Evropa – Přírodní podmínky

Podnebí Evropa patří do tří podnebných

pásů – studený, mírný, subtropický

Na severu je to studený pás (subpolární, subarktický) na Špicberkách, Nové zemi a severním pobřeží Ruska.

Většina Evropy leží v severním mírném pásu. V západní Evropě se rozkládá přímořská oblast s převládajícími západními větry a s mírnou zimou i létem. Ve střední Evropě je oblast přechodná, teplé léto se srážkami se střídá se zimou s trvalou sněhovou pokrývkou. Východní Evropa leží ve vnitrozemské (kontinentální) oblasti s dlouhými, studenými zimami a horkými léty. Jižní Evropa leží ve středomořské oblasti subtropického pásu

Absolutně nejchladnější místo Evropy Usť-Cilma (−69 °C). Nejvyšší absolutní teplota byla naměřena v močálu Pantano de Guadalmelatto u Córdoby (52 °C). Nejsušší místo Evropy je Astrachaň (180 mm ročně). Nejdeštivější místo Evropy Crkvica (4624 mm

ročně). Klima ovlivňuje Golfský proud (Severoatlantský proud) – otepluje podnebí Evropy (působí jako

kamna) Počasí nad Evropou ovlivňují tlaková centra na Atlantikem – Islandská tl. níže, Azorská tl. výše

Vodstvo V Evropě s poměrně vlhkým podnebím je vytvořena hustá říční síť. 70 % Evropy leží v úmoří Atlantského oceánu. 20 % Evropy je odvodňováno do

bezodtokého Kaspického moře, 10 % úmoří Sev. led. oceánu Nejdelší evropská řeka je Volha (3531 km,

povodí 1 360 000 km², s průměrným ročním průtokem 8220 m³). Dalšími velkými řekami jsou Dunaj, Ural, Dněpr, Don, Kama, Rýn, Labe, Visla….

Evropa má rozvinutou říční síť Většina řek má dešťovo-sněhový režim,

horské řeky pak ledovcový režim. Maxima vodních stavů jsou ve východní Evropě na jaře a počátkem léta, ve střední a severní Evropě na jaře, v západní a jižní Evropě v zimě a ve velehorách v létě.

Většina evropských jezer je ledovcového původu. Největšími jezery

jsou Ladožské (18 360 km²) a Oněžské jezero (9700 km²) v Rusku, Vänern ve Švédsku a Saimaa ve Finsku.

Přehradní nádrže – na velkých řekách z důvodu energetiky, plavby – Rusko na řece Volha, Dněpr V Evropě je říční síť propojena řadou říčních kanálů, které sloužili k usnadnění říční dopravy. Dnes

jich řada není vhodná pro dnešní dopravní lodě a slouží tak jen k turistickým účelům (Holandsko, Něměcko, Francie, Británie) – např. Rhónskorýnský kanál, Rýn-Mohan-Dunaj, Rýn-Odra

V Evropě byla vybudována také řada průplavů spojující blízká moře – Severomořskobaltský kanál, Bělomořskobaltský kanál, urychlující lodní dopravu.

řírodní krajiny Vegetační pásy jsou závislé na podnebných poměrech.

Polární pás mrazové pustiny, tundry a lesotundry

s mechy a lišejníky – sever ruska, SkandinávieMírný pás

tajga s jehličnatými lesy, smíšené listnaté lesy – Skandinávský poloostrov

stepi a lesostepi se suchomilnými trávami, většinou proměněná v kulturní step s úrodnou půdouvnitrozemské části střední a východní Evropy Subtropický pás

subtropické listnaté opadavé a vždyzelené suchomilné lesy a trnité křoviny (macchie) - Středomoří

pouště a polopouště - v kaspické oblasti.

V horách je vyvinuta výšková stupňovitost s alpínskou květenou.

Zvířena má typické zástupce: soba v tundrách, losa, vlka, medvěda hnědého, rysa, jelena a rosomáka v tajze, lišku, vydru, zajíce a ježka ve smíšených a listnatých lesích, kamzíka v horských oblastech a různé druhy ptáků, plazů, obojživelníků, ryb a hmyzu.

Původní přírodní prostředí je chráněno k přírodních rezervacích a národních parcích.

Na tomto přeplněném kontinentu musí divoce rostoucí rostliny a divoce žijící živočichové bojovat o prostor se zemědělstvím, sídly lidí a průmyslem.