. K o Ť Á r c n I ! r . D I v I ! U A ' , Í T í v u u Ě l l Í

. A1gě t{an.sn

K '**]l'oěttj'ts otazken t.oťt,9 unění patĎí probleEatlka

v'atnltu su;lfir.a a artefsktu a Jojich vilanaoovfch korelátrl

s9 te t i l r ! 'ého sub jektu a eete t l ckého obJektu . V zpsadě se tu

]' l j f , ,; i[c *etkaL s t lvo'jÍ i la jností pĎl chÁpÁní e íešaní této

otázky. Ná Jednd ritral)ě Jde o pňístup psyctrologtcff ,, Jenž

h1eaí ns uoělecké dílo Jako na "zhno.tněníí aut'orovJ'cb zážit..

k'1.. 'Ťo xoá své dŮs}ed y pro ce1ou oetodiku pŤístuPu k uně.

l e c ké i nud í l u : b I edés . s b l o 8 rB f l c kémo+ . l Y a c e ' k o r ggpondon c6

Ž1votníah fakt a uněleckého obrazu - ve snyslu goethovgké

kor61gce }ilchtung rrnd {ahrhelt, hJ'edá Ee žlvotcí korelát

u a ě ] ' e c k é b t l o b J e k t u ( t a k o v $ p ň í a t u p z v o l . 1 I n a p Ť í k l a c l

v.čer,oj ve svd knížce o Eabl.ěce, 1963).

Poťlstat,r\Ýů rylen tohoto pňístupu Je, že séloantlzuJe

urněleckj a tefakt b1o8rafÍcky (!r].edá ž1votopisnou kore].aci

uoětecké'|ro v5ianaiau). Unělec\f obJekt gé stává Jakoust ll.u-

Btf,ací ŽlvotB .:.ru!oŤoYá (eventuelně jetro douy)' žlvbtoplgďe

{olír ' lenten. Ta\ jako.J1né pŤíitupy, Pfo něž sé un:le:té dí.

1o stává .lokumenten aspektri nimorroť: ),eckJ|ch( J 8zykovědné}ro'

ggycholog1ckého, socto1ogÍctsáho atd. ), redukuJí'; 'ěleclď

v $ z n a o d Í l a n a d í l ě í o b a a h o v Í a g p e k t ' t a k t p Ť Í s t u p z t o t ' o ž .

uJící estet1ckÝ obJekt ee zážlt}Ql autora' .nahrazuJe hledá-

aí Jebo celkováho snys1u vfkladea goneze ťtÍla z b1ogr8f13.

to bvá pak spoJgno s poycbo1og1zu!tcí k1ao1f1kací autoro.

vy ooocl'ona11t.Jr' oventuálně JeJí patologtcké oitcl1yl}y. Uoě.

lecl$ vJÍznan a gpeclflc\Í snyal tu věak zůctávcJí otraoou

záJuq.

. Protl toButo nsycbologtcténu poJetÍ wvatává poJctí

opaěné' "obJektiv1Št1cká', cha}akter1zovarré aapŤíklad rug-

k;Íu fornallsneD' u nás !rrě''tou. tendoncí Y struktulalíaau.

Pro tu Je pňíznsčqy qNrok z tiukaňovskcho ".".1

st",,kto"".

l1gnue v estet'lce a ve vědě o 11ter8tuŤá' kde so praví:lCo

9e tÝče'vztahu nezl ind1Y1dueu tvoĎÍcÍn s nadogobnÍ! r] 'vo-

Jom uměnÍ' Je tgnto vztah, prÁvě proto, že svou podgtatou

J o ť u n k ě n í , d o z n a č n é n í r y p ň e d u r č e n . ( p o d t r h l A . t | . )

kYg1ltatlvEě YJ'voJso pŤedctrozío; J''Et vÍYoJovÍ stav struk-

tuÍY wžaduJe. sÍ totlž k avému pŤetroŤení 1ndlv1úuÍ tak a

iak uzprlsoben$eh a indlvl.dua J1na} uzprlsoben{ neJsou v. dané

elrvÍli ve vifuoJl žádoucí;' bjvaJí proto odououta nlno celtu

v5ivoje"" I k{yž zde MukaŤovokÝ Jlž cítí slož1toat ťenonéurl

vuclor\l Jí cÍcli stnukturál.nínu scháoatu ( což do.k:}..ádÉ na "pr"oklo.

t1Ích" unělcícb xIx'stols 'tí), pÍece Jen v protlkladu k pay.

chologlclénu pííetupu prohlaěuJo' že "uoělecká vloha není

xen zá lež1tos t gaDotnábo ind1v ldua, a l c gouv lgÍ s f uakcí ,

k t o r á . ) e 1 n d 1 v 1 d u u p Ě i k á z á s a ( p o i t .

trh1 .A.g. ) obJektlvnÍn vfvoJen etrultut!'. PoJetí r:nělectébo

díla Jako zlaku práTě trlm, že d í ]' o u v o 1 á u J e o.d

J e d o o z n e č n é z á v t g 1 o s t 1 ' r a o e o b n o .

8 t 1 p r l ' v o d c o v ě (podbb l A .B . ) ' o tvírá te{Y 6gtot1 . '

ce ělro\f vjÍhle<t iio probleoatíky'1rritlvÍilua v uBění.. 1 .uar.

Yldual1tu'ghápe ověeu neJcn Jako osobnoat autorovrr' nÍbrl

pÍ1Éírá k Aí táté vnínatele (publtkun), eveotuálaě zp8ortŤg&

loYat.l. áBIo Pše.loětné ooučáat1 unělecLátro i!Átvl.luá.

4'44

T{n doop{vá k poetoJÍ' kterÍ rná sv J l'íc Í ri:.":. Na Jed.né 9trsrrě totÍž oddělenÍ ťlíla od 'Jednoznačné závla]'ost1na osobnostl p*vodcově" urnc:iuje osvobodit se od psycholo.g1cké' b1ograftcké séo.nt1zsee ob6abu' uvědÚn1.t, 81 kcnst1tu-tÍvoí probleoatiku u&ěleekébo obJ ktu Jako takovébo, a toilyprrnlktrout. do jeho "vnl'tŤní" strukturJ. Na druhé gtraně

Yšak {Jgk ng to poukázal uŽ Ku:rt Koarad) odtrženÍ díla odp vodce nese s sebou RebeupočÍ fet1štagce a zvněJšněnl" 9í.1o oilt'ržené od 8utora se stÁvá elemcnteq ve struktuŤa .;něJ-

ších vztghil a zt'récí 'ov ,J vnitšnÍ e41 s1. rÍJ.aÝnj' s}ovy * dí.10 je redukovÁno na produ}t' Eijíeí po dokoočenÍ sv;ia viast.

nír ž1voteu, nszávl.s1e Ra autoroví a jebo záněr'u.2' !Í1o ss tak stává'pšedněteo a Jako takové 1ogj'ckÍe po&

měteu r znJích EÓŽnogtí hlgtoricky konkrétních sé&antizací(Ingarden by patrně' použ1.1 teraínu robJektlvace't respekt'$e'konkratízEce'). Právě v této s.chopnošt1 byt rr]zně obJe,LtJ.:

vováno (konkret1zcváno' séeantj 'zovánoi ' tedy Ť183tně v Jehoséognt1cké nnohoanaěnostl (srov.n"aPčíklaťl S.Langerové. a Jej{'.aevyplaěn$ oyebol''), 'unoŽřující'o

aby Bí nkaŽdj pĚ1šel na

své'. Je spatóován adroj urně1ecké akt1vtty ťlÍle' regpektive

jého aktue].tzační potence, pranenící ze znepokojivé neurč1.

tostt jebo vllznanu a soyslo.3

Ete.t iáko vyznauové neurč1."ost! vyhovuJe s1c+ s1tuact

ooderního uneáí, ale nepostačuje. pravděpoťlobně poetlhnout.

sqysl uraěnÍ Jako takového. Drlsleilně vzato vedlo by tqto.hle-

dlsko k laterpretačoí I1bovrll1, t{y *raž4Í ná svcs pravtlu".

Avěak proetá zkušonost nás' učÍ, že unění neoá lÍbovolď vÍ-

zna! a že v Ťadě blstorÍckJ'cb séualtízací (konkret1zací) ee

1 Jeho snyal v podstatě zachoYává t kilyž 9e oYěeE prohlubuJe!

napÍíklad uněleckf v5Íznan X&c.lovy posz1e z otává - píea ne.

pochopeaí těch Jeho součaaníko, kterí or'ládáli krtt1ckou

tribuou a wtváíell uťčl'tcu 8tťultu'u eÓteliekÍch noreÍ! .

tyĚ' Jenon 8e problubuJe c}rápání Jebo soys1u s tín' Jak se

tento 8nyg1 ".'ždy konk'átně aktualizuje. 'á'lo by se to Ěícl

tgké tak' Že každá konkretlzace, které jde o interpretac1,

vlast!íbo ssyBlu Máchow poezte' "adokona3.uJe" l]:lterpretačr'í

schopnoeti ' a naopaL zdckonálenÍ lnterpretaěních'schopaostí

unoŽÁuje h1ouběJ1 postlhnout 3ryE1.

