Upload
nadace-partnerstvi
View
238
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Příběhy lidí z Evropy, Amazonie, západní Afriky a jižní Asie.
Citation preview
Zažíváme změnu klimatuPříběhy lidí z Evropy, Amazonie, západní Afriky a jižní Asie.
Zažíváme změnu klimatuPříběhy lidí z Evropy, Amazonie, západní Afriky a jižní Asie.
Tento průvodce výstavou vznikl v rámci projektu Local Authorities Acting for the MDGs, samotná výstava „Zažíváme změnu klimatu“ byla vytvořena v projektu From Overconsumption to Solidarity. Oba projekty byly podpořeny Evropskou unií. Obsah výstavy nemusí vyjadřovat stanovisko EU.
Tato brožura vznikla v roce 2014 jako součást výstavy „Zažíváme změnu klimatu“, jejíž českou verzi připravila Nadace Partnerství.
Doporučená citace:Nadace Partnerství. 2014: Zažíváme změnu klimatu. Česká verze výstavy mezinárodního projektu „From Overconsumption to Solidarity“, Lucembursko, www.overconsumption.eu
Grónsko: …na zemi a moři d strana 2—3
Maďarsko: Život v peci d strana 4—5
Rakousko: Tání alpských ledovců d strana 6—7
Česká republika: Velké záplavy d strana 8—9
Slovensko: Pokles zásob podzemní vody d strana 10—11
Indie: Intenzivnější deště a povodně d strana 12—13
Bangladéš: Rostoucí hladina moře a cyklóny d strana 14—15
Andská Amazonie d strana 16—17
Brazílie 1 / Rio Negro: Nečekané deště d strana 18—19
Brazílie 2 / Rio Negro: Neobvyklá spolupráce při řešení globálních výzev d strana 20—21
Amazonie: Sucho d strana 22—23
Ekvádor: Tání tropických ledovců d strana 24—25
Burkina Faso 1: Tornáda a nestabilita d strana 26—27
Burkina Faso 2: Sucho d strana 28—29
Niger 1: Krize pastevectví d strana 30—31
Niger 2: Rozpad ekosystémů d strana 32—33
Závěry: Společná, ale různá zodpovědnost d strana 34—35
Česká odpovědnost – česká příležitost d strana 36—39
„Naši předci žili v těchto roz-lehlých končinách po tisíce let. Dokázali se přizpůsobit jedno-mu z nejtvrdších podnebí na planetě a využít to, co jim příro-da nabídla. Když moře zamrz-ne, led se dá využít k mnoha účelům, třeba dopravě. Ale posledních sedm nebo osm roků se led na moři neobjevil. Už nevidíme zamrzat moře. Jak taje věčně zmrzlá půda, cesty a letiště přestávají být stabilní a naše infrastruktura tím trpí. Zažíváme také mnohem divo-čejší bouře s větry o síle hu-rikánu a dešti, které rozpouštějí všechen sníh.“
Inuuteq Holm Olsen, náměstek ministra zahraničí Grónské samosprávy, 2008
Lovec, poblíž Ilulissatu, středozápadní pobřeží Grónska
Grónsko: …na zemi a moři
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Grónský ledový příkrov je největší masa ledu na severní polokouli. Ovlivňuje globální klima pří-mo svým vlivem na hladinu světových moří, tep-lotu oceánu, jejich slanost a proudění. Grónský ledový příkrov taje s rostoucí rychlostí od 90. let 20. století. Od roku 2006 vedlo rychlé letní tání k ročnímu úbytku Grónského ledového příkrovu v objemu 273 miliard tun. Výjimečně silné tání zaznamenali vědci v roce 2012. V současné době se odhaduje, že Grónský ledový příkrov přispívá ročně k nárůstu hladiny světových moří o 0,7 milimetru. Matematické modely na-značují, že Grónský ledový příkrov čeká další zmenšování, třebaže procesy, které ovlivňují rychlost změn, dosud nejsou zcela objasněny. Kritický bod, po jehož dosažení celý Grónský ledový příkrov roztaje, se odhaduje při nárůstu průměrné globální teploty o 3 °C. Tento odhad je ale nejistý. (Evropská agentura pro životní prostředí, 2012).
0
-20
-40
-60
-80
-100
-120
-140
Grónský ledový příkrov, ztráta za období 2003–2011 v cm
Zdroj: http://www.nasa.gov/ mission_pages/Grace/multimedia/pia13955b.html
© D
avid
Tro
od, I
lulis
sat 1
6, fl
ickr
/ilo
vegr
eenl
and
© A
rne
Har
denb
erg,
flic
kr /
ilove
gree
nlan
d
Serminnguaq („malý ledovec“), fjord Kangerlussuaq, západní Grónsko
strana 2—3
Maďarsko: Život v peci
Szép Gyöngyvérová
Szép Gyöngyvérová je 46letá nezaměstnaná matka 3 chlapců a děvčete. Její pětičlenná ro-dina žije v prefabrikovaném bytě o 50 m2. „Musíme vyžít s měsíčním příjmem 500 eur. Inkaso z toho dělá 260 eur. Za teplou vodu dáme v zimě 130 eur a v létě 60 eur. Teplota v bytě není příjemná. V zimě do-sahuje 26 °C a nejde regulovat, takže musím větrat a topíme na ulici. V létě jsem v bytě naměřila 33 °C, což znamená, že nemůžu spát a trpím otoky. Pamatuji si, že když jsme se sem před 7 lety nastěhovali, teplota byla nejméně o 4 stupně nižší.“
VĚDECKÝ ZÁKLAD
V Maďarsku je 788 tisíc prefabrikovaných bytů. Žije v nich 2,1 milionu obyvatel. Technické problémy, potíže se střechami a rozvody, nedostatečná tepelná a zvuková izolace se spolu s neregulovatelným dálkovým vytápěním promítají do nepřiměřeně vysokých nákladů na bydlení. Národní program na zateplení těchto bytů pokračuje velmi pomalu.
Během vlny veder v roce 2003 dosáhl v Maďarsku průměrný počet tropických dní s teplotou nad 30°C 45 a překonal tak historické rekordy. Během dalších vln v letech 2008–2011 byl pozorován zvýšený počet úmrtí o 15–28 %. Asi 80 % těchto případů zahrnovalo osoby starší 65 let. Městská populace je více ohrožena, protože teploty jsou o několik stupňů vyšší, přirozené proudění vzduchu je slabší a vyzařování tepla naakumulovaného v budovách udržuje vysoké teploty o několik hodin déle.
Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010
0123456789
101112131415
EU2710,0
Svět7,3
Maďarsko6,7
Světový index rizika 2012 VELMI
NÍZKÝNÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
VYSOKÝ
Maďarsko
Budapešť
© D
oman
iczk
y Ti
vada
r
Paneláky v budapešťské čtvrti Óbuda
© D
oman
iczk
y Ti
vada
r
strana 4—5
Rakousko: Tání alpských ledovců
Anna Pirpamer Manažerka chaty Brandenburger Haus
© A
nna
Pirp
amer
© A
lpen
vere
in-M
useu
m I
nnsb
ruck
, O
eAV
Lat
ernb
ild 2
0-I_
443.
jpg
„Brandenburger Haus vedu už několik let. Z roku na rok pozoruji, že mnoho hor, hře-benů a cest, které bývaly úplně nebo většinou pokryté ledem a sněhem, teď odhalují spoustu nezpevněných kamenů, takže nebezpečí jejich pádu roste.
Zdaleka největší problém pro provoz naší chaty vznikne poté, co roztaje malé ledové pole na svahu nad chatou, které je zdrojem naší užitkové i pitné vody. Jakmile zmizí, budou potřeba náročná technická opatření, abychom zásobování vodou obnovili.“
SOUVISLOSTI
Ledovec Kesselwandferner je v současnosti až 140 m silný a 4400 m dlouhý. Po-hybuje se rychlostí 5 až 90 metrů za rok z nadmořské výšky 3500 metrů do 2700 metrů. I když v horní části dosud narůstá, celkově se ledovec vinou zrychleného odtávání v jeho dolní části zmenšuje. Patří k 93 z 95 sledovaných ledovců v Rakous-ku, které se v roce 2012 zmenšily. Během posledních 10 let ztratil Kesselwandferner spolu se dvěma nedalekými ledovci ročně 15 milionů m3 ledu.
„Důvodem ústupu ledovců jsou nadprůměrné teploty vzduchu v posledních letech“ tvrdí Dr. Andrea Fischerová, vedoucí Služby monitoringu ledovců Rakouského alp-ského klubu.
Vzhledem k tomu, že ledovce tají hlavně v létě, je tento proces zvláště výrazný v červenci a srpnu, kdy voda z ledovců tvoří až 7 % průtoku Dunaje v Pasově.
Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010
0123456789
101112131415
EU2710,0
Svět7,3
Rakousko11,3
Světový index rizika 2012 VELMI
NÍZKÝNÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
VYSOKÝ
�Alpské chaty jako je Brandenburger Haus v Tyrolsku (Otztal) sloužily výzkumu alpských ledovců, k nimž patří i Kesselwand, po více než sto let.
Bilance velikosti ledovců (nárůst – úbytek) v oblasti Ötztal – Rofenache (střední hodnoty za rok v milionech m3)
Rakousko
1970–1980
5,0
0,0
-5,0
-10,0
-15,0
-20,0
1980–1990
1990–2000
2000–2010
© Institut für Meteorologie und Geophysik der Universität Innsbruck; HD Tirol/BMLFUW Abteilung VII/3 - Wasserhaushalt
© J
akob
Abe
rman
n.
strana 6—7
Česká republika: Velké záplavy
Štěpánka Hanzlíková
Štěpánka Hanzlíková (±70), která žije v Jeseníku nad Odrou déle než 65 let, si zachránila život při povodni, když se zachytila za břízy, které sama vysadila. „Voda tu byla vždy, ať již málo nebo hod-ně. Zaplavovala pastviny a pole kolem, moc nezasahovala do ži-vota lidí. Ale to, co se stalo v roce 2009, byla pohroma pro celou obec. Mně z toho zbylo obrovské trauma, které mě pronásleduje i po tolika letech.“
POVODNĚ V ČESKÉ REPUBLICE
Rozsah povodní v České republice během posledních dvaceti let neměl v historii obdobu. Povodně v roce 1997 zasáhly oblast celé Moravy, v letech 2002 a 2013 většinu Čech v povodí Labe a Vltavy. V několika posledních letech jsou stále častější lokální povodně. Jeseník nad Odrou postihla taková „blesková povodeň“ v roce 2009. Pět lidí přišlo o život.
BLESKOVÉ POVODNĚ V JESENÍKU NAD ODROU V ROCE 2009
V létě roku 2009 zasáhlo severní Moravu několik silných bouřek. Nad Českou repub-likou se držela po dobu 12 dnů východní cyklonální situace, která přinášela vlhký a teplý vzduch ze Středomoří a od Černého moře. To byla velmi neobvyklá situace, která dosud nebyla v naší zemi zaznamenána (obvykle trvá pouze 4–5 dnů). To mělo za následek silné a rychlé srážky, které se vracely nad stejná území několikrát za sebou a vytvářely tzv. řetězový efekt. V Jeseníku nad Odrou spadlo během pouhých tří hodin 114 mm srážek a průtok v místním potoce Luha se zvedl z normálních 800 l/s na 200 000 l/s!
Pět lidí během těchto povodní přišlo o život, bylo zničeno 23 rodinných domů a cel-kové škody přesáhly 320 milionů Kč.
Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010
0123456789
101112131415
EU 2710,0
Svět7,3
Česko14,0
Světový index rizika 2012 VELMI
NÍZKÝNÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
VYSOKÝ
Blesková povodeň v Jeseníku nad Odrou, 2009
Jeseník nad Odrou
Česká republika
Periodicita maximálních denních srážek v období 20. 6. 2009 – 6. 7. 2009. ČHMÚ.
< 5 5–10 10–20 20–50 50–100 ≥ 100
© Iv
an S
tříte
ský
© A
eord
ata
s.r.
o.
strana 8—9
Slovensko: Pokles zásob podzemní vody
„Jmenuji se Jozef Páleník. Jako hydrogeolog pracuji od roku 1965. Část mé profese spočívá ve spolupráci s firmami, které vrtají studny pro lidi. Musím říct, že ještě nedávno bylo mnohem snazší narazit na podzemní vodu. Stačilo kopat 10–15 metrů do hloubky a měli jste dost vody po celý rok. Dneska je nezbytné jít mnohem hlouběji, někdy i 70 a více met-rů a neobejde se to bez vrtací techniky. Obávám se, že tento trend bude pokračovat.“
Jozef Páleník,hydrogeolog
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Třebaže je Slovensko známé velkými zásobami podzemních vod, výzkum pramenů potvrdil, že ve střední, jižní a jihovýchodní části země poklesla v letech 1981–2011 jejich vydatnost o 15 % ve srovnání s obdobím do roku 1980. Přičítá se to klima-tickým změnám, nikoli lidské činnosti. Dopady změny klimatu na vodní hospodářství na Slovensku souvisejí na jedné straně s povodněmi a na druhé se silným nebo dlouhodobým poklesem vydatnosti vodních zdrojů.
