Mateřská škola speciální, Základní škola speciální a Praktická škola ELPISKoperníkova 2/4, 615 00 BrnoMateřská škola speciální: odloučené pracoviště Františky Skaunicové 17,615 00 Brno

Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání,

Naše školička v průběhu ročních období,

č. j.:

schváleno pedagogickou radou dne 6. 9. 2010aktualizováno 29. 8. 2012

____________________

Platnost od 1. září 2010 do 31. srpna 2014

OBSAH str.

1. Identifikační údaje o škole ……………………………………... 22. Obecná charakteristika školy ………………………………….. 43. Podmínky vzdělávání …………………………………………… 5 3.1 Věcné podmínky …………………………………………….. 5 3.2 Životospráva ………………………………………………… 6 3.3 Psychosociální podmínky …………………………………… 7 3.4 Organizace …………………………………………………... 8 3.5 Řízení mateřské školy ………………………………………. 9 3.6 Personální a pedagogické zajištění ………………………… 10 3.7 Spoluúčast rodičů …………………………………………… 104. Organizace vzdělávání ………………………………………….. 125. Charakteristika školního vzdělávacího programu ……………. 136. Vzdělávací obsah ………………………………………………... 14 6.1 Integrované bloky ………………………………………….. 14 6.2 Vzdělávací oblasti …………………………………………... 15 6.3 Tematické části a očekávané výstupy …………………....... 167. Evaluace …………………………………………………………. 18 7. 1 Školní úroveň ……………………………………………….. 18 7. 2 Úroveň třídy ………………………………………………… 19 7. 3 Cíle a kritéria evaluace……………………………………... 20

Seznam příloh ……………………………………………………… 24

1. Identifikační údaje o škole

Mateřská škola speciální, Základní škola speciální a Praktická škola ELPIS poskytuje výchovu a vzdělávání, speciálně pedagogické terapie a poradenství dětem s mentální retardací, kombinovanými vadami a poruchami autistického spektra ve věku od tří let do ukončení povinné školní docházky. Vizí a mottem celé školy je „Pohodová škola pro žáky, pedagogy a rodiče“. Pro žáky to znamená, že pro ně vytvoříme psychicky příjemné klima, bez stresů, ve kterém se děti mnohem víc naučí a pro rodiče duševní pohodu, že je o jejich děti dobře postaráno.

Speciální terapie:Vojtova reflexní metoda, Bobath koncept, míčková facilitace, metody ORF stimulace, bazální stimulace.

Doplňkové terapie:Zooterapie, canisterapie

Škola má v Brně dvě pracoviště. Na Koperníkově ulici a na ulici Františky Skaunicové . Obě pracoviště se nachází 5minut pěší chůze od dopravního uzlu Stará Osada. Ulice Koperníkova 2/4 směrem do centra se nachází v krásném prostředí parku s cyklodráhou a venkovním bazénem. V této části školy máme ředitelství. Odloučené pracoviště na Fr.Skaunicové 17 je v klidové zóně směrem k městské části Vinohrady. K areálu školy přiléhá zahrada přizpůsobená potřebám našich žáků. Zde kromě tříd základní školy speciální jsou právě i 2 třídy pro děti předškolního věku.

V mateřské škole speciální jsou 2 třídy naplňované do celkového počtu 12 dětí. Třídy jsou umístěny v budově na ulici Fr. Skaunicové 17. Výchovně vzdělávací proces zajišťuje pět plně kvalifikovaných učitelek mateřské školy se specializací speciální pedagogika. Děti mají zajištěnou individuální logopedickou péči a rehabilitační péči. Jsou pravidelně sledovány psychologem. K dispozici je velmi dobře vybavená relaxační místnost, tělocvična a zahrada. Po ukončení docházky do mateřské školy mohou děti pokračovat v přípravném ročníku nebo zahájit školní docházku v nižším stupni základní školy speciální - dle doporučení psychologa. Jedna třída MŠ je specializovaná na děti s poruchami autistického spektra. K dalším aktivitám mateřské školy patří návštěvy divadel, výstav, kulturních programů, pořádání besídek, karnevalu, výletů. 

Žáci mateřské školy speciální jsou pod dohledem školního psychologa, pravidelně s nimi pracuje logopedka, pravidelnou péči tělesně postižených dětí zajišťuje dle potřeby externí rehabilitační pracovnice.

Zápis do mateřské školy probíhá po dohodě se zřizovatelem každoročně v měsíci lednu až únoru, rodiče však dle zájmu a potřeb mohou přijít kdykoliv v průběhu školního roku a v případě volného místa v některé ze tříd MŠ mohou být jejich děti dodatečně přijaty. K přijetí dítěte je nutná závazná přihláška („Přihláška dítěte k zápisu do mateřské školy“, vydává SEVT, č. 491764) s podpisem rodičů či jiných zákonných zástupců, potvrzení dětského lékaře a psychologické vyšetření s doporučením příslušného speciálně pedagogického centra (SPC).

Kontakty: Koperníkova 2/4, Brno 615 00Tel: 545 245 630Fax: 545 244 946

Fr.Skaunicové 17, Brno 615 00Tel: 545 576 422

www.skolaelpis.czelpis@telecom.cz

číslo účtu 87332-621/0100IČO 62160095DIČ 286-62160095

Zřizovatel: Krajský úřad Jihomoravského kraje - odbor školství

Díky spolufinancování z prostředků EU byli všichni pedagogičtí pracovníci zařazeni do projektu "Profesní růst zaměstnanců speciální školy Elpis II", který byl ukončen 31.12.2007. Od 6. 10. 2008 bylo v rámci projektu VIP kariéra zřízeno školní psychologické pracoviště a dětem i rodičům je plně k dispozici psycholožka PhDr. Michaela Pivcová.

Mnoho nadstandartních činností nám pomáhají zajišťovat sponzoři. 

Partnerská spolupráce:

knihovna Jiřího Mahena Technické muzeum – pracovní dílny Evangelická akademie – spolupráce se studenty a vedením školy ZOO Brno – zooterapie s kontaktními zvířaty Sdružení Tlapka – zajišťuje rehabilitační canisterapii Speciální školy Utrecht, Stuttgard

2. Obecná charakteristika školy

Mateřská škola speciální byla založena v roce 1983. První budova školy se nacházela na ulici Marie Hubertové, následně na ulici Božetěchové a po přestěhování do komplexu budov v Brně Židenicích na ulici Koperníkově. V současné době sídlí mateřská škola na odloučeném pracovišti na ulici Fr.Skaunicové 17 a je součástí zařízení Mateřská škola speciální, Základní škola speciální a Praktická škola ELPIS, Brno, Koperníkova 2/4.V roce 2000 přešla budova bývalé běžné mateřské školy na ul. Fr. Skaunicové rekonstrukcí tak, aby vyhovovala stávajícím požadavkům pro děti s kombinovanými vadami a s PAS (poruchami autistického spektra).

Zřizovatelem školy je Jihomoravský kraj. Budova školy je majetkem Magistrátu města Brna.

Budova mateřské školy se nachází v městské části Brno - Židenice, v klidové zóně, jejíž okolí tvoří nízké cihlové domky a blízko se nachází rozlehlý lesopark Akátky vhodný k procházkám a pozorování měnící se přírody.Jednopodlažní budovu z 50. let obklopuje zeleň zahrady MŠ i přilehlých domků se zahrádkami. V přízemní části budovy se samostatným vchodem je umístěna dvoutřídní MŠ. Při vstupu do budovy je zádveřní prostor, který slouží pro umístění vozíků dětí. Následuje šatna a WC společné pro obě třídy. Za nimi jsou třídy se vstupem přes terasu na školní zahradu. Místnosti jsou esteticky a účelně vybaveny světlým nábytkem s jasně označenými zónami pro daný účel. Obdobně je zařízena i logopedická pracovna nacházející se za jídelnou ZŠ.

Strava se do školy dováží a je připravována ve výdejně stravy v budově.

3. Podmínky vzdělávání

Základní podmínky, které při výchově a vzdělávání dětí dodržujeme, jsou legislativně vymezeny příslušnými právními normami. Základem je Školský zákon, vyhláška o předškolním vzdělávání a vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, dále vyhláška o poskytování preventivních a poradenských služeb ve školství a typech školských poradenských zařízení, vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, vyhláška o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a mnohé další.

Neméně důležité jsou však podmínky ovlivňující kvalitu poskytovaného vzdělávání vymezené a požadované RVP PV. Jsou to: věcné podmínky, podmínky týkající se životosprávy, psychosociální podmínky, podmínky dané organizačním zajištěním chodu mateřské školy, plně vyhovující řízení mateřské školy, personální a pedagogické zajištění a spoluúčast rodičů.

