· Web viewna kterém mlynář Alois Stenzel uvedl, že za vše, co se odehrálo vzpomínaného dne, odpovídá vláda, nebo• prý nedbala na sebeurčení a poslala do Moravské

K POLITICKtMU VÝVOJI NA MORAVSKOTŘEBOVSKU V LETECH 1918 . 1945František Vašek

In: pomezí Čech a Moravy 2, 1998

Moravskotřebovsko po staletí z velké části obývali Němci, kteří žili v sousedství s Čechy, a řekněme, že většinou v přátelství. Spojovaly je každodenní starosti a mnohé události v době neklidu a válek. Český národ se však nikdy nemohl smířit se ztrátou samostatnosti svého státu, k níž postupně docházelo po bitvě na Bílé hoře. 28. října 1918 se nadšeně ujal svého práva na vlastní stát, na suverénní republiku, na demokratické státní zřízení.

Jinak přijímali nově vzniklou státoprávní realitu Němci v pohraničí, v tzv. Sudetech 1). Když císař Karel I., jenž v roce 1916 převzal vedení rakousko-uherské monarchie, poznal, že válku prohraje a že dojde k rozpadu státu, přijal náměty poslance říšské rady JUDr. Rudolfa Lodgmana von Auen, rodáka z Hradce Králové, na federalizaci národnostně mnohotvárného státu. V roce 1918 ho chtěl dokonce pověřit vedením kabinetu. 21.října, kdy se hroutily fronty, se sešlo ve Vídni Prozatímní shromáždění, kterého se zúčastnili také poslanci zvolení v sudetském pohraničí. V závěrečném usnesení se zdůrazňovalo, že německý národ v Rakousku je rozhodnut založit samostatný německo-rakouský stát, který měl zahrnout i pohraniční území Čech a Moravy obývané Němci.

Poslanci ze sudetoněmeckého pohraničí se současně rozhodli, že toto území připojí ke státnímu útvaru Deutsch-Österreich, a to jako jeho provincie. V Cechách to byly provincie Deutschbohmen, Bohmerwaldgau, na Moravě Sudetenland a Deutschsudmühren. 12. listopadu 1918 se nový stát Deutsch-Osterreich rozhodl být součástí německé říše (Deutsches Reich). Již 29. října 1918 se konstituovala provincie Deutschböhmen a zvolila svým představitelem, tzv. hejtmanem, Rafaela Pachra, kterého zakrátko vystřídal zmíněný Rudolf Lodgman von Auen. Sídlem provincie byl Liberec. Na severní Moravě se utvořila provincie Sudetenland se sídlem v Opavě v čele s dr. Robertem Freisslerem.

Také na Hřebečsku byl vývoj v říjnu 1918 velmi dynamický. 27.října 1918 se konaly Dny Hřebečska, masová shromáždění německých občanů. Ve Svitavách promluvil říšský poslanec Hugo Albrecht. Na shromážděních také vystupoval významný nacionalista Karl Hermann Wolf z Lanškrouna2).

3. listopadu 1918 se sešlo v Moravské Třebové velké shromáždění, které požadovalonerespektovat vznik Československa a prohlásit Hřebečsko za součást provincieSudetenland. 10. listopadu 1918 byla založena pro celé Hřebečsko tzv. Krajská rada(Deutscher Kreisrat für den Schönhengstgau) a v jejím rámci vojenská rada s nepočetnýmiozbrojenými silami.

Vývoj na Moravskotřebovsku vyvolal na čsl. straně znepokojení a nezbytnost přijmout protiopatření, jako např. zastavení dodávky uhlí a důležitých potravin. Bylo to nutné zejména tehdy, když okresní hejtman a mnoho představitelů veřejné správy složili přísahu věrnosti provincii v Opavě a postavili se tak proti vzniku Československa3). Projevy nesouhlasu a odporu k založení samostatného státu byly soustavné. Např. 8.listopadu 1918 došel Správě dráhy v Prostějově telegram, ve kterém Správa dráhy v Moravské Třebové protestovala proti tomu, že ve vlacích " byly slovanské trikolory v oknech a dvefích "4).