DALŠÍ DŮSLEDKY ZMĚNY KLIMATU
• Nárůst teplot – dopad na životní cykly rostlin, živočichů a člověka
• Vlny tropických veder – zdravotní komplikace (senioři a lidé s oběhovými a dý-chacími problémy)
• Nárůst počtu tropických dní (např. 22 tropických dní v Bratislavě v srpnu 2003)
• Sucho, přívalové deště, povodně a silné větrné bouře – škody na zemědělství, infrastruktuře a lidských životech
Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010
Slovensko
0123456789
10
12131415
EU2710,0
Svět7,3
Slovensko9,3
Světový index rizika 2012 VELMI
NÍZKÝNÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
VYSOKÝ
© J
ozef
Pál
eník
© J
ozef
Pál
eník
Okamžik, kdy vrtná soustava narazila na podzemní vodu
strana 10—11
Indie: In-tenzivnější deště a po-vodně
V 7.18 dne 16 června 2013 usly-šel Ram Singh nejhlasitější praskání za 45 let svého života. Byl to ohlušující rachot kata-strofy. „Cítil jsem se, jako by se nebe roztrhlo. Během sekund se k chrámu Kedarnath valila masivní vodní stěna. Obrovské balvany vyletěly do vzduchu jako při výbuchu. Za necelou čtvrthodinu voda odnesla tisíce lidí.“ Singh byl na pouti spolu se 17 sousedy z Ujjainu ve stá-tě Madhya Pradesh. Domů se vracel jen s pěti z nich. „Poté, co jsme navštívili chrám, chtěl můj syn vidět kopce, tak jsem šel s ním a manželka nás násle-dovala,“ říká. „Díky tomu jsme přežili. Vůbec netuším, kde je zbytek mé rodiny.“
Ram Singh a jeho manželka
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Povodně v Uttarakhandu v červnu 2013: Surya Prakash, docent z Národního in-stitutu řízení katastrof (NIDM), říká, že abnormálně vydatné deště způsobilo spojení západních větrů s monzunovou oblačností. Vinou vysokých teplot v květnu a červnu bylo navíc uvolněno obrovské množství vody z tajícího sněhu a ledovců, což vedlo k protržení morénových jezer. Několik stovek lidí bylo zabito a tisíce se pohřešují.
DALŠÍ DŮSLEDKY ZMĚNY KLIMATU
Proměna monzunů v Indii: Analýza trendů, kterou provedl profesor S. K. Dash, ve-doucí Centra studií atmosféry Indického technologického institutu v Dillí, ukazuje, že v letech 1951 až 2000 zažila Indie během období monzunu krátká období prudkých dešťů trvající do čtyř dnů a menší počet delších období mírného deště.
Na základě údajů o srážkách sebraných z 2599 stanic v letech 1901 až 2005 vědci z Indického oddělení meteorologie (IMD) varují před zvýšeným rizikem povodní ve většině oblastí Indie. „Rostoucí riziko povodní je nyní považováno za nejdůležitější odvětvovou hrozbu plynoucí ze změny klimatu.“ (Current Science, červen 2013).
Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010
0123456789
101112131415
EU2710,0
Svět7,3
Indie2,2
Světový index rizika 2012 VELMI
NÍZKÝNÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
VYSOKÝ
Indie
Kedarnath
© S
oma
Basu
/ D
own
to E
arth
© R
ohit
Dim
ri
Kedarnath, povodeň
strana 12—13
Bangladéš: Rostoucí hladina moře a cyklóny
„Jmenuji se Shadu Charan Mondol. Je mi 72 let a žiji v Shingertoly u řeky Malancha v Bangladéši. Můj dům stojí na hrázi (na fotografii vlevo). Byl zničený už šestkrát, protože hráz nevydržela. S rostoucím přílivem moře tlačí vodu výš a výš proti proudu řeky. Voda začala stoupat před 60 lety, ale v posledních 10 letech stoupání zesílilo. Jarní přílivy, které se objevují v červnu a červenci, jsou ještě nebezpečnější a při-nášejí největší zvýšení hladiny. Už jsme byli mnohokrát přinu-ceni přemístit hráz dále od řeky, ale toto je trvalý problém a už nemáme, kam se od řeky odsu-nout dále.“ (březen 2009)
2009: Mondolova rodina v Shingertoly po cyklónu Aila.
Shadu Charan Mondol zemřel v roce 2012.
Shadu Charan Mondol
VĚDECKÝ ZÁKLAD: HLADINA MOŘE ROSTE
Růst hladiny světových moří má na Bangladéš vzhledem k jeho geografické poloze mnohem větší dopad, než činí světový průměr. Bengálská rada meteorologického výzkumu SAARC odhalila na základě údajů z posledních 22 let, že roční nárůst výšky hladiny moře činí 3–6 mm.
Velká část území Bangladéše leží méně než 2 metry nad hladinou moře, které snadno proniká koryty řek do vnitrozemí. Rostoucí hladina moře tak způsobuje zasolování freatických vod (podzemních vod nízko pod povrchem) v pobřežní oblasti a na dolních tocích řek.
…A ROSTOUCÍ INTENZITA CYKLÓNŮ
Nejvražednější bouřkové vlny ve 20. století zasáhly Bengálský záliv a pobřeží Indie, Bangladéše a Barmy. Extrémně vysoké záplavové vlny poháněné tropickými cyk-lony Sidr (2007), Nargis (2008) a Aila (2009) způsobily smrt stovek tisíc lidí. Roste četnost silných cyklónů v Bengálském zálivu a jejich intenzita v období od konce monzunového období do listopadu.
Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010
0123456789
101112131415
EU2710,0
Svět7,3
Bangladéš1,1
Světový index rizika 2012 VELMI
NÍZKÝNÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
VYSOKÝ
© D
ietm
ar M
irke
s©
Car
itas
Bang
lade
sh
© D
ietm
ar M
irke
s
Hráz u Shingertoly
Indie
Bangladéš
strana 14—15
„Místní lidé zažili v posledních letech záplavy v zimních mě-sících, což se dříve nestávalo. Způsobily i nějaké materiální škody. Ale když byla počátkem roku 2013 poničena část mostu vedoucího z farnosti Santa Cla-ra do Teny, problém byl vyřešen téměř okamžitě. Úřady pracují na opravě kanalizace, která má malou kapacitu.“
Maria Ushca sektor Santa Rosa, kanton Santa Clara, provincie Pastaza, Ekvádor
Andská Amazonie
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Horní Amazonie leží na východních svazích And v nadmořské výšce 600 až 1300 metrů. Normální roční srážkový úhrn se pohybuje od 3000 do 4500 mm. Teplota kolísá mezi 14 a 24 °C a oblast neustále halí oblaka. Vulkanické andské řeky, jako jsou Pastaza a Coca, napájejí povodí Amazonky a přinášejí sediment, který se každo-ročně usazuje v nížinách.
V podhorské oblasti jsou stále výraznější výkyvy mezi obdobími sucha a dešťů, které mají za ná-sledek častější extrémní počasí, pokles srážek a nárůst teploty. V roce 2005 zažily amazonské nížiny nejhorší sucho a v roce 2010 trpěly znovu následky horka a nedostatku srážek v horské džungli.
Nezvyklá proměnlivost klimatu způsobila delší období sucha následovaná prudkými dešti, kte-ré způsobily sesuvy půdy, povodně, narušení in-frastruktury a ohrožení sklizně plodin, což zvy-šuje míru rizika pro lidi i amazonské lesy.
Chile Paraguay-3 -2 -1 0 1 2 3
FrancouzskáGuyana
GuyanaVenezuela
Kolumbie
Ekvádor
Peru
Bolívie
Brazílie
Surinam
Rozsah extrémního sucha v roce 2005 v západní Amazonii během letních měsíců června–srpna, jak ho zaznamenaly satelity NASA. Nejvíce po-stižené oblasti jsou ve škále žluté až červené. (Zdroj: NASA, JPL-Caltech/GSFC)
Vodopády San Rafael, horní tok Rio Coca (tok během období sucha v únoru)...
…a v období dešťů v červnu
strana 16—17
© V
erón
ica
Angu
lo, E
coCi
enci
a
© V
eron
ica
Angu
lo /
Eco
Cien
cia
© S
egun
do C
hasi
pant
a
© S
egun
do C
hasi
pant
a
Horní tok Rio Pastaza poblíž Mera
Brazílie 1 / Rio Negro: Nečekané deště
strana 18—19
„Jmenuji se André Baniwa. Jak mé příjmení napovídá, patřím k národu Baniwů. Můj mateřs-ký jazyk je baniwština. Je mi čtyřicet. Léto je pro naši kulturu a život velmi důležité. Narodil jsem se v Tucumã Rupitá, vesni-ci s 200 obyvateli na řece Isana, přítoku Rio Negra v severozá-padní Brazílii.
Po 20 letech činnosti v domo-rodém hnutí mám obavu ze změn, které v posledních letech pozoruji. Bylo to v únoru 2012, když týdenní deště, které přišly místo obvyklého slunného a su-chého počasí, zapříčinily hlad v mé oblasti. Kvůli nečekaným srážkám během léta začaly kořeny manioku v půdě hnít.“
André Baniwa
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Region Isana má roční srážkový úhrn 3460 mm.
Prudké výkyvy srážek v oblasti Rio Negra ovlivnily v posledních letech tok řeky. V roce 2009 dosáhla nejvyšší hladiny, jaká byla kdy zaznamenána. Během jediného roku přišlo také historicky největší sucho. Velké sucho oblast zasáhlo také v roce 2005, kdy úplně vyschly některé přítoky a izolovaly tak vesnice, které jsou běžně přístupné pouze na člunu.
Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010
0123456789
101112131415
EU2710,0
Svět7,3
Brazílie8,3
Světový index rizika 2012 VELMI
NÍZKÝNÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
VYSOKÝ
© E
mil
Bene
sch
© E
mil
Bene
sch,
KB
Öst
erre
ich
Přítok řeky Isana
Pro oblast Rio Negra nebo domorodé obyvatele Brazílie neexistují data o emisích CO2. Vzhledem k jejich životnímu stylu se předpokládá, že budou hluboko pod 1 t na osobu (většina brazilských emisí pochází z odlesňování).
Region Rio Negro
Brazílie
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Průměrné měsíční úhrny srá-žek v Sao Gabriel da Cachoeria ležícího u řeky Rio Negro ukazují méně dešťů v létě, kdy se tradičně připravují pole. Údaje za rok 2012 však vykazují výrazné odchylky od 30letého průměru.
DOMORODÉ NÁRODY V OBLASTI RIO NEGRO
Federace organizací původních obyvatel regionu Rio Negro (FOIRN) si za svůj hlavní cíl klade obranu práv 23 domorodých národů žijících v oblasti. Hlavním úspěchem je vytvoření domorodých území o velikosti 122 000 km2. Na těchto územích může
pokračovat trvale udržitelný životní styl zdejších obyvatel, což znamená, že 99,94 % tamních deštných pralesů zůstává nedo-tčeno.
FOIRN a Climate Alliance Ra-kousko jsou partnery a vzá-jemně se podporují od roku 1993.
