Upload
vita
View
36
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Výlet na Petřín. Nejvyšší ze sedmi pahorků, na nichž se rozložilo historické jádro Prahy, nese jméno Petřín. Pražský vrch Petřín se nachází nad Vltavou mezi Malou Stranou a Strahovem. Nejvyšší nadmořská výška dosahuje 320 m. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Pražský vrch Petřín se nachází nad Vltavou
mezi Malou Stranou a
Strahovem. Nejvyšší nadmořská výška
dosahuje 320 m. První písemná zpráva
pochází z r. 1108, kdy byli na zdejším popravišti
stínáni poslední Vršovci. Tehdy zde byl hluboký les,
táhnoucí se až k Bílé Hoře.
Název Petřín byl patrně užíván až od 17. století
Ve středověku začal les ustupovat vinicím a hospodářsky obdělávaným plochám. Ve 14. století zde Karel IV. nechal postavit Hladovou zeď.
Její délka je 1178 m, výška 7,5 - 8 m, průměrná šíře 170 cm. Podle jednoho vysvětlení chtěl panovník dát hladovějícím občanům v
době neúrody práci, patrně však šlo o to, aby Malá Strana dostala nové opevnění.
Kopcovitá poloha Prahy přímo lákala k výstavbě lanovek. První projekty - někdy ovšem spíše fantastické - se zrodily už v 70. letech 19. století. Žádný však nebyl realizován.
31. května 1891 se po letenském svahu poprvé rozjely lanové vozy,
aby po 1 minutě a 45 sekundách překonaly na trati
109 metrů dlouhé výškový rozdíl 34,5 metru
Zlom nastal až začátkem 90. let 19. století, kdy byly
vybudovány koleje lanové dráhy spojující nábřeží
v místech dnešního Švermova mostu s Letnou.
O 6 let později byla lanovka zrušena
Myšlenka vybudovat lanovou dráhu na Petřín vznikla v r. 1890 současně
s projektem petřínské rozhledny.
Pozemní lanová
dráha na Petřín
zahájila provoz 25. 7. 1891
Lanovka byla obnovena až v roce 1932
V souvislosti s I. svět. válkou
skončil provoz lanovky
v roce 1916
V petřínských svazích odedávna vyvěralo množství pramenů, a tak zde byl kdysi vybudován vodovod. Šlo o soustavu štol, které sváděly vodu ke
Strahovskému klášteru, na Pohořelec a na Malou Stranu.
V roce 1965 voda, která neustále
podemílala Petřín, zavinila sesuv kolejí lanovky a další škody.
Lanová dráha na Petřín přestala prakticky existovat.
V té chvíli se zdálo, že definitivně.
V roce 1889 vypravil nově vzniklý Klub českých turistů do
Paříže zvláštní "rychlovlak". Pro Petřín se tato cesta ukázala jako
osudová. Po návratu zbylo členům v kase 1031 zlatých a 86 krejcarů, jež se staly základem pro stavbu pražské "Eiffelovky". Typická
dominanta Prahy vznikla podle návrhu předsedy KČT Vratislava
Pasovského za pět měsíců.
V březnu 1891 byla podepsána stavební
smlouva a 20. srpna 1891 už bylo
otevřeno !
V září 1891 požádal spisovatel
Zikmund Winter - jako předseda výboru pro
národopisnou výstavu českoslovanskou v
Praze "o zachování některých budov letošní zemské jubilejní výstavy pro
budoucí národopisce „
Po skončení se pavilon z Výstaviště
v Královské oboře odstěhoval na Petřín.
foto z r. 1891Pavilon českých turistů
V květnu 1893 bylo otevřeno zrcadlové bludiště, v roce 1911 přibyla místnost s křivými zrcadly, inspirovaná vídeňským
Prátrem.
Pavilon Klubu českých turistů postavil Matěj Bílek, inspirován
napodobeninou Bastilly na světové výstavě v Paříži.
Budova připomíná vyšehradskou bránu Špička z doby Karla IV.
Jeden z největších hitů československé výstavy na holešovickém Výstavišti měl obrovský úspěch, zejména
dioramatický obraz Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648,
namalovaný na ploše 85 m2 Adolfem a Karlem Liebscherovými.
Lehce tajemnou atmosféru Petřína utvrzuje roubený kostelík svatého Michala.
Pochází z Medvědovců, kam se dostal v roce 1783
z Velikých Luček. Na Petříně stojí o samotě teprve od roku 1929, kdy byl slavnostně otevřen u příležitosti desátého výročí podpisu saintgermainské
smlouvy, kterou nám tehdejší Podkarpatská Rus připadla. V
devadesátých letech 20. stol. byl rekonstruován, k plánovanému zpřístupnění
však už nedošlo. Kostel měl být podle návrhu Karla Skaláka součástí národopisného skanzenu, ale
tolik peněz se přece jen nenašlo. Jen za letohrádkem, kde je
národopisná expozice Národního muzea,
se nachází ještě dřevěná zvonička ze slováckých Dolních
Bojanovic.