K vážné události došlo v Moravské Třebové. 16.listopadu 1918 zjistil zástupce Národního výboru v Jevíčku, že v Moravské Třebové je velké skladiště oděvů a látek a že zásoby mohou být zašantročeny. Vojenské velitelství v Olomouci, které bylo informováno, vyslalo do Moravské Třebové setninu čsl. vojska. Když dorazila do města, stálo proti ní na 900 ozbrojených Němců majících i těžké kulomety. 21. listopadu přišla proto posila v síle 140 mužů. Zemské vojenské velitelství v Bmě 25. listopadu vyslalo další síly. Přímo v Moravské Třebové docházelo ze strany Němců k provokacím, které vyvrcholily ve dnech 28. a 29. listopadu 1918. Dne 29. listopadu požadovalo čsl. vojsko, aby byly sejmuty německé prapory z budovy okresního hejtmanství a tzv. Národní rady. Přitom bylo na české vojáky vystřeleno. Ti se počali bránit a použili zbraně. Výsledkem bylo několik mrtvých a raněných na německé straně. V této situaci byla z čsl. strany učiněna rozhodná opatření, především byly 10. prosince 1918 obsazeny Svitavy.

Německý odpor počítal s ozbrojenou pomocí z Německa, kde však byla situace mimořádně složitá. Byl zde revoluční kvas, takže nebylo pomyšlení na ozbrojený zásah v Československu, kam však byly zasílány zbraně a munice. Tak např. na nádraží v Hanušovicích bylo 30.čsl.plukem zabaveno 800 pušek a 120000 nábojů5).

4. března 1919 se ve Vídni sešel nově zvolený parlament. Čsl. vláda zakázala svýmněmeckým občanům účast na volbách do tohoto parlamentu. Přes výstrahy došlo 4.března na mnoha místech naší republiky k demonstracím, které se neobešly bez srážeks čsl. vojskem. Největší ztráty byly v západočeské Kadani a na Moravě ve Šternberku,kde demonstranti strhávali obrazy prezidenta, vnikali do veřejných budova vystřelili načeské vojáky. V boji, k němuž došlo, padli dva naši vojáci a 12 Němců6).

V Moravské Uebové a dalších místech Hřebečska docházelo nadále k projevům nesouhlasus připojením pohraničí k nově vzniklé republice. Např. ve Svitavách se konal9. března 1919 velký tábor lidu s mnoha účastníky z Moravskotřebovska, na kterém vystoupilHugo Albrecht a na němž byla schválena rezoluce, kterou přednesl dr. Dont. Vní se uvádělo: "Zádáme právo na sebeurčení v plném rozsahu ..., prohlašujeme se jakoobyvatelé čistě německé župy Hfebeč v Sudetenlandu k Deutsch - Osterreich a k velkéněmecké republice "1).

Rozruch vyvolala vražda ředitele měš•anské školy v Městečku Trnávce Josefa Grni.Její okolnosti, kdy český vlastenec byl 14. června 1919 na dvorku školy zastřelen, nebylyvyšetřeny. Obecně se soudilo, že měla politické pozadí8).

Přestože v St. Germain bylo 10. září 1919 rozhodnuto, že pohraniční území bude definitivněpřipojeno k Ceskoslovensku, byla situace nadále napjatá. Počaly se projevovatpotíže hospodářské, sociální, byl nedostatek potravin, chyběly obchodní kontakty načeské podniky, vázla doprava, rostla nezaměstnanost. Nicméně všechny německé politickéstrany včetně sociální demokracie zůstávaly stále na protičeskoslovenské pozici.



Tak 26. října 1919 se konala v tělocvičně měš•anské školy v Moravské Uebové velkáschůze za účasti asi 500 osob, na níž starosta města Ignaz Jarmer prohlásil, že nová republikaudržuje militarismus, a profesor gymnázia Ernst Berner obvinil CSR z toho, že"český národ utlačuje ostatní národnosti" a že "německý lid byl vržen do tohoto státubez své vůle... ". Na tomto shromáždění vystoupil také později velmi známý FranzHodina z Městečka Trnávky, který zdůrazňoval, že "...proti naší vůli jsme byli nucenido tohoto státu, kde jsme občany druhé tfídy... "9). 20. listopadu 1919 uspořádal vMoravské Uebové tzv. Výbor pro péči o usmrcené 29. listopadu 1918 na náměstí shromáždění,na kterém mlynář Alois Stenzel uvedl, že za vše, co se odehrálo vzpomínanéhodne, odpovídá vláda, nebo• prý nedbala na sebeurčení a poslala do MoravskéUebové vojsko, které střílelo do lidí. Účastníci shromáždění pak odešli na hřbitov, kdek přítomným hovořil starosta I. Jarmero).

