Perla byla velmi drahocenná,
stejně jako dnes. Byla
atributem bohyně lásky
Venuše.
► Proč je právě perla
spojována s Venuší?
Při hledání odpovědi vám může
napovědět obraz slavného
renesančního malíře Sandra
Botticelliho Zrození Venuše.
► Které země v Evropě byly
kromě Itálie výhradně
katolické a které byly naproti
tomu protestantské?
► Které náboženství se v této
době prosadilo v Českém
království a proč?
Podle mnohých vyjadřovala
barokní díla i základní a
hluboký protiklad doby –
dočasné a nedokonalé lidské
žití na tomto světě ve srovnání
s věčným životem na nebesích.
► Vysvětlete, co bylo hlavním
důvodem této životní nejistoty
obyvatel Evropy v 2. polovině
17. století? A souvisí s tím
nějak všeobecný nárůst
religiozity, popřípadě jak?
11. Barokní kultura
Na konci 16. století vstoupila evropská kultura do nové epochy,
pro kterou se později vžil název baroko, zahrnuje celé 17. století a
první polovinu 18. století.
Původ slova baroko je nejasný. Mnozí uvádí, že pochází z portugalského slova
barroco, jež znamená perlu nepravidelného tvaru (viz na obr. vpravo). Někteří
historikové původ slova hledají v řeckém výrazu báros – přetížený, hojný, anebo
vychází z italského slova barocco, což lze přeložit jako „křivé“, „nepravidelné“ a
„dobrému vkusu odporující“. Poprvé se toto původně hanlivé označení „baroque“
jako název uznávaného uměleckého směru začalo používat až koncem 19. století.
Kolébkou nového uměleckého směru, který se brzy rozšířil po celé
Evropě i v Latinské Americe a ovládl nejen architekturu a výtvarné
umění, ale i literaturu, divadlo a hudbu, byla Itálie. Baroko se stalo
posledním opravdu světovým univerzálním uměleckým i
životním stylem.
Baroko cíleně působilo na smysly a city člověka jako žádný jiný
umělecký směr před ním. Barokní stavby a umělecká díla byla
především velkolepou podívanou, které se účastnily všechny smysly
člověka. Nový umělecký sloh neměl jen reprezentovat moc i
bohatství církve a šlechty, ale zároveň člověka povznést a uchvátit,
baroko navozovalo iluzi otevřeného prostoru, který vede mimo tento
svět, nutilo člověka k zamyšlení nad vlastním životem. Bylo
původně spjato s katolickou vírou, ale díky schopnosti působit na
lidské emoce, zachytit rozpor mezi smysly a rozumem, člověkem a
Bohem, ovládlo nejen katolické země Evropy, ale proniklo i do
zemí protestantských a nábožensky smíšených.
Katolická církev formulovala již na tridentském koncilu pravidla a zásady, jak
prostřednictvím umění působit na smyslovou stránku člověka. Výrazným prvkem
barokní kultury katolických zemí se stal mariánský kult. Byly stanoveny zásady,
jak má vypadat katolický kostel. Podle nového pojetí měl být chrám velkolepým
divadlem, v němž se vedle architektury a výtvarného umění výrazně uplatnila i
hudba. Velkolepé duchovní hudbě nejlépe vyhovoval zvuk varhan, varhanní
nástroje se staly důležitou součástí barokního chrámu – na fotografii jsou
zachyceny varhany v bazilice sv. Jakuba v Praze, které jsou se svými 4
manuály, 91 znějícími rejstříky (hlasy) a 8 277 píšťalami největší v Praze a druhé
největší v České republice.
Vliv španělské kultury byl u
nás velmi významný. Důkazem
toho je i vosková soška
Pražského Jezulátka, uložená
v pražském malostranském
kostele Panny Marie Vítězné,
jehož kult se odtud rozšířil
zpětně po celém tehdejším
křesťanském světě. Důkazem
toho jsou i tyto dvě fotografie,
na prvním z nich je Pražské
Jezulátko oblečené do šatů
darovaných čínskými
karmelitkami, na druhém
obrázku je chrám Pražského
Jezulátka v indickém městě
Mysore.
