Embed Size (px)
Citation preview
Západočeská univerzita v Plzni
Ústav umění a designu
Milada Hartlová
U08021
Ilustrace a grafický design / specializace Grafický design
Základy písma:
Ikony, piktogramya symboly
V Plzni dne 2. listopadu 2008
2
P Í S M O – Z Á K L A D Y
Ikona – 1. náboženský obraz ve východních církvích, 2. grafický symbol užívaný jako nabídka pro volbu činnosti počítače;Piktogram – grafický znak znázorňující pojem nebo sdělení obrazově (např. dopravní značky), piktograf;Symbol – znak (též grafický z.), značka, znamení; předmět nesoucí hlubší (skrytý) význam.Tolik na úvod z výkladu Slovníku cizích slov.
Mohli bychom začít diskuzí, co zde bylo dříve, zda symboly či piktogramy nebo naopak. Zda ob-rázky na zdech jeskyní prehistorických kultur, z nichž se později vyvinula obrázková písma, byly
symboly či piktogramy. Pokud se do toho zavrtáme hlouběji, zjistíme, že symbol bude prazákladem všech moderních forem komunikace. Symbol je druh znamení, nějaká smysly vnímatelná skutečnost, která poukazuje na přítomnost něčeho symbolem označovaného. Symbolem může ale být třeba i slovo, odkazující k myšlení nebo kouřový signál (což piktogram nemůže). Symboly nalézáme ve všech oblas-tech lidského vnímání a lidské činnosti – ve filozofii, estetice, náboženství, politice, matematice či sportu. Každý z těchto lidských oborů činnosti má svou symboliku. V každém symbolu nalézá určitá skupina lidí nějaký skrytý význam, smysl, který může nalézt právě pouze tato skupina. Symboly, které ztratily tento svůj hlubší smysl, se staly pouhými znameními a nazýváme je klišé – něco sterotypního, zautmatizova-ného, s mechanickým používáním. Symbol ale může být také obrázek nebo grafický znak. Například naprostá většina náboženství, náboženských směrů a sekt mají pro svou víru své symboly. Můžeme se také setkat s dvojím výkladem stejného symbolu. Příkladem toho může být svastika, známá po celém světě – původně ve východních náboženstvích, později i v Evropě a v USA symbol slunce nebo štěstí. Následkem zneužití svastiky jako nacistického znaku, symbolu NSDAP, je dnes v západní kultuře svastika tabuizována a její používání je v mnoha zemích trestné.
Přes grafické znázornění dostáváme symbol do souvislosti s piktogramem. Piktogramem může být totiž pouze srozumitelný stylizovaný obrázek něčeho. Využitelnost piktogramů je velmi široká a jsou nedílnou součástí našeho života. Málokdo z nás si asi uvědomuje, že denně potkáváme desítky různých symbolů a piktogramů – dopravní značky, mapová legenda, matematická znaménka, městské značení, toalety, orientační systémy, technické návody, technologické příručky, elektronická komunikace, různé zákazy a příkazy atd. Za piktogramy považujeme i grafémy jednotlivých hlásek písma, a hlavně jejich předchůdce – obrázková písma – egyptské hieroglyfy, urucké písmo, sumerské nebo chetitské klínové písmo, runové abecedy či písma východních kultur.
Symboly některých náboženství: křestaňství, islám, budhismus, judaismus, hinduismus, šintoismus, woodoo a satanismus
3
P Í S M O – Z Á K L A D Y
Studiem pravpůvodních symbolů a piktogramů, jejich souvislostí a aplikací zjišťujeme, že se tyto prvky staly jednou z nejdůležitějších forem moderní vizuální komunikace. V tomto výčtu nelze ale opo-menout výlučně moderní komunikační symbol – počítačové ikony. Ikona svým původním významem je náboženský obraz pravoslavných církví. Jakou vývojovou linií se dostalo toto pojmenování z nábožen-ského obrazu do počítačové terminologie nevím a není to ani předmětem tohoto zkoumání. S určitostí lze ale říct, že počítačové ikony jsou dnes jedním z nejrozšířenějších komunikačních symbolů.
Počítačová ikona (stejně jako piktogram) je grafický symbol reprezentující vlastnost, funkci nebo entitu. Setkáváme se s nimi v operačních systémech, aplikacích, hrách, při práci s internetem atd. Ikony jsou zde používány pro rychlé spouštění příkazů, orientaci nebo otevírání programů a dokumentů.
První počítačové ikony se objevily s prvním grafickým prostředím počítačů Apple Macintosh a jejich autorkou byla Susan Kare. Jejím výtvorem je také například piktogramové písmo Cairo.