Povšloaěroe e1 Ještě tretího' dÍa1ektÍciry fugcovaného

pokugu o Ťešení f itázky unělEckého. obJektu a subJektu']rterÝ

po<lal va své kn1Íe Zák3-a{i obecné tecr1s ' ' .rněnÍ{1968} .Iaro;

šiav Vole&" Hovoť.í'o uaě1eekáo obJektu a $.}ubjekt'u V podsta.

iě Jako o u ÁleŽitosti oo.oraau' a ,.vJltazu'. Vj 'raz Ýe Vo1korlě

pojetí byc.ion.aohl{ deflrro'íat jako ":ry"iádŤení subjektt lrn{ho

v upě].eckén dí1e" (pť'íčeož poil subJektíÝníra se roautrí "lndi-

viduá].n{ vědooí, věd.e3-é sÍ. ,.ig:..:r seb É' ktgré so r'ytYáŤÍ na

ťáktadě vatahu k oL. ' . iít ivn1 real itě)" ovšeo potíž JE v toe,

že Voiek zechovává pčl vší'dÍalekt'íee obJektální pŤístup

k uněnl Jako své vjchodlsko: uoěn1 chápe jako píedaět (1o-

gÍckf po.inět' vfroErl) o ns něnž .lze teprve rozllš1t stránku

subjektÍvní s obJektiYní. To pa.]r ve.te b 'o"] 'rsuní unění.zo.

braz1v:: ' jh g nezoorazlYJEh, Jínž se. !odlj ío1ka Jeví dlalet-

t lka v pňeťlroětu unění: "V 'zobraz1v;|ch' u!ěních Já obJektlv-

ní reallta jádrea . ralatlvně otsbilníE a konkrétnín -1k ně.

nuž se upíírá 'obál ' subJektlvnÍch vztah . v. 'nezobr.az1'y"t ' '

uněních Je spíše zákl.atlen subJekt1vní' ,Jež pak, aby se rnoh].o

6tát pŤedaětee unění a aby nohl vznlknout obraz.(s nezbytnÍn

vectIe vjrazu zobrazeoín), 'oasává', 'obaluJe 9s' ' spoJuJs

16 17

5č (pťoEítd' zd. J8 n3! 'nadné YyjáďŤít 6é pÍgsBě) 5 obJei t tv.

nín. i - Podlo tohoto poJetí opočívá i ' r*dJr ( l1alekt lká obJek.

l,tyi:{iro 6 gubJelt1vnÍbo v unění v to!' ža subJekt Je Jednou

"sbslen,' {ted;l foraou?) obJektlvnítro obrazu, podruhé Ja zá-

lí] .sdée ttgdJ obsa] l r&?) ' .ktery ae "obaluJei obJeateo" cě

v&a, ' t6nt0 obJekt Joko 'obt. l ) . ; .Je? Je to snar i eana o 'bjektívrrí

rts l j" i , " l nebo J8Jí ,od.ťaa" v* vědonrr{? l , Jest1 lže Jda o táraz,

r t 4 ; v l * s ;n i ! D o l l r s z {po r1 l e Vo l ka ) e j , : i : , ; r ( Jg66 j e r o z r . { i r n* -

a1 But}jekiÍ$acé obrazu ve " zobťgz1vjÍch" u 'í!ě l lch ' , kteTá vol-

'c}1ť j: si]lJi$Éi g} typ1.il6r*:{1 a r*ez1 ..eobrazenílr'. g{rbj6kt'-' v uroě*

ní*}t "DfiaobrAr:Í"q]il;hÍŤ ,Jak nťr}e !i.Ý't ÉluirJÉkt j*.Jniru ''nbn] eiir,'

i t .eca srr*r j . ťorgnul . p i l r i :eulr6 "Ž.á.{] 'aáen" {sn.:r l teáJ obsal i . . ic) . i'. 2 takilrpJ"c!' 6 .ú{idr.;bnii-i l:}iá'ek' které vyvsiávajÍ rrsd ljn]-ir*" '

\Tj 'm pí}ku$t io Še.š1' j v3!! .|:] i1 : l l lb jektu a sbJekLÚ í!s p Ť..: r l i , r é .. i : , ' ' l .uoěnÍu i ry l ; . lví ' i '{ t , | l ( . . . ' *r: i .* rgnl .kaJÍ *blíÍe.

i io1ně, j : .1I l :] .| Í i '{;-: ' ' l i ' /í p iíÍEtup k d iá] 'ekt ické souvut, .9Ž*

i l i , : ' i . - l ' s i l ' 1: '7 ' : t . i ' ; ] l . ] l . j ; i ; i : t l i po.a,3ěJšíci; .Btudlí 'ch l [ i rka}o:r-<.u;á. '

i : . ; . ar .] ' ; 0e.|; i i i : l ' r l ' . , . . ' ;e l . . ' : : :sponován ťlo vzt"ahtr st] . ::]:1 l ;:; , . .

i l t . i iť ií lua ' F. ! ' ; . . , r i l i . : j l i l11: l -| .] , í5Bol 'noEt l . ' je p i1srrui; i :n i l . , - . : .1: l ! '

ce t l '{]J.uu1]&! ' i1.ť'; ' l l : i t ' l ' . l { j i i j . r ' ; ' . ]ť set.ťYačnÚ$ s" iťu]í:t]u i . l . r . 1!]Ůi l :}'uí1.y ' , k!cré 11i: i , ] ! j j i ; j " i : l ' iF- uv9.1Í l ' ; ivoj 1. i - ' t?ťf i t r:: ' ] : ; . iz: ie o, ,Š:: i

n i1Ž+:l i .e dosadi i ; .v,r jeo i . r ' r rěaí : iL lbecn A.g. } v po\vn". { Jd.o . ' ' ' .

o Jakéhos1 hy)c.rť]"c ' ožlvujícÍho stťukturu. *Íi .qyn1 s1cv.:

Jde o 'nezévi: . ' ] 'cu p. ' .&ěnncu", o funkcí vnášeJÍcí zvenč.{ .:

hyb do systéru. . :o ."n1tr- .1, . strukt 'ury; táto funkČrJ nen že

hryt tínto oyl] iéÍl im urč6r:$ ' leda negat lvně.5 V tontn cm;,-

s lu n '] 'žeoe alu ' ' l t o funkcl jako o gkt lv1tě s u b j e k t u!

jejíuž p ň e d a ě t e a (pŤedoěten JeJíhož pr lsobení) JegtrukturJ. DÍ6lekttka JeJ1ch vztanu se ' pak proEítá Y prot l -

kla.lu lltelatury Jako lBaněotní atrulturY a o8obaogtl jako

zdroJe zaěny' od níž .vyc|tÁzí popšení totožlo8tl llteratu.

ry' ten.lonca L JoJí uněně v něco Jlnébo' aeŽ ělB uy!'a doeuď6

co Je Ýě8k tato llteratula (ulění) Jako 1naoentnÍ gtru}tqra?

Nez stanene snad vzdálenl skuteěBoetl' kqyž za tuto

utelární (uněleckou) stru}turu budeoa poklá<tat souhÍa 11.

terárních (unělec\Ýcb) .lěl' artefekt Jlstého období a jln

pŤÍslušnJlcb e8te tlckÍcb o bJ ektú' vyngzelJ'cb synchron1ckou

go!.lou. za lndivldualltu pak E.,1žeB9 považovat gouh:rn funk-

čníeb zdroJ (autorr!) a J1n pĎíe1ušo ch uněleckÝch subJekt

(viz ťlále)t vztahuJících ge k této struktuňg. Tento Yztah

trenusí oYšeD b't' Jgk 98 prlvodně ťlonníval ! rkaĎovs\f a Jak

na tuto Jo nostrannost kr1tlclíy upozorn1l'líelleL 7 pooo"

vztahee antltettckJ'n, tJ ' onio Yztatren : :ruLtury a Úbybatg-

1e.., ktsrj Jt pŤetváŤí. Mr1žene naopak pĎe.lpoklá.lat Jako

PrTotní vztgh teti.ckJ'' strukturotvorď' respektlve stfuktu-

ru stab1l1zuJícÍ, pŤ1 níŽ Ee funkčoí.zdroj gtdYá teBat1ckou

kongtltuentou gtruktury' Je jín 1nanent!ílo .snygloÍ!.

Totéž, co lze ňíc1 o vztahu 1nit1vldua a unění' lzs

oYšgn ííc1 1 o vztabu alt,efaktu a autora' neboi artefakt Je

8ouěá9tí ].lterároí struLtury Jako soubolu vyoezenétro Eyncblo-

nlckou oondou. Autor pak Je zdroJen lndlvltluální funkco

"ztě]'egněné* artofaktu. opaěně mr!žeae cháPet artefak! Ja.

ko strukturu estotlckÝch Ýlagtlostí' JeJíuž funkěníu zdro.

Jea Je.autor. Tatd stru}tura fuD8uJe tak' že o.lkazuJg na

svébo p':Yodce, jeví oe Jako Jeho 'ztělecnění".

!{rrlaŤovakého atudle věnovanÁ otázkáD rrněleckého 1n.l1.

v1ťtu8' kon}rétně báoníLa 8, věak pšloáěeJí po.tnět JeĚtě k J!,-

aáou u6tod1ckéDu pounetLu' totlž poilaět k rozl1šení autora

48 49

a uEě1gckého subJéktu. UŽ v Kaolto lách z čeeké poetÍ\y E -

Že!!e.v J1ž cttované stu. l i l Stru i tura l tsEus v estet lce a Ye

vědě o l l teratuĎo číst: "Anl . ' Já l subJekt ' kterÍ 9e noJrŮz- '

oěJěÍoi 81cé zp soby' a le v každéo unění a v každén dÍ1e

nějak proJevuJe, není totožnf s n lJa\yB konkrétnÍa psychofy.

z ic{ n lRa1vidu3tr, an1 ne s autorov; ln. Je to bod, v kteréB

3e gbÍhá a vz}r1eden ks kterénu Je 'uapoĎádána ce1á unělecká

vjÍstavba ťlíla, avěak do něhož nrtže bft proEítnuta kteráko11

osobnost ' steJ!ě vnínatelskÁ, jako autorgkÁ ( 'prožívání, d! .

la vnínate1eo). . . Ve etudt l o Bágníkov1 je táto teze Ještě

rozvede.o8: "K otázká.n vztahu néz1 bágníken a dí1eo Ěadí se

i otázka subJektu díla ' tot lž oBoho 'Já ' ! oťl ktorého bÁ9.

n1cké dí1o Jako Jazykovj ProJev wchází a které Je poctio.

vá lo J8ko nejv].astnější n gl te l Yšecb c i tú' qyě] 'enek 8td.

v ťlí1e obsažeqfch; .subJekt Je bod' z ktarého vÍstávbs dí]"a

o Že'bft pŤehlédnuta v celé sYé s].ož1to8t1 1 ve svéa sjedno.

coní. Je proto eosten od bágníká ke ětenáŤ1, kt'er5i nrlže dojubJektu pronÍtnout evé vlaetní 'JÁ ' a ztotoŽnlt tak 8Ýou

si tuac1 vzbledea k díIu s básaí.kovou.. . . sub;.ekt tedy ne.

n že bJÍt ztotožněn a prlorrl s bágníke[' a to Í teh.ly' z.lá-

l i 8e .1í1o.vyjadňovat pňíno básnÍkovy c1tJ ' Jeho poněr

k gvětu a gkutečnoet l ." 9

Tento postŤeb unožiuJe dospět v gouvle1ost i 5 . la lší.

n1 k závěru: koreIace subJektu a obJektu v urnění extstuJo

ve ilvou základních rovináoh . v rov1ně '1otl1v|'ťtuá1ního' tJ.

fenouenálnÍho vatahu artefakt . autor a v !ov1ně transcgn-

ťtentá lního vztahu eotet lckého obJektu a egtat lckého 8ubJek.

tu. (TransceadentálaÍ je zde níněao Ye soěru "vert1kálnÍot,

tJ. Jako vztab Jetu a podstatry; 1ry411651r transcondsnci

cbápe'lo tot1ž Jako teoletlcky reťlerívaí vztab. Vedle totro

roz]"lěuJene jsětě tran8candenci "horlzontální.' cMpanou Ja.

ko vztab částr a celku' vztah totallzace' te.ty Jako vztah

rrietorrcW.lo

Dosud Jsoe na záklaťlě teze tdukaŤovgké}to dospěll k roz.

llšenj autora a estot1ckého subJektu. Qtbťlobné h1od18ko věak

u něho naleznene l pro :rozllšení altefaktu a e8tetlckého ob-

Jektu. }Japňíklad v p:rácl E8tet1cká norBa' funkce e bo.bota

(]'936). se praví: "... pňíafn pŤeťtněten aktuálního egtstlcké-

ho hodnocení není naterlÁlnÍ 8rteťakt, njbrž 'e3tet1c}j i ob-

jekt' ' kterÝ j8 Jeho odraz !. a koreláteÁ ve vnínatelcvě pc.

vědooí." Ponecháge-l i stranou poněkud neurčÍtou fornu]'aci

a oťlrazu a koralátu (což není totéŽ), zrlotává pro nás dtlle-

ž1té roz]lše!í artefaktu 8 estetického obJektu. Toto roz11-

šení ]'ze totiž uvégt do gotfflslost1 g rozltšenín autora a

e3tet1ckého subJeEtu.

MukaŤovek3Í 9e ovšoD po rozllěenÍ artofaktu a e8tetlc.

kého obJektu obrátl l k gftefaktu Jako ao81tel1 potelcláluí

e8t9t1cké l lodnoty estet1ckého obJektu. V Jeho prácl je to

vyJádňeno poněkud nejasnjn1 s].oYy: "PĎesto však nusí bjt

objekt1vní (tJ. nezáv!'s lá a trvalá) estet1cká hodnota' ex1.

s t u j e . l l ' b 1 e t l á n a v o a t e r 1 á 1 a í E B r t ' e -

f a k t u , k t e r Ý J e d t n ě b e z e z n ě n y

t r v á (poatrhl A.E.) ' kťležto estetlckj obJekt Je prooěn.

11vf, Joa urěován netol iko ugtroJenín a vlagtnostEl B8terla.

níbo artefaktu' a}e zároveř t pĚísIušnjn vfvoJov1Ío stadlen

nehnotné unělecké stfuktury.' Není tu nísta na to' abychoo

rozv1nult poletslku s touto tezí, dornníváne se však, že tu

došlo ko |íontantnaci fenoneno}oglckého konceptu "ťlÍla" Jak'o

I

50 51

ontologlcké}to lovarlaltu konkretizací 1l . gno"eologlckého

pŤíBtupu k !,ndivtduálnínu artefaktu J8ko gtruktušc nater1ál.

aÍ*h pťvk ' které jsou noglte]'1 estetlckÍch vfznanrl.

.tstetlc\f obJekt pak Je cbápán Jako Be8kupeaÍ v}aatno.

stíl.onEtl ' tuuJícícb',ob8ah" . lí1s z ntnoostetlckÍch lrodnot

(j1chž jsou v)'aetnogtl nosítelkaB1)r které vytváÍeJí dyna.

e1cky ce19k s|roťl a rozdílú. ''Obgah" díla zak1áťl6 tedy este-

t ickÝ.obJekt jako . lynaulckou struttulu bo.lDot' ktsrou |y

by.

]-o gožno chépat jako prooěnllv "v5Íznan' artefgktu,. YJ'znets'

kter"\' ge oění, 1 když artefakt ztlstává tfŽ. odtud Je pak

Jlž Y61Ei blízko k.v še zuíněnérau poJetí díla Jako Enaku.

o neuaě1téB vJ/zrrauu, kterf Je zdroJee Jeho {rlitualÍaační po-

tencs.

laraiela Vztahu auto3 .. estetlckú 8ubJekt a artefakt

- estettciqf obJokt uraoŽáuje avol lt taLovJÍ pŤístup, kterj

sliěňuJe k st,Enoveoí podstainého viiznanu a soyslu uněaí. Ten

Je ínpllkován va ťenoneno)'ogÍcké redukc1 artefaktu na Jeho

po.lstatrrji'estet1ckÝ Ýlznail, lla jehož základě pak ntlŽene uva.

Žovat o speeíf1.ckéo ornys1u umění.

Bovj.nu 1 ztabu artefakt - auto! cháPeloe potoB jako Ío.

vl 'au fenooenální, v n!ž ae 1nd1v1duallzuJe vz\ah estetlcké-

ho o.oJektu a egtetlckého subJektu. 8st6t1ckÍ obJekt je pol-

statÍ{iiD vÍznaaovjiE holtzonte8 uněleckého artefaktu' eotet1c-

k$ eubJekt Je ref1ex1vně transcendentálnín aubJektee autola,

soěro.latnou e9totlckou pergpoktlvou. Tento kore1át ováeo,

ve oboťlě ge sartJrell2 Je prlvodně ae-tetlckJÍ' nétematlzovgÍ\J''

n o n p o z l t l v n Í ( a t e d y 1 n e u r ě 1 t ) , J e t o s e b e v ě d o n í

aktu estot1cké reflerE.(estettckého cÍtění)' které není pĚed.

nětné. ilako protěJšck pozltÍvního pŤednětného vědoní byaholr

Je oott l i nazvat e8tettckou dlspbzlcí, tedy, Jak ukazuJe ety-

no}ogle s1ova, v lastně ogtet lc\Ýn .nalat lěnín".

Řekl l jsae, že redukcÍ ind1vlťtuálního urněleckého artg.

faktu dospíváne k vfznaoové podstatě: co všgk Je touto poc-

9tatou uně}eckélro artefaktu? odpověě je znána už oc neJEta&

ších dob (byi 3e JeJí vÝznao r . jzní) . podstatou uoělecké}ro

árteťaktu Je hodnota kráey. Potíž ovšeol nastá.vá, když rnács

vynez l t , co t o k r á sa Je . ' Nasaěne n Jní . ' do h r . 5 l " a j l ě t ění 'že

podstatn$ v;/znan uaě].eckého artefBktu je egtet lckJ io objek.

ten' kterf ná svr lJ subJekt1vnÍ ko:re1át (na1aděnÍ) v ref] .e.

x lvAě tran8cenťIentá lnín, pr1vodně netenat1zovanéE subjektu.

Jako v }ov1ně f ,enooenální Je "a lr tor ' ( tJ . p vodcg'

kter]Í Je prvtío vnímatelen' , 1 vníaate1' Já, kterf JgeÍl , ,spo.

Iugutoneo' ' )13 zdiojen íunkce, která ge indívi<luÁlně pĚednět-

ně ' ' z t ě1es řu Je ' . v a r t e f ak tu , t ak 1 e3 te t l c i ď 6L1b jek t ' J ako

ref lexívně tťancendentá1:.: ' netet ic\rÍ subJekt je Božno po-

v8Žovat za zd: l f ,ové e9t.et1cké . 'na1adění' ' , na1adění,z něhož

vyr.}stá intence LoaŽtcí zpňednětnl t se, k1adnč ee tenat l .

zovat v hodnotě l ' rásy ' tJ , v podstatnén vjznanu uněleckého

Brtefgktu. Mr lŽeme n].uvl t o 1nte[c l "nalaÓění' ' ke kráge.

Dojt le-11 e8tet lcká intence naplnění' je krága Jako vjrzngmo.

vá po.1stata uně1eckého artefaktu pozLc{ e3tet1ckého gub-

jektu ' je jeho ténBtelo (chápene-1l téna Jako vfs1ednlct

čÍnnost l obsažené v 9l 'ovesu t l thén1.k ladu' tedy jako to '

co bylo po1oženo). Tínto ténaten 3e estet1cky subJekt

(naladění) napl řuJe, pÓz l t1vně k1ade.

Naladění tou\y zpíednětnl't se v kráge Je zdroJeo

e s t o t l c k é 1 n t 6 n c e ( v r o v l n ě r e f l e x l v n ě t r a n g c e n d e n t á l n í '

trancendujícÍ 1n.l1vltluá1ní ťenoÚenal1tu artefaktu a nautoran).