► Zjistěte, jak se Pražské
Jezulátko dostalo do Prahy.
Proč jej dodnes katoličtí věřící
navštěvují?
Jedním z četných mott
v baroku bylo: „Omnia est
vanitas“ (Všechno je marnost).
► Jak se právě v tomto rčení
odráží barokní vidění světa a
vnímání života?
V protestantském prostředí se více sázelo na umění slovesné a hudební, samy
církevní stavby jsou velmi strohé a nezdobené, ale i tady hraje důležitou roli hra
se světlem a iluzí.
O co usiloval tridentský koncil?
Proč v protestantském kostele najdeme jen málo obrazů a soch?
Architektura a výtvarné umění Barokní architektura a výtvarné umění se od počátku se rozvíjí
dvěma směry. Tzv. uměřené baroko přímo navazuje na renesanci,
je typické pro rané italské baroko, které se později rozšířilo zejména
v protestantských zemích a v podobě tzv. klasicizujícího baroka ve
Francii za Ludvíka XIV. Druhý směr představuje tzv. baroko
dynamické, které se ve své vrcholné podobě rozšířilo z Itálie
především do Španělska a do katolických zemí střední Evropy,
včetně Čech a Moravy. Dynamickému baroku vládne neklid, napětí,
snaží se zachytit pohyb. V pohybu jsou nejen sochy a světci na
obrazech, ale prohýbají se a vlní i stěny.
V architektuře jednoduchou přímou linii nahradily rozevláté
křivky, pravý úhel vystřídal oblouk, čtverce a trojúhelníky kruh
nebo ovál.
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na
Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou se stal
díky své jedinečné architektuře – tzv.
gotizujícímu baroku Jana Blažeje Santiniho –
roku 1994 jednou z českých památek na
Seznamu dědictví UNESCO.
Které typicky barokní prvky se na této
stavbě uplatnily?
Proč se stal sv. Jan Nepomucký
nejoblíbenějším českým barokním
světcem?
Architekti využívali kupolí i oken k rafinovanému přivádění světla do
chrámových prostorů s cílem osvětlit určitý prostor podobně jako na divadle.
Tomu záměrně napomáhají rozsáhlé fresky, které iluzivně rozšiřují prostor,
otvírají pohledy do oblačného nebe. Nechybějí ani příklady, kdy pro zvýšení
efektu z malované scény vystupují do prostoru trojrozměrné nohy a ruce osob,
část berly apod. Dojem ještě podtrhuje zlato a pestrobarevné – růžové, zelenavé,
nahnědlé – i šedé umělé mramory. Jde především o vnější dojem, a proto i
dřevěné oltáře a kazatelny dostávají nátěry, jako by byly z barevných mramorů,
podobně se na stěny malují celé iluzivní oltáře. Rovněž řada kleneb je ve
skutečnosti nepravých, bedněných z prken a navenek pokrytých omítkou, štukem
a malbami.
Vidění sv. Terezie patří
k nejvýznamnějším dílům
barokního sochařství. Toto 3,5
metru vysoké sousoší je
umístěno v římském chrámu
Panny Marie Vítězné.
Bernini se inspiroval popisem
vidění sv. Terezy, které
zachytila ve svém životopise.
Podle jejích slov ji zasáhly a
osvítily božské paprsky.
Bernini ve snaze zachytit tento
okamžik vede okénkem
skrytým za oltářem přímé
světlo dopadající na postavu
světice. Architektura tu
zastupuje osvětlovače, jejím
úkolem je ukázat na boží
zázrak.
Autor se snaží zachytit
dramaticky vypjatý okamžik –
K nejvýznamnějším barokním stavitelům i sochařům patřil Ital Gian
Lorenzo Bernini [džan lorenco bernýny] (žil v letech 1598–1680),
zároveň malíř i sochař, který v barokním duchu dokončil velkolepý
chrám sv. Petra v Římě. V jeho díle dosáhlo italské baroko svého
vrcholu, právě jeho práce výrazně ovlivnila architekturu i
dynamický sochařský styl střední Evropy.
