Vysoká škola ekonomická v PrazePodnikohospodářská fakulta

Seminární práceStudijní předmět: 3MA321

Krizový management

Téma: Prevence antropogenních krizí

Zpracoval:.........................Vladimír JohnLetní semestr: ..................2008/2009Vyučující: ........................Ing. Emil Antušák, Ph.D.

Prohlášení:Prohlašuji, že jsem seminární práci na téma

„Prevence antropogenních krizí“zpracoval samostatně.

Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Lovosicích dne Podpis:

ObsahÚvod............................................................................................................................................4

1 Základní členění krizí...........................................................................................................5

2 Mimořádné události přírodní................................................................................................7

2.1 Atmosférické mimořádné události................................................................................7

2.2 Mimořádné události se vznikem na zemském povrchu................................................7

2.3 Mimořádné události vznikající v zemském nitru..........................................................8

3 Mimořádné událostí antropogenní........................................................................................9

3.1 Události technologické..................................................................................................9

3.2 Mimořádné události sociální (ve výrobním procesu)..................................................10

4 Prevence krizí.....................................................................................................................12

4.1 Metodologický přístup................................................................................................12

4.2 Sestavení havarijního plánu........................................................................................13

5 Práce s veřejností................................................................................................................15

6 Prevence v jaderně energetických zařízeních.....................................................................16

Závěr.........................................................................................................................................17

Seznam literatury:.....................................................................................................................18

Úvod

S rozvojem techniky roste rovněž nutnost ošetřit oblast hodnocení a řízení rizik, která hrozí

obyvatelstvu, životnímu prostředí a majetkovým hodnotám.

Cestou k ochraně lidské společnosti a minimalizaci následků mimořádných událostí je proces

havarijního a krizového plánování, který bezprostředně vychází z analýzy rizik.

Nezbytnou součástí analýzy je identifikace zdrojů rizika, jejich klasifikace, určení priorit

různých druhů rizika, analýza příčin a následků, hodnocení rizika.

Takováto analýza pak poskytuje možnost přijímat opatření k předcházení vzniku

nebo omezení důsledků mimořádných událostí.

Oblast přijímání preventivních či nápravných opatření úzce souvisí s řízením rizik.

Prioritou v tomto procesu je identifikace rizik.

Nedokážeme-li riziko identifikovat, nejsme schopni jej analyzovat a účinně se proti němu

bránit.

1 Základní členění krizí

Riziko z pohledu technického lze chápat jako pravděpodobnost vzniku škody, tj. ohrožení

lidského zdraví a životů, životního prostředí, majetkových a kulturních hodnot. Pro účely

analýzy rizik území je vhodnější riziko definovat prostřednictvím hrozby (nebezpečnosti)

a zranitelnosti okolí. Hrozba je potenciál poškodit analyzovaný cílový systém. Zranitelnost

(např. lidské populace, životního prostředí, ekonomická) je dána odolností a vnímavostí cíle,

který je potenciálně mimořádnou událostí ohrožen.

Krize je možno členit z nejrůznějších hledisek. Z hlediska podstaty krize je možno hovořit o

krizích:

bezpečnosti státu – řeší národní obrana,

vnitřní bezpečnosti z globálního hlediska státu, řeší ministerstvo vnitra společně s národní

obranou,

bezpečnosti občanů, právních subjektů a skupin občanů, řeší ministerstvo vnitra – policie

a svým způsobem samospráva cestou městských policií,

bezpečnost institucí – vnitřní, řeší speciální útvary institucí a soukromé bezpečnostní

agentury,

přírodní krize, řeší civilní ochrana a integrovaný záchranný systém, pochopitelně i

postižené subjekty,

technické krize, (poruchy zařízení, únava materiálu, koroze)

sociální krize, řeší veřejná správa s případnou další asistencí,

politické krize, řeší politické strany, případně instituce veřejené moci (stát).

