ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE · Web viewvyhlášky č. 170/2010 Sb., o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech

IV.

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

k vyhlášce o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností

2021

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACESHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA

1. Základní identifikační údaje

Název návrhu: Vyhláška o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností

Zpracovatel / zástupce předkladatele:

Ministerstvo životního prostředí

Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte

Patnáctým dnem po dni jejího vyhlášení

Implementace práva EU: Ano

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ)

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a o odpadních bateriích a akumulátorech

2. Cíl návrhu vyhlášky

- Stanovení minimálního rozsahu a způsobu vedení informačních kampaní ze strany výrobců a kolektivních systémů

- Stanovení požadavků na shromažďovací prostředky pro baterie a akumulátory s obsahem lithia a na další nakládání s nimi s ohledem na zajištění vyšších bezpečnostních standardů

- Stanovení minimálního rozsahu ověření údajů, které výrobci vykazují kolektivním systémům, nebo je kolektivní systémy vykazují Ministerstvu životního prostředí

- Stanovení technických požadavků na demontáž, soustřeďování, skladování a zpracování odpadních elektrozařízení a seznamu vybraných technických norem relevantních pro zpracování elektrozařízení

3. Agregované dopady návrhu vyhlášky/nařízení vlády

3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ne

V souvislosti s přijetím vyhlášky bude potřeba upravit formulář pro zasílání roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru výrobků s ukončenou životností prostřednictvím ISPOP, a s tím provést související úpravu Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH). S úpravou formuláře v ISPOP jsou spojeny jednorázové náklady 700 tis. Kč na straně CENIA na zadání této zakázky, dále náklady 300 tis. Kč na

1

propojení se systémem ISOH a zabezpečení nové datové struktury v ISOH, a dále administrativní zátěž ve výši 153 tis. Kč na přípravu a koordinaci této zakázky. Spolu s tím dojde k jednorázovému navýšení administrativní zátěže o 12 tis. Kč na straně pracovníků MŽP, které však bude zvládnuto v rámci stávajících personálních kapacit odboru odpadů.

Tyto náklady budou hrazeny z již schválených finančních prostředků kapitoly 315 - MŽP, bez dalších nároků na jejich navýšení.

3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne

3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano

- Navýšení nákladů výrobců (elektrozařízení, baterií a akumulátorů a pneumatik) a kolektivních systémů na realizaci osvětových kampaní cílených na spotřebitele za účelem zajištění zvýšení jejich participace na systémech zpětného odběru výrobků s ukončenou životností - okolo 3 - 5 % z ročního obratu, což činí cca 1 až 10 mil. Kč/rok (většina KS již tyto náklady na osvětu vynakládá)

- Navýšení nákladů výrobců a kolektivních systémů na nové požadavky na shromažďovací prostředky pro baterie a akumulátory s obsahem lithia a na další nakládání s nimi s ohledem na zajištění vyšších bezpečnostních standardů (minimalizace rizik závažných havárií v důsledku vysoké reaktivity baterií a akumulátorů s obsahem lithia).

- Navýšení nákladů kolektivních systémů na zajištění auditů vlastních evidencí a dat vykazovaných na straně jejich smluvních partnerů (zajištění vyšší relevantnosti vykazovaných dat) - celkové náklady na audity výrobců a míst zpětného odběru a zpracování jsou cca 2 % z celkového ročního obratu, což činí dle velikosti KS zhruba 0,5 až 10 mil. Kč/rok (některé KS již náklady na tyto audity vynakládají).

- Navýšení nákladů zpracovatelů elektrozařízení na zajištění auditu (ověřování normativních požadavků WEEELABEX vycházejících ze standardů souboru norem nazývaných „CENELEC“) – 35 – 100 tis. Kč (jednorázově).

3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ano

Nepřímé dopady související se snížením nákladů obcí na realizaci informačních kampaní cílených na občany za účelem zajištění zvýšení jejich participace na obecních systémech třídění určitých odpadů.

3.5 Sociální dopady: Ne

3.6 Dopady na spotřebitele: Ano 2

Zajištění vyšší informovanosti spotřebitelů ohledně možností třídění (řádného nakládání) výrobků s ukončenou životností.

3.7 Dopady na životní prostředí: Ano

- Vyšší informovanost spotřebitelů povede k jejich vyššímu zapojení do systémů třídění odpadů, a tím ke snížení množství odpadů z výrobků s ukončenou životností, které bude třeba odstraňovat v rámci směsného komunálního odpadu (snížení množství směsných odpadů, zvýšení míry materiálového využití, a tím úspora primárních surovin/zdrojů).

- Regulace požadavků ve vztahu ke sběru lithiových baterií a akumulátorů zabrání vzniku havarijních událostí (požárů), a s tím spojeným negativním externalitám (znehodnocení vytříděných odpadů, vznik odpadů z odstranění požářiště, znečištění různých složek životního prostředí v důsledku požárů a jejich hašení).

- Stanovením norem pro zpracování elektrozařízení dojde ke snížení rizika kontaminace životního prostředí nežádoucími látkami vznikajícími během zpracování elektroodpadů a zvýší se účinnost procesů recyklace u řady zpracovatelů.

3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne

3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne

3.10 Korupční rizika: Ne

3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne

3

ObsahZávěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace.....................................................................1

1 Důvod předložení a cíle.....................................................................................................6

1.1 Název.........................................................................................................................6

1.2 Definice problému.......................................................................................................6

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti........................................................7

Nařízení Komise (EU) č. 1103/2010 ze dne 29. listopadu 2010, kterým se stanoví pravidla podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES týkající se označování kapacity přenosných sekundárních (schopných opětovného nabití) a automobilových baterií a akumulátorů,..........................................................................................................................8

Nařízení komise EU č. 493/2012 ze dne 11. června 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES,.................................................8

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/2008/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic ve znění směrnice 2018/851/EU ze dne 30. května 2018..............................................................................................................................8

1.4 Identifikace dotčených subjektů..................................................................................9

1.5 Popis cílového stavu...................................................................................................9

1.6 Zhodnocení rizika.......................................................................................................9

2 Informování konečného uživatele a osvětová činnost..........................................10

2.1 Důvod předložení a cíle............................................................................................10

2.1.1 Definice problému.............................................................................................10

2.1.2 Popis cílového stavu.........................................................................................10

2.1.3 Zhodnocení rizika..............................................................................................11

2.1.4 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti..............................................11

2.1.5 Identifikace dotčených subjektů........................................................................12

2.2 Návrh variant řešení.................................................................................................12

2.2.1 Varianta 0..........................................................................................................12

2.2.2 Varianta 1..........................................................................................................12

2.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů...............................................................................12

a) Varianta 0.....................................................................................................................12

b) Varianta 1.....................................................................................................................13

2.3.1 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant............................................................15

2.4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení.........................................17

4

3 Technické požadavky na místa, kde je nakládáno s bateriemi a akumulátory s obsahem lithia.........................................................................................................................................17








3.2.1 Varianta 0..........................................................................................................18

3.2.2 Varianta 1..........................................................................................................18


a) Varianta 0.....................................................................................................................19

b) Varianta 1.....................................................................................................................19



4 Minimální rozsah ověření údajů o množství výrobků s ukončenou životností.................21








4.2.1 Varianta 0..........................................................................................................22

4.2.2 Varianta 1..........................................................................................................22


a) Varianta 0.....................................................................................................................23

b) Varianta 1.....................................................................................................................23



5 Technické požadavky na zpracování odpadních elektrozařízení....................................26








5.2.1 Varianta 0..........................................................................................................27

5.2.2 Varianta 1..........................................................................................................27


a) Varianta 0.....................................................................................................................27

b) Varianta 1.....................................................................................................................27



6 Roční zpráva o výrobcích s ukončenou životností..........................................................30








6.2.1 Varianta 0..........................................................................................................31

6.2.2 Varianta 1..........................................................................................................32


a) Varianta 0.....................................................................................................................32

b) Varianta 1.....................................................................................................................32


7 Implementace doporučené varianty a vynucování..........................................................33

8 Přezkum účinnosti regulace.............................................................................................33

9 Konzultace a zdroje dat...................................................................................................33

10 Seznam použitých zkratek...............................................................................................34

11 Kontakt na zpracovatele RIA...........................................................................................35

1 Důvod předložení a cíle

1.1 NázevNávrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností

6

1.2 Definice problému V současnosti je v oblasti výrobků s ukončenou životností identifikováno několik problémů, které by měla tato vyhláška řešit. Vyhláška by měla zejména zlepšit nakládání s výrobky s ukončenou životností a zajistit dosažení recyklačních cílů, a to jak zvýšením informovanosti konečných uživatelů ohledně nakládání s výrobky s ukončenou životností, kteří do procesu zpětného odběru vstupují jako první a základním předpokladem pro fungování celého systému zpětného odběru a recyklace je, aby výrobky s ukončenou životností byly odloženy na místa k tomu určená, tak zlepšením postupů při zpracování a dalším nakládání s výrobky s ukončenou životností. V neposlední řadě by tato vyhláška měla řešit problém evidencí a zaměřit se na zlepšení a ověřování vykazovaných dat týkajících se těchto výrobků.

Podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech jsou zpracovatelé odpadních elektrozařízení při nakládání a zpracování vázáni určitými minimálními požadavky na technické vybavení a postupy, které jsou definovány ve vyhlášce č. 352/2005 Sb. Současně jsou zde definovány požadavky na minimální využití odpadních elektrozařízení. Dané požadavky jsou nicméně formulovány velmi obecně, a je diskutabilní, zda ze strany všech zpracovatelů dochází vždy k jejich dodržování.

Dále zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech stanovuje povinnost provádět osvětovou či informační činnost týkající se zpětného odběru výrobků s ukončenou životností, nicméně relevantní povinnosti pro jednotlivé skupiny výrobků zde dosud byly stanoveny legislativně nejednotně a věcně velmi variabilně. V praxi je tedy problém rozdílný způsob a úroveň vedení informačních kampaní mezi výrobci plnícími povinnosti zpětného odběru individuálně, kteří většinou propagační a osvětovou činnost neprovádí vůbec a výrobci plnícími prostřednictvím kolektivních systémů. Podobně i mezi jednotlivými kolektivními systémy se kvalita a intenzita těchto aktivit také velmi liší.

Také u vykazovaných evidencí je problém rozdílný způsob a úroveň mezi kolektivními systémy a je diskutabilní, zda údaje o výrobcích uváděných na trh a míře jejich sběru, které jsou vykazovány ministerstvu životního prostředí, reálně odrážejí skutečnost. Je tedy potřeba sjednotit podmínky, neboť některé organizace každoročně vynakládají nemalé finanční náklady na řádné ověření svých evidencí, a jiné nikoliv. Potřeba zavedení kontrolních mechanismů na straně kolektivních systémů vyplývá i ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/851/EU ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 98/2008/ES o odpadech.

Definováním přesnějších požadavků na pořádání informačních kampaní, postupy při zpracování a dalším nakládání s výrobky s ukončenou životností a na vedení evidencí těchto výrobků spolu s důsledným ověřováním vykazovaných dat by mělo omezit riziko nesplnění cílů ohledně dosažení minimální úrovně sběru, zpracování a využití výrobků s ukončenou životností, které jsou stanoveny směrnicí 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízení a směrnicí 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a o odpadních bateriích a akumulátorech.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblastiNa úrovni EU je nakládání s výrobky s ukončenou životností upraveno několika právními předpisy, které jsou pro ČR závazné.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ)

7

Nařízení Komise (EU) č. 2019/290 ze dne 19. února 2019, kterým se stanoví formát pro registraci a podávání zpráv výrobců elektrických a elektronických zařízení do registru

Nařízení Komise (EU) č. 2017/699 ze dne 18. dubna 2017, kterým se stanoví společná metodika pro výpočet hmotnosti elektrických a elektronických zařízení (EEZ) uvedených na trh každého členského státu a společná metodika pro výpočet hmotnosti produkce odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) v každém členském státě

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS,

Nařízení Komise (EU) č. 1103/2010 ze dne 29. listopadu 2010, kterým se stanoví pravidla podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES týkající se označování kapacity přenosných sekundárních (schopných opětovného nabití) a automobilových baterií a akumulátorů,

Nařízení komise EU č. 493/2012 ze dne 11. června 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES,

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/2008/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic ve znění směrnice 2018/851/EU ze dne 30. května 2018.

V rámci legislativy ČR bylo nakládání s výrobky s ukončenou životností řešeno v rámci zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a na něj navazujících prováděcích právních předpisů:

Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi

Vyhláška č. 248/2015 Sb., o podrobnostech provádění zpětného odběru pneumatik

Vyhláška č. 170/2010 Sb., o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků

Během roku 2018 byly ze strany EU schváleny změny několika směrnic regulujících odpadové hospodářství (tzv. „balíček oběhového hospodářství“), přičemž pro oblast výrobků s ukončenou životností je nejdůležitější změna směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98 o odpadech a o zrušení některých směrnic (tzv. rámcová směrnice o odpadech). S ohledem na nezbytnost provedení transpozice nových evropských předpisů, potřebu zcela nové koncepce i detailní úpravy problematiky odpadového hospodářství byla oblast výrobků s ukončenou životností vyčleněna ze zákona o odpadech a byl vytvořen nový zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností, který řádně prošel legislativním procesem a je účinný od 1. ledna 2021. Tato vyhláška tedy navazuje na nový zákon o výrobcích s ukončenou životností a mj. nahrazuje prováděcí právní předpisy k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech.

8

1.4 Identifikace dotčených subjektůa) Výrobci elektrozařízení, baterií a akumulátorů a pneumatik

a) Místa zpětného odběru a svozu výrobků s ukončenou životností

b) Zpracovatelé výrobků s ukončenou životností

c) Provozovatelé kolektivních systémů působící v oblasti výrobků s ukončenou životností

1.5 Popis cílového stavuCílem této vyhlášky je zlepšení nakládání s výrobky s ukončenou životností a dosažení recyklačních cílů, a to jak zvýšením informovanosti konečných uživatelů ohledně nakládání s výrobky s ukončenou životností, tak zlepšením a ověřováním vykazovaných evidencí těchto výrobků, a dále zlepšením postupů při zpracování a dalším nakládání s výrobky s ukončenou životností.

Vyhláška stanovuje minimální rozsah a způsob vedení informačních kampaní, jehož hlavním cílem je zajistit dostatečnou informovanost konečných uživatelů o vhodných způsobech nakládání a odstraňování výrobků s ukončenou životností, jakož i o nepříznivých dopadech na životní prostředí při nevhodném odstraňování.

Vyhláška dále stanovuje technické požadavky na demontáž, soustřeďování, skladování a zpracování odpadních elektrozařízení a seznam vybraných technických norem relevantních pro zpracování elektrozařízení s cílem maximálního využití elektroodpadů v návaznosti na cíle směrnice 2012/19/EU a zajištění vysokého standardu na základě prevence a snižování negativních dopadů zpracování odpadních elektrozařízení na životního prostředí a lidské zdraví i bezpečnost. Obdobně vyhláška stanovuje technické požadavky na shromažďovací prostředky a plochy v místech zpětného odběru, skladování a zpracování baterií a akumulátorů s obsahem lithia, s cílem zamezit zdravotním a bezpečnostním rizikům při jejich nakládání.

Vyhláška dále stanovuje rozsah a způsob vedení evidencí a také minimální rozsah ověření údajů, které vykazují výrobci či kolektivní systémy, s cílem řádného vykazování množství zpětně odebraných a zpracovaných výrobků s ukončenou životností pro účely splnění povinnosti minimálního množství zpětného odběru a využití výrobků s ukončenou životností ze strany výrobců, resp. kolektivních systémů.

1.6 Zhodnocení rizikaPři ponechání současného stavu hrozí riziko nesplnění cílů ohledně dosažení minimální úrovně sběru, zpracování a využití výrobků s ukončenou životností, které jsou stanoveny směrnicí 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízení a směrnicí 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a o odpadních bateriích a akumulátorech. Při nesplnění cílů směrnic, týkajících se požadované úrovně sběru a využití výrobků s ukončenou životností, hrozí České republice riziko infringementu a následných sankcí ze

9

strany EU. S ohledem na soudní praxi lze reálně očekávat, že v případě ČR by výše paušální pokuty i penále mohla být cca 10 000 € denně (tj. cca 270 000 Kč denně, tj. cca 8 370 000 Kč měsíčně) a 2 000 000 € jednorázově (tj. cca 54 mil. Kč). Tyto náklady by byly hrazeny z rozpočtové kapitoly resortu, který je gestorem, tedy v tomto případě z rozpočtu MŽP.

Obdobné riziko České republice hrozí i z důvodu neimplementování požadavků směrnice 98/2008/ES o odpadech týkajících se zavedení patřičných mechanismů vnitřní kontroly dat na straně výrobců a kolektivních systémů.

Zároveň hrozí riziko ohrožení životního prostředí z důvodu odstraňování výrobků s ukončenou životností mimo místa k tomu určená konečnými uživateli, a z důvodu nevhodného nakládání, skladování a zpracování těchto výrobků. V tomto případě hrozí také zdravotní či bezpečnostní rizika.

