Upload
lenka-krikavova
View
240
Download
3
Embed Size (px)
DESCRIPTION
brožura pro Sokol Brno / brochure for Sokol Brno
Citation preview
VLASTNÍ SILOU
Autor textu: Michal Doležel
,,Letos stala se dávná tužba skutkem. Smělá, geniální myšlenka bratří-vůdců vtělena byla obětavým členstvem v trvalý pomník nadšení a příchylnosti k jednotě. Postavili jsme stadion vlastní silou.“
Z výroční zprávy Sokola Brno I z roku 1922
SOKOL BRNO I
Dějiny Sokola Brno I sahají do druhé poloviny 19. století, kdy čes-
ké země prožívaly výrazný společenský a kulturní kvas. Politicky příznivá
situace v tehdejší rakouské monarchii totiž umožnila vlastenecky oriento-
vaným osobnostem nejen možnost vlastního uplatnění, ale také příležitost
k emancipaci českého národního života. A právě tehdy přicházejí v Praze
Miroslav Tyrš (1832–1884) a Jindřich Fügner (1822–1865) s myšlenkou so-
kolského hnutí.
Podobně jako Čechy prožívala tento společenský rozmach také
Morava. Mezi výrazné osobnosti tehdejšího vlasteneckého života na Mo-
ravě patřil i Jan Helcelet (1812–1876), přední osobnost národní a buditelské
práce na Moravě, který patřil podobně jako Tyrš k obdivovatelům antické
kultury. Právě Jan Helcelet dal v Brně základ Moravskému tělocvičnému
spolku, který ideově přímo vycházel z formujícího se pražského Sokola.
Od počátku svého vzniku se brněnská jednota potýkala s absen-
cí vhodných a především vlastních cvičebních prostor. Zatímco pražský
Sokol vybudoval sokolovnu již v roce 1864, mimochodem nejmodernější
tělocvičnu své doby na evropském kontinentě, musela brněnská jednota
střídat nejrůznější prostory v centru města, v nichž provozovala své tělo-
cvičné a sportovní aktivity. Teprve s výstavbou Besedního domu na dnešní
Husově třídě získal brněnský Sokol prostory, v nichž setrval až do výstavby
sokolského areálu v letech 1922 a 1926–1929.
Aktivity Sokola Brno I výrazně přesahovaly rámec tradiční tělo-
cvičné organizace. Sokol zasahoval prakticky do všech oblastí společenské-
ho dění. Sokolská myšlenka ovlivňovala českou literaturu, hudbu, výtvarné
umění nebo architekturu. Sami sokolové kromě sportování také pořádali
výlety, plesy, divadelní představení nebo provozovali první biografy. V So-
kole Brno I byla aktivní celá řada osobností společenského, kulurního či
politického života (Leoš Janáček, František Kožík, Jindřich Kumpošt či Vladi-
mír Groh) a vynikajících sportovců (Ladislav Vácha, Alois Hudec, Jan Gajdoš,
Zdeněk Růžička, Věra Růžičková).
Sokolská myšlenka prosazující ideály humanismu, bratrství a svo-
body však byla ve svých 150letých dějinách trnem v oku všem totalitním
ideologiím. Poslední likvidace sokolské organizace nastala po roce 1948.
Na svojí renesanci si tak Sokol musel počkat dlouhých čtyřicet let. Sokol
Brno I byl obnoven v roce 1990 a opět vychovává novou generaci sporotv-
ních hvězd (Kateřina Marešová, Jana Komrsková, Kristýna Pálešová, Jana
Šikulová, Alexander Choupenitch, Hana Klapalová či Lenka Háječková).
