SYSTMOV INTEGRACE 1/2012 164
Zajitn kvality informanch systm - filozofick koeny
Frantiek Kostiha
stavu informanch studi a knihovnictv UK v Praze
email: [email protected];
Abstrakt: lnek vychz z pojet systm zajitn kvality jak jsou v souasnosti iroce akceptovny v prmyslov a obchodn praxi se soustednm na oblast informanch systm. Uvd do vzjemnch souvislost pedevm pojmy kvalita, dokonalost, vysplost a tento celek pojm jako vyvrcholen chronologickho, ale pedevm mylenkovho a filozofickho vvoje s drazem na klasickou zpadn filozofii.
Klov slova: Informan systm; zajitn kvality; filozofie; model kvality; model
vysplosti.
Abstract: The article anticipates the quality assurance systems as they are commonly understood in the contemporary industrial and business discoursus foccused on the information system branch. The denominations as quality, excellency and maturity are put together and this complex is chracterized in terms of chronological and philosophical evolution with emphasis on the western classical philosophy.
Keywords: Information system; duality assurance; philosophy; qualiy model; maturity
model.
Motto:
konec Filozofie by byl koncem demokracie, protoe Filozofie je petlakov komora rznch vdn, v n se kompenzuj rozdly mezi slovnky a gramatikami expert rznch obor, bez Filozofie by nm zbyla jen absolutn moc expert.
Gianni Vattimo1
Filozofie a vra
Kvalita2 jako obor lidsk innosti zaujm, vzhledem k filozofii a ostatnm vdnm
analogick vztah, jak vznamn postmodern italsk filozof Gianni Vattimo vymezil mezi filozofi a demokraci. Zajistit kvalitu toti znamen tot, jako vydat si od expert dobr vsledek jejich prce, dobr nikoli podle jejich, nbr podle mch, tj. uivatelovch laickch mtek. Bez pky v podob systm zajitn kvality by nebylo sly, schopn odolat tlaku systmovch architekt, vvoj, programtor, implementtor a manaer projekt. Bez systm zajitn kvality by zbyla absolutn moc expert. Nosnm prvkem on petlakov komory je v naem ppad fenomn
1 Citovno v: Blohradsk, 2009, s. 32.
2 V tto prci jsou pojmy kvalita a jakost pouvny jako synonyma.
mailto:[email protected]
Zajitn kvality informanch systm - filozofick koeny
SYSTMOV INTEGRACE 1/2012 165
zkaznka, umoujc indikovat nerovnovhu mezi tlakem expert k dosaen nejvysplej technologie a tlakem konkrtnch zkaznk, poadujcm nejvy uitek v nejkratm ase, za vznamnho spolupsoben ekonom na obou stranch.
Postmodern pohled nen jedinm monm pohledem na souvislosti kvality a filozofie. eckou filozofii stle povaujeme za potek a zklad, poloen Sokratem a Platnem s respektem a souasn i s uritm odstupem od boha. Jednmi obdivovan filozof Sokrates byl jinmi odsouzen k smrti na zklad vroku atheos, v boha nevc a polemiky, provzejc jeho samopopravu, lze vysledovat v zpadn filozofii v rozlinch podobch dodnes. Tato dvojakost naeho postoje k bohu nijak neomezuje zpadn civilizaci v erpn sly z vry v boha, zejmna z kesansk tradice a souasn ze svho ateizmu. Nae historie nm skt bezpoet pklad vitln spoleensk sly, naerpan z obou zdroj tak, jako kmen stromu erp ivotn slu souasn ze vech svch koen, sbhajcch se ke kmeni z rznch stran. Kesanstv a humanistick ateizmus pitom nejsou protivami, nbr prem v nm jeden vyvauje excesy druhho a pitom jej dokonce posiluje, jak to vysvtlil napklad Tom Halk ve sv pipravovan ei pi pevzet Guardiniho ceny v Mnichov, zveejnn pod nzvem Za kesan vd ateistm
3.