2 Informování konečného uživatele a osvětová činnost

2.1 Důvod předložení a cíle

2.1.1 Definice problému Výrobci nebo kolektivní systémy mají dle zákona o odpadech již v současnosti povinnost provádět osvětovou či informační činnost týkající se zpětného odběru výrobků s ukončenou životností, nicméně relevantní povinnosti pro jednotlivé skupiny výrobků zde dosud byly stanoveny legislativně nejednotně a věcně velmi variabilně. Reálně dnes výrobci plnící povinnosti zpětného odběru individuálně většinou propagační a osvětovou činnost neprovádí vůbec nebo jen ve velmi omezené míře, neboť jim stávající legislativa tyto povinnosti prakticky nestanovovala. Za výrobce, kteří zajišťují povinnosti zpětného odběru prostřednictvím kolektivních systémů, provádí osvětovou a propagační činnost kolektivní systém. Většina kolektivních systémů dosud vynakládá na osvětu a vzdělávání konečných uživatelů jednotky procent ze svého rozpočtu (přibližně okolo 5 %).

Jako problém je tedy možné identifikovat rozdílný způsob a úroveň vedení informačních kampaní mezi výrobci plnícími povinnosti zpětného odběru individuálně a prostřednictvím kolektivních systémů, ale současně se také velmi liší kvalita a intenzita těchto aktivit mezi jednotlivými kolektivními systémy. To má samozřejmě také vliv na množství vynaložených finančních prostředků na straně daných výrobců či kolektivních systémů.

Vyhláška tedy stanovuje minimální rozsah a způsob vedení či realizace informačních kampaní a jejich zaměření na konkrétní cílové skupiny konečných uživatelů, čímž by mělo dojít ke sjednocení podmínek pro všechny výrobce i kolektivní systémy a vytvoření tak spravedlivějšího prostředí.

2.1.2 Popis cílového stavuHlavním cílem je zvýšení informovanosti spotřebitelů o vhodných způsobech nakládání a odstraňování výrobků s ukončenou životností, jakož i o nepříznivých dopadech na životní prostředí vyplývajících z jejich odstraňování mimo místa k tomu určená nebo z jiných nevhodných způsobů jejich odstraňování.

10

Druhým cílem je sjednocení podmínek ohledně vedení informačních kampaní pro všechny výrobce i kolektivní systémy a vytvoření tak spravedlivějšího prostředí z hlediska alokace nákladů.

2.1.3 Zhodnocení rizikaV případě nedostatečné informovanosti spotřebitelů může být s výrobky s ukončenou životností nakládáno nevhodným způsobem, čímž se např. zvýší náklady na úklid odpadních elektrozařízení a pneumatik pohozených volně v prostředí nebo na černých skládkách, kde budou představovat následnou zátěž a rizika pro životní prostředí. Zároveň při odstraňování výrobků s ukončenou životností mimo místa k tomu určená hrozí riziko, že nebudou splněny požadavky na dosažení minimální požadované úrovně sběru a využití výrobků s ukončenou životností stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízení a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a nedojde k následné řádné recyklaci těchto výrobků s ukončenou životností.

2.1.4 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Určité informační povinnosti stanovuje výrobcům již dnes současný zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, avšak tyto povinnosti jsou velmi minimalistické, legislativně i věcně pro jednotlivé výrobkové skupiny definované odlišně, a úplně chybí stanovení alespoň základních požadavků, jak mají být dané informační aktivity vykonávány. Např. u baterií a akumulátorů (§ 31d zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech) je výrobce povinen písemně informovat konečného uživatele o způsobu zajištění zpětného odběru nebo odděleného sběru, a to prostřednictvím seznamu míst zpětného odběru; o možných negativních účincích látek používaných v bateriích nebo akumulátorech na životní prostředí a lidské zdraví; a o významu grafického symbolu pro oddělený sběr nebo zpětný odběr (škrtnutá popelnice). U elektrozařízení je povinnost informovat spotřebitele definována pouze jako součást návrhu na zápis do Seznamu výrobců elektrozařízení, a to prostřednictvím vyhlášky č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi, kdy v příloze č. 3, části III., řádku č. 56 je požadována příloha s popisem způsobu informování o úloze konečného uživatele v opětovném použití elektrozařízení a materiálovém nebo jiném využití elektroodpadů a o možných škodlivých vlivech nebezpečných látek obsažených v elektrozařízeních na životní prostředí a na lidské zdraví. Nejnovější legislativní úpravu pak v rámci zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech představuje agenda pneumatik, která provozovatelům kolektivních systémů stanovuje v § 38f odst. 3 povinnost informovat konečné uživatele zejména prostřednictvím informačních kampaní o způsobu zajištění zpětného odběru použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik včetně zveřejňování aktuálního seznamu míst zpětného odběru. Rozsah či způsob provádění těchto informačních kampaní však již zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech blíže nedefinuje.

V roce 2018 došlo ke schválení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/851/EU ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 98/2008/ES o odpadech. Čl. 8a směrnice o odpadech tak nově stanovuje v odst. 2 povinnost, že členské státy musí přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby držitelé odpadů, na které se zaměřují systémy rozšířené

11

odpovědnosti výrobce zavedené v souladu s čl. 8 odst. 1, byli informováni o opatřeních na předcházení vzniku odpadů, o centrech pro opětovné použití a pro přípravu k opětovnému použití, o systémech zpětného odběru a sběru odpadu a o předcházení znečišťování odpadky (littering). Citovaný čl. 8a evropského předpisu pak v odst. 4 písm. a) dále stanovuje, že dané náklady mají nést právě výrobci. Tento přístup je ostatně plně v souladu s principem rozšířené odpovědnosti výrobce, která je založena jednotlivými výrobkovými směrnicemi.

2.1.5 Identifikace dotčených subjektů

a) Výrobci elektrozařízení,

b) Výrobci baterií a akumulátorů,

c) Výrobci pneumatik

d) Provozovatelé kolektivních systémů

2.2 Návrh variant řešení

2.2.1 Varianta 0Současné prováděcí právní předpisy zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech nijak neupravují způsob, jakým má být v rámci osvětové činnosti prováděno informování konečných uživatelů elektrozařízení, baterií a akumulátorů nebo pneumatik.

2.2.2 Varianta 1Nová vyhláška stanovuje minimální rozsah a způsoby vedení informačních kampaní a jejich zaměření na konkrétní cílové skupiny konečných uživatelů vybraných výrobků.

2.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

a) Varianta 0

V případě že by nová vyhláška neupravovala rozsah a způsob vedení informačních kampaní cílených na konečné uživatele, budou i nadále přetrvávat rizika spojená s neznalostí konečných uživatelů a možností výskytu nevhodného nakládání s výrobky s ukončenou životností mimo místa k tomu určená, což může představovat následnou zátěž a rizika pro životní prostředí. Zároveň informování konečných uživatelů je jednou z možností, jak lze navýšit procentuální podíl zpětně odebraných výrobků a splnit tak požadavky na dosažení minimálních požadovaných úrovní sběru a využití výrobků s ukončenou životností stanovených směrnicí 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízení a směrnicí 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech. Při nesplnění cílů směrnic, týkajících se požadované úrovně sběru a využití výrobků s ukončenou životností, hrozí České republice riziko infringementu a následných sankcí ze strany EU.

Tato varianta nemá dopady na výrobce vybraných výrobků v podobě dodatečných nákladů na vedení kampaní. Na druhou stranu nedostatečná osvěta konečných uživatelů může vést

12

k nevhodnému odstraňování výrobků s ukončenou životností mimo místa určená ke zpětnému odběru, čímž se navyšují náklady na úklid volně pohozených výrobků s ukončenou životností a na úklid černých skládek. Tyto náklady nesou vlastníci daných pozemků, zejména obce, kraje nebo stát, a to prostřednictvím státních příspěvkových organizací (např. Ředitelství silnic a dálnic) nebo státních podniků (např. Lesy ČR).

b) Varianta 1

Vyhláška rozvádí povinnost informování konečných uživatelů vybraných výrobků a stanovuje konkrétní způsoby a informační prostředky, které mají napomoci ke změně postoje konečných uživatelů k nakládání s odpadem z výrobků s ukončenou životností, zdůrazňovat důležitost třídění a osobní odpovědnost konečných uživatelů. Dále je definována cílová skupina obyvatelstva, na kterou by se měla osvětová činnost zaměřit, a tou jsou děti a dospělé osoby v produkčním věku. Kampaně by se měly především zaměřovat na děti (ve věku 6 – 15 let), neboť u této skupiny je největší pravděpodobnost vzniku nových vzorců chování jako budoucích konečných uživatelů daných výrobků s budoucím pozitivním dopadem na změny v nakládání s odpady z výrobků s ukončenou životností. Výrobci a kolektivní systémy tak budou povinni využívat prakticky všechny dostupné informační kanály s tím, že bude ponecháno na jejich volbě, které z těchto kanálů budou prioritizovat.

Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Stanovením jasných požadavků na osvětovou a propagační činnost by mělo dojít ke zvýšení informovanosti občanů o vhodných způsobech nakládání a odstraňování výrobků s ukončenou životností a snížení rizika ohledně nesplnění cílů požadované úrovně sběru a využití výrobků s ukončenou životností, za což hrozí ČR sankce ze strany EU. Opatření nebudou mít dopad na zvýšení nákladů státního rozpočtu.

Dopady na podnikatelské prostředí

Vyhláška definuje, že pro osvětové aktivity mají výrobci (elektrozařízení, baterií a akumulátorů, pneumatik) využít každoročně všechny následující způsoby a prostředky:

a) veřejné sdělovací prostředky s celostátní působností (televizní nebo rádiová vysílání),

b) elektronickou komunikaci (např. komunikace prostřednictvím sociálních sítí, webové prezentace, bannery),

c) osobní sdělení (školní vzdělávací akce, prodejní trhy, besedy),

d) tisk (noviny, časopisy) a obdobná on-line média.

Náklady na osvětovou činnost prostřednictvím výše uvedených prostředků se liší. Například měsíční nájem billboardu v Praze se dle lokality může pohybovat v rozmezí 3 – 14 tis. Kč. Cena za jeden 30 sekundový rozhlasový spot se pohybuje přibližně mezi 3 – 5 tis. Kč. V případě TV spotu se cena odvíjí od procenta cílové skupiny, která sleduje danou reklamu. Za půlminutový TV spot, na který se dívá jedno procento z cílové skupiny, se cena pohybuje

13

v nižších řádech desítek tisíc korun v závislosti na vysílacím čase. Mimo výše uvedené náklady na reklamu je zapotřebí počítat i s náklady na výrobu daného typu reklamy1.

Asi největší projekt cílený na osvětovou činnost dětí je školní recyklační program „Recyklohraní aneb Ukliďme si svět“, v němž je v současnosti registrováno více než 3 700 školských zařízení z celé ČR. Tento projekt, který vznikl pod záštitou MŠMT České republiky, je cílený na výchovu žáků či studentů MŠ, ZŠ a SŠ v oblasti třídění a recyklace baterií a použitých drobných elektrozařízení. Zájemci o praktickou výuku třídění a recyklace se mohou zapojit do nejrůznějších sběrových akcí na podporu zpětného odběru použitých baterií a drobného elektrozařízení. Součástí vzdělávacího programu jsou např. projekty Recyklované pohádky, Recyklace očima mladého vědce nebo Mladí vědci bádají. Program je finančně podporován kolektivními systémy ASEKOL, ECOBAT a ELEKTROWIN. Ostatní kolektivní systémy (výrobci), které jsou na trhu, samozřejmě také čerpají benefity z existence tohoto výukového programu, přestože se na jeho financování nijak nepodílí.

Předpokládáme, že definováním konkrétních požadavků na osvětovou a propagační činnost by mělo dojít ke sjednocení podmínek ohledně vedení informačních kampaní pro všechny výrobce i kolektivní systémy.

Pro kolektivní systémy, které již v současnosti plní řádně povinnosti týkající se osvěty konečných uživatelů, navržená varianta nepředstavuje dodatečnou finanční ani jinou zátěž. Většina kolektivních systémů vynakládá na osvětu a vzdělávání konečných uživatelů jednotky procent ze svého rozpočtu (přibližně okolo 3-5 %), což činí dle velikosti KS zhruba 1 až 10 mil. Kč/rok (u elektrozařízení a baterií a akumulátorů). U pneumatik se náklady na osvětu pohybují v řádu nižších stovek tis. Kč/rok. Naopak pro výrobce plnící individuálně, kteří osvětové kampaně nepořádají vůbec, stejně jako provozovatelé kolektivních systémů, kteří informační kampaně neprovádí v požadované míře, bude stanovení konkrétních způsobů vedení informačních a osvětových kampaní znamenat navýšení nákladů.

Dopady na územní samosprávné celky

Předpokládá se, že opatření by mohla mít pozitivní dopad v podobě úspory rozpočtu obcí, neboť výrobci budou motivování spolupracovat s obcemi při realizaci osvětových kampaní.

Zároveň nepřímý pozitivní dopad lze spatřovat i ve snížení nákladů na odstraňování výrobků s ukončenou životností v rámci směsného komunálního odpadu a z černých skládek, především odpadních elektrozařízení a pneumatik, neboť se předpokládá, že vyšší informovaností konečných uživatelů by mělo dojít ke snížení odstraňování výrobků s ukončenou životností mimo místa k tomu určená.

Dopady na spotřebitele

Stanovením jasných požadavků na osvětovou a propagační činnost by mělo dojít ke zvýšení informovanosti spotřebitelů (konečných uživatelů) o důležitosti zpětného odběru, o vhodných způsobech nakládání a odstraňování výrobků s ukončenou životností, a zároveň o negativních důsledcích nevhodného chování a jeho dopadů na životní prostředí.

1http://ekonomika.idnes.cz/na-sporu-inzerentu-s-novou-vydelaly-male-televize-fwi-/ekoakcie.aspx?c=A130419_223051_ekoakcie_brm; http://www.mojebillboardy.cz/hledat/index/search_county/10-praha/search_billboardtype/1; http://www.rozhlas.cz/reklama/cenik/_zprava/1303159

14

Dopady na životní prostředí

Vyšší informovanost konečných uživatelů o negativních důsledcích nevhodného nakládání s výrobky s ukončenou životností by měla vést k vyššímu zapojení občanů do systémů třídění odpadů, a tím ke snížení množství odpadů z výrobků s ukončenou životností mimo místa k tomu určená, kde by představovaly následnou zátěž a rizika pro životní prostředí.

Zároveň odstraněním výrobků s ukončenou životností prostřednictvím systému zpětného odběru dojde ke zpracování a recyklaci těchto výrobků a snížení množství směsných odpadů. Navíc vhodným zpracováním těchto výrobků (recyklací) dochází ke zvýšení míry materiálového využití, a tím k úspoře materiálů a energií (primárních surovin/zdrojů).

2.3.1 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Tabulka 1: Porovnání nákladů a přínosů

Varianta Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Varianta 0

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

V případě nízké úrovně sběru a využití výrobků s ukončenou životností hrozí riziko infringementu

Pokuty v řádu mil.

Kč

Podnikatelské prostředí

Freeriding některých KS a individuálních výrobců v oblasti pořádání kampaní na úkor jiných KS

****


Nižší informovanost konečných uživatelů o důležitosti zpětného odběru a negativních důsledcích nevhodného nakládání s výrobky s ukončenou životností

***

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Náklady na odstraňování odpadních elektrozařízení a pneumatik z černých skládek

**

Životní prostředí

15

Riziko znečištění životního prostředí úniky látek z odpadních elektrozařízení, autobaterií apod.

**

Varianta 1


Zvýšením informovanosti konečných uživatelů se zvýší úroveň sběru a využití výrobků s ukončenou životností a sníží se riziko nesplnění cílů Směrnic EEZ a následného infringementu

*****


Narovnání podmínek pro všechny výrobce a KS v oblasti pořádání informačních kampaní

****

Zvýšení nákladů pro výrobce, kteří dosud nepořádají informační kampaně v dostatečné míře

1-10 mil. Kč/rok dle

velikosti KS


Vyšší informovanost konečných uživatelů o důležitosti zpětného odběru a negativních důsledcích nevhodného nakládání s výrobky s ukončenou životností

***


Snížení nákladů na odstraňování odpadních elektrozařízení a pneumatik z černých skládek

**


Snížení rizika znečištění životního prostředí úniky látek z odpadních elektrozařízení, autobaterií apod.

***

Úspora materiálů a energií při recyklaci výrobků s ukončenou životností

***

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysokéU některých identifikovaných dopadů není možné kvantifikovat jejich konkrétní výši z důvodu nedostupnosti relevantních dat anebo nemožnosti odhadnout a vyčíslit budoucí chování dotčených subjektů. V takové situaci Závěrečná zpráva RIA tyto dopady vyhodnocuje kvalitativně formou slovního popisu a odstupňování předpokládané a konzultované míry dopadu pomocí ordinální škály,

16

která je pouze zjednodušeným souhrnem celého hodnocení dopadů regulace RIA. Symboly označují předpokládanou míru dopadu navrhované změny, která byla v procesu konzultací vyhodnocena v míře od velmi nízkého očekávaného dopadu (*) po velmi vysoký (*****).

