeba
se sejít s přáteli ze všech koutů země,
kam jedeme? Ano, správně, do Utrechtu.
Popravdě řečeno, je to krásné staroby-
lé město s idilickými terasami na břehu
grachtu a noblesou univerzitního města.
Určitě stojí za návštěvu.
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
10
Nizozemské provincie
zdroj: www.reuneker.nl/blog/wp-content/uploads/2011/11/ nederlandse_hoofdsteden.jpg
1 Úvod
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
11
Takto bychom mohli pokračovat výčtem
dalších a dalších měst, ale to si schovám
do další kapitoly.
Po krátkém odpočinku na břehu grachtu,
se vrhněme na nizozemské provincie. Co
to je? Přeci ekvivalent našich krajů. Nizo-
zemsko je rozděleno do celkem 12 pro-
vincií, jež mají každá svého Commissaris
van de Koningin (funkce hejtmana, ale
ten tady není zvolen ve volbách, ale je
ustanovem na dobu 6 let ministry a sa-
mozřejmě skládá slib věrnosti královně).
Jedinou vyjímku tvoří provincie Limburg,
kde mají guvernéra. Kdysi byla provincie
Limburg polosamostatným knížectvím
a dodnes to nikdo politicky nesrovnal.
Provincie se od sebe vzájemně liší nejen
skladbou obyvatelstva, ale i průmyslem
a obchodem.
Každá provincie má několik měst a obcí,
v holandštině nazývaných Gemeente.
Těch po celém Nizozemí napočítáme
celkem 415 a v čele každé stojí burge-
meester (starosta). Ten spolupracuje jak
se sousedními starosty, tak i s provincií
a ministerstvy. Gemeente je nejmenší
nizozemskou správní jednotkou a kaž-
dý obyvatel, vyřizuje na radnici (geme-
enthuis) své záležitosti a radnice se
stará o pohodový život svých obyvatel.
Starosta, který je nestraník a není volen
( je vybrán na základě výběrového říze-
ní a je to jeho zaměstnání, nikoli volená
funkce), prezentuje práci svých úředníků
(amtenaar) a rádců (wethouder).
Zajímavou správní jednotkou je tzv.
Randstad, městská aglomerace kolem
Rotterdamu, Den Haagu a Amsterda-
Provincie: Správní město provincie
Groningen Groningen
Friesland Leeuwarden vlastní jazyk – fríština, provincie Fryslân
Flevoland Lelystad nejmladší provincie, od 1.1.1986
Drente Assen nejvíce senionů
Overijssel Zwolle
Noord-Holland Haarlem sem patří i hl. město Amsterdam
Zuid-Holland Rotterdam největší přístav Evropy: Europoort
Utrecht Utrecht nejmenší provincie, arcibiskupství
Gelderland Arnhem
Noord-Brabant Den Bosch pozor – Brabant je také v Belgii
Zeeland Middelburg nejvíce vodních ploch, vliv na jméno Nového Zélandu
Limburg Maastricht specifi cké postavení v rámci provincií
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
12
mu. Jedná se o úzkou spolupráci několi-
ka obcí, jež společně koordinují dopravu,
policii a další rozvoj v tomto souměstí.
Všichni dohromady se starají o blaho asi
7 milionů lidí.
Co bylo dřív: Nizozem-ská vlajka nebo triko-lora?Všichni jistě víte, že nizozemská vlajka
má 3 vodorovné, stejně široké pruhy.
Nahoře je jasně červený, pod ním je čistě
bílý a dole je kobaltově modrý. Tato vlaj-
ka je symbolem jednoty, samostatnosti
a sounáležitosti Nizomenského králov-
ství. Vlajka byla ofi ciálně přijata ústav-
ním zákonem z roku 1937, kde byly po-
psány její barvy a rozměr byl stanovem
pouze poměrem stran 2 : 3. Tzv. vlag-
genwet je vůbec nejkratší zákon, který
kdy nizozemský panovník podepsal. Má
jen jednu řádku.
„ De kleuren van de vlag van het Konin-
grijk der Nederlanden zijn rood, wit en
blauw.“ (královna Wilhemína, 19.2.1937)
Historie nizozemské vlajky se zača-
la psát již v roce 1572, v dobách tzv.
Osmdesátileté války. Tehdy severní
nizozemské provincie pod vedením Wi-
léma Oranžského povstaly proti špa-
nělské nadvládě. Tehdy byla ale barev-
ná kombinace trochu jiná – oranžová,
bílá a modrá. Oranžovou použil Wilém
Oranžský podle svého jména, ale záhy ji
námořníci změnili na červenou. Důvodů
uvedli hned několik – červená je na moři
lépe vidět, oranžová rychle bledne a na-
víc obarvit plátno na oranžovou barvu je
velmi drahé, červené barvivo je levnější.
Inu Holanďané. Za vším hledej peníze!
Tak se začaly používat dvě varianty vlaj-
ky – na moři s červeným pruhem a na
souši s oranžovým. Pokud se podíváte
na historická plátna ze 16. a 17. století,
uvidíte na nich lodě s různými barevný-
mi kombinacemi nizozemské vlajky. Na
konci Osmdesátileté války (1648) Nizo-
zemci mluví o své „Oranjevlag“, jež je
ale již s červeným pruhem. A tak oran-
žový pruh zůstal jen výsadou panovníků
z rodu Oranje a stal se tzv. Prinsenvlag.
V roce 1796 Generální stavy (nizozem-
ský parlament) rozhodl, že se bude po-
užívat pouze jedna jediná vlajka a to
s červeným pruhem. Žádná jiná varianta
nebyla přípustná, oranžová byla výslov-
ně zakázána.
Tímto vznikla vlajka jako symbol nezávis-
losti a demokracie, první republikánská
trikolora na světě. Jako symbol svobody
dala základ všem dalším povstaleckým
vlajkám a trikolórám. Podle ní vznikla
snad nejznámější trikolóra francouzské
revoluce. Podle nizozemské vlajky vy-
tvořil ruský car Petr Veliký ruskou vlajku
– jen červenou umístil až dolů. Podle ní
tvořili slovanští obrozenci v 19. století
svoje národní vlajky... Dnes trikolórové
Vlajka Nizo-
zemska
zdroj: http://
www.gvoz.cz/
fotoalbum/esca-
pe/nizozemi.jpg
1 Úvod
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
13
barvy najdeme na slovenské, slovinské,
srbské i chorvatské vlajce. A jakou ba-
revnou kombinaci má ta česká? Samo-
zřejmě, bílo-červeno-modrá.
Ale zpět do Nizozemského království
a jejich vlajce. Od roku 1937 má vlajka
kodifi kované vlastnosti a je jen jedna pro
použítí na moři, souši i pro panovníka.
Přesto k ní občas přídávají Nizozemci
oranžový praporec (wimpel). Ten se po-
užívá pouze v přímém spojení dané udá-
losti a královské rodiny ... např. královni-
ny narozeniny, narozeniny dalších členů
královské rodiny, návštěva královny/ko-
runního prince atd.
Od roku 1980 existují také pevně stano-
vená pravidla použití vlajky a instrukce
jejího rozvinutí a svinutí. Vlajky mohou
konstantně vlát nad státními budovami
jako je Rijskmuzeum, ministerstva, par-
lament atd. Nad královskými paláci vlaje
vlajka pouze v přítomnosti panovníka.
Během roku je pak několik dat, kdy by
měly vlajky zavlát po celé zemi.
Pokud nastanou další příležitosti zvlášt-
ního významu, vlajka se vyvěsí podle in-
strukcí. V tomto případě se jedná o krá-
lovské svatby, pohřby, korunovace či
státní návštěvy.
Podle protokolu, by vlajka neměla viset
přes noc venku. Správně by se měla vy-
věsit s ranním úsvitem a se soumrakem
opět svěsit. Vlajka se nesmí dotknout
země. Státní vlajka není součást stan-
dardní výzdoby, a proto by neměla být
na školních aktovkách, jako výzdoba
Datum Událost
31.1./1.2.Narozeniny královny Bea-trix, s oranžovým prapor-cem
27.4./28.4.
Narozeniny prince van Ora-nje Wiléma Alexandra (od 30.4.2013 krále), s oranžo-vým praporcem
29.4./30.4.Koninginnedag (od 2014 zrušeno), s oranžovým pra-porcem
4.5.Národní den smutku/ Uctě-ní památky padlých, 18:00 do 21:10 na půl žerdi
5.5. Den osvobození
9.5.Den Evropy, společně s vlajkou EU
17.5./18.5.narozeniny princezny Maxi-my (od 30.4.2013 královny), s oranžovým praporcem
Poslední sobota v červnu
Den nizozemských váleč-ných veteránů
15.8./16.8.formální konec Druhé světové války
3. úterý v záříotevření parlamentu – ope-ning van de Staten-Genera-al, pouze v Den Haagu
Limburgspecifi cké postavení v rámci provincií
7.12./8.12.
narozeniny princezny Ama-lie, (od 30.4.2013 korunní princezna), s oranžovým praporcem
15.12./16.12Den království – Koninkrijksdag
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
14
pokoje či na sportovním náčiní. Pokud
vlajka visí společně s jinými, náleží jí mís-
to napravo (stojíme-li zády k vlajkám).
Pokud jsou vlajky tři, národní visí upro-
střed.
Složit vlajku má také svá pevně stano-
vená pravidla. Inu jednou z barev je bílá
a vlajka je vždy někde uložena, takže se
nesmí bílá umazat. Dáme si malé cvičení
ve skládání vlajky Nizozemského králov-
ství.
1. Připravíme se, samozřejmě po-třebujeme pomocníka. Naše vlajka stále visí na žerdi. Pomalu ji spustí-me a hlídáme, aby se nedotkla země.
2. Na protilehlých koncích vlajku ucho-píme jednou rukou na švu bílé a červené. Druhou rukou uchopíme šev modré a bílé.
3. Vlajku složíme jako reporelo, do písmene Z. Tak je bílé pole uvnitř.
4. Červené pole umístíme nahoru, po-tom ji na 2x přeložíme, tak se modrá dosta-ne nahoru. Konec s úpony nebo zašivkou na žerď jsou nahoře celé složené vlajky.
5. Vlajku uložíme na vhodné místo.
Čas pro mladougeneraci – nečekaná abdikace nizozemské královny
V pondělí dne 28. ledna 2013 v 19:00 ho-din přerušilo vysílání nizozemské televi-ze NOS nalehávé sdělení královny Beat-rix. V den, kdy oslaví své 75. narozeniny (31.1.1938), celému království oznámila, že se ke dni 30. dubna 2013 vzdává trů-nu ve prospěch svého nejstaršího syna Willema Alexandra van Oranje-Nassou.
Ve svém projevu, který byl tak trochu
v letošním roce očekávan, zaskočila vět-
šinu obyvatel Nizozemského království,
když uvedla, že je již ve věku, kdy má ná-
rok na zasloužilý odpočinek a že její nej-
starší syn je plně připraven převzít vládu
nad zemí. Královna uvedla, že je čas na
novou generaci, která zemi bude vlád-
nout a že moc děkuje svým poddaným,
že ji umožnili tolik let být jejich králov-
nou. Tyto dvě věty získaly srdce národa
i politiků. Všichni jsme se cítili být sou-
částí jejího prohlášení a mladší generace
plně souhlasila, že je čas na novou krev
a někoho mladšího, kdo se ujme vlády.
Vlajka s oranžovým pruhem
zdroj: http://www.dorpsketting.nl/artafb/vlag%20
en%20wimpel%20bewerkt.jpg
1 Úvod
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
15
Pokud bychom se vrátili k historickým
faktům, tak „to samé udělala“ královna
Juliána (matka královny Beatrix), kdy
v den dceřiných narozenin zveřejnila svo-
je přání abdikovat a oznámila národu, že
slavnostní uvedení do úřadu se bude ko-
nat v den jejich narozenin, tj. 30. dubna
1980. Královna Beatrix jde ve šlépějích
své matky a dodržela dokonce i data.
Po 33 letech vlády nad Nizozemských
královstvím a dalšími zeměmi, jež pod
korunu patří, předála dobrovolně vládu
svému synovi. Pro svoji abdikaci si vy-
brala rok, kdy Nizozemsko slaví 200. vý-
ročí nezávislého království. V roce 1813
se král Vilém Frederik ujal vlády nad Ni-
zozemských královstvím a stal se histo-
ricky prvním nizozemským králem.
Pokud bychom šli zpátky do nizozem-
ské historie, objevili bychom jména jako
Willem Oranžský, který se zasloužil o ni-
zozemskou nezávislost na Španělsku,
ale tehdy nebyl prohlášen králem, ale
pouze Stadshouderem. Později bylo
Nizozemsko okupováno Napoleonem
a patřilo pod správu Napoleonova bra-
tra Ludovika. Až po roce 1813 se nizo-
zemské stavy dohodly a vyhlásily nezá-
vislé království. Tou dobou také ztácí
Nizozemsko území dnešní Belgie a poz-
ději, když nastoupila na trůn královna
(nikoli král) ztrácí dnešní Lucembursko.
Pokud mi dovolíte trochu odbočit, tak
v Lucemburské ústavě je zakotveno, že
trůn může dědit pouze muž. Když na
trůn nastoupila královna-regentka, stalo
se Lucemburské velkoknížectví na Nizo-
zemsku nezavislým. Proto se dodnes
podobají jejich národní vlajky, rozdíl je
jen v odstínu modré barvy.
Ale zpět k nizozemským králům a krá-
lovnám. Všichni z hodin dějepisu známe
něco málo ze života jednoho z Willémů
van Oranje-Nassou. Ale od roku 1890
vládne Nizozemskému království žena.
Nejdříve to byla královna-regentka
Emma, poté její dcera královna Vilemí-
na, jež byla striktní v dodržování všech
nařízení a královského protokolu. Občas
ji lidé nazývali „mužem v sukni“. Byla
prý velmi strikní a plně oddaná vládě.
Její dcera, královna Juliána, byla úpl-
ně jiná. Lidem byla nazývána „matkou
národa“ a celý život měla velmi silné
socialně-ekonomické cítění. Nikdy ne-
vyžadovala složité španělské královské
protokoly a byla prostě jednou z „nizo-
zemců“. V roce 1980 nastoupila na trůn
Královna Beatrix
zdroj: http://hethuisvanoranje.nl/07%20Vors-
tinnen%20van%20Oranje-Nassau/18%20Konin-
gin%20Beatrix/Foto‘s%20Algemeen/Koningin%20
Beatrix%20Wilhelmina%20Armgard%201938.jpg
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
16
její dcera Beatrix a stala se královnou-
-businessmankou. Všichni její poddaní
o ní hovoří jako o dokonalé obchodnici
a profesionálce. Svoji rodinu v jednom
ze svých projevů povýšila na fi rmu van
Oranje-Nassou, kde má každý svoji funk-
ci a své pevně dané úkoly. Vše tam musí
dokonale klapat, pak bude dokonale fun-
govat i nizozemská společnost. Není jis-
tě neznámým faktem, že sama královna
je vlastníkem několika desítek akcií fi rmy
Heiniken nebo dalších prosperujících ni-
zozemských fi rem. V devadesátých le-
tech 20. století byla agenturou Forbes
prohlášena za nejbohatší ženu Evropy
a ve světovém měřítku byla v první de-
sítce. A proč? Kde vzala tolik majetku
a peněz? Pokud odečteme hodnotu je-
jích nemovitostí a děl Rembrandta a van
Gogha, zůstává stále úctihodný kapi-
tál, který vznikl díky jejím obchodním
zájmům. Jejím stínovým poradcem byl
mimo jiné její manžel princ Claus.
Ale zpět ke změnám v Nizozemském krá-
lovství. 30. dubna 2013 byl ofi ciálně do
úřadu uveden nový král Willem-Alexan-
der. V novinách se spekulovalo o králi
Willemu IV., ale sám princ Willem-Alexan-
der Claus George Ferdinand (*27.4.1967)
prohlásil, že nechce být žádným číslem
v pořadí, a proto bude králem Willemem-
-Alexandrem. Jeho zákonitá manželka
Máxima Zorreguieta (*17.5.1971) se spo-
lu s ním stala nizozemskou královnou.
Jejich nejstarší dcera Catharine-Amelia
Beatrix Carmen Victoria (*7.12.2003) se
od 30. dubna 2013 ofi ciálně stala ko-
runní princeznou H.K.H. de Princes van
Oranje-Nassou (Její Královská Výsost
princezna Oranžsko-Nassauská), prv-
ní dědička trůnu. Samozřejmě ten den
princ Willem-Alexander ztrácí svůj sou-
časný ofi ciální titul Z.K.H. de Princ van
Oranje-Nassou a stane se Z.K.H. de Ko-
ning van het Koninkrijk der Nederlanden
(Jeho Královská Výsost, král Nizozem-
ského království ).
Ve svých 46 letech se Willem-Alexander
stane jedním z nejmladších monarchů
světa. Nizozemská politická platforma
to vítá a říká, že král a premiér Mark
Rutten jsou vrstevníci a vidí svět určitě
jinak, než generace jejich rodičů. Willem-
-Alexander je také léta členem Olympij-
ského výboru IOC, kde bude muset svou
činnost ukončit. Spolu s Máximou a dce-
rami jsou velkými fandy nizozemských
národních týmů a nevynechají jediné
mistroství světa či olympijské hry. Na
V.I.P. tribuně jsou vždy plni optimismu,
sportovního elánu a vždy v oranžovém.
Dalším z Alexandrových specifi k je jeho
aktivní zapojení do projektů spojených
s water-managementem (managemen-
tem vody) a projektů v rámci Oranje-
fond-microfi nancering (Mikro-ekonomic-
ké projekty, doména především jeho
ženy princezny Máximy).
Co se v nizozemské kultuře od 30. dub-
na 2013 změnilo? Až do roku 2012 slavili
30. dubna Koninginnedag (Den královny,
ofi ciálně narozeniny královny Juliány), od
roku 2014 slaví Koningsdag 27. dubna,
narozeniny Willema-Alexandra. První
dvě obce, kde se Den krále slaví, jsou
Amstelveen a de Rijp. Zde se měl sla-
vit Koninginnedag v roce 2013, ale ten-
to rok se žádný Den královny neslavil.
V daný den bula „pouze“ ofi ciální abdi-
1 Úvod
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
17
kace královny Beatrix a uvedení nového
krále Willema-Alexandra a jeho ženy do
úřadu. Obě obce jsou s tímto faktem
smířeny a těší se na historický fakt, že
budou historicky prvními v přehledu
svátků Dne krále. Pro upřesnění, každý
rok byly vybrány vždy dvě obce/měs-
ta, kam královna Beatrix s Princem van
Oranje dorazila. V jedné strávili dopole-
dne a ve druhé odpoledne. V roce 2013
se žádný svátek neslavil a obě obce/ge-
meente byly automaticky nominovány
na rok 2014.
A jak se změnilo pořadí „čekatelů na
trůn“ po 30.4.2013? Od 1. května 2013
je první v pořadí H.K.H. Princezna Catha-
rine-Amelia (*2003), princezna van Oran-
je-Nassau, poté její sestry princezna
Alexia (*2005) a Ariane (*2007). Po nich
by následoval bratr Willema-Alexandra
princ Constantijn a nakonec jeho děti.
Kdyby celá tato rodinná větev vymře-
la, přišla by na řadu sestra stávající
královny Beatrix, princezna Margariet.
Bohužel její děti se v následnictví trůnu
už neuvádí. Jen tak na okraj, princezna
Amelia je také 827. v pořadníku na ang-
lický královský trůn.
Královna Beatrix – vtip
Zdroj: http://i41.tinypic.com/dpzudx.png
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
18
Takže „ Long life the Queen!“ (do 30.4.2013) a „ Long life the King!“ (po 30.4.2013).
zdroj: scan časopis ORANJE BOVEN 2/2012
1 Úvod
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
19
Korunovace nizozem-ského krále nebo krá-lovnyS uvedením nového nizozemského krá-
le Willema Alexandra do úřadu dne
30.4.2013 musíme zmínit několik histo-
rických fakt spojených s tímto ceremo-
niálem.
V roce 2013 slavilo Nizozemské králov-
ství slavit 200 let samostatného a ne-
závislého království, pod jehož správu
dnes spadá nejen území 12 provincií
v západní Evropě, ale i ostrovy Bonai-
re, Saba a sv. Eustacha, dále historická
území v karibské oblasti jako je Curacao,
sv. Martin a Aruba. V roce 1813 byl his-
toricky prvním Nizozemských králem ko-
runován Vilém I. Nizozemský. Tento král
si u Amsterdamského obchodníka ob-
jednal i korunovační klenoty. Jelikož ob-
jednávka byla učiněna narychlo a státní
pokladna nebyla zrovna přeplněná, ne-
chal budoucí král Vilém I. královské ko-
runovační klenoty vyrobit z mědi, stříbra
a polodrahokamů. V pohledu evropské
historie monarchií jsou tyto klenoty vel-
mi mladé a ne tak „ výstavné“ jako mají
nebo měla jiná království. V roce 1840 je
nechal budoucí král Vilém II. vyrobit ze
zlata a poněkud dražších kamenů.
Přísaha Willema Alexandra a Maximy
zdroj: http://static1.volkskrant.nl/static/photo/2013/9/14/6/20130430165627/media_xl_1631691.jpg
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
20
Nizozemská společnost má vždy něco
extra, a tak i korunovace není v pravém
slova smyslu korunovací, ale pouhým
uvedením krále do úřadu – INHULDI-
GING. Ceremonál se 30. dubna 2013
odehrál v Amsterdamu v kostele Nieuwe
kerk, jež je ke královským ceremoniálům
ze zákona určen. Zde se odehrávají krá-
lovské svatby a korunovace/uvedení do
úřadu (Královské pohřby se ale konají ve
městě Delfty v kostele Oude Kerk, kde je
i královská hrobka). V tomto případě ab-
dikující královna Beatrix podepsala v pa-
láci De Dam svoji abdikaci a poté byl její
syn Willem-Alexander, Z.K.H. de Prince
van Orajne-Nassou slavnostně uveden
do úřadu krále. Před zraky všech členů
parlamentu (de Eeste a Tweede kamer/
senát a sněmovna lidu) slíbil lidu, že
bude spravedlivě vládnout a udělá ma-
ximum pro rozkvět království. Po slav-
nostním slibu krále, který sedí na trůně
v čele kostela Nieuwe Kerk a má přes ra-
mena královský hermelín, mu slíbí všich-
ni členové parlamentu svoji poslušnost
a on je opětovně jmenuje do úřadu.
Nizozemský král nemá nikdy na hlavě
korunu, proto se také tento ceremoniál
nejmenuje korunovace. Královská koru-na, jež byla vyrobena v roce 1815 z mědi
a stříbra v Amsterdamu, leží na králov-
ské podušce a nikdy není umístěna na
hlavu monarchy. Na stole před králem
leží také královské žezlo – symbol krá-
lovské moci nad královstvím, královské jablko – vazba krále k zemi, suvenerita
státu, královský meč – královská moc,
schopnost panovníka vládnout zemi a vý-
tisk Grondwet (ústavy), na který král pří-
sahá. Podle ústavy se jedná o článek 32.
Jelikož je Nizozemské království zemí
s demokratickým zřízením, musí monar-
cha slíbit poslušnost a povinnost tzv.
Staat-Generaal, reprezentantům správní
moci. Tento ceremoniál je pouze občan-
ským ceremoniálem, de jure, a nikoliv cír-
kevním pomazáním panovníka. Z tohoto
důvodu nemá panovník nikdy korunu na
hlavě. Zlí jazykové říkají, že je příliš těž-
ká, aby ji někdo nosil na hlavě, ale v to
se znalostmi o Svatovítské koruně ne-
věřím.
A proč byla královna Beatrix bez krále?
Její manžel byl pouhým pricem Clausem,
nikoli králem. Je pro to jednoduché vy-
světlení – král znamená de jure mnohem
více než královna. Takže když království
dědí dcera, bude královnou a její, přiže-
něný, manžel bude celý život pouhým
princem. Pokud království dědí princ, pří-
pad Willema Alexandra, jeho žena může
být na základě rozhodnutí Staat-Genera-
al královnou. A tak se z prince Willema
Alexandra stal posledního dubna 2013
král a z jeho ženy, argentincké dívky
Máximy, královna. Z jejich nejstarší dce-
ry byla poté korunní princezna Cathri-
na-Amelia van Oranje-Nassou. Toto pří-
jmení má ofi ciálně vždy jen přímý dědic
trůnu.
A co se stalo z královny Beatrix? Z ní
byla od 1. května 2013 princezna. Ode-
vzdala své paláce svému synovi a od-
stěhovala se na zámeček Draakenstein,
kousek od paláce t Loo. Vždy se o krá-
lovně říkalo, že tento zámeček má nej-
raději a že dokonce od něj má i vlastní
klíče. Od ostatních paláců nikoliv. Tam je
vždy někdo, kdo ji dveře odemkne a ote-
1 Úvod
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
21
vře. I Willem Alexander bue sídlí v Den
Haagu a pouze ofi ciální státní návstěvy
přijímá v Amsterdamu v paláci De Dam,
tak jak je zvykem.
A co se říkalo a šuškalo o nadcházející
korunovaci? Lid byl potěšen královni-
ným prohlášením, jež pronesla v pon-
dělí 28.1.2013 v 19:00 hodin. Kdy všem
svým poddaným poděkovala za dlouhá
léta (1980-2013), jež mohla strávit jako
jejich královna. Dále uvedla, že cítí, že je
čas uvolnit místo nové mladší generaci
a že její nejstarší syn je na tuto důležitou
funkci plně připraven. Předseda vlády
Mark Rutte o královně prohlásil, že je iko-
nou své doby – „Icoon van Nederland“,
což je v očích prostého lidu velký kompli-
ment. Královna vyzvala občany, aby po-
kojně a bez zbytečných komplikací přijali
i malou změnu v systému státních svát-
ků a od roku 2014 místo Koninginnedag
(Den královny, 30.4.) slavili o pár dní dří-
ve de Koningsdag (Den krále, narozeniny
Willema Alexandra, 27.4.). Systém oslav
zůstal pro rok 2014 nezměněn. V roce
2013 se žádný Den královny nebo krá-
le neslavil, jelikož na tento den připadá
ceremoniál uvedení krále do úřadu – tzv.
Inhuldiging.
Královna Beatrix, když informovala své poddané, že bude abdikovat.
Zdroj: http://www.ocan.nl/images/stories/koningin%20Beatrix.jpg
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
22
Státní portrét královského páru
zdroj: http://www.koningsdag27april.info/wp-content/uploads/2013/02/statieportret-willem-en-alexander-maxima.jpg
1 Úvod
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
23
Změna ve vládě Nizo-zemského královstvíDne 30. dubna 2013 došlo k historické
zněmě ve vládě Nizozemského králov-
ství. Po 33 letech vlády abdikovala ni-
zozemská královna Beatrix ve prospěch
svého nejstaršího syna prince Willema
Alexandra.
Již několik let se spekulovalo, kdy ke
změně na trůně dojde, odborníci sesta-
vili seznam několika důležitých dat a na-
konec se abdikace uskutečnila ve státní
svátek – Koninginnedag, tj. 30. dubna.
Tento den národ slaví narozeniny mat-
ky královny Beatrix, královny Juliany
(*30.4.1909 - 20.3.2004). V roce 2013
jsme tedy naposledy oslavili tento stát-
ní svátek a od roku 2014, slavíme tzv.
Koningsdag, jež je spojen s datem naro-
zení krále Wiléma Alexandra, 27.4.1967.
Státní svátek se bude tedy slavit o ně-
kolik dní dříve.
Dne 30.4.2013 v 10:07 královna Beatrix
v paláci de Dam v Amsterdamu abdiko-
vala. Celý proces abdikace byl historicky
prvně přenášen kamerami a celý národ
mohl vše sledovat v přímém přenosu.
Když královna dokument podepsala,
ozval se venku před palácem bouřlivý
potlesk. Posléze museli dokument po-
depsat Willem-Alexander a jeho žena
Maxima, zástupci parlamentu, provincie
Severního Holandska, starosta Amster-
damu a zástupci závislých území v Ka-
ribiku.
V odpoledních hodinách proběhl v kos-
tele Nieuwekerk slavnostní ceremoniál
uvedení nového krále Willema Alexan-
dra a jeho ženy Maximy do úřadu. Bo-
hužel tento proces není v protestanské
zemi církevní, ale civilní. A tak král není
korunován, ale pouze uveden do úřadu.
Královská koruna a další insignie vlády
jsou položeny na stole před králem a on
pouze přísáhá věrnost a oddanost svým
poddaným. Poté členové parlamentu
jmenovitě skládají slib novému králi.
Tímto dnem se změnilo také postavení
několika členů královské rodiny. Nejstar-
ší dcera krále Willema Alexandra Catha-
rina Amália (běžně nazývaná princezna
Amália) se stala historicky první princez-
nou Oranžskou. Do roku 2012 se titul
princ Oranžský vztahoval pouze na muž-
ské potomky rodu, až v posledním roce
došlo k parlamantem uznané změně.
Abdikující královna Beatrix se stala mo-
mentem své abdikace princeznou van
Nassou. Děti její sestry, princezny Mar-
gariet, jsou nyní vyloučeni z přímé po-
sloupnosti dědictví nizozemského trů-
nu, jelikož tato možnost přešla na bratra
Willema Alexandra, prince Constantijna
a jeho tři děti.
Od 30. dubna je králem Willem Alexander
Claus George Ferdinand van Oranje-Na-
ssou a jeho žena Maxima je královnou.
Willem Alexander se musel vzdát několi-
ka svých pracovních závazků. Několik let
byl aktivním členem olympijského výbo-
ru, byl členem výboru pro mezinárodní
vodní hospodářství při OSN a dalších
a dalších funkcí spojených především
s watermanagementem a sportem.
Jeho dcera, dnes korunní princezna Amá-
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
24
lie, nezměnila na svém životě příliš mno-
ho. Je jí teprve 10 let (* 7.12.2003), a tak
bude jěště několik let povinně navštěvo-
vat Základní školu Bloemcampschool ve
Wassenaaru, kde bydlí se svými rodiči
a sestrami.
Celá rodina zůstane nadále bydlet ve
Vile Eikenhorst ve Wassenaaru a ex-
-královna Beatrix se s radostí na „penzi“
přestěhuje do svého oblíbeného zámeč-
ku Draakenstein.
Skupinové foto při korunovaci
zdroj: http://latvia.nlembassy.org/binaries/fullcentrecolumnimage/content/gallery/postenweb/l/letland/netherlands-
-embassy-in-riga/groepsfoto-inhuldiging-anp-1024.jpg
1 Úvod
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
25
Rodokmen Oranje-Nassou
zdroj: )scan časopis ORANJE BOVEN 3/2013
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
26
Amsterdam, osobité hlavní městoobchodní a zároveň kulturní centrumEvropyMěsto, které nenuceně kombinuje měš-ťáckou vážnost s mladistvým radikalis-mem.
Amsterdam je dnes kompaktní pulsují-
cí město s více než miliónem obyvatel.
Jeho typicky holandská čistota a úprav-
nost jako ze škatulky je v rozporu s tím,
že je město považováno za hlavní cent-
rum evropské alternativní kultury a jež je
charakteristické uvolněnou atmosférou
a místy, kde se otevřeně prodávají měk-
ké drogy, jež jsou dlouholetým sporem.
Na jedné straně má vláda jisté příjmy
z drog a kontrolu nad jejich uživateli,
na druhé straně společnost musí čelit
chování jejich uživatelů. Paradoxem tzv.
Coff eeshopů je fakt, že nikde v Nizozem-
sku nelze ofi ciálně drogy koupit (není zde
žádný velkosklad) či pěstovat, ale Coff e-
eshopy je mohou legálně prodávat. Há-
danka zní: Jak se droga do obchodu do-
stane, aby mohla být legálně prodána?...
odpovězte si sami.
Ale zpět k historii města na řece Amstel.
Už víte, odkud pochází její jméno? Ano,
v údolí řeky Amstel byla okolo roku 1200
založena rybářská vesnice, jež byla vý-
hodně umístěna na vnitrozemském po-
břeží mořského zálivu Zuiderzee a chrá-
něna před bouřemi. Na druhé straně
byla propojena se Severním mořem,
a tak nic nebránilo rozvoji mořeplavectví
a obchodu po moři. Brzy se tak Amster-
dam stal vzkvétajícím přístavem. Oko-
lo roku 1270 postavili zdejší obyvatelé
přehradu (nizozemsky – dam), aby mohli
efektivněji chránit svá obydlí před příli-
vovými vlnami, a ta dala městu jméno
Amsterdam: Amstel ( jméno místní řeky)
+ dam (hráz) + trochu jazykové kreace.
Již roku 1300 se Amsterdam stává měs-
tem a získává i městská práva, na druhé
straně je osvobozeno od poplatků na
holandských vodních kanálech. Amster-
dam se ve 14.-16. století stává členem
hanzy ( jako např. Hamburk nebo Brémy)
a stal se tak důžetým přístavem na tra-
se do beldických Brugg. Holanďané tak
začali obchodovat skoro se vším od obilí
až po cenné látky a kovy.
Amsterdam–mapka
zdroj: http://www.mappery.com/maps/
Amsterdam-City-Tourist-Map-2.jpg
1 Úvod
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
27
Město rostlo a potřebovalo více a více
místa, jenže kolem byla mokrá blata
nebo moře. Tím byli obyvatelé přinuceni
stavět hráze a vysušovat území uvnitř
hrází. Tak vznikaly první poldery. Oko-
lo roku 1380 bylo město zvětšeno, byl
vykopán nový příkop a postaveny nové
hradby. Starý příkop se stal vnitřním
grachtem. Tento postup opakovali v his-
torii města Nizozemci celkem pětkrát.
V roce 1602 byla založena pověstná
Holandská východoindická společnost
a krátce na to následoval bouřlivý rozvoj
města a obchodu. V těchto letech za-
žívá Nizozemsko tzv. Zlatý věk. V roce
1621 byla založena méně úspěšná Zá-
padoindická společnost, jejíž členové
záhy zakládají na novém kontinentě
Nový Amsterdam (dnes New York). Am-
sterdam den ode dne prospíval, zatímco
belgické Antwerpy den ode dne upada-
ly. Náboženská tolerance města lákala
příslušníky všech náboženských smě-
rů, a tak město pomalu opanovali Židé
z Portugalska, kteří z Amsterdamu udě-
lali centrum obchodu s klenoty. Kromě
spousty spotřebního zboží vyžadovali
bohatí obyvatelé své portréty a obrazy
ke zkrášlení svých luxusně vybavených
domů. To sem přilákalo mnohé umělce,
např. Rembrandta van Rijn, který se do
Amsterdamu přistěhoval v roce 1631.
V roce 1655 město čítalo již neuvěři-
telných 200 000 obyvatel a byla zde
otevřena nová velkolepě pojatá radni-
ce. Koncem 17. století končí i zlatý věk
Holandska a nastává období okupace
a úpadku. V roce 1806 bylo vytvořeno
Holandské království a Napoleonův bra-
tr Louis byl ustanoven králem. Usídlil se
na nové radnici a prohlásil ji za královský
palác. V roce 1815 bylo vytvořeno krá-
lovství nizozemské, ale obnovit obchod
a intenzivní spojení s koloniemi se již ne-
podařilo v plné míře. Navíc lodě nemohly
proplouvat přes mělký záliv Zuiderzee
a přístav se přesunul do Rotterdamu,
ležícím v ústí řek Rýna a Maasy.
Město si stále udržovalo svůj kolorit
a snažilo se držet své prvenství v obcho-
dování. Díky neutralitě během 1. světo-
vé války se Amsterdam nadále rozvíjel
a poskytoval útočistě běžencům z celé
Evropy. Za 2. světové války se město
vyhnulo katastrofálnímu bombardování,
jež postihlo Rotterdam, a tak si uchova-
lo svůj historický šarm a stalo se tak po-
zvánkou pro turisty z celého světa.
Dnes Amsterdam nabízí historické cen-
trum s mnohými „nahnutými“ domy
a grachty. Turista se může celý den tou-
lat po ulicích a nábřežích, kochat se krá-
sou holandských, tzv. amsterdamských
domů, jež nejužší má pouhých 92cm fa-
sády směřující do ulice.
Co v Amsterdamu navštívit? Určitě se
vydáte na náměstí Dam, kde se odehrá-
vají všechna důležitá shromáždění lidu
a demonstrace nespokojených (takový
nizozemský Václavák). Zde stojí i králov-
ský palác, který byl kdysi radnicí a jež
Louis Bonaparte prohlásil za svůj palác.
Dnešní královská rodina jej používá pou-
ze k velmi ofi ciálním událostem, většinu
času královna/král tráví v Den Haagu.
K malebné procházce podél vody zvou
kanál Singel, Herengracht a Prinsengra-
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
28
cht. Dál může každý navštívit dům Rem-
brandta van Rijn či jedno z mnohých
muzeí či galerií. Možností je nekonečné
množství a každý si musí vybrat, co jej
zajímá a co během svého krátkého po-
bytu stíhá. Dnes lze navštívit Amster-
dam letadlem tzv. „na otočku“ nebo na
víkend. Z letiště vás doveze vlak až na
hlavní nádraží, jež je v samém centru
města.
Jediný den, který je trochu jiný, je tzv.
Koninginedag (Den královniných naroze-
nin), jež se slaví každoročně 30. dubna.
Tento den se město promění v oranžo-
vý cirkus pod širým nebem a masa lidí
je kontrolována a usměrňována policií.
Mnohdy policie kontroluje nově přijíždě-
jící hned na nádraží a většině mimo-Am-
sterdamských není povolen vstup do
města. V roce 2013 proběhla 30. dubna
ofi ciální korunovace nového krále Wille-
ma-Alexandra, a tudíž se neslavil Konin-
ginedag. Od roku 2014 se slaví Den krá-
lových narozenin, 26. dubna.
Už máte letenku? A jste ready vyrazit do
města na řece Amstel?
Amsterdam – královský palác Dam
zdroj: Vlastní foto BT
Amsterdam – grachty
zdroj: foto Peter Posthumus
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
29
2 Transport
Neklid na hraněEvropy„Het is Chinees voor mij.“ (To je pro mne španělská vesnice)
Tento historický fakt má vliv i na cha-
rakter obyvatelstva v dané lokalitě. Po-
kud budeme mluvit o Češích, tak určitě
řekneme, že jsou to klidní a trpěliví lidé
a hlavně mají vždy času dost. O Holan-
ďanech toto neplatí. Ti jsou neklidní,
věčně s něčím nespokojení, neurotičtí.
Tady jsou potomci těch, co došli až na
kraj kontinentu a nemohli dál, i když by
rádi šli dál. Vnitřní hlas je nabádá k dal-
ším krokům, pohybu, ale okolní svět je
brzdí a nenabízí jim dostatečnou šanci
pokračovat. Jsou tady všichni pohro-
madě. Všichni, co opustili svoji „rodnou
hroudu“, protože měli jiné názory, jiný
pohled na svět, hledali lepší život. Tady
jsou ti, co museli ze své země prchnout
a skrýt se na nehostinných blatech delty
řek Maasy a Rýna. Tady je nikdo nehle-
dal. O tento blátivý kus země historicky
nikdo z velkých vladařáů moc nestál.
I velký Gaius Julius Caesar došel až
k dnešnímu Maastrichtu (ten jeho vojáci
založili), tam naznal, že dál jsou jen mo-
čály a písek, to nemá žádnou cenu dobý-
vat, otočil se a šel domů. O pár století se
pokusili zem podmanit Habsburkové. Po
místních potyčkách naznali, že jižní část
(až po řeku Maasu) jim bude stačit a zby-
tek... deltu řek nechali být. Tam nic není,
jen voda a bláto. Později přišli španělští
Habsburkové. Ti viděli, že holanďané me-
zitím postavili pár hrází, zúrodnili několik
polderů, a tak zabrali Holandsko až po
Amsterdam. Dál to nemělo cenu... vítr,
bláto a voda. Až Vilém Oranžský a jeho
potomci si vymohli svou rodnou zemi
zpět a přesvědčili zbytek Evropy, že Ni-
zozemské království má určitou cenu
a stojí za to, s ním v Evropě počítat.
Přestože je ve stínu dvou velkých bra-
trů Francie a Německa, něco znamená
a bude znamenat.
zdroj: Blanka Tomášková
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
30
Pokud byse hodnotilo místní obyvatel-
stvo a jeho ekonomický vývoj, tak mu-
síme říci, že Nizozemci jsou zemědělci,
co se postupně stali obchodníky. Úrod-
né zemědělské půdy v Nizozemsku příliš
není. Půda je zde buď jílovitá nebo písči-
tá, navíc neustále nasáklá vodou. Místní
zemědělci se věnují spíše chovu dobytka
– ovcí a krav. Ten se volně popásá venku
a farmář je chodí jen přikrmovat a dojit.
Tento fakt má vliv i na holandský jídel-
níček. V celé zemi nenajdete snad jedi-
ného „domorodce“, který by nejedl sýr
alespoň 2krát denně, nepil mléko a neu-
měl jezdit na kole. To je opravdu typicky
holandské – kus tvrdého sýra v lednici
a sklenice mléka k obědu.
Ale jak se z nich stali obchodníci? Jed-
noho dne objevili kouzlo mořeplavby, vy-
stavěli přístavy a začali s obchodem pro
zbytek Evropy. Došlo jim, že nemají žád-
né nerostné bohatství, takže něco vyrá-
bět bude hodně těžké. Lesy spotřebovali
na stavbu lodí, a tak už jim zbyl jen exo-
tický náklad z Orientu. Proto se pokusi-
li všechno prodat a ono to fungovalo!
Od těch dob je nizozemská ekonomika
postavena na modelu „koupím-prodám-
-vydělám“. Časem se natolik zdokonalili,
že jsou opravdu schopni super výhodně
prodat i svou matku a ještě se tvářit, že
je to „kšeft“ století. Obchodovat s Ho-
lanďanem, to není vůbec jednoduché!
Každý cent otočí alespoň třikrát, všech-
no fi nančně promyslí a cenu stanoví tak,
že vás málem omyjou a on se tváří, že je
to minimum z minima.
V Holandsku se také zrodilo rčení „se-dět na penězích“. To bylo v hlubokých
dobách středověku, kdy Holanďané začí-
nali s obchodem a banky ještě nefungo-
vali. Každý obchodník měl doma křeslo
s tajnou schránkou. Ta se otevírala zved-
nutím sedáku. Když přišel zákazník, ob-
chodník seděl na své židli a byl si jist, že
mu peníze nikdo v nestřežený okamžik
neukradne. Tato židle byla v každé ob-
chodnické domácnosti jen jedna a na ni
mohl sedávat jen pán domu. Nikdo jiný.
Byl to takový domácí trůn.
Dnes mají Nizozemci své banky a ob-
chod funguje na jiné bázi než ve stře-
dověku. Přesto se snaží udržet si svoji
prioritu nejen v Evropě. Aby se výrobky
rychleji dostali k zákozníkovi, postavi-
li Nizozemci Batavulijn, železniční trať
pro nákladní rychlovlaky z Europoortu
až k německým hranicím. Podle mezi-
národního ujednání měli Němci pokra-
čovat, aby vlaky z přístavu dojely do
Porýní-Vestfálska v minimálním čase.
Bohužel Německo tento gigantický pro-
jekt zatím odložilo, a tak vlak na hrani-
cích zpomalí a jede po obyčejné železni-
ci. Dalším dopravním prostředkem jsou
letadla a nizozemský Schiphol je jedním
z největších letišť Evropy. V jeho okolí
se usídlily mezinárodní fi rmy, pro něž je
výhodné mít svoji fi liálku na evropském
kontinentě a Nizozemsko je díky svému
daňovému systému ideální. Poslední ob-
chodní tepnou jsou dálnice. Ty vytvořily
po celém království hustou síť s „oky“
25km na 25km. To je strategie úniku
a plynulosti provozu. Pokud je jedna
dálnice uzavřena, dá se to objet po další
a není to až tak velká zajížďka. Ekono-
mické myšlení! Navíc se hlavní dálnice
kříží v pomyslném středobodu Nizozem-
2 Transport
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
31
ska, v Utrechtu. Tak se vám, jako turis-
tovi může zdát, že na každé křižovatce
je vždy směrovka na Utrecht. Ať jedete,
kam a kudy chcete.
Nizozemsko není jen zemí, kde se lidé
loučí, ale i kam přicházejí. Díky velké-
mu přístavu, do Rotterdamu připlouva-
jí i nezvaní hosté z Afriky a Asie. Ti se
postupně usazují v Rotterdamu a okolí.
Našetří peníze na letenku pro zbývající
rodinné příšlušníky a všechny je pozvou
do „země zaslíbené“. Tak se z Rotterda-
mu stává tzv. melting-pot, kde žije na 83
národností a původní (opravdoví ) Holan-
ďané jsou v menšině (48%). Před něko-
lika lety zde byl uveden do úřadu první
starosta království neholandského pů-
vodu. Velká změna a nekonečné diskuse.
Skupina obyvatel tomuto trendu fandí
a cítí satisfakci za všechny cizince, co se
pokouší integrovat a v Nizozemsku na-
lezli druhý domov. Druhá skupina je silně
proti. Bojuje za znovunalezení národní
identity a vyhoštění cizinců. Oba směry
mají své dobré i špatné názory. Pokud
se jejich aktivity drží v mírumilovných
hranicích, je to ku prospěchu celé spo-
lečnosti. Pokud to někdo vyhrotí, je to
problém. Asi nejextremnějším je hnutí
PVV(Partij voor vrijheid - Strana svobo-
dy) G.Wilderse.
Pro cizince tady mají jasná pravidla inte-
grace. Každý cizinec musí složit během
15 let zkoušku z holandštiny a dějin Ni-
zozemska. V každém městě je večerní
jazykový kurz. Ten je skoro bezplatný
a funguje pod ministerstvem školství.