Cvi
čite
lský
sbo
r So
kola
Brn
o I v
roc
e 19
09, a
rchi
v So
kola
Brn
o I
LETNÍ CVIČIŠTĚ
Teprve po vzniku Československa, na jehož existenci měli so-
kolové značný podíl, se brněnské jednotě nabízely nové možnosti. Ještě
na sklonku roku 1918 se Družstvo ku zřízení tělocvičny pro tělocvičnou
jednotu Sokol v Brně, které se od roku 1890 marně pokoušelo v Brně
vybudovat reprezentativní sokolovnu, začalo zajímat o pozemek v Giskrově,
dnes Kounicově ulici. Bývalý městský hřbitov částečně upravený na ve-
řejný park totiž představoval jednu z mála rozsáhlejších stavebních parcel
v širším centru Brna. O rok později již Sokol Brno I pozemek v Kounico-
vě ulici zakoupil za 730 000 korun za účelem stavby moderní sokolovny
a přilehlého letního cvičiště.
Vzhledem k tomu, že finanční možnosti jednoty neumožňovaly
realizovat stavbu sokolovny a letního cvičiště zároveň, rozhodl se výbor
Sokola uskutečnit nejprve stavbu cvičiště a během následujících let také
budovu tělocvičny. V roce 1921 započaly na zakoupeném pozemku první
práce spojené s úpravou terénu, kácením starých stromů a odstraňováním
zbylých náhrobků. Tyto práce prováděli z velké části sami členové Sokola
Brno I svépomocí. Sokol dokonce vypsal pracovní povinnost pro členy,
s možností vykoupit se z práce příspěvkem na stavbu, čímž si zajišťoval
finance k blížící se nákladné stavbě.
Výř
ez z
plá
nu m
ěsta
Brn
a z
roku
190
9, z
achy
cujíc
í plo
chu
býva
lého
měs
tské
ho h
řbit
ova,
Arc
hiv
měs
ta B
rna,
fond
U9,
K 5
7
Mís
to b
udou
cího
sok
olsk
ého
Stad
ionu
na
foto
grafi
i z r
oku
1909
, 5 -
1909
, Arc
hiv
měs
ta B
rna,
fond
U5,
Xc
20
Výř
ez z
plá
nu m
ěsta
Brn
a z
roku
190
9, z
achy
cujíc
í plo
chu
býva
lého
měs
tské
ho h
řbit
ova,
Arc
hiv
měs
ta B
rna,
fond
U9,
K 5
7
Již 8. ledna 1922 vypsal Sokol Brno I veřejnou architektonickou
soutěž, do níž se přihlásilo celkem pět návrhů. Porota, v níž zasedli mimo
jiné architekti Rössler, Grunt nebo Kumpošt, doporučila k dalšímu projed-
nání tři návrhy od brněnského architekta Miloslava Kopřivy, pražského
architekta Ludvíka Hilgerta a autorské dvojice Karla Polívky a Václava
Prokopa. Konečně v únoru byl vybrán vítězný projekt od Miloslava Kopřivy.
Architekt koncipoval letní cvičiště pro 1 218 cvičenců s dvěma
protilehlými tribunami, které pojaly 18–20 000 diváků. Hlavní, jihozá-
padní tribuna byla opatřena krytou čestnou lóží, severovýchodní tri-
buna s dřevěným hudebním pavilonem a bránou borců v sobě skrývala
potřebné zázemí. Po celém cvičišti bylo zavedeno elektrické osvětlení,
které nabízelo v té době nepříliš obvyklé cvičení po setmění. Celková
částka za výstavbu cvičiště se nakonec vyšplhala na 2 500 000 česko-
slovenských korun, přičemž členové Sokola odpracovali na stavbě přes
45 000 pracovních hodin.
Plán
letn
ího
cvič
iště
od
Milo
slav
a K
opři
vy, M
uzeu
m m
ěsta
Brn
a in
v.č.
