€¦ · Web viewObrázek 8: Vybrané demografické ukazatele ORP Otrokovice. Zdroj: ČSÚ. Vývoj dalších vybraných ukazatelů o věkovém složení a pohybu obyvatel pro ORP

Obsah

1. Úvod___________________________________________________________________________________________________________4

1.1. O dokumentu_______________________________________________________________________________________________4

2. Legislativa_____________________________________________________________________________________________________5

Projekt “Zvyšování kvality základního vzdělávání na území ORP Otrokovice”,Reg. č. CZ.1.07/1.1.00/46.0010

Tento projektu je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

NÁVRH LOKÁLNÍ STRATEGIEROZVOJE ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ORP OTROKOVICE

Městský úřad Otrokovicenáměstí 3. května 1340, 765 02 OtrokoviceTelefon 577 680 103http:/www.otrokovice.cz

OBSAH

2.1. Zákony______________________________________________________________________________________________________5

2.2. Nařízení vlády______________________________________________________________________________________________5

2.3. Vyhlášky MŠMT____________________________________________________________________________________________5

2.4. Vnitroresortní předpisy MŠMT___________________________________________________________________________7

2.4.1. Směrnice, opatření, příkazy, pokyny__________________________________________________________________7

2.4.2. Rámcové vzdělávací programy________________________________________________________________________8

3. Socio-demografická analýza_______________________________________________________________________________10

3.1. Úvod_______________________________________________________________________________________________________10

3.2. Doplňující kontext________________________________________________________________________________________11

3.3. Kontext – Zlínský kraj a ORP Otrokovice________________________________________________________________13

3.4. ORP Otrokovice___________________________________________________________________________________________16

3.5. Demografie v ORP Otrokovice___________________________________________________________________________21

3.6. Obce ORP Otrokovice a jejich demografie______________________________________________________________24

3.7. Školy v ORP Otrokovice a jejich statistika______________________________________________________________32

3.8. Výsledky stručného dotazníkového šetření____________________________________________________________45

4. Finanční ukazatele škol_____________________________________________________________________________________48

4.1. Přehled hlavních nákladových položek škol (ZŠ s MŠ) rok 2014_____________________________________49

4.2. Přehled hlavních výnosových položek škol (ZŠ s MŠ) rok 2014______________________________________50

4.3. Přímé vzdělávací výdaje škol (ZŠ s MŠ) zřizovaných obcemi na rok 2014___________________________50

4.4. Přehled hlavních nákladových položek škol (ostatní ZŠ) rok 2014___________________________________51

4.5. Přehled hlavních výnosových položek škol (ostatní ZŠ) rok 2014____________________________________52

4.6. Přímé vzdělávací výdaje škol (ZŠ ostatní) zřizovaných obcemi na rok 2014________________________52

5. Analýza vzdělávacích potřeb_______________________________________________________________________________53

5.1. Vstupní analýza vzdělávacích potřeb pro „Další vzdělávání pedagogických pracovníků a Individuální vzdělávací plány“ (dále jen DVPP a IVP)__________________________________________________________53

5.2. Katalog vzdělávacích potřeb - vstupní__________________________________________________________________54

5.3. Následná analýza vzdělávacích potřeb__________________________________________________________________55

5.4. Katalog vzdělávacích potřeb - Výstupní_________________________________________________________________56

5.5. Grafické výstupy následné analýzy vzdělávacích potřeb______________________________________________64

5.5.1. Přehled vzdělávacích potřeb pro celé ORP Otrokovice____________________________________________64

5.5.2. Přehled vzdělávacích potřeb individuálních konzultantů_________________________________________65

5.5.3. Přehled vzdělávacích potřeb mentorů______________________________________________________________66

OBSAH

5.5.4. Přehled vzdělávacích potřeb ředitelů_______________________________________________________________67

5.5.5. Přehled vzdělávacích potřeb vedoucích ŠPP________________________________________________________68

5.6. Dotazníkové šetření k internacionalizaci vzdělávání__________________________________________________69

6. Strategie rozvoje IT_________________________________________________________________________________________70

6.1. Obsah a určení dokumentu______________________________________________________________________________70

6.2. Rekapitulace současného stavu_________________________________________________________________________70

6.2.1. Vstupy__________________________________________________________________________________________________70

6.2.2. Zahrnutá školská zařízení____________________________________________________________________________70

6.2.3. Metodika posuzování současného stavu____________________________________________________________71

6.2.3.1. Specifické prostředí___________________________________________________________________________________71

6.2.3.2. Popis metodiky________________________________________________________________________________________71

6.2.3.3. Cíle a řízení____________________________________________________________________________________________71

6.2.3.4. Služby__________________________________________________________________________________________________72

6.2.3.5. Provoz_________________________________________________________________________________________________72

6.2.3.6. Provozní evidence____________________________________________________________________________________72

6.2.4. Shrnutí výsledků dotazníkového šetření a pohovorů______________________________________________72

6.2.4.1. Cíle a řízení____________________________________________________________________________________________73

6.2.4.2. Služby__________________________________________________________________________________________________74

6.2.4.3. Provoz_________________________________________________________________________________________________76

6.2.4.4. Provozní evidence____________________________________________________________________________________77

6.3. Návrh možných řešení___________________________________________________________________________________77

6.3.1. Personální zajištění___________________________________________________________________________________78

6.3.2. Neexistence zadání od zřizovatele___________________________________________________________________79

6.3.3. Narovnání evidencí a zpracování základních směrnic_____________________________________________80

6.3.4. Sjednocení IS na školách jednoho zřizovatele______________________________________________________80

6.3.5. Řízení dodavatelů služeb na školách________________________________________________________________80

6.3.6. Sdílení zkušeností_____________________________________________________________________________________81

6.4. Závěr a návrh další postup_______________________________________________________________________________82

7. SWOT analýza_______________________________________________________________________________________________83

8. Vize, poslání_________________________________________________________________________________________________87

8.1. Vize________________________________________________________________________________________________________87

8.2. Poslání_____________________________________________________________________________________________________87

OBSAH

9. Priority a opatření__________________________________________________________________________________________88

9.1. Priorita 1. Spravedlivé financování______________________________________________________________________88

9.2. Priorita 2. Vzdělávání a další rozvoj pedagogických pracovníků______________________________________89

9.3. Priorita 3. Podpora vedoucích pracovníků na ZŠ_______________________________________________________90

9.4. Priorita 4. Zkvalitnění personálního zajištění__________________________________________________________90

9.5. Priorita 5. Individuální podpora žáků ohrožených školním neúspěchem____________________________91

9.6. Priorita 6. Spolupráce v regionu_________________________________________________________________________93

9.7. Priorita 7. Investice ve školství__________________________________________________________________________94

10. Akční plán_________________________________________________________________________________________________95

11. Metodika__________________________________________________________________________________________________99

11.1. Postup tvorby dokumentu___________________________________________________________________________99

11.2. Základní časová osa tvorby dílčích částí strategie__________________________________________________99

11.3. Bližší specifikace tvorby strategie__________________________________________________________________100

11.3.1. Přípravná fáze_______________________________________________________________________________________100

11.3.1.1. Ředitelé škol zapojených do tvorby strategie__________________________________________________100

11.3.1.2. Mapa zapojených škol____________________________________________________________________________101

11.3.2. Analytická fáze_______________________________________________________________________________________101

11.3.2.1. SWOT analýza_____________________________________________________________________________________102

11.3.3. Strategická fáze______________________________________________________________________________________102

11.3.4. Implementační fáze_________________________________________________________________________________103

12. Závěr_____________________________________________________________________________________________________104

PRIORITY A OPATŘENÍPRIORITY A OPATŘENÍ

1. Úvod

1.1. O dokumentuDokument Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání ORP Otrokovice vznikl jako součást projektu “Zvyšování kvality základního vzdělávání na území ORP Otrokovice”,Reg. č. CZ.1.07/1.1.00/46.0010. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.Cílovými uživateli dokumentu jsou zastupitelé ORP Otrokovice a pod něj spadajících obcí. Základním motivem pro vytvoření společného dokumentu byla potřeba zvýšení důvěry a úrovně spolupráce mezi samotnými základními školami, jejich zřizovateli a dalšími organizacemi působícími ve vzdělávání, která v současné době není vhodně nastavena.Dalším motivem je výměna zkušeností a dobré praxe v oblasti strategického řízení ve vzdělávání.

AUTORSKÝ TÝM

JMÉNO A PŘÍJMENÍ POZICE KAPITOLA Ing. Hana Greplová Manažerka strategického řízení 1,2,4,5,7-13

Ing. Libor Friedel, MBA

Externí dodavatel 3

David Pavlištík Externí dodavatel 6

Stránka 4


2. Legislativa

Zdroj: http://www.msmt.cz/dokumenty

2.1. ZákonyZákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákonů č. 383/2005 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 158/2006 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 165/2006 Sb., č. 179/2006 Sb., č. 342/2006 Sb., č. 624/2006 Sb., č. 217/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 343/2007 Sb., č. 58/2008 Sb., č.126/2008 Sb., č. 189/2008 Sb., č. 242/2008 Sb., č. 243/2008 Sb., č. 306/2008 Sb., č. 384/2008 Sb., č. 49/2009 Sb. a č. 378/2009 Sb.(Úplné znění zákona č. 561/2004 Sb., vyhlášené pod č. 317/2008 Sb., zahrnuje novely až do zákona č. 243/2008 Sb. včetně.)Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, ve znění zákona č. 264/2006 Sb.

2.2. Nařízení vládyNařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění nařízení vlády č. 18/2006 Sb., č. 224/2007 Sb., č. 268/2008 Sb., č. 98/2009 Sb. a č. 242/2009 Sb.Nařízení vlády č. 362/2008 Sb., o zrušení některých nařízení vlády v oblasti školství, mládeže a tělovýchovy.

2.3. Vyhlášky MŠMTVyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění zákona č. 138/1995 Sb. a vyhlášek č. 235/2003 Sb. a č. 672/2004 Sb. (ve školním roce 2009/2010 se aplikuje na základě § 185 odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění zákona č. 378/2009 Sb.)Vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, ve znění vyhlášky č. 422/2006 Sb., č. 46/2008 Sb. a č. 394/2008 Sb.Vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 470 /2006 Sb. Vyhláška č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami.Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění vyhlášek č. 374/2006 Sb. a č. 400/2009 Sb.Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 43/2006 Sb.

Stránka 5

http://www.msmt.cz/dokumenty


Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění vyhlášky č. 225/2009 Sb.Vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění vyhlášky č. 322/2008 Sb.Vyhláška č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti.Vyhláška č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách.Vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriemVyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 454/2006 Sb.Vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích.Vyhláška č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání.Vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění vyhlášky č. 57/2010 Sb.Vyhláška č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání.Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.Vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění vyhlášky č. 489/2006 Sb. a č. 63/2008 Sb.Vyhláška č. 224/2005 Sb., kterou se zrušují některé vyhlášky v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.Vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění vyhlášek č. 389/2006 Sb., č. 226/2007 Sb. a č. 208/2009 Sb.Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb. (v souladu s § 185 odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění zákona č. 378/2009 Sb., bude aplikována od 1. září 2010).Vyhláška č. 274/2009 Sb., o školských zařízeních, u nichž se nejvyšší povolené počty dětí, žáků a studentů nebo jiných obdobných jednotek vedených v rejstříku škol a školských zařízení neuvádějí.

Stránka 6


2.4. Vnitroresortní předpisy MŠMT

2.4.1. Směrnice, opatření, příkazy, pokynyMetodický pokyn MŠMT k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance č. j. 14 423/99-22, Věstník MŠMT sešit 5/1999.Příkaz ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 20/1999, ke zřízení Poradní skupiny pro otázky národnostního školství č. j. 31 766/99-22. Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k zajištění kursů českého jazyka pro azylanty č. j. 21 153/2000-35, Věstník MŠMT sešit 7/2000. Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, č. j. 24 246/2008-6, Věstník 1/2009.Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se zrušují některé vnitroresortní předpisy č. j. 11 134/2001-14, Věstník MŠMT sešit 2/2001.Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě (EVVO), č. j. 16 745/2008-22.Metodický pokyn MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví č. j. 10 194/2002-14, Věstník MŠMT sešit 3/2002.Směrnice MŠMT pro státní zkoušky z psaní na klávesnici, zpracování textu na počítači, těsnopisu a stenotypistiky č. j. 22 706/2003-23, Věstník MŠMT sešit 3/2004.Pokyn MŠMT k rozšíření učebních plánů vzdělávacích programů pro základní vzdělávání o 1 vyučovací hodinu od školního roku 2004/2005 č. j. 21 264/2004-22, Věstník MŠMT sešit 8/2004, ve znění doplňku č. j. 25 344/2004-22, Věstník MŠMT sešit 10/2004.Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se zrušují některé vnitroresortní předpisy č. j. 27 563/2004-14, Věstník MŠMT sešit 12/2004.Pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k postupu při povolování výuky některých předmětů v cizím jazyce č. j. 527/2008-23.Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 1/2005 k postupu při zápisu škol a školských zařízení do rejstříku škol a školských zařízení, postupu při provádění změn v těchto údajích a k řízení o výmazu z rejstříku škol a školských zařízení č. j. 32 372/2004-21.Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na období 2009-2012, č. j. 37/2009-61.Příkaz ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 5/2005, č. j. 16829/2005-23, kterým se ustavuje Akreditační komise pro vyšší odborné vzdělávání, Věstník MŠMT sešit 6/2005, ve znění příkazu ministryně č. 18/2007.Příkaz ministryně školství mládeže a tělovýchovy č. 18/2007, č. j. 8294/2007-23, kterým se vydává statut akreditační komise pro vyšší odborné vzdělávání a Pravidla pro finanční, materiální a organizační činnosti Akreditační komise pro vyšší odborné

Stránka 7


vzdělávání a kterým se mění Příkaz ministryně školství mládeže a tělovýchovy č. 5/2005, č. j. 16 829/2005-23.Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se zrušují některé vnitroresortní předpisy, č. j. 24 904/2005-14, Věstník MŠMT sešit 8/2005.Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k postupu a stanoveným podmínkám pro udělování a odnímání schvalovacích doložek učebnicím a učebním textům a k zařazování učebnic a učebních textů do seznamu učebnic č. j. 1 052/2009-20.Pokyn náměstka ministryně k udělování čestného názvu právnickým osobám vykonávajícím činnost školy nebo školského zařízení č. j. 27 620/2005-20, Věstník MŠMT sešit 1/2006. Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. j. 37 014/2005-25, Věstník MŠMT sešit 2/2006.Změna učebních dokumentů oborů vzdělání gymnázií s platností od 1. 9. 2006, č. j. 18 961/2006-23 ze dne 31. 7. 2006.Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se zrušují některé vnitroresortní předpisy, č. j. 25 756/2006-14, Věstník MŠMT sešit 1/2007.Metodický pokyn MŠMT k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízení, č. j. 20 006/2007-51, Věstník MŠMT sešit 11/2007.Rozhodnutí MŠMT, kterým se stanoví Seznam standardizovaných jazykových zkoušek pro účely Systému jazykové kvalifikace zaměstnanců ve správních úřadech č. j. 10640/2008-23.Změna učebních plánů vzdělávacích programů základního vzdělávání od 1. září 2007, č. j. 6538/2007-22.

2.4.2. Rámcové vzdělávací programyOpatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se vydává Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání č. j. 31 504/2004-22, Věstník MŠMT sešit 1/2005, ve znění opatření č. j. 27002/2005-22, Věstník MŠMT sešit 10/2005, opatření č. j. 24 653/2006-24, Věstník MŠMT sešit 8/2007 a opatření č. j. 15 523/2007-22.Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se vydává Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání č. j. 32 405/2004-22, Věstník MŠMT sešit 2/2005, ve znění opravy textové chyby, č. j. 4002/2006-22, Věstník MŠMT sešit 4/2006.Informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy právnickým osobám, vykonávajícím činnost středních škol z 31. 7. 2007, která se týká vydání 63 rámcových

Stránka 8


vzdělávacích programů oborů vzdělání středního vzdělávání, Věstník MŠMT sešit 9/2007.Vydání rámcových vzdělávacích programů oborů středního vzdělání, č. j. 12 698/2007-23 ze dne 30. 7. 2007.Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 20. 8. 2008, kterým se vydává rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální a uvolňuje k tvorbě školních vzdělávacích programů, č. j. 9009/2008-61-VÚP, Věstník MŠMT č. 8/2008.Vydání rámcových vzdělávacích programů oborů středního vzdělání, č. j.: 6 907/2008-23 ze dne 29. 5. 2008.Vydání rámcových vzdělávacích programů oborů středního vzdělání, č. j.: 9 325/2009-23 ze dne 6. 5. 2009, Věstník MŠMT sešit 6/2009.Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. j.:_27 797/2009-23 ze dne 29. 1. 2010 o odložení závaznosti výše hodnot ukazatele H uvedených v rámcových vzdělávacích programech oborů vzdělání středního vzdělávání.Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání praktická škola jednoletá 78-62-C/01 č. j. 1707/2010-2/VÚPRámcový vzdělávací program pro obor vzdělání praktická škola dvouletá 78-62-C/02 č. j. 1708/2010-2/VÚP.

Stránka 9


3. Socio-demografická analýza

3.1. ÚvodTato sociodemografická analýza je pomocným a doplňujícím materiálem pro přípravu Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání ORP Otrokovice. Jejím cílem je:

Ukázat a prezentovat uceleně a graficky či tabulkově vybraná data a údaje vyplývající ze statistik regionální demografie a regionálního základního školství pro veřejné ZŠ ve městech a obcích ORP Otrokovice. To představuje v podstatě pohled na minulost, s využitím časových řad od roku 2003, event. později. Predikce není vždy a za každých okolností možná, nepřináší jistotu, ale otevírá různé otázky a mnohdy naznačuje komplexnost tématu a mnoho jeho perspektiv a „řezů“.

Vytvořit podkladový materiál pro diskusi a (strategická) rozhodování, týkající se možných aktivit a rozvoje tématu „základní vzdělávání v ORP Otrokovice“. Souběžně se zpracováním tohoto materiálu probíhala řada dalších aktivit, setkání a diskusí k danému tématu se zainteresovanými a se členy projektového týmu.

Nastínit některé strategické diskusní poznámky a otázky, možné hypotézy a perspektivy pro další možný výzkum event. rozhodování. Některé z nich se týkají i otázky tzv. „potenciálu školního neúspěchu“.

Účelem materiálu není přímý benchmarking, ani snaha o hodnocení škol, která by sloužila k vyvozování závěrů s dopadem do personální oblasti v řízení škol či MěÚ Otrokovice.Zjištěná fakta a data jsou předložena v podobě textu (komentářů), tabulek a grafů, které by měly představovat přehledný výstup. Zpráva je doplněna elektronickou přílohou, kde jsou uvedeny (zejména pokud jde o demografii) všechny zdrojové tabulky tak, jak je publikuje Český statistický úřad (ČSÚ) na národní či regionální úrovni (např. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/regiony_mesta_obce_souhrn). Právě data ČSÚ a syntéza údajů z tzv. „statistiky regionálního školství“, které shromažďuje Ústav pro informace ve vzdělávání MŠMT (http://sberdat.uiv.cz/rozcestnik/) tvořily základní kostru sběru a zpracování dat. Využity byly také podklady z jednotlivých základních škol (včetně tzv. výročních zpráv) a rovněž bylo provedeno stručné šetření formou dotazníků s řediteli dotčených ZŠ.

Stránka 10

http://sberdat.uiv.cz/rozcestnik/

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/regiony_mesta_obce_souhrn


3.2. Doplňující kontextDůležitými doplňujícími či „řídícími“ dokumenty pro další práci a rozhodování (zejména z perspektivy potenciálu školního ne/úspěchu) jsou v kontextu tohoto materiálu a zpracovávaného „tématu“ i další materiály, zejména:

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR (2011-2015) – (k dispozici ke stažení na http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-a-rozvoje-vzdelavaci-soustavy-1) zejména vzhledem k tomu, že definované aktivity, prezentované v tomto materiálu by měly již být v mnohém ukončeny a výsledky k dispozici. Podle reálného stavu je pak možné poznat míru sdílení a „živosti“ tohoto dlouhodobého záměru a také míru ne/formálnosti a užitečnosti zpracovaných závěrů a výstupů. V perspektivě školního úspěchu či neúspěchu a jeho potenciálu se např. jedná o:

o inovaci vzdělávacích programů, oborových didaktik a zlepšení úrovně vzdělávání (body A.2.1 a A.2.2 Dlouhodobého záměru)

o zjišťování výsledků vzdělávání žáků 5. a 9. ročníků základních škol spolu s evaluačním standardem (body A.2.4 Dlouhodobého záměru)

o metodiku hodnocení škol (body A.2.5 – A.2.8 Dlouhodobého záměru)o další opatření, týkající se inkluzivního vzdělávání a zajištěnosti

připravenosti škol pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením a jiným znevýhodněním (vč. sociálního) či zlepšení klimatu ve školách a školských zařízeních (část B.1 Dlouhodobého záměru)

Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha) – (k dispozici ke stažení na http://www.msmt.cz/dokumenty/bila-kniha-narodni-program-rozvoje-vzdelavani-v-ceske-republice-formuje-vladni-strategii-v-oblasti-vzdelavani-strategie-odrazi-celospolecenske-zajmy-a-dava-konkretni-podnety-k-praci-skol nebo přímo http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf). Základní vzdělávání je diskutováno v kapitole 6 (s. 47-51) a je zde uvedena celá řada smysluplných doporučení, které v mnohém umožňují vytvářet „tvrdé“ i „měkké“ předpoklady pro školní úspěch. Zvýrazněna je odpovědnost učitelů i rodičů, vztah žáků a učitelů, pojetí vyučování, pracovní atmosféra a lidský kontakt, motivace k učení a další faktory.

Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy ve Zlínském kraji spolu s Dlouhodobým záměrem – (k dispozici ke stažení na http://www.kr-zlinsky.cz/zakladni-koncepcni-dokumenty-cl-47.html) kde je možné sledovat vývoj v krajském kontextu. Mimo jiné poukazuje na „dilema“ individuální či skupinové integrace u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Stránka 11

http://www.kr-zlinsky.cz/zakladni-koncepcni-dokumenty-cl-47.html

http://www.kr-zlinsky.cz/zakladni-koncepcni-dokumenty-cl-47.html

http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf

http://www.msmt.cz/dokumenty/bila-kniha-narodni-program-rozvoje-vzdelavani-v-ceske-republice-formuje-vladni-strategii-v-oblasti-vzdelavani-strategie-odrazi-celospolecenske-zajmy-a-dava-konkretni-podnety-k-praci-skol



http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-a-rozvoje-vzdelavaci-soustavy-1

http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-a-rozvoje-vzdelavaci-soustavy-1


Strategie vzdělávací politiky české republiky do roku 2020 – (k dispozici ke stažení na http://www.vzdelavani2020.cz/ nebo http://www.msmt.cz/ministerstvo/strategie-vzdelavaci-politiky-2020). Klíčový strategický dokument, zveřejněný včetně indikátorů. Je nutné jej brát v úvahu při strategickém plánování, byť samotný dokument neobsahuje konkrétní termínované cíle, ale pouze šalamounské vyjádření „V následujících letech budou rozvíjena opatření s cílem…“. Definuje však 3 základní priority, které lze přenášet na libovolnou úroveň a na ní je reálně řešit. Tyto priority se týkají:

o Snižování nerovnosti ve vzdělávání (v případě tématu této studie se jedná o dilema „inkluze“)

o Kvalitní výuky a kvalitních učitelů (dilema samo o sobě, které však může být na místní úrovni ovlivňováno v rámci daných možností)

o Řízení vzdělávacího systému (tohoto tématu se dotýkám ve strategických poznámkách v závěru ve smyslu politických, ekonomických a legislativních faktorů a poznávání (analýzy) zainteresovaných stran).

Stránka 12

http://www.msmt.cz/ministerstvo/strategie-vzdelavaci-politiky-2020

http://www.vzdelavani2020.cz/


3.3. Kontext – Zlínský kraj a ORP OtrokoviceMapka (obrázek 1) ukazuje geografickou (a strategickou) polohu ORP Otrokovice v rámci celého Zlínského kraje.

Obrázek 1: Geografická mapa Zlínského kraje. Zdroj: ČSÚ

Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště, které patřily k Jihomoravskému kraji, a okresu Vsetín, který spadal do Severomoravského kraje. Spolu s Olomouckým krajem tvoří region soudržnosti Střední Morava. S účinností od 1. 1. 2003 se vytvořilo 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně), v jejichž rámci působí 25 územních obvodů pověřených obcí (obce II. stupně). Nachází se na východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Na jihozápadě sousedí s krajem Jihomoravským, na severozápadě s Olomouckým a v severní části s krajem Moravskoslezským. Svou rozlohou 3 963 km2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem 305 obcí (z toho 30 měst), ve kterých ke konci roku 2012 žilo 587 693 obyvatel. Hustota zalidnění 148 obyvatel/km2 výrazně

Stránka 13


převyšuje republikový průměr. Nejvyšší zalidněnost je v okrese Zlín (186 obyvatel/km2) a nejnižší v okrese Vsetín (127 obyvatel/km2). Vývoj věkového složení obyvatel je charakterizován zvyšujícím se podílem obyvatel v poproduktivním věku, proti roku 2011 se zvýšil podíl obyvatel starších 64 let z 16,8 % na 17,3 %. Přesto je věková struktura z ekonomického hlediska stále příznivá. Průměrný věk obyvatel Zlínského kraje v roce 2012 byl 41,7 let.Z hlediska hlavních demograficko-ekonomických parametrů je dobré si připomenout hlavní fakta o Zlínském kraji podle aktuálních dat ČSÚ:

Počet obyvatel (k 11. 9. 2014) – 585 764 Obecná míra nezaměstnanosti (k 30. 9. 2014) – 5,9% Počet ekonomických subjektů (k 14. 8.2014) – 138 671

Podle předběžných výsledků měl Zlínský kraj ke konci června 2014 celkem 585 764 obyvatel. Proti stavu na konci roku 2013 ubylo v kraji celkem 535 občanů. V žádném z okresů během prvních šesti měsíců roku 2014 obyvatel nepřibylo. Okres Zlín je (díky městu Zlín) nejlidnatějším okresem kraje. Obyvatelstvo ORP Otrokovice tvoří cca. 18% obyvatelstva okresu Zlín a cca. 6% obyvatelstva Zlínského kraje. Aktuální počty obyvatel ve Zlínském kraji ukazuje obrázek 2.

Počet obyvatel ve Zlínském kraji a jeho okresech v 1. pololetí 2014

Obrázek 2: Aktuální údaje o počtu obyvatel ve Zlínském kraji. Zdroj: ČSÚ

ORP Otrokovice je nedílnou a integrovanou součástí Zlínského kraje, geograficky situované do „nížinné“ oblasti kolem řeky Moravy. Je součástí okresu Zlín a spolu se Zlínem (vč. Napajedel) vytváří ve Zlínském kraji jedno z „průmyslově-obchodních“ center kraje.Blízkost krajského města a integrované dopravní propojení městskou hromadnou dopravou i prostřednictvím vlakového spojení je pro obyvatele ORP Otrokovice jistě v mnoha směrech výhodou a podporuje pohyb a „migraci“ oběma směry. Blízkost univerzitního města může svým způsobem motivovat při vzdělávání, byť se tato „motivace“ pravděpodobně neprojevuje na úrovni základních škol.

Stránka 14


Obrázek 3 shrnuje další klíčové demografické ukazatele Zlínského kraje a jeho okresů v 1. pololetí 2014.

Obrázek 3: Aktuální údaje o pohybu obyvatel ve Zlínském kraji. Zdroj: ČSÚ

Stránka 15


3.4. ORP OtrokoviceNejmenším správním obvodem ve Zlínském kraji s největší průměrnou hustotou obyvatel (311 obyvatel na km2 v roce 2012) a druhým nejvyšším podílem městského obyvatelstva je správní obvod Otrokovice. Výměra ORP Otrokovice je 11 171 ha (stav k 31. 12. 2012), z toho 59,1% tvoří zemědělská půda. Obecný geografický přehled o ORP poskytuje obrázek 4.

Obrázek 4: Aktuální údaje o pohybu obyvatel ve Zlínském kraji. Zdroj: ČSÚ

Sousedy tohoto správního obvodu jsou pouze obvody Zlínského kraje. Na jihu a jihozápadě je to Uherské Hradiště, na západě kroměřížský správní obvod, na severu holešovský a na východě zlínský správní obvod.Geograficky se region nachází na rozhraní Dolnomoravského a Hornomoravského úvalu kolem toku řeky Moravy, která zde vytváří řadu mrtvých ramen. Jihozápadní část oblasti tvoří okraj pohoří Chřibů a na severu zasahují jihovýchodním cípem

Stránka 16


Hostýnské vrchy. Podíl zemědělské půdy je 60 %, což je třetí nejvyšší podíl v kraji. Centrem oblasti jsou Otrokovice, dalším městem jsou Napajedla.ORP Otrokovice (kód ORP 1431 podle Územně identifikačního registru ČR) je součástí Zlínského kraje a v působnosti ORP je následujících 8 obcí a 2 města. Tři nejmenší obce pod 500 obyvatel (Bělov, Komárov, Oldřichovice) nemají vlastní základní školu a žáci tedy musí do školy dojíždět.Přehled obcí ORP Otrokovice (abecedně):

Bělov Halenkovice (ZŠ) Komárov Napajedla (2x ZŠ) Oldřichovice

Otrokovice (3x ZŠ) Pohořelice (ZŠ) Spytihněv (ZŠ) Tlumačov (ZŠ) Žlutava (ZŠ)

Rozložení území jednotlivých obcí ORP Otrokovice je ukazuje obrázek 5.

Obrázek 5: Správní mapa ORP Otrokovice v kontextu Zlínského kraje. Zdroj: ČSÚ

ORP Otrokovice představuje 50 tzv. základních sídelních jednotek1.

1 Jednotka představující části území obce s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami nebo spádová území seskupení objektů obytného nebo rekreačního charakteru. Další podrobnosti viz. zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů (zejména zákon č. 230/2006, ve kterém je základní sídelní jednotka definována).Výčet základních sídelních jednotek ORP Otrokovice – viz http://www.uir.cz/zsj-orp/1431/Orp-Otrokovice

Stránka 17

http://www.uir.cz/zsj-orp/1431/Orp-Otrokovice


Podle aktuálních údajů ČSÚ ze sčítání lidí, domů a bytů v roce 2011 (SLDB 2011) uvádí tabulka na obrázku 6 poměrové srovnání vybraných „parametrů“ zaměstnání a vzdělání pro Zlínský kraj a jeho jednotlivé ORP. Pro zajímavost je uveden i průměr pro ČR v některých parametrech. Kompletní zdrojová tabulka ze SLDB 2011 (SLDB 2011 - Ukazatele podle Vyhl. 500 (ČR, kraje ORP, obce).xls) je součástí elektronických příloh této zprávy.Z tabulky např. vyplývá, že ORP Otrokovice má větší podíl ekonomicky aktivních zaměstnaných v sekundéru2, než je krajský průměr či menší podíl osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním. Jde zřejmě i o vliv velkých zaměstnavatelů ve výrobní sféře v rámci ORP Otrokovice, jako jsou firmy Barum-Continental v Otrokovicích nebo Fatra a.s. v Napajedlech. To se zřejmě projevuje i velkým počtem obyvatel dojíždějícím do ORP Otrokovice za zaměstnáním.

ORP

Podíl osob se zákl. vzděl. (i

neukonč.) na populaci ve věku 15 a více let

(%)

Podíl osob s ukončeným vysokoškol-

ským vzděláním na populaci ve věku 15 a

více let (%)

Podíl ekonomicky

aktivních zaměstnaných v priméru (%)

Podíl ekonomicky

aktivních zaměstnanýc

h v sekundéru

(%)

Zaměstnaní vyjíždějící

do zaměstnání mimo ORP

Žáci a studenti

vyjíždějící do škol

mimo ORP

Zaměstnaní dojíždějící

do zaměstnání

do ORP

Žáci a student

i dojížděj

ící do škol do

ORPČR 17,6 12,5 2,7 32,2ZL kraj 19,0 11,2 2,5 40,8Otrokovice 19,3 9,6 1,2 45,6 3 228 1 376 5 600 579Bystřice p. H.

18,2 9,4 3,3 38,7 1 570 899 558 254

Holešov 20,1 9,6 4,0 42,4 2 600 1 018 1 265 601Kroměříž 18,0 10,7 3,6 36,8 4 571 2 398 2 517 1 533Luhačovice 18,7 11,1 2,5 36,6 1 621 901 1 207 463Rožnov p.R. 19,9 12,1 2,2 45,9 2 516 1 425 1 481 529Uh. Hradiště

19,8 11,4 2,5 42,9 5 411 2 866 4 402 1 773

Uh. Brod 21,6 9,2 3,2 46,2 4 220 2 371 1 225 571Val. Klobouky

22,8 7,6 3,8 45,3 1771 1 178 489 115

Val. Meziříčí

17,1 11,0 2,2 43,1 2 305 1 502 3 297 1 294

Vizovice 20,3 10,0 2,5 41,9 1 747 934 1 292 300Vsetín 19,6 9,5 3,0 42,7 3 063 2 285 1 271 615Zlín 16,8 15,8 1,4 33,0 5 019 2 332 9 089 5 769

Obrázek 6: Vybrané demografické ukazatele pro jednotlivá ORP ve Zlínském kraji. Zdroj: ČSÚ

Některé základní parametry z předchozí tabulky jsou doplněny v obrázku 7 pro jednotlivé obce ORP Otrokovice.Zvláštní postavení „inteligentní obce“ má obec Bělov, kde žije nejmenší procento lidí se základním (popř. neukončeným) vzděláním a naopak největší procento lidí s ukončeným vysokoškolským vzděláním. Na opačném pólu v tomto smyslu je obec

2 Sekundér – oblast národního hospodářství zahrnující zařízení a pracovní síly zaměřené na materiální výrobu.

Stránka 18


Komárov. Obě obce, které tvoří jakési „výběžky“ na mapě ORP Otrokovice (viz obrázek 5), nemají základní školu a žáci tedy musí dojíždět. V Komárově počet obyvatel stagnuje, až klesá, v Bělově počet obyvatel roste. V Komárově a Oldřichovicích žije výrazný nadprůměr obyvatel se základním či neukončeným vzděláním oproti ostatním obcím i oproti průměru v dalších ORP Zlínského kraje. Jde téměř o třetinu obyvatel.

Podíl osob se základním vzděl. (vč.

neukonč.) na populaci ve věku 15 a více let

(%)

Podíl osob s ukončeným vysokoškolským

vzděláním na populaci ve věku 15 a více let (%)

Žáci a studenti vyjíždějící do

škol mimo obecŽáci a studenti dojíždějící do škol do obce

Bělov 17,3 10,8 34 0Halenkovice 25,0 6,4 78 7Komárov 32,0 6,0 54 0Napajedla 17,9 10,4 377 143Oldřichovice 31,1 7,2 49 0Otrokovice 18,2 10,5 679 792Pohořelice 22,3 7,8 100 20Spytihněv 21,0 6,4 131 0Tlumačov 21,1 7,0 140 3Žlutava 21,7 7,7 129 1

Obrázek 7: Vybrané demografické ukazatele pro jednotlivé obce ORP Otrokovice (srov. s obrázkem 6). Zdroj: ČSÚ

Podrobnější „rozbor“ jednotlivých obcí prostřednictvím městské a obecní statistiky (MOS) ČSÚ lze získat na odkazu http://vdb.czso.cz/mos/okres.jsp?k=CZ0724. V elektronických přílohách jsou pro zajímavost připojeny Demografické ročenky ORP Otrokovice publikované ČSÚ s delšími časovými řadami pro srovnání (1994 – 2004 a 2004-2013)Počet obyvatel ORP Otrokovice postupně od roku 2001 klesá. K 31. 12. 2012 měla ORP Otrokovice 34 721 obyvatel. Zároveň roste průměrný věk mužů i žen tak, jak se zvyšuje podíl obyvatel ve věku nad 65 let. K „bodu zvratu“ došlo mezi roky 2006-7. Časovou řadu vývoje demografických ukazatelů v ORP Otrokovice prezentuje obrázek 8.

Stránka 19

http://vdb.czso.cz/mos/okres.jsp?k=CZ0724


2001 2002 2003 2004

2005 2006

2007 2008 2009 2010 2011 2012

Počet obyvatel (k 31.12.)

35 286

35 290

35 154

35 028

34 947

34 801

34 901

34 955

34 987

34 937

34 885

34 721

Živě narození 331 339 323 310 352 327 365 331 353 351 318 308Zemřelí celkem 316 300 326 309 342 327 352 323 329 378 328 393

Přistěhovalí 493 626 561 593 502 530 731 712 580 558 528 469Vystěhovalí 512 661 694 720 593 676 644 616 622 581 570 548

Sňatky 182 190 159 185 198 176 184 161 158 167 155 154Rozvody 106 94 121 121 99 114 98 142 113 105 109 96Potraty 150 152 140 133 111 105 125 99 132 110 114 128

Prům. věk mužů (roky)

37,0 37,3 37,7 38,0 38,3 38,6 38,7 39,0 39,3 39,5 39,8 40,1

Prům. věk žen (roky)

40,0 40,3 40,8 41,1 41,5 41,9 42,2 42,4 42,6 42,9 43,2 43,6

Podíl obyvatel ve věku 65 a více let (%)

12,7 12,8 13,0 13,3 13,5 13,9 14,3 14,7 15,2 15,5 16,2 17,0

Index stáří 81,8 84,2 86,6 90,8 93,9 97,8 102,0 106,2 109,1 110,3

112,9 118,1

Míra nezaměstnano

sti (%)

7,94 10,08 10,32

9,90 8,42 6,54 5,40 5,36 9,93 9,67 7,51

Obrázek 8: Vybrané demografické ukazatele ORP Otrokovice. Zdroj: ČSÚ

Vývoj dalších vybraných ukazatelů o věkovém složení a pohybu obyvatel pro ORP Otrokovice v letech 2003-2013 je uveden v dalších elektronických přílohách. „Absolutní“ pokles počtu obyvatel za 12 let (565 obyvatel) není zřejmě nikterak zásadní ve smyslu „vylidňování“ ORP Otrokovice, ale může o něčem vypovídat. Dramatičtěji se samozřejmě zvýšil Index stáří (počet osob ve věku 65 let na 100 dětí ve věku 0 – 14 let). V roce 2001 činil Index stáří v ORP Otrokovice 81,8 (v ČR celkem 87,2). V roce 2011 to bylo 112,9 (v ČR celkem 110,4) a o rok později až 118,1. Tento trend je však obecný v celé ČR. ORP Otrokovice je však v Indexu stáří nad průměrem ČR od roku 2007. To podtrhuje již v charakteristice Zlínského kraje zmiňovaný fakt o větším počtu lidí mimo produktivní věk.V roce 2007 došlo k „bodu zvratu“, kdy počet obyvatel ve věkové skupině 65 a více let předčil počet obyvatel ve věkové skupině 0-14 let. Index stáří se tak dostal přes hodnotu 100.Pokud jde o další demografický vývoj, projekce vývoje obyvatelstva v ORP Otrokovice může vycházet z Projekce pro Zlínský kraj do roku 20653. Ta počítá mezi lety 2009-2065 s trvalým snižováním počtu obyvatel postupně o 19,8% (bez vlivu vnitřní i zahraniční migrace). Při tomto poměru by to znamenalo, že počet obyvatel ORP Otrokovice (bez vlivu vnitřní i zahraniční migrace) by klesl v roce 2065 na cca. 28 400. Předpokládaný vývoj věkového složení obyvatelstva v roce 2009 a 2065 ve Zlínském kraji je graficky v podobě „stromu života“ uveden na obrázku 9.

3 Blíže se lze s projekcí obyvatelstva ve Zlínském kraji do roku 2065 seznámit na http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/projekce_obyvatelstva_ve_zlinskem_kraji_do_roku_2065.

Stránka 20

http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/projekce_obyvatelstva_ve_zlinskem_kraji_do_roku_2065


Obrázek 9: Strom života Zlínského kraje v letech 2009 a 2065. Zdroj: ČSÚ

3.5. Demografie v ORP OtrokoviceVývoj počtu obyvatel v ORP Otrokovice v „novém tisíciletí“ v různých členěních znázorňují následující grafy a tabulky (obrázky 10-). Komentáře jsou přidány pouze k některým grafům. Cílem proč je zde (i dále) publikován větší počet těchto grafů, je ukázat stejnou věc z více perspektiv pokud jde o demografii. Hrají zde roli jak věk a věkové skupiny, tak i „genderová“ skladba a členění v rámci celého ORP Otrokovice či jednotlivých obcí ORP Otrokovice.

Stránka 21


2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 20130

5,000

10,000

15,000

20,000

25,000

30,000

35,000

40,000

Vývoj počtu obyvatel dle věkových skupin v ORP Otrokovice

Poče

t oby

vate

l

Obrázek 10: Vývoj počtu obyvatel dle hlavních věkových skupin v ORP Otrokovice. Zdroj: ČSÚ

Zatímco je dlouhodobě více či méně stálý počet obyvatel ve věkové skupině 0-14 let, od roku 2009 (doba po vypuknutí globální krize) je patrný pokles počtu obyvatel v produktivním věku (15-64 let) a nárůst počtu obyvatel v neproduktivním věku. Pro lepší rozbor by bylo asi možné uvést do kontextu v jednotlivých věkových skupinách přirozené přírůstky a přírůstky stěhováním i další faktory. Přírůstky stěhováním ve věkové skupině 15-64 let jsou od roku 2009 záporné a na druhé straně dochází ke stárnutí populace. To výsledně vede k výše prezentovaným nepříznivým trendům při celkovém mírně se snižujícím počtu obyvatel ORP Otrokovice.Z hlediska věkové skupiny 0-14 let, které je dlouhodobě celkem stabilní, je možné v ORP Otrokovice počítat do jisté míry se „stabilitou“ v oblasti dětí pro školní

Stránka 22


docházku. Variabilní jistě zůstane rozložení populace 0-14 let v rámci obcí a jednotlivých let věku. K tomu jsou některé grafy uvedeny později.Z dalších demografických trendů v ORP Otrokovice lze pouze slovem zmínit následující:

76% oproti roku 2004 vzrostl počet dětí narozených mimo manželství. Trendově jde o setrvalý růst. V roce 2013 se mimo manželství narodilo 127 dětí, což je 39,2% z celkového počtu živě narozených dětí. V roce 2004 to bylo 23,2%.

Mírně, ale stabilně roste průměrný věk matky při narození prvního dítěte (na 28 let v roce 2013).

Od roku 2008 klesá počet rozvodů s nezletilými dětmi, což je dáno i tím, že 45-50% rozvodů tvoří rozvody po 15 a více letech manželství. Míra rozvodovosti v ORP Otrokovice kolísá mezi 60-70%.