2.4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení1. Varianta 12. Varianta 0

Doporučujeme přijmout variantu 1, která definuje konkrétní způsoby vedení informačních a osvětových kampaní a komunikační prostředky, které mají být při osvětě využívány. Tato varianta nastavuje jednotné podmínky pro všechny výrobce a kolektivní systémy ohledně vedení informační a osvětové činnosti. Pro kolektivní systémy, kteří již v současnosti plní řádně povinnosti týkající se osvěty konečných uživatelů, navržená varianta nepředstavuje dodatečnou finanční ani jinou zátěž. Naopak sjednocení podmínek zamezí freeridingu některých individuálně plnících výrobců, kteří se budou muset také podílet na informování konečných uživatelů.

Stanovením jasných požadavků na osvětovou a propagační činnost by mělo dojít ke zvýšení informovanosti občanů o vhodných způsobech nakládání a odstraňování výrobků s ukončenou životností. Tím by zároveň mělo dojít k navyšování míry zpětného odběru a využití výrobků s ukončenou životností, což je hlavním cílem opatření, která jsou zaměřená na informování konečných uživatelů.

3 Technické požadavky na místa, kde je nakládáno s bateriemi a akumulátory s obsahem lithia


3.1.1 Definice problému Baterie či akumulátory s obsahem Lithia (Li-baterie) jsou oproti ostatním bateriím a akumulátorům specifické svými nebezpečnými vlastnostmi, neboť jsou hořlavé a potenciálně i výbušné v důsledku v nich obsaženého relativně vysoce reaktivního lithia nebo jeho sloučenin. To může být problém zejména při nevhodném či dlouhodobém skladování či obecně při nakládání s těmito bateriemi. U Li-baterií existuje mnoho různých chemismů, které se navzájem vyznačují odlišnými vlastnostmi, což má zásadní význam pro recyklaci, sběr, třídění a zpracování odpadních Li-baterií. Systém sběru a zpracování Li-baterií, proto musí na tuto situaci reagovat tak, aby bylo zamezeno případným bezpečnostním rizikům při nesprávném nakládání.


Současně platný zákon o odpadech ani vyhláška č. 170/2010 Sb., o bateriích a akumulátorech se problematikou Li-baterií nezabývá. To platí i o směrnici 2006/66/ES, o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech, která problematiku Li-

17

baterií nijak speciálně nereguluje. Nový zákon o výrobcích s ukončenou životností tento nedostatek odstraňuje a problematiku nakládání s Li-bateriemi zásadně upravuje, resp. stanovuje určité minimální standardy pro nakládání s nimi s cílem eliminace identifikovatelných bezpečnostních rizik. Na základě této legislativní úpravy je však třeba stanovit podmínky pro nakládání s těmito bateriemi s ohledem na jejich hořlavost a výbušnost. Je tedy třeba stanovit technické požadavky na místa, kde se nakládá s Li-bateriemi, aby nedocházelo k ohrožení zdraví lidí a k bezpečnostním a ekologickým rizikům.


a) Místa zajišťující zpětný odběr Li-baterií

b) Přepravci zajišťující svoz Li-baterií s ukončenou životností

c) Zpracovatelé zajišťující recyklaci Li-baterií s ukončenou životností

d) Provozovatelé kolektivních systémů působící v oblasti baterií a akumulátorů

e) Výrobci Li-baterií

3.1.4 Popis cílového stavuCílem je stanovit technické požadavky na shromažďovací prostředky a plochy v místech zpětného odběru a zpracování Li-baterií a stavebně technické provedení míst, v nichž jsou Li-baterie s ukončenou životností skladovány nebo je tam s nimi nakládáno, aby se zamezilo zdravotním či bezpečnostním rizikům při jejich nakládání.

3.1.5 Zhodnocení rizikaPři zachování stávajícího stavu hrozí zdravotní či bezpečnostní rizika při nesprávném skladování a nakládání s Li-bateriemi a akumulátory s ukončenou životností, neboť Li-baterie jsou hořlavé a výbušné v důsledku v nich obsaženého lithia či jeho sloučenin.


3.2.1 Varianta 0Ponechání současného stavu, který blíže neupravuje technické požadavky na prostředky a plochy v místech zpětného odběru a nakládání s Li-bateriemi.

3.2.2 Varianta 1Návrh vyhlášky specifikuje technické požadavky na shromažďovací prostředky a plochy v místech, kde jsou Li-baterie s ukončenou životností skladovány nebo shromažďovány (místa zpětného odběru či zpracování).

18


a) Varianta 0


Současný stav nemá dopady na podnikatele, kteří se zabývají zpětným odběrem či zpracováním Li-baterií, avšak při nesprávném skladování a nakládání s Li-bateriemi s ukončenou životností hrozí zdravotní a bezpečnostní rizika, neboť Li-baterie jsou hořlavé a výbušné v důsledku v nich obsaženého lithia nebo jeho sloučenin.

b) Varianta 1


Stanovením technických parametrů, které musí splňovat shromažďovací prostředky a plochy v místech, kde jsou Li-baterie s ukončenou životností skladovány nebo shromažďovány, se minimalizují zdravotní a bezpečnostní rizika, která vyplývají z nebezpečných vlastností lithia.

Náklady na zajištění zpětného odběru, resp. odděleného sběru baterií a akumulátorů obsahujících lithium jsou odhadovány na 60 Kč/kg. Do vysokých nákladů se promítá právě bezpečnostní prevence při přepravě a skladování, neboť lithium a jeho sloučeniny jsou, jak již bylo uvedeno, velmi hořlavé a výbušné.


Tato varianta zároveň snižuje riziko úniku látek obsažených v Li-bateriích a kontaminace životního prostředí těmito látkami při nesprávném nakládání s Li-bateriemi nebo při vzniku havarijních situací.




Varianta 0


Bez dopadů


Při nesprávném skladování a nakládání s Li-bateriemi s ukončenou životností hrozí zdravotní a bezpečnostní rizika

***


19

Bez dopadů


Bez dopadů


Při nesprávném nakládání s Li-bateriemi s ukončenou životností hrozí riziko kontaminace ŽP při vzniku havarijních situací

**

Varianta 1


Bez dopadů


Náklady na splnění technických parametrů skladovacích prostor pro Li-baterie s ukončenou životností

**

Omezení zdravotních a bezpečnostních rizik při skladování Li-baterií s ukončenou životností

***


Bez dopadů


Bez dopadů


Omezení rizika vzniku havarijních situací a kontaminace ŽP při nesprávném nakládání s Li-bateriemi s ukončenou životností

***

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysokéU některých identifikovaných dopadů není možné kvantifikovat jejich konkrétní výši z důvodu nedostupnosti relevantních dat anebo nemožnosti odhadnout a vyčíslit budoucí chování dotčených subjektů. V takové situaci Závěrečná zpráva RIA tyto dopady vyhodnocuje kvalitativně formou slovního popisu a odstupňování předpokládané a konzultované míry dopadu pomocí ordinální škály, která je pouze zjednodušeným souhrnem celého hodnocení dopadů regulace RIA. Symboly označují předpokládanou míru dopadu navrhované změny, která byla v procesu konzultací vyhodnocena v míře od velmi nízkého očekávaného dopadu (*) po velmi vysoký (*****).

20


Doporučujeme přijmout variantu 1, která stanovuje technické parametry míst, kde jsou Li-baterie s ukončenou životností shromažďovány a skladovány, a to i přes vyšší náklady související s těmito požadavky, neboť pouze tak se minimalizují zdravotní a bezpečnostní rizika, která vyplývají z nebezpečných vlastností lithia.

4 Minimální rozsah ověření údajů o množství výrobků s ukončenou životností


4.1.1 Definice problému V současnosti je u některých kolektivních systémů diskutabilní, zda údaje o výrobcích uváděných na trh a míře jejich sběru, které vykazují ministerstvu životního prostředí, reálně odrážejí skutečnost. Zároveň mezi kolektivními systémy panuje nejednotnost, kdy některé organizace každoročně vynakládají nemalé finanční náklady na řádné ověření svých evidencí, a jiné nikoliv. Potřeba zavedení kontrolních mechanismů na straně kolektivních systémů vyplývá i ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/851/EU ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 98/2008/ES o odpadech.

4.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblastiV současné době mají kolektivní systémy v oblasti baterií a akumulátorů a pneumatik povinnost provádět audit účetní uzávěrky a vedení evidencí dle zákona o odpadech. Pro kolektivní systémy v oblasti elektrozařízení stanovuje tuto povinnost zcela nově až zákon o výrobcích s ukončenou životností.

