Zpravodaj pro MS

Zpravodaj pro MŠ | březen 2011

Vážené paní ředitelky a učitelky,

abychom vyhověli va-ší poptávce po novélegislativě týkající semateřských škol, bu-deme vás v rubrice„Legislativa“ pravidel-

ně informovat o aktuálních změnách.Tentokrát se dotýkají oblasti odměňo-vání pedagogických i nepedagogickýchpracovníků MŠ.

Ne každý z nás má to štěstí, že se narodils dobrým sluchem. Vad sluchu existujecelá řada a k jejich včasné diagnosticemůže napomoct i učitelka MŠ. O tom, jakse tyto vady mohou projevovat, se dočtetev článku věnovaném této problematice.

Domníváte se, že čtenářskou gramotnostlze rozvíjet až na základní škole? Nenechtese zmást, čím dříve začneme, tím lépe.Vedle zajímavého článku vám před-kládáme i konkrétní námět na aktivitus dětmi.

Pro lepší orientaci ve Zpravodaji jsme jehoobsah zpřehlednili. Od tohoto čísla budoučlánky řazeny v přesném pořadí stálýchrubrik. Věřím, že s touto úpravou budetespokojeny.

Mgr. Dagmar Pilařovávedoucí projektu

BŘEZEN | 2011

ZPRAVODAJp r o m a t e ř s k é š k o l y

LEGISLATIVA

PERSONALISTIKA

Z O B SA H U

》Jak u dětí rozpoznat vadusluchu?

》Posilujme čtenářskou gramotnost už u dětí v mateř-ské škole!

》Největší poklad

》Legislativní poradna

Právní úprava odborné kvalifikace a odměňovánív roce 2011Od 1. ledna 2011 nabylo účinnosti nařízení č. 381/2010 Sb., které přinesloněkteré změny v odměňování pedagogických a nepedagogických pra-covníků. Ihned od svého schválení vzbudil předpis mnoho rozporu -plných reakcí, oprávněných i neoprávněných, které mnohdy vyplývalyz nedostatečné znalosti samotného textu nařízení. Objasnění těch nej-důležitějších oblastí vám předkládáme.

Dne 7. prosince 2010 schválila vláda naří-zení č. 381/2010 Sb., kterým se mění naří-zení vlády č. 564/2006 Sb., o platovýchpoměrech zaměstnanců ve veřejnýchslužbách a správě, ve znění pozdějšíchpředpisů, a kterým se zrušuje nařízenívlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměr-ňování výše prostředků vynakládaných

na platy a na odměny za pracovní po-hotovost zaměstnanců odměňovanýchpodle zákona o platu a odměně za pra-covní pohotovost v rozpočtových a v ně-kterých dalších organizacích a orgánech.Nařízení vstoupilo v platnost 17. prosincea v účinnosti je od nového roku.

Změny v zákoníku prácea v zákoně o zaměstnanostiOd nového roku vešel v platnost zákon č. 347/2010 Sb., kterým se měnízákoník práce. Změny se týkají zejména poskytování náhrady mzdymísto nemocenských dávek a právní úpravy dohody o provedení práce.Mění se výše náhrady mzdy poskytovaná zaměstnavatelem místo ne-mocenských dávek a prodlužuje se doba, po kterou tato náhrada mzdynáleží od zaměstnavatele.

DELŠÍ DOBAPRO NÁHRADU MZDYOd 1. ledna 2011 po dobu tří let, tj. do 31. prosince 2013, budou zaměstnavateléposkytovat náhradu mzdy za po dobu 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti. Doba poskytování náhradymzdy se prodlužuje o 7 dnů (ze 14 na 21 dnů). Nadále náleží náhrada mzdy jen

za pracovní dny a až od čtvrtého pracov-ního dne.

NEMOCENSKÁ U SENIORŮMění se i podpůrčí doba pro pobírání ne-mocenských dávek pracujících seniorů,kteří pobírají starobní důchod.

Pokračování na straně 2.

Pokračování na straně 4.

2 ZPRAVODAJ pro mateřské školy


LEGISLATIVA

Právní úprava odborné kvalifikace a odměňování v roce 2011Pokračování ze strany 1.

ODBORNÁ KVALIFIKACE PEDAGOGICKÝCH PRACOV-NÍKŮ MATEŘSKÝCH ŠKOLNařízení vlády č. 381/2010 Sb. na úpravěodborných kvalifikací nic nezměnilo. Natomto místě je nutné zdůraznit, že tutoproblematiku upravuje zákon č. 563/2004Sb., o pedagogických pracovnících, kterýje možné změnit jen jiným zákonem. Protoani nebylo možné, aby ho citované naří-zení vlády změnilo.

Proč se však okolo odborných kvalifikacíobjevil takový rozruch a proč byli někteří„najednou“ označeni za nekvalifikované?Nová právní úprava totiž přinesla jednuplatovou stupnici pro kvalifikované a vy-sokoškolsky vzdělané pedagogické pra-covníky a druhou pro ostatní pedagogicképracovníky. Platové tarify pro první ka-tegorii jsou vyšší a část prostředků na ně školy a školská zařízení získávají na základě rozvojového programu MŠMT„Po sílení platové úrovně pedagogickýchpracovníků s vysokoškolským vzděláním,kteří splňují odbornou kvalifikaci podlezákona č. 563/2004 Sb., o pedagogickýchpracovnících“, č. j. 29127/2010-26.

DŮLEŽITÉV případě, že by školy žádaly o peníze na nekvalifikovanéosoby, jednalo by se o neopráv-něné čerpání prostředků zestátního rozpočtu, a proto ředi-telé kontrolovali odbornoukvalifikaci pedagogických pra-covníků důkladněji než propouhé statistické účely.

V mnoha případech se přišlo na to, že ti,kdo byli za kvalifikované považováni, veskutečnosti kvalifikaci nesplňují a nikdynesplňovali. Paragraf 30 citovaného zá-kona totiž počítá s tím, že kdo splňoval od-bornou kvalifikaci podle starších právních

předpisů a byl k 1. lednu 2005 pedagogic-kým pracovníkem, splňuje odbornou kva-lifikaci i nadále.

Možné způsoby získáníodborné kvalifikace

Zrekapitulujme si proto, jakými způsoby jev současné době možné získat odbornoukvalifikaci učitelky mateřské školy:

a) vysokoškolským (tedy i bakalářským)vzděláním v akreditovaném studijnímprogramu v oblasti pedagogických vědzaměřené na pedagogiku předškolníhověku;

b) vyšším odborným vzděláním získanýmukončením akreditovaného vzděláva-cího programu vyšší odborné školyv oboru vzdělání zaměřeném na pří-pravu učitelů předškolního vzdělání;

c) středním vzděláním s maturitní zkouš-kou získaným ukončením vzdělávacíhoprogramu středního vzdělávání zaměře-ném na přípravu učitelů předškolníhovzdělávání;

d) vysokoškolským (tedy opět i baka-lářským) vzděláním v akreditovanémstudijním programu v oblasti pedagogic-kých věd zaměřené na speciální peda-gogiku; mezi takové programy se počítajínapř. tyto programy: speciální pedago-gika, speciální pedagogika pro mateřskéškoly, speciální pedagogika – vychovatel-ství, speciální pedagogika pro učitele atp.

Pro mateřské školy nebo jejich třídy zří-zené pro děti se speciálními vzdělávacímipotřebami se odborná kvalifikace získá:

a) vysokoškolským (tedy opět i baka -lářským) vzděláním v akreditovanémstudijním programu v oblasti pedagogic-kých věd zaměřené na speciální pe -dagogiku; mezi takové programy sepočítají např. tyto programy: speciálnípedagogika, speciální pedagogika promateřské školy, speciální pedagogika –vychovatelství, speciální pedagogikapro učitele atp.

b) vzděláním uvedeným pro „běžné“ ma-teřské školy pod písm. a)–c), pokud siučitelka doplní vzdělání o speciální pedagogiku v programu celoživotníhovzdělání na vysoké škole.

Zákon o pedagogických pracovnících tytoskutečnosti uvádí v § 6 v poněkud jinémuspořádání. Rozepsal jsem je však tímtozpůsobem, aby bylo zcela zřejmé, že i pro„běžné“ školy se uznává odborná kvalifi-kace vyžadovaná pro mateřské školy „spe-ciální“.

