Vzdělávací program oboru LÉKAŘSKÁ MIKROBIOLOGIEkurz Lékařská parazitologie 1– novinky 9) 3 kurz Klinická mikrobiologie – novinky 19) 5 i) účast na vzdělávacích aktivitách

Vzdlvac programy

MZ R Vzdlvac program oboru LKASK MIKROBIOLOGIE

1

Vzdlvac program oboru

LKASK MIKROBIOLOGIE

1 Cl specializanho vzdlvn .......................................................................................... 1

2 Minimln poadavky na specializan vzdlvn ......................................................... 2 2.1 Zkladn intern nebo pediatrick kmen .................................................................... 3 2.2 Vlastn specializovan vcvik v dlce minimln 36 msc................................. 5 2.3 Teoretick st vzdlvacho programu ..................................................................... 7

3 Rozsah poadovanch teoretickch znalost a praktickch dovednost, seznam poadovanch vkon ....................................................................................................... 8 3.1 Rozsah poadovanch teoretickch znalost a praktickch dovednost

absolvovanch na konci vcviku v rmci zkladnho internho kmene .................... 8

3.2 Rozsah poadovanch teoretickch znalost a praktickch dovednost absolvovanch na konci vcviku v rmci zkladnho pediatrickho kmene ........... 12

3.3 Rozsah poadovanch teoretickch znalost a praktickch dovednost absolvovanch na konci specializovanho vcviku................................................. 15

4 Veobecn poadavky ...................................................................................................... 18

5 Hodnocen specializanho vzdlvn ........................................................................... 19

6 Charakteristika innost, pro kter absolvent specializanho vzdlvn zskal zpsobilost ........................................................................................................................ 20

7 Charakteristika akreditovanho zazen...................................................................... 20 7.1 Akreditovan zazen (AZ) ..................................................................................... 20 7.2 Vysvtlivky poadavky na akreditovan zazen ................................................. 23

8 Programy povinnch vzdlvacch aktivit a personln a technick vybaven pro jejich realizaci .................................................................................................................. 25 8.1 Charakteristika vzdlvacch aktivit ........................................................................ 25

1 Cl specializanho vzdlvn

Clem specializanho vzdlvn v oboru lkask mikrobiologie je zskn

nejnovjch teoretickch znalost a praktickch dovednost v oblasti etiologick diagnostiky,

antimikrobiln lby, profylaxe a prevence bakterilnch, virovch, parazitrnch

a mykotickch infekc vetn onemocnn vzcn se vyskytujcch, a to zejmna v oblasti:

indikace adekvtnch, klinicky relevantnch a nkladov efektivnch

mikrobiologickch vyeten vedoucch k prkazu infeknho agens v kontextu

komplexn diferenciln diagnostiky onemocnn infekn etiologie,


2

stanoven a kontroly preanalytickch poadavk na sprvnou mikrobiologickou

diagnostiku, zejmna odbr, uchovvn a transport validn indikovanch vzork,

provdn mikrobiologickch vyetovacch metod zvolench v optimln

nvaznosti na konkrtn klinickou symptomatologii a epidemiologickou

charakteristiku onemocnn vyetovanho pacienta,

interpretace laboratornch nlez ve vztahu ke klinickm projevm infekc s

ppadnm doporuenm clen antimikrobn terapie,

antibiotick politiky, uvlivho pouvn antimikrobnch liv,

prevence a kontroly infekc vetn infekc spojench se zdravotn p,

prevence a kontroly antibiotick rezistence,

efektivn mezioborov spoluprce s klinickmi i komplementrnmi disciplnami

v procesu komplexn pe o pacienty se suspektnm nebo prokzanm infeknm

onemocnnm,

klinicko-mikrobiologick konzultan a konsilirn innosti,

odbornho a organizanho zen provozu mikrobiologickho pracovit,

zen kvality innosti mikrobiologickho pracovit vetn procesu akreditace

a certifikace.

2 Minimln poadavky na specializan vzdlvn

Podmnkou pro zaazen do specializanho vzdlvn v oboru lkask

mikrobiologie je zskn odborn zpsobilosti k vkonu povoln lkae ukonenm nejmn

estiletho prezennho studia na lkask fakult, kter obsahuje teoretickou a praktickou

vuku v akreditovanm magisterskm studijnm programu veobecn lkastv.

Specializan vzdlvn se uskuteuje pi vkonu lkaskho povoln formou

celodenn prpravy v rozsahu odpovdajcm stanoven tdenn pracovn dob podle

ustanoven 79 zkona . 262/2006 Sb., zkonk prce, ve znn pozdjch pedpis.

Specializan vzdlvn me probhat jako rozvolnn pprava, to je pi nim

rozsahu, ne je stanoven tdenn pracovn doba. V tomto ppad celkov dlka, rove

a kvalita nesm bt ni ne v ppad celodenn prpravy.

Ste v zkladnm internm nebo pediatrickm kmeni mohou bt absolvovny

v libovolnm poad.

Podmnkou pro zskn specializovan zpsobilosti v oboru lkask mikrobiologie

je zaazen do oboru, absolvovn zkladnho internho nebo pediatrickho kmene

(24 msc), specializovanho vcviku (36 msc) a spn sloen atestan zkouky.

Celkov dlka specializanho vzdlvn je minimln 5 let, z toho


3

2.1 Zkladn intern nebo pediatrick kmen

2.1.1 Zkladn intern kmen v dlce 24 msc

st I.

a) veobecn povinn praxe

Akreditovan zazen Poet msc

anesteziologie a intenzivn medicna 1), 2)

poskytovatel zdravotnch slueb

poskytujc akutn lkovou zdravotn pi intenzivn a resuscitan 2

chirurgie 1), 3)

poskytovatel zdravotnch slueb poskytujc lkovou zdravotn

pi ve veobecn chirurgii 2

vnitn lkastv 1), 4)

poskytovatel zdravotnch slueb poskytujc lkovou

zdravotn pi v celm spektru internch onemocnn 2

b) povinn praxe v oboru kmene


vnitn lkastv 1), 4), 5)


zdravotn pi v celm spektru internch onemocnn s akreditac I. nebo II. typu 12

lkask mikrobiologie 1), 6), 7), 8), 9)

6

Vcvik probh u poskytovatel zdravotnch slueb nebo jinch fyzickch nebo

prvnickch osob, kte zskali akreditaci podle zkona . 95/2004 Sb., o podmnkch

zskvn a uznvn odborn zpsobilosti a specializovan zpsobilosti k vkonu

zdravotnickho povoln lkae, zubnho lkae a farmaceuta, ve znn pozdjch pedpis

(dle jen zkon . 95/2004 Sb.).

Veobecn povinn praxe i povinn praxe v oboru kmene probh v zazench

stejnho nebo i jinho lkovho poskytovatele zdravotnch slueb. Poadavky vzdlvacho

programu je mon splnit prostednictvm vce smluvnch poskytovatel zdravotnch slueb,

pokud je nezajist v celm rozsahu jeden poskytovatel zdravotnch slueb. Poskytovatel

zdravotnch slueb nebo jin fyzick nebo prvnick osoba, kter nem akreditaci, mus bt

akreditovna v rmci akreditanho zen adatele dle ustanoven 14 odst. 2 psm. c) zkona

. 95/2004 Sb.

Poskytovatel zdravotnch slueb spluje personln zabezpeen dle vyhlky

. 99/2012 Sb., o poadavcch na minimln personln zabezpeen zdravotnch slueb, ve

znn pozdjch pedpis (dle jen vyhlka . 99/2012 Sb.) a minimln technick a vcn

vybaven dle vyhlky . 92/2012 Sb., o poadavcch na minimln technick a vcn

vybaven zdravotnickch zazen a kontaktnch pracovi domc pe, ve znn pozdjch

pedpis (dle jen vyhlka . 92/2012 Sb.).

Poskytovatel zdravotnch slueb disponuje nleitm personlnm a pstrojovm

vybavenm a zzemm pro kolence a spluje i dal minimln podmnky uveden

v poadavcch na akreditovan zazen (dle jen akreditovan zazen).


4

nebo

2.1.2 Zkladn pediatrick kmen v dlce minimln 24 msc

Specializan vzdlvn pro absolvovn zkladnho pediatrickho kmene

se uskuteuje pouze na akreditovanm zazen poskytovatele zdravotnch slueb poskytujc

lkovou a ambulantn pi pro obor dtsk lkastv s odbornm zamenm na problematiku

dt a dospvajcch.

st I.

a) veobecn povinn praxe


dtsk lkastv 1), 10), 11) poskytovatel zdravotnch slueb poskytujc lkovou

zdravotn pi na dtskm oddlen s akreditac I. typu nebo II. typu 20

z toho

poskytovatel zdravotnch slueb poskytujc lkovou zdravotn

pi na dtskm oddlen s akreditac II. typu 1), 11)

3

poskytovatel zdravotnch slueb poskytujc intenzivn pi o dti

(intenzivn pe 1. stupn ni intenzivn pe a intenzivn pe

2. stupn vy intenzivn pe) 12)

2

anesteziologie a intenzivn medicna 1), 2)

1

dtsk lkastv 1), 11) poskytovatel zdravotnch slueb poskytujc lkovou

zdravotn pi na dtskm oddlen s akreditac II. typu novorozeneck lka 3

Je to obdob, bhem kterho lka pracuje na akreditovanm zazen poskytovatele

zdravotnch slueb poskytujcho lkovou pi v oboru dtsk lkastv, poskytuje zdravotn

pi v dob od 16.00 hodin do 7.00 hodin a v sobotu a nedli a ve svtek minimln 1x tdn

a podl se na lkov pi o vechny vkov skupiny dt a dospvajcch i na prci na

veobecn dtsk ambulanci.

Poadavky vzdlvacho programu je mon splnit prostednictvm vce smluvnch

poskytovatel zdravotnch slueb, pokud je nezajist v celm rozsahu jeden poskytovatel

zdravotnch slueb. Poskytovatel zdravotnch slueb nebo jin fyzick nebo prvnick osoba,

kter nem akreditaci, mus bt akreditovna v rmci akreditanho zen adatele dle

ustanoven 14 odst. 2 psm. c) zkona . 95/2004 Sb.

Veobecn povinn praxe probh u poskytovatel zdravotnch slueb nebo jinch

fyzickch nebo prvnickch osob, kte zskali akreditaci podle zkona . 95/2004 Sb.,

o podmnkch zskvn a uznvn odborn zpsobilosti a specializovan zpsobilosti

k vkonu zdravotnickho povoln lkae, zubnho lkae a farmaceuta, ve znn pozdjch

pedpis (dle jen zkon . 95/2004 Sb.).