3. 1 Věcné podmínky

Prostory MŠ jsou co do velikosti skromné, ale útulné a světlé. Šatna a hygienické zařízení jsou společné pro obě třídy, jedna toaleta má potřebné ortopedické sedadlo.Ve třídě A pro děti s PAS je prostor dle požadavků strukturovaný - rozdělený paravánem nebo nábytkem na část pro samostatnou práci a pro odpočinek, dále jsou zde koutky pro výtvarnou výchovu a pro volnou hru s dostatkem jednoduše přístupných hraček. Ke třídě přísluší další dvě malé místnosti a to místnost pro individuální práci a jídelna. Třída B je zařízena jak pro děti s kombinovanými vadami, tak pro děti s PAS, proto je zde rovněž prostor strukturován – koutky pro výtvarné činnosti a pro samostatnou práci. Na individuální nácvik práce slouží koutek před třídou vedle koupelny. Třída je průchozí s východem na terasu, která navazuje na krásnou zahradu. Třída je vybavena policovými sestavami umístěnými ve výši očí dětí. Na těchto policích jsou různé hračky vhodné pro předškolní děti, které jsou pro ně snadno dostupné a mohou si je samy libovolně půjčovat. Dětský nábytek je bezpečný, stoly mají zakulacené rohy. Pracovní stolky se dají nastavit na požadovanou výšku, odpovídají tedy antropometrickým požadavkům.Děti se samy svými výtvory podílejí na výzdobě MŠ, mají je vystavené na různých skříňkách a parapetech, pověšené na ozdobné síti ve třídě a především se svými výtvarnými pracemi mohou bezprostředně pochlubit rodičům na nástěnkách v šatně.

Logopedická pracovna je umístěna odděleně od prostor MŠ, nachází se za jídelnou pro žáky ze ZŠ speciální. Prostor pracovny je rovněž strukturovaný pro individuální potřeby dětí a účelně zařízen potřebnými pomůckami.Kromě uvedených místností využíváme i tělocvičnu s kuličkovým bazénem, relaxační místnost vhodnou k bazální stimulaci a jídelnu ZŠ, ve které je umístěn klavír. Zahrada je vybavena tak, aby umožňovala dětem rozmanité pohybové a další aktivity i odpočinek. Nachází se v ní průlezková dřevěná sestava se skluzavkou, houpačka pro imobilní děti i běžná houpačka, dřevěný domeček a pískoviště, které se z hygienických důvodů zakrývá plachtou. Dále je zde umístěn renovovaný bazén, z důvodu bezpečnosti dětí nově ohrazený.

Úkoly vytyčené v předchozím období byly splněny mimo převedení budovy, ve které se MŠ spec. nachází z majetku Magistrátu města Brna do majetku zřizovatele. O převedení majetku bude nadále žádáno. Jako další máme v plánu opatřit poničené hrany stěn umělými rohy, opravit nájezd na terasu třídy B a zabezpečit terasu brankou s pojistkou v místě přechodu na schodiště na zahrádku. Vhodné bude i zakoupit slunečník se stojanem (využít případných sponzorských darů od rodičů).

3. 2 Životospráva

V MŠ uplatňujeme program podpory zdraví a snažíme se vytvářet zdravý životní styl u dětí, k tomu přizpůsobujeme podmínky MŠ.Pravidelný denní režim je rozvržen časově od příchodu dětí do školy, upravujeme jej podle potřeb dětí a aktuální situace (během dne dochází ke střídání činností aktivních a klidových, přihlížíme k potřebám dětí, biorytmu a vlastní aktivitě dítěte).Důležitý je pobyt venku, denně, s přihlédnutím na počasí. Využíváme jak školní zahradu k hrám na pískovišti, průlezkách a houpačkách či v horkém počasí koupání v bazénu, tak procházek po příjemném okolí, navštěvování vhodných veřejných dětských hřišť nebo sběr přírodnin v lesoparku či canisterapii na některé přilehlé louce.Stravování je zajištěno ze školní jídelny ZŠ Masárova - dopolední svačina, oběd. Mezi jednotlivými jídly není překročen tříhodinový interval. Během celého dne je zajištěn pitný režim, děti mají volný přístup k tekutinám (čaji). Přesnou dobu a množství jídla přizpůsobujeme individuálním potřebám jednotlivých dětí. Pokud se dítě nemůže ze zdravotních důvodů stravovat ve škole, podá zákonný zástupce žádost potvrzenou lékařem o donášení stravy vlastní.V naší škole respektujeme individuální potřebu spánku, děti nejsou ke spánku nuceny, ale musí ležet (odpočívat, dítě má upravené lehátko a pyžamo, odpočinek v klidu). Děti, které odchází během odpoledního klidu, mají klidový režim v rehabilitačním pytli, četba pohádek, poslech relaxační hudby apod.

Jako plán do dalšího období je citlivě působit na rodiče v rámci zdravé výživy (více ovoce, zeleniny, pamlsky aby sloužily pouze jako motivace při práci s dětmi – okamžitá odměna).

3. 3 Psychosociální podmínky

MŠ je umístěna v příjemném a klidném prostředí obklopeném zelení. Interiér MŠ je vzdušný a světlý, esteticky vkusně vyzdobený. Třídy působí velmi příjemně, útulně a harmonicky. Nábytek a vybavení tříd spoluvytváří pohodu prostředí a příznivé podmínky pro vývoj dětí. Pedagogové usilují o vytvoření rodinné a přátelské atmosféry, která děti pozitivně ovlivňuje.Snažíme se, aby prostředí poskytovalo dětem co nejvíce podnětů a poznávacích zážitků.Přizpůsobujeme se ve výchovném procesu individuálním a vývojovým potřebám dětí, poskytujeme jim dostatek volnosti k osobnímu projevu, respektujeme jejich individualitu, bez většího omezování.K dětem uplatňujeme individuální přístup (každé dítě je na jiném vývojovém stupni a přihlížíme k jejich postižení).Při hře učitelka dítě dostatečně motivuje, dává jim možnost hrát si tak, jak to odpovídá stupni jejich zralosti. Do hry vstupuje jako partner a zasahuje citlivě tam, kde je potřeba. Dbá na rovnoměrné zatížení dětí, omezuje soutěžení, vydává jasné pokyny, neupřednostňuje jiné dítě, zapojuje do hry i dítě s vážným postižením.Každý pedagog uplatňuje vhodný pedagogický styl odpovídající dané situaci, vždy se snažíme, aby byl provázející, podporující, aktivizující i partnerský. Vždy klade důraz na to, aby dítě mělo možnost volby a výběru.Důležitou úlohu ve výchovném procesu hraje hodnocení projevu dětí, které má být povzbuzující a formulováno tak, aby dítě mělo jasnou představu a rozumělo tomu, za co bylo pochváleno, ohodnoceno. Snažíme se vždy ocenit nejen kladný výsledek, ale i sebemenší pokrok a pojmenujeme nedostatek, v čem dítě nedosáhlo úspěch, co se mu nepovedlo. V takovém případě má být povzbuzujícím způsobem motivováno k lepšímu výkonu nebo činnosti. Snažíme se, aby hra byla vždy pro dítě přínosem, aby si ze hry něco uchovalo (pocit bezpečí, sebedůvěru ve vlastní schopnosti, navazování vztahů s vrstevníky, schopnost komunikovat, spolupracovat, rozvíjení kvality vztahů mezi dětmi – silnější pomáhá slabšímu apod.)Respektujeme rozdílný způsob adaptace dětí na pobyt v MŠ. Děti mohou po dohodě s učitelkou pobývat po určitý čas ve třídě s rodiči, pokud je to pro dítě přínosné. Pedagogové respektují potřeby dětí a navozují pocit jistoty tak, aby se dítě cítilo bezpečně.Ve vztazích mezi dospělými a dětmi se snažíme o vytvoření plnohodnotného partnerského vztahu založeném na důvěře, toleranci, ohleduplnosti a vzájemné pomoci.

Budeme se zaměřovat na spolupráci s rodiči především v období adaptace dítěte, neuspěchávat délku pobytu, adaptace by měla být pozvolná a postupně směřovat k celé dohodnuté docházce, důležité získat co nejvíce informací od rodičů v individuálních specifikacích dítěte.

3. 4 Organizace

Denní řád MŠ je přizpůsoben dětem s postižením. Ve zvýšené míře reaguje aktuálně na potřeby jednotlivých dětí:

7.00 – 9.20 hod: volnočasové aktivity, řízené plánované aktivity, logopedie 9.20 – 10.00 hod: svačina, volnočasové aktivity, řízené plánované aktivity, logopedie10.00 – 11.20 hod: pobyt venku11.20 – 12.00 hod: oběd, příprava na odpočinek12.00 – 14.15 hod: odpočinek, klidový režim, relaxace14.15 – 14.30 hod: odpolední svačina14.30 – 15.30 hod: volnočasové aktivity, řízené plánované aktivity Během denního programu jsou průběžně zařazovány zdravotně preventivní aktivity.Příchody dětí se přizpůsobují po dohodě s rodiči tak, aby daná doba vyhovovala co nejvíce režimu dítěte.Čas pro hru je průběžný mezi činnostmi dětí, které jsou přiměřené vzhledem k možnostem jednotlivých dětí a vždy je myšleno na relaxaci tak, aby děti nebyly přetěžovány. Nadstandartní aktivity jako je canisterapie, návštěva divadla apod. jsou nastavovány tak, aby byly pro děti přínosem a s ohledem na jejich individuální potřeby. Většina činností je prováděna individuálně, ale i ve skupinkách v rámci možností.Ve zvýšené míře je dbáno na individuální potřeby dětí, jejich soukromí, na odpočinek a hygienu.Plánování se zaměřením na základní sebeobslužné dovednosti vychází z potřeb a zájmu dětí, je přizpůsobeno jejich postižení v úzké spolupráci s rodiči, daným SPC, lékaři. Třídy jsou naplňovány podle vyhlášky počtem 6 dětí v každé třídě.Za bezpečnost dětí v MŠ po celou dobu odpovídají pedagogičtí pracovníci, a to i při pobytu venku od doby převzetí od jejich zákonných zástupců nebo jimi pověřené osoby až do doby jejich předání zástupcům nebo jimi pověřené osobě. Pedagog předá dítě pověřené osobě jen na základě písemného pověření zástupcem dítěte.Děti v MŠ jsou pojištěny proti úrazu v pojišťovně Kooperativa. Toto pojištění je platné pro všechny akce, které škola pořádá. V případě úrazu obdrží rodiče u ředitelky školy vyplněný formulář k čerpání pojistné události.