Připravovaná novela

Ministerstvo školství, mládeže a tělový-chovy (dále jen ministerstvo) v současnédobě opět připravuje návrh novely zákonao pedagogických pracovnících, který sedotkne i úpravy odborné kvalifikace promateřské školy. Zatím však není možnéjakkoli předjímat konečnou podobu zá-kona ani to, zda bude nakonec novela při-jata. Pokud se tak stane, zcela určitě seo tom prostřednictvím Zpravodaje pro ma-teřské školy dozvíte.

ODMĚŇOVÁNÍ PEDAGOGIC-KÝCH PRACOVNÍKŮMATEŘSKÝCH ŠKOLNa prvním místě je třeba uvést, že nařízenívlády č. 564/2006 Sb. se vztahuje pouze natzv. veřejné školy a školská zařízení. Ne-vztahuje se tedy na soukromé a církevnístřední školy, kde se uplatňuje smluvní princip sjednání výše mzdy.

Podmínky

Při rozhodování, podle které platové stup-nice bude konkrétní osoba odměňována,je nutné posoudit, zda splňuje:

a) odbornou kvalifikaci;

b) požadavek vysokoškolského (magister-ského nebo bakalářského) vzdělání.

Jakým způsobem se získá odborná kva-lifikace učitele mateřské školy, bylo po-psáno výše. K vysokoškolskému vzdělání

3ZPRAVODAJ pro mateřské školy


je nutné zdůraznit, že se nevyžaduje, abytoto vzdělání bylo tím vzděláním, jímžbylo dosaženo odborné kvalifikace.

PŘÍKLADUčitelka mateřské školy vystudujemagisterský studijní program vestudijním oboru Speciální peda-gogika pro mateřské školy. Tímtostudiem splnila jak požadavek od-borné kvalifikace, tak požadavekvysokoškolského studia.

Podmínka vysokoškolského vzdělání sepovažuje za splněnou absolvováním jaké-hokoli vysokoškolského programu.

PŘÍKLADUčitelka mateřské školy vystudo-vala střední pedagogickou školuv programu vzdělání zaměřenémna přípravu učitelů mateřskýchškol. Tímto způsobem získala od-bornou kvalifikaci. Potom vystudo-vala bakalářský studijní programve studijním oboru Sociální a ma-sová komunikace.

Zařazování do platového tarifu

Pokud osoba splňuje obě podmínky, pří-sluší jí platový tarif stanovený podle stup-nice platových tarifů uvedené v příloze č. 4k nařízení vlády č. 564/2006 Sb.

Pedagogickým pracovníkům, kteří kvalifi-kaci nesplňují, anebo ji splňují, ale nedo-sáhli vysokoškolského vzdělání, příslušíplatový tarif stanovený podle stupnice pla-tových tarifů uvedené v příloze č. 5 k to-muto nařízení. A zde se právě nacházíhlavní – a lze říct, že pochopitelný – zdrojnespokojenosti části pedagogické veřej-nosti. Do jedné skupiny se totiž dostali ne-kvalifikovaní a kvalifikovaní, neboť proněkteré kategorie pedagogických pracov-níků je umožněno získat odbornou kva-lifikaci také vyšším odborným a středo -školským vzděláním. Patří mezi ně právěučitelé mateřských škol.

Ministerstvo si je vědomo toho, že od roku2011 má část kvalifikovaných učitelů ma-teřských škol bez vysokoškolského vzdě-lání mnohdy výrazně nižší platový tarif

než jejich kvalifikovaní kolegové s vy-sokoškolským vzděláním. Ministerstvov žádném případě nezpochybňuje úroveňjejich vzdělání ani úroveň jejich výuky. Na-opak je přesvědčeno, že znalosti, které nasvých školách získali, jsou dostatečnéa stejně tak i výsledky jejich činnosti jsouvýborné. Muselo však pro tento rok vychá-zet z určitého objemu platových pro-středků – konkrétně byl tento objemnavýšen o 2,1 miliardy Kč. Ani tato částkaale nestačila na navýšení platů všech pe-dagogických pracovníků, a proto bylo zvo-leno další hledisko, které vyjadřuje určitoupodporu vysokoškolskému vzdělání.

V roce 2012 vláda posílí objem platovýchprostředků pro pedagogické pracovníkyo další 4 miliardy Kč a toto navýšení za-chová do roku 2015. V souladu s prohlá-šením vlády má ministerstvo v úmyslu vytvořit nový systém odměňování peda-gogických pracovníků, v němž by došlo kezvýšení platů těch pedagogických pracov-níků, kteří získali odbornou kvalifikaci nastřední nebo vyšší odborné škole.

Ministerstvo doufá, že pedagogická veřej-nost tuto skutečnost alespoň částečně po-chopí i s ohledem na to, že pedagogičtípracovníci jsou jedinou kategorií zaměst -nanců pracujících ve veřejném sektoru,u kterých nedošlo ke snížení celkovéhoobjemu finančních prostředků určenýchna platy. Nové platové stupnice jsou konci-povány tak, že nikomu z pedagogickýchpracovníků neklesl oproti loňskému rokuplatový tarif. U všech ostatních zaměst -nanců pracujících ve veřejné sféře (včetněúředníků) se prostředky na platy snížilyo 10 %.

Zařazování do platových třída stupňů

Budiž alespoň stručně zmíněn fakt, že nazařazování do platových tříd a stupňů senic nezměnilo (ačkoli počet stupňů bylv „pedagogických“ stupnicích značně sní-žen). I nadále se do platové třídy zařazujepodle nejnáročnější práce, kterou zaměst -navatel po zaměstnanci požaduje. Hlediskoodborné kvalifikace ani vysokoškolskéhovzdělání se zde zásadně neuplatní (stupeňvzdělání však může mít vliv na tzv. od-počty praxe).

Stejným způsobem se i nadále zařazuje do platových stupňů podle započitatelnépraxe.

Zcela na závěr tohoto bodu ještě dvě po-známky:

a) Podmínka vysokoškolského studia je spl -něna až po úspěšném ukončení studia.

b) V § 32 citovaného zákona je umožněno,aby ředitel školy za určitých podmínekumožnil nekvalifikovaným, aby nadálevykonávali přímou pedagogickou čin-nost (někdy se hovoří o „prominutí“kvalifikace, „výjimce“ atp.). V takovémpřípadě osoba sice může přímou peda-gogikou činnost vykonávat, nadále sevšak posuzuje jako nekvalifikovaná.

ODMĚŇOVÁNÍ NEPEDAGO-GICKÝCH PRACOVNÍKŮVýše zmiňované snížení objemu finanč-ních prostředků na platy o přibližně 10 %postihlo také nepedagogické pracovníkymateřských škol. Protože 2,1 miliardyvláda určila výhradně na platy pedago -gických pracovníků, došlo ke striktnímu oddělení položek na platy pedagogů a os-tatních zaměstnanců školy.

Ministerstvo si je vědomo, že tato skuteč-nost může vést ve školách a školských zařízeních k určitým problémům. Tytoproblémy nyní řeší všechny státní insti-tuce. Jedinou možností, jak udržet u nepe-dagogických pracovníků stávající úroveňodměňování, je efektivizovat lidské zdrojeve škole. Jinou možností řešení situace je snížení platů, např. formou zvláštníhourčení platového tarifu v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejniž-ší a nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy podle § 6 nařízení vládyč. 564/2006 Sb.

Mgr. Pavel Šimáček

Chcete se na stránkách

Zpravodaje pro mateřské školy

dočíst o tématu,které vás zajímá?Napište nám, váš námět rádi zpracujeme.Své podněty posílejte na e-mail:

[email protected]



PERSONALISTIKA

Změny v zákoníku práce a v zákoně o zaměstnanosti

V případě nemoci budou dostávat nemo-censké dávky po dobu 63 dnů namísto dřívějších 70 dnů.

DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCEJedna ze změn, jež novela zákoníku prá-ce přinesla, se týká dohody o provedenípráce (dále jen „dohoda“). Zákoník prácenekonkretizuje pracovní činnosti, na kteréje možné dohodu uzavírat (§ 75 zákoníkupráce). Její obsah se ponechává smluvnívolnosti zaměstnavatele a zaměstnance.