Ani obecní volby konané 15. června 1919, ani volby parlamentní 1920 nepřinesly významnějšíuklidnění. Na mnoha místech byly rozšiřovány protistátní letáky. Na okreseMoravská Uebová vedle letáků byly dávány do oběhu falešné bankovky, v sousednímokrese Zábřeh na Moravě byla některá místa letáky přímo zaplavena. Dr. RudolfLodgman von Auen 1. června 1920 prohlásil: "Nová vláda bude ohrožovat mí,;.., tentostát vznikl na úkor historické pravdy..., Němci nikdy neměli vůli spojiti se s Čechy...,odmítáme bajku o čistě českém státě..." Ü).

T. G. Masaryk tezi o právu na sebeurčení, jak ji prosazovali Němci, právem odmítala vždy zdůrazňoval historické české právo na existenci, na staré, přirozené hranice českéhostátu, garantující jeho základní ekonomické a obranné funkce.

Když němečtí politici poznali, že v mezinárodním měřítku své požadavky neprosadí,začali se věnovat reálnější politice, a to hlavně stranické práci. Tak vznikla např. stranaagrárního směru Bund der Landwirte (BdL) v čele s prof. dr. Franzem Spinou, rodákem97z Městečka Trnávkyl2), Deutsche christlich-soziale Volkspartei (DCV) a Deutsche sozialdemokratischeArbeiterpartei s předsedou dr. Ludwigem Czechem, advokátem zBrna, které se staly státotvornými a představovaly ty proudy, které se postupně stavělykladně k nové republice. V roce 1926 se některé z nich dostaly dokonce do vládyAntonína Švehly. Na druhé straně se začali seskupovat nespokojení nacionálové, kteřítvrdošíjně odmítali uznat novou skutečnost a kteří proto byli označováni za příslušníkynegativistických stran.

Z politických stran, které od počátku odmítaly novou republiku, byla na předním místěDeutsche national-sozialistische Arbeiterpartei (DNSAP), kterou založil HansKnirsch, rodák z llebařova u Moravské llebové 13), ing. Rudolf Jung a Hans Krebs. Tatonegativistická strana měla kořeny v Moravské llebové. V roce 1898 zde FerdinandBurschofsky založil Verband deutscher Gehilfen und Arbeitvereinigung (Svaz německýchpomocníků), v němž funkci jednatele zastával H. Knirsch. Z Hřebečska se svaz počalrozšiřovat na další místa a v roce 1902 měl již 14000 členů. Poněvadž program nebylpro dělnictvo příliš atraktivní, došlo 15. srpna 1904 na sjezdu v Trutnově k vytvořeníDeutsche Arbeiterpartei, u jejíhož zrodu byl opět Knirsch s Jungem a KrebsemI4).DNSAP se stala největším nepřítelem CSR. Na svém ustavujícím sjezdu v Duchcověvyjádřila 16. listopadu 1919 velmi ostré protičeskoslovenské postoje. Do čela byl postavenKnirsch. Dne 7. a 8. srpna 1921 se v Sa1zburgu sešli Knirsch a Jung s AdolfemHitlerem, novým předsedou National-sozialistische deutsche Arbeiterpartei (NSDAP).Místní organizace DNSAP byla založena brzy také v Moravské llebové, a to 11. března1923, kdy se konala veřejná schůze, na níž asi před 400 osobami pronesl projev ing.R. Jung. Avšak už 4. března 1923, ve výroční den události před čtyřmi roky, se konalov Moravské llebové shromáždění s účastí asi 1200 lidí, na kterém F. Hodina, FranzHickel a posl. dr. Hanreich apelovali na jednotu lidu v boji za německé požadavkyIS). Připrvních parlamentních volbách v dubnu 1920 ještě DNSAP nevystupovala samostatně,nýbrž v rámci " volebního společenství" německých politických stran mimo sociální demokracü.To dosáhlo na okrese Moravská llebová 65,4 % a sociální demokracie 34,6% hlasů. V příštích volbách 15. listopadu 1925 šla DNSAP již samostatně, na okreseMoravská llebová dostala 1041 hlasů a stala se relevantní politickou silou. V říjnu 1929při dalších volbách vzrostl počet hlasů pro DNSAP na moravskotřebovském okrese na1464 (vzestup o 423 hlasy). Na okrese Moravská llebová bylo k 1. lednu 1931 celkem \ 10 základních organizací s 368 členy, k 1. lednu 1932 ale

již 16 místních organizací s .708 členy. Růst základny DNSAP byl odrazem událostí v sousedním Německu, kde sevýrazně zvyšoval vliv NSDAP v čele s A. Hitlerem. 21. října 1930 hovořil v Moravskéllebové na velkém shromáždění Rudolf Kasper, přední vedoucí DNSAP, který zdůraznil,že ,,107 poslanců nacistické strany vstoupilo do říšského sněmu. Úspěchy v