Jen obyvatele zemí EU musí za své ja-
zykové vzdělání platit. Ti totiž nemají
onu povinnost, jelikož v rámci EU jsme
si všichni rovni. Pro získání holandského
pasu musíte složit jazykovou zkoušku
nebo jako občan EU se provdat za Nizo-
zemce a žít zde alespoň 4 roky. Ale vět-
šina z euroobyvatel netouží po holand-
ském pase, jelikož je úplně stejný jako
český nebo německý. Člověk má stejná
práva a povinnosti po celé Unii.
Příliv cizinců má samozřejmě negativní
vliv na jazyk. Podle fi lologů se holanšti-
na mění a krajový dialekt nese slyšitelné
známky vlivu jiných jazyků. V okolí Ro-
tterdamu je v holandštině slyšet čím dál
tím více arabských slov. V Den Haagu
mají zase slova z jazyků Indonesie. Kaž-
dé město nebo obec má svoje jazykové
specifi kum. O vlivu angličtiny se snad ani
nemusíme zmiňovat... poholandšťování
anglických slov a tvorba vlastních sloves
je kouzelná. Slovesa jako googelen, ese-
mesen a pingen, není třeba ani překlá-
dat. Sama čeština má svá skoro stejná
čengliš slova. Občas Holanďané jsou tak
daleko, že změní výslovnost a zamění
„G“ za „CH“ (např. hrát golf – golfen, vý-
slovnost CHOLFEN).
Od jazyka se vraťme zpátky k obcho-
du. Díky přistěhovalcům, kteří chtějí jíst
ty samé potraviny, na které byli zvyklí
doma, obchody a hlavně tržistě ve vel-
kých městech nabízí skoro všechno. Od
pravé turecké pizzy, ještě teplé z turec-
ké pekárny až po ovoce Jackie a další,
jejichž jména neznám a ani nevím, jak
bych je měla jíst. Možné je koupit skoro
všechno, ale český chléb a knedlíky(ani
ingredience na ně) nikoli. Česká menši-
na je tady miniaturní a Češi nejsou asi
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
32
takoví obchodníci. Tak nám nezbývá než
žádat známé o zásilky z Čech.
Přestěhovalci mají vliv i na místní kultu-
ru a náboženství. Není výjimkou, když
vedle kostela stojí mešita, když je v pá-
tek muslimský svátek, v sobotu hindu
a v neděli pak křesťanský. Vše dohroma-
dy, a přesto tak nějak samostatně. Tady
jsou křehké hranice mezi rasismem a to-
lerancí, mezi oer-holandským a allochto-
nen (cizinci), mezi křesťanstvím a dalšími
náboženskými směry. Vše se vzájemně
ovlivňuje, doplňuje i vyzývá k diskusím.
To je to známé holandské koloniální myš-
lení a obchodování v jednom.
Kontrolní otázka: znáte alespoň 5 Ho-lanďanů?
Víte, že historickým vlivem má nizozem-
ská hymna pořád slova, kde lid slibuje
poslušnost španělskému králi? Dodnes
to nějak nestihli opravit. Inu chybička se
vloudí.
Slavní Holanďané: Erasmus Rotter-
damský (fi losof ), Abel Tasman (mo-
řeplavec a objevitel), Rembrandt van
Rijn (malíř ), Vincent van Gogch (malíř ),
P.J.H. Cuypers (architekt), Willem van
Oranje - Vilém I. Oranžský zvaný Ml-
čenlivý (panovník), Anthony Fokker
(letecký konstruktér), Huge de Gro-
ot (fi losof ), Albert Heijn (obchodník),
otec Abrahám (šmoulové), Anna Frank
(deník židovské dívky).
Když Holanďanédobývají světAby Holanďané mohli pohodlně dobývat
svět, založili několik velkých obchodně-
-logistických společností. Asi tou nej-
známější novodobou je jejich letecká
společnost KLM – Koninglijke Luchtva-art Maatschappij, nebo její mnohem
známější anglické jméno: Royal Dutch
Airlines (Královská letecká společnost).
Jejich domovským letištěm je samozřej-
mě letiště na předměstí Amsterdamu –
Schiphol.
Dne 7.10.1919 byla společnost založena
a její základní kapitál čítal 1,2 miliony gu-
ldenů. Královna Vilemína viděla v letecké
dopravě budoucnost a tušila, že za pár
let bude KLM důležitou nizozemskou fi r-
mou, proto ihned přidala k jejich názvu
přívlastek Královský. První komerční let
se uskutečnil již za půl roku po vzniku
společnosti a to z Amsterdamu do Lon-
dýna dne 17.5.1920. Letadla se tehdy
vyráběla i v Nizozemsku a prvním stojem
byl samozřejmě domácí letoun Fokker.
Od května se postupně rozletěla letedla
po celé Evropě. KLM jako první letecká
společnost získávala ta nejlepší místa
a časy. Už 1. řijna 1924 se letedla s pasa-
žery na palubě vydala do nizozemských
kolonií a zamířila směrem do Asie do
Batávie, Nizozemské Indonésie, Jakarty
a dalších. Ve spolupráci s Brity zavedla
KLM po druhé světové válce lety i do
britských kolonií (Indie, dnešní Vietnam
a další ). V roce 1945 začíná spolupraco-
vat s PanAm, leteckou společností USA
a zavádí lety i na západní polokouli.
2 Transport
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
33
Poptávka roste a požadavky cestujících
se více a více specializují. V roce 1966
KLM uvádí novou dceřinnou společnost
NLM (Nederlandse Luchtvaart Maats-
chappij) s tzv. Cityhoppery. Krátké lety
po Evropě, nejen do hlavních měst, ale
i do menších měst. Linka byla určena pře-
devším obchodníkům, kteří ráno vyrazili
např.do Frankfurtu a večer museli být
zpátky. Tyto služby NLM nabízí dodnes.
K nim v roce 2003 přibyla další dceřinná
společnost Transavia a ve 2008 ještě
Martinair. Tyto dvě společnosti nabízí
lety do turisticky zajímavých distinací za
minimální cenu. Navíc pružně reagují na
poptávku a sezónu. V létě většina letů
míří někam k moři a v zimě se létá na
hory. V mezičase je pak možné si za pár
kaček zaletět nakoupit do Glasgow nebo
Brna.
I počet letadel roste. Dnes na letišti
najdeme nejen malé Cityhoppery, ale
i obrovská Jumba. V roce 1971 vzlétl
z Amsterdamu první Boeing 747, pak do
fl otily KLM přibyl i Concord, ale záhy jej
vystřídala celá škála Airbusů a dalších le-
tadel. Dnes bychom domácích napočítali
115, plus nákladní letedla KML-Cargo.
KLM
zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:KLM_Boeing_737-800_PH-BXL_LHR_2011-10-2.png
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
34
Pokud si tento článek čte nějaký senza-
cechtivý turista, musím ho zklamat. KLM
za svoji historii příliš mnoho leteckých
neštěstí nezaznamenala. Nejsmutněj-
ším rokem je r. 1977, kdy za husté mlhy
došlo ke katastrofě na ostrově Tenerife.
Tehdy se letadlo KLM chystalo vzlétnout
a lidskou chybou došlo k desinformaci.
Na stejné runway bylo i letadlo PanAm.
To ještě rolovalo a díky mlze pilot minul
sjezd 3. Během pár sekund je zachytil
podvozek právě vzlétajícího KLM stro-
je. O život přišlo 583 lidí, vracejících se
po dovolené domů. Jako bezpečnostní
prvek byl všem letištím v Evropě přede-
psán pozemní radar, systém, který se
dříve používal pouze pro lodní dopravu
a jež předcházel dnešní auto-navigaci.
KLM už od svého začátku mělo zajíma-
vé reklamy a snažilo se přesvědčit „tu-
risty“, že letecká doprava je rychlejší
a pohodlnější. Nejstarší reklamní plakát
pochází už z roku 1919, ale nejznámnější
je reklamní kampaň z roku 1947, která
uvedla do života příběh létajícího Ho-
lanďana „ De Vleigende Hollander/ e
Flying Dutchman“. Tuto přezdívku najde-
me dodnes na každém stroji – nad před-
ním kolem, pod cockpitem, v KLM modré
barvě. Společnost využila později i sbě-
ratelskou vlastnost Holanďanů a v roce
1952 zavedla sběratelkou sérii modrých
porcelánových Grachtových domů (am-
sterdamské domy kolem centrálních
grachtů). Ty lze buď hodně draze koupit
na letišti, nebo zdarma získat při cestě
KLM Business třídou.
Co říci o letišti Schiphol? Jedná se
o domovský přístav KLM a je jedním
z největších v Evropě. Ve světovém mě-
řítku je přitom až na 15. místě. Ve srov-
nání s letišti v Bankoku či v New Yorku je
to opravdový trpaslík. Přestože budovy
i runway se nachází v – 5 metrech nad-
mořšké výšky, ročně přivítá 49,75 milio-
nů pasažerů a odbaví 437.082 letadel.
Na to samozřejmě nestačí jedna runway.
Proto jich je zde několik. Pro stavební fi r-
my to byl opravdový designerský oříšek,
protože kolem letiště vedou hned 2 fre-
kventované dálnice A4 a A5, ze severu
se na polder Schiphol tlačí Amsterdam.
Řešením byl tunel a most, a tak si jede-
te po dálnici a nad vámi prosviští křídlo
letadla. Jedna runway vede souběžně
Historická reklama na KLM
zdroj: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Klm-
-poster-1919.jpg
2 Transport
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
35
podél dálnice. Ta se nejčastěji používá
k přistávání, a tak jedete po silnici s div-
ným pocitem, že proti Vám přístává 3
minuty letadlo. Buďte stateční, letadla
znají svoji cestu a ještě se nikdo nepoku-
sil přistát na dálnici. Některé dráhy mají
časové omezení, jelikož končí v blízkos-
ti obydlených oblastí a smí se používat
jen za dne. V noci letadla neruší klidný
spánek obyvatel ani Amsterdamu ani
Aalsmeeru.
Dnes můžeme se společností KLM ces-
tovat i z jiných nizozemských měst.
Na severu je Lelystad, pro Randstad
aglomeraci je letiště Rotterdam se ša-
lamounských názvem e Hague, pro
Braband je Eindhoeven a na samém jihu,
sdílíme letiště v Maastrichtu/Aachen
s Německou spolkovou republikou. Pár
slovy se vrátíme k letišti v Rotterdamu.
To není v provozu pro veřejnost až tak
dlouho, ale před ofi ciálním otevřením
se o něj vedly dlouhé spory. Letiště leží
v katastru obce Rotterdam, ale relativ-
ně daleko od centra směrem na Delfty
a Den Haag. Vláda, která sídlí v Haagu
si myslela, že by pro návštěvníky Nizo-
zemí bylo zajímavější letět do druhého
nejdůležijtějšího města, proto chtěli mít
letiště v Den Haagu. Ale jak to vyřešit?
Nakonec padlo šalamounské řešení. Le-
tiště je v Rotterdamu, ale jmenuje se
anglicky e Haque. V Maastrichtu leti-
ště řešili čistě ekonomicky. Dohodli se
s německou stranou, letiště postavili na
hranicích a záleží na pasažérech, který
vchod použijí – Maastricht nebo Aachen.
I cestování leteckou dopravou po tak
malé zemi, jako je Nizozemsko, je občas
náročné.
Další gigantickou fi rmou, která přesáhla
na dlouhá staletí hranice Nizozemského
království je VOC – Vereenigde Oostin-dische Compagnie. Dnes se o ní dočte-
me jen v učebnicích dějepisu, nebo si
vyslechneme vzpomínání na zlaté časy
kolonialismu. V roce 1602 Státy Zeelan-
du (dnešní provincie Nizozemska – Zee-
land) a Státy Hollandu (dnešní provincie
Severní a Jižní Holandsko) založily spo-
lečnost na dovoz koření ze zemí Orien-
tu a Afriky. Společnost by se dnes dala
nazvat akciovou společností, protože
si každý obchodník nebo fi rma mohl ve
společnosti koupit svůj podíl. VOC měla
monopol na dovážení pepře, muškátové-
ho oříšku, vanilky, opia, porcelánu, hed-
vábí a bavlny do Evropy.
VOC zažívala svůj největší rozkvět v 17.
a 18. století, kdy pokrývala veškerý ob-
chod s koloniemi v Africe, Asii a později
i v Americe. Společnost se v počátcích
soustředila na obchod s kořením a otro-
ky. Pozdějí přibyla i přeprava cestujících
a státních úředníků. V koliniích mělo Ni-
zozemsko své guvernéry a ti museli ob-
čas zpět do Evropy, nebo je jela navštívit
rodina. Města, která VOC pronajala své
přístavy, z obchodu také profi tovala. Ne
nadarmo byl Amsterdam, Rotterdam,
Middelburg, Enkhuizen, Delfty a Hoorn
jedním z nejbohatších měst a nejluxus-
nější zboží se v minulých staletích dalo
pořídit právě tady.
Samozřejmě VOC měla i své obchodní
konkurenty – Velkou Británii nebo Špa-
nělsko. Nikdy ji však nezastínily a VOC
prosperovala dál. Podle záznamů spo-
lečnost vlastnila na 1772 lodí, z nichž se
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
36
629 lodí nikdy nevrátilo. Námořníci a ob-
chodníci ovlivnili kulturu a jazyk několika
zemí. Bývalé nizozemské kolonie mají
stavby v holandském stylu, jejich jazyk
obsahuje slova z holandštiny a v Jihoaf-
rické republice se dodnes holandsky mlu-
ví. Tedy zvláštní jazykovou mutací z 18.
a 19. století. V Indonesii a v Bengálsku
dodnes potkáme holandské vývěsní ští-
ty a názvy administrativních institucí ve
zkomolené holandštině.
VOC nebyl jen úspěch a přepych plynoucí
z obchodu. Byla to také doba obchodu
s otroky, neomezeného rabování pod-
maněných území, rozšiřování nemocí
a násilí na domorodcích. Vše, co stojí
v dějinách za zmínku, má vždy i nega-
tivní dopady. Bez VOC bychom si tak
snadno nezvykli na kořeněná jídla, kávu,
čaj, měkké hedvábí. Nestal by se pro nás
tento luxus něčím obyčejným a relativně
dostupným.
VOC ukončila svoji činnost v 50. letech
20.století, kdy obchod zvolil jiné stra-
tegie a doprava se stala jednodušší.
Přesto je každý Holanďan hrdý na zlaté
doby Východoindické společnosti. Doby,
kdy byl holandský trh přeplněn luxusním
zbožím a kdy jedna cibulka tulipánu stála
jako celý dům na náměstí.
Abychom nemluvili pouze o fi rmách, kte-
ré expandovaly do světa a ten si pod-
robovaly, je čas se zmínit o Europoort/Poort of Rotterdam, největším přístavu
Evropy (www.portofrotterdam.com).
Přístav se nachází v deltě řeky Maasy,
mezi městy Rotterdam a Hoek van Ho-
lland. Lodě připlouvají buď z Německa
po řekách Maase a Rýnu, nebo ze Se-
verního moře přes Eurogeul (speciálně
vyhlouvený kanál pro vplutí do přístavu),
dalo by se říci – dálnice pro zaoceánské
lodě. Podvodní kanál je 24 m hluboký
a 24 m široký, přesto musí být pravidel-
ně vybagrováván a čištěn, aby mohly su-
perkontainerové lodě bezpečně vplout
do přístavu. Když se očekává nějaký
ten kontainerový otesánek, nejčastěji
z Číny, tak se čas vplutí naplánuje na mo-
ment maximálního přílivu. Eurogeul se
čerstvě vybagruje a loď může připlout.
To se bohužel poslední dobou stává čas-
těji a častěji, a tak se vláda rozhodla roz-
šířit přístav o Maasvlakte 2, kam bude
hlubší přístup a kde bude více místa na
kontainery a pod.
Přístav je zhruba 40 km dlouhý (měříme-
-li vzdušnou čarou po vodě do vnitroze-
mí ), má 57 km přístavních mol, jež jsou
každých 100 metrů očíslovaná. To je ne-
jen pro orientaci lodí, kam složit náklad,
ale i pro kamióny, kam si pro svůj kon-
tainer dojet. Nad dálnicemi A15 a A12
jsou uvedena nejen jména měst, ale
i čísla přístavních mol Europoort. Je to
stejný systém jako uliční číslování domů:
levý břeh-sudá, pravý břeh – lichá čísla.
Pokud bychom statisticky propočítali,
kolik lodí se ročně naloží a vyloží, došli
bychom k hodnotě – jedna loď se naloží
a vyloží za 14 minut. To je sice nesmysl,
jelikož jede souběžně několik stovek pří-
stavních jeřábů a dalších zařízení. Také
nelze dnes skládat uhlí a pomeranče na
jedno místo. A tak máme uhelný přístav,
přístav na kovy, přístavistě na pomeran-
čovou šťávu, ropu atd. Přístav funguje
2 Transport
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
37
24 hodin denně a 365 dní v roce, „dag-
-nacht“, bez přestávky. Každá překážka
(např. potopená nebo uvízlá loď ) stojí
přístav milióny ušlého zisku. Jen jednou
v roce se doprava zpomalí a na půl dne
se zavřou vrata protipovodňové hráze
Measlantkering. To se děje vždy jako
technická kontrola zajištění bezpečnos-
ti přístavu před možnými přívalovými
bouřkami ze Severního moře, jež hrozí
většinou v únoru.
Již jsme zmiňovali, že Europoort je nej-
větším evropských přístavem, který
zaměstnává 87.111 zaměstnanců a roz-
kládá se na 12.440 ha pevniny a 7.718
ha vody. Přístav ročně navštíví 29.720
(2011) zaoceánských a 95.780 (2011)
lodí říční dopravy. V přístavu ročně vy-
loží 6.099.586 TEU kontainerů a naloží
5.777.336 TEU, celkem tedy 11.876.921
TEU za rok 2011. Pro srovnání uvedu po-
čty mil. tun v jiných přístavech.
Typický kontainer
zdroj: Blanka Tomášková
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
38
NS – nizozemské dráhy... jsou stejné jako ty české?NS – Nederlandse spoorweg, je rovněž
státním podnikem, který má po celé
zemi monopol na dopravu lidí a zboží po
kolejích.
Ale zpět do Nizozemska. Jako turista
bez auta, se určitě již záhy po vstupu
do země setkáte se službami NS. Po-
kud přiletíte letadlem do Amsterdamu,
můžete okamžitě sjet eskalátory na
nástupiště NS. Jízdenku si ale musíte
koupit již v příletové hale v automatu.
NS dráhy šetří na každém kroku, a tak
pokladny nahradily z 90% automaty. Na
Schipholu (letiště Amsterdam) naštěstí
automat mluví i anglicky a německy, ale
pokud jste přistáli třeba v Maastrichtu
nebo Eindhoevenu, tam je automat ryze
lokální a mluví pouze holandsky. Takže
aktivujte nejen svou kreditní kartu, ale
i své znalosti jazyků.
1. Rotterdam 434,6 mil.tun/20112. Antwerpy 187,23. Hamburg 132,24. Novosibirsk 116,25. Amsterdam 92,9
* Algeciras (E) 8. místo, 76,9 mil. tun/2011
A jak je to s Rotterdamem v rámci světových přístavů?
1. Schanghai Čína 721,6 mil. tun/20112. Ningbo/Zhoushan Čína 691,03. Singapure Singapure 531,64. Taujin Čína 451,05. Rotterdam Nizozemsko 434,611. Hong Kong Čína 272,417. Los Angeles USA 203,918. Antwerpy Belgie 187,2
* V první desítce světových přístavů je 8 čínských. Jejich objem roste a další se tlačí do top-ten světa.
** TEU kontainer- Twenty feet Equivalent Unit, 20ft dlouhý, 8ft vysoký a 8ft široký. V Lounském Legiosu se staví vagóny, kam se vejdou 2 TEU kontainery naráz.
2 Transport
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
39
Na druhou stranu je automat velice štěd-
rý a nabídne Vám obrovskou škálu mož-
ností. Jaký lístek a za kolik si nakonec
koupíte záleží jen a jen na Vás a Vašich
jazykových schopnostech. Doporučuje-
me „enkele reis“ ( jednosměrná jízdenka)
volwassen (dospělí ). Pokud víte, že se
během 24 hodin budete vracet, můžete
si koupit dagretour (denní zpáteční ), ale
pozor platí pouze 24 hodin. Na druhou
stranu, pokud podniknete krátký výlet
do okolí, je fi nančně mnohem výhodnější
než jednosměrná jízdenka. Jízdenka je
buď přímo označena automatem a ne-
musíte ji dále „znehodnocovat“ v turni-
ketu nebo je bez data a času a musíte
si ji označit v turniketu. Pokuty ve vlaku
jsou opravdu vysoké a nelze si u průvod-
čího koupit standardní lístek. Ten pro-
dává jen jízdenku s přirážkou (pokutou).
V dopravní špičce je sice minimální šance
jej potkat, protože i průvodčí je člověk
a nechce se „rvát“ davy, takže v klidu
počká, až špička opadne, a teprve pak
zvolna prochází vlakem.
Takže lístek už máte. No, za předpokla-
du, že máte tu správnou platební kartu.
Ne všechny karty jsou automatem vítá-
ny a na mince a bankovky zapomeňte.
Teď byste se měli rozhodnout, kterým
vlakem pojedete. V nabídce je několik
možností: stoptrein (osobní vlak), snel-
trein (rychlík), Fyra (ekvivalent českého
pendolína), alys (super rychlý vlak do
Paříže).
Stoptrein (osobní vlak) jezdí relativně
pravidelně, každých 15-20 minut a sta-
ví na každé zastávce. Občas jej nazývají
i Sprinter, příměstský vlak. Pozor, nemá
vždy toalety a pokud cestujete např.
z Haagu až do Bergen op Zoom (cca 2,5
hodiny), můžete mít problém. Pak není
od věci někde vystoupit a dojít si, kam
potřebujete, a v klidu nastoupit na další
vlak. Jízdenky jsou pouze časově ozna-
čeny (místo nástupu a čas/den), takže
máte 24 hodin na to, docestovat do
místa určení.
Sneltrein (rychlík) má stejnou cenu jako
osobní vlak, ale nestaví všude. Je tře-
ba se předem informovat, zda stanice,
kam jedete, je jeho zastávkou. Velikost
města nebo obce nehraje v tomto směru
příliš roli. I Nizozemské dráhy jsou kon-
zervativní a řídí se velikostí osad v okolí
stanic z období konce 19. století. Pokud
při cestě zjistíte, že vlak na Vaší stanici
nestaví, můžete vystoupit dřív, pak je to
v ceně jízdného nebo později, pak si ov-
šem musíte koupit jízdenku zpět.
Nádraží Barendrecht
zdroj: Blanka Tomášková
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
40
Vlaky Fyra (ekvivalent českého pendo-
lína) mají jinou barvu vagonů (šedo-rů-
žové pruhy) a jsou v interiéru luxusnější.
To samozřejmě znamená, že je zde pří-
platek k jízdnému. Vlaky nestaví všude.
Pouze ve velkých městech a ostatní osa-
dy míjí po svých vlastních tratích. Ty jsou
postaveny tak, aby vlak mohl jet rychleji
a mnohem časově efektivněji. Stinnou
stránkou je jejich kvalita. Tak jako české
dráhy koupili svá pendolína od italské
fi rmy, i vlaky Fyra pochází od Italů. Při
posledním hloubkovém šetření na nich
našli odborníci 28 závažných závad.
Vlaky co chvíli zůstanou bez „ohlášení“
stát uprostřed luk a polí. Občas „jen-tak“
stojí hodinu v tunelu před Rotterdamem
nebo Amsterdamem. Nikdo není zatím
schopný odhadnout, kdy vlak sám od
sebe zastaví a proč. Pokud jej chcete vy-
užít k cestě na letiště, promyslete si dal-
ší kroky. Za extra příplatek k jízdnému,
můžete nečekaně řešit i otázku koupě
nové letenky. Pokud vše funguje, jak má,
jste z Rotterdamu na Schipolu (letiště
Amsterdam) za 23 minut. To je skvělé,
normálně tam vlakem jedete více než
hodinu a půl. Ale pokud zůstanete někde
nečekaně stát, minuty plynou a letadlo
odlétá.
Vlaky Fyra mají jezdit až do Bruselu, ale
Belgičané je odmítají v posledních měsí-
cích zařadit do jízdních řádů, protože na
ně není spolehnutí a belgické dráhy ne-
chtějí platit zpět jízdné a dohadovat se
s pasažery.
Dalším a snad nejluxusnějším druhem
vlaku je � alys (rychlovlak mezi Amster-
damem a Paříží ). Tady platí speciální
Automat na lístky
zdroj: Blanka Tomášková
2 Transport
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
41
ceník a jízdenku s místenkou je třeba si
koupit pár dní předem. Vlak staví pou-
ze v Amsterdamu, Schipolu (letiště
Amsterdam), Rotterdamu, Antwerpách
(Belgie), Bruselu (Belgie), Paříži (Francie).
Vlak jezdí spolehlivě a relativně na čas.
Luxus na palubě je zajištěn.
Železniční síť je v Nizozemsku hustá
a pokud necestujete zrovna do provincie
Zeeland, máte šanci, že najdete vhodné
spojení. Vlaky jezdí v pravidelných inter-
valech 15-20 minut, v dopravních špič-
kách a ve větších aglomeracích i častěji.
Pokud cestujete směrem na jih – pro-
vincie Zeeland, tam musíte kombinovat
vlak s autobusy, jelikož je zde mnoho
ostrovů a splavných vodních toků, a tak
železniční síť je zde opravdu řídká.
Avšak pozor v období pozdního podzimu
a zimy! Pokud na trať spadne pár líst-
ků ze stromů, vlaky nabírají neskutečná
zpoždění a nebo nejedou vůbec. V zimě
stačí pár sněhových vloček na výhybce
a vlak nejede. Pak se dráhy vymlou-
vají na nepříznivé klimatické podmínky
a okamžitě se srovnávají se Švýcarskem
nebo jinými drahami Evropy, co zrovna
nejedou „na čas“ (paradoxně nikdy neu-
vedli české dráhy, asi jezdí v zimě poměr-
ně dobře podle jízdního řádu). V tomto
období se Vám může stát, že se stanete
obětí „nefunkčnosti“ NS a budete muset
nouzově přenocovat v místě odjezdu.
I tuto situaci Nizozemci šikovně využijí
k cviření CO (civilní obrany) a vyšlou do
místa „kalamity“ všechny záchranné
sbory. Dostanete čaj, zubní kartáček
a polní lůžko někde v koutě nádraží. Na
pomocné autobusy nečekejte! Ty se
tady nepoužívají. Pokud je „výluka“, tak
se na dané trati nejezdí. Ani autobus,
který relativně kopíruje trasu vlaku, není
v plánu. Výluka je uzávěrka a Vy si musí-
te najít cestu obklikou sám.
Nizozemské dálnice a silnicePokud budete do Nizozemského krá-
lovství přijíždět po silnici, lépe řečeno
po dálnici, setkáte se s nějakou tou od-
lišností od českých pravidel silničního
provozu. Tedy těch pravidel, co na silnici
platí a každodenně se používají. Nemy-
slíme tím ta pravidla, co jsou napsána
v učebnicích autoškol.
Na úvod musíme říci, že Nizozemsko
má opravdu hustou a kvalitní dálnič-
ní síť. Ze strategických důvodů má
jejich síť parametry 25 km na 25 km.
Dálnice jsou pro Nizozemce únikové
cesty v případě nebezpečí a rovněž
každodenní spojnicí s městem a prací.
Průměrný Nizozemec dojíždí do svého
zaměstnání více než do 45 km vzdále-
ného města. Není žádnou výjímkou, že
člověk z Bredy (skoro hranice s Belgií )
denně cestuje do Amsterdamu a zpět.
Denní vzdálenosti pro Nizozemce ne-
Dálnice
zdroj: Blanka Tomášková
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
42
jsou žádnou překážkou, navíc jim jejich
zaměstnavatel proplácí náklady na ces-
tu do a ze zaměstnání. Každý „pracovní“
kilometr je proplacen, tak proč necesto-
vat autem do práce?
Pak nastává otázka, zda i silnice a dál-
nice mají potřebnou kapacitu. Odpověď
znáte jistě předem: nemají. Dálnic je zde
opravdu dost, místy mají 4-5 jízdních
pruhů, ale i tak to nestačí. Tak se pro
dojíždějící mění dálnice každý den ráno
a večer v jedno velké pomalu se pohy-
bujicí parkoviště. Holandsky se dopravní
zácpě říká FILE a na radiu slyšíte každé
ráno přehled těch nej. V jiných zemích
hrají po ránu topten z pop-music, ale
tady hlásí topten FILE (zácpy). Něko-
likrát ročně se stane (hlavně v období
prázdnin), že není žádná zácpa, pak si re-
porteři na FM-vlnách nevědí rady s vol-
ným časem a brblají něco jiného o dopra-
vě. Tento fakt je dokonale vykolejí a oni
v daný okamžik nevědí, co by místo 3
minut výčtu dopravní zácpy na dálnici té
a té, říkali. Je to smutné, ale je to tak.
Národní sport - stát v zácpě se stal sko-
ro národní závislostí.
I její každodenní účastníci si nevědí rady
s nastalou situací. Každý den ráno přeci
v autě snídají, dolaďují přednášku nebo
make-up, relaxují cestou domů, ale po-
kud není FILE, jsou jako nemocní, nestí-
hají a bloumají pomalu po dálnici.
Dálnice, to je v dopravní špičce jeden vel-
ký autosalon. Pokud potřebujete nové
auto, stačí pomalu popojíždět a koukat
kolem sebe. Určitě si nějaký model vy-
berete. Nejednou na radiu slyšíte po-
známky o „kijkers“ (čumilech), co způso-
bili nějakou tu drobnou nehodu, protože
koukali někam jinem, než měli.
Zpět ale k situaci, kdy dálnice fungu-
je, jak má, tedy v mezičasech dopravní
zácpy (před 8:30, mezi 9:30-16:30, po
18:30). Dálnice mají dokonalé znače-
ní a na každé křižovatce máte směr na
město Utrecht. To je pomyslný střed Ni-
zozemska, a tak každá křižovatka ukazu-
je cestu právě tam. Ostatní směry jsou
dokonale značeny, včetně přístavních
mol Europoortu. Dálnice jsou dobře udr-
žované a i za deště nemáte problémy.
Tady se používá porézní asfalt, který
propouští dešťovou vodu a za auty se
netvoří žádný aerosolový oblak. To je
prima, pokud nezačne mrznout. Potom
se dálnice změní v jedno velké kluziště,
jelikož porézní asfalt má v sobě vodu
a ta zamrzá. Nizozemci nemusí ze zá-
kona v zimě používat zimní pneuma-
tiky, mohou v klidu jezdit na svých let-
ních se super anti-aquapleing eff ektem,
jež okamžitě změní kola na brusle bez
brzd. I sebemenší kopeček je pro tato
auta nesjízdný a po dálnici se klouzají
zleva doprava. Posypové vozy nečekej-
te. V minulých letech jejich počet sice
stoupl na celých 10 kusů, ale i tak je to na
tolik kilometrů dálnic málo. Jedinou útě-
chou je snad jen fakt, že zimy jsou zde
mírné a sněží tak 3 dny v roce a hned po
obědě vše taje.
Dalším překvapením pro českého mo-
toristu jsou „kostičky“ na nájezdech na
dálnici. Tady se připojují auta z nájezdu
v plné rychlosti do průběžného pruhu.
Pokud někomu neumožníte se „zipem“
2 Transport
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
43
připojit a dojde na nehodu/rozbité ple-
chy, tak ten, kdo má rozbitou přední část
auta je vinen. Ten neumožnil ostatním se
plynule zapojit do dopravy. To je sice na-
psáno i v českých knihách, ale nikdo toto
pravidlo zatím moc nedodržuje. V Nizo-
zemsku je to strikní a neomluvitelné.
Musíte vzít v úvahu, že je zde na malém
kousku země mnohem více lidí a ti všich-
ni se musí někam dostat. I frekvence
dálničních nájezdů a sjezdů je mnohem
vyšší.
Silnice nižší třídy nejsou již tak frekven-
tované, ale i tak mají svá specifi ka. Sil-
nice 1. třídy, označené zde jako N (Nizo-
zemci označované jako Rijksweg) jsou
prostorné a mají často uprostřed barev-
nou dělící čáru. Ta určuje povolenou ma-
ximální rychlost a možnosti předjíždění
(ty nejsou tak časté jako v Čechách). Sil-
nice nižší třídy jsou opravdu malé a čas-
to jedete po hrázi, jež je navíc lemována
stromy a vodou. Chce to odvahu, když
potkáte nákladní auto nebo nějaký ten
zemědělský stroj.
Ale odvážnému štěstí přeje!
Kolem silnic není mnoho restaurací ani
parkovišť, kde by se člověk občerstvil,
tak jako v České republice nebo Němec-
ku. Nizozemci jsou šetřílkové a vozí si
svoji svačinu s sebou. Na čerpacích sta-
ních si můžete něco koupit, ale počítejte
s tím, že výběr není veliký a kvalita vy-
soká.
Pohonné hmoty jsou v Nizozemsku para-
doxně dražší než v sousedních státech.
Přestože fi rma Shell sídlí na předměstí
Rotterdamu, má domácí ceny mnohem
výšší než ty zahraniční.
Pokud se Vám při jízdě autem něco sta-
ne, zavolejte ANWB wegenwacht (žluté
anděly), jejichž žluté autíčko Vám přijede
na pomoc. Nizozemci jsou skoro hro-
madně pojištěni proti nějaké kolizi na
silnici, ale i jako cizinici máte velkou šan-
ci, že Vám okamžitě pomohou, i když ve
Vašem případě za poplatek.
Závěrem snad jen krátká poznámka o ni-
zozemských řidičích. Asi nejsou špatní,
jen jezdí velice blízko a okamžitě blika-
jí, když nejedete podle jejich představ.
Auto s cizí poznávací značkou má malou
výhodu, Nizozemci jsou o trochu tole-
rantnější a drží o pár centimetrů větší
odstup.
Dálnice A9
zdroj: Blanka Tomášková
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
44
Správa dálnic a silnic si v Nizozemsku
libuje v cedulích, kde je napsán skoro
román, a ani průměrný Nizozemec nemá
šanci si přečíst celé sdělení, když v rych-
losti 100km/h a víc míjí jejich informační
cedule. Prostě v daném případě pozoruj-
te okolí a jeďte jako oni. Často se jedná
o objížďky a tzv. „WERKZAAMHEDEN“
(práce na silnici).
Nákupy a renomova-né nizozemské fi rmyMen ziet op geen aap, als men uit Oost--Indie komt (Ten kdo má peníze, je král).
Ať v Nizozemském království žijeme,
nebo zda přijedeme jen na krátkou ná-
vštěvu, určitě se nevyhneme potřebě
nákupu. Ale kam jít nakoupit a kdy, to je
otázkou číslo jedna. Samozřejmě i Nizo-
zemsko má řadu obchodů, jež jsou stej-
né nebo skoro stejné jako v Čechách. Je
jen otázkou, zda jsou otevřeny, protože
v každé zemi platí jiná pravidla pro ote-
vírací dobu.
Pokud pomineme tuiristická centra
a obchody se suvenýry, tak je potřeba
počítat s tím, že obchody jsou zde ote-
vřeny od pondělí odpoledne do soboty
do večera. Standardní otevírací doba je
9:00 až 17:00 hodin, většinou bez pole-
dní pauzy. Supermarkety jsou většinou
otevřeny od 8:30 do 19:30, každý den
kromě neděle. V neděli jsou obchody
z 99,9% zavřeny, a to z náboženských
důvodů. I taková nadnárodní nákupní
centra jako je Ikea, musí být v neděli
zavřeny. Vyjímkou jsou předvánoční ne-
děle a víkend kolem Velikonoc. To jsou
potom speciální „koopdag“ (nakupovací
dny) nebo jsou ve větších městech tzv.
“koopavonden“ (nakupovací večery), kdy
obchodní centra jsou otevřena v pátek
až do 21:00. V ostatní dny je vždy třeba
pamatovat, že nakupovat nelze kdykoli
jako v Čechách.
A kam půjdeme nakoupit? Nelze neza-
čít nejznámějším holandským ochodním
řetězcem, a to supermarketem Albert
Heijn. Ten najdeme v každé obci, vždy
skoro v centru. To je také podniková
strategie, AH je určen především pro
ženy v domácnosti, které chodí den-
ně nakupovat, většinou pěšky nebo na
kole. Ráno odvedou děti do školy a pak
se cestou domů staví pro nákup. Tam sa-
mozřejmě potkají další známé a během
chvilky čekání u pokladny ví vše, co je
nového.
Ale vraťme se zpátky do historie, kde se
v Nizozemsku Albert Heijn vzal. V roce
1887 v obci Oolzaan, dnes skoro před-
městí Amsterdamu, otevřel pan Albert
Heijn obchod se smíšeným zbožím. Aby
přilákal více zákazníků rozhodl se, že
bude péci vlastní speciální KOEK (koláč)
a bude pražit kávu přímo v obchodě,
aby si zákazník mohl odnést domů vo-
ňavou kávu. Postupem času se rozhodl
otevřít další a další obchody v okolí. Ty
nabízely to samé zboží, měly i stejný
interiér. Navíc postupně nasmlouvaly
výhradní dodavatele zboží, jež nabízeli
i pevnou cenu. V roce 1952 fi rma ote-
vřela v Schiedamu první samoobsluhu,
kde kromě běžného sortimentu nabízeli
3 Ekonomie, fi rma a práce
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
45
i čerstvé maso a zeleninu. Od roku 1956
si může každá hospodyňka každý měsíc
počíst ve fi remním časopise AllerHande,
jež je zdarma. Pro Holanďany super láka-
vé. Zde jsou kromě speciálních nabídek
i recepty, tipy pro hospodyňky, zajíma-
vosti, nové fi liálky AH nebo nové spoři-
cí akce. Jedním slovem vše, co je třeba
vědět.
Když v roce 1987 fi rma Albert Heijn osla-
vila 100 let existence, dostala od krá-
lovny přídomek – královský dodavatel.
Tímto čestným titulem se honosí jen pár
společností a ty mají práva zásobovat
královské paláce a vládní budovy. Samo-
zřejmě se společnost vyvijí, a tak vznika-
jí nové varianty obchodu, starý klasický
supermarket už nestačí. Od roku 2001
je On-line AH, kde si nákup lze objednat
on-line a ve stanovenou dobu vám ná-
kup přivezou až domů. V roce 2002 vzni-
ká tzv. GO-winkel. Jedná se mnohem
menší samoobsluhu AH, jež nabízí malá
balení a větší výběr svačinek a potravin
k rychlému zakousnutí. Samozřejmě i je-
jich umístění je jiné. Go-winkel je v okolí
autobusového nebo vlakového nádraží,
v oblasti s vysokým výskytem kanceláří.
Všude tam, kde lidé spěchají a kde mají
během dne hlad nebo chuť. Tyto obcho-
dy jsou o trochu dražší a mají speciální
mini-sortiment.
Firma má samozřejmě i své logo - vzá-
jemně propletené AH ve speciální alber-
tovské bleděmodré barvě. V regálech
pak najdeme i vlastní sortiment, vlast-
ní obchodní značky Euroshopper, které
jsou výrazně levnější. To způsobilo v mi-
nulosti několik obchodních bitev, kdy si
renomované fi rmy jako Coca-Cola, Uni-
lerver, Grolsch stěžovaly, že výrobky
AH jsou výrazně dotovány a že se jedná
o nerovný boj o zákazníka. Ale Albert
Heijn vyšel vždy z konkurenčního boje
se vztyčenými vlajkami a jeho výrobky
zůstaly na svých místech.
Dalším obchodním trikem holdingu
A-Hold jsou zákaznické karty. Když kar-
tu používáte pravidelně, dostáváte na
určité výrobky slevu a šetříte si body.
Za každých 490 bodů dostane 52 euro
v hotovosti (490 bodů á € 0,10 je € 49,
plus € 3 věrnostní bonus). V rámci karty
si můžete také spořit body na speciální
výrobky či hračky pro děti. Tato obchod-
ní strategie funguje již od dob nizozem-
ského guldenu
Samozřejmě i v Čechách najdeme su-
permarkety Albert, a tak si můžeme
být jisti, že v obchodě nezabloudíme
a najdeme tam svých 20 000 výrobků,
na které jsme zvyklí. Tedy až na krajové
odlišnosti. Teď již zbývá navštívit jednu
z 856 holandských fi liálek. Pokud chce-
me nakupovat v neděli, tak musíme více
hledat, protože z celkového množství je
otevřeno jen 150 obchodů se speciálním
nedělním povolením.
Jeden tip pro mladé dámy, pokud chcete
vypadat, že pracujete a potkat pracují-
cího muže, musíte jít nakupovat až po
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
46
17:00 hodině a dobře se dívat do košíků.
Pak je úspěch zaručen.
Když už jsme v tom nakupování, tak se
podívejme i do obchodu s textilem a lo-
gem „Zeeman kleedt je voor een beetje“
(Zeeman tě oblékne za pár kaček). Ano
uhodli jste, jedná se o obchod Zeeman,
jež byl založen roku 1967 panem Janem
Zeemanem ve městě Alpen aan de Rijn.
Od té doby bylo na území království ote-
vřeno více než 1 000 obchodů s křiklavě
žluto-modrým logem námořníka (Zee-
man). Díky svým cenám je Zeeman po-
pulární i v Německu, Belgii, Francii a Lu-
xembursku.
Dnešní doba přeje více nakupovaní on-
-line. Takovým dědečkem on-line obcho-
dů je v Nizozemí Kijkshop. V roce 1973
se parta nadšenců rozhodla otevřít ob-
chod s minimálními náklady na personál
a prostor. Obchod má vitríny, kde je vy-
staveno zboží s detailní popiskou a kó-
dem. Zákazník si zboží prohlédne, napí-
še si kód a zboží si u poklady objedná
a zaplatí. Během platby je kód odeslán
do skladu, kde výrobek nachystají k od-
běru. Tak je v obchodě pouze jeden nebo
dva pokladní a ve skladu pár skladníků.
Sklad je většinou ve sklepě nebo v pa-
tře. Ve 100 fi liálkách si můžete zakou-
pit všechno možné kromě jídla. Od roku
1999 funguje Kijkshop i on-line. Pak Vám
zboží přijde poštou. Chytné, inu obchod-
níci a šetřílci v jednom!
Ale jaká obchodní značna je ta „echt“
holandská? Je jich hned několik a ty nej-
známnější se pokusím krátce představit.
Začněme vůní kávy a čaje – fi rmou
Douwe Egberts. V roce 1753 zavoněla
prvně káva v obchodě ve fríské vsi Joure
a pan a paní Egberts k ní přidali nějaký
ten koláček. Rodina doplnila do svého
obchodu se smíšeným zbožím luxusní
artikl – čaj, kávu a tabák. Vše pod vlastní
značkou. Jejich syn v roce 1780 rozšířil
obchod o další fi liálky a zaměstnal pár
obchodních cestovatelů, kteří nabízeli
jejich kávu, čaj a tabák v dalších obcho-
dech. Tak postupně rostla fi rma, jež
nese jméno zakladatele. Po 2. světové
válce fi rma překročila hranice a začala se
šířit po Evropě a později na další konti-
nenty. Dnes není na světě nikdo, kdo by
neznal kávu Douwe Egberts.
Aby si fi rma zajistila více zákazníků a od-
běratalů, zavedla systém věrnostních
karet, kdy si s každým nákupem spoříte
body a jednoho dne si můžete zakoupit
kávovou soupravu, překapávač na kávu
s logem DE nebo třeba jen jeden hrne-
ček. Existuje i designová řada výrobků
DE od předních nizozemských designe-
3 Ekonomie, fi rma a práce
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
47
rů. Tyto výrobky jsou dnes předměty
drahocených sbírek milovníků DE.
Firma DE byla několik let součástí ame-
rického holdingu Sara Lee, ale v roce
2012 se vrátila zpět do holandských
rukou. Ta má v součastnosti 7 000 za-
městnanců po celém světě a její zisk za
rok 2011 byl € 2,6 miliard (netto zisk €
331 milionů).
Firma má několik dodavatelů kávy a čaje
v rozvojových zemích. Tady je speciální
projekt DE Foundation 2002, který za-
jišťuje podporu místních zemědělců –
producentů a bojuje proti práci dětí. Se
sociálním projektem začala fi rma již ve
40. letech 20. století, kdy v rámci ekono-
mické krize vysadila fi rma u Joure Haul-
sterbossen, tzv. sirkový les. Tehdy ještě
vyráběli a prodávali tabákové výrobky
a potřebovali dřevo na sirky. Bohužel
nebo bohudík, tabák se dnes tolik nepro-
dává a les pořád stojí. Sirky se vyrábí asi
někde jinde.
Další fi rmou, kterou každý zná je Heine-ken. Není třeba říkat, že se jedná o vý-
robce piva a nápojů. Ve 178 zemích svě-
ta mohou dnes lidé zahnat žízeň jedním
z nápojů. Všichni si hned představíme
ono zelené logo se smějícím se E a jen
znalci si přidají fi remní motto „heerlijk,
helder, Heineken“ (Freddy Heineken:
dobroučký, čirý, Heineken). Už z názvu
vyplývá, že se původně jednalo o rodin-
ný pivovar, jež byl 15.2.1864 otevřen
22-letým G.A.Heineken v Amsterdamu.
Od té doby se fi rma rozrostla o dalších
140 pivovarů a majiteli není jen rodina
Heinekenů, ale jsou jimi i akcionáři, mimo
jiné i královna. Pokud fi rmu převedu do
ekonomického aspektu, tak s každým
douškem piva platíme nejen DPH, ale
i pár centíků královně. Dnes Heineken
zaměstnává 70 000 lidí po celém svě-
tě a se svými 164,6 miliony hektolitrů
(2011) patří k největšímu výrobci piva na
světě.