Zaměstnavatel ji může uzavřít, jestližepředpokládaný rozsah práce, na který sedohoda uzavírá, nepřesáhne 150 hodin.Do předpokládaného rozsahu práce se za-počítává také doba práce konaná zaměst -nancem pro zaměstnavatele v témže ka-lendářním roce na základě jiné dohodyo provedení práce. Rozhodující je hlediskokvantitativní určené počtem odpracova-ných hodin, nikoli kvalitativní vymezenécharakterem prací.

Není však vyloučeno, aby bylo sjednánomezi týmž zaměstnavatelem a zaměst -nancem několik dohod o provedení prácev jednom kalendářním roce i opakovaně.Rozsah práce však nesmí dohromady pře-sáhnout 150 hodin.

Kdy dohodu uzavřít

Jako příklady je možné uvést situace, kdypracovní úkol není možné zaměstnancizajistit v rámci plnění jeho povinností vy-plývajících z pracovního poměru. Buďproto, že tento úkol nevyplývá z běžné čin-nosti zaměstnavatele, nebo proto, že to vý-lučně vyžaduje povaha takového úkolu.

Může se vyskytnout situace, že by zaměst -navatel mohl vzhledem k rozsahu pracípřijmout k výkonu těchto prací zaměst -nance do pracovního poměru, ale ten z růz -ných důvodů chce uzavřít jen ojedinělýpracovní úvazek.

Dohodu je možné uzavřít i tehdy, vyža-duje-li to zvláštní povaha předmětu čin-nosti zaměstnavatele. V takových přípa-

Pokračování ze strany 1.

PŘÍKLADDohoda o provedení práce je uzavřena na dobu jednoho roku s tím, že zaměstna-nec v ní bude vykonávat práce vždy 12,5 hodiny v měsíci. Celkový součet hodinnepřesáhne 150.

dech má zaměstnavatel k dispozici za-městnance, kteří by mohli pracovní úkolsplnit, ale z různých důvodů není vhodné,aby to byli právě jeho zaměstnanci (např.vypracováním odborného lektorskéhoposudku by v zájmu objektivity měl býtpověřen někdo mimo okruh zaměst -nanců).

Obsah dohody

Předmětem ujednání bude dále i dohodao čase a místě plnění pracovního úko-lu (kdy má zaměstnanec úkol splnit ne-bo odevzdat výsledek provedení práce)a ujednání o odměně za splnění pracov-ního úkolu (účastníci si mohou např. smluvit, že část odměny bude splatná po provedení určité části práce).

Pracovní úkol sjednaný v dohodě se nevy-mezuje druhově, ale individuálně (např.vypracování odborného posudku, pře -ložení textu, přednes přednášky, prodejnovin, výkon kampaňové nebo sezonnípráce). Míru odpracované doby nelze sta-novit v předpisech, je nutno vyjít z kon-krétní záležitosti. Předpokládaný rozsahpráce stanoví zaměstnavatel a vycházípřitom ze znalosti pracovní problematiky,která je dohodou zajišťována.

Na rozdíl od dřívější praxe je možné, abydohoda o provedení práce byla uzavřenai na déletrvající pracovní výkon, např. nadobu jednoho roku, počet odpracovanýchhodin nesmí však být vyšší než 150.

Možné problémy

Významná změna platná od 1. ledna 2011spočívá v tom, že dohoda o provedenípráce musí být uzavřena písemně, jinak jeneplatná (viz § 21 odst. 1 zákoníku práce).Toto legislativní řešení, jehož cílem je za-mezit zneužívání těchto dohod a omezitpráci načerno, není však důsledné a sledo-vaný účel může splnit jen obtížně.

Při posouzení neplatnosti dohody se vy-chází z § 20 zákoníku práce. Jde-li o důvodneplatnosti právního úkonu (v uvedenémpřípadě absence písemné formy dohodyo provedení práce), považuje se právníúkon za platný, pokud se ten, kdo je tako-vým úkonem dotčen, neplatnosti nedo-volá. Neplatnosti se nemůže dovolat ten,kdo ji sám způsobil. Není zpochybnitelné,že absenci písemné formy dohody téměřve všech případech způsobí zaměstnavatel.

Z toho vyplývá, že v případě dohody, kteránebyla sjednána písemně, může neplat-nost uplatňovat zaměstnanec. Jeho pří-padný návrh na neplatnost je ovšemovlivněn i ekonomickou situací (nedosta-tek pracovních příležitostí), takže při namí-tání neplatnosti dohody bude zdrženlivýi s ohledem na možnosti svého dalšíhopracovního uplatnění.

Nebude-li tedy námitka neplatnosti do-hody uplatněna oprávněným účastníkem(v drtivé většině má tuto možnost zaměst -nanec), pak soud, správní úřad ani nikdojiný nesmí k důvodu neplatnosti (absence

PŘÍKLADPraktické to bude zejména v případech, kdy mezi zaměstnanci zaměstnavatelenení takový, který by vzhledem ke své kvalifikaci mohl požadovaný úkol splnit,a speciální charakter tohoto úkolu, jenž se vyskytl ojediněle a nárazově, vylučujeuzavřít pracovní poměr.



písemné formy) přihlížet, a to i kdyby byltento důvod jinak nepochybný. Při rozho-dování pak příslušné orgány, zejménasoudy a správní úřady, vycházejí z toho, žese jedná o platný (bezvadný) právní úkon –dohodu o provedení práce.

DŮLEŽITÉZaměstnavatel však musí po -čítat s tím, že kdyby nesjednaldohodu o provedení práce písemně, může mu být podle § 25 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekcipráce, uložena inspekto-rátem práce pokuta až do částky 300 tisíc korun.

ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU VE ZKUŠEBNÍ DOBĚPracovní poměr může ve zkušební dobězrušit jak zaměstnavatel, tak zaměstnanecpodle § 66 zákoníku práce. Není třeba uvá-dět důvody a požaduje se písemná forma.I když je pracovní poměr ve zkušebnídobě zrušen ústně, nemá to za násle-dek neskončení pracovního poměru. Tenskončí, i kdyby zaměstnanec ve zkušebnídobě uvedl, že zítra už do práce nepřijde.

Rovněž se na tyto případy nevztahuje zá -kaz výpovědi. Je-li např. s těhotnou ženouzrušen pracovní poměr ve zkušební době,je toto skončení platné. Stejně tak je platnéi zrušení v době pracovní neschopnostizaměstnance, pokud uplynula doba, v nížzaměstnavatel toto zrušení provést ne-může.

Teoreticky by mohla nastat situace, kdyby zkušební doba zaměstnance trvalacelý kalendářní rok. To by nastalo v pří-padě, kdy po celou tuto dobu byl zaměst -nanec v pracovní neschopnosti a z tohodůvodu se zkušební doba prodlužova-la. Pro oba účastníky pracovněprávníhovztahu – zaměstnance i zaměstnavatele –však takové prodlužování nemá žádnývýznam, neboť pracovní poměr mohouzrušit ve zkušební době, i když je zaměst-nanec v pracovní neschopnosti. Tatomožnost ve prospěch zaměstnavateletedy v uvedeném případě existuje pocelou dobu pracovní neschopnosti za-městnance.

DŮLEŽITÉNovela zákoníku práce stanoví,že pracovní poměr nelze zrušitv období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v doběprvních 21 kalendářních dnůpracovní neschopnosti zaměstnance, pokud zasahuje do zkušební doby.

PŘÍKLADZaměstnanec má sjednánu zku-šební dobu od 1. ledna 2011 do31. března 2011 a v průběhu únoraonemocní. Pracovní neschopnostbude trvat čty ři týdny, do polovinybřezna 2011. V prvních 21 kalen-dářních dnech pracovní neschop-nosti nemůže zaměstnavatel platnězrušit pracovní poměr. To by mohlprovést po skončení pracovní ne-schopnosti, pokud bude trvatzkušební doba. O dobu pracovníneschopnosti se zkušební dobaprodlužuje.

Písemné oznámení o zrušení pracovníhopoměru má být druhé straně doručenozpravidla alespoň tři dny předem, kdy mápracovní poměr skončit. Pracovní poměrvšak skončí i v případě, kdy by tato lhůtanebyla dodržena. Zaměstnavatel by sevšak vystavoval nebezpečí uložení pokutyinspektorátem práce pro porušování pra-covněprávních předpisů.