,2 53

Vznlká nyní otázka, v čeo tato lntencs spočÍvá. Pro odpo-

věě, respekt lve pťo insplrac l k odpověd1 na tuto otázku 3e

clžeoe obrát l t opět k ! 'u lgrovskénu' p}esněJÍ k Jeho 'antro.

po1og1ckéou" obi lobí ' kdy so táEe po podgtat,ě estet lcké ťunk.

ce a nalézá odpověč na ni v tota l lzgc1: "Up].at řuJíc se Jako

funkce specl ' fítrká ' poraáhá eetet1ckÁ funkce člověku pĎekoná.

v s t j ednos t r annos t specía lÍ zace . . l 14 Na j 1ném Bís t ě pak t o=

to po j e t í j eš tě upňes řu Je : " . . . t eo re t i c k á f unkce u s1 l u Je

o h r n n j a j e d n o t í c í o b r a z s k u t e č n o s t l . k d e ž t o e g t e t i c -

ká navozuJe jednotící posto. j r nÍ.]It lstetícká 1ntence k

tots l i tě zároveř Eouh] 'asÍ s chápáním h1stor ické trenscenden-

ce jašo sněňování oj částÍ d ceIku (ve v i2še uvedonég snys1u

s l o v a ) .

trstet l .cká 1ntence Je tedy 1ntdncí tot ,a l izující (tan'

kde jdLliíaicveky o1'uví o funkci' pi1držujene se hussti]-cvské.

. ho po j e t í i n t ence ) ' k t e r á ge t ena t i zu Je v e s té t i c kéE obJek .

ťu (kráse) Jako vJÍznanové pod8tatě uoěleckéh'o Er leťektu.

TeEat lčnogt krégy znaeeoá pr lvodně jeJÍ k ladnost ' t j . jeJí

za].oženoet na něčen, co J i unožiujé klágt Jako krásu' ro-

ze s tňí t j 1 ' r o z l ož1 t a vyg tgv i t na od1v . P r l da , na k t e ré

tsr i teoat lcrá krása spočívá, Je p ťlou 1nd1vlduálnÍ tě les-

né zkušeiost i , v ' : ioánÍ.16 K.á"" 3e progt i rd ' ng p dě (feno.

eenélně 14dj 'v1duá1nÍ) tě losné zkušeno8t i ; vníruání(které

ovšen' Jak dokazuJe oegtal t-psycholog1e' Je p[vodně akt1v-.

nín vníoánír t v a r , syntézou jevoviÍclt foren). Pčed-

stava jeJího naplněnÍ, r lp1aost1 ' Je pŤedstavou d o k o .

r t 8 l o r t 1 ' podgtaty. Pšed8tgva ťlokonalé tě leené aku.

šsnoot l tvaru a krása spolu poťlstatně,souviseJí. Krása Ja-

ko pozltlvaÍ téoa totallzuJíď estet1cké intence Je pro

sBtetlck}' subJekt pĎgdgtaYoll dokoaalé zkuěcno8tl tvaru" Krá-

sou 99 8áB sobě PŤedstgvuJe' tJ. doglova BtaÝí pĎed sebg'

zpĎedroětřu;ie se pro Bebe Jako dokooalá totalltal

Jakožto dokooalá Je tato v$znaoová podgtata altefa].tu

uzavŤerr n, totálaío est8tlc\'IB obJekt8n' v něnž se eBtgtlc-

kÝ subJgkt (naladění) aaLézá, pĎedgtavuJe sá& pro ggbe Jako

kráEa. DosadíBe.Il nyní tuto tezi do' i legcartovakého konceF

tu obJekt1v1ty Jsko extenglty a subJektlvitv Jako (časového)

proudu, zÍskáváne pozlt ivní pňedstavu krágy Jako dokonalé

extenzity (tedy věcnost1) objektl 'vujícÍ dokonalou (dovrše.

nou) tenpora]"ltu' Jtnfni B1ovy jgko 1l0an ntní horizont' v

něBž s8 Ízsgtavi1. ' čss' kterjÍ trvá ve své dokonalosti. vy.

znanová podstata uněleckého tvaru' ten8tlcká pŤedstava krá.

sy není pak pro 6stet1cké naladění nlčín j1njn než pÉedsta-

vorr estet1ciry dovrěené hlstorle' dokonalé total1ty' která

tlvá Etno čas a pohyb, Je věčnÁ - a tín popírá histor1ckou

transceodenci. (rá9g Jako 1nanentnÍ téDa estetlcké 1ntence

J g p o z i t 1 v n í n o d 1 f t k a c í e g t e t i c ' k é b o c b .

jek'tu' Je paradlgnateÚ estetlckého vjznanu. Jako taková

souvlgí krása podstatbě s nÝteB (sartťovsky íečeno Jde o

'.na vaise ťoi", falešné vědoní, o egtetlckJi ÝÝznaE dokonalo

tota}izované h1stor1e, hlstor1e dokonale egtétÍcky gxten-

aovana )]7

Psradl8eatlcká krása Jako pňedgtava extengÍvní eate.

ttcké dokonalost1, spoěívaJícÍ na p . lě těIesné zkušenoot1

tvaru' Je cvěgn - a to Je tčeba nÍt stá16 na pauět1 . Jen

Je.lnou oodlf1kacÍ egtétlckého obJ6ktu' t9t1ž Bo.ltf lkací po.

z1tivní. ProtěJšken této pozÍtlvnÍ' paradl8ostlcké pÍod.

stavy kfásy Je kráaa "negativaío, č1 pšesněJl krá8a v do.

,4 , ,

f lcÍeatnÍa oodu. Jgst l lže poz1t1voÍ nodlf lkace krá6y'k!ág.

ná pŤedstavs ' sg tenat lzovala v uzavĎenéo hor izontu' obJek-

t1.í] ' : . rícÍe estet1cké nsladění k tote l1tě, pak aonpoz1tJ 'vní

ric.llťlkace krásy Je pňcdstavou ne.lokonalou' pňed8tavou krá-

sy jako nedokonaIoat1 ' otevŤenost1 hor izontu' regpekt lve ng.

určí-oost1. NeJde +"u o grten' l tu ' qfbrž o 1nteazl tu ' pňlčož

J.; . 'ťĚnr1 i u t"ozuníme protěJš3k extenz1tJr ' : .ozprost!:aněnoEt1'

ě.1:Ť' i+' ' t j . ) . :] .cubku.rě

i :r ierr: . :Ívní k3Áss Je ťrá 'sa netenat l 'zovaná' ne.tot1cké'

ant l - te i leká. Je i 'o kšása e n 1 g ro a t 1 c k á { ot l

a1n16aa-hé{anka, neuĚetelnj i obraz) ' knása BkrytÁ v b lub1.

Béch časl i ' které jgou taoné a závratné; závfatnoat en1gna-

t1cké irrásy soočívá právě v nedostatku extenzl ty ' v nedo .

9t ,gtku pevnélro hor izentu estetícké pňedstary.19 iínása eni-

8eEt '1cká J6 uávrs i r lé , l ; l l r t ta-pňedstavl te lností" Moh1! by-

chon ra1u'Jít t , '5*" o k, . t ::: *e tušené a v tooto tušení neJaané,

rejee.]é" {e s ' lé *epiecstavl t .e lnost l Je enl 'goat lcká krésa

aáhadná" ' . i renalé:ající se ' ' v žádnén hor1zontu' kráee jen

tuěesá ' kráoa po' ' r i :ého Egtot ické}ro nal .adění' pouhé estet ic-

ké touigt ' tškajícť neurě1tě a bez seJs lu ze hŤanlceE1 tě.

1esné zkuše . . c s t 1 .

Jest l lže u pozl t1vnÍ nod1ť1kgce krásy jsne &ohlÍ e1u-

vl t o pŤ.: 'J tavě uzavÍeného hor lzontuo v něnž ee dovrš1l čae,

tedy o Eytlc'ké piedstavě věčného kognu gtrukturovaného

antropoeorfně ' tak ŤíkaJíc člověku "na tě lo ' , , pak u krásy

on18nat lcké D žsee nluv1t o ťlefÍc1entní představě totá lního

hor l 'aontu, koenícké věěnost i . Tato ant1.tet1cká nod1f lk 'ace

krásy znaroeoá ant1qJ'tuo' popírající antroponorfní kosroos

kráey' pozltlvní krágu J8ko horÍzont dokonalostl. Tak Jako

so ne8at1v!í lod1ftkac. !(!á8y neob.Jdc bez k}ásy poaltlvoí'

kterou popírá a lozluěuJs' tak anl pozttlvní kráaa so ne.

obgJdg bez své ant l tezg' t@p11kuJ6 j1 Y 8obě Jako .vadu,chy.

bu kŤásy".

ilez1 tyto dTě kť8Jnostl, Eezl ava p6ty krásy 6e psL

vsouvá aroiriťlkaca tŤetí' klára p t o b 1 e n a t t c L á'

kÍása Ba rozhfaní nazt ivěěnogtí" a *ěasností"r ÓokoÁalostí

a o6doiÉna1o8tí ' k:rása aktuálaíbo '1z ika Yolby lez l pĎodsta. '

vou a BepŤed.9ta"1telooBtí,. rozirodován! E.ez! plavogtí e klaB.

nogtí trágy. Je to krá8a aktuálnÍho napětí tsez1 obJektl.YBí

pfBd$tavou B gubJekt lvoí nepšedatav1telnoetí, !rÁ$e sporu

oezl Ěacen a chaoé E.

, vra|oe ge Ještě k otázcg pŤedgtavi te lnoatí a nepĎed-

stav1t,e lno8t l krásy. Řekl i Jsrae, že tetrat1cEá eodl f lkace

k J . á s y ' J e J { p o z i t t v n í p Ď e č l s t a v a J e z a l ' o ž e n a n a t ě l e s n é z k u .