Všechny tyto údaje, vyplývající z demografické ročenky ORP Otrokovice (viz elektronická příloha) mohou mít (a reálně v určité míře mají) jistý vliv i na školní úspěch či neúspěch dětí apod.Podrobnější vývoj trendů ve věkových skupinách dětí a mladistvých do 19 let ukazuje následující obrázek 11.

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 20130

500

1,000

1,500

2,000

2,500

Vývoj počtu obyvatel do 19 let v ORP Otrokovice

Poč

et o

byv

atel

Obrázek 11: Vývoj počtu obyvatel ve věkových skupinách do 19 let v ORP Otrokovice. Zdroj: ČSÚ

Stránka 23


Zde se projevuje „odliv“ dětí ve věkových skupinách 10-14 let (ten se zastavil v roce 2009) a zejména 15-19 let, tedy na prahu produktivního věku. Hypoteticky lze spekulovat např. o atraktivitě „nabídky“ či příležitostí pro uplatnění mladých lidí na prahu pracovního života. Hlubší rozbor by byl potřeba k tomu, aby bylo možné zjistit které ORP či regiony v rámci Zlínského kraje nebo celé ČR „absorbují“ tuto věkovou skupinu. Z pohledu základního školství se však tato otázka daného „tématu“ netýká. Důležitější je stabilizované či mírně optimistická prognóza pro věkovou skupinu 0-14 let.

3.6. Obce ORP Otrokovice a jejich demografieJak již bylo uvedeno ORP Otrokovice spravuje celkem 10 obcí. Pro pracovní účely jsou rozčleněny do tří pásem:

do 500 obyvatel (Bělov, Komárov Oldřichovice) do 5 000 obyvatel (Halenkovice, Pohořelice, Spytihněv, Tlumačov, Žlutava) nad 5 000 obyvatel (Napajedla, Otrokovice)

Vývoj počtu obyvatel v letech 2000 – 2013 v 10 obcích ORP Otrokovice ukazují obrázky 12 – 14. Ve dvou ze tří nejmenších obcí ORP Otrokovice, Bělově a Oldřichovicích (obrázek 12), počet obyvatel pozvolna roste (dynamičtěji v Oldřichovicích od roku 2010). V Bělově vzrostl počet obyvatel oproti roku 2000 o 60, v Oldřichovicích o 50. V Komárově nepatrně kolísá a oproti roku 2000 poklesl o 10 obyvatel.Ve všech středních obcích (obrázek 13) počet obyvatel oproti roku 2000 vzrostl. Nejméně ve Spytihněvi (o 18), nejvíce v Halenkovicích (o 174).

Stránka 24


2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 20130

50

100

150

200

250

300

350

400

450

Vývoj počtu obyvatel v obcích ORP Otrokovice - nejmenší obce

Po

čet

obyv

atel

Obrázek 12: Vývoj počtu obyvatel v nejmenších obcích ORP Otrokovice. Zdroj: ČSÚ

Přestože jde z pohledu územního rozložení ORP Otrokovice o „periferní“ malé obce, které nemají vlastní základní školu, těží zřejmě z jiných „kvalit“. O Bělově jsem se již výše zmiňoval (z pohledu statiky a míry vzdělání) „inteligentní obci“. Vzhledem k tomu, že Bělov sousedí s Otrokovicemi, je hypoteticky možná interní migrace v rámci ORP ve smyslu „vyměnit Otrokovice za Bělov“.

Stránka 25


2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013500

700

900

1100

1300

1500

1700

1900

2100

2300

2500

2700

Vývoj počtu obyvatel v obcích ORP Otrokovice - střední obce

Po

čet

obyv

atel

Obrázek 13: Vývoj počtu obyvatel ve středních obcích ORP Otrokovice. Zdroj: ČSÚ

V případech obcí jde zřejmě o přesun z měst do venkovských či příměstských částí. U měst v ORP Otrokovice (Napajedla a Otrokovice) dochází postupně k poklesu počtu obyvatel (obrázek 14). V případě Otrokovic představuje úbytek obyvatelstva 9,26% oproti roku 2000. V absolutních číslech to je 1 439 obyvatel. O příčině asi nelze jednoznačně spekulovat, ovšem lze předpokládat, že se zčásti mohl projevit v úbytku počtu žáků na základních školách v Otrokovicích.

Stránka 26


2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 20130

5000

10000

15000

20000

25000

Vývoj počtu obyvatel v obcích ORP Otrokovice - města

Po

čet

obyv

atel

Obrázek 14: Vývoj počtu obyvatel ve městech ORP Otrokovice. Zdroj: ČSÚ

Třemi variantami „optimalizace základních škol se zabývá stejně pojmenovaný materiál zpracovaný pro město Otrokovice v srpnu 2011. V jedné variantě se zde hovoří (a jsou diskutována pozitiva a negativa) o zrušení jedné ze základních škol. Negativa převažují, na druhé straně dále v grafech statistik škol bude patrné, že v jedné škole došlo k viditelnému úbytku počtu žáků.Z hlediska škol vytváří trend nárůstu (byť pozvolného) počtu obyvatel předpoklad k možné „stabilizaci“ ve školách (byť třeba ne optimální), zejména pokud nárůst počtu obyvatel kromě porodnosti souvisí s přistěhováním mladých rodin, zatím buď bezdětných nebo rodin s malými dětmi v předškolním nebo školním věku. Lze předpokládat, že při dobré souhře místní školy a samosprávy a dobré komunikaci s občany je možné ze strany ředitelů škol mít částečně pod kontrolou i výhledy v této oblasti (výhled dorůstání dětí a jejich možný nástup do školy). Strohá statistická čísla týkající se přírůstků vesměs nevykazují („život“ v tomto směru nelze jednoduše a systematicky naplánovat) žádné podchytitelné trendy či zákonitosti. Ve hře jsou „obyčejné“ faktory utváření prostředí a „kultury“ v dané obci. V menších obcích v tomto ohledu vládne příznivější atmosféra a situace, než v rostoucí anonymitě obcí a měst při vzrůstajícím počtu obyvatel. Otázkou, která může tyto domněnky oslabit, je integrace „městského“ obyvatelstva v příměstských či vesnických lokalitách, vytvářených „satelitech apod.V následujících tabulkách jsou demografické trendy jednotlivých obcí bez grafického vyjádření dále upřesněny.

Stránka 27


Počet živě narozených v jednotlivých obcích ORP Otrokovice (v časové ose 2000-2013) ukazuje následující obrázek 15.

2000

2001 2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009

2010 2011 2012 2013

Bělov 2 4 3 4 3 4 4 2 5 3 1 1 2 2Halenkovice 12 15 21 12 24 19 12 18 20 18 27 21 15 18Komárov 2 1 2 2 1 0 3 1 2 4 2 1 2 4Napajedla 89 68 82 67 66 73 60 69 70 78 61 69 63 69Oldřichovice 4 4 4 1 3 5 4 2 5 2 3 8 6 2Otrokovice 174 184 169 182 162 198 178 216 173 177 184 161 158 159Pohořelice 10 8 6 3 4 3 10 6 6 2 13 5 9 11Spytihněv 18 14 15 20 18 16 20 17 6 18 17 13 10 17Tlumačov 24 24 26 22 24 24 24 20 35 22 30 27 34 23Žlutava 4 9 11 10 5 10 12 14 9 22 13 12 9 19

Obrázek 15: Živě narozené děti v obcích ORP Otrokovice. Zdroj: ČSÚ

Tabulka je na obrázku 16 doplněna o podobnou tabulku s údaji o zemřelých. Z rozdílu pak vyplývá přirozený přírůstek obyvatel (není uveden), který je velmi kolísavý.

2000

2001 2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009

2010 2011 2012 2013

Bělov 4 4 2 4 5 1 2 2 2 3 0 3 5 0Halenkovice 18 20 29 12 17 24 23 15 17 18 24 19 11 25Komárov 5 3 2 6 3 5 5 6 0 2 8 3 2 4Napajedla 72 74 67 73 81 94 83 92 75 83 84 70 89 90Oldřichovice 11 4 3 2 3 4 5 4 2 5 5 1 4 3Otrokovice 170 150 137 175 138 164 153 164 165 166 193 170 223 203Pohořelice 9 8 9 3 11 9 9 13 11 6 8 10 12 10Spytihněv 14 16 22 22 14 9 16 19 13 15 22 12 19 14Tlumačov 26 30 23 21 26 25 27 25 27 21 27 28 16 20Žlutava 7 7 6 8 11 7 4 12 11 10 7 12 12 11

Obrázek 16: Zemřelí v obcích ORP Otrokovice. Zdroj: ČSÚ

Další tabulky v souhrnném obrázku 17 prezentují „vznik“ tzv. migračního přírůstku, tedy počty přistěhovalých a vystěhovalých v jednotlivých obcích ORP Otrokovice. Obce jsou zde uvedeny v abecedním pořadí.

Bělov 2000

2001 2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009

2010 2011 2012 2013

Přistěhovalí 6 5 7 18 4 5 0 12 14 19 9 7 8 8Vystěhovalí 4 2 5 7 4 1 11 3 8 5 7 14 1 3

Halenkovice 2000

2001 2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009

2010 2011 2012 2013


Komárov 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013Přistěhovalí 1 1 2 5 7 4 12 10 13 6 8 10 3 12Vystěhovalí 10 1 3 13 5 2 1 2 4 8 8 4 4 8

Stránka 28


Oldřichovice 2000

2001 2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009

2010 2011 2012 2013


Napajedla 2000

2001 2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009

2010 2011 2012 2013

Přistěhovalí 120 143 212 166 166 132 157 195 196 144 128 117 112Vystěhovalí 167 149 146 184 156 184 185 193 175 179 170 151 120 166

Otrokovice 2000

2001 2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009

2010 2011 2012 2013


Pohořelice 2000

2001 2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009

2010 2011 2012 2013


Spytihněv 2000

2001 2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009

2010 2011 2012 2013


Tlumačov 2000

2001 2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009

2010 2011 2012 2013


Žlutava 2000

2001 2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009

2010 2011 2012 2013


Obrázek 17: Přistěhovalí a vystěhovalí v obcích ORP Otrokovice. Zdroj: ČSÚ

Celkové přírůstky (přirozené i migrační) v časové řadě pro jednotlivé obce ORP Otrokovice shrnuje další tabulka na obrázku 18. Doplňuje tak již dříve uvedené grafy vývoje počtu obyvatelstva. Zvýrazněny jsou negativní celkové přírůstky.

2000

2001 2002 2003 2004 2005

2006 2007 2008 2009

2010 2011 2012 2013

Bělov 0 3 3 11 -2 7 -9 9 9 14 3 -9 4 7Halenkovice -9 17 4 29 28 12 -9 36 32 1 37 -9 5 19Komárov -12 -2 -1 -12 0 -3 9 3 11 0 -6 4 -1 4Napajedla -30 -12 81 -24 -5 -73 -51 -21 16 -40 -65 -35 -34 -35

Stránka 29


Oldřichovice -2 11 -3 4 -2 13 -7 2 -5 2 -4 21 2 5Otrokovice 10 -51 -

151-

198-

149-43 -

1211 -7 -20 -49 -40 -

129-97

Pohořelice 19 -4 4 25 2 -14 9 6 -9 5 24 -1 1 1Spytihněv 24 4 -11 9 4 13 5 -3 22 -14 11 -2 -18 12Tlumačov 0 6 59 16 -1 -9 1 32 17 16 -5 19 -2 10Žlutava -9 24 19 4 -1 16 27 35 18 18 4 0 8 8

Obrázek 18: Celkové přírůstky/úbytky obyvatel v obcích ORP Otrokovice. Zdroj: ČSÚ

Z tabulek celkových přírůstků však není vyvodit žádné zásadní závěry. Jedna z domněnek může být (a lze to spíše vyvodit z tabulek migračních přírůstků), že globální ekonomická krize po roce 2008 více akcelerovala odchody z měst Otrokovic a Napajedla. Obě města však mají převahu úbytku obyvatel po celé časové období 2000-2013. Dílčím (ročním) negativním přírůstkům se v rámci mapovaného období nevyhnula žádná z deseti obcí ORP Otrokovice. V roce 2013 pak negativní přírůstek poprvé měly jen obě města, nikoliv zbylých 8 obcí.Další perspektivou, která se již dotýká i potenciálních vazeb na základní školství, je pohled na věkovou strukturu v jednotlivých obcích ORP Otrokovice. Proto je uvedena pouze skupina 0-14 let (obrázek 19 – 21).

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 20130

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Věková skupina 0-14 let (celkem)

Po

čet

obyv

atel

Obrázek 19: Vývoj počtu obyvatel ve věkové skupině 0-14 let v nejmenších obcích ORP Otrokovice. Zdroj: ČSÚ

Stránka 30


2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 20130

50

100

150

200

250

300

350

400

450


Po

čet

obyv

atel

Obrázek 20: Vývoj počtu obyvatel ve věkové skupině 0-14 let ve středních obcích ORP Otrokovice. Zdroj: ČSÚ

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 20130

500

1000

1500

2000

2500

3000


Po

čet

obyv

atel

Obrázek 21: Vývoj počtu obyvatel ve věkové skupině 0-14 let ve městech ORP Otrokovice. Zdroj: ČSÚ

Stránka 31


Obrázek 22 doplňuje informace o grafické znázornění migrace v dané věkové skupině 0-14 let. Pokud jde o přistěhování, můžeme vidět tři „vlny“ s vrcholy v letech 2008, 2010 a 2013. To zda rok 2013 je skutečně vrchol další vlny, či počet přistěhování bude ještě stoupat, ukáží až další data za rok 2014.

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-40

-20

0

20

40

60

80

100

120

140

Migrace ve věkové skupině 0-14 let v ORP Otrokovice

Po

čet

obyv

atel

Obrázek 22: Vývoj migrace stěhováním v ORP (vč. vnitřního stěhování) ve věkové skupině 0-14 let. Zdroj: ČSÚ

Z uvedených grafů a mezních čísel (minima a maxima za sledované období) vymezuje s velkou pravděpodobností jistý „koridor“ v němž lze počítat s daným počtem obyvatel – dětí předškolního věku a věku pro základní školy. Za ORP Otrokovice tento „koridor“ osciluje kolem počtu 5 000 obyvatel (viz také Demografická ročenka ORP Otrokovice).V následující kapitole týkající se škol je věková kategorie 0-14 let ještě rozebrána a podrobněji graficky prezentována.

Stránka 32


3.7. Školy v ORP Otrokovice a jejich statistikaV této kapitole budou prezentovány údaje o obyvatelstvu s vlivem na školní docházku a o jednotlivých školách v rámci ORP Otrokovice. V rámci této studie byly vzaty do úvahy následující základní školy (ZŠ), operující na území ORP Otrokovice:ZŠ Mánesova, OtrokoviceZŠ T. G. Masaryka, Otrokovice – uváděna jako „Jana Žižky“ podle adresy/uliceZŠ Trávníky Otrokovice – uváděna jako „Hlavní“ podle adresy/ulice1. ZŠ Napajedla – uváděna jako Napajedla 12. ZŠ Napajedla – uváděna jako Napajedla 2ZŠ SpytihněvZŠ PohořeliceZŠ HalenkoviceZŠ TlumačovZŠ ŽlutavaVývoj počtu obyvatel předškolního věku v segmentech jednotlivých let věku shrnuje obrázek 23. Je z něj patrno, že „dobíhá“ jedna špička dětí, narozených v roce 2007, které ve školním roce 2013-14 event. 2014-15 nastoupí do škol. V záloze (teoreticky) jsou pak k dispozici ještě dva roky a poté může dojít k mírnému propadu (cca. 50 dětí, pokud by trendy pokračovaly bez výkyvů). Nicméně z grafu také vyplývá, že se v tomto předškolním segmentu pohybuje „koridor“ z hlediska počtu dětí v rozmezí 50-60. Nepředstavuje to tedy žádný dramatický růst ani propad.

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013250

270

290

310

330

350

370

390

410

Vývoj počtu obyvatel předškolního věku v ORP Otrokovice (celkem)

Po

čet

obyv

atel

Stránka 33


Obrázek 23: Vývoj počtu obyvatel v ORP Otrokovice ve věku 0 – 5 let (předškolní věk). Zdroj: ČSÚ

Obrázek 24 ilustruje rozložení věkového segmentu 6-11 let, tedy děti na 1. stupni ZŠ. Vyšší číslo šestiletých potvrzuje již zmíněný možný nástup o něco početnější skupiny žáků do škol než v minulých letech. Z grafu je také patrné několikanásobné „odražení se ode dna“ klouzavě v jednotlivých segmentech.

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013250

270

290

310

330

350

370

390

410

Vývoj počtu obyvatel ve věku pro 1. stupeň ZŠ v ORP Otrokovice (celkem)

Po

čet

obyv

atel

Obrázek 24: Vývoj počtu obyvatel v ORP Otrokovice ve věku 6 – 11 let (věk pro 1. stupeň ZŠ). Zdroj: ČSÚ

Stránka 34


Klouzavý výraznější propad ilustruje i graf na obrázku 25. Ten se týká potenciálního segmentu věku pro 2. stupeň ZŠ a znázorňuje možná očekávání „hubenějších let“.

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013250

270

290

310

330

350

370

390

410

430

450

Vývoj počtu obyvatel ve věku pro 2. stupeň ZŠ v ORP Otrokovice (celkem)

Po

čet

obyv

atel

Obrázek 25: Vývoj počtu obyvatel v ORP Otrokovice ve věku 12 – 16 let (věk pro 2. stupeň ZŠ). Zdroj: ČSÚ

Stránka 35


Nyní můžeme nahlédnout do některých syntéz ze „školské statistiky“, zprostředkovaných skrze údaje Ústavu pro informace ve vzdělávání. Jde o částečné zužitkování z mnoha hlášení a výkazů, které musí školy odesílat. Nejsou prezentovány údaje o pedagogickém sboru, ani doplňkových službách (jídelny, družiny…).Na obrázcích 26 – 28 jsou zviditelněny údaje o žácích v 1. ročnících škol v ORP Otrokovice.

2001-02

2002-03

2003-04

2004-05

2005-06

2006-07

2007-08

2008-09

2009-10

2010-11

2011-12

2012-13

2013-14

0

25

50

75

100

125

150

175

200

Žáci v 1. ročnících ZŠ

Po

čet

žák

ů

Obrázek 26: Vývoj počtu žáků v 1. ročnících ZŠ (městské školy v ORP Otrokovice). Zdroj: ÚIV

Tento graf ukazuje „městské“ ZŠ. „Tahounem“ je otrokovická ZŠ Mánesova, která absorbuje minimálně 2-3x více žáků než ostatní školy (event. tolik, kolik všechny tři zbylé školy). Z grafu a vývoje ovšem není možné činit jednoznačné závěry. Na „hraně“ jedné otevřené třídy se pohybuje ZŠ Napajedla 1.Z určitého hlediska je možné na věc pohlížet tak, že si městské školy mezi sebou svým způsobem „konkurují“, a že rodiče mají zřejmě jisté „rozhodovací preference“ pro umístění svých dětí. Např. blízkost bydlišti, blízkost k místu zaměstnání jednoho z rodičů, pověst školy (její vnímání mezi rodiči), kvalitu školy (třeba i ve smyslu „snadnosti projít“), úspěšnost z hlediska přechodu na střední školu (= školní úspěch), práci a podmínky pro integraci tělesně postižených a na druhé straně i podmínky pro práci s nadanými žáky atd. Tyto faktory se mohou do trendů promítat, ovšem jedná se o hypotézy, které statistikou samotnou nelze ověřit.

Stránka 36


2001-02

2002-03

2003-04

2004-05

2005-06

2006-07

2007-08

2008-09

2009-10

2010-11

2011-12

2012-13

2013-14

0

5

10

15

20

25

30

35

Žáci v 1. ročnících ZŠ

Po

čet

žák

ů

Obrázek 27: Vývoj počtu žáků v 1. ročnících ZŠ (obecní školy v ORP Otrokovice). Zdroj: ÚIV

Adrenalinovou horskou dráhu představují trendy minulého vývoje (obrázek 27) v počtu prvňáčků v menších obecných školách. Ty musí (a mohou – v „jednotřídním režimu“) reagovat flexibilně na aktuální situaci otevíráním tříd popř. seskupováním výuky. Je to svým způsobem úděl malých škol, které z hlediska budoucnosti mohou spoléhat (možná) na migraci městského obyvatelstva do příměstských a „vesnických“ oblastí, pokud tyto mají předem vytvořeny územní podmínky (prostor pro výstavbu rodinných domů apod.).