Jedno z nejslavnějších náměstí na světě – Piazza S. Pietro, náměstí sv. Petra, ve
Vatikánu. Toto náměstí je výmluvnou ukázkou barokní architektury, geometrická
podoba náměstí založená na přesných matematických výpočtech vznikla v době
baroka v mnoha evropských městech, k nejznámějším patří Place Vendôme a
Plaza Mayor. Ve kterých evropských městech byste mohli tato náměstí
navštívit?
Na svatopetrském náměstí pracoval Gian Lorenzo Bernini v letech 1656–1667,
tvoří jej dvě propojená náměstí zarámovaná sloupovými podloubími, tzv.
kolonádami. Větší z náměstí má tvar oválu o rozloze 142 m2. Na horní římse
kolonády je umístěno 140 soch svatých. K západní straně velkého oválného
náměstí přiléhá menší náměstí ve tvaru lichoběžníku, které se rozprostírá přímo
před kostelem. Náměstí má kapacitu zhruba 400 000 lidí.
Zjistěte, k čemu bývá náměstí sv. Petra nejčastěji přirovnáváno, a posuďte
sami, zda s touto představou souhlasíte.
Podobu dynamického baroka za Alpami, zvláště ve střední Evropě
s významným ohniskem v Čechách, svou tvorbou výrazně ovlivnil
Iluzivní malby – z doby baroka (na první fotografii kopule kostela sv. Ignáce z Loyoly v Římě) a ze současnosti (Kurt
Wenner se začal zabývat „street artem“ v římských ulicích už v roce 1982 – jeho technika, pomocí níž dokáže vytvořit
iluzi horizontální roviny na vodorovné ploše, označovaná jako „3D street painting“ se stala světovým fenoménem).
Co je podle vás cílem iluzivní malby, proč nás přitahují i dnes?
Terezie má zavřené oči, mírně
pootevřená ústa, levá noha visí
jako bez života, je citově
rozrušená.
Anděl se něžně usmívá, lehce
bere mezi ukazováček a palec
látku rozevlátého Terezina
oděvu. Stejně jemně drží
v pravé ruce zlatý šíp, hořící
šíp, „oheň“, jak jej popsala
Tereza ve svém životopise.
► Popište podobným
způsobem dramatické napětí
Berniniho sousoší Pluto a
Proserpina.
Autor vycházel tentokrát
z řecké mytologie.
► Který příběh sousoší
zachycuje? Jak se jmenuje pes
sedící u Plutových nohou?
► Zjistěte, které nové hlavní
město ruské říše bylo v této
době založeno a které carské
sídlo tu vzniklo?
další italský architekt Francesco
Borromini [frančesko boromíny] (žil
v letech 1599–1667).
V případě kostela Sv. Karla u čtyř fontán
Borromini věnoval velkou pozornost
zvlněnému průčelí.
Vliv římského stavitelství se projevil výrazně i v protestantské
Anglii. Po velkém požáru Londýna v roce 1666 byla podle projektu
Christophera Wrena [kristofr ren] (žil v letech 1632–1723)
postavena monumentální katedrála sv. Pavla.
Na rozdíl od Říma, kde byla hlavním zadavatelem barokních
staveb církev, ve Francii převzal tuto úlohu král. Ve Francii se
barokní styl rozvinul ve své uměřené – klasicistní podobě zejména
v době vlády Ludvíka XIV., který dal ve 2. polovině 17. století
přestavět lovecký zámeček ve Versailles ve velkolepé panovnické
sídlo. Zámek ve Versailles se stal prototypem barokního zámku,
podle jehož vzoru vznikla celá řada panovnických a šlechtických
sídel v celé Evropě, včetně východní Evropy, kde za vlády Petra I.
Velikého vznikla celá řada výjimečných barokních staveb.