Do přírodních krizí v uvedeném členění řadíme i krize zdravotní, které při menším rozsahu

řeší integrovaný záchranný systém.

Mimořádné události (MU) v průmyslových podnicích i v dalších sférách života můžeme

rozdělit několika způsoby.

Jde o dělení na MU vnitřní a vnější, tj. na vzniklé na území systému a nebo za jeho hranici.

Dále může být hlediskem dělení MU rychlost jejího účinku na náhlé či postupně se vyvíjející.

Předpokládejme, že pro nás bude zásadním hlediskem dělení druh a typ působení MU a s tím

související aspekt intenzity dopadů na lidský faktor a na organizační struktury organizace. Podle

druhů a typů můžeme MU rozdělit na:

přírodní

antropogenní (způsobený člověkem, lidskou činností).

Antropogenní MU lze pak rozdělit na:

technologické,

sociální.

2 Mimořádné události přírodní

2.1 Atmosférické mimořádné události

dopady vesmírných těles na zemský povrch, protnutí vesmírné dráhy Země s drahou

vesmírného tělesa,

kosmické záření a gravitační vlivy kosmických těles, jde o záření různé kvality a intenzity,

počínaje tepelným zářením a konče. např. rentgenovým kosmickým zářením vlivem různých

fyzikálně chemických procesů ve vesmíru,

vichřice, orkány, vlivem velký rozdílů mezi tlakovou níží a tlakovou výší v atmosféře,

vyrovnáním tlakových polí dochází k prudkému přísunu velkých hmot vzduchu a tím k jeho

rychlému proudění,

bouřka a další elektromagnetické jevy v atmosféře, vzájemný posun a tření teplotně a

hustotně rozdílných vzdušných hmot o sebe a o zemský povrch,

krupobití a přívalové deště, meteorologické jevy v atmosféře, při kterých je mrak silně

nasycený vodní parou prudce ochlazen a dochází ke vzniku drobných krystalků ledu nebo

sněhové vločky, které slouží jako krystalizační jádra pro další namrzání,

sněhové kalamity, vlivem extrémních atmosférických jevů dochází k silnému a

dlouhodobému sněžení v zimním období,

dlouhodobé silné mrazy, ustálení zimních tlakových výší nad oblastí, proudění vzduchu ze

severních, severovýchodních a východních oblastí v zimním období,

dlouhodobáá vedra, sucha, dlouhodobá stabilizace letních tlakových výší, převážně

východní, jihovýchodní a jižní proudění vzduchu v letních měsících,

teplotní inverze, atmosférický jev vznikající v zimních ale i v letních měsících vlivem

porušení normálního proudění vzduchových hmot nad zemským povrchem,

2.2 Mimořádné události se vznikem na zemském povrchu

požár, má v různých podmínkách různé příčiny vzniku. Jde o případy po úderu blesku,

samovznícení po tlení,

záplavy, povodně a zátopy, vznikají přeplněním krajiny abnormálním množství vody

z různých důvodů. Může jít o katastrofické přívalové deště, o prudké tání velkého množství

sněhu na horách v jarních měsících nebo normální tání sněhu se současným prudkým nebo

dlouhodobým deštěm, nebo o prolomení hrází přírodních vodních nádrží,

svahové sesuvy, do této skupiny patří sesuvy hornin a laviny sněhové a sněhokamenité,

biologické pohromy, jde o nemoci, přemnožení živočišných škůdců, biologický tlak

rostlinných a živočišných vetřelců a agresorů, pylové kalamity atd.

výbuchy, vytvoření podmínek výbuchu fyzikálního a chemického, jde o překročení

mechanické pevnosti zemské dutiny nebo vytvoření výbušné směsi se vzduchem a následná

iniciace tepelným nebo elektrickým zdrojem.

námrazy, náledí, ledovky, kolísání teplot okolo bodu mrazu, chladný zemský povrch a déšť,

chladný zemský povrch a zvýšený výskyt vodních par.

pohyb říčního koryta, pohyb jílovitých hornin v říčním korytě pod tlakem vody např. při

záplavách a povodních, zanášení původního koryta nánosy.