SNÍŽENÍ PODPORY V NEZAMĚSTNANOSTIDalší změny nastaly v zákoně č. 435/2004Sb., o zaměstnanosti. Podpora v nezaměst -nanosti se snížila na 45 % průměrnéhoměsíčního čistého výdělku v případě, kdyzaměstnanec bez vážného důvodu sámnebo na základě dohody se zaměstnavate-lem ukončil jakékoli zaměstnání. Jedná seo skončení pracovního poměru zaměst -nancem výpovědí nebo dohodou.

Vážné důvody

Vážnými důvody jsou podle § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti např.: nezbytnáosobní péče o dítě ve věku do 4 let, do-

cházka dítěte do předškolního zařízení,zdravotní důvody, které podle lékařskéhoposudku brání vykonávat zaměstnání,nebo jiné vážné osobní důvody (např.etické, mravní či náboženské) nebo dů-vody hodné zvláštního zřetele.

Vážné důvody musí uchazeč úřadu prácehodnověrně prokázat. Pokud by se mu tonepodařilo, podporu dostane ve sníženévýměře.

Bez vážných důvodů

Uchazeč ve věku do 50 let může dostávatpodporu v nezaměstnanosti až po dobu 5 měsíců, ve věku od 50 do 55 let věku podobu 8 měsíců, nad 55 let věku po dobu 11 měsíců.

Uchazeči, který splňuje požadované pod-mínky, přísluší v prvních dvou měsícíchpodpora ve výši 65 % průměrného měsíč-ního čistého výdělku z posledního zamě-stnání, další dva měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu maxi-málně do 11 měsíců 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřo-vacího základu osoby samostatně výdě-lečně činné. Uchazeči, který nastoupilrekvalifikaci, přísluší 60 % průměrnéhoměsíčního čistého výdělku dosaženéhov posledním zaměstnání až do ukončenírekvalifikace.

DŮLEŽITÉNeměl-li uchazeč pro skončenípracovního poměru vážné důvody, je podpora v neza-městnanosti od 1. ledna 2011 po celou podpůrčí dobu ve výši 45 % jeho čistého průměrného výdělku.

Nemožnost přivýdělku při podpoře v nezaměstnanosti

Podle dřívější úpravy v zákoně o zamě-stnanosti bylo uchazečům o zaměstnáníumožněno, aby současně s pobíránímpodpory v nezaměstnanosti vykonávalipráci na částečný úvazek (např. podle pra-covní smlouvy nebo dohody o pracovníčinnosti), pokud měsíční výše jejich vý-dělku nepřesáhla polovinu minimálnímzdy, tedy 4 tisíce korun.



Možnost pobírání podpory v nezaměst -nanosti v souběhu s výkonem tzv. ne -kolidujícího zaměstnání vedlo podlepoznatků z praxe úřadů práce v někte-rých případech k účelovému jednáníuchazečů o zaměstnání a jejich zaměst -navatelů. Pokud zaměstnavatelé ne-mohli přidělovat zaměstnancům prá-ci v rozsahu stanovené týdenní doby, dohodli se s nimi na ukončení pracov-ního poměru a většinou s nimi zároveňuzavírali dohody o provedení práce nastejný druh práce. Tito zaměstnanci sestali uchazeči o zaměstnání, při splně-ní zákonných podmínek jim byla po -skytována podpora v nezaměstnanosti,a přitom u svého zaměstnavatele vy -konávali tzv. nekolidující zaměstnání.V některých případech uzavírali i novépracovní smlouvy s odloženým nástu-pem do zaměstnání po vyčerpání pod-pory v nezaměstnanosti.

Toto jednání sice nebylo v rozporu s žád -ným právním předpisem, nicméně dochá-zelo k únikům na daních a na sociálníma zdravotním pojištění. Odvody pojistnéhonadále prováděl úřad práce a zaměstnava-tel přitom tuto povinnost neměl. Tím státpřicházel o značně vysoké částky.

Novela zákona o zaměstnanosti neumož-ňuje možnost přivýdělku vedle podporyv nezaměstnanosti, a to v jakékoli výši.

Odstupné a podpora

Podpora v nezaměstnanosti se bude po-skytovat až po uplynutí doby, která odpo-vídá výši odstupného, odbytného neboodchodného. Tato doba je vymezena pří-slušným násobkem průměrného měsíč-ního výdělku nebo měsíčního služebníhopříjmu, kterým byla uchazeči o zaměst -nání stanovena výše odstupného.

Při stanovení této doby se bude vycházetz výše odstupného, odbytného nebo od-chodného stanovené zvláštními právnímipředpisy. Podle § 67 zákoníku práce sejedná o trojnásobek nebo dvanáctináso-bek průměrného výdělku. Účelem tohotonového ustanovení je, aby uchazeči o za-městnání byla dána možnost obstarat si za-městnání ještě v době, která odpovídá výšiodstupného, a aby poskytování podporyv nezaměstnanosti mohlo být odsunuto.

JUDr. Ladislav Jouza

PEDAGOGICKÝ PROCES

Může s diagnostikou vady sluchu u dítětepomoct i učitelka mateřské školy?

Samozřejmě s diagnostikou pomoct mů-že. Někdy překvapivě až působení dítětev mateřské škole dá popud k diagnosticei poměrně závažnějších sluchových vad.Předpokládáme, že většinu vad by měliodhalit pediatři při preventivních prohlíd-kách, ještě než dítě začne docházet do ma-teřské školy, ale ne vždy tomu tak je.

Jaké vady sluchu se nejčastěji vyskytujíu dětí předškolního věku?

Rozlišujeme vady vrozené a získané. Vro-zená vada může být různého stupně –lehká, těžší, závažná až hluchota; může býtjednostranná nebo oboustranná. Získa-nou vadu dítě získá později (v jakémkoliobdobí života), např. při infekci nebo zá-važné změně zdravotního stavu.

Vady sluchu dělíme na dvě hlavní skupiny.V prvním případě se jedná o vady způso-bené poruchou smyslového orgánu vevnitřním uchu (ve vnitřním uchu existujísmyslové buňky, které převádějí zvukyna nervové podněty mířící do mozku).Tyto vady mohou mít závažnost různéhostupně. Pokud se jedná o těžkou nedoslý-chavost, zbytky sluchu nebo hluchotu, vět-šinou by se to mělo poznat dříve, než dítěnastoupí do školy.

Porucha sluchu však může být různánejen co do tíže postižení, ale i charakteruslyšeného zvuku – dítě může slyšet hlu-boké tóny a neslyšet vysoké apod. Jelikožzvuky hlasu a obecně všechny hluky senesou spíše na hlubších tónech, dítě na ně reaguje, nicméně špatně rozumí řeči,neboť k jejímu rozumění je třeba slyšetnejen tóny hluboké, ale i střední a vysoké.Proto dítě dlouhou dobu nemusí působitjako neslyšící nebo nedoslýchavé a nikohoani nenapadne, že by se u něj mohla vy-skytovat nějaká vada.

Ve druhém případě se jedná o vady, ježjsou způsobeny porušeným systémempřenosu zvukové energie přes středníucho. Vyskytují se např. u dětí, které majíopakované záněty uší, v jejichž důsledkušpatně fungují bubínek a kůstky převod-ního ústrojí ve středním uchu, jež mají pře-nášet tlak do vnitřního systému.

U méně nápadných sluchových vad, kdedochází k určitému stupni nedoslýchavostinapř. v důsledku opakovaných rým, kdy jedítě neustále zahleněné, je problém trochujiný – dochází ke zhoršení ventilace ve střed-ním uchu. U těchto diagnóz je sluch zhor-šený, ale v běžné komunikaci to nemusímevždy poznat, příznačné jsou situace, kdy sena děti mluví zdálky nebo potichu a ony pakněco přeslechnou. Nebývá to závažný pří-pad, ale neměli bychom ho podceňovat.

Jaké vady se diagnostikují nejhůře?

Asi nejobtížněji se rozpoznávají jedno-stranné vady sluchu, kdy jedno ucho slyšídobře a druhé hůře nebo vůbec. V mnohapřípadech se vada pozná až ve školnímvěku, protože tyto děti se vyvíjejí řečověúplně normálně (jen sykavky někdy bývajíhorší) a jinak nevykazují žádné známkyzhoršeného sluchu.