Unilever je další fi rmou, která ovlivňu-
je náš každodenní život. Dnes se jedná
o nadnárodní koncern, který vyrábí po-
traviny – salámy, potravinové doplňky
– instantní polévky, drogerijní výrobky
– prášek na praní. Firma ofi ciálně vznikla
k 1.1.1930 sloučením několika fi rem, kdy
její jméno je kombinací slova Unie (Mar-
garine unie) a jména Lever (William H. Le-
ver, výrobce mýdla). Ti společně uzavřeli
smlouvu a otevřeli fi rmu, jež vyrábí vše
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
48
chemické. Hlavními produkty té doby byl
margarín a mýdlo z palmového oleje (olej
pocházel z plantáží v Belgickém Kongu,
dnešní Republika Kongo). Postupně se
přidávaly další a další výrobky. Dnes by-
chom napočítali 160 různých produktů
a ty se postupně objevily v obchodech
v Evropě, Severní a Střední Ameriky, Af-
riky. Jejich U je prostě skoro všude.
Kdo z vás nezná: Blue Band margarín
(od 1923), Calvé serie (1929), Omo prací
prášek (1952), Dove kosmetika (1956),
Unox salámy a buřty (1957), Iglo mraže-
né výrobky (1958), Cup-a-Soup (1972),
kosmetika Axe (1983). Další výrobky,
které najdeme i v českých obchodech
jsou Cif, Timotei, Lux, Rexona, Sunlight,
Magnum, Hellman s, Knorr, Lipton a de-
sítky dalších. Dnes fi rma zaměstnává
179 000 lidí a se svým hlavním sídlem
v Rotterdamu a druhým pro speciální
produktovou řadu v Londýně, je jedním
z největších chemických podniků v Evropě.
Koninglijk Philips Electronics, jedno-
duše Philips, je rodinná fi rma v Eindho-
venu, kterou roku 1891 založil Gerard
Philips se svým otcem pod obchodním
jménem Philips & Co. Historie a strate-
gie fi rmy by se dala přirovnat k Baťovu
Zlínu. V Eindhovenu nevznikla jenom to-
várna, ale i školy pro techniky, knihovna,
zaměstnanecké domy, centra volného
času atd. Vše s přívlastkem Philips (např.
Philips biblioteek). Jen fotbalový stadion
má trochu jiné jméno PSV, ale co zname-
ná P ve zkratce fotbalového klubu, kde
kdysi hrál i J. Chovanec? Ano, Philips.
Navíc fi rma nabízela zaměstnancům vý-
hodné penzijní připojištění a další fi nanč-
ní výhody. Za více než sto let je tento
fond jeden z největších nestátních fi n.
fondů nejen v Nizozemsku.
G. Philips začal vyrábět žárovky, později
přidal jednoduché domácí elektrické spo-
třebiče. Největším přelomem v historii
fi rmy byla nová výrobní řada – elektrické
holící strojky (od 1939), později přibyla
výroba televizorů, zdravotnických pří-
strojů, lamp, rentgenů a dalších. Jelikož
fi rma vždy dbala na vlastní design, po-
třebovala vlastního dodavatele bakelitu,
obalových materiálů, metalických sou-
částí, a tak postupně k továrně přibývají
papírny, slévárny, sklárny a další.
Dnes je Philips největším evropským
výrobcem TL trubic a 3. na světě ve vý-
robě spotřební elektroniky (až za fi rmou
Panasonic a Sony).
3 Ekonomie, fi rma a práce
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
49
Když už máme pěkný holící strojek
a plazmovou televizi od Philipsu, tak
musíme mít i auto. I tady je holandská
fi rma – DAF, Van Doorne s Aanhangwe-
genfabriek. My v Čechách známe jen ná-
kladní auta, ale kdysi tady byla výrobní
linka i na osobní automobily. Těmi také
Hub van Doorne roku 1953 rozšířil svo-
ji nabídku výrobků. Firma od roku 1932
vyrábí nákladní auta, v období kolem vá-
lek rozšíříli výrobu o armádní vozy, jež
se vyrábí dodnes. Přelomovým rokem
v historii byl 1958, kdy do výroby uved-
li první dvouválcový čtyřtaktní motor
a variomatickou převodovku. Tehdy se
vyrábělo osobní auto podobné němec-
kému trabantu, které umělo jet stejně
rychle dopředu jako dozadu. Bohužel
roku 1975 kupuje výrobní řadu osobních
aut švédská fi rma Volvo a od té domy
mizí „Dafíci“ (bratranci trabanta) z nizo-
zemských silnic. Od 70. let fi rma vyrábí
jen nákladní auta a menší rozvážkové
modely, později zavádí výrobu autobu-
sů Bova a vylepšuje vozidla pro armádu.
Dnes je DAF na 4. místě ve výrobě ná-
kladních aut (Scania, Volvo, Man). Uvedli
hybridní nákladní auto LF Hybrid 12 t na
rozvážku zboží ve městech s elektric-
kým 44 kW motorem místo naftového
118 kW motoru.
A teď musíme do našeho auta natan-
kovat. Kde? U holandské Royal Dutch Shell, holandsko-anglické fi rmy, která
byla založena již roku 1890. V roce 1899
našli na Sumatře, v tehdejší holandské
kolonii, ropu. Dva bratři Deteringové
byli u toho, hned je napadl strategický
plán: dovážet a zpracovávat ropu v Ev-
ropě. Samozřejmě tehdy ještě nebyla
poptávka po benzínu, ale po oleji do
lamp a kamínek. Henry Detering neváhal
a začal podnikat. Jeho bratr, žijící v An-
glii, měl fi rmu na dovážení mušlí do Vel-
ké Británie, a tak Henry využil bratrova
podnikání a jako logo fi rmy vybral mušli
( jakubská mušle). Dnes má fi rma 90 000
zaměstnanců a ve 140 zemích světa má
své pobočky. Shell benzín nebo naftu
můžete natankovat kdekoli po Evropě
a Africe. Firma není již jen rodinnou fi r-
mou, ale má spousty akcionářů. Vždy se
věřilo, že nizozemská královská rodina je
většinovým podílníkem Shellu, ale poz-
ději, při zavedení pravidla nahlásit 5%
a více akcionáře fi rmě se nikdo z králov-
ské rodiny nepřihlásil. Ale i tak poddaní
královny v to pořád věří.
Firma je pravidelně vystavena útokům
organizacím chránící životní prostře-
dí a každoročně je obléhána aktivisty
Greenpeace a dalších. V mediích se to
bere jako skrytá reklama Shellu a nikdo
si z toho velkou hlavu nedělá. Navíc fi r-
ma sídlí v průmyslové zóně Europoortu
Rotterdam, kde není žádná obydlená
zóna. A co víc, fi rma Shell je fi rmou s nej-
větším ročním ziskem v Nizozemsku, tak
proč si podřezávat větev blahobytu.
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
50
Když už máme auto a benzín, musíme
být šik. Tak je tu čas na módní ateliér
Viktor&Rolf. Holandské návrhářské duo,
které se proslavilo svou extravagancí
a nevšedními modely. Firma vznikla roku
2005 a její fi losofi í je příběh Alenky v říši
divů. Vše je prostě naruby. I jejich obcho-
dy jsou atypické – lustr visí od podlahy,
schody nikam nevedou, vše jako v říši za
zrcadlem. Jejich modely jsou nevšední,
ale přesto si najdou své zákazníky. Mezi
ně patří i členové královské rodiny. Když
se vdávala princezna Mabel, měla sva-
tební šaty právě od nich. Tady si nemů-
žeme nechat ujít zmínit jejich webovou
stránku, opravdu stojí za vidění. Takže
jdeme googlovat www.viktor-rolf.com
a hledat něco na sebe.
Stejně si průměrný Holanďan půjde kou-
pit něco na sebe k Zeemanovi a do sebe
do Albert Heijn. Tak štastné pořízení při
nákupech!
Záchranný ekonomic-ký balíček pro Řecko – holandský patentPředstavte si klidnou řeckou vesnici.
Sobotní odpoledne. Slunce svítí, teplo-
měr ve stínu ukazuje příjemných 32°C,
na ulici nikdo není. Všude klid a pohoda.
Najednou přijede do vesnice velké auto
s nizozemskou poznávací značkou. Pro-
jíždí křivolakými uličkami až k malebné-
mu hotýlku u pláže.
Hotelová hala je prázdná, a tak pomo-
cí malého zvonečku přivolá holandský
pár majitele. Zeptají se, zda zde mají
volný pokoj a zda si jej mohou na jednu
nebo dvě noci pronajmout. Odpověď zní:
„Ano, samozřejmě, máme krásný pokoj
s vyhlídkou na moře v prvním patře.“
Stoeurovka
zdroj: Blanka Tomášková
Rada do života, nic neschovávej
Zdroj: http://static.skynetblogs.be/me-
dia/167753/2159871352.JPG
3 Ekonomie, fi rma a práce
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
51
Holandský turista položí na recepci sto-
eurovou bankovku a jde si se ženou pro-
hlédnout pokoj v patře. Hoteliér vezme
peníze a běží k řezníkovi, kterému už
delší čas dlužil. Zaplatí 100 euro a dluh
je smazán. Řezník vezme onu bankovku
a běží k pekaři, kterému už přes měsíc
dlužil. Zaplatí a dluh je smazán. Pekař
usmívajíc se zastrčí bankovku do kapsy
u kalhot a pospíchá do autodílny. Tam
vyhledá mechanika, kterému dluží za
poslední opravu své stařičké pekařské
dodávky. Šťasten a bez dluhu se vrací
domů.
Mechanik, místní alkoholik, popadne
peníze a vykročí směrem na náves, do
hospody. Hospodský udiveně sebere pe-
níze a dluh smaže. Mechanik si radostně
poručí jednu malou rakii a pak se zvesela
vrací do své dílny. Hned, co se za ním
zavřely dveře, hospodský popadne onu
stoeurovku a podá ji decentně prostitut-
ce, co sedí na baru a jež ještě trochu dlu-
ží za její služby. Ta, celá štastná, zastrčí
peníze do výstřihu a slíbí hospodskému,
že se může zase někdy stavit. Sama pak
seskočí z barové stoličky a běží do hote-
lu, kde dluží za pronájem pokojíku v pod-
kroví. Hoteliér zrovna není přítomen, asi
ve skladu rovná zboží, tak položí zelenou
bankovku se vzkazem na recepci vedle
telefonu a vrací se zpátky do hospody,
aby nepropásla nějakého potencionální-
ho zákazníka.
V tom schází ze schodů onen holandský
pár. Zvonkem přivolají hoteliéra a sdělí
mu, že pokoj je malý, má špatný výhled
a vesnice je bohem zapomenutá, takže
bohužel se rozhodli pokračovat dále na
jih. Vyžádají si svoji stoeurovku, kterou
prve zaplatili zálohu a s omluvou odchá-
zejí k autu.
Vesnice je stále zalita sluncem, pohodou
a teď i radostí ze splacených dluhů. Není
nad zahraniční pomoc!
I takhle nezištně pomáhá Nizozemsko
členům EU.
Řecko
zdroj: Blanka Tomášková
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
52
Pracovní možnosti a příležitostiv NizozemskuV Nizozemském království můžete kdy-
koli začít pracovat, jelikož zde platí úmlu-
va rovných pracovních příležitostí v rám-
ci EU. Jedinou podmínkou je, zajistit si
na úřadě tzv. BURGERSNUMMER (po
staru tomu stále říkají SO.FI nummer).
Je to nizozemský ekvivalent českého
rodného čísla.
Pro uzavření pracovní smlouvy, budete
samozřejmě potřebovat nějakou nizo-
zemskou adresu pobytu a bankovní účet
u jedné z místních bank. Zatím nelze po-
užít bankovní účet založený u české ban-
ky. Zaměstnavatel většinou nepřistoupí
na převod peněz mimo území státu.
Po uplynutí pracovního poměru nebo na
konci daňového období, je třeba podat
daňové příznání z příjmu i u nizozemské-
ho fi nančního úřadu. Doposud nejsou
spolu úřady propojeny.
Pracovní smlouva se pravidelně uzavírá
na 1 rok. To může zaměstnavatel opako-
vat 3-krát, poté máte nárok na smlou-
vu na dobu neurčitou. Bohužel většina
fi rem se snaží tuto situaci eliminovat
a smlouvu prodlouží pouze 2-krát. Pak
Vás již nepotřebují nebo najdou něco, co
neděláte úplně dobře. Výmluvou může
být i nedokonalá znalost jazyka. Pokud
získáte smlouvu na dobu neurčitou, tak
to jste právně ochráněni mnohem lépe
než v Čechách podle českého zákoníku
práce. Pak máte vyhráno a jen tak Vás
nikdo nepropustí z práce. Pokud samo-
zřejmě fi rma nezkrachuje nebo se ne-
zruší ono pracovní místo. Pak máte sa-
mozřejmě nárok na odstupné, tak jako
v rodné zemi.
Počet odpracovaných let se v rámci EU
započítává do důchodu a pokud překro-
číte určitou hranici odpracovaných let,
máte nárok na důchodové zabezpečení
nebo jeho procentuální podíl v Nizozem-
sku. Jinak se vše sčítá a jednou bude na
Vás samotných rozhodnutí, v které zemi
budete pobírat svůj starobní důchod.
Stejné pravidlo platí i pro podporu v ne-
zaměstnanosti. Pokud jste pracovali
v Česku a poté, bez nárokování podpory
v rodném městě, odjeli do Nizozemska
a zde pracovali minimálně 90 dní, máte
nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Ta se poprvé vypočítává i s doloženými
odpracovanými měsíci či roky v ČR.
Doklady o dosaženém vzdělání je třeba
nechat přeložit do nizozemštiny. Pokud
se jedná o univerzitní vzdělání, je třeba
požádat o jeho uznání a udělení ekvi-
valentu akademické hodnosti v Nizo-
zemsku. Místní úřady nepracují zrovna
nejrychleji, a proto tuto akci doporučuji
podstoupit v předstihu několika měsíců.
Překladatelé pracují rychle, ale poněkud
draze. Např. překlad rodného listu z češ-
tiny do nizozemštiny stál v roce 2009
€ 85,-. Nizozemské úřady bohužel nepo-
užívají formuláře EU příliš často a větši-
nou chtějí mít vše přeloženo do holan-
dštiny. Pokud si necháte v ČR vystavit
např. EU rodný list (i ten je v domovině
s příplatkem), musíte mít v NL holand-
3 Ekonomie, fi rma a práce
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
53
skou verzi. Bohužel, byrokracie je tady
veliká a úředníci nejsou kreativní a EU
formuláře jim moc neříkají.
Pokud v Nizozemském království legál-
ně pracujete a onemocníte, musíte daný
den zavolat zaměstnavateli, že jste
nemocní a v nejbližších dnech navští-
vit lékaře. Pokud jste nemocni déle než
2 týdny, pozve si vás odborná lékařská
komise na pohovor: jak moc jste nemoc-
ní a jak to vidíte do budoucna. Samozřej-
mě v průběhu nemoci může přijít kont-
rola. Ta většinou chodí až při delší nebo
častější absenci. Když se cítíte zdráv,
zavoláte den předem zaměstnavateli
a řádně nastoupíte zpět do pracovního
procesu.
Při kratší době nemoci – tři nebo čtyři
dny, není třeba navštěvovat lékaře. Zů-
stanete v klidu doma podle vlastního
uvážení. Je možné, že Vám zaměstnava-
tel některý den zavolá, aby Vám popřál
brzké uzdravení. Je zde také zvykem po-
sílat pozdrav a přání rychlého uzdravení.
Podle oblíbenosti v pracovním kolektivu
jich můžete během týdne nemoci dostat
i desítky.
Pracovní schůzka a káva
zdroj: Blanka Tomášková
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
54
Pokud jste mladou dámou, která v prů-
běhu pobytu v Nizozemsku otěhotní
a budete muset zůstat doma s mimin-
kem, je zde jednoduché pravidlo. Máte
nárok na celkem 8 týdnů mateřské dovo-
lené. Můžete si vybrat pár dní nebo týd-
nů před porodem, a pak zbytek čerpáte
po porodu. Po 8 týdnech se musíte vrá-
tit do zaměstnání nebo jej ukončit – dát
vypověď. Jesle tady samozřejmě fungují
a jsou zařízeny i pro ty úplně nejmenší
(6 týdnů). Tady je důležité zvážit výši vý-
dělku a cenu jeslí (většinou se pohybuje
kolem € 1100 – 1600 měsíčně, plus jídlo,
pleny atd. musíte dodat sama). Tzv. hlí-
dací babičky tady moc nefungují. Spíše je
pravidlem, že žena zůstává doma a muž
pracuje a fi nančně zabezpečí celou rodi-
nu. Další varianta je, že oba rodiče pracu-
jí na částečný úvazek a o péči o dítě se
dělí. Pro ženy s dětmi je zcela běžné, že
pracují na tzv. „duo-baan“ (o jeden pra-
covní úvazek se dělí ještě s jednou nebo
dvěma kolegyněmi), takže pracují cca 12
hodin týdně. Ale lze pracovat i 6 hodin
týdně, záleží na každém.
Někteří zaměstnavatelé přistoupí na
možnost odpracovat si během jednoho
pracovního dne více hodin než 8. Tak je
možné odpracovat plný pracovní úva-
zek za 4 dny. Ale to nelze vždy. Jiní za-
městnavatelé nabízejí možnost, praco-
vat několik hodin týdně z domova. Tyto
možnosti zavisí na Vašem pracovním za-
řazení a důležitosti pro zaměstnavatele.
Nesmíme zapamenout i na 13. a 14.
plat. Tady mu říkají peníze na dovole-
nou (vypláceno s květnovou výplatou)
a na Vánoce (vypláceno s listopadovou
výplatou). Je to příjemné fi nanční zpes-
tření, ale je třeba mít na paměti, že si
tyto peníze celý rok spoříte. Zaměstna-
vatel Vám každý měsíc odečte poměr-
nou částku. To se stává i u sezonních
a krátkodobých smluv. Pokud se do Ni-
zozemska chystáte jen na letní brigádu,
je třeba si tyto peníze při ukončení pra-
covního poměru u zaměstnavatele vyžá-
dat dřív, než je pravidelný termín. Pokud
na to zapomenete, zaměstnavatel Vám
je pošle na účet v pravidelném termínu.
Do práce se chodí včas nebo i o 15 minut
dříve, abyste stihli vypít společnou kávu
s kolegy. Ta bývá většinou na pracoviš-
ti zdarma a v neomezeném množství.
Přestávky v práci jsou povinné, většinou
pevně stanovené fi rmou a nezapočítá-
vají se do pracovní doby.
Pracovní schůzka a podnikáníNizozemsko je vcelku jazykově homo-
genní, 90% obyvatel mluví holandsky,
přestože nejsou všichni Nizozemci. V po-
sledních desetiletích přibývá přistěho-
valců a podnikatelů z Maroka, Turecka,
Indonésie a Číny. Můžete narazit i na pol-
ské podnikatele nebo někoho ze Surina-
mu, Aruby či Ghany. Především v oblasti
Randstad (souměstí kolem Rotterdamu
a Den Haagu) potkáte mnoho „naturali-
zovaných“ přistěhovalců.
Pokud se budeme zabývat nizozemskou
obchodní kulturou, budeme vycházet
z typických pravidel tradiční nizozemské
fi rmy. Nizozemci jsou už od ranného stře-
3 Ekonomie, fi rma a práce
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
55
dověku obchodníky. Nakoupit a obratem
ruky prodat, nejlépe s maximálním zis-
kem, to je obchodní fi losofi e Holanďanů.
Vše je podřízeno fi nanční stránce věci
a obchodu. Holanďané nesmlouvají. Sta-
noví cenu a tváří se, že tak nízkou cenu
už více snížit nemohou. Cena je, kromě
burzy, opravdu pevná.
Na pracovní schůzku je třeba dostavit
se opravdu na čas. Dochvilnost je jedním
z typických rysů obchodníků. Při vstu-
pu se obě strany většinou představí při
podání ruky a výměny vizitek. Častokrát
se stává, že při jednání používají pouze
křestní jméno a oslovují se více přátel-
sky. Skoro vůbec nepoužívají akademic-
ké tituly. V běžném obchodním jednání
se používá pouze jméno.
Pokud dostanete tištěnou pozvánku
na jednání, většinou z formy příjmení
nepoznáte, zda se máte setkat s mu-
žem či ženou. Někdy bývá před jménem
uvedena zkratka Mw.Vliet (paní Vlieto-
vá), Dhr/heer Vliet (pan Vliet). I křestní
jména mohou být zavádějící: na vizitce
je uvedeno Jacoba, ale dotyčná dáma se
Vám představí jako Coby. Nebo Rudolf
a onen muž je Ruud. Sami Holanďané se
Vás okamžitě zeptají jaké jméno je vaše
tzv. ROEPNAAM (oslovovací jméno). Pro
Čechy až na vyjímky typu Václav a Josef,
se jména většinou shodují. Těžko někdo
bude používat při obchodním jednání
jméno Kačenka nebo Josífek (tak, jak ho
volala kdysi babička k obědu). Na druhé
straně se Vám může stát, že se Vám
Holanďanka představí jako Katinka nebo
Anuška. To je většinou jejich skutečné
jméno, nikoli vzpomínka na dětství.
Při jednání jsou přímí, až bezohledně
otevření, což někdy působí urážlivě. Vše
řeknou tak, jak si myslí a nebalí nic do „lí-
bivého“ obalu. Jednání má pevně danou
strukturu a většinou se jedná striktně
a jasně. Jejich pracovní heslo je: „Kort, maar krachtig.“ (Krátce, ale úderně.)
Důležitější rozhodnutí nečiní okamžitě
a vyžádají si čas na rozmyšlenou a pro-
čtení příslušných materiálů. I v tomto
případě bude ale pevně na minutu sta-
novena příští schůzka nebo přesně sta-
novena varianta, jak sdělí protistraně
své rozhodnutí. Při jednání nejsou příliš
impulsivní a „akční“ a přehnaně impulsiv-
ní jednání odsuzují.
Při jednání se často stírají rozdíly v pra-
covním zařazení a hyerarchii. Klidně oslo-
vují ředitele velké fi rmy Jan. Mnohdy ne-
poznáte v tónu řeči a stylu jednání, kdo
je ředitel a kdo sekretářka. V učitých si-
tuacích lze použít nějaký vtip, ale pozor
na vtipy o náboženství. Ty jsou zde tabu!
Na druhou stranu Nizozemci mají smysl
pro humor a klidně se uprostřed jednání
„od srdce“ zasmějí jazykovému přebrep-
tu či proloží řeč něčím veselým.
Jazykové vybavenosti nizozemské pro-
tistrany se obávat nemusíte. Nizozemci
jsou jedni z nejlépe jazykově vybavených
obchodníků. Většinou mluví bez problé-
mů anglicky, často německy a případně
francouzsky. Tyto jazyky mají povinné
ve škole. Pokud bude třeba jiný jazyk,
nebývá většinou problém ve větší fi rmě
najít někoho, kdo daným jazykem mluví.
Tím mám na mysli především jazyky jako
arabština, čínština, polština, španělšti-
na. Slovanské jazyky nejsou zrovna roz-
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
56
šířené. Jsou pro Nizozemce příliš obtíž-
né a dlouhá léta je v obchodním styku
nepotřebovali. Pozor na jazykovou past:
ja, maar... (ano, ale....) nebo ja, nee... (ano,
ne....). V těchto případech je třeba zvýšit
pozornost a sledovat, zda je rozhodnu-
tí kladné nebo záporné. Ono JA nemusí
vždy znamenat přitakání, ale pouze slov-
ní vatu. Tento zlozvyk si přenáší i do pro-
mluv v angličtině.
Co se týče dress codu, tak jsou Nizo-
zemci velmi tolerantní. Již dávno nepla-
tí, že je třeba na jednání přijít v obleku
a kravatě. Jsou okamžiky, kdy potkáte
protistranu v džínách a košili. Ani ženy
si s oblečením příliš nelámou hlavu. Ne-
čekejte přehnaně škrobenou kulturu jed-
nání.
Před jakýmkoli jednáním mějte na pa-
měti: „ Co Skot zahodí, to Holanďan se-bere!“ a tím se řiďte. Pokud budete mít
štěstí a pozve Vás protistrana na oběd
nebo večeři, je pravidlo, že kdo zve platí.
Poznámka závěrem:Jestliže se před jednáním naučíte v ho-
landštině byť jen pozdravit, snadněji si
pootevřete dveře a jednající naladíte na
tu správnou vlnu.
Goede dag. Dobrý denHoe gaat het? Jak se máte?Dank je wel. Děkuji.Tot ziens. Naviděnou.Eet smakelijk. Dobrou chuť.
Zbytek jazyka zní pro české uši jako mix
angličtiny a němčiny s ještě něčím. Už
chápete, proč jim jde ta angličtina mno-
hem lépe než Čechům?
Welcome in Holland
zdroj: Blanka Tomášková
3 Ekonomie, fi rma a práce
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
57
Moudrý muž stavěl dům na skále, tendruhý byl HolanďanTen stavěl dům na písku nebo na blatech.
Jak jistě již víte, více než polovina nizo-
zemského území je buď vysušená delta
řeky, takže vysušená blata, nebo je to
oblast kolem velkých vodních toků, tak-
že písečné podloží. S tímto podložím je
opravdu hodně těžké něco udělat. Přes-
to se Nizozemci nevzdávají a po staletí
budují své domy na písku. Aby jim ne-
spadly hned příští zimu, zatloukají pod
ně dlouhé piloty. Pilot může být jen pár
metrů hluboko (mluvíme tady tak o 5-8
metrech), nebo se může jednat o hodně
problematickou oblast a tam se pak zat-
louká 32 metrů dlouhý pilíř v rozmezí 80
cm. To je samozřejmě důležitá fi nanční
položka ve stavbě domu. Nizozemci ne-
mají sklepy, ty by jim dělaly jen problémy,
ale mají domy na kůlech. Každý dům má
několik desítek pilotů v zemi a na nich je
pak základová deska. Ta nese celou dal-
ší stavbu domu. Proto také staví domy
jako z lega. Nic složitého, žádné tlusté
zdi, nic extra. To vše by přidalo váhu na
desku a zvýšilo by se nebezpečí, že se
dům začne naklánět nebo propadat.
Domy i kancelářské budovy se v Nizo-
zemsku staví velmi účelově. Co doslou-
ží své funkci, se prostě ihned zbourá.
4 Společnost, rodina a škola
Typický NL dům
zdroj: Blanka Tomášková
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
58
Země je drahá a každý čtvereční metr
je 10 krát využit. Rekonstrukce naklá-
nějícího se domu je neuvěřitelně drahá
a pokud se nejedná o památku Unesco,
tak ji nemá cenu zachraňovat. Zbourat
a postavit nově, je mnohem ekonomič-
tější a efektivnější.
Ale jak si postavit nějaký malý holandský
domeček? Ten si jen tak sami neposta-
víte. Tady je monopol radnice a velkých
fi rem. Celý proces začíná již rozhodnu-
tím provincie, která obec se stane tzv.
vinix-oblastí, tj. obcí, kde se může sta-
vět. Potom rozhoduje radnice, který pol-
der nebo pole se zastaví novou obytnou
zónou, tzv. wijkem. Tady se netroškaří
a plánuje se několik desítek domů najed-
nou. Páni radní osloví nějakou projekční
kancelář a ta vyprojektuje několik typů
domů, velké, malé, levné i drahé, všech-
no hezky dohromady v jednom wijku,
ať se nikdo před nikým nepovyšuje, ani
neponižuje. S projektem v ruce se oslo-
ví stavební fi rmy a ty pak v neskutečně
krátkém čase domy vystaví. Častokrát
se stává, že domy na začátku ulice jsou
již hotové a lidé se pomalu do nich stě-
hují a konec ulice je jedna velká díra plná
vody. Domy se prodávají již před zaháje-
ním výstavby, v průběhu i po dokončení.
Cena se pohybuje podle zájmu zvolna
nahoru a dolů. Nejlevnější je si koupit
dům na papíře. Tam si můžete i vznést
vlastní připomínky a přání. Později je vše
už na vás samotných.
Když se dům dokončí, přijde potencio-
nální kupec a dům si koupí. Taková sa-
moobsluha ve stavebnictví. Žádné so-
boty a neděle na stavbě. Prostě chvilku
počkáte a dům stojí hotov, jen se do něj
nastěhovat. O kvalitě a životnosti nebu-
deme tady mluvit. Dům má svoji funkci:
jedna generace v něm bude bydlet maxi-
málně tak 50 let. Pak se asi zbourá.
A kolik takový dům s mini zahrádkou
stojí? Ceny se pohybují od 200.000
euro výše. Za tohle máte malý domeček,
tak pro pejska a kočičku někde daleko
od města. Realnější je cena tak kolem
450.000 euro. To už je dům se zahrá-
dečkou. Krásná cena, že? A kde na něj
vzít a nekrást? Jednoduše. Hypotéka.
V Nizozemsku je hypotéka vcelku do-
sažitelná pro každého, kdo v daný mo-
ment pracuje a má nějaké pravidelné pří-
jmy. Hypotéka se uzavírá na 30-40 let,
mnohdy i na déle. Je překvapivé, že zde
dostane hypotéku i senior v důchodu.
Banka pak jen řekne, že v případě smr-
ti je nemovitost její a hotovo. No pro-
blem, at all! Podle posledních statistik
bydlí pouze 10% Nizozemců ve vlastním
domě, který není zatížený ani půjčkou,
ani hypotékou. Šest z deseti obyvatel
Nizozemska má na svůj dům hypotéku.
Zbytek bydlí v obecních nebo najemních
bytech.
Pokud bydlíte v bytě, jedná se často
o pavlačový dům. Nikdo přeci nechce
mít společnou chodbu. Tak mají společný
balkon, na který prší a sněží. V nájmu pak
platí úklidovou fi rmu, jež uklízí schody
a okolí domu. Pokud má nájemce štěstí,
má malou sklepní kóji na kolo a možná
brašnu s nářadím. Pokud máte byt v pří-
zemí, bývá obyčejně o trochu dražší, ale
má malou zahrádku s teráskou.
4 Společnost, rodina a škola
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
59
Další možností je bydlet v domě pro se-
niory, tzv. 55+ bydlení. Tady si můžete
pronajmout byt, až když je vám více než
55 let. Domy jsou většinou uzpůsobené
snížené mobilitě nájemců a v blízkosti
bývá dům s pečovatelskou službou, kam
se člověk při větších potížích může pře-
stěhovat.
Je zarážející, že každý Holanďan dese-
tkrát obrátí každé euro, ale domy se
tady nedědí, ani se nedarují v rámci ro-
diny. Syn nebo dcera si dům buď koupí
nebo jej až po smrti rodičů dědí. To už
většinou mají nějaký svůj a dům rodičů
se prodá.
A jak se staví kancelářské a průmyslové
budovy? Úplně stejně. Provincie udělá
studii a pak se začne stavět. Do výšky
toho mnoho nemohou postavit, i když
by rádi chtěli. Písečné nebo jílovité pod-
loží jim to nedovoluje. I tak v Rotterda-
mu pomalu vzniká cityscape s mrakodra-
py. Nejvyšší zatím do provozu uvedenou
budovou v Nizozemsku je Maastoren
Rotterdam 165 m. Euromast je potom
nejvyšší nizozemská vež s restaurací
s celkovou výškou 186 m (Rotterdam,
1960). Jen pro srovnání Kingdom Tower,
Saudská Arabie, má 1000 m a postavi-
la ji paradoxně nizozemská fi rma. Tady
vidíte, že stavět se dá hodně vysoko,
ale co je pod budovou samotnou, to pro
nás kolemjdoucí neviditelně ovlivňuje její
výšku. Jen krátce odbočíme, v Rotterda-
mu je na Wileminapier starý terminál lod-
ní dopravy Rotterdam-New York, dnes
café New York. Na začátku 20. století to
byla jedna z nejvyšších budov Rotterda-
mu, dnes je velmi těžké ji mezi ostatními
mrakodrapy najít. Vše je pomíjivé, budo-
vy i parníky do New Yorku nám za těch
posledních sto let nějak moc vyrostly.
A závěrem? Co si tedy v Nizozemsku
postavíme? Asi jen hrad z písku na pláži
nebo stan v kempu. Zbytek za nás po-
staví developerská fi rma a radnice, ban-
ka dodá peníze a my musíme jen dalších
40 let pilně pracovat.
Výškové stavby v Rotterdamu
zdroj: Blanka Tomášková
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
60
Nizozemské školstvíV očích každého průměrného českého
studenta se může nizozemské školství
zdát mnohem lepší a pohodovější, ale
otázkou zůstává, co se člověk za tolik
let strávených ve školní lavici naučí. Ho-
landské školství je mnohem uvolněnější
a prostupnější. Nabízí každému tisíce
šancí a bezpočet možností přestupovat
mezi jednotlivými úrovněmi i studijní-
mi zaměřeními. Když vám něco nejde,
přestoupíte na nižší úroveň, pak se tře-
ba zlepšíte a studijně rozjedete a může-
te v dalším školním roce udělat zkoušku
a přestoupit na úroveň vyšší. Studium si
můžete různě kombinovat a hledat si tu
nejoptimálnější cestu. Po několika letech
z vás bude to, co jste si přáli. Pomalu
nebo rychle získáte „diplom“, to je ho-
landské slovo pro všechny typy osvěd-
čení a vysvědčení. Vytrvalost a ono
vysokoškolské „uchodit to“, přinese na-
konec kýžený výsledek.
Navíc nesmíme zapomínat, že každý
student pro školu představuje balíček
peněz, jež si bude škola po celý školní
rok náležitě hýčkat. Možná před závě-
rečnými zkouškami se se svým balíčkem
peněz rozloučí, aby to neuškodilo její
image. Přeci jen vysoké počty úspěšně
složených zkoušek lákají více dalších stu-
dentů. A příjde tak do školního rozpočtu
více peněz.
Školy nejsou nijak malinkaté, jak jsme
zvyklí v české kotlině. Malá škola čítá
okolo 1 500 studentů a průměrná má
více než 2 000. Výjímkou nejsou školy
o 3 000 a více žácích. Tam už je každý
student jen studijní číslo a učitel není
schopen si jej nebo ji zapamatovat. Pak
už se ve sborovně neřeší ono známé:
„Jak je na tom u tebe ten Novák“ (tedy
tady spíše ten Jong)? Tady učitel vidí jen
masu studentů, ta se navíc každý kvar-
tál mění a není tudíž třeba si je pama-
tovat.
I studenti se nezatěžují si pamatovat
své vyučující celým jménem. Jelikož no-
vodobá nizozemština užívá formy vykání
velmi sporadicky, je učitel často jen Cees
nebo Tamara. Jaké mají příjmení či aka-
demický titul, to nikoho nezajímá. Takhle
zaniká respekt k vyučujícímu a žák může
skoro všechno. Když si k tomu ještě při-
dáte fakt, že každý student postupuje
samostaně, svým tempem, a učitel je
pouze konzultant a poradce, máte jasný
obrázek. Navíc každá učebnice má pře-
vážně doplňovací cvičení a vzadu klíč. Co
dělá standardní student? Pilně opisuje
z klíče. Proč by se namáhal, když cílem je
mít vyplněná cvičení. Někdy je učebnice
doplněna e-learningem. Tam se pak ne-
omezeně kliká myší, dokud cvičení není
vyplněné.
Jednu věc nizozemské školy nemají, a to
jsou přestávky mezi předměty. Ale ře-
šení existuje, protože se studenti musí
přemístit mezi učebnou A a B. Učitelé
rovněž. Takže ke konci hodiny si balí své
věci už tak 5 minut před koncem a zvol-
na odcházejí, do další hodiny dorazí s 5
a více minutovým zpožděním. Na rtech
mají standardní větu: „Jsem musel do-
dělat něco v matice, ne? A vyšlapat ty
4 Společnost, rodina a škola
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
61
patra, vy máte výtah!“ Žádná omluva
za pozdní příchod, učitel má být vlast-
ně rád, že na jeho hodinu vůbec dorazil.
Když to tak počítám, tak klasická hodina
má 50 minut, ale odečteme-li 5 minut na
konci a 5 minut na začátku, je jen 40-ti
minutová. Jen učitel přebíhá ze třídy do
třídy jako blázen, aby byl na místě včas.
Co kdyby si žáci šli stěžovat, že přišel do
hodiny pozdě.
Testy a zkoušky jsou předem napláno-
vané, a tak studenta nečeká žádné pře-
kvapení. Na začátku každého čtvrtletí
dostane každý student detailní rozpis
látky a testů. Nepřipadá v úvahu, že by
studenta potkal nečekaný testík nebo
zkoušení. Pohoda! Známkovací škála
je také širší. V Nizozemsku se používá
známkovaní od 1-10, kdy 10 je známka
nejvyšší a odpovídá znalostem na 100%.
Je zcela běžné, že z testu dostanete
5,2 nebo 7,2. V tom prvním případě jste
v testu neuspěli a máte nedostatečnou,
v druhé máte hezkou známku. Ambice
studentů nesahají příliš vysoko. Známka
5,5 dokonale stačí. To je hned nad hrani-
cí úspěšného zvládnutí látky. Na druhou
stranu známku 10 dostanete jen párkrát
za život, někdo možná nikdy.
A jak je nizozemské školství postavené?
Do školy se nastupuje v den dovršení 4.
narozenin. Takže žádný slavnostní ná-
stup do školy, jako známe my. Prostě
přijdete v průběhu školního roku. První
dva roky se více méně podobají české
mateřské škole. Děti si ve škole zvykají
na určité povinnosti a studijní navyky.
Ve škole si spíše hrají, ale nespí tam jako
v české školce. Také je rodiče nemohou
vzít domů „po o-“. Od 6 let, tzv. groep
3, začíná výuka jako u nás v první třídě –
čtení, psaní, počítání. Tady je jedna velká
odlišnost způsobená konstrukcí jazyka,
děti se neučí číst po písmenkách ( Máma mele – tohle všichni známe), ale po slo-
vech. De fakto se od začátku učí krátká
slova, jak vypadají a jak je správně pře-
číst. Později k nim přidávají delší a delší
slova, až nakonec jsou schopni přečíst
cokoli. Psát se učí až později, nikoli sou-
časně s písmenky. Postupně se předá-
vají i další předměty a v 10/11 letech
končí své základní vzdělání a odchází
na střední školu, do tzv. brugklas. Třída,
kde jsou pro všechny předměty stále
stejné, a student má čas si zvyknout
na určitou formu samostudia a vyššího
tempa. Na základě výsledků v brugkla-
se, se pak rozejdou do různých úrovní
studia – vwo (gymnázium, atheneum,
trvá 6 let), havo (trvá 5 let), vmbo (trvá
4 roky). Tento studijní směr se ještě dělí
na onderbouw (mladší studenti, první
2 roky včetně brugklasu) a bovenbouw
(starší studenti, další roky). Celé studi-
um je zakončeno státní zkoužkou. Ta
je pouze písemná a koná se v květnu
a v červnu se studenti dozví výsledky.
Státní zkouška je ze 7 a více předmětů
a je založena na znalostech, co se stu-
denti naučili za uplynulá léta. Pro mnohé
je to velký šok, protože tady není žád-
ný klíč k řešením, a tak minimálně 25%
zkoušku nebo její část opakuje.
Dále mohou studenti pokračovat na
mbo/vakschool – profi lová škola nabí-
zející určité povolání, obdoba čekých
odborných škol a učilišť. Absolventi vwo
mohou pokračovat na HBO (vyšší od-
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
62
borná škola) nebo univerzitě. Nikam se
nedělají přijímací zkoušky, pouze vstup-
ní pohovor o motivaci studenta. Na
vysokou školu přijímají studenta podle
studijních výsledků. Pokud se na určitý
studijní obor na univerzitě přihlásí pří-
liš mnoho studentů, studenti se losují.
Všichni mají stejnou šanci náhody.
Samozřejmě student může svoje štěstí
zkusit další rok znovu nebo zkusit pří-
pravný ročník a podobně. Systém vzdě-
lávání je velmi otevřený a vede přes něj
buď přímá a krátká cesta nebo cesta
klikaká a kombinovaná, ale ta je o něko-
lik let delší.
Musíme se také zmínit o studiu pro ci-
zince a přistěhovalce. V tomto směru
musím nizozemské školství pochválit.
Pro cizince mají speciální školy, kde se
vyučuje nizozemština a společenské
vědy spojené s procesem Inburgering
(naturalizace). Každý cizinec přicházející
ze země mimo EU je povinen do 10 let
složit jazykovou zkoušku z nizozemštiny
a nizozemské kultury. Občané EU tuto
zkoušku dělat nemusí. Na druhou stra-
nu jsou pro ně jazykové kurzy za peníze
(ostatní je mají buď zcela zdarma nebo
za symbolický poplatek) a musí čekat na
konci pořadníku na volné místo v kurzu.
I tady se v posledních letech šetří a kur-
sů je méně a méně. Pro děti přistěho-
valců jsou ve velkých městech otevřeny
ISK třídy. Kde více než 50% vyučovacích
hodin zabírá nizozemština- het Neder-lands. Každý rok se mohou přihlásit ke
Hrob J.A.Komenskeho v Naardenu
zdroj: Blanka Tomášková
4 Společnost, rodina a škola
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
63
zkoužce z NT2 (Nederlands als Twede
taal, nizozemština jako druhý jazyk) a po
úspěšném složení mohou pokračovat na
standardní škole.
V těchto třídách je velmi zajímavé učit,
protože ve třídě je 15 studentů a 15
národností světa. V ISK třídách jsem
rok učila angličtinu. Představte si hodi-
nu konverzace na téma počasí. Jaký je podle vás teplý a krásný den? Odpo-
vídá studentka z Ghany: Když prší a je 40 stupňů. Student z ruské Sibiře: Když svítí sluníčko je 15 stupňů, když není sníh. Studentka z Ghany se nesměle
zeptá: A co je sníh?. Nastává složité vy-
světlování ve všech jazycích světa. No
úplný Babylon. Nakonec všichni rezignují
a Ženja to rozsvítí hláškou: Počkej do zimy a koukni se na Eurosport, tam to uvidíš. A je to!
O škole a životě studentů by se dal na-
psat nejeden román, ale v nejlepším se
má přestat. Pokud jste zvědaví, můžete
se přihlásit na letní jazykový kurz nebo si
zažádat o studijní grand do Nizozemska.
Svět dívky a ženy v Nizozemsku„ Stuivertjes wisselen“
(Výměna mědáků. Výměna názorů a zkušeností– v pozitivním slova smy-slu).
Začneme tím, co hýbe světem dívek.
Když pomineme kluky a ICT techniku,
tak zbývá už jen móda a diety. Móda je
v Nizozemsku tak volná a lze tu nosit
opravdu skoro všechno, co po tmě na-
jdete ve skříni. Přestože je zde několik
designerských škol a asi nejznámnějšími
designéry je tvůrčí duo Viktor & Rolf,
nelze o typickém holandském módním
stylu ani mluvit, ani psát. Tady se sází
na pohodlí.
Jak přemýšlí náctiletá studentka po ránu
u své přeplněné skříně? Venku fouká,
jako ostatně kadý den, takže kalhoty
– jeansy. Co k tomu? Tričko s potiskem
nebo halenku? Hmm, halenku ne, ta není
vyžehlená. Přes triko se dá dát také
pásek a nějaká mikina. Super, do větru
a deště je to OK. Do uší pár náušnic, po-
řádně blyštivých a pěkně velkých, aby je
bylo vidět, když do nich investovala celé
své týdenní kapesné. Tašku s učivem
přes ruku. Nějaký ten voděodolný make-
-up, vlasy do culíku a hurá (brr) do školy.
Tento styl ovlivňuje samozřejmě několik
dalších faktorů. Kromě počasí, je to ještě
jízda do školy na kole a tělocvik společ-
ně s klukama. Možná i výše kapesného
a roční období. Samozřejmě po období
„výprodeje - uitverkoop“, kdy je šatník
bohatší o pár kousků, se slečny oblékají
Typické parkoviště na kola (školy, nádraží )
Zdroj: http://www.janvandermeer2010.nl/wordpress/
wp-content/uploads/2009/09/fi etsstalling.jpg
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
64
jinak. Dočasná kreativita, oblouznění vý-
kladními skříněmi a touha předvést se
v něčem novém hraje svou roli. Po pár
týdnech tenhle stav pomíjí a slečny se
pomalu vrací ke své uniformě – jeansy
a tričko. Až do léta holčičí módu pak
ovlivňují už jen malé detaily, jako nové
náušnice nebo nová taška.
Když mladé dámy chodí do školy, mají
sny o super zaměstnání, o managerské
pozici a pracovním úspěchu. Když je jim
přes dvacet, začnou přemýšlet o krás-
ném vlastním domě nebo alespoň bytě,
který si zařídí nábytkem z IKEA a určitě
jinak než jejich „trapná a staromódní“
matka. Sní o tom, jak jednoho dne pů-
jdou nakupovat ten skvělý nábytek, co
viděly v posledním katalogu, plus (pod-
le jejich lásky) potřebné audio-soupravy
a hi-tech televize. Na tu trapně malou,
co mají doma, se už nedá dívat!
Když je jim kolem třicítky, začnou snít
o dětech a rodině. Nějaký ten šikovný
kolega, co vydělá víc než ony, by byl sko-
ro ideální. Dům nebo byt už mají, malé
autíčko přede dveřmi, takže akce – otec
mých dětí. Tady je holandské specifi kum.
Když se vdáte, můžete v klidu zůstat
doma jako žena v domácnosti nebo pra-
covat pár hodin týdně. Řekněme tak 2
a půl dne, aby zbyl čas i na ostatní věci.