Stránka 37


2001-02

2002-03

2003-04

2004-05

2005-06

2006-07

2007-08

2008-09

2009-10

2010-11

2011-12

2012-13

2013-14

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

Žáci v 1. ročnících ZŠ celkem v ORP Otrokovice

Po

čet

žák

ů

Obrázek 28: Vývoj počtu celkového počtu žáků v 1. ročnících základních škol ORP Otrokovice. Zdroj: ÚIV

Individuálně mohou věci vypadat dramaticky, celkově zde máme zárodek rostoucího trendu (obrázek 28). Poslední tři roky je patrný rostoucí trend a také do prvních ročníků ZŠ nastupuje nejvíce žáků od školního roku 2001-02, tedy za sledované období. Z obrázku 23 vyplývá, že „špičky“ bylo dosaženo v roce narození 2007 a tyto děti nastoupily do prvních tříd ve školním roce 2013-2014. V dalších letech lze očekávat pokles.Zatímco městské školy v ORP Otrokovice mají příležitost řešit do jisté míry optimalizaci svých škol, školy obecního typu si nemohou moc vybírat. Stabilních 9 tříd v ZŠ Halenkovice (obrázek 33) je schopno (zejména ve 2. stupni) zvládnout větší potenciál počtu žáků. Z tohoto pohledu škola dosáhla na 2. stupni jistého optima (24 žáků ve třídě) ve školním roce 2005-6. Nyní by optimální byla forma „malotřídky“ na 2. stupni, což bohužel není možné. Lze se tedy třeba spolehnout na hypotézu, že méně žáků ve třídě dává prostor k individuálnímu přístupu a třeba lepším výsledkům (tedy spíše školnímu úspěchu než neúspěchu).Ve světle toho, co bylo uvedeno u ZŠ Halenkovice, se ZŠ Tlumačov jeví ještě vyladěnější a relativně velmi stabilní. Byť musí rok od roku podle posunu žáků „ladit“ a regulovat počet tříd. Matematicky vzato se zdá, že desátá třída je vždy na hraně snesitelnosti a účelnosti.Z „malotřídek“ čelila ZŠ Pohořelice největšímu poklesu počtu žáků. Po otevření 5. ročníku a období určité stability, začala od školního roku 2009-10 přicházet hubenější léta, naštěstí jen tři, takže nemohla zasáhnout celý profil školy napříč všemi ročníky,

Stránka 38


aby škola musela zredukovat počet učeben na tři. Od školního roku 2012-2013 se rýsuje určitý návrat ke „starým časům“. Otázkou je, zda se trend potvrdí a umožní škole optimalizovat kapacitu pro pět tříd.ZŠ Spytihněv musela reagovat na snížený počet žáků nastartovaný ve školním roce 2006-07 a pak 2008-09. Otázkou pro budoucnost je, zda se obdobný zárodek neobjevil poklesem počtu „prvňáčků“ ve školním roce 2012-13. Očekávat se možná dá zvládnutelná „houpačka“, v naději, že se nevrátí nula z roku 2012-13.ZŠ Žlutava je nejmenší ze škol ORP Otrokovice a stabilně přelévá žáky ve třech třídách. Může tak těžit z výhod malotřídky a být připravena eventuálně na přistěhovalectví a rozšíření počtu žáků.Celkově se jeví, že větším výzvám čelí městské školy, zejména v Otrokovicích. Výzvy se mohou týkat kapacit a naplněnosti. Jak ukazuje následující obrázek 29, poslední tři školní roky lze v ORP Otrokovice zaznamenat vyšší hodnoty zapsaných žáků do 1. tříd než v předcházejících 10 letech do roku 2001-02. To je globálně dobrá zpráva, genderové rozdělení v tomto hraje podružnou roli a je uvedeno spíše pro zajímavost. 330-350 žáků představuje kapacitu 11-12 plně obsazených tříd maximem 30 žáků (Vyhl. MŠMT) nebo 14-15 tříd s „optimem“ 24 žáků. Školy v ORP Otrokovice se o tyto žáky jistě nepoděli „průměrně“. Ale je to vklad, který se - na 1. stupni - může přelévat dalších 2-5 let, kdy se objeví další zárodky trendů v demografickém vývoji.

Stránka 39


2001-02

2002-03

2003-04

2004-05

2005-06

2006-07

2007-08

2008-09

2009-10

2010-11

2011-12

2012-13

2013-14

0

50

100

150

200

250

300

350

400

Žáci nově přijatí do 1. ročníku (zapsaní) v ORP Otrokovice

Poče

t žák

ů

Obrázek 29: Vývoj počtu žáků nově zapsaných do 1. ročníku základních škol v ORP Otrokovice. Zdroj: ÚIV

Poslední sada grafů na obrázcích 30 – 34 doplňuje dosavadní informace. Jeden pohled (obrázek 30) ukazuje počet individuálně integrovaných žáků se zdravotním postižením.Další pak ukončování školní docházky a přechod na střední školy (SŠ) z celkového pohledu (obrázek 31).Je zde také uvedena situace týkající se vývoje počtu tříd (obrázek 32 a 33) a opakujících žáků (obrázek 34).

Stránka 40


2001-02

2002-03

2003-04

2004-05

2005-06

2006-07

2007-08

2008-09

2009-10

2010-11

2011-12

2012-13

2013-14

0

20

40

60

80

100

120

140

Žáci se zdravotním postižením individuálně integrovaní v ORP Otrokovice

Poče

t žák

ů

Obrázek 30: Vývoj počtu individuálně integrovaných žáků se zdravotním postižením v ZŠ v ORP Otrokovice. Zdroj: ÚIV

U grafu individuální integrace jsou patrné velké výkyvy, křivky nevykazují „stabilní“ charakter. To vyvolává otázky jako např.:

Jaké jsou faktory „umístění“ či naopak „odebrání“ dítěte/žáka se zdravotním postižením k individuální integraci?

Co se stalo mezi školním rokem 2006-7 a 2007-8, že došlo k tak výraznému propadu?

Co hovoří ve prospěch individuální a co ve prospěch skupinové integrace? Může být za poklesem špatná zkušenost? Nebo nepřipravenost „školské

kultury“? Nebo prokazatelné výhody skupinové integrace? Apod.Hledat jedinou správnou pravdu k tomuto tématu je naivní. Výzvy zde zůstávají pro školy, pedagogy, rodiče i veřejnou správu.

Stránka 41


2001-02

2002-03

2003-04

2004-05

2005-06

2006-07

2007-08

2008-09

2009-10

2010-11

2011-12

2012-13

2013-14

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

Žáci, kteří ukončili školní docházku a žáci, kteří přešli do středních škol (ORP Otrokovice)

Poče

t žák

ů

Obrázek 31: Vývoj počtu žáků, kteří ukončili školní docházku vč. těch, kteří přešli do středních škol. Zdroj: ÚIV

Zde jsme již na spojnici mezi základním a středním školstvím. Jeden pohled může naznačovat rostoucí kvalitu či ambice žáků. Přestože klesá počet těch, kteří ukončili školní docházku, poměrově je stabilní počet těch, kteří přešli na střední školu (7 až 10%, roky 2009 a 2010 byly jistou výjimkou nebo „anomálií“ (20%)). Je to však zjednodušený a pouze dílčí závěr a domněnka.

Stránka 42


2001-02

2002-03

2003-04

2004-05

2005-06

2006-07

2007-08

2008-09

2009-10

2010-11

2011-12

2012-13

2013-14

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Vývoj počtu tříd v ZŠ ORP Otrokovice

Poče

t tříd

Obrázek 32: Vývoj počtu tříd v základních školách v ORP Otrokovice („městské“ školy). Zdroj: ÚIV

U vývoje počtu tříd v městských školách je do roku 2008-09 patrný pokles počtu tříd. Určitě tedy není „tématem dne“ naplňování tříd na maximální kapacitu. „Poraženým“ je v tomto smyslu ZŠ Trávníky v Otrokovicích. Od roku 2008-09 situace zřejmě lépe odráží reálnou situaci a to, že „na velikosti nezáleží“. Ve hře jsou zcela jistě jiné než projektované kapacitní faktory (které jsou navíc tzv. dědictvím minulosti). Otázka zní, jaké to jsou? Asi totiž není možné věřit tomu, že snižování počtu obyvatel ve městech ORP Otrokovice „odnesla“ jen jedna škola.

Stránka 43


2001-02

2002-03

2003-04

2004-05

2005-06

2006-07

2007-08

2008-09

2009-10

2010-11

2011-12

2012-13

2013-14

0

2

4

6

8

10

12

Vývoj počtu tříd v ZŠ ORP Otrokovice

Poče

t žák

ů

Obrázek 33: Vývoj počtu tříd v základních školách v ORP Otrokovice („obecní“ školy). Zdroj: ÚIV

V průběhu let musely „operativní řešení“ ve formě změny počtu tříd přijmout ve třech z pěti škol. Nejčastěji v ZŠ Tlumačova při oscilaci mezi 9-10 třídami. U menších škol a „malotřídek“ jde o poměrně obvyklou situaci, která má své výhody pro žáky v sociální adaptaci, soužití se staršími/mladšími spolužáky dětmi obecně) apod.

Stránka 44


2001-02

2002-03

2003-04

2004-05

2005-06

2006-07

2007-08

2008-09

2009-10

2010-11

2011-12

2012-13

2013-14

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

Vývoj počtu opakujících žáků v ZŠ ORP Otrokovice

Poče

t žák

ů

Obrázek 34: Vývoj počtu opakujících žáků v základních školách v ORP Otrokovice. Zdroj: ÚIV

„Městskými“ školami myslím celkem pět ZŠ v Otrokovicích a Napajedlech. „Vesnickými“ školami mám na mysli zbylých pět ZŠ v ORP Otrokovice.Tyto údaje jsou jistým vyjádřením „školního neúspěchu“, který samozřejmě má celou řadu různorodých příčin. Ty z grafů mohou být jen těžko patrny. Jistě nelze osočit městské školy, že jsou právě ony zdrojem školního neúspěchu. Na druhé straně však lze vyslovit hypotézu, že větší školy (a jejich jiná atmosféra/kultura) znamenají větší riziko opakování (propadnutí) než malé školy.

Stránka 45


3.8. Výsledky stručného dotazníkového šetřeníV rámci přípravy této zprávy proběhlo i malé dotazníkové šetření mezi školami. Zde jsou stručně prezentovány výstupy z 9 škol.

Žádná ZŠ nemá nějaké specifické/neobvyklé požadavky při zápisu. 6 škol využívá služeb školního psychologa. Úvazek je v jednom případě 0,5, na

3 školách je 1,0. Jedna škola úvazek neuvedla a na jedné škole funguje psycholog v rámci DPP.

Nejčastější počet schůzek s rodiči během školního roku jsou 4 setkání, jedna škola odkazovala i na individuální setkávání (u malých škol reálnější než u velkých), jedna škola reportovala 10 setkání ročně. V osmi případech se počet schůzek s rodiči během školního roku pohybuje mezi 3 až 6.

Adaptační pobyt před nástupem do 1. ročníku neorganizuje žádná ze škol (jedna škola jej plánuje, což může být velmi zajímavý experiment). U škol s 2. stupněm jsou organizovány adaptační pobyty žáků v délce 2 dnů (5x) a 3 dnů (1x).

8 z 9 škol používá specifické přístupy pro práci se zdravotně znevýhodněnými nebo postiženými žáky.

5 z 9 škol používá specifické přístupy pro práci s mimořádně nadanými žáky. Školy mají vesměs k dispozici relevantní výstupy týkající se pilotního šetření

žáků dle bodu A.2.4 Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR (2011-2015).

Pokud jde o informovanost, týkající se opatření, vedoucích ke zkvalitnění výchovy a vzdělávání (pasáž B.1 Dlouhodobého záměru), jsou zástupci škol nejčastěji (7x) informování na úrovni 6 - 8 (na škále 1 = nejsem vůbec informován, 10 = jsem informován naprosto vyčerpávajícím způsobem). Ve dvou případech je reportována informovanost menší.

Pokud jde o spokojenost s naplňováním opatření, vedoucích ke zkvalitnění výchovy a vzdělávání (pasáž B.1 Dlouhodobého záměru), jsou zástupci škol spokojeni méně, a to na úrovni 5 (na škále 1 = nejsem absolutně vůbec spokojen, 10 = jsem spokojen naprosto dokonale). Stalo se tak v pěti případech. Spokojenost s naplňováním opatření je tedy spíše průměrná.

Následuje výčet toho, čím si podle zástupců ZŠ jejich školy odlišují od ostatních škol v rámci ORP Otrokovice

Zaměření na všeobecný rozvoj dítěte Dlouholetá zkušenost s inkluzí Fakultní škola PřF UPOL Výuka jazyků Materiální podmínky Školní poradenské pracoviště Větší samostatnost žáků a ochota pomoci (malotřídní výuka)

Stránka 46


„Rodinné“ prostředí Na všechny žáky je stále vidět (větší pozornost věnované žákům), menší počet

dětí ve třídě Větší samostatnost dětí Individuální přístup k žákům Zamezení šikany v zárodku Pomoc mladším spolužákům ve třídě Vhodné klima Projekt pro rodiče Víkendové akce pro žáky Velikost Matematika dle Hejného Bezpečná škola Férová škola (Ve dvou případech odpověděli zástupci škol „nevím“ nebo „nedovedu

posoudit“)A na závěr je zde výčet navrhovaných námětů, čím mohou dané ZŠ ovlivnit potenciální úspěch či neúspěch svých žáků. Odpovědi jsem rozdělil do několika „skupin“, bez jakéhokoliv pořadí důležitosti. Jsou zde i možné duplicity v námětech. Některé náměty by mohly být uvedeny i ve více skupinách podle úhlu pohledu. Každá škola mohla napsat pět námětů. Je škoda, že dvě školy z devíti, které vrátily dotazník, se této možnosti „zřekly“.Prostředí

Klima ve škole Příjemné pracovní prostředí Bezpečné a přátelské prostředí Bezpečné klima

Pedagogický sbor Zkušenost a vyváženost pedagogického sboru Osobnost učitele Kvalita pedagogických pracovníků Ochota a vůle k přesahu v plnění základních povinností Respektování osobnosti žáka

Komunikace Intenzivnější práce s rodiči Tripartitní schůzky a kvalitní spolupráce s rodiči Spolupráce s rodiči Webový portál pro rodiče i žáky Tripartitní schůzky

Stránka 47


Sledování kvality (evaluace) 4 Evaluační systém pro 1. - 9. ročník Systém evaluačních testů

Technologie Výuka s tablety

Metodika Moderní, nové formy výuky Metody a formy práce Individuální přístup k žákům Kvalitní vzdělávání podle pravidel Motivační metody Individuální přístup Individuální přístup vyučujících

Doplňkové služby Doučování Podpůrná pomoc ŠPP Školní poradenské pracoviště Kvalitní preventivní program Poradenská pomoc Školní psycholog Logopedické chvilky v 1. třídě

Tolik prezentace a stručné komentáře ke grafům a statistice „z minulosti“. Perspektiv, které se mohou otevírat díky disponibilním datům je mnohem a mnohem více. Jsou to však hlavně DATA. Je-li možné dát datům kontext a určení (PROČ), lze data přetavit v INFORMACE. Aplikací těchto znalostí (nejlépe v reálném světě), např. přijatým a realizovaným rozhodnutím (a čelení jeho důsledkům) vznikají ZNALOSTI. A dostatečně konzistentní uplatňování a využívání znalostí, zacelování mezer z neznalosti přináší MOUDROST.Nastal čas zvážit a přetavit zde prezentovaná data a občas hypotetické informace v diskusi, rozhodnutí a znalosti.

4 V rámci projektu "Cesta ke kvalitě" (autoevaluace) jako národního programu MŠMT vyšla celá řada manuálů. Podrobnosti viz http://www.nuov.cz/ae/manualy-evaluacnich-nastroju

Stránka 48

http://www.nuov.cz/ae/manualy-evaluacnich-nastroju


4. Finanční ukazatele škol

Vzhledem k tomu, že výroční zprávy škol dnes (na rozdíl od dříve platných předpisů) nemají jednotnou strukturu a předepsané tabulky, bylo poměrně náročné získat srovnatelná data vypovídající o financování škol zapojených do našeho projektu. Odbor školství totiž nedisponuje potřebnými daty za všechny tyto školy, ale pouze za ty, které zřizuje město Otrokovice. Po prohledání veřejně publikovaných dat byly nakonec ke zpracování tabulek a grafů využity data ze dvou veřejně dostupných zdrojů:

1. Z portálu státní pokladny na adrese http://monitor.statnipokladna.czNa tomto portálu lze poměrně intuitivně nastavit filtry tak, aby bylo možné na záložce konkrétní obce dohledat konkrétní výkazy každé jednotlivé školy, kterou obec zřizuje.

2. Z portálu „zkola“ na adrese http://www.zkola.cz/Na tomto portálu bylo vyhledávání složitější. Vzhledem k zastaralému publikačnímu systému, který z pohledu uživatele není zrovna vstřícný a spolehlivý, jsem po delším pátrání zvolila cestu vyhledávání podle názvu výkazu. Nakonec se přes publikované články podařilo nalézt soubor obsahující data ohledně přímých vzdělávacích nákladů škol v ORP Otrokovice pro rok 2014 s datem snad v této chvíli platné poslední aktualizace. Vyhledávačem nabídnuté soubory totiž neobsahovaly v názvu dokumentu číslo verze ani datum poslední aktualizace.

Ke grafickému zobrazení byly vybrány údaje za rok 2014. Smyslem tohoto malého rozboru nebylo zabývat se vývojem časových řad nákladů a výnosů škol, ale ukázat strukturu hlavních nákladových a výnosových položek a transferů. K tomuto účelu byly školy rozděleny na 2 hlavní skupiny dle odlišnosti ve fungování i financování:

1. Základní školy s mateřskými školami (tzv. malotřídky) – Halenkovice, Pohořelice, Spytihněv a Žlutava

2. Ostatní základní školy

Jednotlivé ukazatele jsou uvedeny v následujících tabulkách a grafech.

Stránka 49

http://www.zkola.cz/

http://monitor.statnipokladna.cz/


4.1. Přehled hlavních nákladových položek škol (ZŠ s MŠ) rok 2014

Obrázek 35: Přehled hlavních nákladových položek škol (ZŚ s MŠ) rok 2014

Stránka 50


4.2. Přehled hlavních výnosových položek škol (ZŠ s MŠ) rok 2014

Obrázek 36: Přehled hlavních výnosových položek škol (ZŠ s MŠ) rok 2014

4.3. Přímé vzdělávací výdaje škol (ZŠ s MŠ) zřizovaných obcemi na rok 2014

Zdroj: http://www.zkola.cz/management/oddelenirozpoctuvprenesene/skolyzrizovaneobcemi/Documents/UZ 33353 - obecní školy.xlsx

Název položky ZŠ+MŠ Halenkovice

ZŠ+MŠ Pohořelice

ZŠ+MŠ Spytihněv

ZŠ+MŠ Žlutava

SUMA 2014 (ZŠ+MŠ)

Platy 7 181 7 394 13 070 2 827 30 472 Ostatní osobní náklady 11 15 13 9 48 Ostatní neinvestiční výdaje přímé 2 713 597 2 849 509 5 102 697 1 070 763 11 736 566 Neinvestiční výdaje celkem 9 906 10 259 18 185 3 907 42 257 Počet zaměstnanců 27 26 47 12 111

Obrázek 37: Přímé vzdělávací výdaje škol (ZŠ s MŠ) zřizovaných obcemi na rok 2014

Stránka 51


4.4. Přehled hlavních nákladových položek škol (ostatní ZŠ) rok 2014

Obrázek 38: Přehled hlavních nákladových položek škol (ostatní ZŠ) rok 2014

Stránka 52


4.5. Přehled hlavních výnosových položek škol (ostatní ZŠ) rok 2014

Obrázek 39: Přehled hlavních výnosových položek škol (ostatní ZŠ) rok 2014

4.6. Přímé vzdělávací výdaje škol (ZŠ ostatní) zřizovaných obcemi na rok 2014

Zdroj: http://www.zkola.cz/management/oddelenirozpoctuvprenesene/skolyzrizovaneobcemi/Documents/UZ 33353 - obecní školy.xlsx

Název položky 1.ZŠ Napajedla 2.ZŠ Napajedla ZŠ Mánesova Otrokovice

ZŠ T.G. Masaryka Otrokovice

ZŠ Trávníky Otrokovice ZŠ Tlumačov SUMA 2014

(ostatní ZŠ)

Platy 3 737 3 178 16 089 12 329 11 521 6 419 53 273 Ostatní osobní náklady 60 0 80 100 60 57 357 Ostatní neinvestiční výdaje přímé 1 440 430 1 191 398 6 324 934 4 877 425 4 523 390 2 483 682 20 841 259 Neinvestiční výdaje celkem 5 237 4 369 22 494 17 306 16 105 8 959 74 471 Počet zaměstnanců 16 13 61 47 44 26 206

Obrázek 40: Přímé vzdělávací výdaje škol (ZŠ ostatní) zřizovaných obcemi na rok 2014

Stránka 53


5. Analýza vzdělávacích potřeb

5.1. Vstupní analýza vzdělávacích potřeb pro „Další vzdělávání pedagogických pracovníků a Individuální vzdělávací plány“ (dále jen DVPP a IVP)

První etapa, tj. vstupní analýza vzdělávacích potřeb, probíhala v průběhu měsíců červen až září 2014. Tato etapa byla zaměřená na zmapování vzdělávacích potřeb pro DVPP a IVP všech 10 základních škol zapojených do projektu OPVK před realizací vzdělávacích akcí pokrytých projektem. Cílem této etapy bylo zjistit skutečný stav vzdělávacích potřeb pro přípravu vzdělávacího programu realizovaného v průběhu projektu OPVK. Předběžné šetření vzdělávacích potřeb škol zapojených do projektu probíhalo formou individuálních schůzek, organizovaných s řediteli a ředitelkami zapojených škol pod vedením mentorky projektu Bc. Alice Kavanové. Za účasti věcných manažerek, Zdeny Drexlerové a Ing. Ladislavy Brožové byly zjišťovány a zaznamenány požadavky na preferovaná témata.Na základě zjištěného výsledku vzdělávacích potřeb provedla mentorka projektu Bc. Alice Kavanová předběžný průzkum trhu v oblasti školami požadovaného akreditovaného vzdělávání.Finálním výstupem této etapy byl návrh katalogu vzdělávacích potřeb. Z tohoto katalogu si následně školy vybíraly konkrétní vzdělávací akce, na základě kterých byl sestaven vzdělávací program celého projektu.Přehled položek katalogu je uveden v následující kapitole.

