ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Hygiena potravin

Svět prů řez ových témat 2 • 26řez

F2.19

Hygiena potravinMgr. Tereza Kopřivová Herotová, Ph.D., 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Dominantní průřezové téma Environmentální výchova.Vztah k dalším průřezovým tématům

Osobnostní a sociální výchova.

Vztah k okruhům RVP ZV Zdravý způsob života a péče o zdraví, rizika ohrožující zdraví a jejich prevence, péče o občana, obecná biologie a genetika, biologie člověka.

Forma realizace Výukový blok a aktivity.Ročník 2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií.Časový rámec 45 minut

Anotace

Nebezpeční mikrobi, kteří se mohou nacházet v potravinách, způsobují otravy z jídla, tzv. ali-mentární infekce. Onemocnění zažívacího traktu bývá způsobeno buď požitím a pomnožením patogenních mikroorganismů (virů – rotaviry, bakterií – salmonely, shigely), nebo pouze jejich toxinů (např. stafylokokové enterotoxiny). Zatímco k vyvolání infekce pomnožením bakterií je potřeba několikadenní inkubační doba, u toxinů stačí do propuknutí potíží pouze pár hodin. Alimentární infekce ohrožují člověka především dehydratací a ztrátou iontů, dehydratace způ-sobená průjmovým onemocněním může ve vzácných případech způsobit i smrt.

Klíčové pojmy příspěvku

Mikroorganismy, mytí rukou, skladování potravin.

Obsah

Metodika 1. Úvod do problematiky 22. Plán hodiny 43. Závěr 74. Zdroje 7

Materiál Pracovní listy pro žáky č. 1–2 9–12

1

dobraskola.raabe.cz

Hygiena potravin ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

26 • Svět prů řez ových témat 2METODIKA

F2.19

řez

Metodický přehled

Klíčové kompetence Kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, kompetence občanské.

Mezioborové vztahy Výchova ke zdraví, Výchova k občanství, Člověk a příroda.Výukové metody a strategie

Individuální, skupinová práce.

Co potřebujeme Pracovní listy pro žáky a přílohy pro učitele, jablko, 6 menších průhledných sklenic, sůl, cukr, antibakteriální mýdlo, ocet, voda, fix, 6 papírových talířků, samolepky/štítky na popsání sklenic, nůž, www.e-bug.eu.

Oborové předmě-tové výstupy

Žák: vyjmenuje mikroby, kteří se nachází v potravinách rozlišuje užitečné a nebezpečné mikroby uvede příklady zdravotních potíží, které mohou nebezpeční

mikrobi člověku způsobit vysvětlí význam užitečných mikrobů osvojí si „Pět klíčů k bezpečnému stravování“

1. Úvod do problematikyAlimentární infekce se nejčastěji projevují bolestmi v oblasti žaludku, průjmem, pocitem na zvra-cení nebo přímo zvracením a horečkou. Většina otrav z potravin má krátké trvání a není nutné navštívit lékaře. Stačí klid, dietní strava a hlavně dostatek tekutin a minerálů (zejména draslíku a sodíku). Ne všichni mikrobi, kteří se v potravinách vyskytují, jsou nebezpeční! Naprostá většina z nich je naopak užitečných.

Užiteční mikrobi se využívají například k výrobě potravin a nápojů. Příkladem může být kva-sinka Saccharomyces cerevisiae, která se využívá při kynutí chleba a kvašení piva; bakterie Lactoba-cilli se využívají při výrobě jogurtů a sýrů.

Nebezpeční mikrobi, například salmonely nebo kampylobakter, mohou způsobit otravy z jídla. Nacházejí se nejčastěji v syrovém mase a vejcích. Nemoc se projeví průjmem, zvracením a zvýše-nou teplotou.

Na potravinách se mohou objevit také plísně tvořící mykotoxiny. Jedním z nejnebezpečnějších přírodních karcinogenů je mykotoxin aflatoxin, produkovaný plísní Aspergillus flavus, která je v přírodě široce rozšířená. Plísně napadají všechny druhy organických substrátů, mohou kolo-nizovat téměř jakýkoliv druh potraviny. Nejčastěji se jedná o arašídy, ořechy, mandle, pistácie, obiloviny, kukuřici, ale může se objevit i na domácí marmeládě. Proto v žádném případě nekon-zumujte plesnivé potraviny. Nikdy nevíte, který typ plísně na dané potravině roste. Plíseň nestačí z povrchu potraviny seškrábnout, protože jejich podhoubí prorůstá hlouběji do potraviny.