S rozvojem a rozšířením počítačových technologií se rozvíjely a rozšiřovaly i možnosti počítačových ikon a to nejen v množství, ale i ve stylech, které různá grafická prostředí dovolují. Tvorbu počítačových ikon můžeme považovat za malý samostatný umělecký obor. I když existuje mnoho programů na jejich výrobu, vždy jde hlavně o nápad a výtvarné zpracování autora. Program už je pro něj pak pouhým ná-strojem, stejně jako štětec pro malíře či pero pro typografa. Podmínky pro vytváření počítačových ikon
Některé dopravní značky – evropské i mimoevropské
Některá obrázková písma: egyptské hieroglyfické kartuše, klínové písmo z Babylónu, runové písmo, znaky z mayského kalendáře
Ukázka z původního souboru ikon od Susan Kare pro počítače Macintosh
4
P Í S M O – Z Á K L A D Y
mají svá specifika a to díky zobrazovacím technologiím. Pokud tedy chcete aby je uživatel viděl co nejlé-pe, musíte připravit každou ikonu ve čtyřech standardních velikostech (16×16, 24×24, 32×32, 48×48) a třech barevných hloubkách (16, 256 a 16 milionů barev).
Počítačové ikony se také používají ve webové grafice, kde nahrazují text, zvýrazňují vlastnost (funk-ci), označují kategorii produktu, upřesňují rubriku, nebo charakterizují cílovou skupinu. Oživují a zatrak-tivňují zde grafický design webu, zjednodušují a zpřehledňují orientaci a navigaci na webu a šetří místo při uspořádávání informaci a prvků v informační architektuře webu. Jejich podoba může být od mini-malistické, přes jednobarevnou, monochromní, pixelovou, liniovou až po plastickou. Počítačové ikony už začínají mít i vlastní terminilogii, například „favicon“ je speciální ikona, která se zobrazuje v adresním řádku webového prohlížeče před adresou a vizuálně doplňuje identifikaci zobrazovaných stránek. Její velikost 16×16 pixelů je signálem pro vytvoření něčehoo opravdu barevně i tvarově jednoduchého. Slovo „favicon“ je zkratkou anglického „favourite icon“.
Typickými pro současnou neoficiální elektronickou komunikaci jsou tzv. smajlíky, emotikony. Ze sociologicko-psychologického hlediska byl jejich vznik relativně předvídatelný. Vyjadřují totiž náladu, postoje či emoce pisatele v jeho textu, protože při tomto způsobu komunikace pisatele ani nevidíme ani neslyšíme. Je tedy často těžké pochopit smysl některého výrazu, když neznáme momentální autorův stav. Překvapivě se ale tyto symboly používají v elektronické komunikaci již více než 20 let. Poprvé se objevili v e-mailu 19. září 1982, který rozesílal americký profesor Scott Elliot Fahlman svým kolegům a studentům. Jednalo se o smajlíky :-) a :-( Smajlík :-( dnes vyjadřuje smutek, původní význam smajlí-ku byl však upozornění, že autor myslí text vážně. Smajlíci jsou velmi oblíbení a postupem času získali na stovky různých tvarů, výrazů a podob.
Ukázky emotikonů
Ukázky různých druhů a stylů počítačových ikon
5
P Í S M O – Z Á K L A D Y
Ikony, symboly a piktogramy jsou tedy základem současné moderní vizuální komunikace. Rychle a efektivně vyjadřují příslušný pojem, překračují hranice jazyka i kultury. Jsou srozumitelné pro lidi ze všech koutů světa, přičemž výsledkem je nový vizuální jazyk. Běžná slova se mění v grafické znaky, které spolu tvoří základ jasné a výstižné komunikace. Nikdy předtím ve své historii nepoužíval člověk obraz v takovém množství k získávání a sdělování informací. V naprosté většině případů přijímáme jejich sdě-lení za přesvědčivá v tom smyslu, v jakém je to v nás již jednou zakódováno, aniž bychom tuto informaci pokaždé kontrolovali. Stali se mocným nástrojem jak v dorozumívání lidské populace, tak také v jejím ovlivňování. Elektronická éra přináší každému z nás možnost připravit pro vizuální komunikaci své vlastní obrazy – ikony, piktogramy a symboly.
Použitá literatura a zdrojeBlackcoffee (firma), Pavel Jan, 1000, Ikony, symboly a piktogramy, vizuální komunikace ve všech jazycích, Praha: Slovart, 2006, ISBN 80-7209-824-1Mysliveček Milan, Panoptikum symbolů, značek a znamení, Praha: Chvojkovo nakladatelství, 2001, ISBN 80-86183-25-4Jean Georges, Písmo, paměť lidstva, Praha: Slovart, 1994, ISBN 80-7154-115-0časopisy Typo a Font; webové stránky wikipedia.cz a wikipedia.org