Manžel vydělává peníze na chod domác-
nosti, na hypotéku, na povinné platby
a školní poplatky. Vy se staráte o děti
a domácnost. Vozíte děti do školy. To
je zodpovědná práce. Ráno v 8:15 do
školy a odpoledne je asi tak ve 14:30
vyzvednout. Mezitím musíte stihnout
další důležité věci, jako je káva u kama-
rádky nebo sousedky, nákup a návště-
va fi tness-centra. Na úklid domu máte
po čase „paní na úklid“. Přeci nebudete
uklízet sama! Žádná vaše kamarádka to
nedělá, tak vy nebudete přeci jediná. Jen
zlehka přejedete byt prachovkou a vy-
savačem, pár minut před tím, než přijde
vaše hospodyně. To aby vás nepomlu-
vila u dalších. A pak úsměv číslo jedna
a otevřít dveře své „thuishulp“.
Tady se vrátíme k módě. Občas totiž
máte podnikový večírek nebo jdete
s manželem na večeři. Co na sebe? Doba
jeansů a trička už pominula. I kdepak!
Když k naší staré módě přidáme koza-
čky, vyměníme velké náušnice za menší
a školní brašnu za kabelku, tak můžeme
směle vyrazit do ulic. Občas najdeme na
dně skříně sukni a někde i lodičky, ale
to už musí být ... třeba svatba někoho
z rodiny. Protože skoro denně musíme
vozit a vyzvedávat děti ze školy, kde na
ně venku a za každého počasí dlouho če-
káme, nelze chodit za dámu a designo-
vého oblečení je škoda. Zbytek dne trá-
Hranolky s majolkou.
zdroj: Alice Tomášková
4 Společnost, rodina a škola
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
65
víme nákupy a sportem či společenskou
konverzací. Tam se dá něco „in“ vzít na
sebe, ale nesmíme to přehánět! Jinak
nás ostatní za zády pomluví.
Když je mladé dámě kolem čtyřiceti, má
skoro všechno: manžela, děti, bydlení,
auto. Co více si přát? Je čas začít řešit
exotickou dovolenou, aby bylo u kávy
o čem vyprávět. Když se blíží padesátka,
začíná dáma přemýšlet o nějakém koníč-
ku, který by se dal možná spojit i s ně-
jakou užitečnou dobrovolnickou prací.
A tak dnes již matka teenagerů chodí
na pár hodin pomáhat do domova dů-
chodců nebo prodávat do krámku UNI-
CEF, aby měla klid a cítila se společensky
potřebná. Peníze na domácnost vydělá-
vá manžel a jí její kapesné bohatě sta-
čí. Každá z jejích kamarádek dělá něco
„užitečného“, tak nemůže být pozadu.
Domácnost ji stále uklízí její Karin, děti
už do školy jezdí sami a doma je nuda.
Pořádné zaměstnání už v tomhle věku
Nečas na lodi
zdroj: Alice Tomášková
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
66
nenajde, takže škoda sil a papíru na CV
(životopis). Byt je zařízen, jen ta kuchyň-
ská linka by chtěla pomalu už vyměnit.
Když už mladá dáma není mladá a na po-
sledním dortu bylo 50 svíček, má skoro
všechen čas pro sebe. Děti už bydlí sami
a zastaví se maximálně jednou týdně na
večeři. Dál pokračuje v práci a hledá další
hobby. Už se těší, jak manžel ve svých
65 letech půjde do důchodu a pojedou
spolu někam do ciziny nebo si koupí
„stacaravan“ (velký karavan zaparko-
vaný na trvalo v kempu, obdoba české
chatky v zahrádkářské kolonii). Na ten
tajně šetřila a teď nastal ten správný
moment. K 55. narozeninám si pořídí
společně s manželem karavan a jako
dárky posbírá fi n. poukázky do Ikea, aby
si mohla karavan zařídit podle svého.
Mezitím si stěžuje na zastarou kuchyň,
která už dávno dosloužila. A tak jednoho
dne manžel svolí k velké investici. Nová
kuchyň značky Bruynzeel, s maximálním
počtem moderních spotřebičů je na do-
hled. Velká akce, pár týdnů se vaří jako
o dovolené v kempu, ale ta kuchyň bude
super a „helemaal in“! Po 4 až 5 týdnech
je vše hotové. Kamarádky přijdou na
kávu a nestačí žasnout!
Pomalu se blíží šedesátka a čas důcho-
du. I ty dva pracovní dny dámu pomalu
zmáhají a tak nenápadně sníží svůj úva-
zek na jeden a půl dne, později na dva-
krát půl dne a pak... už je doma. Spolu se
svým mužem si užívají důchodu, plánují
cesty a sní o všem možném i nemož-
ném. Najednou telefon, jeden z jejich
potomků má miminko a kdo bude hlídat?
Jesle jsou drahé, člověk by půl měsíč-
ního platu zaplatil jen za ně. „Mami ty
máš přeci čas, budeš nám hlídat, že jo?“
V takovém momentě nelze říci NE. Nyní
se váš týden dělí na dvakrát týdně hlída-
ní, dvakrát pomoc v domově pro senio-
ry, pak káva a hobby. Už nemáte žádný
volný den, abyste se vypravili na venkov
do stylově zařízeného karavanu. Na do-
volenou? To už se přeci nebudete štvát
na letiště a pak někde v tropech trpět
vedrem a nepohodlím.
Tak to jde rok za rokem, až se vám blíží
osmdesátka. Podle statistiky jste už rok
či více vdovou a zbývají vám ještě sta-
tisticky 4 roky života. Co s tím? Dům je
veliký na úklid i topení. Důchod je teď už
jen poloviční. Kdo to má všechno platit?
Kamarádky bydlí spokojeně v domě pro
seniory. Chodíte je navštěvovat, až vás
jednoho dne společně přesvědčí, že pro
vás a vaše děti je tohle to nejlepší ře-
šení. A už se stěhujete na předposlední
adresu svého života. Sbaleno máte, do-
mov znáte, protože jste tam léta pra-
covali jako dobrovolník. Víte, co a jak.
Znáte dokonce osmdesátprocent jeho
obyvatel. Prostě je to teď k nim blíž, jen
jedno nebo dvě patra.
Děti vám k Vánocům dají zvětšené ro-
dinné foto a vy si každou středu užíváte
seniorskou jógu nebo bingo. Dál už snad
ani pokračovat nebudu.
4 Společnost, rodina a škola
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
67
Když se vrátíme k faktům:
Většina holandských žen pracuje dva
a půl dne, jedná se tzv. „duo-baan“ (duo-
-zaměstnání, 2 ženy vykonávají stejnou
funkci, každá půl týdne).
Minimální měsíční mzda je 1400 euro
(plný úvazek). Ženy mající duo-baan vy-
dělávají přibližně 800 euro měsícně.
Průměrná holandská rodina má tři děti.
Matka děti vozí do školy, a ze školy, až
do věku deseti let. Neexistuje, aby dítě
chodilo samo. Škola je většinou do kilo-
metru a půl od bydliště.
Výuka začíná obyčejně v 8:30 a končí,
kromě středy, ve 14:30.
Do školy děti začínají chodit ve věku
4 let, a to přesně. Když dítě oslaví 4. na-
rozeniny, musí začít chodit do školy tře-
ba od února. Faktem je, že první tři roky
se škola podobá více české školce, než
škole. Ale je povinná. Do školy se musí
chodit až do 17 let.
Jesle – Kinderopvang, jsou neskutečně
drahé. Kolem 1000 euro měsíčně. Navíc
rodiče musí dítěti zabalit jídlo na celý
den, plíny atd. Dítě lze do jeslí umístit
většinou od 7:00 do 18:00. Nejmladší
jsou jen pár týdnů staré. V Nizozemsku
není mateřská dovolená, pouze nárok na
6 týdnů volna v rámci těhotenství a ob-
dobí po porodu. Ženy odchází na „mateř-
skou“ týden před vypočítaným porodem
a po uplynutí 6 týdnů se musí vrátit zpět
do zaměstnání nebo dát výpověď.
Návštěvu kamarádek nebo sousedek
musíte předem naplánovat a podle diáře
dohodnout. Nelze přijít je tak nezvaně.
Je třeba alespoň pár hodin předem za-
telefonovat.
Odchod do důchodu je pro každého
stejný – ve věku 65 let. Vláda jej chce
zvýšit na 67 let. Každý dostane od stá-
tu stejné AOW (starobní důchod), jež je
přibližně 1000 euro měsíčně. Na jeho
výši nemá vliv, kolik byl váš poslední plat
či odpracované roky. Všichni mají stějně.
Většina holanďanů si jestě šetří v rámci
penzijního připojištění.
Průměrný dožitý věk je u mužů 79
a u žen 84. Věk se neustále prodlužuje.
Domovy pro seniory nebo pro 55+ jsou
velmi rozšířené a nabízí veškeré služby.
Senioři/55+ bydlí v menších bytech, kte-
ré jsou součástí obytného komplexu,
kde je i lékařská péče, možnost stravo-
vání a ostatní péče. Svůj dům nebo byt
většinou prodávají, minimálně se zde ne-
movitosti dědí. Neznají zde ani možnost
– darování v rámci rodiny. Nemovitost
buď musí svým dětem prodat (plné da-
nění ) nebo děti ji dědí až po jejich smrti.
V Nizozemsku není zvykem bydlet dlou-
ho společně s rodiči nebo o ně ve stáří
pečovat. Mladí opouští rodiče ve věku
asi 20 let. Každý má v Nizozemsku nárok
na samostatné bydlení (sociální byty,
příspěvky na bydlení, studentské byty,
chráněná bydlení ).
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
68
Průměrná délka života
zdroj: Blanka Tomášková
4 Společnost, rodina a škola
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
69
Nizozemský frikandel
zdroj: Blanka Tomášková
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
70
Nizozemské uměníČasto si klademe otázku, co je nizozem-
ské a co je vlámské umění. Pro odpověď
si musíme jít až do historie a nábožen-
ských rozdílů a směrů na historickém
území Nizozemska.
Ačkoliv Jan van Eyck a jeho následovníci
působili ve Flandrech (dnešní Belgie), bý-
vají většinou považováni za nizozemské
malíře. Do té doby jednotná kultura se
již ve středověku začala vyvíjet značně
odlišně a od poloviny 16. století mlu-
víme o rozdělění na jižní – katolickou
a severní – protestantskou část. Od té
doby se umění jižního Nizozemí pro odli-
šení od severního začalo označovat jako
vlámské.
Nejznámnějším představitelem vlám-
ského malířství 14.století je Jan van Eyck (1390-1441), který se narodil v Ma-
astrichtu a zemřel v Bruggách (Belgie).
O jeho životě příliš nevíme, ale je jisté, že
určité období působil v Haagu jako dvor-
ní malíř a portrétista, později odešel na
jih, do Belgie. Asi nejznámnějším plát-
nem van Eycka je Svatba Arnilfi niů (k vi-
dění v National Gallery Londýn). Obraz je
ve skutečnosti dvojportrétem mladého
páru a okamžiku jejich zásnub. I tento
moment je parodox, jelikož obraz byl
velice drahý a málokdo si mohl dovolit
nechat vymalovat svoji dceru v okamži-
ku jejích zásnub. Dalším přínosem obra-
zu je zachycení dobové módy a kultury
bydlení. Nad zrcadlem je letopočet 1434
a celá scéna zobrazuje prolínání dvorské
kultury a střízlivého městského stylu
ranně kapitalistické společnosti.
Dalším mistrem štětce a symboliky je
Hieronymus Bosch (1450-1516). Jeho
obrazy jsou plné symboliky a do dnes
vše, co obrazy zachycují a vyjadřují, plně
nechápeme. H. Bosch se narodil roku
1450 v Severním Brabandu ve městě
Den Hertogenbosch (Den Bosch) a tam
také 1516 zemřel. Několik obrazů bylo
namalováno pro katedrálu St. Jan v Den
Boschi, ale v období obrazoborectví byly
většinou zničeny. Většina pláten se týká
náboženské tématiky a je spjato s kato-
lickou církví.
H. Bosch pravděpodobně namaloval
obraz Posledního soudu, který je dnes
k vidění ve Vídni (Galerie der Akademie
der Künste). Na střední a pravé desce vi-
díme velké množství detailů a převládá
zde chaos, který přiřkl H. Bosch pouze
peklu. Na levé desce, podle přání objed-
navatele krále Filipa, je ráj a tam panuje
řád. V oblacích sedí Bůh Otec a pod ním
bojuje zlo s dobrem. Paže Ježiše Kris-
ta symbolizují váhy spravedlnosti a pak
už zbývá jen pohled na lidstvo a jejich
hříchy. Lidé jsou tím nejkrutějším způso-
Rembrandt vn Rijn
zdroj: http://www.nndb.com/peo-
ple/224/000044092/rembrandt.jpg
5 Kultura, zvyky a tradice
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
71
bem mučeni a masakrováni. Nikde není
úniku: lidé jsou nabodáváni a opékáni,
rozemíláni a pronásledováni ptáky se
špičatými zobáky či odsouzeni k absurd-
ním činům. Rozdíl mezi peklem a rájem
nemohl být výraznější. Ráj má strukturu
a je prostě nudný. Žádný hororový výjev.
Noční hlídka (Rijksmuseum Amsterdam,
379 x 453cm) od mistra Rembrandta van Rijn (1606-1669) představuje pře-
kročení uměleckých hranic par excel-
lence, jak formálně, tak i ikonografi cky.
Rembrandt zde zachycuje nejen skupi-
novou fotografi i (dala by se přirovnat
Noční hlídka
zdroj: http://www.rembrandthuis.nl/media/images/nachtwachtrh.jpeg
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
72
k dnešní školní fotografi i), ale i historii.
V dnešní době by již tolik zakázek neměl,
jelikož většinu jeho děl by nahradila pa-
sová nebo skupinová fotografi e.
Označení Rembrandtova obrazu Noční
hlídka je vlastně nepřesné, jelikož ne-
zachycuje žádný noční výjev. Na obraze
vidíme setninu setníka F.B. Cocqa a jeho
poručíka W. van Ruytenburcha. Obraz
vznikl na objednávku a každá osoba mu-
sela zaplatit určitou částku. Podle sumy,
kterou dotyčný zaplatil, je na obraze
namalován. Více peněz, větší postava
a více vpředu. Finálně je na obraze více
osob, než kolik jich za portrét zaplatilo.
Celkový dojem z obrazu je trochu cha-
otický a nerealistický. V porovnání se
skupinovými portréty té doby nevypa-
dá Noční hlídka příliš reprezentativně.
Skupina je nejednotně oblečena a každý
stojí, kde chce (podle toho, kolik zapla-
til). Prý existovaly menší kopie o velikos-
ti velké fotografi e pro každého platícího
zákazníka.
Vincent van Gogh (1853-1890) byl vyjí-
mečný malíř a blázen. Maloval neotřelé
motivy krajiny, bytové interiéry i por-
tréty. Za svého života prodal pouze je-
den jediný obraz, i když jich namaloval
více než 700. Nikdo jej neznal a nikdo
si u něj nic neobjednával. Aby na sebe
upoutal pozornost, jednoho dne si uřízl
spodní část ucha. Jediným jeho fi nanč-
ním mecenášem byl jeho bratr eo.
Obraz Ložnice v Arles (Rijksmuseum,
Amsterdam) byl změněn přes noc z op-
timisticky laděného interiéru na prostor
jednoduše a klidně, až příliš prostě, ba-
revně laděný. V dopise bratrovi napsal:
...je tady zlomená červeň podlahy, je-dovatá chrómová žluť židle a krvavě rudá pokrývka na posteli... Vincent byl
za svůj život díky svým halucinacím ně-
kolikrát hospitalizován na psychiatrii
a dlouhodobě léčen. Umělecký svět jej,
bohužel, pochopil a docenil až po jeho
smrti. Obraz s mečíky překonal v roce
1987 všechny rekordy a byl prodán za
49 milionů liber.
Rijksmuzem Amsterdam
zdroj: vlastní foto Blanka Tomášková
5 Kultura, zvyky a tradice
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
73
Ne všechna umělacká díla jsou k vidění
v nizozemských a světových galeriích,
některá jsou součástí soukrommých
sbírek. Ale i tak v Nizozemsku můžeme
navštívit pár instuticí, kde se Mistry mi-
nulých století můžeme pokochat. Asi nej-
lepší by bylo začít v Amsterdamu v Rijks-
museu, kde je od 14.4.2013 k vidění na
8 000 uměleckých děl ve více než 80
nově zrekonstruovaných sálech. Rijks-
museum bylo dlouhá léta uzavřeno z dů-
vodů generální rekonstrukce a světově
proslulá díla se tísnila v bočním křídle.
Koncem března 2013 se konala v ulicích
Amsterdamu neobvyklá akce, kdy se ve
speciálním „kufru“ stěhovala Rembran-
dtova Noční hlídka. Její rozměry a váha
(337 kg) nedovolily, aby byla přemístěna
vnitřními chodbami, a tak byl zhotoven
speciální vozík-kufr a obraz se stěhoval
po ulici. Všichni se obávali deště a silné-
ho větru, ale naštěstí počasí této neob-
vyklé akci přálo.
Rijksmuseum nazvalo několik sálů „ Ere-
galerij“ (čestná galerie), kde visí všichni
z top 10 nizozemského malířství Jan
van Eyck, Jan Vermeer, Rembrandt van
Rijn a další. Nejen museum žije znovuo-
tevřením, ale i celý Amsterdam se snaží
o P.R. muzea. Nejznámější nizozemský
obchodní dům Bijenkorf (obdoba anglic-
kého e Harrod s) vyzdobil své výlohy
v duchu uměleckých sbírek muzea a krá-
lovna Beatrix je slavnostně 15. dubna
2013 odhalila. Vše zve k návštěvě a na-
bízí nevšední umělecké zažitky. Rijksmu-
zeum najdeme na ulici Museumstraat 1,
1071 CJ Amdsterdam nebo se můžeme
virtulně pokochat na www.rijksmuseum.nl.
Hned přes náměstí stojí další význam-
ná galerie – Van Gogh Museum, jež je
výhradně věnováno dílům Vincenta van
Gogha (1853-1890). Tato galerie nabí-
zí nejucelenější sbírku jeho děl a vše je
vkusně a edukativně doprovázeno po-
pisem jeho soukromého života, jež měl
nezanedbatelný vliv na jeho tvorbu. Více
informací najdete na www.vangoghmu-
seum.nl.
Když už jsme se pokochali galeriemi
v Amsterdamu, můžeme vlakem vyra-
zit do Den Haagu, kde najdeme druhou
nejznámější galerii země Mauritshuis.
Ta bohužel na více než rok uzavřela své
dveře, aby uvnitř mohla nerušeně pro-
běhnout důkladná modernizace a rekon-
strukce historické budovy. Nejznámější
plátna se „přestěhovala“ do městského
muzea, t.j. jen přes ulici. Zbytek se do-
časně ubytoval ve skladech. Mauritshuis
je především domov děl Jana Vermeera
a jeho „Dívka s perlou“ se stala před lety
ofi ciálním logem galerie. Mauritshuis
se nachází v těsném sousedství parla-
mentu a Haagského hófu. Tak se může-
me pokochat nejen uměním uvnitř, ale
i architekturou budov a i trochu nasát
atmosféru vládních orgánů. Více o sbír-
kách a možnostech návstěvy najdeme
na www.mauritshuis.nl. Ještě informaci
o manželce bratra prince Maurice (čes-
ky Mořice). V té době se na Haagském
dvoře pohybovala česká princezna Mar-
kéta, o které se říkalo, že do Nizozem-
ska přinesla kulturu a dvorské mravy. Už
tehdy Češi nenápadně ovlivňovali vývoj
v Evropě.
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
74
Zbytek dojmů z nizozemského umění
a kultury necháme na vás, ať navštívíte
sami tuto zem a uděláte si sami obrázek
o mistrech štětce a pera. Jejich plátna
rovněž visí ve Vídni, Londýně či v New
Yorku.
Typická nizozemská jídla a stravovacínávyky HolanďanůAčkoli určitě čekáte nejdříve dlouhé vy-
právění, co a jak se v Nizozemsku jí, za-
čneme tentokráte netradičně receptem
na typické nizozemské jídlo. Teprve až
jej uvaříme a sníme, tak si popovídáme
o tom, co je zde zvykem.
Národní jídlo se jmenuje STAMPOT MET
ANDIJVIE (ve volném překladu do češti-
ny, štouchané brambory se štěrbákem).
Recept je pro dvě osoby.
Potřebujeme:750 g oloupaných brambor
250 g čerstvého štěrbáku
(čekanka listová)
10 g másla
1 dcl teplého mléka
sůl, pepř, muškátový oříšek
*100 g opečených malých kousků slaniny
*150 g malých kostiček odleželého sýra
(nejlepší Goudse kaas)
*300 g mletého masa na masové karba-
nátky (větší masové noky)
*možnost, není třeba, ani pravidlem
Oloupané brambory nakrájíme na menší
kousky a dáme vařit do osolené vody.
Uvařené brambory scedíme a rozšťou-
cháme na kaši. Přidáme máslo a omytý,
na kousky nakrájený štěrbák. Přilijeme
teplé mléko (stejný postup jako u typic-
ké bramborové kaše, akorát ji nešlaháme
do jemna, ale necháme ji jen na hrubo).
Přimícháme předem osmažené kousíčky
slaniny, přidáme sůl, pepř a muškátový
oříšek podle chuti. Do teplé směsi může-
me přimíchat malé kostičky sýra, které
se postupně rozpustí. Podáváme s ma-
sovými noky – mleté vepřové a hovězí
maso smíchané s kořením do mletého
a 10 - 15 minut smažené na pánvi.
Stampot
zdroj: Blanka Tomášková
Dobrouchuť!!!
5 Kultura, zvyky a tradice
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
75
Už jste dojedli a umyli nádobí nebo ale-
spoň sklidili ze stolu? Pak tedy můžeme
pokračovat o nizozemských stravova-
cích návycích. Většina Nizozemců sní-
dá nějaký ten sýr. Nejoblíbenější je buď
starý - OUD nebo alespoň odleželý BE-
LEGEN. Mladý JONG jedí prý jen přistě-
hovalci a Nizozemci jen používají spíše
jen jako doplněk při vaření, jelikož nemá
tak silné aroma. Pozor! Nizozemci ne-
znají žádný plnohodnotný teplý pokrm
ze sýra ( jako např. smažený sýr) a jedí
jej pouze za studena nebo maximálně jej
použijí pro zapékané pokrmy.
Děti, ale nejen ty, rády posnídají chle-
ba máslem a na to HAGELSLAG (česká
varianta neexistuje, takové čokoládové
bobky). Druhou možnou sladkou varian-
tou je CHOCOPASTA. Ta se vizuálně blíží
české nutelle, ale má pouze kakaovou
chuť. Podle Holanďanů se nedá nikde jin-
de na světě koupit, proto si ji také vozí
s sebou i na dovolenou. Bez ní to není to
pravé ranní probuzení!
Hagelslag na chlebu
zdroj: Peter Posthumus
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
76
Po snídani si přichystají tzv. BH (boo-
terham, ve slovníku ofi ciálně výraz pro
podprsenku – pozor!), dva krajíce chleba
a mezi nimi trochu sýra a trochu salámu
a možná nějaké to máslo. Je zajímavé,
že mazací sýr tady většinou nepoužíva-
jí! K tomu si přibalí nějaké ovoce nebo
sušenky a jdou do školy nebo práce.
Pracovní den samozřejmě začíná kávou
z kantýny a sušenkou, např. speculaas.
Kolem jedné hodiny se pohodlně usadí
v kantýně a vyndají si svůj oběd – sáček
s chlebem a případně lahvičku s mlékem.
Nizozemci pijí hodně a rádi mléko, ať už
normální nebo zakyslé. Děti nebo dospě-
lí, všichni jej milují. Mléko si bez problé-
mů můžete objednat i v restauraci jako
každý jiný nápoj. V zimě pak dávají před-
nost tzv. chocomelku (obdoba českého
kakaa).
Pokud se zrovna pohybujete na jihu Ni-
zozemska, třeba v Brabantsku, tak si
jistě pochutnáte na CHOCOMELK MET
SLACHROOM (čili kakau se šlehačkou)
nebo si dáte kávu a k ní dostanete úplně
malinkou skleničku s advocaatem (vaječ-
ný koňak) a šlehačkou. Ale na sever od
řeky Maasy tuhle dobrůtku nečekejte.
Tam je jen fi ltrovaná káva.
Jinak Nizozemci pijí kávu kdykoli kamkoli
přijdou. Nejdříve si dají kávu, rozhlédnou
se po „okolí“ od svého stolečku, a tepr-
ve potom se rozhodnou, co podniknou
dál. To samé platí i o návštěvě, pracov-
ním pohovoru či poradě. Káva se nabí-
zí pouze jednou, řeknete-li „NE“, už po
zbytek návštěvy žádnou nedostanete.
Ke kávě se obyčejně nabízí sušenka ne-
boli tzv. KOEK. Ta je ukryta v dóze s víč-
kem. Víčko se otevře a nabídne se jedna!
Pak se dóza zase zavře a odnese do ku-
chyně nebo někam do poličky. Je to kvůli
vzdušné vlhkosti. Pokud necháte sušen-
ky nebo i brambůrky na misce na stole,
za hodinu jsou lehce navlhlé a nejsou
dobré. Tudíž se musí vše suché opravdu
uchovávat v suchu.
Po kávě se pomalu blížíme k večeři. Ta
je ve většině případů teplá a stoluje se
převážně doma. Je přeci do nebe volající
vyhazovat peníze za restauraci, když to
samé si můžeme udělat sami doma. Ma-
ximálně si objednáme jídlo na donášku,
tzv. AFHALEN SERVICE nebo TELECO-
OKING (objednávka telefonem s donáš-
kou do domu). To se pak nejčastěji jedná
o nějaké čínské nebo indočínské pokrmy.
Nizozemci mají svá šťouchaná jídla –
HUTSPOT, BLIKSEMPOT, STAMPOT.
To jsou nejčastěji rozvařené brambory,
nějaká ta zelenina a kousek točeného
salámu – ROOKWORST (nejlepší je prý
z obchodního domu HEMA). Občas se
rozmačkané brambory posypou ještě
sýrem a zalijou mlékem a dají se zapéct
do trouby. Tady je vidět silný vliv kalvi-
nismu – člověk má jíst, aby byl živ a ne
žít, aby jedl. Na druhou stranu je prav-
dou, že lidé v Nizozemsku jedí obrovské
množství zeleniny jako plnohodnotné
přílohy. Nikoli jen jedno kolečko rajčete
a jednu malou okurčičku, ale zeleniny je
na talíři vždy víc než dost. Ostatně oni
milují dušené fazolové lusky, čekanku,
špenát a vše trochu zelené. To nejčas-
těji podusí a pojídají jako přílohu. České
zelí zas tak moc nemusí a jedí jej pou-
ze v zimě. Dokonce se nedá v létě ani
5 Kultura, zvyky a tradice
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
77
v obchodě koupit. Asi největší překva-
pení je, že nejedí kedlubny. Mají všechnu
možnou i nemožnou zeleninu světa a na
trhu v Rotterdamu nevíte ani jméno ani
jak dotyčný produkt upravit, ale kedlub-
nu byste tady nenašli. Prostě tu neznají
a nemají ji rádi.
Co si naopak po jídle většina Holan-
ďanů dopřává je jablečná přesnídávka
– APPELMOES. Tu dostanete k jídlu
i v restauraci. Tím se pozitivně prosla-
vil řetězec restaurací pro „obyčejné lidi“
VAN DER VALK. Tam ke své nemalé
porci dostanete pořádnou misku appel-
moes. A to vše za rozumné peníze! Je
pravdou, že restaurace jsou zde drahé.
Průměrná cena je 25 euro za osobu bez
nápojů (r.2013), a to není nic moc extra.
Obyčejný nizozemský standard bez po-
lévky a předkrmu. Takže čtyřčlenné rodi-
ně sto euro sotva stačí.
Stravovací návyky jsou opravdu jiné.
I když příjdete k někomu na návštěvu,
pocítíte odlišnosti hned na prvním kro-
ku. Nebudeme již opakovat zvyk s ká-
vou, tou se každá návštěva začíná. Ale
čas je důležitý. Nikdy, pokud nejste vý-
slovně pozváni, nechoďte na návštěvu
v době večeře, tj. mezi 18:00 - 19:30. To
se považuje za velmi nevhodné. Pokud
jste na návštěvě odpoledne, snažte se
odejít hned po páté hodině. Zůstat ne-
pozván na večeři se tady počítá za špat-
né vychování. Ale pokud příjdeme na
návštěvu po půl osmé večer a vypijeme
si svoji kávu, určitě nám hostitelka na-
bídne něco malého k snědku. Hrdě přine-
se tác s nakrájeným sýrem nebo kousky
salámu napíchané na párátku (někdy je
párátko vedle a musíte si jej celý večer
hlídat). S tácem obejde návštěvu a na-
bídne, tzv. rondje. Poté položí tác na
stůl. To neznamená, že si můžete v prů-
běhu večera dál brát. Ne, ne, ne! ... Mu-
síte počkat, až hostitelka uzná a udělá
druhé či třetí „rondje“. Vynechání a nic-
-si-nevzetí, znamená, že nic nepojíte.
S nápoji (víno, pivo, káva) je to skoro
stejné. Hostitel nalije, nejčastěji v kuchy-
ni, víno do skleniček a přinese je do spo-
lečnosti. Pokud má někdo dopito, musí
počkat, až hostitel uzná, že už uplynula
dostatečná doba a dolije vám. Nejčastě-
ji sesbírá skleničky se slovy: „pamatujte
si, čí která byla“ a odejde do kuchyně,
aby je naplnil. Během večera se tato si-
tuace neopakuje příliš často, proto mu-
síte držet tempo s domácími a sledovat
hladinu v jejich sklenkách. Českým zvy-
kem je rovněž na návštěvu něco přinést.
V Nizozemsku se to moc nenosí a přiná-
ší se maximálně květiny ty moc nestojí.
Pokud donesete jako správný Čech lá-
hev vína, buďte si jisti, že ji majitel umístí
někam do kuchyně a vy ji neochutnáte.
Ta se schová na přístě.
Určitě si v duchu říkáte, že nikdy nechce-
te za kamaráda Holanďana. Oni nejsou
zlí, oni jsou tak vychovaní! A v posled-
ních letech se i zde hodně mění a vliv
přistěhovalců se stává pomalu patrným.
Ona příslovečná slovanská pohostin-
nost to ještě není, ale pomalu opouštějí
své kalvinistické zásady a pomalu se učí,
že lze položit vše na stůl a nechat na
každém z hostů, kolik si během večera
vezme.
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
78
I jídelníček se jim mění. Když pominu
všechny ty hamburgery a hranolky, je
zde spouta italských a řeckých restau-
rací. Francouzská kuchyně představuje
i Holandsku créme-della-créme, a navíc
se každá hospodyňka snáží jít s dobou.
Takže EET SMAKELIJK, PROOST, LEK-KER!... to jsou ta nejdůležitější slovíčka.
(Překlad: Dobrou chuť, Na zdraví a Je to
dobré/chutná mi to + zamáchání rukou
kolem ucha a tváře, jako byste mávali na
dítě).
Nyní trochu odbočíme, ale i tak zůsta-
neme de facto u jídla. Chci se zmínit
o faktu jménem watervoetprint (Wa-terfootprint), jež je novým trendem
v posuzování spotřeby vody ve společ-
nosti. Poslední dobou se mluví o desít-
kách „otisků“ lidské společnosti na naši
planetu. Ale více o spotřebě vody v Nizo-
zemsku. Je zajímavé, že Nizozemsko je
posuzováno jako zem, která vodou mrhá
a spotřebovává nepřiměřené množství.
Vždyť mají tolik vody, že ji musejí odčer-
pávat, ale s pitnou vodou je to jinak.
Průměrný Holanďan ročně spotřebuje
2 300 m³ pitné vody (přibližně velikost
olympijského plaveckého stadionu),
přestože světový roční průměr je víc než
poločních 1 385 m³. Jak odborníci při-
sšli k tak závratnému číslu? Je to objem
veškeré pitné vody, jež se spotřebuje
na blahobyt a životní potřeby jednoho
občana, v našem případě - Nizozemce.
Dokonce se sem započítává import po-
travin a dalších výrobků. To je v celkové
nizozemské spotřebě celých 87%. Říká-
te si, jak se dá importovat voda? Tak to
není, ale dováží se káva, kakao, bavlna,
maso. To vše potřebuje vodu.
Pro lepší představu uvedu několik pří-kladů spotřeby:1 kg hovězího masa ± 15 000 litrů pitné vody (množství, co kráva za svůj život vypije, děleno počtem kilogramů)1 šálek čaje ± 30 litrů vody (množství, jež je třeba na zavlažování čajovníku za rok)1 šálek kávy ± 140 litrů vody1 sklenice piva ± 75 litrů vody1 slenička vína ± 120 litrů vody½ litru Coca-Coly ±168 litrů vody1 bavlněné tričko 2 700 litrů vody (potřebná zálivka bavlníku za rok)
Pro srovnání jedna sprcha po ránu je
jen 50 - 60 litrů. Tedy úplné nic. Podle
otisku spotřeby vody je patrno, že velké
množství vody je třeba v zemědělství.
Pro Nizozemce je to celých 67% celkové
spotřeby pitné vody. Na druhém místě
je průmysl – v NL 31%. A necelých 12%
pitné vody se spotřebuje v domácnost-
nostech, tedy při mytí, vaření a použí-
vání toalety. Teď to zní rouhačsky, ale
sprchování se o minutu méně nemá na
celkovou spotřebu až tak velký vliv. Ale
vyhazovaná potravin a celosvětová kon-
zumace výdobytků a blahobytu, to je ob-
last, kde bychom měli začít.
Pokud vás toto téma více zaujalo a chce-
te se navíc procvičit v angličtině, dá se
najít mnohem více na:
www.waterfootprint.org.
JENEVER, typický
NL alkohol
zdroj: http://www.markify.com/images/ctm/originals/008542896.JPG
5 Kultura, zvyky a tradice
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
79
Náboženstvía Holanďané„Help uzelf, zo helpt u God“
(Udělej svoji práci sám. Pomož si sám, tak pomůžeš Bohu.)
Přestože je tato brožura věnována Če-
chům, nemůžeme se nezmínit o nábo-
ženství v Nizozemsku. Může se nám
zdát, že to není třeba, že si každý najde
ten svůj kostel nebo se zařídí pohodlně
jako ateista. Bohužel církev má nemalý,
byť relativně nenápadný, vliv na zdejší
každodenní život.
Nizozemsko je rozděleno zhruba v polo-
vině (řeka Maasa) na katolický jih a pro-
testantský sever. Tato pomyslná čára
má vliv i na způsob života v jednotlivých
provinciích. Jih je převážně katolický,
tedy přesně řečeno římsko-katolický.
Toto je pozůstatek ještě z dob Habsbur-
ků, kdy jih Holandska patřil pod jejich
nadvládu a ti byli, jak z hodin dějepisu
víme, katolíci. Katolická víra nabízí sys-
tém odpustků a jiných „vymazání“ nebo
zmírnění hříchů, takže jih žije. Lidé se
chodí bavit, tancují, slaví karneval. Uží-
vají si života, jak jen to jde. V neděli ráno
navštíví kostel a urovnají své případné
prohřešky.
Sever je protestantský. Tam není žádná
možnost, aby člověk smazal nebo zjem-
nil svůj hříh. Ten si každý nese s sebou
celý život. Proto i život zde je mnohem
střízlivější a v našich očích i nudnější.
Tady se nechodí tancovat, do hospo-
dy se také jen tak jít nedá a užívat si
opulentně života, to už teprve ne. Tady
lidé zasvětili život práci, rodině a církvi.
Nemrhají svými prostředky na nějakou
plytkou zábavu nebo zbytečně nevyha-
zují své těžce vydělaná eura ze večeři
v restauraci, když se o hodně levněji
mohou najíst doma. Tady není moc pří-
ležitostí se pobavit a zatančit si, na to
zapomeňte úplně!
Ačkoliv Holanďané tvrdí, že jsou nábo-
žensky tolerantní, měli byste jako jejich
hosté dodržovat pár pravidel. Když se
večer sejde rodina ke společné večeři, je
třeba věnovat 2 - 3 minuty ticha modlit-
bě. Kdo se modlit nemusí (ateisté), je po-
tichu a počká, až zbytek spoluhodovníků
vysloví buť slovo „Amen“ nebo „ Eet sma-
kelijk“ (Dobrou chuť), potom začneme spo-
lečně jíst. V některých rodinách mají ještě
krátký rituál po jídle – poděkování za jídlo.
Dalším nestandardním momentem je
nedělní ráno – Den páně. V neděli do-
Interiér kostela – Barendrecht
zdroj: Blanka Tomášková
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
80
poledne je nepsanými zákony zakázáno
pracovat a dělat jakýkoli hluk. Takže jako
cizinec zapomeňte na sekání trávy, mytí
auta a podobně. To jste měli udělat v so-
botu nebo jiný den! V neděli je dopole-
dne zasvědceno návštěvě kostela nebo
sportu, v žádném případě práci nebo
nakupování. To není ve většině měst
ani možné. Většina obchodů je v neděli
zavřená. I takové nákupní giganty jako
je Ikea nebo Mark&Spencer musí mít
v Nizozemsku v neděli zavřeno. Tento
zvyk má i svou druhou positivní strán-
ku, v neděli se můžete dolibosti vyspat
a neruší vás žádné sekačky na trávu, ždí-
mající pračka sousedů nebo křičící děti
na ulici. Do 12:00 je všude klid.
Až doposud jsem nezmínila o jaké církve
se vlastně jedná. Nizozemsko se rádo
chlubí, že je tolerantní zemí a že je zde
na 300 různých náboženských organiza-
cí, uskupení a směrů. Každý, kdo má po-
třebu, založit vlastní náboženský směr,
tak může učinit. Přesto jsou v království
tři základní církve – Římsko-katolická
30%, Nederlandse Hervormde Kerk 14%
a Gereformeerde kerken 7% (poslední
dvě jsou protestantské). Poslední zmí-
něná je velmi striktní a nutí své věřící
v neděli nepoužívat dopravní prostřed-
ky (do kostela se dá dojít pěšky), nežít
si luxusně, zbytečně neutrácet za holiče
(ženy nosí vlasy sepnuté do drdolu), jsou
nevýrazné a trvale žijí ve stínu svého
manžela. V těchto rodinách není výjim-
kou ani 8 dětí. Všichni žijí velmi skromně.
Také by neměli mít televizi – tu ďáblovu
bedýnku. Někteří ji mají schovanou tajně
na půdě v TV-skříňce s neprůhlednými
dvířky.
Přes veškerou snahu církví se moder-
nizovat a otevřít dveře přistěhovalcům
či mladší generaci, návštěvníků kostela
– tzv. kerkgangers, ubývá. Ještě v roce
2001 šest z deseti chodilo pravidelně na
bohoslužby. Dnes se číslo otočilo a do
kostela pravidelně zavítají jen čtyři z de-
seti dospělých. Přesto se církve nevzdá-
vají a mají stále spoje politické strany
zastoupené ve vládě, TV a radiostanice,
noviny.
Mapa návštěvnostii kostela, tzv. Bijbelbelt
zdroj: http://antivakcina.org/wp-content/uploads/HLIC/76
0c5530a43c456280e971b1ab2ddaa7.png
5 Kultura, zvyky a tradice
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
81
Zde je krátký přehled:
protestanti řím. katolíciPol. strana ARP, CDA KVP -) CDA
TV/radio NCRV, VPRO KRO
Odbory CNV NKV -) FNV
Noviny Trouw Volkskrant
Friesch Dagblad
Universita Vrije Universiteit Kath. Universiteit
Amsterdam Nijmegen*
* Pokud katolík chce studovat na protestantské universitě, musí požádat církev o svo-
lení. V zemi jsou samozřejmě i státní university bez náboženské orientace. I některé
základní a střední školy jsou nábožensky orientované. V těchto školách je i po učitelích
požadováno dané náboženské vyznání a den se obyčejně zahajuje čtením z bible
a krátkým komentářem. Finta pro nás ateisty: neříkejte, že jste ateista, ale že jste
humanista. Je to skoro to samé, ale humanisté mají k náboženství blíž.
Pokud bychom hledali dál, čím je nábo-
ženství pro holandskou společnost pří-
nosné, musíme se zmínit o hluboce za-
kořeněném pocitu viny. Nizozemsko je
celosvětově známo svými fondy a dob-
ročinnými akcemi na podporu čehokoli.
Od fondu na ochranu ohrožených zvířat
až po organizaci na pomoc utečencům
na konci světa. V ústavě je zaneseno,
že každý týden může jedna organizace
vybírat „dům-od-domu“ peníze. Takhle
se ročně vybere 5,2 miliard euro. Stin-
nou stránkou věci je, že vám skoro každý
týden někdo zazvoní u dveří s kasičkou.
I kdybyste každému dal jen jedno euro,
je to 52 euro ročně. Plus akce v církevní
obci a v rámci vašeho sportovního klu-
bu, zaměstnání, školy. Ony se ty peníze
v našich kapsách najdou!
V dnešním Nizozemsku najdeme i silnou
komunitu muslimů (především v Rotter-
damu), židovskou obec (Amsterdam)
a Hindu náboženské směry (Dordrecht).
Ptáte se, zda i královna má povinnost
být členem nějaké církve? Samozřej-
mě. Všichni členové královské rodiny
musí být členy protestantské církve.
Pokud někdo z nich chce přestoupit na
katolickou či jinou víru, není již členem
královské rodiny (např. bývalá princez-
na Christina, sestra královny Beatrix,
která se vdala za španělského prince
a přestoupila na římsko-katolickou víru).
I obrácený postup je znám – princezna
Maxima byla původně katolička a před
sňatkem s princem Willemem Alexande-
rem přestoupila na protestantskou víru.
Pokud si někdo z vás ve volných chvílích
čte v turistických průvodcích, najde zde
výraz BIBLE-BELT (pás bible). Jedná se
o pomyslné rozdělení Nizozemska na
dvě různá náboženství. Pás se táhne od
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
82
provincie Zeeland až po provincii Overij-
ssel. Severně jsou protestanti (gerefor-
meerden kerken, tzv. zwartekauzen kerk
– církev černých punčoch) a jižně katolí-
ci. Tato pomyslná hranice vznikla kolem
roku 1867, kdy se vyhrotila politická
situace v zemi a naplno propuklo hnutí
za politickou a církevní identitu. Města
Biblebeltu mají největší církevní komuni-
ty a nejstriktněji dodržují daná církevní
pravidla. Jedním z nich je i Barendrecht
(partnerské město Loun).
Ale hlavu vzůru, nikdo vás v Nizozemsku
do ničeho nutit nebude a záleží jen a jen
na vás, jak se přizpůsobíte místním pra-
vidlům.
Sinterklaas – densv. Mikuláše5. prosince se slaví holandský Mikuláš.
Tento večer skoro každý dostane něja-
ký ten dárek a čokoládu, vrcholí tradice
obdarovávání svých přátel a rodinných
příslušníků.
Podle statistik v Sinterklaase věří 65%
obyvatel a každý obchod nebo organiza-
ce tento svátek samozřejmě podporuje.
Sinterklaas se velice podobá českému
Mikuláši a americkému Santa Clauso-
vi. Historicky je samozřejmě spojován
s Mikulášem z Myry, tak jako u nás v Če-
chách. Nizozemsko pravidelně navště-
vuje od roku 1850. Sinterklaas není na
všechnu práci sám, to by samozřejmě
nezvládl. Na pomoc má alespoň jednoho
Zwarte Pieta (Černého Petra).
A jak se tento pakjesdag (Den dárků)
v Nizozemsku slaví? V polovině listopa-
du připlouvá Sinterklaas s partou svých
pomocníků na parníku ze Španělska, kde
bydlí přes rok. V každém městě a vesnici
zakotví, sedne na svého bělouše a jede
se přivítat se starostou města a jeho
obyvateli. Ten den, kdy Sinterklaas do
města důstojně vstoupí se všechny děti
začínají chovat o 100% lépe, plní své
úkoly, pomáhají rodičům, uklízí si své
hračky.
Od tohoto dne může každý napsat svůj
seznam přání a dát jej do boty přede
dveře. Pozor, musí ke svému seznamu
přidat ještě mrkev! V noci pak Sinterkla-
as objíždí město na svém koni (proto
ta mrkev), a sbírá seznamy. Jednotlivá
přání pak zapisuje do své knihy, kde má
každý svoji stránku. Tam se také dopisu-
je, co člověk udělal dobrého a co špat-
ného. V mezičase pošle své pomocníky,
aby okny nahlíželi do domácností a kon-
trolovali chovaní dětí i dospělých. Své
informace předávají samozřejmě ihned
Sinterklaasovi a ten je dopisuje do kni-
hy. Zwarte Piet je ale také pěkné kvít-
ko. Nic nenechá na pokoji a vyvádí vám
tajně všelijaké lumpárny. Nejčastějším
jeho vtipem jsou ráno svázané tkaničky
od bot. Ale může vám klidně potiskat
celý pokoj svými obrázky, sníst nějakou
dobrůtku nebo schovat tašku do školy.
Prostě Zwarte Piet může dělat, co si za-
mane. Když už je to příliš, Sinterklaas ho
usměrní a napomene. V ten moment se
Piet tváří zkroušeně a slibuje nápravu.
Ale už za minutku divoce tancuje s dět-
mi. Je prostě nepolepšitelný!
5 Kultura, zvyky a tradice
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
83
Večer 5. prosince se ale přeci jen trochu
polepší a kráčí vedle Sinterklaase a jeho
bělouše. Nese těžký pytel plný dárků
a pomáhá Sinterklaasovi hledat v jeho
knize. Když Sintaklaas přijde na návště-
vu, většinou se důstojně usadí do křesla,
pozdraví všechny přítomné a začně lis-
tovat ve své knize. Pak postupně volá
všechny děti, později i dospělé, a ptá se,
co za uplynulý rok udělaly a čeho případ-
ně litují. Tyto informace kontroluje ve
své knize a ptá se na nápravu. Nakonec,
po dohodě se Zwarte Pietem rozhod-
ne, kolik dárků a jaké dostanete. Pokud
někho hoooooodně moc zlobil, vezmou
ho s sebou, aby se polepšil. To ho potom
musí Zwarte Piet strčit do pytle a od-
nést na loď.