2.3 Mimořádné události vznikající v zemském nitru

zemětřesení, různé druhy pohybů zemských ker, podzemní výbuchy, propady zemských

dutin, sopečná činnost,

sopečná činnost, roztavení horninových vrstev v zemském nitru vlivem posunu zemských

ker, vlivem radioaktivního rozpadu, výron zemského magmatu.

propady zemských dutin, vyskytuje se v oblastech důlní činnosti a v krasových oblastech,

při přetížení hornin nad dutinami např. lidskou činností nebo výbuchy,

úniky plynu ze zemského nitra, sopečný projev, chladnutí zemské kúry, radioaktivní

rozpady, důlní činnost a shromaždování plynů v dutinách, hnilobné procesy v povrchových

vrstvách – slatiny, blata, odpadní skládky, únik plynů z léčebných pramenů po změně teploty

a tlaku,

magnetickáá anomálie, podpovrchová ložiska magnetických hornin s obsahem železa, niklu

a kobaltu, poruchy na zemských deskách, podpovrchové vodní proudění, zdroje,

zvýšené pozadí krajiny, výskyt uranových rud v horninovém podloží, únik radioaktivního

izotopu radonu do krajiny, přítomnost radioaktivních prvků v uhlí a následný rozptyl

radioaktivního spadu do krajiny.

3 Mimořádné událostí antropogenní

3.1 Události technologické

Tato skupina MU má velmi podobný charakter jako přírodní pohromy a katastrofy, ale je

mnohdy koncentrovanější ve svém účinku a většinou má lokální dopady. Přesto vlivem

narůstajících objemů průmyslové výroby dochází v druhé polovině 20. století k projevům havárií

a průmyslových katastrof srovnatelných s účinky událostí přírodních.

požár, vzniká všude tam, kde dojde ke splnění třech základních předpokladů – hořlavý

materiál, iniciační zdroj a oxidační prostředí (organické látky, lehké kovy – zápalná teplota,

elektrická jiskra, menší oheň – vzdušný kyslík). Následky – tepelné účinky na člověka a

materiál, otravy kouřem a spalinami, popáleniny, roztavení kovových konstrukcí (hlavně z

lehkých kovů), ztráty na materiálu a na produkci, zboření staveb, poruchy v infrastrukturních

sítích, přerušení výroby, obchodní ztráty atd.

havárie jaderně energetických zřízení (JEZ), běžné provozní poruchy mohou přerůst

(požáry, výbuchy, intoxikace, selhání obsluhy). Následky – zamořeni ovzduší, vody a půdy

radioaktivitou, radioaktivní zamoření zaměstnanců, nemoc z ozáření, dlouhodobá

kontaminace pracovního i životního prostředí radionuklidy s dlouhým poločasem rozpadu,

vliv na vodní zdroje, rostliny, potraviny, domácí a hospodářská zvířata atd.

výbuch, pro fyzikální (tepelný) výbuch je příčinou překročení pevnostní meze nádoby a

nádrže. Následky – požár, uvolnění toxických plynů, zboření staveb a konstrukcí, vznik

trosek budov a zařízení a jejich následný mechanický destrukční účinek na další objekty a na

obsluhu, přímý zraňující účinek tlakové vlny na lidský organismus.

mechanické nárazy (rázy a pády), výbuch, uvolnění stavební a technologické konstrukce,

dopravní nehoda, pády těles z výšky - jeřáb), uklouznutí, zakopnutí aj. Následky – zničení

technologických zařízení, poškození lidského zdraví a života, uvolnění technologických

součástí, úniky plynů, kapalin a pevných materiálů do pracovního prostředí atd.