Budova školy je k zajištění bezpečnosti dětí stále zamykána, kdokoliv přijde do MŠ, musí použít zvonek a vyčkat příchodu personálu. Všechno vybavení odpovídá normě o bezpečnosti.

Z důvodu nástupu dvou matek do zaměstnání byla provozní doba ve školním roce 2011/2012 prodloužena do 16.00 hod. V následujícím školním roce bude provozní doba aktuálně upravena do 15.30 hod dle potřeb rodičů.

3. 5 Řízení mateřské školy

Povinnosti, pravomoci a úkoly všech pracovníků jsou dány pracovními náplněmi a jasně vymezenými kompetencemi. Přehledně strukturované plánování se opírá o předchozí analýzu kladů i záporů, vychází z pravidelné evaluace vymezené v ŠVP, využívá tedy účelně zpětné vazby. Celá škola Elpis má vypracovaný jasný komunikační a informační systém jdoucí směrem od vedoucích pracovníků včetně mateřské školy k vyloučení opomenutí jakýchkoliv informací, aktuální skutečnosti jsou navíc vždy vyvěšeny na nástěnce. Jednou měsíčně se všechny informace pedagogové dozvídají i na pedagogických radách, které jsou zároveň poradním orgánem školy a slouží k diskuzím a řešením případných problémů.Plán a téma hospitací jsou předem určeny, ale všichni pracovníci jsou i průběžně hodnoceni motivujícím způsobem. Mají k dispozici neustále dostatek pracovních materiálů – kopie vyhlášek, řádů, plánů školy, odborné literatury ve školní knihovně neustále dle potřeb doplňované i odebíraných odborných časopisů.Ředitelka vede pedagogicky i metodicky své zaměstnance tak, že je zapojuje do řízení mateřské školy - ponechává jim dostatek pravomocí, respektuje jejich názory, je tolerantní, při hodnocení vytváří klidnou a důvěrnou atmosféru vedoucí k nové pozitivní motivaci k práci.Rodiče jsou pravidelně informováni denně při příchodu či odchodu dítěte z MŠ, obecné informace se dozvídají na rodičovských schůzkách a specifické záležitosti jak ze strany pedagogů, tak ze strany rodičů se řeší individuálně dle domluvy. Aktuální zprávy si rodiče mohou ověřit i na nástěnce vyhrazené pouze pro ně, kde se dozví i týdenní výchovně-vzdělávací plán, informace týkající se provozu MŠ, stravování apod. a v neposlední řadě zde najdou právě volně přístupný ŠVP.Mateřská škola spolupracuje se zřizovatelem (KÚ JMK – odbor školství), velice dobře také s městskou částí Židenice, kde se naše MŠ nachází, s odborníky z Pedagogicko–psychologické poradny i školní psycholožkou, s příslušnými Speciálně- pedagogickými centry a sociální otázky zodpovídá Mgr. Nováčková, členka Klubu rodičů. V užším slova smyslu spolupracuje naše speciální předškolní zařízení Elpis s naší speciální ZŠ a Praktickou školou Elpis formou besídek, mimoškolních akcí a výletů, takže mnohé děti tak již poznají své budoucí učitelky ZŠ a naopak, starší žáci jim někdy mohou být vzorem, jindy se žáci učí tolerovat mladší děti a pomáhat jim. Spolupráce se ZŠ Elišky Přemyslovny zase přináší možnost začlenit se do okolního světa a pro ně znamená učit se přijímat postižené jedince jako běžnou součást naší společnosti.Díky prezentaci naší školy můžeme spolupracovat i se sponzory, kteří pomáhají jak finančními částkami, tak zakoupením elektroniky (PC tiskárna, kamera, digitální fotoaparát) nebo vybavením krásnými dřevěnými hračkami. Řízení naší MŠ plně vyhovuje oboustranně jak vedení školy, tak pedagogickým pracovníkům. Hospitační činnost byla delegována na učitelku – logopedku MŠ, která absolvovala potřebné školení. Každý školní rok vypracuje nový plán hospitací, s kterým seznámí ostatní pedagogy.

3. 6 Personální a pedagogické zajištění

ředitelka školy logoped MŠ 4 učitelky 2 asistentky učitelek (dle zajištění finančních prostředků) provozní zaměstnanci rehabilitační pracovnice (dle potřeby)

V každé třídě MŠ pracují dvě plně kvalifikované učitelky, třetí učitelka s odborností logopedie zajišťuje individuální logopedickou péči. Každoročně podle potřeb dětí je žádáno o asistentky učitelek, při zajištění financí zřizovatelem jsou k dispozici v každé třídě na 3 až 4 hodiny denně dle možností.Učitelky spolupracují jako výborný tým díky jasným vymezením svých kompetencí a daným pravidelným režimem dne. Mají zájem o svůj další odborný růst, v čemž jsou vydatně podporovány ředitelkou školy, každoročně prochází různými školeními a semináři v rámci dalšího vzdělávání učitelů.Pro děti vyžadující rehabilitační péči dochází pravidelně externí rehabilitační pracovnice.Spolupracujeme s odborníky, především psychology, s SPC.

V rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků plánujeme školení zaměřená na výtvarné techniky, kurz bazální stimulace, semináře zaměřené na autistickou problematiku a průběžné inovace ŠVP. Z důvodu nedostatku finančních prostředků z rozpočtu byl vytvořen projekt EU na DVPP.

3. 7 Spoluúčast rodičů

Otevřená vzájemná spolupráce s rodiči je velice důležitá, rodiče jsou pro nás partnery. Vycházíme z potřeb rodičů v délce docházky dětí, povolujeme výjimky ve stravování ze zdravotních důvodů apod. Velký důraz klademe na spolupráci rodičů ze sociálně slabších rodin. Nabízíme poradenství v oblasti výchovy dětí, odkazujeme na odbornou pomoc – SPC, PPP, školní psycholožky. Rodiče se mohou přímo zúčastnit činností svých dětí ve třídách, spolupodílí se na vytváření třídního vzdělávacího programu a individuálních edukačních plánech svých dětí. Kromě denních krátkých osobních konzultací s pedagogy uskutečňovaných vždy dle potřeby si rodiče mohou přečíst informace na nástěnce včetně týdenních plánů, zúčastnit se akcí, které škola pořádá (vernisáže, loutková divadla, návštěva ZOO, MDD apod.), domluvit si individuální pohovor s danou učitelkou o svém dítěti.

Dále je důraz kladen na vzájemnou informovanost a spolupráci rodičů a učitelek. Ve věci výchovy a vzdělávání je při nezdarech a případné regresi dětí nutné ze strany učitelek taktní a ohleduplné jednání. Rodiče jsou učitelkami seznamováni s činností dětí v MŠ, naopak oni informují o tom, jak se děti doma chovají a co zvládají. Velmi důležité je, aby rodiče s dětmi procvičovali doma to, co se děti během dne učí (sebeobsluhu, jednotlivé nácviky činností, logopedii, VOKS apod.), proto rodiče přímo instruujeme o probíhajících výchovně-vzdělávacích postupech.Veškeré informace o činnosti speciálních škol ELPIS mohou rodiče získat na webových stránkách, případně v Klubu rodičů, kde je možná i jejich spolupráce.Soukromé údaje a osobní data o dětech jsou chráněna před zneužitím.

Plánujeme zlepšit účast rodičů na mimoškolních aktivitách (divadla, výlety, exkurze, výstavy). Dále se budeme snažit zainteresovat rodiče do stávajícího Klubu rodičů Elpis.

4. Organizace vzdělávání

Naše mateřská škola je součástí komplexu speciálních škol od předškolního vzdělávání po praktickou školu. Tyto školy sídlí v několika budovách na dvou pracovištích a mateřská škola se nachází na odloučeném pracovišti společně s dalšími šesti třídami speciální základní školy. MŠ je dvoutřídní, obě třídy jsou od speciální ZŠ odděleny jídelnou ZŠ, kterou MŠ využívá pro hudební chvilky (v místnosti je klavír) a besídky. Logopedická pracovna MŠ se nachází dále za jídelnou, děti do ní s logopedkou dochází individuálně dle rozpisu.