Způsob ověření správnosti a úplnosti údajů o množství výrobků s ukončenou životností, které byly uvedeny na trh, zpětně odebrány, svezeny, zpracovány nebo s nimiž bylo jiným způsobem nakládáno dosud není blíže upraveno žádným prováděcím právním předpisem.

V roce 2018 došlo ke schválení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/851/EU ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 98/2008/ES o odpadech. Čl. 8a směrnice o odpadech tak nově stanovuje v odst. 3 povinnost, že členské státy musí přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby každý výrobce nebo organizace vykonávající povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti výrobce jménem výrobců zavedli odpovídající mechanismus vnitřní kontroly, podporovaný v příslušných případech pravidelnými nezávis-lými audity, za účelem hodnocení kvality shromažďovaných a vykazovaných údajů. Nezbytnost zavedení povinnosti ověřování údajů shromažďovaných na straně kolektivních systémů tedy přímo vyplývá z evropské legislativy a je nezbytné provést řádnou transpozici do českého právního řádu.

21


a) provozovatelé kolektivních systémů působící v oblasti výrobků s ukončenou životností

b) Výrobci výrobků s ukončenou životností

c) Místa zpětného odběru a svozu výrobků s ukončenou životností

d) Zpracovatelé výrobků s ukončenou životností

4.1.4 Popis cílového stavu

Cílem je řádné vykazování množství zpětně odebraných a zpracovaných výrobků s ukončenou životností pro účely splnění povinnosti minimálního množství zpětného odběru a využití výrobků s ukončenou životností ze strany výrobců, resp. kolektivních systémů.

4.1.5 Zhodnocení rizika

Při zachování stávajícího stavu je hlavním rizikem, nepravdivé či zkreslené vykazování dat ohledně množství výrobků s ukončenou životností uvedených na trh, zpětně odebraných nebo zpracovaných, což má návaznost i na plnění cílů sběru a zpracování. Požadavky na dosažení minimální úrovně sběru a využití výrobků s ukončenou životností jsou stanoveny směrnicí 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízení a směrnicí 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a o odpadních bateriích a akumulátorech. Při nesplnění cílů směrnic, týkajících se požadované úrovně sběru a využití výrobků s ukončenou životností, hrozí České republice riziko infringementu a následných sankcí ze strany EU. Obdobné riziko České republice hrozí i z důvodu neimplementování požadavků směrnice 98/2008/ES o odpadech týkajících se zavedení patřičných mechanismů vnitřní kontroly dat na straně výrobců a kolektivních systémů.


4.2.1 Varianta 0Ponechání současného stavu, kdy nebude stanoven bližší způsob ověření správnosti a úplnosti vykázaných údajů o množství výrobků s ukončenou životností, které byly uvedeny na trh, zpětně odebrány, svezeny, zpracovány nebo s nimiž bylo jiným způsobem nakládáno.

4.2.2 Varianta 1Stanovení způsobu ověření správnosti a úplnosti údajů o množství výrobků s ukončenou životností, které byly výrobci uvedeny na trh, zpětně odebrány, svezeny, zpracovány nebo s nimiž bylo jiným způsobem nakládáno.

22


a) Varianta 0


U této varianty hrozí riziko nepravdivého či zkresleného vykazování dat ohledně množství zpětně odebraných a zpracovaných výrobků s ukončenou životností, tím i faktické nesplnění povinnosti minimálního množství zpětného odběru a využití, a dále hrozí riziko, že nebudou řádně provedeny požadavky směrnice 98/2008/ES o odpadech. Při nesplnění požadavků vyplývajících z několika směrnic hrozí České republice, že bude ze strany Evropské komise zahájeno infringementové řízení. S ohledem na soudní praxi lze reálně očekávat, že v případě ČR by výše paušální pokuty i penále mohla být cca 10 000 € denně (tj. cca 270 000 Kč denně, tj. cca 8 370 000 Kč měsíčně) a 2 000 000 € jednorázově (tj. cca 54 mil. Kč). Tyto náklady by byly hrazeny z rozpočtové kapitoly resortu, který je gestorem, tedy v tomto případě z rozpočtu MŽP.

Dopady na podnikatelské subjekty

Tato varianta nemá dopady na podnikatelské prostředí v podobě přímého navýšení nákladů. Na druhou stranu však ponechání současného stavu umožňuje na straně některých kolektivních systémů, ale i jednotlivých výrobců, vykazovat nerelevantní data s cílem získání konkurenční výhody nekalým způsobem. To by pak samozřejmě vedlo k podfinancování systému sběru a zpracování výrobků s ukončenou životností, k navýšení nákladů z řad poctivých výrobců či kolektivních systémů a současně by stát operoval s nerelevantními daty.

b) Varianta 1


Tato varianta nemá dopady na státní rozpočet. Stanovením způsobu ověření správnosti a úplnosti údajů o množství výrobků s ukončenou životností, které byly výrobci uvedeny na trh, zpětně odebrány, svezeny, zpracovány nebo s nimiž bylo jiným způsobem nakládáno, se snižuje riziko zahájení infringementu z důvodu nesplnění cílů směrnic 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízení, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a o odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 98/2008/ES o odpadech stanovujících požadavky na dosažení minimální úrovně sběru a využití výrobků s ukončenou životností resp. požadavky na zavedení patřičných mechanismů vnitřní kontroly dat na straně výrobců a kolektivních systémů.


Ověření správnosti a úplnosti údajů vykázaných provozovateli kolektivního systému o množství výrobků s ukončenou životností, které byly uvedeny na trh, zpětně odebrány, svezeny, zpracovány nebo s nimiž bylo jiným způsobem nakládáno bude mít dopady v podobě navýšení nákladů na provádění auditů. Tyto náklady nesou provozovatelé kolektivních systémů, jejichž smluvním místem jsou daní zpracovatelé či místa zpětného

23

odběru a výrobci či místa zpětného odběru pak budou povinná audity provést, resp. strpět. Některé KS tyto audity provádí již v současnosti. Celkové náklady těchto KS na audity výrobců a míst zpětného odběru a zpracování se pohybují okolo cca 2 % z celkového ročního obratu, což činí dle velikosti KS zhruba 0,5 až 10 mil. Kč/rok.

U elektrozařízení se náklady na audit pohybují:

u sběrných míst v rozmezí 3 - 10 tis. Kč/místo

u zpracovatelů v rozmezí 30 – 100 tis. Kč/místo

u výrobců v rozmezí 20 - 40 tis. Kč/místo

U pneumatik se náklady na audity pohybují v rozmezí 20 - 30 tis. Kč/místo.

Záleží na velikosti sběrné sítě. V případě velkého KS s velkým počtem sběrných míst (10 tis. Kč) mohou být náklady na tyto audity okolo 30 mil. Kč/rok.




Varianta 0


Riziko infringementu kvůli nesplnění povinnosti minimálního množství ZO a využití z důvodu zkresleného vykazování dat


Kč


Freeriding některých výrobců (vykazování nerelevantních dat s cílem získání konkurenční výhody)

****

Riziko podfinancování systému sběru a zpracování výrobků s ukončenou životností

***


Bez dopadů


Bez dopadů


24

Bez dopadů

Varianta 1


Eliminace rizika pokut za nesplnění cílů ohledně minimálního množství ZO a využití

*****


Narovnání podmínek pro všechny provozovatele KS v oblasti vykazování údajů, jejich správnosti a úplnosti, a tím zajištění řádného financování ZO

*****

Navýšení nákladů na provádění auditů smluvních míst ZO a zpracování, u provozovatelů KS, kteří dosud audity neprovádí

0,5-30 mil. Kč/rok dle velikosti

sběrné sítě


Bez dopadů


Bez dopadů


Bez dopadů



Doporučujeme přijmout variantu 1, která stanovuje způsob ověření správnosti a úplnosti údajů o množství výrobků s ukončenou životností, které byly výrobci uvedeny na trh, zpětně odebrány, svezeny, zpracovány nebo s nimiž bylo jiným způsobem nakládáno. Snižuje se tak riziko nepravdivého vykazování dat ohledně množství zpětně odebraných a zpracovaných výrobků s ukončenou životností. Tím se zároveň snižuje riziko nesplnění minimální požadované úrovně sběru a využití výrobků s ukončenou životností, které jsou stanoveny směrnicí 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízení, směrnicí 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a o odpadních bateriích a akumulátorech a směrnicí 98/2008/ES o odpadech.

