UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Pedagogická fakulta

Katedra primární pedagogiky

Zdeňka Doleželová

3. ročník – kombinované studium

obor: Učitelství pro mateřské školy

VYUŽITÍ REGIONU V MŠ SE ZAMĚŘENÍM

NA POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY

Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Hrdličková, Ph.D.

Olomouc 2011

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a užila jen uvedených pramenů a literatury. V Hrušovanech u Brna dne 3. dubna 2011 ............................................ Zdeňka Doleželová

Poděkování

Děkuji PhDr. Vlastě Hrdličkové, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, poskytování

rad a velmi vstřícný přístup.

Dále bych chtěla poděkovat manželovi, synovi Michalovi a dceři Lence za podporu během

celého studia.

OBSAH

Úvod ..................................................................................................................... 7

TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................ 9

1 Předškolní vzdělávání v České republice .................................................. 10

1.1 Národní program vzdělávání v České republice – „Bílá kniha“ ........... 10

1.2 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a učení

o přírodě a společnosti ........................................................................... 10

1.3 Cíle předškolního vzdělávání ................................................................. 11

1.3.1 Rámcové cíle............................................................................... 11

1.3.2 Klíčové kompetence.................................................................... 12

2 Seznamování s přírodou v předškolním vzdělávání.................................. 16

2.1 Vliv rodiny na prvotní seznámení dítěte s přírodou .............................. 16

2.2 Předškolní vzdělávání v oblasti poznávání přírody ............................... 18

3 Možnosti realizace poznávání přírody v předškolním vzdělávání........... 20

3.1 Organizační formy využívané k poznávání přírody a společnosti ........ 20

3.2 Metody využívané při seznamování s přírodou a společností .............. 22

3.3 Prostředky využívané k poznávání přírody a společnosti ...................... 25

4 Charakteristika regionu Židlochovicko ..................................................... 27

4.1 Geografická poloha ............................................................................... 27

4.2 Geomorfologické podmínky ................................................................. 28

4.3 Klimatické podmínky............................................................................. 29

4.4 Půdní podmínky ..................................................................................... 29

4.5 Hydrologické podmínky......................................................................... 30

4.6 Fauna a flora .......................................................................................... 30

4.7 Zemědělství a průmysl .......................................................................... 31

4.8 Historie regionu ..................................................................................... 32

4.9 Kultura a školství..................................................................................... 33

4.9.1 Kulturní a historické památky ..................................................... 33

4.9.2 Školství......................................................................................... 36

4.10 Ochrana životního prostředí ................................................................... 37

5 Obec Hrušovany u Brna .............................................................................. 39

5.1 Geografická poloha ................................................................................ 39

5.2 Geomorfologické podmínky .................................................................. 39

5.3 Klimatické podmínky............................................................................. 40

5.4 Půdní podmínky ..................................................................................... 40

5.5 Hydrologické podmínky......................................................................... 40

5.6 Fauna a flora........................................................................................... 40

5.7 Zemědělství a průmysl ........................................................................... 40

5.8 Historie obce .......................................................................................... 41

5.9 Kultura a školství ................................................................................... 43

5.9.1 Kulturní a historické památky...................................................... 43

5.9.2 Školství......................................................................................... 45

5.10 Ochrana životního prostředí .................................................................. 46

PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................... 47

6 Náměty k poznávání přírody a společnosti v regionu Židlochovicko .... 48

6. 1 Prostředí MŠ, školní zahrada................................................................. 49

6. 2 Prohlídka zámku a zámeckého parku .................................................... 50

6. 3 Akátová rozhledna ................................................................................ 54

6. 4 Vycházka do vinohradů ......................................................................... 57

6. 5 Vycházka do polí ................................................................................... 59

6. 6 Projekt Velikonoce ................................................................................ 60

6. 7 Beseda se sokolníky............................................................................... 67

5. 8 Setkání na myslivně............................................................................... 70

Závěr ................................................................................................................... 74

Seznam pramenů a literatury .......................................................................... 76

Seznam příloh .................................................................................................... 79

Anotace

7

Úvod

Ochrana přírody je již neodmyslitelnou součástí dnešního života. Všichni dobře

víme, že lidé jsou nedílnou součástí přírody. V poslední době vidíme zvětšující se

počet přírodních katastrof. Každý rok nás čím dál častěji postihují přívalové deště

a následné povodně likvidují majetek lidí. To vše je důsledkem necitlivého chování

lidí k přírodě v 19. a 20. století. Nyní jsme již na to přišli a šancí lidstva do

budoucnosti je vychovat naše děti k lásce k přírodě a k úctě k jejím obyvatelům. To

přinese i lepší vztahy mezi lidmi navzájem.

Jedním z hlavních úkolů všech pedagogických pracovníků v mateřských školách je

umožnit našim dětem poznávání přírody a společnosti. Dítě, které má rádo přírodu a

rozumí jí, se později plně zapojí do společnosti. Domnívám se, že naopak lidem, kteří

mají problémy s okolím, většinou kontakt s přírodou v dětství chyběl.

Cílem mé bakalářské práce je využití regionu v práci s dětmi pro poznávání přírody

a společnosti, návrh námětů tvořivých činností v MŠ i o vycházkách, směřujících

k poznávání historie a přírody v regionu Židlochovicko.

Téma „Využití regionu v MŠ se zaměřením na poznávání přírody“ jsem si vybrala,

protože sama velmi ráda chodím do přírody, která je pro mě v dnešním hektickém

životě zdrojem krásy, poznání, relaxace a odpočinku. Židlochovicko, kde se nachází

naše Mateřská škola v Hrušovanech u Brna, je velmi pěkná oblast s bohatou historií.

Okolní příroda je rozmanitá, setkáváme se zde s různými formami živé i neživé

přírody. Kromě přírody zde máme zajímavé historické památky a činorodý sportovní,

kulturní a společenský život.

Jako učitelka mateřské školy pracuji řadu let a vím, že většina dětí má ráda

vycházky do přírody. Pobyt venku s dětmi by se neměl podceňovat, neboť je to

v mnoha případech jediná příležitost dítěte být v přírodě, protože s rodiči přijedou ráno

do MŠ autem a odpoledne zase odjíždí autem domů. V domácím prostředí pak děti

většinu času tráví sledováním televizních pořadů nebo hrou na počítači.

Volbu tématu ovlivnila skutečnost, že v naší mateřské škole se snažíme děti

vychovávat prožitkovým učením. Do každého podtématu, tématické části nebo námětu

vkládáme činnosti realizované nejen v prostředí školy, ale využíváme i školní zahradu,

okolní přírodu a zajímavosti v obcích regionu. Uskutečňujeme setkání s členy spolků

8

(myslivci, kynologové, sokolníci), návštěvy soukromých chovatelů, výstav k různým

tradicím, besedy s občany apod.

Bakalářskou práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část. Teoretická část

je věnována seznámení s kurikulárními a metodickými dokumenty, vztahujícími se

k předškolnímu vzdělávání. Následuje uvedení možnosti realizace poznávání přírody

v předškolním vzdělávání. Závěr teoretické části je věnován popisu regionu

Židlochovicko a obce Hrušovany u Brna s cílem jejich využití k poznávání přírody a

společnosti u dětí v mateřské škole.

V praktické části je předložen návrh aktivit pro děti předškolního věku, při nichž je

využit region k poznávání přírody a společnosti. Vycházejí z mých zkušeností a jsou

zařazovány do tématických částí třídního vzdělávacího programu v průběhu celého

školního roku. V některých námětech vycházejí motivace z pověstí v převyprávěné

verzi.

V příloze bakalářské práce uvádím pověsti v nezkrácené verzi, foto-dokumentaci,

pracovní listy, a další materiál.

9

TEORETICKÁ ČÁST

10

1 Předškolní vzdělávání v České republice

Předškolní vzdělávání tvoří nedílnou část vzdělávací soustavy České republiky.

Vzdělávací soustava navazuje na snahy Karla IV, Marie Terezie a T.G.Masaryka

vytvořit z našeho národa vzdělané obyvatele. Ministerstvo školství mládeže a

tělovýchovy ČR stanovilo hlavní směr vzdělávací politiky v Národním programu

vzdělávání – tzv. Bílé knize.

1.1 Národní program rozvoje vzdělávání – „Bílá kniha“

Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, tzv. Bílou knihu, vydalo

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2001. Program vznikl na základě

usnesení vlády České republiky č. 277 ze dne 7. dubna 1999. Do vzdělávací soustavy

se zavádí nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.

Kurikulární dokumenty vytvářené na úrovni státní představuje Národní program

vzdělávání – formuluje požadavky na počáteční vzdělávání jako celek a Rámcové

vzdělávací programy – vymezují závazné rámce pro jednotlivé etapy vzdělávání.

Jedním ze znaků nového pojetí kurikula, uplatňovaného při tvorbě Rámcově

vzdělávacího programu (dále jen RVP PV), je zdůraznění některých oblastí vzdělávání

a uplatnění nových forem výuky. „Do výuky by měly být podstatně více zařazovány

praktické činnosti. Mělo by v ní být dostatek příležitosti jak uplatnit zkušenosti

z běžného života. Zařazují se do ní nová témata např. „témata evropské integrace,

multikulturní výchovy, environmentální výchovy (tj. výchovy k tvorbě a ochraně

životního prostředí a pro trvale udržitelný rozvoj) a výchovy ke zdravému životnímu

stylu“ (MŠMT, 2001, s. 38).

1.2 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

a učení o přírodě a společnosti

Národní program rozvoje vzdělávání se zabývá potřebou vytvořit Rámcově

vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a jedním z úkolů zakotvených

11

v kurikulu je vytvářet co nejvíce příležitostí k přímým stykům dítěte se zdravým

přírodním prostředím“ (MŠMT, 2001).

Na tom, jak se bude dítě rozvíjet v prvních letech života po stránce psychických,

fyzických předpokladů a sociálních postojů, mají prvořadý podíl rodiče. Ti jsou

odpovědni za výchovu a vzdělávání dětí. Institucionální předškolní vzdělávání

podporuje a doplňuje rodinnou výchovu. Vytváří dítěti prostředí bohatým denním

programem s mnohostrannými a přiměřenými podněty k jeho aktivnímu rozvoji

a učení.

„Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání vymezuje hlavní

požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního

věku“ (Smolíková a kol., 2006, s. 6).

1.3 Cíle předškolního vzdělávání

V Rámcově vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání se setkáváme čtyřmi

cílovými kategoriemi:

Rámcové cíle: vyjadřují celkové záměry vzdělávání pro předškoláky, promítají se do

pěti vzdělávacích oblastí a získávají podobu dílčích cílů

Klíčové kompetence: jsou to cíle v podobě výstupů, můžeme je definovat jako

soubory předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot

Dílčí cíle: stanovují, nač se má pedagog zaměřovat, co má u dítěte průběžně rozvíjet,

jsou to konkrétní záměry dané vzdělávací oblasti

Dílčí výstupy: jsou do dílčí poznatky, dovednosti, postoje a hodnoty, kterých může

dítě na konci PV dosáhnout, ale jejich dosažení povinné (Smolíková a kol., 2006).

Dobře postavené základy klíčových kompetencí v období předškolního věku jsou

příslibem všestranného rozvoje a vzdělávání dítěte. Nedostatečné základy dítě brzdí

a znevýhodňuje ho na jeho životní a vzdělávací cestě (MŠMT, 2001).

1.3.1 Rámcové cíle

Pro rozvíjení dítěte po stránce psychické a fyzické, což je záměrem předškolního

vzdělávání je nutné dítě vést tak, aby na konci působení v mateřské škole bylo

12

samostatnou osobností zvládající nároky jeho dalšího života. Z toho důvodu by

pedagogové měli sledovat při práci tyto rámcové cíle:

Rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání

Nutnost pomáhat rozvoji dítěte ve svých dílech propagoval již Jan Ámos

Komenský. V jeho díle „Informatorium školy mateřské“ – radil matkám, jak

dítě správně vychovávat před jeho nástupem do školy. V knize formuloval

svůj názor, že dítěti se má pomáhat s rozvojem co nejvíce(Komenský,2007).

Osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost

Dítě se musí osvojit základní vlastnosti na nichž je založena naše společnost.

Získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná

osobnost působící na své okolí

Tento rámcový cíl je velmi důležitý a měl by naučit dítě správně se chovat ve

společnosti jiných, naučit se učit, ztratit ostych a získat zdravé sebevědomí

(Smolíková a kol., 2006).

1.3.2 Klíčové kompetence

Klíčové kompetence jsou zaměřeny na činnosti a výstupy , které se vzájemně

doplňují. Jejich osvojení je dlouhodobý proces, začíná v předškolním vzdělávání

a postupně se utváří v průběhu celého života. Nedostatečně vytvořený základ

klíčových kompetencí v předškolním věku může později dítě znevýhodňovat a proto je

velmi důležitý jejich rozvoj.

V Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání se rozlišují tyto

kompetence :

Kompetence k učení

Kompetence k řešení problémů

Kompetence komunikativní

Kompetence sociální a personální

Kompetence činnostní a občanské

13

Učení o přírodě, poznávání společnosti a přírody se odráží v následujících

kompetencích:

Kompetence k učení

- „Soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje

a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů,

- získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení,

- má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě

obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění

v prostředí, ve kterém žije,

- klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem děje; chce

porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může

mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo,

- učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost

a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede

postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům“

(Smolíková a kol., 2006, s. 12).

Následující kompetence jsou velmi důležité pro postavení dítěte ve společnosti:

Kompetence k řešení problémů

- „Všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení

dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem,

- řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit

samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí

dospělého,

- problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu

a omylu, zkouší, experimentuje, spontánně vymýšlí nová řešení problémů

a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady);

využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost,

- rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční

nejsou; dokáže mezi volit“ (Smolíková a kol., 2006, s. 12-13).

14

V současném století informatiky se děti neobejdou bez znalostí komunikačních

prostředků a jejich užívání. Získání těchto znalostí je cílem následující kompetence.

Komunikativní kompetence

- „Dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně

setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon ap.)“

(Smolíková a kol., 2006, s. 13).

Pro utváření dobrých mezilidských vztahů ve společnosti je potřebné

rozvíjet u dětí i další kompetenci.

Sociální a personální kompetence

- „Samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit

jej,

- uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky,

- spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné

povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim,

- je schopno chápat, že lidé jsou různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem

a jedinečnostem“ (Smolíková a kol., 2006, s. 13-14).

Pro utváření pozitivních hodnot a postojů v životě je vhodné u dítěte

rozvíjet kompetence:

Činnostní a občanské kompetence

- „Svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat,

- má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem

přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých,

- zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění,

- chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost

jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita

mají svoje nepříznivé důsledky,

- má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými

hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat,

15

- ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na

něm podílí a že je může ovlivnit,

- dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem

na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské)“ (Smolíková

a kol., 2006, s. 14).

16

2 Seznamování s přírodou v předškolním vzdělávání

Jedním z úkolů institucionálního předškolního vzdělávání je navazovat na rodinnou

výchovu, doplňovat ji. V úzké vazbě na ni připravit dítěti k jeho aktivnímu rozvoji a

učení bezpečné přirozené prostředí s dostatkem mnohostranných a jeho věku

přiměřených podnětů. Na konci předškolního období by dítě mělo být jedinečnou

osobností, relativně připravenou zvládat vše, co na něj prostředí rodiny a školy klade.

V environmentální oblasti usiluje pedagog u dítěte o založení elementárního povědomí

o okolním světě, o vytvoření základů pro odpovědný postoj dítěte k životnímu

prostředí (Smolíková a kol. 2005).

2.1 Vliv rodiny na prvotní seznámení dítěte s přírodou

Počáteční roky života formují nejvíce psychiku a fyzické předpoklady dětí. Za

výchovu odpovídají především rodiče a ti jsou také jejich první učitelé a vzor. U dítěte

v batolecím věku dochází vedle posilování vědomí fyzické odlišnosti také k vývoji

vědomí jedinečnosti vlastního já, dochází k rozvoji tzv. „Jáství“. Pro dítě je to období

citlivého vnímání vnějšího hodnocení okolí. Zažívá radost a hrdost z pochvaly, naopak

často reaguje nepřiměřeně, negativisticky až vzdorovitě, když je káráno cítí pocit

zahanbení a ponížení. Nyní záleží na reakci rodičů, (nepřiměřená pochvala nebo

naopak kárání, mnohdy i výsměch), které mají vliv na pozvolnou krystalizaci

sebedůvěry dítěte.

Rodiče mají možnost každý den podněcovat a rozvíjet přirozenou touhu dítěte po

vědění, touhu objevovat v okolí nové předměty, poznávat nové jevy. Velký vliv na dítě

má také prostředí, ve kterém vyrůstá. Pokud žije v podnětném prostředí, je jeho cesta

za poznáním snazší než tam, kde rodiče na dítě nemají čas a nechávají jeho vývoji

volný průběh.

V prvních čtyřech letech života dítěte se rozvíjí 50 % jeho inteligence (Henek,

1977). To ukazuje na velmi velký význam rozumové výchovy. Dítě je zvídavé a dává

rodičům otázky. Často dochází k podceňování dětské zvídavosti, odpovědi na otázky

jsou považovány za nedůležité a není pro ně snadné najít vždy odpověď.

17

Svět přírody je pro děti fascinující a jejich zvědavost nezná mezí. V tomto věku

jsou nejčastěji v kontaktu se svou rodinou a tedy není divu, že většina otázek dítěte

směřuje právě na rodiče. Dítě by mělo na každou takovou otázku dostat srozumitelnou

a vážnou odpověď. Někdy je vhodné vyzvat dítě, aby si na některé otázky odvodilo

odpověď samo, avšak nikdy bychom jej neměli odbýt (Henek, 1977). Mělo by být

vedeno a směrováno k poznávání přírody a všeho, co s přírodou souvisí. Dítě je

vhodné naučit pozorovat život zvířat a rostlin v jejich přirozeném prostředí a uvědomit

si, jak se mění podmínky života v přírodě během roku. Když rodiče dokáží, aby se dítě

věnovalo přírodě a považovalo ji za součást svého života, uspokojí tak jeho zvědavost

a současně jej naučí respektovat přírodu a chápat, že je její součástí.

S pořádáním častých nejlépe každodenních vycházek do přírody je vhodné začít již

od útlého věku. Rodiče by měli dítě naučit, jak se chovat k drobným zvířatům. Dítě

musí pochopit, že jim nesmí ubližovat, ale chránit je. Naopak při styku s velkými

zvířaty jako jsou psi, koně či krávy musí získat dítě respekt, nikoliv však strach, a tím

se naučit jak jednat se silnějšími tvory, než je on.