Každá třída MŠ je naplňována do šesti dětí. Třída A, označovaná jako „Budulínci“ je specializovanou třídou pro děti s poruchami autistického spektra. Třída B jsou pro nás „Kuřátka“ a třída byla dříve zaměřena na péči o děti s těžším kombinovaným postižením, v současné době je podle potřeby rovněž specializovanou třídou pro děti s poruchami autistického spektra, doplňovaná dětmi s kombinovaným postižením, čemuž je třída také přizpůsobená. Z toho důvodu je hlavní metodou realizace vzdělávání strukturované učení. Všechny učitelky proto mají kromě vlastního nutného vzdělání i aprobovaná školení ke vzdělávání dětí s PAS. Děti jsou do tříd zařazovány podle typu svého postižení, ne podle věku, jsou to tedy třídy věkově smíšené. Protože jedním z typických rysů autismu je ulpívání na stereotypu, díky němuž se cítí bezpečně, nelze děti, které navštěvují třídu např. od tří let po dvou letech náhle přeřadit do druhé třídy. Navíc mohou starší schopné děti být vzorem pro děti mladší a dle svých možností jim pomáhat. Pokud je to možné, přihlížíme k zájmu rodičů, kteří chtějí mít pohromadě sourozence nebo kamarády.

5. Charakteristika Školního vzdělávacího programu

Filozofií našeho školního vzdělávacího programu je příprava postiženého dítěte na budoucí život, jeho co nejvyšší možné začlenění do společnosti a ovlivnění okolní společnosti ke spontánnímu přirozenému soužití s handicapovanými jedinci, jejich přijetí jako právoplatné členy společnosti bez ohledu na míru postižení a soběstačnost.

Hlavním záměrem našeho programu a tedy i dlouhodobým cílem je celkový maximální rozvoj dítěte ve všech oblastech, příprava na školní vzdělávání. Základem je sebeobsluha a nácvik samostatnosi pro omezení závislosti na druhých, rozvoj komunikace jakoukoli formou (AAK – předměty, obrázky - VOKS, gesta, mimika, řeč) pro schopnost dorozumět se, umět si vyžádat pomoc. Neméně důležitý je nácvik sociálních dovedností a pracovního chování, příprava na okolní svět a společnost. Po přijetí dítěte do naší MŠ začne v průběhu docházky okamžitě probíhat diagnostické období, které trvá tři až čtyři měsíce. Zjistíme úroveň znalostí a dovedností každého dítěte v jednotlivých oblastech. Jako diagnostický a zároveň hodnotící materiál nám slouží „Edukačně hodnotící profil“ (EHP) vypracovaný kolektivem speciálních pedagogů z SPC pro děti s poruchami autistického spektra. Je doporučen i pro děti s dalšími postiženími, především mentálními, proto se o tento profil opírají obě třídy MŠ. Na základě vyhodnocení EHP následně vypracováváme edukační plány individuálně pro každé dítě s PAS, rovněž ŠVP a třídní vzdělávací programy jsou o EHP opřeny, aby se dle nich mohly následně rozvíjet všechny děti. Diagnostika pak opětovně proběhne každý začátek školního roku i u stávajících dětí, aby plány byly aktuální, neboť děti se někdy rychle vyvíjejí, někdy dochází naopak k regresi a během letních prázdnin se mnohé může změnit. Vždy však vycházíme z hodnocení na konci školního roku.

I když ze způsobů práce můžeme jmenovat i experimentování ve stylu pokus a omyl, stěžejní metodou vzdělávání v naší MŠ je napodobování. To je přirozeným způsobem učení tohoto věkového období a děti postižené většinou ani jinak nejsou schopny se něco naučit. Opět vycházíme z EHP a v rámci strukturovaného učení se opíráme o motorickou imitaci, sociální imitaci a verbální imitaci. U těžce postižených dětí jde většinou o mechanický nácvik úkolů. Jsme nuceni využívat především individuální formy práce a to řízené, pokud však můžeme vyjít ze spontánní činnosti dítěte, ihned se chopíme příležitosti. Dle schopností dětí se postupně snažíme začleňovat formy skupinové (hudební chvilky, canisterapie, zooterapie, společná dramatizace pohádky s učitelkami, tělovýchovné chvilky...) až činnosti společné obou tříd (besídky, karnevaly, výlety...).

6. Vzdělávací obsah

Pro naplnění vzdělávacího obsahu našeho školního vzdělávacího programu jsme si vybrali téma ročních období jako synonymum pro neustálý koloběh života a přírody, se kterou jsme nerozlučně spjati, jako pravidelné opakování určitých momentů v životě, díky kterým se postupně vyvíjíme.

6.1 Integrované bloky

I. Podzim – adaptace, diagnostika, rodina a škola, podzimní počasí a plody II. Zima – zimní příroda, Vánoce, sporty, lidské tělo, oblečení, zápis do školy III. Jaro – jarní příroda, Velikonoce, zvířata, dopravní prostředky, svátek matek IV. Léto – svátek dětí, ptáci, květiny, prázdniny, opakování

Okruhy uvedené u integrovaných bloků jsou východiskem pro vytvoření tematických částí ŠVP. Při vzdělávání dětí jsou vždy zahrnuty všechny okruhy a probrány dle možností ve vzdělávacích oblastech. Vycházíme z pěti klíčových kompetencí, které by děti měly v různé míře zvládnout, i když těžce postižené děti jsou někdy skutečně velice obtížně schopny jich dosáhnout i v té nejjednodušší možné formě a nejnižší možné míře. My se o to však vždy snažíme.

Tabulka č. 1: Vzdělávací obsah

Téma: ROČNÍ OBDOBÍ Integrovaný

blokCharakteristika

Podzim Loučíme se s létem, končí prázdniny a volné dny, začínají povinnosti, nový denní režim, odloučení od rodičů, poznávání nových lidí, nutnost respektovat i jiné autority, postupná adaptace, dochází ke změnám počasí, dozrávají další plody, příroda se jinak zbarvuje.

Zima Poznáváme sníh, s ním související sporty, objevujeme svoje tělo, oblékáme na něj teplejší vrstvy oblečení, chráníme si zdraví, těšíme se ze zimních svátků – Mikuláš, Vánoce, prožíváme je doma s rodinou i v MŠ, půjdeme k zápisu do ZŠ.

Jaro Vše se rodí nové – listy, květy, rostliny, zvířata, otepluje se, zpívají ptáci, slavíme Velikonoce i svátek maminek, vyrábíme dárečky, na procházkách se učíme chodit po ulici, silnici, přechodech, pozorujeme dopravní prostředky ve městě, semafory.

Léto Slavíme svátek dětí, opakujeme vše, co již umíme, doplňujeme, co jsme se snažily naučit, jezdíme na výlety, koupeme se v bazénku a těšíme se na prázdniny!

6. 2 Vzdělávací oblasti

Vzdělávací oblasti jsou jasně vymezeny v RVP pro PV, my jsme se je však snažily zkoordinovat s naším pracovním materiálem – „Edukačně hodnotícím profilem“, na kterém stavíme jak diagnostiku každého dítěte, tak jeho opakovaná hodnocení, a který je velice vhodný jak pro děti s PAS, tak i pro ostatní postižené děti:

a) Dítě a jeho tělo – oblast biologická motorika – hrubá, jemná, grafomotorika, oromotorika zdraví – hygiena, oblékání, stravování, ochrana zdraví- uskutečňujeme na základě motorické imitace, sociální imitace

b) Dítě a jeho psychika – oblast psychologická komunikace – receptivní řeč, expresivní řeč (verbální a neverbální složka), alternativní a augmentativní komunikace (předmětová, VOKS) poznávací procesy – vnímání (zrakové, sluchové, taktilní), myšlení (abstraktně-vizuální myšlení)- uskutečňujeme na základě motorické imitace, verbální imitace

c) Dítě a ten druhý – oblast interpersonální sociální vývoj – reakce na sociální kontakt (rodina, MŠ, cizí lidé) vzájemná komunikace- uskutečňujeme sociální imitací

d) Dítě a společnost – oblast sociálně kulturní- dovednosti a návyky sebeobsluha – hygiena, oblékání, stolování základy společenských dovedností – pozdrav, žádost o pomoc (prosba), poděkování- uskutečňujeme sociální a motorickou imitací

e) Dítě a svět – oblast environmentální- příroda neživá - roční období, počasí, domov, MŠ, město živá – rostliny, zvířata (domácí, lesní, Zoo)- uskutečňujeme sociální, motorickou, verbální imitací

Konkrétní vzdělávací nabídka a dílčí vzdělávací cíle ve všech oblastech navazují na jednotlivé tematické části v rámci integrovaných bloků a jsou propracovány v třídních vzdělávacích programech.