Podobn tak v perspektiv asu eck, pozdji msk a pak i kesansk chpn ctnost je teba brt jako celek a pese vechnu zdnlivou i skutenou nesourodost jej pijmat jako kontext, jako soust vah o kvalit, tedy o doucch vlastnostech objekt, skrze n jsou naplnny vysloven i nevysloven poadavky na lidsk materiln i nemateriln vtvory a produkty, nevyhnuteln odrejc spoleensk hodnotov systm tvrc i spotebitel, v naem ppad formou poadavk na prostedky a realitu informanch systm.
K dalmu osvtlen sekulrn - religiznho charakteru svta informanch systm a jejich kvality si pomozme charakteristikou Vclava Blohradskho
4:
Jdrem evropskch djin je Filozofie, uili jsme se ve kole. Filozofie nen vdeck disciplna, ale pe o dui. Peujeme o svou dui, kdy se vystavujeme osvobozujcm inkm konfliktu mezi svobodnmi idejemi a zotroujcmi pedinterpretacemi svta, kter se dje ve veejnm prostoru.
Soust onoho veejnho prostoru je tak kyberprostor, je si usurpuje stle vt podl naich osobnch obzor a snad jej dokonce lze, v jeho informanm a snad i spoleenskm smyslu
5, srovnvat s literaturou, kterou ml Blohradsk na mysli
pedevm. Kyberprostor m ohromnou schopnost pitahovat a vtahovat lovka do svho svta, svta her a hazardu, poznvn, vdy, svta lidskch a pesto nkdy i neosobnch spoleenstv, svta boje a soupeen, svta nezitn spoluprce, svta obnovench nebo zcela novch forem pocit sounleitosti a vzjemn solidarity a mnohch dalch. Vem tmto vce i mn virtulnm a technizovanm svtm, podobn jako i svtu literatury, je spolen jejich duchovn i duevn charakter.
3 (Halk, 2010).
4 (Blohradsk, 2009), Triumf (makro)struktur, s. 94.
5 Kyberprostor a literatura psob na lovka tmi prostedky informanmi a
psychologickmi, oboj mohou mt siln dopad emocionln s vlivem na spoleensk chovn jedince.
Frantiek Kostiha
SYSTMOV INTEGRACE 1/2012 166
Duchovn proto, e pijmout potaovou virtualitu za vlastn lze jen na zklad vry, by me zstvat skryta, neuvdomna a nepiznna, ba i navenek odmtna. Nezapomnejme, e hierarchick struktury informanch systm doshly takovch mtek co do rozsahu i co do sloitosti, nemluv o nedozrnosti pouitch abstrakc, e skuten prosledovn a pochopen technickch proces vedoucch ke vzniku optickch efekt na obrazovce potaovho monitoru daleko pesahuje monosti dokonce i encyklopedicky zpsobilho jedince. Je zde tak jet mohutnj obsahov rozmr, t nikoli nepodobn literatue, zleejc ve vytven, vnmn a chpn symboliky optickch a obecn multimedilnch projev informanho systm, jejich vznam, abstrakt, el a mylenek touto cestou sdlovanch. Proto ten stupe dvry o nm je e neme vyplvat z racionlnho kalkulu na schopnost intelektu, nbr jen z vry v nj a v jeho schopnost projevu skrz informan systm.
Duevn proto, e i sm pstup do kyberprostoru nen prost a veobecn. Vyaduje vstupenku urit rovn technick, znalostn i dovednostn vbavy. K cest od pomyslnho zpra dle dovnit je navc nutn motivace, vnitn puzen objevovat nov, dostaten intenzivn pro zpetrhn vztah k tomu co je star a dobr, co jet ped okamikem bylo tak nov.