šenosti tvaru, která Je lnťtlv1duální. odtuil pak plyae' žg

trancea.lentá1nÍ (ve sDěru vo't1ká1nín) pÍed6tava }rásy' za.

ložená na té!o lnillviduálrd zkušenoot1o Je pÍedltava obraz.

ná, inag1náinÍ', lrnaglnárně tnanscenduJící ináiv1d'u61ní tě-

}esn6p zkuěonogt pče.tgta]'ou zkušeno8tl dokona]"é 8 totální

v Její p1né.lntenzttě. ooín podBtátně vfznano$n horlzont.eo

uněleckého artofaktu' oníln dokoaa].e uzavŤenfn "plostorem''

v něnž se tenatj 'zuJe sstgt lcky subJekt (nalaťlěnÍ) ' Je pak

krásnj o b r a z . Ťena!1zovaaá (paradlgnatlcká) klága

jaEo vÝznaEová podstata unělocLé foflqy Je kfáaa obrazDá. Fe-

noanenální lnťttvidualtta ťonDy pňodstavuJo J8ko gv J vJÍznan

p o d o b u ' e n a 1 o g o n h i g t o r 1 c k é t o t a u q y ( v ě č n o s t t ) .

takovÝB obrazn ! "proetoren. krásy Je napííklatl chránov'

Intérlér Jeto analog9il:g3m{3g, ::alc taté rťtuchovnÍ' horlroot

,6 ,7

8oc}ry ztě lasáuJící v st 'a inost l ' ztePi lost l evé pňeťloětné t&

lesnost l ' eotet1c\y dokong].ou exteMitu kr 'asy. ( IrnagÍnárnost

tea8t lc&é krésy.však neJnézor!ěJ1 vysvítá v9 f lkt lvní e i-

tena1tě obrazu oalovgného na p1oše.)

P.ctěJškea obrazné krásy, pňedetavuJíc{ oJitu8 kosEtcká.

i rc Ďádu věčnoet1 (odtud tsouvls lost 'urnění s náboženstvín a' norá1kou; náboŽen8tvÍ a Eorá]'ka Jako impllc1toí hodooty ud-

ní e E!ésy) ' . i 'e kráBa ant1tot lcká ' bezpro9tĎ6dní a eepred-

stavite1ná . k!ása obrazně deBtruktlvaÍ' anti.8na1o81cká

tě lesné zk;*enost l , tudÍž obrauně a n o n á 1 n í (o. l Ťec-

iébo g.. ' .borra1os ' = nerovq1Í, iedy nerovná tě1eEné zku.encg:, . : -c ; i 3 j ! baá ' r o z cháag . i í c j s e s t ě l eBnou u ! . ! : }e4Ús tÍ ) ' . ob ra zná

3noEálncst ar ' lítettcké iÍ 'rásy Bouvigí paE s ocvrgteE oci pĚi .

Toze^é tě1esné zkuěenoot l tva ' k , 'zÁrodečnénu", beztvárné.g l u chaosu poč i t k ' s enzací .

: Trojí oodl . f lkac1 krásy palad1gnat1cké' enrg.oat1cké'

prtb leoat lcké, odpovídá i t roj ! aodÍf1kace : 'stet ickeio sub-j ek tu ' t J . na l adění j ako ad l o j e t o t a l . í z l j í c í i n t ence . Na i a .

děnÍ cD jek t1v , : vané v p .Éeds tavě dokona lé ex ten ' i t ; . : ěčného

kosel 'ckého iádu, v n!:ož ěas Je spoután vě ' , r fn trvánín krá-

. s Y t j e n a l a d ě n í p o z l t l v n í ' n a l a d ě n Í t r a d 1 č n í v í .

r J . T rad l ce v í r y J e subJek toD pňedg taw poz i t i vní ' " věč;ď

krásy. ProtěJšken tohoto poztt:vního naladění Je estet1ck ' .

subjekt nepňedstavl te lné k!ásy ' krásy ent1tet lcké' skry.;é' l hIubinách éa8u jako tajsoství ' ráhada, p.Ěekvapení. Nala.

děnÍn en1gmatlcké krásJÍ j3 1 n p r o v 1 z a c e t o u.

h J l naladění nepňedložené pŤ.ekvapÍvost l . Mez1 tra11cí

víry a 1nprovlzací touby jako EodtflkacdEl uBěleckého sub-

Jektu oe paL utváŤí Eo'l1flkais tĎetí, .koreoponluJící s pro.

bleuatlcLou oodlf1kací kráay' uaěleeLé aaladění zkouěky'

kfeace' Yo1by k!ágy' r1z lka ' naPětí o9z1 krásou za1oŽenou

na víŤe vg zkuŠeÍtogt a oez1 krásou Be.zkuěono8tl' záhadno.

Bt l touhy.

Zdr1razr iujeoe, že jde o Dodtf lkace estettckfc}r auc-

Jektr}.(tak jako u g8tet1ckÝch obJektr l š1o o nodlf1kac1 krá.

sy) ' n lkol1v o JeJÍch typo1og11. Pozi t lvní Bod1f1kBcg' tJ .

na18dění trad1ění víry ' 1ntegruJ v sobě Eodtf lkac i n68atíÝ.

ní J8ko nedo8tatek tradlce ' touŽebnou 1op'rov1zac1' a naopak

zaBe futrp lovlzace tou}ry se 1zo1uJ6 oťl tra. l ice víry ' kterou

pŤecpokládá jako to ' co popírá. Na1adění kŤoattvn1 zkouě.

i<y (oao č1ověku nejbl tžší estet l 'cké naladění) pak vznlká

na nozaezí trad1ění Yíry a lnprovlzuJící toul'y.

' Ťu se dostávéne k otázc6 žlvotně goěTodatného goyc1u'

jíož je estet icb ' gubjekt ' egtet lcké naladěoí. sqy91eB tu

tot lž nyplíoe v p vodnín v3Íznanu s1ova sněr (Jako oínící '

k něčenu sně i u j í c í nys l , r t sp . c l t ) . rÍe -u eg te t l c \Ý sub -

jekt teoat1zován v pozl t lvnío vJ iznamu uněleckého aÍtefaktu

(v obráznéia.boŤ1zontu krásného téoatu) Jako na1adění . ! r a.

d 1 č n { víry, Jeho 8r0ys1' Jeho b1gtorÍcká or lentace Jo

h 1 s t o r 1 c . X J r e 8 r o s Í v n í ' t o t 1 ž r e . p . r o z o n t a t 1 v .

n í, tJ . dos lova zpňítoniuJící nlnulost v pĎítonnosi ! ' (a

budoucnostl) ' která neoí než fiktlvnío návrat6o' opaková-

nín pr)vodníhg a r c tt o t y p u . Nalaťlění 1 a p r o v 1.

z ri J Í c í tou}ry pňlnáší rozbití archetypu a tín t ztrátu,

'zapoorrění" Jeho reprezent*ttvnítro suyalu; časov6 oltentace

Je tu p r o Y. o k a t t v n í, podněcuJící ' t raneceaduJící

kuPÍ6du' do "prázdné"' chaotlcké budoucnoatl' zpŤítonriuJící

zá}radoost kráay, kráau záhaťlnogtl' tušoní krásy za horlzon-

58 ,9

tcE (věčně Ilaoné) zkuš3doBt1. Na pšechodu ne'1 roprezon.

tstlvoí archet .plčBo8tí a provokitl'/ní antt.archotyp1čno-

stÍ :'ě pak utÝÁÍÍ sněrodatn 8qyg1 pokuoného krsatlvního

nl ladění Jako ťlulko ve}by' vo1by saěru od chaogu k Íáťlu

n t : i :O n ,9op i l r .

" lo l i i i t{ ,dy o vz iábu est8t lckébo subJektu a eatet ické-

h3 oc,Je. lu ne:.eťlexi ,v;rě treascenť]entá lnÍ rovtnš ;nění.Z do.

sat*dnÍho v.í'k]-sdu. vyplj.vá, že toutc rovlnou !ríníÍ!e rov1nu

(gbr.asné) pĎ dst&l ' 'y krásy (podgtatn{ho v3izr: 'aau) a jeJíhc

č*sovdbcr, ž, ivotně- r . rrěror latného nulrdění. Jako ts i lovcu 126

tp$'t .L:2!rá8nt ' l lnÍ xo"!nu v?tabu eetet ického subjektu rr objek-

, t u c l r á F a t ' j a . i . o š F e ? 1 ť l c k y { d o s l o v a r o d o v ě , , o d

spec1es.r];dj ]" j ,dakJ séeant1c}rĎu Ír)v l$u tě lesného vníaÁní,

t j" Jako rovÍnu c i tu Bro kj .Úsu' estet lckéhq c1tuI estet lc lé

re ť1Éxe .

. .I'Je :,.u'itÍ .:} to, -iak;iu eprlsoben se tato rovÍ$a rorlově

} l d s<éno c í tĚoÍ k r áE J ' r J v íns e6 te t1cké r6 f1e re l n l i v i . l u8 -

l lz l t .e \ .e Í 'enosenáinÍ rovin), v roYlně vztďru artefakt -

autoŤ. Jde c zp:ostÍedkující rovinu oez1 rovní fenoi l .enáI-

ní (íoJív1.t| 4 '1ní)s e9t t1cL ' , ref1exlvní (ref lexívně t fsns.

cer:deatélní) ' tJ . speci fJ .ckou' specíf lcky estet lckou. zs te.

kcvou zprostňeťtkující ' rov1nu by bylo snoťl nožno poxl-ácat to,

,co Hugser l naz!. tá 'syntakt1c\Ýn obJektenn.2O v prt; ' lě uaění

bycho& lohIi za takovÝ stetl'c]q; syntgktlckJ' piedsět pova-

ě;:vat ueělecky žáar.

Í tu by patrně š1o upl 'atnÍt . l ia lekt lku .estet lcky 9y. .-

t&k t l . c ké l t on obJek tu . ž á a r u a " eB te t1cky 8ya tak t l c ké .

bo' . subJektu (s!t vanta v rbo), t 'Q$Ž - s 1 o h u . S loh se

. :-obJékt lvtzuje v.žánru Jaro syntakttckéE ple i lně.r ' ] tYoĎícía

zňeteIn$ EyntaktÍck.Í s.ystée' odl lěuJící žáBr navenek 1

uvr i l tĚ. subJekt1vace žánru, tJ . rozklad' rozpl$vání Jeho

syn tak t1ckéhc sy s téou , r e spek t l Ýe Jeho nezŤe ta l noa t , d ává

vys tupova t s1c t l u j 8ko subJe i . t 1vnÍ ' ne te t ! c ké i an t x t e t i c j .é)

st lí5nce eyntakt1cké roviny unění, t j" J8ko def lc lencl . 8y.

stéo'r ' r syntakt icky uzavŤené}to' Jež ge obnažuJe ve e lvé nega.

t ivnÍ no. j l f lkact Jako pouhá . 'prázdná" s]"ohové tendence.