6. 3 Tematické části a očekávané výstupy

Tabulka č. 2: Tematické části a očekávané výstupy v rámci integrovaných bloků

Integrovaný blok

Měsíc Tematické části Očekávané výstupy

Podzim Září 1. Máma, táta a já 2. Kdo všechno přišel do školy, moji noví kamarádi3. Režim dne ve škole4. Sebeobsluha a samostatnost

- Dítě zná členy své rodiny a poznává i další osoby ve svém nejbližším okolí- Reaguje na své jméno- Zná své kamarády z MŠ jménem, pozná je na fotografiích- Orientuje se v denním režimu, používá správně symboly znázorňující činnost (předměty, fotografie, obrázky)- Zvládá v rámci svých možností základní úkony sebeobsluhy v oblastech hygieny, oblékání a stolování

Říjen 1. Předměty denní potřeby2. Podzimní plody

- Rozeznává a umí použít základní předměty denní potřeby- Rozeznává a chápe některé jednoduché pojmy a symboly- Reaguje na jednoduché pokyny s gesty a bez gest- Je schopno manipulovat se známými přírodninami- S dopomocí je schopno využívat jednoduché pracovní techniky a materiály

Listopad 1. Počasí na podzim2. Barevné listí3. Pouštění draků

- Rozlišuje výrazné změny počasí- Rozlišuje a dle možností pojmenovává základní barvy- Je schopno po určitou dobu soustředit se na danou činnost- Dokáže reagovat na pozdrav

Zima Prosinec 1. Mikuláš, čert a anděl2. Sníh3. Vánoce

- Je schopno se svou rodinou a kamarády z MŠ vnímat sváteční atmosféru- Řeší známé a opakující se situace nápodobou

Leden 1. Zimní sporty2. Oblečení3. Geometrické tvary

- Pozná své oblečení a místo jeho uložení- Rozlišuje a určuje základní geometrické tvary- Vyjadřuje souhlas či nesouhlas

Únor 1. Masopust2. Lidské tělo3. Naše zdraví

- Uvědomuje si svou osobu prostřednictvím svého těla, uvědomuje si vlastní identitu- Rozlišuje základní části obličeje a lidského těla- Vnímá a uspokojuje základní životní potřeby, upozorní na zdravotní potíže- Dodržuje naučené stereotypy chování zdravého životního stylu s podporou kompetentních osob

Jaro Březen 1. Jarní příroda2. Zvířata3. Velikonoce

- Rozlišuje zvuky zvířat, napodobuje je- Poznává známá zvířata živá i na fotografiích, obrázcích- Aktivně si všímá, co se kolem něho děje

Duben 1. Dopravní prostředky2. Na ulici, na silnici

- Orientuje se v prostředí, ve kterém žije- Vnímá okolní prostor všemi smysly, s dopomocí se orientuje i v okolním prostředí

Květen 1. Moje máma2. Květiny3. Ptáci

- Chápe pochvalu- Dorozumí se s druhými lidmi přiměřeně svým schopnostem- Dokončí započatou práci

Léto Červen 1. Svátek dětí2. Co už umím3. Těšíme se na prázdniny

- Vyjadřuje své potřeby, umí požádat o pomoc- Podílí se na jednoduchých sociálních aktivitách- Uplatňuje základní návyky společenského chování

Standardizované tzv. Konkretizované očekávané výstupy nejsou schopny děti s PAS zvládnout, proto jsme vytvořili vlastní očekávané výstupy, kterých jsou schopny dosáhnout alespoň některé děti.

7. Evaluace

Veškerou naši práci vyhodnocujeme na úrovni školy i na úrovni třídy. Pojem hodnocení používáme ve vztahu k dítěti a pedagogovi, pojem evaluace ve vztahu k MŠ, vzdělávacímu procesu, podmínkám, cílům a obsahu vzdělávání.

Evaluační systém nám slouží jako zpětná vazba k posouzení kladů i případných nedostatků o kvalitě naší práce a podmínek pro ni vytvořených.

7. 1 Školní úroveň

Tabulka č. 3: Evaluace na školní úrovni

Předmět evaluace

Techniky evaluace Časový plán

Odpovědnost pedagogů

Podmínky vzdělávání:Věcné podmínky Pozorování, dotazníky pro

rodiče1x za 3 roky

ředitelka školy, učitelky

Životospráva pozorování 1x za 3 roky

učitelky

Psychosociální podmínky

diskuse, pozorování 1x za 3 roky

třídní učitelky

Organizace porady, diskuse 1x za 3 roky

ředitelka, třídní učitelky

Personální podmínky

Hospitace, monitoring, dokumentace o učitelích

1x za 3 roky

ředitelka

Spolupráce s rodiči

Rozhovory, dotazníky 1x za 3 roky

učitelky, logopedka

Řízení MŠ porady, hospitace, analýza dokumentů MŠ

1x za 3 roky

ředitelka

Cíle vzdělávání:Dlouhodobé pozorování, porady 1x za 3

rokytřídní učitelky, logopedka

Dílčí analýzy příprav, kontroly třídní dokumentace, monitoring

1x za 3 roky

učitelky

Vzdělávací obsah, proces, výsledky vzdělávání

diskuse, porady, analýzy příprav, analýza dokumentů tříd, analýzy produktů

1x za 3 roky

učitelky, logopedka

7. 2 Úroveň třídy

Tabulka č. 4: Evaluace na úrovni třídy

Předmět evaluace

Techniky evaluace Časový plán

Odpovědnost pedagogů

Integrované bloky

diskuse, porady, analýzy příprav, analýzy produktů, portfolia dětí

po každém dokončení bloku

učitelky, logopedka

Hodnocení třídy dětí

pozorování, analýzy příprav, portfolia dětí, kontrola třídní dokumentace, Edukačně hodnotící profil

2x ročně třídní učitelky

Hodnocení jednotlivých dětí

pozorování, analýzy příprav, portfolia dětí, Edukačně hodnotící profil

1x ročně učitelky, logopedka

Hodnocení logopedické péče

pozorování, analýzy příprav, Edukačně hodnotící profil

1x ročně logopedka

Hodnocení sebe sama (sebereflexe)

rozhovory, analýzy příprav 1x za 3 roky ředitelka, učitelky, logopedka

Pro funkčnost a co největší objektivitu jsme si vytyčili cíle a konkrétní kritéria pro evaluaci (viz odstavec 7. 3).

7. 3 Cíle a kritéria evaluace

Při evaluaci nám k vytvoření kritérií jako podklad sloužily požadavky dané RVP PV s ohledem na odlišnosti a potřeby naší práce (viz Tabulka č. 5 a 6). Pro hospitace má ředitelka školy vytvořen plán hospitací. Při hodnocení tříd a jednotlivých dětí se opíráme o „Edukačně hodnotící profil“ od kolektivu autorů zabývajících se dětmi s PAS a kombinovanými vadami s PAS.

Tabulka č. 5: Cíle a kritéria evaluace – školní úroveň

Předmět evaluace Cíle evaluace Kritéria evaluacePodmínky vzdělávání:Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského

nábytku2. Struktura v prostoru pro děti s PAS3. Materiální vybavenost

1. bezpečnost, antropometrické požadavky, dostatečnost2. vymezení částí k jednotlivým činnostem, vizualizovaný denní režim pro každé dítě s PAS, aktuální obměny3. dostatek vhodných pomůcek, dosažitelnost hraček pro děti, zahrada – vybavenost, bezpečnost

Životospráva 1. Pitný režim

2. Strava

3. Pohyb

4. Pravidelnost

5. Respektování individuálních potřeb

1. dodržování pitného režimu, volný přístup k tekutinám pro děti během celého dne, umožnění sebeobsluhy v nalévání2. nabídka pestré stravy, ovoce a zeleniny, nenucení dětí do jídla3. dostatek volného pohybu – prostory MŠ, tělocvična, zahrada, pobyt venku4. zajištění pravidelného denního řádu, flexibilita v případě potřeby5. akivita x odpočinek, nenucení ke spánku

Psychosociální podmínky

1. Prostředí MŠ

2. Adaptace

1. jednoduchost, útulnost, struktura, rodinná a přátelská atmosféra, dostatek podnětů, možnost volby - přístupnost hraček 2. nenásilný, klidný přístup, včasné zjištění informací o dítěti (prevence problémů), postupné zapojování do činností

3. Individuální přístup

3. vhodnost motivace, přiměřená zátěž, klidný průběh výchovně-vzdělávacího procesu, funkční komunikace – snižování, oční kontakt, jasné pokyny pro každé dítě, užívání hry

Organizace 1. Denní řád

2. Program

3. Bezpečnost

1. přizpůsobenost potřebám dětí, pružnost a flexibilita2. vyváženost podílů řízené práce a spontánních činností, nadstandartní aktivity, dostatek času pro hru a relaxaci, ohled na individuální potřeby dětí3. zajištění bezpečnosti – zamykání, vhodný nábytek, dodržování pravidel třídy

Personální podmínky

1. Kvalifikovanost

2. Pedagogický sbor

3. Ostatní zaměstnanci

1. dosažená odborná kvalifikace, průběžné doplňování kvalifikace, DVPP, podpora ředitelky školy2. profesní jednání, spolupráce s odborníky – SPC, pravidelná logopedická péče3. zajištění provozu, pravidelná rehabilitační péče, spolupráce s pedagogickým sborem

Spolupráce s rodiči 1. Spoluúčast rodičů

2. Informovanost

3. Rodinná výchova

1. důvěra a spolupráce mezi pedagogy a rodiči, podíl rodičů na dění v MŠ2. pravidelné informace o rozvoji dítěte v MŠ, dohoda o společném postupu při výchově a vzdělávání3. podpora rodiny v péči o dítě, nabídka poradenského servisu

Řízení MŠ 1. Pedagogický sbor

2. Informační systém3. Motivace od ředitelky školy4. Plánování

5. Partnerské spolupráce

1. jasné vymezení a dodržování povinností a pravomocí pedagogických pracovníků2. stanovení předávání informací, funkčnost3. zapojování do řízení a rozhodování, respekt k názorům pedagogů4. funkčnost, opora o zpětnou vazbu, společná tvorba ŠVP a TVP, smysluplnost evaluace5. spolupráce se zřizovatelem, ZŠ, SPC, Zoo, knihovna...