Stránka 54


5.2. Katalog vzdělávacích potřeb - vstupníTéma Lektor

Řešení drogové problematiky a testování drog v pedagogické praxi JUDr. Jana Mahdalíčková, Ph.D.Ochrana osobních údajů

Právní aspekty pedagogické praxe

Rizikové chování a kriminalita mládeže

Školní řád

Trestní odpovědnost pedagogů a žáků v praxi

Práce s nadaným a talentovaným žákem PhDr. Jaroslava ChudobováAspergův syndrom

Psychologické poradenství PhDr. Mgr. Ivana MaráškováKariérní poradenství

Program rozvoje osobnosti – Feuersteinovo instrumentální obohacování, supervize a vzdělávání

Rodinné a výchovné poradenství, osobnostní rozvoj, trénink mozku s využitím různých přístupů

Kontaktní osoba pro Hejného metodu-výuka matematiky a rozvoj osobnosti dítěte Magdaléna Hromková

Finanční gramotnost Ing. Šárka Vránová, Ph.D.

Manažerské dovednosti (vedení týmu, komunikační dovednosti, pracovní etiky a dynamiky kolektivu) Mgr. Jiří Halda

Metodika (kompetence rodičů a pedagogů, vývoj procesů učení, dynamiky třídy, práce s rozvíjením talentů – jednotlivců a tříd a připravenost na nástup do prvního ročníku)

Individuální výchovný plán – princip, výhody a možná rizika (oblast problematického chování) PhDr. David Čáp

Komunikace s rodiči – jak se vyhnout zbytečným nedorozuměním a přitom sdělit důležité

Možnosti diagnostiky vztahů ve třídě – interaktivní techniky a pozorování

Pravidla ve třídě a jak s nimi pracovat – zbytečné plakáty nebo partnerský dialog?

Servisní organizace – komu, kdy a v jakých situacích volat (školská poradenská zařízení a další instituce), abychom nevolali zbytečně

Stres, zátěž a syndrom vyhoření MUDr. PhDr. Miroslav OrelÚzkostné poruchy a deprese

Poruchy chování, poruchy osobnosti a poruchy autistického spektra

Psychotické poruchy a poruchy příjmu potravy

„Náš Otík je jiný“ (nadaný žák, jeho projevy a potřebná identifikace a vzdělávání nadaných žáků, individuální vzdělávací plán)

PhDr. Alexandra Baladová

„Přečti to ještě jednou a pořádně“ (žáci se specifickými poruchami učení, jejich projevy a potřeby, Individuální přístup k žákům s SPU, Individuální vzdělávací plán)

Práce se sympatickými a nesympatickými žáky Mgr. Karel Opravil

Vedení třídních schůzek

Obtížné rozhovory

Třída je můj tým

Sociálně psychologické hry (vhodná náplň pro třídnické hodiny) Mgr. Irena Grodová

Jak poznám školní klima své třídy? (Jak zjistím co se děje v mé třídě? Možnosti pedagogické diagnostiky skupiny)

Jak řešit šikanu ve školském prostředí (základní postupy minimalizace šikany, tvorba bezpečných pravidel, legislativní opora

Etika a etiketa ve školství PaedDr. Věra Facová

Motivace žáka, motivace učitele

Stres a zátěžové situace ve školství

Jednání s rodiči

Klima třídy, klima školy

Obrázek 41: Katalog vzdělávacích potřeb - vstupní

Stránka 55


Realizace vzdělávání šitého na míru pro zjištěné vzdělávací potřeby DVPP i IVP bylo odstartováno v měsíci říjnu 2014. Vzdělávání probíhá po celou dobu projektu. Poslední vzdělávací akce proběhnou v měsíci červnu.

5.3. Následná analýza vzdělávacích potřeb Druhá etapa analýzy vzdělávacích potřeb probíhala v průběhu měsíce dubna 2015. Cílem této etapy analýzy bylo zjistit, zdali a jak došlo k posunu vzdělávacích potřeb pro DVPP a IVP po absolvování zhruba 80% z plánovaných akcí. Celkem je naplánováno 52 vzdělávacích akcí organizovaných v rámci projektu. Z toho je připraveno pro vedoucí pracovníky 10 jednodenních a 2 dvoudenní vzdělávací a dále 40 vzdělávacích akcí v jednotlivých školách. Z plánovaných vzdělávacích akcí pro vedoucí pracovníky proběhlo do 31. 3. 2015 celkem 7 jednodenních akcí a 1 dvoudenní akce. Z plánovaných 40 vzdělávacích akcí v jednotlivých školách proběhlo do 31. 3. 2015 celkem 35 akcí.V případě, že s vzdělávacími akcemi pořádanými v rámci projektu OPVK pro vedoucí pracovníky byly ředitelé spokojeni s tématy i výkonem lektorů, zajistili si rozšíření kurzu pro celou sborovnu svých škol individuálně v rámci svých kompetencí a rozpočtů přidělených z projektu. V rámci podpory efektivity se malé školy domluvily na sdílení těchto vzdělávacích akcí a organizovaly je společně pro více škol najednou. Následná analýza byla zpracována na datech vytěžených z dotazníkového šetření zaměřeného na všechny dotčené ředitele, mentory, individuální konzultanty a vedoucí ŠPP. Celkově bylo vyplněno 119 dotazníků ze 119 vydaných. Návratnost dotazníkového šetření byla 100%.Přehled položek katalogu vzdělávacích potřeb je uveden v následující kapitole.

Stránka 56


5.4. Katalog vzdělávacích potřeb - VýstupníZpracováním výstupů dotazníkového šetření jsme získali katalog zahrnující 13 základních oblastí vzdělávacích potřeb a k nim specifikovaných konkrétních témat vzdělávání.

Oblast TémaMetody nápravy řeči – logopedie

Nápravy řečových vad

Metody podporující správnou komunikaci s rodiči

Efektivní komunikace, Motivační rozhovor

Eliminace konfliktů mezi učitelem a rodiči, komunikace nespolupracujícím rodičem

Forma komunikace s rodiči, princip, jak vést rozhovor, jak předejít konfliktům s nimi

Jak dobře komunikovat s rodiči

Jak komunikovat s problémovými rodiči

Jak komunikovat s rodiči k oboustranné spokojenosti (škola x rodina)

Jak komunikovat s rodiči, aby výsledkem byla pomoc žákovi

Jak komunikovat s rodiči, kteří nemají zájem

Jak předejít konfliktům s rodiči, problematická komunikace

Jak přimět rodiče ke spolupráci; Chování a vystupování při jednání s rodiči – konkrétní situace – třídní schůzka, mimořádná schůzka, schůzka s rodiči prvňáčků….

Jak rodiče úspěšně zapojit do školní práce s dětmi. Jak s rodiči komunikovat na třídních schůzkách.

Jak sdělovat nepříjemné informace. Jak komunikovat s rodiči, kteří komunikaci odmítají

Jak správně komunikovat s rodiči

Jak správně komunikovat s rodiči. Jak eliminovat negativní atmosféru mezi rodiči a vyučujícím

Jak správně nastavit vztah rodič-žák

Jak zvládat problémového rodiče

Jednání s agresivními rodiči

Jednání s rodiči, kteří nechodí na třídní schůzky, neinformují se o prospěchu a chování svého dítěte

Komunikace při řešení problémů

Komunikace s agresivními rodiči, asertivita

Komunikace s problémovými rodiči

Komunikace s rodiči žáků ohrožených neúspěchem.

Komunikace s rodiči žáků ohrožených sociálním vyloučením

Metody asertivního nácviku

Metody práce s dětmi ve střídavé péči

Nabídka konkrétních vět, které lze použít při komunikaci s rodiči (jako třeba v knize Respektovat a být respektován)

Návody

Obtížné rozhovory s rodiči

Osobnost učitele, sebedůvěra

Otevřené vyučování

Práce s agresivním rodičem

Práce s nemotivovaným rodičem

Stránka 57


Problémové rozhovory – např. agresívní rodič, rodič věčný stěžovatel

Rozhovor s rodiči; Vedení třídní schůzky

Řešení konfliktních situací

Řešení konkrétních, situačních problémů

Řešení problémových situací

Řešení problémových situací s rodiči

Specifikovat a zlepšovat vztahy a spolupráci s rodiči doučujících žáků

Spolupráce s impulzivním a nekritickým rodičem, vedení třídních schůzek

Vedení rozhovoru, vedení třídních schůzek; Sdělování neúspěchu žáka, žačky jejich rodičům; Jak vést dialog s impulzivním rodičem

Vedení rozhovoru; Vedení třídních schůzek; Jak rodiči sdělovat školní neúspěch jeho dcery/syna; Jak komunikovat s impulsivním rodičem

Vedení třídní schůzky

vedení třídních schůzek

Vedení třídních schůzek, Stanovení pravidel

Vedení třídních schůzek. Jak vést rozhovor s rodiči – problémový, hyperprotektivní rodičMetody podporující zavádění ICT ve výuce

Jak držet krok s moderní dobou? A zároveň omezit elektroniku ve škole a naučit děti mluvit

Jak omezit elektroniku ve škole

Jak prakticky použít jeden tablet při výuce 25 dětí?

Jak využít 1 iPad ve výuce s 22 žáky

Jak využít iPad ve výuce pro 23 dětí

Je potřeba ICT ve výuce? ICT x osobní kontakt s dětmi. Umíme spolu mluvit z očí do očí?

Metody práce s tabletem. Výukový software

Nejnovější trendy v ICT při výuce

Omezení ICT ve výuce

Práce s 1 tabletem ve třídě s 26 dětmi. Méně techniky ve výuce je někdy více

Práce s tabletem s jedincem i skupinou žáků

Praktické ukázky

Praktické využití iPadu při doučování

Praktické využívání iPadu

Užívání tabletů ve vyučovacím procesu

Vytváření interaktivních prezentací

Využití tabletů při práci s celou třídou

Využití audionahrávek pro relaxaci

Využití interaktivní tabule ve výuce se zapojením všech žáků

Využití tabletů ve vyuč. hodinách

Využívání tabletů při výuce žákyMetody pro práci se třídou

Vedení třídnických hodin. Komunitní kruh

Metody výuky a práce s žáky ohroženými sociálním vyloučením

Intenzivní týmová spolupráce s rodiči žáků, charitou, OSPOD, SVP, Policií ČR, výchovným poradcem, preventistou

Intenzivní týmová spolupráce s rodinami sociálně vyloučených žáků, s policií, OSPOD

Jak co nejlépe napomáhat efektivnější socializaci žáků

Jak komunikovat se sociálně slabou rodinou při potížích

Stránka 58


Jak postupovat při zařazení takového žáka do třídního kolektivu a jak získat finanční prostředky.

Jak spolupracovat s OSPODem, s policií ČR.; Diagnostika sociálně slabé rodiny

Metody výuky a práce s žáky ohroženými sociálním znevýhodněním

Metody, které povedou ke zlepšení postavení žáka v rámci třídy

Pomoc dětem ohroženým trvalým nedostatkem rodičovské péče

Práce s nespolupracujícími rodiči i žáky (většinou se týká sociálně slabších rodin)

Práce se třídou (problémovou, multikulturní)

Praktické rady do praxe

Přístup k dětem se sociálně slabých rodin

Rozvoj komunikačních dovedností

Rozvoj komunikačních dovedností u dětí

Rozvoj komunikačních schopností

Sebedůvěra, sebeúcta

Seminář zaměřený na práci s kolektivem a žáky ohroženými sociálním vyloučením

Sociální problémy dnešní doby

Spolupráce s OSPOD – vymezení kompetencí

Spolupráce školy a OSPO daného města, kompetence. Organizace pracující s těmito rodinami.

Týmová spolupráce s ohroženou rodinou; Sociálně slabá rodina

Týmová spolupráce s rodinou; Spolupráce s OSPOD

Začlenění problematických žáků do třídního kolektivu

Začlenění nově příchozích dětí do kolektivu „nové“ třídy; Práce se třídou – vytváření pozitivního třídního klima; Psychosociální hry

Začlenění sociálně slabých žáků do kolektivu

Žáci ze slabších rodin a žáci, kteří se odlišují od většinyMetody výuky a práce s žáky ohroženými školním neúspěchem

Děti předčasně zaškolené, nezralé

Grafomotorika

Jak připravovat v rámci časových možností normálního učitele hodiny v rámci týdne

Jak zvýšit motivaci žáků ohrožených školním neúspěchem

Konkrétní metody a postupy při práci s dyslektickým a dysortografickým žákem (ne teorie), praktická cvičení

Metody práce

Metody ve výuce čtení – Jak žáky motivovat pro četbu.; Didaktické a aktivizující hry a činnosti do výuky matematiky.

Metody výuky a práce s žáky ohroženými školním neúspěchem

Neúspěšný žák pohledem žáků a učitelů, řešení školního neúspěchu

Pedagogická diagnostika žáka; Práce se žáky ohrož. škol. neúsp. v rámci celé třídy

Pedagogická diagnostika; Formy a metody efektivního doučování – optimální délka, denní doba, činnosti – aplikování ve škole

Pedagogická diagnostika; práce s psychologem

Pedagogická diagnostika; Spolupráce s psychologem

Pedagogická diagnostika; Spolupráce s PPP a psychology

Pomoc žákům přes grafomotorická cvičení

Používat dle pedagogické diagnostiky, spolupráce s psychology

Stránka 59


Práce s poruchou pozornosti, metody odbourání přebytečné energie v rámci vyučování

Práce s žákem formou hry a komunikace, využití školních pomůcek v práci s kolektivem

Práce s žáky s hraničním intelektem

Praktické a efektivní metody výuky českého jazyka u slabých žáků

Praktické ukázky

Předčasně zaškolené děti

Rodiny se střídavou péčí a vliv této situace na dítě a jeho přípravu do školy

Rozdíly mezi žáky s SPU a žáky nenadanými

Řešení příčin školního neúspěchu

Stanovení zevrubné pedagogické diagnostikyMetody výuky a práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)

Dyslexie

Dyslexie, dysortografie, logopedie

Efektivní učení žáka se SVP

Interakce ve výuce

Jak pracovat s dětmi s poruchami sluchu – s naslouchadly; Dyslexie, dysortografie; Grafomotorika a rozvoj fonematického sluchu; Metody práce s žáky s ADHD

Jak vypracovat a začlenit tyto metody do ŠVP

Konkrétně o práci s dětmi s SPU – př. Dyslexie a reedukace; dysortografie a reedukace,…

Konkrétní metody pro práci s žáky se speciálně vzdělávacími potřebami

Metody práce s těmito dětmi

Metody práce s žáky se SVP

Metody týkající se všech – pedií a všech dys-

Metody výuky a práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)

Metody výuky a práce s žáky s SPU

Metody výuky a práce s žáky se SVP – dyslexie, dysortografie, dyskalkulie

Možná podpůrná opatření pro jednotlivé předměty

Podpora žáků s dyslexií ve výuce jazyků

Práce s dyslektiky

Práce s dysortografickým a dyslektickým žákem

Praktickou i teoretickou část

Reedukační metody dyskalkulie

Seznámení ostatních učitelů - nejazykářů

Speciální cvičení na posilování koncentrace pozornosti

Speciální pedagogika, zevrubně všechny pedie

Spolupráce se SPC

Spolupráce se SPC, spec. pedagogy, lékaři

Spolupráce se speciálně pedagogickými centry

Spolupráce se speciálně pedagogickými centry, s jinými speciálními školami

Stanovení pedagogické diagnostiky a spolupráce s pedagogicko-psychologickým centrem

Techniky čtení dyslektiků, Hodnocení žáků se SVP.

Tvořivá angličtina (atraktivní metody jak hravou formou procvičovat angličtinu, tvorba projektů … apod.)

Úlevy pro dyslektiky – ano či ne?

Stránka 60


Vývojové poruchy chování a učení, vady řeči

Začlenění práce s žákem se SVP do běžných hodinMetody výuky a práce s žáky s individuálním vzdělávacím plánem (IVP, tj. nadaní žáci – speciální kurzy, vědecké kroužky, individuální jazykové vzdělávání s rodilými mluvčími apod.)

Angličtina s rodilým mluvčím

Individuální jazykové vzdělávání s rodilými mluvčími

IVP pro nadané žáky

Jak efektivně pracovat s žáky s IVP

Jak pracovat s nadaným žákem, formy a metody práce, individuální přístup, rozšíření učiva….

Jak pracovat s nadanými žáky

Jak prakticky IVP co nejlépe uplatnit v zájmu dítěte i školy

Jak sestavit hodinu rychle a účelně

Metodika pro práci s nadanými žáky (v jednotlivých oblastech – rozvoj nadání)

Metody práce s nadanými žáky

Nadaní žáci

Netradiční výukové metody anglického jazyka ve spojení s hudbou (různé způsoby využití písní v hodinách AJ, audiovizuální pomůcky, využití DVD, poslech a následná komunikace …)

Práce s autisty

Práce s autisty a nadaným žákem

Práce s nadaným žákem

Rozvoj nadaných žáků v rámci inkluze

Stanovení pedagogické diagnostiky

Tvorba IVP

Tvorba IVP a jeho naplňování. Práce s nadanými žáky – diagnostika a konkrétní metody práce

Tvorba IVP(obecně)

Tvorba plánu IVP

Vytvoření IVP – pro žáky nadané i MR

Vytvoření IVP; Individuální práce s nadaným žákem mimo vyučování – formy, metody, jak rozvíjet, podporovat….

Metody výuky a práce zaměřená na prevenci a řešení šikany

Agresivní žák ve škole

Důvody vzniku šikany a její diagnostika

Jak postupovat, když dítě ve škole šikanují, jak s ním hovořit, aby se nebálo se svěřit

Jak poznám šikanu a jak ji řešit, jak postupovat

Jak pracovat s agresory?

Jak pracovat se žáky (např. v rámci třídnických hodin), abychom předcházeli šikaně

Jak rozlišit co už je šikana a jak jí přecházet

Jak rozpoznat šikanu a konkrétní metody práce k nastolení dobrých vztahů ve třídě

Konkrétní metody řešení šikany

Metody prevence a práce po odhalení šikany

Metody výuky zaměřené na prevenci šikany

Nápady na hry, vhodné texy…do třídy, které v této oblasti mohou pozitivně ovlivnit klima třídy

Následná práce ve skupině po odhalení šikany

Práce s agresorem

Práce s problémovým kolektivem

Stránka 61


Práce se třídou – preventivní, intervenční programy

Prevence 1. stupně

Prevence a řešení šikany

Prevence stresu – dětí, učitelů; Řešení konfliktů, šarvátek mezi dětmi

Problematika kyberšikany

První pomoc při odhalení šikany

Rozpoznání šikany a konkrétní metody jejího řešení

Řešení agresivity a šikany

Sebedůvěra, třídní kolektiv a jeho principy

Sociometrie třídy, metody práce s konfliktní třídou

Spolupráce v řešení vztahu žák, učitel, rodič

Šikana 1. stupně

Šikana a kyberšikana

Šikana na prvním stupni, rasismus

Škola absolvovala kurz MIŠ; Práce s problémovou třídou. Sociometrie třídy

Vzdělávání proběhlo - MIŠ

Vztahy ve třídě, léčba třídního kolektivu

Zaměření na různé formy kyberšikany

Zásobník aktivit pro předcházení šikany. Návod jak šikanu řešit, jak správně postupovat

Zdravé vztahy ve třídě, adaptační kurzy

Způsoby odhalování a řešení šikanyMetody výuky zaměřené na eliminaci výukového stereotypu

Inovativní výukové metody

Jak eliminovat výukový stereotyp

Jak nastavit zrcadlo učiteli

Metody práce v hodině

Metody výuky na eliminaci výukového stereotypu u žáků na II. stupni ZŠ

Metody výuky zaměřené na eliminaci výukového stereotypu

Moderní vyučovací metody

Moderní, netradiční vyučovací metody

Muzikoterapie, dramaterapie. A další terapie

Náměty a inovace do výuky

Netradiční metody a formy práce; Pohybové a relaxační chvilky

Netradiční metody ve výuce – muzikoterapie, arteterapie

Netradiční vyučovací metody; Muzikoterapie; Dramaterapie

Nové metody

Nové metody a formy výuky. Netradiční výuka. Projektové dny. Muzikoterapie, arteterapie ve škole

Nové metody ve Vv, Pv , trénink čtenářských dovedností

Nové způsoby výuky (ukázky)

Pohled žáků na nudu

Používání nových metod

Prevence syndromu vyhoření

Projektové dny, arteterapie, muzikoterapie

Stránka 62


Trénink čtenářských dovedností

Uvítala bych přehled metod dle různých učebních stylů dětí

Výuka zeměpisu ČR

Zábavné metody práce

Zajímavé a nové techniky ve Vv a PvMetody výuky zaměřené na zvládání rozmanitosti žáků ve třídě

ADHD; Hraniční žáci

Děti s ADHD v kolektivu

Děti s nedostatečnou znalostí češtiny

Hraniční děti. ADHD.