Brazílie 2 / Rio Negro: Neobvyklá spolupráce při řešení globálních výzev
strana 20—21
Almerinda Ramos de Lima z domorodého kmene Tarianů je první ženou v čele organizace FOIRN:
„Náš národ žije v regionu 3000 let a vytvořil kalendář, který řídí obdělávání polí v letních měsících. Tradičně každá rodina v létě vytvoří místo pro nové políčko. Muži porazí stromy a spálí je. Popel slouží jako hnojivo pro pěstované rostliny. Deště v únoru 2012 znemožni-ly spálení stromů. Nemohli jsme v létě připravit nová pole. Po létě začíná období dešťů, kdy už není možné založit nová pole. Když uvážíme, že naše pole můžeme využívat k pěstování manioku, ananasu a pepře jen dva roky a poté jsou znovu pohlcena pralesem, zna-mená to, že vinou dešťů v létě 2012 přišly všechny rodiny o polovinu svých polí.“
Almerinda Ramos de Lima
© K
limab
ündn
is Ö
ster
reic
h, P
hoto
: Em
il Be
nesc
h
© E
mil
Bene
sch,
KB
Öst
erre
ich
Sušárna maniokového chleba beju na břehu řeky Isana
500
400
300
200
100
0LED ÚNO BŘE DUB KVĚ ČER ČEC SRP ZÁŘÍ ŘÍJ LIS PRO
Průměrný měsíční úhrn srážek – srovnání hodnot naměřených za období 1961–1990 s měsíčními úhrny za rok 2012.(srážky v mm)
2012Období 1961–1990
Zdroj: INMET, http://www.inmet.gov.br/portal/index.php?r=clima/normaisClimatologicas
Modré území o velikosti 8000 km2 bylo vyhlášeno domorodou oblastí v dubnu 2013
V roce 1998 získal FOIRN práva na využívání 110 000 km2
Amazonie: Sucho
strana 22—23
Diego Escobar, koordinátor pro teritoria, životní prostředí a pří-rodní zdroje, COICA (asociace původních obyvatel amazonské pánve) a místopředseda Climate Alliance:
„Kromě mimořádných srážek se v některých oblastech Amazo-nie objevila „stoletá sucha“, například v letech 2005 a 2010. Všechny řeky úplně vyschly, takže lidé obývající tyto oblasti je nemohli opustit a museli být zásobováni armádou. Miliony stromů odumřely, rozšířily se lesní požáry. Vedle využívání přírodních zdrojů, jako je ne-legální kácení lesa, rozšiřování zemědělství a velkých projektů budování infrastruktury, je pro nás novým nebezpečím změna klimatu. My, původní národy Amazonie, chráníme deštné pralesy, které byly vždy zákla-dem našeho života.“
Diego EscobarCOICA
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Satelitní i pozemní pozorování Amazonie ukázaly v poslední době v obdobích sucha zvýšený počet odumírajících stromů a lesních požárů. Přibližně 70 milionů hektarů lesa v západní Amazonii trpělo během sucha v roce 2005 silným nedostatkem vody, což vedlo ke zmenšení korun a ztrátě vlhkosti přetrvávající až do příštího období sucha v roce 2010. Výsledky naznačují, že velká sucha objevující se v 5–10letém cyklu vedou k trvalé změně v horních patrech lesa.
Existující tempo odlesňování a degradace lesa znamená, že se Amazonie blíží bodu zvratu, kdy se deštné pralesy změní v sezónní lesy nebo dokonce savany a místo úložiště uhlíku se stanou jeho zdrojem.
© N
icol
e Ro
mijn
Fot
ogra
fie©
Gus
tavo
Tos
ello
/ I
SA
© C
amila
Sob
ral B
arra
/ IS
A
Pohled od Alto de Serra de Tunuí. Vodopád na řece Isana v severní Brazílii.
Amazonie je domovem nejrozsáhlejšího deštného pralesa na světě, který pokrývá plochu asi 6 milionů km2. Žije zde přibližně třetina všech rostlinných a živočišných druhů spolu s více než 1,5 milionem původních obyvatel z přibližně 400 národů.
Přístav Sao Gabriel da Cachoeira na řece Rio Negro bez vody v roce 2007
FrancouzskáGuyana
GuyanaVenezuela
Kolumbie
Ekvádor
Peru
Bolívie
Chile Paraguay
Argentina
Brazílie
Surinam
AMAZONIE
© Copyright: Klima-Bündnis Biomasa deštného pralesa je obrovské úložiště uhlíku: průměrný hektar deštného pralesa váže přibližně 5–20 tun oxidu uhličitého a trvale ukládá ve své biomase asi 250 tun uhlíku. V oblastech, kde si původní obyvatelé zajistili práva na svá území, je deštný prales chráněn nejlépe. Tito lidé tak velmi významně přispívají k ochraně životního prostředí.
Ekvádor: Tání tropických ledovců
strana 24—25
„Tady nahoře sloužily laguny Yanacocha a Chaquishkacocha jako napajedla pro dobytek z vesnice Tambohuasha. Teď la-guny zmizely, protože méně prší a hodně se otepluje. Aby vesni-ce měla čím napojit dobytek, musí vodu přivést potrubím ze sousední hory Carihuayrazo. Za vodou a pastvou musejí stá-da v posledních deseti letech stále výše do rezervace Chim-borazo Fauna Reserve.“
Sr. Olmedo Cayambe,president CORDTUCH, komunitní turistické organizace oblasti Chimborazo
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Nejmenší ledovce v Andách, jako ty na Cari-huayrazu v nadmořské výšce pod 5100 m jsou v současném klimatu odsouzeny k zániku. V le-tech 1939–2006 se teplota v tropických Andách zvýšila o 0,7 °C. O velikosti ledovce a jeho od-távání rozhoduje úroveň mrazu a poměr mezi deštěm a sněhovými srážkami. V současnosti se ledovce zmenšují a pokud stávající podmínky přetrvají, zmizí zbytky ledovců do dvaceti let, a možná ještě mnohem rychleji.
Poslední „hielero“ oblasti Chimborazo
Původní obyvatelé oblasti prodávali lidem z města ještě nedávno kusy ledu, který lá-mali nad lagunami na Chim-borazu. Poslední ledař (hie-lero), který se tím živí, je Don Baltazar Ushca. Řekl mi, že dřív bylo na Chimborazu dost zima a deštivo. Sníh zůstával i v místech, kde jsou vesnice. Ve výšce 4000 m ho bývalo i 40 cm, ale dnes led začíná až v nadmořské výšce 5500 m a sníh nezůstává nikde.
© S
ilvia
Val
lejo
, Eco
Cien
cia
© F
elip
e Se
govi
a /
EcoC
ienc
ia
sopka Chimborazo, 6268 m
Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010
0123456789
101112131415
EU2710,0
Svět7,3
Ekvádor3,9
Světový index rizika 2012 VELMI
NÍZKÝNÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
VYSOKÝ
Ekvádor
Chimborazo
y = 1,7939x + 770,88R² = 0,0297
400
500
600
700
800
900
1000
1100
1200
1971
1973
1975
1977
1979
1981
1983
1985
1987
1989
1991
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
Srážky (mm)
Srážky Průměr Trend
Vývoj meziročních srážek v Fada N’Gourma
Burkina Faso 1: Tornáda a nestabilita
strana 26—27
„Jmenuji se Ousséni Sayaogo a jsem farmář z Niessegy.