Dítě s jednostrannou vadou sluchu neví,že má slyšet jinak, nikdy nic jiného neza-žilo. V předškolním věku to děti na soběnedají znát, zjistí se to většinou náhodně,jako např. v této situaci: Pokud je hluk nastraně, z níž dítě slyší normálně, a přitomna něj někdo ne dost hlasitě mluví z druhé(„neslyšící“) strany, pak nezareaguje, pro-tože hlas je přehlušen hlukem přicházejí-cím ze „zdravé“ strany.

Tyto vady sluchu se poznají také podle toho,že dítě nedokáže poznat směr, odkud při-chází zvuk. Učitelka to může rozpoznatnapř. při hrách se zvonečkem nebo se zvu-kovým znamením, kdy se dítě podle tohotozvuku neorientuje.

Jak u dětí rozpoznat vadusluchu?U dětí v mateřské škole se mohou objevovat různé vady sluchu. Včasnostdiagnózy hraje významnou roli, proto je dobré si všímat možných pří-znaků. O tom, jak může při diagnostice vady sluchu u dětí napomoct učitelka mateřské školy, jsme si povídali s foniatrem MUDr. Ivanem Jed-ličkou.



Jakou roli hrají genetické dispozice?

U vrozených vad hraje dědičnost velkouroli, problém je ale v tom, že u celé řadyvad způsobených geneticky se sejdouu partnerů rysy, které se teprve u dítěteprojeví jako vada sluchu, ačkoli v jejich rodinách se tato vada nikdy neobjevila –vznikla právě až kombinací rysů obourodičů dítěte.

DŮLEŽITÉV zásadě jakákoli sluchovávada, která se vyskytuje v rodině dítěte a není to pro-kazatelně získaná vada (např. při úrazu), by mělabýt sama o sobě podnětem k preventivnímu vyšetření dítěte nejlépe hned po narození.

Je třeba brát v potaz také jakékoli pro -blémy způsobené při porodu nebo v ra -ném dětství. Preventivní vyšetření nasluch by se mělo provést v případě jakého-koli rizikového porodu, kdy mohlo dojítnapř. k mechanickému poškození, přidu-šení, předčasnému porodu s velmi nízkouporodní váhou apod.

Jaký je výskyt vad sluchu v populaci?

U vrozených vad se udává četnost jednopromile, takže se sluchovou vadou se na-rodí jedno dítě z tisíce. Častější výskytyjsou u rizikových skupin dětí, jako jsounapř. děti velice předčasně narozené, děti,které hned po narození prodělaly nějakouzávažnější infekci nebo těžkou novoroze-neckou žloutenku.

Souvisejí s vadami sluchu obvykle jiná při-družená onemocnění?

Jsou určité nemoci, jež se skládají z něko-lika symptomů, kdy jedním příznakem

může být právě porucha sluchu (např.u onemocnění ledvin). Jsou to syndro-my specifické, které se řeší komplexně.Obecně se ale vedle výskytu vady sluchunemusí a priori vyskytovat jiná porucha.

DŮLEŽITÉVždy je třeba sledovat vývojřeči dítěte. U dítěte, které neslyší dobře nebo má těžkou nedoslýchavost, sevývoj řeči opožďuje.

Když má učitelka u dítěte podezření navadu sluchu a chce se o své diagnóze ujistit,je možné doporučit nějaké činnosti, které jív tom pomohou?

V každé mateřské škole se jistě vyskytujíhračky vydávající nějaké zvuky. Zcela do-stačující je otestování s pomocí rolničkynebo zvonku – ty při prvotním vyšetřenípoužívají u závažnějších sluchových vadi odborníci předtím, než se přistoupí k vy-šetření speciálním přístrojem.

Ve školce lze využít různé situace, např.když je dítě zabrané do hry a pedagog na jedné straně něčím zacinká nebo za-chřestí – podle toho, zda se dítě za zvukemotočí, zareaguje na něj, lze usuzovat na ně-jakou vadu. I podle toho, jak silný je tentozvuk nebo jaký je jeho charakter (hlubšínebo nižší tón), se dá zhruba určit, na codítě reaguje a na co ne, a podle toho si udě-lat představu, ve které oblasti tónů slyšídobře a ve které špatně.

DŮLEŽITÉKdyž provádíme testování,nesmí dítě vidět toho, kdos hračkou pracuje. Mohlo bypak reagovat na pohyb nebovibrace, nikoli na zvuk.

Rodiče se někdy nechají zmást – „když sena nás nedívá, jdeme k němu a zavolámena něj a on se otočí“. Tato reakce však mů-že být způsobena vibracemi vyvolanýmichůzí. Stejně tak může vyvolat vibracei hračka vydávající hodně hluboký tón. Vi-brace je hmatový vjem, nikoli sluchový.Zejména v případě těžkých vad si děti vy-pěstují na vibrační čití slušnou citlivost.

Příznaky vad sluchu:

》Jedním z příznaků je patlavost – porucha výslovnosti. Pokud dítě mluví patlavě,měli by mu rodiče ihned nechat vyšetřit sluch. Zkušená učitelka mateřské školynebo odborník s logopedickým vzděláním většinou podle typu patlavosti pozná,zda se jedná o patlavost v důsledku problémů se sluchem.

》Děti, které nedoslýchají, špatně vyslovují především sykavky. U nejčastějších vadpostižený obvykle neslyší vysoké tóny, proto sykavky, u nichž je vysokých tónůhodně, sluchem špatně sluchem kontroluje, a tudíž je nedokáže zcela přesně vy-slovovat.

》Dalším příznakem je zhoršená reakce na slyšené. Dítě buď obecně špatně reagujena jakékoli zvuky, nebo reaguje špatně na řeč jako takovou, tzn. rozumění řeči –reaguje na zvuky, ale nerozumí jim nebo je potřeba na něj mluvit zblízka, zřetelně.

》Je dobré zjistit, jestli dítě sleduje ústa mluvčího. Některé děti dokážou svou slucho-vou vadu kompenzovat tím, že se velice rychle naučí odezírat, aniž si to jejich okolíuvědomí. Takové dítě pak svou vadu umí úspěšně maskovat. Neví, že slyší špatně,vyvíjí se s tímto handicapem a hledá cestu, jak ho nahradit. Zjistíme to např. ažtehdy, kdy s dítětem mluvíme a jsme k němu otočeni bokem nebo je před našimiústy nějaká překážka, která mu brání v odezírání.

》V případě převodních vad mohou o problému se sluchem napovědět potíže s nos-ním dýcháním. U dětí se zvětšenou nosní mandlí tak mohou učitelky sledovat, žepři odpoledním spánku dýchají s otevřenými ústy a chrápou nebo při pohybovýchhrách nedokážou mít zavřená ústa.

》Děti s poruchou sluchu jsou méně pozorné, nevydrží se dlouho soustředit na to,co se říká. Slyšené hlasy jsou pro ně slabší, a jelikož mají určitý pokles sluchu, vy-žaduje pro ně poslech větší úsilí. Proto se tyto děti mohou zdát nepozorné či zlo-bivé, neboť na zavolání se neotočí, nevykonají pokyn, který se po nich chce.

》Někdy také bývají více unavené – kvůli problémům s nosním dýcháním se v nocidobře nevyspí a ve školce jsou potom unavené, nespolupracují dobře.



Pokud tedy učitelka získá dojem, že dítěvadou sluchu trpí, k jakému odborníkovi homá doporučit?

My máme jednu zásadu, kterou říkámevšem: Kdokoli má podezření na vadu neboporuchu sluchu u dítěte, která trvá, pak bytoto podezření vždy mělo být podnětemk odbornému vyšetření.

Dítě bychom měli poslat na vyšetření tam,kde se stanoví přesná diagnóza, zda trpí,nebo netrpí vadou sluchu. U dětí mohoutoto vyšetření provádět ušní lékaři, již majívybavení vhodné i k vyšetření dětí, nebofoniatři, kteří mají v náplni svého oborukorekce sluchových vad.

V případě velmi malých dětí lze provést ob-jektivní testy s pomocí přístrojů – tyto příst-roje sice nejsou dostupné v každé ambu-lanci, ale každý foniatr na pracovišti, kterétímto vybavením nedisponuje, ví, kde si mávyšetření objednat – je odpovědný za to, abydítě odešlo s konečnou diagnózou.

Hraje velkou roli včasnost vyšetření?