Cíle vzdělávání:Dlouhodobé 1. Rozvoj dítěte 1. vyrovnávání vývoje – posilování oslabených

oblastí, podpora sebeobsluhy a samostatnosti, rozvíjení schopnosti komunikovat jakoukoli formou a schopnosti vyžádat si pomoc, utváření hodnot a postojů

2. Příprava na školní vzdělávání

3. Výchova ke zdravému životnímu stylu

2. systematické rozvíjení kognitivní oblasti pro nejvhodnější zařazení k dalšímu vzdělávání, průběžná spolupráce s psychology SPC i rodiči

3. neulpívání na jednostranné stravě, kladný vztah k ovoci a zelenině, dodržování pitného režimu, pravidelný pobyt venku, prevence nemocí a úrazů

Dílčí 1. Naplňování dílčích cílů pomocí vzdělávací nabídky

1. vhodnost, individualizace náročnosti úkolu, směřování k očekávaným kompetencím

Vzdělávací obsah

______________Vzdělávací proces

_______________Výsledky vzdělávání

1. Téma2. Integrované bloky

3. Třídní vzdělávací program_________________1. Způsob práce pedagogů

2. Průběh vzdělávání

_________________1. Hodnocení výsledků

1. vhodnost daného tématu2. vhodnost tematických částí, naplňování očekávaných výstupů (viz evaluace na úrovni třídy)3. způsob zpracování, zahrnutí všech pěti vzdělávacích oblastí, dosahování dílčích cílů______________________________________1. individualizace, vizualizace, struktura, skupinová práce, bez frontálního systému, užití názorného i prožitkového učení2. interakce mezi učitelkou a dítětem (partnerský vztah), komunikace mezi učitelkou a dítětem (snižování, vhodný komunikační systém), kvalita spolupráce mezi pedagogy a s rodiči______________________________________1. plnění TVP, dosahování očekávaných kompetencí u dětí

Tabulka č. 6: Cíle a kritéria evaluace – úroveň třídy

Předmět evaluace Cíle evaluace Kritéria evaluaceIntegrované bloky 1. Tematické části

2. Očekávané výstupy

1. vhodnost, obtížnost, dostatečnost2. naplňování výstupů – průběžné, při výstupu z MŠ, náročnost, dosažitelnost

Hodnocení třídy dětí

1. Složení třídy

2. Spolupráce s rodiči

3. Adaptace4. Průběh vzdělávání

5. Akce

1. odpovídá zaměření třídy (počet dětí, odklady, předškolní děti, typ a stupeň postižení)2. ochota spolupracovat, vzájemná informovanost3. odpovídající doba adaptace4. naplňování TVP v rámci integrovaných bloků, využití speciální a doplňkové terapie (rehabilitace, míčková facilitace, bazální stimulace, canisterapie, zooterapie)5. uskutečňování, pozitiva (x negativa)

Hodnocení jednotlivých dětí

1. Sociální vývoj

2. Komunikace 3. Imitace

4. Motorika

5. Grafomotorika a kresba6. Sebeobsluha

7. Vnímání

8. Abstraktně vizuální myšlení

1. zlepšení sociálního chování (x zhoršení x stagnace, současná úroveň, návrh plánu)2. viz hodnocení logopedické péče3. zlepšení imitace (x zhoršení x stagnace, současná úroveň, návrh plánu – motorická, sociální, verbální)4. posun v motorice (x zhoršení x stagnace, současná úroveň, návrh plánu - hrubá, jemná)5. pokrok v grafomotorice (x zhoršení x stagnace, současná úroveň, návrh plánu)6. zlepšení v sebeobsluze (x zhoršení x stagnace, současná úroveň, návrh plánu - stravování a stolování, oblékání, umývání, používání WC)7. posun ve vnímání (x zhoršení x stagnace, současná úroveň, návrh plánu – zrakové, sluchové, taktilní)8. pokrok v a. v. myšlení (x zhoršení x stagnace, současná úroveň, návrh plánu)

Hodnocení logopedické péče

1. Receptivní řeč

2. Expresivní řeč

3. AAK

1. reakce na jméno, na pokyny, rozumění mluvené řeči2. verbální – slovní projev, výslovnost, neverbální – gestikulace, mimika3. nácvik alternativního komunikačního systému (AAK), pokroky

Hodnocení sebe sama (sebereflexe)

1. Plnění povinností

2. Plnění zadaných úkolů3. Spolupráce

4. Profesionalita

5. Péče o děti

1. zpracovávání ŠVP a TVP, plánování a příprava výchovně vzdělávacího procesu, pečlivé vedení dokumentace, evaluační činnosti a jejich uplatňování při dalším vývoji vzdělávacího procesu2. aktivita, schopnost řešit konstruktivně problémy, zajišťování estetiky prostředí3. schopnost spolupráce s ostatními pedagogickými i nepedagogickými pracovníky, úroveň spolupráce s rodiči4. orientace v oboru, aktivní doplňování vědomostí k oboru, empatie, poradenská činnost, snaha o naplňení evaluačních kritérií ŠVP, plnění TVP a Edukačních plánů dětí5. zajištění profesionální péče o děti, kvalitní diagnostika dětí podle Edukačně hodnotících profilů a zpracování edukačních plánů, využívání speciálních a kompenzačních pomůcek, vhodná interakce a komunikace s dítětem, vytváření klidného, příjemného a podnětného prostředí, zastoupení individuální a skupinové péče, podpora dětí v samostatnosti, vyhýbání se negativním komentářům, dostatek pochvaly

Jednotlivé oblasti (předměty evaluace) se hodnotí podle daného časového plánu, po třech letech se vypracovává jednotná závěrečná autoevaluační zpráva, ze které může vyplynout důležitost inovace současného ŠVP.

Seznam příloh:

1. Speciální logopedická péče2. Roční plán3. Školní řád Mateřské školy speciální4. Edukačně hodnotící profil5. Ukázka z třídního vzdělávacího programu

Příloha č. 1Speciální logopedická péče

Individuální logopedická péče v naší mateřské škole speciální probíhá každý den dle rozpisu. Nejedná se pouze o individuální výuku, ale péče logopedky prolíná celým výchovně-vzdělávacím procesem (správná poloha při jídle a metodika krmení těžce postižených dětí, podpora správného dýchání, metody komentování při různých činnostech, rytmizace při chvilkách u klavíru, reakce na pokyny a stimulace k navození komunikace apod.). Diagnostické období začíná ihned po nástupu dítěte do MŠ, kdy si logopedka všímá jeho projevů a schopnosti jakékoli komunikace již při adaptaci. Diagnostika probíhá následující tři měsíce při individuální práci s dítětem, logopedka provádí komplexní vyšetření, které zahrnuje: Zhodnocení anamnestických údajů Úroveň motoriky dítěte (hrubé, jemné a především oromotoriky) Úroveň grafomotoriky a lateralita Orientační vyšetření zrakového vnímání Orientační vyšetření sluchového vnímání Stav dýchacích pohybů Schopnost fonace Úroveň receptivní složky řeči (pochopení pokynů a sdělení, rozumění gestům a mluvené řeči) Úroveň expresivní složky řeči (schopnost vyjádřit se verbálně či neverbálně) Výslovnost (pouze při funkčním užívání mluvené řeči).

Po pečlivé diagnostice každého dítěte logopedka vytváří plán logopedické péče v rámci komplexního edukačního plánu pro dané dítě.U dětí s poruchami autistického spektra využívá při práci metodu strukturovaného učení zaměřenou na rozvoj komunikačních schopností, využívá tedy strukturalizace, vizualizace a individualizace nácviku, úkolů a postupů. U dětí s PAS nevyužívajícím mluvenou řeč logopedka využívá alternativní a augmentativní komunikace, především komunikace pomocí předmětu, fotografie, obrázku – VOKS (výměnný obrázkový komunikační systém), na který byly logopedka i ostatní učitelky řádně proškoleny. U dětí s kombinovaným postižením bez PAS závisí logopedická intervence na stupni postižení jak mentálního, tak tělesného a přidružených postižení.