Následující den Sinterklaas slavnostně
odplouvá zpátky do Španělska a všichni
ho vyprovázejí písničkou. Už teď se těší
na jeho návštěvu zase za rok. Zpívání
písniček je vůbec v tomto období důleži-
té, protože jednotlivými písničkami přilá-
káte pozornost buď Zwarte Pieta nebo
samotného Sinterklaase.
Kromě tradičních dárků se dávají velká
čokoládová písmena, každému podle
jeho jména. Nejtěžší je sehnat písme-
Sinterklaas připlouvá
zdroj: http://www.krantvoormeppel.nl/fi les/2012/11/
Intocht-Sinterklaas-in-Meppel-2012.-Foto-Daan-Prest-2-
-522x391.jpg
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
84
no A a M (nejčastější holandská jména).
Zwarte Piet zase rozhazuje tzv. Stro-
oigoed (malé Kruidennoten – perníč-
ky a jiné bonbóny), na stole je v každé
domácnosti napečený Speculaas různé
velkosti a tvaru (varianta perníku, ale
o hodně tvrdšího).
Aby i k vám přišel Sinterklaas, tak tady jsou slova jedné z písniček: „Koukni, támhle připlouvá parník“
Zie ginds komt de stoomboot,
Koukni, támhle připlouvá parník,
Uit Spanje weer aan.
až z dalekého Španělska.
Hij brengt ons Sint Nicolaas,
Přiváží nám sv. Mikuláše,
ik zie hem al staan.
už ho vídím, jak tam stojí.
Hoe huppelt zijn paardje
Jak se po palubě pohupuje
het dek op en neer.
sem a tam jeho kůň.
Hoe waaien de wimpels,
Jak vlajou sem a tam
al heen en al weer.
vlajky.
Zijn knecht staat te lachen
Jeho pomocník stojí a směje se,
en roept ons reeds toe:
pořád na nás volá:
‘‘Wie zoet is krijgt lekkers,
“Kdo je hodný, dostane něco dobrého,
wie stout is de roe!’’
kdo zlobil, dostane rákoskou.”
Oh, lieve Sint Nicolaas,
Oh, milý Sv.Mikuláši
kom ook eens bij mij.
přijď také k nám
En rijd toch niet stilletjes ons huisje voor-
bij!
a neprojeď tajně kolem našeho domu.
A písničku, kterou vyprovázíme Sinter-kaase na jeho cestě do rodného Španěl-ska:
Dag Sinterklaasje,
Ahoj Sinterklaasi,
dáág, dáág, dáág, dáág Zwarte Piet.
Ahoooj,ahoooj Zwarte Piet,
Dag Sinterklaasje,
Ahoj Sinterklaasi,
dáág, dáág, luister naar ons afscheid-
slied.
ahoooj, ahooj poslechni si naši píseň na
rozloučenou.
(opakuje se alespoň 4x, dokud loď ne-
zmizí za obzorem)
Tyto dva týdny plné napětí a očekávání
máme v televizi speciální program o Sin-
terklaasovi a jeho pomocnících. Co dělají,
co kde provedli a jak střádají dárky a in-
5 Kultura, zvyky a tradice
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
85
formace do své knihy. Děti je každý den
napjatě sledují a věří, že opravdu exis-
tují. Nádhera! Když na ulici slyšíte, co
všechno Zwarte Piet ve škole provedl.
A co teprve doma!
*Zwarte Piet, je původně Maur/černoch
v tradičním španělském oděvu ze 17.
století. Obdoba českého čerta. Anděla
bohužel s sebou nemají. V loňském roce
bohužel zachvátila Nizozemsko disku-
se na téma rasismus – zda Zwarte Piet
není rasistická postava a znevažování
černochů. Naštěstí nápad s xenofobním
řešením neprošel.
**Pokud si chcete poslechnout Sinterk-
laasovské písničky, najdete je na www.
sinterklaasliedjes.nl i s textem.
Otec Abrahám a jeho šmoulovéAbychom neustále nepsali o seriozních
a „dospěláckých“ tématech, tak tady je
malá změna. Šmoulové a jejich šmou-
lí historie. Asi je nemusíme zdlouhavě
představovat, všichni je z televize a ča-
sopisů známe. Jsou to malí modří mu-
žíčkové, jen 2 palce vysocí, nosí bílé kal-
hoty, z nichž jim kouká jejich bílý ocásek.
Na hlavě mají bílou, šmouláckou čepič-
ku. Jen Taťka Šmoula má všechno čer-
vené, inu šéf se musí trochu odlišovat.
Pokud se ptáte, kde bydlí, tak odpověď
je jednoduchá – ve šmoulí vesnici, kdesi
v lese, kde je normální člověk bez jejich
pomoci není schopen najít. Jakýsi odbor-
ník tvrdí, že bydlí v Irsku. Jedním z jejich
otců je Otec Abraham – Vader Abraham
(civilním jménem Pier Kartner), který
strávil celý svůj život v holandském Bra-
bandu ve městě Breda. Proč by tedy své
šmouly stěhoval někam za moře. Jen jim
pohádkově přidal to, čeho je v Nizozem-
sku málo – hluboké lesy a kopce.
Šmoulové si v klidu bydlí ve své vesnici
a celé dny šmoulují. Staví šmoulí domeč-
ky, chodí na šmoulí výpravy a vymýšlí
šmoulí vynálezy. Prostě všechno je se
slovem šmoulí nebo jeho jazykovou vari-
antou. V holandštině je to pak dlouhý se-
znam slov, jež všechny začínají na slovo
Smurf. To se pak už jedná o celý šmou-
lí jazyk – smurfentaal, který obsahuje
speciální přídavná a podstatná jména
a smurfí slovesa. Asi největším literár-
ním počinem je ve šmoulím světě jejich
Smurfenlied (šmoulí písnička). Dalo by se
říci skoro šmoulí hymna. Tu složil Otec
Abraham v roce 1977 a okamžitě se sta-
la, i přes krytý boj Gargamela a Azraela,
hitem číslo jedna. Jen v Nizozemsku se
držely celých 17 týdnů na předních mís-
tech národní hitparády a v daném roce
se prodalo na 450.000 SP desek. Záhy
byla přeložena do desítek světových ja-
zyků, a tak si Němci mohou broukat svoji
Lied der Schlümpfe a Angličané zase e
Smurf song. Samozřejmě došlo i menši-
nové či exotické jazyky, jako je čeština,
švědština, islandština nebo čínština.
Prostě a jednoduše, brabandské šmou-
ly zná celý svět a jejich písnička se nedá
zapomenout.
My Češi je známe od roku 1988, kdy se
prvně objevili na české televizi, tehdy
v dětském pořadu Magion. Kdo by je ka-
ždé úterý nehltal a neznal celý detailní
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
86
životopis Taťka Šmouly (holandsky Gro-
te Smurf ), Šmoulinky (Smurfi n), Mrzouta
(Moppersmurf ) Nešiky (Klungelsmurf )
a nebo dalších 97 Šmoulů. Tak jako čes-
ké děti musely na srandovně-hrdinské
příběhy pár let čekat, čekaly i holandské
děti. Nizozemská media shledala serii
Smurfen nevhodnou, a tak Otec Abra-
ham prodal své příběhy do Belgie a do
Francie a až s odstupem let, přišli modří
mužíčkové konečně i do Nizozemska.
Od té doby už uplynulo hodně vody, ale
Smurfen - Šmoulové na své popularitě
nezrácejí. Občas se v televizi nebo na
koncertě objeví Otec Abraham a společ-
ně s celým sálem si zazpívá Smurfenlied.
A kdo je ten Otec Abraham? Jedná se
zpěváka, skladatele a vydavatele popu-
lárních písniček, které slouží k pobavení
obecenstva a vypráví nějaký ten příběh.
Dal by se možná přirovnat k českému
skladatelskému duu Uhlíř - Svěrák. Otec
Abraham, správně Pier Kartner se naro-
dil v Bredě, Severní Braband, 11. dubna
1935 a od padesátých let je znám po ce-
lém nizozemském království díky svému
image – buřinka a plnovous, a písničkám.
Svět jej možná jménem nezná, ale děti
si zpívají jeho Smurfenlied a dospěláci si
pobrukují lokální jazykovou variantu pís-
ně „Het kleine café aan de haven“, v Če-
chách známou jako „Hospůdko má...“
Vader Abraham: Het kleine café aan de haven (Hospůdka v přístavu)De avondzon valt over straten en plei-
nen,
de gouden zon zakt in de stad.
En mensen die moe in hun huizen
verdwijnen,
ze hebben de dag weer gehad.
De neonreclame die knipoogt langs ra-
men,
het motregent zachtjes op straat.
De stad lijkt gestorven, toch klinkt er
muziek uit een deur die nog wijd open
staat.
Refrein:
Daar in dat kleine cafe aan de haven,
daar zijn de mensen gelijk en tevree.
Daar in dat kleine cafe aan de haven,
daar telt je geld of wie je bent niet meer
mee.
De toog is van koper toch ligt er geen
loper,
de voetbalclub hangt aan de muur.
De trekkast die maakt meer lawaai dan
Otec Abraham
zdroj: scan obal CD, nakladatelství DINO, NL
Otec Abrahamzdroj: http://www.sterren.nl/
uploads/tx_pip_header/hea-
der-vader-abraham.png
5 Kultura, zvyky a tradice
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
87
de jukebox,
een pilsje dat is der niet duur.
Een mens is daar mens, rijk of arm, ‚t is
daar warm,
geen monsieur of madam, maar W.C.
Maar ‚t glas is gespoeld in het helderste
water,
ja, ‚t is daar een heel goed cafe
Refrein:
Daar in dat kleine cafe aan de haven,
daar zijn de mensen gelijk en tevree.
Daar in dat kleine cafe aan de haven,
daar telt je geld of wie je bent niet meer
mee.
De wereldproblemen die zijn tussen
twee glazen bier opgelost voor altijd.
Op de rand van een bierviltje staat daar
je rekening, of je staat in het krijt.
Maar het enige wat je aan eten kunt krij-
gen dat is daar een hardgekookt ei.
De mensen die zijn daar gelukig gewoon,
ja de mensen die zijn daar nog blij!
Refrein (2x):
Daar in het kleine cafe aan de haven,
daar zijn de mensen gelijk en tevree.
Daar in dat kleine cafe aan de haven,
daar telt je geld of wie je bent niet meer mee.
Hospůdko známá – český textKdyž po střechách večer se na město
snáší
a okna jdou potichu spát,
zas dívám se do ulic, do cizích tváří
a hledám, co viděl bych rád.
Už bez zájmu míjím skla výkladních skří-
ní, tak podobná v desítkách měst
a v duchu zas vracím se,
tak jako nyní,
k nám domů tou nejhezčí z cest.
Hospůdko známá na návsi za můstkem,
kam chodil táta na trumpetu hrát.
S harmonikou šel bych hned zazpívat si,
písničky, které já měl tolik rád.
Pak na prvním bále, když tančil jsem
s mámou
a viděl tě u dveří stát.
Jak spustila hudba tu písničku známou,
já všechno chtěl o tobě znát.
Tak přešlo pár pěkných let
a z tebe je dáma
a věř mi, že není to zvyk,
i když jsi tak daleko a doufám, že sama,
té hospůdce posílám dík.
Hospůdko známá na návsi za můstkem,
kam chodil táta na trumpetu hrát.
S harmonikou šel bych hned zazpívat si,
písničky, které já měl tolik rád.
Teď do noci ochotně kamelot hlásí,
kam za ten den pokročil svět,
kdo se kde narodil
a co kdo přál si, i z fotbalu výsledků pět.
A na rohu ulice neony vábí,
jen pojďte dál mate-li čas.
Kdo žil v cizím městě,
ví jak často rád by se domů hned rozběhl
zas.
Hospůdko známá na návsi za můstkem,
kam chodil táta na trumpetu hrát.
S harmonikou šel bych hned zazpívat si,
písničky, které já měl tolik rád..
Kleine kafézdroj: http://www.fotogramas.es/var/ezfl ow_site/
storage/images/blogs/imagenes-blogs/kleine-cafe/
4005068-1-esl-ES/Kleine-Cafe.jpg
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
88
Nizozemsko je zemí vody a nesčetných kanálů... jak si s tím umí poradit?Obecně se říká, že kdyby Nizozemci ne-
pumpovali vodu po tři dny, tak by větši-
na jejich území zmizela pod vodou. Nizo-
zemci sami o sobě říkají, že Bůh stvořil
Zemi a oni si postavili Holandsko.
Je pravda, že v holandštině existuje ne-
přeberné množství slov na pojmenování
jednotlivých vodních toků a jejich hrází.
Při překladu do češtiny se tato slova
„zdrcnou“ na malou skupinku a mnohdy
je český výraz nepřesný, ale nic lepšího
naše květnatá čestina neskýtá. Asi se
stejným problémem by se potýkal pře-
kladatel z laponštiny při textu o sněhu.
Tak se pokusíme o maximálně přesné
vyjádření a překlad.
Území Nizozemského království z více
než 18% pokrývá voda, to je způsobeno
tím, že se Nizozemsko rozkládá v deltě
hned dvou velkých evropských řek –
Rýna a Maasy. Celá delta byla kdysi jed-
nou velkou bažinou s mnohými říčními
rameny, všude čvachtala voda a nebylo
zde moc místa na stavbu měst. Už G.J.
Caesar se u Maastrichtu rozhodl, že dál
na sever nemá cenu jít, jelikož tam jsou
jen bažiny, vlhko, voda, a tak se otočil
směrem na Anglii.
Nizozemci záhy přišli na efektivní meto-
du výstavby ochranných hrází a vysušo-
vání půdy za nimi. Pomalu vysušili blata,
zúrodnili půdu a postavili první osady.
I tak neustále měli problémy se spodní
vodou. Tak přišli na systém odčerpávání
vody pomocí větrných mlýnů. Oni sami
neříkají odčerpávání nebo pumpování,
ale mletí vody. Každý větrný mlýn do-
kázal „zvednout vodu“ maximálně o 50
centimetrů, takže jich občas potřebovali
několik v řadě, aby bylo dosaženo hladi-
ny řeky, která byla někdy i o několik me-
trů výše. A tak vznikl typický holandský
venkovský kolorit – desítky větrných
mlýnů. Tehdy nejvyšší stavby v krajině
byly dobrými orientačními body a nikdo
je nepokládal za „znečišťovatele obzoru“
jako my dnes. Ze skupiny 10 větrných
mlýnů, 8 pumpovalo vodu a pouze dva
byly určeny k mletí mouky. Dnes staré
mlýny nahradily moderní pumpy, které
je postupně vytlačily z krajiny. Pokud
jako turista přijíždíte do Nizozemska od
Arnhemu, musíte ujet 57 km po dálnici
A15, abyste si mohli vyfotit první větrný
mlýn. To by se v 18. století určitě nesta-
lo.
Větrné mlýny
zdroj: Blanka Tomášková
6 Příroda
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
89
Ale to je historie. Jak je to s vodou v dneš-ním Nizozemsku?Dnes je vše v rukou dvou státních or-
ganizací, a to Unie van Waterschap-pen a Rijkswaterstaat (dnes součást
Ministerstva infrastruktury a životní-
ho prostředí ). Tyto dvě organizace se
dnem i nocí starají, aby voda, jež do
země přiteče nebo naprší, byla v přimě-
řeném množství odčerpána. Aby voda
neohrozila obyvatelstvo a kdyby náho-
dou k nějaké katastrofě přeci jen došlo,
aby dokázali včas zajistit únikové cesty
a odvést obyvatele do bezpečí. Samo-
zřejmě také minimalizovat škody a zni-
čení země. V případě nebezpečí je každý
občan dle ústavy povinen uposlechnout
jejich příkazy a podle svých možností jim
pomáhat.
Waterschap, česky Vodohospodářská
správa, funguje lokálně a je vždy vázána
na určitý počet polderů. Hranice působ-
nosti se úplně neshodují s hranicemi obcí
ani provincií. Jsou dány sítí odvodných
kanálů, vodních cest a dijků. Vždy se jed-
ná o jednu ucelenou jednotku. Jinak by to
asi nešlo. Představte si, že by se dělili se
sousedy o hráz, ta by se protrhla skoro
na hranici, jak by se asi dohadovali, kdo
za to může a kdo co musí udělat. Během
jejich dohad by voda v polderu stoupa-
la a zaplavovala majetky obyvatel. Tak
je to uděláno jednodušeji, celý polder je
jedna jednotka.
V čele každého waterschapu stojí dij-
skgraaf (dijkový hrabě) nebo watergra-
af (vodní hrabě), ale to jen v případě, že
v regionu nejsou žádné důžité dijky. Ten
spolupracuje s přestavenstvem - Ho-
ogheemraden. Členové představenstva
mají ze zákona funkce a pravomoci jako
radní na městském úřadě a jsou do své-
ho úřadu voleni. Volby probíhají každé
4 roky a obyvatelé daného polderu volí
jednotlivé zástupce. Zde nehraje žádnou
roli politika, ale osobní image jednotli-
vých kandidátů. Dnes i dijksgraaf je vo-
len na dobu 6 let. Od roku 2008 volby do
waterschapu probíhají digitálně a každý,
kdo se chce zúčastnit může tak učinit
z domova. Nejsou tu žádné volební ko-
mise a volební místnosti.
Dnes je v Nizozemsku 25 vodohospo-
dářských správ, jež jsou různě velké. Ty
jsou pak dohromady sdruženy do Unie
van Waterschappen a samozřejmě spo-
lupracují i s Rijkswaterstaat. Tyto jednot-
ky jsou základními prvky tzv. poldermo-
delu. To znamená, že obyvatelé jednoho
polderu musí společně zajistit efektivní
správu hladiny vody, zajistit non-stop
odčerpání přebytečné vody do sběrného
kanálu, řeky nebo moře. Pod jejich sprá-
vu spadá i každodenní čištění odpadních
vod a zajištění potřebného množství
pitné vody (rezervoáry s pitnou vodou).
Dále musí pečovat o dijky (hráze), podle
pořeby je opravovat, dostavovat či zvy-
šovat. Samozřejmě každoročně čistí
všechny vodní kanály, stoky a grachty.
Dříve museli ještě pečovat o větrné mlý-
ny, jež čerpaly vodu, ale ty jsou dnes už
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
90
jen památkami a patří pod ministerstvo
kultury. Všechny tyto úkoly je třeba ko-
ordinovat a seznámit s nimi obyvatele
polderu, případně jim přidělit úkoly (např.
noční hlídky na hrázi při povodňovém ne-
bezpečí ). Samozřejmě se musí neustále
starat i o přístupové cesty a cyklostez-
ky, které nejsou ve vlastnictví obce nebo
jiné organizace. Silnice musí být sjízdné
a kdykoli použitelné v případě nouze.
Obyvatelé je standardně využívají ke
své každodenní přepravě do zaměstnání
či do školy.
Než stát založil vodohospodářskou
správu a podložil její pravomoci zákony
a ustanoveními, fungoval skoro stejný
model na bázi dobrovolné spolupráce
farmářů, nižších šlechticů a místních
obyvatel v polderu. Nejstarší Water-
schap uskupení je Hoogheemraadschap
van Rijnland, které v roce 1255 založil
hrabě Willem II. van Holland. Tady je vi-
dět, kolik staletí je již boj s vodou v Nizo-
zemsku organizován a regulován.
Každá aktivita a stavba něco stojí. Kde
waterschap bere peníze na svoje činnos-
ti? V Nizozemsku je povinná daň z vody,
která se dělí na několik podskupin. Každý
obyvatel je povinen platit daň z odpad-
ních vod a daň z odčerpávání vody z pol-
deru. Každá vodohospodářská správa
má svůj ceník, který se každoročně mění,
podle fi nančního plánu a počtu obyvatel.
Čím více lídí na km², tím nižší cena. Čím
nižší nadmořská výška, tím vyšší cena
(musí se intenzivněji čerpat, postavit
vyšší hráze a je v dané lokalitě větší výš-
kový rozdíl mezi polderem a řekou). Tuto
daň platí všichni obyvatelé, jež v daném
místě bydlí a majitelé nemovitostí jako
jsou pole, louky, průmyslové zóny, fi rem-
ní pozemky. O odpuštění daně je možno
požádat v případě, že Vaše příjmy jsou
trvale pod hranicí životního minima.
V Nizozemsku je minimum území, kde
se tato daň neplatí. Jsou to především
oblasti u německých hranic, kde je nad-
mořská výška už v plusových hodnotách
a pod nohami máte pevnou zem.
Logo Rijkswa-
terstaa a Water-
schap
tzdroj: http://www.
kirkmancompany.
com/wp-content/
uploads/2013/06/rijks-
waterstaat-logo.jpg
waterschap Hol.Delta
zdroj: http://www.
wshd.nl/contents/
pages/220993/wshd_
headernwsbrf_625px_
v2_080710.jpg
6 Příroda
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
91
Jako příklad uvedu čísla z Waterschap
Hollandse Delta ( jižně od Rotterdamu
– např. Barendrecht, Oud Beijeland,
Dordrecht, Ijsselmonde) za rok 2013.
Tato správa získala na daních 137,5 mili-
onů euro, to znamená, že každá domác-
nost v průměru zaplatila 248 euro za
rok. Tj. € 0,68 denně nás stojí bezpečný
a suchý život v okolí řeky Maasy. V této
lokalitě spotřebuje jeden obyvatel zhru-
ba 130 litrů vody denně.
Pokud jsou příjmy, musíme zmínit i výda-
je organizace. Nejsou to jen platy a ná-
jmy budov, ale i další investice:
1. Výstavba a údržba dijků.
2. Stavba a údržba nábřeží, jezů,
splavů, přehrad.
3. Péče o vodní cesty, t.j. kanály,
stoky, grachty.
4. Péče o vodní pumpy a čerpací
stanice.
5. Péče o přírodní břehy a nejbližší
okolí vodních ploch (pravidelné se-
kání trávy, čištění, prořez stromů,
nutné úpravy).
6. Hlavní péče o stav hladiny vody –
tzv. péče „o suché nohy“ obyvatel.
7. Péče o čistotu vody. Zajištění pitné
vody, vyčištění odpadních vod, pro-
voz čistících stranic, rozvod a svod
vody v potrubí.
8. Péče o silnice a cyklostezky ve svém
vlastnictví. Údržba přístupových
cest a zajištění únikových cest v pří
padě nebezpečí.
Toto je jen v krátkosti o funkci a pozici
vodohospodářské služby v nizozemské
společnosti. Více lze najít na webových
stránkách organizace. Další národní or-
ganizací je Rijkswaterstaat, který je
součástí ministerstva infrastruktury
a životního prostředí (až do roku 2010
se ministerstvo jmenovalo – minister-
stvo dopravy a vody), jež bylo založeno
v roce 1798 pod názvam Bureau voor
der Waterstaat. Tato organizace není ni-
jak malá, zaměstnává na 9 000 zaměst-
nanců a má 10 regionálních, plus několik
dalších profi lově specifi kovaných stře-
disek. Hranice působnosti jednotlivých
regionálních center se neshoduje sto-
procentně s hranicemi provincií a je sta-
novena podobně jako hranice vodohos-
podářských správ. I tady se začíná šetřit
a některé provincie mají jedno středisko
dohromady. Tak například středisko No-
ord-Nederland Rijkswaterstaat spravuje
dokonce 3 provincie najednou – Gronin-
gen, Friesland a Drente. Hlavní sídlo je
samozřejmě v Den Haagu.
Rijkswaterstaat má na starosti vodní
i pozemní cesty. Vodní znamená hlavní
vodní toky (řeky, kanály, moře, přístavy),
kde se stará o údržbu a hlavně bagro-
vání naplaveného písku, opravuje hráze
a zabezpečuje sběr dat pro bezpečnou
plavbu. Samozřejmě neustále sleduje
hladinu vody a včas hlásí případná po-
vodňová či ekologická nebezpečí. Koor-
dinuje lodní a silniční dopravu – časové
harmonogramy otevírání mostů, výstav-
by nových tunelů či dalších aktivit zasa-
hujících do plynulého provozu.
V silniční dopravě má na starosti výstav-
bu a údržbu dálnic A, silnic 1. třídy – tzv.
Rijkswegen N, výstavby mostů, tunelů,
akvaduktů atd. I zde zajisťuje plynulost
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
92
Povodeň únor 1953zdroj: http://uchulive.org/wp-content/uploads/2012/01/
d0bdd0b0d0b2d0bed0b4d0bdd0b5d0bdd0b8d
0b5-1953-2.jpg
Dijky Zeelandzdroj: Alice Tomášková
dopravy, sbírá data o hustotě silniční-
ho provozu a posléze reguluje dopravní
zácpy.
Tato organizace také neustále pracuje
na vylepšení a zefektivnění obecných
životních podmínek, působení dopravy
na obyvatelstvo a plynulosti všech dru-
hů dopravy. Vypracovává strategické
plány úniku v případě katastrof. Kotro-
luje a shromažduje data o všech dijcích,
kanálech a vodních tocích. V případě
katastrofy vyhlašuje stav ohrožení a or-
ganizuje záchranné akce na celostátní
úrovni. V tento moment má Rijkswater-
staat neomezené pravomoci a všichni
jsou povinni je uposlechnout.
Jen pro ilustraci, jaké katastrofy mohou
Nizozemsko potkat: protržení hráze,
nadměrný přítok vody z tajícího sněhu
v Alpách a místní čerpací stanice ji ne-
stačí odčerpávat do moře, extrémní
vzedmutí mořské hladiny/mořská bou-
ře a vzedmutí hladiny řek proti proudu,
požár nějaké z továren (např. Shell),
požár vrtu na zemní plyn atd. Možná
Vás napadnou další, ale lepší na to ani
nemyslet. Je jen jediná celosvětově dis-
kutovaná živelná katastrofa, které se Ni-
zozemci nebojí... a to je zvyšování hladin
světových moří. Prý jen zvýší dijky a je
to vyřešené!
Na závěr shrnutí pro zjednodušení pole
působnosti Rijkswaterstaatu do třech
základních oblastí:
1. Správa a výstavba silniční sítě (dnes
je hustota dálnic zhruba čtverec 20 x
20 km, jsou vzájemně propojené)
2. Správa sítě splavných toků pro vodní
dopravu
3. Správa sítě páteřních odvodňovacích
kanálů
Slovníček pojmů užitých v textu:Polder – území obehnané hrází a vysu-
šené, dnes obydlené nebo se zeměděl-
ským využitím.
Dijk – hráz oddělující nejčastěji vodní tok
a polder. Vyskytují se i dijky oddělující
dva poldery od sebe, tzv. spící hráze.
Dijksgraaf – správce jedné waterschap,
dříve se jednalo o nižšího šlechtice. Pře-
klad hrabě na dijku.
Watergraaf – správce jedné water-
schap, stejné jako dijksgraaf, jen tato
oblast nemá žádný důležitý dijk, jedná
se třeba o oblast kolem řek nebo za du-
6 Příroda
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
93
nami moře. Překlad hrabě na vodě.
Waterschap – vodohospodářská správa.
Gracht – vodní kanál, sloužící k odvod-
nění polderu, nejčastěji se tento název
používá ve městech.
Sloot, stoka – odvodňovací kanál, nebý-
vá hluboký.
Kanál – uměle vytvořený kanál buď na
odvádění vody nebo na propojení dvou
řek.
Rijkswaterstaat – ministerstvo vody,
nejvyšší státní organizace na správu
a koordinaci dopravy a vody.
Nizozemsko zemí hrází – jak a proč se vlastně hráze stavíO Nizozemsku je známo, že je zemí vody
a hrází. 18,41% z celkové rozlohy po-
krývá voda, tj. delty velkých řek jako je
Rýn, Maasa a Šelda, odvodňovací kanály
a nepřeberné množství grachtů a stok.
Když k tomu připočítáme fakt, že více
než polovina území se nachází geogra-
fi cky pod hladinou moře (průměrná nad-
mořská výška je pak pouhých -1,2 m), je
to určitě pozoruhodné, jak si Nizozemci
vydobyli pro sebe kus země. Aby mohli
trvale obývat většinu svého území, je
země chráněna důmyslným systémem
hrází – tzv. dijky. Navíc je k tomu všemu
třeba neustále přitékající a podzemní
vodu odčerpávat. Toto čerpání probíhá
navíc „do kopce“.
Na území Nizozemského království na-
jdeme dva základní typy hrází, a to vodní
a silniční. Vodní dijky oddělují břeh řeky
nebo moře od suché země. Není vyjím-
kou, že řeka teče o několik metrů výše,
než jsou pole či katastr obce. Pak se čes-
kému návstěvníkovi může stát, že jede
autem po silnici, která vede po vnitřní
straně hráze a loď pluje „nad ním“. Tento
jev lze celkem často zažít v okolí Schi-
polu, dálnice A4. Z tohoto hlediska je
pro Rijkswaterstaat jednodušší stavět
aquadukty a tunely pro motoristy, než
mosty přes vodní toky.
Jiný typ ochranné hráze najdeme v oby-
dlených oblastech. Tam je vystavěno
nábřeží, tzv. kade na vnější straně dij-
ku. V mnohých městech se tato nábřeží
využívají k parkování. Je paradoxem, že
nizozemská společnost neřeší možnost
spadnutí auta nebo občana do vody.
Většina nábřeží nemá zábradlí nebo jiné
bezpečnostní opatření. Kade je jen zpev-
něná zeď nad vodou a končí vozovkou
nebo chodníkem. Je to takový otevřený
prostor „volně ve vzduchu“, alespoň pro
českého motoristu. A když parkujete, zá-
leží na Vaší řidičské schopnosti, zda své
auto utopíte nebo jej elegantně odložíte
na parkovišti. Pokud Vám auto spadne
do vody, zavoláte ANWB a oni Vám auto
za poplatek vyloví. Pak se to bere jako
dopravní přestupek, takže je to ještě
plus malá pokuta. Horší je to v případě,
že máte v autě další spolujezce. Pokud
se jedná o dospělé osoby, jsou mokří, ale
dostanou se nějak z auta ven. Problém
je s malými dětmi, pevně zapnutými do
bezpečnostní sedačky, která se jim stá-
vá na 99% osudnou. To je pak opravdu
tragedie. Pokud si nevěříte, tak raději
parkujte na jiné ulici, kde není voda a par-
kování je tak evropsky jednodušší.
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
94
Dalším z nizozemských dijků je tzv. spící
dijk „slaperdijk“. Jedná se o záložní hráz
v oblasti hustě obydlených lokalit. Ten-
to dijk se staví pro případ, že se hlavní
hráz z nějakého důvodu protrhne nebo
poškodí. Pak by měla tato záložní hráz
vodu zadržet. Navíc je o několik metrů
nižší a dělí ji od hlavní hráze minimálně
jedno pole-polder, kam by se voda moh-
la v případě nebezpečí rozlít. V prostoru
mezi hlavní hrází a spící hrází se nachází
minimum obytných domů. Častokrát se
zde setkáváme s krásným prostředím
a každý v duchu zatouží zde bydlet,
ale riziko zatopení je opravdu velké. Asi
nejpatrnější spící hráze můžete vidět
v oblastech Biesbosch a Hollandch Diep
(okolí města Dordrecht). Tyto hráze se
začaly stavět již v 15. století, kdy se ně-
kolikrát stalo, že se hlavní hráz protrhla
a celá oblast byla zaplavena. Holanďani
dobře vědí, že vodu je opravdu těžké za-
stavit a natož pak nějak usměrnit.
Stavby hrází se mohou stát i sociálním
projektem. Ve 20. a 30. letech 20. stole-
tí, tj. v období celosvětové krize, se nizo-
zemská vláda rozhodla, že vystaví hráz
na severu Severního Holandska – dnes
Afsluitdijk, která oddělila vody dnešního
jezera IJsselmeer a Severního moře. Dne
28. května 1932 byla slavnostně otevře-
na 32 kilometrů dlouhá hráz, která spo-
jila města Den Oever a Harlingen a dala
později možnost vzniku celé provincii
Flevoland, jež se nachází ve vysušených
polderech jezera IJsselmeer. V té době
se po Evropě stavěly dálnice, obranné
zdi a razily tunely, aby se zaměstnali lidé
a Nizozemská vláda přišla s nápadem
výstavby hráze, jež spojí dvě provincie
a nadále nebude třeba celou zátoku slo-
žitě objíždět.
Koncem padesátých let se pak přikroči-
lo k výstavbě dalších hrází a vysušová-
ní jednotlivých polderů, až vznikla celá
nová provincie Flevoland se správním
střediskem Lelystad (město založené
v roce 1967 a nazvané po hlavním pro-
jektantu Afl uitdijk Cornelisu Lelym). Ale
to už je jiné vyprávění.
Afl uitdijk je vyprojektována tak, že by po
ní měla vést nejen silnice, ale i železnice.
Zatím se NS dráhy o svůj záměr nepři-
hlásily a neprojevily potřebu výstavby.
Na hrázi je dost místa pro dvě tratě,
ale železniční síť Nizozemska s nimi
v nejblišších letech nepočítá. Podle od-
borníků není třeba budovat nákladné
železniční spojení mezi dvěmi odlehlými
provinciálními městy. Autobusová do-
prava a osobní auto veškerý servis plně
zajistí. Navíc by byla železnice vystave-
na nepřízni počasí a mořským bouřím, je-
likož je vyprojektována na vnější straně
hráze. Místo tu je, ale zatím z něho mají
prospěch jen rackové a rybáři. I tady se
občas postaví něco ne zcela ekonomicky
rentabilního.
Dijkyzdroj: Blanka Tomášková
6 Příroda
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
95
Ale zpátky k hrázím. Stále je jich spousta
a jejich funkce je neodmyslitelná pro kaž-
dého Holanďana. Po katastrofálních po-
vodních v únoru 1953 se vláda rozhodla,
že vystaví obranné hráze kolem celého
pobřeží Zeelandu (samozřejmě toho
nizozemského). Tehdy se při extrémní
bouři protrhly ochranné dijky a chladná
voda v noci zatopila několik vesnic. Pří-
mé oběti na životech nebyly vysoké, ale
i tak to bylo varování matky přírody, co
všechno je schopna lidstvu udělat. Vláda
okamžitě rozhodla o výstavbě tzv. Del-
tawerk, systému uzavíratelných hrází na
deltě řeky Scheldy. Tak postupně vznikl
systém hrází, jež uzavřely zátoky moře
a proměnily je v tzv. vliet nebo jezero.
Pokud si teď vezmete k ruce mapu Ni-
zozemska, najdete na ní Veersegatdam,
Oosterscheldekering, Brouwersdam
a Haringvlietdam – ochranné hráze, na
nichž vedou samozřejmě silnice a spo-
jují tak jednotlivé ostrovy Zeelandu. Již
není třeba čekat na přívoz a postupně
se nechávat převážet z ostrova na os-
trov, nebo celou oblast složitě objíždět
přes „pevnou zem“, tj. přes Bergen op
Zoom, Roosendaal, Bredu a Dordrecht.
Dnes se cesta autem po hrázích o více
jak polovinu zkrátila. Každá hráz má na-
víc zdymadla, takže se provoz lodí neo-
mezil a rybáři stále mohou vyplouvat na
širé moře. Je pravdou, že spousta spo-
lečností si postavila přístav před hrází,
a tak si zkracuje čas potřebný k vyložení
lodě. Pro jejich úlovky je to stejně jed-
no, jestli je ze dna lodi vyloví a pošlou je
rovnou do mrazících boxů před nebo za
hrází. Jen pro posádky lodí je celý proces
rychlejší, nemusí čekat, až se zdymadlo
otevře.
Tyto hráze také nečekaně vytvořily
ekologický problém. Do zátok, vlietů,
přestala přirozeně proudit voda a zača-
ly houfně hynout ryby. V ohrožení byly
především druhy, které žijí na rozhraní
slané a sladké vody. Voda za hrází se
stávala pomalu více a více slanější a jed-
noho dne to bylo pro ryby příliš. Navíc
to maximálně svědčilo planktonu a ten
vytvořil neprodyšnou hustou zelenou
kaši. V ten okamžik se musela otevřít
záložní stavidla a celá oblast se muse-
la propláchnout. Poté se do zdymadel
přidala speciální zařízení na třídění slané
a sladké vody. Tady Nizozemci aplikovali
fyziku v praxi. Slaná voda je těžší a klesá
ke dnu, tak ji tam odsud pumpují pryč do
moře, na povrchu teče lehčí sladká voda,
ta moři nevadí, a tak ji nechávají volně
vytékat do moře. Pro ekology a ryby je
to vyřešeno, pro námořníky se protáhl
pobyt ve zdymedlech cestou do vnitro-
zemí o několik desítek minut. Ale co jsou
minuty proti zatopeným oblastem a ne-
čekaným hmotným škodám!
Když se vrátím k řece Šeldě, tak ta dělá
Nizozemcům i další starost. Ona se
postupně zanáší pískem, to by pro Ni-
zozemce nebyla až tak velká tragedie,
Vrata chránící Europoort před bouří z mořezdroj: ://www.voorne-putten.nl/wp-content/
uploads/2009/09/02_maeslantkering.jpg
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
96
mají svůj přístav ve Vlissingenu, kam
lodě bez problému zajedou a zakotví.
Ale dál proti proudu je Belgie a Šelda
je jediná přístupová cesta do přístavu
v Antwerpách. Ano, přesně! Proč by měli
Nizozemci bagrovat řeku, když to nepo-
třebují a Antwerpy odčerpavájí business
z Rotterdamu. Tak to také dlouhá léta
bylo. Lodě plující do Antwerp musely mít
menší a menší ponor, na palubu si museli
ve Vlissingenu najmout speciálního pilo-
ta, zaplatit a doufat. Až ale to Belgičany
jednoho dne přestalo bavit. Dali stíž-
nost k Evropskému soudu a ten Nizo-
zemsku nařídil, že v rámci EU spolupráce
musí řeku Šeldu dostatečně vybagrovat.
Nizozemci z tohoto rozhodnutí nadšeni
nebyli, ale vymlouvali se na nedostatek
bagrovacích lodí, zkušeného personálu
a peněz. Inu k čemu všemu se hodí eko-
nomická krize. Samozřejmě jednoho dne
to budou muset udělat, ale kdy, to zů-
stává otázkou a lodě s větším ponorem
musí tak zatím kotvit v Rotterdamu.
Ale jak se taková hráz staví? Je několik
způsobů, jak na to, ale uvedu jeden zá-
kladní, historicky ověřený. Pokud staví-
me hráz, která je zatím na suchu, je to
jednodušší. Nejdříve navršíme val z jílu,
potom na něj dáme síť z vrbových vět-
ví a zpevníme kameny. Talud (spád) na
straně k vodě je pozvolnější a tato stra-
na je zpevněna kameny nebo betonem,
aby se nevymílala. Vnitřní strana je po-
kryta jen hlínou a trávou. Občas se do
hráze vysazují vrby, aby odčerpávaly
podzemní vodu.
Pokud stavíme hráz na břehu vodního
toku, je to o mnoho složitější a většinou
se jako základ používají betonové bloky
(představte si kostky pro malé děti, ale
s několikanásobnými rozměry a vahou),
které jeřáb pečlivě klade jednu vedle
druhé. Kolem nich se později usadí písek
a vytvoří hráz, která vypadá relativně
přirozeně.
Jinou technologii používají Nizozemci při
výstavbě přístavů nebo umělých osto-
vů. To pak ke slovu přijdou sací lodě,
jež sají dále od břehu písek ze dna a ten
pak pod tlakem stříkají na dané místo.
Maasvlakte 2zdroj: Peter Posthumus
Maasvlakte 2zdroj: upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/12/
Toekomstbeeld_Maasvlakte_2_2_G_tcm81-32520.jpg
6 Příroda
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
97
To opakují tak dlouho, až se z vody vy-
noří ostrov. Ten následně zpevní molem
a ochrání vrstvou betonových bloků.
Tak se postupně vynořuje z vody např.
Maasvlakte 2, rozšíření Europoortu Ro-
tterdam o několik hektarů pevné půdy.
Tady bych doporučila buď fi lm na www.
youtube.com nebo se přímo jet na Ma-
asvlakte 2 podívat, centrum Futureland
stojí 100% za návštěvu. Stejnou techno-
logii uplatnili Holanďani řed lety v Dubaji,
když tam Arabům stavěli poloostrovy ve
tvaru zeměkoule nebo palmy. Sami Nizo-
zemci o tomto projektu mluví jako o cvič-
ném úkolu pro vlastní přístav.
Poslední technikou, jak vytvořit a využít
hráze, je vysušení polderu. Již dříve jsme
se zmínili o jezeru IJsselmeer, kde část
byla ohražena dijkem a následně vysuše-
na. Pumpy odčerpaly přebytečnou vodu,
na pole se nasela řepka, aby snížila ob-
sah soli v půdě a po 5 letech se moh-
lo začít se stavbou města. V případě
Lelystadu se postupovalo podle tehdy
nejnovějších urbanistických a sociologic-
kých studií. I noví obyvatelé města byli
vybíráni podle předem daných pravidel
vzdělání, věk, zájmy. Tak vznikl unikátní
vzorek populace, který byl dlouhá léta
pozorován, jak se bude vyvíjet a co se
s nimi stane. Výsledky nejsou příliš po-
zitivní a uměle uspořádaný život lidem
příliš nesvědčí. Před několika lety vláda
dobrovolně přistoupila na „volný pohyb
obyvatel Lelystadu“, aby se z něj nestal
postrach v nizozemské populaci.
V Nizozemsku nemáte horizont ohrani-
čený kopci, ani horami, tady vidíte jen
hráze a zase hráze. Mnohdy není vidět
příliš daleko do kraje, protože vám ve
výhledu brání nějaký ten dijk. Ani mořem
se na většině míst nemůžete jako turis-
ta pokochat, jelikož jsou pláž a mořské
vlny schovány za ochranným dijkem a vy
musíte nejdříve vystoupit z auta, vyšpl-
hat se nahoru a pak se teprve kochat.
Na vrcholu hráze zažívá každý průměrný
Holanďan stejný pocit, jako my Češi na
horách.
Věřte, že se celá společnost maximál-
ně snaží, aby prožila svůj život v suchu
a bezpečí a nohy si namočila pouze
v létě na pláži v Hoek van Holland.
Počasí – holandské téma dne„Ergens de wind onder hebben“ (Mít vítr pod sebou. Být šéfem situace)
Ptáte se proč holandské dámy a slečny
chodí tak málo k holiči? Proč všechny
nosí dlouhé vlasy – v mládí volně vlají-
cí ve větru, ve stáří pak pevně stažené
do drdolu? To není jen jejich pověstná
šetrnost, ale také nemalý vliv počasí.
Představte si, že jdete od holiče, krásně
naondulované vlasy, trochu nalakované,
aby účer držel. Při odchodu zaplatíte
svých 40 euro (i víc) a vykročíte správ-
ně hrdá na sebe samu ze dveří. Tam
fouká vítr, rychlosti 5 - 6 (29 - 49 km/h,
to pro muže techniky), lehce mrholí. Po
pár krocích začne pršet. Co se stane
s vaším účesem? Než dojedete na kole,
jako správná holanďanka, domů, máte
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
98
na hlavě už je pevně nalakovanou helmu
a o krásném modelu, jež stál celé vaše
týdenní kapesné, můžete jen snít. Večer
příjde Váš manžel a děti a ti se ptají: Kdy
jdeš k tomu holiči? S tímhle bys měla váž-
ně něco dělat! Už je na čase! To už ani
nedutáte a ani se neodvážíte říci, kolik
jste za tuhle „krásu“ zaplatila.
Za pouhých 10 euro si necháte zastříh-
nout konečky a vlasy nejprve sformovat
do mikáda, později do culíku a nakonec
vám dorostou do potřebné délky na dr-
dol. Koupíte pár gumiček a vlásenek za
pár eurocentů a hotovo. Krása, co stojí
pár kaček a vydrží i vítr 8 (pro muže 62
- 74 km/h).
To je to pověstné holandské počasí,
jež má nemalý vliv na celou společnost
a její návyky. Každé ráno každý správný
holanďan poslouchá, ani nedutá, přepo-
věď počasí. Tady nestačí se jen podívat
z okna, tady musíte vědět přesně, co při-
jde za hodinu nebo odpoledne. Nezna-
lost se neomlouvá! Kamkoli během dne
přijdete, vždy se hovor po úvodní větě
stočí na počasí a jako správný domoro-
dec si musíte neustále stěžovat. Buď je
moc teplo (teplota se vyšplhala ke 20
°C), moc zima (teplota klesla pod 18°C),
moc fouká, nefouká atd. Tohle všechno
je pro nás cizince otázka těžkého a dlou-
hotrvajícího tréninku.
Takže pro náš „inburgering“ (naturalizač-
ní ) trénink: Počasí v Nizozemsku určuje
vždy KNMI (Het Koninklijk Nederlands
Meteorologisch Instituut – Královský
nizozemský meteorologický institut),
jež od 31.1.1854 sídlí v Utrechtu. Ti mají
vždycky pravdu, ať se děje za okny, co
chce. Vítr, který fouká většinou od moře,
tj. od západu, se tady měří v Beaufor-
tově stupnici (ta má 12 stupňů a kaž-
dý se dá určitým klíčem přepočítat na
m/s nebo km/h) a má nejčastěji hodnoty
3 - 5. Pro nás laiky mírný vítr až čers-
tvý vítr. Ten fouká prakticky každý den.
Jen asi 6 dní v roce se můžeme těšit
Nečas a silný vítr na plážizdroj: Alice Tomášková
6 Příroda
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
99
z bezvětří, zbytek roku nám vlasy po-
čechrá holandský svěží větřík. Pak je tu
samozřejmě otázka, co na sebe. Tep-
lota se v lednu pohybuje kolem +1,9°C
a v červenci se vyšplhá až na průměr-
ných 16,9°C, aby už v listopadu dosáhla
jen na 5,7°C. K tomu si ještě připočtěte
variantu deště, kdy každý měsíc naprší
asi 70 ml a za rok je to pak 750 - 850
ml srážek. Takže nezapomeňte na něco
nepromokavého. Deštník tady vydrží jen
pár minut, pak ho vítr zničí.