Poskytovatel zdravotnch slueb disponuje nleitm personlnm a pstrojovm

vybavenm a zzemm pro kolence a spluje i dal minimln podmnky uveden

v poadavcch na akreditovan zazen (dle jen akreditovan zazen).


5

2.2 Vlastn specializovan vcvik v dlce minimln 36 msc

Vstup do specializovanho vcviku je podmnn splnnm vech poadavk

stanovench pro vcvik v rmci zkladnho internho nebo pediatrickho kmene (vetn

spnho absolvovn povinnho kurzu Novinky z vnitnho lkastv po zkladnm internm

kmeni nebo spnm absolvovnm povinnho kurzu po zkladnm pediatrickm kmeni).

Specializovan vcvik probh v akreditovanch zazench pro specializan vzdlvn

v oboru lkask mikrobiologie a dalch oborech.

Specializovan vcvik v oboru lkask mikrobiologie je absolvovn vcelku,

poppad me bt rozdlen na dv sti.

st II.

c) povinn praxe pro lkae s ukonenm zkladnm internm kmenem



- akreditovan zazen pro zkladn ppravu v oboru lkask mikrobiologie

6) nebo

- akreditovan zazen pro komplexn ppravu v oboru lkask mikrobiologie vetn innosti antibiotickho stediska

7) nebo

- akreditovan zazen pro specializovanou ppravu v dlch oblastech oboru lkask mikrobiologie

8) nebo

- akreditovan zazen pro zce zamenou ppravu v oboru lkask mikrobiologie v rmci innosti referennch a vysoce specializovanch

laborato 9)

34

z toho

diagnostick bakteriologie 7), 8), 9)

min. 3

* diagnostick mykobakteriologie 7), 8), 9)

min. 1

diagnostick virologie 7), 8), 9)

min. 1

* diagnostick parazitologie 7), 8), 9)

min. 1

* diagnostick mykologie 7), 8), 9)

min. 1

klinick mikrobiologie 7)

min. 3

antibiotick stedisko 7)

min. 2

* Pi zachovan rozsahu praxe, me probhat soubn u jednoho akreditovanho

poskytovatele zdravotnch slueb.

Praxi v klinick mikrobiologii a na antibiotickm stedisku je mono absolvovat a

po absolvovn ostatnch prax v poslednm roce ppravy.


6

d) povinn doplkov praxe


infekn lkastv 1), 13)

1

dtsk lkastv 1), 10), 11)


zdravotn pi na dtskm oddlen s akreditac I. typu nebo II. typu 1

nebo

e) povinn praxe pro lkae s ukonenm zkladnm pediatrickm kmenem**



- akreditovan zazen pro zkladn ppravu v oboru lkask mikrobiologie

6) nebo

- akreditovan zazen pro komplexn ppravu v oboru lkask mikrobiologie vetn innosti antibiotickho stediska

7) nebo

- akreditovan zazen pro specializovanou ppravu v dlch oblastech oboru lkask mikrobiologie

8) nebo

- akreditovan zazen pro zce zamenou ppravu v oboru lkask mikrobiologie v rmci innosti referennch a vysoce specializovanch

laborato 9)

34

z toho

diagnostick bakteriologie 7), 8), 9)

min. 3

* diagnostick mykobakteriologie 7), 8), 9)

min. 1

diagnostick virologie 7), 8), 9)

min. 1

* diagnostick parazitologie 7), 8), 9)

min. 1

* diagnostick mykologie 7), 8), 9)

min. 1

klinick mikrobiologie 7)

min. 3

antibiotick stedisko 7)

min. 2

* Pi zachovan rozsahu praxe, me probhat soubn u jednoho akreditovanho


Praxi v klinick mikrobiologii a na antibiotickm stedisku je mono absolvovat a

po absolvovn ostatnch prax v poslednm roce ppravy.

** Lkai, kte zskali certifikt o absolvovn zkladnho pediatrickho kmene, si dopln

teoretick znalosti a praktick dovednosti z oboru lkask mikrobiologie v dlce min.

6 msc tak, aby zskali kompetence, kter jsou uvedeny v bod 3.1.

f) povinn doplkov praxe


infekn lkastv 1), 13)

1

vnitn lkastv 1), 4), 5)


zdravotn pi v celm spektru internch onemocnn s akreditac I. nebo II. typu

(vetn JIP 14)

)

1


7

g) doporuen doplkov praxe


patologie 1), 15)

2 tdny

alergologie a klinick imunologie 1), 16)

poskytovatel zdravotnch slueb

poskytujc zdravotn pi v sti klinick imunologie 2 tdny

Vcvik probh na akreditovanch zazench lkask mikrobiologie diagnostick

mikrobiologick laboratoe. Povinn doplkov praxe probh u poskytovatel zdravotnch

slueb nebo jinch fyzickch nebo prvnickch osob, kte zskali akreditaci podle zkona

. 95/2004 Sb.

2.3 Teoretick st vzdlvacho programu

st III.

h) ast na vzdlvacch aktivitch povinn

Kurzy, semine Poet dn

kurz Lkask prvn pomoc 17)

3

kurz Zklady zdravotnick legislativy, etiky a komunikace 17)

2

kurz Prevence kodlivho uvn nvykovch ltek (NL) a lba zvislost 17)

1

kurz Radian ochrana 18)

1

kurz Novinky z vnitnho lkastv 19)

5

kurz Zklady dtskho lkastv 19)

5

kurz Lkask bakteriologie novinky 19)

5

kurz Lkask virologie novinky 19)

3

kurz Lkask mykologie novinky 19)

3

kurz Lkask parazitologie novinky 19)

3

kurz Klinick mikrobiologie novinky 19)

5

i) ast na vzdlvacch aktivitch doporuen

Kurzy, semine Dlka trvn

dal odborn akce podan a garantovan, Spolenost pro lkaskou

mikrobiologii nebo Spolenost pro epidemiologii a mikrobiologii esk

lkask spolenosti J.E. Purkyn (dle jen LS JEP) nebo Institutem

postgradulnho vzdlvn ve zdravotnictv (dle jen IPVZ) nebo eskou

lkaskou komorou (dle jen LK) nebo lkaskmi fakultami (dle jen LF)

nebo Akademi vd R nebo akreditovanmi zazenmi aj.

v rozsahu min.

20 hod.

Pokud kolenec absolvoval kurzy Lkask prvn pomoc a Zklady zdravotnick

legislativy, etiky a komunikace v rmci jinho vzdlvacho programu v dob ne del ne

5 let, nemus bt absolvovny znovu a zapotaj se.


8

Pokud kolenec absolvoval kurzy Prevence kodlivho uvn nvykovch ltek

a lba zvislost a Radian ochrana v rmci jinho vzdlvacho programu v dob ne del

ne 10 let, nemus bt absolvovny znovu a zapotaj se.

3 Rozsah poadovanch teoretickch znalost a praktickch dovednost, seznam poadovanch vkon

O prbhu vzdlvacho programu je veden zznam o provedench vkonech

(logbook) a prkaz odbornosti lkae (specializan index). Potvrzen vkony mus bt

doloiteln ve zdravotnick dokumentaci. Poet vkon uveden v logbooku je stanoven jako

minimln. Pedpokld se absolvovn nebo asistence u takovho potu vkon, aby

kolenec zvldl danou problematiku jak po teoretick, tak i po praktick strnce.

3.1 Rozsah poadovanch teoretickch znalost a praktickch dovednost absolvovanch na konci vcviku v rmci zkladnho internho kmene

Teoretick znalosti a praktick dovednosti 6 msc specializanho vzdlvn (veobecn povinn praxe)

Anesteziologie a intenzivn medicna 2 msce praxe na akreditovanm zazen I. nebo II. typu pod odbornm dohledem kolitele

Teoretick znalosti

Obsah anesteziologick pe (pedanestetick vyeten, pprava ped

anestezi, premedikace; zkladn odborn postupy celkov anestezie;

zkladn odborn postupy mstnho znecitlivn; zsady pe o pacienta

po anestezii, hodnocen mry zotaven, zjitn a zvldn bnch komplikac; zsady pooperan analgesie).

Znalosti zklad patofyziologie, patogeneze, diferenn diagnostiky

a prvn pomoci u stav ohroen ivota i poruchy zkladnch ivotnch

funkc.

Zkladn typy znecitlivn, jejich monosti a rizika.

Rozen pe o porann Advanced Trauma Life Support (ATLS).

Provoz pracovi oboru anesteziologie a intenzvn medicna; veden

zdravotnick dokumentace.

Praktick dovednosti

Provdn zkladn a rozen neodkladn resuscitace.

Rozpoznn a hodnocen zvanosti stav nhl poruchy zdrav

i selhn zkladnch ivotnch funkc.

Poskytnut lkask prvn pomoci u stav ohroen ivota i poruchy zkladnch ivotnch funkc.

Proveden zkladnch vkon zajitn perifernho ilnho katetru;

zabezpeen volnch dchacch cest polohou hlavy; uloen do

stabilizovan polohy na boku.

Kompetence po

absolvovn praxe

Rozpoznn a hodnocen zvanosti stav nhl poruchy zdrav i selhn zkladnch ivotnch funkc.

Poskytnut lkask prvn pomoci u stav ohroen ivota i poruchy


9

zkladnch ivotnch funkc.

Proveden zkladnch vkon zajitn perifernho ilnho vstupu,

zabezpeen volnch dchacch cest polohou hlavy, uloen

do stabilizovan polohy na boku.

Proveden rozen neodkladn resuscitace.

Veden zdravotnick dokumentace.

Chirurgie 2 msce praxe (vetn poskytovn zdravotn pe v dob od 16.00 hodin do 7.00 hodin a v sobotu a nedli a ve svtek minimln 1x tdn) na akreditovanm zazen I. nebo II. typu pod odbornm dohledem kolitele

Teoretick znalosti

Zkladn znalosti obecn a speciln chirurgie.

Zklady oeten poplenin, omrzlin a chemickch porann.

Rozdly v praktick chirurgii dle vkovch kategori.

Praktick znalosti

Anamnza a fyzikln vyeten.

Provoz ambulanc a lkovho oddlen; veden zdravotnick

dokumentace.

Indikace k ambulantnm, urgentnm i elektivnm chirurgickm vkonm.

Asistence u ambulantnch vyetovacch i lebnch postup, asistence pi bnch operacch.

Pedoperan pprava nemocnch.

Zsady asepse a antisepse, pprava operanho pole a myt se k operaci.

Nleitosti proveden lokln a celkov anestezie.

Zkladn pooperan pe a monitorace vitlnch funkc.