Y bágnlctTí napŤíklad oúžeue tu!o dis lekt lk.J s1ohoÝé

t'endence a žánru s ledovat v pohybu kval l t eÍ,íckÝch a ) .yr lc .

k. t lch. .Lplcké žÁnry, r .eprezenttr jící cbJekt ivně vázané oyn-

takt1cké systény (a i na iírovn1 pr6zy, člnohry čl poez1e),

jsou rourušov{ny subJekt lvně "vo1.njtn" lyr l*aen. V pos)"ed-

ní době (]okuoentuJg takové s lo l rové uvolaění ž'ánru opětná

k r i z e r ooánu (u ná s na p i e l oÚu )O . a 60 . l e t s e p ro Jev l l a

ná s tupen novs l l g t l k y a r epc r t áže , ve F rqnc t t v zn l ken . ' nové.

ho románu' ' ) . Zde Je e] 'ohové ur. 'o l 'něnť provázeno chcot1z5cí.

žánrov eh struktur (prozaizace poez1e' ryt lctzaca prázy -

9ťov . napňík l ad Náp ravník v !Áo t ák , 1969 ) .

Dospíváoe koneěně do Íov1\1 fenooeaá1ní ' do rovlny

vz t ahu a r t e f ak t - au to r . Ťo j e r ov1na , v níž se v a ' t e f ak tu

lnd1vidual izuJe reť).ex1voě . t ranscendent,á lní pÉcdgtav8 bfá-

9y a v "autorovln ref lex lvně trgnscendentá lní estet lcké na-

laťtění. Poz1ttvní pĎedstava krásy jako archetypu věěného

Ťádu (antronorfního kosnu) ' zprogt iedkovaná syntakt lc\y uza.

vier5io žánrovfn syoténee' ee lndtv1ťlual1zuJe v grteťaktu Ja-

ko dokonalé ztě lesnění autorBké 1nd1v1du811ty (autor se je.

v í ndokona16 ' a ce l e a r t e f ak ton . che f d ' oeuv re ) .

v takovée pĚípadě se uněleckj artefakt stává r l tuá l .

nío i d o 1 e o (ot l e1d61on . obraz) uněleckého ztě lesněaí,

6061

kter']Í zárcv6á tndlvtdual1zuJo obraznou pĎedatavu }ráeného

térratu (arc}retypu) a trad1ění vÍru v kosnlckou krásu Jeko

Ž1votně s lošrodstď soyel . V rÍtuáIní obrazné reťlexl(Ýer-

t lká lnJ t ' rsnscéodsncí) uněleckého ído]-u ťloepívÁne ke Eráe-

néEu s: 'J l re l ' : /pu, v aěož nalézáoe žlvotně soěrodgtné nalactě-'ní jako tra. l1 c i víry v koeblc(f Ěád udgkého rodu' v antro.

poeorťní ko: ' ro. l xrdoy. SplynutÍn s tínto speciťlck$o este.

tÍcx-í 'e neiscěaln se pak 1nd1vidual1zuj1 JÉj{o 6Fclu8utor

l l d s kéhu . Íáou k r á sy ' s ?h JpnJÍ e s t e t1ckého cÍ tu .

V opačrrén p: i ,1,; ' l . iě JÉ Índ1vj 'dual1zace def1c1entní;

&ut.or .ja"i'o gdťoj ln ;l'vlJuální ťunkcé tvaru zúotává "nezté.

1eeněnn, }e5pekt l 'Te ner io lonsla ztě leoněn, teťly izo lován od

a r i ' g f ak l u . Te : : s e s t á vÁ f e t i š e o ( z l a t t n skét i oťac .

i i tÍuŠ = r"uuěle zhotoven$) ' nást loJe[ trry, obnažuJícÍn evr}J

l 'qěbi p.}voc. i , rÍ hŤ9 e nírn,Jež Je akandální, ant l . r l tuá lnÍ,

fuoguje ' le l t ,o grtefakt jako i lástroJ odosobnění. . ten odks.

zuje k ptvodcl , jÍ lŽ se proJeYuje ertet1ckj i subJekt já i<o

i 'o;]há 1 i i r rovÍzace. ; :omto este.t lcké0 na1adění gg indiYl-

cue11zuJi . ja{o e i}t i teze t .o: 'nÉtrné i1oxona1ého Ťádu kr:ásytJa-

,íU 1nJ1v1dual l tá ve gtavu u1'Ó . !u.

v prvnÍE pňípadě tvsr jsko Jevová 1nťl1v1du81]"zace té-

Estu ge Etává "Br h ledqin. a do centra pozornosi1 se dostá.

vá obrazná krása t 'éuatu' podstatď vÍznam tv. i i ru. V opačnál

pi'ípadě tvárná lnriivídual.lta vystupuJe do pooŤedí jako ne.

závis iá na téoatu, ba nr iopax téna popírající. TvA! 9e Je.

v; l ' jsEo "tenná", neprúhledná' protože eetet lcky bezv znao-

né, natrod1lá fenonenal1ta, JeJtž h:áea (podstatnJí vyzr..}e)

zůstává neJaeoá, skrytá. Dochází k roztrŽce oezl fenooe.

nální a e8totlc}ry reflexlvní roYlnou uoění. Zfetlš1zovan5|

artefakt p oobí Jako lJ'dBkJ "oepňlrozenj", nedokonalJ|, zá-

rodeě4f (nebo naopak Jako rulna' tro6la), vzruěuJící ev$n

nezBáeJ'e púvodorn (onÍa tvoňÍ'viÍ'u "nen, í'nd1v1'd'ua11tou' ve

stavu zrodu). ZAněrná nezáněruogt g lohu' i{[proÝ1zová,ná

en18EatÍčnosN estet1ckého v znanu a dezlndiv icua1l .zovBné

autorství ěJ,ní tot iž z árteťaktu *věc ' . bez pozl t l \ 'nÍho

estet lckého ÍjÍínaelr , ruší*í poz1.t ' ivnÍ obrazr lou pŤedotáVu'

es}.et1ckou ref}BÍl trásy.21

Ná IorhŤaní těcbto dvou krajností, . , r iuchového' uroění

p1ně eotet1cky (obrazně) vjunanového a b,o:]notného a unění

,,zvěČBěnéhon, popíraJícíb'o ktásÚ ; ioko cBtet lcky ref lex lvní

v;Íznanovorr l rod' trotu, sto jí pak umění, v l . téož se sváĚí v uete-

t lcké lntoncí, s loho1;é tendencl ' i Índlv idÁlní funkcl -gtfán-

ka poz1t lvnÍ 9 negBt lYBí' v němž domirrantou Je právě napětí

mezi nfu01.

Pod].e toho' která nodl f lkace.rrabjvá dcÍAinantního Po-

stavení, nění go 1 povaha , .autora. ' jakc zdŤoJe lnd1Ýíduál-

ní lvárné ťtrnkce. Auťor jako ' .obd1vovatel ." fakt1 'ck.Ých . .pŤi. .

rrozen;/e lr" ťoreo, ' jenž Je uakoušÍ Jako projÉv trad1ční pŤed.

st&Yy^dokonalé k*ásy, krásného archetypur Je ' .dtváken. '

krásr ch podstad' estet lcky ref lektujícín Jevové foTqy.

(Jako . ' .uvák ' ' se s.LéYé taanenttrí eoučástÍ arteťaktu, " for-

ua}izuJe' ,oe.) V opačnéu pŤípadě se ' 'autor, ' odvracÍ od jevo-

vjtch foren jako es.uet lcRy nepodstqtnJÍch' estet icky bozvÝ-

znann; lcb, regpekt lve 3krÝvaJícÍch taJeostvÍ gvé egtet lcké

podstaty ' tajeÚství 9vé krásy. TeplYe afekt lvní trangcen.

dencí zkušenoot l ' uvolněnín, rozrušenín Jevovjch foreu od-

haiuJe v ntch ekrytou krásu nahodi lého, v hotové, faktÍcké

forně spoutanou. v toeto pňípadě funguJe 'autof" Jako

62 63

' ; iní]"e&' . neoo "Hráč", Jeož s1 g 'vědavš pohrává B JťivovjÍntťolnaar1, aoy z n ich vytěžl l ckaožlk ÍnproY1íJvsné kťáBy.

Mer i i ' j .vát ' :e:: a Saílke:a.HrÁčen, uezi ' pasívnÍrn ob. lívovete1eÉ'.;:r1 ' rr;z e l .ych" foteu 8 a8regívnífu obnažovatelen t i !p: 'ov1zova-

i] iÍc i . ' !1:|ť; iYárnostíÍ. '

defornAtor 'eg' 8e pak utvÁŤí pĚ*chodná

mod1j i i la l ; s ' ' i l3r&' pŤesahuJící obdtvBou pasiv i tu zkuěeného

D i v ák s ' * . i g necosáhuJíc i ' r yna Iézavé aď re8 lÝ i t ď z v í r i a vého.dráče*S' . ; l ' ' . .* i je to nodlťr. i<ace . 'évědkan, jenž se Ícíír0duje

nezi , , i ) i J . r .ť}3e ně, ' fat i1ek. &i ' estet1c\Y vÍŽnámrl i 'e1 tv:]r , i / e

sťekt ivr}íair estt t j . f '}í;; ' 'bezvJ iznennJioíí patvaryo sYědkar jená

gkt ivn. i $oudÍ a i rodnotí krésu.

