Západočeská univerzita v Plzni Ústav umění a designu | Diplomová práce

Embed Size (px)

DESCRIPTION

page 33 > 34 4.1 Op-art Analýza výše uvedených prací různých stylů a epoch mě přivedla k myšlence, že je všechny, v té či oné míře, spojuje tendence používání efektu optických iluzí, ať už se jedná o imitaci předmětů interiéru, například obrazů, nebo třeba smyšlené rozšíření prostoru. Kromě toho jsou optické iluze přímo spojeny svědeckotechnickou oblastí lidské činnosti, tj. dokonale se hodí k tématickému zaměření samotného muzea Techmanie, pro nějž byla série vytvářena. Všechny tyto skutečnosti mě přivedly k hledání řešení malby právě v podstatě iluzorního optického klamu a donutily mě pro začátek soustředit se na oblast umění, jež se nazývá op-art. Jedním z hlavních představitelů op-artu je maďarský výtvarník VictorVasarely. Dále např. Bridget Riley, Jesús-Rafael Soto, Youri Messen-Jaschin, Richard Anuszkiewicz, Julian Stanczak nebo Carlos Cruz-Diez. Zvlášť bych chtěl zmínit jednoho umělce tohoto směru, který mě velmi inspiroval při přípr

Text of Západočeská univerzita v Plzni Ústav umění a designu | Diplomová práce

  • Zpadoesk univerzita v Plzni

    stav umn a designu

    Diplomov prce

    Ilustrace v interiru: vzdoba sloup ve stvajc budov modernho interaktivnho centra v arelu

    prmyslovho zvodu KODA, spolenosti Techmania Science Center o.p.s.

    Aliaksei Goubarev

    Plze 2012

  • Zpadoesk univerzita v Plzni

    stav umn a designu

    Oddlen vtvarnho umn

    Studijn program Design

    Studijn obor Ilustrace a grafick design - Ilustrace

    Diplomov prce

    Ilustrace v interiru: vzdoba sloup ve stvajc budov modernho interaktivnho centra v arelu

    prmyslovho zvodu KODA, spolenosti Techmania Science Center o.p.s.

    Aliaksei Goubarev

    Vedouc prce: Doc. ak. mal. Josef Mitera

    Oddlen vtvarnho umn

    stav umn a designu Zpadoesk univerzity v Plzni

    Plze 2012

  • Prohlauji, e jsem prci zpracoval samostatn a pouil jen uvedench

    pramen a literatury.

    Plze, duben 2012

    podpis autora

  • VOD........................................................................................................1 1.NSTNN MALBA.............................................................................2 1.1 Djiny vzniku interirov malby..........................................................2

    2. TECHNIKA NSTNN MALBY.........................................................8 2.1 Freska: technologie ppravy podkladu...............................................8

    2.2 Pracovn postup pi malovn stn na erstvo..............................13

    2.3 Malba na suchm podkladu..............................................................16

    2.4 Kaseinovo-vpenn malba ..............................................................16

    2.5 Siliktov barvy ................................................................................18

    2.6 Voskov malba ................................................................................19

    2.7 Temperov malba.............................................................................20

    3. ANALOGIE NSTNN MALBY V DJINCH UMN..................22 3.1 Zdroj nmtu a inspirace, pstup a metoda een..........................22

    3.2 Interirov malba epochy rozkvtu Starovkho ma....................24 3.3 Byzantsk e a stedovk ..............................................................26

    3.4 Renesance a manrismus.................................................................27

    3.5 Baroko...............................................................................................28

    3.6 Modern metody a techniky nstnn malby, Street art ...................31

    4. PREZY (pohled dovnit): praktick realizace projektu............33 4.1 Op-art................................................................................................33

    4.2 "Prezy" aneb "pohled dovnit": malba na sloupech.......................35 ZVR....................................................................................................41

    SEZNAM POUITCH ZDROJ ..........................................................42

    RESUM.................................................................................................43 SEZNAM PLOH..................................................................................44

  • 1

    VOD Clem dan diplomov prce je vytvoen srie ilustrac v interiru.

    Jako objekt vzdoby bylo vybrno modern interaktivn centrum (ve svt

    oznaovan jako science center) v arelu prmyslovho podniku

    KODA. Projekt Techmania si klade za cl v uritch oborech piblit

    vvoj lidskho poznn a v nvaznosti na to ukzat, jak se toto poznn

    uplatuje v technice. Dalm clem je tak pedstavit souasnou hranici

    lidskho poznn a poukzat na nezodpovzen otzky, na kter budou

    hledat odpovdi dal generace - nejlpe mlad nvtvnci science

    centra.

    Nejkomplikovanjm pi realizaci projektu se ukzalo bt vytvoen

    celistv koncepce a stylu nstnnch maleb tak, aby tyto ilustrace

    harmonicky zapadaly do vybranho prostoru, doplovaly ho podle

    uritch tematickch kritri a odpovdaly zjmm clov skupiny (dti

    a mlde). V teoretick sti je postupn popsn proces hledn

    vhodnho een, jednotliv etapy prci na projektu a jeho ideov obsah.

    Krom toho je podrobn zkoumna otzka djin nstnn malby

    a analog vzdoby interir ve svtovch djinch umn, ponaje

    klasickm mskm obdobm - Pompejemi a Herculaneem, jsou zde

    zmnny tak modern tendence a novinky v dan oblasti, vetn

    trendovch smr jako jsou street art a pop art.

    Pomrn hodn pozornosti je vnovno technick strnce projektu,

    podrobn jsou popsny konkrtn techniky nstnn malby, fresky,

    sgrafity a jin, charakteristika rznch materil, barev a zpsoby jejich

    praktickho vyuit. V ploze se nachz ilustrace tak, jak vznikaly

    v rmci jednotlivch etap realizace diplomov prce, ponaje prvnmi

    pedbnmi skicami a kone fotografiemi relnho objektu

    s integrovanmi hotovmi malbami.