Katedrála sv. Pavla
v Londýně – tato stavba
byla ovlivněna zejména
tvorbou Berniniho.
Se kterou
monumentální
katolickou církevní
stavbou měla tato
katedrála
pravděpodobně
soupeřit?
Zjistěte, v jakém další
oboru kromě
stavitelství vynikl ještě
Christopher Wren.
Apollónova kašna v zámeckém parku ve Versailles [versaj] –
bůh Apollón řídí pevnou rukou čtyřspřeží slunečních ořů,
vynořujících se z vody a mířících směrem k zámku. Za nádrží se
rozprostírá vodní kanál, na kterém dvorská společnost mohla
pořádat zábavné projížďky na gondolách, nebo na
napodobeninách válečných lodí.
Z parku se v době vrcholného baroka stala divadelní kulisa, která
se využívala pro pořádání různých výstředních slavností.
S čím bychom mohli zábavu francouzské šlechty srovnat
v dnešní době?
► Zjistěte, které stavby
v Čechách a na Moravě
projektovali Johann Bernardt
Fischer z Erlachu a Johann
Lukas Hildebrandt.
Kladení do hrobu – obraz je
ukázkou temnosvitu.
Caravaggio pracuje
s kontrastem prudkého světla a
temných stínů, postavy tvořil
podle prostých lidí, které
vyhledával na římských
ulicích.
► Odkud přichází světlo na
obraze? Jak na vás technika
temnosvitu působí?
► Proč je malíř tohoto obrazu
považován za zakladatele
barokního realismu?
Smějící se kavalír je název
obrazu od Franse Halse,
jednoho z představitelů
vynikající nizozemské portrétní
školy.
Ve střední Evropě patřili k nejvyhledávanějším architektům
rakouští stavitelé Johann Bernardt Fischer z Erlachu [fišer] (žil
v letech 1656–1723), který navrhl zámek Schönbrunn [šebrun] –
letní sídlo rakouských císařů či kostel sv. Karla Boromejského ve
Vídni, jeho dílo se přiklánělo spíše k umírněnému baroku, naproti
tomu architekt Johann Lukas Hildebrandt (žil v letech 1668–
1745) patřil za Alpami mezi hlavní tvůrce dynamického baroka.
Jeho stěžejním dílem je vídeňský palác Belveder s rozsáhlým
parkem. Oba zámky dokládají, že barokní architekti uměli
jedinečným způsobem využívat a přetvářet krajinu, stavby jsou
promyšleně umístěné do krajiny, celkový vzhled dotváří umělecky
upravený zámecký park, umně propojený s jezírky, fontánami a
sochařskou výzdobou.
Stejně jako v architektuře a sochařství stáli i u zrodu barokního
malířství italští umělci. Jedním z nich byl Michelangelo Merisi
zvaný Caravaggio [mikelandželo merizi karavadžo] (žil v letech
1575–1610), tvůrce monumentálních obrazů pro římské kostely,
který byl především zakladatelem barokního realismu,
ozvláštněného použitím prudkého světla, které však osvětluje pouze
dějově významnou část obrazu, tato temnosvitná metoda zásadně
ovlivnila vývoj barokního malířství.
V dílech barokních malířů nacházíme především náboženská
témata. Kromě nich se hojně objevují ale i výjevy z antických dějin,
lovecké scény a jiné žánrové výjevy, velké oblibě se postupně těšily
i stylizované krajinky, zátiší, či portréty.
Výjimečné barokní obrazy vznikaly i v přísně katolickém
Španělsku, kde myšlenky baroka nalezly plnou odezvu. Za jednoho
z nejvýznamnějších španělských malířů je považován Diego
Velázquez [velaskes] (žil v letech 1599–1660), který se proslavil
zejména svými dokonalými portréty.