Německu se musí stát vzpruhou i pro DNSAP... "; řečník současně kritizoval dr. EdvardaBeneše, že nepochopil, že osud republiky nezávisí na Francü, ale na Německu. DNSAPna okrese Moravská llebová organizovala četné schůze na mnoha místech, např. 13.března 1932 ve Vísce u Jevíčka, Chornicích a Rychnově na Moravě, 1. října 1932 vBoršově a Starém Městě. Významné shromáždění se konalo 27. listopadu 1932 vMoravské llebové za účasti asi 600 osob, kde po zahájení Hansem Peichlem ing. R.Jung v projevu pateticky zvolal: "... je možné, že se nacházím před veřejností naposle-98 1jdy..., měsíce jsme v kfížovém ohni..., hákový kfížje pro nás vítězstvím světla nad tmou...,sociální demokracie, náš úhlavní nepfítel, nic nepodnikla pro demokracü..., věfím, žepfijde den, kdy naše idea, by• bychom nechtěli ze všech sudetských Němců dělat národnísocialisty, ovládne celé sudetské Německo... "16).

Oporou DNSAP na Moravskotřebovsku byli především učitelé. O tom, že příslušníciDNSAP viděli v německé NSDAP svůj vzor, svědčí i to, že v členských legitimacíchDNSAP byl vytištěn hákový kříž. Za tento přestupek bylo potrestáno 21 členů DNSAPv Jedlové pokutou po 50 Kč, v případě nedobytnosti této pokuty vězením v trvání 60 ho-dinI7}. Napodobování NSDAP a příprava násilné změny poměrů v ČSR se projevila i v! činnosti tzv. Volkssportu, působícího od roku 1929 jako součást strany, o němž se brzoukázalo, že jde o podvratnou organizaci, která se po vzoru nacistických SA připravovalana vojenské vystoupení. Dosvědčuje to i příklad z Křenova a Pohledů, kdy 5. května1933 došlo četnické stanici v Křenově oznámení, že F. Hickel, aktivní činitel DNSAP, lčistil pistoli a při tom prohlásil, že ji má na Čechy. Při vyšetřování se zjistilo, že Hickel" byl politicky ovlivňován H. Peichlem z Moravské Uebové, představitelem DNSAP, kterýprý zdůrazňoval, že sudetští Němci mají právo na sebeurčení, a že se musí aktivizovatve Volkssportu. Při domovní prohlídce v domě čp. 25 v Pohledech byla nalezenajed- !na lovecká puška, jedna puška vojenská, pistole a dýka. Plně se prokázalo, že od čer- "vence 1932 se v Pohledech vytvořila ilegální skupina, která shromažïovala zbraně s cílemvyužít je při úkladech o republiku. Skupina 14 osob byla odsouzena u Krajskéhosoudu trestního v Brně 24. září 193218). Na úhradu nákladů řízení se konaly sbírky. Např.v Rychnově na Moravě byly prodávány pohlednice a stejně tak tomu bylo na mnoha dalšíchmístech. Organizaci prodeje měl na starosti H. Peichl z Moravské Uebové, kterýbyl okresním vedoucím DNSAP. Čsl. vláda byla nucena po brněnském procesu s vedenímVolkssportu přijmout radikální opatření. Poslanci Jung a Krebs po zbavení poslaneckéimunity uprchli do Německa. Vedení DNSAP očekávalo rozpuštění strany, a protose 28. září 1933 na sjezdu v Podmoklech strana sama zrušila. Vláda ji oficiálně zakázala4. října 1933. Šest mandátů, které měla DNSAP v městském zastupitelstvu vMoravské Uebové, obsadili kandidáti za sociální demokraty a německé agrárníky(BdL).

K negativistické DNSAP se svými cíli přibližovala i Deutsche Nationalpartei(Německá nacionální strana - DNP) , která vznikla na sjezdu 7. a 8. prosince 1919 vLiberci. Její založení je spojeno s dr. Rudolfem Lodgmanem von Auen. Při parlamentníchvolbách v roce 1925 dostala na okrese Moravská Uebová 377 hlasů, v říjnu 1929již 1091 hlasů. S DNP spolupracoval původně i F. Hodina, který vystupoval na schůzích.V říjnu 1933 se strana sama rozešla.