účinky elektromagnetických poli, poruchy na elektrických a elektronických zařízeních,

chyba obsluhy, mechanické poškození rozvodných systémů atd. Následky – poškození

lidského zdraví a života, výpadky elektronických zařízení, úrazy el. proudem, negativní vliv

magnetických polí na lidské zdraví.

vibrace, uvolnění mechanických součástí, překročení provozních parametrů, konstrukční

chyby (vibrační otáčky), neukotvení volných technologických prvků (potrubí, vedení, hadice

aj.). Následky – mechanické poruchy, přerušení sítí, vliv na lidské zdraví aj.

akustické a optické efekty, uvolnění mechanických části (hlučnost), konstrukční vady

(hlučnost), nevhodné technologické uspořádáni (nedokonalé osvětlení pracoviště),

nedokonalé odclonění jiskření a svařovacích aparatur atd. Následky – poruchy sluchu a zraku

obsluhy, psychické poruchy.

3.2 Mimořádné události sociální (ve výrobním procesu)

Tato třetí skupina mimořádných událostí součástí výrobního procesu, protože ho velmi

podstatně ovlivňuje. Bývá v převážné většině havárií iniciačním prvkem vlastní technologické

havárie a katastrofy. Bezpečnostní inženýrství zatím opatrně v omezené míře zahrnuje negativní

vliv obsluhy na výrobní proces. Tato měkká složka výrobních systémů je velmi málo

předpověditelná a vypočitatelná ve svých konečných dopadech.

Jde zde hlavně o krádeže, šikanu, rutinérství, nezodpovědnost, neodbornost, lenost, selhání a

chyby obsluhy, provozní slepota – nevšímavost aj. Tato část si v budoucím období zcela jistě

vynutí důkladnou pozornost a bude speciálně rozpracována.

krádeže, touha po obohacení na úkor organizace, špatné zabezpečení sledovaných předmětů,

špatný příklad ve společnosti, relativní beztrestnost zlodějů, špatná organizace práce.

Následky – ekonomické a morální ztráty společnosti, negativní příklad pro další jedince.

šikana, špatná kultura vztahů v organizaci, morální nevyspělost, odreagovávání si vlastního

pocitu méněcennosti, násilné uplatňování moci nad slabým jedincem atd. Následky –

podstatné zhoršení vztahů na pracovišti, snížení pracovního výkonu, záměrné poškozování

organizace ze strany postiženého atd.

rutinérství, neochota k inovacím, nezájem přímých nadřízených, ulehčování si stále stejného

pracovního úkonu či pracovní činnosti, nezájem vedoucích o motivování pracovníků,

zanedbání informovanosti pracovníků o možných důsledcích rutinérství, dlouhodobá

neměnnost pracovního procesu, zanedbáni pozornosti bezpečnosti práce atd. Následky –

selhání obsluhy, chyba obsluhy, vznik provozní nehody až havárie.

"provozní slepota" – tolerovaná nevšímavost k odchylkám, nezodpovědný přístup, pasivita,

nezájem vedoucích pracovníků, pozvolný dlouhodobý nárůst drobných negativních jevů aj.

Následky – provozní poruchy až havárie, překročení stavu provozní přijatelnosti pořádku a

organizovanosti pracovních činností, pokles výkonnosti pracovního procesu, zhoršování

pracovních vztahů a podnikové kultury atd.

nezodpovědnost, zanedbání výchovy k hodnotám hmotným a nehmotným, negativní příklad

na pracovišti bez reakce vedoucího pracovníka, špatná identifikace pracovníků s podnikem a

nezájem zaměstnavatele o pracovníky aj. Následky – ztráty v pracovním procesu na kvalitě a

kvantitě výrobků a na výrobních nákladech, negativní příklad pro ostatní, provozní havárie.

neodbornost, špatná odborná příprava, nezájem o novinky v oboru, zanedbání cyklu

celoživotního vzdělávání, špatná identifikace s profesí, nezájem zaměstnavatele o profesní

růst zaměstnanců. Následky – špatná kvalita zboží, provozní poruchy až havárie, ztráty

obchodní a na image organizace atd.

lenost, zanedbání výchovy, špatná motivace, nezájem o zaměstnance, špatné příklady atd.