Mezi nejslavnějšími barokními mistry se od 17. století objevují i
jména dvou nizozemských rodáků. Jedním z nich byl Pieter Paul
Rubens (žil v letech 1577–1640), představitel vlámského
katolického baroka, který v Antverpách vedl velkou malířskou
dílnu, která se zaměřovala především na malbu obrazů
s náboženskými náměty. Jeho tvorba bývá označována za
nejtypičtější barokní malbu vůbec. Poněkud jiný ráz mělo baroko
v protestantském Severním Nizozemí. Umění tu nesloužilo k
výzdobě kostelů ani k reprezentaci moci panovníka a šlechty, ale ke
zkrášlení měšťanských příbytků nebo veřejných budov či úřadů.
Právě proto se zde nejvíce rozšířilo žánrové malířství a krajinářství,
které se v 17. století definitivně osamostatnily jako svébytný
malířský obor. Svého vrcholu dosáhla nizozemská malba v tvorbě
Rembrandta van Rijna [fan rejn] (žil v letech 1606–1669).
Rembrandt zdokonalil italský temnosvit a soustředil se zejména na
psychologii postav. Proslavil se zejména svými originálními
skupinovými portréty.
V baroku vrcholí tvorba
v národních jazycích, která
započala již v době renesance.
Ve Španělsku vychází na
přelomu renesance a baroka
v roce 1605 první díl slavného
románu o smutném rytíři donu
Quijotovi – na obraze z roku
1868 od Honoré Daumiera,
který se stal jedním z
nejvýznamnějších novověkých
románů vůbec.
Literatura a dramatické umění Barokní styl pronikl i do literatury. Také zde se projevil jak
náboženskými tématy, tak bohatým a rozvitým stylem, slovními
hříčkami, novotvary i složitou stavbou vět. K nejvýznamnějším
barokním spisovatelům patří bezesporu Miguel de Cervantes
[migel de servanes] (žil v letech 1547–1616), tvůrce nesmrtelného
dona Quijota [kichota]. Barokní literatura je především dobou lyriky
v mnoha podobách, mezi lyrickými autory vynikl zejména Angličan
John Donne (žil v letech 1572–1631)
Nejpříznačnější formou pro barokní umění bylo divadlo. Divadlo
zasáhlo všechny společenské vrstvy, od panovnických a
šlechtických dvorů, přes církevní řády, měšťanskou společnost i
venkovské vrstvy. Na počátku 17. století vznikají v Anglii pozdní
díla Williama Shakespeara, která jsou svým pojetím člověka a
života již velmi blízká baroknímu pohledu na svět. Barokní divadlo
se snaží všemožně zaútočit na smysly diváka, mění se i prostorové
uspořádání divadel, jejich architektura a dekorace – přibližně do
dnešní podoby. Jedním z nejvýznamnějších dramatiků baroka byl
Španěl Pedro Calderón de la Barca [kalderon de la barka] (žil
v letech 1600–1681), velký význam mělo i dílo jeho krajana Tirso
de Moliny [tyrzo dmoliny] (žil v letech 1584–1648), který jako
◄ Vztyčení kříže ▲ Hodina anatomie doktora Tulpa
Porovnejte oba obrazy, v čem se tyto obrazy liší a v čem si jsou
podobné? Vysvětlete, proč jeden z autorů je představitelem
katolického baroka a druhý protestantského baroka?
S jakými nizozemskými městy jsou spojeni Rubens a Rembrandt?
Kde na současné mapě Evropy bychom našli Vlámsko?
Noční hlídka je nejslavnější a zároveň velmi moderní
skupinový portrét. Rembrandt obraz dokončil v roce 1642.
Obraz připomíná fotografický snímek okamžiku, postavy
nestojí v řadě vedle sebe, ale pohybují se, jsou dramaticky
osvětleny a zachyceny jako zcela individuální osoby.
Kdo je podle vás klíčovou postavou tohoto obrazu?
Pro zvídavé: Zjistěte, jaký měl tento obraz osud a jak
ovlivnil životní příběh samotného autora?
► Které z Moliérových her se
hrají i v současnosti?