Hravá matematika pro žáky na 1. stupni ZŠ

Integrace v praxi

Jak diferencovat práci a mít časový prostor pro všechny žáky

Jak organizovat výuku v takové třídě. Jak využít šikovné žáky ve výuce a pomoci tak těm slabším

Jak pracovat s výrazně heterogenní skupinou

Jak pracovat se třídou, kde jsou současně děti znevýhodněné i tzv. normální. Jak zvládnout děti s poruchou chování a pozornosti v rámci početné třídy

Jak řešit problémy v chování

Jak učit různě nadané žáky

Jak vytvářet příležitosti pro vzdělávání všech žáků

Jak zvládat konflikty ve třídě

Konkrétní a praktické náměty do výuky, hry

Konkrétní metody, popř. hry, které povedou k pochopení žáků, že každý je odlišný, nápady, jak prakticky vést výuku s ohledem na odlišnosti žáků

Metody a formy individuálního přístupu, především v souvislosti s výukou žáků s nižší úrovní intelektu („hraniční děti“, kterým by se lépe dařilo ve speciální škole); Metody práce ve třídě s velkými rozdíly v pracovním tempu dětí; Metody práce ve třídě s vysokým počtem žáků vyžadujících individuální přístup (čtvrtina třídy potíže typu – ADHD, dysortografie, dyslexie, naslouchadlo, výbušné chování, nízká úroveň rozumových schopností - zdravotní znevýhodnění)

Metody diferencované výuky ve třídě

Metody práce s výrazně heterogenní třídou

Metody práce se žáky různé úrovně znalostí a dovedností ve výuce.

Motivace žáků 9. ročníku ve 2. pololetí

Multikulturní třída, třída s dětmi z různých sociálních vrstev a děti z různými intelektovými předpoklady

Nadaní žáci – velmi slabí žáci v jedné běžné třídě

Nároky učitele ve třídě s rozmanitými žáky

Podpora rozmanitosti žáků v prostředí běžné třídy; Vytváření příležitostí pro vzdělávání všech dětí na 1. St.Práce s diferencovanou třídou

Práce s nadanými žáky, průměrnými a slabými

Práce s žáky s diagnostikou ADHD, jak řešit problémy v chování

Práce s žáky v diferencované třídě

Práce ve skupinách s různou úrovní znalostí

Práce ve skupině, kde jsou běžní žáci i žáci s různým druhem zdravotního znevýhodnění

Praktické příklady zvládání rozmanitosti žáků, jejich rozdílné studijní úrovně

Praktické rady do praxe

Stránka 63


Praktické rady, jak může učitel sám zvládat současně všechny žáky se všemi specifickými potřebami ve vyučování

Psychologická diagnostika. Vytyčit a pak dodržovat normy a pravidla

Různé úrovně intelektu, sociální úrovně, etnika

Techniky výuky respektující dynamiku kolektivu

Udržení kvalitního třídního klimatu v rozmanité třídě

Žáci ADHD, hraniční žáci, MR, úzkostné děti. Práce s dětmi s romským etnikem

Žáci ADHD, nadaní žáci, hraniční žáci

Žáci s ADHD, hraniční žáci, nadaníPříprava na vyučování – přechod od společné práce s rodičem po samostatnou přípravuSeminář směřující k rodičům od MŠ až po ZŠ – výchova dítěte, stanovení pravidel, pravidelnost a“ mantinely“

Stránka 64


5.5. Grafické výstupy následné analýzy vzdělávacích potřeb

5.5.1. Přehled vzdělávacích potřeb pro celé ORP Otrokovice

Obrázek 42: Přehled vzdělávacích potřeb pro celé ORP Otrokovice

Stránka 65


5.5.2. Přehled vzdělávacích potřeb individuálních konzultantů

Obrázek 43: Přehled vzdělávacích potřeb individuálních konzultantů

Stránka 66


5.5.3. Přehled vzdělávacích potřeb mentorů

Obrázek 44: Přehled vzdělávacích potřeb mentorů

Stránka 67


5.5.4. Přehled vzdělávacích potřeb ředitelů

Obrázek 45: Přehled vzdělávacích potřeb ředitelů

Stránka 68


5.5.5. Přehled vzdělávacích potřeb vedoucích ŠPP

Obrázek 46w: Přehled vzdělávacích potřeb vedoucích ŠPP

Stránka 69


5.6. Dotazníkové šetření k internacionalizaci vzděláváníV rámci kulatých stolů proběhlo malé dotazníkové šetření zaměřené na rozvoje kvality a internacionalizace vzdělávání.Z 9 oslovených účastníků bylo vráceno 7 vyplněných dotazníků.Na dotaz: „Jaké má vaše škola potřeby, pokud jde o rozvoj kvality a internacionalizace?“ získaly kladné hodnocení tyto odpovědi:

Zvýšení kompetencí managementu 2xZvýšení kompetencí pedagogických pracovníků 3xZavedení nových vyučovacích metod nebo nástrojů 4xZvýšení jazykových kompetencí 6x

Na dotaz: „Bude vaše škola používat v rámci projektu eTwinnig?“ byly kladné odpovědi pouze u 3 ze 7 vyplněných dotazníků.

Stránka 70


6. Strategie rozvoje IT

6.1. Obsah a určení dokumentuTato část dokumentu se zabývá řízením informačních technologií ve školách a školských zařízeních v ORP Otrokovice a je podkladem k dalším jednáním ředitelů škol a školských zařízení v ORP Otrokovice.

6.2. Rekapitulace současného stavu

6.2.1. VstupyPro posouzení současného stavu byly využity následující podklady:

Dotazníky a strukturované pohovory vedené v II. čtvrtletí 2014 Bc. Martinem Maňáskem

Dotazníky a strukturované pohovory vedené ve IV. čtvrtletí a lednu 2015 p. Davidem Pavlištíkem

ICT plány vybraných škol Zpráva o stavu a provozu ITC služeb v MŠ Otrokovice

6.2.2. Zahrnutá školská zařízení ZŠ Mánesova Otrokovice ZŠ T. G. Masaryka Otrokovice ZŠ Trávníky Otrokovice DDM Sluníčko (pouze dotazníkové šetření Bc. Maňáska) MŠ Otrokovice (pouze dotazníkové šetření Bc. Maňáska a dokument Zpráva o

stavu ICT služeb…) ZŠ Napajedla ZŠ Napajedla ZŠ Spytihněv ZŠ Pohořelice ZŠ Halenkovice ZŠ Žlutava ZŠ Tlumačov

Stránka 71


6.2.3. Metodika posuzování současného stavu

6.2.3.1. Specifické prostředíPřed jakoukoli diskuzí o současném stavu případně plánech na změnu využití a řízení IT ve školských zařízeních je zapotřebí vzít v úvahu specifika prostředí, ve kterém školská zařízení pracují. Autor tohoto dokumentu se v žádném jiném prostředí (průmysl, zdravotnictví, státní nebo místní správa) nesetkal s tak zásadním rozporem mezi objektivními (velmi omezenými) možnostmi a zdroji školských zařízení a dosaženou (vzhledem k možnostem vysokou) úrovní. Právě tuto skutečnost, že provoz a rozvoj IT ve školských zařízeních je možný pouze díky mimořádnému nasazení pracovníků těchto škol, je zapotřebí brát v potaz při jakémkoli hodnocení.

6.2.3.2. Popis metodikyPosuzování aktuálního stavu nebylo založeno na srovnávání počtu počítačů, jejich stáří nebo technických parametrů ale naopak se zaměřovalo na smysl, přínosy, limity a rizika využití informačních technologií. Základem pro posuzování byl zvolen 4 vrstvý model řízení informačních technologií:

6.2.3.3. Cíle a řízeníNejprve je zapotřebí ujasnit si, co má být cílem provozovaných technologií. Současné technologie nabízejí nepřeberné možností využití a každá organizace si musí stanovit své cíle: Co chceme prostřednictvím technologií dosáhnout, v čem nám mají technologie pomoci a co už je naopak mimo náš záměr.Pokud jsou vydefinovány cíle využití IT, je zapotřebí nadefinovat pravidla (prováděcí předpisy, jak budeme technologie využívat).Posuzovány byly tyto oblasti:

Strategie IT (ICT plán) Směrnice - správa uživatelských účtů Směrnice - zálohování Směrnice – bezpečnost

Stránka 72


6.2.3.4. SlužbyMá-li zařízení nadefinovány cíle, je zapotřebí rozhodnout, které IT služby bude pro dosažení nadefinovaných cílů zařízení potřebovat. Službami jsou myšleny nástroje – co vše budeme muset v zařízení provozovat a s jakými parametry. V prostředí školských posuzovaných škol byl zvolen tento vzorek služeb:

Informační systém školy (Bakalář, Škola On-line, dm Systém) Služby pro rodiče Služby pro zaměstnance Služby pro žáky

6.2.3.5. ProvozZ nadefinovaných služeb vyplývají požadavky na zajištění provozu – co vše musí zařízení zajistit, aby definované služby fungovaly? Pro potřeby posouzení aktuálního stavu byl vybrán tento vzorek provozních kritérií:

Způsob zajištění správy serverů Způsob zajištění správy sítě Způsob zajištění správy firewallu Odpovědnost za správu koncových PC Kde je provozován školní web Kdo web spravuje Zda a jak je využíván vlastní Mailsever

6.2.3.6. Provozní evidenceK zajištění provozu jsou nezbytné aktuální provozní evidence. Vybrán byl následující vzorek evidencí:

Topologie sítě Evidence zařízení Evidence datových aktiv

6.2.4. Shrnutí výsledků dotazníkového šetření a pohovorůPři dotazníkovém šetření i při rozhovorech na jednotlivých školách zřetelně vynikla nehomogenita posuzované skupiny. Školy, jejichž zřizovatelem je město Otrokovice, jsou jak z pohledu vybavenosti technikou, tak z pohledu řízení informačních technologií výrazně dále, než ostatní školská zařízení. Z tohoto důvodu budou v některých oblastech hodnoceny tyto dvě skupiny zvlášť.

Stránka 73


6.2.4.1. Cíle a řízení IT Strategie (ICT Plán)

Školy mimo základních škol OtrokoviceVětšina zařízení ICT plán nemá, nebo je zpracován na formální úrovni a není to dokument, podle kterého by byl řízen provoz a rozvoj IT. Rozvoj IT je řízen na úrovni plánu investic (=jsou plánovány investice do techniky) a rozpočtu na opravy (=je plánována částka na opravy a obnovu). Směřování IT k nějakému cíli je na základě neformalizované domluvy o prioritách mezi ředitelem a IT metodikem.

ZŠ OtrokoviceMají zpracován ICT plán, který plní podstatné kritérium – shrnuje záměry školy.

Společné pro všechna školská zařízeníZásadním problémem je, že veškeré úvahy o směřování IT ve škole (ať už mají formu ICT plánu nebo ne) vycházejí prakticky výhradně zevnitř školy - z nápadů či námětů vzniklých ve škole. Ze strany zřizovatele školských zařízení v současné době neexistuje jasné zadání, jaké IT služby by měly školy poskytovat. Absence tohoto zadání pak vede k vytváření izolovaných řešení (každá škola si řeší své vlastní zadání) s minimální možností společného postupu (a případně sdílení nákladů). Zároveň také dochází k (v dobré víře vznikajícím) extrémním řešením – a to jak extrémně progresivním tak extrémně konzervativním.

Směrnice a řídící dokumentace Společné pro všechna školská zařízeníJediným řídícím dokumentem pro oblast informačních technologií jsou různé druhy provozních řádů PC učeben nebo provozního řádu sítě. Tyto dokumenty jsou samozřejmě velmi důležitým základním kamenem řídící dokumentace, nicméně popis procesů souvisejících se správou uživatelů, nákupem IT techniky, zálohováním nebo bezpečností neexistuje.

Stránka 74


6.2.4.2. Služby Informační systém

Ve školách ORP Otrokovice jsou využívány tři systémy: Škola On-line, Bakalář a dm Systém. Tato nejednotnost není v principu špatně, nicméně vede k výsledku, že škola poskytované služby přizpůsobuje možnostem systému (místo aby vybírala systém podle požadavků na služby).

Služby pro rodiče/zřizovatele Spektrum služeb poskytovaných rodičům je velmi široké a dané používaným IS (viz výše). Nejčastější typy služeb:

Komunikace s učitelem prostřednictvím e-mailu Průběžná klasifikace v informačním systému Elektronická žákovská knížka Informace o probraném učivu při absenci

V ORP Otrokovice jsou školy, které z výše uvedených služeb neposkytují ani jednu.

Služby pro zaměstnance u naprosté většiny školských zařízení jsou využívány tyto služby:

Komunikace se zaměstnanci e-mailem. Většina škol v ORP Otrokovice používá zaměstnanecké maily na vlastní doméně, 3 školy předpokládají soukromé maily zaměstnanců mimo správu školy (např. gmail nebo seznam), dvě školy vůbec nepoužívají komunikaci s učiteli e-mailem. Žádná ze škol ORP Otrokovice nemá definována základní provozní pravidla (parametry) této služby. Zejména:

o Jaké typy komunikace vedení/zaměstnanec budou vedeny mailemI když to nevypadá jako důležité, tak bez jasné domluvy (úkoly z porad budete mít v mailu, nebo pokyny k suplování budete mít v mailu, atd.) je velké riziko ztráty informace (například pozdní čtení mailů, nepochopení, že úkol patří dané osobě atd.)

o Jak často musí být zaměstnanec k zastižení na mailuo Je zaměstnanec povinen používat funkci „mimo kancelář“? Při jaké

příležitosti? (Nemoc? Jednodenní nepřítomnost?) Přístup k e-mailu z domova

ZŠ Otrokovice - zaměstnanci mají přístup k emailu z domovaZŠ mimo Otrokovice - s výjimkou 2. ZŠ Napajedla žádná ze škol nevyužívá přístup ke školnímu mailu z domova

Prostor pro uživatelská data

Stránka 75


Prakticky všechny školy (s výjimkou ZŠ Spytihněv) využívají nějakou formu fileserveru (síťového ukládání dat), přičemž účel i technické řešení se liší. Na sdílených úložištích jsou umístěny:

o Sdílené instalace výukových programů (prakticky všechny školy)o Výukové materiály (DUMy) (prakticky všechny školy)o Sdílená data, příklady atd. (pouze ZŠ Otrokovice, ZŠ Tlumačov, 1. i 2. ZŠ

Napajedla, ZŠ Halenkovice)o Uživatelské adresáře (1. i 2. ZŠ Napajedla, ZŠ Otrokovice a ZŠ

Tlumačov)Menší školy vůbec otázku uživatelských adresářů neřeší a učitelé přenášejí data na soukromých flash-discích.

Ani jedna ze škol nemá definována pravidla pro zálohování/obnovu těchto dat (tedy jasnou specifikaci: Data aaa jsou zálohována denně, data bbb měsíčně a data ccc nejsou zálohována vůbec).

Služby pro žáky o školní maily

Službu školního e-mailu nabízejí školy v těchto variantách: vůbec maily žáků neřeší (malé školy) zřizují e-maily žákům druhého stupně zřizují e-maily žákům od 3. třídy

o Přístup žáků ke školní Wi-Fi ze soukromých zařízení (tablety, telefony)Tuto službu zvažují některé ze škol (ZŠ Mánesova, 2. ZŠ Napajedla), nejsou zcela dořešeny bezpečnostní a kapacitní otázky (nicméně technické řešení existuje). Klíčové tak nejsou odpovědi na otázky technického charakteru (jestli to jde a jak) ale spíše otázka zda a proč tuto službu poskytovat.

Stránka 76


6.2.4.3. Provoz Zajištění správy serverů, správy sítě a správa firewallu

Školy, které provozují vlastní servery, nakupují služby správy serverů a sítě od externích dodavatelů. V regionu ORP Otrokovice tyto služby zajišťují společnosti TC servis, TAKT Zlín, ACS Zlín, AVONET a dále několik OSVČ. Prakticky každý z dodavatelů má vybudovány silné osobní vazby, školy předávají dodavateli výrazné kompetence (pracovníci dodavatele například spravují některé z klíčových provozních evidencí). Ani jeden z dodavatelů nevyužívá mechanismy pro sledování průběhu servisních zásahů a nemá vybudován systém měření service-levelu. I přes to (nebo možná právě proto) hodnotí školy svou spokojenost s poskytovanými službami jako nadprůměrnou.Outsourcing služeb správy serverů a sítě je rozhodně správným řešením, nicméně realizovaným způsobem, který znemožňuje efektivní řízení.

Odpovědnost za správu koncových PC Za správu koncových PC (tedy instalace, konfigurace, aktualizace, správa …atd.) bez výjimky odpovídá metodik IT. V některých školách využívá podporu externího dodavatele – vždy to je ale metodik, kdo provádí diagnostiku problému a zajišťuje (třeba i subdodavatelsky) řešení. Toto řešení je z mnoha důvodů (kapacitní, odpovědnostní, odborné a jiné) naprosto neadekvátní a od základu chybné. Vzhledem k širším souvislostem je tento problém podrobněji popsán v kapitole 3. Návrh možných řešení.

Školní web

Žádná ze škol neprovozuje web na vlastním serveru (weby jsou hostovány u poskytovatele konektivity), technickou správu webu provádí poskytovatel, správu obsahu provádí pracovníci školy. Tento model je funkční a efektivní.

Zda a jak je využíván vlastní Mailsever ZŠ Otrokovice využívají buďto vlastní Exchange server nebo využívají službu office365.ZŠ mimo Otrokovice využívají buďto vlastní Exchange nebo Kerio Mailserver, zvolená řešení jsou funkční a bez významných rizik.

Stránka 77


6.2.4.4. Provozní evidenceAktuální provozní evidence jsou nezbytným předpokladem pro jakoukoli snahu řídit informační technologie. Pokud odpovědný pracovník nedokáže rychle a správně dohledat kde je které zařízení umístěno, jak je připojeno nebo jak je co nastaveno, tak vzniká prostor pro zcela zásadní neefektivitu – zbytečné hledání, zkoušení a řešení následků místo příčin. Aktuální evidence jsou rovněž zásadním předpokladem efektivní spolupráce s dodavatelem. I zde se výrazně projevuje nehomogenita skupiny, kdy v ORP existují školy de-facto bez jakékoli provozní evidence vedle škol s velmi dobrým stavem. Z pohledu významu jsou klíčové tyto provozní evidence:

Topologie sítě Schéma struktury sítě, aktivních prvků a jejich propojení. Všechny ZŠ Otrokovicích a obě ZŠ Napajedla mají topologii sítě popsánu v elektronické podobě a je více či méně aktuální. U ostatních škol drží popis topologie sítě dodavatel nebo tento popis neexistuje a schéma propojení aktivních prvků je spíše tušené.Tato evidence je potřebná a je rozumné, aby byla k dispozici a aktuální na všech školách.

Evidence zařízení jasná identifikace PC, NB, tabletů a tiskáren, včetně jejich umístění a roku pořízení. Není nezbytné evidovat všechny technické parametry zařízení.Tato evidence je opět potřebná a je rozumné, aby byla k dispozici a aktuální na všech školách.

Evidence datových aktiv Evidence, která popisuje, kde jsou umístěna jaká data, kdo je jejich správcem a jak se k těmto datům organizace chová (zda jsou zálohována, jak často a kam, kolik verzí je k dispozic zpětně, atd.) Tuto evidenci ani jedna ze škol v ORP Otrokovice nemá a je potřebné a rozumné takovouto evidenci mít.

Havarijní plány a plány obnovy Dokument, popisující jak postupovat při výpadku (včetně popisu nastavení ochrany proti výpadku napájení – která zařízení jsou chráněna UPS a jak jsou nastaveny Shutdown/Startup sekvence) nebo při poruše. Tyto plány nemá vypracováno žádné ze školských zařízení v ORP Otrokovice. Existence takovýchto plánů je samozřejmě výhodná, protože najdou využití nejen v případe poruchy/výpadku, ale jsou cenným zdrojem informací při sestavování plánu investic. Na druhou stranu, zpracování havarijních plánů je časově náročné a při současném personálním obsazení by šlo o neadekvátní zátěž.

Stránka 78


6.3. Návrh možných řešení Při posuzování aktuálního stavu jednotlivých škol se nemá smysl pokoušet o srovnávání jednotlivých zařízení. Každé zařízení existuje v unikátní situaci – má vlastního zřizovatele, vlastní historii, vlastní personální kapacity i vlastní skladbu technologií a systémů. Co naopak smysl má, je hledat ty rysy nebo oblasti problémů, které jsou většině školských zařízení společné:

6.3.1. Personální zajištěníNejvětší a nejpalčivější problém. Z analýzy současného stavu jednoznačně vyplývá naprostý rozpor mezi rozsahem technického vybavení škol a dostupnou personální kapacitou pro zajištění provozu tohoto IT vybavení. Školy postupem času vybudovaly IT infrastrukturu, která je srovnatelná s infrastrukturou středně velké společnosti. Jen počty koncových zařízení dosahují (dle velikosti školy) velkých desítek až sovek kusů (počet 60-90ks zařízení je běžný, na větších školách přesahuje 200ks). Tak jak rostou počty kusů koncových zařízení tak roste potřeba podpůrných a systémových technologií (servery, serverové aplikace, atd.), což generuje stále se zvyšující požadavky jak na kapacity, tak na odbornost pracovníků spravujících a udržujících tyto technologie. Výše uvedené odpovědnosti lze rozdělit do tří pracovních rolí, které musí školské zařízení nějak zjistit. Jde o role IT technika, správce sítě a IT manažera. Kapacitní požadavky se liší dle velikosti školského zařízení a dle složitosti provozované infrastruktury. Za zcela minimální považujeme tuto kapacitu:

úvazek IT technik správce sítě IT manažer celková potřebaŠkola do 50 zařízení 0,4 0 0,2 0,6Škola 50 až 150 zařízení 0,6 0,2 0,2 1Škola nad 150 zařízení 1 0,4 0,4 1,8

Kapacity ve výše uvedené tabulce dnes nejsou k dispozici v žádném ze zařízení. Je obvyklé, že všechny tři role jsou kumulovány v pracovní pozici IT metodika, který disponuje kapacitou cca 0,2 úvazku. I při využití outsourcingu části činností správce sítě a části činností IT technika je úvazek IT metodika zcela nedostatečný a vzniká tak zásadní rozpor mezi objemem činností, který je zapotřebí vykonat a časem který je k dispozici. Všichni metodici, se kterými jsem měl možnost se v průběhu projektu seznámit, se tento rozpor snaží řešit zvýšeným úsilím a prací ve svém volném čase. I přes tento obdivuhodný přístup je však zcela nereálné zajistit potřebné činnosti v plném rozsahu.Bez vyřešení tohoto rozporu nemá smysl řešit ostatní oblasti.