No a pro milovníky pobytu u moře,
Holandsko má přeci moře, informace
o slunečním svitu. Toho tu také moc
není. Statistiky říkají, že v lednu máme
pouhých 22 hodin za měsíc a v červenci
máme snad nejvíce a to celých 42 hodin.
V listopadu už je počasí ošklivější a nebe
je skoro pořád pokryté mraky a sluníč-
ko vykoukne jen asi na 23 hodin za celý
měsíc. Když už mluvíme o mracích, ty
tu jsou skoro každý den. Ale jsou úpl-
ně jiné, než ty české. Ty holandské jsou
mladé, právě uhnětené nad mořem a tak
po nebi rozpustile běhají sem a tam, jak
vítr fouká a jsou celé rozevláté. Ty těžké
české mraky se stříbrným okrajem tady
nepotkáte. Ty prý jsou staré a klidné.
Přece jen už urazily pořádný kus cesty
od moře přes celé Německo až do Čech,
a tak měly čas si vytvořit nějakou image.
Ale vraťme se zpátky do Nizozemsku
k předpovědi počasí. Pro nás cizince pře-
ložím dvě verze přepovědi, které slýchá-
me každý den.
„Dnes bude zataženo, místy šance, že
vysvitne na chvíli slunce. Bude foukat zá-
padní vítr.“
nebo
„Dnes bude slunečno, místy možné pře-
háňky či vytrvalý déšť. Očekáváme zá-
padní vítr.“
Takže, jak bude? A proč tolik rozruchu,
když je zdejší počasí skoro pořád stejné
a ode všeho vždy trochu?
Předpověd počasí – bouřka a silny vitrzdroj: http://lex-illustrator.nl/oldwater/wp-content/
uploads/2008/11/storm.jpg
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
100
stupeňrychlost větru tlak větru v kg/m²
odp. měření v 10 mslovní označení znaky na souši znaky na moři
m/s km/h
0 0–0,2 0–1 0 bezvětří kouř stoupá svisle vzhůru moře je zrcadlově hladké
1 0,3–1,5 1–5 0–0,1 vánekkouř už nestoupá úplně
svisle, korouhev nereaguje
malé šupinovitě zčeřené vlny bez pěnových
vrcholků
2 1,6–3,3 6–11 0,2–0,6 slabý vítrvítr je cítit ve tváři, listí še-
lestí, korouhev se pohybuje
malé vlny, ještě krátké, ale výraznější,se
sklovitými hřebeny, které se nelámou
3 3,4–5,4 12–19 0,7–1,8 mírný vítrlisty a větvičky v pohybu,
vítr napíná prapory
hřebeny vln se začínají lámat, pěna
převážně skelná, ojedinělý výskyt malých
pěnových vrcholků
4 5,5–7,9 20–28 1,9–3,9dosti čerstvý
vítr
vítr zvedá prach a papíry,
pohybuje větvičkami a slab-
šími větvemi
vlny ještě malé, ale prodlužují se, hojný
výskyt pěnových vrcholků
5 8,0–10,7 29–38 4,0–7,2 čerstvý vítrhýbe listnatými keři, malé
stromky se ohýbají
dosti velké a výrazně prodloužené vlny,
všude bílé pěnové vrcholy, ojedinělý výskyt
vodní tříště
610,8–
13,839–49 7,3–11,9 silný vítr
pohybuje silnějšimí větvemi,
telegrafní dráty sviští, ne-
snadné je používat deštník
velké vlny hřebeny se lámou a zanechávají
větší plochy bílé pěny, trochu vodní tříště
713,9–
17,150–61 12,0–18,3 prudký vítr
pohybuje celými stromy,
chůze proti větru obtížná
moře se bouří, bílá pěna vzniklá lámáním
hřebenů vytváří pruhy po větru
817,2–
20,762–74 18,4–26,8 bouřlivý vítr
láme větve, vzpřímená
chůze proti větru je již
nemožná
dosti vysoké vlnové hory s hřebeny výrazné
délky od jejich okrajů se začíná odtrhávat
vodní tříšť, pásy pěny po větru
920,8–
24,475–88 26,9–37,3 vichřice menší škody na stavbách
vysoké vlnové hory, husté pásy pěny po
větru, moře se začíná valit, vodní tříšť
snižuje dohlednost
1024,5–
28,489–102 37,4–50,5 silná vichřice
na pevnině se vyskytuje
zřídka, vyvrací stromy a ničí
domy
velmi vysoké vlnové hory s překlápějícími
a lámajícími se hřebeny, moře bílé od pěny,
těžké nárazovité valení moře, viditelnost
znatelně omezena vodní tříští
1128,5–
32,6103–117 50,6–66,5 )
mohutná
vichřicerozsáhlé zpustošení plochy
mimořádně vysoké pěnové hory, dohled-
nost znehodnocena vodní tříští
12 32,7–?? 118–133 66,6–?? ) orkánničivé účinky odnáší domy,
pohybuje těžkými hmotami
vzduch plný pěny a vodní tříště, moře zcela
bílé, dohlednost velmi snížena, není výhled
6 Příroda
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
101
Plážová kulturaa Severní moře„Meeuwen op het land, onweer aan het strand“ (Racci ve vnitrozemí, mořská bouře se blíží)
Holanďané mají moře! Ale to je totálně
jiné, než my, Češi, známe z našich krás-
ných dovolených v Itálii nebo Chorvat-
sku. Tady je Severní moře. Už název na-
značuje jeho teplotu. Je hrozně studené.
Přesto se Holanďané nevzdávají své plá-
žové kultury a snaží se ji během svého
krátkého léta, které trvá od poloviny
června do začátku září maximálně vy-
užít. Milují pobyty na pláži a nad jejich
„dagje naar het strand“ (den na pláži) ne-
dají dopustit. To se pak vyzbrojí dekou
a piknikovým košem a hurá směr Sche-
veningen nebo Hoek van Holland. Plavat
v moři se nemusí, to přeci není důležité,
ale pobyt na pláži a drink nebo alespoň
káva v „pavilonu“, to je IN! To je základ-
ním kamenem nizozemské plážové kul-
tury.
Když Holanďan navrhne den na pláži,
plavky úporně hledat nemusíte. Tady
je to více o krásné procházce po pláži,
kde šplouchají vlny, kde křičí racci a kde
se můžete kochat pohledem na zaoce-
ánské kontainerové lodě (Hoek van Ho-
lland, Vlissingen). Potřebujete jen dobré
boty. Buď ty, co se lehce zouvají a ne-
vadí jim písek, nebo vysoké turistické,
které si nechate na nohou. Na každý pád
v rámci vycházky musíte počítat s pís-
kem. Ten je tady všude. Jemný a krásně
hebký píseček, co zaleze do každé kapsy
a záhybu vašeho oděvu. Tak jemný, že
ho doma budete z těla sprchovat ještě
dva dny. Tak tvárný, že malé děti (a nejen
ty) z něho budou stavit, protože hrady
na holandské pláži jdou tak jednoduše
stavět a písek je ideální. Žádný kámen,
žádné mušle.
To je ta horší zpráva pro turisty. Na ho-
landských plážích najdete jen pár mušlí,
nic moc sběratelsky úchvatného. Jsou
tu trochu tvarované ulity tzv. Scheers-
chelp - mušle-břitvy, jež jsou dlouhé, ale
ne nijak zajímavě tvarované. Pak jsou tu
bratranci naší obyčejné slávky.
Co tedy říci o nizozemských plážích?
Ty jsou plné písku, lehce se svažující
do moře, které není vůbec hluboké, ale
zato studené. Uprostřed parného léta
můžeme naměřit maximálně 18°C. Ona
ani teplota vzduchu nějak intenzivně
neláká k vodním radovánkám, průměr-
ná teplota na holandské pláži je v srpnu
15 - 17°C. Dá se tam dívat na pomalý
příliv nebo odliv, který tvrdošíjně dodr-
žuje interval 12 hodin a 25 minut a jež
má v průměru cca 3 metry. Ani ten, kdo
se bojí hlubokých vod, tady nemusí mít
na holandských plážích strach, moře je
Pláž v červnu 2013, Ouddorpzdroj: Blanka Tomášková
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
102
tady velice mělké. Průměrná hloubka
Severního moře je 96 metrů, tedy jako
12-poschoďový dům, a pláže se velice
pozvolna svažují do moře. Je to jako
u maďarského Balatonu, jdete a jdete
a pořád žádná hloubka.
Jsou zde i nákladní zaoceánské lodě, jež
míří do jednoho z 34 přístavů Severního
moře nebo jež opustily jeden z 12 nizo-
zemských přístavů. Asi nejlepší místo
je molo v Hoek van Holland nebo nově
vybudované Maasvlakte 2, případně
město Vlissingen na Zeelandu, skoro až
u Belgických hranic, kde lodě vplouvají
na řece Scheldě do Antwerp (Belgie).
Pak jsou tady samozřejmě slečny v bi-
kinách. Ty jsou objektem nehynoucího
zájmu mladíků a díky web-kamerám se
dnes kluci mohou předem rozhodnout,
kam vyrazí. Je zcela běžné, že teenage-
ři nejdříve otevřou webcams servery,
a pak vyráží směr ten a ten pavilon nebo
pláž (inspirace www.scheveningenLive.
nl, beachcam).
Pro milovníky dobrodružství je zde ob-
časný výjezd KNRM záchranářského
týmu nebo helikoptéry s pilotem, jež na-
vádí lodě do přístavu. Jen zcela vyjímeč-
ně můžeme zahlédnout plující daně – tj.
královské námořnictvo. Ty jsou nejčastě-
ji k viděni v přistavu Den Helder, severně
od Amsterdamu.
Ještě je snad třeba zmínit pár informací
pro milovníky obchodu a businessu. Se-
verní moře je velmi frekventované a Eu-
ropoort Rotterdam je největším přísta-
vem Evropy (na světě je až na 4. místě,
ale před ním jsou jen Asiaté), pak tady
najdeme i německý Hamburg či belgické
Antwerpy, ale ti jsou proti Europoortu
víc než poloviční. Samozřejmě, kdo dával
ve škole pozor ví, že v Severním moři se
těží ropa. Ani Holanďané nejsou pozadu
a od roku 1969 těží společnost Philips
Petroleum Company ropu na Ekofi sko-
lieveldu a spousty menších fi rem na dal-
ších menších vrtech. Všichni společně
věří, že i po roce 2050 bude co těžit a že
dno nabídne i další, zatím neobjevená,
ložiska. Tak jim držme palce! Když ne-
bude vlastní ropa, bude benzín na „šel-
kách“ zase o něco dražší!
Tak, jak to vidíte vy? Jdete nejdřív hledat
dobré boty do písku nebo notebook?
Pláž v Hoek van Hollandzdroj: Blanka Tomášková
6 Příroda
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
103
O chrochtavém jazyceV Nizozemském království se hovoří
ofi ciálně dvěma jazyky – nizozemsky
a frísky. Zatímco nizozemština je roz-
šířena po celém království i v jeho sou-
častných i bývalých koloniích, frísky se
mluví pouze v provincii na severu králov-
ství, ve Frísku.
Nizozemština patří do germánských
jazyků, přesněji řečeno do tzv. západo-
germánských. Tímto jazykem mluví asi
24 milionů lidí na celém světě. Někdo se
okamžitě zeptá, kde a kdo by chtěl tím-
to chrochtavým jazykem mluvit, vždyť
Nizozemců je jen 16 milionů. Odpověď
znají všichni milovníci historie. Nizozem-
sky se mluví i v Surinamu, Arubě, Bor-
neire, Curacao, Sv. Eustachu, sv. Martinu
a v Indonésii. Trochu archaickou formou
nizozemštiny s příměsí angličtiny se
mluví v Jihoafrické republice, která bý-
vala Nizozemskou kolonií. Dalším jazy-
kem, který je velmi podobný a spousty
lidí tvrdí, že se jedná pouze o dialekt,
je vlámština, kterou mluví asi polovina
obyvatel Belgie. Samozřejmě, když se
potká Nizozemec, Vlám a Jihoafričan
vzájemně si rozumí, jen se smějí nad ur-
čitými výrazy toho druhého a „srandov-
ním“ přízvukem. Kdo mluví tím nejlepším
chrochtavým jazykem? Asi Nizozemci
z Nizozemského království, ti chrochtají
určitě nejlépe. Ti ostatní, Vlámové a Ji-
hoafričani, chrochtaní nezvládají s tako-
vou grácií a nonšalantností.
Jiný národ, který umí chrochtat na svě-
tové úrovni, jsou Arabové. Ale to jasně
poznáte, že to nezní moc evropsky. I ne-
znalec pozná, když mluví Nizozemec.
Trochu se zaposloucháte a slyšíte slovíč-
ko z němčiny, další je z angličtiny a pak
něco nesrozumitelného. Pro zjednodu-
šení bychom mohli říct, že při tvorbě
jazyka vzal historický jazykový kuchař
velký kotlík, do něj dal základ němčiny
s její komplikovanou gramatikou, přidal
angličtinu, vše zamíchal a okořenil fran-
couzštinou. Pořád to nebylo ono, jazyk
zněl pořád hodně podobně němčině, tak
se rozhodl změnit všechna G na Ch. Teď
už to znělo jako úplně jiný jazyk. Kuchař
byl spokojen a celou jazykovou směsku
nabídl národu žijícímu v bažinách delty
řek Rýna a Maasy.
Od té doby se v Nizozemsku mluví
chrochtavě, ale jinak než v sousedním
Německu nebo v ostrovní Anglii.
A nyní k opravdové historii jazyka. Spi-
sovná nizozemština existuje od 12. sto-
letí, kdy byla kodifi kována a stanovena
pro ni jednotná forma. Základem spisov-
né nizozemštiny se stalo hornofranské
nářečí (tzv. dolní němčina), proto má
v lexikologii a morfologii stále hodně
společných znaků s němčinou, ale na
druhou stranu se od ní velmi liší pravopi-
sem a výslovností.
Pokud půjdeme ještě více do historie,
můžeme říci, že nizozemština začala
vznikat kolem roku 700 z různých dialek-
tů, které existovaly tou dobou na území
Nizozemska a byly převážně dolnofran-
ského původu. Standardizační proces
začal ve středověku pod vlivem bur-
gundského vévodského dvora v Dijonu.
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
104
Nejstarší známý text v nizozemštině je
věta: „Hebban olla vogala nestas hagun-
nan, hinase ic enda tu, wat unbidan we
nu.“ (Všichni ptáci si již dělají hnízda, kro-
mě mne a tebe, na co čekáme?), kterou
napsal vlámský mnich v klášteře v an-
glickém Rochesteru. Pokud se na větu
podíváte očima jazykozpytů, nejdeme
ve větě znaky angličtiny, němčiny i lati-
ny. V průběhu staletí jazyk ovlivňovala
nářečí Flander a Brabantu (dnešní se-
verní Belgie a jižní Nizozemsko). V roce
1618 vzniká první překlad Bible v jazyce
podobném nizozemštině. Stále ještě ja-
zyk 17. století obsahoval slova a znaky
mnoha nářečí, ale jádro tvořily dialekty
z Holandska.
Po osamostatnění Belgie, po napoleon-
ských válkách, vznikají dva samostat-
né jazyky – nizozemština a vlámština.
Oba dva mají svá pravidla a od začátku
19.století se každý vyvíjí svou cestou.
Vlámštinu ovlivňuje svou lexikou i gra-
matikou francouzština, kdežto nizozem-
štinu ovlivňuje němčina.
Základní rozdíl pro ucho cizince je – měk-
kost a tvrdost ve výslovnosti. Vlámština
se vyslovuje jemněji, měkčeji a nizozem-
ština, zvláště ze severu, zní Vlámům
tvrdě až arogantně. Vlámština má také
větší tendenci k používání starší slovní
zásoby a Nizozemci se jim proto smějí.
V současné době má na slovní zásobu
vliv angličtina, která vytlačuje tradiční
nizozemská slova nebo upravuje anglic-
ká slovíčka podle nizozemské gramatiky.
Např. to e-mail (angličtina) -> te emai-
len (nizozemština) – poslat něco mailem
(emailovat); to play golf (angličtina) - > te
golfen (nizozemština) – hrát golf. Někte-
rá slova se v nizozemštině běžně použí-
vají, ale zatím nejsou brána jako správné
výrazy, pak vzniká tzv. Dinglish (Dut-
ch+English) např. to check -> te checken
(kontrolovat). I přes nezanedbatelný fi -
lologický vliv angličtiny, stále ve slovní
zásobě převládá vliv němčiny a jsou běž-
ná i francouzská slova buď s tradičním
francouzským pravopisem, nebo mo-
derním holandským pravopisem. Někdy
existují obě formy vedle sebe a záleží
na každém, kterou použije. Např. cadeau
(francouzský pravopis) nebo cado (nizo-
zemský nový pravopis) – dárek.
Pro jasnější příklad jsme zvolili ukázku ze Všeobecné deklarace lidských práv.Text je uveden jak v nizozemštině, tak
v němčině a pro překlad i v češtině:
nizozemsky
Alle mensen zijn vrij en gelijk in waar-
digheid en rechten geboren. Zij zijn met
verstand en geweten begiftigd, en zullen
elkander in een geest van broederschap
te bejegenen.
německy
Alle Menschen sind frei und gleich an
Würde und Rechten geboren. Sie sind
mit Vernunft und Gewissen begabt und
sollen einander im Geist der Brüderlich-
keit begegnen.
česky
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní
co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni ro-
zumem a svědomím a mají spolu jednat
v duchu bratrství.
Na první pohled je vidět jasná shoda
s němčinou. Samozřejmě Nizozemci by
se ohradili, že to je úplně něco jiného, ale
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
105
pro nás ostatní je to skoro stejné. Pokud
se tedy rozhodnete naučit nizozemsky
a umíte anglicky a německy, je to otázka
dobré kombinační schopnosti a dobrého
vyslovování glotálního CH. Zbytek, těch
pár odlišností, už přijde samo. Pro ty ja-
zyka chtivé, jsme připravili na konci pár
šikovných frází tzv.“do kapsy“.
Nizozemština není ani jazykem nějakého
velkého literáta, ani hudebníka. Nizo-
zemsky se velice obtížně zpívá, protože
je tam spousta souhlásek a Ch. Pokud
nevěříte, nejděte si na pár písniček na
youtube.com
Doporučujeme: http://www.youtube.
com/watch?v=VC2_Ppv1Its Vader Abra-
ham Bedankt lieve ouders, zpívá vader
Abraham (autor šmoulů a písně Hospůd-
ko má…). Na nahrávce jasně slyšíte ten
boj s chrostavým jazykem, když někdo
chce nizozemsky zpívat.
Asi nejzajímavější je poslechnout si tu
nejdůležitější osobu Nizozemského krá-
lovství – krále Willema Alexandra. Na
youtube.com najdeme např. Kersttoe-
spraak Koning Willem Alexander 25-12-
2013 http://www.youtube.com/wat-
ch?v=9lc2bPMJ7pk. Zde máte dostatek
času zaposlouchat se do melodie jazyka
a vžít se na pár chvil do nizozemského
chrochtání a poslouchat vánoční projev
krále ke svým poddaným.
Pro nadšence doporučujeme on-line
kurz nizozemštiny: http://www.neder-
lands-leren.net/online-gratis.php.
Gramatika, to je magie slov
Je jen pár souhlásek, které se liší od češ-
tiny. Jedná se především o výslovnost
souhlásky C, jež se vyslovuje buď jako
[S] nebo mnohem častěji jako [K]. Zde
se jedná o vliv ostatních germánských
jazyků jako je angličtiny nebo němčina,
samozřejmě u některých slov hraje svoji
roli francouzština.
Typický aspekt výslovnosti v nizozem-
štině je ono známé G jež každý Nizoze-
mec vysloví jako [CH]. Takže tady neznají
žádného van Gogha, ale [fan Chocha].
Také jejich oblíbený sýr se nejmenuje
gouda, ale [Chouda]. Další písmeno, kte-
ré se vyslovuje úplně jinak je V [f ]. Pokud
potřebuje vyslovit opravdu [v], pak je
třeba použít W. Např. van [fan] z, weg
[vech] cesta.
V textech se občas setkáme s kombi-
nací souhlásek –NG [ŋ] tong [toŋ] jazyk
v ústech, nosovka jako v angličtině. Dal-
ší kombinací je –NJ [ňj] oranje [oraňje]
oranžový. Vliv němčiny se projevuje na –SCH [s/š] vyslovuje se ne úplně zřetelné
š. Např. technisch [technis], někdy se ale
vysloví podle angličtiny [sch] např. scho-
ol[ scho:l] škola.
magie ssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssssllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooov
zdroj: scan z knihy Jip en Janneke
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
106
Je až překvapivé, že se v nizozemštině
nepotkáme s –X, to Nizozemci nahrazu-
jí –KS a QU- jež je psáno KW-. V těch-
to případech se většinou jedná o slova
přebraná z jiných jazyků a jsou pak pře-
psaná foneticky.
Nizozemština má mnohem složitější pra-
vidla pro výslovnost samohlásek, a to
především dvojhlásek a trojhlásek.
Pokud potkáme ve slově samotnou sa-
mohlásku, vyslovuje se krátce. Pokud je
zdvojená, vyslovíme ji dlouze, tak jako
by nad ní byla v češtině čárka. Příklad:
man [man](muž), ale maan [mán] (měsíc
na obloze).
Pokud se ve slově vyskytují dvě různé
samohlásky vedle sebe, vyslovují se ná-
sledujícím způsobem:
Výslovnost dvojhlásekIE [ í ] diep [díp] hluboký
EU [Ø] leuk [lØk] hezký, milý nebo
dlouze [Ø: deur [ dØ:r]
dveře
OE [u] boek [buk] kniha nebo
dlouze v cizích slovech
před hláskou –r [ u:]
boer[bu:r] farmář
EI [ej] mei [mej] květen
IJ [ej] wij [wej] my
UI [öü] huis [höüs] dům. Rty při
pravíme na vyslovení [O],
ale vyslovíme [E], přechází-
me do rtů připravených na
[U], ale vyslovíme [I]
AU/OU [au] kauwen [kauven] žvýkat,
oud [aud] starý
Výslovnost trojhlásek, slabika je vždy dlouhá.AAI [a:j] haai [ha:j] žralok
OOI [o:j] mooi [mo:j] hezký
OEI [uj] roeien [rujen] veslovat
EEU [e:u] leeuw [le:u] lev, eeuw [e:u]
století
IEU [i:u] nieuw [ni:u] nový
Občas se vyskytují –eee vedle sebe, po-
tom se používá tréma, aby se rozlišily
dvě slabiky např. zeeën [zé-jen] moře,pl.
geëmancipeerd [che-emancipérd] eman-
cipovaný. Pro zdůraznění přízvuku se
občas používá čárka nad samohláskami
např. één [én] jeden, zéér [zér] příliš.
Výslovnost koncovky –en je často redu-
kována na minimum a v běžném hovoru
není slyšet. Např. lezen [lézз], boeken
[bukз].
Gramatikazdroj: vlastní scan – kniha Jip en Janneke
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
107
Na pravopis samohlásek má také nema-
lý vliv tvorba slov a slabiky (otevřené
a zavřené). Pokud se jedná o otevřenou
slabiku, samohláska se automaticky čte
dlouze. Např. talen [tá-lз] jazyky. Pokud
se jedná o slabiku zavřenou, samohláska
se čte krátce. Je-li třeba ji číst dlouze,
musí se zdvojit. Např. taal [tál] jazyk.
Na výslovnost jednotlivých slov má
vliv nejen jejich tvoření a gramatika, ale
i místní použití a dialekty. Určitě jinak
mluví někdo z provincie Limburg a jinak
z Utrechtu. Nizozemštinou se také mluví
v severní části Belgie, ve Flandrech, kde
nepoužívají G [CH] a některá slova mají
blíž k francouzštině.
Pár cvičných vět:
Ping en Pong speelden pingpong. Ping
pingpongde de pingpongbal naar Pong
en Pong pingpongde de pingpongbal
naar Ping. (Ping a Pong hráli ping-pong.
Ping přihrál míček Pongovi a Pong při-
hrál míček Pingovi).
Zachtstschrijdent – 9 souhlásek vedle
sebe ( jemně psaný).
Angstschreeuw – 8 souhlásek vedle
sebe ( jekot strachu).
Gezondheidesherstellingsmiddelenteza-
Slabika otevřená zavřenáDlouhá KV ta-len ( jazyky) KVVK taal ( jazyk)
V a-len (úhoři) VVK oog (oko)
Krátká KV ge-val (případ) KVK pot (hrnec, květník)
V a-jour (ažura, krajka) VK op (na)
menmengingskundige – nejdelší název
profese (specialista-statistik na aplikaci
reinvalidačních prostředků při vizuálním
poškození kůže).
Vliegtuigenbandenventieldopjesfab-
riekdirecteurassistentetakenschema
– nejdelší název pracovního úkolu
(pracovní schéma asistenta ředitele fi r-
my na výrobu kloboučků na ventilky pne-
umatik letadel).
Stavba větyv NizozemštiněNizozemština jako většina germánských
jazyků má pevnou větnou stavbu. Ta je
třeba, jelikož v nizozemštině nenajdeme
skloňování podstatných a přídavných
jmen a jen malé variace v časování slo-
ves. Proto musí mít každá věta vždy
uvedený podmět (výjimkou jsou věty
rozkazovací a zvolací ).
Samozřejmě se musí podmět a přísudek
gramaticky shodovat.
Struktura věty jednoduché:
Po Př* PU Pt P t
Sloveso plnovýznamové
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
108
Dick napsal dnes ráno dopis svému bra-
trovi.
• Na druhém místě ve větě musí být
vždy sloveso, buď plnovýznamové (po-
kud není třeba použít pomocné sloveso)
nebo sloveso pomocné, případně mo-
dální. Při použití pomocného/modálního
slovesa stojí plnovýznamové sloveso na
konci věty. Pokud je potřeba použít více
sloves (pomocné + modální + infi nitiv)
stojí všechna, kromě prvního, na konci
věty.
• Každá věta musí mít podmět. Pokud
se jedná o podmět nevyjádřený, používá
se varianta HET (to, ono), HIJ (on) nebo
ZIJ (oni, množné číslo slovesa).
• Nizozemština má zvláštní druh vět
se slovíčkem ER. Tyto věty jsou větši-
nou v konstrukci „tam je“.
• Věty s neosobním podmětem typu:
Tam se mluví holandsky. Začínají obvyk-
le tvarem JE (ty, v obecném pojetí, jako
člověk).
• Věta může začít i příslovečným urče-
ním, potom je sloveso na druhém místě
a podmět věty až na třetím.
• Problémem mohou být slovesa s od-
lučitelnou předponou. (Více v kategoii
slovesa)
Příklady jednoduchých vět:Dick schreef vanmorgen een brief aan
zijn broer.
Dick dnes ráno napsal dopis svému bra-
trovi.
Ik zit te werken.
Pracuji. (doslovně: sedím a pracuji, pom.
sloveso)
Ik heb je al gezien.
Už jsem tě viděla. (pomocné sloveso)
Het regent.
Prší. (věta s neurčitým podmětem)
Zij spreken Engels.
Mluví anglicky.
Er zijn veel mensen in deze stad.
V tomto městě je hodně lidí.
Dat doe je toch niet.
To se přeci nedělá. (obecně myšleno)
Gisteren ben ik naar Delft geweest.
Včera jsem byla v Delftách. (věta s PU na
začátku)
Jij gaat toch mee.
Jdeš s námi. (sloveso meegaan, odluči-
telné)
Vedlejší věta:Stavba vedlejší věty závisí vždy na typu
věty vedlejší. Velice často v tomto pří-
padě dochází k tzv. inverzi, stavu, kdy
je sloveso pouze na konci věty. V jiných
případech se počítá věta hlavní jako je-
den člen věty a tudíž vedlejší věta začíná
slovesem (které podle výše uvedeného
pravidla musí stát na druhém místě).
I v nizozemštině se používají spojky
nebo zájmena, jež přejímají funkcí spoj-
ky. V nizozemštině se obvykle nepíší
čárky mezi jednotlivými větami. V tomto
případě doporučujeme si je podle češ-
tiny doplnit, a pak teprve hledat smysl Gramatikazdroj: scan z knihy Jip en Janneke
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
109
souvětí. Občas je vedlejší věta nahraze-
na konstrukcí s infi nitem (podobně jako
v angličtině).
Příklady vedlejších vět:Ik wist niet dat Piet al vertrokken was.
Nevěděl jsem, že Petr už odešel. (sloveso
na konci věty)
Ik blijf thuis want het regent hard.
Zůstanu doma, protože prší. (standardní
pozice)
Ik kwam om jou te helpen.
Příšel jsem, abych ti pomohl. (VV účelo-
vá)
Hij rekent erop dat je op zijn feest komt.
Počítám, že na ten večírek přijdeš. (VV
předmětná)
Bungee jumpen is iets wat ik echt nooit
zou durfen doen.
Skočit bungee bych se nikdy neodvážil.
Er bestaat een museum in Amsterdam
dat vroeger het woonhuis was van een
schrijver.
V Amsterdamu je muzeum, které bylo
kdysi domem malíře.
Pokud se setkáme s větou, kde je použi-
to sloveso s pevnou předložkou, je třeba
onu předložku hledat na konci věty nebo
v kombinaci se slovíčky er-, daar-, hier-,
waar- .
Ik denk het over. Sloveso denken over.
Promyslím si to.
Ik wacht je op.
Počkám na tebe.
Ik bel je op. Morgen bel ik je op.
Zavolám ti. Zítra ti zavolám.
Tvorba otázky v nizozemštině:Běžně se používají dvě varianty otázky.
Jedna je otázkou bez tázacího slova –
zde dochází k otočení pozic podmětu
a přísudku. Zbytek věty se v pohledu
syntaxe nemění, na konci věty je samo-
zřejmě otazník.
Př. Weet je, hoe heet zij?
Víš, jak se jmenuje?
(otázka, potom VV kde sloveso musí být
na 2. místě)
Komen jullie ook?
Příjdete také?
Kunt u mij helpen?
Můžete mi pomoci?
Druhou možností je užití tázacího slova
(hoe - jak, welk/welke - jaký, waar – kde,
wanneer – kdy, waarom - proč(důvod),
waarvoor – proč (účel), wie - kdo, wat
- co a další varianty). Pozor na spojená
slova s předložkami nebo odlučitelnými
předponami (např. waarvoor, waarmee
atd.).
Př. Wie ben jij?
Kdo jsi?
Waar kom je vandaan?
Odkud pocházíš?
(kombinace s předložkami)
Hoe schrijft men het?
Jak se to píše?
(použití slova men v obecném pojetí)
Wanneer gaat de volgende trein?
Kdy jede příští vlak?
Op welke dag vaart de boot naar Lon-
don?
Kdy/který den pluje loď do Londýna?
Použití záporu v nizozemské větě:V nizozemštině existuje několik možnos-
tí, jak vyjádřit zápor. Zde se musíme dr-
žet jednoho striktního pravidla, že každá
věta má pouze jeden zápor (stejně jako
v angličtině nebo němčině).
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
110
Nejběžnějším způsobem vyjádření zápo-
ru je použití slova GEEN (žádný). Toto
slovíčko se používá před podstatným
jménem, nahrazuje člen a uvádí celou
větu do záporu.
Př. Ik heb geen geld.
Nemám peníze. Doslovně: Mám žádné
peníze.
Další variantou je možnost použití zá-
porky NIET u slovesa. Tato záporka se
používá ve spojení s prvním slovesem
ve větě. Píše se samostatně, ale vždy
před plnovýznanovým slovesem, pokud
nestojí na druhém místě ve větě.
Př. Ik ga niet mee.
Nejdu (s vámi).
Ik kan het niet vertalen.
Neumím to přeložit.
Lze použít i záporná slova jako NIE-
MAND - nikdo, NIETS - nic, NERGENS -
nikde, NOOIT - nikdy. Tady se může ob-
jevit problém s obecným jazykem, kdy
Nizozemci vytvoří tvar dvojitého nebo
komperativního záporu. Např. Nooit
geen (nikdy žádný), Niets geen (nic),
Nooit geen ... huis ( ještě žádný... dům)
Hier ken ik niemand.
Tady neznám (znám) nikoho.
Ik heb nieks.
Nemám (mám) nic.
Ik heb nooit geen geld aan jou gegeven.
Nikdy jsem ti žádné peníze nedal. (hovo-
rová varianta)
Některé věty mohou být ovlivněny pev-
nou konstrukcí se zvratným slovesem
nebo sloves s odlučitelými předponami.
I v nizozemštině existuje varinta souvě-
tí: ani..., ani ... (niet..., noch...) a dalších
gramatických variant. Ale to už je otáz-
kou dalšího studia jazyka.
Člen v nizozemštině:Nizozemština používá větné členy jako
ostatní germánské jazyky. Aktivní pou-
žití členu se stává pro Čecha opravdo-
vým překladatelským oříškem, jelikož
my, Slované, na něj nejsme zvyklí. Ni-
zozemština rozlišuje člen pro rod muž-
ský a ženský (stejný) a rod střední. Pro
množné číslo má poté stejnou variantu
pro všechny rody.
Většina podstatných jmen je v nizozem-
štině rodu mužského. Sem patří názvy
zvířat, rostlin, obyvatel, strojů, věcí
apod. Názvy abstraktních postatných
jmen a postatných jmen slovesných jsou
s největší pravděpodobností také rodu
mužského. Rodu ženského je pouze pár
podstatných jmen označující organiza-
ce/spolky a názvy měst. Tato odlišnost
Člen neurčitý určitýHij/zij een de
slova rodu mužského, ženského
Het een het
slova rodu středního
Pl. de de
slova v množném čísle, žádný
rozdíl mezi rody
Např. een man de man 2/de mannen
een boek het boek 2/de boeken
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
111
není až tak závažná při aktivním použití
jazyka. Jediný problém nastává v mo-
mentě použití přivlastňovacího zájmena
nebo použití formy osobního zájmena
ve větě.
Steek hem in! Zápíchněte ho tam. (Jde
např. o růži nebo konvalinku)
Rodu středního jsou názvy všech mlá-
ďat, zdrobněliny a slova s předponou
be-, ge-, ont-, ver- jako např. begrijp (po-
hopení ), ontslag (propuštění ), verbruik
(spotřeba).
Slova zakončená příponou –eel, -ment, -um, -aal, -isme, -aat jsou rovněž rodu
středního. Příklad: toneel (scéna na di-
vadle), muzeum, apparaat, colonialisme
(kolonialismus). Podstatná jména zakon-
čená příponou –schap a –dom, jež ozna-
čují abstraktní slova nebo celé skupiny
lidí. Např. gezelschap (společnost), ou-
derdom (stáří ).
Některá podstatná jména kolísají mezi
rodem mužským a středním. Občas mají
stejný význam, občas se význam mění.
Het nebo de deksel (víko, víčko), de bos
(kytice) x het bos (les), de postzegel
(známka na dopis) x het zegel (pečeť).
V případě složených slov je rozhodující
gramatický rod hlavního slova složeniny.
Např. het tennis + de vereniging = de tennisvereniging (tenisový klub)
het boek + de drukker = de boekdrukker
(knihtiskař)
Pokud je ve větě použité přivlastňovací
zájmeno, číslovka nebo slovo GEEN, člen
se nepoužívá. U vlastních jmen a názvů
měst, států a oblastí se člen nikdy ne-
používá.
Číslovky základní a řadové1 één eerste
2 twee tweede
3 drie derde
4 vier vierde
5 vijf vijfde
6 zes zesde
7 zeven zevende
8 acht achtste
9 negen negende
10 tien tiende
11 elf elfde
12 twaalf twaalfde
13 dertien dertiende
14 veertien veertiende
15 vijftien vijftiende
16 zestien zestiende
17 zeventien zeventiende
18 achttien achttiende
19 negentien negentiende
20 twintig twintigste
21 één en twintig
30 dertig dertigste
40 veertig veertigste
50 vijftig vijftigste
Gramatikazdroj: scan z knihy Jip en Janneke
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
112
60 zestig zestigste
70 zeventig zeventigste
80 tachtig tachtigste
90 negentig negentigste
100 honderd honderdste
103 honderd en drie
134 honderd vier en dertig
1.000 duizend duizendste
1.100 elf honderd
1.123 elf honderd drie en twintig
Nizozemci začínají týden nedělí a pokud
si domlouvají nějakou schůzku, používají
čísla týdnů. Minimálně se setkáte s výra-
zem v týdnu od 1.4. - 7.4., ale ve 14. týd-
nu. Názvy dnů v týdnu jsou často spojo-
vány s částí dne a vzniká tak nové slovo,
např. zondagavond. Názvy dní a měsíců
se píší s malým písmenem.
Maandag pondělí op maandag v pondělí
Diensdag úterý dag den vandaag dneska
Woensdag středa avond večer vanavond dnes večer
Donderdag čtvrtek middag odpoledne vanmiddag dnes odpoledne
Vrijdag pátek ochtend ráno vanochtend dnes ráno
Zaterdag sobota nacht noc vannacht dnes v noci
Zondag neděle zondagavond nedělní večer
Januari leden op 1 januari in januari
Februari únor in 2012 in twee duizend twaalf
Maart březen in 1980 in negentien honderd tachtig
April duben in 19e eeuw in negentiende eeuw v 19.století
Mei květen
Juni červen voorjaar/lente jaro
Juli červenec zomer léto
Augustus srpen najaar/herfst podzim in herfst na podzim
September září winter zima s winters v zimě
Oktober říjen
November listopad
December prosinec
Datum a dny v týdnu
Pokud je uváděno přesné datum,
používá se číslovka základní: 1.1.
één januari ( jeden leden).
Za číslovkou řadovou se v nizo-
zemštině nepíše tečka, často se
uvádí –e, např. derde (třetí ).
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
113
Množné číslo podstatných jmenNizozemština má dva způsoby tvoření množného čísla. Jeden se podobá němčině
a ten druhý angličtině. Pouze několik málo slov má specifi ckou formu množného
čísla.
Tvoření pomocí přípony –EN:
Při běžné výslovnosti se koncovka –N vynechává. Proto je pro cizince občas obtížné
rozlišit, zda se jedná o jednotné nebo množné číslo. To lze jednoduše odvodit z for-
my slovesa nebo přivlastňovacího zájmena.
Tvoření pomocí přípony ´S:
Tato varianta množného čísla se používá pro podstatná jména zakončená na –a, -i,
-o, -u
1 boek 2 boeken kniha
1 vrouw 2 vrouwen žena
Změna v pravopisu při tvorbě množného čísla:
1 wijf 2 wijven manželka, žena V =) F
1 huis 2 huizen dům S =) Z
1 bel 2 bellen zvonek L =) LL *zdvojená souhlásky, uzavřená slabika
1 boot 2 boten loď OO =) O * zdvojená samohláska, otevřená slabika
1 pyjama 2 pyjama s pyžamo
1 taxi 2 taxi s taxi
Podstatná jména zakončená na –je, -e
1 handje 2 handje s ručička
1 etalage 2 etalage s výkladní skříň
Pro množná čísla osob a zvířat, zde se občas ztrácí apostrof
1 oom 2 ooms strýc
1 tante 2 tantes teta, tetička
Někdy dochází k přechylování obou forem množného čísla a někdy se trochu liší ve svém
významu
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
114
Podstatná i přídavná jména nemají žád-
né pády a mají stále stejný tvar. Tvar
přídavného jména se s množným číslem
nemění. Jediná změna nastává při použi-
tí členu – v množném čísle je pouze člen
DE.
Slova opačná – nejběžnější přídavná jména• Přídavné jméno má v nizozemštině pro všechny gramatické rody stále stejný
tvar a neskloňuje se.
• Po použití členu DE se přidává sufi x –e. Např. oud – > oude
• Pod vlivem sufi xu –e dochází občas ke změně pravopisu. Např. breed – > brede,
stil – > stille
• Člen se píše vždy před přídavné jméno. Např. Het oud huis
1 vader 2 vaders (otcové) 2 vaderen (předkové, praotcové)
Množné číslo u slov přejatých z jiných jazyků je nepravidelné a mnohdy se tvoří
podle pravidel jazyka původu
1 muzicus 2 muzici hudebník (z řečtiny)
Nepravidelné množné číslo
1 led 2 leden člen
1 waarheid 2 waarheden pravda
1 engels 2 engelsen Angličan
Některá podstatná jména existují pouze v množném čísle, jiná nemají množné číslo
Inkomsten příjmy, důchod x lood (olovo), hulp (pomoc), geld (peníze)
Gramatikazdroj: scan z knihy Jip en Janneke
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
115
Starý/nový oud/nieuw [aut/ni:uw]
Dobrý/špatný goed/slecht [chut/slecht]
Lepší/horší beter/slechter [be:tđr/slechtđr]
Laciný/drahý goedkoop/duur [chutko:p/dy:r]
Velký/malý groot/klein [chro:t/klejn]
Úzké/šitoké nauw/breed [nau/bre:t]
Horký/studený heet/koud [he:t/kaut]
Volný/obsazený vrij/bezet [vrij/bзzet]
Jednoduchý/složitý eenvoudig/moeilijk [e:nvaudзch/ mujlзk]
Otevřený/zavřený open/dicht [o:pзn/dycht]
Správný/špatný juist/onjuist [jöüst/onjöüst]
Rychlý/pomalý snel/langzaam [snel/laŋza:m]
Těžký/lehký zwaar/licht [zva:r/licht]
Plný/prázdný vul/leeg [vol/le:jh]
Čístý/špinavý schoon/vuil [scho:n/vöül]
Hlasitý/tichý luid/stil [löüt/stil]
Mladý/starý jong/oud [joŋ/aut]
Hezký/ošklivý mooi/lelijk [mo:j/lejlзk]
• Stupňování přídavných jmen je velmi podobné angličtině nebo němčině.
• 2. stupeň (komperativ) se tvoří přídáním sufi xu –er, případně –der (ve slovech
končícich na –r nebo –d).
Např. jong – > jonger dapper – > dapperder (statečný)
• Vliv členu DE na koncovku: i ve 2. stupni se přidává –e Např. de jongere man x het jonger meisje
• Pokud je 2. stupeň přídavného jména využit u přísudku jmenného se sponou, pak
nikdy nepřibírá –e.
Např. Het meisje is jonger dan de man. De man is jonger dan het meisje.
• Stejné pravidlo platí i pro velmi dlouhá přídavná jména. Např. gemakkelijk – >
gemakkelijker
• Pro srovnání se používá slovo DAN (než).
• 3.stupeň (superlativ) se tvoří pomocí sufi xu –st, případně pouhé –t (u slov končí-
cích na –s)
Např. oud – > oudst vers – > verst (čerstvý)
• Ve 3. stupni se musí použít pouze člen určitý. Ten má samozřejmě vliv na použití
koncovky –e.
Např. de oudste man x het oudst schip
• Pokud se použije superlativ jako součást přísudku jmenného se sponou, pak nne
příbírá koncovku –e.
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
116
• Pokud se použije superlativ použije jako podstatné jméno, pak velmi často přibí-
rá i koncovku –e a člen HET. Např. Dit boek is het beste. Die handtas is het mooiste.
• Pro 3. stupeň se používá slovíčko VAN (z, ze).
Nepravidelné tvary stupňováníGoed beter best dobrý
Veel meer meest hodně
Weinig minder minst málo
• Další možností srovnání je použití vazby ZO....ALS. V tomto případě se použije
základní forma přídavného jména. Např. De man is zo oud als de vrouw.
• Pokud chceme vyjádřit, že je to příliš. používá se slovíčko TE před přídavným
jmeném. Např. Het is te donker. (Je to příliš tmavé.)
• Stejná pravidla platí pro stupňování příslovcí.
Brzo/pozdě vroeg/laat [vrug/la:t]
Blízko/daleko dichtbij/ver [dichtbij/fer]
Tvoření slovNizozemci jsou mistři v tvoření nových slov. Vše, co lze slepit do jednoho slova, oka-
mžitě udělají. Lexikálnímu spojení s přívlastkem neshodným příliš neholdují a vždy se
snaží jej nahradit jedním slovem. Jejich nová slova jsou občas neuvěřitelně dlouhá
a ve slovníku je třeba je hledat po kouskách. I tato slova mají člen, jež se řídí klíčovým
slovem.
Existují dva způsoby, jak nejrychleji a nejefektivněji vytvořit nové slovo. Jedním způ-
sobem je odvozování slov pomocí předpon a přípon. Druhým je skládání a „slepová-
ní“ slov dohromady.
Tvoření pomocí ustálených předpon, přípon, sufi xů:
-aar/-er/-ist zaměstnání
kunstenaar (umělec), zanger (zpěvák), telefonist (telefonista)
-maker výrobce, původce
brillenmaker (optik)
-es/-trice zaměstnání, přechýlení do ženského rodu,
zangeres (zpěvačka), directrice (ředitelka)
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
117
Tvoření podstatných jmen příslušníků národů, skupin, odvozených od místního názvu:
Londenaar, Japanner, Fransman
-erij řemesla, pracovní a obchodní činnosti bouwerij (stavitelství)
-schap vztah, stav vrindschap (přátelství)
-heid vlastnost, české „–ost“ vrijheid (svoboda)
-dom oznaření velké skupiny lidí chrisdom (křesťanstvo),
mensdom (lidstvo)
-je/-tje zdrobnělina, vždy rodu středního
Pietje (Petříček), autotje (autíčko)
Tvoření pomocí předpon a přípon s předem daným smyslem:
On- ondiep ne-hluboké
-loos kinderloos bez-dětný
Her- herinneren opakovat, vzpomínat,
her- něco znovu zopakovat, pro slovesa
Ont- ontvoeren unést, ne-
Aan- aanspreken oslovit, začátek děje slovesa
Af- afnemen odebrat, konec děje slovesa
Mee-/mede- meegaan spolu/ jít s sebou ....
slovesa se smyslem s sebou.