Následky – ekonomické ztráty; špatný vliv na spoluzaměstnance.

selhání a chyba obsluhy, neodbornost, lenost, rutinérství, nemoc, nešťastná souhra

okolností, šikana, nefunkčnost pomocných zařízení a nástrojů, nezodpovědnost; zranění

obsluhy, osobní problémy obsluhy atd. Následky – vznik provozní nehody až havárie.

Obrázek č.1: Dělení mimořádných událostí

Nyní jsme si vykreslili jednoduché členění MU, které mohou vést ke krizím a situacím s nimi

spojených. Osobně si myslím, že na jednotlivé složky členění není možné poukazovat odděleně.

Mimořádné události by se měly posuzovat jako celek, který může zapříčinit situace

s nekonečným množstvím následků, které je potřeba včasně a efektivně řešit.

Každý systém by měl mít plán jak tyto následky zvládat, ale ještě dříve, než vytvoří

organizaci řešení krizí, měl by upravit své fungování tak, aby zamezil případnému vzniku MU.

Měl by se zaměřit na prevenci případných rizik.

4 Prevence krizí

Analýzy rizika jsou prvním a zcela zásadním krokem v komplexním zabezpečení prevence

závažné havárie. Výběru vhodné metody, respektive lépe vhodné kombinaci několika metod

analýzy rizika je proto nutno věnovat zvýšenou pozornost. Již tento první krok vyžaduje tým

zkušených specialistů. Vlastní provedení analýzy rizika je pak vysoce náročná specializovaná

činnost, obvykle časově náročná, vyžadující prohlídky hodnocené technologie, technologických

a jiných podmínek, a hlavně kvalifikovanou spolupráci s technology a dalšími odborníky

hodnocené technologie.

Co zahrnuje analýza rizika? Tento proces si můžeme rozdělit na řadu dílčích kroků, které

bychom mohli jmenovat v následujícím pořadí:

identifikace poruchových případů,

ocenění frekvence,

analýza následků,

sumarizace a vyhodnocení rizika.

Obecně je možné použít řadu metod analýzy rizika. Každá metoda má své jisté výhody i

nevýhody. V technické praxi se proto často používá kombinace několika metod. Vypovídací

schopnost je tak podstatně umocněna. Analýzy rizika se ve velkých průmyslových podnicích a /

nebo regionech, kde je možno identifikovat mnoho zdrojů rizika, obvykle zahajují vhodnými

relativními metodami, které slouží především pro zhodnocení zdrojů rizika a poté se pro

nejzávažnější zdroje rizika použijí další metody analýzy rizika k hlubšímu zkoumání. Ty potom

slouží k odhalení a konkretizaci příčin a následků havárií pro analyzované zdroje rizika.

4.1 Metodologický přístup

Analýza rizika je ve své podstatě hodnocením parametrů našeho okolí.

Obecně lze metody analýzy rizik rozdělit na metody:

kvantitativní,

kvalitativní

Princip kvantitativní analýzy rizik je založen na dvou základních krocích, tj.

pravděpodobnosti výskytu jevu a pravděpodobnosti ztráty hodnoty. Nevýhodou jsou relativní

hodnoty pravděpodobnosti, se kterými tyto metody pracují. Jedná se zejména o kombinaci

nespolehlivosti vstupních dat a špatnou kontrolu přijatých opatření. Navzdory těmto

nedostatkům jsou tyto metody vhodné pro analýzu rizik a vykazují hodnoty, které lze vhodně

aplikovat.

Kvalitativní analýzy rizik jsou hojněji využívány ke stanovení priorit mezi riziky. Pracují

s daty o následcích a ztrátách užitné hodnoty. K tomuto vyjádření často využívají indexů.