Zbjvé ještě nškgl ik s1ov o ne:. ' :do1cg1ck$ch závěr 'ech,r + é r Á i - 4 | , . ? ^ Ď ^ á n ^ A'9 9v Av].Ý-r/! . vypl;Ív: i jí . l iněnÍ se né. ' , áává ve své

;. i ' /ové poÍČb1' to zná&end ve fenonenální rovlně jeko j 'ndlvt-

l ; . : ' l j " t ,a a ' ; torekého 8ttef8ktu. Ťg Je také vžcy vfchod.tskera

prožÍvánJ uuění {s tín souh1aqí 1 teze o založení krásy n&

in l i v l c l u á j ní t ě ] ' *nná z kušencs t l ) ; Ze zpúsobu , J a \ fm se

auio lg\Ý 8rtef ,akt : tan1festuja, ref1ektuJeme prostňedJl l ' :" 'víE

žáerové sJotaxe obrgznou .oŤedstavu k!ásy J8ko v iÍ 'znaaiovsu

poés i s !u a r t e f á k tu ' v nÍž 3e obJek t i v l zu j e t o t . a l i z u ; í c í e sLe -

t t r v é i . t A n . + ' r A i { B

rrÍ jako žívotně sEěrcdatr\Í saye:- uoění.

Jíe nyní o to ' najít Eožnost veťlťlkacB své .v lastní rra.

honst i - i juce eotet lckého v]íznanu a snyolu. Tu vstupujé ťto hry

autorgká biotrafíe. V nÍ na].ézán oÉ rné bo{y nikol1v proto '

abych 91edova1 genezl dí la, anÍ proto ' abych konfrontoval

e s i e t l c k Í o b j e x t ( o b r a z n o u p Ť e d s t g v u k r á s y ) s ž i v o t o -

p19nÝn1 fakty, n$brž proto' abycb konfrontoval žlvotně soě-

rodatnf 3Bys1' .egto.ucké naladění' s gutoreu Jako Jeho gty.

l1zoYanou loťl1vlduallzací. Na. zák1adě tobo' Jaké shle.láváD

eetet1cké na1a(lění a JakÝ Je pŤltoro autor Ý pňígtup k Jevo.

viin forrnáo, v nlc}rž konetltuuJe ovr}J artefakt, oci:u verlft.

kovat' jgk ge Úá pÍe.lstava uoělecké}to vfznanu(JeJíž geygl

ge &nou lndlvlťtual lzuJe) blíží pŤedetavě eutorově 'a ž1votně

sněrodatnénu soyo1u, kterf se Jín lndlviilualizuJe.

Pokud u1 Jde o co nožoá vě&ou rekon8tltucl unělecké-

ho vfznanu a gnyslu egtetické hodnoty a jeJího na1adění, rrru.

sín pitstupovat k artefaktu z h1ed1ska Jeho in31v1duá1ní

frrnkce: uuá Jato Dlvák-obdlvoÝatel umělBckého idolu' nebo

-1ako svědek.rozhotičí (napí. v dlvadelní h.ňe nenohu zrlgtat

pool'J. "ťllvákenn, a!'e funguJl Jako Svědek nkráeného' pro.

blérnu, jehož Ďešení plo gebe rozhotluj l) či konečně jeko w-

nálezce-snílek, pro něbož Jevová forna zfetišizovaného arte.

ťaktu je odrazÓYjin núBtken k ',voloé" hŤe ťantazlo. oponenu-

tí této.iÍidivlduální funkce vede k nepochopení egtet1ckého

gnys}u unělecké ln.llvlduality' k nepochopéní uoění v d1a.

1ektlce Jeho paradlgnatÍcké a en1gnat1cké vjznamnostl(o toq

svěděí roztržka .nezl "nasov;in" konzuaent?tr a nodeŤnío uroě.

n í o ) .

verj'flkace mé rekongtltuce uněleckého vjznanu a

sqyg1u oi umožřuJe zdroveř veri i lkovat . právě proetĎednj-

ctvío b1o6raf1ckj'ch ťlat - Pravost (p.Jvodnost) autororry pÍed-

stavy un':leckého vjznamu a žlvotně sněrodatného snyslu Jeho

estetlckého na}aťlění. P,Jvoinost tu ovšen nechápeoe ve vj.

znaou jeťtlnečné neopakovatélnostl' novogti (pak bychoa nu-

sel1 z uqění škrtnout teeat1cky pozÍtivní mo.tu8 knágy a Je-

bo tradlční sqvsll -t{. nodue, Y něež neJde o novost' alg o

obnoÝéní traťlloe, o JeJí i'oanění žé íÁpooenutí). P[vodno.

646'

srÍ nebo pr8vost l lozu!íne pšedol ,ší& to, do Jaké Bíry 1u6

s}edovat, J8k se u.ně1ec\f vjznao a jeho enysl' prouítá l

' ' o1::orraě] 'ec&é životní prgxl autora (neboi uněleckJÍ subJekt '

es*"et ické naIgdění není a pr1or l dáno, a1e zjevuJe se Jako

noŽn.1r životně srněrodatn$ smysl právě v 1nllvlduáIníro .,ztě-

lesněnÍ" autora v artefaktu). AbJcho& byl l názorní: je n8.

pŤíklad těžko mys]" i te lcé, aby autor, Jínž se lnťl1vldual lzu-

Je "tr .gdičnl ' l estet lcké naladění, byl v celén svéro oEiatnín

životě (v té jého čágt i i ktérá pňeosi:uJe ind1'r1dual l tu eutct l r -

ského grtefgktu) ' bui iěea a vfstňe<lníkem io lprovlzujícÍe svúj

ŽLvot ze dne na den; stejně tak je těŽko mys1ite1né' gbJ

autor, jíož se indiv ldua11zuJe estet1cká iaprovizace {jehoŽ

es+"e t l c ké ns , l adění j e t ě k9vé ' " r o zna rné" ) . ž11 Jako used l j

t fac1cions-. l ls ta (grov. | 'skandáI 'J . ' dadalstr l , "dandysoueÍ de-

kaden tú, , ' t u l á c t v ío r onan t l k r l a t d . ) . Fokud k t onu do jde ,

projeví se to zprgvld la ' . ."nttŤní Ťozporností dí la sa;ého'

. Neznaoená to ovšé!0' jak jŠEe poznanenal i v jše' že ži-

Yoi autorg je ' 'pŤedznanenán' , jeho estÉtíckj ln naladěnírn. Na-

opak; uněJ 'eckÍ subjekt se núže něnit pod19 indiv lduální ž1-

vo tní zEušenos t1 au to rovy ( t u sé opě t ukazuJe souv i " s l c s t

e s t e t l c ké ho ] :1o t , y a i nd i Ý1duá Iní t ě1esné zkDšenŮ$ t i j a ; J

p r i dy , na nÍž 9e p ro s t í r á ) . Ne jde t u pvŠeB o t o , že by se

autor euse]. obrážet pÍíoo jaro eotetÍcká hodnota (napňík1aťt

v obraanén autoport!étu, básnlcké autobiograf i i atd.) . ž1-

vjÍ člověk nen že tot lž nlkdy ienat1zovat.sán' sebe jako do.

kona1ou krágu (zr lstává pro sebe estet lcky enlgnat1c\Ý nebo

aopoř.probleoat lckÍ); to ' na ěer ' ' zá leŽ!, je cšedevšín este-

t lcké naiaděni , Ž ivotně soěroťtatn;Í snyel estet lcké hodnoty,

Jebož prostŤednlctvín se teprve Bohu dostat k 1nd1vtduatltě

leJon autoroké, a1e 1 evé.

Autorr lv ž1vot ve Evé fakt1cké obJe;t1Yi!é ověea skj i tá

pro ver l f lkac l 1epší pfedPokladJ neŽ m J v lastní žlvot (uá

vIaetní lndl ' l lduálně tě leená zkušenogt), protože učlnl t eán

sebe p ro Egbe ob j ek ten ' J e vždy ob t íŽněJěí (1 xdyz v ob Jeí -

t: lÝecl a 1ndlv ldua1izac l egtEt lckého naladění epočívá prÉ-

vě záněr unění), než zaněŤovat se na e8tet lckÝ eubJekt. ' ' J j 'ž

|ro ' tov3l" , fakt1cky vyjádčen; i v r ' , .ě leckéo objektu g Jeho este.

tické ho.tnotě. Ávšak 1 k{vž sh1edác,7 že estetická hodBota

je pravá,autorova' že te(y uněnÍ bylo pro autora oplavdu

sněrodatnjn srnyelen žÍvota ' rremusí ještě es ' tet ickj v$znan

pro mne nabÍt aktuálního suryslu. Ž:'.it tott'z jln život neí

auto; ' ' a teťty nezi ÍInou a jín nemusí i loJít k ž1véor-r "vcÍtě.

ní , . . s s t e t1c \Í eqyo1 ,e s t e t l c ké na l adění n že t o t i Ž P ro

m i l e zŮs t a t ob j ek tea ' ( t e . l y pouhÝB es t e t i c . i@ vyznanen , ob j e i< .

t1vní eotet ickou. hodnotou), neousÍro se s nírn l lent1f lkovat

( jeho egtet lcké nal-aděnÍ nen.í pak pro nne sněrodatné), ne-

t i o k áž1 na1éz t v i nd i v i dua ] . i z a c i eE te t i c kého sub jek tu s vé

ž)'vé anaIogon. Naopak v p iípadě, kr ly |o!ou tak Je ' nab vá

slrtora){Í artefakt, unělec{i obJekt pro nne Žlvé}ro enysIu,

píi jínáro 19 29 svr lJ1 osvoJuj1 s i bo s tín v lastně z dru|ré

strany prokazujl Jetro platnost pro oebe z.le a nyní pr'o dne..

šek. F1odnost takového osvoJení 9e ukazuJe ne3en u uně].ct l

(v podobě vI iv ) , a1e také u l1terárních h13tor1k a kr l .

tÍkr l ' kteĎí ťlovedl l nalézt . ,své" autory.