2

dobraskola.raabe.cz

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Hygiena potravin

Svět prů řez ových témat 2 • 26řez

F2.19

METODIKA

Jak můžeme zabránit otravě z jídla a kažení potravin?

Většina mikrobů, kteří se na potravinách vyskytují, se rozmnožuje ve vlhkém a teplém prostředí (při teplotách mezi 5 °C a 40 °C). Je-li tedy pokrm uchováván při pokojové teplotě, mikrobi se mohou velmi rychle rozmnožovat. Pokud se však jídlo udržuje při teplotě nižší než 5 °C nebo na-opak vyšší než 70 °C, rozmnožování mikrobů se zpomalí nebo zastaví. Poté co se dostanou zpět do ideálního prostředí, se opět velmi rychle množí. Ideálním místem pro krátkodobé uchovávání potravin je lednička, ve které se teplota udržuje mezi 0–5 °C.

Syrové potraviny, především maso, drůbež, ryby, vejce a mořské plody mohou obsahovat nebez-pečné mikroby, kteří se mohou během přípravy a skladování jídel přenášet do ostatních potravin. Proto je nutné tyto rizikové potraviny skladovat odděleně a výhradně ve spodních částech lednice tak, aby šťáva z nich nemohla kontaminovat potraviny uložené pod nimi. Stejné pravidlo platí i při zpracování potravin. Rozhodně je nutné zabránit styku syrových potravin s již uvařenými. Na syrové a tepelně opracované potraviny bychom v kuchyni měli mít odlišná krájecí prkénka a nádoby. Někdy totiž můžeme nebezpečné mikroby ze syrového masa a dalších potravin přenést na ostatní potraviny špinavýma rukama nebo špinavým kuchyňským náčiním a tím způsobit otravu z jídla. Tomu se říká druhotné znečištění čili sekundární kontaminace.

Důkladné vaření zabíjí téměř všechny nebezpečné mikroby. K tomu je nutné po dobu 10 min dosáhnout teploty 70 °C uvnitř celého pokrmu. Mezi jídla, která při přípravě vyžadují zvláštní pozornost, patří vejce, mleté maso a drůbež.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala brožuru s názvem „Pět klíčů k bezpečnému stra-vování“, která shrnuje nejdůležitější pravidla, kterými bychom se měli při přípravě jídla a kon-taktu s potravinami řídit. Zdarma ke stažení je na webových stránkách Státního zdravotního ústavu: http://www.szu.cz/uploads/5keys_czech.pdf.

Oněch „Pět klíčů k bezpečnému stravování“ zní:

1. Udržujte čistotu.a) Před manipulací s jídlem a během jeho přípravy si často umývejte ruce.b) Umývejte si ruce po použití toalety.c) Omývejte a dezinfikujte všechny povrchy a zařízení, používané pro přípravu pokrmů.d) Chraňte potraviny a prostory v kuchyni před hmyzem, hlodavci a jinými škůdci.

2. Oddělujte pokrmy syrové a uvařené.a) Oddělujte syrové maso, drůbež a mořské plody od ostatních potravin.b) Pro manipulaci se syrovými potravinami používejte zvláštní nářadí a nádobí, jako jsou nože

a krájecí prkénka.c) Uchovávejte pokrmy a jiné potraviny, abyste zabránili kontaktu mezi syrovými a zpracova-

nými potravinami.

3. Pokrmy důkladně vařte.a) Pokrmy, zvláště pak z masa, drůbeže, vajíček a mořských plodů, důkladně tepelně upra-

vujte.b) Polévky a dušená jídla přiveďte k varu a vařte tak dlouho, aby uvnitř celého pokrmu bylo

dosaženo teploty alespoň 70 °C po dobu 10 min. c) Ujistěte se, že šťávy z masa a drůbeže jsou čiré, nekrvavé. Nejlépe, když použijete teploměr.