http://stovezata.praha.eu/kostel-sv-michala-v-kinskeho-zahrade.html
Původně románská, později goticky přestavěná kaple sv. Vavřince sloužila dlouho jako
poutní místo. V baroku zde byl vystavěn podle plánu Ignáce Palliardiho kostel sv.Vavřince
(dnes starokatolický). Aktivní kněz P. Norbert Saatzer, který měl
kostel na starosti, se rozhodl, že na Petříně zavede pobožnost Kalvárie, kterou Praha dosud
neměla. Jeho přičiněním vznikla roku 1737 kaple Božího hrobu, kaple Kalvárie a 14 zastavení
Křížové cesty, směřující ze Strahova až k Božímu hrobu. Při opravách v letech 1994–1996
restaurátoři kaple Božího hrobu odkryli okno, orientované tak, aby
jím ve tři hodiny odpoledne o Velikonocích dopadal sluneční paprsek přímo na oltářní kámen.
V blízkosti Hladové zdi naleznete hvězdárnu přestavěnou z vojenského objektu.
V 70. letech byla provedena rozsáhlá přestavba a hvězdárna byla vybavena moderními přístroji.
V současnosti je Štefánikova hvězdárna kulturním a odborným zařízením
zaměřeným především na popularizaci astronomie
a příbuzných přírodních věd.
Vysoká bronzová socha Milana Rastislava Štefánika vítá
návštěvníky hvězdárny, která jeho jméno nesla už za první
republiky. Původní socha Bohumila Kafky stávala u
Bratislavy a byla zničena za druhé světové války. Starý model se podařilo objevit
v depozitáři Národní galerie na hradě Pecka a odlít kopii.
Slavnostní odhalení se konalo v srpnu 1994.
Zahrada Nebozízek se nachází mezi Újezdem, Hladovou zdí a lanovou
dráhou. Táhne se od úpatí kopce až na vrchol
k horní stanici lanovky. Název pochází od názvu vinice zvané už
od 15. století Nebozez. Pozdější ovocný sad částečně upravila
Pražská obec a v roce 1842 ho zpřístupnila veřejnosti. Rozsáhlá
přeměna na městský park proběhla podle plánu zahradního architekta
Františka Thomayera u příležitosti pořádání Jubilejní výstavy
a výstavby lanovky v roce 1891. Víme, že název vznikl podle tvaru cesty
vedoucí původně mezi vinicemi. Já jsem slyšela pověst, že Karel IV si vyšel se svým synem Václavem do těchto míst
na výlet a ptal se ho, co si dá k jídlu. Dáš si placku nebo řízek ?
Malý Václav, který tehdy ještě neuměl pořádně mluvit, odpověděl nebozízek. Pravdivá bude zřejmě první varianta,
i když kdo ví ?
Petřín není jen rozhledna, lanovka či bludiště. Musíme připomenout další monumenty – např. kostel sv. Vavřince a mnoho soch.
Jaroslava Vrchlickéhonajdeme od roku 1960 v horní části
Lobkovické zahrady
Karel Hynek Mácha (1810 – 1836), český básník, narozený pod Petřínem. Bronzová socha, která se pravou rukou, ve které drží pero, opírá o zídku s otevřeným sešitem a v
levé ruce drží kytici šeříku. Sochu vyhotovil Josef Václav Myslbek v roce 1912.Sochaři Josefu Václavu Myslbekovi kritici vyčítají, že socha je monumentální a nevyjadřuje
básníkovu osobnost. I tak se záhy po odhalení v roce 1912 stala - zejména na 1. máje - cílem milenců.
Jan Neruda (1834 – 1891) se narodil v
kasárnách, stojících na úpatí Petřína. Socha
znázorňuje stojící postavu s rukama za
zády, v nichž drží klobouk. Autorem
bronzové sochy je Jan Simota, který ji vyhotovil
v roce 1970.
Socha je zhotovena z bronzu a je umístěna na kruhovém
zdobeném podstavci. Fontánu najdeme v jihovýchodní části Petřínských sadů
nazývána U žabiček, ukazující dvojici chlapců,
hrajících si se žábami a s rybou u
fontány. Modely pro sošky byli vnuci
T. G. Masaryka Leonard a Herbert
Revilliodovi, kteří později zahynuli v zahraničním
odboji.
Technické údajehloubka základů: 11 mšířka základů: 300 m² výška: 60 mpočet schodů: 299váha konstrukce: 175 tun
Jádrem konstrukce je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah;
okolo něj se vinou dvě točitá schodiště - jedno pro cestu
nahoru, druhé pro cestu dolů. Rozhledna má dvě vyhlídkové
plošiny, horní je ve výšce 55 metrů.
V 60. letech 20. století byly na vrcholu rozhledny umístěny
vysílací antény pro televizní a rozhlasové vysílání. Roku 1979
byla rozhledna pro špatný technický stav konstrukce uzavřena pro veřejnost.
Otevřena byla až v květnu 1991 .
Petřín z ptačí perspektivy
Hudba: 1. Ant. Dvořák – Romantický kus č. 1 a č. 3 2. Máj - Support Lessbiens