Hraje velmi významnou roli zejména u zá-važných vad, protože většinu těchto vadneumíme léčit. Dokážeme léčit vady způ-sobené poruchou v převodním systémuve středním uchu, ale vady způsobené po-ruchou na smyslových buňkách ve vnitř-ním uchu léčit neumíme, zde je nutnéprovést korekci sluchadlem, v případězcela neslyšících pacientů provádímekochleární implantaci, kdy se zavádíelektronický implantát přímo do systémuvnitřního ucha.

DŮLEŽITÉČím dříve se ke korekci sluchupřistoupí, tím menší bude skluzv dalším vývoji dítěte, nejen řečovém, ale i celkovém.

Máme takové pravidlo, že u dítěte bychomměli vrozenou sluchovou vadu diagnosti-kovat tak, aby do půl roku věku dostalo korekci (tedy sluchadlo, event. pozdějiimplantát). Není to však otázka jedné ná-vštěvy u lékaře, proto by diagnostika mělabýt hotová již ve dvou, třech měsícíchvěku dítěte. Takto ideálně to však bohuželnefunguje vždy.

Méně závažné vady, které zcela nezne-možňují vývoj řeči, někdy bohužel rozpo-

známe až později. Je-li vada závažná, mělibychom co nejrychleji přistoupit ke ko-rekci s využitím pomůcek. U méně závaž -ných vad zvažujeme, zda dítěti pomůckypomohou k tomu, aby se naučilo správ -ně mluvit. Nelze k tomu přistupovat vesmyslu „dítě neslyší jen trochu, sluchadlamu dáme, až nastoupí do školy“. Dítě na němusí být zvyklé a musí se s jejich pomocínaučit poslouchat, čehož nelze dosáhnoutza měsíc.

Veškeré tyto kroky směřují k tomu, aby dítědošlo na vyšetření k odborníkovi co nej-dříve. Moc by pomohlo, kdyby na možnousluchovou vadu mohla upozornit i učitelkav mateřské škole. Je to důležité obzvlášťv případě rodičů, kteří mají jen jedno dítěa nemají jeho vývoj s čím porovnat. Občasmě překvapí, že na vyšetření přijdou rodičes dvouapůlletým dítětem, které evidentněneslyší dobře, s tím, že je ani nenapadlo, žeby dítě mělo reagovat jinak.

Je třeba k dítěti s vadou sluchu upravit pří -stup ve školce? Potřebuje nějakou speciálnípéči nebo pomůcky?

Záleží na tom, jak je vada závažná a jakdítě dokáže využívat sluchadla. Obecněplatí, že dítě se sluchovou vadou mávětší pro blém s porozuměním řeči, je-likolem nějaký hluk. V mateřské škole byděti měly mít možnost dívat na toho,kdo mluví. Pokud probíhá nějaký rozho-vor či konverzace, měly by sedět vždyblízko pedagogovi. Přitom by ve třídě

neměl být žádný hluk, který tam být nemusí (např. puštěné rádio, otevřenéokno do ulice).

Za úvahu stojí vybavit děti doplňkovýmipomůckami, které dokážou velice dobřeeliminovat negativní vliv velké vzdále-nosti mluvícího od dítěte. To jsou např.bezdrátové systémy, kdy pedagog má na sobě umístěn miniaturní mikrofon,z něhož je jeho řeč vysílána do zařízeníumístěného na sluchadle dítěte. Dítě pakslyší pedagoga, jako by stál půl metru odněj, a nezáleží na tom, jestli je kolem hluknebo je pedagog otočen zády.

Toto zařízení je finančně náročné, ale při-spívá na něj sociální odbor (není hrazenoze zdravotního pojištění). U nás se větši-nou objevuje až u školních dětí, ale v za-hraniční je dávají dětem už k prvnímsluchadlům – i těm nejmenším, které ještěani neumějí chodit; díky sluchadlu si taks dítětem matka může stále povídat, tře-baže je vzdálená několik metrů. Obzvlášťu těžkých vad toto zařízení velmi urych-luje vývoj řeči.

Proto bychom byli radši, kdyby se tyto systémy používaly už před nástupem doškoly, protože dítě má možnost si na nězvyknout. Rodiče tak už v mateřské školevidí, zda došlo v komunikaci dítěte k něja-kým pokrokům a zda to má smysl i v bu-doucnu ve škole.

Připravila Mgr. Dagmar Pilařová

TÉMA

Posilujme čtenářskou gramotnost už u dětí v mateřské škole!Čtení a psaní jsou bezpochyby dvě nejdůležitější dovednosti, které si dětimusí osvojit. Pro většinu z nich je to náročné, protože lidský mozek nebylna získávání těchto dovedností uzpůsobený, nefunguje zde ani dědičnost(každý z nás se musel naučit číst, nikdo tuto dovednost nezdědil po rodi-čích). Proto děti potřebují maximální podporu, aby se naučily číst a psát.Pokud ji nezískají v rodině, měla by se tohoto úkolu zhostit škola, a to uži škola mateřská.

Čtení není jen dovednost dekódovat text(rozpoznat jednotlivá písmena a slova), nadoslovné úrovni mu porozumět, ale mno-hem komplexnější soubor znalostí, do-

vedností a postojů. Při rozvíjení čtenářskégramotnosti dětí musíme mít my, pedago-gové i rodiče, na mysli, že dítě připravu-jeme pro život ve společnosti, která nutí



člověka číst mnohem více než kdy dřívev minulosti. Zdatný čtenář se v dnešníma budoucím světě zorientuje mnohemrychleji než čtenář slabší.

Pro rozvoj dovednosti číst a psát jsou klí-čové první roky vzdělávání, nejen prvnía druhá třída, ale i roky strávené v mateř-ské škole. Pokud se z žáka nestane kompe-tentní čtenář do konce 3. třídy základníškoly, tedy do věku devíti let, hrozí mu (jakvyplývá z mnoha výzkumů), že už budesvé zdatnější spolužáky vždy jen dohánět,neudrží s nimi krok.

V některých zemích, které v minulostizjistily, že čtenářská dovednost žáků máklesající úroveň (např. podle výsledkův mezinárodních srovnávacích testechPISA a PIRLS), odborníci zavedli řadu opa-tření, která tuto tendenci zastavila. V USAse dnes můžeme setkat s tím, že se užv mateřských školách děti učí čtenářskédovednosti využívat nejen podvědomě,ale i vědomě (jako strategie).

DŮLEŽITÉVelmi důležité je však získatděti pro knihy, pro čtení, ukázatjim fascinující svět knih, kteréjsou zdrojem poučení i zábavy.Abychom to dokázali, vytvo-říme dětem čtenářsky pod-nětné prostředí, staneme sevzorem zdatného čtenáře a budeme jim nahlas předčítatco nejčastěji (jednou denně je nezbytností).

ČTENÁŘSKY PODNĚTNÉPROSTŘEDÍDěti v mateřských školách by měly mítvolný přístup ke knihám a dalším tiště-ným materiálům, měly by být jimi přímoobklopeny.

Čtenářský koutek

Ve třídě má mít své stálé místo koutek čtenía psaní. Pokud se děti na jeho vzhledu taképodílejí (vymyslí název, přinesou z do-mova vlastní knihy, vytvoří pravidla cho-vání apod.), patří jim, nikoli učiteli a je jimivíce využíván. Čtenářský koutek si dětibrzy oblíbí, pokud je zařízen s ohledem najejich potřeby.

Pohodlí dětem zajistí měkké polštáře, koberec umožní ležet na zemi a dětská sedačka poskytne útočiště několika čte -nářům. Pokud je koutek umístěn poblížokna, budou děti mít i dostatek světla načtení a prohlížení.

Některé děti mají rády soukromí, proto bymělo být k dispozici i oddělené místo (zaplentou, pod stolem), kam se mohou s kni-hou uchýlit. Paní učitelka může při hlasi-tém čtení využít houpací křeslo.

Vhodný počet knih

Aby čtenářský koutek děti dlouhodoběmotivoval ke čtení či prohlížení, měl by ob-sahovat množství nejrůznějších knih, ne-jméně však pět knih na každé dítě. Určitáčást knih se každý měsíc nebo i častějimění, oblíbené knihy zůstávají v knihovněpo celý rok.

Aby děti zaregistrovaly, co je nového, učitelknihy vystaví tak, aby si mohly prohléd-nout obálku nebo aby viděly na nejpouta-vější ilustraci z knihy. Ke knihám můžemepřidat i zajímavé předměty, které souvisejís tématem a mohou děti podnítit ke hře či k prohlížení. Mohou to být nejenom lout-ky či plyšové postavičky, zvířátka neboprstové divadlo, ale i jiné rekvizity.