3

dobraskola.raabe.cz

Hygiena potravin ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

26 • Svět prů řez ových témat 2METODIKA

F2.19

řez

4. Pokrmy vždy řádně ohřívejte. Zvláště dbejte na dostatečnou tepelnou úpravu při grilování nebo ohřevu v mikrovlnné

troubě – v těchto případech totiž nemusí docházet k dostatečnému prohřátí celého pokrmu, ale jen jeho částí.

5. Uchovávejte pokrmy při bezpečných teplotách.a) Uvařené pokrmy nenechávejte při pokojové teplotě déle než 2 hodiny.b) Hotové pokrmy a zkáze podléhající potraviny včas uložte do ledničky (min. teplota 0–5 °C).c) Servírujte pokrmy velmi horké (více než 60 °C). d) Neskladujte pokrmy příliš dlouho ani v ledničce. Některé bakterie se totiž dokážou množit

i při teplotách kolem bodu mrazu. e) Nerozmrazujte pokrmy při pokojové teplotě, ale pozvolna v ledničce.

6. Používejte nezávadnou vodu a suroviny.a) Používejte nezávadnou vodu nebo ji v nouzi převařte.b) Vybírejte čerstvé a nezávadné potraviny.c) Volte zpracované potraviny (např. pasterované mléko).d) Omývejte ovoce a zeleninu pitnou vodou, zvláště důkladně, pokud je jíte syrové. e) Nepoužívejte potraviny po uplynutí doby jejich trvanlivosti a data použitelnosti.

2. Plán hodinyČasový rámec: 45 minut

Cílové znalosti Žáci se naučí správnému postupu při skladování potravin, potvrdí si zkušenosti z minulých lekcí, že před jídlem, před i po přípravě jídla je nutné si správně umýt ruce.

Aktivita č. 1: Proč a jak skladovat potraviny?Časová dotace: 5 minut

Zeptejte se žáků, zda vědí, co se stane s potravinami, když se nechají v teple? (Začnou se kazit.) Vědí, co kažení potravin způsobuje? (Jedná se o mikroby, nejčastěji o plísně a bakterie, které se v potravinách množí, rozkládají

je a někdy při tom tvoří i toxické látky. Mikrobi se na potravinách běžně vyskytují nebo se na ně dostávají díky tzv. sekundární kontaminaci – špinavýma rukama.)

Které skupiny potravin jsou nejnáchylnější na správné skladovací podmínky? (Jedná se většinou o jakékoli syrové maso a to jak v celých kusech, tak mleté; dále vejce,

masné a mléčné výrobky atd.) Které skupiny potravin jsou naopak na skladování nejméně náročné? (Masové konzervy a kompotované ovoce a zelenina vydrží řádově i několik let, z čerstvých

potravin se jedná zejména o některé druhy zeleniny [brambory, kořenová zelenina] a ovoce [jablka, hrušky, pomeranče, citrón], které je možné nechat i několik dní až měsíců v suchu, chladu a temnu, aniž by došlo k jejich degradaci.)

4

dobraskola.raabe.cz

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Hygiena potravin

Svět prů řez ových témat 2 • 26řez

F2.19

V jakém prostředí se začínají potraviny nejvíce kazit? (Mikrobi ke svému množení potřebují dostatek kyslíku, tepla a také vlhkosti. Proto se mi-

krobi nejvíce množí na těch potravinách, které jsou uchovávány na místech, která splňují právě tyto podmínky – například pečivo uložené v igelitovém sáčku v chlebníku či zapome-nutá svačina ve školní tašce.)

Zeptejte se žáků, co se tedy s potravinami musí udělat pro to, aby se nekazily? (Je nutné znát správné skladovací podmínky pro různé potraviny. Jak již bylo řečeno,

většina mikroorganismů se nerozmnožuje tehdy, dosáhne-li teplota okolí méně než 5 °C, proto je nutné rizikové potraviny, zejména masné a mléčné výrobky skladovat v lednici, ale pouze do data spotřeby nebo minimální trvanlivosti, která je uvedena na každém výrobku. Chceme-li například maso uchovat déle, je nutné ho omyté a osušené vložit do igelitového sáčku a poté zmrazit a uchovávat při teplotě ne vyšší než –19 °C. Takto lze maso skladovat i několik týdnů. Další možností jak uchovávat potraviny je zavařování, sušení, kompoto-vání či nakládání. Tyto postupy znali lidé již po mnoho staletí. V době, kdy nebyly k dispo-zici ledničky, to byla jediná možnost, jak tyto potraviny uchovat po dobu delší než několik dnů.).