Vlastní logopedické péče: Rozvoj zrakového vnímání (navazování očního kontaktu, sledování předmětů do všech směrů, práce s fotografiemi a obrázky, s PC) Rozvoj sluchového vnímání (poslech zvuků okolí a hudebních nástrojů, přírodních zvuků autentických nebo reprodukovaných z CD, PC) Metody komentování (Self talking, Paralel talking, metoda Schillingova – komentování průběhu činností dítěte, oznamování budoucí činnosti, opakování hlasových projevů po dítěti)

Rozvoj jemné motoriky (manipulace s drobnými předměty, kostkami, skládankami, korálky, vkládačkami) Rozvoj grafomotoriky (správné držení psacího náčiní, přiměřený tlak na linie, sledování cesty čáry, lateralita, koordinace ruka - oko) Míčková facilitace hrudní oblasti a orofaciální oblasti Podpora správného dýchání (pasivní masáže hrudníku a míčkování či dechová cvičení) Fonační cvičení (nácvik vědomého užívání hlasu, vokalizace) Rozvoj orofaciální oblasti (pasivně míčkování, aktivně přípravné artikulační cviky) Rytmizace (na tělo, s hudebními nástroji, s říkadly, písněmi) Rozvoj receptivní složky řeči (schopnost rozumět slovům, jednoduchým pokynům a sdělením – reakce na ně) Rozvoj expresivní složky řeči (neverbální – mimika a gesta, verbální – od jednoduchých hlasových projevů, broukání a žvatlání k nápodobě citoslovcí a ke slovům, větám) Rozvoj rozumových schopností ve vztahu ke komunikaci a rozšiřování slovní zásoby (poznávání a označování barev, ovoce a zeleniny, potravin, oblečení, lidského těla, zvířat, dopravních prostředků, popis obrázku, odpovědi na otázky až souvislé vyjadřování) Vyvozování správné výslovnosti (pouze u dětí užívajících funkčně mluvenou řeč s přiměřenou slovní zásobou). AAK – užívání pomocné a podpůrné komunikace pomocí předmětů, fotografií a obrázků, VOKS (výměnný obrázkový komunikační systém)

Pro děti, které užívají ke komunikaci běžně mluvenou řeč a jsou schopny rozlišovat a sledovat obrázky, logopedka zavádí tzv. logopedický sešit. Ten obsahuje řadu cvičení k správnému rozvoji komunikačních schopností a dítě se podle něj rozvíjí jak v MŠ, tak o víkendech a prázdninách i doma po pečlivém instruování rodičů jak se sešitem pracovat. Při své práci vychází logopedka ze zpracovaného školního vzdělávacího programu a snaží se naplnit očekávané kompetence dětí nejen v oblasti komunikace. Drží se zpracovaných tematických částí v rámci integrovaných bloků a vychází z třídních vzdělávacích programů, na kterých se spolupodílí s přípravou. V naší MŠ se vždy snažíme ve spolupráci logopedky, ostatních učitelek a rodičů zlepšit v co největší možné míře komunikační kompetence nám svěřených dětí.

Příloha č. 2

Roční plán

Roční plán se vypracovává a aktualizuje na každý nový školní rok. Je jednotný pro celé školské zařízení včetně Mateřské školy speciální Elpis.

Obsahuje charakteristiku celé školy, organizační schéma, vytyčuje hlavní úkol školy a úkoly v oblasti rezerv, přesně udává systém přenosu informací. Dále obsahuje plán porad a pedagogických rad, kontrolní činnost, individuální úkoly i celý seznam pracovníků a žáků. Udává přehled pracovních míst, plán DVPP (další vzdělávání pedagogických pracovníků), plán mimoškolních akcí, spolupráci s Radou školy a minimální preventivní program.

Roční plán je volně přístupný všem zaměstnancům Mateřské školy speciální, Základní školy speciální a Praktické školy Elpis.

Příloha č. 3

Školní řád Mateřské školy speciální

Na základě zákona 561/2004 Sb., § 33, 34, 35 a 123, vyhlášky č. 43/2006 o předškolním vzdělávání a vyhlášky č. 73/2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, vydává statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice vychází z vyhlášky MŠMT č. 14/2005. Dokument je součástí organizačního řádu školy.

Poslání předškolního vzděláváníPředškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku s respektem na jeho zdravotní postižení. Podílí se na jeho citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími metodami.Vzdělávání je poskytováno bezplatně dle § 123 zákona 561/2004 Sb.

Organizace předškolního vzdělávání1. Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku od tří do šesti let 2. O přijetí dítěte se zdravotním postižením rozhodne ředitelka mateřské školy na základě doporučení školského poradenského zařízení a dětského lékaře3. Zápis do speciální mateřské školy proběhne ...4. Dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání v průběhu celého školního roku, pokud stačí kapacita.5. podle vyhlášky MŠMT č. 14/2005 Sb. Škola spolupracuje se zákonnými zástupci s cílem vyvíjet aktivity a organizovat činnosti ve prospěch dětí

Provoz mateřské školy je zahájen vždy první týden v měsíci září a začíná každodenně v PO – ČT od 7,00 hod. Do 15.30 hod., v PÁ  od 7,00 hod do 13.30 hod (na základě požadavků rodičů).Učitelky berou zodpovědnost pouze za děti osobně předané rodiči do třídy! Pověří-li rodiče předáváním či vyzvedáváním dětí do či z MŠ jakoukoliv jinou dospělou či nezletilou osobu (sourozence dítěte apod.) jsou povinni předat zmocnění učitelce, bez kterého nebude těmto osobám dítě vydáno.

Žádáme rodiče, aby své požadavky a potřeby konzultovali s učitelkou třídy. Rodiče mají možnost kdykoliv vstoupit se svým dítětem do příslušné třídy, napomoci svou přítomností překonat adaptační potíže dítěte, pohovořit s učitelkou o dítěti.V případě, že si rodič nebo jím pověřená osoba nepřevezme dítě z mateřské školy do ukončení provozní doby, pokusí se nejprve učitelka telefonicky vyzvat tuto osobu k převzetí dítěte a to v zaměstnání i doma.

Styk s rodiči

Při příchodu je možno učitelku krátce informovat o dítěti. Problémy, vyžadující delší dobu jednání, lze vyřídit po dohodě s učitelkou třídy, popřípadě ředitelkou školy. Telefon školy je 545 576 422, telefon do kuchyně 545 245 630.

Školní stravováníŠkolní stravování se řídí vyhláškou O předškolním vzdělávání č. 14/2005, § 4. Je-li dítě přítomno v době podávání jídla v mateřské škole, musí se stravovat vždy. Výjimku je možné udělit v období adaptace na MŠ a ze zdravotních důvodů na žádost rodičů a doporučení lékaře. Přihlašovat a odhlašovat děti na stravování je třeba den předem do 11,00 hod. a to telefonicky nebo zápisem do sešitu v šatně. V den, kdy bylo dítě nahlášeno a nenastoupí z nějakého důvodu do MŠ, lze si vyzvednout 1x oběd v kuchyni. Dítě musí být přihlášeno den před nástupem do MŠ z důvodu nákupu potravin.Stravování dětí MŠ, pokud mají dietu, kterou škola může zajistit:1) rodiče zažádají školu o možnost tohoto druhu stravování2) pokud škola nemůže dietu zařídit, přinesou potvrzení od lékaře a zažádají ředitelku školy3) škola udělá smlouvu s rodiči, rodiče prohlásí, že odpovídají za stravu, kterou svému dítěti donesou4) donesená strava bude v uzavíratelném, čistém obalu, skladována v jiné ledničce, než je strava pro ostatní děti, nebude ohřívána s jídlem ostatních dětí, ale zcela odděleně

Docházka dětí do MŠAbsenci je třeba řádně omluvit osobně, telefonicky či písemně.

Zdravotní péčeRodiče jsou odpovědni za to, že do MŠ předávají dítě Z D R A V É !! Proto je důležité, aby dítě doprovázel do MŠ dospělý a informoval učitelku o zdravotním stavu dítěte. Dle hygienických předpisů, svazek 35 – metodická opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí při přijímání dětí do zařízení předškolního věku je nutno respektovat článek 3 – viz denní docházka do zařízení (citace):„do zařízení mohou docházet pouze děti, které nejeví známky onemocnění a nejsou podrobeny karanténním opatřením“.MŠ není zdravotnické zařízení a tudíž pedagogický personál nemůže provádět zodpovědný zdravotní filtr určující zdravotní stav dítěte. Přesto jsou učitelky schopny posoudit při převzetí dítěte jeho zdravotní stav. Ale je na uvědomění rodičů a jejich ohleduplnosti, nejen k vlastnímu dítěti, ale k ostatním, aby dítě bylo skutečně zdravé. Učitelka smí podávat dítěti léky pouze na základě písemné žádosti rodiče doložené ošetřujícím lékařem. Pro případ náhlého onemocnění je nutné, aby rodiče ohlásili včas změnu telefonního čísla jak domů tak do zaměstnání a poznačili do Evidenčního listu jméno, adresu a tel. číslo lékařky, kterou s dítětem navštěvují a rovněž zdravotní pojišťovnu dítěte.