Kromě zvířat je nutné vést dítě k poznávání stromů a rostlin, seznámení jak rostliny

chránit, jak pěstovat či jak se vyvarovat různým nebezpečím např. v podobě

jedovatých rostlin. Ukázat mu užitečnost stromů a rostlin. Mělo by pochopit, že

o stromy se musí nejprve postarat, ošetřovat je a poté se mu dostane odměny v podobě

sklizených plodů.

K poznávání přírody světa mohou rodiče využívat mimo knih i moderní

technologie, např. televizi, filmy, či počítač, avšak nic z toho pravý kontakt s přírodou

plně nenahradí. Pokud bychom výchovu dítěte v tomto směru zanedbali a spolehli se

jen na to, že si vše najde v encyklopedii nebo na počítači, mohli bychom se dostat do

situace jak vystřižené z filmové adaptace Viewegova románu „Báječná léta pod psa“,

ve které si mladý Kvido při návštěvě zoologické zahrady o slonech raději četl, než aby

je pozoroval na vlastní oči. Již antický historik Plinius starší před 2000 lety ve svém

díle „Kapitoly o přírodě“ - o využívání přírody pro rozvoj dítěte psal a doporučoval

kontakt dítěte s přírodou všem rodičům. Můžeme tedy s klasiky literatury konstatovat:

„Již staří Římané doporučovali rodičům seznamovat děti s přírodou“.

Rodiče mají ten největší vliv na rozvoj citu dítěte k přírodě. Zážitky prožité s rodiči

u něj zanechávají velmi intenzivní vzpomínky. Prožitky z přírody zůstávají v dítěti

18

většinou na celý život a pozitivně tím ovlivňují jeho trvalý vztah k životnímu

prostředí.

2.2 Předškolní vzdělávání v oblasti poznávání přírody

Sociální prostředí, ve které se dítě pohybuje, na dítě odmalička působí. V tomto

období dítě získává první a základní informace o okolním světě. Největší vliv na

rozvoj poznání dítěte mají lidé kolem něho, zpočátku matka a členové rodiny i blízcí

příbuzní, později učitelka mateřské školy. V neposlední řadě jsou to i spolužáci

v kolektivu, které dítě napodobuje, s nimiž se ztotožňuje.

Příchodem dítěte do mateřské školy se u něj rozšiřuje okruh poznávání

prostřednictvím nových lidských činitelů (Opravilová,1988). Vlivem nových

sociálních vztahů si dítě začíná uvědomovat prostředí, ve kterém se pohybuje, začíná

ho vnímat a snaží se mu rozumět. V této době dochází k prvnímu kontaktu s životním

prostředím, s přírodou (Hederer, 1994).

V předškolním věku se dítě rozvíjí po všech stránkách. Probíhá motorický vývoj,

zdokonalování pohybové koordinace. Vyvíjí se a zdokonaluje řeč, rozšiřuje se aktivní

zásoba, je patrný pokrok ve větné skladbě. Dítě opouští fázi předpojmového myšlení

a dostává se k názornému myšlení, zde je důležité spojení bezprostředního vjemu

s prožitkem a představou (Langmeier J., Krejčiřová, 2006).

Jak píší Morávková a Opravilová: „Děti chtějí znát názvy květin, vědět něco ze

života zvířat, mají množství různých „proč“. Dítě předškolního věku má silné citové

vazby ke svému okolí. Objevování krásy přírody, péče o zvířata, pozorování změn

v přírodě tyto citové vazby posiluje“ (1963, s 7).

Učitelky přispívají vhodnou volbou činností k formování postoje a vztahu dítěte

k přírodě, jako vědomě ošetřovat a chránit rostliny a zvířata, zažít pocit radosti při

činnostech vedoucích k ochraně přírody, mít schopnost pozorovat, vnímat, chápat

příčiny a jevy a následné souvislosti a vztahy.

Jak píše Witt: „Je nutno se přírodě a Zemi znovu přiblížit, znovu objevit její krásu.

Nejlépe bude, začneme-li se přibližovat už od dětských střevíčků“ (Witt,1996, s 3).

Někomu by se mohlo zdát, že vyzdvihování potřeby vést děti ke kladnému vztahu

k přírodě, upevňování návyků a ekologickému cítění již od útlého věku je zveličováno.

19

Jiný může klást otázku: „Jak v dnešním technickém „počítačovém“ světě a při

hektickém způsobu života můžeme děti vést k lásce k přírodě?. Na tuto otázku dává

odpověď Patočka ve své knize Hledání přírody, kde píše: “Poznávat přírodu dá práci,

ale jaká je potom radost nad tím, co jsem objevil, co prozkoumal a čemu porozuměl.

Touhle svou vlastní hlavou jsem vymyslil, jak na to, a svýma rukama to zařídil. Každý

další pokud, který jsem provedl, mě o kousíček přírodu přiblížil. Pochopil jsem, že

všechno v ní má svůj význam a že každý život závisí na jiných životech. Že příroda je

jen jedna a pro všechny“ (1984, s 5).

Strakatá ve své knize „Pojďte s námi do přírody“ zmiňuje Hedererův názor, že

pokud děti opravdu mají prožít skutečný vztah a lásku k přírodě, musíme jim

zprostředkovat co nejvíce přírodních zážitků. Předškolní období je tzv. období vtisku,

a pokud se děti v tomto věku naučí respektovat a ctít přírodu, ponesou si toto vědomí

s sebou po celý život. (Strakatá, 2009)

20

3. Možnosti realizace poznávání přírody v předškolním

vzdělávání

Enviromentální výchova nebo výchova k ochranně životního prostředí by měla

u dětí utvářet základní hygienické a sociálně kulturní dovednosti a návyky a citového

vztahu k přírodě, úctu k výtvorům lidské práce i k lidem samotným a v neposlední

řadě poskytovat základní poznatky o správném a nesprávném chování k životnímu

prostředí a přírodě v celém jejím pojetí. K naplňování těchto výchovných cílů je

potřeba vytvářet při hře, prvotní práci i učení z poznávání a hodnocení přírody

dostatek podnětů za pomocí vhodných metod, postupů a forem práce.

3.1 Organizační formy využívané k poznávání přírody

a společnosti

Organizační formu můžeme definovat jako způsob uspořádání všech složek

(činnosti učitele, žáka, učiva a věcných prostředků vyučování), které se děje v určitých

časových a prostorových podmínkách. Zároveň vyjadřují vnitřní strukturu systému

řízení výuky.

Podle Maňáka má výchovně vzdělávací proces kromě stránky obsahové i stránku

organizační, výuka probíhá v určitých organizačních formách výuky, které chápe jako

uspořádání podmínek k realizaci obsahu vyučování, v jejichž rámci se používají různé

vyučovací metody a prostředky. (Maňák,1967, s. 12)

Klasifikace organizačních forem výuky podle Maňáka:

Podle vztahu k osobnosti žáka: výuka individuální, individualizovaná,

skupinová a hromadná (kolektivní)

Podle charakteru výukového prostředí: výuka ve třídě, v dílně,

v odborných učebnách a v laboratořích, na školním pozemku, v muzeu

a v koutku tradic, učebně výrobní jednotka – ve výrobě, vycházka

a exkurze.

Podle délky trvání: vyučovací hodina, zkrácená výuková jednotka,

dvouhodinová výuková jednotka (např. ve výtv.výchově), seminář, apod.

21

Podle Nelešovské, Spáčilové se organizační formou rozumí: „uspořádání vnějších

organizačních stránek a podmínek vyučování, v nichž se realizuje vyučovací proces“

(1999, s. 30).

Záleží na zvážení učitele, jakou organizační formu si zvolí, zda bude s dětmi

pracovat individuálně, ve skupinkách či frontálně. Skupinová práce přináší mnoho

pozitivního: zvyšuje aktivitu jednotlivých dětí, zapojí se při ní více dětí a motivuje i ty

méně aktivní, děti přirozeně mezi sebou komunikují, snaží se zapojit do řešení úkolu

a při dosažení cíle a získání uznání jim zvyšuje sebevědomí a učí je samostatnosti

(Kasíková, 1997).

Podle členění uvedeného v Úvodu do didaktiky prvouky a přírodovědy pro

primární školu (Podroužek, 2003), se využívá v mateřské škole rozličných

organizačních forem vzdělávání. Střídají se činnosti řízení i spontánní a při výběru

forem se bere ohled na individuální potřeby a možnosti všech dětí.

Jedním z prostředí využívaných v mateřské škole je prostředí školní zahrady, které

skýtá mnoho příležitostí k celoročnímu poznávání koloběhu, vývoje a změn v přírodě.

„Třídní strom“ – mohutný kaštan – jírovec maďal, na něm děti vnímají v každém

ročním období změny vzhledu a vliv počasí. Pozorují jej od prvních pupenů a lístečků

v jarním období, přes nádherné květenství, které postupně přechází v plody, které děti

v podzimním období sbírají pro místní spolek myslivců, až v pozorování zimních

úkazů přírody, jako je námraza, sníh, rampouchy apod.

Mohou se vyskytnout i nečekané situace, které pedagog využije v co největší míře

k rozvoji poznání dítě (např. nečekané vytvoření hnízda ptákem „Kominíčkem“, kdy

děti přímým pozorování získaly znalosti o vývoji ptáčat (od kladení vajec, sezení na

hnízdě, až po vyklubaná holátka).

V mateřské škole je ve velké míře využívána forma vycházky. Každá vycházka by

měla být připravená podle tématických částí a vedená k dosažení stanovených záměrů

cílů. Bývá k tomu využíváno činností vztahujících se k jednotlivým ročním obdobím,

ať už je to sklizeň úrody na podzim, příprava zvířátek a ptactva na zimu, jarní

probouzení přírody, nebo letní radovánky.

Z dalších využívaných organizačních forem jsou besedy a exkurze. Děti se

většinou na exkurze velice těší, protože je to pro ně změna, přináší jim čas očekávání,

pak poznání a prožitku. Exkurze je náročná na přípravu, z hlediska získání času

22

odborníků, kteří se budou dětem věnovat, z hlediska způsobu dopravy a zajištění

bezpečnosti dětí.

V rámci prohloubení spolupráce mateřské školy s okolní veřejností využíváme

spolupráci a besedy s různými spolky v regionu, ale i návštěvu soukromých chovatelů

z řad rodičů nebo občanů obce. Každoročně je pořádána akce pro děti místní policií,

již tradicí se stala pro děti návštěva myslivny. Nejnovější formou se stalo setkání se

členy kynologického sdružení obce, kteří dětem seznamují s druhy psů a jejich

výcvikem. Velký prožitek přináší dětem setkání se členem sokolníků z Rajhradu.

3.2 Metody využívané při seznamování s přírodou a společností

Rozhodujícím prostředkem k dosažení cíle je metoda - cesta, postup za něčím. Je

rozhodujícím prostředkem k dosažení cíle nebo může být sama cílem.

Vyučovací metodou se rozumí způsoby, postupy záměrného uspořádání činností

učitele a žáka, žáků, které směřují ke stanoveným cílům. Je spjata se specifikou

vyučovacího procesu, porovnává cíl a obsah pedagogického procesu s jeho výsledkem.

Skalková uvádí: „V didaktice pod pojmem vyučovací metoda chápeme způsoby

záměrného uspořádání činností učitele i žáků, které směřují ke stanoveným cílům.“

(2007, s. 181)

Klasifikaci metod vyučování v didaktické teorii nacházíme u pedagogů v různém

členění. Podle logického postupu člení metody na analytické, syntetické, srovnávací,

induktivní, deduktivní, genetické, dogmatické.

Mojžíškovo základní členění v monografii Vyučovací metody (1988) obsahuje:

metody motivační, metody expoziční, metody fixační a metody diagnostické. Následně

pak charakterizuje četné konkrétní metody vyučování.

Pro předškolní vzdělávání se mi zdá nejpřehlednější klasifikace podle Opravilové

(1988), která uvádí následující třídění metod:

Podle zdroje získávání poznatků:

- metody slovní (vyprávění, výklad, rozhovor, beseda, poslech nahrávek)

- metody názorné (pozorování, předvádění – demonstrace, film, televize)

23

- metody praktické činnosti (praktické cvičení, získávání smyslových

zkušeností)

Podle organizačních forem činnosti učitelky:

- metody skupinové práce s dětmi

- metody kolektivní práce s celou třídou – frontální

- metody individuálního vyučování

Podle charakteru poznávací činnosti a míry samostatnosti dítěte:

- metody heterodidaktické – činnost vede učitelka, patří sem i metody

motivační

- metody autodidaktické – samostatné činnosti dítěte bez zásahu učitelky

Podle druhu užitého logického postupu:

- metody analytické

- metody syntetické

- metody srovnávací

- metody induktivní

- metody deduktivní

Podle etap procesu rozvíjení poznání:

- metody seznamovací – výklad, rozhovor

- metody opakovači – procvičování

- metody zkoušení, prověřování a hodnocení

(Opravilová, 1988)

Jako vhodná metoda pro PV je považováno prožitkové a kooperativní učení (to má

být realizováno na základech sdílení, spolupráce a vzájemné podpor), dále učení

činnostmi a hrou, a to v podobě řízené či spontánní. (Šmelová, Nelešovská, 2009)

Přehledné členění z hlediska praktické použitelnosti se jeví členění metod

z hlediska didaktického aspektu tj. z hlediska pramene poznání a typu poznatků.

Podle těchto kritérií rozlišuje Nelešovská, Spáčilová (2005) tyto metody:

Metody slovní

o monologické metody – vyprávění, vysvětlování, popis, přednáška, instruktáž

o dialogické metody – rozhovor, diskuze, beseda, dramatizace

24

Metoda názorně demonstrační

o Pozorování

o Předvádění (předvádění pomůcek, pokusů, činností)

Metody praktické

o Nácvik pohybových a praktických dovedností

o Žákovské pokusy a jiné laboratorní činností

o Grafické a výtvarné práce

Z nejnovější metod v současnosti vyzdvihují tzv. aktivizující metody:

- metody diskusní,

- metody situační a inscenační,

- metody problémové,

- metody projektové,

- didaktické hry

(Nelešovská, Spáčilová, 2005)

Metody, které používané v mateřské škole při seznamování s přírodou, bývají

přizpůsobeny věku a individuálním potřebám dětí. Jsou považovány za způsob, cestu

nebo postup k dosažení vytýčených výchovných a vzdělávacích cílů při současném

podněcování zájmu dětí a rozvoji jejich osobnosti. Při práci je kladen velký důraz na

motivaci. Pokud jsou děti přiměřeně a vhodně motivovány, vyvolá se v nich přirozený

zájem a nadšení pro danou činnost.

K vysvětlení nebo sdělení se využívají slovní vyučovací metody, v rámci motivace

pak často vyprávění. K němu lze využít vhodný příběh, situační příklad, pověsti,

pohádky apod.

Při pobytu venku děti vnímají přírodu všemi smysly, popisují, co vidí, co je

zaujalo. Dochází k metodě rozhovoru, která je také velmi významnou vyučovací

metodou. Její význam spočívá v poznávání, učí děti komunikaci – řeči i naslouchání.

Je dobré znát vhodný způsob kladení otázek, které jsou významným aktivizujícím

prvkem. Je třeba klást jasné, srozumitelné otázky s cílem podněcování dětí k činnosti.

K rozvíjení poznání se v hojné míře využívají didaktické hry, k odreagování

a zapojení fyzické stránky dítěte se zařazují hry s pohybem. Hudebně pohybové hry

a inscenační aktivity mají děti také velké oblibě. Děti se vžívají do role zvířátek,

25

rostlin, ale i napodobují činnosti dospělých. Touto hravou formou tak nevědomky

získávají další znalosti a dovednosti o životě v přírodě a společnosti.

V neposlední řadě velmi vhodnou formou získávání poznatků z přírody je metoda

pokusu. Při ní si dětí přímou spoluúčastí na aktivitě ověří popisované či

demonstrované jevy a vlastnosti.

Jak je uvedeno v RVP PV, nejvhodnějšími metodami pro rozvojové předpoklady

a možnosti dětí se jeví „metody prožitkového a kooperativního učení hrou a činnostmi

dětí, které jsou založeny na přímých zážitcích dítěte, podporují dětskou zvídavost

a potřebu, podněcují radost dítěte z učení, jeho zájem poznávat nové, získávat

zkušenosti a ovládat dovednosti.“ (Smolíková a kol., 2004, s. 8-9)

3.3 Prostředky využívané k poznávání přírody a společnosti

Vyučovací prostředky představují ve vyučování praktické uplatňování zásady

názornosti v praxi. Členění je stejně jako organizační formy a metody velmi

různorodé. Podroužek se zmiňuje o členění prostředků:

- vyučovací pomůcky nahrazující přírodniny dvojrozměrné a trojrozměrné

pomůcky

- učební texty určené k výuce

- nástroje, přístroje a prostory pro výuku náčiní pro práci s přírodninami

náčiní pro provádění pokusů

audiovizuální technika

přírodovědné pracovny a kabinety

- živé přírodniny v přirozeném životním prostředí

- živé přírodniny v umělém prostředí

- přírodniny preparované a konzervované

(Podroužek, 2003)

V „Didaktice prvouky a přírodovědy pro primární školu“ Podroužek (2003) dále

zmiňuje pomůcky nahrazující přírodniny jako např. školní obraz, školní film

v současné době nahrazovaný audiovizuální technikou, z trojrozměrných pomůcek

jsou to různé modely přírodnin. K učebním pomůckám řadí encyklopedie, atlasy

26

a jednoduché klíče k určování přírodnin. Pro práci s přírodninami a pro pokusnou

činnost je vhodné využívat různé laboratorní sklo a nářadí (Podroužek, 2003).

V didaktice bývají uplatňovány různé typy pozorování např. bezprostřední

(konkrétní přírodnina), zprostředkované (objektem jsou např. modely, obrazy),

krátkodobé (v krátkém časovém úseku) nebo dlouhodobá (v časovém úseku několika

týdnů). Koutek přírody je vhodným a nezbytným prostředkem k pozorování

a poznávání. Práce v koutku přírody je pro děti možností pozorovat skutečnost kolem

sebe a získávat základní dovednosti při manipulaci s přírodninami a tím získávat

správné pracovní návyky. Jak se zmiňuje Podroužek (2003, s. 64), vybavení koutku je

velmi různorodé, „neměly by chybět stoly, stojany, poličky, květináče, misky, nádobka

na rozprašování vody, konvičky, lopatky, hrabičky, vázy apod.“ Mnohdy prostory

doplňují i chovná zařízení např. akvária, terária.