Aktivita č. 2: Metoda správného skladování potravinČasová dotace: 15 minut

Pomůcky: pracovní listy pro žáky a přílohy pro učitele, jablko, 6 menších průhledných sklenic, sůl, cukr, antibakteriální mýdlo, ocet, voda, fix, 6 papírových talířků, samolepky/štítky na po-psání sklenic, nůž, www.e-bug.eu.

Nyní si žáci sami zkusí, který způsob skladování potravin je nejúčinnější a který lidé využívali, když neměli ledničky a mrazáky. Připravte si pracovní list pro žáky č. 1.

Pracovní postupŽáky rozdělte do skupin po 5 žácích. Nemáte-li dostatek času, můžete celý pokus provádět pouze sami nebo ho můžete žákům zadat za domácí úkol nebo jako školní projekt.

Na jednotlivé sklenice žáci nalepí samolepku či štítek a popíšou vždy jednou z těchto šesti mož-ností: cukr sůl antibakteriální mýdlo ocet voda kontrolní

Požádejte je, ať rozkrájí jablko na 6 stejných kousků a do každé sklenice vloží vždy jeden kousek.

Každou ze sklenic s kouskem jablka naplní právě tou ingrediencí, kterou sklenici popsali (např. sklenice s nápisem „cukr“: na kousek jablka v této sklenici nasypou krupicový cukr tak, aby bylo celé jablko úplně zakryté). Do sklenice s nápisem „kontrolní“ ať žáci nedávají nic, nechají jen sa-motný kousek jablka.

Všech 6 sklenic zakryjí papírovými talířky a dají na chladné místo a nechají zhruba 1 týden od-počívat.

METODIKA 5

dobraskola.raabe.cz

Hygiena potravin ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

26 • Svět prů řez ových témat 2METODIKA

F2.19

řez

Po týdnu si pořádně prohlédnou všechny sklenice (vysypou nebo vylijí obsah náplně a prohléd-nou si kousky jablek).

Výsledky zaznamenají do pracovního listu.

Kontrolní otázky Ve kterých sklenicích začaly kousky jablek plesnivět? Došlo u některého jablka ke změně barvy? Zůstal naopak některý kousek jablka v nezměněném stavu? Ve které sklenici bylo jablko nejlépe zakonzervováno? Co tedy mikrobi potřebují pro to, aby mohli růst a rozmnožovat se?

ZávěryZjistili jste, že mikrobi k tomu, aby mohli růst a rozmnožovat se, potřebují několik základních věcí. Těmi jsou: vzduch, voda a živiny. Důvodem, proč byly některé kousky jablek konzervovány, tzn. nedošlo u nich k žádným změnám barvy či plesnivění, které je známkou přítomnosti mikro-organismů, je to, že mikrobi neměli dostatek právě těchto tří složek.

Aktivita č. 3: Čistá kuchyně/domácnostČasová dotace: 25 minut

Pomůcky: krájený toastový chléb, igelitové sáčky (ideální jsou ty uzavíratelné), štítky/lepicí páska, fix, vlažná voda, rozprašovací láhev.

Nejen při skladování se potraviny kazí. Mikroorganismy se na potravinách vyskytují přirozeně a mohou se šířit nejen z jedné potraviny na druhou, ale také na používané nástroje a pracovní plochy (příbory, prkénka, nože, houbičky na mytí nádobí, utěrky, pracovní plochy atd.)

Žáci se pokusí najít v kuchyni „kritická“ místa, na která si musí při přípravě jídla dávat pozor a zabránit tak případnému šíření infekcí.

Tuto aktivitu je vhodné provádět ve cvičné kuchyni nebo ve školní kuchyni. Nemáte-li možnost či přístup do školní kuchyně, můžete žáky požádat, aby pokus provedli doma – ve své kuchyni.