Volba knih

Knihy, které mají děti ve čtenářském kout-ku k dispozici, pokrývají celou škálu žánrůa typů. Kromě klasických knih (pohádky,říkadla) jsou to i velkoformátové knihy, bohatě ilustrované knihy s minimem textu,ilustrované příběhy, poezie, knihy beztextu, naučné knihy, dětské encyklopedie,knihy vztahující se k oblíbeným dětskýmpořadům, humoristické knihy, životopisy,dětské časopisy, noviny, katalogy, brožury,mapy apod.

Aby se děti v množství knih orientovaly, je dobré knihy roztřídit podle určitých ka-tegorií. Knihy mohou být umístěny např.v košících, krabicích nebo v poličkách, pik-togramem a nápisem roztříděny podle té-matu či žánru. Jedním z vodítek výběrukvalitních knih do třídní knihovny mohoubýt výsledky různých soutěží o nejkrás-nější knihu pro děti a mládež.

Místo na psaní

Podstatnou součástí čtenářského koutkuje také místo na psaní. Zde mají děti po

ruce různý psací materiál: tužky, pastelky,nůžky, lepidla, sponky, sešívačky, razítka,různé velikosti, barvy a druhy papírů (tyvšak volíme vždy s ohledem na bezpeč-nost dětí).

U stolu mohou děti vytvářet své vlastníknihy k tématu, zapisovat si či zakreslovatzáznamy o přečtených knihách (jednodu-chá podoba čtenářského deníku), psát čikreslit si navzájem vzkazy, dopisy či blaho-přání.

V koutku by neměla chybět ani audiotech-nika, díky níž mohou děti „číst“ knihu a zá-roveň poslouchat na kazetě nahrávku, kdestejnou knihu předčítá paní učitelka, rodičnebo starší děti ze základní školy. Může-me využít také profesionální nahrávky od různých nakladatelství.

ČTĚME NAHLASMnozí z nás si nijak zvlášť nepřipravují, jakbudou hlasitě předčítat dětem. Copak sena tom dá něco zkazit? Určitě ne. Je všakmožné hlasité čtení zefektivnit. Prvnímkrokem je pečlivý výběr knih, které rozši-řují slovní zásobu dětí a jejich dosavadníznalosti. Můžeme však také rozvíjet myš-lení dětí a jejich povědomí o procesu čtení.

DŮLEŽITÉÚčinné čtení příběhů je inte-raktivní proces. Málokdy po-skytujeme dětem příležitost,aby reagovaly na text v prů-běhu čtení, spoléháme se přílišna to, že děti chtějí znát nej-dříve celý příběh. Reakce dětína příběh, které se objeví v prů-běhu čtení, jsou přitom mno-hem kvalitnější a početnějšínež reakce po čtení. Pokud diskusi o textu přesuneme na dobu po čtení, promarnímemnoho cenných příležitostík rozvoji dětí.

Když učitel obohatí proces čtení o strategiepředvídání a hledání souvislostí, vytvoříkontext pro čtení. Věnuje-li dostatek časuvyjasnění obtížných pasáží během čtení,může zabránit pozdějšímu nepochopenítextu. Povzbuzuje-li děti, aby na text reago-valy už během čtení, zlepší tím také poro-



zumění textu a zvýší zaujetí dětí pro pří-běh. Když čtení přeruší, aby si děti po-tvrdily či upravily své předpovědi, položilyotázky a vyvozovaly, vytvoří tím základynezávislého čtení. Děti se učí, že porozu-mění textu je proces, který probíhá předčtením, v jeho průběhu i po něm.

PRAKTICKÉ RADYPřed čtením

Předtím než začneme knihu hlasitě číst, jeužitečné si ji prohlédnout a nacvičit si ply-nulé a dramatické čtení. Promyslete si, jakknihu dětem představíte, jak je uvedete dokontextu.

Snažte se najít nějakou souvislost mezipříběhem a osobní zkušeností dětí. Před-stavte název, autora a ilustrátora. Děti bu-de možná také zajímat věnování nebo rok vydání.

Sdělte dětem informace, které jim mohoupomoct porozumět příběhu. V případě be-letrie se bude jednat o údaje o hlavníchpostavách, místu, žánru, vypravěči atd.

Pokud chcete číst knihu naučnou, jevelmi důležité zjistit, co už děti o tématuvědí, a ujistit se, že mají dostatek znalostía dost velkou slovní zásobu, aby text po-chopily.

Řekněte jim, jaký je cíl či důvod čtení a na-slouchání. Můžete použít větu začínajícíslovy „Jsem zvědavá…“, např.: „Jsem zvě-davá, co vlk udělá s prasátky.“ Tyto větynasměrují pozornost dětí při naslouchání.

Předpovídání vyžaduje zapojení vyššíchhladin myšlení a rozvíjí čtenářské strate-gie. Můžete také prolistovat knihu a z ob-rázků předvídat, o čem bude příběh.

Během čtení

Čtěte plynule a dramaticky, měňte tón,hlasitost a používejte při čtení grimasy.Držte knihu tak, aby děti viděly na ilu-strace.

Snažte se udržovat s nimi oční kontakt.Přitáhněte jejich pozornost k obrázkůma znakům textu. (To je důležité zejménau naučných knih.) Ukazujte na tabulky,grafy či jiné grafické pomůcky v textu.

Při čtení modelujte své reakce na text.Čtení občas přerušujte, revidujte předpo-vědi, které učinily děti nebo vy jako učitel,komentujte vše, co vám připadá zajímavé,

co vzbuzuje vaši zvědavost nebo vás mate.Vyzývejte děti, aby se také ptaly a komen-tovaly text, tyto diskuse řiďte tak, aby sestále týkaly textu.

Nezapomeňte vysvětlovat myšlenky čislova, kterým by děti nemusely rozumět.Nebojte se improvizovat, upravte si texttak, aby vám šel lépe „z pusy“ (vynecháníslov, změna slovosledu, nahrazení jed-noho slova jiným atd.).

Neustálý kontakt s dětmi při čtení při-spěje k vaší jistotě, že text chápou, že murozumějí.

Po čtení

Po čtení si ponechte dost času na diskusi.Ptejte se dětí za pomoci rozličných typůotázek (rozvíjejících různé hladiny myš-lení): „Co se ti líbilo?“ „Co bys udělal, kdybysbyl ty hlavním hrdinou?“

Po přečtení příběhu zkuste chvilku mlčet,možná zjistíte jako jiní učitelé, že dětizačnou o textu mluvit samy, bez vybízení.Základní strategie, která je společná čtená-řům jakéhokoli věku, je hledání souvis -lostí s osobní zkušeností. Otázky typu „Co vám příběh připomíná?“, „Zažil někdo z vás někdy něco podobného?“ pomáhajídětem uvědomit si souvislost textu sesvým životem nebo s jinými texty, kteréznají.

Po čtení vždy dejte dětem knihu k dispo-zici. Tyto knihy si děti nejčastěji vybírajík vlastní četbě. Opakovaná četba by mělabýt nedílnou součástí celého programurozvoje čtení. Velký význam má druhé,třetí i čtvrté čtení stejné knihy, protožedětem umožní nový pohled na příběh.Opětovné čtení jim pomáhá pochopitvztah mezi písmenem a hláskou, struk-turu vět i jazyka.

Hlasitá četba má zásadní význam přivýuce čtenářských dovedností. Je pro uči-tele příležitostí k tomu, aby dětem přiblížilislova a myšlenky, které si samy přečíst ne-dokážou.

Při nezbytném vysvětlování slov a myš-lenek staví učitel na dosavadních zna-lostech dětí a ty dále rozvíjí. Prostřed-nictvím kladení otázek a citlivého vedenídiskusí nad příběhem můžete postavitmost, po kterém mohou i ty nejmladšíděti přejít k vyšším hladinám myšlenía úvah.