Stěžejní je stanovení zranitelnosti nebo míry ohrožení.

Jedním z kritérií výběru vhodné metody analýzy rizik je rovněž dostupnost dat, které metoda

využívá. Data pro analýzu rizik jsou získávána širokou škálou způsobů, počínaje nejsložitějším

modelováním či simulacemi v polních podmínkách, laboratořích nebo počítačích, až po

jednodušší indexové metody.

Základem simulací a modelování jsou matematické, fyzikální a chemické modely,

které se mohou vzájemně protkávat. Modely popisují jednotlivé děje a jejich výsledný efekt na

chování sledované složky v daném objektu. Obecně lze za modely považovat soubor

výpočetních vztahů popisujících chování daného objektu. Soubor výpočetních vztahů může

nabývat různé formy a různého obsahu, a to podle způsobu jeho odvození.

Indexové metody jsou méně nenáročné na vstupní data, umožňuji hodnotiteli „sčítat“ zdánlivě

nesouvisející činitele. Výstupy těchto metod jsou indexy, které ovšem mohou mít relativní

hodnoty a které je třeba aplikovat a pro využití nevytrhávat z kontextu.

Metod analýzy rizik existuje řada. Je však potřeba mít na paměti, že neexistuje univerzální

nástroj a metody mají své limity použití. Pro účely analýzy rizik území jsou v našich

podmínkách nejčastěji používány indexové metody skórování rizika. Tyto metody zohledňují jak

pravděpodobnost vzniku mimořádné události tak odhadují škody. Obecně existuje řada způsobů

jak jednotlivým parametrům přiřazovat indexy a váhy. Výstupem každé z těchto metodik je

stanovení priorit rizik na analyzovaném území s cílem vytipovat si ta, která jsou pro území

nejzávažnější, a následně je analyzovat hlouběji.

Jak vyplývá z výše uvedeného, existuje řada nástrojů analýzy rizik. Řešitelé by však měli mít

neustále na paměti cíl analýzy, tedy za jakým účelem je analýza rizik zpracovávána.

4.2 Sestavení havarijního plánu

Havarijní plánování je preventivním nástrojem, jehož cílem je poznat existující rizika a zvýšit

povědomí o rizicích na daném území, minimalizovat škodlivé účinky mimořádné události

na životy a zdraví osob, životní prostředí, hospodářská zvířata, majetkové a kulturní hodnoty,

stanovit opatření k odvrácení nebo omezení účinků mimořádné události a způsob odstranění

následků. Přestože v havarijních plánech jsou v ideálním případě vypracovávány různé scénáře

(varianty) mimořádných událostí, je stále potřeba mít na paměti, že analýza rizika je pouze

prognózou. Nelze postihnout všechny varianty, které mohou v realitě nastat, mění se např.

množství uniklé nebezpečné látky, meteorologické podmínky, sezónní podmínky apod. Proto je

důležité, aby havarijní plány dávaly prostor pro improvizaci a pro tyto účely obsahovaly nástroje

pro rozhodování.

Jak již bylo uvedeno výše, havarijní plánování je především nástrojem prevence.

K minimalizaci vzniku rizika je možné přijímat řadu preventivních opatření.

Obrázek č.2: Bariéry a minimalizace vzniku

Mezi způsoby, kterými lze snížit nebo odstranit riziko patří odstraněním zdroje nebezpečí,

ochrana či odstranění cílového systému nebo vložení bariér zabraňujících rozvoji scénáře. Tyto

bariéry mohou být technická nebo organizační. Zvláštní pozornost s pohledu havarijního

plánování je pak potřeba věnovat cílovému systému, především ochraně lidského zdraví a životů.

V tomto směru hraje významnou úlohu komunikace s veřejností o rizicích a o schématech

žádoucího chování občanů.