Ptomnost pi vyeten a oetovn porann kost, kloub a mkkch tkn, vetn imobilizace.

Indikace a interpretace zkladnch laboratornch a zobrazovacch metod.

Prevence a terapie tromboembolick nemoci.

Pedoperan a pooperan rehabilitace.

Technika podn krevn transfze a krevnch derivt, prevence a len

potransfznch komplikac.

Prevence a zkladn oeten dekubit.

Zkladn vyeten a diferenn diagnostika nhlch phod binch a hrudnch.

Zkladn postupy pi diagnostice a len polytraumat.

Praktick dovednosti

Vyeten hlavy, hrudnku, konetin a bicha (vetn per rectum).

Zaveden nasogastrick sondy, moovho katetru, odbr biologickho materilu.

Zaveden perifernho ilnho katetru, pe o centrln iln katetr, vetn podvn infznch roztok.

Injekn techniky s.c., i.m., i.v., i.d.

Obvazov technika, rzn zpsoby imobilizace.

Zkladn technika oeten a it povrchovch ran.

Pe o stomie.


10

Kompetence po

absolvovn praxe

Odebrn anamnzy a proveden fyziklnho vyeten pacienta.

Zavdn nasogastrick sondy, moovho katetru, odbr biologickho materilu.

Zaveden perifernho ilnho katetru, pe o centrln iln katetr, vetn

podvn infznch roztok.

Aplikace injekc s.c., i.m., i.v., i.d.

Podvn krevn transfze a krevnch derivt.

Oetovn nekomplikovanch porann ke a podko (vetn lokln anestezie a it).

Asistence pi chirurgickch operanch vkonech.

Zkladn oeten poplenin, omrzlin, chemickho a radianho porann.

Pevazy chirurgickch ran a aplikace obvazov techniky.


Vnitn lkastv 2 msce praxe na akreditovanm zazen I. nebo II. typu pod odbornm dohledem kolitele

Teoretick znalosti Zklady problematiky vnitnch nemoc.

Specifika onemocnn ve vym vku.

Praktick znalosti

Anamnza a fyzikln vyeten.

Provoz ambulanc a lkovho oddlen; veden zdravotnick

dokumentace.

Nejastji se vyskytujc vnitn nemoci, klinick projevy, diagnostika, lba a prevence.

Zkladn vyetovac metody.

Indikace a interpretace zkladnch laboratornch a zobrazovacch metod.

Technika podn krevn transfze a krevnch derivt, prevence a len potransfznch komplikac.

Nejastji pouvan skupiny liv v lb vnitnch nemoc.

Akutn stavy ve vnitnm lkastv.

Praktick dovednosti

Proveden komplexnho internho vyeten.


Injekn techniky s.c., i.m., i.v., i.d.

Zaveden nasogastrick sondy, moovho katetru, odbr biologickho

materilu, odsvn sekretu z dchacch cest.

Kompetence po

absolvovn praxe

Odebrn anamnzy a proveden fyziklnho vyeten pacient.

Aplikace injekc s.c., i.m., i.v., i.d.


Zaveden nasogastrick sondy, odbr biologickho materilu.

Podvn krevn transfze a krevnch derivt.



11

Teoretick znalosti a praktick dovednosti 1. a 2. rok specializanho vzdlvn (povinn praxe v oboru kmene)

Vnitn lkastv 12 msc praxe na akreditovanm zazen I. nebo II. typu pod odbornm dohledem kolitele

Teoretick znalosti

Prbn roziovn a prohlubovn znalost o klinice, diagnostice, lb a prevenci vnitnch nemoc s drazem na:

- diferenciln diagnostiku a lbu bnch infekc, vetn zsad antibiotick politiky,

- specifika onemocnn vyho vku,

- nejastj choroby jednotlivch orgn,

- poruchy vnitnho prosted,

- polymorbidity a polymedikace,

- integran a koordinan funkce vnitnho lkastv.

Praktick znalosti

Rozpoznvn a postupy u nejastji se vyskytujcch vnitnch chorob, zejmna u akutnch internch phod.

Zkladn hodnocen RTG hrudnku a EKG, vsledk laboratornch

vyeten, indikace, kontraindikace, nedoucch ink a dvkovn

nejastji pouvanch liv.

Praktick dovednosti

Komplexn intern vyeten.

Aplikace injekc s.c., i.m., i.v., i.d., vetn podvn infznch roztok, transfz krve a krevnch derivt.

Zaveden perifernho ilnho katetru (10x), pe o centrln iln katetr,

men CT.

Zaveden nasogastrick sondy, moovho katetru.

Vplach aludku.

Odsvn sekretu z dchacch cest.

Defibrilace.

Kardiopulmonln resuscitace.

Punkce hrudnku.

Punkce ascitu.

Lkask mikrobiologie 6 msc praxe na akreditovanm zazen pod odbornm dohledem kolitele

Teoretick znalosti

Zklady bakteriologie.

Postupy klinicky relevantn mikrobiologick laboratorn diagnostiky

(vetn princip vyeten citlivosti k antibiotikm).

Praktick znalosti

Aktivn zvldnut preanalytick, analytick a interpretan fze rutinnch

laboratornch vyeten v klinicko-mikrobiologick diagnostice

onemocnn infekn etiologie u pacient v primrn, ambulantn i

nemocnin lkov pi, se zamenm na bakteriologickou

diagnostiku (vetn vyeten citlivosti k antibiotikm).

Praktick dovednosti Aktivn zvldnut preanalytickch a analytickch postup rutinnch

laboratornch vyeten k klinicko-mikrobiologick diagnostice


12

onemocnn infekn etiologie u pacient v primrn, ambulantn

i nemocnin lkov pi, se zamenm na bakteriologickou

diagnostiku vetn vyeten citlivosti k antibiotikm; interpretace

zkladnch vsledk mikrobiologickch vyeten.

Kompetence

po absolvovn praxe

Provdn, odetn a hodnocen vsledk zkladnch

mikrobiologickch vyeten klinickch vzork v rozsahu

odpovdajcm ve popsanm praktickm znalostem pod odbornm

dohledem.

Kompetence lkae vykonvat ne uveden innosti samostatn pod konzultanm vedenm po ukonen zkladnho internho kmene

Proveden vyeten a pjem pacient, veden zdravotnick dokumentace.

Pedkldn nvrhu na dal diagnostick a lebn postup.

Propoutn pacient.

Poskytovn zdravotn pe v dob od 16.00 hodin do 7.00 hodin a v sobotu a nedli a ve svtek

minimln 1 x tdn.

Provdn dalch innost a vkon v rmci specializanho vcviku tak, jak jsou uvedeny ve vzdlvacm programu a logbooku.

Proveden rozen neodkladn resuscitace.

3.2 Rozsah poadovanch teoretickch znalost a praktickch dovednost absolvovanch na konci vcviku v rmci zkladnho pediatrickho kmene

Teoretick znalosti

U nozologick jednotky:

definice, etiopatogeneze, klinick obraz a prbh onemocnn, vyetovac

postupy, diferenciln diagnostika, lba, prognza;

U dovednost:

znalost postup a vyetovacch metod a pomcek.

Poadovan minimln teoretick znalosti po absolvovn povinnho pediatrickho kmene

Rst a vvoj dtte v jednotlivch vkovch obdobch.

Psychick onemocnn.

Sociln problematika v pediatrii.

Dt se zvltnmi zdravotnmi potebami.

Viva.

Patofyziologie tlesnch tekutin a rehydratan terapie.

Akutn nemocn dt.


13

Lidsk genetika.

Metabolick onemocnn.

Plod a novorozenec.

Zdravotn problmy v adolescenci.

Imunitn systm a jeho poruchy.

Alergick onemocnn.

Revmatologie.

Infekn onemocnn.

Onemocnn trvicho traktu.

Onemocnn respiranho traktu.

Kardiovaskulrn onemocnn.

Onemocnn krve.

Malign a benign ndory.

Onemocnn ledvin a vvodnch cest moovch.

Urologick onemocnn kojenc a dt.

Gynekologick problmy v dtstv.

Endokrinologick onemocnn.

Neurologick onemocnn u dt.

Muskuloskeletln onemocnn.

Onemocnn o.

Onemocnn u.

Kon choroby.

Onemocnn kost a kloub.

Rizika ivotnho prosted.

Laboratorn vyeten-indikace, interpretace.

Klinick farmakoterapie v dtskm lkastv.

Prevence v dtskm vku.

Zobrazovac metody v dtskm lkastv.


14

Praktick dovednosti

Minimln poet vkon

Vkony Poet

Zaveden perifernho ilnho katetru, pe o centrln iln katetr, odbr krve 30

Zaveden infze 20

Plnovn a rozpis infzn lby 20

Transfze krve 3

Cvkovn 10

Odbr biologickho materilu na mikrobiologick vyeten 10

Zaveden aluden sondy: 10

z toho u kojence 5

dtte starho ne 1 rok 5

Lumbln punkce 5

Vplach aludku 5

Postupy pi neodkladn resuscitaci praktick ncvik, zznam o absolvovn 10

Otoskopie 10

Vyeten per rectum 5

ast na poskytovn zdravotn pe v dob od 16.00 hodin do 7.00 hodin a

v sobotu a nedli a ve svtek (minimln) 50

Oeten a vyeten novorozence 20

Popis RTG snmk nemocnho dtte 20

Aspirace kostn den znalost postupu a potebnch pomcek

Veden zdravotnick dokumentace v primrn pi i jinch zdravotnickch zazench

Vkony je poadovno provst pod odbornm dohledem kolitele.

Ovldn uvedench dovednost a poet ast na poskytovn zdravotn pe v dob

od 16.00 hodin do 7.00 hodin a v sobotu a nedli a ve svtek jsou zaznamenvny

v logbooku.

kolitel lkae v pprav pro absolvovn zkladnho pediatrickho kmene bude

pravideln kontrolovat logbook vetn mon kontroly uvdnch dovednost a postup

(nap. pi neodkladn resuscitaci).

Kompetence z dtskho lkastv po absolvovn kmene

Absolvent zkladnho kmene z oboru dtsk lkastv me po spnm zskn

certifiktu vykonvat pod konzultanm vedenm lkae se specializovanou zpsobilost

tyto innosti a vkony.


15

innosti

Provdt zkladn diagnostick a lebn vkony na dtskch lkovch oddlench poskytovatel

zdravotnch slueb.

Provdt zkladn diagnostick a lebn vkony na ambulancch dtskch oddlen poskytovatel

zdravotnch slueb.