Možné řešení:

Stránka 79


Alespoň částečným řešením výše popsaného kapacitního problému by bylo sloučit požadavky na správu a údržbu koncových zařízení z více škol tak, aby vzniknul jeden úvazek pro IT technika. Tento technik by byl alokován pro podporu škol a v pravidelných termínech by působil (ordinoval) na jednotlivých školách. Ve velmi krátké době by to přineslo tyto efekty:

Snížení zátěže IT metodika Sjednocení technických a organizačních řešení na školách Snížení nákladů Zrychlení reakční doby

Pro zřizovatele, který zřizuje více škol je optimální variantou, aby tento technik byl zaměstnancem zřizovatele (náklady na tohoto zaměstnance budou výrazně nižší než náklady na externího dodavatele). V případě školských zařízení zřizovaných městem Otrokovice by bylo možno rozdělit kapacitu technika například takto:

1,5 dne v týdnu pro každou ZŠ 0,5 dne v týdnu pro ostatní školská zařízení

U zřizovatelů, kteří zřizují jediné školské zařízení, jsou možnosti velmi limitované, jednou z možností je poskytnutí kapacity IT technika, který zajišťuje servis pro zřizovatele.

6.3.2. Neexistence zadání od zřizovateleJak z pohledu školského zařízení, tak z pohledu zřizovatele je nezbytné jasně stanovit zadání. Jaké IT služby má zařízení poskytovat? Jaké by tyto služby měly mít parametry? Na základě takového zadání je pak možno zpracovat IT strategii (nebo ICT plán), která stanoví způsob, jak škola požadované služby a jejich parametry zajistí. Nedílnou součástí diskuze pak musí být téma o nákladech souvisejících se zavedením a provozem takovýchto služeb. A teprve po několika iteracích (zadání-aktualizace IT strategie je – kvantifikace nákladů) lze dospět do stavu, kdy škola ví, co po ní zřizovatel chce a zřizovatel ví, co jej zavedení daných služeb bude stát. V opačném případě pak dochází k jevům, které byly popsány výše v tomto dokumentu:

Každá škola rozvíjí své IT technologie izolovaně Jedna a tatáž oblast je řešena vícekrát Každá škola směřuje priority rozvoje IT jinam Požadavky vznikají ad-hoc

Možné řešení:Alespoň u škol jednoho zřizovatele sjednotit názor na to, jaké služby by chtěla škola poskytovat a zpracovat to do podoby návrhu. Tento návrh projednat se zřizovatelem a získat tak zadání zřizovatele. Na základě tohoto zadání pak zaktualizovat ICT plán a tento plán následně znova projednat se zřizovatelem.

Stránka 80


6.3.3. Narovnání evidencí a zpracování základních směrnicVzhledem ke kapacitnímu přetížení IT metodiků je zapotřebí práce na doplnění a aktualizaci provozních evidencí naplánovat. Z pohledu významu je podstatné udržet aktuální tyto evidence:

schéma topologie sítě včetně popisu nastavení aktivních prvků evidenci zařízení evidenci datových aktiv

Z řídící dokumentace lze doporučit zpracování: směrnice o zálohování směrnice o správě uživatelských účtů

Ke splnění tomuto bodu jsou připraveny vzory dokumentů.

6.3.4. Sjednocení IS na školách jednoho zřizovateleU škol zřizovaných jedním zřizovatelem jsou nasazeny různé informační systémy. Toto znemožňuje vytvořit „kompetenční centrum“, kdy se více škol spojí a sdílí náklady na proškolení jednoho pracovníka, který pak poskytuje podporu více školám. Zároveň to z pohledu zřizovatele neumožňuje nastavit jednotné rozhraní mezi zřizovatelem a školou. A v neposlední řadě nejednotnost v užívaném IS komplikuje požadavky na poskytování služeb (=každý systém umí něco jiného nebo jinak složitě řeší tutéž službu).

Možné řešení:V prvním kroku zpracovat srovnávací analýzu jednotlivých systémů a vybrat systém, který nejlépe vyhovuje zadání zřizovatele (každému zřizovateli může vyhovovat jiný systém). Následně zkalkulovat náklady potřebné pro přechod na vybraný systém. Podle výsledné kalkulace zhodnotit zda a kdy má smysl systémy sjednotit.

6.3.5. Řízení dodavatelů služeb na školáchZ pohledu jednotlivých škol není více dodavatelů téže služby problém, ale z pohledu zřizovatele není možno požadavky na služby sloučit do jednoho balíku a řídit tento balík služeb efektivněji.

Možné řešení:Vybrat a nasadit SW nástroj pro evidenci a sledování požadavků na podporu – tzv. Helpdesk. U tohoto řešení pak všichni uživatelé své požadavky na podporu zadávají do helpdesku. Řešitel požadavků (ať již interní nebo externí dodavatel) pak požadavky přebírá k řešení z helpdesku a do helpdesku zaznamenává průběh řešení. Toto řešení přináší:

Jasný přehled po potřebě servisu (co se kazí, kdo potřebuje podporu …atd.)

Stránka 81


Jasnou měřitelnost – jak dlouho trvala reakce, do kdy byl problém vyřešen, kolik problémů bylo vyřešeno napoprvé.

Umožňuje reklamovat řešení Zrychluje vyřízení požadavku Umožňuje operativě rozhodovat, co si bude řešeno vlastními silami a co bude

zadáno dodavateli

6.3.6. Sdílení zkušenostíV průběhu pohovorů s IT metodiky a řediteli škol byla opakovaně zmiňována chybějící platforma pro setkávání IT metodiků a pro výměnu zkušeností. Tuto platformu není zapotřebí nijak formalizovat, stačí pouze stanovit termín prvního setkání.

Stránka 82


6.4. Závěr a návrh další postupZ analýzy současného stavu využití informačních technologií v ORP Otrokovice vyplynulo, že nemá smysl usilovat o jednotný postup napříč celým ORP. Naopak, největší efektů lze dosáhnout při snaze o společný postup u školských zařízení v rámci jednoho zřizovatele. Z pohledu škol je zásadním problémem nedostatečná personální kapacita pro zajištění chodu provozovaných ICT a tento problém nelze řešit bez pomoci zřizovatele. Naopak z pohledu zřizovatele je důležité přesněji vyspecifikovat své požadavky na školská zařízení, tak, aby bylo soustředit úsilí a prostředky na prioritní oblasti. Určit optimální skladbu služeb, které by škola měla poskytovat nelze „rozhodnutím“ ale pouze ve spolupráci s řediteli a IT metodiky. Prvním krokem by tak mělo být vytvoření „katalogu služeb“ a shodě ředitelů nad návrhem priorit.Návrh dalšího postupu:

Zrealizovat pracovní setkání IT metodiků. Na tomto setkání:o odprezentovat vzory evidencío naplánovat termíny (a případnou součinnost) pro jejich aktualizacio připomínkovat návrhy základních směrnico zpracovat návrh katalogu služeb jako podklad pro ředitele škol

Zrealizovat setkání ředitelů se zřizovatelem. Na tomto setkání odsouhlasit katalog služeb připravený IT metodiky a dohodnout se zřizovatelem priority. Za zřizovatele následně tyto priority zpracovat do dokumentu „Požadavky zřizovatele na úroveň informačních služeb poskytovaných školským zařízením“.

Na základě tohoto dokumentu aktualizovat ICT plány jednotlivých škol.

Na straně zřizovatele zvážit možnost zřízení pracovní pozice sdíleného IT technika pro více školských zařízení.

Na dalším pracovním jednání IT metodiků zkoordinovat zpracování dokumentu srovnávajícího parametry jednotlivých IS systémů, postupně zpracovat tento dokument včetně odhadu kalkulace nákladů souvisejících se sjednocením systémů. Podklad předat zřizovateli k rozhodnutí o dalším postupu.

Na úrovni zřizovatele vybrat technické řešení pro helpdesk a rozhodnout o nasazení helpdesku pro řízení požadavků na IT podporu. Na základě rozboru statistik využití helpdesku nadefinovat požadavky na úroveň poskytovaných

Stránka 83


služeb (nastavení parametrů SLA) a zorganizovat výběrového řízení na jednotného dodavatele služeb IT podpory.

Stránka 84


7. SWOT analýza

V rámci SWOT analýzy bylo ve společné shodě účastníků kulatých stolů definováno celkem 152 výroků.Pro dílčí oblasti SWOT analýzy bylo definováno:

Lidé – 10 výroků Finance – 30 výroků Pedagogický proces – 37 výroků Spolupráce – 24 výroků Vybavenost – 20 výroků Ostatní – 31 výroků

Finální podoba SWOT analýzy, uvedená v této verzi strategie, obsahuje v oblasti slabých stránek, příležitostí a hrozeb pouze priorizovaná tvrzení. Jedná se o tvrzení, která byla vybrána účastníky kulatých stolů jako důležitá, a měla vazbu na návrhovou část strategie.

Obrázek 47: Oblasti SWOT analýzy základního školství ORP Otrokovice

Stránka 85


Finance

Silné stránky Slabé stránkyS1 Spoluúčast zřizovatele na financování W1 Přerozdělování financíPříležitosti HrozbyO1 Plné financování pozice osobního asistenta ze státního rozpočtu

T1 Další snižování financování škol

Lidský potenciál

Silné stránky Slabé stránkyS1 Kreativita pedagogických pracovníků (PP)S2 Kvalifikovanost pedagogických pracovníkůS3 Stabilita pedagogického sboruS4 Kvalita PP osobní i odbornáS5 Zkušené a kvalitní vedení školS6 Psychologové na škole pro žáky i pedagogy

W1 Vysoká pracovní zátěž ředitele školy související se správou majetku zřizovatele, málo času na řízení pedagogického procesuW2 Nedostatečné personální obsazení škol (správce ICT, asistent pedagoga, speciální pedagog, školní psycholog) na všech školáchW3 Nízká úroveň odbornosti PP pro výuku žáků se SVP

Příležitosti HrozbyO1 Prohlubování kvalifikace pedagogického sboruO2 Připravenost na další vzdělávání

Pedagogický proces

Silné stránky Slabé stránkyS1 Individuální přístupS2 Užívání nových metod ve výuceS3 Plavecký výcvik

W1 Vysoký počet žáků ve třídě včetně žáků se SVPW2 Výukový stereotypW3 Nedostatek prostoru pro rozvoj individualit (nadaní i slabí žáci)W4 Žáci s problémovým chováním ve tříděW5 Velká rozmanitost žáků ve třídě (IQ, sociální, kulturní…)

Příležitosti HrozbyO1 Využívání nových výukových technologií a trendů

T1 Inkluze za každou cenu – ne vždy jsou respektovány potřeby dítěte a žádosti rodičů

Stránka 86


Sdílení a spolupráce

Silné stránky Slabé stránkyS1 Spolupráce škol s organizacemi na území obceS2 Možná spolupráce škol – snadná dostupnost v rámci ORPS3 Podpora ze strany zřizovatelůS4 Pravidelné setkávání ředitelů školS5 Společné akce škol – soutěže, projektyS6 Tripartitní schůzkyS7 Vysoká informovanost rodičů přes webové stránky školyS8 využití e-mailu, telefonu (nemoc, nepřítomnost, potíže…)

W1 Přístup rodičů ke vzdělávání a výchově ve školstvíW2 Vzrůstající podíl žáků ze sociálně nepodnětného prostředí

Příležitosti HrozbyO1 Nová lokální koncepce rozvoje základního školstvíO2 Spolupráce s institucemi, organizacemi a spolky na území obce

Vybavenost a investice

Silné stránky Slabé stránkyS1 Dobrá vybavenost (specializované učebny, ICT)S2 Weby škol

W1 Nedostatečná kapacita kmenových třídW2 Nedostatečné vybavení školních hřišťW3 Nedostatečné materiální vybaveníW4 Nezajištěnost bezbariérovosti škol

Příležitosti Hrozby

Stránka 87


Ostatní

Silné stránky Slabé stránkyS1 Autonomie školS2 Postavení škol v obci/městěS3 Dostupnost školS4 Dlouholetá tradice školS5 Přátelská škola, aktivity s žáky, pasování prvňáčků, obecně projekty S6 Kvalitní vyvážená strava (ovoce do škol, Školní mléko, ŠJ)S7 Třídění odpaduS8 Estetické prostředí školS9 Celodenní výchovná péče školy o dětiPříležitosti Hrozby

Stránka 88


8. Vize, poslání

8.1. Vize

VIZE lokální strategie rozvoje ZV ORP Otrokovice do roku 2025 je následující:„Škola a rodina provádí děti světem informací. Každé dítě si nachází vhodnou strategii učení a umí se přizpůsobovat měnícím se požadavkům světa. Pozitivní atmosféra na škole ovlivňuje život v obci a opačně. Z pohledu žáka, pedagoga i rodiče je vzdělávání radostí.“

8.2. PosláníPosláním lokální strategie rozvoje ZV ORP OTROKOVICE je:

Přispět ke zlepšení kvality základního vzdělávání Zlepšit práci s žáky ohroženými školní neúspěšností Posílit spolupráci a sdílení zkušeností a propojování aktivit Vytvořit neformální atmosféru setkávání Zajistit návaznost na další strategie Přispět k zachování malých škol, zachování speciální školy Přispět ke zkvalitnění dalšího vzdělávání (DVPP) Přispět k rozšíření školní poradenské činnosti

Stránka 89


9. Priority a opatření

V rámci 7 nastavených priorit pracovní skupina definovala celkem 22 opatření.Pro dílčí priority byla definována:

Spravedlivé financování – 2 opatření Vzdělávání – 3 opatření Podpora vedoucích -1 opatření Zkvalitnění personálního zajištění -3 opatření Individuální podpora – 4 opatření Spolupráce v regionu - 5 opatření Investice - 4 opatření

9.1. Priorita 1. Spravedlivé financováníFinancování regionálního školství prochází změnami. Ne všechny změny se vedoucím pracovníkům škol jeví jako změny pozitivní. Obvykle se projevují tím, že školy musí hospodařit s nižšími finančními prostředky. Změny v oblasti financování škol se však odehrávají mimo dosah regionálních škol i politiků. Proto bylo identifikováno, že je důležité, aby vedoucí pracovníci škol a zástupci zřizovatelů sdíleli informace a zkušenosti s tím, jak se se změnami vyrovnávat. K aktuálním tématům, která byla v rámci přípravy této koncepce diskutována, patří také financování kroků, které je třeba činit v návaznosti na prosazování inkluze v základním vzdělávání. V současnosti je situace taková, že příjmy škol nejsou přímo úměrné nárokům kladeným na školy a na pedagogické pracovníky.V rámci tvorby koncepce byly identifikovány nedostatky v personálním obsazení velké části základních škol v regionu. Konkrétně se jedná o potřebu financovat pozice správců IT, školních psychologů a speciálních pedagogů (viz priorita 4). Tyto pozice v současné době neexistují, v případě školních psychologů jsou na některých školách financovány či spolufinancovány z jiných zdrojů než ze státního rozpočtu, konkrétně z rozpočtu zřizovatele.

Opatření 1.1 Financování inkluzeOpatření 1.2Financování pozic IT, školní psycholog a speciální pedagog na všech ZŠ

Priorita reaguje na SWOT:Finance W1: Přerozdělování financíFinance T1 Další snižování financování školLidský potenciál W2 Nedostatečné personální obsazení škol (správce ICT, asistent pedagoga, speciální pedagog, školní psycholog)Pedagogický proces W1 Vysoký počet žáků ve třídě včetně žáků se SVP

Stránka 90


Úkoly v akčním plánu:F1 Monitoring změn ve financování škol a jejich připomínkováníF2 Komunikace a spolupráce s odboryLP4 Systémové řešení – úhrada příslušných pozic ze státního rozpočtuPP1Podnět na MŠMT ke změně financování (platit za žáka i počet tříd)

9.2. Priorita 2. Vzdělávání a další rozvoj pedagogických pracovníků

Vzdělávání pedagogických pracovníků a jejich další rozvoj byly identifikovány jako jedno z důležitých témat. V rámci přípravy návrhu strategie byla zpracována analýza vzdělávacích potřeb. Důležitým poznatkem projektu je, že vzdělávání pedagogických pracovníků lze realizovat přímo v konkrétní škole se zohledněním potřeb školy a případně potřeb konkrétních pedagogů. Jedním z nedostatků, které byly identifikovány, je často nedůsledné řízení vzdělávání konkrétních pedagogů. Ne všechny školy mají nastaveny a aktualizovány vzdělávací plány pedagogů. Další vzdělávání pedagogických pracovníků tak nebývá cílené a efektivní. U části pedagogického sboru je také znatelná nedostatečná motivace k dalšímu vzdělávání. V rámci analýzy vzdělávacích potřeby byly identifikovány tématické okruhy, které jsou ze strany pedagogů žádané. Vzdělávání je třeba zaměřovat také na práci s koherentním třídním kolektivem, ve kterém jsou žáci s výborným prospěchem, žáci s horšími školními výsledky a také žáci s potřebou velké míry podpory ze strany pedagoga. Vhodná forma vzdělávání je buďto individuální nebo tzv. „pro sborovnu“. V rámci projektu Zvyšování kvality základního vzdělávání na území ORP Otrokovice byly realizovány také sdílené semináře dvou či více škol.Důležitým prvkem, který byl v rámci výše uvedeného projektu vyzkoušen je také mentoring. Mentoring je forma podpory, která může být individuálně zaměřená dle potřeb jednotlivých pedagogů. V rámci projektu byly mentorky externími pracovnicemi, vstupovaly tedy do školy neovlivněny vztahy na pracovišti, bez předchozích osobních vazeb na pedagogy, s možností poskytovat podporu s odstupem či nadhledem. Podpora ze strany mentorek se týkala jak odborných tak osobních témat. Spolupráce s mentorkami byla dobrovolná a zároveň často využívaná, což svědčí o její důležitosti.

Opatření 2.1 Aktualizace vzdělávacích plánů PPOpatření 2.2 Realizace vzdělávání PP – metody výuky, práce s problémovými žáky, zavádění ICT ve výuce, práce s žáky ohroženými školním neúspěchem, práce s žáky ohroženými sociálním vyloučením práce s žáky z rodin ohrožených sociálním vyloučením, práce s žáky se SVP,…Opatření 2.3 Realizace mentoringu (supervize, koučingu, …) pro PP a VP na ZŠ

Stránka 91


Priorita reaguje na SWOT:Lidský potenciál W3 Nízká úroveň odbornosti pedagogických pracovníků pro výuku žáků se SVPLidský potenciál O1 Prohlubování kvalifikace pedagogického sboruLidský potenciál O2 Připravenost na další vzdělávání Pedagogický proces W2 Výukový stereotyp

Úkoly v akčním plánu:LP5 Aktualizace vzdělávacích plánůPP3 Vzdělávání zaměřené na práci s žáky s problémovým chovánímPP4 Vzdělávání PP zaměřené na zvládání rozmanitostí a tomu odpovídajících metod a přístupů k výucePP6 Externí mentoring

9.3. Priorita 3. Podpora vedoucích pracovníků na ZŠVedoucí pracovníci základních škol v regionu se shodli na potřebě identifikovat možnosti přesunu vybraných činností na zřizovatele škol. Jedná se zejména o činnosti spojené se správou budov, pronájmy tělocvičen a hřišť a outsourcing správy ICT. V rámci zpracování analytické části byla zpracována také Analýza ICT, do které byly zapojeny všechny školy regionu. Byly popsány konkrétní kroky ke zlepšení stávající situace a konkrétní oblasti, které je možno řešit s využitím kapacit zřizovatele. Cílem je na základě analýzy ICT na jednotlivých školách vyvolat diskusi se zřizovateli a najít konkrétní činnosti, jejichž realizace povede k úsporám finančních prostředků a snížení zátěže vedoucích pracovníků či správců IT z řad pedagogů.

Opatření 3.1 Přesun vybraných činností na zřizovatele a servisní organizace – správa budov, správa ICT

Priorita reaguje na SWOT:Lidský potenciál W1 Vysoká pracovní zátěž ředitele školy související se správou majetku zřizovatele, málo času na řízení pedagogického procesu

Úkoly v akčním plánu:LP 1 Přesun vybraných činností souvisejících se správou budov a pronájmů na zřizovatele (po vzájemné dohodě)

Stránka 92


9.4. Priorita 4. Zkvalitnění personálního zajištěníPři tvorbě Návrhu lokální strategie byly identifikovány nedostatky v personálním obsazení velké části škol. Zejména s ohledem na velké množství koncových zařízení a na rozsah zabezpečovaných služeb v rámci ICT na školách je zcela nedostatečně a neefektivně zabezpečeno personální obsazení pozic správců IT. Na šesti základních školách v regionu byla ověřena možnost mít školního psychologa. Tato funkce se v současné době jeví jako velmi důležitá. Školní psycholog pracuje nejen s žáky, ale také s rodiči a s pedagogickými pracovníky. O vnímání důležitosti této pozice svědčí fakt, že zřizovatelé základních škol v Otrokovicích a Napajedlech se rozhodli na financování těchto pozic přispívat ze svého rozpočtu. Cílem je, aby každá základní škola měla svého školního psychologa.V návaznosti na rozvíjející se trend inkluzivního vzdělávání jsou kladeny vyšší nároky na odbornost pedagogického sboru. Na většině základních škol a jejich školních poradenských pracovišť však není k dispozici speciální pedagog, který by pomohl kolegyním a kolegům z pedagogického sboru s odbornou stránkou výuky.

Opatření 4.1 zavedení pozic IT správce na všech ZŠOpatření 4.2 zavedení pozice školní psycholog na všech ZŠOpatření 4.3 zavedení pozice speciální pedagog (rozšíření školního poradenského pracoviště)

Priorita reaguje na SWOT:Lidský potenciál W2 Nedostatečné personální obsazení škol (správce ICT, asistent pedagoga, speciální pedagog, školní psycholog)Pedagogický proces W4 Žáci s problémovým chováním ve tříděPedagogický proces T1 Inkluze za každou cenu – ne vždy jsou respektovány potřeby dítěte a žádosti rodičů

Úkoly v akčním plánu:LP 4Systémové řešení – úhrada příslušných pozic ze státního rozpočtuPP6 Externí mentoring

9.5. Priorita 5. Individuální podpora žáků ohrožených školním neúspěchem

Příčiny školní neúspěšnosti jsou různé, často se v konkrétních případech jedná o souběh více faktorů, které neúspěšnost žáka způsobují. Školní neúspěšnost může výrazně ovlivnit budoucí uplatnění žáka v pracovním i osobním životě, proto je důležité ji maximálně eliminovat. Zásadním poznatkem je, že individuální podpora je

Stránka 93


v drtivé většině případů účinná. Je třeba mít možnost vyčlenit kapacity pedagogů a finanční prostředky na to, aby mohla být poskytována vybraným žákům na základě vypracovaných individuálních plánů podpory. Vzhledem k tomu, že významná část příčin školní neúspěšnosti pochází z prostředí rodiny, je velmi důležité do řešení školní neúspěšnosti zapojit také rodiče, například formou tripartitních schůzek a dohodou na stylu a intenzitě domácí přípravy. Pomoc rodině může být poskytována také ve spolupráci s organizacemi zaměřenými na podporu rodiny, například sociálně aktivizační službou pro rodiny s dětmi. Školní neúspěšnost lze eliminovat či zmírnit implementací inovativních metod přímo ve výuce. Prosazují se nové trendy učení, které se zaměřují na to, aby žáci uměli nacházet řešení, aby uměli spolupracovat v týmu, aby proces učení se byl zajímavý. Podstatné je, aby žáci byli motivovaní získávat a aplikovat nové informace. To klade nároky jak na pedagogy, zejména na jejich další vzdělávání a přípravu na vyučování, tak na školy zejména ve smyslu zajištění výukových pomůcek a techniky. Z hlediska základního školství je nepříjemnou skutečností, že celá řada nadaných dětí přechází na víceletá gymnázia. Možnostmi, jak čelit odchodu nadaných žáků je například nadstandardní podpora výuky cizích jazyků prostřednictvím rodilých mluvčích, nabídka vědecko – technických aktivit, aktivit podporujících rozvoj kreativity dětí apod.V rámci individuální podpory žáků ohrožených školním neúspěchem bylo identifikováno, že žáci potřebují podporu v rozvoji čtenářské gramotnosti, matematické gramotnosti, jemné motoriky, odstraňování logopedických vad, začlenění do třídního kolektivu. Mnoho žáků potřebuje zažít pocit úspěchu a pocit, že na nich někomu záleží. V rámci regionu Otrokovicka působí několik poskytovatelů sociálních služeb, kteří podporují děti či rodinu. Jsou to např. Unie KOMPAS, která provozuje Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Šlikr a Charita sv. Anežky Otrokovice, která provozuje Terénní službu pro rodiny s dětmi. Ochranou zájmů dětí se zabývá Oddělení sociálně právní ochrany dětí MěÚ Otrokovice. To jsou organizace a instituce, které je často vhodné zapojovat do práce s žákem ohroženým školním neúspěchem. Nástrojem mohou být například případové konference a konzultace. Důležitým prvkem je průběžné vzájemné informování se mezi školami a dalšími organizacemi. Nezbytná je komunikace s rodiči.

Opatření 5.1 Individuální plánování podpory žákůOpatření 5.2 Komunikace s rodiči (domácí příprava, výchovné poradenství,…)Opatření 5.3 Podpora inovací ve výuceOpatření 5.4 Celostní práce s rodinou (spolupráce s OSPOD, SAS, …)

Priorita reaguje na SWOT:Pedagogický proces W1 Vysoký počet žáků ve třídě včetně žáků se SVP

Stránka 94


Pedagogický proces W3 Nedostatek prostoru pro rozvoj individualit (nadaní i slabí žáci)Pedagogický proces W4 Žáci s problémovým chováním ve tříděPedagogický proces W5 Velká rozmanitost žáků ve třídě (IQ, sociální, kulturní,…)Pedagogický proces T1 Inkluze za každou cenu – ne vždy jsou respektovány potřeby dítěte a žádosti rodičůSdílení a spolupráce W1 Přístup rodičů ke vzdělávání a výchově ve školstvíSdílení a spolupráce W2 Vzrůstající počet žáků ze sociálně nepodnětného prostředíSdílení a spolupráce O2 Spolupráce s institucemi a spolky na území ORP

Úkoly v akčním plánu:PP1 Podnět na MŠMT ke změně financování (platit za žáka i třídu)PP2 Aktualizace ŠVP s ohledem na rozvoj individualitPP3 Vzdělávání zaměřené na práci s žáky s problémovým chovánímPP4 Vzdělávání PP zaměření na zvládání rozmanitostí a tomu odpovídajících metod ve výucePP5 Podnět na MŠMT – možnost volby speciální školy rodičiS1 Osvětové působení a sociální práce s rodinami ve spolupráci se SAS a OSPOD

9.6. Priorita 6. Spolupráce v regionuŘízení sítě organizací, které spolupracují při práci žáky ohroženými školním neúspěchem, je důležitým krokem k tomu, aby bylo možno nastavit návaznost a dostupnost služeb. Je přitom nutné akceptovat specifika jednotlivých obcí, škol a dalších organizací.Strategické plánování na úrovni ORP bude realizováno formou Místního akčního plánu (MAP). V případě ORP Otrokovice se bude jednat především o aktualizaci strategického dokumentu, aby odpovídal aktuálním metodikám a o síťování jednotlivých aktérů, které bude naplňovat principy obsažené v metodice tvorby MAP. Cílem priority je především realizace společných aktivit a projektů. Do realizace jednotlivých opatření a projektů Akčního plánu budou zapojovány další instituce, především DDM, poskytovatelé sociálních služeb, nestátní neziskové organizace, OSPOD a zástupci obcí.Je třeba, aby byl nastaven systém tvorby koncepčních dokumentů, jejich vyhodnocování a aktualizace na úrovni ORP. Výstupy pak budou odbornou a politickou shodou nad jednotlivými tématy a budou využity pro kvalitní rozhodování jednotlivých samospráv a zapojených partnerů. Opatření 6.1 Zapojení dalších institucí do rozvoje základního vzdělávání v regionu (zřizovatelé, OSPOD, DDM, NNO, Spec. ZŠ, krajská poradna, Zlínský kraj,…)

Stránka 95


Opatření 6.2 Strategické plánování rozvoje základního školství – aktualizace koncepce, monitoring a vyhodnocování koncepceOpatření 6.3 Výměna zkušeností a dobré praxe – workshopy PP a VP – inkluze, spolupráce s OSPOD, školní psychologovéOpatření 6.4 Provázanost koncepce rozvoje základního školství a Koncepce prorodinné politikyOpatření 6.5 Škola jako kulturní a společenská instituce – realizace komunitních aktivit (veřejná setkání, výstavy, přednášky, dobročinné bazary a sbírky, poskytnutí prostor NNO, …)

Priorita reaguje na SWOT:Spolupráce O1 Nová lokální koncepce rozvoje základního školstvíSdílení a spolupráce O2 Spolupráce s institucemi a spolky na území obce

Úkoly v akčním plánu:S2 Realizace komunitního procesu plánování rozvoje školství v regionu

9.7. Priorita 7. Investice ve školstvíZa účelem zvyšování kvality výuky odborných předmětů byly budovány odborné učebny. Pro tyto učebny byly vyčleněny prostory, které nyní chybí. Proto je třeba analyzovat situaci na jednotlivých školách vzhledem k vývoji počtu žáků v jednotlivých ročnících a případně zvyšovat kapacitu škol, aby se počet kmenových tříd rovnal počtu třídních kolektivů na jednotlivých školách.Z hlediska kultury vzdělávání, a z hlediska kvality vyučování předmětu Tělesná výchova, je nezbytné investovat do vybavení školních hřišť a do zahrad mateřských škol. Nezbytnou podmínkou pro vzdělávání žáků s tělesným postižením je realizace bezbariérových úprav v budovách základních škol. Cílem je, aby se tělesně postižení žáci byli schopní pohybovat ve škole bez dopomoci dalších osob.Důležitou součástí výuky je možnost využívat výpočetní techniku, výukové programy a další pomůcky. Je třeba řešit stav počítačových sítí, jejich budování, údržbu a obnovu koncových zřízení. Opatření 7.1 Zvýšení počtu kmenových tříd na ZŠOpatření 7.2 Investice do vybavení školních hřišť a zahrad ZŠ a MŠOpatření 7.3 Zajištění bezbariérovosti ZŠOpatření 7.4 Obnova techniky a výukových pomůcek na školách

Priorita reaguje na SWOT:Vybavenost a investice W1Nedostatečná kapacita kmenových třídVybavenost a investice W2 Nedostatečné vybavení školních hřišťVybavenost a investice W4 Materiální zabezpečení

Stránka 96


Vybavenost a investice W11 Nezajištěnost bezbariérovosti škol

Úkoly v akčním plánu:VI1 Budování kmenových třídVI2 Zkvalitnění školních hřišťVI3 Bezbariérovost škol

Stránka 97

AKČNÍ PLÁNAKČNÍ PLÁN

10. Akční plán

V rámci akčního plánu pracovní skupina vybrala k realizaci celkem 17 akcí, z toho pro: Finance – 2 akce Lidé – 4 akce Pedagogický proces – 6 akcí Spolupráce – 2 akce Vybavenost – 3 akce

Kód Úkol Cíl Kroky Realizátor TermínF1 Monitoring

změn ve financování školství a připomínkování změn

Zavést spravedlivé financování škol

Zavedení pravidelného monitoringu a vyhodnocování projednávaných opatření MŠMT s ohledem na dopad do financování škol

OŠK Průběžně

Zapojení se do připomínkování chystaných opatření

OŠK Průběžně

F2 Komunikace a spolupráce s odbory

Zapojit se do tvorby politiky financování škol

Zavedení pravidelného monitoringu a vyhodnocování projednávaných opatření MŠMT s ohledem na dopad do financování škol

OŠK Průběžně

Zapojení se do připomínkování chystaných opatření

OŠK Průběžně

LP1 Přesun vybraných činností souvisejících se správou budov a pronájmů na zřizovatele (po vzájemné dohodě)

Převést činnosti související se správou budov a pronájmů na zřizovatele

Analýza stavu OŠK + Zřizovatelé + ZŚ + MŠ

31.12.2015Návrh řešeníSchválení návrhu Rada/Zast.Zavedení schváleného řešení do praxe

LP2 Přesun vybraných služeb souvisejících se správou ICT na zřizovatele (po vzájemné dohodě)

Zlepšit řízení ICT ve školách

Analýza stavu ŘŠ + zřizovatelé

průběžně dle možností jednotlivých škol

Návrh a realizace konkrétních opatření

Stránka 98


LP3 Systémové řešení – úhrada příslušných pozic ze státního rozpočtu

Rozšířit pozice financované z rozpočtu školy o správce ICT, speciálního pedagoga a psychologa, zajistit plnou platbu za asistenta pedagoga

Analýza stavu Přechodné opatření - OŠK zpracuje projekt na optimální řešení financování "nových" pozic

v závislosti na výzvě k předložení projektu

Návrh na zařazení nových pozic do pozic financovaných z rozpočtu školy

LP4 Zkvalitnění DVPP

Zlepšení procesu DVPP

Analýza současného stavu ŘŠ + OŠK průběžně dle možností jednotlivých škol

Aktualizace individuálních vzdělávacích plánů PPRealizace vzdělávacích kurzů

PP1 Podnět na MŠMT ke změně financování (platit za žáka i počet tříd)

Snížit počet žáků ve třídě s ohledem na SVP

Analýza stavu včetně ověření optimálního počtu kmenových tříd

OŠK 30.6.2016

Návrh na změnu počtu žáků ve třídě se SVP (ve spolupráci s odbory a krajem)Prosazení, zavedení snížení počtu žáků do praxe (spolupráce s odbory)

PP2 Aktualizace ŠVP s ohledem na rozvoj individualit

Podporovat rozvoj individualit, zavádět odpovídající metody výuky

Zpracování IVP pro dotčené žáky (nadané/slabé)

ŘŠ průběžně

Realizace aktivit spojených s IVP (nepovinné předměty, jazykové vzdělávání, doučování apod.)

PP3 Vzdělávání zaměřené na práci s žáky s problémovým chováním.

Sestavit program vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřený na posílení výuky žáků s problémovým chováním.

Analýza vzdělávacích potřeb v oblasti výuky žáků se SVP

ŘŠ 30.6.2016, případně dle termínu výzvyPříprava programu

vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti výuky problémových žákůRealizace programu vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti výuky problémových žáků

PP4 Vzdělávání Příprava Analýza vzdělávacích ŘŠ průběžně

Stránka 99


zaměřené na zvládání rozmanitostí a tomu odpovídajících metod a přístupů k výuce

programů DVPP

potřeb v oblasti individuálních plánů vzděláváníPříprava programu vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti individuálních plánů vzděláváníVzdělávání v oblasti prevence a řešení šikany

PP5 Podnět na MŠMT (i obrácená možnost – volba speciální školy rodiči)

Postavit systém Inkluze na skutečných potřebách dítěte a žádosti rodičů

Analýza stavu MŠMT průběžněNávrh na změnu systému volby speciální školy rodičiProsazení, zavedení nového systému volby speciální školy do praxe (spolupráce s krajem)

PP6 Externí mentoring

Zlepšení podpory PP formou externího mentoringu

Zajištění financování mentoringu

ŘŠ + OŠK v závislosti na výzvě k předložení projektu

Realizace mentoringuProsazení mentoringu mezi náklady hrazené státním rozpočtem

S1 Osvětové působení a sociální práce s rodinami ve spolupráci s SAS a OSPOD

Zlepšit prostředí žákům ze sociálně nepodnětného prostředí

Realizace přednášek pro rodiče

ŘŠ průběžně

S2 Realizace Komunitního procesu plánování rozvoje školství v regionu ORP

Řízení spolupráce a rozvoje v regionu

Příprava projektu MAP OŠK v závislosti na výzvě k předložení projektu

Realizace projektu MAP

VI1 Budování kmenových tříd

Zajistit dostatečnou kapacitu kmenových tříd

Analýza stavu ŘŠ + zřizovatel

31.12.2015Návrh investičního záměruSchválení návrhu Rada/Zast.Realizace schváleného investičního záměru

VI2 Zkvalitnění školních hřišť

Zajistit dostatečnou vybavenost školních hřišť

Analýza stavu ŘŠ + zřizovatel

31.12.2015

Návrh investičního záměruSchválení návrhu Rada/Zast.

Stránka 100


Realizace schváleného investičního záměru

VI3 Bezbariérovost škol

Zajistit odpovídající bezbariérovost škol

Analýza požadavků na zabezpečení

ŘŠ + zřizovatel

31.12.2015

Předložení požadavku zřizovateli

Stránka 101


11. Metodika

11.1. Postup tvorby dokumentuPostup tvorby dílčích součástí dokumentu strategie probíhal dle kroků uvedených v následující tabulce.

11.2. Základní časová osa tvorby dílčích částí strategie

Obrázek 48: Časová osa tvorby dílčích částí strategie

Stránka 102


11.3. Bližší specifikace tvorby strategie

11.3.1. Přípravná fázeV rámci přípravné fáze proběhlo sestavení pracovní skupiny. Pracovní skupinu tvořili:

Zástupci realizačního týmu projektu Zastupitelé obcí zřizujících školy zapojené do projektu Ředitelé škol zapojených do projektu

11.3.1.1. Ředitelé škol zapojených do tvorby strategieZákladní škola Ředitel/-ka

ZŠ a MŠ Halenkovice, p. o. Mgr. Vojtěch TělupilZŠ a MŠ Pohořelice, p. o. Mgr. Martina KudláčkováZŠ a MŠ Spytihněv, p. o. Mgr. Petr MašláňZŠ a MŠ Žlutava, p. o. PaeDr. Marie Kašíková1. ZŠ Napajedla, p. o. Mgr. Dana Pospíšilová2. ZŠ Napajedla, p. o. PaeDr. Miroslav VeselýZŠ Mánesova Otrokovice, p. o. Mgr. Vratislav PodzimekZŠ T. G. Masaryka Otrokovice, p. o. Mgr. Marta Zakopalová,ZŠ Trávníky Otrokovice, p. o. Mgr. Jana VečeřováZŠ Tlumačov, p. o. Mgr. Robert Podlas

Obrázek 49: Přehled škol zapojených do tvorby strategie

Stránka 103


11.3.1.2. Mapa zapojených škol

Obrázek 50: Mapa škol zapojených do tvorby strategie

11.3.2. Analytická fáze

V rámci této fáze proběhly aktivity zaměřené na zpracování strategických analýz: Sběr dat (vytěžení veřejně dostupných zdrojů, dotazníky, došetření), Zpracování socio-demografické analýzy, Zpracování analýzy oblasti IT, Zpracování analýzy vzdělávacích potřeb, Zpracování SWOT analýzy (v rámci kulatých stolů 1, 2 a veřejného setkání 1).

Stránka 104


11.3.2.1. SWOT analýzaSWOT analýza byla zaměřena na souhrnný výstižný popis výchozí situace základního školství v ORP Otrokovice. V rámci kulatých stolů 1 a 2 a veřejného setkání 1 byl cestou řízené diskuse průběžně doplňován popis skutečného stavu, potřebných změn, případných rizik základního školství a byly nastíněny možné kroky pro přeměnu slabých stránek do silných a případná opatření k eliminaci rizik.Finální podoba SWOT analýzy obsahuje jen priorizovaná tvrzení.

Obrázek 51: Základní schéma využité ke zpracování SWOT analýzy

11.3.3. Strategická fázeV rámci této tzv. návrhové fáze proběhly aktivity zaměřené na definování základních parametrů strategie rozvoje základního školství ORP Otrokovice, a to:

Poslání, vize Stanovení priorit, cílů, opatření a aktivit

Poslání – odpověď na to, proč se tvoří společná strategie, jak bude vypadat společná práce v budoucnu, jak by měly vypadat služby ve vzdělávání.Vize - krátké vyjádření společné představy o oblasti základního vzdělávání v budoucnosti (za 5 až 10 let), odpověď na to, jak chtějí tvůrci strategie vidět základní vzdělávání v ORP Otrokovice za 5 či 10 let.Ke stanovení cílů byla využita metodika S-M-A-R-T, tj. každý cíl musí mít tyto parametry:

Specifický: Čeho přesně dosáhnete? Měřitelný: Jak poznáte, kdy jste cíle dosáhli – jak definujete „úspěch“ při

dosažení tohoto cíle? Jak úspěch budete měřit?

Stránka 105


Akceptovatelný: Je tento cíl akceptovatelný všemi zainteresovanými (vlastníci, management, obchodníci, logistika, marketing, úřady, odbory, referenti…………………)

Reálný: Je dosažení tohoto cíle reálné, pokud vynaložíte úsilí? Máte potřebné zdroje pro dosažení tohoto cíle? Pokud ne, jak je získáte?

Termínovaný: Kdy tohoto cíle dosáhnete?

11.3.4. Implementační fáze

V rámci této fáze, která se zabývala převedením nastavené strategie do praxe, byl sestaven akční plán s přidělením zodpovědností a termínu jednotlivých vybraných akcí. Sestavování akčního plánu probíhalo v rámci kulatého stolu 5 a 6 a veřejného setkání 2.Realizace aktivit, které byly schváleny v rámci akčního plánu, bude nadále probíhat v rámci pokračující spolupráce zapojených partnerů.

Stránka 106


12. Závěr

V rámci projektu vznikl dokument, na jehož základě je možné v dlouhodobém časovém horizontu mnohem lépe rozhodovat o používání svěřených finančních prostředků určených k rozvoji základního vzdělávání. Dokumentem nastavené priority základního školství umožní vybírat k realizaci takové akce, které odpovídají na skutečné potřeby základního školství v regionu a nikoliv pouze na nabídky účelově vypsaných výzev různých fondů.Na poslední společné týmové schůzce konané v Otrokovicích dne 17. června 2015 vznikla dohoda, že tým složený z ředitelů škol spadajících do působnosti ORP Otrokovice bude ve spolupráci s OŠK MěÚ Otrokovice bude i nadále pokračovat ve společném setkávání. Hlavním bodem společného setkávání by měla být realizace kroků stanovených akčním plánem a dále aktualizace strategie, která by měla probíhat dle kroků popsaných v kapitole věnované metodice. Věřím, že roční společná práce na tvorbě tohoto dokumentu nepadne pod stůl a díky aktivnímu zapojení „ředitelského týmu“ najde tu správnou odezvu jak v rozpočtech obcí tak především v přístupu samotného ministerstva školství.

Stránka 107