Cílový systém

Přenos nebezpečí

Iniciační událost

Zdrojovýsystém

Další podmínky

ODSTRANĚNÍ ZDROJEOCHRANA CÍLE

BARIÉRA

BARIÉRA

BARIÉRACílový systém

Přenos nebezpečí

Iniciační událost

Zdrojovýsystém

Další podmínky

ODSTRANĚNÍ ZDROJEOCHRANA CÍLE

BARIÉRA

BARIÉRA

BARIÉRA

5 Práce s veřejností

V současné době komunikace o rizicích v naší společnosti probíhá převážně prostřednictvím

médií. Obecně zabezpečují informování civilního obyvatelstva o možném ohrožení a

plánovaných opatřeních hasičské záchranné sbory krajů a obecní úřady. Specifikem je

preventivní informování obyvatelstva v zóně havarijního plánování, kde odpovědnost za

informování obyvatelstva je v dikci krajských úřadů.

Často využívanou cestou informování je vydávání informačních brožur a letáků, které mají

veřejnost informovat nejen o tom, jaká rizika jim hrozí, ale rovněž o tom, jak se mají v případě

havárie chovat. Problematikou však zůstává, jsou-li brožury obyvatelstvem akceptovány

nebo končí v koších na odpadky spolu s reklamními letáky.

Další možností, jak informovat obyvatelstvo, je informování prostřednictvím tisku. Formálně

tento způsob splňuje všechny požadavky jako leták či brožura, hrozí však nebezpečí,

že informace uveřejněná v tisku neosloví všechny obyvatele v cílové skupině.

Informování prostřednictvím regionálního rozhlasu a televize má dva pohledy, pohled

prevence a pohled „represe“. V oblasti represe se jedná především o jejich využití pro účely

varování a informování obyvatelstva v průběhu havárii a bezprostředně po ní. S pohledu

prevence by měla role médií vést především k osvětě v oblasti ochrany obyvatelstva v případě

mimořádných událostí. Z vlastní zkušenosti však sami víme, z kolika pořady tohoto typu

se v médiích setkáváme.

Ke zvýšení osvěty a výchově obyvatelstva je vhodné pořádat besedy s občany.

Nezastupitelnou roli v tomto procesu hraje samospráva obcí a možnost její spolupráce

se vzdělávacími zařízeními (školy), provozovateli rizik a nevládními organizacemi. Tyto besedy

však bývají realizovány jen zřídka, většinou jen v rámci mezinárodních projektů a grantů.

Call centra lze použít spíše v oblasti varování a informování obyvatelstva v průběhu havárie

a bezprostředně po ní. Jedná se o zřízené telefonní linky (např. na informačních centrech měst),

na kterých občan dostane odpovědi na své otázky v případě, že havárie již nastala. Vzhledem

k finančním nárokům nenašla tato možnost v praxi širšího uplatnění.

Významným pomocníkem v oblasti výchovy obyvatel a osvěty jsou dny otevřených dveří

provozovatelů zdrojů rizik, zvláště pak, jsou-li spojeny s cvičením havarijní připravenosti.

6 Prevence v jaderně energetických zařízeních

Riziko nehody atomové elektrárny je přímo úměrné úrovni tzv. "jaderné bezpečnosti". Tu lze

definovat jako stav a schopnost jaderného zařízení (mezi něž patří všechny atomové elektrárny

ve světě) i schopnost obsluhy elektrárny zajistit, aby se proces získávání energie štěpením nikdy

nevymknul regulaci a řízení, a aby všechny radioaktivní látky, které v tomto procesu vznikají,

nemohly proniknout do biosféry. Filozofie jaderné bezpečnosti nekončí u požadavku na kvalitní

a bezpečné zařízení, ale zahrnuje i opatření na maximální omezení důsledků poruchy či havárie

atomové elektrárny.