V pondělí 13. května 2013 jsem byl v Gourcy, když mi zavolali a řekli, že můj dům zničil silný vítr a liják. Když jsem se vrátil, uviděl jsem tu spoušť. Dům byl zničený, střešní krytina rozházená větrem po okolí. Ten dům jsem zrovna postavil pro svoji rodinu. Ještě že nikdo ne-přišel o život.
Teď nemám peníze na to, abych dům znovu postavil. Budu muset počkat do příštího roku a doufat, že to pak bude možné. Mezitím se ptám sám sebe, kam s rodinou půjdeme.
Bylo to poprvé, co jsem něco takového viděl. Pro naši vesnici je to nezvyklé, protože bouře přišla v květnu a normálně období dešťů začíná nejdříve v půlce června.“
Ousseni Sayaogo
© B
a M
aham
adou
© B
a M
aham
adou
Dům zničený tornádem
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Podle zprávy IPCC budou dopady změn klimatu v krátkodobém horizontu výsledkem zvýšené četnosti a síly extrémních jevů, jako je sucho, povodně nebo vlny veder. Pro Burkinu Faso to znamená nestálé rozložení srážek a růst teplot.
Nestálost srážek znamená soustředění dešťů do kratšího období. Významným průvodním jevem je také zvýšený výskyt srážkově vydatných bouří doprovázených tornády v nezvyklou roční dobu.
Burkina Faso 2: Sucho
strana 28—29
„Jmenuji se Mahmadi Sawadogo a pocházím z regionu Plateau-Cetral v Burkině Faso.
V mé vesnici jsem vedl země-dělské projekty na obnovu degradované půdy a zales-ňování.
Změna klimatu přinesla sucho, ztrátu vegetačního krytu a pokles úrodnosti půdy. Musel jsem se odstěhovat za lepšími životními podmínkami, a tak jsem v roce 2003 přišel do Bour-guéoga. Tady, třebaže klimatické podmínky jsou pro zemědělství příznivější, se objevily další problémy, jako je nedostatek pitné vody a silnic. Navíc, jako obyvatelé přírodní rezervace, musíme strpět škody, které nám způsobují sloni. Bez nějakého zemědělského plánu naše primi-tivní způsoby obhospodařování urychlí degradaci přírodních zdrojů. Budeme se nakonec muset vystěhovat i odsud?“
Mahmadi Sawadogo
© B
a M
aham
adou
© B
a M
aham
adou
Degradace zemědělské půdy (provincie Zondoma)
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Náhlý rozpad ekosystémů v celé severní a střední části země vedl ke ztrátě úrodnosti půdy a nedostatku srážek. Výsledkem je nejistá produkce potravin, která zhoršuje tamní chudobu.
Bezprostředním důsledkem mizení rostlinných zdrojů je zhoršující se poškození půdy větry, včetně známého Harmatánu, nárůst teplot, narušení rozložení srážek a jejich pokles.
Časté sucho vedlo k přesídlení části obyvatelstva Plateau-Central do východních a západních regionů. Tito běženci významně přispívají k degradaci oblastí, do nichž se stěhují, a musí čelit mnoha překážkám.
AKCE
Sdružení pro agroekologický výzkum a vzdělávání (ARFA) pomáhá farmářům zvýšit výnosy zaváděním postupů ekologického zemědělství, a tak se lépe přizpůsobit klimatickým změnám
600
900
900900900900900
900900900900
600600
600
600
600
600
600
600
600
1931–19601951–19801961–19901971–20001981–2010
OUAGADOUGOUFADA NGOURMA
BOGANDE
DORI
OUAHIGOUYA
DEDOUGO
BOROMO
BOBO-DIOULASSO
GAOUA
PO
Zdroj: Direction de la métérologie
Posun linií spojujících místa se stejným
množstvím srážek
600 mm a 900 mm
Niger 1: Krize pastevec-tví
strana 30—31
„Jsem Jobari Mokao z vesnice Bermo v Nigeru, která leží na sever od pastvin v oblasti Ma-radi. Více než deset let trvající sucho tady způsobilo nedosta-tek krmiva, vody pro zvířata a snížení kvality našich pastvin. Výsledkem byly opakované krize pastevectví.
V kritických letech přicházíme o 30–100 % zvířat. Nejsilnější kusy, které přežijí, ztratí přes třetinu své váhy a více než 90 % tržní ceny. Na vrcholu krize v roce 2010 se zvíře stojící 250 000 CFA franků prodávalo za necelých 10 000 CFA franků.
A co hůř, poté, co se zvířata protrápí obdobím sucha, větši-nou podlehnou teplotnímu šoku spojenému s prvními dešti.“
Jobari Mokao,postižený kočovný pastevec
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Niger v posledních deseti letech opakovaně trpěl nedostatkem potravin. Příčinou těchto krizí jsou změny ve srážkové činnosti – jejich nedostatek, špatné rozložení v prostoru a čase, krátké zimy, povodně apod.
V letech 2011–2012 zasáhla potravinová krize 5,5 milionu obyvatel, tedy více než třetinu populace země. Podle odhadů poklesla produkce krmiv na polovinu. V roce 2010 během krize pastevectví uhynulo téměř 5 milionů kusů, což představuje čtvr-tinu všech stád. Nejchudší rodiny přišly o téměř 90 % svých zvířat, a tím i prostřed-ků obživy. Tyto opakující se krize mají katastrofální dopad na životy pasteveckých komunit, například na severu Dakora v regionu Maradi.
© C
ESAO
-PR
N
© C
ESAO
-PR
N
Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010
0123456789
101112131415
EU2710,0
Svět7,3
Niger0,6
Světový index rizika 2012 VELMI
NÍZKÝNÍZKÝ STŘEDNÍ VYSOKÝ VELMI
VYSOKÝ
Zvířatům chybí pastva, ztratila na váze i ceně
Niger
Agadez
Diffa
ZinderTahoua
Dosso
TillaberiMaradiDAKORO
Niger 2: Rozpad ekosystémů
strana 32—33
„Jmenuji se Finda Lompo a narodila jsem se přibližně v roce 1946 v Niaktiré, v osadě Makalondi v regionu Tillabéri v Nigeru.
Les ztratil svou duši. Býval plný arabské gumy a divokého ovo-ce nevyčíslitelné hodnoty pro místní lidi.
Dnes je všechno pryč. A co je horší, zmizely i léčivé byliny, které používáme.
Pro ženy je to katastrofa, pro-tože s bylinami ztratily své živobytí.
Les mizí a my žádáme, aby byl zachráněn.“
Finda Lompo,67 let, vesnice Niaktiré
VĚDECKÝ ZÁKLAD
Povodně, přívalové deště, řeky odnášející své břehy a slabší srážky, které jsou vý-sledkem změn klimatu, jsou příčinou úbytku mnoha druhů dřevin a bylin a poklesu kvality ekosystémů.
Niger každoročně přichází o 100 000–120 000 ha lesa, což znamená, že 25 % dobytka musí živořit na degradované půdě ve zhoršujících se podmínkách, jako v případě osady Makalondi v regionu Tillabéri.
Srážkový index ukazuje, jak vlhké či suché bylo období dešťů v regionu Tillabéri v letech 1951–2007:
Kladné hodnoty ukazují roky, ve kterých úhrn srážek překročil průměr za období let 1951–2007 a záporné hodnoty znamenají podprůměrné roční úhrny. Graf naznačuje, že v roce 1969 se region Tillabéri podobně jako zbytek Sahelu dostal z období s přebytkem srážek během období dešťů do časového úseku, kdy se opakovaně projevuje sezónní nedostatek srážek, což má katastrofální dopady na ekosystém.
© C
ESAO
-PR
N
© C
ESAO
-PR
N
Ztráta vegetačního krytu v regionu Tillabéri
1951
1954
1959
1963
1967
1971
1975
1979
1983
1987
1991
1995
1999
2003
2007
2,52,01,51,00,50,0
-0,5-1,0-1,5-2,0
Sráž
kový
inde
x
NigerAgadez
Diffa
ZinderTahoua
Dosso
TillaberiMaradi
MAKALONDI
Závěry Společná, ale různá zodpovědnost
strana 34—35
5
10
15
20
25
30
Emise CO2 včetně rozsáhlého spalování biomasy (t/ob., 2010)
Světový index rizika 2012
PRŮMYSLOVÉ ZEMĚ � � ROZVOJOVÉ ZEMĚ
Luce
mbu
rsko
Česk
á re
publ
ika
Dán
sko
Něm
ecko
Rako
usko
Slov
ensk
o
Maď
arsk
o
Gró
nsko
*
EU 2
7*
Braz
ílie
Ekvá
dor
Peru
Indi
e
Burk
ina
Faso
Bang
ladé
š
Nig
er
Svět
„Článek 3 PRINCIPY
1. Smluvní strany by měly chránit klima-tický systém ve prospěch současných i bu-doucích generací lidstva na základě rovnosti a v souladu s jejich společnými, i když roz-dílnými, odpovědnostmi a odpovídajícími schopnostmi. V této souvislosti by měly smluvní strany rozvinutých zemí zaujmout vedoucí postavení v boji proti změně klimatu a z ní plynoucích negativních důsledků.“
United Nations Framework Convention on Climate Change
Země, které nesou největší zod-povědnost za změnu klimatu, jsou průmyslové země, ale nej-ohroženější jsou země rozvojové. Z tohoto nerovného postavení vy-chází základní princip Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu z roku 1992. ddd
V roce 2011 průmyslové země (Annex I), kte-ré tvoří asi 20 % světové populace, vytvořily 42 % emisí. Rozvojové země (Non-Annex I), které zahrnují 80 % světové populace, vy-produkovaly 55 % globálních emisí CO2. (Zdroj: CSEIndia, 2012)
Jeden z nevýrazných výsledků kli-matického summi tu v Kodani v roce 2009 byl závazek průmyslových zemí (označovaných jako „Annex I“) podporovat rozvojové země (ozna-čované jako „Non-Annex I“) v ak-tivitách na omezení a přizpůsobení změnám klimatu částkou 100 mi-liard USD do roku 2020.
GLOBÁLNÍ PŘEHLED EMISÍ NA OBYVATELE A RIZIKA
Zdroj emisí CO2: http://edgar.jrc.ec.europa.eu/overview.php?v=GHGts1990-2010Zdroj indexů rizika: www.worldriskreport.org
* index rizika není stanoven
3 %
Other Non-Annex I
India
China
Other Annex I
US
EU-27
International transport
11 %
6 %
20 %
15 %
16 %
29 %
Zdroj: CSEIndia 2012
V ROCE 2011 DOSÁHLY CELKOVÉ EMISE CO2 33,9 MILIARD TUN. ODKUD POCHÁZEJÍ?
Česká odpovědnost – česká příležitost
strana 36—37
0
100
200
300
400
500
600
2003 2005 2007 2009 2011 2012
Vývoj maloobchodní ceny hnědého uhlí
Vývoj ceny zemního plynu pro domácnosti
Vývoj ceny dálkového tepla z tepláren na uhlí
Vývoj ceny tepla z tepláren na ostatní paliva
Graf 1: Teplo – největší položka z výdajů na energie – za posledních deset let zdražilo o 65 až 140 % (dle druhu fosilního paliva a způsobu vytápění).
Zdroj: Ceny energií a paliv, TZB-info, www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii
Potřebné snížení emisí by stálo zhruba 1 % globálního HDP. Nicméně pokud necháme znečišťování – a vyvolaným změnám podnebí – volný průběh, pří-mé finanční škody budou činit zhruba 11 % světového ekonomického výkonu. (Zdroj: Stern Review, 2007)
Ale i kdybychom rozvojové země hodili přes palubu, tak nás vysoké emise sklení-kových plynů přichází draho. Každý rok zaplatí česká ekonomika přes 200 miliard korun za dovoz ropy a zemního plynu. Domácí uhlí zase špiní vzduch. Léky, zdravotní neschopnost a další náklady státu: 51 miliard ročně jen kvůli pálení uhlí v elek-trárnách.
Česká republika se řadí k předním státům světa v produkci CO2 na obyvatele. I proto bychom neměli odmítat naši odpovědnost za změ-ny klimatu a následné humanitární katastrofy. Věc má i konkrétní finanční rozměr. Mezinárodní společenství se shodlo, že průmyslové země budou těm rozvojovým pomáhat částkou 100 miliard dolarů ročně. Český podíl vychází na 10 miliard korun.