První porcelán přivezl z Číny
do Evropy slavný benátský
cestovatel Marco Polo roku
1292. V Evropě byl velmi
vyhledávaným zbožím, jeho
cena však byla nesmírně
vysoká, tajemství jeho výroby
se podařilo odhalit až v roce
1709 zásluhou alchymisty,
šikovného lékárníka a
dobrodruha J. F. Böttgera
[betgera]. Ten pod hrozbou
vězení pro podvody vyrobil pro
saského kurfiřta a polského
krále Augusta Silného první
porcelán v Evropě.
Následně byla založena
v Míšni (Meiβen) první
porcelánka, která již od 30. let
vyráběla první rokokové
figurky a zásobovala královské
dvory i zámecká sídla řadou
porcelánových souprav.
K nejslavnějším bezesporu
patří soubor zdobený tzv.
cibulovým vzorem. Výroba
porcelánu se postupně rozšířila
do mnoha dalších zemí, což
umožnilo, že se objevil i ve
vrstvách, které si porcelán
původně dovážený z Číny
nemohly kvůli vysoké ceně
dovolit.
► Z čeho se vyrábí porcelán a
kterými vlastnostmi se liší od
první pod názvem Sevillský svůdce uvedl hru o donu Juanovi.
Zcela odlišné bylo divadlo francouzské, úzce spjaté s dvorem krále
Ludvíka XIV. Výjimečným autorem francouzského divadla této
doby byl dramatik, který pod jménem Molièr vytvořil celou řadu
dodnes známých komedií.
Hudba Se všeobecnou zálibou v divadle souvisí i vznik nové umělecké
hudebně dramatické formy – opery, která se během 17. století stala
nejtypičtějším barokním uměním vůbec. Jejím zakladatelem byl
italský hudební skladatel Claudio Monteverdi (žil v letech 1567–
1643). Z pozdějších barokních tvůrců vynikají vedle italských
skladatelů, jako byl například Antonio Vivaldi [antónjo vivaldy]
(žil v letech 1678–1741), zejména němečtí hudebníci. V Anglii
působil Georg Fridrich Händel [hendl] (žil v letech 1685–1759)
autor mnoha oper, oratorií. Za vrcholného mistra barokní hudby je
pokládán lipský varhaník a kantor Johann Sebastian Bach (žil
v letech 1685–1750), který patří bezesporu mezi nejslavnější
hudební skladatele všech dob.
Barokní hudba byla velmi vznešená, majestátní. Vedle opery
vznikaly další nové hudební formy – například sonáta, fuga,
oratorium. Italská opera se stala brzy nepostradatelnou kulturní
součástí všech evropských panovnických a šlechtických dvorů.
Oblíben byl zejména její výrazný prvek – árie. Objevují se i nové,
dokonaleji znějící hudební nástroje. V chrámové hudbě dominují
samozřejmě varhany.
Hudba stejně jako divadlo se rozšířila do všech vrstev společnosti,
s tím souvisí i vznik koncertního života tak, jak jej známe dnes.
Byly založeny první koncertní sály, do nichž měl za vstupné
přístup každý.
Rokoko Za vlády Ludvíka XV. (1715–1774) se ve Francii objevil nový
umělecký sloh – rokoko, který svou lehkostí a dekorativností více
odpovídal zálibám urozené společnosti. Nový galantní styl, který
přinášel i vtip, hravost, fantazii, zjemnělost, si brzy našel příznivce
v celé Evropě, vedle německých zemí, v Rakousku, v českých
zemích i v Rusku.
Na rozdíl od baroka nevytvářel nový sloh velká monumentální
díla, zaměřoval se především na soukromý život jednotlivce, na
výzdobu a vnitřní vybavení interiérů, a také na módu, způsob
odívání a nejrůznější doplňky. Snad nejcharakterističtějšími jsou pro
rokoko výrobky z porcelánu. Drobné umělecké i užitkové předměty
(např. miniatury) a nábytek byly přístupné nejen bohaté šlechtě, ale
pronikaly i do většiny měšťanských, a dokonce i zámožnějších
selských domácností.