Vykonvat poskytovn zdravotn pe v dob od 16.00 hodin do 7.00 hodin a v sobotu a nedli

a ve svtek na dtskch lkovch oddlench poskytovatel zdravotnch slueb.

Provdt zkladn diagnostick a lebn vkony na dtskch lkovch a ambulantnch oddlen

dle ne uvedenho seznamu.

Vkony

Zaveden perifernho ilnho katetru, pe o centrln iln katetr, odbr krve

Zaveden infze

Plnovn a rozpis infuzn lby

Transfze krve

Cvkovn

Odbr biologickho materilu na mikrobiologick vyeten

Zaveden aluden sondy

Lumbln punkce

Vplach aludku

Vyeten per rectum

Kardiopulmonln resuscitace

Oeten a vyeten novorozence

3.3 Rozsah poadovanch teoretickch znalost a praktickch dovednost absolvovanch na konci specializovanho vcviku

Teoretick znalosti

Z vlastnho oboru

Ucelen poznatky v oboru lkask mikrobiologie a jejch dlch discipln

(bakteriologie, virologie, mykologie, parazitologie) v oblastech:

Klinick

mikrobiologie

Komplexn diferenciln diagnostick pstupy pi een onemocnn s monou infekn etiologi.

Aktivn zvldnut mikrobiologickch diferenciln diagnostickch pstup pi vyetovn klinickho materilu.

Zklady klinick diferenciln diagnostiky infekc vetn nkladov

efektivnho vyuvn laboratornch a komplementrnch vyeten.

Schopnost konzultan a konsilirn innosti.

Zkladn znalosti v oblasti medicny zaloen na dkazech, zejmna

ve vztahu k diagnostice, lb a prevenci infeknch nemoc.


16

Terapie infekc

Spektrum dostupnch antimikrobnch liv, znalost mechanism jejich

psoben, klinickch indikac, zpsobu podvn a nedoucch ink.

Zsady vodn a clen antimikrobn terapie, preventivnho a profylaktickho pouvn antimikrobnch liv.

Znalost aktulnho stavu citlivosti infeknch agens k antimikrobnm livm.

Principy souasnch i perspektivnch monost imunoprevence

a imunoterapie.

Antibiotick

politika

innost antibiotickho stediska, metody surveillance, prevence a kontroly

antibiotick rezistence, metody sledovn, hodnocen a pouvn antibiotik,

mechanismy rezistence k antibiotikm, mechanismy en rezistence

k antibiotikm, zkladn nstroje a metody ovlivovn sprvnho pouvn

antibiotik v primrn, ambulantn a nemocnin pi.

Epidemiologie

infekc

Zkladn znalosti metod deskriptivn a analytick epidemiologie.

Posouzen epidemiologickho vznamu patogennch i potenciln patogennch agens vetn nov popsanch.

Znalost forem a mechanism penosu infeknch agens; orientace v

prodnch rezervorech lkasky vznamnch mikroorganism vetn

znalost pracovnch metod umoujcch detekci epidemiologicky vznamnch rezervor a vektor.

Surveillance, prevence a kontrola infekc, protiepidemick opaten.

Znalost zsad biologick bezpenosti (tdy biologick bezpenosti), pravidla

izolace a transportu infikovanch osob, zsady bezpenosti laboratornho

zpracovn biologickho materilu.

Biologick zbran a bioterorismus.

Infekce spojen

se zdravotn

p

Zklady nemocnin epidemiologie.

Zklady innosti klinickho mikrobiologa v surveillance, prevenci a kontrole

infekc spojench se zdravotn p.

ast klinickho mikrobiologa na prci nemocninho tmu pro kontrolu

infekc.

Infekce spojen se zdravotn p ve vztahu ke kvalit zdravotn pe ve

zdravotnickch zazench.

Dal znalosti

Etiologie autochtonnch a vznamnch importovanch infekc vetn nejnovjch

znalost o asti jednotlivch rod a druh agens pi vzniku, rozvoji a en

onemocnn,

principy vech souasnch i vhledov aplikovatelnch zkladnch a specilnch

diagnostickch postup pmho a nepmho prkazu agens: mikroskopie,

kultivace, srologie, molekulrn mikrobiologie, aj. Souasn znalosti o taxonomii

agens. Schopnost interpretace zskanch vsledk. Orientace ve spektru

zkladnch a specilnch laboratornch vyeten poskytovanch na zem esk

republiky a schopnost zajistit rychl prkaz infeknho agens i na jinch

pracovitch,


17

principy uplatovn metod vyuvajcch pokus na zveti vetn znalost

legislativnch limit o pouit zvat v experimentln prci,

zklady klinickch projev, patogeneze infekc a faktor ovlivujcch jejich

prbh (mechanismy vztahu agens-hostitel, a to i na molekulrn-biologick

rovni) a znalost anamnestickch daj, umoujcch indikaci zkladnch a

specilnch laboratornch vyeten vedoucch k pmmu i nepmmu prkazu

agens, a tm i monost zajistit podklady pro stanoven sprvn diagnzy,

schopnost samostatnho poskytovn odbornch konzultac a konzili pro

spdovou oblast,

znalosti zajitn bezpenosti prce v prosted rizika profesionlnch infekc

a likvidace vyetovanho materilu; zklady fyzikln a chemick desinfekce

a sterilizace,

orientace ve veterinrn oblasti: ve vztahu k diferenciln diagnostice zoonz,

vskytu zdravotnicky vznamnch mikroorganism kontaminujcch ivotn

prosted a komponenty potravnho etzce,

aplikace nejnovjch vdeckch poznatk v oblasti novch diagnostickch,

terapeutickch, preventivnch a profylaktickch postup, schopnost vst

vzkumnou innost,

schopnost zen a organizace provozu poskytovatel zdravotnch slueb vetn

aspekt ekonomickch,

znalost prvnch pedpis zabezpeujcch ochranu osobnch daj pacienta a

dalch legislativnch norem.

Praktick dovednosti

Odbr validn indikovanch vzork biologickch i jinch materil

k mikrobiologickmu (bakteriologickmu, mykobakteriologickmu,

virologickmu, parazitologickmu a mykologickmu) vyeten na zklad

prbn spoluprce s pracovnky klinickch obor,

veden kompletn dokumentace k mikrobiologickm vyetenm,

bezpen a rychl transport a sprvn uchovvn materilu ped laboratornm

vyetenm,

zpracovn vzork pro mikrobiologick (bakteriologick, mykobakteriologick,

virologick, parazitologick a mykologick) vyeten, za pouit sprvnch,

dostupnch a nkladov efektivnch vyetovacch a identifikanch postup

(mikroskopickch, kultivanch, srologickch, molekulrn mikrobiologickch

aj.), vetn ppravy kultivanch a diagnostickch pd pro detekci a identifikaci

agens,

stanoven citlivosti mikroorganism k antimikrobnm ltkm a stanoven jejich

obsahu v biologickch materilech,

kvalifikovan vyhodnocen zskanch vsledk a jejich interpretace pro stanoven

diagnzy, sprvn terapie a protiepidemickch opaten,

klinicko-mikrobiologick konzultan a konsilirn innost,

innost v oblasti antibiotick politiky, prevence a kontroly antibiotick rezistence,

innost v oblasti prevence a kontroly infekc spojench se zdravotn p,


18

postupy desinfekce, dekontaminace, sterilizace a likvidace laboratornho odpadu.

Dle:

Znalost vyuit vpoetn techniky v provozu laboratoe a pro zpracovn dat,

schopnost analyzovat anamnestick daje a informace o klinickm projevu infekc

a schopnost indikace specilnch laboratornch vyeten prkazu agens,

schopnost aplikace nejnovjch poznatk vzkumu a praxe v metodologii

laboratorn diagnostiky infekc,

znalost pravidel bezpenosti prce v prosted rizika profesionln infekce,

uplatovn prvnch pedpis o ochran osobnch daj pacienta a manipulaci

s lidskm materilem.

Z ostatnch obor

Zkladn znalosti v imunologii infekc.

Zkladn znalosti v patologick-anatomii onemocnn infekn etiologie.

Zkladn znalosti v klinice infekc.

Epidemiologie infekc vetn importovanch.

Nemocnin epidemiologie a hygiena, prevence a kontrola infekc.

Mikrobiologick kontrola potravin a rezervor infeknch agens v prosted.

Koncepce hraninch obor.

4 Veobecn poadavky

Absolvent specializanho vzdlvn:

dle vyhlky . 98/2012 Sb., o zdravotnick dokumentaci (dle jen vyhlka

. 98/2012 Sb.) mus znt zdravotnickou dokumentaci pouvanou v oboru, nvrh

lzeskho len, hlen onkologick, hlen nkterch infeknch nemoc,

hlen o pracovnm razu, hlen nedoucho inku livch ppravk,

nleitosti lkask zprvy, dokumentaci pro poteby pojioven,

dle vyhlky . 297/2012 Sb., o nleitostech Listu o prohldce zemelho,

zpsobu jeho vyplovn a pedvn mstm uren, a o nleitostech hlen

ukonen thotenstv porodem mrtvho dtte, o mrt dtte a hlen o mrt

matky (vyhlka o Listu o prohldce zemelho), ve znn pozdjch pedpis

mus znt list o prohldce zemelho,

doshne potebn rovn schopnost pro komunikaci s pacienty, pbuznmi

i spolupracovnky,

m zkladn znalosti posudkovho a reviznho lkastv, lkask etiky, prvnch

pedpis platnch ve zdravotnictv, organizace zdravotnick sluby a ekonomiky

zdravotnictv,

osvoj si provozn a administrativn innosti a management tmov prce,


19

osvoj si zklady potaov techniky jako prostedku pro ukldn a vyhledvn

dat, odbornch informac a komunikace.