Při práci v mateřské škole se nejčastěji využívají didaktické prostředky např.

hračky, didaktické a umělecké prostředky.

Na závěr je třeba neopomenout vyzdvihnout významnou roli hry u dítěte

předškolního věku hra. Hra je tou nejpřirozenější a nejčastější aktivitou dítěte.

Učitelka může organizovat aktivity dětí tak, aby nesly znaky hry a současně získávaly

nové poznatky, znalosti, dovednosti a současně tím naplňovaly vzdělávací záměry.

A je již na pedagogovi, jaké pro tuto hru vytvoří prostředí, prostor (s dodáním

pomůcek, hraček).

27

4 Charakteristika regionu Židlochovicko

Známé jihomoravské Židlochovice tvoří s dalšími okolními obcemi unikátní region

Židlochovicko.

4.1 Geografická poloha

Region, kde žijeme, se nazývá Židlochovicko. Název je odvozen od města

Židlochovice, které leží uprostřed tohoto regionu. Ten je tvořen celkem 24 obcemi:

Blučina, Bratčice, Holasice, Hrušovany u Brna, Ledce, Medlov, Měnín, Moutnice,

Nesvačilka, Nosislav, Opatovice, Otmarov, Popovice, Přísnotice, Rajhrad, Rajhradice,

Sobotovice, Syrovice, Těšany, Unkovice, Vojkovice, Žabčice, Žatčany a Židlochovice.

Region sousedí na západě s Ivančickem, na severu s Brnem, na východě se

Šlapanickem a Slavkovem, na jihu s Hustopečskem a Pohořelickem. Správně spadá

Židlochovicko pod Jihomoravský kraj.

Na rozloze 175 km2 žije 23 tisíc obyvatel ve 24 obcích.

Obr. 1: Obce regionu. (region Židlochovicko, 2010)

28

4.2 Geomorfologické podmínky

Region Židlochovicko spadá pod geomorfologickou provincii Západní Karpaty,

která je zastoupena hlavně soustavou Vněkarpatské sníženiny. (Šišák, 2009)

Jihozápadní část Vněkarpatských sníženin tvoří tzv. Dyjskosvratecký úval, který se

rozkládá mezi Brnem a moravsko-rakouskou hranicí. Nachází se ve střední nadmořské

výšce 210 m n.m. a zabírá plochu cca 1 452 km2 (Demek;Novák, 1992). Úvalem

protéká řeka Svratka, která na území mezi Modřicemi a Židlochovicemi tvoří jeho osu.

Podcelkem úvalu je Pracká pahorkatina a nejvyšším bodem úvalu je kopec Výhon,

který sahá do výšky 356 m n.m. (Demek;Novák, 1992)

Obr. 2: Geomofologie ČR. (Treking.CZ, 2007)

Region tvoří mírné pahorkatiny a roviny. Z nich se tyčí jako hlavní bod kopec

Výhon. Ten s okolím tvoří chráněnou oblast.

4.3 Klimatické podmínky

Území ČR se dělí na 3 klimatické oblasti – teplou , mírně teplou a chladnou.

Židlochovicko patří stejně jako většina jižní Moravy k nejteplejším oblastem – to

znamená, že se zde vyskytuje v průměru více než 50 letních dnů s teplotou nad 25 ºC.

29

Průměrný roční úhrn atmosférických srážek se pohybuje v rozmezí 500 – 700 mm.

Průměrná roční teplota vzduchu v této oblasti činí 9 ºC, v letních měsících se

vystupuje průměrná teplota vzduchu na 19,3 ºC a v absolutním extrému nad 36 ºC.

V zimních měsících se absolutní minimum pohybuje kolem -30 ºC. Oblast je

charakteristická převládajícím prouděním ze západu až severozápadu, v chladném

období se zvyšuje četnost proudění od jihovýchodu až k východu. (ZVÚ Kroměříž)

Obr. 3: Klimatické regiony české republiky. (ZVU Kroměříž, 2001)

Aktuálnost počasí si mohou občané regionu zjistit na webových stránkách

<http://pocasiholasice.webnode.cz> meteorologické stanice obce Holasice

u Rajhradu. Stanice zaznamenává hodnoty venkovní teploty, vlhkosti, rosného bodu,

tlaku vzduchu, srážek a průměr a náraz větru.

4.4 Půdní podmínky

Krajina je rovinného rázu, většinou odlesněná. Půda se skládá z jílů, písků a štěrků.

Písek tvoří mohutnou vrstvu a nachází se zde řada zkamenělin. Na rovinách pokrývá

písek kvalitní černozem. Půda je vhodná jak pro pěstování obilí, tak i pro vinice.

Zdejší viniční trati jsou zmiňovány již v dokumentech českých králů a jako majetek

30

bývaly zapsány v Zemských deskách. Kvalitní písek je těžen ve více pískovnách

a distribuován do celé republiky.

4.5 Hydrologické podmínky

Od Brna přitéká největší řeka Svratka, do které v Brně přitéká Svitava. Svratka je

nejmohutnější řekou regionu. Od severu se do Svratky připojují další říčky. U Popovic

u Rajhradu je to Bobrava, která prochází stejnojmennou přírodní oblastí.

V Rahradicích se na Svratku napojuje Ivanovický potok. Přes Hrušovany u Brna

a Žabčice protéká říčka Šatava, která se napojuje do Svratky až mimo region

u Uherčic. Přes Opatovice protéká říčka Dunávka, ta se u Blučiny vlévá do říčky

Litava (Cézava) a před Židlochovicemi se napojuje Litava do Svratky.

Obr. 4: Vodní stav na řece Svratce. (Kadlec, 2010)

4.6 Fauna a flora

Poslední lesy byly v okolí Hrušovan vykáceny v 19.století a většina půdy byla

použita pro pěstování zemědělských produktů. Západním směrem na Bratčice malý lesík

zvaný „Podsedky“ a remízek „Červené vrchy“. Jižním směrem se rozkládá „Nosislavský

les“ a za Židlochovicemi je „Přírodní park Výhon“

Přírodní park Výhon má rozlohu asi 1700 ha a pokrývá celý masiv kopce

Výhonu. Nadmořská výška vrcholu je 355 m.n.m. a přečnívá hladinu řeky o 170metrů.

Na území parku vinohrady, sady, zahrady a lesíky s trnovníkem bílým a borovicí

lesní. Je zde i řada chráněných druhů rostlin, např. vstavač vojenský a pětiprstka

31

žežulník, jediné lokality v okrese. Stromy, které zde rostou, jsou většinou listnaté: buk,

olše, topol, bříza, akát, chráněné druhy např. dub pýřitý a dřín obecný.

Z živočichů zde sídlí ohrožené druhy zvířat a ptáků, např. ťuhýk obecný, rorýs

obecný, slavík obecný, sova pálená, strnad luční, dudek chocholatý, sýček obecný,

vlaštovka obecná, žluva hajní, ještěrka obecná, slepýš křehký, otakárek fenyklový

apod. Stálým obyvatelem je bažant, zajíc a srnec.

Na Výhonu jsou zajímavá naleziště druhohorních fosílií – dírkovci, jehličky

mořských hub, korálnatci, ježovky, mechovky, mži, plži a 14 druhů ryb. Na svazích se

nacházejí při zemních pracích pozůstatky mamutů a lovců z té doby.

Zoologicky významnou lokalitou je Knížecí les. Zde se nachází jedna z největších

populací skokana ostronosého, komplex lesů je využíván jako bažantnice

s polodivokým chovem bažanta obecného. V okolí se můžeme setkat s křepelkou polí,

zajícem polním, srncem obecným, v lokalitě Knížecí les se vyskytuje i dančí zvěř.

Nejrozmanitější výskyt fauny a flory nacházíme v přírodním parku Výhon.

Naučná stezka je situována do severozápadní části přírodního parku Výhon. Její

jednotlivé panely seznamují návštěvníky s jednotlivými složkami životního prostředí

(geologie, flóra, fauna), paleontologií, archeologickými nálezy ve zdejším území

a vztahem člověka ke krajině. NS začíná na náměstí v Židlochovicích nebo u kostela

v Blučině a tvoří okruh o délce 6,3 km. (Obec Blučina,2010)

4.7 Zemědělství a průmysl

Krajina Židlochovicka je rovinatého rázu, ve větší míře odlesněná, s velkým

podílem kvalitní zemědělské a orné půdy. Pěstují se zde obiloviny, hlavně pšenice

a kukuřice, cukrovka, slunečnice, zelenina – okurka salátové, rajčata, paprika.

Významný je zde chov prasat a skotu, lokálně chov drůbeže. Důležitou součástí

zemědělské činnosti zůstalo v této oblasti pěstování vinné révy s tradicí sahající až

k samotným počátkům vinařství u nás.

32

Obr.5: Tradiční vinohrady. (region Židlochovicko, 2010)

Průmyslové činnosti jsou ve větší míře soustředěny na výrobu nábytku, výrobu

chemickou.V Hrušovanech u Brna dominuje strojírenské odvětví produkce. Jedná se

o výrobu stavebních materiálů, strojírenskou výrobu a výrobu obuvi.

Firmy a provozovny městě Židlochovice:

firma Karlova pekárna – pekárenská výroba firma Dřevona – nábytkářská výroba firma Moudrý – výroba mucholapek firma Avion – výroba čisticích prostředků

4.8 Historie

Židlochovický region nevznikl ve zcela nedávné době, první záznamy o něm se

nachází v kronikách již od 12.století. Původní majitelé obcí byli různí – králové

a knížata, šlechticové a kláštery.

Slučování obcí do většího panství zahájil v roce 1502 Vilém z Pernštejna, který od

krále Ladislava Jagelonského převzal obce Vojkovice, Telnice a Sokolnice. Vilém

z Pernštejna již tehdy vlastnil obce Žabčice, Nosislav a Křepice. Zahájil tím budování

velkého panství, které přetrvalo do roku 1918 a stalo se základem dnešního regionu.

Později přikoupil Židlochovice, Unkovice, zaniklý Kovalov, Blučinu, Pohořelice,

zaniklé Borovsko a Prohersko, Měnín, Medlov, Unkovice, Přísnotice, Syrovice,

Hrušovany a Ledce. Tyto obce tak vytvořily velké židlochovické panství, které bylo

podobné dnešnímu regionu. Mimo panství byly obce Rajhrad, Rajhradice, Opatovice,

33

Sobotovice, Holasice, zaniklá ves Čeladice a Otmarov, které patřily Benediktínům

v Rajhradě .

Židlochovické panství postupně měnilo majitele. Pány z Pernštejna vystřídali páni

ze Zástřízl a po nich převzali panství páni ze Žerotína, kteří zasáhli do historie

významným způsobem.V době předbělohorské podporovali českobratrskou tiskárnu

v nedalekých Kralicích, kde se tiskla Bible Kralická a ulehčovali život obyvatelům

panství.

Po Žerotínech se postupně stávali majiteli židlochovického panství páni

z Valdštejna, páni ze Sinzendorfu, páni z Dietrichštejna a Habsburkové.

Za vlády Habsburků se v roce 1848 Židlochovice jako středisko panství stalo

centrem soudním, správním a politickým – to můžeme považovat za počátek okresu

Židlochovice. K historickým osobnostem dalšího století patřili prezident T.G.Masaryk

a básník Petr Bezruč.

Po vzniku ČSR tvořilo Židlochovicko část okresu Brno-venkov s pověřenými

okresními úřady. Oficiálně byly Židlochovice naposledy samostatným okresem

v letech 1949-1960. Po roce 1960 tvořily součást okresu Brno-venkov.

K poslední reformě státní správy došlo v roce 2003, kdy došlo ke zrušení okresů

a pravomoci přešly na pověřená města, jedním z pověřených měst se staly

i Židlochovice pro region Židlochovicko.

Naposledy zasáhlo do dějin dění na zámku Židlochovice v roce 1992, kdy zde

probíhaly hovory o dělení Československa. (region Židlochovicko, 2010)

4.9 Kultura a školství

Každá obec regionu má jedinečnou kulturní památku, pamětihodnost nebo

významný krajinný prvek. Popis těchto je poutavě popsán v publikaci Region

Židlochovicko, vydané Regionálním informačním centrem Židlochovice.

4.9.1 Kulturní a historické památky

K nejznámějším památkám regionu patří zámek Židlochovice, Památník národního

písemnictví v Benediktinském klášteru v Rajhradě a barokní kovárna v Těšanech.

34

Zámek Židlochovice

V současné době je zámek Židlochovice státním majetkem a místem zasedání

vlády. Barokní zámek s přilehlou oborou sloužil jako letní sídlo prezidenta

T. G. Masaryka. Zámek je ve správě Lesů České republiky. Bývá používán ke

kongresovým a reprezentativním a účelům, ale jinak není veřejnosti přístupný.

Navštívit lze pouze přilehlou kapli a oboru, resp. anglický park.

O zámku jsou první zmínky již ve 14.století. Tehdy na tomto místě byla vodní tvrz,

která hlídala jantarovou stezku spojující baltské pobřeží se Středomořím. Známý

moravský šlechtic Fridrich ze Žerotína tvrz přestavěl na renesanční zámek. V době

třicetileté války zámek získali Valdštejnové a ti jej nechali opravit a barokně přestavět.

Dnešní podoba zámku je z let 1844 – 1845, kdy ho vlastnili Habsburkové.

Několikrát zde byla na návštěvě i známá císařovna Sissy – Elizabeth. Od roku 1919,

kdy byl zámek zestátněn sloužil reprezentativním účelům.

Zámek patří k nejlépe zachovaným loveckým zámkům Evropy a vytváří jedinečný

lovecký komplex. (Obec Židlochovice, 2010)

Obr. 6: Zámek Židlochovice. (vlastní práce autora)

Zámecký park

Park v Židlochovicích je založen v anglickém stylu. Nachází se zde 112 druhů

starších domácích i cizokrajných stromů rozptýlených na rozloze 23 ha. V parku žije

10-20 muflonů a 5-10 jelenů sika. Kromě nich je zde možné spatřit zajíce, bažanty,

koroptve , veverky . Ze stromů je zajímavý Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba). Je zde

i mnoho listnatých a jehličnatých stromů.

35

Obr. 7: Zámecký park. (vlastní práce autora)

Při pobytu prezidenta T.G. Masaryka na zámku v roce 1930 byla na jeho počest

vysazena lípa u západní strany zámku, kde dodnes roste a je označena pamětní deskou.

Obr. 8: Lípa. (vlastní práce autora) Obr. 9 pamětní deska. (vlastní práce

autora)

V parku se nachází také obnovená lavička básníka Petra Bezruče, který zde rád

odpočíval při svých návštěvách města. Park je celoročně bezplatně přístupný

veřejnosti. (Obec Židlochovice, 2010)

Nejstarší klášter na Moravě – benediktinský klášter v Rajhradě.

V klášterním kostele jsou k vidění nádherné fresky od brněnského malíře

J.J.Etgense. Klášterní benediktinská knihovna se zabudovanými dubovými regály,

v nichž je uloženo na 7 500 svazků, byla postavena v letech 1804-1806. Je

zajímavostí, že ji navštívila celá řada badatelů, např. Josef Dobrovský, František

36

Palacký a nebo Emil Holub. Do Rajhradu jezdil i T.G. Masaryk, který poměrně často

navštěvoval nedaleký lovecký zámek v Židlochovicích, při té příležitosti téměř nikdy

nezapomněl navštívit svého spolužáka ze studií, který měl areál kláštera pod svou

patronací. Od 1. července 2005 je knihovna zařazena do prohlídkové trasy nově

otevřeného Památníku písemnictví na Moravě. písemnictví. (obec Rajhrad, 2011)

Obr. 10: Benediktinský klášter v Rajhradě. (Henzl, 2009)

Barokní kovárna v Těšanech

Zde je umístěna expozice kovářství a kolářství. V okolí kovárny stojí několik

barokních soch, například plastiky sv. Dominika a sv.Gotharda, obě z roku 1773.

(obec Těšany, 2011)

Obr.11: Barokní kovárna Těšany. (obec Těšany, 2011)

4.9.2 Školství

Školská zařízení v Židlochovicích pokrývají potřeby občanů v oblasti vzdělávání

(předškolního, základního školního, speciálního a středoškolského). Rodiče mohou

37

s dětmi využít služeb pedagogicko-psychologické poradny, pro umělecky nadané děti

nabízí mimoškolní vzdělávat základní umělecká škola.

Předškolní vzdělávání se uskutečňuje v mateřských školách, které se nacházejí ve

většině obcí regionu. Základní vzdělávání v Židlochovicích probíhá ve třech

budovách. První stupeň navštěvuje v 6 ti třídách 147 žáků.

Druhý stupeň ZŠ Židlochovice navštěvuje 548 žáků v 21 ti třídách. Kromě dětí

z města Židlochovice tuto spádovou školu navštěvují žáci okolních obcí: Blučina,

Hrušovany u Brna, Ledce, Medlov, Nosislav, Přísnotice, Sobotovice, Unkovice,

Vojkovice, Žabčice. (ZŠ Židlochovice, 2011)

Děti ze základních škol se mohou hlásit na osmileté Gymnázium Židlochovice.

Největší zahradnickou školou v Jihomoravském kraji je Střední odborná škola

a Střední odborné učiliště Rajhrad.

Vysokoškoláci jezdí na praxi do Školního zemědělského podniku Žabčice, kterou

spravuje Mendelova univerzita Brno. Podnik vznikl 1. ledna 2001 sloučením do té

doby samostatných školních podniků Žabčic a Lednice v jeden vysokoškolský statek

s názvem Školní zemědělský podnik Žabčice. (JK Žabčice, 2011)

4.10 Ochrana životního prostředí

Ochrana životního prostředí zahrnuje ochranu půdy a krajiny, vodních zdrojů,

ovzduší, hluku, starost o faunu a nakládání s odpady.

Pro ochranu půdy a krajiny se provádí vysazování stromů a keřů. Odstraňují se

černé stavby. Ve městě a obcích se v obytných pásech vysazují „zelené pásy“.

V oblasti ovzduší je situace velmi dobrá. Velké zdroje znečištění se v tomto

regionu nevyskytují. Všechny střední zdroje byly modernizovány a splňují velmi

přísné limity. Vzhledem k tomu, že v celém regionu proběhla až na výjimky

plynofikace, není problém ani s malými zdroji znečištění a v regionu je velmi čisté

ovzduší.

Hluk je problém, jehož řešení bude nějakou dobu trvat. U některých obcí jako

například u Hrušovan u Brna se povedlo vybudovat obchvat a problémy s hlukem

zmizely.

38

Velmi dobrá je situace na úseku vodního hospodářství. Velká čistička odpadních

vod v Modřicích čistí vodu přitékající z Brna. Větší část obcí regionu má své lokální

čističky a tak čistička odpadních vod v Židlochovicích pomáhá udržovat kvalitu vody

v řece Svratce. Pravidelné kontroly způsobily, že v regionu není prakticky žádné

znečišťování vody.

Posledním již vyřešeným úkolem je nakládání s odpady. V každé obci regionu je

sběrný dvůr, kam občané zdarma mohou odvézt své odpady. (Richterova, 2010)

39

5 Obec Hrušovany u Brna

Hrušovany u Brna se rozprostírají přibližně 20 km jižně od Brna. Obec má více než

3 000 obyvatel a v současné době probíhá velká bytová výstavba v obci. Leží na

železničním koridoru Břeclav – Děčín a je snadno dostupná i autem.

Obr. 12: Mapa ČR (obec Hrušovany u Brna, 2010)

5.1 Geografická poloha

Obec se nachází na jih od města Brna. S touto moravskou metropolí je spojena

významnými dopravními cestami, které umožňují kvalitní spojení se Slovenskem

a Rakouskem. Obec sousedí na severu s obcí Vojkovice, na východě s městem

Židlochovice, na jihu s obcí Unkovice a na západě s obcí Syrovice.

Název obce Hrušovany u Brna je odvozen pravděpodobně od německého názvu

"Gruschbach". Později si čeští osadníci název počeštili na „Grušový potok" a lidem se

říkalo grušované". Z toho časem vzniklo "Hrušované – Hrušovany“. (Kubíček, 1925).

Obec má přes 3000 obyvatel a leží 20 km jižně od Brna.

5.2 Geomorfologické podmínky

Hrušovany u Brna spadají pod Západní Karpaty a to pod část zvanou.

Dyjskosvratecký úval. Nejnižší bod leží mezí obcí a Židlochovicemi a má nadmořskou

výšku 180 m. Nejvyšším bodem je jižní kopec Červený vrch ve výšce 218m.

(Mapy.cz, 2011)

40

5.3 Klimatické podmínky

Hrušovany u Brna patří k nejteplejším oblastem Moravy. Vyskytuje se zde více než

50 letních dnů s teplotou nad 25 ºC . Průměrný roční úhrn atmosférických srážek je

v rozmezí 500 – 700 mm. Oblast je charakteristická převládajícím prouděním ze

západu až severozápadu. (ZVÚ Kroměříž, 2010)

5.4 Půdní podmínky

Okolí Hrušovan u Brna pokrývají pole, pod nimž je písek a nad ním kvalitní

černozem. Půda je vhodná jak pro pěstování obilí a pro vinice. Kvalitní písek je těžen

ve více pískovnách, které jsou otevřeny v jižní a západní části katastru obce Hrušovan

u Brna.

5.5 Hydrologické podmínky

Nejvýznamnějším vodním zdrojem obce Hrušovany u Brna je říčka Šatava, která

protéká přes největší rybník Šejba. Protéká dále přes obec Žabčice a napojuje se do

řeky Svratky u Uherčic. V obci byl v roce 1899 založen rybník Obecní. (obec

Hrušovany u Brna. 2011)

5.6 Fauna a flora

V okolí Hrušovan u Brna je zemědělská půda s občasnými remízky. Výskyt fauny

a flóry je obdobný jako v ostatních částech regionu a je popsán v části 4.6.

5.7 Zemědělství a průmysl

Zemědělskou půdu v katastru obce obhospodařuje místní zemědělské družstvo.

Upřednostňuje především rostlinnou výrobu. V rostlinné výrobě se především pěstuje

řepka olejná, slunečnice, z obilovin ječmen a pšenice. Živočišná výroba produkuje

vepřové maso.

41

V průmyslové výrobě s dlouholetou tradicí dominuje především strojírenské

odvětví produkce. Obec je také významná těžbou písku a štěrkopísku, od které se

odvíjejí další výroby. Především se jedná o výrobu stavebních materiálů, strojírenskou

výrobu a výrobu obuvi. V obci Hrušovany u Brna se nachází přes 20 středních

a větších firem a velký počet řemeslníků. To je prospěšné jak pro zaměstnávání lidí,

tak i pro rozpočet obce. mezi nejvýznamnější patří:

Xella Porobeton CZ, s.r.o., výrobce pórobetonových tvárnic YTONG

KAMENA Brno, výrobní družstvo – Výroba betonového a terasového zboží

Alumistar, s.r.o. – zasklívání lodžií a balkónů

BKE a.s. – vývoj, výroba a servis spínacích napájecích zdrojů

EL-INSTA – Ing. Jiří Karban – komplexní řešení v elektrotechnice

TERMOK, s.r.o. – výroba atypických oken

ROMIKA INDUSTRIES – výroba obuvi z textilu a usní

Obr. 13: XELLA Porobeton Hrušovany u Brna. (Vrba, 2009)

5.8 Historie obce

Nejstarší nálezy na území Hrušovan u Brna jsou z daleké historie. Nálezy

druhohorních fosilií ukazují, jaký byl asi život v druhohorách na dně mělkého moře.

V okolních pískovnách se nacházejí lastury a schránky jiných mořských živočichů.

Z doby bronzové pocházejí nálezy, které se nalezly při stavbě nádraží, cukrovaru,

sokolovny začátkem 20.století.

42

Nejstarší písemná zmínka o Hrušovanech je z roku 1252, kdy byla obec darována

Bočkem z Obřan nově založenému klášteru Žďárskému. Od té doby vystřídaly

Hrušovany mnoho pánů. Obec Hrušovany měla v minulosti jednu ulici se dvěma

řadami domů, stojících proti sobě, za kterými byly vystavěny stodoly. Obec měla

původně jen dvě ulice – hlavní, zvanou „Dědina“ a vedlejší „Za humny“.

V roce 1633 měla obec Hrušovany u Brna 289 obyvatel, v roce 1900 již 1280

obyvatel a dnes má přes 3000 obyvatel. Obec měnila často své majitele. Od roku 1606

patřila olomouckému biskupství. Potom byla ves prodána hraběti Filipu ze

Sitzendorfu, kterému patřilo Židlochovické panství . Událostí bylo postavení zvonice

v roce 1783. Dalším významným mezníkem byly bitva u Slavkova. Dne 19.listopadu

1805 francouzská vojska vstoupila do Hrušovan. Podle pověsti se zde zastavil

a v místním hostinci posvačil císař Napoleon Bonaparte.

V roce 1838 byla zahájena stavba železnice „Severní dráha císaře Ferdinanda“ na

úseku Vojkovice – Hrušovany. Dokončena byla v roce 1839. Kvůli stavbě musel být

přemístěn místní hřbitov. Nové nádraží bylo dokončeno v roce 1872.

Díky vybudované železnicí byl v obci v roce 1882 postaven cukrovar. Byla to největší

rafinerie cukru na Moravě.

Hrušovany navštěvovalo nebo zde působilo mnoho známých osob. Rodiče zde

navštěvoval T.G.Masaryk. Na škole zde vyučoval v letech 1884 – 1886 spisovatel

Alois Mrštík. Od roku 1893 zde začala vyučovat sestra básníka Petra Bezruče Helena

Vašková. Zůstává zde plných 18 let. Bratr ji často navštěvoval.

V roce 1892 byla postavena nová školní budova., v roce 1894 vybudována místní

železniční dráha ve směru Hrušovany – Židlochovice. Na začátku 20.století, v roce

1901 byla zbořena stará radnice a postaven budova nová. Před 1.světovou válkou byl

založen Sbor dobrovolných hasičů, Sokol, Orel. Hned v prvním roce světové války,

v roce 1915 vznikl v cukrovaru požár, který továrnu úplně zničil. Ten byl znovu

vystavěn podle návrhu architekta Adolfa Loosa. Na stavbě pracovalo 600 válečných

zajatců ruských a srbských. Pro ředitele cukrovaru V. Bauera navrhl A.Loos rodinný

dům se zahradou, byla to první stavba na Moravě s rovnou střecho. Dnes je tato stavba

kulturní památkou. (Kubíček, 1925)

Za 1.republiky byl postavena budova nové sokolovny, začal provoz kina „Hvězda“

a byl založen oddíl kopané. Hrušovany byly osvobozeny 17.dubna 1945. Sovětští

43

vojáci, kteří padli při osvobozování Hrušovan mají pamětní desku v parku před

obchodním domem.

V poválečných letech bylo v Hrušovanech založeno v roce 1957 JZD

a v prostorách bývalého cukrovaru založil n. p. Svit Gottwaldov svoji obuvnickou

provozovnu, která se postupně rozšiřovala a zaměstnávala až 2500 pracovníků.

Začátkem sedmdesátých let začala další výstavba Hrušovan. V roce 1970 byla

zahájena výstavba podnikových bytů – n. p. Svit Gottwaldov a n. p. Prefa Brno. Závod

Porobeton, n. p. Prefa Brno, vyrábějící stavební tvárnice zde byl otevřen v roce 1976.

Dále v roce 1977 bylo otevřeno nové nákupní středisko a v roce 1984 dokončena

stavba sportovního areálu. (Adamová, 2002)

Po roce 1989 byla v roce 1998 provedena rekonstrukce zdravotního střediska

a v roce 2000 zahájena stavba kostela. Kostel byl zkolaudován v roce 2004. Poslední

významnou akcí je stavba obchvatu kolem Hrušovan. Ten byl předán do užívání

v roce 2009. (obec Hrušovany u Brna, 2010)

5.9 Kultura a školství

V obci Hrušovany u Brna probíhá bohatý kulturní, sportovní a společenský život.

Snad každý měsíc občané mohou navštívit nebo se zúčastnit akcí, které pořádají různé

spolky, sdružení nebo vedení obce. O akcích jsou občané informováni na webových

stránkách obce, hlášením obecního úřadu, na vývěskách a ve čtvrtletníku „Zpravodaj“.

Školství se na životě v obci podílí nemalou měrou. Děti se podílejí svými

vystoupeními na oslavách Dne matek, vystupují na vánočních besídkách, navštěvují

Klub důchodců se svými programy. Žáci základní školy se účastní různých kulturních

a sportovních soutěží, kde sklízejí nemalé úspěchy.

5.9.1 Kulturní a historické památky

Nejstarší zachovalou památkou naší obce je Smírčí kříž z roku 1595. Původně

stával při tehdejší cestě z Pohořelic do Hrušovan. Kvůli těžbě písku byl několikrát

přesunut. Má rozměry 99 x 50 x 25 cm. Je to přechodný typ mezi křížem a křížovým

kamenem s latinským křížem a šestiřádkovým nápisem: HANS EWBAW. R VON

MITZAMBEN…MAT..THE..ANNO DNI MDXCV. Tento smírčí kříž je

44

v nemovitých kulturních památkách evidován pod číslem 0719.(obec Hrušovany

u Brna, 2011)

Nejstarší církevní památka v obci je Kamenný kříž z roku 1781, která je dílem

židlochovického sochaře Jana Sterna. Byla postavena na paměť veliké bouře

s krupobitím ze dne 6. 7. 1781, která zničila celou úrodu nejen v Hrušovanech, ale

i v celém okolí. (obec Hrušovany u Brna, 2011)

K neodmyslitelné části obce patří Hrušovanská cukerní rafinerie. V roce 1882

byla dokončena původní tovární budova. Cukrovar patřil k největším cukrovarům na

Moravě, cukr se vyvážel i za hranice. Po vyhoření cukrovaru v roce byl znovu

vystavěn již následujícím roce 1916. Vzhled budovy, její vnější tvary navrhl architekt

A. Loos. Tento vynikající architekt v roce 1918 postavil za hlavní budovou cukerní

rafinerie na zakázku brněnského podnikatele a jejího ředitele dr. Viktora Bauera

rodinný dům se zahradou. Byla to první stavba s rovnou střechou na Moravě. Stavba

se řadí mezi chráněné funkcionalistické kulturní památky a nazývá se po architektovi

„Loosova vila“. (obec Hrušovany u Brna, 2011)

V roce 1997 skupina hrušovanských občanů vytvořila Nadaci fondu na výstavbu

kostela a spolu s místní KDU-ČSL zorganizovali sbírku na základní kámen kostela.

Ten potom vyrobila firma Kamena a v neděli 27. 4. 1997 byl kámen posvěcen osobně

Svatým Otcem Janem Pavlem II. při jeho mši v Praze na Letenské pláni. Zkolaudován

byl 10. 3. 2004. Kostel byl vysvěcen 21. 8. 2004. (obec Hrušovany u Brna. 2011)

a) b) c)

Obr. 14: Významné památky obce: a) Kamenný kříž, b) Smírčí kříž. c) cukrovar

(obec Hrušovany u Brna, 2011)

45

Sbor dobrovolných hasičů patří pod Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska.

Snaží se spolupůsobit na vytváření podmínek k účinné ochraně života a zdraví občanů

a majetku před požáry a poskytovat pomoc při živelných pohromách.

Tělovýchovná jednota Sokol má aktivních 150 členů. Hlavní náplní TJ je

cvičitelská práce s mládeží do 15 let. Chodí cvičit i ženy a působí zde několik oddílů:

odbíjená, stolní tenis a nohejbal.

Tělovýchovná jednota Jiskra registruje 140 členů, z toho 120 aktivních

sportovců. Má oddíly kopané, odbíjené, stolního tenisu, tenisu a aerobiku. Prakticky se

jedná o skupinu lidí prodchnutou sportovním duchem a hýřící různými sportovními

aktivitami.

ZOČZS je jednou z nejstarších společensko-zájmových organizací. Již 1.května

1937 byla ustanovena "vinařská besídka", sdružující místní vinohradníky a vinaře za

účelem rozšiřování znalostí a vědomostí o pěstování vinné révy a výrobě vína.

Významně se přičinila o vysazování nových vinohradů.

Myslivecké sdružení Lípa čítající 23 myslivců, kteří se ve svém revíru starají

o bažanty, zaječí a spárkatou zvěř.

Táborníci, turistický oddíl s aktivními 30ti dětmi. Schází se v klubovně, která se

nachází v budově letního kina. Zde si procvičují znalosti o přírodě, práci s mapou

a buzolou, orientaci v terénu, hrají hry a sportují. Jejich celoroční náplní je turistika,

při které poznávají krásnou přírodu v blízkém, ale i vzdáleném okolí.

TJ Orel, jehož činnost jednoty byla obnovena po mnohaleté odmlce 19.prosince

1990. Začalo se cvičit s nejmenšími dětmi, pořádaly se závody v atletice a netradičních

sportech, výlety a besídky. Dnes má tyto oddíly: floorbal, sálová kopaná, atletika,

kuželky. (obec Hrušovany u Brna, 2010)

5.9.2 Školství

První škola byla postavena v obci již v roce 1858. V současné době zabezpečují

vzdělání dvě mateřské školy a škola základní (1. - 5. ročník).

Mateřská škola v obci je situovaná ve dvou budovách, dříve působící jako dvě

samostatné MŠ v obci. Současná kapacita školy je 117 dětí, počet tříd 5. Od nového

školního roku budou otevřeny další dvě třídy v prostorách sportovního areálu. Počet

tříd se zvýší na sedm.

46

Základní škola T. G. Masaryka se nachází na Masarykově ulici, jedná se o školu

s úplným 1. stupněm, do níž dojíždějí také žáci z okolních obcí (Sobotovice, Ledce,

Bratčice, Medlov).

5.10 Ochrana životního prostředí

Ochrana životního prostředí je jednou z hlavních priorit obecního úřadu. Součástí

strategického plánu rozvoje obce na roky 2007 – 2015 analýza životního prostředí

obce. Dlouhodobé úkoly a trvalé cíle v oblasti životního prostředí jsou dopodrobna

uvedeny v „Koncepci životního prostředí Hrušovany u Brna“, která je jedním

z hlavních dokumentů obce.

Jako dlouhodobý úkol jsou uvedeny činnosti směřující k trvalému vytváření

a ochranně krajinných prvků a životního prostředí: Snížení prašnosti v obci v důsledku

rozsáhlé zemědělsky obdělávané půdy v okolí a oddělení obytné zóny od orné půdy

výsadnou dřevinných vegetačních prvků. Minimalizace větné eroze. Zadržování vody

v krajině, podpora vsakování vody s cílem zvyšování retenční schopnosti krajiny.

K trvalým cílům v oblasti nakládání s odpady patří: Osvětou vést občany k využití

Sběrného dvora obce. Zajistit trvalé zabudování nádob pro separovaný odpad v obci.

V oblasti čistoty veřejného prostranství zajištění odpadkových košů a omezení vzniku

nových černých skládek. (obec Hrušovany u Brna, 2010)

47

PRAKTICKÁ ČÁST

48

6 Náměty k poznávání přírody a společnosti v regionu

Židlochovicko

Jedním ze záměrů naší školy je: „POZNÁNÍ VZÁJEMNÉ ZÁVISLOSTI ČLOVĚKA

A PŘÍRODY Přírodu chápeme jako nevyčerpatelnou studnici různých podnětů

a příkladů pro děti, která pomáhá lepšímu pochopení času, věcí a jevů kolem nás.

Budeme se tedy věnovat poznání přírody a sebe – člověka – jako její součásti.“Tento

záměr se učitelky snaží plně realizovat v ročních tématech, podtématech a v třídních

vzdělávacích programech při plánování tématických částí.

Při seznamování dětí s přírodou jsem se snažila využít různé formy poznávání,

musela jsem brát ohledy na individuální potřeby a možnosti všech dětí. Bylo před

každou akcí potřeba vše předem promýšlet a zajistit, aby se nestala nečekaná a také

nechtěná situace. Vše jsem se snažila dobře naplánovat a zorganizovat. Příroda je

dětem přibližována po celý školní rok, od pozvolného seznamování s prostředím

školy, školní zahrady až po vycházky do okolí a výlety do okolních obcí.

Metody a formy, které jsem použila, byly přizpůsobeny věku a potřebám dětí.

Velkým význam jsem kladla na motivaci, která vždy probíhala před akcí nebo na

začátku tématické části a měla děti nadchnout pro následující činnosti . Použila jsem

pověsti, vztahující se k místům, které jsme plánovali navštívit, nebo využila různých

příběhů, aktuálních k danému tématu. Vedla jsem děti k rozhovoru, kladením

vhodných otázek je podněcovala k přemýšlení, zkoumání a hledání odpovědí. Děti

pozorovaly, zkoumaly a určovaly různé druhy přírodnin, se snahou zapojit všechny

smysly. Naučily se nové básničky a písničky k danému tématu.

Ty jsou uvedeny v příloze. Pro zpestření vycházek jsem zapojovala didaktické hry,

hry s pohybem. Naopak pro zklidnění byly připraveny pracovní listy. Ty si mohly děti

vyplnit v průběhu akce nebo následně ve třídě.

Po skončení aktivit v přírodě nabízíme dětem navazující činnosti a aktivity

v prostředí MŠ, které svým obsahem navazují na prožitou akci.

49

6.1 Prostředí MŠ – školní zahrada

Prostředí MŠ nabízí hodně příležitostí k aktivitám, vedoucím k poznávání přírody.

Nabízí celoroční pozorování, hry s přírodninami, prostředí k uskutečnění pokusů:

výsev semen, pokusy s vodou, s ledem, se sněhem apod.

Strom třídy

V prostoru šk. zahrady roste vysoký strom Jírovec maďal – kaštan. Děti mají

možnost po celý rok pozorovat přírodní změny, probíhající na stromu – od jarního

pučení, nádherného květenství až po podzimní plody, opadávání listů a zimní vzhled.

Nabídka činností:

Motivace básní a četbou:

báseň: Kaštánek, Jírovec (viz příloha)

příběh: Jak vepřík s kůzletem pekli kaštany (Čtvrtek,1985)

PH: Stromek (viz. příloha)

Smyslové vnímání: Děti rozlišují zrakem rozdíl stromu a keře. Umí strom

popsat: kořeny, kmen, větve, list, plod – kaštan. Vnímají květenství, poznávají

roli včel při opylování. Hmatem poznávají strukturu kůry,pozorují hmyz a

broučky na stromě a v jeho okolí.

Frotáž: Balící papír přiložíme na kůru stromů a dlouhou plochou stranou

voskované pastelky nebo progresa pohybujeme po papíře. Vystoupí nám

struktura kůry. (kol.autorů, 1996, s. 56)

Obr. 15: Strom třídy (vlastní práce autora)

50

Aktivity v MŠ:

Strom ve čtyřech ročních období: Ve třídě si vystavíme fenologický strom,

nakreslíme si ho nebo využijeme obrázek z knihy Ekologická výchova v MŠ.

(kol.autorů, 1996, s. 48) V průběhu roku na strom připevňujeme kartičky se

symboly, které se k dané roční době vztahují.

Rozvoj matematických představ – děti si počítají kaštany, tvoří z nich geom.

tvary, určují polohu předmětu, vytváří z nich obrazce.

Kaštanová zvířátka – děti si prohlédnou tvar kaštanů, menší použijí na hlavu,

některé placaté jako nohy. Za pomocí učitelky vrtají díry do kaštanů a spojují je

do tvaru špejlemi. K dozdobení použijí zelené ostnité slupky, klouboučky od

žaludů, šípky apod.

6.2 Prohlídka zámku a zámeckého parku

Vzdělávací cíle: Seznamování s místem a prostředím, ve které dítě žije, a

vytváření pozitivního vztahu k němu

Vzdělávací nabídka: Přirozené i zprostředkované poznávání okolí, sledování

rozmanitostí a změn v přírodě

Očekávané výstupy: osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou

dětem blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu

pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi.

Všímat si změna a dění v nejbližším okolí.

Cílové stanoviště: Zámecký park Židlochovice

Obr. 16: Mapa č. 1 (Mapy.cz)

51

Organizace: Děti mají batůžky se svačinou a pitím, pláštěnkou. Při časové

tísni nebo změně počasí možný návrat do MŠ autobusem ze

zastávky Židlochovice.

Pomůcky: Pracovní listy, voskovky, provázek, velká jehla.

Činnosti před vycházkou:

Motivace: Dětem vyprávím, že stejný strom, jaký mají na školní zahradě, můžeme

najít i jinde, že se půjdeme podívat i na jiné druhy stromů a pokud budeme mít štěstí,

uvidíme i zvířátka, pro která jsme sbíraly kaštany. Přečtu jim pověst „Zámecký květ“ a

vysvětlím, že máme i druhy stromů a keřů, které jsou léčivé.

Pověst Zámecký květ

V nádherném parku za Židlochovickým zámkem kdysi panský zahradník vysadil vzácnou

rudou růži, co pán přivezl až odněkud z vlašské země. Pečlivě ji zaléval, živiny ke kořínkům

přidával, takže utěšeně vyrůstala.„Te budeš nékrásněší z celého parko!“ sliboval ji. A

skutečně. Jakmile ji na jaře vypučelo první poupě, obdivoval ji i pán a všechny paní u jeho

dvora: „Ta je krásná!Skvostná!“. Spokojeně se růže zhlížela v odlescích zámeckých oken,

vědoma si své nevšední krásy.

Jedné noci drobně vytrvale mžilo a tu z Hrušovanských luk přiletěl mladý slavík. Usedl

nad růži na větev jinanu a začal zpívat milostnou písničku. Pyšná růže však ni nevnímala,

jako by ji ten překrásný zpěv vůbec nedojímal. Ve vlhkém vánku se jen zasmušile kolébala a

dřímala.„Asi spí,“ napadlo pěvce a vykouzlil ty nejkrásnější trylky, nad nimiž by i

židlochovickému pánovi srdce usedalo. Jenže rudý květ ze sebe ani kapku nesetřásl. „Tak

dobře,“ řekl zklamaný slavík a uletěl.

Za pár dní nato zahradník ulehl s chorobou a horlivý zámecký písař vedle hrdé růže

zasadil bílý karafiát, aby měla k sobě někoho dostatečně hodného její krásy. Leč pyšné květině

toto sousedství pranic nesvědčilo. Stále víc ji bolela hlavička, až nakonec rudý květ k zemi

sklonila a celá zvadla. Jakmile to zahradník po svém uzdravení spatřil, smutně vzhlédl do

koruny jinanu a vzdychl: „Tak to bévá, deš na sebevědomého přinde někdo ešče chladňéší,“ a

uschlou květinu vyhodil na skládku. ( zkrácená verze podle BURIAN, 2001, s.62)

52

Průběh vycházky a aktivity na jednotlivých zastávkách:

Do parku jdeme přes obec okolo rybníčka s názvem „Obecní“. Děti pozorují

vrby a topoly, jejich charakteristické rysy.

Pozorují rybáře. Odpovídají na otázky: Jaké znáte druhy ryb? Jaké návnady

používá rybář? Na vzdálenější široké cestě si zahrají hru: „Rybičky, rybáři

jedou“.

Procházíme mezi poli. Co druh obilí roste na poli?(Pšenice). K čemu obilí

slouží? Co se peče z mouky? Kdo zpracovával obilí? Znáš pohádku o mlýnu?

Na kraji cesty a pole vidíme Bez černý. Je to keř nebo strom? Víte, že je léčivý?

Bez kvete od června bílými drobnými kvítky.Používá se k přípravě pokrmů

a nápojů. Jak se jmenuje keř s červenými plody, ze kterých se vaří čaj?

Napovím, je pohádka o princezně, která se píchla o trn. Pohybově vyjádříme

a zazpíváme „O šípkové Růžence“ (viz. příloha)

Jsme u parku, u plotu a překonáváme kovový žebřík. Po pěšince přijdeme

k lavičkám, kde si děti uloží batůžky. Po krátkém občerstvení plní první

úkol:vyhledají listy a plody a přiřazují je ke stromům na obrázku. Snaží se určit

druhy stromů a plodů.

Každý si vybere ten svůj strom, pozoruje ho, obejme, popíše, co se jim na něm

líbí, proč si ho zvolil.

Děti si vyhledají list stromu. Učitelka děti motivuje příběhem, že šla lesem

a ztratila se. Cestu domů jí pomohly najít stromy, kolem kterých měla jít. Říká:

„Šla jsem kolem dubů“, a děti, které drží v ruce list dubu, zamávají. Pak jsem

cítila vonět lípu a děti s listem lípy mávají. Za zatáčkou byl javor (děti s listem

javoru mávají). Může se vystřídat několik druhů stromů.

Vyslechnou pohádku o skřítkovi Dubáčkovi. Zahrají si hru „Na skřítky“. Děti-

skřítci sedí na svých stromech, které představují listy dubu a javoru.Do lesa

přijde dítě a zavolá: „Skřítku, skřítku, ukaž se mi, chci si tě vzít domů,já mám

také na zahradě mnoho pěkných stromů!“ . Skřítkové se zeptají: A jaké stromy?

Dítě odpoví javory (jindy odpoví duby). Skřítkové Javoříčci vyběhnou a dítě je

honí, dokud nějakého nechytí. Pak si s ním vymění místo. (Štanclová‚2010,

s. 36)

Děti sbírají listy a navlékají na provázek, vytvoří housenku, hlava z papíru.

53

Děti zaujmou v dáli pohyby zvířat. Při cestě k nim před nimi přešla skupina

muflonů a jelenů. Děti pozorují rozdíly zvířat. Říkáme si, čím se v zimě živí

a že dostávají i kaštany, které děti nasbíraly a odevzdaly myslivcům.

Při míjení vzácného stromu Jinanu jsem dětem zkráceně převyprávěla pověst

o zámeckém květu. Děti poznávaly lidské vlastnosti, doplňovaly přísloví: Pyšný

jako...., Moudrý jako..., Lenivý jako...., Pilný jako.... , Pomalý jako... atp. Tato

vlastnosti hledaly v pohádkách př. O pyšné princezně, O lakomém ševci.

Přicházíme k památečnímu stromu Lípa. Přečtu dětem pamětní desku, kde je

uvedeno, že strom zasadil první prezident T.G.Masaryk. Děti hádají, kdo je

současný náš pan prezident a kde sídlí. Prostory přilehlého zámku nejsou

veřejnosti přístupné, proto si zámek děti prohlédly pouze zvenčí.

Na zpáteční cestě po cyklistické stezce jsme si zazpívali písničky, určovali

barvy projíždějících aut, pozorovaly bažanty a zajíce na poli.

Aktivity v MŠ po vycházce:

Lisování listí, lepení koláže z listí

Obtiskování listí – zdobení ubrousku, podzimní obrázek

tvoření panáčků a zvířátek z přírodnin

výroba dekorace – závěsy – navlékání šípků, jeřabin, kaštanů, žaludů

určování rostlin a listů podle encyklopedií

dramatizace „O šípkové Růžence“

stavba zámku a zahrady z kostek

a) b)

Obr.17: V parku: a) pozorování zvěře b) náš strom (vlastní práce autora)

54

6.3 Akátová rozhledna

Vzdělávací cíle: Seznamování s místem a prostředím, ve které dítě žije, a vytváření

pozitivního vztahu k němu.

Vzdělávací nabídka: Přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní

přírody, vycházky do okolí, výlety. Využívání přirozených podnětů, situací

a praktických ukázek v životě v okolí dítěte k seznamování dítěte s elementárními

dítěti srozumitelnými reáliemi o naší republice.

Očekávané výstupy: Osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou

dětem blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné

a využitelné pro další učení a životní praxi. Vnímat, že svět má svůj řád, že je

rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý jak svět přírody, tak i svět

lidí

Cílové stanoviště: kopec Výhon a Akátová rozhledna

Obr. 18: Mapa č. 2. (Mapy.cz) Organizace: Do Židlochovic se děti přepraví autobusem. Znát jízdní řád tam i zpět.

Pomůcky: Dalekohled, jízdenky pro učitele, děti batůžky s pitím, pláštěnkou

Činnosti před vycházkou:

Motivace: Děti využívají v prostoru školní zahrady mimo jiné i pískoviště. Rozvíjí

v něm jemnou i hrubou motoriku, prostorové a konstruktivní představy.

V okolí Hrušovan jsou rozsáhlé pískovny, kde probíhá ve velkém těžba

písku.Pískovny nejsou přístupné dětem, ale při jízdě autem mají možnost s rodiči

zahlédnout velké těžební stroje, dopravní pásy a nákladní auta.

55

Děti jsem seznámila s pověstí, která vypráví o vzniku našeho kraje:

Pověst Stvoření světa

Za pradávných časů byl svět jen nedozírné jezero. Nebesům vládl hromovládný Peru.Tomu se

země nezdála pěkná, tak zavolal Běse a přikázal mu, aby se potopil na dno jezera a přinesl

vzhůru plné hrsti písku. Služebník se nadechl a potopil. Na první ani druhý pokus se mu to

však nepodařilo, nevzal ani zrnko písku. Rozhněval se tedy a plný zloby se opět ponoři

a tentokrát dosáhl až na dno. Rozhodl se, že si nechá písek i pro sebe. Nejprve si jej nabral do

úst a pak do obou hrstí, jak mu bylo přikázáno. Bůh přijal jeho náklad z dlaní a vytvořil z něj

v okamžiku úrodnou nížinu široké dáli. Všiml si však, že jeho sluha těžce dýchá. Uhodil ho

svazkem blesků, aby se přiznal, co skrývá. Běsi z úst vytryskl proud písku a vytvořil

Českomoravskou vrchovinu a celé Chřiby. Po druhém úderu blesků písek vyvrhnutý ze

žaludku Běse stvořil Drahanskou vrchovinu a Ždánický les. A do třetice po úderu do tváře

sluhy vznikla z jeho vyražených zubů Pálava, ze slin potoky, řeky i jezera. Perun vyhnal

služebníka svého, ten zmizel ve výšinách. Pak nejmoudřejší z bohů poslal na Zem kouzelný

déšť, ze kterého vznikly rostliny a všichni živí tvorové. Protože Bůh Perun vyhnal v této

oblasti Běse pryč, pojmenovaly obyvatelé tento kopec Výhon.

(Zkrácená verze podle BURIAN, J, 2001, s.39)

Průběh vycházky a aktivity na jednotlivých zastávkách:

Odjížděli jsme autobusem od vlakového nádraží. V Židlochovicích jsme přešli

přes náměstí okolo Radnice k restauraci Pavir a zde začíná trasa vycházky

k rozhledně.

První zastávka byla u zdi bývalé cihelny, ze které se zachoval vysoký komín.

Děti přemýšlejí, z čeho se vyrábí cihly, co se z nich staví. Některé uvedly, že

rodiče pracují v YTONGU, kde se vyrábí cihly, ale učitelka je opravila a

ujasnila rozdíl mezi cihlou a tvárnicí, která se v YTONGU vyrábí. Děti stavěly

z přírodnin (klacíky, kamínky, tráva a mech) přístřešky.

Podél cesty rostou Ořešáky. Hádanky: Kdo rád louská oříšky? Jméno pohádky?

Děti si zahrají PH: Veverka čiperka sedí v rudém kožíšku. Zazpívají si

„Veverky“ (Balík, 2001) – viz. příloha

Přicházíme k rozhledně, děti si odpočinou a svačí. Učitelka jim v té době

připomněla pověst o vzniku Výhonu, přečetla jim tabuli o výstavbě Rozhledny.

56

Následuje výstup po skupinkách na rozhlednu. Děti mají za úkol rozpoznat

okolní vesnice a městečka, pojmenovat okolní krajinu – pojmy rybník, řeka, les

Po ukončení prohlídky děti dokazují, jak pozorně poslouchaly výklad

o Rozhledně a říci, z čeho je postavena. Pouze někteří z nich vědí, že je

z akátového dřeva.

Při cestě zpátky děti naslouchají zvukům přírody, nejvíce slyší bažantí křik

z nedaleké bažantnice. Jdeme částí naučné stezky a lesíkem kolem staré zvonice

zpět na náměstí. Navštívíme informačním centru, kde děti obdrží zdarma

letáčky a samolepky a pohlednice s informacemi o regionu.

Na autobusové zastávce si děti vyprávějí zážitky z prožité akce. Unavení ale

spokojení odjíždějí zpět do MŠ.

Aktivity v MŠ po vycházce:

Výstava pořízených fotografií.

Práce s keramickou hlínou

stavba domů z kostek

koláž znaku obce

pracovní listy

Obr. 19: Akátová rozhledna

(vlastní práce autora)

a) b)

Obr. 20: Rozhledna: a) pohled na rozhlednu b) výhled z rozhledny (vlastní práce autora)

57

6.4 Vycházka do vinohradů

Vzdělávací cíle: Pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí

chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit.

Vzdělávací nabídka: Praktické činnosti, na jejich základě se dítě seznamuje

s různými přírodními i umělými látkami a materiály ve svém okolí a jejich

prostřednictvím získává zkušenost s jejich vlastnostmi.

Očekávané výstupy: rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí

podporovat a které je mohou poškozovat, všímat si nepořádku a škod, upozornit na ně

Cílové stanoviště: Vinohrady

Obr. 21: Mapa č. 3.(Mapy.cz)

Organizace: Děti jdou na vycházku po dopolední svačině v rámci pobytu venku

Pomůcky: kartičky s druhy ovoce a zeleniny, tašku na případné přírodniny,

Činnosti před vycházkou:

Motivace: Seznámím děti s pověstí o Vinohradech

Vinohrady

Už v hluboké minulosti se na jižní Moravě pěstovala vinná réva, nejenom v proslulých

oblastech Pálavy, Hodonína, Znojma, ale i na kopci Výhonu a v blízkém okolí vesnic.

Jednou rolník Ondřej pracoval se svou ženou na políčku na kopci, když se blížila bouře, vítr

se zvedal a černá mračna se začala stahovat na nebesích. Ondřeji se udělalo zle, cítil se

slabý, možná něco špatného snědl. Poslal ženu domů, že za ní pomalu přijde. Potácel se

z kopce vinohradem a uviděl v zemi křivě zapíchnutý kolík.“Hlava“ vinné révy u něj nerostla.

Vytáhl tyč ze země a celý znavený se o ni opíral cestou domů. Uviděli ho mnich s pomocníky

a odtáhli ho před vrchního pána horného Mikuláše. Chtěli, aby byl potrestán za krádež jejich

kolíku. Mikuláš zvaný „Moudrý“ se zeptal Ondřeje, proč tyč vzal. Ten vysvětlil, že si hůlku je

58

vypůjčil, aby se o ni mohl opírat, protože mu bylo zle. Mnich trval na potrestání podle

horenského práva a žádal hrdelní trest. Moudrý strážce vinných hor Mikuláš odpověděl, že

podle jejich horenského práva když unavený pocestný sebere jednu tyč k podpírání, nemusí se

trestat. Vezme-li kolíky dva a je přistižen, zaplatí pokutu 5 funtů nebo ztrátě jedné ruky. Při

krádeži více kolíků pak propadá hrdlem. Mikuláš se obrátil na Ondřeje, vyzval ho k cestě

domů, ale příště ať do vinohradů nechodí v tak zbědovaném stavu. Ten vděčen pospíchal

o holi domů a děkoval „moudrému“ Mikuláši za spravedlivé rozhodnutí.

(Zkrácená verze podle BURIAN, J, 2001, s.82)

Průběh vycházky a aktivity na jednotlivých zastávkách:

Děti prochází vesnicí směrem k vinohradům. U garáží na kraji obce si děti

kreslí klacíky do písku.

Jdeme kolem políčka, kde roste jetel. Znáte básničku o něm?

Zajíčku, jak se máš? Kde si nejvíc pochutnáš?

V jetýlku, v jeteli, pak si skočím na zelí.

Pohybově vyjádříme a zazpíváme „Zajíc“ (Balík, 2001)

Děti si vytáhnou kartičku s druhem ovoce. Vyhledávají v okolí strom nebo keř

s ovocem na obrázku. Zahrají si hru „Kompot“. Děti je pošeptán název ovoce.

Při vyslovení jednoho druhu si děti s tímto názvem vymění místo. Pokud

učitelka vysloví slovo „Kompot“, vymění si místa všechny děti.

Přicházíme k vinohradu. Děti se posadí a poslechnou pověst o vinohradech.

Ukážeme si kolíky, ke kterým se hlavy révy přivazují. Děti se naučí básničku:

Hrozínku, hrozínku, voňavý a sladký,

Hrozínku, hrozínku, chuť na tebe mám.

Nejlepší bude, když tě utrhnu

A pak hezky spapám.

Zatancujeme si Mazurku: „Měla babka čtyři jabka“.

Znáte jinou písničku o jablíčku? „Pod naším okýnkem“

Kdo zná básničku o hrušce? „Foukej, foukej, větříčku“

Děti se posadí a zavřou oči, učitelka ji vloží do úst kousek ovoce a děti hádají,

o který druh jde. Děti, které ovoce odmítají, hádají podle hmatu a vůně.

Vracíme se zpátky po vedlejší cestě a míjíme pole s prosem.

Děti ho neznají. Povídáme si o něm, o ptáčcích, kteří ho mají rádi.

Míjíme pláňku, nasbíráme malé jablíčka, které využijeme ve školce.

59

Aktivity v MŠ po vycházce:

Výstavka ovoce a zeleniny, kterou si děti přinesou z domu.

Příprava ovocného salátu

Otisk barvy prstem na předložku – hrozny

Otisk půlky jablíčka a hrušky na předlohu stromu

mačkání papíru a lepení na předlohu – jablíčka, hrušky

pracovní a grafomotorické listy

a) b)

Obr. 23: Vycházka po vinohradě: a) vinohrad b) pole s prosem (vlastní práce autora)

6.5 Vycházka do polí

Vzdělávací cíle: Seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření

elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním a technickém prostředí,

o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých změnách.

Vzdělávací nabídka: Přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí,

sledování rozmanitostí a změn v přírodě

60

Očekávané výstupy: osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou

dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné

pro další učení a životní praxi

Cílové stanoviště: okolí – pole, polní cesty

Obr. 24: Mapa č. 4. (Mapy.cz) Organizace: Děti jdou na vycházku po dopolední svačině v rámci pobytu venku

Pomůcky: dva košíky, brambory, tašky na přírodniny, fotoaparát

Činnosti před vycházkou:

Činnosti jsou rozděleny po dnech, děti budou seznamovány s podzimní úrodou na

polích, s využitím polních plodin.

Motivace: Kde se vzala, tu se vzala, na zahradě řepa stála. Vyrostla z drobného semínka, měla být jenom malinká. Napřed prý to bylo prima, rostla přímo před očima, Nakonec tak velká byla, že i plůtek rozbořila. Dědeček byl na ni krátký, šel pro radu do pohádky.

Komunitní kruh: Děti sedí v prostoru na koberci. Každý si z krabice vytáhne

obrázek, na které je znázorněna některá z polních plodin. Postupně je má každé dítě

pojmenovat, společně s ostatními se snaží přijít na to, k jakému účelu se pěstuje.

Kladení otázek: Které plodiny na podzim sklízíme z pole? Které na zahradě?Které

rostou v zemi, které nad zemí. Která část je k užitku?Co se z ní vyrábí?

Učitelka ukáže dětem druhy řep – krmnou a cukrovou, vysvětlí jim druhy cukru,

vypráví jim o Hrušovanském cukrovaru.

Pak postupně dětem zaváže oči šátkem a děti hmatem určují plodinu. Některým

vkládá do úst kousek zeleniny, okurky,nebo druh cukru – kostku, mletý, krystal, a děti

hádají. Otázky: co je sladké, co je hořké, co je kyselé nebo slané?

61

Průběh vycházky a aktivity na jednotlivých zastávkách:

Vycházíme ze školky směrem k trati a podél zahrádek procházíme po cestě

směrem k rybníku. V zahrádkách děti určují plodiny, které vidí. Naučí se

básničku:“ Okurčičko, okurčičko, nechoď k lesu na políčko, myška tam má

domeček, ukousne ti koneček. „

Přijdou na holé pole pod ořešáky a zahrají si PH:“Měl jsem myšku tanečnici“

Procházíme kolem soukromého políčka, kde děti pozorují dýně. Už se těší, až si

ve školce vyrobí dyňové strašáčky.

Přicházíme k poli s řepou. Motivuji děti veršovanou pohádkou: O veliké řepě

Děti si příběh zahrají. Zahrají si pohádku vícekrát, vystřídají se všechny děti.

Jdeme dál podél polí a přicházíme k poli se slunečnicemi. Podle čeho se

jmenuje slunečnice, co ti připomíná? Jakou barvu má v květu?

Druhý den děti motivuji básničkou:

Plný pytel brambor máme, copak si z nich uděláme?

Bramboračku pro maminku,teplé placky pro lucinku.

Pro tatínka knedlíky.

A pro mě? Bramborák veliký.

pro princeznu na bále navlečeme korál

Děti sedí v kruhu a podávají si bramboru. Ten, který ji drží, řekne nějakou

činnost, která se dělá na poli nebo na zahradě. – kopání, zasévání, zalévání,

trhání plevele, sběr Děti si pak naučí písničku: „Kopu, kopu brambory“.

(Čtvrtek,1985, s. 109)

Při vycházce jdeme opět do polí u říčky Šatavy. Na volné široké polní cestě

děti závodí ve dvojicích v běhu mezi bramborami. Až se všichni vystřídají,

soutěží v rychlosti sběru brambor do košíku.

Báseň „Bramborák“

„Koulela se brambora, koulela se ze dvora.

Neviděla, neslyšela, pořád se jen kutálela.

Dávej pozor, bramboro, přejede tě vlak,

bude z tebe bramborák!“

62

Aktivity v MŠ po vycházce:

Děti vyrábí za pomoci paní učitelky „Řepáka“

Z domu přinesených dýní dlabou dužinu a tvoří dyňové strašáčky.

Tisknou s bramborovými tiskátky „korále“ pro princeznu.

Zahrají si s rekvizitami dramatizaci pohádky: O veliké řepě

Ve spolupráci s paní kuchařkou si děti uvaří bramborovou kaši.

Děti si také pochutnají na pečených bramborách.

a) b)

Obr. 25: Pole: a) dyně b) řepa

a) b) Obr. 26: Hrátky: a) slalom b) řepák (vlastní práce autora)

63

6.6 Projekt Velikonoce

Vzdělávací cíle: Seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních

poznatků o prostředí, v němž dítě žije

Vzdělávací nabídka: Hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světa lidí, příprava

a realizace společných zábav a slavností (v rámci zvyků a tradic)

Očekávané výstupy: zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své

představy pomocí různých výtvarných technik a dovedností

Cílové stanoviště: Exkurze do Školního zemědělského statku

Návštěva soukromého chovatele z řad občanů

Motivace: Svátky jara a s tím spojené tradice nabízí nekonečné možnosti aktivit

a činností pro děti. Počínaje poznáváním prvních jarních kytiček, pozorováním změn

v přírodě na stromech a keřích, tzv. „probouzení přírody ze zimního spánku“.

Tabulka č. 1: Projekt Velikonoce

TÉMA ROKU: MĚJTE SE TU VŠICHNI RÁDI

Podtéma: Otvírání studánek

Tématická část – Spěchaj kluci po vesnici …

Vzdělávací oblasti

Dílčí vzdělávací cíle Vzdělávací nabídka

Dítě a jeho tělo

rozvoj pohyb.schopností, zdokonalování dovedností v oblasti hrubé a j. motoriky

lokomoční a nelokom. pohybové činnosti, smyslové poznání, hud.a HP hry, manipulační činnosti s předměty

Dítě a jeho psychika

rozvoj tvořivosti, poznatků, schopnosti city dále rozvíjet a plně prožívat

hry podporující tvořivost, smyslové hry, přímé pozorování běžných objektů a předmětů, cvičení postřehu, paměti, estetické a tvůrčí aktivity

Dítě a ten druhý

vytváření prosociálních postojů (soc.citlivosti, tolerance, respektu ap.)

aktivity podporující si uvědomování vztahů mezi lidmi (přátelství, kamarádství, úcta, vedení k ohleduplnosti)

Dítě a společnost

seznamování se světem lidí, kultury a umění, vědět o lidových tradicích

různorodé hry a skupin.aktivity (námětové hry, dramatizace,konstruktivní a výtvarné projevy, pracovní činnosti)

Dítě a svět

vytvoření povědomí o sounáležitosti se světem, s živ. a neživ.přírodou, lidmi, společností

práce s liter.texty, obraz.materiálem, přirozené poznávání okolí, praktické činnosti k seznamování s přírod.materiálem, surovinami

64

Teoretický popis projektu

1. Název projektu - Spěchaj kluci po vesnici, v ruce košík na kraslici

2. Určen pro ročník - předškolní věk 3 – 6 let

3. Druh projektu podle: - účelu * konstruktivní (výroba líta, „skořápek“

ke dramatizaci) * drilové - směřující k získaní nových znalostí, dovedností

- navrhovatele * učitel ve spolupráci s dětmi - místa konání * školní - počtu žáků * kolektivní - množství času * dva týdny - velikosti * střednědobý

4. Význam (smysl) projektu: seznámení se tradicemi, jejich významem

Vystoupení ke Dni matek na veřejnosti

5. Produkt projektu : tradice Velikonoc v MŠ besídka ke dni matek

6. Způsob prezentace: - výstava prací dětí v šatnách i ve třídě

- Zpravodaj – místní – o akci s přílohou foto - regionální vysílání – kabelová televize

7. Cíle projektu s ohledem na rozvoj: Očekávané výstupy: uvědomovat si různé tradice – jejich význam

vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (výtvarných, hudebních,pohybových) zdokonalovat koordinaci ruky a oka při stříhání, zdobení vajec různými technikami zdokonalování smyslového vnímaní, hmatové hry

8. Předpokládané činnosti: uvedeno níže

9. Výukové metody - SLOVNÍ (rozhovor, diskuse, vysvětlování)

- PRAKTICKÉ (výtvarné, pracovní činnosti) - NÁZORNĚ-DEMONSTRAČNÍ (prezentace, předvádění činnosti, pozorování) - DIDAKTICKÉ HRY - HUDEBNĚ-POHYBOVÉ HRY 10. Způsob hodnocení: - v rámci třídy společné hodnocení a názorů žáků na realizaci projektu

- rodiče – reakce

65

Využití regionu v projektu Velikonoce

1. Návštěva soukromého chovatele

Organizace: Osobní domluvení termínu návštěvy

Činnosti před vycházkou: Děti jsou seznámeny s tradicí Velikonoc, se symboly vejce

a kuřátka, jehně a beránek.

Motivace: písnička „Chodí kvočna po dvoře“

Průběh vycházky a aktivity:

Děti jsou před vycházkou připomenuta pravidla chování a bezpečnosti

Příchod k paní, pozdravení,přivítání

Přímé pozorování kuřátek

Rozhovory o chovu kuřátek – péči při líhnutí, po vylíhnutí, potrava

Rozvoj matematických představ – počítání kuřátek

Rozloučení a poděkování

a) b)

Obr.27: U kuřátek: a) kuřátko b) kvočna s kuřaty (vlastní práce autora) Aktivity v MŠ po vycházce:

hudební činnosti – jarní pásmo v období velikonoc (viz. příloha)

dramatizace „Co dovedou kuřátka“ (Černík, 2002)

výroba líta, barvení vajec

zpěv koled a reprodukce koled

HPH: Chodí kvočna po dvoře (Jenčková, 2004)

výroba velikonočních zajíčků

PH: Na zaječí pelíšky (Juklíčková-Krestová a kol.,1985)

PH: obměna „peška“, Koleda (Jenčková, 2004)

grafomotorické a pracovní listy

66

2. Exkurze do Školního zemědělského podniku Žabčice

Školní zemědělský podnik Žabčice ve své současné podobě vznikl tedy teprve

relativně nedávno, tj. 1. ledna 2001, kdy byly na základě rozhodnutí v souladu se

schváleným dlouhodobým záměrem vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové,

umělecké a další tvůrčí činnosti MZLU v Brně sloučeny, do té doby samostatné školní

podniky ŠZP Žabčice a ŠZP Lednice v jeden vysokoškolský statek - Školní

zemědělský podnik Žabčice, sestávající ze dvou pracovišť: Žabčice a Lednice. (JK

Žabčice, 2011)

Organizace: Telefonická domluva termínu exkurze, zajištění autobusu

Činnosti před vycházkou:

Motivace: Pečení beránka v mateřské škole

Pomůcky: pracovní listy, tužky

Průběh exkurze a aktivity:

Příjezd autobusem do statku, přivítání s průvodkyní

prohlídka kravína, boxů pro telátka, otázky: jaký je užitek pro člověka

příchod k ohradám s ovcemi a berany – pozorování rozdílů, pojem jehně

Prohlídka stájí – vyprávění o užitků koní dříve a nyní

Setkání se selátky – přímé pozorování a hlazení mláďat

Vyplňování pracovních listů – přiřazování mláďat a pojmenování

Poděkování za výklad, rozloučení a odjezd

a) b)

Obr. 28: Na statku: a) skot b) telátko (vlastní práce autora)

67

a) b)

Obr. 29: Statek: a) v maštali b) selátka (vlastní práce autora)

Aktivity v MŠ po vycházce:

didaktické hry – přiřazování mláďat ke zvířatům

hra s „Farmou“ – stavění ohrádek, hry se zvířátky

poslech zvuků přírody – zvuků zvířat – hádání a určování

pracovních listy

pracovní činnosti – ovečky – vystřižení šablony ovečky, lepení vaty

6.7 Beseda se sokolníkem

Vzdělávací cíle: Vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a

neživou přírodou, lidmi, společností, planetou zemí

Vzdělávací nabídka: Přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní

přírody, kulturních i technických objektů, vycházky do okolí, výlety

Očekávané výstupy: vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný,

nekonečně pestrý a různorodý – jak svět zvířat, tak i svět lidí

Cílové stanoviště: prostředí mateřské školy – třída a školní zahrada

Organizace: v prostorách třídy a pak plynulý přechod na školní zahradu

Pomůcky: voskové pastelky, pomůcky přinesené sokolníkem Činnosti před vycházkou:

68

Motivace: Vytvoření hnízda, které si na obráceném koštěti v rohu budovy vytvořil

ptáček „Kominíček“.

a) b) c) Obr. 30: Kominíček: a) hnízdo b) samička na vejcích c) mláďata

(vlastní práce autora)

Děti byly po několik týdnů svědky každodenní péče samičky o vejce a následně

vylíhnutá holátka.

Do činností jsme zařadili tématický celek „Ptáci“.Nabídka aktivit:

rozlišit druhy ptactva, přiřadit k místu výskytu

pracovní list: „zobání ptáčků“ – ťukáním tužkou na papír do vyznačeného pole

tvořit zrníčka, výběr razítka ptáčka, správné uchopení psací pomůcky

modelování z plastelíny: „krmení ptáčkům

kresba křídou na tabuli: zrno – kreslení zrníčka podle předlohy křídou na tabuli

– správné uchopení psací potřeby, uvolnění ramenního kloubu

ukázka krmení (pšenice, proso,...) – třídění; pojmenování, který pták se tím

živí; koordinace ruky a oka při třídění; který ptáček pomáhal Popelce při třídění

Beseda se sokolníkem

Děti navštívil člen Záchranné stanice pro dravé ptáky Rajhrad pan Jaroslav Sedláček

s výukovým programem pro mateřské školy a 1. třídu základní školy. Program

probíhal podle předem připravených činností:

Tématická náplň programu:

1. Krátký úvod, kde se děti dozví, co je v následujících dvou hodinách čeká a na co se

mohou těšit . (2 hodiny je doba čistě orientační a závisí na počtu dětí.)

2. Následuje představení přítomných živých ptáků (většinou se jedná o jednoho

dravce pod sokolnickou čepičkou a jednu sovu posazenou na hrazdičce), kteří

69

slouží jako demonstrativní pomůcka. Děti se dozví jaká jsou jejich jména, o jaké

druhy se jedná a bude jim vysvětlen základní rozdíl mezi denními a nočními lovci.

3. Poté děti obdrží jednoduchý a srozumitelný pracovní list. Po vysvětlení, co s listy

budou dělat, zahájí moudrá sova Rozárka pracovní část pohádkou Jak se stal orel

králem ptáků. (Pohádka je vymyšlena pro tento program a seznámí posluchače

pomocí obrázků s dalšími obyvateli ptačí říše a jejich životem v přírodě.)

4. Program pokračuje vymalováváním jednotlivých částí těla sokola v pracovním listu

doprovázený verbálním výkladem.

5. Soutěž v nošení dravců na roce bez zacinkání rolniček.

Děti se vžijí do role sokolníků, dostanou na levou ruku sokolnickou rukavici a na

ni maketu dravce opatřenou rolničkami. Budou mít za úkol projít vytyčenou dráhu

přes překážku tak, aby ruku soustředěně drželi stále ve stejné pozici a rolničky

nezacinkaly.

6. Vyhlášení vítězů soutěže. Odvážným dětem bude umožněno pohlazení sovičky po

bříšku. Hlazení po načechraném peří je nezapomenutelným zážitkem.

7. Ukončení programu, rozloučení.

Pohádka: Jak se stal orel králem ptáků:

Na světě žije velké množství ptáků, rozcuchaní vrabci, barevné sýkorky, černí kosi se

žlutými zobáky, na vodě žijícími bílými labutěmi, ukřičení dravčíci poštolky a spousta

jiných druhů. Tu jednou napadlo zámeckého páva, když se tak procházel po nádvoří

a všichni lidé ho obdivovali, že by se mohl stát pánem ptáků. Má překrásný ocas do

vějíře a září všemi barvami, proto si myslel, že je nejkrásnější. To se ale nelíbilo

sokolovi, který pravil, že on je ze všech nejrychlejší, tak by mohl být pánem ptáků on.

Za obrovského zájmu všech ptáků z lesa, z rybníka, luk i lidských domů se oba, sokol

i páv vypravili do starého lesa, kde v dutém stromě bydlela sova Rozárka. Všichni ji

chovali v obrovské úctě pro její moudrost a tak ty dva měla rozsoudit. Rozárka však

rozhodla jinak. Nedala za pravdu ani pávu ani sokolovi. Králem všech ptáků by měl

být majestátní, hrdý a nejsilnější z nás a to je orel.Ten žije ve skalách, léta

v obrovských výškách a jedině on byl nás dokázal ochránit, kdyby se nám mělo něco

stát. A jak rozhodla Rozárka, tak se stalo. Na trůn usedl silný orel a králem ptáků je

dodnes. (Sedláček, 2010)

70

Po splnění úkolů v pracovním listu se děti přesunuly na školní zahradu, kde

program pokračoval soutěží. Děti v roli sokolníků překonávaly překážky. Na závěr

obdržely upomínkové předměty.

a) b)

Obr. 31: Beseda se sokolníkem: a) sova pálená b) sokolník Zdroj: (vlastní práce autora)

6.8 Setkání na myslivně

Vzdělávací cíle: Vytváření si elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním

i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách. Rozvoj

úcty k životu ve všech jeho formách.

Vzdělávací nabídka: Přímé pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní

přírody, kulturních i technických objektů, vycházky do okolí, výlety

Očekávané výstupy: Osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou

dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné

pro další učení a životní praxi.

Cílové stanoviště: Chata mysliveckého sdružení „Lípa“

Obr. 32: Mapa č. 5. Zdroj (Mapy.cz)

Organizace: Domluva se členy mysliveckého sdružení o uskutečnění akce, zajištění

odvozu potravin (špekáčků, pečiva) a pití na myslivnu.

71

Pomůcky: Označení na jednotlivá stanoviště – zvířátka z lepenky, obálky s danými

úkoly, fáborky, pomůcky k jednotlivým stanovištím

Činnosti před vycházkou:

Motivace: Dopis pro děti. „Milé děti, děkujeme vám za tolik bedýnek plných kaštanů,

která jste nasbíraly pro zvířátka. V zimě jim je budeme dávat ke krmelci. Za odměnu

jsme pro vás připravili překvapení na myslivně. Těšíme se na setkání s vámi. Vaši

kamarádi myslivci.“ Paní učitelka děti seznámí s obsahem dopisu a upřesní, že děti

cestou na myslivnu budou plnit na jednotlivých stanovištích úkoly. Po jejich splnění je

čeká odměna. Děti dostanou putovní deníček, kde si na přední stranu nakreslí nebo

nalepí lesní obrázek.

Průběh vycházky a aktivity na jednotlivých zastávkách: Děti budou cestou na

myslivnu plnit na označených stanovištích úkoly. U každého stanoviště dostanou do

„putovního deníčku“ razítko při splnění úkolu. Tento deníček pak bude vstupenkou na

myslivnu. Paní učitelka před akcí na trase vyznačí jednotlivá stanoviště s úkoly.

Stanoviště „šnek“. Záměr: Přenést dítě na zádech přes určitý úsek. Šneček má

na zádech krásnou ulitu. Lidé ulitu nemají, ale my si na šnečky s ulitou

zahrajeme. Starší děti si vyberou mladšího kamaráda a na zádech ho přenesou

přes cestičku k fáborku.

Po splnění dostanou razítko šnečka.

Stanoviště „ ptáček“. Záměr: Zazpívat písničku o některém lesním zvířátku.

Slyšeli jste, jak krásně zpívají ptáci? Na podzim některé z nich odlétají do

teplých krajin. Víte, proč musí odletět?Vyber, kteří ptáci odletí (sýkorka, čáp,

vlaštovka, vrabec)? My umíme také zpívat. Děti zazpívají a dostanou do

deníčku razítko ptáčka.

Stanoviště „zajíc“. Záměr: Najít věci, které do přírody a do lesa nepatří. Jsem

zajíček Ušáček a mám bolavou nožičku. Hledal jsem travičku a pořezal jsem se

o plechovku v travičce pohozenou. Pomozte mi, děti, najít věci, co do lesa

nepatří. Děti v okolí vyhledají předměty (plechovku, PVC láhev, papír, hadr).

Dětem přibude razítko zajíce.

Stanoviště „ Liška“. Záměr: Přejít po kládě. Jsem hbitá kmotra liška. Umím

běhat křovím, po úzkých cestičkách, kládách. Ukažte mi, umíte-li to, co já, přejít

po kládě. Děti přejdou přes kládu. Obdrží razítko lišky.

72

Stanoviště „mravenec“. Záměr: Vytvořit z přírodnin, které děti najdou v lese,

obrázek.Víte, jak se unavím, než donesu kousek jehličí do mraveniště? Vždyť je

větší než já. Ukažte, že jste také pilní jako mravenečci. Udělejte obrázek

z přírodnin, které kolem sebe vidíte. Děti po splnění úkolu dostanou razítko

mravence.

Stanoviště „veverky“. Záměr: Pojmenovat a přiřadit plod přírodniny ke keři,

stromu.Veverka pobíhá po lese, skáče po větvích, sbírá různé plody a odnáší si

je do zásobárny v zemi nebo dutině stromu. Chystá si tak na zimu bobulky,

oříšky, houby, jadérka ze šišek. Některé plody nemá ráda. Ale ví, že je potřebují

jiná zvířátka.Přiřaďte správně plod ke keři nebo stromu, rozliš jedlou a

jedovatou houbu. Po splnění úkolu dostanou razítko veverky.

Stanoviště „sova“. Záměr: Řešit hádanky o přírodě. O mně – sově – se říká, že

jsem moudrá, všechno vím. Vy jste také chytré děti, tak si vás vyzkouším:

Z čeho se líhnou ptáci? (Ze šišek, ořechů nebo vajíček?).

Který pták má červenou hlavičku, ťuká do stromů? Víte, proč ťuká do stromů?

Ve dne z hnízda nevyletí, slunce jí nahání strach. Ale když spíte, děti, tiše létá a

houká.

Rezatý má kožíšek, mlsá jádra ze šišek. Na vysokém stromě bydlí jako v domě.

U lesíčka mívá skrýš ,utíká, když přijdeš blíž. Rád se pase v jeteli, pochutná si

na zelí.

Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí v mechu v lesíčku.

Děti po uhádnutí obdrží razítko sovy a už mají okénka v deníčku plná. A

myslivna je na dohled. Po přivítání se děti posadí na židličky a myslivci jim

vypráví u velkých obrázků příhody o zvířátkách, o jejich životě a zvycích. Pak

následuje prohlídka zbraní, dalekohledů, nožů a jiných mysliveckých potřeb.

Největším překvapením byla pro děti možnost si zastřílet ze vzduchovky. Na

závěr si všichni společně zazpívali s kytarou u táboráku s vůní opékaných

špekáčků.

73

a) b)

Obr. 33: Stanoviště: a) veverka b) sova (vlastní práce autora)

a) b)

Obr. 34: Na myslivně: a) výklad b) střelba ze vzduchovky (vlastní práce autora)

74

Závěr

Jedním ze zaměření Školního vzdělávacího programu naší Mateřské školy

Hrušovany u Brna je poznání vzájemné závislosti člověka a přírody. Přírodu chápeme

jako nevyčerpatelnou studnici různých podnětů a příkladů pro děti, která pomáhá

lepšímu pochopení času, věcí a jevů kolem nás. Budeme se tedy věnovat poznání

přírody a sebe – člověka – jako její součásti. Řídíme se podle motta: „Jen si děti

všimněte, co je krásy na světě“.

Téma mé bakalářské práce „Využití regionu v MŠ se zaměřením na poznávání

přírody“ mi přímo nabízelo možnosti k naplňování výše uvedeného zaměření našeho

ŠVP. Při plánování využití regionu k poznávání přírody jsem poukázala na možnosti

využití rozličných organizačních forem, od přímého pozorování a vycházek do přírody

počínaje až po besedu nebo exkurzi konče. Vycházela jsem také z poznatků, získaných

vyhledáváním a sběrem informací o regionu, uvedených v práci. Vzrušující bylo

vyhledávání různých pověstí, vztahujících se k daným místům regionu, pro děti byly

jedním z motivačních prostředků před akcemi.

Příroda a společnost nás provází všemi podtématy a tématickými částmi po celý

školní rok. Trendem současné vzdělávací politiky v předškolním vzdělávání je

prožitkové učení. Pečlivě jsem zvažovala výběr jednotlivých aktivit, aby byly pro děti

poutavé, zajímavé i naučné, ale zároveň byly případně motivem pro využití i jinými

pedagogy. Na přípravě a realizaci aktivit jsem začala pracovat již po schválení zadání

práce, od měsíce března loňského roku. Mohu ale říci, že počasí nám mnohdy již

naplánované akce překazilo nebo odložilo. Přesto jsme po dobu naplňování projektů

a vycházek zažili s dětmi mnoho pěkného, zajímavého a poučného.

V teoretické části se zabývám prvotním vlivem rodiny na dítě při vztahu

k přírodě, navazující rolí předškolního vzdělávání, kurikulárními dokumenty, z nichž

záměry přibližování přírody dětem vycházejí. Vyzdvihla jsem význam použití

vhodných vyučovacích forem, metod a prostředků pro poznávání přírody.

V praktické části jsem se již zabývala návrhem praktického využití vyučovacích

forem k poznávání přírody, což naplňovalo cíl bakalářské práce „využití regionu

75

v práci s dětmi, návrh projektů, tvořivých činnosti v MŠ i o vycházkách, směřujících

k poznávání především přírody v regionu Židlochovicko“.

Přírodu jsme poznávali podle aktuálních událostí v jednotlivých ročních

obdobích. Po celý školní rok mnohé aktivity probíhají v prostorách školní zahrady,

snad největším zážitkem pro děti bylo nečekané přímé pozorování hnízda s ptáčkem,

sedícím na vejcích a následné vylíhnutí mláďat. Podzimní vycházky byly spojené

nejen s vnímáním změn v přírodě, poznávání fauny a flory, ale také k uvědomění si

významu přírody pro člověka jako zdroj obživy. Pro děti byla velkým zážitkem

příprava bramborové kaše, výroba dyňových strašáčků, dramatizace různých příběhů

ze života zvířátek. Projekt Velikonoce nabízí neskutečné množství aktivit, děti

seznamuje s tradicemi, rozvíjí u nich nejen vědomosti, ale i dovednosti a postoje. Kdo

z dnešních dětí má možnost si pohladit malá selátka nebo jehňátka. Návštěva

soukromého chovatele, paní z obce, která dětem ukázala nejen kuřátka, ale v jiném

období i jehňátka, nebo exkurze za zvířátky do Školního zemědělského statku Žabčice

byla pro děti velkým zážitkem. Výlet k rozhledně na kopci Výhoně byl pro děti

fyzicky náročnější, zdolávaly statečně výstup do kopce a pak schody na rozhledně. Za

zdařilou akci mohu považovat plnění úkolů na stanovištích a závěrečné setkání se

členy mysliveckého sdružení Lípa.

Akcí, o nichž se ve své práci nezmiňuji, děti zažily mnohem více. Každoročně

pro ně připraví akci místní hasiči, ke Dni dětí zažijí děti zábavné dopoledne v dopravní

akci s policisty. Již druhým rokem děti zhlédly výcvik psů členy kynologického spolku

obce. Námětů k poznávání přírody a společnosti se do budoucnosti nabízí stále více.

Plánujeme návštěvu barokní kovárny v Těšanech, památníku písemnictví v Rajhradě či

pštrosí farmy v Žabčicích. V rámci školního výletu s rodiči chceme podniknout projití

celé trasy Naučné stezky Výhonu, která je náročná na čas a organizaci, ale poskytuje

velké množství poznatků o fauně a floře zmíněné lokality.

Cíl mé práce považuji za splněný. Děti měly možnost se seznámit s mnohými

zajímavými místy ve svém okolí a vytvořit si k nim pozitivním vztah. Snahou bylo

položit u dětí základní střípky kladného postoje k životnímu prostředí a vytvoření

pocitu odpovědnosti za své chování v přírodě.

76

Seznam použitých pramenů a literatury BALÍK, J.: Hrátky se zvířátky z lesů a strání. Praha, Rotag, 2001, 23 s. ISBN 80-901182-6-7. BURIAN, J. Pověsti z Nosislavi a okolí. Brno: Barriste a Principál, 2001.

ISBN 80-86598-03-9.

HEDERER, J.: Životní prostředí a výchova. Původní německé vydání. Praha, Portál, 1994. 51 s. ISBN 80-85282-88-7. HENEK, T.: Hrou připravujeme na školu. Vydání druhé. Praha, SPN, 1977, 135 s. Publikace číslo 74-0-240. KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-167-3. KOMENSKÝ, J. A,:Informatorium školy mateřské. Vydání druhé. Praha, Academia, 2007, 200 s. ISBN 80-200-1451-9. KOLEKTIV AUTORŮ: Ekologická výchova v mateřských školách. Ekocentrum Paleta, 1996, 63 s. KRATOCHVÍL, A.: Židlochovický okres. Vydání první. Brno 1910, GARN, 2008, 3561 s. ISBN 978-80-86347-86-8. LANGMEIER, J. ; KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie. Vydání druhé. Praha, Grada, 2006, 368 s. ISBN 80-247-1284-9.. MAŇÁK, J. Vyučovací metody. Praha: SPN, 1967. 173 s. MOJŽÍŠEK, L.: Vyučovací metody. Vydání třetí. Praha, SPN, 1988, 341 s. MORÁVKOVÁ, J.; OPRAVILOVÁ, E.: Rok v přírodě. Vydání první. Praha, SPN, 1963, 230 s. Publikace číslo 06-0-05. NELEŠOVSKÁ, A.; SPÁČILOVÁ, H.: Didaktika primární školy. Vydání první. Olomouc, Univerzita Palackého, 2005, 254 s. ISBN 80-244-1236-5. NOVÁK, V.; DEMEK, J. a kol.: Vlastivěda Moravská, Země a lid. Svazek 1 - Neživá příroda. Brno, Muzejní a vlastivědná společnost, 1992, 242 s. ISBN 80-85048-30-2. NOVÁK, V.; HUDEC, K. a kol.: Vlastivěda Moravská, Země a lid. Svazek 2 - Živá příroda. Brno, Muzejní a vlastivědná společnost, 1997, 335 s. ISBN 80-85048-69-8. OPRAVILOVÁ, E. Dítě si hraje a poznává svět. 1. vyd. Praha: SPN, 1988. 179s.

77

PATOČKA, K.: Hledání přírody. Vydání první. Brno, Blok, 1984, 240 s. ISBN 47-017-84. PLINIUS STARŠÍ: Kapitoly o přírodě. Praha, Svoboda, 1974, 352 s. Č. pub. 25-006-74. PODROUŽEK, L.: Didaktika prvouky a přírodovědy pro primární školu. Vydání první. Dobrá voda u Pelhřimova, Aleš Čaněk, 2003, 156 s. ISBN 80-86473-37-6. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 322s. ISBN 978-80-247-1821-7. SMOLÍKOVÁ, K. a kol. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, Praha, Tauris, 2006, 48 s. ISBN 80-87000-00-5 STRAKATÁ, M.: Pojďte s námi do přírody. Vydání první, Kralice na Hané, Computer Media, 2009, 144 s. ISBN 978-80-7402-027-8. ŠMELOVÁ, E.; NELEŠOVSKÁ, A.; Učitel MŠ v reflexi současných proměn. Vydání první. Olomouc, Univerzita Palackého, 2009, 122 s. ISBN 978-80-244-2272-5. ŠTANCLOVÁ, E.: Pohádky a hry z kouzelné skříně. Vydání první, Praha, Portál, 2010, 152 s. ISBN 978-80-7367-554-7. WITT, R.: Vnímejme přírodu všemi smysly. Vydání čtvrté. Praha, Pražské ekologické centrum, 1996, 24 s.. ISBN 80-901377-7-6. Elektronické prameny ADAMOVÁ, V.: Průvodce po všelikém dění v obci Hrušovany u Brna [online]. Hrušovany u Brna, 2002 [cit. 2010-12-21], 16 s. Dostupné z WWW: <http://zpravodaj.me.cz/download/Pruvodce-po-vselikem-deni-acr7.pdf>. JK ŽABČICE.: Stránky jezdeckého klubu Žabčice [online]. 2011 [cit. 2011-04-03]. Dostupné z WWW: < http://www.jkzabcice.estranky.cz/clanky/historie/historie-zabcic-a-zabcickeho-statku.html>. KADLEC, J.: Vodní stav - Svratka, Židlochovice [online]. 2010 [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW: < http://grafy.plaveniny.cz/cz/vodni-stav/svratka/zidlochovice.aspx>. KUBÍČEK, V.: Kronika Obce Hrušovan 1252–1925 [online]. Brno, Rolnická tiskárna v Brně, 1925 [cit. 2010-12-21], 80 s. Dostupné z WWW: <http://zpravodaj.me.cz/download/Vaclav-Kubicek-Kronika.pdf>. MAPY.CZ: Mapy.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW: <http://www.mapy.cz>.

78

MŠMT: Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. [online]. Praha, 2001 [cit. 2010-12-21], 45 s. Dostupné z WWW: <http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf>. OBEC BLUČINA: Přírodní park Výhon. [online]. 2009 [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW: < http://www.blucina.cz/prirodnipark/prirodnipark.htm>. OBEC HRUŠOVANY U BRNA: Stránky obce Hrušovany u Brna. [online]. 2010 [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW: <http://www.hrusovanyubrna.cz>. OBEC RAJHRAD: Stránky obce Rajhrad. [online]. 2011 [cit. 2010-04-03]. Dostupné z WWW: <http://www.rajhrad.cz/benediktini/>. OBEC TĚŠANY: Stránky obce Těšany. [online]. 2011 [cit. 2011-04-03]. Dostupné z WWW: <http://www.outesany.cz>. OBEC ŽIDLOCHOVICE: Zámek, park, Židlochovice. [online]. 2010 [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW: <http://www.zidlochovice.cz/zamek-park>. REGION ŽIDLOCHOVICKO: Obce regionu. [online]. 2010 [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW: <http://www.zidlochovicko.cz/obce-regionu>. RICHTEROVÁ, I.: Strategický plán rozvoje města Židlochovice na léta 2006-2015 [online]. Brno, Rolnická tiskárna v Brně, 1925 [cit. 2010-12-21], 80 s. Dostupné z WWW: <http://www.zidlochovice.cz/uploads/doc/dokumenty/strategie/sprmz_analyza.pdf>. TOULKY PO ČECHÁCH, MORAVĚ, SLEZSKU I ZAHRANIČÍ: Akátová věž - rozhledna. [online]. 2010 [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW: <http://www.toulkypocechach.com/akatovavez.php>. TREKING.CZ: Geomorfologické členění České republiky, geomorfologické celky. [online]. 2007 [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW: <http://www.treking.cz/regiony/celky.htm>. VÝZKUMNÝ ÚSTAV PEDAGOGICKÝ V PRAZE: Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. [online]. Praha, 2004 [cit. 2010-12-21], 45 s. Dostupné z WWW: <http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc>. ZVÚ KROMĚŘÍŽ: Charakteristika klimatických podmínek ČR [online]. 2001, 3 s. [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW: <http://www.agrokrom.cz/texty/metodiky/radce_hospodare/radce_klimaticke_podminky_cr.pdf>.

79

Seznam příloh Příloha č. 1: Pověst: Stvoření světa; Zámecký květ; Vinohrady

Příloha č. 2: Pracovní listy

Příloha č. 3: Říkanky a písně k tématům (zásobník MŠ)

Příloha č. 4: Pohybové hry k tématům

Příloha č. 5: Fotodokumentace z akcí (album MŠ)

Příloha č. 1: Pověsti v nezkrácené verzi

Stvoření světa

Za pradávných časů, kdy svět byl ještě mladý a čistý jako novorozeně, se všude rozlévalo jenom nedozírné jezero. Nad oblohou vládl ohnivým nebesům hromovládný Perun. Shlížel mezi oblaky s nebe dolů, ale země mu nepřipadala dost útulná. Zavolal si tedy Běse a přikázal mu, aby se potopil na dno a vynesl vzhůru plné hrsti písku. Služebník se trošku nadechl a zmizel pod hladinou, jen vlny běžely na všechny strany. Po chvíli vyplul s prázdnýma rukama. Všemohoucí bůh mu pokynul k druhému pokusu. Následovalo nové nadechnutí a velké šplouchnutí do jezera. Po dlouhé chvíli Běs vyrazil do vzduchu, lapaje Po dechu. Tentokrát se sice dotkl dna, ale nevzal ani zrnko. Hromovládný Perun mu s úsměvem naznačil, že ještě klidně počká.

Neúspěch kousl potápěče tak ostře do srdce, že měl teď své nitro jedovaté a zlé jako saň. Dlouze se nadechoval, až vichry a obrovské víry kroužily vzduchem. Pak zaklapl ústa a blikotajíce zarudlýma očima, rozrazil vodní hladinu, takže i bouřlivé vlny burácely pryč. V mžiku našel spousty písku, ale nenávist mu našeptávala neposlušnost:

„A co?... Proč bych si nemohl vzít také něco pro sebe?" Nejprve naložil písek do úst a teprve potom nabral plné hrsti, jak mu bylo přikázáno.

Bůh přijal náklad z Běsových dlaní a v okamžiku z něho vytvořil široširou úrodnou nížinu místo onoho jezera a poněvadž byl zároveň vševědoucím bohem, dobře mu bylo známo, že jeho pomocník ukrývá kořist sotva dýchaje.

„Co to přede mnou schováváš?!" a svazkem syčivých blesků uhodil nezbedníka. Tomu vyrazil z úst tak velký proud písku, že z něho vznikla Českomoravská vrchovina i celé Chřiby. Perun podruhé udeřil do nehodného služebníka, takže postižený vychrlil obsah svého žaludku na boží rovinu a byla tu Drahanská vrchovina i Ždánický les. Do třetice rozhněvaný nebeský Hospodář zasáhl provinilce ohnivou zbraní, čímž mu zuby i veškeré sliny vyrazil. Ze zubů vznikla Pálava a ze slin řeky, potoky, jezera i močály. Potom Běsovi pokynul: „Vyháním tě od své tváře!" Démon zavyl bolestí a zmizel kdesi ve výšinách. Poté tento nejvyšší a nejmoudřejší z bohů seslal na Zemi čarovný déšť, z něhož vznikly rostliny i všichni živí tvorové. A protože odtud vyhnal Běse pryč, začali obyvatelé tento kopec nazývat Výhon.

BURIAN, J. Pověsti z Nosislavi a okolí. Brno: Barriste a Principál, 2001.s. 39,.

ISBN 80-86598-03-9.

Zámecký květ

V nádherném parku za Židlochovickým zámkem kdysi panský zahradník vysadil vzácnou rudou růži, co pán přivezl až odněkud z vlašské země. Pečlivě ji zaléval, živiny ke kořínkům přidával, takže utěšeně vyrůstala.

„Te budeš nékrásňéší z celýho parko" sliboval jí. A skutečně. Jakmile jí na jaře vypučelo první poupě, obdivoval ji i pán a všechny paní u jeho dvora: „Ta je krásná!

Nádhera!" A co teprve, když z poupěte vyrazila skutečně překrásná rudá růže! „Vynikající! Skvostná!"

Spokojeně se zhlížela v odlescích zámeckých oken, vědoma si své nevšední krásy. Jedné noci drobně vytrvale mžilo a tu z Hrušovanských luk přiletěl mladý slavík. Usedl nad růži na větev jinanu a začal zpívat milostnou píseň. Pyšná růže však nic nevnímala, jako by ji ten překrásný zpěv vůbec nedojímal. Ve vlhkém vánku se jen zasmušile kolébala a dřímala.

„Asi spí," napadlo pěvce a vykouzli! ty nejkrásnější trylky, nad nimiž by i židlochovickému pánovi srdce usedalo. jenže rudý květ ze sebe ani kapku rosy nesetřásl na znamení porozumění. „Taky dobře!" řekl si zklamaný slavík, tleskl křídly a zmizel kamsi na Hrušovany.

Za pár dní nato zahradník ulehl s chorobou a horlivý zámecký písař vedle hrdé růže zasadil bílý karafiát, aby měla k sobě někoho dostatečně hodného její krásy. Leč pyšné květině toto sousedství pranic nesvědčilo. Stále víc ji bolela hlavička, až nakonec rudý květ k zemi sklonila a celá zvadla. Jakmile to zahradník po svém uzdravení spatřil, smutně vzhlédl do koruny jinanu a vzdychl:„Tak to bévá, deš na sebevědomýho přinde někdo ešče chladňéší," a uschlou květinu vyhodil na skládku. BURIAN, J. Pověsti z Nosislavi a okolí. Brno: Barriste a Principál, 2001, s. 62.

ISBN 80-86598-03-9.

Vinohrady

Na jihu Moravy se pěstovala vinná réva od pradávna - snad ještě před Římany, co měli u Mušova svoji vojenskou stanici. Napovídaly by tomu i názvy prastarých odrůd vína. Proslulé vinařské oblasti jsou dosud kolem Pálavý, Hodonína, Znojma... Ale i svahy Výhonu bývaly odjakživa osázené tou božskou rostlinou. Vždyť i olomoučtí kartuziání vlastnili vinice v Padělcích a v Přední hoře.Věděli proč, neboť úplně nejlepší víno se rodilo v Předních horách, na Stráních a v Plachtách.

Teplé léto už dohánělo obilí do zlatavé žlutě a rolník Ondřej s manželkou Vlastou pracovali na svém políčku v „kopcách". Bohužel Ondrovi nebylo nějak dobře. Odpoledne prohlásil:„Voblačný víle už stavijá hrade z mraků, mněle besme jit dum. Bude bářka, bude pršet." „Nevemíšlé se na vile. Je ti blbě, žejó?" upřesnila jeho podnět žena. „No... trocho je," přiznal rolník, „asi sem neco zežrál, co sem nemňél... Běž dum a já pomalo take přindo."

Manželka vzala nářadí a mizela dolů do Nosislavi. Ondřej si sedl na mez, pak dokonce lehl. Jenže potíže se příliš nezlepšily.„Budo muset jit take dům," zvolna vstal a zamířil k domovu. Bohužel se cítil jakýsi moc zesláblý. Při procházení Předními horami si všiml, že ve vinohradu stojí jeden kolík nakřivo a osaměle. Ani vinná „hlava" pod ním nebyla. „Bože, tá tyčko bech si muhl pučit na vopiráni, deť sotva lezo," napadlo ho. Vytáhl tyč ze země a s její pomocí se belhal dál.„Já jsem tě viděl!!!" zaječel najednou poblíž nějaký mužský hlas. „Chyťte ho! A za horným!"„Co tade kdo blázni?" zajímalo Ondru. Vtom u něho byl nějaký mnich s pomocníky a už ho vlekli pryč.„Počkéte! Pomalo! Deť mně je zle!" volal postižený Ale marně. Přivlekli ho k hornému Mikuláši, zvanému „Moudrý", a kartuzián Daniel řval: „Tenhle chlap nám ukradl kolík od vinohradu! Na hrdle ho potrestej!"

„Jenom klid, milé bratře!" chladil jeho zanícení horný, „Néprv si poslechno, jak to belo. Proč sis vzal tá tyčko?" obrátil se na rolníka. „No... je mně špatně. Sotva lezo. Tak sem si pučil tá hůlko. Stála tam sama, ani hlava u ní nebela. A hore ešče nésá zavřený." „Jak to řikáš - to be nebela tak velká vina," usoudil Moudrý. „Podle horenského práva přece propadá hrdlem!" řval zuřivě mnich. „Podii nosislavskýho horenskýho práva be na takový trestání nestačil jeden kolik!" „Ale vaše právo se přece řídí podle židlochovického! A tam..." „Tam se říká: Když by unavený pocestný snad sebral kolíčko - tyč - z vinohradu ku podpírání sloužící, nemá být ještě poháněný z tohoto činu; vzal-lí by ale dvě kolíčka a byl přistižen, propadne pokutě 5 funtů nebo ztrátě jedné ruky; vzal-li by tři nebo více, propadá ztrátě svého hrdla," poučil kartuziána strážce vinných hor Mikuláš a obrátil se na Ondřeje: „Te můžeš jit dum. A podruhý rači nechoď do pola v takovým stavo!" „Děkujo mockrát, pane Mikulášo! Né nadarmo ti řikajá Mádré!" poděkoval osvobozený a seč mu síly ještě stačily, spěchal o holi domů. BURIAN, J. Pověsti z Nosislavi a okolí. Brno: Barriste a Principál, 2001, s. 82.

ISBN 80-86598-03-9.

Příloha č. 2: A) Pracovní list - Sokol

(autor: Sedláček, 2010)

B) Pracovní list: Kuřátka Spočítej a vymaluj vylíhnutá kářátka.

Přikrylová, G., Barevné kamínky, Gabriela Přikrylová. 1. vyd. Kroměříž - Přikrylová Milada Plus, 2009, s. 43. ISBN 978-80-87165-27-0

C) Pracovní list: Na poli Sklízíme brambory. Spočítej, kolik brambor je v každém důlku. Přikrylová, G., Barevné kamínky, Gabriela Přikrylová. 1. vyd. Kroměříž - Přikrylová Milada Plus, 2009, s. 41. ISBN 978-80-87165-27-0

D) Pracovní list: Fenologický strom

KOLEKTIV AUTORŮ: Ekologická výchova v mateřských školách. Ekocentrum Paleta, 1996, 63 s.

Příloha č. 3: Písničky „Spokojené veverky“ a „Spadl zajíc“

BALÍK, J.: Hrátky se zvířátky z lesů a strání. Praha, Rotag, 2001, s. 7, ISBN 80-901182-6-7. BALÍK, J.: Hrátky se zvířátky z lesů a strání. Praha, Rotag, 2001, s 9. ISBN 80-901182-6-7.

Příloha č. 3: Říkanky – zdroj: zásobník materiálů MŠ Okurčička Slunečnice Okurčičko, okurčičko, Leťme,vrabci, na kopec, nechoď k lesu na políčko. prý tam rostou slunečnice, Myška tam má domeček,. „Na oběd je jich dost“, ukousne Ti koneček. říkal strejda drozd. Brambory Hrozen Neřeknu Ti, i když vím, Hrozínku, hrozínku, voňavý a sladký, co zem snáší na podzim. Hrozínku, hrozínku, chuť na tebe mám. Kokodáká slepička: Nejlepší bude, když tě utrhnu - země snáší vajíčka. A pak hezky spapám. O řepě Kolem řepy chodí děda, tahá, vzdychá, naříká. Řepa vytáhnout se nedá: Jéje, ta je veliká! Přidala se babka, vnučka, pejsek, kočka, myš. Chytili se pevně. A teď, řepo, uvidíš! Za chvilenku byla venku. Děda vpředu, myška vzadu, svalili se na hromadu. Myška píská vesele: „Já mám sílu, přátelé!“ Kočka oči přimhouří:

„To koukáte, kocouři!“ Pejsek štěká: „Žádný pes nedokáže, co já dnes!“ Vnučka zpívá: „Trala-la-la, dědovi jsem pomáhala!“ Babička je také ráda, protáhla si při tom záda. A u řepy na poli děda jenom hlaholí: „Jak je pěkně v našem kraji když si všichni pomáhají!

Jablíčko Kaštánek Červené jablíčko Kaštánku, kaštánku, počkej tu na mě, na stromě volalo: zvednu tě ze země, dám do své dlaně. „Pojďte, děti, ke mně, Zahřeješ se za chvilku, já už jsem dozrálo!“ zaleskneš za krátko, Hruška se ozvala: ve školce si z tebe vyrobím zvířátko. „Já jsem jak med sladká, zraji jak pro chlapce, tak i pro děvčátka“. Jírovec „Mami, já se brouzdám listím, „Víš, že k jídlu dobrý není“. je tu hnědý kaštánek, „Seberu si jej teď přes, Dá se kaštan také jísti?“ bude dobrý k zasazení, ptá se malý Milánek. vyroste z něj jírovec“.

Příloha č. 4: říkanka s pohybem „Myška tanečnice“

Měl jsem myšku tanečnici tancovala po světnici. Byla černá a bílá, každému se líbila. Mrška byla od malička, očka měla jako sklíčka, a pod krčkem mašličku, červenou jak růžičku. Když jsem přišel ze dvorečka, točila se do kolečka. Dupla tam a dupla sem,

mrskla fouskem pod nosem. 1. řádek Chůze v pohybu 2. řádek otočit se na místě 3. řádek pravou rukou z upažení připažit a předpažit – opsat půlkruh, i levou 4. řádek ruce v bok, předklon, vzpřim 5. řádek stoj spatný, střídavě levou a pravou rukou zahrozit 6. řádek opisujeme rukama kruhy kolem očí 7. řádek naznačit mašli pod krkem 8. řádek vytleskat rytmus 9. řádek stoj spatný, ruce v bok, poskoky snožmo na místě 10. řádek otočit se na místě 11. řádek dupnout levou, dupnout pravou 12. řádek rukama napodobit fousy Říkanka s pohybem: Stromek Vedle naší školy 1 – 2.ř. stoj spojný, vzpažit zevnitř stojí stromek v poli 3.ř. podpor dřepmo je malinký, neroste, 4. ř. chůze na místě pojďte děti, pomozte. 5.ř. stoj rozkročný, vzpažit zevnitř, ruce sepnout, Stromek řádně okopaly švihem do připažení, podle rytmu Ke kůlu ho přivázaly 6. ř. stoj spojný, napřímit záda Práce dětem nevadí, 7. ř. stoj spojný, otočení hlavy vpravo, vlevo jak stromky se seřadí. 8.ř. zástup (Rozpočítadla a říkadla do tělesné výchovy – zásobník MŠ)

Příloha č. 5 – Fotodokumentace z akcí a) b) Obr.35: Hrátky s kaštany: a) zvířátka b) postava (vlastní práce autora) a) b) Obr.36: Vycházka do vinohradů a) u révy b) šípková větvička(vlastní práce autora) a) b) Obr.37: Výtvarná práce – hrozen a) při práci b) hrozny (vlastní práce autora)

a) b) Obr.38: Vycházka do polí a) slunečnice b) štafeta (vlastní práce autora) a) b) Obr.39: Pracovní činnosti: a) Panák b) Dyňový strašák (vlastní práce autora) a) b) Obr.40: výtvarné práce a) Naše vesnice b) stromy v sadu (vlastní práce autora)

a) b) Obr.41: Beseda se sokolníkem a) malí sokolnici b) pracovní list

(vlastní práce autora) Obr.42: Na statku - selátka (vlastní práce autora) a) b) Obr.43: Na myslivně a) táborák b) myslivecká chata

(vlastní práce autora)

ANOTACE Jméno a příjmení: Zdeňka Doleželová

Katedra: Katedra primární pedagogiky

Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Hrdlicková, Ph.D.

Rok obhajoby: 2011

Název práce:

Využití regionu v MŠ se zaměřením na poznávání přírody

Název v angličtině: Regional usage in pre-school education with a view to nature understanding

Anotace práce: Bakalářská práce se zabývá využitím regionu Židlochovicko v MŠ k poznávání přírody a společnosti. Teoretická část seznamuje s regionem, zabývá se vlivem rodiny a předškolního vzdělávání na utváření vztahu dítěte k přírodě. Předkládá možnosti realizace poznávání přírody v předškolním vzdělávání. Praktická část již zahrnuje konkrétní náměty k poznávání přírody, uskutečňované různými formami a metodami.

Klíčová slova: region, příroda a společnost, rodina a výchova, dítě a předškolní vzdělávání, oblast dítě a svět, organizační formy, metody a prostředky, motivace, pověsti

Anotace v angličtině: Bachelor’s thesis deals with Židlochovicko region usage for nature and society understanding in pre-school education. In the theoretical part the region Židlochovicko is introduced and the influence of family and pre-school education on the relationship between child and nature is discussed. Also the realization ways of nature understanding in pre-school education are shown. Practical part contains specific topics for nature understanding implemented by different forms and methods.

Klíčová slova v angličtině: region, nature and society, family and education, child and pre-school education, child and world area, organization forms, methods and resources, motivation, rumours

Přílohy vázané v práci: 5

Rozsah práce: 79

Jazyk práce: český