Pracovní postupJeden plátek toastového chleba vložte do igelitového sáčku, uzavřete jej a na štítek, který na něj nalepíte, napište „kontrolní“.

Ostatní plátky chleba lehce navlhčete vodou z rozprašovače (dejte však pozor, aby chléb nebyl příliš rozmočený).

Tyto plátky chleba rozdejte žákům.

Žáky požádejte, ať si v kuchyni vyberou ta místa nebo předměty, která jsou podle nich nejriziko-vější, tzn. ta, kde se vyskytuje nejvíc nebezpečných mikroorganismů – podlaha, krájecí prkénko, pracovní deska, nůž, dřez, dvířka od lednice nebo kuchyňských skříněk.

Takto vybraná místa otřou plátkem chleba – pozor, ať se chléb nepotrhá – a vloží ho do připrave-ného igelitového sáčku, který popíší podle místa, které chlebem otřeli.

6

dobraskola.raabe.cz

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Hygiena potravin

Svět prů řez ových témat 2 • 26řez

F2.19

METODIKA

Sáčky s chlebem pak umístí například na skříň a nechají kultivovat minimálně jeden týden.

Po týdnu žáci – aniž by sáčky s chlebem otevřeli! – provedou kontrolu toho, jaké a kolik různých kolonií mikroorganismů na jejich chlebech vyrostlo.

Liší se celkové množství a počet různých kolonií mikrobů podle toho, kde provedli stěr?

Výsledky zaznamenají do pracovních listů.

Sáčky s chleby a mikroorganismy by děti neměly likvidovat. Tuto činnost musí provést učitel sám – tak aby nedošlo k případnému protržení sáčku. Po jakékoliv manipulaci s tímto potenci-álně infekčním materiálem je nutné si umýt ruce.

Kontrolní otázky Co se s chleby stalo? Byl nějaký rozdíl mezi kontrolním chlebem a těmi ostatními? Jak si vysvětlujete tyto rozdíly? Které místo v kuchyni bylo nejvíce kontaminováno mikroorganismy?

ZávěryKontrolní plátek chleba by měl být pokryt nejmenším množstvím kolonií mikrobů, protože byl nejen suchý (nebyl postříkán vodou), ale také jím nebyla otřena žádná kontaminovaná místa. Ostatní kousky chleba budou pokryty různým množstvím kolonií podle toho, které místo či ná-stroj jím byl otřen. Obecně platí, že nejšpinavějším místem v kuchyni bývají dřevěná krájecí pr-kénka, kuchyňský dřez, dveře lednice i madla skříněk či houbička na mytí nádobí.

Tuto aktivitu můžete žákům ozvláštnit například tak, že si místo rizikových míst v kuchyni mo-hou vybrat ke zkoumání rizikové potraviny. Chlebem tak mohou otřít například povrch vybra-ného ovoce či zeleniny, syrového masa, vajec, chleba či rohlíků. Tím zjistí, které druhy potravin jsou nejvíce osídleny mikroorganismy, a tudíž pro náš organismus potenciálně nebezpečné.

3. ZávěrNebezpeční mikrobi se v hojné míře vyskytují také na potravinách. Na tento fakt bychom měli pamatovat již při nákupu potravin a rizikové potraviny (syrové maso, drůbež, vejce) mít od ostat-ních potravin (pečivo, uzeniny, sýry) oddělené již v nákupním koši, při převozu i při skladování. Právě dodržení podmínek skladování a udržování při teplotách do 5 °C hraje důležitou roli v za-chování nezávadnosti těchto potravin. Další hygienické zásady je nutné dodržovat při přípravě pokrmů, pracovat s čistými nástroji a povrchy, mýt si ruce a dostatečně tepelně potraviny upra-vovat. Jedině tak zabráníme křížové kontaminaci.