5 Hodnocen specializanho vzdlvn

Specializan vzdlvn probh pod vedenm pidlenho kolitele na akreditovanm

zazen.

a) Prbn hodnocen kolitelem

zznam o absolvovan praxi a kolicch akcch v prkazu odbornosti

v estimsnch intervalech, zznamy o provedench innostech, vkonech

v logbooku. Celkov zhodnocen na konci zkladnho internho nebo

pediatrickho kmene a jeho zznam v logbooku.

hodnocen teoretick a praktick ppravy pro vypracovn povinn psemn

odborn atestan prce.

b) Kritria pro vydn certifiktu o absolvovn zkladnho internho nebo pediatrickho kmene vzdlvacho programu

absolvovn veobecn povinn praxe a povinn praxe v oboru kmene

potvrzen vemi koliteli s pslunou specializovanou zpsobilost,

na akreditovanm zazen (viz tab. st I.), v rozsahu stanovenm

vzdlvacm programem, v dlce minimln 24 msc,

pedloen potvrzen o provedench vkonech v logbooku,

absolvovn povinnho kurzu Novinky z vnitnho lkastv po zkladnm

internm kmeni (pouze v ppad absolvovn zkladnho internho kmene)

nebo kurzu Zklady dtskho lkastv po zkladnm pediatrickm kmeni

(pouze v ppad absolvovn zkladnho pediatrickho kmene) vetn

spnho absolvovn rozboru kazuistiky z vlastnho akreditovanho

zazen a dalch kolicch akcch.

c) Pedpoklad pstupu k atestan zkouce

absolvovn poadovan praxe potvrzen vemi koliteli se specializovanou

zpsobilost,

pedloen potvrzen o provedench kompletnch vkonech v logbooku,

pedloen psemn odborn prce na tma zadan kolitelem,

pedloen potvrzen o absolvovn kurz, vdeckch a vzdlvacch akc

(viz tab. st III.).

d) Vlastn atestan zkouka

praktick st sprvn proveden laboratorn diagnostick kon, analza

vsledk, jejich interpretace a vypracovn podrobnho protokolu,

teoretick st 3 odborn otzky a obhajoba povinn psemn odborn

prce.


20

6 Charakteristika innost, pro kter absolvent specializanho vzdlvn zskal zpsobilost

Absolvent specializanho vzdlvn v oboru lkask mikrobiologie samostatn

zajiuje, odborn i organizan, provoz mikrobiologickho pracovit v aktualizovanm

rozsahu odborn npln oboru, provd vysoce specializovan diagnostick prce, samostatn

interpretuje vsledky a vykonv konzultan a konzilirn innost u poskytovatele

zdravotnch slueb. astn se odbornch innost v oblasti antibiotick politiky, kontroly

antibiotick rezistence a prevence a kontroly infekc. Prbn zabezpeuje zavdn novch

metodickch postup. Spolupracuje s dalmi laboratornmi a klinickmi pracoviti

poskytovatel zdravotnch slueb, Nrodnmi referennmi laboratoemi a dalmi

specializovanmi pracoviti. Podl se na een aktulnch odbornch otzek v rmci

loklnch a rezortnch zdravotnickch.

7 Charakteristika akreditovanho zazen

Zdravotnick zazen, v nm je poskytovatel zdravotnch slueb oprvnn poskytovat

zdravotn pi mus bt akreditovno (ustanoven 13 zkona . 95/2004 Sb.). Akreditovan

zazen zajiujc vuku kolenc mus zajistit kolenci absolvovn vzdlvacho programu.

K tomu slou dn a pln zapojen kolence do prce (vetn asti na poskytovn

zdravotn pe v dob od 16.00 hodin do 7.00 hodin a v sobotu a nedli a ve svtek

minimln 1x tdn) a dle umonn studia a pobytu na jinm akreditovanm zazen, kter

me poskytovat st ppravy, kter nen dostupn ve vlastnm akreditovanm zazen.

Smluvn spoluprce je doloena v dosti o udlen/prodlouen akreditace (poskytovatel

zdravotnch slueb nebo jin fyzick nebo prvnick osoba, kter nem akreditaci, mus bt

akreditovna v rmci akreditanho zen adatele dle ustanoven 14 odst. 2 psm. c) zkona

. 95/2004 Sb.). Minimln podmnky AZ jsou dny splnnm jak personlnho zabezpeen

dle vyhlky . 99/2012 Sb., tak splnnm technickho a vcnho vybaven dle vyhlky

. 92/2012 Sb.

Nedlnou soust dosti o udlen akreditace je pln atestan ppravy kolence.

7.1 Akreditovan zazen (AZ)

7.1.1 Akreditovan zazen pro zkladn ppravu v oboru lkask mikrobiologie

Personln poadavky

kolitel m specializovanou zpsobilost v oboru lkask mikrobiologie

a min. 5 let praxe v oboru od zskn specializovan zpsobilosti v oboru

lkask mikrobiologie a s minimlnm vazkem ve vi 0,5 u danho


AZ dokld seznam zdravotnickch pracovnk zpsobilch k vkonu

zdravotnickho povoln bez odbornho dohledu po zskn odborn

zpsobilosti, z toho minimln jeden V pracovnk se vzdlnm ve

specializanm oboru mikrobiologie (ureno pro odbornho pracovnka

v laboratornch metodch a v pprav livch ppravk) podle nazen

vldy . 31/2010 Sb. a vazkem 1,0 (podle vyhlky . 77/1981 Sb. nzev

oboru vyetovac metody v lkask mikrobiologii a podle nazen vldy


21

. 463/2004 Sb. nzev oboru lkask mikrobiologie (ureno pro odbornho pracovnka v laboratornch metodch a v pprav livch ppravk)).

Pomr kolitel/kolenec v rmci kmene 1:2.

Pomr kolitel/kolenec v rmci specializovanho vcviku 1:3.

kolitel dokld svou zpsobilost pi dosti o akreditaci zazen profesnm

ivotopisem.

Spolu se dost o udlen/prodlouen akreditace je nutno pedloit pln

plnn povinnost stanovench vzdlvacm programem. Pokud AZ zajiuje

vce ne jednu st, vdy vukov pln pedkld.

Materiln a technick

vybaven

AZ provd zkladn diagnostickou a konzultan innost pro klientelu v

oblasti primrn a zkladn ambulantn pe (zejmna oblast

otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, gynekologie a porodnictv,

urologie) a klientelu poskytovatel zdravotnch slueb poskytujc lkovou

pi se zkladn strukturou obor (vnitn lkastv, chirurgie, gynekologie a

porodnictv).

7.1.2 Akreditovan zazen pro komplexn ppravu v oboru lkask

mikrobiologie vetn innosti antibiotickho stediska

Personln poadavky



lkask mikrobiologie a s minimlnm vazkem ve vi 0,5 u danho poskytovatele zdravotnch slueb.











kolitel dokld svou zpsobilost pi dosti o akreditaci zazen profesnm ivotopisem.




Materiln a technick

vybaven

Komplexn zamen zazen klinick mikrobiologie, kter provdj

mikrobiologickou diagnostiku pro poskytovatele zdravotnch slueb

poskytujc lkovou pi (a specializovan centra se irokm spektrem

klinickch obor vetn specializovan intenzivn pe, specializovanch

chirurgickch a internch discipln, ppadn dalch odbornost). Souasn

pracuj pro klientelu v oblasti primrn a ambulantn pe vetn vysoce

specializovan. Tato zazen zabezpeuj a pravideln poskytuj komplexn

klinicko-mikrobiologick konzultace a konsilia. Jejich soust jsou


22

antibiotick stediska nebo s antibiotickmi stedisky zce spolupracuj,

spoluprce je doloena smluvn.

7.1.3 Akreditovan zazen pro specializovanou ppravu v dlch oblastech

oboru lkask mikrobiologie

Personln poadavky



lkask mikrobiologie a s minimlnm vazkem ve vi 0,5 u danho poskytovatele zdravotnch slueb.















Materiln a technick

vybaven

AZ specializovan na nkterou z uvedench dlch discipln oboru lkask

mikrobiologie (bakteriologie, mykologie, virologie, parazitologie,

mykobakteriologie), kter tuto dl disciplnu provdj v rmci klinicko-

mikrobiologick diagnostiky infekc v dostaten i.

7.1.4 Akreditovan zazen pro zce zamenou ppravu v oboru lkask

mikrobiologie v rmci innosti referennch a vysoce specializovanch laborato

Personln poadavky



lkask mikrobiologie a s minimlnm vazkem ve vi 0,5 u danho






v laboratornch metodch a v pprav livch ppravk) podle nazen vldy

. 31/2010 Sb. a vazkem 1,0 (podle vyhlky . 77/1981 Sb. nzev oboru

vyetovac metody v lkask mikrobiologii a podle nazen vldy

. 463/2004 Sb. nzev oboru lkask mikrobiologie (ureno pro odbornho


23

pracovnka v laboratornch metodch a v pprav livch ppravk)).




Spolu se dost o udlen/prodlouen akreditace je nutno pedloit pln plnn

povinnost stanovench vzdlvacm programem. Pokud AZ zajiuje vce ne

jednu st, vdy vukov pln pedkld.

Materiln a technick

vybaven Pracovit zce specializovan.

7.2 Vysvtlivky poadavky na akreditovan zazen

1) Poskytovatel zdravotnch slueb je akreditovn pro spolen ste vzdlvacho programu

tohoto i jinho oboru v rmci vlastnho zdravotnickho zazen nebo smluvnho poskytovatele

zdravotnch slueb. 2) Poskytovatel zdravotnch slueb mus splovat podmnky stanoven vzdlvacm programem

anesteziologie a intenzivn medicna, a to v sti akreditovan zazen I. typu. 3) Poskytovatel zdravotnch slueb mus splovat podmnky stanoven vzdlvacm programem

chirurgie, a to v sti akreditovan zazen I. typu. 4) Poskytovatel zdravotnch slueb mus splovat podmnky stanoven vzdlvacm programem

vnitn lkastv, a to v sti akreditovan zazen I. typu. 5) Poskytovatel zdravotnch slueb mus splovat podmnky stanoven vzdlvacm programem

vnitn lkastv, a to v sti akreditovan zazen II. typu. 6) Poskytovatel zdravotnch slueb mus splovat podmnky stanoven vzdlvacm programem

lkask mikrobiologie, a to v sti akreditovan zazen pro zkladn ppravu v oboru

lkask mikrobiologie. 7) Poskytovatel zdravotnch slueb mus splovat podmnky stanoven vzdlvacm programem

lkask mikrobiologie, a to v sti akreditovan zazen pro komplexn ppravu v oboru

lkask mikrobiologie vetn innosti antibiotickho stediska. 8) Poskytovatel zdravotnch slueb mus splovat podmnky stanoven vzdlvacm programem

lkask mikrobiologie, a to v sti akreditovan zazen pro specializovanou ppravu

v dlch oblastech oboru lkask mikrobiologie. 9) Poskytovatel zdravotnch slueb mus splovat podmnky stanoven vzdlvacm programem

lkask mikrobiologie, a to v sti akreditovan zazen pro zce zamenou ppravu

v oboru lkask mikrobiologie v rmci innosti referennch a vysoce specializovanch

laborato. 10) Poskytovatel zdravotnch slueb mus splovat podmnky stanoven vzdlvacm programem

dtsk lkastv, a to v sti akreditovan zazen I. typu. 11) Poskytovatel zdravotnch slueb mus splovat podmnky stanoven vzdlvacm programem

dtsk lkastv, a to v sti akreditovan zazen II. typu. 12) Poskytovatel zdravotnch slueb mus splovat obsah poskytovan pe v rmci oetovacho

dne OD stanoven Vyhlkou Ministerstva zdravotnictv . 134/1998 Sb., kterou se vydv

seznam zdravotnch vkon s bodovmi hodnotami, ve znn pozdjch pedpis, a to pro

kapitolu 5. OD 00003, OD 00012 a pro kapitolu 7.1.1. OD resuscitan pe 00061 a pro

kapitolu 7.1.3. OD intenzivn pe niho stupn 00068 a dle mus splovat minimln


24

personln zabezpeen podle vyhlky . 99/2012 Sb. 13) Poskytovatel zdravotnch slueb mus splovat podmnky stanoven vzdlvacm programem

infekn lkastv, a to v sti akreditovan zazen I. typu. 14) Poskytovatel zdravotnch slueb mus splovat obsah poskytovan pe v rmci oetovacho

dne OD stanoven Vyhlkou Ministerstva zdravotnictv . 134/1998 Sb., kterou se vydv

seznam zdravotnch vkon s bodovmi hodnotami, ve znn pozdjch pedpis, a to pro

kapitolu 7.1.2. OD intenzivn pe vyho stupn 00055 (TISS 20-29 body) a pro kapitolu