Důležité informace o provozu

Odpolední odpočinek je realizován individuálně na základě potřeby dítěte. Žádáme rodiče, aby předešli zbytečnému řešení problému v případě, že má dítě cenné předměty (šperky). Za ztrátu těchto věcí škola neodpovídá!Bonbóny, pokud chcete, dávejte dětem pouze v případě narozenin, kdy ostatní děti kamarádovi popřejí a oslavované dítě je odmění sladkostí.Během roku dochází v době svátků a volna v ZŠ k omezení provozu i v MŠ a to na základě zjištění vašich potřeb. Letní provoz MŠ bude oznámen nejméně 2 měsíce předem (začátek května). Rozsah omezení nebo přerušení provozu MŠ stanoví ředitelka po dohodě s rodiči a zřizovatelem. Pokud by došlo k pozdnímu vyzvedávání dětí z MŠ, seznámíme vás s postupem při nepřevzetí dítěte:V případě, že si rodič nebo jím pověřená osoba nepřevezme dítě z mateřské školy do ukončení provozní doby, pokusí se nejprve učitelka telefonicky vyzvat tuto osobu k převzetí dítěte a to v zaměstnání i doma. Pokud budou všechny tyto pokusy bezvýsledné, uvědomí učitelka sociální pracovnici na krizovém centru – MŠ Hapalova, tel. č. 602 452 137, o vzniklé situaci a tato sociální pracovnice zajistí transfer dítěte do zmíněného krizového centra.

Závěrečná ustanovení

1. Kontrolou provádění ustanovení této směrnice jsou statutárním orgánem školy pověřeni vedoucí pracovníci. 2. O kontrolách provádí písemné záznamy.3. Zrušuje se předchozí znění této směrnice ze dne ... Uložení směrnice v archivu školy se řídí Spisovým řádem školy. 4. Směrnice nabývá účinnosti dnem …

Příloha č. 4Edukačně hodnotící profil- literatura: Věra Čadilová, Zuzana Žampachová a kol.: Edukačně – hodnotící profil dítěte s poruchou autistického spektra (do 7 let), vydal Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, Praha 2004

V rámci projektu Speciálně pedagogická a psychologická diagnostika u klientů s autismem a poruchami autistického spektra, který v letech 2003 a 2004 realizoval Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR, vytvořila pracovní skupina speciálně pedagogický diagnostický materiál – Edukačně hodnotící profil (EHP). Tento materiál je vhodnou pomůckou pro pedagogy v praxi při hodnocení vývojové úrovně dětí s poruchami autistického spektra a mohou je použít jako podklad pro sestavování funkčního individuálního (edukačního) vzdělávacího programu.

Edukačně – hodnotící profil byl vytvořen především pro pedagogy a další odborníky, kteří se přímo zabývají vzděláváním dětí s poruchami autistického spektra, ale i dětmi s těžkým mentálním nebo kombinovaným postižením. Cílem profilu je stanovení aktuální vývojové úrovně dítěte při nástupu do zařízení. Současně slouží k dalšímu průběžnému sledování a hodnocení vývojové úrovně dítěte v různých oblastech rozvoje osobnosti a sestavování a aktualizování edukačního plánu. Profil představuje i možnosti speciálně pedagogické péče, může být návodem a doporučením, jak dál dítě rozvíjet.

Materiál je připraven pro děti, jejichž vývoj odpovídá mentálnímu věku 0-7 let. V rámci profilu byly zvoleny tyto položky, zohledňující specifika vývoje dětí s poruchami autistického spektra a těžkým mentálním či kombinovaným postižením: sociální vývoj, komunikace - receptivní složka řeči (rozumění) a expresivní složka řeči (verbální neboli slovní a neverbální vyjadřování), schopnost imitace (motorická, sociální, verbální), motorika (hrubá a jemná), grafomotorika a kresba, sebeobsluha (stravování, stolování, oblékání, umývání, používání WC), vnímání (zrakové, sluchové a taktilní) a abstraktně vizuální myšlení. Hodnotíme pozorováním, u některých položek je nutná aktivní spolupráce s rodiči. Všechny položky EHP jsou hodnoceny hodnotící škálou, rozdělenou do tří úrovní: splnil/a, naznačil/a, nesplnil/a. K EHP je možno zakoupit PC program k vyhodnocování. Zadáním kritérií a vyhodnocením jednotlivých položek pedagog získá vývojový graf, který přehledně ukáže celkovou vývojovou úroveň dítěte. S výsledky je třeba zacházet velmi obezřetně, brát je jako orientační a současně přihlížet k dílčímu hodnocení jednotlivých položek v dané oblasti vývoje.

V mateřské škole speciální Elpis používáme ve spolupráci s rodiči EHP k diagnostice dítěte, sestavování edukačního plánu i průběžnému a závěrečnému hodnocení každého dítěte.

Příloha č. 5Ukázka z třídního vzdělávacího programu

Třídní vzdělávací program MŠ speciální Elpis je neustále doplňovaný a přepracovávaný podle složení dětí, jejich možností a schopností. Slouží nám jako podklad pro naši práci, nikdy není zcela ukončený, mění se dle potřeby.

Obsahuje konkrétní vzdělávací nabídku, která směřuje k vytyčeným dílčím cílům, pomocí nichž se snažíme naplnit očekávané výstupy u dětí. Vzdělávací nabídka je tabulkou rozdělena do pěti daných vzdělávacích oblastí k omezení opomenutí některé z nich.

Na každý týden se vypracovává nová tabulka, v hlavičce je uvedena třída, název probíhajícího integrovaného bloku, měsíc a týden uskutečňování vzdělávací nabídky a název tematické části.

Podle složení dětí mohou být náplně obou tříd rozdílné v obtížnosti. Jako ukázku přikládáme nabídku pro první týden nového školního roku, kdy se ve třídě A nacházelo šest nových neadaptovaných malých dětí a ve třídě B pouze jedno nové dítě a pět dětí docházejících do MŠ druhým a třetím rokem, z toho tři předškolní děti s odkladem školní docházky.

Logopedka se podílí na týdenní vzdělávací nabídce, při individuální logopedické péči se drží tematických částí, individálně úkoly nacvičuje, účastní se skupinových her v rámci skupinové logopedie (př. receptivní řeč: „Kdo je to?“ - přiřazení fotografie, „Podej hračku“ - reakce na pokyn... apod.).

Třídní vzdělávací program

Třída: AIntegrovaný blok: PodzimMěsíc: záříTýden: 1.Tematická část: Poprvé ve školce

Vzdělávací oblast

Vzdělávací nabídka Dílčí cíle

Dítě a jeho psychika

Hra: „Kdo je to?“ vzájemné seznamování s dětmi, rodiči,

učitelkami zcela individuálně podle jednotlivých

potřeb dětí

Adaptace na nové prostředí

Dítě a jeho tělo

Hra: „Chyť míč“ „Podej hračku“

zjišťování úrovně motoriky nácvik bezpečného pohybu po třídě

Bezpečný pohyb v prostorách třídy

Dítě a ten druhý

Hra: „Na mazlení“ „Co je v knížce?“

zcela individuálně k usnadnění prvního odloučení od mámy

Navození pocitu bezpečí

Dítě a společnost

„Kde budu jíst?“ seznámení se svým místem určeným ke

stolování nabídka pití během celého dne

Nácvik základu stolování v určeném prostoruDodržování pitného režimu

Dítě a svět Hra: „Kam mám jít?“ postupně za pomoci rodičů seznamovat

s prostorami MŠ a dodržování struktury v prostoru

Nácvik orientace v MŠ

Třídní vzdělávací program

Třída: BIntegrovaný blok: PodzimMěsíc: záříTýden: 1.Tematická část: Já a noví kamarádi

Vzdělávací oblast

Vzdělávací nabídka Dílčí cíle

Dítě a jeho psychika

Hra: „Kdo má míč?“ koulení míče s dopomocí učitelky k

dětem, představení dítěte, učitelky, které míč chytne

Hra: „Řekni, maňásku, kde to jsme?“ procházení místností v MŠ, s pomocí

maňáska předvedení, k čemu místnost slouží

Poznávání osob ve svém nejbližší okolí

Orientace v prostorách MŠ

Dítě a jeho tělo

Hra: „Na průzkumníky“ chůze v nerovném terénu s vyhýbáním

překážek

Jistota v pohybu po nerovném terénu, rozvoj hrubé motoriky

Dítě a ten druhý

Hra: „Kdo je to?“ přiřazování fotografií k jednotlivým dětem

Poznávání dětí navzájem

Dítě a společnost

Hra: „Jak se jmenuji?“ procvičování reakce na vlastní jméno

(otočit se, podívat se)

Adekvátní reakce na jméno

Dítě a svět „Vzpomínky na prázdniny“ seznamování se (nové dítě) a procvičování

různých technik kresby a malby dle výběru

Znalost základních výtvarných technik