214
709
Cel
kový
poh
led
na s
tavb
u le
tníh
o cv
ičiš
tě n
a ja
ře r
oku
1922
, Arc
hiv
měs
ta B
rna,
fond
R77
Čle
nové
Sok
ola
Brno
I, k
teří
se
podí
leli
na s
tavb
ě le
tníh
o cv
ičiš
tě, a
rchi
v V
ladi
mír
a Fi
lipa
Stav
ba h
lavn
í tri
buny
letn
ího
cvič
iště
v k
větn
u ro
ku
1922
, Arc
hiv
měs
ta B
rna,
fond
R77
Stav
ba le
tníh
o cv
ičiš
tě n
a ja
ře r
oku
1922
, Arc
hiv
měs
ta
Brna
, fon
d R
77
Stavba sokolského cvičiště v Brně představovala jeden z nejvý-
znamnějších stavebních počinů 20. let, při němž bylo nutné vypořádat se
s výjimečnými technickými úkoly. Sám architekt Kopřiva popsal stavbu tě-
mito slovy: ,,Výstavba stadionu Sokola v Brně byla zvláštní úlohou hlavně pro-
to, že stadion byl budován ne na rovině jako obvykle, nýbrž na značném svahu.
Musilo tu býti počítáno s tisíci m³ výkopu a násypu, při konečné rovnosti obo-
jího. Úlohou architekta bylo využít přirozeného svahu co možno k největšímu
účinku tak, aby docíleno bylo horizontál, nutných ke klidnému dojmu diváka,
a na druhé straně aby nebylo opomenuto vyzvednout dominantu tam, kde po
ní volal terrain.“
Slavnostní otevření cvičiště se konalo od 10. do 26. června 1922
a stalo se významnou společenskou událostí roku. Do Brna se sjely sokolské
delegace z celé Moravy, z Čech, z Rakouska a z dalších zemí. Za nadšené-
ho aplausu prošel centrem Brna slavnostní průvod směřující na dokončené
cvičiště v Kounicově ulici. Po úvodních fanfárách a proslovech následova-
ly lehkoatletické závody, akademie členstva a veřejná cvičení. Po všechny
dny byly tribuny cvičiště zcela zaplněny, a ačkoliv celou slavnost mnohdy
překazila nepřízeň počasí, referovaly všechny dobové deníky o události
s nadšením: ,,Byly to krásné tři neděle, jimiž bylo oslaveno otevření stadio-
nu.“ Plakáty k otevření cvičiště byly dílem Eduarda Miléna a Františka
Podešvy. Sochař Václav Hynek Mach vytvořil k této příležitosti plastiku
s názvem Oběť.
Plak
át k
sla
vnos
tním
u ot
evře
ní le
tníh
o cv
ičiš
tě o
d Fr
anti
ška
Pode
švy
z ro
ku 1
922,
Arc
hiv
měs
ta B
rna,
fond
R77
Slav
nost
ní p
růvo
d m
ěste
m k
ote
vřen
í let
ního
cvi
čišt
ě 25
. čer
vna
1922
, arc
hiv
Soko
la B
rno
I
Blah
opře
jný
dopi
s od
Min
istr
a vn
itra
Čes
kosl
oven
ské
repu
blik
y ad
reso
vaný
Sok
olu
Brno
I k
otev
ření
letn
ího
cvič
iště
, Arc
hiv
měs
ta B
rna,
fond
R77
Letn
í cvi
čišt
ě So
kola
Brn
o I o
d St
anis
lava
Kaf
ky,
Arc
hiv
Soko
la B
rno
I
V rámci celé Československé obce sokolské se brněnské letní cviči-
ště proslavilo zejména svým vhodným umístěním a vynikajícími dispozice-
mi. Prostorné cvičiště v centru města a ve zdravém prostředí vedle parku
a elegantní řešení tribun pro velké množství diváků vytvářelo ideální pro-
stor pro běžné cvičení i okázalé sokolské slavnosti. Lidové noviny v červnu
1927 uvedly, že ,,sokolské stadion na Kounicově je jedním z nejideálnějších
letních cvičišť Velkého Brna.“ Cvičiště nesloužilo jen k hromadným veřejným
cvičením, konaly se zde například koloběžkové závody, jízdy na koni nebo
vůbec první basketbalové a volejbalové turnaje v Brně. Od roku 1927 zde
Sokol Brno I provozoval oblíbené letní kino a v zimě bylo možné plochu hři-
ště zavodnit, takže sloužila jako kluziště. Na cvičišti trénovali nejen sokolští
olympionici jako Jan Gajdoš nebo Alois Hudec, ale svá těla zde tužily také
přední osobnosti meziválečného Brna jako profesor Vladimír Groh, rektor
Masarykovy univerzity Vojtěch Rosický či starosta města Brna Karel Tomeš.