7.1.3. OD intenzivn pe niho stupn 00057 (TISS 15-19 body), 00058 (TISS 9-14 body)

a dle mus splovat minimln personln zabezpeen podle vyhlky . 99/2012 Sb. 15) Poskytovatel zdravotnch slueb mus splovat podmnky stanoven vzdlvacm programem

patologie, a to v sti akreditovan zazen I. typu. 16) Poskytovatel zdravotnch slueb mus splovat podmnky stanoven vzdlvacm programem

alergologie a klinick imunologie, a to v sti akreditovan zazen I. typu. 17)

... v jakmkoliv vzdlvacm programu. 18) absolvovn se tk lka, kte pi vkonu povoln pacientm pouze indikuj lkask

ozen, tzn. nejsou radianmi pracovnky, resp. aplikujcmi odbornky a nemaj zvltn

odbornou zpsobilost podle zkona . 18/1997 Sb., atomov zkon, ve znn pozdjch

pedpis. 19)

v uvedenm vzdlvacm programu.


25

8 Programy povinnch vzdlvacch aktivit a personln a technick vybaven pro jejich realizaci

8.1 Charakteristika vzdlvacch aktivit

8.1.1 Program kurzu Lkask prvn pomoc

Pedmt Minimln

poet hodin

Nhl zstava krevnho obhu, incidence, diagnza, zkladn a rozen

neodkladn resuscitace vetn defibrilace (Basic Life Support a Advanced

Cardiac Life Support).

2

Bezvdom nejasnho pvodu, kee, synkopa; nhl cvn mozkov phody,

diagnostick postupy, terapeutick okno, trombolza systmov, intraarteriln. 2

Dunost, hlavn piny: respiran etiologie astma bronchiale, status

astmaticus, inhalan trauma atd., kardiovaskulrn etiologie kardiln

selhvn, astma cardiale, edm plic, embolie plicnice, zvltn stavy: tonut

a utonut, strangulace atd., diagnza, dif. dg., terapeutick postupy, principy

uml plicn ventilace.

2

Bolesti na hrudi, akutn koronrn syndrom, principy a indikace trombolzy,

PTCA (Percutaneous Transluminal Coronary Angioplasty), zvan dysrytmie

a terapeutick pstupy.

2

Traumatologie tk razy, raz hlavy, ptee, hrudnku, dutiny bin,

konetin, polytrauma, porann el. proudem, termick porann, hlavn zsady

ATLS (Advanced Trauma Life Support).

2

ok, diagnza, klasifikace, piny, terapeutick pstupy. 1

Hromadn vskyt rannch, hlavn zsady BATLS (Battlefield Advanced

Trauma Life Support). 1

Integrovan zchrann systm a krizov logistika. 1

Zvltnosti urgentnch stav u dt. 2

Extramurln porod, pe o novorozence a matku, gynekologick akutn stavy. 1

Praktick vuka. 4

Oven znalost testem.

Celkem 20


26

Personln a technick zabezpeen kurzu Lkask prvn pomoc

Personln zabezpeen

Lkai se specializovanou zpsobilost nebo zvltn odbornou zpsobilost v oboru urgentn

medicny a prax nejmn 5 let v oboru, ppadn se specializovanou zpsobilost ve vyuovan

problematice.

Garant kurzu m nejvy vzdln v oboru a nejmn 10 let praxe vkonu povoln lkae v oboru specializace.

astnci kurzu obdr souasn s pozvnkou do kurzu na CD uebn texty Lkask prvn pomoc

k seznmen s tmaty, co umon ve stanoven dob probrat tak rozshlou a nronou

problematiku.

Technick zabezpeen

Uebna pro teoretickou vuku s pslunm vybavenm.

Uebna pro praktickou vuku s vybavenm: manekn (dospl, dtsk a novorozenec)

umoujc praktick ncvik zkladn i rozen neodkladn resuscitace se simultnnm

zznamem sledovanch vitlnch funkc (zejmna respiranch a obhovch) k objektivizaci

innosti provdn resuscitace a monost uloen sledovanch dat do PC a zvren

vyhodnocen. Model mus umonit ncvik:

- zajitn prchodnosti dchacch cest pomoc vzduchovod, Combi-tubusu, laryngelnho tubusu, laryngeln masky (vetn intuban) a rznmi technikami tracheln intubace,

- uml plicn ventilace z plic do plic sty, pes masku, runm dchacm pstrojem/ transportnm ventiltorem,

- ncvik intubace dt/novorozenc a umlou plicn ventilaci,

- zajitn prchodnosti dchacch cest koniopunkc, minitracheotomi (krikotomi),

- punkci pneumotoraxu,

- zajitn vstupu do krevnho eit punkci a kanylaci perifern ly, centrln ly (subclavia, jugularis int.), v. femoralis a rzn techniky intraoselnho pstupu,

- diagnostiky simulovanch poruch rytmu na kardioskopu a volbu farmako- a elektroimpulzoterapie.

Potaov uebna pro zvren testovn znalost. Pro objektivn hodnocen je nezbytn

pracovat alespo s ovenm kvazistandardizovanm testem.


27

8.1.2 Program kurzu Zklady zdravotnick legislativy, etiky a komunikace

Pedmt Minimln

poet hodin

Legislativa. 8

Zkladn prvn pedpisy ve zdravotnictv a jejich hierarchie.

Organizace a zen zdravotnictv.

Rozhodovn pacienta (informovan souhlas, odmtnut pe).

Poskytovn zdravotn pe bez souhlasu, omezovac prostedky.

Povinn mlenlivost zdravotnickch pracovnk.

Veden a nakldn se zdravotnickou dokumentac.

Nleit odborn rove (lege artis).

Stnosti ve zdravotnictv.

Prvn odpovdnost lkae a poskytovatele zdravotnch slueb.

Poskytovn zdravotn pe v Evropsk unii a peshranin zdravotn pe.

Systm veejnho zdravotnho pojitn. 2

Zdravotn sluby hrazen ze zdravotnho pojitn.

Pltci zdravotnho pojitn, prva a povinnosti pojitnc.

Systm hrad zdravotn pe.

Systm socilnho zabezpeen a lkask posudkov sluba. 2

Nemocensk pojitn.

Dchodov pojitn.

Sociln pomoc a sociln sluby.

Lkask etika. 2

Etick kodexy, etick chovn zdravotnickch pracovnk.

Zkladn principy a etick zsady.

Etick problmy souasn medicny.

Komunikace ve zdravotnictv. 2

Zkladn principy a specifika.

Komunikace mezi zdravotnickmi pracovnky, pacientem a osobami jemu

blzkmi.

Krizov komunikace.

Celkem 16


28

Personln a technick zabezpeen kurzu Zklady zdravotnick legislativy, etiky a komunikace

Personln zabezpeen

Minimln 2 lektoi se znalost zdravotnickho prva a veejnho zdravotnictv, s prvnickm

vzdlnm a profesn zkuenost v oblasti zdravotnickho prva v dlce alespo 5 let. Lektoi

zdravotnickho prva dokldaj pehled publikan innosti za poslednch 5 let a pedagogickou

innost.

Soust lektorskho tmu mus bt lektoi s ukonenm vysokokolskm vzdlnm pslunho

zamen a nejmn 5letou odbornou prax v oblasti pednenho tmatu (etika, komunikace

a sociln zabezpeen).

Technick zabezpeen

Uebna pro teoretickou vuku s pslunm vybavenm; poskytnut studijnch text Zklady

zdravotnick legislativy, event. jin.

8.1.3 Program kurzu Prevence kodlivho uvn nvykovch ltek (NL)

a lba zvislost

Pedmt Minimln

poet hodin

kodliv uvn NL a zvislost na NL v R. 1

Pehled NL zneuvanch v R a jejich vlastnost. 1

Zdravotn aspekty kodlivho uvn NL a zvislost na NL. 1

Problematika kodlivho uvn NL a zvislost na NL ve specifickch

podmnkch jednotlivch medicnskch obor, monosti prevence. 2

Pehled specifickch lebnch modalit pro osoby kodliv uvajc NL a zvisl. 1

Prvn aspekty souvisejc se zneuvnm NL a zvislostmi na NL. 1

Zvr kurzu, diskuse. 1

Celkem 8

Personln a technick zabezpeen kurzu Prevence kodlivho uvn nvykovch ltek (NL) a lba zvislost

Personln zabezpeen

Lektoi se specializovanou zpsobilost nebo zvltn odbornou zpsobilost v oboru nvykov

nemoci a prax nejmn 5 let v oboru, ppadn se specializovanou zpsobilost ve vyuovan

problematice.

Technick zabezpeen


8.1.4 Program kurzu Radian ochrana

Pedmt Minimln


29

poet hodin

a) inky ionizujcho zen na iv systmy, charakter deterministickch a stochastickch ink. Veliiny a jednotky pouvan pro poteby radian

ochrany.

1

b) Systm radian ochrany, aplikace zkladnch princip radian ochrany do soudob koncepce a legislativy EU a R.

1

c) Radian zt obyvatel z rznch zdroj ionizujcho zen. Specifick charakter lkaskho ozen, velikosti dvek pacientm pro typick

radiologick postupy.

1

d) loha lka indikujcch vyeten nebo lbu s vyuitm zdroj ionizujcho zen vznam indikanch kriteri (Vstnk MZ, stka 11,

Listopad 2003).

1

e) Zsady pro uplatovn poadavk radian ochrany pacient pi provdn a zen zdravotnickch vkon s pouitm zdroj ionizujcho zen

optimalizace radian ochrany pi lkaskm ozen (diagnostick referenn

rovn, princip ALARA As Low As Reasonably Achievable).

1

f) Praktick metody ochrany radianch a ostatnch pracovnk, ostatnch pacient a obyvatel pi vyuvn zdroj ionizujcho zen ve

zdravotnickm zazen (kontrolovan a sledovan psmo, systm

monitorovn, veden dokumentace, program zabezpeovn jakosti).

1

g) Odpovdnost za zajitn poadavk radian ochrany pi vyuvn zdroj ionizujcho zen v lkastv: loha indikujcho lkae, aplikujcho

odbornka, radiologickho fyzika. Vznam soustavnho dohledu dohlejc

osobou a osobou s pmou odpovdnost.

1

h) Pracovn-lkask pe o radian pracovnky. Lkask pomoc lidem ozenm v dsledku radian nehody.

1

Celkem 8

Personln a technick zabezpeen kurzu Radian ochrana

Personln zabezpeen

Lektoi se specializovanou zpsobilost v oboru radiologie a zobrazovac metody, specializac

v oboru radiologick fyzik, ppadn se specializac v radian ochran (Sttn stav radian

ochrany (dle jen SRO), Sttn ad pro jadernou bezpenost (dle jen SJB)) pro

pedmty v bodech a), b), c), e), f) a g).

Lektoi se specializovanou zpsobilost nebo zvltn odbornou zpsobilost v oboru radiologie a zobrazovac metody, neuroradiologie a dtsk radiologie pro pedmt v bod d).

Lektoi se specializovanou zpsobilost nebo zvltn odbornou zpsobilost v oboru pracovn

lkastv, radiologie a zobrazovac metody, ppadn se specializovanou zpsobilost v radian

ochran (SRO, SJB) pro pedmt v bod h).

Technick zabezpeen

Uebna pro teoretickou vuku s pslunm vybavenm; poskytnut vukovch materil.


30

8.1.5 Program kurzu Novinky z vnitnho lkastv

Pedmt Minimln

poet hodin

Novinky v diagnostice a lb kardiovaskulrnch chorob, zejmna: akutn

koronrn syndromy, arteriln hypertenze, plicn embolie, ischemick choroba

dolnch konetin, prevence kardiovaskulrnch chorob.

6

Aktuln pohledy na neodkladnou resuscitaci. Poadavky anesteziologa na

pedoperan vyeten. 3

Novinky v diagnostice a lb gastrointestinlnch chorob, zejmna: vedov

choroba aludku a duodena, krvcen do trvic trubice, karcinom tranku,

idiopatick stevn znty, choroby pankreatu, infekn hepatitidy, jatern

cirhza.

4

Aktuln pohledy na diagnostiku a lbu chirurgickch nhlch phod binch,

hrudnch a cvnch (pro internisty). 2

Aktuln pohled na diagnostiku a lbu nejbnjch plicnch chorob, zejmna:

karcinom plic, bronchiln astma a obstrukn plicn nemoc, chronick respiran

insuficience, tuberkulza.

3

Choroby krevn: pehled s drazem na novinky v oboru, zejmna: anmie, krevn

transfze a krevn derivty, poruchy koagulace, hematoonkologick malignity. 3

Aktuln pohled na diagnostiku a lbu nejbnjch nefrologickch chorob. 2

Aktuln problmy v endokrinologii, se vztahem k chorobm sledovanm

internistou. 2

Aktuln pohled na diagnostiku a lbu diabetu (pro internisty). 2

Aktuality v pstupu k revmatologickm chorobm (pro internisty). 2

Aktuln problmy v diagnostice a lb geriatrickch pacient a jejich een. 2

Aktuality v neurologii, zejmna pstup k cvnm mozkovm phodm. 2

Novinky v racionalizaci preskripce a nedoucch incch lk. 1

Pracovn lkastv a toxikologie: aktuln pehled pro internisty. 1

Celkem 35

Personln a technick zabezpeen kurzu Novinky z vnitnho lkastv

Personln zabezpeen

Lkai se specializovanou zpsobilost v oboru vnitn lkastv, nebo specializovanou

zpsobilost ve vyuovan problematice a prax nejmn 10 let v oboru.

Garant kurzu m nejvy vzdln v oboru a nejmn 10 let praxe vkonu povoln lkae

v oboru specializace.

Technick zabezpeen

Uebna/posluchrna pro teoretickou vuku s pslunm vybavenm.

Potaov uebna pro zvren testovn znalost.


31

8.1.6 Program kurzu Zklady dtskho lkastv

Pedmt Minimln

poet hodin

Nemocnin pediatrie. 10

Sociln pediatrie a korespondujc obory. 4

Praktick lkastv pro dti a dorost. 2

Dorostov lkastv. 4

Intenzivn pe v dtskm lkastv. 6

Neonatologie. 6

Oven znalost prezentac kazuistiky z mateskho pracovit (formt Power

Point).

Celkem 32

Personln a technick zabezpeen kurzu Zklady dtskho lkastv

Personln zabezpeen

Lkai se specializovanou zpsobilost v oboru dtsk lkastv nebo zvltn odbornou

zpsobilost v dalch pediatrickch specializacch a intenzivn medicn.

Garant kurzu m nejvy vzdln v oboru a nejmn 10 let praxe vkonu povoln lkae


Technick zabezpeen


8.1.7 Program kurzu Lkask bakteriologie novinky

Pedmt Minimln

poet hodin

vod do lkask bakteriologie. Organizace provozu bakteriologick laboratoe,

bezpenost prce. Sprvn laboratorn prce, standardn operan postupy, intern a

extern kontrola kvality prce. Metody spoluprce s oetujcmi lkai,

mikrobiology a epidemiology.

3

Identifikace, vyetovn a kontrola epidemickch epizod. Principy a vyuit

epidemiologickch metod pro stopovn a surveillance pvodc infekc. Organizace,

loha a funkce sttnho protiepidemiologickho dozoru, legislativa. Nrodn a

mezinrodn st a spoluprce v surveillance pvodc infekc a rezistence

k indiktorovm antibiotikm loha Evropskho stediska pro prevenci a kontrolu

nemoc (ECDC) a Svtov zdravotnick organizace (WHO). Zklady prevence

en bakterilnch pvodc infekc (vakcinace, hygienick opaten).

3

Laboratorn diagnostika bakterilnch infekc. Vznam a charakteristika validnho

vzorku. Odbr, transport, zpracovn a dekontaminace vzork. Odmtnut

nevyhovujcch vzork. Metody prkazu a identifikace bakteri: mikroskopie,

kultivace, biochemick a speciln testy, imunoeseje, srologick metody,

molekulrn metody, typizace bakteri, prkaz faktor virulence, kontrola kvality,

referenn kmeny. Indikativn vznam dalch metod (vyeten biochemick,

hematologick, imunologick aj.).

5


32

Standardn metody vyeten antibiotick citlivosti bakteri. Baktericidie sra a

stanoven hladin antibiotik v tlesnch tekutinch. Prkaz specifickch mechanizm

rezistence fenotypovmi a genotypovmi metodami. Principy technik, indikace,

hodnocen, interpretace, kontrola kvality, referenn kmeny.

6

Vznamn pvodci bakterilnch infekc (vetn mykobakteri) - charakteristika a

epidemiologick souvislosti. Klinick vznam a prevalence v etiologii komunitnch

a nemocninch infekc. Pirozen citlivost a aktuln stav rezistence v R u

vybranch druh bakteri. Specifika detekce, identifikace a vyeten citlivosti

vybranch skupin bakteri. Hodnocen, interpretace a hlen vsledk - komplexn

pstup vzhledem k pvodci infeknho onemocnn a ke klinick situaci pacienta.

Prevence a kontrola vskytu a en epidemiologicky vznamnch bakteri vetn

kmen s epidemiologicky zvanou rezistenc.

23

Celkem 40

Personln a technick zabezpeen kurzu Lkask bakteriologie novinky

Personln zabezpeen

Lka se specializovanou zpsobilost v oboru lkask mikrobiologie nebo jin odborn pracovnk

ve zdravotnictv V se vzdlnm ve specializanm oboru mikrobiologie (odborn pracovnk

v laboratornch metodch a v pprav livch ppravk) podle nazen vldy . 31/2010 Sb.

nebo jin odborn pracovnk ve zdravotnictv V se vzdlnm ve specializanm oboru lkask

mikrobiologie (ureno pro odbornho pracovnka v laboratornch metodch a v pprav livch

ppravk) podle nazen vldy . 463/2004 Sb. nebo jin odborn pracovnk ve zdravotnictv V

se vzdlnm ve specializanm oboru vyetovac metody v lkask mikrobiologii podle vyhlky

. 77/1981 Sb. a prax nejmn 5 let v oboru lkask mikrobiologie, ppadn se specializovanou

zpsobilost ve vyuovan problematice.

Garant kurzu m nejvy vzdln v oboru lkask mikrobiologie a nejmn 10 let praxe v oboru

specializace.

Technick zabezpeen


Pracovit pro demonstraci a ncvik specilnch metod identifikace a vyeten citlivosti na antibiotika.


33

8.1.8 Program kurzu Lkask virologie novinky

Pedmt Minimln

poet hodin

Mechanismy a cesty penosu vir. Patogeneze virovch nkaz; role imunitnho

systmu hostitele v rozvoji a eliminaci virov infekce. 2

Specifick aspekty prce s viry s ohledem na bezpenost a organizaci pracovn

innosti v diagnostickm provozu. Sprvn laboratorn praxe, intern a extern

kontrola kvality prce.

Charakteristika, pprava a vznam validnho vzorku pro virologickou diagnzu

infeknho onemocnn. Indikace vyeten, interpretace a hlen vsledk.

Odmtnut nevyhovujcch vzork. Dekontaminace vzork.

Diagnostika virovch infekc: kultivace a identifikace vir, prkaz antigenu,

prkaz protiltek, prkaz a charakterizace virovch nukleovch kyselin,

elektronov mikroskopie.

Indikativn vznam dalch metod (biochemick, hematologick, imunologick aj.

vyeten, zobrazovac techniky).

3

Virov infekce diagnostika, epidemiologie, prevence, profylaxe a terapie, mon

podl vir na vzniku ndor:

Virov hepatitidy. Retrovirov infekce. Infekce Herpetickmi viry. Virov

gastroenteritidy. Enterovirov infekce. Lidsk papilomavirov infekce. Virov

infekce v novorozeneckm a dtskm vku. Virov exantmov infekce a

parotitida.

Chipka, pandemick rizika, prevence; dal pvodci infekc respiranho traktu.

Virov infekce u imunosuprimovanho pacienta; specifika prkazu dlky

vyluovn a terapie vetn monch rezistenc.

Virov vakcny.

14

Virov nkazy s prodn ohniskovost.

Importovan virov infekce a monosti diagnostiky.

Vysoce nebezpen virov infekce, biotermismus.

3

Identifikace, vyetovn a kontrola epidemickch epizod.

Organizace prevence kontroly infekc spojench se zdravotn p ve

zdravotnickch zazench.

Formy spoluprce na nrodn a mezinrodn rovni v oblasti prevence a kontroly

infeknch nemoc, nrodn a mezinrodn st surveillance infeknch nemoc.

2

Celkem 24

Personln a technick zabezpeen kurzu Lkask virologie novinky

Personln zabezpeen

Lka se specializovanou zpsobilost v oboru lkask mikrobiologie nebo jin odborn

pracovnk ve zdravotnictv V se vzdlnm ve specializanm oboru mikrobiologie (odborn

pracovnk v laboratornch metodch a v pprav livch ppravk) podle nazen vldy .

31/2010 Sb. nebo jin odborn pracovnk ve zdravotnictv V se vzdlnm ve specializanm

oboru lkask mikrobiologie (ureno pro odbornho pracovnka v laboratornch metodch a

v pprav livch ppravk) podle nazen vldy . 463/2004 Sb. nebo jin odborn pracovnk


34

ve zdravotnictv V se vzdlnm ve specializanm oboru vyetovac metody v lkask

mikrobiologii podle vyhlky . 77/1981 Sb. a prax nejmn 5 let v oboru lkask

mikrobiologie, ppadn se specializovanou zpsobilost ve vyuovan problematice.

Garant kurzu m nejvy vzdln v oboru lkask mikrobiologie a nejmn 10 let praxe


Technick zabezpeen


Pracovit pro demonstraci a ncvik specilnch metod detekce a identifikace agens.

8.1.9 Program kurzu Lkask mykologie novinky

Pedmt Minimln

poet hodin

Definice a vymezen lkask mykologie. Charakteristika houbovch

organism. Onemocnn lovka vyvolan houbami. Patogenita a virulentn

faktory hub. Pehled taxonomie patogennch hub s ohledem na patogenitu pro

lovka. Hlavn skupiny patogennch hub.

2

Specifick aspekty prce s houbovmi agens. Preanalytick fze v lkask

mykologii, kontrola kvality, referenn kmeny a kritria odmtnut vzorku.

Uchovvn a udrovn sbrkovch kmen.

Pm metody prkazu patogennch hub: mikroskopie, kultivace, detekce a

stanoven houbovho antigenu. Identifikace a typizace patogennch hub.

Interpretace mikrobiologickho nlezu. Msto a vznam molekulrn

mikrobiologickch metod (genomika PCR, sekvence; proteomika MALDI-

TOF) v detekci a identifikaci patogennch hub. Nepm (srologick) metody

v mykologick diagnostice.

4

Laboratorn metody vyetovn citlivosti hub k antimykotikm. Problematika

odetu a interpretace vsledk. Problematika surveillance, primrn a

sekundrn rezistence k antimykotikm. Rizikov druhy hub a rizikov skupiny

pacient s ohledem na vznik a vskyt rezistence.

2

Pvodci konch a slizninch mykz (dermatofyty, kvasinky, vlknit houby).

Epidemiologie a patogeneze dermatomykz. Diagnza a lba dermatomykz.

Kvasinky jako pvodci konch a slizninch infekc druhov spektrum, zdroj

a zpsoby penosu. Diagnostika a lba kandidzy. Pvodci subkutnnch

mykz.

4

Pvodci systmovch a orgnovch mykz (kvasinky, aspergily, dimorfn a

mukorovit houby, nov se objevujc skupiny hub). Epidemiologie houbovch

infekc. Problematika oportunnch mykz, trendy a neobvykl aspekty jejich

vskytu, rizikov a predispozin faktory ve vztahu k diagnostice a terapii

mykotickch infekc.

Houbov infekce krevnho eit, CNS, dchacch a moovch cest,

zavacho traktu a infekce spojen s nemocnin p. Strategie a monosti

lby invazivnch mykotickch infekc. Zsady racionln antifungln terapie a

profylaxe antifungln stewardship. Novinky v diagnze a terapii mykz.

Vznam mezioborov spoluprce.

8

Celkem 20


35

Personln a technick zabezpeen kurzu Lkask mykologie novinky

Personln zabezpeen








mikrobiologii podle vyhlky . 77/1981 Sb. a prax nejmn 5 let v oboru lkask

mikrobiologie, ppadn se specializovanou zpsobilost ve vyuovan problematice.



Technick zabezpeen


Pracovit pro demonstraci a ncvik specilnch metod identifikace a vyeten citlivosti na

antimykotika.

8.1.10 Program kurzu Lkask parazitologie novinky

Pedmt Minimln

poet hodin

Mechanismy a cesty penosu parazit. Patogeneze parazitrnch infekc.

Specifick aspekty prce s parazitrnmi agens s ohledem na bezpenost a

organizaci pracovn innosti v diagnostickm provozu. Sprvn laboratorn

praxe, standardn operan postupy, intern a extern kontrola kvality prce.

Metody spoluprce s oetujcmi lkai, mikrobiology a epidemiology.

2

Charakteristika, pprava a vznam validnho vzorku pro parazitologickou

diagnzu infeknho onemocnn.

Laboratorn prkaz pvodce onemocnn: metody pmho a nepmho prkazu

patogennch parazit v. molekulrn biologickch, indikace vyeten,

interpretace a hlen vsledk; odmtnut nevyhovujcch vzork;

dekontaminace vzork.

Indikativn vznam vsledk zskanch dalmi metodami (biochemick,

hematologick, imunologick, zobrazovac, aj.).

2

Etiologie parazitrnch infekc a jejich diagnostika (protozoa, helminti, lenovci)

charakteristika a epidemiologick souvislosti. Klinick vznam infekc.

Prevalence v R a ve svt. Metody detekce a identifikace, speciln metody

prkazu agens, kontrola kvality. Hodnocen, interpretace, hlen, hlen a

komente komplexnch vsledk vyeten vzhledem k pvodci infeknho

onemocnn a ke klinick situaci pacienta.

Importovan parazitrn infekce a monosti jejich en na zem R.

Zoonzy.

Prevence, profylaxe a terapie infekc.

18


36

Identifikace, vyetovn a kontrola epidemickch epizod. Legislativa v oblasti

prevence a kontroly en parazitrnch infekc; povinn hlen infekce. Formy

spoluprce na nrodn a mezinrodn rovni v oblasti prevence a kontroly

infeknch nemoc; nrodn a mezinrodn st surveillance infeknch nemoc.

1

Celkem 24

Personln a technick zabezpeen kurzu Lkask parazitologie novinky

Personln zabezpeen








mikrobiologii podle vyhlky . 77/1981 Sb. a prax nejmn 5 let v oboru lkask mikrobiologie, ppadn se specializovanou zpsobilost ve vyuovan problematice.



Technick zabezpeen


Pracovit pro demonstraci a ncvik specilnch metod detekce a identifikace agens.

8.1.11 Program kurzu Klinick mikrobiologie novinky

Pedmt Minimln

poet hodin

Pehled hlavnch skupin antibiotik a dalch antimikrobilnch (antivirotickch,

antimykotickch a parazitrnch) liv a jejich indikan priority. 5

Principy indikace antibiotik a dalch antimikrobilnch liv v vodn terapii

infeknch komunitnch a nozokomilnch onemocnn.

Clen antimikrobiln lba indikan priority u infekc vyvolanch

specifickmi pvodci. Pstupy k antimikrobiln lb u specifickch skupin

nemocnch (kriticky nemocn v intenzivn pi, imunokompromitovan

nemocn, novorozenci).

Pstupy k profylaktickmu pouvn antimikrobilnch liv (vetn

antimalarik), profylaxe v chirurgickch oborech.

5

innost antibiotickho stediska zamen, cle, organizace, konzultace a

veden jej dokumentace, mezioborov spoluprce. Surveillance antibiotick

rezistence a spoteby antibiotik. Zsady antibiotick politiky v komunit a

nemocnici. Indikace a klinick interpretace vyeten citlivosti k antibiotikm a

antimykotikm. Indiktory kvality pouvn antimikrobilnch liv a jejich

vyuit v praxi, hodnocen compliance s doporuenmi postupy. Intervenn

aktivity ve prospch zlepovn kvality pouvn antimikrobilnch liv

v primrn, ambulantn a nemocnin pi, preskripn audit a jeho vyuit

v praxi. Kontrola antibiotick rezistence na nrodn a mezinrodn rovni

5


37

Pedmt Minimln

poet hodin

mezisektorov koordinan mechanismus, Nrodn antibiotick program,

aktivity ECDC a mezinrodn spoluprce.

Zsady klinicky relevantn laboratorn diagnostiky nap dlmi disciplnami

mikrobiologie podle nozologickch jednotek, diferenciln diagnostick

postupy, konzultan innost, racionln tmov spoluprce s klinickmi

pracoviti, podl na terapii, prevenci a kontrole infekc, zejmna

nozokomilnch, organizace a komplexn npl innosti klinicko

mikrobiologickho pracovit v nemocnici.

2

Infekce krevnho eit, respiran infekce, urogenitln infekce, infekce

centrlnho nervovho systmu, infekce gastrointestinlnho stroj, nitrobin

infekce, infekce kost a kloub, infekce ke a mkkch tkn. Infekce spojen

s implantac cizorodho materilu. Infekce u imunokompromitovanch

pacient. Diagnostick, interpretan a terapeutick pstupy, pehled

preventivnch opaten, dokumentace pstup vukovmi kazuistikami.

21

Prevence a kontrola nozokomilnch infekc. 2

Celkem 40

Personln a technick zabezpeen st kurzu Klinick mikrobiologie novinky

Personln zabezpeen








mikrobiologii podle vyhlky . 77/1981 Sb. a prax nejmn 5 let v oboru lkask mikrobiologie, ppadn se specializovanou zpsobilost ve vyuovan problematice.



Technick zabezpeen


Documents

Vzdělávací program oboru LÉKAŘSKÁ MIKROBIOLOGIEkurz Lékařská parazitologie 1– novinky 9) 3 kurz Klinická mikrobiologie – novinky 19) 5 i) účast na vzdělávacích aktivitách