PŘÍLEŽITOSTI PRO SNÍŽENÍ ÚČTŮ LEŽÍ NA ULICI
Už současné technologie mohou snížit energetickou náročnost českého průmyslu o čtvrtinu. Číslo odpovídá dvěma atomovým elek-trárnám v Temelíně.
Stát může pomoci lidem zateplit domy nebo třeba instalovat kotle na biomasu. Pomoc se mu vrátí. Pokud stát poskytne na energetické renovace budov každoročně 16 miliard korun, vznikne 31 tisíc stabilních pracovních příležitostí už do roku 2020.
Fotovoltaické panely na stře-še nebo obecní větrná elek-trárna sníží emise i závislost na ČEZu. Přitom cena obnovi-telných zdrojů klesá. Malá solární elektrárna na střechu by se u nás – nebýt úředních bariér – vyplatila i bez dotací.
Česká odpovědnost – česká příležitost(pokračování)
PRVNÍ KROK: RÁMCOVÝ ZÁKON
Hnutí DUHA s podporou většiny českých ekologických a humanitárních organizací prosazuje nový zákon, který závazně stanoví, že Česko bude snižovat závislost na drahých fosilních palivech – krok po kroku, rok po roku. Rozhýbe investice do chytrých řešení, jako jsou úsporné domy a pohodlná veřejná doprava, snadná recyklace odpadu, čistá energie nebo české potraviny v obchodech.
Návrh je inspirovaný úspěšným britským zákonem, který kopíruje také řada dalších evropských států. Legislativu v Británii prosadila vláda, ale shodla se na ní s oběma tehdejšími opozičními stranami. Navíc ji podpořil Svaz britského průmyslu i odbory.
I na české politické scéně má zákon podporu: ČSSD, ANO, KDU-ČSL, TOP 09 i KSČM jej chtějí předložit.
Více najdete na www.velkavyzva.cz
Graf 2: K vytápění nemusíme v buducnu potřebovat dokonce žádné uhelné doly a ruský plyn.
0123456789
101112131415
EU 2710,0
Svět7,3
Česko14,0
Vysvědčení ČR:
Emise CO2 v tunách na obyvatele v roce 2010
strana 38—39
Zdroj: Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu. Úřad vlády ČR, Praha. 2008.
0
50
100
150
200
250
300
350
Současná spotřeba tepla Možnosti zateplování a výroby zelenéhotepla
Prolomení limitů těžby uhlí
Potenciál tepla z roční těžby na dole ČSA
Potenciál úspor tepla – příprava teplé vody
Potenciál obnovitelného tepla (v konečnéspotřebě)
Potenciál úspor tepla – vytápění budov
Konečná spotřeba tepla – budovy
(PJ)
foto
: Vla
stim
il R
iege
r
0
50
100
150
200
250
300
350
Současná spotřeba tepla Možnosti zateplování a výroby zelenéhotepla
Prolomení limitů těžby uhlí
Potenciál tepla z roční těžby na dole ČSA
Potenciál úspor tepla – příprava teplé vody
Potenciál obnovitelného tepla (v konečnéspotřebě)
Potenciál úspor tepla – vytápění budov
Konečná spotřeba tepla – budovy
0
50
100
150
200
250
300
350
Současná spotřeba tepla Možnosti zateplování a výroby zelenéhotepla
Prolomení limitů těžby uhlí
Potenciál tepla z roční těžby na dole ČSA
Potenciál úspor tepla – příprava teplé vody
Potenciál obnovitelného tepla (v konečnéspotřebě)
Potenciál úspor tepla – vytápění budov
Konečná spotřeba tepla – budovy0
50
100
150
200
250
300
350
Současná spotřeba tepla Možnosti zateplování a výroby zelenéhotepla
Prolomení limitů těžby uhlí
Potenciál tepla z roční těžby na dole ČSA
Potenciál úspor tepla – příprava teplé vody
Potenciál obnovitelného tepla (v konečnéspotřebě)
Potenciál úspor tepla – vytápění budov
Konečná spotřeba tepla – budovy
Sestaveno ve spolupráci
Climate Alliance
CROSSING BORDERSCreating Space for Dialogue
ASTM /Climate Alliance Luxembourg
www.astm.luwww.klimabuendnis.lu
Crossing Borders / Dánskowww.crossingborders.dk
Védegylet Egyesület / Maďarskowwvedegylet.hu
EcoCiencia / Ekvádorwww.ecociencia.org
Climate Alliance of European Citieswith Indigenous rainforest peoples
(CAI)www.climatealliance.org
Nadace Partnerství /Česká republika
www.nadacepartnerstvi.cz
Formabiap-Aidesep / Peruwww.formabiap.org
ARFA / Burkina Fasowww.arfa-ong.org
RDGRN / Nigériewww.cesao-ai.org
Climate Alliance Austriawww.klimabuendnis.at
Friends of the Earth-CEPA / Slovensko
www.priateliazeme.sk/cepa
FOIRN / Brazíliewww.foirn.org.br
CSE / Indiewww.cseindia.org
Co mají společného Shadu Charan Mondol z Bangladéše, André Baniwa z Brazílie nebo Štěpánka Hanz-líková z České republiky? Ačkoliv žijí v různých částech světa, zažívají přímo na vlastní kůži důsledky měnícího se klimatu. Výstava, která vznikla ve spolupráci mnoha partnerů z různých kontinentů, vám přináší skutečné příběhy lidí, které se staly v průběhu několika posledních let.
Jak dokládají jejich svědectví, změna klimatu není hrozbou pro příští desetiletí, ale realitou, se kterou se lidé snaží vyrovnávat na celém světě. Svoji odpovědnost za měnící se klima by měla přijmout i Česká republika. Zajímá vás proč a co může pro to udělat?
Nadace Partnerství pomáhá lidem, aby chránili a zlepšovali svoje životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné znalosti i služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje výsadbu stromů, ochranu přírody, šetrnou dopravu a turistiku, využívání obnovitelných zdrojů energie a kvalitní veřejná prostranství. Během 23 let naší existence jsme podpořili více jak 3000 projektů ve výši téměř 300 miliónů korun.
Společně se čtyřmi sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku tvoříme aso-ciaci Environmental Partnership Association.
www.nadacepartnerstvi.cz