Alo
is H
udec
pře
dvád
í svo
ji gy
mna
stic
kou
sest
avu
na k
ruzí
ch v
roc
e 19
31, a
rchi
v So
kola
Brn
o I
Brně
nské
výs
tavn
í trh
y v
roce
192
4 us
pořá
dané
v p
rost
oru
soko
lské
ho
Stad
ionu
, arc
hiv
Vla
dim
íra
Filip
a
Kol
oběž
kový
záv
od n
a le
tním
cvi
čišt
i 1.
kvě
tna
1929
, arc
hiv
Soko
la B
rno
I
Luna
park
na
letn
ím c
viči
šti v
roc
e 19
24, a
rchi
v So
kola
Brn
o I
Vole
jbal
ový
turn
aj n
a le
tním
cvi
čišt
i v
roce
192
3, a
rchi
v So
kola
Brn
o I
Gym
nast
ické
záv
ody
na le
tním
cv
ičiš
ti, a
rchi
v So
kola
Brn
o I
Zim
ní k
luzi
ště
na S
tadi
onu
v ro
ce 1
935,
arc
hiv
Soko
la B
rno
I
Bezesporu největší událostí sokolského cvičiště byla účast pre-
zidenta Tomáše Garrigue Masaryka na sokolském vzpomínkovém sletu
22. června 1924. Kolem šestnácté hodiny se prezident dostavil na sokolské
cvičiště, kde přihlížel cvičení dorostenců. Sokolský dorost pak prezidentovi
tlumočil své poselství, v němž uvedl: ,,Pane presidente, my dnes děkujeme
Vám za velkou a nezapomenutelnou vzpomínku, za pohled na Vaši dobrou tvář.
Jsme šťastni, že Vás vidíme, a jsme hrdi, že jste nás uznal hodnými své vzácné
návštěvy.“
V roce 1926 Sokol Brno I definitivně rozhodl vybudovat v blízkosti
cvičiště sokolovnu. V architektonické soutěži zvítězil návrh architekta
Jindřicha Kumpošta, který nakonec v letech 1927–1929 realizoval archi-
tekt Miloš Laml. Polyfunkční funkcionalistická stavba sokolovny vyrostla
nad letním cvičištěm s průčelím do Kounicovy ulice. Celý areál sokolského
Stadionu byl po likvidaci sokolské organizace nacisty zabrán wehrmachtem
a sloužil především jako skladiště.
Tom
áš G
arri
gue
Mas
aryk
při
náv
štěv
e le
tníh
o cv
ičiš
tě 2
2. č
ervn
a 19
22, a
rchi
v So
kola
Brn
o I
Hla
vní t
ribu
na le
tníh
o cv
ičiš
tě, M
uzeu
m m
ěsta
Brn
a
Tom
áš G
arri
gue
Mas
aryk
při
náv
štěv
e le
tníh
o cv
ičiš
tě 2
2. č
ervn
a 19
22, a
rchi
v So
kola
Brn
o I
Gra
fika
k o
tevř
ení s
okol
ovny
v r
oce
1929
od
Kar
la T
ondl
a, a
rchi
v So
kola
Brn
o I
Osudovou ránu prožil celý areál na samém sklonku druhé světové
války. 26. dubna 1945 značně poškodily areál Stadionu bomby spojeneckých
letounů likvidujících nacistickou protivzdušnou obranu ukrytou v nedalekém
Tyršově sadu. Sokolský Stadion zasáhlo celkem 18 bomb, přičemž třináct
z nich padlo na plochu letního cvičiště. Opravy areálu si vyžádaly nejen znač-
né finanční prostředky vyčíslené na tři miliony korun, ale především obrov-
skou lidskou oběť. Stejně jako v minulosti si základní práce na obnově areálu
vykonali členové Sokola. Na odklízení trosek se podíleli také členové Sokola,
kterým během války zmizeli blízcí ve vyhlazovacích táborech.