Svůj název získalo rokoko podle francouzského slova rocaille [rokaj], kterým se
označovali oblíbené ornamenty napodobující tvar mušle, připomíná tvar ušního
boltce. Na více jak 40 let se stalo vyhledávaným slohem v úpravě a výzdobě
interiérů a životním stylem šlechty 18. století. V rokokově zařízeném pokoji
nesměl chybět zdobený nábytek, broušená zrcadla, luxusní tapety, či drobné
porcelánové sošky, které zobrazovaly eleganci bezstarostných galantních her.
Milostná dobrodružství, hravé špásování dam s jejich kavalíry byly nejčastějším
běžné keramiky?
► Kterou barvou se vyznačuje
cibulový vzor?
► Zjistěte, která francouzská
porcelánka je nejstarší a kde
byla v českých zemích
založena první porcelánka.
► Vysvětlete, proč
porcelánová plastika je
typickou ukázkou rokokové
tvorby.
Slovníček pojmů:
religiozita – zbožnost
Knihovnička:
Thomas R. Hoffmann: Jak
poznáme? Umění baroka Bohumil Mráz, Marcela
Mrázová: Encyklopedie
světového malířství
Filmotéka:
Nebezpečné známosti, režie:
Stephen Frears (1988)
Rembrandt, režie: Charles
Matton (1999)
Valmont, režie: Miloš Forman
(1989)
tématem i rokokového malířství (viz níže obraz s názvem „Houpačka“).
Oblíbenou technikou se v tomto období stal pastel. Rokoková hravost a záliba
v galantnosti ovlivnila i literaturu, vedle galantního eposu se pěstovala zejména
milostná lyrika.
Zjistěte, kteří malíři patří mezi rokokové tvůrce, čím se vyznačuje jejich
malba?
Rokokový styl se uplatnil také v oblékání, šlo o velmi nákladnou módu, kterou si
mohla dovolit jen bohatá dvorní šlechta. Součástí dámského šatníku se stala vedle
korzetu široká krinolína, nezbytným doplňkem byly i střevíčky na vysokém
podpatku zdobené krajkou. Dámy ani jejich kavalíři se neobešli bez pudru, paruky
a parfémů, které měly zakrýt nepříjemný tělesný zápach. Voda byla obecně
považována za nebezpečnou, hygiena se v době baroka ani rokoka příliš
nepěstovala. Ozdobou rokokových krasavic byl účes, složité často až metrové
umělecké dílo zůstávalo beze změny na hlavě i více jak týden, dámy proto musely
spát vsedě, ale jejich nezbytným módním doplňkem byla i drbátka na vši, kterým
se ve složitých nečesaných účesech velmi dařilo.
K čemu sloužila krinolína?
Zjistěte, odkud vzal svůj název pomáda.
Od 60. let 18. století byl však pro svou bezstarostnost a
myšlenkovou prázdnotu a povrchnost ostře kritizován, asymetrické
dekorativní rokoko vystřídal v umění rozvážný klasicismus, myšlení
18. století ovládli osvícení filosofové.
Otázky a úkoly:
1. Proč je baroko považováno za první světový univerzální životní
styl? Vyhledejte stavby, které dokazují, že baroko se rozvíjelo i
mimo Evropu.
2. Jaké byly charakteristické rysy baroka v architektuře?
3. Vyjmenujte nejznámější barokní tvůrce 17. století mezi
architekty, sochaři, malíři a hudebníky.
4. Jak se projevovalo baroko v divadle a hudbě?
5. Co se označuje jako rokoko?
6. Vyznačte na mapě Evropy hlavní města zemí, v nichž se nejvíce
rozvíjelo baroko. Připravte si ve dvojicích obrazového průvodce po
těchto městech s popisem nejvýznamnějších barokních památek,
které v nich lze navštívit.
7. Ve skupinách si připravte medailon významné osobnosti
barokního umění a předveďte jej formou divadelního představení,
nezapomeňte přitom ani na kulisy a hudbu.