Oblast, ve které se plánuje zavádění neodkladných opatření k ochraně obyvatelstva, se nazývá

zóna havarijního plánování. V případě jaderného zařízení je to pomyslná kružnice o poloměru 13

km okolo zařízení. V celé zóně se předem plánují opatření k vyrozumění orgánů a organizací,

varování obyvatelstva a pro ochranné opatření ukrytí, jodovou profylaxi (užití tablet jodidu

draselného) a regulaci pohybu osob. Ve vnitřním pásmu definovaném poloměrem 5 km se navíc

plánují i opatření související s možnou evakuací osob.

Za účelem prověření naplnění platných bezpečnostních standardům provádí rozsáhlé analýzy

vzniku a rozvoje projektových havárií a preventivně se stanovují technická a organizační

opatření na likvidaci jejich možných následků.

Jaderné zařízení by mělo mít vypracovaný Vnitřní havarijní plán, ve kterém je rozpracován

systém ochranných opatření zaměstnanců a obyvatelstva.

Základní požadavky pro sestavení havarijního plánu jsou uvedeny ve vyhlášce

SÚJB č. 318/2002 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a

pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a

havarijního řádu. Zajištění havarijní připravenosti jaderného zařízení znamená vytvoření

podmínek pro:

zjišťování vzniku mimořádné události

posuzování závažnosti mimořádné události

vyhlašování mimořádné události

řízení a provádění zásahu

způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob

ověřování havarijní připravenosti

Závěr

Problematika krizí a mimořádných událostí je v současné době stále více aktuální. Asi každý

jedinec se nějakým způsobem setkal s událostí, která by se dala nazvat mimořádná. Není

důležité, zda tato událost byla vyvolána přírodními vlivy (povodně, teplotní inverze, sněhové

kalamity, atd.) nebo lidským působením (požáry, výbuch, havárie, atd.). Důležité zůstává to,

jestli si je člověk těchto krizí plně vědom a zda je ochoten je řešit.

Pokud se nechceme dostat do situace, kdy musíme hledat řešení a východiska, existuje cesta

„prevence“. Je to cesta, která by se dala nazvat relativně snadnější. Je to směr, kterým se musí

vydat systém, kterému hrozí výskyt mimořádné události (negativní i pozitivní). Ne každý subjekt

si je ochoten připustit rizika, která on sám může způsobit nebo do kterých se může dostat cizí

vinou. Proto je potřeba, aby fungovaly nadřízené orgány, které budou určovat pravidla, ale

především budou kontrolovat, zda jsou pravidla dodržována.

Jednotlivé subjekty musí provést analýzy rizik, které se mohou objevit. Analýz existuje

nepřeberné množství a je nutné vybrat tu nejvhodnější, abychom se co nejlépe stanovili

parametry a mohli použít získané poznatky. Důležitou složkou jsou samozřejmě erudovaní

specialisté.

Jakmile subjekt vyhodnotí analýzy, měl by přejít k tvorbě havarijního plánu. Ten umožní

naplánovat jednotlivé kroky přípravy v průběhu mimořádné události. Nesmí se zapomenout, že

mimořádná událost se netýká pouze jedinců uvnitř systému, ale většinou se krize dotkne široké

veřejnosti. A proto je důležité, řekl bych, že možná i nejdůležitější, aby do těchto plánů byla plně

začleněna i široká veřejnost. Jedině tehdy bude mít následek menší dosah.

Nakonec bych použil lidové rčení, které asi nejvýstižněji popíše celou problematiku: „Štěstí

přeje připraveným“

Seznam literatury:

Antušák, E. a Kopecký, Z.: Krizový management – úvod do teorie, Oeconomica,

2005, ISBN 80-245-0951-2

Smejkal, V.; Rais, K.:Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích, 2. vydání,

Praha: Grada Publishing 2006, 300s. ISBN 80-247-1667-4

http://www.fbi.vsb.cz/shared/uploadedfiles/fbi/Havarijni-planovani-I.pdf

http://www.hzsmsk.cz/sklad/kraoo/publikace/PO_VHP_vztah_k_OO.doc

.