Obnova celé sokolské organizace stejně jako brněnského sokolské-
ho Stadionu byla po válce značně náročná. Celá řada členů a představitelů
brněnského Sokola byla během války popravena nebo umučena a sportovní
areál byl značně poškozen. Po základní konsolidaci spolku se již v roce 1946
začalo uvažovat o rozšíření letního cvičiště směrem do Tyršova sadu, a vznikl
tak smělý projekt od architekta Bohumila Babánka, který počítal s největším
letním cvičištěm v Brně. Ačkoliv navštívil 28. května 1946 sokolský Stadion
prezident Beneš, jehož návštěvu považovali sokolové za návrat svobody
a demokracie, netěšili se ze svého areálu příliš dlouho.
Po další likvidaci Sokola počátkem 50. let komunistickou stranou
připadl areál tělovýchovné jednotě Zbrojovka Brno. I když byl tedy areál
i nadále sportovně využíván, nově dosazený management neměl k areálu
přímý vztah a celý komplex začal chátrat. Od 60. let provozovala Zbrojovka
na bývalém letním cvičišti letní kino a v průběhu 60. a 70. let vzniklo ne-
přeberné množství návrhů na jeho další využití. Jedním z nejsmělejších byl
plochu cvičiště zastřešit a využívat jej jako velodrom.
Stav
letn
ího
cvič
iště
po
bom
bard
ován
í spo
jene
ckým
i let
ouny
v d
ubnu
194
5,
foto
Mila
n Pt
áček
Veře
jné
cvič
ení S
okol
a Br
no I
v ro
ce 1
929,
arc
hiv
Soko
la B
rno
I
V roce 1990 byla činnost Sokola Brno I znovu obnovena. Teprve
v roce 2012 proběhla stavební firmou Swietelsky rekonstrukce letního hřiště
za finančního přispění evropských zdrojů, Regionálního operačního progra-
mu Jihovýchod, České obce sokolské a Sokola Brno I.
Sokolská organizace byla od počátku založena na ušlechtilých ideá-
lech bratrství, které dokázali sokolové obhájit v těžkých a osudových chvílích
vlastních dějin. Sokolové pro svoji věc žili natolik, že vystavěli VLASTNÍ SILOU
největší sportovní areál v Československu. Nezbývá než si přát, aby sokol-
ský Stadion v Brně byl i v budoucnu místem harmonického rozvoje tělesných
i mravních hodnot člověka.
autor konceptu obnovy: Ing. Robert Václavík
hlavní projektant obnovy: Ing. arch. David Prudík
hlavní dodavatel stavby: SWIETELSKY stavební s.r.o.
investor: TJ Sokol Brno 1 (spolufinancováno z Regionálního operačního programu EU)
koncept a projekt: 2008–2011
realizace: 2012
náklady: cca 13,5 mil. Kč bez DPH
Pers
pekt
iva
soko
lské
ho S
tadi
onu,
Tra
nsat
arc
hite
kti
foto
Mar
kéta
Čer
mák
ová
foto
Pet
r Uch
ytil
foto
Dav
id P
rudí
kfo
to D
avid
Pru
dík
foto
Rob
ert V
ácla
vík
foto
Pet
r Uch
ytil
foto
Pet
r Uch
ytil
foto
Pet
r Uch
ytil
foto
Pet
r Uch
ytil
oto
Pet
r U
chyt
il
VLASTNÍ SILOU věnováno k 90. výročí otevření letního hřiště Sokola Brno I a k 150. výročí založení Sokola
Autor textů: Michal Doležel Jazyková korektura: Barbora PrudilováGrafická úprava: Lenka KřikavováVydal: Sokol Brno I v roce 2012Náklad: 500 ks
www.150let.tjsokolbrno1.cz
Evropská unieEvropský fond pro regionální rozvojinvestice do vaší budoucnosti
SOKOL BRNO I
SOKOL BRNO I 2012