Mgr. Kateřina Šafránková

Pomůcky

》kniha Největší poklad od Arcadia Lobata (vydalo nakladatelstvíThovt v roce 2005)

》modře obarvené prostěradlo čivelký kus modré látky

》modré a bílé šátky

》tyčky na stuhy a modré a bílé stuhy

》krepový modrý a bílý papír

》čtvrtky

》vodové barvy a štětce

》truhlička

》mušličky, oblázky z moře

》fén (na uschnutí akvarelu)

》nahrávka zvuku velryb a moře(např. CD Whale song z vydavatel-ství Global journey)

Stručný obsah knihy

Čarodějka Tiberie se spolu s havranemEmiliem vydávají hledat „největší poklad“.Kdo ho najde, stane se novou královnou čarodějek. Čarodějce se porouchá létajícíkoště a přistane na „ostrově“. Záhy zjistí, žese jedná o spící velrybu. Ta se lekne a plujepryč. Pomocí kouzla se Tiberie a Emilio po-noří do vody a snaží se ji dostihnout. Emiliocestou upozorňuje Tiberii na různá místa,kde by se mohl skrývat poklad (potopenouloď, zatopené město), a všude vidí různé

NÁMĚT NA PRÁCI S DĚTMI

Největší pokladV návaznosti na předcházející člá-nek věnovaný posilování čtenář-ské gramotnosti u dětí v mateřskéškole vám představujeme kon-krétní aktivitu, která je ukázkoutoho, jak je možné teorii převést dopraxe. Aktivitu jsem vyzkoušelav mateřském centru, kde s kole-gyní vedeme dvouhodinové dílnypro předškoláky s názvem Čtemes nečtenáři. Metody a postupy vy-cházejí z programu pro učitele„Čtením a psaním ke kritickémumyšlení“, jehož jsem lektorkou.



V příštích číslech se dočtete:

PŘIPRAVUJEME

druhy pokladů (mušle, barevné ryby). Na-konec i on pochopí, že nejcennější pokladje přátelství s velrybou. To se jim podaří získat a Tiberie se stává královnou.

Důležitá pasáž

Není všechno poklad, co se zlatem blyští,kdo ho však najde a přinese, královnou naší bude příští. O volbě rozhodne právě to,co nelze koupit za zlato.

POSTUPPříprava

V místnosti připravíme simulaci moře. Roz-prostřeme modrou látku či prostěradlo, na-vrch rozložíme šátky (pěna, vlny). Dojemmoře umocní také to, když pod látku dámemíče nebo polštářky (moře se vzdouvá).Pod prostěradlo schováme mušličky a ob-lázky. Z CD přehrávače se ozývá zvuk moře.

Pozveme děti do místnosti (je lepší, kdyžnás při přípravě nepozorují) a sedneme sis nimi kolem „moře“. Po chvíli, kdy se dětinaladí na práci, ztlumíme zvuk.

Před četbou

Ukážeme dětem truhličku a zeptáme se:Co by mohlo v takové truhličce být? Jaký po-klad bychom tam mohli objevit?

Děti kreslí na papírky své „poklady“ a potomříkají, kdo co nakreslil (ostatní mohou odha-dovat). Většinou uvádějí perly, zlato, dia-manty, peníze, mince, drahé kameny atd.Pak všechny lístečky uložíme do truhličkya začínáme číst.

Během četby

Přestaneme číst ve chvíli, kdy čarodějnicena ostrově opravuje koště (Nebyl to ale sku-tečný ostrov…). Zhasneme, z CD přehrávačese začne ozývat zvuk velryb. Ptáme sedětí: Co by to mohlo být?

Odhadují, kdo takové zvuky může vydá-vat. Většinou jmenují různá zvířata. Nepro-zradíme jim, o jaké zvíře se jedná – samy tozjistí z knihy. Čteme dál (…ale byla to spícívelryba).

Když dočteme k místu, kde se čarodějkaa havran ponořili do moře, znovu se ozvešumění moře a vyzveme děti, aby se také„ponořily“ a vylovily si z moře nějaký „po-klad“ (mušle, oblázky). My přitom mávámeprostěradlem nad jejich hlavami.

Děti si ze stuh, krepového papíru nebošátků vytvoří mávátka a zkoušíme s nimisimulovat různě velké vlny, rozbouřenéi klidné moře.

Dočteme knihu.

Znovu se ozve zvuk velryb (velryba vy-práví své příběhy).

Po četbě

Ptáme se: O čem velryba asi vypráví? Je to veselý, či smutný příběh? Následujediskuse.

Klademe dětem další otázky: Jaký další po-klad byste chtěly do truhličky přidat? Co jepro vás cenné tak, jako bylo pro čarodějkucenné přátelství s velrybou? Děti odpo-vídají, mohou si své poklady nakreslita přidat do truhličky. Většinou uvádějí, žecenné je pro ně přátelství, kamarádství,maminka, tatínek, sourozenec…

Jako doplňující aktivitu mohou děti vytvo-řit akvarel z barev moře a dokreslovat doněj tuší nebo fixou velrybu.

Mgr. Kateřina Šafránková

Máte problém a potřebujete poradit?

Napište nám!

Na váš dotaz ZDARMA zajistímeerudovanou odpověď.

Své dotazy pište na e-mail:[email protected].

V personální praxi se vyskytují tyto dotazy velmi často. Zákon na ochranuosobních údajů č. 1201/2000 Sb. takovýpostup zaměstnavatele připouští. Podle § 5 odst. 2 písm. a) a b) tohoto zákonamůže správce (zaměstnavatel) zpracová-vat osobní údaje bez souhlasu zamě-stnance, jestliže provádí zpracování ne-zbytné pro dodržení právní povinnostizaměstnavatele nebo jestliže je zpraco-vání nezbytné pro plnění smlouvy, jejížsmluvní stranou je subjekt údajů (zaměst -nanec), nebo pro jednání o uzavření nebozměně smlouvy uskutečněné na návrhsubjektu údajů. Proto není zjišťování rodného čísla zaměstnance porušenímzákona zaměstnavatelem, neboť tentoúdaj je nezbytný pro uzavření pracovnísmlouvy nebo dohody o práci konanémimo pracovní poměr.

Pracovní smlouva slouží rovněž k založe-ní pojistných vztahů, v nichž je uvádění rodného čísla vyžadováno příslušnýmpředpisem. Jde např. o § 10 odst. 1 zákonao veřejném zdravotním pojištění nebo o § 95 písm. a) zákona o nemocenském pojištění. Kdyby si zaměstnavatel v těchtopřípadech neopatřil rodné číslo zaměst -nance v pracovní smlouvě, musel by si hov jednotlivých případech opatřit jinak.

Zjišťování rodného čísla, a to bez souhlasuzaměstnance, je rovněž nutné pro evi-denci zaměstnanců pro účely důchodo-vého pojištění. V § 37 zákona č. 582/1991Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, je zaměstnavateli přímo sta-novena povinnost, aby v evidenci uvádělrodné číslo zaměstnance.

Odpověděl JUDr. Ladislav Jouza

LEGISLATIVNÍ PORADNA

Zjišťování rodného čísla zaměstnanceJe nutné, aby zaměstnavatel zjišťoval a uváděl rodné číslo zaměstnance na pracovní smlouvě nebo v dohodě o pracovní činnosti? Není takový postup v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů?

》Posuzování úrazů podle nové legislativy

》Pracovní doba pedagogickýchpracovníků

》Nemocenské a důchodové pojištění v roce 2011



N a k l a d a t e l s t v íDr. Josef Raabe, s. r. o.Rumunská 18/22, 120 00 Praha 2

Tel.: 284 028 940, 941, 942Fax: 266 310 660

E-mail: [email protected] [email protected] www.raabe.cz

ZPRAVODAJ pro mateřské školy

Vedoucí projektu: Mgr. Dagmar Pilařová Registrace: MK ČR E 18800

Sazba: Agama poly-grafický ateliér, s. r. o. ISSN 1803-6694

Copyright © Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., Praha 2011

Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva, jsou výhradnímvlastnictvím Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., a jsou chráněna autorským zákonem. Všechna práva jsouvyhrazena, zejména právo na rozmnožování šíření a překlad.

Objednávka předplatného

Objednávky posílejte na fax: 266 310 660, e-mail: [email protected] nebo na adresu: Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o., Rumunská 18/22, 120 00 Praha 2.

Vychází 10krát ročně.

Adresa: PSČ:

Škola: Jméno a příjmení:

IČO: Datum:

Tel.: E-mail: Podpis:

pro mateřské školyZPRAVODAJE✂

Zaškrtněte zvolenou variantu:

10 čísel – 1 090,- Kč

3 čísla – 357,- Kč

1 číslo – 129,- Kč

Documents

Zpravodaj pro MS