25

5 Technické požadavky na zpracování odpadních elektrozařízení


5.1.1 Definice problému

Podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech jsou zpracovatelé odpadních elektrozařízení při nakládání a zpracování vázáni určitými minimálními požadavky na technické vybavení a postupy, které jsou definovány ve vyhlášce č. 352/2005 Sb. Současně jsou zde definovány požadavky na minimální využití odpadních elektrozařízení. Dané požadavky jsou nicméně formulovány velmi obecně, a je diskutabilní, zda ze strany všech zpracovatelů dochází vždy k jejich dodržování.

Někteří zpracovatelé již dnes dodržují při zpracování elektroodpadů standardy definované souborem norem nazvané jako „CENELEC“. Jde o soubor norem zpracovaný Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC). Jejich předmětem je definování určitých postupů při zpracování elektrozařízení a současně stanovení limitů znečišťujících látek v odpadech vznikajících zpracováním elektrozařízení. Na uvedené normy navazuje certifikační schéma WEEELABEX, což je nezisková společnost, která akredituje auditory, kteří pak v praxi u zpracovatelů ověřují dodržování postupů dle uvedených norem. Někteří zpracovatelé již dnes mají certifikaci WEEELABEX realizovanou, a to na základě dobrovolného rozhodnutí. Cílovým stavem je, aby všichni zpracovatelé elektrozařízení dodržovali standardy definované souborem norem CENELEC, a bylo tak z jejich strany dosahováno maximálních recyklačních účinností a současně docházelo k minimalizaci dopadů zpracování elektrozařízení na životní prostředí.

Aktuálním problémem u zpracovatelů odpadních elektrozařízení je tedy rozdílná úroveň dodržování stanovených požadavků a dalších standardů při zpracování odpadních elektrozařízení.


Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi pouze minimalisticky specifikuje technické požadavky na skladování a zpracování elektroodpadů a postupy při zpracovávání elektroodpadů.


a) Zpracovatelé odpadních elektrozařízení

b) Provozovatelé kolektivních systémů působící v oblasti elektrozařízení

26

5.1.4 Popis cílového stavuCílem je sjednotit podmínky pro všechny zpracovatele elektrozařízení a zajistit vysoký standard na základě prevence a snižování negativních dopadů zpracování odpadních elektrozařízení, aby nedocházelo k ohrožení životního prostředí a lidského zdraví a bezpečnosti, a současně aby docházelo k maximálnímu využití (recyklační účinnosti) elektroodpadů v návaznosti na cíle směrnice 2012/19/EU.

5.1.5 Zhodnocení rizikaPokud bude zachován současný stav, kdy v některých případech nejsou zpracovateli dodržovány některé postupy při zpracování, hrozí riziko ohrožení životního prostředí a lidského zdraví a bezpečnosti. Současně existuje riziko, že ze strany některých zpracovatelů nebudou plněny cíle využití elektroodpadů v návaznosti na cíle definované ve směrnici 2012/19/EU.


5.2.1 Varianta 0Ponechání současného stavu, kdy zpracovatelé odpadních elektrozařízení jsou při zpracování elektrozařízení vázáni jen určitými velmi obecnými požadavky na technické vybavení a postupy zpracování a dekontaminaci problematických látek ve vztahu k životnímu prostředí ze zpracovávaných odpadů.

5.2.2 Varianta 1Úprava stávajících požadavků na technické vybavení a postupy při zpracování odpadních elektrozařízení tak, aby zpracovatelé byli povinni postupovat v souladu se standardy definovanými vybranými technickými normami Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (tzv. normy CENELEC).


a) Varianta 0

Současný stav nemá dopady na zpracovatele odpadních elektrozařízení v podobě navýšení nákladů při zpracování, avšak problémem je rozdílná úroveň dodržování stanovených požadavků a postupů při zpracování odpadních elektrozařízení mezi jednotlivými zpracovateli, a tím i rozdílná úroveň recyklační účinnosti.

b) Varianta 1


Stanovením vyšších standardů a norem podle kterých je třeba postupovat při soustřeďování, skladování, demontáži a zpracování odpadních elektrozařízení, a to v souladu s postupy

27

definovanými vybranými technickými normami Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví dojde k navýšení nákladů zpracovatelů odpadních elektrozařízení na jejich přizpůsobení, a dále navýšení nákladů na audit, že tyto normy splňují.

V rámci asociace WEE fórum byl vypracován standard zpracování odpadních elektrozařízení pojmenovaný WEEELABEX, zaměřený na normativní požadavky, jejichž dodržování se očekává od provozovatelů, tj. sběrných zařízení, logistických operátorů a zpracovatelů. Normativní požadavky WEEELABEX stanovují opatření týkající se ochrany životního prostředí a lidského zdraví a bezpečnosti především na základě prevence a snižování negativních dopadů zpracování odpadních elektrozařízení, tyto požadavky přitom vycházejí ze standardů souboru norem nazývaných „CENELEC“. WEEELABEX je zaměřen na ověřování shody s požadavky standardu. Výsledkem kontroly je prohlášení o shodě. Náklady na tento audit budou hradit sami zpracovatelé.

Audit obvykle trvá 1 - 2 dny, pokud jde o výrobky, které mohou mít při nesprávném nakládání výrazně negativní dopady z hlediska životního prostředí (zařízení pro tepelnou výměnu, obrazovky aj.) může audit trvat až 4 dny. Při auditu se platí vstupní poplatek 500 €, tzn. 13 500 Kč a dále jsou náklady na auditora 800 - 1 000 € na den, tzn. 21 000 - 26 500 Kč/den. V případě náročnějších výrobků (např. zařízení pro tepelnou výměnu) je audit obvykle prováděn ve 2 osobách, což navyšuje cenu auditu.

Celkově tedy jednoduchý audit, který trvá 1 den stojí okolo cca 35 - 50 000 Kč. Náklady na komplexnější 1 - 2denní audit (hlavně u zařízení pro tepelnou výměnu) se pohybují okolo 55 - 100 tisíc Kč. V případě, že jsou zjištěny nedostatky a nejedná se o zásadní pochybení, neprobíhá audit znovu, ale zpracovateli jsou obvykle poskytnuty tři měsíce na zjednání nápravy. Pokud jsou na straně zpracovatele detekovány zásadní technologické nedostatky či vady, může odstranění závad trvat déle a audit se provádí znovu.


Stanovením vyšších standardů a norem podle kterých je třeba postupovat při demontáži a zpracování odpadních elektrozařízení a důsledným dodržováním těchto postupů dojde k minimalizaci dopadů zpracování elektrozařízení na životní prostředí (snížení rizika úniků látek), a současně vhodným zpracováním (recyklací) elektrozařízení bude dosahováno maximálních recyklačních účinností, zvýší se míra materiálového využití, a tím dojde k úspoře materiálů a energií (primárních surovin/zdrojů).




Varianta 0 Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Riziko nesplnění cílů pro využití elektroodpadů v návaznosti na cíle definované ve směrnici


Kč

28

2012/19/EU


Zpracovatelé EEZ - rozdílná úroveň dodržování stanovených požadavků a postupů při zpracování odpadních EEZ, a tím rozdílná úroveň recyklační účinnosti

**


Bez dopadů


Bez dopadů


Při nedodržení stanovených požadavků a postupů při zpracování odpadních EEZ riziko ohrožení ŽP v důsledku úniku látek aj.

***

Při nesprávném zpracování odpadních EEZ, nižší recyklační účinnost, větší množství odpadů a menší úspora materiálů

***

Varianta 1


Navýšení úrovně recyklační účinnosti, a tím eliminace rizika nesplnění cílů pro využití elektroodpadů v návaznosti na cíle definované ve směrnici 2012/19/EU

****


Sjednocení požadavků a postupů při zpracování odpadních EEZ pro všechny zpracovatele

** Náklady zpracovatelů EEZ na audit

cca 35 – 100 tis. Kč


Bez dopadů

29


Bez dopadů


Navýšení recyklační úrovně při zpracování EEZ, a tím úspora materiálů

***

Důsledným dodržováním postupů při zpracování odpadních EEZ snížení rizika ohrožení ŽP úniky látek

***



Doporučujeme přijmout variantu 1, která sjednotí podmínky pro všechny zpracovatele elektrozařízení a zajistí vysoký standard na základě prevence a snižování negativních dopadů zpracování odpadních elektrozařízení, aby nedocházelo k ohrožení životního prostředí a lidského zdraví a bezpečnosti.

6 Roční zpráva o výrobcích s ukončenou životností


6.1.1 Definice problému V současnosti podávají výrobci vybraných výrobků roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru výrobků s ukončenou životností, a to prostřednictvím ISPOP. Systém ISPOP (Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností) slouží povinným osobám k ohlašování údajů o výrobcích s ukončenou životností, ale také dalších povinně ohlašovaných údajů týkajících se odpadového hospodářství. Tento systém je dále propojen se systémem ISOH (Integrovaný systém odpadového hospodářství), který slouží kontrolním orgánům pro zjišťování ohlašovaných údajů, jejich verifikace, statistiky a reporting.