Samen- samenwerken spolupracovat, spolu dohromady.
Tegen- tegenhouden zadržet, překážka výkonu
slovesa, proti
Terug- terugvinden opět najít, zpět/opět probíhá děj
slovesa
Weg- weglopen utéci, odstranění, pryč + děj
slovesa
• Samozřejmě v nizozemštině existuje mnohem více předpon a přípon,
ale to je otázkou dalšího detailnějšího studia jazyka.
Tvoření slov pomocí skládání dvou a více slov dohromady:Všechny části složeniny jsou k sobě buď prostě připojeny samy o sobě, nebo pomocí
morfémů –e-, -en-, -er-, -s-. Jde o pozůstatky starého skloňování, které mají pouze
funkci spojovací a žádný delší smysl nebo vliv na nově vzniklé slovo nemají.
horlogEveer (péro hodinek), blindEman (slepec, slepý muž), brievENbus (poštovní
schránky, dosl. dóza na dopisy), hoendERhok (kurník, přístřešek pro slepice), visser-
Sdorp (rybářská vesnice)
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
118
Tvoření pomocí ústálených předpon, přípon, sufi xů:
A další kombinace s číslovkami, předložkou, ustálených historicky pozměněných slov,
jež dnes připomínají spíše sufi x. Např. tachtigjarige oorlog (osmdesátiletá válka), te-
genover (naproti), tegenpartij (protistrana), kooplustig (chtivý nakupování ). Příklady
skládání slov, některé jsou až na hraně vyslovitelnosti a pochopení:
A teď zkuste odvodit smysl tohoto slova (ve slovníku, ani v tom nejtlustším není ), jež
bylo použito v novinách:
Kindercarnavalsoptochtvoorbereidingswerkzaamhedencomitéleden
Pomůcka – rozdělení původního slova na jednotlivé části:
Kinder-carnaval-optocht-voorbereidings-werkzaamheden-comité-leden
Česky? Členové komise přípravných prací průvodu dětského karnevalu.
Spojovat se dají Sloveso – podstatné jméno
naaimachine šící (V) – stroj (S) šicí stroj
Podstatné jméno – podst. jméno
dieselmotor nafta (S) – motor (S) naftový motor
Přídavné jméno – podst. jméno
hoogleraar vysoký (A) – učitel (S) profesor
Studie-lust zábava ve studiu
Lijn-vlieg-tuig linkové letadlo (linkový létací přístroj)
Weg-gooi-fl es nezálohovaná láhev (láhev na vyhození )
Handel-aard-rijks-kunde hospodářský zeměpis
(obchodování země popis věda)
Handel-ing-maat-schapp- ij obchodní společnost
Bus-halt-matrix-board digitální informační tabule
na zastávce autobusu
Hotten-totten-tent-en-tentoonstell-ing výstava stanů Hotentótů
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
119
Slovesa, jejich časování a gramatické časy• Sloveso v nizozemštině má různé formy, v závislosti na osobě. Osoba je vždy
uvedena, nelze použít sloves jen samo o sobě. Jedinou výjimkou je rozkazovací
způsob.
• I v nizozemštině se vyskytují nepravidelná slovesa, jejichž tvary je třeba se na-
učit zpaměti (stejné jako v angličtině či němčině).
• Při tvorbě perfekta se slovesa dělí na dvě skupiny. Jedna se pojí se slovesem
HEBBEN (těch je 80%) a druhá skupina se pojí se slovesem ZIJN.
• Zápor se vytváří pomocí záporky NIET, a musí být ve větě pouze jeden. Nejčastěji
se však setkáváme s vyjádřením záporu u podstatných jmen pomocí slovíčka
GEEN (žádný).
• Nizozemština používá přítomný, minulý čas a perfektum. Nemá žádnou ofi ciální
formu pro čas budoucí.
• Samozřejmě se v jazyce potkáme i s trpným rodem, jež se tvoří pomocí slovesa
WORDT/WORDEN + příčestí trpné. Původce děje stojí před příčestím, jež je na
posledním místě ve větě, a používá se nejčastěji předložka DOOR. Např. Hij
wordt door haar vader gezien. Zij worden door ons geholpen.
• Pokud se dobře podíváte, tak množné číslo má stále stejný tvar jako infi nitiv,
pouze bez předložky TE zingen.
• Otázka se vytvoří pomocí inverze slovesa a podmětu. Pozor, ve 2. sg. se ztrácí
–T. Např. Zingt hij? Zing je? Ben je? V případě vykání se –T neztrácí. Např. Bent u?
Zingt u?
• Pokud má sloveso kmen zakončený otevřenou slabikou, je třeba v singuláru
samohlásku zdvojit. Např. te maken – ik maak, hij maakt.
• Pokud má sloveso kmen zakončený zavřenou slabikou, tj. zdvojená souhláska,
v singuláru se potom píše pouze jedna. Např. te zitten – ik zit, jij zit.
• Pokud má sloveso kmen zakončený na –z nebo –v, v singuláru se pak používají
hlásky –s a –f. Např. te reizen – ik reis, jij reist, te beven (třást se) – ik beef, jij
beeft.
Přítomný čas pro sloveso ZIJN (být), HEBBEN (mít), DOEN (dělat), ZINGEN
(zpívat, ostatní slovesa)
Já ik ben heb doe zing
Ty jij bent hebt doet zingt
Vy u bent hebt doet zingt *vykání
On/ona Hij/zij is heeft doet zingt
My wij zijn hebben doen zingen
Vy jullie zijn hebben doen zingen
Oni/ony zij zijn hebben doen zingen
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
120
• Slovesa mající v kmeni slova –D, vypouštějí toto –d v 1. sg, ale ve 2. sg a 3. sg se
píše –dt. Např. te snijden (řezat) – ik snij, hij snijdt.
• Slovesa mající v kmeni slova –T, vypouštějí toto –t ve 2. sg a 3. sg. Např. te laten
– jij laat, hij laat.
Minulý čas – používá se mnohem méně než perfectum, jde o vyjádření děje, který
je již hotový a neměnný. Především ve větách typu: Tehdy ..., Když jsem byl malý, ...,
V létě roku 2012 ...
• Tvoří se dvěma způsoby, přidáním koncovky –DE/-DEN nebo speciální formou
nepravidelného slovesa.
• U sloves kmenen zakončeným na –p,t,k,f,s,ch se přidává koncovka –TE/TEN.
• Rozlišují se dvě varianty, jedna pro singulár a druhá pro plurál.
• Otázka se tvoří inverzí slovosledu. Např. Ging jij daar? (Byls tam?)
Perfectum (předpřítomný čas) se používá i pro vyjádření minulosti, častější použití
než čas minulý.
• Tvoří se pomocí pomocného slovesa HEBBEN nebo ZIJN + příčestí trpného.
• Pomocné sloveso mění svoji formu v závislosti na podmětu. Např. Ik heb
hemgezien. Wij hebben hem gezien.
• Příčestí trpné je na posledním místě ve větě.
• Pomocné sloveso ZIJN se používá u sloves vyjadřujících pohyb. Vždy uvedeno ve
slovníku u plnovýznamového slovesa. Např. Ik ben daar geweest. (Byl jsem tam).
• Příčestí trpné se vytvoří od 1. sg. přítomného času, přidá se předpona GE-
a přípona –D/–T (viz. pravidla minulého času, pozor vycházíme ze souhlásky infi ni-
tivu). Nepravidelná slovesa mají svoje tvary. Např. horen – ik hoor- gehoord
(slyšet), leven – ik leef – geleefd (žít), dopen – ik doop – gedoopt (křtít).
• Zápor se tvoří pomocí záporky NIET, jež stojí před plnovýznamovým slovesem.
Např. Ik heb je niet gehoord.
• Otázku vytvoříme pomocí inverze pomocného slovesa a podmětu. Např. Ben
je daar al geweest?
Ik,jij, u, hij, zij reisde praatte (mluvit) dronk *vychází se z formy 1. sg.
Wij,jullie, zij reisden praatten (mluvit) dronken
Ik heb gehoord ben geweest
Jij hebt gehoord bent geweest
Hij/zij heeft gehoord is geweest
Wij hebben gehoord zijn geweest
Jullie hebben gehoord zijn geweest
Zij hebben gehoord zijn geweest
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
121
V nizozemštině se vyskytuje i předminulý čas, jež se používá pouze v souslednosti
časové a ve speciálních případech vyprávění.
Modální a pomocná slovesa: ZULLEN, KUNNEN, MOETEN, WILLEN, MOGEN
• Pomocná a modální slovesa se pojí přímo s podmětem a plnovýznamové
sloveso stojí až na konci věty, plnovýznamové sloveso je použito ve formě
infi nitivu bez částice TE. Např. Ik moet al gaan.
• Tvar modálních sloves se liší podle osoby.
• Zápor se tvoří pomocí částice NIET, jež stojí před plnovýznamovým slovesem.
Např. Ik kan mijn hoet niet vinden. (Nemohu najít svůj klobouk).
• Otázka se tvoří inverzí pomocného slovesa a podmětu. Např. Moet je vaak
Nederlands spreken?
• Všechna modální slovesa mají samozřejmě formu i ostatních gramatických časů.
• Modální sloveso mění modalitu věty: zullen – mělo by se, kunnen – smět, umět,
moeten – muset, willen – chtělo by to, mogen – smět, mít dovoleno.
Věta se 7 slovesy: Ik zou je wel eens hebben willen zien durven blijven staan kijken!
(Rád bych tě viděl, jak máš odvahu postát a zůstat se dívat.)
CitoslovceCitoslovce, malá slůvka, jež vyjadřují různé citové stavy. Ve větě nejsou syntakticky
vázána a mohou stát před větou nebo bezprostředně za ní. Případně mohou tvořit
samostatnou větu.
Můžeme je rozčlenit do několika citově zabarvených kategorií:
a/ emocionální hoera (hurá), he (co?, údiv, nepochopení ),
helaas (škoda, pozdě, smůla), barst (sakra)
tsjenge-tjonge (člověče, no teda!),
(god)verdomme (hergot, negativní pocit).
b/ kontakt dag (ahoj, brýden), hallo, goede morge
(brýjitro), welkom (vítej), tot ziens
(naviděnou/nashledanou),
Ik zal kan moet wil mag
Jij/u zal/zult kan/kunt moet wil/wilt mag
Hij/zij zal kan moet wil mag
Wij zullen kunnen moeten willen mogen
Jullie zullen kunnen moeten willen mogen
Zij zullen kunnen moeten willen mogen
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
122
tot kijk (naviděnou, uvidíme se), sorry,
alsjeblieft a.u.b. (prosím – podání věci, žádost),
mooi,he? (pěkné, že?)
c/ vybídnutí hé (hele), hé dáár (ty, tam), ho! (prrr!),
halpt (stop, stůj), komaan (no tak, pojď/te),
kom, zeg (hele, poslechni), kijk!
(hele!podívej/dávej pozor!)
d/ postoj ja/nee (ano/ne), neemaar (ale ne, to ne),
kom, kom (ale jdi/no,no), dat mag je niet
doen, hóór! (hele, to se nesmí!), ja, hóór!
( jasně, jasnačka)
e/ zvukomalebná zvířata v nizozemštině dělají úplně jinak
a také se na ně jinak volá, např. kukeleku
(kykyryký). Také citoslovce vyjadřující
zvuky jsou jiná, např. plof (bum, žuch),
klets (švih, prásk, lup).
Malá, ale potřebná slovíčka
Příslovce GRAAG (rád, s radostí )
Ik kijk graag naar de TV. (Rád/ráda se dívám na televizi.)
Nemá žádné další formy
Wil je een kopje koffi e? Ja, graag. (Dáš si kávu?Ano, rád.)
Kan je mij helpen? Graag. (Můžeš mi pomoci. S radostí.)
Příslovce LIEVER (raději)
Zij gaat liever dancen. (Raději tančí.)
Ik zou liever thuis blijven. (Radši budu doma.)
Gramatikazdroj: scan z knihy Jip en Janneke
Pokud se nechystáte do Nizozem-
ského království jako au-pair nebo
jako farmář, není třeba se tato slo-
víčka učit. Z kontextu věty smysl
pochopíte.
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
123
Příslovce GEZELLIG (dobré, přijemné, vše pozitivní )
Het is gezellig hier. (Je tu příjemně.)
Gezellig, toch? (situace na návštěvě – je to tu prima!)
Má i formu přídavného jména.
De buurman is een gezellige man. (Soused je dobrý člověk.)
In de kamer van Erna liggen een paar gezellige kussen op de bank. (V pokoji Erny je
na gauči pár hezkých polštářků.)
Vazba s + množné číslo data
s morgens ráno, po ránu
I na začátku věty se píše s malým písmenem
s Zondags v neděli/ o nedělích
Slovíčko ER (to), se vyskytuje v tolika
případech, že je velmi těžké pro cizince
se naučit bezchybné používání. Nejjed-
nodušší případ je ve vazbě „to, je“ nebo
„tam, je“ Er is een auto. Ik woon er niet
meer. (Tam už nebydlím.)
Používá se i jako náhrada ze podstatné
jméno a často je přímo spojeno s před-
ložkou. Např. Hij spelt graar ermee. (Rád
si s tím hraje.)
Slovíčko ER se používá i jako spojka/re-
fl exní slovo pro vedlejší věty předmětné.
Např. Het hangt ervan af of mijn vrind
ook mee wil. (Záleží na tom, zda i můj pří-
tel bude chtít jít s tebou.)
Slovíčko ER se používá i pro vyjádření
množství. Např. Ik heb er vijf. (Mám jich
pět.) Ik heb er geen. (Nemám nic/žádný...)
Slovíčko ER se používá jako nevyjádře-
ný podmět v trném rodě. Např. Er werd
de hele nacht gezongen. (Tam se tančilo
celou noc.)
Příklonka TOCH? Se pužívá pro zdůraz-
nění předchozího faktu. Podobá se mo-
ravskému „že“. Např. Er is gezellig hier,
toch? (Je to tu prima, že?)
Použití ekvivalentu českého slovesa být není v nizozemštině až tak jednoduché.
Oni rádi používají jiná slovesa jako LIG-GEN, STAAN, ZITTEN (ležet, stát, se-
dět), aby vyjádřili, že někde něco je. Jed-
ná se o statické vyjádření.
Např.
Ik zit op een snelweg. (Jsem na dálnici.
Doslova: Sedím na dálnici).
Mijn sleutels liggen in een tas. (Moje klí-
če jsou/leží v tašce).
Bloemen staan op een tafel (Květiny
jsou/stojí na stole.)
Er zit zuiker in mijn koffi e. (Mám v kávě
cukr. Doslovně: V kávě mi sedí cukr.)
Hij zit onder de drollen. (Šlápl do hovín-
ka. Doslovně: Sedí pod hovínky.)
Inu kouzlo jazyka!
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
124
afslag dicht uzavřený sjezd
bank lavička, lavice
belasting daně
bezem koště
bioscoop kino
blik, t lopatka
boormachine vrtačka
boter máslo
brood, t chléb
brug most
bus/tramhalte zastávka
dag den
deur dveře
diepvries mrazící box, mrazák
doek, doekje, t hadr, hadřík
dorp, t vesnice
driehoek trojúhelník
emmer kbelík, vědro
fi ets kolo
fi le dopravní zácpa
fruiten, fruit, t ovoce
geld, t peníze
geldautomaat bankomat
gemeentehuis, t radnice
giftige stof jedy, jedovaté látky
groente zelenina
herfst, najaar podzim
hond pes
horloge, t hodinky
huis, t dům
ijs, t zmrzlina
ingang vchod
insect, t hmyz
jonge chlapec
kaartjesautomaat automat na prodej
lístků
kaartjesautomaat mapa, plán města
kaas sýr
kamer pokoj, místnost
kantoor, t kancelář
kast skříň
kat kočka
kerk kostel
kind dítě
kip kuře, kuřecí maso
koek koláč, buchta
koekje sušenka
koelruimte chladící box
kwast štětec
land, t země
lente, voorjaar jaro
lijm lepidlo
man muž
map desky, soubor
markt trh, tržnice
matrixboard digitální inf. tabule
meisje, t dívka
mist mlha
motor motorka
muis myš
nacht noc
nietapparaat, t sešívačka na papír
niettang rozešívačka
noord sever
oost východ
paard kůň
paddenstoel houba
papierclips sponky na papír
pen propisovací tužka
pompstation benzínová pumpa
postkantoor, t pošta, poštovní
úřad
potlood, t tužka
punaises napínáčky
raam okna
regen déšť
regio oblast
rechthoek obdélník
rekening účet, účtenka
rijbewijs řidičský průkaz
Nizozemský minislovníček
7 Nizozemština
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
125
rijksweg silnice 1. třídy
rijstrook jizdní pruh
roltap pojízdné schody,
eskalátor
salaris, t plat
sap, t džus
schaar nůžky, kleště
snelweg dálnice
soep polévka
spiegel zrcadlo
spijker hřebík
spoor (NS) dráha, kolej (Nl
- dráhy)
stad město
station nádraží
stift fi xa
stoel židle
stoplicht semafor
storm bouřka
taart dort
tafel stůl
tang kleště
tijd čas
trap schodiště
tuin zahrada
uitgang východ
uur hodina
verboden zakázáno
verzekering pojištění
vierkant, t čtverec
vlees maso
vliegtuig, t letadlo
vogel pták
vrachtauto nákladní automobil
vrouw žena
vuilnisbak odpadkový koš
warenhuis, t obchodní dům
weg cesta
werkgever zaměstnavatel
werknemer zaměstnanec
west západ
wijk obytná čtvrť
winkel obchod
winter zima
wolk mrak
worst salám
zaag pila
zaak úkol
zomer léto
zuid jih
Gramatikazdroj: scan z knihy Jip en Janneke
Nizozemštinazdroj: http://belned.fi les.wordpress.com/2010/08/bel-
gisch_nederlands1.jpg
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
126
Užitečné fráze a výrazy
Hoe heet je? Jak se jmenuješ?
Ik ben Jan. Jsem Jan.
Wie ben je? Kdo jsi?
Ik ben een student uit Tsjechie. Jsem student z Čech.
Waar woon je? Kde bydlíš?
Ik woon in Louny/Praag. Bydlím v Lounech/Praze.
Waar kom je vandaan? Odkud pocházíš?
Ik kom uit Tsjechie. Jsem z Čech.
Hoe oud ben je? Kolit ti je let?
Ik ben 17. Je mi 17 let.
Spreek je Nederlands? Mluvíš holandsky.
Nee, ik spreek geen Nederlands.
Nee, ik spreek Engels.
Ne, nemluvím holandsky.
Ne, mluvím anglicky.
Kunt u mij helpen? Můžete mi pomoci?
Ja, natuurlijk.
Nee, ik heb geen tijd.
Nee, ik kan het niet.
Nee, ik ken(weet) het niet.
Sorry, ik ben een buitenlander.
Ano, samozřejmě.
Ne, nemám čas.
Ne, neumím to.
Ne, nevím to.
Bohužel, jsem cizinec.
Waar werk je? Kde pracuješ?
Ik werk in de haven/winkel/ bedrijf IBN.
Ik werk niet, ik zit nog op school.
Ik studeer op universiteit in Leiden.
Pracuji v přístavu/obchodě/fi rmě IBN.
Nepracuji, jsem ještě ve škole.
Studuji na universitě v Leidenu.
Hoeveel kost het? Kolit to stojí?
Het is voor 10 euro.
Oh, het is duur.
Prima, het is goedkoop.
Er is een korting.
Het is gratis.
Het is niet te betalen.
To je za 10 euro.
Oh, to je drahé.
Skvělé, to je levné.
Je to se slevou.
Je to zdarma.
To je k nezaplacení. (velmi drahé)
Mag ik met een card betalen? Ja/Nee Mohu platit kartou? Ano/Ne
Waar is een station? Kde je nádraží?
Om een hoek. In het centrum. Za rohem. V centru.
Welke bus gaat naar Den Haag? Jaký autobus jede do Haagu?
Bus no.1 gaat tot Rotterdam. Autobus č. 1 jede až do Rotterdamu.
Hoe laat is het? Kolik je hodin?
8 Fráze do kapsy a na cesty
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
127
Waneer is de volgende vergadeting/
workshop?Kdy je příští schůze/workshop?
Op maandag om 5 uur. V pondělí v 5 hodin.
Waar is het plein? Kde je náměstí?
Ga rechtdoor tot een stoplicht en daarna
rechts af/links af.
Neem een taksi/trein.
Jdi rovně až na semafor a pak zahni vpra-
vo/vlevo.
Vezmi si taxi/jeď vlakem.
Waar is een automaat? Kde je automat?
Daar, aan de linker/rechter kant. Támhle, vlevo/vpravo.
Hoeveel kost een kaartje? Kolik stojí lístek?
Deze is voor € 5,-
Dat is voor € 7,-
Tento je za € 5,- .
Tamten je za € 7,- .
Wie mag ik helpen?Komu mohu pomoci, kdo je další na řadě?
(v obchodě, úřadě)
Wat wil je?/Wat wilt u? Co chceš?/Co chcete? (vykání )
Ik wil een brood. Chci chleba.
Lust je thee?
Nee, ik vind koff ee lekkerer.
Chceš/dáš si čaj?
Ne, kávu mám raději.
Het is gezallig hier. Je zde příjemně. (o návštěvě a atmosféře)
Eet smakkelijk. Nog een koekje?
Nee, bedankts ik heb genoeg.
Dobrou chuť. Ještě sušenku?
Ne, děkuji, mám dost.
Heb je alles?
Ja, bedankt en tot kijk.
Máš všechno?
Ano, děkuji a na shledanou.
Heft u alles?
Ja, bedankt en tot ziens.
Máte všechno?
Ano, děkuji a na shledanou.
Nog een vraag, waarom werk je hier? Ještě otázka, proč tady pracuješ?
Omdat ik van deze werk hou.
Omdat ik een stage loop hier.
Ik weet het niet. Waarom vraag je?
Protože mám rád tuhle práci.
Protože mám tady praxi.
Nevím, proč se ptáš?
His is dom. Je hloupý./Je to hlupák.
Zij is slim. Je chytrá.
Schiet op! Pospěš si!
Let op! Pas op! Kijk uit! Pozor! Dávej pozor!
Ga weg! Jdi pryč! Uhni!
Blijf hier! Wacht op (mij)! Zůstaň tady. Počkej (na mě)!
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
128
Pozvánka na pracovní pohovor
Geachte heer Janssen,Met interesse hebben wij kennis genomen van uw brief van 27 juli jl. en wij willen
graag nader kennis met u maken. Wij nodigen u uit op 10 augustus om 10:00 uur.
U heeft dan een gesprek met Edward Kersten, hoofd facilitaire dienst en Sabine
Davids, afdeling personeel.
Indien de datum of het tijdstip u niet schikt kunt u contact opnemen met onderge-
tekende, telefoonnummer 012-3456789. Wij zien uw bezoek met interesse tege-
moet.
Met vriendelijke groet,
Double X BV
Vážený pane Janssene,Se zájmem jsme si přečetli Váš dopis ze dne 27. července tohoto roku a rádi
bychom Vás osobně poznali při pohovoru. Dovolte, abychom Vás tímto pozvali na
pohovor 10. srpna v 10:00 hodin. Pohovor bude s panem Edwardem Kerstenem,
vedoucím PR oddělení a paní Sabinou Davidsovou, pracovnicí osobního oddělení.
Pokud Vám výše uvedené datum nevyhovuje, kontaktujte, prosím níže uvedenou
osobu, na telefonním čísle 012-3456789. Těšíme se na setkání s Vámi.
S pozdravem
Double X, Bv.
9 Etiketa při pracovním pohovoru
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
129
Pracovní pohovor V Nizozemském království je písemná
žádost o pracovní místo jedním ze zá-
kladních kroků. Všechny fi rmy, které vy-
pisují výběrová řízení na určitý pracovní
post, žádají všechny zájemce o písem-
nou formu strukturovaného životopisu
a motivační dopis. Mnohdy je třeba ži-
votopis napsat v angličtině a nizozem-
štině. Tyto písemnosti dělají na poten-
cionálního zaměstnavatele první dojem
a ovlivňují Váš další postup v procesu
výběru vhodného kandidáta.
Často se uchazeči o zaměstnání stane,
že mu zaměstnanec osobního odděle-
ní zavolá a oznámí mu termín schůzky.
V písemném oznámení bývá uvedeno
jméno osoby, s níž se má kandidát se-
tkat. Jelikož nizozemština nerozlišuje
formu příjmení pro muže a pro ženy, je
Navíc je třeba ke všem svým dovednos-
tem doložit certifi kát. V tomto směru
jsou Nizozemci opravdoví sběratelé
certifi kátů jakéhokoli druhu a všechny
možné pracovní pozice a dovednosti.
Na druhou stranu zaměstnavatelé cer-
tifi káty vyžadují a jen tak se nespokojí
se všeobecným vzděláním a školním
vysvědčením. Proto také má vysvědče-
ní ze středních škol vypsáné všechny
předměty a projekty, které byly v daném
školním pololetí organizovány a z nichž
student dostal nějaké hodnocení.
v dopise často uvedeno: ….J.D.K. van
der Vliet nebo B. Stroosnijder. Z tohoto
označení se nedá poznat, zda se jedná
o muže či ženu. To poznáte až na místě.
Dalším překvapením může být nadměr-
né používání křestních jmen a jejich ro-
dinných (osobních) variant.
Pro první setkání je třeba se naučit základní výrazy:
Dobrý den/dobré ráno! Goedemorgen!
Dobrý den/dobré odpoledne! Goedemiddag!
Na shledanou! Tot ziens!
Hledám pana Vlieta! Ik zoek meneer van der Vliet!
Moment! Ogenblik, a.u.b.!
Mám schůzku v 5 hodin. Ik heb een afspraak om vijf uur.
Mám schůzku s panem Vlietem! Ik heb een afspraak met menee
van der Vliet.
Mám schůzku s někým
z osobního oddělení. Ik heb een afspraak met iemand uit
de PR afdeling.
Mám schůzku s paní Vlietovou! Ik heb een afspraak met mevrouw
van der Vliet.
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
130
Při setkání zazní na 99% i následující věty:
Jak se máte? Hoe gaat het met u?
Mám se dobře. Het gaat goed met mij./ Heel goed.
A Vy? En met u?
A ty? En met jou?
Děkuji, velmi dobře. Heel goed, dank u wel.
Dobře, díky. Goed, bedankt.
Při setkání je třeba se vzájemně představit a optat se, odkud dotyčný pochází, co dělá, kde
žije…:
Jak se jmenujete? Hoe heet u?
Jmenuji se Johan. Ik heet Johan.
Jsem Johan. Ik ben Johan.
To je pan Bloemberg. Dit is meneer Bloemberg.
To je pan Bloemberg, ředitel fi rmy Philips. Dit is meneer Bloemberg, de director
van Philips bv.(Bedrijf )
Odkud jste? Waar komt u vandaan?
Jsem z Nizozemska /Čech. Ik kom uit Nederland/Tsjechië.
Jsem z Amsterdamu. Ik kom uit Amsterdam.
Přestože na pozvánce je uvedeno J.
van der Schee, můžete se setkat s paní
van der Schee (to se nestane tak čas-
to, spíše výjimečně. Možná v případech
velkých fi rem a vyššího postu uvedené
osoby). Častěji se setkáte s výrazem,
že máte schůzku s Coby. Ofi ciálním jmé-
nem zmíněné osoby je Jacoba, ale doma
Výměna zdvořilostních vět, které jsou
výše uvedeny, jsou pevnou součástí za-
čátku každé konverzace v holandštině.
Nizozemci začínají touto otázkou poka-
ždé, když se spolu setkají. Nerozlišují
mezi soukromým hovorem nebo pracov-
ním. Vždy se slušně optají, jak se máte.
a běžně užívaná varianta je Coby. V ten-
to okamžik je cizinec velmi často zma-
ten, s kým má tedy domluvenou schůz-
ku. Pro jasnější rozlišení se před jménem
a příjmením používá zkratka mw. (mev-
rouw) – paní a dhr. (meneer) – pán a je-
jich příjmení.
V podstatě je nezajímá pravý stav věcí,
je to jen věta zahajující konverzaci. Nikdy
se neodpovídá negativně nebo si nestě-
žujeme na naši životní situaci. Je sluš-
ností odpovědět vždy pozitivně – Mám
se dobře, skvěle, výborně nebo super.
9 Etiketa při pracovním pohovoru
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
131
Pozor, Nizozemci velmi rádi zkoumají
odkud kdo je a pak obšírně vzpomínají
na dovolenou v daných lokalitách. V Ni-
zozemsku jsou velké rozdíly mezi jed-
notlivými provinciemi. Určitě se od sebe
velmi liší obyvatel provincie Severní Bra-
bantsko, které je katolické a každoročně
žije karnevalem a dalšími katolickými
svátky a pohodou, od člověka pocháze-
jícího z provincie Drente, který je silně
Při pracovním pohovoru se budoucí zaměstnavatel velmi často zeptá na Vaši víru,
rodinný stav atd., přestože je to ryze soukromá záležitost a podle zákonů Nizozem-
ska by tyto skutečnosti neměli ovlivnit Vaše přijetí do zaměstnání. Přesto k těmto
dotazům pravidelně dochází.
nábožensky založený (protestant) a za-
stává tradiční hodnoty. Zde stále najde-
me obce, kde lidé žijí podle tradičních,
církevně laděných, pravidel. Jednotlivé
části Nizozemského království mají i jiný
společensko-církevní zázemí. Pro zjed-
nodušení lze celou zem rozdělit řekami
Maasa a Rýn, které dělí zemi na protes-
tantský sever a katolický jih.
Jsem tady služebně. Ik ben hier beroepshalve.
Jsem tady na dovolené. Ik ben hier met vakantie.
Hledám tady práci. Ik zoek een werk hier.
Chtěl bych tady pracovat. Ik zou graag hier prken.
Chtěl bych pracovat pro fi rmu IBM. Ik zou graag voor IBM werken.
Jsem tady se svou ženou. Ik ben hier met mijn vrouw.
Jsem tady se svým mužem. Ik ben hier met mijn man.
Jsem tady se svým přítelem. Ik ben hier met mijn vriend.
Jsem tady se svojí přítelkyní. Ik ben hier met mijn vriendin.
Jsem tady se svou rodinou. Ik ben hier met mijn familie.
Jsem tady sám, bez rodiny. Ik ben hier alleen, zonder mijn familie.
Jsem svobodný/svobodná. Ik ben ongetrouwd.
Jsem ženatý/vdaná. Ik ben getrouwd.
Jsem rozvedený/rozvedená. Ik ben geschieden.
Jsem vdovec/vdova. Ik ben weduwnaar/weduwe.
Jsem katolík/protestant. Ik ben katoliek/reformed.
Jsem ateista (nepoužívá se) Ik ben ateist/*humanistic.
*Lepší varianta odpovědi, že jste humanistou.
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
132
Při telefonickém hovoru si často domlouváme i pracovní schůzky. V tomto případě
je třeba znát názvy měsíců a dnů v týdnu.
Další výrazy, které se Vám při pohovoru velmi hodí:
Ano/ne Ja/nee
Prosím. Graag gedaan. *jako reakce na poděkování za nějakou
práci, službu…
Prosím. Austublief. *prosím při žádosti o něco/akci.
Děkuji. Bedankt. Dankt u wel.
Promiňte, omlouvám se. Neem me niet kwalijk, sorry.
Nechci. Ik wil niet. *odmítnutí věci/akce.
Nemohu/Neumím. Ik kan niet. *odmítnutí z důvodů vlastních schopností.
Pozor! Pas op! Let op!
Těší mne. Aangenaam.
Děkuji Vám za pozornost. Bedankt voor uw aandacht.
Kdy se sejdeme? Wanneer ontmoeten we elkaar?
V pondělí…. Op maandag….
V pět hodin. Om vijf uur.
V 5:15 hodin. Om kwart over vijf.
V 5:30 hodin. Om half zes.
V 5:45 hodin. Om kwart voor zes.
*Tak jako v angličtině, čas se první půlka počítá s předložkou po – OVER a předchozí
hodinu. Druhá polovina je s předložkou do – VOOR a používá se následující hodina.
Pokud budeme hovořit o detailnějším čase, pár minut po nebo před, je zde stejný
systém jako v češtině.
Je 6:05 hodin. Het is vijf over zes.
Je 6:20 hodin. Het is vijf over kwart (over zes).
Kolik je hodin? Hoe laat is het?
Potkáme se za 10 minut. Wij ontmoeten over 10 minuten.
Za 15 minut. Over een kwartier.
Za 30 minut. Over een half uur/half uurtje.
Večer. s avonds.
Později. Later./ Stuk later.
Nyní, teď. Nu.
Je pozdě. Het is te laat.
Přišel jsi pozdě. Je komt te laat.
Přišel jsi brzy. Je ben hier te vloeg./ Je komt te vloeg.
9 Etiketa při pracovním pohovoru
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
133
Motivační dopisGeachte (jméno kontaktní osoby ve fi rmě*),Op Intermediair.nl las ik dat u op zoek bent naar nieuwe stagiairs op het gebied van Finance. Werken bij <jméno fi rmy> is een kans die iedere student zou moeten grijpen, en daarom meld ik me graag aan.
De afgelopen vijf jaar heb ik tijdens mijn studie bedrijfskunde een passie on-twikkeld voor alles dat met markten en economie te maken heeft. Het analyseren van risico’s en bedenken van nieuwe constructies zijn dingen waar ik niet alleen in uitblink, maar ook erg veel plezier aan beleef. Het heeft me geleerd gestructureerd te denken en de lange termijn in het oog te houden. Verder ben ik me aan het verdiepen in verantwoord ondernemen. Het is mijn ambitie om ooit leiding te geven binnen een grote organisatie.
Een stage bij <jméno fi rmy> zou daarvoor een ideale eerste stap zijn. De bedrijfscul-tuur past perfect bij mij. De kennis die ik kan opdoen bij een bedrijf dat internationa-al opereert, is onmisbaar voor een toekomstige carrière en het verbreden van kennis en inzicht. Het is daarbij fantastisch om samen te mogen werken met ervaren professionals die passie hebben in hun vak.Ik ben gedisciplineerd, gedreven en ga altijd recht op de gestelde doelen af. Naast mijn opleiding ben ik actief geweest binnen tal van verenigingen en commissies. Als organisator pak ik de dingen enthousiast op en laat ze niet meer los totdat alles helemaal naar wens verloopt.
Bij dezen hoop ik dat ik u heb overtuigd van mijn gedrevenheid om een stage bij uw bedrijf niet alleen af te ronden met goede resultaten, maar ook om een waardevolle contributie te leveren aan uw team. Graag verwijs ik naar mijn cv, en ik zie ernaar uit om mijn motivatie en capaciteiten tijdens een gesprek verder toe te lichten.Met vriendelijke groet,<jméno žadatele o práci><kontakt – telefon, e-mail>Bijlage: curriculum vitae
Dobrý den pane Vlies/paní Vlliesová,Na webu Intermediair.nl jsem četla, že Vaše fi rma hledá praktikanta v oblasti fi nancí. Pracovat pro fi rmu… je příležitost, které se musí každý student chopit, a proto Vás obratem kontaktuji.
V minulých pěti letech jsem během mého studia s nadšením prostudovala maximum informací v oblastech obchod a ekonomie v oboru komerce. Analyzovat rizika a navr-hovat nové pracovní varianty jsou záležitosti, které mne baví, ale které mne motivují k dalším a lepším výkonům. Studium mne naučilo strukturovaně myslet a dlouhodo-bě plánovat a sledovat vývoj celého projektu. Samozřejmě se k zadané práci stavím zod-povědně. To je mojí devizou, abych mohla v budoucnu zastávat vedoucí funkci ve fi rmě.
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
134
Praxe u Vaší fi rmy je ideálním prvním krokem v mém pracovním životě. Firemní strategie mi absolutně vyhovuje. Studijní poznání a praxe, kterou u mezinárodní fi rmy získám, je velkým přínosem pro moji další pracovní karieru a rozšířím si tím své pracovní dovednosti a know-how. Je proto skvělé moci pracovat s takovými zkušený-mi odborníky, kteří mají radost ze své práce a oboru.
Mám dobrou pracovní kázeň, dodržuji termíny, maximálně se věnuji svěřeným úko-lům a zadaným cílům. Mimo své studium jsem aktivní v celé škále organizací a klubů. Jako organizátor se vždy aktivně ujímám zadaných úkolů a snažím se je vyřešit.Závěrem bych si dovolila vyjádřit naději, že jsem Vás přesvědčila o mém zájmu o praxi u Vaší fi rmy. Mým zájmem není jen splnit si praxi, ale efektivně a cílevědomě se něčemu přiučit, být přínosným členem vašeho týmu. Prosím, přečtěte si můj živo-topis, který doplní můj motivační dopis o přehled mých kvalit a zkušeností. Samo-zřejmě vše při osobním pohovu doplním.
S přátelským pozdravem<jméno><tel.číslo>Příloha: životopis*Pokud neznáme jméno kontaktní osoby, lze použít pouze neutrální oslovení GEACHTE
*V Nizozemí se píše jméno ulice nebo
náměstí dohromady, takže někdy do-
stanete adresu s neuvěřitelně dlouhým
názvem ulice. Pokud se jedná o jméno
a příjmení, velmi často se také píše do-
hromady: např.Beatrixstraat, WillemAle-
xandrerplantsoen, Erasmusplain. Čísla
domů jsou mnohdy doplněna písmeny.
Pokud se jedná o velké obytné domy,
tak má každý byt svoje číslo popisné.
Neexistuje, že by bylo jedno číslo popis-
né pro celý bytový komplex.
Poštovní směrovací číslo je vždy kombi-
nací 4 číslic, hlavní směrovací kód měs-
ta nebo obce, plus 2 písmena. Ta určují
část ulice. Mnohdy má dlouhá ulice ně-
kolik písmenných kombinací, podle toho
lze také odhadnout, kde se dům nachází.
Každá ulice má svoje čísla a velmi často
je levá a pravá strana rozdělena na lichá
a sudá. Další ulice začíná novými čísly.
** V Nizozemsku je několik typů stře-
doškolského vzdělání. Je rozděleno do
4 základních skupin. VWO – trvá 6 let
a jedná se o variantu českého víceletého
gymnázia a lycea. Zde student má i kla-
sické jazyky jako je latina a řečtina.
Studijní linie HAVO – trvá 5 let a jedná se
o variantu české střední odborné školy.
V Nizozemsku jsou zaměřeny převážně
všeobecně, jako je české gymnázium.
Pracovní a studijní specifi kaci studují
následně po ukončení HAVO, takže si
studijní léta nepřímo prodlouží. O stu-
peň nižší je MAVO, které trvá 4 roky a je
9 Etiketa při pracovním pohovoru
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
135
ekvivalentem českého učebního oboru.
Během studia mají studenti odborné
praxe a studijní nároky nejsou tak vyso-
ké. Úplně nejnižším studijním oborem je
LWO, které odpovídá českému 2-letému
učebnímu oboru. Studenti mají studium
orientováno velmi prakticky a je zde
minimum teoretických předmětů. Tyto
obory jsou převážně pro mládež se sní-
ženým intelektem. Po tzv. střední škole
studenti pokračují na vyšší odbornou
nebo vysokou školu. Nizozemské škol-
ství je velmi volné a prostupné. Pokud se
student snaží, během pár let vystuduje
i VWO, jen si zvolí poněkud delší cestu.
Veškerá středoškolská studia jsou za-
končena státní maturitní zkouškou.
***Do životopisu Nizozemci, hlavně mla-
dí, rádi uvádí i organizace, u nichž měli
studijní praxi. Navíc skoro každý student
má nějaké „bij-baantje“, malou brigádu
po škole nebo o víkendu. Často pracu-
jí v obchodech, ve stáncích fast-foodu
nebo restauraci.
ŽivotopisVzor strukturovaného životopisu:
Curriculum vitaeOsobní údaje
Příjmení: Wennemars
Jméno: Johan
Adresa: Oldenzaalsestraat 58, 3567 AD Zaltbommel
Telefon: 053-8789652
Datum narození: 19 november 1979 te Almelo
Stav: Ongehuwd
Vzdělání:Střední škola: VWO (gymnázium), maturitní vysvědčení z roku 2004
Studijní zaměření: kultura a společnost
Řidičský průkaz: B/E
Pracovní zkušenost: administrativní pracovník u obchodního domu HEMA
Volnočasové aktivity:Člen výboru klubu ZVP , 2012 – současnost
Reference – pan Molenaar, ředitel školy Cambium
paní Mendel, ředitelka lokální fi liálky HEMA
Nezaměstnanostzdroj: scan De Schakel 43/2012
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
136
Curriculum vitaePersoonlijke gegevens
Naam: Wennemars
Voornaam: Johan
Adres: Oldenzaalsestraat 58, 3567 AD Zaltbommel
Telefoon: 053-8789652
Geboren: 19 november 1979 te Almelo
Burgerlijke staat: Ongehuwd
Opleiding: Middelbare school
1998 - 2004: VWO
Scholengroep Cambium Zaltbommel (diploma behaald in 2004)
Profi el: Cultuur en maatschappij
Rijbewijs: B/E
Werkervaring:
2009 – 2011 Administratief werk bij de HEMA
Vrije tijd: 2008 – heden Bestuurslid jeugdcommissie ZTV
Referenties: – de heer Molenaar, locatiedirecteur Scholengroep Cambium, tel:034- 5654574
– Mevrouw Mendel, fi liaalhoudster HEMA Zaltbommel, tel: 0418- 6678693
V tomto bodě je vždy dobře uvést ně-
jaké pracovní specifi kum, které by pro
potencionálního zaměstnavatele bylo
přínosné. Je pravdou, že Češi se v tom-
to bodě mají tendenci podhodnocovat
a své kvality a dovednosti snižovat.
Potencionální zaměstnavatel Váš živo-
topis čte již s vědomím, že své kvality
a dovednosti nadhodnocujete. Pokud
pak čte CV napsané klasickým Čechem,
nezůstává z jeho dovedností skoro nic.
Pozor na to! Ohodnoťte se pořádně!
**** V tomto bodě se uvádí veškeré akti-
vity, které děláte na bázi dobrovolnosti
a členství ve všech organizacích a klu-
bech. V Nizozemsku se často setkáme
i s aktivitami spojenými s církví a volno-
-časovými centry a centry pro seniory
nebo občany s handicapem.
9 Etiketa při pracovním pohovoru
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
137
V Nizozemsku se příliš často nepoužívají akademické tituly tak jako v České republi-
ce. V oslovení nepoužíváme ani titul pracovního zařazení. Pokud nevíme, s kým bu-
deme jednat, je lepší použít v oslovení pouze výraz GEACHTE. Oslovení dobrý den
pane/paní – Geachte meneer/mevrouw se nepoužívá.
Jméno naamJméno fi rmy bedrijfsnaamHledat zoeken, ik zoek (hledám)Nahlásit, přihlásit se aanmelden, ik meld aan (hlásím se)S radostí, ráda graagPracovat werken, ik werk bij (pracuji pro…)Obor, oblast het gebied (van)Minulých 5 let afgelopen vijf jaarObor komerce bedrijfskundeVymyslet bedenken, ik bedenkVěc, záležitost dingDlouhodobě lange termijnMít na zřeteli in het oog te houden Vedení leidingZodpovědnost verantwoordPřijmout zodpovědnost verantwoord ondernemenPraxe stagePrvní krok eerste stapZnalosti kennisBudoucnost toekomstBudoucí kariera toemkomstige carriéreZkušený ervarenRadost passieObor vak, vakken (obory)Disciplinovaný gedisciplineerdJít přímo k věci, maximálně se věnovat recht op gaan, ik ga recht opCíl, záměr doel, doelen (pl.)Organizace verenigingZabývat se (úkolem) oppakken, ik pak …. OpNeopomíjet, nenechat nedokončené loslaten, ik laat ….. losNe víc niet meerAbsolutně, celkem helekalVšechno allesDoufat hopen, ik hoopPřesvědčit overtuigen, ik overtuig Cenný, hodnotný waardevolOdkazovat (na) verwijzen naar, ik verwijs (naar)Pohovor het gesprekDoplnit, osvětlit (něco) toelichten, ik licht ….toe
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
138
Odlišnosti mezičeským a nizozem-ským...Nejdříve bje třeba se zmínit o zvyklos-
tech, které jsou velmi odlišné a mohou
nejednoho člověka-návštěvníka uvést
v omyl nebo mu tzv. vyrazit dech. Na
jednu stranu si říkáme, že Nizozemci
jsou skoro stejní jako my, jsou také sou-
sedy Němců a ti je, tak jako nás, nemálo
ovlivňují. Historicky jsou zemědělci pře-
vychovaní na obchodníky, my Češi jsme
zase zemědělci změnění na průmyslní-
ky. Oba dva národy jsou relativně malé
a politicky nevýznamné, a proto se musí
skoro vždy podřizovat nějakému velké-
mu bratrovi. My, Češi podléhali po sta-
letí rakouským Habsburkům a Nizozem-
ci podléhali dlouhá staletí španělským
Habsburkům a poté Francouzům. Ale to
je historie!
Dnes je Nizozemské království více než
dvoustým samostatným a suverenním
státem, takže se rozhodují sami za sebe
a jejich ekonomika stojí především na ob-
chodě. Model koupím a se ziskem prodám
je v jejich genech dostatečně zakotven
a skoro každý Holanďan přepočítává své
štěstí a radost z žítí na peníze. Jednou
jsem slyšela, že my Češi jsme velmi ši-
kovní a podnikaví, ale štěstí pro „západ“,
že jsme marniví. Takže nikdy nebudeme
bohatí, protože všechny své výdobytky
„rozfofrujeme“. Prostě se držíme hesla
„Parte diem“, což Nizozemci neumí. Kdy
a kde se zrodil tento rozdíl nevíme, ale
lze to částečně přičítat náboženství.