4. Zdrojewww.e-bug.euwww.dobugsneeddrugs.org

7

dobraskola.raabe.cz

Hygiena potravin ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

26 • Svět prů řez ových témat 2

F2.19

řez8

dobraskola.raabe.cz

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Hygiena potravin

Svět prů řez ových témat 2 • 26řez

F2.19

MATERIÁL

METODA SPRÁVNÉHO SKLADOVÁNÍ POTRAVIN

Jméno žáka: ……………………………… Třída: ………………………………

Pomůcky: jablko 6 menších průhledných sklenic sůl cukr antibakteriální mýdlo ocet voda fix 6 papírových talířků samolepky/štítky na popsání sklenic nůž

Pracovní postup

1. Na jednotlivé sklenice nalepte samolepku či štítek a popište vždy jednou z těchto šesti mož-ností: „cukr“, „sůl“, „antibakteriální mýdlo“, „ocet“, „voda“, „kontrolní“.

2. Nakrájejte jablko na 6 stejných kousků a do každé sklenice vložte jeden.

3. Naplňte každou ze sklenic s kouskem jablka tou ingrediencí, kterou jste sklenici popsali (např. sklenice s nápisem „cukr“: na kousek jablka v této sklenici nasypte krupicový cukr tak, aby bylo celé jablko úplně zakryté). Do sklenice s nápisem „kontrolní“ nedávejte nic, nechte jen samotný kousek jablka.

4. Všech 6 sklenic zakryjte papírovými talířky a dejte na chladné místo a nechte zhruba 1 týden odpočívat.

5. Po týdnu si pořádně prohlédněte všechny sklenice (vysypte nebo vylijte obsah náplně a pro-hlédněte si kousky jablek).

6. Výsledky zaznamenejte.

Prac

ovní

list

pro ž

áky č

. 1a

9

dobraskola.raabe.cz

Hygiena potravin ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

26 • Svět prů řez ových témat 2

F2.19

řezMATERIÁL

Odpovězte na otázky:

Ve kterých sklenicích začaly kousky jablek plesnivět?

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

Došlo u některého jablka ke změně barvy?

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

Zůstal naopak některý kousek jablka v nezměněném stavu?

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

Ve které sklenici bylo jablko nejlépe zakonzervováno?

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

Co tedy mikrobi potřebují pro to, aby mohli růst a rozmnožovat se?

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

Prac

ovní

list

pro ž

áky č

. 1b

10

dobraskola.raabe.cz

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Hygiena potravin

Svět prů řez ových témat 2 • 26řez

F2.19

MATERIÁL

ČISTÁ KUCHYNĚ

Jméno žáka: ……………………………… Třída: ………………………………

Pomůcky: krájený toastový chléb igelitové sáčky (ideální jsou ty uzavíratelné) štítky / lepicí páska fix vlažná voda rozprašovací láhev

Pracovní postup

1. Jeden plátek toastového chleba vložte do igelitového sáčku, uzavřete jej a na štítek, který na něj nalepíte, napište „kontrolní“.

2.Ostatní plátky chleba lehce navlhčete vodou z rozprašovače (dejte však pozor, aby chléb nebyl příliš rozmočený).

3. V kuchyni si vyberte ta místa nebo předměty, která jsou podle vás nejrizikovější, tzn. ta, kde se vyskytuje nejvíc nebezpečných.

4. Takto vybraná místa otřete plátkem chleba – pozor, ať se chléb nepotrhá – a vložte ho do při-praveného igelitového sáčku, který popište podle místa, které jste chlebem otřeli.

5. Sáčky s chlebem pak umístěte například na skříň a nechte kultivovat minimálně jeden týden.

6. Po týdnu – aniž byste sáčky s chlebem otevřeli! – proveďte kontrolu toho, jaké a kolik různých kolonií mikroorganismů na chlebech vyrostlo.

7. Výsledky zaznamenejte.

Po jakékoliv manipulaci s tímto potenciálně infekčním materiálem si nezapomeňte umýt ruce! Pr

acov

ní li

st pr

o žák

y č. 2

a

11

dobraskola.raabe.cz

Hygiena potravin ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

26 • Svět prů řez ových témat 2

F2.19

řezMATERIÁL

Odpovězte na otázky:

Co se s chleby stalo?

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

Byl nějaký rozdíl mezi kontrolním chlebem a těmi ostatními?

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

Jak si vysvětlujete tyto rozdíly?

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

Které místo v kuchyni bylo nejvíce kontaminováno mikroorganismy?

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………………………

Prac

ovní

list

pro ž

áky č

. 2b

12

dobraskola.raabe.cz