Cenou za pleitost objevovat je podvolen se duchovnmu vlivu i duevn zti psobc na vlastn osobnost, disponujc bezesporu znanou formativn silou, mrnou schopnosti lidskho intelektu a osobnosti vstebvat cokoli nov a pizpsobovat sebe i sv okol. Cenou za vyuit tto pleitosti je dl individuln svobody. Poznamenejme, e vrazem mry nakolik je tato cena pimen me bt mj. tak odhad kvality informanch systm ve smyslu odhadu nakolik jsou tyto systmy, ve smyslu komplexu prostedk a jejich obsahu, prospn jejich spotebitelm a tvrcm.
Pojem kvality u Aristotela
S ohledem na kvalitu jako stedobod naeho tmatu ponechejme stranou vahy o vztahu mezi objektem, ideou a pojmem, aplikovanou na informan systmy. Pokusme se nahldnout pojem kvalita a nkter jeho souvislosti oima Aristotelovy Metafyziky a navzat renezannm pojetm a mylenkami Giordana Bruna formulovanmi zejmna ve spisech O magii a O poutech s uvedenm stynch nebo kontrastujcch bod, nalezench v Konfuciovch Hovorech. Zatmco Giordano Bruno byl pro tento n el volbou jednoho z plejdy vhodnch renesannch myslitel, Konfucius se jev bt jednm z nemnohch, kdo v tak velk me ovlivnili a stle ovlivuj svou kulturu a civilizaci
6.
Zde je teba poznamenat, e tato v zsad vzorkovac metoda postien pedmtu zkoumn sice nedovoluje vyargumentovat celistv etzce pin-dsledkovch souvislost, zato vak dovoluje i s omezenmi monostmi postihnout charakter celku s pesnost mrnou rozsahu a hloubce vzorkovn.
7
6 Viz napklad (Dawson, 1994) nebo (Berthrong, 2004).
7 Otzka mnostv informace o celku zskan vzorkovnm pro n el a tak pro
el systm zajitn kvality a napklad i auditovn by jist zasluhovala samostatnho pojednn.
Zajitn kvality informanch systm - filozofick koeny
SYSTMOV INTEGRACE 1/2012 167
V souasn dob se prmyslov svt vzcn shoduje na tom, e kvalitou i jakost se v souladu se sadou norem ISO 9000 rozum: splnn poadavk souborem inherentnch znak. Poadavkem se zde pitom rozum poteba nebo oekvn, kter jsou stanoveny, obecn se pedpokldaj nebo jsou zvazn. Poadavek vychz od okruhu zainteresovanch osob, tj. osob, je jsou v pmm nebo penesenm smyslu zainteresovny na plnn poadavku vi zkaznkovi nebo na jeho dsledcch. Poadavkem me bt napklad prvn pedpis, zvyklost v organizaci nebo v odborn komunit, stejn tak jako nkter expertn doporuen. Zainteresovanmi osobami mohou bt napklad majitel zkaznick firmy, dohlejc sttn orgny, vitel. Poadavky jsou zpravidla formulovny jako poadavky zkaznka ve smyslu pjemce nebo spotebitele vrobku, sluby i obecn produktu.
Znakem nebo tak charakteristikou se rozum rozliujc vlastnost, je sama o sob me bt kvalitativn nebo kvantitativn, me mt povahu hmotnou, smyslovou, funkn, me se tkat chovn, asu, ergonomie. Hlavn podmnkou je zde inherentnost, tj. neoddlitelnost od charakterizovanho objektu, na rozdl od znaku piazenho.
Mohlo by se zdt, e napklad vypovdac schopnost znaku o podstat produktu je zvanj neli jeho inherentnost vi produktu. O zdn hovome proto, e takov tvrzen je protimluv. Zkaznk, tj. ta z okruhu zainteresovanch osob, je kupuje produkt na trhu na zklad svobodnho rozhodnut a ve svm zjmu. Zkaznk stav sv rozhodnut na sv hodnotov kultue
8 a on je tm, kdo uruje po