Nizozemci jsou převážně protestanti
a ti žijí velmi střídmý život. Protestant
si nemůže odčinit svoje hříchy odpustky
nebo zpovědí, ten si je nese celý život
a budou nakonec na nebesích hodnoce-
ny a zvažovány. Tak si průměrný Nizoze-
mec nese od raného dětství nějaký ten
hřích a doufá, že mu to nakonec nějak
projde. Když už je zmínka o náboženství,
musíme zmínit jeden významný rozdíl –
chování společnosti v neděli. Jako Češi
jsme zvyklí, že není problém jít v neděli
nakupovat. Tady v Holandsku to nepla-
tí. Neděle je věnována návštěvě kostela
a rodině, a proto jsou obchody (super-
markety i hypermarkety) zavřeny. To
platí i pro velké nadnárodní obchodní
řetezce jako je např. Ikea V tomto přípa-
dě zvítězila víra nad obchodem. Mnoho-
krát zde proběhla diskuse, zda by nebylo
vhodné otevřít obchody třeba v neděli
odpoledne, ale zatím to neprošlo. Nedě-
le je prostě od slova „nedělat“.
Jsou zde i příslušníci striktního církev-
ního směru – Nederlandse Gereformeer-
de kerk, a ti nesmí v neděli dokonce ani
cestovat žádným dopravním prostřed-
kem. Mohou jít pouze pěšky do kostela
a zpět. Ale to je obšírněji zmíněno v ka-
pitole Náboženství a Holanďané této
brožury.
K dalším odlišnostem patří stravovací
návyky. Detailněji o národních jídlech
v jiné kapitole, ale pro zjednodušení
a vyvarování se nepříjemných překvape-
ní, musíme zmínit jednu odlišnost. Nizo-
zemci k obědu jedí pouze chléb s něčím
a zapíjí to nejčastěji mlékem. Do práce
nebo školy si svůj „boterham – BH“ nosí
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
139
ve speciálních krabičkách. V poledne i ře-
ditel velké fi rmy sáhne do tašky a vyndá
si na stůl svůj obložený chléb a jablko
nebo banán. Další odlišností je pití kávy.
Pokud přijdete k někomu na návštěvu,
zeptá se vás, zda si dáte kávu a sušen-
ku. Pokud podle českých pravidel popr-
vé odmítnete, zbytek návštěvy již nic
nedostanete. Navíc sušenky jsou v dóze
s víčkem. Ta se otvírá pouze jednou!
Nechcete, nebude! Musíte si vzít ihned
nebo později budete litovat, že jste tak
neučinili.
Ale teď k něčemu slavnostnějšímu. Dárky
v prosinci nenosí ani Jéžíšek, ani Santa
nebo Kerstman, ale Sinterklaas. Ten při-
plouvá do království již koncem listopadu
z dalekého Španělska, aby měl dostatek
času nakouknout do každé domácnosti
a posbírat dopisy s přáními. Pozor, dopis
musíte dát koncem listopadu večer do
boty, přidat mrkev pro Sintaklaasova bě-
louše a věřit, že v danou noc pojede oko-
lo. Dárky, jež jste si přáli, pak dostanete
na den sv. Mikuláše, tj. 5. prosince večer.
Poslední velkou odlišností je vztah Nizo-
zemců ke svým domácím mazlíčkům. Tady
je pejsek nebo kočička tím nejváženějším
členem rodiny. To, že jim kupují jejich pá-
níčkové všelijaké dobrůtky, to není nic tak
zvláštního, ale že můžete zvířeti uzavřít
speciální zdravotní pojištění, to už jiné
je! Svému pejskovi nebo kočičce můžete
u většiny pojišťoven uzavřít nejen zdra-
votní pojištění, ale i cestovní a spoření
na pohřeb. Ano, čtete dobře. Pohřeb do-
mácího mazlíčka není levná záležitost –
představte si pronájem rozlučkové síně,
profesionální řečník, květinová výzdoba,
rakev, hrob. To něco stojí. Jako majitel se
můžete samozřejmě rozhodnout, zde pre-
ferujete pohřeb do hrobu nebo kremaci.
Vše je možné a záleží jen a jen na vás. Bo-
hužel ne každý hřbitov nabízí prostor pro
hroby mazlíčků, takže ještě musíte léta
na hrob svého Rexíka dojíždět 50 a více
kilometrů. Ale, co byste pro lásku k němé
tváři neudělali!
A jaké nás mohou potkat úskalí v jazy-
ce? Slov je spousta a některá zní skoro
stejně, ale významem se často velmi liší.
To, že se skupina Holanďanů bude celý
večer bavit o spoustě věcí a mezi větami
zaslechneme slovo pinda, nás nemusí vy-
kolejit. V první moment, když vám pindu
nabídnou, pod vlivem češtiny zaváháte,
přeci jen sedíte ve slušné společnosti, ale
později vám dojde, že toto slovo zname-
ná burský oříšek. Ten je jednou z nejpopu-
lárnějších dobrůtek na party. Pak už vám
zbývá jen se nad těmito false-friends za-
smát.
Určitě bychom společně našli další a dal-
ší rozdíly, ale ty už necháme na vás. Po-
kud vyrazíte do Nizozemska, buďte při-
praveni na milá i nemilá překvapení. Tady
určitě platí: „Jiný kraj, jiný mrav.“
Jaké další jazykově záludné dvojice můžete v Nizozemsku a Vlandrech potkat?
Čeština nizozemština překlad do češtiny
Bít/být bit morda, tlama
Blázen blazen foukat
Bod bod nabídka
Bol bol koule, kulička
Den den smrk
Rám raam okno
Drát draat nit
Stůl stoel židle
Pád pad cesta, cestička
Bio- bio kino
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
140
Víte, že .... zajímavá fakta o Nizozemském království a společ-nosti1. Nizozemsko je známo svými cyklisty.
Nizozemí je také jedinou zemí na světě,
kde je více kol než obytel. V zemi žije
přibližně 17 milionů lidí, jež vlastní více
než 18 milionů kol. Víte kolik kol je roč-
ně v Nizozemsku ukradeno? Zhruba 800
000 kol, tj. každých 39 sekund je jedno
kolo ukradeno.
2. Současná vlajka Nizozemska je použí-
vána od 19. února 1937. Ten den králov-
na Wilhemina podepsala nejkratší krá-
lovský výnos v historii. Byla to jen jenda
řádka: „Barvy vlajky Nizozemského krá-
lovství jsou červená, bílá a modrá.“
3. Která provincie je nejmenší? 3 nej-
menší provincie jsou Groningen, Utrecht,
Zeeland. (Utrecht)
4. Ročně se v Nizozemsku spotřebuje
1,1 miliard kil rajčat. Tzn. že každý Nizo-
zemec sní ročně 66 kilo rajčat.
5. 1. ledna 2002 se přestala v Nizo-
zemsku používat tradiční měna GUL-
DEN. Historie guldenu sahá až do roku
1252, kdy byl první gulden, tehdy ještě
nazýván fl orin, zaveden. To mělo také
vliv na značku guldenu ƒ nebo zkratka fl .
Poslední gulden byl vyroben s grafi kou
Tima van Melise – lev s vlajkou v tlapách
a uveden do oběhu v roce 2001. Tim teh-
dy vyhrál soutěž žáků základních škol
v grafi cké podobě posledního guldenu.
6. Pokud v zimě dostatečně mrzne, je
možné začít organizovat závod ELFSTE-
DENTOCHT, bruslení na zamrzlých gra-
chtech kolem 11 nizozemských měst.
V roce 1963 byla taková zima, že 12.
ročník dokončilo pouhých 57 lidí, ačkoli
na startu jich bylo 9294. Nakonec bylo
rozděleno 69 památečních medailí. Na
základě těchto klimaticky krutých pod-
mínek vznikl fi lm „De Hel van 63“ (Peklo
roku 63).
7. Nizozemsko je zemí typických zimních
jídel – především stampot met rook-
worst (šťouchané brambory s točeným
salámem). Rookworst je zde vyráběn
více než 500 let. Nejznámějším a nej-
chutnějším je HEMA rookworst (salám
z obchodního domu HEMA) Víte kolik
salámu sní jeden Nizozemec ročně? 6
rookworstů za rok.
8. Frikandel (podlouhlý masový výrobek
z mletého masa, jež se frituje) byl popr-
vé vyroben v roce 1954 panem Gerri-
tem de Vries v Dordrechtu. Ten vyráběl
masové kuličky pro restaurace a jedno-
ho dne mu došlo potřebné koření, tak
výrobek změnil. Německý obchodník dal
novému výrobku své jméno. Víte kolik
frikandelů se v Nizozemsku ročně sní?
500 milionů kusů
9. 6. ledna je den Tří králů, kdy se v Se-
verním Holandsku podává Driekonin-
genbrood (Chléb tří králů). V některých
obcích jej nazývají fazolový chléb. Ten,
kdo najde ve svém dílů fazoli, se stává
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
141
králem domu. Symbolicky dostává klíč
od domu a může rozhodnout, co se ten
den bude dělat a jíst.
10. Francouzi mají svůj koňak, Sko-ti svoji whisky a Nizozemci mají svojí mladou nebo starou Jenever. Tradiční nizozemský alkoholický nápoj (chutově podobný české Staré myslivecké). Roz-lišení stará a mladá jenever, není závis-lé na stáří nápoje (tak jako je to např. u whisky), ale na druhu receptury. Stará jenever se vyrábí podle receptury ze 16. století ze sladu, destilátu zkvašeniny ze žita, kukuřice a pšenice. Mladá jenever se vyrábí pouze z čistého alkoholu. Měs-to spojené s Jenever, tzv. Ketel 1 (kotel
č.1.) je Schiedam.
Krásné nizozemské přísloví: „Al draagt aap een gouden ring, het is een lelijk ding.“ (Pokud má opice na prstě zlatý prsten, je to ošklivá věc. Smysl – ani hez-
ké oblečení a klenoty neudělají z ošklivky
krásku.)
Světově proslulí HolanďanéHieronymus Bosch (1450-1516) – ma-
líř. Zajímavá plátna plná malých postav.
Nejznámější „Zahrada pozemských po-
těšení“, Prado Madrid.
Jan van Eyck (1390-1441) – malíř, por-
trétista a předchůdce Rembrandta. Por-
tréty stylově umístěné v komnatách.
Nejznámější plátno „Svatba Arnolfi ni-
ových“, Národní galerie Londýn.
Vincent van Gogh (1853-1890) – malíř.
Nejznámější jsou jeho „Slunečníce“, Mni-
chov. Namaloval více než 700 obrazů
a za svého života prodal jen jeden. Byl
psychicky nemocný a jednoho dne si
sám uřízl ucho.
Rembrandt van Rijn (1606-1669) – ma-
líř. Autor obrovského plátna „ Noční hlíd-
ka“, Rijskmuseum Amsterdam.
Jan Vermeer (1632-1675) – malíř, por-
tréty a obrazy dívek. Nejznamější plátno
„Dívka s perlou“, Mauritshuis Den Haag.
Erasmus Rotterdamský (1466-1536) –
teolog, fi losof, humanista, spisovatel,
představitel renesance a humanismu.
Baruch Spinoza (1632 – 1677) – fi losof,
kritický pokračovatel Descartovy nauky
o substancích, metafyzika.
Abel Janszoon Tasman (1603-1659) –
dobrodruh a mořeplavec, pracoval pro VOC,
objevil ostrovy Tasmanie, Nový Zealand
a Tongatapu. Hledal a mapoval svět kolem
tvz. Nieuw-Holland (dnešní Austrálie). Podí-
lel se na obchodu s orientem a exotickými
zeměmi.
Gerrit Rietveld (1888-1964) – architekt
a designér. Zakladatel hnutí „Stijl“. Nejzná-
mějím jeho výrobkem je židle.
Zacharias Janssen (1632-1723) – kon-
struktér 1. varianty mikroskopu – tzv. drob-
nohledu (1590).
Anton van Leeuwenhoek – tzv. Otec mi-
krobiologie, 1. vědecká mikroskopická pozo-
rování organismů.
Hugo Rietveld (*1932) – konstruktér tzv.
krystalografu.
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
142
Pieter Zeeman (1865-1943) – držitel
Nobelovy ceny za fyziku, rozdvojení
spektrálních čar v magnetickém poli –
tzv. Zeemanův jev.
Otázka: Který z následujících možností je
malířem, jež se narodil v Antverpách, celý
život žil a pracoval v Haarlemu a má tam
dokonce dnes vlastní muzeum? Proslavil
se portréty střelců, trhovců a šlechticů.
Většina portřétů má pouze tmavé poza-
dí.
a) Jan Steen
b) Jan Vermeer
c) Frans Hals
Odpověď: C
Píseň národního patriotismu: „Ik hou van Holland“ (Mám rád Holadnsko), au-
tor hudby i textu W. Schootmeyer
Ik hou van Holland
Mám rád Holandsko
Landje aan de Zuiderzee
zemičku na břehu Jižního moře,
Dat stukje Holland
ten kousíček Holandska
Draag ik in m n hart steeds mee
nosím pořád ve svém srdci,
Daar waar die molen draaien
ten kousek, kde se točí větrné mlýny
In hun forse kracht
se svou obrovskou silou,
En waar de bollen bloeien
tam, kde kvetou cibuloviny (tulipány)
In hun schoonste pracht
ve své plné nádheře.
Ik hou van Holland
Miluji Holandsko
Met je bossen en je hei
s jeho lesy a loukami,
Jouw blonde duine in een bonte rij
bílé duny v několika řadách.
Ben ik van huis en haard
I když jsem mimo domov a rodinný krb,
Op heel deez grote aard´
užívám si ve velkém světě,
Is t kleine Holland mij t meeste waard.
to malé Holondska je přesto to nejdraž-
ší, co mám.
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
143
Bratře Kubo, bratře Kubo, ještě spíš, ještě spíš?Určitě tuhle písničku, která se ve škole
zpívala ve formě čtyřhlasého kánonu,
znají i Nizozemci. Jednou z teorií vzniku
textu je zavraždění bratrů De Witt 20.
srpna 1672 v Den Haagu. Tehdy byl Jan/
Johan de Witt Velký penzionář a jeden
z nejvlivnějších představitelů Generál-
ních stavů v období tzv. Republiky Sed-
mi spojených provincií. Jeho bratr byl
pak správce v Dordrechtu. Oba bratři
měli neomezenou moc a stáli na straně
bohatých. Ti pod jejich taktovkou den
ode dne bohatli a chudí byli den ode
dne pod větší a větší tyranií. Všechno
má svůj čas a hranice, a tak se Jacob de
Witt jednoho dne ocitl ve vězení a byl
obviněn mimo jiné z přípravy atentátu
na místodržitele (stadshouder) Viléma
III. V den soudního přelíčení do síně vtrh-
ly rozzuřené davy a oba bratry zastřelili.
Potom jejich mrtvá těla pověsili na po-
uliční svítilnu, hlavou dolů a rozpárali je.
Jednotlivé části jejich těl pak prodávali.
Dav jásal, že je konec s tyranií a vzniklo
několik bujarých písní.
...“Broeder Jacob, broeder Jacob, slaap je nog? Slaap je nog? Alle klokken lui-den! Alle klokken luiden! Bim bam bom, bim bam bom.“
Jiná teorie se opírá o shodu s francouz-
skou lidovou písní o lenivém mnichovi
Jacobovi. Kde je pravda nevíme, ale pí-
snička je to hezká. Kdo ji nezná (asi tak
jeden z tisíce), si ji může najít na www.
youtube.com i s textem.
• Stadhouder, česky: místodržitel byl ofi -
ciálním představitelem státu v období
tzv. Republiky Sedmi spojených provin-
cií. Jeho pravomoce byly jako by byl král,
ale de jure byl kontrolován Generálními
stavy. Titul král se v Nizozemsku pou-
žívá jen v posledních stoletích (od roku
1815). Nizozemci si vždy zakládali na
speciální formě demokracie.
Zavraždění bratrů De Wittzdroj: https://nl.wikipedia.org/wiki/
Cornelis_de_Witt#mediaviewer/File:Jan_
de_Baen-_De_lijken_van_de_gebroeders_
de_Witt.jpg
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
144
Stará verze Současná verze Český překlad
První sloka
Wilhelmus van NassouweBen ick van Duytschen bloet,Den Vaderlant getrouweBlyf ick tot in den doot:Een Prince van OraengienBen ick vrij onverveert,Den Coninck van His-paengienHeb ick altijt gheeert.
Wilhelmus van Nassouweben ik, van Duitsen bloed,den vaderland getrouweblijf ik tot in den dood.Een Prinse van Oranjeben ik, vrij, onverveerd,den Koning van Hispanjeheb ik altijd geëerd.
Jsem Vilém Nassavskýrodu německého,věrný vlastinadosmrti zůstanu.Jsem princ oranžský,volný a nebojácný.Španělskému králivždy jsem vzdával čest.
Druhá sloka
In Godes vrees te levenHeb ick altyt betracht,Daerom ben ick verdrevenOm Landt om Luyd ghe-bracht:Maer God sal mij regerenAls een goet Instrument,Dat ick zal wederkeerenIn mijnen Regiment.
In Godes vrees te levenheb ik altijd betracht,daarom ben ik verdreven,om land, om luid ge-bracht.Maar God zal mij regerenals een goed instrument,dat ik zal wederkerenin mijnen regiment.
Třetí sloka
Lydt u myn OndersatenDie oprecht zyn van aert,Godt sal u niet verlatenAl zijt ghy nu beswaert:Die vroom begheert te levenBidt Godt nacht ende dach,Dat hy my cracht wil ghevenDat ick u helpen mach.
Lijdt u, mijn onderzatendie oprecht zijt van aard,God zal u niet verlaten,al zijt gij nu bezwaard.Die vroom begeert te leven,bidt God nacht ende dag,dat Hij mij kracht zal geven,dat ik u helpen mag.
Het Wilhelmus, státní hymna
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
145
Čtvrtá sloka
Lyf en goet al te samenHeb ick u niet verschoont,Mijn broeders hooch van NamenHebbent u oock vertoont:Graef Adolff is gheblevenIn Vriesland in den slaech,Syn Siel int ewich LevenVerwacht den Jongsten dach.
Lijf en goed al te samenheb ik u niet verschoond,mijn broeders hoog van namenhebben ‘t u ook vertoond:Graaf Adolf is geblevenin Friesland in den slag,zijn ziel in ‘t eeuwig levenverwacht den jongsten dag.
Pátá sloka
Edel en Hooch gheborenVan Keyserlicken Stam:Een Vorst des Rijcks ver-corenAls een vroom Christen man,Voor Godes Woort ghepre-esenHeb ick vrij onversaecht,Als een Helt sonder vreesenMijn edel bloet ghewaecht.
Edel en hooggeboren,van keizerlijken stam,een vorst des rijks ver-koren,als een vroom christen-man,voor Godes woord ge-prezen,heb ik, vrij onversaagd,als een held zonder vredenmijn edel bloed gewaagd.
Šestá sloka
Mijn Schilt ende betrou-wenSijt ghy, o Godt mijn Heer,Op u soo wil ick bouwenVerlaet mij nimmermeer:Dat ick doch vroom mach blijvenV dienaer taller stondt,Die Tyranny verdrijven,Die my mijn hert door-wondt.
Mijn schild ende betrou-wenzijt Gij, o God mijn Heer,op U zo wil ik bouwen,Verlaat mij nimmermeer.Dat ik doch vroom mag blijven,uw dienaar t’aller stond,de tirannie verdrijvendie mij mijn hart door-wondt.
Ty, můj Bože a Panejsi mým štítem,na Tebe se spoléhám.Na Tobě budu stavět,nikdy mne neopouštěj,abych mohl být zbožný,být vždy tvým sluhoua zahánět tyranii zraňu-jící mé srdce.
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
146
Sedmá sloka
Van al die my beswaren,End mijn Vervolghers zijn,Mijn Godt wilt doch be-warenDen trouwen dienaer dijn:Dat sy my niet verrass-chenIn haren boosen moet,Haer handen niet en was-schenIn mijn onschuldich bloet.
Van al die mij bezwarenen mijn vervolgers zijn,mijn God, wil doch be-warenden trouwen dienaar dijn,dat zij mij niet verrassenin hunnen bozen moed,hun handen niet en was-senin mijn onschuldig bloed.
Osmá sloka
Als David moeste vluchtenVoor Saul den Tyran:Soo heb ick moeten suchtenMet menich Edelman:Maer Godt heeft hem verhevenVerlost uit alder noot,Een Coninckrijk gheghevenIn Israel seer groot.
Als David moeste vluchtenvoor Sauel den tiran,zo heb ik moeten zuchtenals menig edelman.Maar God heeft hem verheven,verlost uit alder nood,een koninkrijk gegevenin Israël zeer groot.
Devátá sloka
Na tsuer sal ick ontfang-henVan Godt mijn Heer dat soet,Daer na so doet verlang-henMijn Vorstelick ghemoet:Dat is dat ick mach ster-venMet eeren in dat Velt,Een eewich Rijck verwer-venAls een ghetrouwe Helt.
Na ‘t zuur zal ik ontvan-genvan God mijn Heer dat zoet,daarnaar zo doet verlan-genmijn vorstelijk gemoed:dat is, dat ik mag stervenmet eren in dat veld,een eeuwig rijk verwer-venals een getrouwen held.
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
147
Desátá sloka
Niet doet my meer erbar-menIn mijnen wederspoet,Dan dat men siet verar-menDes Conincks Landen goet,Dat van de Spaengiaerts crenckenO Edel Neerlandt soet,Als ick daer aen ghedenckeMijn Edel hert dat bloet.
Niet doet mij meer erbar-menin mijnen wederspoeddan dat men ziet verar-mendes Konings landen goed.Dat u de Spanjaards krenken,o edel Neerland zoet,als ik daaraan gedenke,mijn edel hart dat bloedt.
Jedenáctá sloka
Als een Prins op ghesetenMet mijner Heyres cracht,Van den Tyran vermetenHeb ick den Slach ver-wacht,Die by Maestricht be-gravenBevreesden mijn ghewelt,Mijn ruyters sach men draven.Seer moedich door dat Velt.
Als een prins opgezetenmet mijner heireskracht,van den tiran vermetenheb ik den slag verwacht,die, bij Maastricht be-graven,bevreesden mijn geweld;mijn ruiters zag men dravenzeer moedig door dat veld.
Dvanáctá sloka
Soo het den wille des HeerenOp die tyt had gheweest,Had ick gheern willen keerenVan v dit swear tempeest:Maer de Heer van hier bovenDie alle dinck regeert.Diemen altijd moet lovenEn heeftet niet begheert.
Zo het den wil des Herenop dien tijd had geweest,had ik geern willen kerenvan u dit zwaar tem-peest.Maar de Heer van hier-boven,die alle ding regeert,die men altijd moet loven,en heeft het niet be-geerd.
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
148
Třináctá sloka
Seer Prinslick was ghe-drevenMijn Princelick ghemoet,Stantvastich is gheblevenMijn hert in teghenspoet,Den Heer heb ick ghebe-denVan mijnes herten gront,Dat hy mijn saeck wil reden,Mijn onschult doen bekant.
Zeer christlijk was ge-drevenmijn prinselijk gemoed,standvastig is geblevenmijn hart in tegenspoed.Den Heer heb ik gebedenuit mijnes harten grond,dat Hij mijn zaak wil red-den,mijn onschuld maken kond.
Čtrnáctá sloka
Oorlof mijn arme SchapenDie zijt in grooten noot,V Herder sal niet slapenAl zijt ghy nu verstroyt:Tot Godt wilt v begheven,Syn heylsaem Woort neemt aen,Als vrome Christen leven,Tsal hier haest zijn ghe-daen.
Oorlof, mijn arme schapendie zijt in groten nood,uw herder zal niet slapen,al zijt gij nu verstrooid.Tot God wilt u begeven,zijn heilzaam woord neemt aan,als vrome christen leven,-‘t zal hier haast zijn gedaan.
Patnáctá sloka
Voor Godt wil ick belijdenEnd zijner grooter Macht,Dat ick tot gheenen tijdenDen Coninck heb veracht:Dan dat ick Godt den HeereDer hoochster Maiesteyt,Heb moeten obedieren,Inder gherechticheyt.
Voor God wil ik belijdenen zijner groten macht,dat ik tot genen tijdenden Koning heb veracht,dan dat ik God den Heere,der hoogsten Majesteit,heb moeten obediërenin der gerechtigheid.
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
149
Kvíz *Vždy je jen jedna odpověď správná
1. Ofi ciální název je:a) Nizozemské království
b) Republika Sedmi provincií
c) Holandsko a Flandry
d) Republika Nizozemsko
2. Ve kterém městě sídlí vláda a parla- ment?a) Amsterdam
b) Den Haag
c) Rotterdam
d) Utrecht
3. Je limburština…a) dialekt
b) samostatný jazyk v NL
c) jazyk, jímž se mluví v Belgii
d) neexistuje
4. Co je Maasvlakte?a) čtvrť v Rotterdamu
b) největší pláž v Nizozemsku
c) nový přístav v Rotterdamu
d) hlavní náměstí v Den Haagu
5. Kterou zemí neprotéká řeka Maasa:a) Italie
b) Švýcarsko
c) Nizozemsko
d) Belgie
6. Jakým způsobem se zvětšuje území Nizozemska?a) dobyvačnými válkami
b) výstavbou nových polderů
c) koloniemi
d) nově vzniklé atolové ostrovy v Karibiku
7. Která území nebyla historickými holandskými koloniemi?a) Jáva/ tzv. Indočína
b) Suriname
c) Uganda a Keňa
d) dnešní Jihoafrická republika
8. Co je “waterkering”?a) systém pump na čerpání vody v ob-
lasti Rotterdamu
b) ochranná vrata pro Rotterdam a pří-
stav Europoort (proti bouři)
c) nejširší bod v přístavu Europoort, kde
se lodě mohou otočit a vyplout zpět
na moře
d) místo, kde jsou speciální vodní prou-
dy, protože se tam míchá voda z řeky
Maasy a Severního moře
9. Co uděláte, když navigace v autě řekne: “Neem de tweede afslag rechts.”a) na druhém sjezdu vpravo
b) na druhé křižovatce vpravo
c) na kruháku vpravo
d) na druhém semaforu vpravo
10. Které slovo v holandštině znamená “burský oříšek”:a) snoep
b) witlof
c) wiskunde
d) pinda
11. Co není holandská průmyslová značka?a) DAF
b) IKEA
c) FOKKER
d) SHELL
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
150
12. Kdo není soused Nizozemska?a) Francie
b) Belgie
c) Německo
d) Velká Británie
13. Co znamená Waddenzee?a) moře vedle Severního moře
b) uměle vytvořené jezero v Severním
Holandsku
c) největší rybník v Nizozemsku
d) záliv Severního moře u pobřeží
Frieslandu
14. Co je státním znakem Nizozemska?
a)
b)
c)
d)
15. Která dopravní značka neexistuje?
a)
b)
c)
d)
Počet správných odpovědí:
.................................................................
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
151
Najděte 2 stejné krále – Zoek 2 dezelfde
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
152
Procvičte si svoji znalost nizozemštiny (8 písmen)
1. dobře2. zítra3. pozor4. mluvit5. na viděnou6. on7. nový8. dům
Křížovka
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
153
Procvičte si svoji znalost nizozemštiny (18 písmen)
1. dnes2. čtvrtek3. hezký4. horký5. čaj6. ty
7. rychlý8. podzim9. hlasitý10. dívka11. platit12. hodina
13. pozdě14. třicet15. jaro16. vzduch17. osm18. na zdraví
Křížovka
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
154
Kdo je holandský malíř a jaký obraz je jeho dílem?
1. Hieronymus Bosch
2. Jan van Eyck
3. Vincent van Gogh
4. Hans Holbein
5. Gustav Klimt
6. Edward Monet
7. Rembrandt van Rijn
8. Paul Rubens
9. Jan Vermeer
10. Andy Warhol
Holandští malíři
zdroj: scan z knihy 1000 nejkrásnějších obrazů
historie, W. Beckett
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
155
Řešení úkolů:
1. Kdo je holandský malíř: NL-malíři jsou: Hieronymus Bosch, Vincent van Gogh, Jan
van Eyck, Rembrandt van Rijn, Jan Vermeer.
Co je jejich dílem:
Rembrandt van Rijn – Noční hlídka, Rijksmuseum Amsterdam
Hieronymus Bosch – Zahrada pozemských potěšení, Prado Madrid
Vincentr van Gogh – Pokoj v Arlés, Museum V. Van Gogh, Amsterdam
Jan van Eyck – Svatba Arnolfi niových, Národní galerie Londýn
*Andy Warhoul (NENí NL malíř ) – Tomato-poster
Jan Vermeer – Dívka s perlou, Mauritshuis den Haag, ofi ciálni logo galerie v den Haagu
2. Zoek 2 dezelfde – Hledej 2 stejné krále: 4.+7.
3. Křížovka 8 řádek – Groetjes (Pozdravy/zdravím)
4. Křížovka 18 řádek – Groetjes uit Utrecht (Pozdravy z Utrechtu/ zdravím z Utrechtu)
5. Kvíz – „Holandsko nebo Nizezemsko...“: 1. a, 2.b, 3.a, 4.c, 5.a, 6.b, 7.c, 8.b, 9.a,
10.d, 11.b, 12.a, 13.d, 14.c, 15.b
zdroj: scan z knihy 1000 nejkrásnějších obrazů historie, W. Beckett
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
156
Obraz od Jana van Eyckazdroj: https://yourpainting.blob.core.windows.net/
contentimages/_Die-Arnolfi niHo.jpg_4223a907-
df9f-4f01-9739-3288a0581b64_real.jpeg
Hráze uprostřed řeky Maasyzdroj: Alice Tomášková
Sinterklaas (Mikulášv Nizozemsku)
zdroj: Alice Tomášková
H. Boschzdroj: http://www.follydiddledah.com/images/hieronymus_
bosch.jpg
10 Poznáváme hrou
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
157
Premiér a Santazdroj: http://c2.plzcdn.com/ZillaIMG/3d5646c79c3595c424b2a5d0154a0f86.jpg
Typický HEMA buřt a další nabídkyzdroj: Scan Hema tijdschrift
Dijky Rotterdamzdroj: Alice Tomášková
Guldenzdroj: Alice Tomášková
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
158
11 Zajímavosti z Nizozemska
Posílání gratulacía přáníček Jednou z markantních odlišností od české
kultury a fungování společnosti je posílá-
ní gratulací. Nizozemci jsou zvyklí posílat
gratulaci k mnoha příležitostem a posíla-
jí ji nejen blízkým rodinným příslušníkům,
ale i přátelům a kolegům z práce.
Pokud začnu od posílání „přáníček“ mezi
kolegy, potom musím zmínit situaci,
kdy je jeden ze zaměstnanců nemocen.
V případě, že je nemocen déle než týden,
kolegové se začínají shánět na osobním
oddělení po adrese a kupují nebo sami
tvoří přání k rychlému uzdravení. V tom-
to momentě je až zarážející, že kolegové,
kteří mnohdy spolu neprohodí v pracov-
ní době ani slovo, nejednou mají potřebu
poslat přáníčko k rychlému uzdravení
a vyjádřit „duševní podporu“ kolegovi,
který zrovna stoná.
3D gratulacezdroj: Anke v.d. Boogard
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
159
Někdy, např. ve škole nebo v obchodě, se
kolegové domluví a posílají jedno přání
za celý kolektiv. V tomto případě se vždy
najde jedna kolegyně, jejíž hobby je výro-
ba přání nebo má kamarádku, která je ve
svém volném čase vyrábí, a zajistí „na
míru šité“ (vyrobené) přání.
Další situací je moment, kdy se kolega
nebo známý přestěhuje do nového bytu.
I v tento moment na Vás všichni pama-
tují a posílají tematicky laděnou gratula-
ci. Naopak, vy jako majitel nové nemo-
vitosti, byste měli zorganizovat večírek
v novém bytě a všechny pozvat. V tako-
vý okamžik posíláte nebo osobně pře-
dáváte svým známým a kolegům písem-
nou pozvánku na večírek v novém bytě/
domě. Po večírku, kdy dostanete několik
vhodných dárků posíláte poděkování za
dárky všem „darujícím“ a přání, že i v bu-
doucnu Vás navštíví.
Pokud docílíte nějakého životního ju-
bilea nebo složíte důležitou zkoušku,
dostáváte od svých známých a kolegů
gratulaci. Je zvláštní, že v těchto chvílích
nečekají, že je pozvete na nějakou osla-
vu. Pouze s Vámi sdílí radost z dovršení
dané věci a úspěchu.
Pokud bychom mluvili o osobních zá-
ležitostech, určitě dostanete spousty
gratulací k narozeninám (pokud vaši
kolegové v práci vědí, kdy je slavíte). Na
pracovišti se narozeniny moc neslaví.
Maximum je malý zákusek nebo bonbon.
Určitě v Nizozemsku nečekejte bouřlivé
oslavy narozenin na pracovišti. Alko-
hol v pracovní době není opravdu vítán
a hrozí velké postihy. Kolegové a známí
Vám pošlou nebo osobně předají gratu-
laci. Občas je v ní šek nebo dárková po-
ukázka. Nizozemci neradi dávají peníze
nebo velké dary, proto dostanete obál-
ku a v ní poukázku na „cosi“. Společnost
a obchody na tento zvyk reagují a exi-
stuje několik univerzálních dárkových
poukázek, které lze uplatnit jak v obcho-
dech, tak v muzeích, galeriích i kinech.
Nejčastějším z nich je VVV-bon. Ten platí
skoro všude. Touto fi nanční poukázkou
řeší mnohdy zaměstnavatel speciální
ocenění nebo fi nanční vyrovnání za bri-
gádu. Poukázka se nemusí danit a je
kdekoli k použití. (Dalo by se to přirovnat
k českým stravenkám Ticket restaurant,
ale ty mají použití jen v potravinářském
průmyslu. Ale také se nedaní a mají růz-
nou hodnotu).
3D gratulacezdroj: Anke v.d. Boogard
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
160
Gratulace k narozeninám dostanete sa-
mozřejmě od svých přátel a rodinných
příslušníků. Ty jsou vždy tematicky la-
děné a mnohdy i vtipné. Pokud máte ve
svém okolí někoho, kdo má výrobu 3-D
gratulací jako hobby, dostanete jich ně-
kolik desítek a každou jinou.
Osobitým momentem je situace, kdy ně-
kdo z Vaší rodiny zemře. Potom dosta-
nete nepřeberné množství kondolencí.
Kondolence jsou opět tematicky laděné
a již na první pohled vyjadřují vztah ode-
sílatele k zesnulé osobě. Vaší nepsanou
povinností je odeslat každému podě-
kování za vyjádření soustrasti. Pokud
se budeme bavit o pohřbu, potom je
v „aule“ – smuteční síni vždy umístěna
vzpomínková kniha, kde se všichni pří-
tomní zapíší a napíší svoji adresu. Po
pohřbu byste jim všem měli poslat po-
děkování za jejich osobní účast.
Oznámení a gratulace se posílají i k tako-
vým událostem, jako je očekávání naro-
zení potomka, vyhlášení zásnub, křtiny
a další. Každý důležitý moment v životě
Nizozemce lze oznámit světu a svět –
vaši známí a kolegové, na něj zareagují.
Hobby výroby 3-D gratulace je v Ni-
zozemsku velmi rozšířené. Na výrobu
potřebujete nejen ozdobný karton, ale
i tematicky laděný obrázek, doplňují-
cí polepky a obálku. Věřte nebo ne, ale
v každém nizozemském městě najdete
obchod, kde můžete koupit všechny po-
třeby pro výrobu těchto přání. Některé
dámy výrobu 3-D přání dotáhly k doko-
nalosti a mají několik krabic s potřebným
materiálem, 3-D obrázky (to je vždy arch
motivů, kterým vrstvením na sebe, do-
cílíte 3-D efektu), polepky jako jsou pís-
mena nebo číslice, tematické grafémy
a další. Na gratulaci se dá přidat krajka,
korálková výšivka, 3-D prostříhání nebo
opravdová výšivka.
Na výrobu 3-D gratulací dámy pořádají
různé workshopy a burzy. Finanční ka-
pitál, jež je ukryt ve výrobě, nelze snad
ani ofi ciálně vyjádřit. Navíc mnohé dámy
mají výrobu gratulací jako hobby a veš-
kerý výdělek věnují na dobročinné účely
nebo projekty, které jsou organizová-
ny církví nebo nějakou organizací. Inu
hobby je hobby.
Pokud byste si chtěli zakoupit ony ori-
ginál hand-made nizozemské gratulace,
musíte navštívit stánek Barendrechtu
o Lounském letním vábení. Jiná varian-
ta je, pokud pojedete do Nizozemska, si
pár hotových gratulací koupit (stojí od
1,50 euro) nebo si ve specifi kovaných
obchodech nakoupit vše potřebné k vý-
robě. V obchodech Action, Zeeman nebo
Vibra koupíte celý blok motivů za zhruba
5 euro. K tomu si budete muset přikou-
pit oboustrannou lepicí pásku a karton.
Pak už necháte pracovat svoji fantazii
a manuální zručnost. Přejeme hodně
úspěchů a Vámi obdarovaní jistě ocení
vaši originalitu a elán.
Pokud byste chtěli být šetřiví a nejeli do
Nizozemska, stačí koupit obrázkový ba-
licí papír a vystřihnout daný motiv. S ka-
ždou další vrstvou, musíte něco z moti-
vu ustřihnout, aby to na další „vrstvě“
chybělo. Pokud nalepíte na sebe 4-5
vrstev, docílíte plastičnosti a máte zá-
11 Zajímavosti z Nizozemska
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
161
kladní motiv hotov…. Doplňte nějakou
stužkou, dekorou písmeny a je hotovo.
Pamatujte na rozměry obálek. Je vel-
mi nešikovné, pokud vyrobíte nějakou
gratulaci, která nikam nepasuje. Dalším
problémem jsou čtečky na poštách, kte-
ré celé přání poněkud „zplacatí“, ale to
už se nedá nic dělat. Pokud jej chcete
předat v celé jeho 3-D prostorové kráse,
musíte jít osobně.
Přejeme hodně úspěchů a kreativity.
3D gratulacezdroj: Blanka Tomášková
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
162
Nizozemské psacípísmoV Nizozemském království je používá
tzv. latinka. Pokud bychom o nizozem-
ském jazyce hovořili velmi obecně, dalo
by se říci, že je to „dialekt“ němčiny. To
znamená, že ještě v 19. století používali
ostré S, které postupem času z jazyka
mizí a místo něho je zavedeno jednodu-
ché S. Psací forma nizozemštiny je hod-
ně „kulatá a buclatá“. Kdysi ve škole učili
psát na čtverečkovém papíře a každý
čtvereček byl „prostor“ pro jedno písme-
no. Písmo se k sobě vzájemně pojilo, tak
jako tomu bylo kdysi v češtině.
V 80. letech nizozemská školská komise
připustila možnost psaní „polotiskace“
a později, ve 21. století, se žáci základ-
ních škol učí psát „zjednodušeně“ tiska-
ce. Jednotlivá písmena nejsou vzájemně
spojena a jednotlivé grafémy jsou zjed-
nodušené formy tiskacích písmen. Jsou
zde i lidé, kteří píší velkými tiskacími pís-
meny. Musím říci, že nizozemská společ-
nost je velmi tolerantní k písmu, ale na
druhou stranu přibývá čím dál tím více
lidí, co klasické „psací“ písmo (varianta,
jež je v Čechách stále rozšířená) nejsou
schopni přečíst.
162
Pohlednicezdroj: Alice Tomášková
11 Zajímavosti z Nizozemska
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
163
Pro inspiraci se podívejte na přiložené
gratulace a pozdravy, které jsou na-
psány v nizozemštině a od různých vě-
kových kategorií. To krásně „kudrnaté“
písmo jsou lidé 60+, čím mladší, tím je
písmo více strukturované a podobá se
zjednodušené verzi písma tiskacího.
Gratulacezdroj: Alice Tomášková
Pohlednicezdroj: Alice Tomášková
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
164
Slovníky:
Česko-nizozemský slovník, Emmy Máčelová-van den Broeke, nakl. Leda, 2005, ISBN: 8073350572 (*více než 53 000 slov a výrazů, krátký gramatický přehled jazy-ka, odborné i obecné výrazy)
Nizozemsko-český slovník, František Čermák, Zdenka Hrnčířová, nakl. Leda, 2005, ISBN: 8085927128(*více než 53 000 slov a výrazů, krátký gramatický přehled jazyka, odborné i obecné výrazy)online translatur/překladač, např. na www.translate.google.cz
Všeobecně o Nizozemsku v češtině nebo jiných jazycích:Dějiny Nizozemska, Han van der Horst, nakl. Lidové novivy, 2005, ISBN: 8071064874www.wikipedia.org www.holland.com (informace o turismu v Nizozemsku)www.weeronline.nl (informace o počasí v Nizozemsku)www.cbs.nl (státní statistický úřad Nizozemska)www.hetoranjehuis.nl (informace o královské rodině)www.nationaalkompas.nl (informace o životě a živ. standardech v Nizozemsku)www.markplaats.nl (shodné s portálem www.aukro.cz, vše co lze prodat a koupit, nabídky zaměstnání i bydlení )www.werk.nl (portál nabízející volná pracovní místa v Nizozemsku)
Série turistických průvodců Eyewitness guide books: Nizozemsko, Dorling Kindersley, DK publ., 2011, ISBN: 9781405369435Amsterdam, Dorling Kindersley, DK publ., 2014, ISBN: 9781409326953
Jazykové učebnice nizozemštiny:www.inburgeren.nl (vícejazyčný portál o naturalizaci v Nizozemsku)
česká učebnice nizozemštiny: Talk now! , nakl. Infoa, ISBN: 1843520028, 2012(* série má několik dílů cena jedné knihy cca 650,- Kč)
Holandština, cestovní konverzace+ audio CD, nakl. Infoa, 2004, ISBN: 8072403281Code 1 – takenboek + CD-Rom, T.Boers, nakl. iememenlenhoff bv., 2008, ISBN 900681122X
Code 1 – oefenschrift, T. Boers, nakl. iememenlenhoff bv., 2008, ISBN 900681106 (* série má několik dílů a dosáhne až jazykové úrovně C1, cena jedné knihy s CD-ro-mem cca 90,- euro, cvičebnice cca 25,- euro)
De Finale, Maud Beersmans, Boom publ., 2013, ISBN: 9461055714 (* série má něko-lik dílů a dosáhne až jazykové úrovně B2, cena jedné knihy cca 90,- euro)
Help 1, E. Ham, NCB publ., 2012, ISBN: 905517131X (* série má několik dílů a dosáh-ne až jazykové úrovně C1, cena jedné knihy cca 45,- euro)
12 Kde hledat informace o Nizozemsku
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
165
Seznam použité literatury:
Nizozemsko-český slovník, Čermák Fr., nakl. Leda, 2005Essential Dutch Grammar, Stern H.R., Dover publ., 1980Gramaticale termen, Vrisekoop M.C.,Coutinho publ., 2001Reisen door de Bewnelux, Hoek v.d. K.A., Lekturama publ., 1984Rembrandt, Leven en werk van A-Z, Rohde S., oth publ., 2006Časopis Oranje boven, ročníky 2012-2013De Oranjes, net gewone mensen?, Vorst v.d. P., TIY publ., 2006Taboe, Maassen M., Balans publ., 2006Tsjechisch – spreken en begrijpen, Globus taalgids, 1998Internetové stránky GBS (statistický úřad Nizozemska)Undutchables, White C., White*Boucke publ., 2010Het Grote kookboek, Kellerman M., Terra-Lannos publ, 2004Novinové články De Telegraaf, 2012-2013Novinové články De Schakel Barendrecht, 2012-2013Spotřebitelský časopis Bas van de Heide (supermarket), 2012-2013Informační leták obchodů a info center v rámci Nizozemského královstvíNederlands spreekwoordenboek, Walters N., R en B publ., 1991www. wikipedie.cz a www.wikipaedia.nl časopis Oranje Boven, december 2012, NR.3, strana 50-51, fotografi e Edwin Smulters, RVD
13 Použitá literatura
NIZOZEMŠTINAHOLANDSKO ZEMĚ PLNÁ TULIPÁNŮ
166
Tato brožura byla vytvořena v rámci projektu Brána jazyků otevřená, reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.34/02.0037.
Hlavním cílem je vzdělávání v oblasti netradičních jazyků, a to japonštiny, španělštiny a nizozemštiny jako prostředku pro volbu povolání a lepší orientaci na trhu práce v návaznosti na zahraniční investory v tzv. průmyslových zónách. Netradiční for-mou jsou zde představeny tradice, zvyky, sociální normy daných zemí, základní slova a fráze. Důraz je zde kladen také na etiketu při pracovním pohovoru.
Přínos spočívá především v netradičním propojení vzdělávání v neobvyklých cizích jazycích se současným nahlédnutím do sociálně-ekonomické situace státu, ve kte-rém se daným jazykem hovoří. Toto v minimální míře napomáhá pochopit mentalitu příslušníků daného státu a tím i získat kompetence pro potenciální budoucí rychlou adaptaci ve fi rmě zahraničního investora.
Doufám, že zde naleznete inspiraci pro Vaše další osobní vzdělávání a profesní růst, to bude naší největší odměnou.
Děkuji tímto členům realizačního týmu projektu za spolupráci a jmenovitě pak Mgr. Elišce Vondrové ( japonština), Mgr. Blance Tomáškové (nizozemština) a Mgr. Ireně Bednářové (španělština) za profesionální přístup a odbornost, kterou prokázali při tvorbě jazykových brožur a E-learningu. E-learnig naleznete na http://elearning.ohkln.cz
Za realizační tým projektu
Ing. Linda Příhodovámanažerka projektu
Brožura je součástí projektu Brána jazyků otevřená, který je spolufi nancovánEvropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
zdroj: Peter Posthumus