Nová vyhláška mění strukturu dat a ohlašování, a proto je nutné zajistit, aby pro ohlašování byl připraven formulář jako nástroj ohlašování, dále systém pro příjem hlášení (tzn. ISPOP)

30

a v neposlední řadě také systém pro zpracování ohlášených dat (tzn. ISOH). Z toho vyplývá, že v případě zadání požadavků na nové formuláře nebo změny stávajících formulářů v systému ISPOP je třeba pro zpracování dat (z důvodu jejich využitelnosti) vždy zajistit také úpravy a propojení v systému ISOH.

6.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblastiV současné době podávají výrobci elektrozařízení, baterií a akumulátorů a pneumatik prostřednictvím ISPOP roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru výrobků s ukončenou životností podle:

‐ vyhlášky č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi, ve znění pozdějších předpisů - Příloha č. 4

‐ vyhlášky č. 248/2015 Sb., o podrobnostech provádění zpětného odběru pneumatik - Příloha č. 3

‐ vyhlášky č. 170/2010 Sb., o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů - Příloha č. 3


e) osoby uvádějící na trh nebo do oběhu vybrané výrobky, a které plní povinnosti zpětného odběru výrobků s ukončenou životností

f) CENIA – úprava formulářů v ISPOP a úprava a propojení v ISOH

g) MŽP

6.1.4 Popis cílového stavu

Cílem je zajištění aktuálních údajů o množství zpětně odebraných a zpracovaných výrobků s ukončenou životností ohlašovaných prostřednictvím ISPOP a zpracovávaných a uložených v systému ISOH a využitelnost těchto dat pro kontroly povinných osob kontrolními orgány a k dalším účelům díky propojením systémů ISPOP a ISOH.

6.1.5 Zhodnocení rizika

Při zachování stávajícího stavu hrozí riziko, že informace z ročních zpráv zaslaných výrobci vybraných výrobků prostřednictvím ISPOP nebude možné ohlásit a nebudou-li provedeny úpravy systému ISOH (v případě, že nedojde k propojení systémů) bude výrazně snížena využitelnost těchto dat, resp. data nebudou komplexně zpracovatelná.

31


6.2.1 Varianta 0Ponechání původních formulářů pro zasílání roční zprávy prostřednictvím ISPOP.

6.2.2 Varianta 1Změna úpravy stávajících formulářů pro zasílání roční zprávy prostřednictvím ISPOP a jejich propojení se systémem ISOH.


a) Varianta 0

Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočtyCENIA každoročně aktualizuje formuláře v ISPOP do datového standardu, aby mohla být naplněna legislativní povinnost povinných osob a provedeno hlášení požadovaných údajů. Náklady na tyto aktualizace jsou hrazeny z rozpočtu CENIA.

b) Varianta 1

Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočtyÚprava formulářů pro zasílání roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru výrobků s ukončenou životností prostřednictvím ISPOP si vyžádá jednorázové náklady na straně CENIA. Tvorba jednoho nového elektronického formuláře pro ohlašování prostřednictvím systému ISPOP s sebou nese náklad cca 700 tis. Kč. K tomu je nutné připočítat administrativní zátěž pracovníků CENIA ve výši 152 800 Kč2 (cca 50 člověkodnů), která souvisí se zpracováním zadání dodavateli, kontrolou jeho práce, konzultacemi, testováním připraveného formuláře a předávacím řízením. Změna tohoto formuláře bude součástí realizace systému ISPOP2 a tyto náklady budou hrazeny z rezervovaných prostředků na vývoj systému ISPOP2.

Kromě toho je potřeba zajistit propojení údajů z nového formuláře pro individuálně plnící výrobce v ISPOP se systémem ISOH a zajistit zabezpečení nové datové struktury v ISOH. Toto propojení si vyžádá náklady ve výši 300 tis. Kč. Implementace legislativní změny by měla spadat pod soutěženou zakázku na nový ISOH 2, na níž již jsou rezervované prostředky. Tyto náklady tedy budou hrazeny z již schválených finančních prostředků kapitoly 315 - MŽP, bez dalších nároků na jejich navýšení.

Zároveň dojde k jednorázovému navýšení administrativní zátěže na straně MŽP, která souvisí se zadáním týkajícím se změny a vytvoření formulářů pro CENIA. Administrativní zátěž je odhadována přibližně na 24 hod, což činí 11 500 Kč3. Toto navýšení bude zvládnuto v rámci stávajících personálních kapacit odboru odpadů.

2 Pro výpočet administrativní zátěže CENIA byla dle Metodiky MV stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy (Ministerstvo vnitra, 2007) použita průměrná hodinové mzda 382 Kč (zahrnuje 35 % povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění; 43 % režijní náklady).3 Pro výpočet administrativní zátěže MŽP byla dle Metodiky MV stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy (Ministerstvo vnitra, 2007) použita průměrná hodinové mzda 477 Kč (zahrnuje 35 % povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění; 43 % režijní náklady).

32


V současné době podávají osoby plnící povinnosti zpětného odběru (výrobci elektrozařízení, baterií a akumulátorů a pneumatik) roční zprávu o výrobcích s ukončenou životností prostřednictvím ISPOP. V souvislosti se změnou formulářů pro zasílání roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru výrobků s ukončenou životností prostřednictvím ISPOP dle varianty 1 nedojde ke změně administrativní zátěže osob plnících povinnosti zpětného odběru. Ohlašované údaje se nemění, jde pouze o úpravu formulářů v ISPOP a jejich propojení se systémem ISOH.


Doporučujeme přijmout variantu 1, která zajistí v případě úpravy formulářů pro zasílání ročních zpráv propojení systémů ISPOP a ISOH, čímž bude zajištěna možnost splnění legislativní povinnosti ohlašovatelem a možnost zpracování dat a zajištění aktuálnosti údajů v systému ISOH a využitelnost těchto dat pro kontroly povinných osob kontrolními orgány a k dalším účelům (vytváření národních a mezinárodních reportingů, statistik a podkladů pro strategické rozhodování a strategické materiály, aj.).

7 Implementace doporučené varianty a vynucováníOrgánem odpovědným za implementaci navrhované právní úpravy legislativy v oblasti výrobků s ukončenou životností je Ministerstvo životního prostředí jako věcně příslušný ústřední orgán státní správy. Kontrolním orgánem, který dohlíží nad dodržováním povinností vyplývajících ze zákona o výrobcích s ukončenou životností a z tohoto právního předpisu, je Česká inspekce životního prostředí a MŽP.

8 Přezkum účinnosti regulaceTato vyhláška nahrazuje stávající prováděcí právní předpisy a navazuje na nový zákon o výrobcích s ukončenou životností, který uvádí do souladu českou legislativu s evropskými předpisy, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic (tzv. rámcová směrnice o odpadech). MŽP tedy nestanovuje konkrétní datum a indikátory pro provedení přezkumu účinnosti předmětného prováděcího právního předpisu. Přezkum účinnosti bude probíhat průběžně na základě konkrétních podnětů z praxe.

33

9 Konzultace a zdroje datPři přípravě vyhlášky byly v rámci konzultací osloveny kolektivní systémy Elektrowin, EKOLAMP, ECOBAT a ELTMA. V rámci konzultací byly zjišťovány náklady na informační a osvětovou činnost a náklady na ověření údajů o množství výrobků s ukončenou životností (audity). Dále byla oslovena organizace WEEELABEX s dotazem na náklady auditů zpracovatelů elektrozařízení.

10 Seznam použitých zkratekČR Česká republika

EEZ Elektrozařízení

EU Evropská unie

Li Lithium

MŠ Mateřské školy

MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

MŹP Ministerstvo životního prostředí

SŠ Střední školy

WEEE Odpadní elektrozařízení (Waste Electrical and Electronic Equipment)

WEEELABEX Standard zpracování odpadních elektrozařízení

ZŠ Základní školy

34

11 Kontakt na zpracovatele RIAIng. Eva Dvořáková, Ph.D.Odbor ekonomiky životního prostředí


Vršovická 65, Praha 10, 100 10

email: [email protected]

tel: +420 267 122 902

Ing. Mgr. Ladislav TrylčVedoucí oddělení zpětného odběru

Odbor odpadů


Vršovická 65, Praha 10, 100 10

email: [email protected]

tel: +420 267 122 208

35

mailto:[email protected]

mailto:[email protected]

Documents

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE · Web viewvyhlášky č. 170/2010 Sb., o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech