Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Význam říše byzantské v dějinách lidstva. Část II by Karel MüllerReview by: J. BidloListy filologické / Folia philologica, Roč. 37, Čís. 3/4 (1910), pp. 315-316Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23444689 .

Accessed: 16/06/2014 12:08

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 194.29.185.145 on Mon, 16 Jun 2014 12:08:24 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Hlídka programů středních škol. 315

jakož i na to, že jeho přičiněním tehdy nebyly strženy mosty, kteroužto věc neprávem si připočetl za zásluhu. «

Themistokles dovolával se tedy vděčnosti Artaxerxovy za

služby, které jeho otci prokázal, když ústup jeho z Řecka byl ohrožen. A Thukydides vysvětluje, v čem ta služba záležela.

Slovy άνακομιδή a άναχώρησις míní tudíž Thukydides touž

událost. O prvním svém poselství, jež vedlo ke zkáze Xerxova

loďstva, přece Themistokles nemluvil jako o věci, za niž Artaxerxes

by měl býli mu vděčen. Naproti tomu vypravení druhého po selství ke Xerxovi i po katastrofě salaminské nezdá se mi věcí

nemožnou. Xerxes ani nyní nepochyboval o tom, že malé Řecko

přemůže. Poslal-li mu Themistokles upozornění, že je nebezpe

čenství, že mosty přes Hellespont budou strženy, aby si tudíž

pospíšil, nutně viděl v tom skutečnou* účast Themistokleovu

a nemohl pochybovati ani o tom, že také první rada jeho byla mu dána v dobrém úmyslu. Za nešťastný výsledek bitvy sala

minské nemohl Xerxes obviňovati Themistoklea. Od oné udá

losti neuplynula tehdáž ještě tak dlouhá doba. Kdyby na per ském dvoře nebylo ničeho známo o tom, že Themistokles dal

Xerxovi radu, aby rychle s loďstvem z Řecka odplul, nebyl by Themistokles mohl se toho dovolávati. Tuto věcnou úvahu pod

poruje, myslím, i výklad textu sám. Píše-li Tkukydides: και την των γεφυρών . . . τότε δι αϋτόν ο ύδιάλνσιν, myslím, že ča

sové určení τότε svazuje oba členy v jednu současnou událost.

Zbývala by tudíž jediná obtíž, výraz προάγγελσις. Ale

u Thukydida smíme vložiti do tohoto slova význam: «včasné

upozornění, rada*,- vidíme-li, že smysl celého místa jiného vý kladu nepřipouští. Ed. Meyer pochybuje o druhém poselství, ale

možnosti jeho nepopírá. V tom bych se s ním nesrovnával, ani

v tom, že z Thukydida nelze poznati, které poselství míní, za

to však dal bych. mu za pravdu proti p. spisovateli, že historicky celé toto druhé poselství byla věc málo významná. Vždyť Xer

xovi a jeho válečné radě bylo by samo přišlo na rozum, že po zničení perského loďstva jest třeba honem vrátiti se do Asie.

Em. Peroutka.

Karel M il 11 e r, Význam říše byzantské v dějinách lidstva. Část II. (Výroční zpráva c k. vyššího gymnasia v Jin

dřichově Hradci za školní rok 1907—8). Str. 66.

Druhá část přehledné práce Miillerovy má zvláštní název :

»Říše byzantská jako těleso sociální* a pojednává o poměrech

společenských, hospodářských a osvětových a konečně o meziná

rodních vztazích kulturních. Ve stati o poměrech společenských nalezneme odstavce, věnované císaři a jeho dvoru, t. j. především dvorské etiketě, dále šlechtě vyšší a nižší, a to s hlediště rovněž

především společenské etikety, pak o středních stavech a lidu

This content downloaded from 194.29.185.145 on Mon, 16 Jun 2014 12:08:24 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

316 Drobné zprávy.

kde hlavně o hippodromu jest pojednáno. Jak patrno, má u Míil

lera slovo «společenský « a 'Sociální« poněkud jiný význam, než

jak my historikové jsme zvyklí mu rozuměti. Proto také o po litické moci šlechty pojednal Miiller již v I. části. Proto i po jednání o duchovenstvu vypadlo chudší než by historik očekával.

Závěrek této stati tvoří odstavec o všeobecných znacích společ nosti byzantské, mezi nimiž jako nejdůležitější správně uvedeno

jest proniknutí společnosti byzantské křesťanstvím — my bychom

ovšem raději snad řekli křesťanským církevnictvím a vnější nábožností než duchem pravého křesťanství. Ve stati o pomě rech hospodářských spisovatel neužil dosti přesného výrazu,

rozuměje »poměry hospodářskými» poměry zemědělské a roze

znávaje zvlášť «průmysl a obchode, které přece se zahrnují vý razem »poměry hospodářské". Stati této vytknouti jest přílišnou stručnost. Dobré jsou' stati věnované přehledu literatury by zantské a byzantskému umění, ač zde by bylo bývalo na místě

dotknouti se zajímavé kontroversy mezi Strzygowským a Wick

hoffem a uvésti též základní spisy Strzygowského («Orient oder

Rom« a «Kleinasien, das Neuland der Kunstgeschichte»). V celku vzato činí druhá část práce Miillerovy dojem

značného pokroku, který spisovatel učinil v prohloubení svého

poznání byzantské1 minulosti. Poznámky pod čarou, obeznamující čtenáře s hojnou příslušnou literaturou, zvláště novější, zasluhují všeho uznání. J. Bidlo.

Drobné zprávy. Jednota českých filologů vydá příštího roku Vykoukalovy

Čítanky v novém, podle nových osnov upraveném vydání.

Ve Sborníku filologickém, jehož první svazek vyjde koncem t. r. nákladem České Akademie, bude podána též bibliografie českých prací z oboru klassické filologie zar. 1909. V dalších svazcích bude se v tom pokračovati. Aby tu nic nechybělo, prosím všecky, kdož uveřejnili své práce v časopisech, aby mi laskavě oznámili lístkem název svého článku jakož i jméno a stránku onoho časopisu. Adressa: Král. Vinohrady, Sladkovského 10. Fr. Groh. Fr. Groh.

Fedor Fedorovič Sokolov, professor starověké historie a řeckých starožitností na universitě a na historicko-filologickém instituts v Petro

hradě, zemřel I./14. června 1909 (nar. r. 1811). Jeho vědecké práce —

kromě obšírné magisterské dissertace »Kritičeskija izslědovanija otno

sjaščijasja ki> drevnějšemu periodu istorii Sicílii» — jsou kratší mono

grafie, uveřejněné většinou v Žurnále ministerstva národní osvěty (na př. stati se společným titulem »Vi> oblasti drevnej istorii®, ze starších »Gomerovskij voprosi>«, »Zaměčanija o spiskachï> dani sojuz nikovB almskichťs, s>Aíinskoe postanovlenie ví. čestb Aristomacha argos skago«, řeč »TretBe stolětie do R. Chr.«). Již první jeho práce z let

šedesátých vynikají nad svou dobu vzácnou kritičností a snahou, do

pátrati se pravdy na základě bezpečných historických dokumentů, ze

This content downloaded from 194.29.185.145 on Mon, 16 Jun 2014 12:08:24 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions