VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN Ě - CORE · 2016. 1. 7. · zemin pro stavbu násyp ů a úpravy podloží pozemních komunikací podle ČSN 73 6133, zásypy rýh, terénní úpravy

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ

ÚSTAV POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

FACULTY OF CIVIL ENGINEERING

INSTITUTE OF ROAD STRUCTURES

RECYKLOVANÉ KAMENIVO DO POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

RECYCLED AGGREGATE TO PAVEMENT CONSTRUCTIONS OF ROADS

DIPLOMOVÁ PRÁCE

DIPLOMA THESIS

AUTOR PRÁCE Bc. Klára Antošová

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE Ing. DUŠAN STEHLÍK, Ph.D.

SUPERVISOR

BRNO 2015

ABSTRAKT

Tato diplomová práce se zabývá využitím recyklovaného kameniva z betonového recyklátu

do stmelených, nestmelených a prolévaných vrstev pro podkladní vrstvy vozovek pozemních

komunikací. Práce se dělí na praktickou a teoretickou část. Teoretická část práce se zabývá

základními pojmy stavebního a demoličního odpadu, produkcí, vývojem a nakládání s tímto

odpadem v České republice. Dále se zaměřuje na princip recyklace a využití betonového

recyklátu v České republice a v zahraničí. Praktická část diplomové práce se zabývá

laboratorním zkoušením a posouzením recyklovaného kameniva pro podkladní vrstvy

vozovek pozemních komunikací. Výsledkem práce je příkladová studie využití recyklovaného

kameniva.

KLÍČOVÁ SLOVA

Pozemní komunikace, stavební a demoliční odpad, betonový recyklát, drtící jednotky,

recyklace, azbest, sítový rozbor, tvarový index, odolnost proti drcení, odolnost proti

zmrazování a rozmrazování, nasákavost, objemová hmotnost

ABSTRACT

This diploma thesis deals with the use of recycled aggregate of concrete into bound,

unbound and grouted courses for base layers of pavement. The work is divided into practical

and theoretical part. The theoretical part deals with basic concepts of construction and

demolition waste, production, development and management of this waste in the Czech

Republic. It also focuses on the principle of recycling and the use of recycled concrete in the

Czech Republic and abroad. The practical part of the thesis deals with laboratory testing and

assessment of the recycled aggregates for base layers of pavement. The result is a case

study of the use of recycled aggregates.

KEYWORDS

Roads, construction and demolition waste, recycled concrete, crushing units, recycling,

asbestos, sieve analysis, shape index, resistance to crushing, resistance to freezing and

thawing, water absorption, density

Bibliografická citace VŠKP

Bc. Klára Antošová Recyklované kamenivo do pozemních komunikací. Brno, 2015. 93 s.,

128 s. příl. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav

pozemních komunikací. Vedoucí práce Ing. Dušan Stehlík, Ph.D.

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny

použité informační zdroje.

V Brně dne 16.1.2015

………………………………………………………

podpis autora

Bc. Klára Antošová

Poděkování:

Ráda bych poděkovala mému vedoucímu diplomové práce Ing. Dušanu Stehlíkovi, Ph.D. za

cenné rady a odbornou pomoc při vypracování práce a také Pavlu Strakovi a Matěji

Šafránkovi za jejich ochotu a pomoc při provádění zkoušek v laboratoři ústavu pozemních

komunikací.

Obsah

1. CÍL PRÁCE ...................................................................................................................10

2. ÚVOD ............................................................................................................................11

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................12

3. UŽITÍ RECYKLÁTŮ ZE STAVEBNÍ VÝROBY ...............................................................13

1) Základní pojmy ..........................................................................................................13

2) Vývoj a složení podnikového odpadu .........................................................................14

3) Stavební a demoliční odpad v České republice..........................................................16

4) Azbest .......................................................................................................................18

5) Limitní hodnoty při posouzení environmentálních rizik recyklovaného kameniva .......19

4. PRINCIP RECYKLACE STAVEBNÍHO A DEMOLIČNÍHO ODPADU ............................22

1) Recyklace prováděná přímo na stavbě ......................................................................22

2) Recyklace prováděná ve stálé provozovně ................................................................23

3) Drtící jednotky ............................................................................................................23

4) Třídící jednotky ..........................................................................................................26

5) Magnetické separátory ...............................................................................................26

6) Recyklační linky .........................................................................................................27

5. CENY BETONOVÉHO RECYKLÁTU ............................................................................28

6. ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI A VYUŽITÍ BETONOVÉHO RECYKLÁTU .......................30

1) Možnosti využití betonového recyklátu ve světě .........................................................30

2) Využití betonového recyklátu v ČR ............................................................................35

PRAKTICKÁ ČÁST ..............................................................................................................37

7. POPIS ZKOUŠENÝCH VZORKŮ ..................................................................................38

8. VYHOCENÍ ZKOUŠEK PRO KAMENIVO .....................................................................40

1. Sítový rozbor .............................................................................................................41

2. Tvarový index ............................................................................................................48

3. Zkouška ekvivalentu písku .........................................................................................50

4. Klasifikace složek hrubého recyklovaného kameniva .................................................52

5. Metody pro stanovení odolnosti proti drcení metodou Los Angeles ............................54

6. Stanovení objemové hmotnosti zrn a nasákavosti .....................................................56

7. Stanovení odolnosti proti zmrazování a rozmrazování ...............................................63

9. ZHODNOCENÍ A SOUHRN VÝSLEDKŮ .......................................................................65

1. Vyhodnocení zkoušek na recyklované kamenivo dle ČSN EN 13242 + A1 a ČSN EN

13043 ...............................................................................................................................65

2. Požadavky na kamenivo pro nestmelené vrstvy – vrstva z vibrovaného štěrku ..........72

3. Požadavky na kamenivo pro nestmelené podkladní vrstvy ........................................73

4. Požadavky na kamenivo pro stmelené podkladní vrstvy - Směsi stmelené

hydraulickými pojivy - směsi stmelené cementem .............................................................75

5. Požadavky na kamenivo pro stmelené podkladní vrstvy - Směsi stmelené

hydraulickými pojivy - směsi stmelené hydraulickými silničními pojivy ..............................77

6. Prolévané vrstvy – Vrstva ze štěrku částečně vyplněného cementovou maltou .........80

7. Prolévané vrstvy – Penetrační makadam ...................................................................81

8. Prolévané vrstvy – Asfaltocementový beton ...............................................................83

9. Prolévané vrstvy – Kamenivo zpevněné popílkovou suspenzí ...................................84

10. ZÁVĚR ......................................................................................................................85

ZKRATKY .............................................................................................................................87

POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE .......................................................................................88

SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................89

SEZNAM TABULEK .............................................................................................................91

PŘÍLOHY – PROTOKOLY ZKOUŠEK ..................................................................................94

1. CÍL PRÁCE

Diplomová práce je zaměřená na využití recyklovaného kameniva jako stavebního

materiálu do podkladních vrstev pozemních komunikací. Cílem je sledování výroby,

vlastností a vhodnosti použití recyklovaného materiálu do jednotlivých vrstev pozemních

komunikací. V praktické části je cílem práce sledovat především problematické vlastnosti

recyklovaného kameniva jako je jeho vysoká nasákavost, malá odolnost vůči drcení zrn a

nízká odolnost proti zmrazování a rozmrazování. Recyklované kamenivo je v průběhu celého

zkoušení porovnáváno s vlastnostmi přírodního kameniva.

Betonový recyklát se pro použití do vrstev z vibrovaného štěrku bude posuzovat

podle ČSN EN 73 6126-2, do směsí nestmelených podkladních vrstev podle ČSN EN 13285,

do stmelených směsí podkladních vrstev podle ČSN EN 14227 a do vrstev prolévaných

podle ČSN EN 73 6127.

2. ÚVOD

S rychlým růstem urbanizace a vývojem v oblasti výstavby, poptávka po přírodních

materiálech a spotřebě betonu každým dnem roste. Beton je všude. Jedná se o druhou

největší spotřebu materiálu po vodě a vytváří tak naše životní prostředí.

Změny v plánování infrastruktury a nová výstavba vede ke vzniku stavebních a demoličních

odpadů. Podle odhadů vzniká v Evropě každý rok 900 milionů tun stavebního a demoličního

odpadu. Likvidace tohoto odpadu se stává v dnešní době velkým problémem. Řešení pro

tento problém jsou navzájem provázány a propojeny. Použití stavebního a demoličního

odpadu z betonu jako náhrada přírodního kameniva je uznána jako životaschopný způsob,

jak efektivně využít tento odpad. V praxi se setkáváme s pojmem betonový recyklát.

Použití recyklovaných materiálů ve stavebnictví je nezbytné pro trvale udržitelný rozvoj.

TEORETICKÁ ČÁST

3. UŽITÍ RECYKLÁTŮ ZE STAVEBNÍ VÝROBY

1) Základní pojmy

Dle předpisu č. 185/2001 Sb., Zákon o odpadech definuje pojmy:

• recyklace odpadů - jakýkoliv způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu

zpracován na výrobky, materiály nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich použití,

včetně přepracování organických materiálů; recyklací odpadů není energetické

využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které mají být použity jako

palivo nebo zásypový materiál

• skladování odpadů - přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po

dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním

• využití odpadů - činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím,

že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu

• nakládání s odpady - shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování,

úprava, využití a odstranění odpadů[2]

Recyklovaný stavební materiál se člení:

• recyklát z betonu – je recyklované kamenivo získané drcením a tříděním betonu a

betonových výrobků, obsah složky Rc ≥ 90% hm., obsah (Ru + Rb) ≤ 6%, maximální

obsah složky Rg ≤ 1% hm. Maximální obsah jiných, ostatních a plovoucích částic

(X+Y+FL) je 3% hm. FL se stanovuje objemově podle ČSN EN 933-11. Pozn.

Maximální množství plovoucích částic (FL) je 1%.

• recyklát z vozovek – je recyklované kamenivo získané drcením a tříděním betonu,

vrstev stmelených asfaltem nebo hydraulickým pojivem případně nestmelených

vrstev a hrubozrnných zemin s celkovým obsahem složek Rc + Ra + Ru ≥ 95% hm.

Maximální obsah složky Ra je 30% hm. Maximální obsah jiných, ostatních a

plovoucích částic (X+Y+FL) je 5% hm.

• recyklát ze zdiva – je recyklované kamenivo získané drcením a tříděním pálených a

nepálených zdících prvků (např. cihly, obkladačky, vápenopískové prvky,

pórobetonové tvárnice) a betonu s celkovým obsahem složek Rb + Rc + Ru ≥ 90%

hm. Složka jiných, ostatních a plovoucích částic (X+Y+FL) je maximálně 10% hm.

• recyklát směsný – je recyklát, získaný drcením a tříděním SDO, který se nepovažuje

za kamenivo ve smyslu ČSN EN 12620+A1, ČSN EN 13043 nebo ČSN EN

13242+A1. Podíl hlavních složek není určen a obsah jiných, ostatních a plovoucích

částic (X+Y+FL) je ≤10% hm. Recyklát směsný je určen převážně jako náhrada

zemin pro stavbu násypů a úpravy podloží pozemních komunikací podle ČSN 73

6133, zásypy rýh, terénní úpravy apod.

• R-materiál – je asfaltová směs znovuzískaná odfrézováním asfaltových vrstev nebo

drcením desek vybouraných z asfaltových vozovek nebo velkých kusů asfaltové

směsi a asfaltové směsi z neshodné nebo nadbytečné výroby. Jedná se o více jak

95% asfaltových materiálů (Ra), s max. obsahem 5% hm. ostatních recyklovaných

materiálů (Rc+Rb+Ru+X+Y+FL).

• jiné částice (X) – v souladu s ČSN EN 933-11 se jedná o přilnavé částice (tj.

jemnozrnné jílovité zeminy a nečistoty), různorodé částice jako kovy (železné a

neželezné), neplovoucí dřevo, stavební plasty a pryž, sádrová omítka apod.;

• ostatní částice (Y) – jedná se o částice nestavebního charakteru např. papír,

polyetylénové obaly, textil, organické materiály (např. humus, rašelina), apod. Z

hlediska stanovování obsahu ostatních částic (Y) se tyto přiřazují při zkoušce podle

ČSN EN 933-11 ke složce jiných částic (X).

• plovoucí částice (FL) – stanoví se v souladu s ČSN EN 933-11. Jedná se o částice,

které plovou ve vodě (např. plovoucí dřevo, polystyrén, apod.). [2]

2) Vývoj a složení podnikového odpadu

Činností ekonomických subjektů (podniků), jež jsou hlavními původci odpadů v ČR,

vzniklo v roce 2013 celkem 20,1 milionu tun odpadu. Podniky vyprodukovaly 1 163 tisíc tun

nebezpečných odpadů, což je téměř veškerá produkce nebezpečných odpadů v daném roce.

Ačkoli celkově se produkce podnikových odpadů ve srovnání s rokem 2012 téměř

nezměnila, byl zaznamenán nárůst o 27,3 % v odvětví zabývající těžbou a dobýváním, ten

však byl způsoben zejména zvýšenou aktivitou ve stavební oblasti a tudíž vykázáním většího

množství stavebních odpadů, než je pro tuto skupinu běžné. [3]

Tabulka 1 Vývoj produkce podnikových odpadu v ČR[3]

Podnikový odpad vyprodukovaný v roce 2013 napříč všemi odvětvími byl podobně

jako v minulých letech z hlavní části (59 %) tvořen odpady stavebními a demoličními. Ve

sledovaném roce činila produkce odpadů skupiny 17 celkem 12 milionu tun, přičemž

převažovala zemina a kamení, železo a ocel a beton. [3]

Tabulka 2 Složení produkce podnikových odpadů v roce 2013 v ČR[3]

V roce 2013 bylo nakládáno celkem s 29 milionu tun odpadu. Z tohoto množství bylo

12 mil. tun využito - R (41,6 %), 5 mil. tun odstraněno – D (17,1 %) a s 12 mil. tunami odpadu

bylo nakládáno ostatními způsoby nakládání - N (41,3 %). [3]

Tabulka 3 Způsob nakládání s odpady v ČR[3]

3) Stavební a demoli ční odpad v České republice

Poznatky vzešlé z výsledků z mnohaletých zkoušek vlastností kameniva a zároveň

betonu vyrobeného z příměsí recyklátu se pomalu začínají promítat do legislativ jednotlivých

zemí. Zároveň z mnoha publikovaných studií vyplývá, že jednou z nejproblematičtějších

vlastností recyklovaného kameniva je jeho vysoká pórovitost, která negativně ovlivňuje další

vlastnosti, jako jsou objemová hmotnost, nasákavost, mrazuvzdornost, odolnost proti drcení

a další.

Recyklované materiály jsou při správném použití mnohdy stejně hodnotné jako

standardní přírodní suroviny a jejich využívání správným způsobem není na úkor kvality

stavebního díla. Stavební a demoliční odpady nejsou homogenní, jejich součástí jsou i např.

dřevo, sklo, plasty nebo kovy. Recykláty vyrobené ze stavebních a demoličních odpadů

významně šetří nerostné surovinové zdroje, a to jak kamenivo, tak také ropu.

Produkce recyklovaného kameniva ze stavebních a demoličních odpadů se pohybuje

v jednotlivých zemích EU kolem 5 % až 15 % produkce přírodního stavebního kameniva.

Získávání stavebního a demoličního odpadu pro účely recyklace ovlivňuje řada faktorů,

spojených se vznikem tohoto materiálu: [6]

• charakter stavby, ze které stavební a demoliční odpad vzniká (demolice,

rekonstrukce, nová stavba)

• množství a druhové složení stavebního a demoličního odpadu

• způsob provádění demolic (důsledné oddělování jednotlivých druhů stavebního a

demoličního odpadu)

Nejčastější způsoby sběru stavebního a demoličního odpadu:

• původce (držitel odpadu) jej odevzdá v provozovně, která tento materiál přímo

recykluje (recyklační linka stavebního a demoličního odpadu)

• původce (držitel odpadu) jej odevzdá k recyklaci v mezideponii stavebních a

demoličních odpadů, která má souhlas k nakládání se stavebními a demoličními

odpady

• recyklace a opětné použití stavebního a demoličního odpadu přímo v místě vzniku

Dovoz a vývoz stavebních a demoličních odpadů:

V odvětví recyklace stavebních a demoličních odpadů se nakládá se značnými

hmotnostními toky při relativně nízkých cenách. Tento materiál je však výrazně zatížen

přepravními náklady. Je prokázáno, že s ohledem na druh převáženého recyklovaného

materiálu z inertní stavební sutě jsou maximální ekonomicky zdůvodnitelné přepravní

vzdálenosti pouze do 20 až 30 km. Vzhledem k uvedenému limitujícímu ekonomickému

parametru se se stavebními a demoličními odpady a recykláty z nich vyrobenými

přeshraničně neobchoduje. [6]

Produkce stavebního a demoličního odpadu:

Pro úspěšnou recyklaci je nezbytné provést důslednou separaci jednotlivých druhů

stavebních a demoličních odpadů a jejich následné drcení a třídění, jakož i provádění

důsledné kontroly kvality odebíraného stavebního a demoličního odpadu a předběžné

zjišťování fyzikálně-mechanických vlastností.

V ČR je v současné době cca 90 podnikatelských subjektů, které vlastní jedno nebo více

zařízení pro recyklaci stavební a demoliční sutě a mají veškerá nutná povolení a souhlasy

k nakládání se stavebními a demoličními odpady. Celková roční kapacita recyklačních

zařízení v ČR v současnosti dosahuje 15 miliónů tun ročně. V ČR vznikl poměrně stabilní trh

s recyklovanými minerálními inertními stavebními materiály. Recyklované stavební a

demoliční odpady se v podobě recyklovaného kameniva dostávají ke svým odběratelům

dvěma způsoby, které vykazují obdobnou četnost:

• Odběratel odebírá vyrobené recyklované kamenivo u jeho výrobce v recyklačních

provozovnách

• Odběratel recyklovaného kameniva je i původce stavebního a demoličního odpadu, z

nějž je recyklované kamenivo vyrobeno v místě vzniku tohoto odpadu

Tabulka 4 Produkce minerálních stavebních a demoličních odpadů v roce 2013[7]

Tabulka 5 Způsoby nakládání s minerálními stavebními a demoličními odpady v roce 2013[7]

4) Azbest

Azbest neboli osinek je minerál ze skupiny silikátů. Společnou vlastností všech

azbestových minerálů je jejich vláknitá struktura, při níž délka mnohonásobně převyšuje

průřez. Vlákna mají tendenci se stále štěpit po délce. Látkami obsahujícími azbest

označujeme látky, přípravky, meziprodukty, výrobky a odpady obsahující více nežli 0,1

hmotnostních procent azbestu. Cestou vstupu azbestu do lidského organismu tj. expoziční

cestou, jsou dýchací orgány. Negativní účinky azbestu na zdraví nespočítají v chemickém

působení, ale v mechanickém dráždění citlivých tkání zejména dýchacích orgánů, což může

mít za následek iniciaci vzniku vážného onemocnění.

V České republice se v letech 1975 – 1990 ročně spotřebovalo kolem 50 000 tun

azbestu. Ze sedmdesáti procent našel využití ve stavebnictví – nejčastěji na

azbestocementové desky a potrubí, dále pak jako protipožární omítky, těsnící šňůry a

azbestopryžové těsnění. Nejrizikovější skupinu ohrožovanou u nás azbestovými nemocemi

tak dnes, kdy je v Evropské unii používání azbestu prakticky zakázáno, tvoří zejména

pracovníci ve stavebnictví, údržbě nebo při čisticích pracích. [19]

Výskyt azbestu ve stavebních a demoličních odpadech:

Při různých pracích spojených s údržbou objektů, demolicemi starých budov a

zařízení, při rekonstrukcích budov, bytů, bytových jader v bytových domech a podobných

stavebních úpravách se velmi často můžeme setkat se stavebními materiály obsahujícími

azbest. Na jedné straně se při rekonstrukcích a úpravách objektů nebo bytů chceme zbavit

azbestového nebezpečí v podobě potenciálně nebezpečného stavebního materiálu, ale na

straně druhé vznikne potenciálně nebezpečný stavební a demoliční odpad.

Odpady obsahující azbest jsou klasifikovány jako odpady nebezpečné, vykazují

nebezpečnou vlastnost H7 (karcinogenita). Tyto odpady již nelze nijak materiálově využívat.

Je nutné je bezpečně odstraňovat ze životního prostředí za přísných podmínek ochrany

zdraví a složek prostředí. Při předcházení vzniku azbestových odpadů a stanovení opatření

při nutné manipulaci s nimi, jsou uplatňovány kroky, jejichž cílem je maximální možné

snížení zdravotních rizik již v místě, kde tyto odpady mohou vznikat nebo vznikají. [19]

5) Limitní hodnoty p ři posouzení environmentálních rizik recyklovaného

kameniva

Při ukládání odpadů na skládky musí být minimalizována možnost chemických reakcí

mezi různými druhy ukládaných odpadů. [9]

Uplatnění recyklátů je omezeno nejen jeho mechanicko-fyzikálními vlastnostmi, ale i

environmentálními riziky, které s jeho využitím souvisí. Recykláty ze stavebního a

demoličního odpadu tedy musí splňovat nejen technické parametry dle požadavků na jejich

konečné uplatnění dle příslušných ČSN EN, ale je třeba je posuzovat i z hlediska jejich

potenciálního vlivu na životní prostředí a zdraví člověka. Ekologická vhodnost pro použití se

prokazuje dle jejich chemického složení, obsahu škodlivých látek a možnosti jejich

vylučování do okolního prostředí. Ekologická kritéria se vždy stanovují podle požadavků

platné legislativy a podle požadavků na určitý druh odpadu. V legislativě ČR jsou proto

normou stanoveny maximální povolené limity obsahu jednotlivých škodlivin podle různého

následného uplatnění recyklovaných materiálů. [8]

Ve volném betonovém recyklátu se ověřuje:

o Obsah přírodních radionuklidů

o Ekotoxicita

o Ekotoxikologické zkoušky se stanovují na vzorku stavebního výrobku s upravenou pH

7,8 ± 0,2 na 4 živých organizmech s ukazateli:

• Stanovení akutní letální toxicity pro sladkovodní ryby

• Zkouška inhibice pohyblivosti (Daphnia magna Straus) Perlooček

• inhibice růstu sladkovodních řas - biomasa

• inhibice růstu kořene hořčice bílé

o Stanovuje se obsah kovů (As, Ba, Cd, Co, Cr, Mn, Mo, Ni, Pb, Sb, Se, V, Zn) ve

výluhu a stanovuje se rtuť ve výluhu.

Tabulka 6 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů, dle předpisu č. 294/2005 Sb.

Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a

změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. [9]

Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů - koncentrací škodlivin ve vodném výluhu odpadu (v

mg/l) pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti:

Tabulka 7 Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti, dle

předpisu č. 294/2005 Sb. Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich

využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládán[9]

Tabulka 8 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině odpadů, dle předpisu č.

294/2005 Sb. Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na

povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. [9]

4. PRINCIP RECYKLACE STAVEBNÍHO A DEMOLI ČNÍHO

ODPADU

V celém procesu recyklace platí, že kvalita recyklátu a efektivnost celého procesu je

přímo úměrná kvalitě demoličních prací, respektive třídění materiálu z demolice přímo v

místě jejich vzniku.

Obrázek 1 Schéma třídění stavebního a demoličního odpadu [2]

Při recyklaci je nutné dbát zejména na třídění během demoličních prací: [10]

• oddělení kontaminovaných materiálů od nekontaminovaných

• oddělení cizorodých materiálů od minerálních sutí určených k recyklaci –

některé látky by měly být odděleny do samostatných kontejnerů, zejména potom

kovy, organické materiály (např. dřevo), některé minerální látky (např. kamenivo a

maltovina) a další nebezpečné odpady (např. azbest)

• roztřídění minerální sutě na základní druhy – cihelná stavební suť, betonová suť,

živičné sutě a výkopová zemina.

Recyklaci můžeme v základní části rozdělit na dva způsoby:

1) Recyklace provád ěná přímo na stavb ě

Tedy v místě vzniku stavebního demoličního odpadu (SDO). Použití této technologie

podmiňuje zajištění dostatečného prostoru na deponování SDO, prostor pro jeho zpracování

a následné využití recyklátu, vzniklého tímto technologickým postupem. Dále je nutný

souhlas orgánů státní správy k provedení této činnosti přímo v prostoru stavby.

Výhodou tohoto způsobu jsou minimalizované náklady na odvoz materiálu ze stavby,

poplatky za skládkovné, možnost využití recyklátu při realizaci nové výstavby. Nevýhodou je

nutnost zajištění povolení recyklace v místě stavby, její zajištění co se týče prašnosti,

hlučnosti, záboru prostoru a využití vyrobeného recyklátu. Ve většině případů zůstane

některý druh recyklátů. Volba technologie pro zpracování SDO, který z možných drtičů a

třídičů bude vhodnější využít dle druhu a množství materiálu. [4]

2) Recyklace provád ěná ve stálé provozovn ě

Zabývá kompletně likvidací SDO, tj. příjmem jednotlivých druhů materiálů, jejich

zpracováním a následným prodejem recyklátů. Materiál je nutno důsledně třídit podle druhů

a odvážet na recyklační provozovnu v souladu s jejich provozním řádem. V případě potřeby

je možné jako zpětné vytížení dopravních prostředků navážet recyklát potřebného druhu a

množství v čase odpovídajícím potřebám stavby. Výhodou je možnost průběžná likvidace

SDO, minimalizovaná ekologická zátěž prostoru stavby a minimální prostorové nároky na

demoliční materiál. Možnost likvidace i minimálního množství SDO různých druhů.

Nevýhodou je finanční náročnost - skládkovné a doprava SDO. Zajištění podmínek

stanovených provozním řádem provozovny, která materiál bude přijímat ke zpracování. [4]

3) Drtící jednotky

Drtící jednotky můžeme rozdělit na mobilní a semimobilní neboli kontejnerové a dále:

Čelisťové jednotky

Čelisťové jednotky slouží ke zpracování betonu, železobetonu a cihelné suti.

Kusovitost vstupního materiálu se pohybuje mezi 50 a 100 cm. Čelisťové drtiče můžeme dále

rozdělit na jednovzpěrné a dvouvzpěrné. Jednovzpěrné mají vyšší stupeň zdrobnění a lepší

tvarovou hodnotu zrn. Dvouvzpěrné mají možnost drcení extrémně pevných abrazivních

materiálů. Dále můžeme rozlišovat jednotky na kolovém a pásovém podvozku. [10]

Obrázek 2 Schéma čelisťového drtiče [20]

Kuželové jednotky

Kuželové jednotky slouží především ke zpracování přírodního kameniva (např.

vápenec, pískovec, křemen či jiné podobné materiály).

Kusovitost vstupního materiálu se pohybuje mezi 5 a 25 cm. Mezi výhody patří

mobilita, vysoký stupeň zdrobnění, snadná údržba a obsluha, optimální geometrie drtícího

prostoru a vysoká kvalita konečného produktu. [10]

Obrázek 3 Schéma kuželového drtiče[20]

Obrázek 4 Mobilní kuželový drtič[21]

Odrazové jednotky

Odrazové jednotky zpracovávají beton, železobeton, cihelnou suť, živičné kry a

kamenivo se vstupními rozměry přibližně do 80 cm. Výhodami odrazových jednotek

jsou vysoký výkon, velký stupeň zdrobnění, vynikající tvarový index a nenáročná údržba a

obsluha.

Primární odrazové drtiče se používají pro drcení středně tvrdých materiálů s

otlukovostí vyšší než 30 %. Zpravidla pro jednostupňové primární drcení. S ohledem na

velikost vstupního kusu (až 1,5 m3) jsou vybaveny třetí – dodrcovací deskou umístěnou pod

rotorem. Dodrcovací deska kalibruje výstupní velikost produktu. Lze je rovněž nasadit na

drcení recyklačních materiálů. Sekundární drtiče jsou nasazovány ve druhých, popř. třetích

stupních drcení na středně tvrdé až tvrdé materiály. S ohledem na drcení tvrdších materiálů

jsou drtiče vybaveny rotory s pevnou fixací lištou. [10]

Obrázek 5 Schéma odrazového drtiče[20]

Válcové jednotky

V závislosti na velikosti výstupního zrna konečného produktu prochází materiál drtičem, kde

je drcen mezi otáčejícími se válci nebo válci s drtícími hřebeny. Drtič je elektronicky chráněn

proti přetížení po vniknutí nedrtitelného předmětu. [10]

Obrázek 6 Schéma válcového drtiče[20]

4) Třídící jednotky

Mobilní třídící jednotky můžeme rozdělit na mobilní a semimobilní neboli kontejnerové, dále

na vibrační a rezonanční. Tyto stroje je možné použít pro třídění kameniva, štěrků, písků,

cihelné sutě, drceného betonu, zeminy a dalších materiálů. Je možné tyto materiály třídit

podle potřeby na několik frakcí. Mezi výhody patří vysoká provozní spolehlivost, nízké

provozní náklady, vysoký výkon, velká sypná výška pásových dopravníků, možnost použití

magnetického separátoru a váhy a možnost použití v širokém rozsahu okolních teplot. [10]

5) Magnetické separátory

Užívají se k odstraňování kovových částic z recyklované stavební suti.

Obrázek 7 Závěsný magnetický separátor [22]

6) Recykla ční linky

Recyklační linky jsou složeny z drtičů, třídičů, magnetických separátorů, případně

dalších zařízení. Mohou být jak na kolovém, tak na pásovém podvozku a je možné je

rozdělit následovně: [10]

Mobilní recyklační linka

Semimobilní recyklační linka

Stacionární recyklační linka

Obrázek 8 Mobilní třídící linka odrazového drtiče[23]

5. CENY BETONOVÉHO RECYKLÁTU

Kalkulace cen recyklátu je stejně jako v jiných odvětvích velice obtížná. Cena výkupní

ceny se liší zejména podle druhu inertní minerální sutě a její čistoty. Jako příklad lze uvést

poplatky za prosté betony.

Tabulka 9 Výkupní cena stavebního a demoličního odpadu firmy SETRA, spol. s.r.o., ceny

jsou uvedeny bez DPH

Prostý beton cena za tunu

do 50 x 50 cm 125 Kč

nad 50 x 50 cm, příměsi 5-10% 210 Kč

obtížně zpracovatelný 450 Kč

nad 100 x 100 cm, příměsi 10-20 % 350 Kč

V případě železobetonů nebo velkých kusů bývá cena vyšší. Prodejní cena recyklátů

je přirozeně závislá jak na druhu materiálu, tak i na jeho geometrických vlastnostech, které

jsou dány zejména druhem použitého drtiče a charakterem třídění.

Tabulka 10 Tab. Prodejní cena betonového recyklátu firmy SETRA, spol. s.r.o., ceny jsou

uvedeny bez DPH

Betonový recyklát cena za tunu

frakce 0 - 12 mm 20 Kč





Prodejní ceny recyklátů jsou tedy obecně nižší než ceny přírodních nerostných

materiálů obdobných vlastností i když je jejich výroba ekonomicky náročnější.

Tabulka 11 Tab. Prodejní cena přírodního kameniva firmy Heidelbergcement, ceny jsou

uvedeny bez DPH

Přírodní kamenivo Bílý Kámen cena za tunu






Výrobce recyklátů navíc musí prokazovat to, že jeho výrobky neobsahují nebezpečné

látku (dle zákona o odpadech a navazujících předpisů). Toto se prokazuje laboratorními

výluhovými zkouškami a také obsahem škodlivin v sušině. Je zcela přirozené, že zkoušky

jsou spojeny se značnými náklady, které musí být přirozeně v cenách zohledněny.

6. ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI A VYUŽITÍ BETONOVÉHO

RECYKLÁTU

1) Možnosti využití betonového recyklátu ve sv ětě

• Jako kamenivo (hrubé a drobné frakce)

• Jako bloky v původní nebo zmenšené velikosti

Použití jako recyklované kamenivo

Většina betonového recyklátu se používá jako kamenivo pro podkladní vrstvy

pozemních komunikací. Kvalita vyrobeného betonového recyklátu závisí na kvalitě

původního materiálu a stupni zpracování a třídění. Jemnější betonový recyklát může vytvořit

produkt s vyšší užitnou hodnotou, ale má úměrně větší dopad na životní prostředí. Kvalita

betonového recyklátu je obecně srovnatelná s kvalitou přírodního kameniva a možnosti

použití jsou stejné.

Použití betonového recyklátu – recyklovaného kameniva představuje 6% až 8%

z celkového množství použitého kameniva v Evropě. [12]

Obrázek 9 Procentuální zastoupení recyklovaného kameniva z celkového množství

použitého kameniva. [12]

Použití jako hrubé recyklované kamenivo

Použití jako hrubé recyklované kamenivo se v zahraničí uplatňuje především pro

podkladní vrstvy pozemní komunikace či úpravu zemní pláně. V USA je použití

recyklovaného kameniva obecně velmi podporováno, především díky své rozlehlosti a

rozmanitosti dálniční sítě a nedostatkem přírodních zdrojů. Můžeme se zde setkat až se

100% využitím recyklovaného kameniva do nově vznikajících všech dopravních infrastruktur. [12]

Využití jako kamenivo pro beton

National Ready Mixed Concrete Association (NRMCA) dospěla k závěru, že až 10%

betonového recyklátu je vhodný jako náhrada přírodního kameniva. Velká Británie uvádí ve

svém výzkumu, že až 20 % recyklovaného kameniva lze použít jako náhrada za přírodní

kamenivo. Podle australských pokynů až 30% recyklovaného kameniva může být použito do

konstrukčního betonu bez znatelného rozdílu funkčnosti a pevnosti ve srovnání s přírodním

kamenivem. Německé pokyny uvádějí, že za určitých okolností může být recyklované

kamenivo použito až 45% z celkového množství použitého kameniva do betonu, avšak v

závislosti na požadované třídě betonu.

V některých zemích, zejména v Německu, Švýcarsku a Austrálii, je na trhu beton

obsahující recyklované kamenivo. Jmenovitě například produkt Boral "green" concrete je

volně prodejná předem připravená betonová směs využívající betonový recyklát. [12]

Použití jako nižší frakce kameniva

Jemná (drobná) frakce recyklovaného kameniva se používá místo přírodního písku.

Je zde však důležité kontrolovat obsah malty, která může ovlivnit zpracovatelnost, pevnost,

smršťování v důsledku vysoké absorbce vody.

Jemné (drobné) frakce recyklovaného kameniva také velmi často obsahují sádru,

použití takového materiálu se stává obtížnější. Proto se jejich využití uplatňuje především

jako materiál pro úpravu neúnosného podloží. (Sádra jakožto činidlo, které odnímá vodu a

vlhkost). Vzhledem ke snižujícím se zásobám přírodního písku jako velmi těžko

obnovitelného zdroje, nabízí se tato varianta jako velmi vhodná. [12]

Opakované použití v původní podobě

Opětovné použití bloků (trámy, panely, dutinové stropní desky) v původní podobě,

nebo řezání na menší bloky je jedna z variant využití betonového odpadu bez nutnosti

drcení. Například většina dutinových betonových stropních desek má konstantní rozpětí a lze

snadno demontovat a znovu využít jako stavební díl.

Některé příklady využití betonového recyklátu v praxi:

• Betonový recyklát ze silniční stavební suti se stal vhodným materiálem pro vytváření

umělých útesů pro ústřice v Chesapeake Bay, USA

• Letiště v Torontu využilo 450 000 tun betonové suti pro výstavbu nové odbavovací

plochy a haly

• Thailand využívá stavební odpad na výrobu městského mobiliáře jako primární zdroj

materiálu

• Letiště Gardermoen v Oslu povolilo využití více než 90% betonové suti pro

rekonstrukci letištní plochy [12]

Příklady užití betonového recyklátu v některých státech světa:

• Japonsko

V Japonsku existuje směrnice TR A006 (2000) “ Concrete using recycled aggregate“.

Jejím hlavním principem je, že malta může snížit kvalitu betonového recyklátu. Tento

problém se projevuje ve zvýšené absorbci vody. Technický předpis je založen na klasifikaci

betonového recyklátu vzhledem k množství pojiva. Protože vyšší obsah pojiva zvyšuje

absorpční koeficient (nasákavost) a snižuje tak kvalitu betonového recyklátu. Bylo

ustanoveno, že absorpce nesmí být víc než 7% pro hrubé kamenivo a 10% pro jemné

kamenivo. Tato směrnice také uvádí metodu a postup pro kontrolu kvality. V nových

betonových směsích lze použít až 100% hrubého betonového recyklátu a 50% směsi

hrubého a jemného betonového recyklátu, avšak pouze v případě, že je vyloučené působení

mrazu na konstrukci. [15]

• Velká Británie

Ve Velké Británii jsou vlastnosti použití betonového recyklátu definovány v BS 8500-

2:2006. V Británii je dovoleno použít jakékoliv množství RCA (betonový recyklát) avšak v

závislosti na typu nové betonové konstrukce. Ve většině případů je obsah betonového

recyklátu limitován na 20% až 30% s maximální velikostí kameniva 16-20mm.

Norma definuje 4 třídy použití betonového recyklátu (všechny do pevnosti C40/50) :

- X0 pro konstrukce v prostředí s velmi nízkou vlhkostí vzduchu

- XC1-4 pro všechny konstrukce, které jsou vystaveny působení karbonatace (v

suchých, vlhkých i cyklických podmínkách)

- DC1 pro konstrukce vystavené působení chloridů

- XF1 pro vertikální konstrukce vystavené působení dešti a mrazu s mírnou vlhkostí a

bez působení rozmrazovacích solí. [15]

• Austrálie

Australský předpis definuje v dokumentu AS 1141 betonový recyklát jako hrubé

částice s objemovou hmotností vyšší než 2100 kg/m3 s maximálním obsahem 2% cizích

látek (cizích látek, kamenný materiál nebo jiné formy nečistot).

Definovaná třída 1 betonového recyklátu je vhodná pro použití do prostého

nevyztuženého betonu, do železobetonu do pevnosti 40MPa a absorpci max. 6%.

Nejvyšší možné povolené množství betonového recyklátu je v Austrálii uváděno jako

30%. Velká pozornost je také věnována znečištění chemickými látkami, především obsahem

sulfidů a chloridů, které mohou vést k rozvoji rozsáhlých chemických reakcí. [15]

• Švýcarsko

Ve Švýcarsku existuje směrnice OT 70085 z roku 2006, která definuje možnosti aplikací

betonového recyklátu v závislosti na požadavcích dané konstrukce. Je zde dovoleno použít

jak malé množství betonového recyklátu, které je okolo 20%, tak aby nebyly významně

změněny vlastnosti nové betonové směsi, ale i 100%, za předpokladu vhodného použití a

splnění všech požadovaných zkoušek pro betonovou směs. [15]

• Německo

Stejně jako v Dánsku je i v Německu kladen velký důraz na ochranu spodních vod. V

německé směrnici DAfStb jsou uvedeny základní požadavky na recyklované kamenivo pro

použití do betonu. Betonový recyklát je klasifikován jako kamenivo s objemovou hmotností

nižší než 2200 kg/m3 a s pevností v tlaku nižší než 100 MPa.

V současné době lze využít téměř 90 % recyklovaného kameniva do nově vznikajících

konstrukcí. [16]

• Španělsko

Ve Španělsku musí být recyklované kamenivo používáno pouze ve směsi s přírodními

agregáty, aby se dosáhlo požadovaných vlastností. Použití betonového recyklátu je

limitováno 20%, absorpcí vody maximálně 5% a obsahem jemných částic menší než 1%. [16]

• Finsko

Výroba betonu ve Finsku je v souladu s EN 206-1 a EN 12620 + A1. Národní

technický předpis č. 43 povoluje použití betonového recyklátu, ovšem za předpokladu

splnění podmínek výše uvedených norem. Stále není v platnosti předpis, který by

specifikoval použití betonového recyklátu v širším použití. Finsko se jakožto severská země

musí potýkat s klimatickými problémy a to výrazně omezuje využití betonového recyklátu. [15]

Zahraniční projekty IRCOW:

Ráda bych uvedla výsledky projektu IRCOW project, podporovaný Evropskou unii, který

v říjnu 2014 publikoval závěry dvouletého projektu s názvem „Innovative Strategies for High-

Grade Material Recovery from Construction and Demolition Waste“, kde bylo zkoumáno

využití stavebního a demoličního odpadu. [14]

Cíle projektu byly:

• standardizace betonových recyklátů založená na složení a obsahu znečisťujících

materiálů

• podpora demoličních procesů, tj. třídění materiálů přímo u zdroje

• zavést nový systém (pořadník) pro demolice, regulace demolic

• vývoj a přizpůsobení nového systému poplatků za stavební a demoliční odpad pro

recyklační závody na základě kvality příchozího materiálu

V současnosti jsou vyvíjeny nové recyklační linky založeny na třídění materiálu podle

barev (artificial vision) čí chemického složení materiálů (spektrometry, lasery, rentgeny,

metoda NIR blízké červené spektrometrie). Tyto recyklační linky jsou úspěšně odzkoušeny

na recyklaci plastů pocházejících z komunálního odpadu či recyklaci skla. Zkoušky pro

stavební a demoliční odpad byly prováděny pouze v laboratorních podmínkách a to metodou

pro barevné třídění a metodou Dual-Energy X-Ray Transmission, které by měly mechanicky

přetřídit stavební a demoliční odpad a odstranit z něj nežádoucí materiál jako plast, sklo či

organické materiály. Výsledkem by měl být betonový recyklát vysoké kvality, vhodný pro

široké využití ve stavebním inženýrství. [14]

Projekt IRCOW uvedl další možnosti využití recyklovaného materiálu, které byly například:

• Materiál z recyklovaného pórobetonu vhodný pro použití na podkladní vrstvu

podlah obytných budov

• Betonová směs s hrubým recyklovaným kamenivem a recyklovaným keramickým

pískem

• Směs z recyklovaného drceného písku

• Sádrokarton s recyklovanou sádrou

• Keramické kamenivo pro cihly[14]

2) Využití betonového recyklátu v ČR

Použití recyklovaného kameniva pro výrobu betonů:

Na základě dosud provedených výzkumných prací a dosažených laboratorních

a poloprovozních výsledků je možno konstatovat:

• obsah drceného betonu nepříznivě ovlivňuje konzistenci betonové směsi a pro

zachování její potřebné konzistence je nutné zvýšit dávku záměsové vody (projeví se

na pevnostech betonu).

• pevnosti betonu v tlaku jsou poněkud ovlivňovány oproti použití přírodního kameniva

• snižuje se objemová hmotnost zatvrdlého betonu

• pevnost v tlaku se snižuje o 10-15 %

• modul pružnosti je nižší o 15-20 %

• zvyšuje se součinitel dotvarování až o 50 % • zvyšuje se smršťování a to o 20-40 %[11]

Betonový recyklát frakce 16/32 lze využít jako příměsi do sekundárního betonu

až do pevnostní třídy C20/25 a dále u výroby zdících prefabrikátů, jejichž plášť je vyroben

z primárního betonu a jádro ze sekundárního betonu s 20 – 30% nižšími pevnostními

vlastnostmi. [18]

Použití betonového recyklátu v dopravním stavitelství:

Betonový recyklát lze využít pro obsypy a zásypy inženýrských sítí, jako podkladní

vrstvu komunikací a zpevněných ploch, na stavební komunikace, lesní cesty, protihlukové

valy a ostatní terénní úpravy. Recyklát z betonu je vhodný také jako vstupní materiál pro

betonárky na výrobu betonů nižších pevnostních tříd jako stabilizačních, základových a

dalších. [13]

Recyklát v jemných frakcích (0/16 mm) je svými vlastnostmi, stejně jako směsný

recyklát (ale dosahuje lepších hodnot únosnosti, nasákavosti a namrzavosti), velmi vhodný

pro použití do násypů těles komunikací, k zásypům IS, obsypům kabelů, vodovodů

a kanalizačních sítí. Materiál je dobře zhutnitelný. [18]

Recyklát ve středních frakcích (0/32, 16/32) má uplatnění jako náhrada štěrku

při vytváření podkladových a podsypových vrstev, u nichž je vyžadována vyšší pevnost než

jaké je možné dosáhnout u standardního směsného recyklátu. [18]

Recyklát ve velkých frakcích (0/63, 32/63, 0/80, 32/80, 80< atd.) je možné použit jako

umělé kamenivo při vytváření podkladových vrstev komunikací s větší zátěží než dovoluje

recyklát vytvářený ze směsné stavební suti. [18]

Obrázek 10 Frakce betonového recyklátu[0]

PRAKTICKÁ ČÁST

7. POPIS ZKOUŠENÝCH VZORKŮ

Praktická část práce uvádí výsledky laboratorního měření, zaměřené na vlastnosti

recyklovaného kameniva z betonového recyklátu a jejich možnost využití v pozemních

komunikacích. Zjištěné hodnoty byly porovnávány s hodnotami naměřenými pro přírodní

kamenivo do pozemních komunikací.

Pro vyhodnocení byly použity 3 vzorky betonového recyklátu. První zkušební vzorek -

betonový recyklát frakce 0/32 od firmy DUFONEV R.C. a.s. z recyklační deponie v Brně

Černovicích, kde se ročně zpracovává přes 100 000 tun stavebních a demoličních odpadů.

Druhý zkušební vzorek - betonový recyklát frakce 0/80 pocházející z drtírny stavebního a

demoličního odpadu SK-EKO Systems s.r.o. Pardubice - Rybitví. Původ obou recyklátů je

směs z betonových výrobků – panely, nosné trámy, sloupy, železniční pražce apod. Třetí

zkušební vzorek - betonový recyklát D1 frakce 0/22,4 byl dodán ve dvou variantách podrcení

a to pomocí čelisťového drtiče a drtiče kuželového. Posledním srovnávacím zkušebním

vzorkem kameniva byla směs drobného a hrubého kameniva z kamenolomu Bílý Kámen.

Všechny níže uvedené zkoušky byly provedeny v laboratoři Ústavu pozemních komunikací

VUT FAST.

Obrázek 11 Hrubé přírodní kamenivo Bílý Kámen 8/11[0]

Obrázek 12 Betonový recyklát Rybitví 0/80[0]

Obrázek 13 Betonový recyklát DUFONEV

0/32[0]

Obrázek 14 Betonový recyklát D1 0/22,4 –

čelisťový drtič[0]

Obrázek 15 Betonový recyklát D1 0/22,4 –

kuželový drtič[0]

8. VYHOCENÍ ZKOUŠEK PRO KAMENIVO

Rozdělení zkoušek provedených na recyklovaném kamenivu a přírodním kamenivu:

� Zkoušení geometrických vlastností kameniva:

ČSN EN 933-1 Zkoušení geometrických vlastností kameniva – Část 1: Stanovení zrnitosti –

Sítový rozbor

ČSN EN 933-4 Zkoušení geometrických vlastností kameniva – Část 4: Stanovení tvaru zrn

ČSN EN 933-8 Zkoušení geometrických vlastností kameniva – Část 8: Zkouška ekvivalent

písku

ČSN EN 933-11 Zkoušení geometrických vlastností kameniva – Část 11: Zkouška klasifikace

složek hrubého recyklovaného kameniva

� Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva:

ČSN EN 1097- 2 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva – Část 2: Metody

pro stanovení odolnosti proti drcení

ČSN EN 1097- 6 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva – Část 6:

Stanovení objemové hmotnosti zrn a nasákavosti

� Zkoušení odolnosti proti teplotám:

ČSN EN 1367- 1 Zkoušení odolnosti kameniva vůči teplotě a zvětrávání – Část 1: Stanovení

odolnosti proti zmrazování a rozmrazování

1. Sítový rozbor

Mezi základní geometrické vlastnosti patří sítový rozbor podle ČSN EN 933-1 Zkoušení

geometrických vlastností kameniva – Část 1: Stanovení zrnitosti – Sítový rozbor. Jeho

zkoušením se zjistí rozložení jednotlivých frakcí kameniva a množství jemných částic. Zvolila

jsem metodu praní, protože recyklované kamenivo vykazovalo vizuálně větší množství

jemných částic, které by v případě prosévání za sucha mohly zůstat na materiálu. Norma

uvádí pro velikost maximálního zrna Dmax= 32 mm hmotnost zkušební navážky 10 kg a pro

Dmax=80 mm hmotnost zkušební navážky 40 kg, tuto hodnotu jsem z důvodů omezeného

množství zkušebních vzorků a po konzultaci snížila na 4 kg pro všechny navážky

recyklovaného a přírodního kameniva. Po proprání všech navážek, jsem kamenivo umístila

na jednotlivých sítech do sušárny na (110±5) °C a kamenivo jsem vysušila do ustálené

hmotnosti. Hmotnost částic, které zůstaly na jednotlivých sítech, se porovnala s původní

hmotností a procentuálně se vyjádřily propady.

Pro recyklované kamenivo z D1 se provedl sítový rozbor zvlášť pro podrcení čelisťovým

drtičem a kuželovým drtičem.

Betonový recyklát Rybitví 0/80 má od výrobce deklarovanou zrnitost 0/80, v mých

zkušebních vzorcích chybí však zastoupení vyšších frakcí (63 mm a 80mm). Problém mohl

nastat při odběrech vzorků, kdy nebyl odebrán reprezentativní vzorek se zastoupením všech

frakcí.

Čára zrnitosti přírodního kameniva Bílý Kámen byla převzata z dokumentu protokolu č.

01/1761/12, který byl volně dostupný na internetových stránkách. Vlastní sítový rozbor jsem

neprovedla z důvodu nedostatku zkoušeného materiálu.

Obrázek 16 Čára zrnitosti Rybitví 0/80[0]

Tabulka 12 Sítový rozbor Rybitví 0/80[0]

d [mm] [g] [%] [%]

80 0,00 0,0 100

63 0,00 0,0 100

32 412,10 10,5 90

22,4 254,30 6,5 83

16 932,20 23,7 59

11,2 545,60 13,9 45

8 348,10 8,9 37

4 506,90 12,9 24

2 225,80 5,7 18

1 129,50 3,3 15

0,5 177,10 4,5 10

0,25 171,10 4,4 6

0,125 79,10 2,0 4

0,063 35,10 0,9 2,9

< 0,063 112,30 2,9

celkem 3929,20 100,0

100100

90

83

59

45

37

2418

1510

643

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

0,01 0,1 1 10 100

pro

pad

[%

]

velikost zrna [mm]

ČÁRA ZRNITOSTI RYBITVÍ 0/80

Obrázek 17 Čára zrnitosti DUFONEV 0/32[0]

Tabulka 13 Sítový rozbor DUFONEV 0/32[0]

d [mm] [g] [%] [%]

32 0,00 0,0 100

22,4 217,30 6,0 94

16 397,90 11,0 83

11,2 461,20 12,7 70

8 317,30 8,8 61

4 506,90 14,0 47

2 398,10 11,0 36

1 452,50 12,5 24

0,5 242,10 6,7 17

0,25 268,10 7,4 10

0,125 114,90 3,2 7

0,063 53,90 1,5 5,2

< 0,063 188,60 5,2

celkem 3618,80 100,0

10094

83

70

61

47

36

24

17

1075,2

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

0,01 0,1 1 10 100

pro

pad

[%

]

velikost zrna [mm]

ČÁRA ZRNITOSTI DUFONEV 0/32

Obrázek 18 Čára zrnitosti Bílý Kámen 0/22,4[0]

Tabulka 14 Sítový rozbor Bílý Kámen 0/22,4[0]

d [mm] [g] [%] [%]

22,4 0,00 0,0 100

16 17,80 18,0 82

8 18,90 19,1 63

4 13,20 13,3 50

2 9,80 9,9 40

1 11,70 11,8 28

0,5 9,40 9,5 18

0,25 5,80 5,9 12

0,125 4,50 4,6 8

0,063 2,00 2,0 5,9

< 0,063 5,80 5,9

celkem 98,90 100,00

100

82

63

50

40

28

1812

85,9

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

0,01 0,1 1 10 100

pro

pad

[%

]

velikost zrna [mm]

ČÁRA ZRNITOSTI BÍLÝ KÁMEN 0/22,4

Obrázek 19 Čára zrnitosti D1 0/22,4 – kuželový drtič[0]

Tabulka 15 Sítový rozbor D1 0/22,4 – kuželový drtič[0]

d [mm] [g] [%] [%]

32 0,00 0,0 100

22,4 99,60 2,5 97

16 284,40 7,2 90

11,2 661,30 16,8 73

8 699,00 17,7 56

4 826,60 21,0 35

2 355,70 9,0 26

1 299,50 7,6 18

0,5 266,10 6,8 11

0,25 110,60 2,8 9

0,125 77,60 2,0 7

0,063 36,00 0,9 5,7

< 0,063 223,00 5,7

celkem 3939,40 100,0

10097

90

73

56

35

26

18

11975,7

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

0,01 0,1 1 10 100

pro

pad

[%

]

velikost zrna [mm]

ČÁRA ZRNITOSTI D1 0/22,4 - kuželový drti č

Obrázek 20 Čára zrnitosti D1 0/22,4 – čelisťový drtič[0]

Tabulka 16 Sítový rozbor D1 0/22,4 – čelisťový drtič[0]

d [mm] [g] [%] [%]

32 0,00 0,0 100

22,4 312,40 8,5 92

16 445,60 12,1 79

8 901,20 24,4 55

4 716,90 19,4 36

2 358,90 9,7 26

1 350,60 9,5 16

0,5 129,40 3,5 13

0,25 135,80 3,7 9

0,125 85,30 2,3 7

0,063 46,10 1,2 5,7

< 0,063 209,80 5,7

celkem 3692,00 100,0

100

92

79

55

36

26

1613

975,7

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

0,01 0,1 1 10 100

pro

pad

[%

]

velikost zrna [mm]

ČÁRA ZRNITOSTI D1 0/22,4 - čelisťový drtič

Obrázek 21 Srovnání čar zrnitosti na zkušebních vzorcích[0]

Obrázek 22 Sítový rozbor recyklovaného kameniva[0]

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

0,01 0,1 1 10 100

pro

pad

[%

]

velikost zrna [mm]

SROVNÁNÍ ČAR ZRNISTOSTIRybitví0/80

DUFONEV0/32

BílýKámen0/22,4

D1 0/22,4-čelisťovýdrtič

D1 0/22,4-kuželovýdrtič

2. Tvarový index

Tvarový index zrn kameniva se provádí podle ČSN EN 933-4 Zkoušení geometrických

vlastností kameniva – Část 4: Stanovení tvaru zrn. Jednotlivá zrna vzorku jsou roztříděna na

základě poměru jejich délky L k tloušťce E pomocí dvoučelisťového posuvného měřítka.

Tvarový index se vypočte jako hmotnostní podíl zrn, jejichž poměr L/E je větší než 3.

Zkušební navážka musí být takové frakce, která splňuje podmínku D≤2d, kde D je velikost

horního síta a d je velikost dolního síta.

Pro tuto zkoušku jsem zvolila frakci 8/16 pro recyklované kamenivo a frakci 8/11 pro

kamenivo přírodní z důvodu omezeného množství zkušebního vzorku. Celou navážku M1

jsem roztřídila pomocí dvoučelisťového posuvného měřítka na kubická M3 a nekubická M2

zrna kameniva na základě poměru L/E (L = délka zrna neboli největší rozměr zrna, E =

tloušťka zrna neboli nejmenší rozměr zrna). Kubická zrna jsou ta, která mají poměr L/E ≤ 3 a

nekubická zrna mají poměr L/E > 3.

Recyklované kamenivo z D1 bylo dodáno ve dvou variantách podrcené čelisťovým

drtičem a kuželovým drtičem. Pro obě varianty byl proveden tvarový index pro srovnání

způsobu podrcení. Z výsledků je zřejmé, že drcením čelisťovým drtičem se dosáhlo vzniku

více ostrohrannějších zrn než při podrcení kuželovým drtičem.

Tvarový index:

�� = 100 ∗�

�

Tabulka 17 Tvarový index SI v %

Rybitví DUFONEV

Bílý

kámen

D1-

kužel.

D1-

čelist.

Hmotnost zkušební navážky M1 [g] 680 1368 400 400 400

Hmotnost nekubických zrn M2 [g] 139 136 28 29 88

Hmotnost kubických zrn M3 [g] 541 834 371 371 313

Tvarový index SI SI 20 10 7 7 22

Obrázek 23 Tvarový index recyklovaného kameniva D1 0/22,4 – kuželový drtič[0]

Obrázek 24 Srovnání tvarových indexů na zkušebních vzorcích[0]

0

5

10

15

20

25

Rybitví DUFONEV Bílý Kámen D1 - kuželovýdrtič

D1- čelisťovýdrtič

%

TVAROVÝ INDEX

Tvarový index

3. Zkouška ekvivalentu písku

Zkouška ekvivalentu písku kameniva se provádí podle ČSN EN 933-8 Zkoušení

geometrických vlastností kameniva – Část 8: Zkouška ekvivalent písku. Odměrný válec se

naplní koloidním roztokem po rysku udávající 100 ml a za pomocí trychtýře se vloží zkušební

navážka písku (hmotnost zkušební navážky jsem vypočetla ze vztahu 120*(100+w)/100 [g],

kdy w je vlhkost písku (v % suché hmotnosti)), vlhkost zkušební navážky musela být menší

než 2% ale vetší než 0%. Po vložení navážky do válce jsem několikrát poklepala na dno

válce a tím se odstranily bublinky. Navážku jsem nechala (10±1) min nasáknout. Poté jsem

roztok v odměrném válci protřásla (30±1) sekund. Za pomocí proplachovací trubice jsem

doplnila na potřebnou hodnotu koloidního roztoku a zároveň jsem smyla materiál ze stěn

odměrného válce a pročeřila jsem usazeninu válce. Roztok se nechá usadit po dobu

(20±0,25) min. Po usazení jsem pomocí zkušebního pístu a pravítka stanovila výšku

usazeniny jako procento celkové výšky koloidního materiálu ve válci.

Koncentrovaný roztok jsem připravila z bezvodého chloridu vápenatého CaCl2, glycerinu,

formaldehydu dle normy ČSN EN 933-8, poté byl připraven proplachovací roztok

rozpuštěním koncentrovaného roztoku v destilované vodě.

�� =h

h∗ 100

Tabulka 18 Zkouška ekvivalentu písku[0]

Ekvivalent písku Rybitví 0/2 DUFONEV 0/2

vzorek

č.1

vzorek

č.2

vzorek

č.1

vzorek

č.2

Výška horní hlad roztoku od dna odm.

válce h1

[cm

] 8,95 9,75 10,85 11,35

Výška usazeniny h2

[cm

] 7,3 7,7 5,45 5,45

Hodnota ekvivalentu písku SE 81,6 79,0 50,2 48,0

SE 80 49

Bílý Kámen 0/2 D1 0/2

vzorek

č.1

vzorek

č.2

vzorek

č.1

vzorek

č.2

14,7 15,65 9,7 10,7

7,55 7,3 8,23 8,37

51,4 46,6 84,8 78,2

49 82

Obrázek 27 Měření výšky h1 a h2 pro zkoušku ekvivalent písku[24]

Obrázek 25 Zkouška ekvivalentu písku[0] Obrázek 26 Použité chemikálie pro

ekvivalent písku[0]

Obrázek 28 Srovnání ekvivalentů písku na zkušebních vzorcích[0]

4. Klasifikace složek hrubého recyklovaného kameniv a

Zkouška klasifikace složek hrubého recyklovaného kameniva se provádí podle ČSN EN

933-11 Zkoušení geometrických vlastností kameniva – část 8: Zkouška klasifikace složek

hrubého recyklovaného kameniva. Tato zkouška spočívá v ručním probráním částic navážky

a zaznamenání jednotlivých dílčích hmotností. Zkušební vzorek jsem vysušila při teplotě

(40±5) °C do ustálené hmotnosti a zaznamenala jsem teplotu M0. Vzorek se proseje

zkušebními síty 63 mm a 4 mm, zaznamená se hmotnost M63 a M4 a částice se vyřadí.

Zaznamená se hmotnost M1 jako zkušební navážka. Ze zkušební navážky se ponořením do

vody odejmou plovoucí částice a jejich objem se zaznamená jako VFL, zbytek neplovoucí

navážky se po vysušení roztřídí – na složky Rc, Ru, Rb, Ra, Rg a X. Pro přírodní kamenivo

nebyla tato zkouška uvažována.

Tabulka 19 Klasifikace složek hrubého recyklovaného kameniva Rybitví 0/80[0]

Hmotnost v sušárně vysušeného vzorku M0 2905 [g]

Hmotnost částic na sítě 63 mm M63 0 [g]


Hmotnost zkušební navážky M1 1209 [g]

Hmotnost neplovoucích částic M2 1103,8 [g]

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Rybitví DUFONEV Bílý kámen D1

ho

dn

ota

SI

EKVIVALENT PÍSKU

Ekvivalent písku

Hmotnost redukovaného zbytku neplovoucích částic M3 1084,6 [g]

Objem plovoucích částic FFL <1 [cm3/kg]

Složka Podíly

X Mx 0,3 [g] 0,02 [%]

Rc MRc 0 [g] 0,00 [%]

Ru MRu 0 [g] 0,00 [%]

Rb MRb 3,3 [g] 0,28 [%]

Ra MRa 15 [g] 1,26 [%]

Rg MRg 0,6 [g] 0,05 [%]

Tabulka 20 Klasifikace složek hrubého recyklovaného kameniva DUFONEV 0/32[0]

Hmotnost v sušárně vysušeného

vzorku M0 2856 [g]



Hmotnost zkušební

navážky M1 1707 [g]

Hmotnost neplovoucích částic M2 1642 [g]



Složka Podíly

X Mx 1,1 [g] 0,06 [%]

Rc MRc 0 [g] 0,00 [%]

Ru MRu 0 [g] 0,00 [%]

Rb MRb 20,1 [g] 1,21 [%]

Ra MRa 21,3 [g] 1,28 [%]

Rg MRg 0 [g] 0,00 [%]

Tabulka 21 Klasifikace složek hrubého recyklovaného kameniva D1 0/22,4[0]

Hmotnost v sušárně vysušeného

vzorku M0 2567 [g]



Hmotnost zkušební navážky M1 1814,8 [g]

Hmotnost neplovoucích částic M2 0 [g]



Složka Podíly

X Mx 0 [g] 0,00 [%]

Rc MRc 0 [g] 0,00 [%]

Ru MRu 0 [g] 0,00 [%]

Rb MRb 0 [g] 0,00 [%]

Ra MRa 0 [g] 0,00 [%]

Rg MRg 0 [g] 0,00 [%]

5. Metody pro stanovení odolnosti proti drcení meto dou Los Angeles

Podle ČSN EN 1097-2 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva – část

2: Metody pro stanovení odolnosti proti drcení. Tuto zkoušku lze provádět dvěma způsoby.

Je to metoda zkouška rázem a zkouška metodou Los Angeles. Hlavní princip zkoušky je

omýlení zkušební navážky pomocí ocelových koulí při předepsaném počtu otáček a

hmotnostech koulí a navážky. Před prováděním vlastní zkoušky jsem si připravila zkušební

navážku kameniva o předepsané frakci 10/14 pomocí metody praní a prosévání na

zkušebních sítech a poté jsem tuto navážku vysušila do ustálené hmotnosti. Následně jsem

do otlukového bubnu vložila 11 ocelových koulí a zkušební kamenivo. Otlukový buben byl

nastaven na 500 otáček při rychlosti 33 otáček za 1 minutu. Po ukončení zkoušky bylo

kamenivo včetně jemných částic a koulí vyjmuto z otlukového bubnu. Na podrceném

kamenivu se provede sítový rozbor proséváním na sítě velikosti 1,6 mm.

Metoda Los Angeles:

� =�� −�

��

Tabulka 22 Stanovení odolnosti proti drcení metodou Los Angeles[0]

Otlukovost Los Angeles Rybitví

DUFONE

V

Bílý

Kámen D1

Hmotnost zkušební navážky

[g

] (5000±5) (5000±5) (5000±5) (5000±5)

Hmotnost zkušebních ocelových koulí [g 4690- 4690- 3410- 4690-

Obrázek 29 Otlukový buben Los Angeles[0]

Obrázek 30 Otlukový buben Los Angeles[0]

] 4860 4860 3540 4860

Hmotnost zůstatku na zkušebním sítě 1,6

mm

[g

] 2992 3009 3778 3358,5

Součinitel Los Angeles % 40 40 24 33

Deklarace / Kategorie LA40 LA40 LA25 LA35

Obrázek 31 Srovnání výsledků zkoušky Los Angeles na zkušebních vzorcích[0]

6. Stanovení objemové hmotnosti zrn a nasákavosti

Norma ČSN EN 1097- 6 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva –

Část 6: Stanovení objemové hmotnosti zrn a nasákavosti udává dva způsoby jak provést

zkoušku nasákavosti. První metodou je metoda s drátěným košem, druhá pak metoda

pyknometrická. Recyklované kamenivo bylo rozděleno na frakce 0,063 mm až 4 mm, 4 mm

až 31,5 mm a 31,5 mm až 63 mm.

Připravenou zkušební navážku kameniva o frakci vetší než 31,5 mm betonového

recyklátu Rybitví 0/80 jsem vložila do drátěného koše a celý vzorek jsem ponořila do nádoby

s vodou o teplotě 25°C, tak že voda přesahovala horní okraj koše nejméně o 50 mm. Ihned

po ponoření jsem musela odstranit vzduch tak, že jsem 25krát zvedla koš asi 25 mm nad

dno nádoby a opět ponořila, v intervalu jednoho cyklu za sekundu. Koš se zkušební

navážkou jsem nechala ponořený ve vodě po dobu (24±0,5) hodin. Po uplynutí dané doby

jsem koš protřepala, aby se opět odstranil vzduch. Vzorek jsem zvážila ve vodě M2 a

zaznamenala teplotu vody v °C. Poté se koš s kamenivem vyjmul z vody a nechal se několik

minut okapat. Následně jsem kamenivo rozprostřela na suché savé látce, zrna jsem nechala

bez přístupu slunečního světla a ani jiného zdroje tepla osušit do takové fáze, že kamenivo

mělo mokrý vzhled, ale již na sobě nemělo vodní film. Kamenivo jsem zvážila M1. Prázdný

koš jsem opět ponořila do vody, 25krát jsem ho protřepala a stanovila hmotnost ve vodě M3.

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

Rybitví Dufonev Bílý kámen D1

Otlukovost Los Angeles

Otlukovost Los Angeles

Posledním krokem bylo přenesení kameniva na plochý tác a vložení do sušárny o teplotě

(110±5) °C na tak dlouho dokud se nedosáhne ustálené hmotnosti M4.

Zkušební navážku frakce od 4 mm do 31,5 mm jsem promyla, aby se odstranila jemnější

zrna menší než 4 mm. Navážku jsem vložila do vody o teplotě 25°C v pyknometru a jemným

převalováním a poklepáváním jsem odstranila přebytečný vzduch. Pyknometr jsem nechala

ve vodní lázni (24± 0,5) hodin. Po vyjmutí jsem opět odstranila vzduchové bubliny pomocí

vakuového zařízení. Pyknometr jsem přeplnila vodou a přikryla víkem. Pyknometr jsem

osušila a zvážila hmotnost M3. Kamenivo jsem poté přemístila na suchou utěrku a odnímala

vlhkost až do té doby, kdy kamenivo nemělo viditelný vodní filtr, ale mělo stále mokrý vzhled.

Kamenivo nasáklé vodou jsem zvážila M1 a poté vysušila v sušárně při (110±5) °C do

ustálené hmotnosti M4.

Stejným principem jsem připravila navážku frakce 0,063 mm až 4 mm, zaznamenala

hmotnost M3. Kamenivo se po vyjmutí z pyknometru rozprostře na tác a nechá osoušet

proudem vzduchu až do fáze, kdy splní ověřovací zkoušku. Ověřovací zkouška se skládá

z kovové formy a pěchu. Kovová forma se volně naplní kamenivem, 25krát se udusá pěchem

a opatrně se zvedne. Vzorek recyklovaného kameniva dosáhl požadovaného osušení právě

tehdy, kdy se kužel rozpadne. Zaznamená se hmotnost nasáklého kameniva M1 a hmotnost

kameniva vysušeného do ustálené hmotnosti M4.

Vztahy pro výpočet ρa, ρrd, ρssd, WA24, pro frakce 0,063 mm až 4 mm a 4 mm až 31,5 mm:

�� =M�

�� − (� −��)

�� =M�

� − (� −��)

�� =M

� − (� −��)

�� =(� −��) ∗ 100

��

Vztahy pro výpočet ρa, ρrd, ρssd, WA24 pro frakce 31,5mm až 63 mm:

�� = ��M�

�� − (� −��)

�� = ��M�

� − (� −��)

�� = ��M

� − (� −��)

�� =(� −��) ∗ 100

��

Tabulka 23 Stanovení objemové hmotnost zrn a nasákavosti kameniva Rybitví 0/80[0]

Stanovení objemové hmotnosti zrn a

nasákavosti Rybitví Frakce:

0,063/

4 4/31,5 31,5/63

Objemová hmotnost zrn ρa [Mg/m3] 2,65 2,60 2,45

Objemová hmotnost po vysušení v sušárně ρrd [Mg/m3] 2,24 2,25 2,36

Objemová hmotnost zrn vodou nasycených a

povrch. osušených ρssd [Mg/m3] 2,39 2,38 2,40

Nasákavost WA24 [%] 7,01 5,92 1,62

Tabulka 24 Stanovení objemové hmotnost zrn a nasákavosti kameniva Dufonev 0/32[0]

Stanovení objemové hmotnosti zrn a nasákavosti Dufonev Frakce: 0,063/4 4/31,5

Objemová hmotnost zrn ρa [Mg/m3] 2,68 2,60

Objemová hmotnost po vysušení v sušárně ρrd [Mg/m3] 2,11 2,26


povrch. osušených ρssd [Mg/m3] 2,32 2,39

Nasákavost WA24 [%] 10,01 5,87

Tabulka 25 Stanovení objemové hmotnost zrn a nasákavosti přírodního kameniva Bílý

Kámen 0/22,4[0]

Stanovení objemové hmotnosti zrn a nasákavosti Bílý

kámen Frakce: 0,063/4 4/31,5






Tabulka 26 Stanovení objemové hmotnost zrn a nasákavosti kameniva D1 0/22,4[0]

Stanovení objemové hmotnosti zrn a nasákavosti D1 Frakce: 0,063/4 4/31,5






Obrázek 32 Srovnání výsledků zkoušky stanovení objemové hmotnosti zrn z Rybitví 0/80[0]

Obrázek 33 Srovnání výsledků zkoušky stanovení nasákavosti recyklovaného kameniva

Rybitví 0/80[0]

Obrázek 34 Srovnání výsledků zkoušky stanovení objemové hmotnosti zrn DUFONEV 0/32[0]

2,652,60

2,45

2,24 2,25

2,362,39 2,38 2,40

2,20

2,30

2,40

2,50

2,60

2,70

0,063/4 4/31,5 31,5/80

[Mg/

m3 ]

Frakce

Rybitví

Objemová hmotnost zrn

Objemová hmotnost po vysušenív sušárně

Objemová hmotnost vodounasycených a porchověosušených zrn

7,015,92

1,62

0,00

2,00

4,00

6,00

8,00

0,063/4 4/31,5 31,5/80

%

Frakce

Rybitví

Nasákavost zrn

2,682,60

2,11

2,262,32

2,39

2,00

2,20

2,40

2,60

2,80

0,063/4 4/31,5

[Mg/

m3 ]

Frakce

Dufonev


Objemová hmotnost povysušení v sušárně



DUFONEV 0/32[0]

Obrázek 36 Srovnání výsledků zkoušky stanovení objemové hmotnosti zrn Bílý Kámen

0/22,4[0]

Obrázek 37 Srovnání výsledků zkoušky stanovení nasákavosti přírodního kameniva Bílý

Kámen 0/22,4[0]

10,01

5,87

0,00

2,00

4,00

6,00

8,00

10,00

12,00

0,063/4 4/31,5

%

Frakce

Dufonev

Nasákavost zrn

2,83

2,67

2,77

2,61

2,79

2,63

2,55

2,60

2,65

2,70

2,75

2,80

2,85

0,063/4 4/31,5

[Mg/

m3 ]

Frakce

Bílý Kámen




0,72

0,82

0,65

0,70

0,75

0,80

0,85

0,063/4 4/31,5

%

Frakce

Bílý Kámen

Nasákavost zrn

Obrázek 38 Srovnání výsledků zkoušky stanovení objemové hmotnosti zrn D1 0/22,4[0]

Obrázek 39 Srovnání výsledků zkoušky stanovení nasákavosti recyklovaného kameniva D1

0/22,4[0]

2,01

2,59

1,79

2,26

1,90

2,39

1,70

1,90

2,10

2,30

2,50

2,70

0,063/4 4/31,5

[Mg/

m3 ]

Frakce

D1




6,11

5,77

5,50

5,60

5,70

5,80

5,90

6,00

6,10

6,20

0,063/4 4/31,5

%

Frakce

D1

Nasákavost zrn

Obrázek 40 Pyknometr s frakcí 0/0,063 mm[0]

Obrázek 41 Temperace na teplotu 25°C[0]

Obrázek 42 Odstranění

bublin ve vakuu[0]

Obrázek 43 Zkouška dosažení

povrchového osušení[0]

Obrázek 44 Kužel

signalizující vhodné

osušení[0]

7. Stanovení odolnosti proti zmrazování a rozmrazov ání

Zkoušku odolnosti jsem prováděla dle ČSN EN 1367- 1 Zkoušení odolnosti kameniva

vůči teplotě a zvětrávání – Část 1: Stanovení odolnosti proti zmrazování a rozmrazování.

Prvním krokem zkoušky bylo promytí a odplavení nečistot z dílčí navážky 4/8. Poté jsem

navážku vysušila do ustálené hmotnosti při (110±5)°C, nechala jsem ji vychladit a poté

zaznamenala hmotnost M1. Navážku jsem vložila do kovových nádob a ponořila jsem je do

destilované vody při teplotě (20 ± 5) °C, přičemž hladina vody byla nejméně 10 mm nad dílčí

navážkou po celou dobu (24 ± 1) hodin nasákavosti. Druhým krokem zkoušky po ukončení

nasákavosti bylo zmrazování pod vodou. Nejprve jsem zkontrolovala, zda je hladina vody v

každé nádobě nejméně 10 mm nad horním povrchem dílčí navážky a poté jsem nádoby

přikryla poklicemi. Přikryté nádoby obsahující dílčí navážky jsem umístila do mrazicího boxu

a poté byly vystaveny sérii 10 zmrazovacích a rozmrazovacích cyklů následujícím postupem:

a) Teplota se snížila z (20 ± 5) °C na (0 až -1) °C během (150 ± 60) min a udržovala se

na teplotě (0 až -1) °C po dobu (210 ± 90) min.

b) Teplota se snížila z (0 až -1) °C na (-17,5 ± 2,5) °C během (180 ± 60) min a

udržovala na teplotě (-17,5 ± 2,5) °C po dobu nejméně 240 min.

c) V žádném případě nesměla teplota vzduchu poklesnout pod -22 °C.

d) Po ukončení každého zmrazovacího cyklu se kovové nádoby rozmrazily ponořením

do vody o teplotě cca 20 °C. Po ukončení každého rozmrazování mohly zůstat

kovové nádoby ponořeny ve vodě o teplotě (20 ± 3) °C nejdéle 10 hodin. Každý

zmrazovací a rozmrazovací cyklus musí být ukončen během 24 hodin.

Po dokončení desátého cyklu jsem obsah každé kovové nádoby přesela a promyla na

sítě, které mělo velikost otvorů poloviny velikosti otvorů dolního síta, které bylo použito pro

přípravu dílčí navážky. Byla zvolena frakce 4/8 a proto jsem použila síto 2 mm. Zůstatek na

sítě jsem vysušila při teplotě (110 ± 5) °C do ustálené hmotnosti, nechala ho vychladnout na

okolní teplotu a poté ihned zvážila hmotnost M2.

Tabulka 27Stanovení odolnosti proti zmrazování a rozmrazování[0]

Stanovení odolnosti proti zmrazování a rozmrazování Rybitví

DUFONE

V

Bílý

Kámen D1

Hmotnost počáteční dílčí navážky M1 [g] 2000 2000 2000 2000

Konečná hmotnost navážky, která zůstala

na sítě 2 mm M2 [g] 1935,6 1928,8 1982,9 1955,8

Procentní úbytek hmotnosti F 3 4 1 2

Obrázek 45 Srovnání výsledků zkoušky stanovení odolnosti proti zmrazování a

rozmrazování na zkušebních vzorcích[0]

Obrázek 46 Zkouška odolnosti proti zmrazování a rozmrazování[0]

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

4,5

Rybitví Dufonev Bílý kámen D1

Stanovení odolnosti proti zmrazování a rozmrazování

Stanovení odolnosti protizmrazování a rozmrazování

9. ZHODNOCENÍ A SOUHRN VÝSLEDKŮ

1. Vyhodnocení zkoušek na recyklované kamenivo dle ČSN EN 13242 + A1

a ČSN EN 13043

Výsledky zkoušek na recyklované kamenivo byly zatříděny a kategorizovány dle ČSN EN

13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro

inženýrské stavby a pozemní komunikace a podle ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové

směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch.

1. POŽADAVKY NORMY ČSN EN 13242 + A1 NA GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI:

Výsledné hodnoty sítového rozboru byly zatříděny jako směs kameniva, kamenivo hrubé

či drobné do následujících tabulek:

Tabulka 28 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13242 + A1 – požadavky na zrnitost směsi

kameniva[0]

Tabulka 29 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13242 + A1 – požadavky na zrnitost hrubého

kameniva frakce 32/63 pro prolévané vrstvy[0]

kamenivo velikost Kategorie G

2D 1,4D D d d/2

směs kamenivad=0 a

D> 6,3

_

100

100

100

98 až 100

_

85 až 99

80 až 99

75 až 99

_

_

_

_

_

_

GA 85

GA 80

GA 75

RYBITVÍ D = 32 100 100 90 � GA 85

DUFONEV D = 22,4 100 100 94 � GA 85

BÍLÝ KÁMEN D = 16 100 100 82 � GA 80

D1 - kuželový drtič D = 22,4 100 100 97 � GA 85

D1- čelisťový drtič D = 22,4 100 100 92 � GA 85

Všeobecné požadavky na zrnistost

propad zrn v procentech hmotnosti


2D 1,4D D nadsítné d podsítné d/2

100 98 až 100 85 až 99 0 až 15 0 až 5 GC 85/15

100 98 až 100 80 až 99 0 až 20 0 až 5 GC 80/20

RYBITVÍ 32/63 100 100 100 58 _ � nevyhoví

DUFONEV není 32/63 _ _ _ _ _ nevyhoví

BÍLÝ KÁMEN není 32/64 _ _ _ _ _ nevyhoví

D1 - kuželový drtič není 32/65 _ _ _ _ _ nevyhoví

D1- čelisťový drtič není 32/66 _ _ _ _ _ nevyhoví

hru

bé


Všeobecné požadavky na zrnistost pro úzkou frakci 32/63

hrubé d ≥ 1 a D > 2



Tabulka 31 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13043 – požadavky na zrnitost směsi

kameniva pro prolévané vrstvy[0]

Tabulka 32 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13242 + A1 – požadavky na zrnitost drobného




100 98 až 100 85 až 99 0 až 15 0 až 5 GC 85/15

100 98 až 100 80 až 99 0 až 20 0 až 5 GC 80/20

RYBITVÍ 8/16 100 100 64 9 _ � nevyhoví

DUFONEV 8/16 100 100 81 19 _ � GC 80/20

BÍLÝ KÁMEN 8/16 100 100 70 16 _ � nevyhoví

D1 - kuželový drtič 8/16 100 100 90 13 _ � GC 80/20

D1- čelisťový drtič 8/16 100 100 82 15 _ � GC 80/20

Všeobecné požadavky na zrnistost pro úzkou frakci 8/16


hru

bé

hrubé d ≥ 1 a D > 2



100 98 až 100 90 až 99 _ _ GA 90

100 98 až 100 85 až 99 _ _ GA 85

RYBITVÍ 0/32 100 100 90 _ _ � GA 90

DUFONEV 0/32 100 100 100 _ _ � nevyhoví

BÍLÝ KÁMEN 0/32 100 100 100 _ _ � nevyhoví

D1 - kuželový drtič 0/32 100 100 100 _ _ � nevyhoví

D1- čelisťový drtič 0/32 100 100 100 _ _ � nevyhoví

Všeobecné požadavky na zrnistost pro směs kameniva


smě

s

směs d = 0 a D < 45


2D 1,4D D d d/2

100 98 až 100 85 až 99 _ _ GF 85

100 98 až 100 80 až 99 _ _ GF 80

RYBITVÍ frakce 0/4 100 100 80 _ _ � GF 80

DUFONEV frakce 0/4 100 100 88 _ _ � GF 85

BÍLÝ KÁMEN frakce 0/4 100 100 77 _ _ � nevyhoví

D1 - kuželový drtič frakce 0/4 100 100 76 _ _ � nevyhoví

D1- čelisťový drtič frakce 0/4 100 100 69 _ _ � nevyhoví

Všeobecné požadavky na zrnistost drobné frakce 0/4


dro

bn

é

drobné d = 0 a D ≤ 6,3

Tvarový index zkoušený podle ČSN EN 933-4 se deklaroval do příslušných kategorii

v tabulek 33 a 34 :

Tabulka 33 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13242 + A1 – požadavky na tvarový index[0]

Tabulka 34 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13043 – požadavky na tvarový index[0]

Kategorie pro max. hodnoty tvarového indexu

Tvarový index kategorie

SI

≥ 55 SIDeklarovaná

RYBITVÍ SI20

DUFONEV SI20

≤ 20 SI20

≤ 40 SI40

≤ 55 SI55

Bílý kámen SI20

D1- kuželový drtič SI20

D1- čelisťový drtič SI40

Bílý kámen SI15

D1- kuželový drtič SI15

D1- čelisťový drtič SI25

≥ 55 SIDeklarovaná

RYBITVÍ SI20

DUFONEV SI15

≤ 15 SI15

≤ 20 SI20

≤ 25 SI25

≤ 30

≤ 35

≤ 50

SI30

SI35

SI50

Kategorie pro max. hodnoty tvarového indexu


SI

Obsah jemných částic u směsi kameniva je uveden v tabulce 35 a 36 :

Tabulka 35 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13242 + A1 – požadavky na obsah jemných

částic[0]

Tabulka 36 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13043 – požadavky na obsah jemných

částic[0]

RYBITVÍ

DUFONEV

Bílý kámen

D1- čelisťový drtič

Kategorie pro max. hodnoty obsahu jemných čás.


Propad v % hm. Sítem 0,063 mm f

≤ 3 f3

≤ 9 f9

≤ 12 f12

≤ 15 f15

f5

f7

≤ 5 f5

≤ 7 f7

> 15 fDeklarovaná

f3

D1- kuželový drtič f7

f7

f3

f7

f5

D1- kuželový drtič f7

f7

RYBITVÍ

DUFONEV

Bílý kámen

D1- čelisťový drtič

≤ 15 f15

> 15 fDeklarovaná

≤ 5 f5

≤ 7 f7

≤ 9 f9

≤ 12 f12

Kategorie pro max. hodnoty obsahu jemných čás.


Propad v % hm. Sítem 0,063 mm f

≤ 3 f3

2. POŽADAVKY NORMY ČSN EN 13242 + A1 NA FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI:

Zkušební metoda Los Angeles se použila jako referenční zkouška pro stanovení odolnosti

proti drcení. Součinitel LA se deklaroval do příslušné kategorie dle tabulek 37 a 38 :

Tabulka 37 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13242 + A1 – požadavky na odolnost proti

drcení[0]

Tabulka 38 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13043 – požadavky na odolnost proti drcení[0]

RYBITVÍ

DUFONEV

Bílý kámen

D1

Kategorie pro max. hodnoty součinit. Los Angeles

Součinitel Los Angeles kategorie

≤ 30 LA30

≤ 35 LA35

≤ 45 LA45

LA

≤ 20 LA20

≤ 25 LA25

≤ 40 LA40

LA40

LA25

LA35

≤ 60 LA60

≤ 50 LA50

> 60 LADeklarovaná

LA40

Kategorie pro max. hodnoty součinit. Los Angeles

Součinitel Los Angeles kategorie

LA

≤ 15 LA15

LA40

LA25

LA40

≤ 40 LA40

≤ 50 LA50

≤ 20 LA20

≤ 25 LA25

≤ 30 LA30

> 50 LADeklarovaná

LA40RYBITVÍ

DUFONEV

Bílý kámen

D1

Výsledky zkoušky ČSN EN 933-11 jsou deklarované v příslušné tabulky 39 :

Tabulka 39 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13242 + A1 – požadavky obsah složek v

hrubém recyklovaném kamenivu[0]

3. POŽADAVKY NORMY ČSN EN 13242 + A1 NA TRVANLIVOST:

Kamenivo bylo na základě zkoušky ČSN EN 1097-6 a ČSN EN 1367- 1, zatříděno do

následujících kategorii, dle tabulek 40 až 43 :

Tabulka 40 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13242 + A1 – požadavky pro max. hodnotu

nasákavosti vodou[0]

Kategorie pro obsah složek v hrubém

recyklovaném kamenivu

Bílý kámen -

D1 Rc 90

Rc 90 Ra 1-

RYBITVÍ Rc 90 Ra 1-

DUFONEV

kategorie

nevyhoví

nevyhoví

WA241

nevyhoví

WA241

WA242≤ 2

≤ 1

Kategorie pro max. hodnotu nasákavosti vodou

RYBITVÍ

nasákavost vodou

Procenta hmotnosti

kategorie

WA24

DUFONEV

Bílý kámen

D1

Tabulka 41 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13043 – požadavky pro max. hodnotu

nasákavosti vodou[0]


zmrazování a rozmrazování[0]

Tabulka 43 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13043 – požadavky na odolnost proti

zmrazování a rozmrazování[0]

Bílý kámen WA241

D1 nevyhoví

≤ 1 WA241

≤ 2 WA242

RYBITVÍ nevyhoví

Kategorie pro max. hodnotu nasákavosti vodou

nasákavost vodou kategorie

Procenta hmotnosti WA24

DUFONEV nevyhoví

Odolnost proti zmrazovaní a rozmrazování

Zmrazování a rozmrazování kategorie

Ztráta hmotnosti v % F

≤ 1 F1

DUFONEV F4

≤ 4 F4

≥ 4 FDeklarovaná

RYBITVÍ F4

≤ 2 F2

Bílý kámen F1

D1 F2

D1 F2

RYBITVÍ F4

DUFONEV F4

Bílý kámen F1

≤ 2 F2

≤ 4 F4

≥ 4 FDeklarovaná

Odolnost proti zmrazovaní a rozmrazování

Zmrazování a rozmrazování kategorie

Ztráta hmotnosti v % F

≤ 1 F1

2. Požadavky na kamenivo pro nestmelené vrstvy – vr stva z vibrovaného

štěrku

Recyklované a přírodní kamenivo bylo zatříděno podle ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo

pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a

pozemní komunikace a bylo prověřena jeho vhodnost do podkladních vrstev definovaných

v ČSN EN 73 6126-2 Stavba vozovek – Nestmelené vrstvy – Část 2: Vrstva z vibrovaného

štěrku.

Vrstva z vibrovaného štěrku se smí pokládat jen na ochrannou vrstvu nebo takové

podloží, které splňuje požadavky ČSN EN 73 6133. Podmínky pro zamezení vzájemné

infiltrace vrstvy z vibrovaného štěrku a podloží (pláň nebo ochranná vrstva ležící přímo pod

VŠ):

) =32

#$%,'(�)(ží≤ 5

.) =50

#%/,'(�)(ží≤ 25

Tabulka 44 Požadavky na směs kameniva pro vibrovaný štěrk VŠ[0]

Objemová hmotnost bez požadavku

Nasákavost vodou WA24NR

Max. obsah jemných částic - f9

Odolnost proti drcení LA

Odolnost proti zmraz. a rozmr. F4

Kamenná kostra 32/63 Výplňové kamenivo max 16

Požadavky na kamenivo pro vrstvy z vibrovaného štěrku dle ČSN EN 73

6126-2

LA50

Požadavek na zrnistost - GA80

Tvarový index max. SI40 SI55

LA40

VlastnostPožadavek, dle ČSN EN 13242

Tabulka 45 Výsledné hodnoty zkoušeného kameniva pro vrstvu z vibrovaného štěrku[0]

3. Požadavky na kamenivo pro nestmelené podkladní v rstvy

Recyklované a přírodní kamenivo bylo zatříděno podle ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo


pozemní komunikace a bylo prověřena jeho vhodnost do podkladních vrstev definovaných

v ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – specifikace.

Tabulka 46 Požadavky na směs kameniva pro nestmelené směsi MZK, MZKO, ŠDA, ŠPA,

ŠDB, ŠPB[0]

GA85 GA85 GA85 GA85 GA80 �

SI20 SI20 SI40 SI20 SI20 �

f7 f3 f7 f7 f5 �

LA40 LA40 LA35 LA35 LA25 �

2,18 2,28 2,02 2,02 2,69 �

�

F4 F4 F2 F2 F1 �

VYHOVUJE

WA24NR

D1 čelist. D1 kužel. BÍLÝ KÁM.

Výsledné hodnoty zkoušeného kameniva dle ČSN

EN 13242 + A1

DUFONEV RYBITVÍ

LA50 LA50


F4

Požadavky na kamenivo pro nestmelené směsi dle ČSN EN 13285

MZK, MZKO ŠDA , ŠPA

Požadavek na zrnitost GA85 GA80

ŠDB, ŠPB

VlastnostPožadavek dle ČSN EN 13242 + A1

Min. obsah jemných částic

Max. obsah jemných částic

Požadavky na zrnistost

Tvarový index SI40 SI55

Max. obsah jemných částic f9 f12

Odolnost proti drcení LA LA40

Objemová hmotnost deklarovaná hodnota

Odolnost proti zmraz. a rozmr.

GA GO GN

UF12

LFN

GE

UF9

LF2

Tabulka 47 Výsledné hodnoty zkoušeného kameniva pro nestmelené směsi MZK, MZKO,

ŠDA, ŠPA, ŠDB, ŠPB[0]

Dle přílohy A (informativní) - tabulky A.1 normy ČSN EN 13285 Nestmelené směsi –

specifikace, složení směsi obsahující recyklované kamenivo, musí odpovídat následujícím

požadavkům:

Tabulka 48 Požadavky na směs kameniva z drceného betonu[25]

VYHOVUJE

GA85 GA85 GA85 GA85 GA80 �

SI20 SI20 SI40 SI20 SI20 �

f7 f3 f7 f7 f5 �

LA40 LA40 LA35 LA35 LA25 �

�

�

F4 F4 F2 F2 F1 �

GO, GE, GU GA, GB, GC, GE GC, GE, GU GA, GB, GC, GP,GW, GE GA, GB, GC, GP,Gv, GE �

UF3 UF7 UF7 UF7 UF7 �

LF2 LF4 LF4 LF4 LF4 �

deklarovaná hodnota

WA24NR

Výsledné hodnoty zkoušeného kameniva dle ČSN EN 13242 + A1

BÍLÝ KÁM.DUFONEV RYBITVÍ D1 čelist. D1 kužel.

Obrázek 47 Srovnání objemové hmotnosti recyklátu z drceného betonu[0]

Obrázek 48 Srovnání hmotnosti z recyklátu[0]

4. Požadavky na kamenivo pro stmelené podkladní vrs tvy - Sm ěsi stmelené

hydraulickými pojivy - sm ěsi stmelené cementem

Kamenivo pro ČSN EN 14227-1 Směsi stmelené hydraulickými pojivy – Specifikace -

Část 1: Směsi stmelené cementem musí odpovídat požadavkům ČSN EN 13242 + A1

Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské

stavby a pozemní komunikace. Musí být buď drcené nebo nedrcené nebo musí být

z kombinace obou kameniv. Druhy můžou být:

a) Přírodní nebo umělé nebo

b) Recyklované nebo

86

88

90

92

94

96

98

100

102

DUFONEV RYBITVÍ D1 čelist. D1 kužel.

% zastoupení drceného betonu

Propad

Min propad 90%

00,30,60,91,21,51,82,12,42,7

3

Rybitví Dufonev Bílý Kámen D1- čelisť. D1- kuželovýOb

jem

ová

hm

ost

no

st [

Mg/

m3 ]

Objemová hmotnost recyklátu z drceného betonu

Objemovéhmotnosti

min. 2,1 [Mg/m3]

c) Kombinace a) a b) zvolené poměry musí být stanoveny ve smlouvě a musí být

dodrženy v toleranci ± 5% hmotnosti vztažené k deklarovanému poměru

Zrnitost kameniva pro specifickou směs musí být zvolena uvnitř oboru zrnitosti:

Obrázek 49 Obor zrnitosti kameniva dle ČSN EN 13242 + A1 pro vrstvy stmelené

cementem[0]

Musí být použito kamenivo takové zrnitosti, aby příslušný návrh směsi stmelené cementem

splňoval:

a) třídu pevnosti C1,5/2,0 a C3/4 a obrázek 49 Obor zrnitosti kameniva dle ČSN EN 13242

+ A1

b) třídu pevnosti C5/,6, C8/10, C12/15 a vyšší požadavky přílohy B normy ČSN EN 13242 +

A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro

inženýrské stavby a pozemní komunikace

Tabulka 49 Požadavky na kamenivo pro vrstvy stmelené cementem[0]

Tabulka 50 Výsledné hodnoty zkoušeného kameniva pro směsi stmelené cementem[0]

5. Požadavky na kamenivo pro stmelené podkladní vrs tvy - Sm ěsi stmelené

hydraulickými pojivy - sm ěsi stmelené hydraulickými silni čními pojivy

Požadavky na kamenivo pro ČSN EN 14227-5 Směsi stmelené hydraulickými pojivy –

Specifikace – Část 5: Směsi stmelené hydraulickými silničními pojivy musí odpovídat

požadavkům ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené

hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace. Vlastnosti a vhodné

kategorie kameniva se musí stanovit v závislosti na způsobu použití směsi stmelené

hydraulickými silničními pojivy a na dopravním zatížení.

Tvarový index

Požadavek na zrnistost

C1,5/2,0, C 3/4 C5/8, C8/10 a vyšší

Požadavek pro třídy pevnosti

SINR

Požadavky na kamenivo pro vrstvy stmelené cementem



Objemová hmotnost

Nasákavost vodou


f15

LANR

SI55

f9

LA50


WA24NR

FNR

Vlastnost

GA80 GA85

GA85 GA85 GA85 GA85 GA80 �

SI20 SI20 SI40 SI20 SI20 �

f7 f3 f7 f7 f5 �

LA40 LA40 LA35 LA35 LA25 �

�

�

�


WA24NR

FNR

Výsledné hodnoty zkoušeného kameniva

pro směsi stmelené cementem VYHOVUJE

DUFONEV RYBITVÍ D1 čelist. D1 kužel. BÍLÝ KÁM.

Tabulka 51 Požadavky na kamenivo pro vrstvy stmelené hydraulickými silničními pojivy[0]

Tabulka 52 Výsledné hodnoty zkoušeného kameniva pro směsi stmelené hydraulickými

silničními pojivy[0]

Tvarový index

Požadavek na zrnistost

C1,5/2,0, C 3/4 C5/8, C8/10 a vyšší

Požadavek pro třídy pevnosti

SINR

Požadavky na kamenivo pro vrstvy stmelené hydraulickými

silničními pojivy



Objemová hmotnost

Nasákavost vodou


f15

LANR

SI55

f9

LA50


WA24NR

FNR

Vlastnost

GA80 GA85

GA85 GA85 GA85 GA85 GA80 �

SI20 SI20 SI40 SI20 SI20 �

f7 f3 f7 f7 f5 �

LA40 LA40 LA35 LA35 LA25 �

�

�

�

WA24NR

FNR

VYHOVUJE



Výsledné hodnoty zkoušeného kameniva

pro vrstvy stmelené hydraulickými

silničními pojivy

Směsi stmelené hydraulickými pojivy – typ 1, požadované zrnění 0/31,5:

Obrázek 50 Obor zrnitosti pro směsi stmelené hydraulickými silničními pojivy – typ 1[0]

Směsi stmelené hydraulickými pojivy – typ 2, požadavek hutnost a zrnění 0/20:

Obrázek 51 Obor zrnitosti pro směsi stmelené hydraulickými silničními pojivy – typ 2[0]

6. Prolévané vrstvy – Vrstva ze št ěrku částečně vypln ěného cementovou

maltou

Požadavky na kamenivo pro ČSN EN 73 6127-1 Stavba vozovek – Prolévané vrstvy –

část 1: Vrstva ze štěrku částečně vyplněného cementovou maltou musí odpovídat

požadavkům ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené

hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace.

Tabulka 53 Požadavky na kamenivo pro prolévané vrstvy – vrstva štěrku částečně

vyplněného cementovou maltou[0]

Tabulka 54 Výsledné hodnoty zkoušeného kameniva pro prolévané vrstvy – vrstva štěrku

částečně vyplněného cementovou maltou[0]

F4 _

Zrnistost frakce 32/63 0/4


Odolnost proti drcení LA LA40 _



Požadavek na zrnitost GC85/15 GF80

Tvarový index SI40 _

Max. obsah jemných částic f4 f10

Požadavky na kamenivo pro prolévané vrstvy - dle ČSN EN

73 6127 - 1

Vlastnost

Požadavek dle ČSN EN 13242 + A1

Kamenná kostraKamenivo pro

cementovou maltu

GF 80 GF 85 _ _ _ � �

SI20 SI20 SI40 SI20 SI20 � �

f7 f3 f7 f7 f5 � �

LA40 LA40 LA35 LA35 LA25 � �

� �

� �

F4 F4 F2 F2 F1 � �

Tvarový index


Požadavek na zrnitost


Objemová hmotnost

Nasákavost vodou

Vlastnost


VYHOVUJE


kamenná

kostra

kam. cem.

malta


WA24NR


Všechny zkoušené betonové recykláty a přírodní kamenivo nevyhoví na požadavek

normy ČSN EN 73 6127 – 1 Stavba vozovek – Prolévané vrstvy – část 1: Vrstva ze štěrku

částečně vyplněného cementovou maltou pro kamennou kostru z důvodu nedostatečného

množství frakce 32/63 a v případě recyklátu z Rybitví 0/80 nesplnění podmínek na zrnitost.

7. Prolévané vrstvy – Penetra ční makadam


část 2: Penetrační makadam musí odpovídat požadavkům ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo


pozemní komunikace.

Tabulka 55 Požadavky na kamenivo pro prolévané vrstvy – vrstva penetrační makadam[0]

PMJ PMH PMJ PMH

16/3232/63

22/63

8/11

8/16

11/16

11/16

11/22

16/22

Požadavky na kamenivo pro prolévané vrstvy - dle ČSN EN

73 6127 - 2

f4


Odolnost proti drcení LA LA40 LA50



Požadavek na zrnitost GC85/15 GC80/20

Tvarový index SI40 SINR


Vlastnost


Kamenná kostra

Zrnistost frakce

Výplňové

kamenivo

Tabulka 56 Výsledné hodnoty zkoušeného kameniva pro prolévané vrstvy – vrstva

penetrační makadam[0]

Všechny zkoušené betonové recykláty a přírodní kamenivo nevyhoví na požadavek

na kamennou kostru pro zrnitost 12/32, 22/63, 32/63 normy ČSN EN 73 6127 – 1 Stavba

vozovek – Prolévané vrstvy – část 2: Penetrační makadam z důvodu nedostatečného

množství jednotlivých frakcí ve zkoušeném kamenivu. Pro ověření výplňového kameniva

byla vybrána reprezentativní frakce 8/16, vhodnost použití ukazuje tabulka 56.

GC 80/20 _ GC 80/20 GC 80/20 _ � �

SI20 SI20 SI40 SI20 SI20 � �

f7 f3 f7 f7 f5 � �

LA40 LA40 LA35 LA35 LA25 � �

� �

� �

F4 F4 F2 F2 F1 � �


Tvarový index



Objemová hmotnost

Nasákavost vodou



WA24NR


Kamenná

kostra

Výplňové

kamenivo

VYHOVUJE


8. Prolévané vrstvy – Asfaltocementový beton


část 3: Asfaltocementový beton musí odpovídat požadavkům ČSN EN 13043 Kamenivo pro

asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních

ploch.

Tabulka 57 Požadavky na kamenivo pro prolévané vrstvy – vrstva asfaltocementového

betonu[0]


asfaltocementového betonu[0]

Recyklované a přírodní kamenivo bylo zatříděno dle ČSN EN 13043 Kamenivo pro

asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních

ploch a jako reprezentativní frakce kameniva byla vybrána frakce 0/32. Na dané požadavky

dle ČSN EN 73 6127-3 Stavba vozovek – Prolévané vrstvy – část 3: Asfaltocementový beton

nevyhovělo žádné ze zkoušených kameniv z důvodu nevyhovující zrnitosti a nedostatečné

odolnosti proti drcení.

GA85

SI30

f22

LA30


Požadavky na kamenivo pro prolévné vrstvy - dle ČSN EN 73

6127 - 3





Tvarový index


Vlastnost Požadavek dle ČSN EN 13043

DUFONEV RYBITVÍ D1 čelist. D1 kužel. BÍLÝ KÁM. VYHOVUJE

nevyhoví GA85 nevyhoví nevyhoví nevyhoví � �

SI15 SI20 SI25 SI15 SI15 � �

f7 f3 f7 f7 f5 � �

LA40 LA40 LA40 LA40 LA25 � �

� �

� �

F4 F4 F2 F2 F1 � �Odolnost proti zmraz. a rozmr.


Tvarový index



Objemová hmotnost

Nasákavost vodou


WA24NR

Výsledné hodnoty zkoušeného kameniva dle ČSN EN 13043

9. Prolévané vrstvy – Kamenivo zpevn ěné popílkovou suspenzí


část 4: Kamenivo zpevněné popílkovou suspenzí musí odpovídat požadavkům ČSN EN

13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro

inženýrské stavby a pozemní komunikace.

Tabulka 59 Požadavky na kamenivo pro prolévané vrstvy – vrstva kamenivo zpevněné

popílkovou suspenzí[0]

Tabulka 60 Výsledné hodnoty zkoušeného kameniva pro prolévané vrstvy – vrstva kamenivo

zpevněné popílkovou suspenzí[0]

Zkoušené betonové recykláty a přírodní kamenivo nevyhoví na požadavek na

kamennou kostru pro ČSN EN 73 6127 – 4 Stavba vozovek – Prolévané vrstvy – část 2:

Kamenivo zpevněné popílkovou suspenzí z důvodu chybějící frakce 32/63.

Kamenná kostra

32/63

GC85/15

SI40

f4

LA40






Tvarový index


Požadavky na kamenivo pro prolévné vrstvy - dle ČSN EN 73

6127 - 4

Vlastnost


Zrnistost frakce

frakce není frakce není frakce není frakce není frakce není

nevyhoví nevyhoví nevyhoví nevyhoví nevyhoví

SI20 SI20 SI40 SI20 SI20

f7 f3 f7 f7 f5

LA40 LA40 LA35 LA35 LA25

F4 F4 F2 F2 F1Odolnost proti zmraz. a rozmr.

�

�

�

kamenná kostra

�Zrnistost frakce


Tvarový index



Objemová hmotnost

�

�

�

�


WA24NRNasákavost vodou



VYHOVUJE

10. ZÁVĚR

Cílem praktické části bylo zjistit, zda lze betonový recyklát, jako recyklované kamenivo,

použít do směsí pro podkladní vrstvy pozemní komunikace.

Předtím než je možné použít recyklované kamenivo do podkladních vrstev vozovky, je třeba

ověřit jeho vlastnosti, které se mohou oproti přírodnímu kamenivu v mnohém lišit. Zároveň,

ale bylo prokázáno, že kvalita recyklovaného kameniva se může lišit i v rámci jednoho

recyklačního střediska. Je tedy nutné klást důraz především na pečlivé třídění recyklátu tak,

aby neobsahoval nevhodné hmoty (asfalt, keramiku, sklo, hlínu a další) a dále je důležitý

způsob drcení betonového recyklátu na příslušné frakce tak, aby obsahoval co nejmenší

množství jemných částic.

Pro použití betonového recyklátu v praxi je důležité ověřit problematické vlastnosti a

věnovat jim zvláštní pozornost již před samotným návrhem vrstvy.

Betonový recyklát byl zatříděn dle ČSN EN 13242 + A1 a ČSN EN 13043 pro kamenivo

do podkladních vrstev pozemní komunikace.

Kamenivo pro:

a) vrstvu z vibrovaného štěrku bylo posouzeno podle ČSN EN 73 6126-2

b) nestmelené směsi dle ČSN EN 13285

c) směsi stmelené hydraulickými pojivy, dle ČSN EN 14227-1 a ČSN EN 14227-5

d) prolévané vrstvy, dle ČSN EN 73 6127 - 1 až 4

Obecně všechny betonové recykláty vyhověly na podmínky pro kamenivo do

stmelených a nestmelených vrstev pozemních komunikací. Výsledky betonového recyklátu

z recyklační deponie DUFONEV R.C. a.s a Rybitví se lišily od recyklátu

z cementobetonového krytu dálnice D1. Způsobeno to mohlo být tím, že jejich původ není

zcela jasný. Mohlo se jednat o beton různého stáří, kvality a pevnosti. Recyklát z dálnice D1

se svými vlastnostmi nejvíce blížil vlastnostem přírodního kameniva. Dále z výsledků

vyplývá, že jako vhodnější způsob drcení recyklátu z dálnice D1 se osvědčil kuželový drtič.

Jako největší problém se u betonových recyklátů jeví jeho nasákavost, odolnost proti

zmrazování a rozmrazování a odolnost proti drcení. Kamenivo do nestmelených a

stmelených směsí požaduje maximální hodnotu odolnosti proti zmrazování a rozmrazování

F4 (ztráta hmotnosti je ≤ než 4%) a hodnotu odolnosti proti drcení LA40 (% propad na sítě 1,6

mm) tomuto požadavku vyhověly všechny zkoušené betonové recykláty, ovšem výsledky

recyklátu z recyklační deponie firmy DUFONEV R.C. a.s. a Rybitví se již blížily k hraniční

hodnotě. Na druhou stranu informativní příloha A normy ČSN EN 13285 udává minimální

objemovou hmotnost pro směs kameniva jako 2,1 Mg/m3, na tuto podmínku nevyhovělo

recyklované kamenivo z cementobetonového krytu dálnice D1, kdy by mezi problémem mohl

být druh použitého kameniva do původního cementobetonového krytu dálnice D1.

U prolévaných vrstev nevyhovělo recyklované ani přírodní kamenivo na kamennou

kostru této vrstvy, která byla většinou tvořena hrubým kamenivem frakce 32/63. Způsobuje to

nedostatečné zastoupení větších rozměrů zrn (32 mm, 63mm apod.). Dle mého názoru

v případě podrcení betonového recyklátu na větší zrna (např. směs 0/90) či jiným způsobem

drcení, by jak přírodní tak recyklované kamenivo vyhovělo na podmínky pro prolévané

vrstvy, neboť na ostatní požadavky jako odolnost proti drcení či odolnost proti zmrazování a

rozmrazování vyhoví.

Pro běžné využití recyklovaného kameniva je důležité dokázat, že směsi tohoto

materiálu lze použít do konstrukcí vozovek, zejména u vozovek s nízkým dopravním

zatížením nebo specifickým těžkým statickým zatížením. Jedná se především o vrstvy

stmelené hydraulickými pojivy do podkladních vrstev s plným využitím množství betonových

recyklátů. Tyto směsi z recyklátu splňují všechny příslušné požadavky, a proto není problém

s jejich použití do konstrukcí vozovek pozemních komunikací.

Podle platných EN se posuzuje vlastnost stmelené směsi, nikoli vlastnosti kameniva, což

významně usnadňuje použití recyklátů, které mají v některých případech problém

se stejnorodostí zejména zrnitostních parametrů a nasákavosti.

ZKRATKY

X jiné částice (% hmotnosti) jako jíl a další přilnavé nečistoty, kovy (železné a

neželezné), neplovoucí dřevo, stavební plasty a pryž, sádrová omítka

Y ostatní částice (% hmotnosti) jako papír, polyetylénové obaly, textil, organické

materiály, apod.

FL plovoucí částice (cm3/kg) podle ČSN EN 933-11 – plovoucí dřevo, polystyrén,

apod.

MZK mechanicky zpevněné kamenivo podle ČSN EN 13285

ŠDA/B štěrkodrť podle ČSN EN 13285, kvalitativní kategorie A, B

ŠPA/B štětkopísek podle ČSN EN 13285, kvalitativní kategorie A, B

Rc beton, betonové výrobky, malta, betonové zdící prvky

Rb pálené zdící prvky např. cihly a tvárnice, vápenopískovcové zdící prvky,

neplovoucí pórobeton

Ru nestmelené kamenivo, přírodní kámen, kamenivo ze směsi stmelené

hydraulickým pojivem

Rg sklo

Ra asfaltové materiály

SDO stavební a demoliční odpad

D Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (skládkování), Hlubinná injektáž,

Ukládání do povrchových nádrží, Ukládání do speciálně technicky

provedených skládek, Konečné či trvalé uložení, Spalování na pevnině

N Využití odpadů na rekultivace, terénní úpravy apod., Předání (dílů, odpadů)

pro opětovné použití, Prodej odpadu jako suroviny (druhotné suroviny), Využití

odpadu na rekultivace skládek, Ukládání odpadu jako technologický materiál

na zajištění skládky

BTEX Suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů

PAU Polycyklické aromatické uhlovodíky

EOX Extrahovatelné organicky vázané halogeny

PCB Polychlorované bifenyly

R Recyklace / znovuzískání ostatních anorganických materiálů, Získání složek

katalyzátorů, Regenerace kyselin a zásad, Aplikace do půdy, která je

přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii

POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE

[0] Autorské fotografie a tabulky, pořízené v laboratoři VUT Brno, FAST,

Ústavu pozemních komunikací, Veveří 95, 662 37 Brno, 2014-2015

[1] CDRA, dostupné z: http://www.cdrecycling.org/why-recycle-

[2] TP 210. Užití recyklovaných stavebních demoličních materiálů do pozemních

komunikací, technické podmínky MD ČR. Brno: Vysoké učení technické v

Brně, 2011, dostupné z: http://www.pjpk.cz/TP%20210.pdf

[3] Český statistický úřad, Ediční plán, dostupné z:

www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/6B0034E1A2/$File/28002014k.pdf

[4] Zkušenosti provozovatele recyklační linky stavebního a demoličního odpadu,

Ing. Martin Wachsmann, Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v

České republice Recycling 2011, dostupné z:

http://www.arsm.cz/dok/Sbornik_RECYCLING_2011.pdf

[5] Třetíruka.cz, dostupné z: http://www.tretiruka.cz/news/csu-mnozstvi-trideneho-

odpadu-stagnuje/

[6] Politika druhotných surovin ČR, Politika druhotných surovin České republiky

schválená vládou ČR dne 15.9.2014, dostupné z:

http://www.mpo.cz/dokument153352.html

[7] Český statistický úřad, dostupné z:

http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/280020-14

[8] Limitní hodnoty při posouzení environmentálních rizik recyklovaného

kameniva, Ondřej Vrbík, Vladimíra Vytlačilová, Asociace pro rozvoj recyklace

stavebních materiálů v České republice Recycling 2013; dostupné z:

http://www.arsm.cz/dok/Sbornik_RECYCLING_2013.pdf

[9] Předpis č. 294/2005 Sb. Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky

a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o

podrobnostech nakládání s odpady, dostupné z:

http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e89002

96e32/96F060C6A3D87823C125708F00317B16/$file/294-05%20-

%20odpady%20na%20skl%C3%A1dky.pdf

[10] Časopis Silnice Železnice, Recyklace vzniklé stavební suti s možností jejího

využití, prof. Ing. Miloslav Novotný, CSc., dostupné z:

http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/recyklace-vznikle-stavebni-suti-s-

moznosti-jejiho-vyuziti/

[11] Základní druhy recyklátů a možnosti jejich využití + jakostní normy, dostupné

z: http://www.betonserver.cz/druhy-recyklatu

[12] The Cement Sustainability Initiative, dostupné z:

www.wbcsdcement.org/pdf/CSI-RecyclingConcrete-FullReport.pdf

[13] AZS 98, s.r.o., Recyklace stavebního odpadu, dostupné z:

www.azs98.cz/recyklace-stav-odpadu/recyklat/

[14] IRCOW project, Innovative Strategies for High-Grade Material Recovery from

Construction and Demolition Waste, dostupné z:

http://www.ircow.eu/Downloads.aspx?menuid=m-4

[15] VTT Technical Research Centre of Finland, Reuse of recycled aggregates and

other C&D wastes, dostupné z: http://www.vtt.fi/inf/julkaisut/muut/2012/VTT-R-

05984-12.pdf

[16] Mikulíková P., Diplomová práce, Nestmelené a stmelené směsi z betonového

recyklátu dálnice D1 (2014)

[17] Handbook of Recycled Concrete and Demolition Waste, dostupné online z:

www.google.com/books

[18] Dufonev a.s., dostupné z: http://www.dufonev.cz/popis_recyklatu.php

[19] Bozpinco.cz, dostupné z:http://www.bozpinfo.cz/win/tisk.html?clanek=5285479

[20] PSP Engineering a.s, dostupné z: http://www.pspeng.cz/Brochures.aspx

[21] INGES spol. s r.o., dostupné z:

http://www.ingespraha.cz/produkty-2/extec-2/

[22] WAMAG s.r.o., dostupné z:

http://www.wamag.cz/17-zavesne-permanentni-magneticke-separatory.html

[23] RESTA s.r.o., dostupné z:

http://www.resta.cz/vyroba-drticich-a-tridicich-zarizeni/mobilni/tridici-

jednotky.aspx

[24] ČSN EN 933-8 Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 8:

Posouzení jemných částic - Zkouška ekvivalentu písku, 3/2000

[25] ČSN EN 13285 Nestmelené směsi – Specifikace, 4/2011

SEZNAM OBRÁZK Ů

Obrázek 1 Schéma třídění stavebního a demoličního odpadu

Obrázek 2 Schéma čelisťového drtiče

Obrázek 3 Schéma kuželového drtiče

Obrázek 4 Mobilní kuželový drtič

Obrázek 5 Schéma odrazového drtiče

Obrázek 6 Schéma válcového drtiče

Obrázek 7 Závěsný magnetický separátor

Obrázek 8 Mobilní třídící linka odrazového drtiče

Obrázek 9 Procentuální zastoupení recyklovaného kameniva z celkového množství

použitého kameniva

Obrázek 10 Frakce betonového recyklátu

Obrázek 11 Hrubé přírodní kamenivo Bílý Kámen 8/11

Obrázek 12 Betonový recyklát Rybitví 0/80

Obrázek 13 Betonový recyklát DUFONEV 0/32

Obrázek 14 Betonový recyklát D1 0/22,4 – čelisťový drtič

Obrázek 15 Betonový recyklát D1 0/22,4 – kuželový drtič

Obrázek 16 Čára zrnitosti Rybitví 0/80

Obrázek 17 Čára zrnitosti DUFONEV 0/32

Obrázek 18 Čára zrnitosti Bílý Kámen 0/22,4

Obrázek 19 Čára zrnitosti D1 0/22,4 – kuželový drtič

Obrázek 20 Čára zrnitosti D1 0/22,4 – čelisťový drtič

Obrázek 21 Srovnání čar zrnitosti na zkušebních vzorcích

Obrázek 22 Sítový rozbor recyklovaného kameniva

Obrázek 23 Tvarový index recyklovaného kameniva D1 0/22,4 – kuželový drtič

Obrázek 24 Srovnání tvarových indexů na zkušebních vzorcích

Obrázek 25 Zkouška ekvivalentu písku

Obrázek 26 Použité chemikálie pro ekvivalent písku

Obrázek 27 Měření výšky h1 a h2 pro zkoušku ekvivalent písku

Obrázek 28 Srovnání ekvivalentů písku na zkušebních vzorcích

Obrázek 29 Otlukový buben Los Angeles

Obrázek 30 Otlukový buben Los Angeles

Obrázek 31 Srovnání výsledků zkoušky Los Angeles na zkušebních vzorcích

Obrázek 32 Srovnání výsledků zkoušky stanovení objemové hmotnosti zrn z Rybitví 0/80


Rybitví 0/80

Obrázek 34 Srovnání výsledků zkoušky stanovení objemové hmotnosti zrn DUFONEV 0/32


DUFONEV 0/32

Obrázek 36 Srovnání výsledků zkoušky stanovení objemové hmotnosti zrn Bílý Kámen

0/22,4

Obrázek 37 Srovnání výsledků zkoušky stanovení nasákavosti přírodního kameniva Bílý

Kámen 0/22,4

Obrázek 38 Srovnání výsledků zkoušky stanovení objemové hmotnosti zrn D1 0/22,4

Obrázek 39 Srovnání výsledků zkoušky stanovení nasákavosti recyklovaného kameniva D1

0/22,4

Obrázek 40 Pyknometr s frakcí 0/0,063 mm

Obrázek 41 Temperace na teplotu 25°C

Obrázek 42 Odtranění bublin ve vakuu

Obrázek 43 Zkouška dosažení povrchového osušení

Obrázek 44 Kužel signalizující vhodné osušení

Obrázek 45 Srovnání výsledků zkoušky stanovení odolnosti proti zmrazování a

rozmrazování na zkušebních vzorcích

Obrázek 46 Zkouška odolnosti proti zmrazování a rozmrazování

Obrázek 47 Srovnání objemové hmotnosti recyklátu z drceného betonu

Obrázek 48 Srovnání hmotnosti z recyklátu

Obrázek 49 Obor zrnitosti kameniva dle ČSN EN 13242 + A1 pro vrstvy stmelené cementem

Obrázek 50 Obor zrnitosti pro směsi stmelené hydraulickými silničními pojivy – typ 1

Obrázek 51 Obor zrnitosti pro směsi stmelené hydraulickými silničními pojivy – typ 2

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1 Vývoj produkce podnikových odpadu v ČR

Tabulka 2 Složení produkce podnikových odpadů v roce 2013 v ČR

Tabulka 3 Způsob nakládání s odpady v ČR

Tabulka 4 Produkce minerálních stavebních a demoličních odpadů v roce 2013

Tabulka 5 Způsoby nakládání s minerálními stavebními a demoličními odpady v roce 2013

Tabulka 6 Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů, dle předpisu č. 294/2005 Sb.

Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a

změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady

Tabulka 7 Nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti, dle

předpisu č. 294/2005 Sb. Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich

využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládán

Tabulka 8 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině odpadů, dle předpisu č.

294/2005 Sb. Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na

povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady

Tabulka 9 Výkupní cena stavebního a demoličního odpadu firmy SETRA, spol. s.r.o., ceny

jsou uvedeny bez DPH

Tabulka 10 Tab. Prodejní cena betonového recyklátu firmy SETRA, spol. s.r.o., ceny jsou

uvedeny bez DPH

Tabulka 11 Tab. Prodejní cena přírodního kameniva firmy Heidelbergcement, ceny jsou

uvedeny bez DPH

Tabulka 12 Sítový rozbor Rybitví 0/80

Tabulka 13 Sítový rozbor DUFONEV 0/32

Tabulka 14 Sítový rozbor Bílý Kámen 0/22,4

Tabulka 15 Sítový rozbor D1 0/22,4 – kuželový drtič

Tabulka 16 Sítový rozbor D1 0/22,4 – čelisťový drtič

Tabulka 17 Tvarový index SI v %

Tabulka 18 Zkouška ekvivalentu písku

Tabulka 19 Klasifikace složek hrubého recyklovaného kameniva Rybitví 0/80

Tabulka 20 Klasifikace složek hrubého recyklovaného kameniva DUFONEV 0/32

Tabulka 21 Klasifikace složek hrubého recyklovaného kameniva D1 0/22,4

Tabulka 22 Stanovení odolnosti proti drcení metodou Los Angeles

Tabulka 23 Stanovení objemové hmotnost zrn a nasákavosti kameniva Rybitví 0/80

Tabulka 24 Stanovení objemové hmotnost zrn a nasákavosti kameniva Dufonev 0/32

Tabulka 25 Stanovení objemové hmotnost zrn a nasákavosti přírodního kameniva Bílý

Kámen 0/22,4

Tabulka 26 Stanovení objemové hmotnost zrn a nasákavosti kameniva D1 0/22,4

Tabulka 27Stanovení odolnosti proti zmrazování a rozmrazování

Tabulka 28 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13242 + A1 – požadavky na zrnitost směsi

kameniva


kameniva frakce 32/63 pro prolévané vrstvy



Tabulka 31 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13043 – požadavky na zrnitost směsi

kameniva pro prolévané vrstvy

Tabulka 32 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13242 + A1 – požadavky na zrnitost drobného


Tabulka 33 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13242 + A1 – požadavky na tvarový index

Tabulka 34 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13043 – požadavky na tvarový index

Tabulka 35 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13242 + A1 – požadavky na obsah jemných

částic

Tabulka 36 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13043 – požadavky na obsah jemných částic


drcení

Tabulka 38 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13043 – požadavky na odolnost proti drcení

Tabulka 39 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13242 + A1 – požadavky obsah složek v

hrubém recyklovaném kamenivu

Tabulka 40 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13242 + A1 – požadavky pro max. hodnotu

nasákavosti vodou

Tabulka 41 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13043 – požadavky pro max. hodnotu

nasákavosti vodou


zmrazování a rozmrazování

Tabulka 43 Požadavky dle normy dle ČSN EN 13043 – požadavky na odolnost proti

zmrazování a rozmrazování

Tabulka 44 Požadavky na směs kameniva pro vibrovaný štěrk VŠ

Tabulka 45 Výsledné hodnoty zkoušeného kameniva pro vrstvu z vibrovaného štěrku

Tabulka 46 Požadavky na směs kameniva pro nestmelené směsi MZK, MZKO, ŠDA, ŠPA,

ŠDB, ŠPB

Tabulka 47 Výsledné hodnoty zkoušeného kameniva pro nestmelené směsi MZK, MZKO,

ŠDA, ŠPA, ŠDB, ŠPB

Tabulka 48 Požadavky na směs kameniva z drceného betonu

Tabulka 49 Požadavky na kamenivo pro vrstvy stmelené cementem

Tabulka 50 Výsledné hodnoty zkoušeného kameniva pro směsi stmelené cementem

Tabulka 51 Požadavky na kamenivo pro vrstvy stmelené hydraulickými silničními pojivy

Tabulka 52 Výsledné hodnoty zkoušeného kameniva pro směsi stmelené hydraulickými

silničními pojivy

Tabulka 53 Požadavky na kamenivo pro prolévané vrstvy – vrstva štěrku částečně

vyplněného cementovou maltou

Tabulka 54 Výsledné hodnoty zkoušeného kameniva pro prolévané vrstvy – vrstva štěrku

částečně vyplněného cementovou maltou

Tabulka 55 Požadavky na kamenivo pro prolévané vrstvy – vrstva penetrační makadam


penetrační makadam

Tabulka 57 Požadavky na kamenivo pro prolévané vrstvy – vrstva asfaltocementového

betonu


asfaltocementového betonu

Tabulka 59 Požadavky na kamenivo pro prolévané vrstvy – vrstva kamenivo zpevněné

popílkovou suspenzí

Tabulka 60 Výsledné hodnoty zkoušeného kameniva pro prolévané vrstvy – vrstva kamenivo

zpevněné popílkovou suspenzí

PŘÍLOHY – PROTOKOLY ZKOUŠEK

Norma: 22°C

Datum:

Frakce: 8/16


M2 139 [g]

M3 541 [g]

20

Laboratoř pozemních komunikacích Vysoké učení technické v Brně

BETONOVÝ RECYKLÁT RYBITVÍ 0/80

ČSN EN 933-4 Teplota vzduchu:

Fakulta stavební Veveří 331/95, 602 00 Brno

Stanovení tvaru zrn – Tvarový index

Tvarový index SI

11/2014

Hmotnost nekubických zrn

Hmotnost kubických zrn

Norma: 22°C

Datum:

Frakce: 8/16


M2 136 [g]

M3 834 [g]

10


Tvarový index SI


Teplota vzduchu:

11/2014

BETONOVÝ RECYKLÁT DUFONEF 0/32

ČSN EN 933-4




Norma: 22°C

Datum:

Frakce: 8/11

M1 400 [g]

M2 28 [g]

M3 371 [g]

7





Tvarový index SI

PŘÍRODNÍ KAMENIVO BÍLÝ KÁMEN 0/22,4


11/2014



Norma: 22°C

Datum:

Frakce: 8/16

M1 400 [g]

M2 29 [g]

M3 371 [g]

7


Tvarový index SI




ČSN EN 933-4

BETONOVÝ RECYKLÁT DÁLNICE D1 0/22,4 - kuželový drtič


Teplota vzduchu:

12/2014


Norma: 22°C

Datum:

Frakce: 8/16

M1 400 [g]

M2 88 [g]

M3 313 [g]

22




Tvarový index SI


12/2014

BETONOVÝ RECYKLÁT DÁLNICE D1 0/22,4 - čeliťový drtič




Norma: 22°C

Datum: Vlhkost vzorku: <2%

Frakce: 0/2

Výška horní hladiny koloidního roztoku od dna odměr. válce h1 8,95 [cm]

h2 7,3 [cm]

SE 81,6


h2 7,7 [cm]

SE 79,0

SE 80

Výška usazeniny

Vzorek č. 1

Vzorek č. 2



Posouzení jemných částic - Zkouška ekvivalentu písku

Výška usazeniny

Hodnota ekvivalentu písku



11/2014


Výsledná hodnota ekvivalentu písku

Norma: 22°C


Frakce: 0/2


h2 5,45 [cm]

SE 50,2


h2 5,45 [cm]

SE 48,0

SE 49



11/2014

Výška usazeniny

Vzorek č. 1

Vzorek č. 2

Výška usazeniny







Norma: 22°C


Frakce: 0/2


h2 7,55 [cm]

SE 51,4


h2 7,3 [cm]

SE 46,6

SE 49



Výška usazeniny




11/2014

Výška usazeniny

Vzorek č. 1

Laboratoř pozemních komunikacích

Vzorek č. 2

Vysoké učení technické v Brně



Norma: 22°C


Frakce: 0/2


h2 8,23 [cm]

SI 84,8


h2 8,37 [cm]

SE 78,2

SE 82



Teplota vzduchu:

12/2014


Výška usazeniny




Výška usazeniny

Vzorek č. 1


Vzorek č. 2

BETONOVÝ RECYKLÁT DÁLNICE 0/22,4 D1

ČSN EN 933-8

Norma: 22°C

Datum: Teplota sušení T: 45 °C

Frakce: 0/80


M63 0 [g]

M4 1644 [g]


M2 1103,8 [g]

M3 1084,6 [g]

FFL <1 [cm3/kg]

Složka Podíly

X Mx 0,3 [g] 0,02 [%]

Rc MRc 0 [g] 0,00 [%]

Ru MRu 0 [g] 0,00 [%]

Rb MRb 3,3 [g] 0,28 [%]

Ra MRa 15 [g] 1,26 [%]

Rg MRg 0,6 [g] 0,05 [%]

Objem plovoucích částic

Hmotnost neplovoucích částic

Hmotnost redukovaného zbytku neplovoucích částic

Hmotnost částic na sítě 4 mm



11/2014




Klasifikace složek hrubého recyklovaného kameniva

Norma: 22°C


Frakce: 0/32


M63 0 [g]

M4 1149 [g]


M2 1642 [g]

M3 1599,5 [g]

FFL <1 [cm3/kg]

Složka Podíly

X Mx 1,1 [g] 0,06 [%]

Rc MRc 0 [g] 0,00 [%]

Ru MRu 0 [g] 0,00 [%]

Rb MRb 20,1 [g] 1,21 [%]

Ra MRa 21,3 [g] 1,28 [%]

Rg MRg 0 [g] 0,00 [%]










11/2014



Norma: 22°C


Frakce: 0/22,4


M63 0 [g]

M4 750 [g]

Hmotnost zkušební navážky M1 1814,8 [g]

M2 0 [g]

M3 0,0 [g]

FFL <1 [cm3/kg]

Složka Podíly

X Mx 0 [g] 0,00 [%]

Rc MRc 0 [g] 0,00 [%]

Ru MRu 0 [g] 0,00 [%]

Rb MRb 0 [g] 0,00 [%]

Ra MRa 0 [g] 0,00 [%]

Rg MRg 0 [g] 0,00 [%]

BETONOVÝ RECYKLÁT DÁLNICE 0/22,4 D1



11/2014









Norma: 22°C

Datum:

Frakce: 10/14

(5000±5) [g]

4690-4860 [g]

Hmotnost zůstatnu na zkušebním sítě 1,6 mm 2992 [g]

40 %

LA40

Součinitel Los Angeles

Deklarace / Kategorie

Hmotnost zkušebních ocelových koulí


Stanovení odolnosti proti drcení


ČSN EN 1097-2

11/2014

Teplota vzduchu:


Fakulta stavební


Veveří 331/95, 602 00 Brno

Norma: 22°C

Datum:

Frakce: 10/14

(5000±5) [g]

4690-4860 [g]


40 %

LA40







11/2014



Deklarace / Kategorie

Norma: 22°C

Datum:

Frakce: 4/8

(5000±5) [g]

3410-3540 [g]


24 %


11/2014








Norma: 22°C

Datum:

Frakce: 10/14

(5000±5) [g]

4690-4860 [g]

Hmotnost zůstatnu na zkušebním sítě 1,6 mm 3358,5 [g]

33 %




BETONOVÝ RECYKLÁT DÁLNICE D1 0/22,4


12/2014




Norma: 22°C

Datum:

Frakce: 0,063/4

Hmotnost vodou nasyceného a povrchově osušeného kameniva M1 825,9 [g]

M2 2495 [g]

M3 2013,14 [g]

M4 771,8 [g]

ρw 0,997 [Mg/m3]

ρa 2,65 [Mg/m3]

Objemová hmotnost po vysušení v sušárně ρrd 2,24 [g]

ρssd 2,39 [g]

Nasákavost WA24 7,01 [%]



11/2014




Hmotnost pyknometru naplněného pouze vodou

Hmotnost v sušárně vysušené navážky

Hustota vody při 25 °C


Objemová hmotnost zrn vodou nasycených a povrch. usušených

Hmotnost pyknometru obsahující vzorek kameniva nasyceného vodou

Norma: 22°C

Datum:

Frakce: 4/31,5

Hmotnost vodou nasyceného a povrchově osušeného kameniva M1 1012 [g]

M2 2601,9 [g]

M3 2013,14 [g]

M4 955,4 [g]

ρw 0,997 [Mg/m3]

ρa 2,60 [Mg/m3]


ρssd 2,38 [g]


11/2014

BETONOVÝ RECYKLÁT RYBITBVÍ 0/80











Norma: 22°C

Datum: 25°C

Frakce: 31,5/63


Hmotnost vzorku nasyceného kameniva ponořeného ve vodě M2 667,8 [g]

M3 371,8 [g]

M4 498,8 [g]

ρw 0,997 [Mg/m3]

ρa 2,45 [Mg/m3]

Objemová hmotnost po vysušení v sušárně ρrd 2,36 [Mg/m3]

ρssd 2,40 [Mg/m3]


BETONOVÝ RECYKLÁT RYBITBVÍ 0/80


11/2014





Teplota vody:



Hmotnost prázdného koše


Hmotnost zkušební navážky na vzduchu, vysušené

Norma: 22°C

Datum:

Frakce: 0,063/4


M2 2623,7 [g]

M3 2009,51 [g]

M4 979 [g]

ρw 0,997 [Mg/m3]

ρa 2,68 [Mg/m3]


ρssd 2,32 [g]





11/2014









Norma: 22°C

Datum:

Frakce: 4/31,5


M2 2612,6 [g]

M3 2009,51 [g]

M4 977,6 [g]

ρw 0,997 [Mg/m3]

ρa 2,60 [Mg/m3]


ρssd 2,39 [Mg/m3]







11/2014







Norma: 22°C

Datum:

Frakce: 0,063/4


M2 2616 [g]

M3 2006,7 [g]

M4 941,5 [g]

ρw 0,997 [Mg/m3]

ρa 2,83 [Mg/m3]


ρssd 2,79 [g]












PŘÍRODNÍ KAMENIVO BÍLY KÁMEN 0/22,4


11/2014

Norma: 22°C

Datum:

Frakce: 4/22,4


M2 2777 [g]

M3 2009,51 [g]

M4 1226 [g]

ρw 0,997 [Mg/m3]

ρa 2,67 [Mg/m3]


ρssd 2,63 [Mg/m3]








PŘÍRODNÍ KAMENIVO BÍLY KÁMEN 0/22,4


11/2014




Norma: 22°C

Datum:

Frakce: 0,063/4


M2 2437,1 [g]

M3 2013,14 [g]

M4 839,7 [g]

ρw 0,997 [Mg/m3]

ρa 2,01 [Mg/m3]


ρssd 1,90 [g]











12/2014



Norma: 22°C

Datum:

Frakce: 4/22,4


M2 2745,8 [g]

M3 2010,56 [g]

M4 1194,3 [g]

ρw 0,997 [Mg/m3]

ρa 2,59 [Mg/m3]


ρssd 2,39 [Mg/m3]


12/2014












Norma: 22°C

Datum: Teplota sušení: 110 °C

Frakce: 4/8

Hmotnost počáteční dílčí navážky M1 2000 [g]

M2 1935,6 [g]

F 3

11/2014

Konečná hmotnost navážky, která zůstala na sítě 2 mm






Procentní úbytek hmotnosti

Norma: 22°C


Frakce: 4/8


M2 1928,8 [g]

F 4

Teplota vzduchu:

11/2014






BETONOVÝ RECYKLÁT DUFONEV 0/32


ČSN EN 1367-1

Norma: 22°C


Frakce: 4/8


M2 1982,9 [g]

F 1Procentní úbytek hmotnosti



11/2014





Norma: 22°C


Frakce: 4/8


M2 1955,8 [g]

F 2



12/2014







Documents

VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN Ě - CORE · 2016. 1. 7. · zemin pro stavbu násyp ů a úpravy podloží pozemních komunikací podle ČSN 73 6133, zásypy rýh, terénní úpravy