  • 2

    1. NSTNN MALBA 1.1 Djiny vzniku interirov malby "The artist must be in his work as God is in creation, invisible and all-

    powerful; one must sense him everywhere but never see him."1

    Malovat na stnch zaalo lidstvo dve, ne se nauilo pst. Kdy

    se nad tm zamyslme, nen na tom nic zvltnho, vdy kresba je

    nejjednodum a nejrychlejm zpsobem pedn informac a dojm ze

    svta, kter ns obklopuje. Ji v dvnovku mali zobrazovali zvata,

    loveck vjevy, sebe a pslunky svho kmene s pomoc barev

    vyrobench z drcench minerl a rostlin. Tehdy tak, a u vdom

    nebo ne, umlec pi vytven malby bral v potaz zvltnosti stny. Proto

    byly na rovnch plochch vyobrazovny loveck vjevy a na vstupcch

    se mohl objevit teba obrzek bizona. I pes nepedstaviteln mnostv

    let, kter ns dl, se nm po nich zachovaly vynikajc pklady vjev

    vytvoench lidmi na skalch.

    Starovk civilizace nm tak zanechaly pekrsn vzory

    nstnnch maleb. Antick fresky Starovkho ecka a ma to ve

    jsou pklady umleckch nstnnch maleb. Prv starov man

    vnovali nstnnm malbm velkou pozornost a prv jejich

    experimenty se styly a technikami vedly ke vzniku jednoho

    z nejkrsnjch a nejoriginlnjch systm vzdoby interir.

    Rozliujeme tyi styly starovkho mskho nstnnho malstv

    (pompejsk styly) pouvanho k vzdob soukromch sdel, v nich se

    nzorn odr jednotliv etapy vvoje modernch styl malby prostor

    1 Gustave Flauber - francouzsk spisovatel, pedstavitel naturalismu. [cit. 2012-04-02]

  • 3

    (malba imitujc charakter zdiva a obloen; iluzionistick malba se

    smylenmi architektonickmi prvky; zrakov klam (trompe l'oeil);

    zobrazovn jednotlivch fragment, asto uzavranch rmy tvoenmi

    dekorativnmi figurami, scnami nebo motivy; zdoben stn vyobrazenmi

    vil, ztok, scnri zahrad, svatch hj, les, kopc, jezrek s rybami,

    prliv a beh; zvten relnho prostoru dky iluzorn trozmrn

    malovan architektue; vytven bizardnch ormovn figurlnch

    obraz; vyobrazovn souvislch podprek drcch dekorativn

    emblmy, elegantn arabesky vinouc se k listovmu vzoru, elegantn

    kandelbry, rznorod kudrlinky, masky, zaven na hedvbnch nitch

    nebo velijak abstraktn motivy; zvraznn drobnch detail dky

    velkm plochm neutrln barvy; pokryt cel plochy pozad jednou

    barvou a na nm nakreslen ska z drobnch linek nebo jinch vzor).

    Nstnn malba byla pro vzdobu budov pouvna v stedovk

    Stedn Asii, n, Irnu, Indii, na Blzkm vchod i ve stedovk

    Evrop. Nen mon nezmnit tak malby v pravoslavnch chrmech.

    Tradice crkevn malby k nm, ostatn stejn jako samo pravoslav,

    pila z Byzantsk e. Malba v chrmu nen chaotickou kolekc

    vyobrazen, ale uspodanm systmem, v nm je kad vjev umstn

    v psn vymezen sti interiru. Nejdleitj a tud sakrln

    nejvznamnj zny chrnu se nachzely nahoe kupole a vyven

    oltn st symbolizovaly duchovn nebe. Klenba chrmu a horn sti

    stn byly obvykle vyhrazeny pro vjevy z evangelia a doln zny interiru

    pedstavovaly pozemsk svt.

    Pesto nejvt rozkvt zaznamenala nstnn malba v obdob

    znovuzrozen, kdy freskov malba doshla nejvtho rozkvtu a mali

    jako byli Giotto, Masaccio, Piero della Francesca, Leonardo da Vinci,

    Rafael, Michelangelo a jin, doshli ve svch nstnnch malbch

  • 4

    hlubok realistinosti vyobrazen a uinili z maleb jedinen

    a neopakovateln umleck dla. Na tomto mst je nezbytn vysvtlit,

    co to je freska: (z italskho affresco sv), al fresco nstnn

    malba zhotoven na vlhk omtce, jedna z technik nstnn malby, opak

    al secco (malba na sucho). V prbhu vysychn v omtce obsaeno

    vpno vytv tenk a prhledn vpenn film, ktermu vd freska za

    svou dlouhou ivotnost.2

    Mezi nesporn mistrovsk dla z obdob znovuzrozen pat

    nstropn malba Sixtinsk kaple od Michelangela. Jedn se bezesporu

    o titnskou prci celkov plocha malby in okolo pti set tverench

    metr. Tuto prci umlec zvldl za tyi roky prakticky sm. Nemn

    monumentln prac je Stanza della Segnatura (podpisov mstnost)

    v papeskm dvoe ve Vatiknu. Athnsk kola je nejznmjm

    fragmentem tto malby. Mali epochy znovuzrozen se snaili

    o maximln pesnou reprodukci prostoru a postav, a tak o pesnost

    vystavn kompozice dla. Pro renesann malby jsou typick tendence

    Tvorba fresky na erstvo vyaduje obzvltn

    zrunost, protoe nanet malbu je nutn nejenom velmi rychle ne

    vyschne vpenn vrstva, al

Recommended

View more >