Je JeĚtě ce1á Ťada aspektr} této problenat lky, napší-

klad otázka pobybu ueěleckébo soyslu, prouěn egtet lckého

n81á.lění a 8ouv191oott B ln.t1vi.luálnírn urašteck$n a žlvotnín

nzránín" autora' dále otázka 6chopnost1 proniknout k egte-

66 67

tickénu nal"aťlění, k sněro.iatnénu soyslu unění v eouvlslogtl

s lo l tv1dué1nÍ tě lesnou (ŽtvotnÍ) zkušenogtí atd. Z hIedts.

ka jsného tdáátu jsou to však J lž otázkJ druhotné.

1 Ka;; i to! 'y z české poel l \y I ' 1948' str .19.

2 i ; toÍu ' ; rov. l l .Arenťttová v kn1ze Between PEet and Futu-

re, 1961n str .59r k le c i ' rarakter lzuie f8br ikac l iako pro- '

těJšlk aktív l t .y (rozuněj tvoŤtvé) : . ,FabrÍkace se odl išuJe

o3 akcg tío, že né určit j začÁtek a pravděpodobq' koneci

' ;stí v Froduštu' kterÍ nejen pÍetŤvévá ákt iv i tu fabríka.

ce ' nJbťŽ p,o svéo zhotovEní vede J lst j zpt lsob Ý1ag+"nÍho'

ž l vo t 8 .

3 o vÍt8hu v;/znar:u 8 st]]ys lu v lz dá le; zde Jen poukaz na

prác1 .I .N.. !íoher:Qrbo, l .1nund Husser l 's theoly of Meanlng'

( 1964 ) ' v nÍž J ; u*á z á l o na s t r . l ? , že F rege l r c ť l ě l enÍ

tsedeutung - s1: i !1 ' ocpcyídá u Husser la v*tsh Gei; ' : . l . ls tand -

5ec '*utun6; v7,z: ian se tc,1 i ' spoJuJe s pŤe3aětBostí ' str\ys l

s vj iznaeotvornou akt iv l tou subJektur s v i tznBrootvornou

in t encí

4 ]nťltv1duun a l l terérnÍ vÝvoj ' Studie z est ,et lky, 1966'

s t r . 226 ,

5 Srov. s tíE dL 'r .er 'n ln lst tcké gtanovl9ko l lukaíovské5o v ct .

t á t u u K : l p l t o l y z české poe t l&y r ' s tT .19 ' uvedenéB vyše .

6 Indlv lduun a l l terární v5ÍvoJ, Studle z estet lky str '22B.

7 L lsty pro unění a krÍt1ku' II ' 1934' gtt . 43,7.14,.

I - j r ov . S tud l e z e s t e t i k y ' s t r . 144 -1 i 2 .

9 S tua l l e z e s t e t l \ y , s t r . 14? .

L{

11

L2

1 2

í toau groÝ" .K.íogík, Dlalekt1ka konkrétního, 196i,s t ! . 43 .

Srov. R.Ingarden, Daa l1terarlgche Kunetťerk (1931).

Bytí a nlcota, 1943, str.19: ' .Každé pozltÍvní vědoní

obJektu Je zároveř non-poz1tlvnÍ sebe-vědooí.' .

Ťu Je tňeba upozorn1t na fenonenolo81cké cirápánÍ auto.

ra: d ležÍté Pozrlérky nalézáne k tonuto problénu pŤede.

všío u Ingardena, v jeho kn1ze o poznávání 11terárního

dí la : " . . " Je tĚebg roz l l ě l t su tora ve snys lu urč1té

reálné ogoby' která j8 prlvoťtce d'Íla (napň. J.Slorackého),

a auto' la' kterÝ Je lntencl 'onálně urěen fgkteo' žě věty

vstu.l l jícÍ do struktury dí1a Jsou lntencionálnínl ' v$-

tvory určitého subJ ktu' a konečně 'autora' ' kterj ' v ur.č1{.ycb ; .ÍPsdech, napňíklad Jako vypravěč - vygtupuJe

nez1 osobslo1 přÍtonr5iot v ťtíle (srov.ngpŤík1ad torda JÍ-

ma od J.Conrada). Autor v prvnín v1/znanu Je zcela nino

dí lo . . . .autor ve drut réo v;íanamu in tenc lonÁ lně do dí1a

patĎí a vypl. i ivá z jeho intencioné1ní struktury 6 koneč-

ně ve t.ÉetÍm v znarru Je autor zvláštní souěástí . lÍ].a

s teJně Jako tzv . ' l y r l ck$ subJekt ' v l y r l cké básní . " .

V tototo intencloná1nín vJiznanu chápéne pŤlrozeně 1 qy

autora jako součá8t Jevově lndivlduá1ní kore1ace arte.

fakt-autor' v níž autoren níníne zdroJ tvárně inťtivldua-

Ilzační funkce. z tohoto hledtsk8 by bylo nožno z3ectno.

dušlt i schéna rngardenovo: autor ve druhéo a t.Ěetín

vjznanu Jsou vlastně dvě kraJní nodl,ftkaca téhož' totlž

zdroje lndl'vltlualtzační funkco; k těoto nodlflkáaÍB

autola Jako 1ntenclonálnÍho korelátu alteťaktu 9o Jo.ětě vrátÍne.

6A69

1{ S tu i * z e s f , e i , t k J , s t r . 114 .

l i S t , : ; : ' c z e s i e t j ' ;<y ' 5 tť .70 .

1á i toeu s}oY. ;: i :1eau-Ponty: fhéno, lenolog1e de la per-

cEi]t io i r ' - l i . i i ' s t i ' . 326: "Xaždá peréepce pňedpok1ádá

j1 . ' ; . : l r I : : i nu1os t subJek tu ' k t e r / vníná , a abg t r á k tní

funkce v. ií láeÍ jakožto centre obJektr l inpl{kuJe skry.

t ě jš{ t l i : i ' J íaž vy t v áŤíae své p ros t i eť l í . ' . Pod s l ovy

" . : " - t : . : - . . . ; : n pas sé" chápeae pšávě onu p tť lu t ě1esné zku .

še:. .c; t1 . zk. ' :Ěe!09t Jako E1o' ,o už sajxd etJ loologj .c ly

souvisí ' ; n in ' . r] . ls tí, jako to ' co by1o zakusenor . !ť-

z ko ' Jše nc .

lv TJ/to otá3ky nehcdláEe dále lozvíJet - spolcojíBe se

s t í r . " o : . á :n3{3 .D ; op : : ' u p r9 koncepc l s ; : e j u J í c í k r á -

su j s I o ; ; l 3 t a tn ! v ; j z aaa uaě ] . e ckého t va ru s e J t 1 c ' kou

pŤe : :3 l s vou dokonc lé to t a l i t y 1 ze na Jí t n spĚÍk l ad v p r á -

c1 L .G t . á s s i h c , Kuns t und t r y thos ( ] . g 7 ) : ' ' . . . s i i , t ug spí .

ná rc?í ia iítost p iÍroáníclr feno: len v posl-ecní a všeob.

; íaa j í c í j cdn3 tu ' 8 t 8k w tvá i í v sobě doko : : ' t . , . : ' ko sac s .

i ' j t u s j 6 t c ' ' c o pcÍádá . . . , , Spec iť i l . a t oho !o , . k c s . . . ; k ré-

sy" : ,J ovšen vyŽedova1a da1šíbo vjk1adu v souv1s1ost l

s Le 'zí o ze].oŽení krÁey na tě] 'esné zkušenoetÍ'

18 í tonu srov. !'íer]-esu-Penty' P|réaoaenologle de 1o '-er.-

! : 3 : t . ! on ' 1945 ' s t r . 295 : " . . . t o ' co naz l v áa , h l oubkou '

Je ve skutečnogt l Juxtapozlce boťtú srovnatelr5 ich v šíň-

ce. Jednoduše Jsea špatně e1tuován, abych j t v1dě1.Uvl .

dě1 bych j i ' ' kdybych by1 uní8těn Jakc boění pozorovatel '

kter$ orlŽe obsáhnout Ťadu obJektrl rozproetŤenJÍďr pĎede

nnou . '

19 K toau srov. lderleau-PontJ'Phénolenolo8lede laperceptlon'

20

4 L

194 ' ' s t r . 294z " . . . l ab t11 ta r ov l n oedává Jen 1nd j ' v l .

duá1ní zkuěonost nepoÍádku' e le i J lgtou žlvotní zku.

šenost závrat l . "

S rov . I deen I , 1967 ' B t r . 4 ' ' po ] . s ké vydání : "Kaž{ f

pŤedmět v té ní i {e ' Y J eké. | t o 1 ze r o zv l nou t ' v z t shova t

k jír\Ýro pňetlroětr)ro, zkrátka v jaké ho 1ze 1og1cky urělt

(zde by patrně by1o n8 nístě m1uv1t o urěení niko11v

logÍbi<én, nÍbrž estet1ckéo) ' nabÝYá r '}zoÝch foren sJn.

tsktlckjictr. "

K této otÁzce EťoY. MukaŤovského studl1 o záqěrao;t1

a oezáaěr:nost1 v unění, Studl 'e z estet lky ' 1966, Btr .

89 n. , kde upozoráuje na ťt1alext lku aáněrnoat l (s loěŤu-

jící k estet icky reťlexivníBu "zv!znaaněn7" grtefgktu

jako nos1tel t krásy) a nezáDěrnost1. Vldíne. l i pod-

statnÝ viiznan ur,rění v krása Jako estetlcky reflexlvni'n

obrazu tenat lckého archetypu dokons].é tě1ecné zkušeno.

8t1 " p8k nezáJněrnost se Jeví jako nooent rušící tuto

e9 te t l c k cu ob r8zno3 t , Ťušící pšeds tavu cokong l og t t ' z ba -

vující umění pozl t1vního e3tet ic\y Tef lex lvního v/zoanu

a obnažu j í c í J e J ako nahod t l ou věcnos t . S rov . též

kn1hu Konráda lánga Daa ivegen der Kungt' 19ťl, vybudo-

vanou na tez i o d ia lekt1ce i luzívního a t luzt rušícího

noBentu v uBěď.

70 71