Do čela nového hnutí, které mělo vyplnit vakuum vzniklé rozpuštěním DNSAP aDNP, byl po jednání, které vedli R. Jung, H. Krebs a za DNP ing. Othmar Kal.lina, postavenKonrad Henlein. Tento učitel tělocviku z AšeI9), narozený 6. května 1898 veVratislavicích u Liberce, vyrostl, ačkoliv měl matku českého původu, ve fanatického německéhonacionalistu. Ideový vliv na něho měl na počátku jeho kariéry prof. OthmarSpann, hlásající univerzální velkoněmeckou říši, vnitřně uspořádanou podle stavovské-100ho principu. Henlein spolu s mnohými mladšími, stejně smýšlejícími nacionály se sdružilv elitářském kroužku zvaném Kameradschaftbund. Spolu s arch. Heinzem Ruthou,dr. Walterem Brandem, ing. Ernstem Peschkou, který pocházel z Moravské Uebové2O),a dalšími vytvořil základnu pro vybudování náhradní garnitury, která pokračovala tam,kde přestali Knirsch, Jung, Krebs, Kallina aj. Vedly a vedou se spory o to, zda Henlein- od samotného počátku své činnosti v politickém hnutí oddaný stoupenec Hitlera - stálvčele iredenty mající za cíl rozbití CSR, nebo se o iredentu zasazoval až od roku 1937či ještě později. 1. října 1933 ve vinárně Zum ewigen Licht (U věčného světla) v Chebuvyhlásil Henlein založení hnutí Sudetendeutsche Heimatsfront (SHF). Z počátku slibovalloajální postoj k CSR, zdůrazňoval, že jeho hnutí nemá nic společného s DNSAPatd. Na masovém shromáždění svého hnutí v Ceské Lípě 21. října 1934 předstíral kladnýpoměr k republice, distancoval se od nacismu, přihlašoval se k demokratické formě



republiky a stále akcentoval loajalitu k republice. Ve skutečnosti šlo jen a jen o přetvářku.V době, kdy byl na vrcholu své kariéry, jako župní vedoucí NSDAP a místodržícípro sudetskou župu v Liberci, ve své přednášce na správní akademü ve Vídni 4. března1941 vysvětlil svoje počínání takto: "Když mě v době velké vlny pronásledování na podzim1933 vyzvali vedoucí DNSAp, abych převzal politické vedení sudetských Němců, byljsem postaven před velkou otázku: Má býti nacionálně socialistická strana dále ilegálnínebo má hnutí pod nějakou maskou a navenek legálně vést boj za sebezáchovu sudetskéhoNěmectva a za přípravu opětného začlenění do Velkoněmecké říše? Nám, sudetskýmNěmcům, zbývalo jen volit druhou cestu, šlo přece o bytí naší národnostní skupiny,která musela býti provedena dobou nejhoršího nebezpečí... Jistě a také o tom jetřeba jednou v této souvislosti otevřeně promluvit, bylo by snad snazší odvážit se místotvrdého, nervy drásajícího boje hrdinského gesta, přiznat se hned od počátku k nacionálnímusocialismu a jít do českých žalářů. Zda by však takovým způsobem byl takésnadno vyřešen úkol rozbít Československo jako baštu spojeneckého pásu proti německéŘíši, o tom pochybuji... Náš boj byl jiné povahy než boj v Německu. Ačkoliv jsme semuseli chovat navenek jinak, byli jsme přirozeně tajně ve styku s nacionálněsocialistickourevolucí v Německu tak, abychom mohli být její součástí... "21). V létě 1933 se setkalve Stuttgartu při turnerských slavnostech se samotným Hitlerem a nepochybně hovořilio sudetoněmeckém hnutí22). Politickým profilem Henleina se zabývalo i Státní zastupitelstvív Ceské Lípě, které sdělilo Státnímu zastupitelství v Chebu 17. října 1933, že bylzachycen tiskopis se závadným textem. Jednalo se o slib z roku 1932, který skládalo 40absolventů kursu pořádaného Turnvereinem v Aši do rukou Konrada Henleina a ve kterémšlo o "boj za svobodu sudetoněmeckého lidu "23).

Vyhlášení SHF mělo odezvu i na Moravskotřebovsku, mj. zásluhou ing. E. Peschky,který již v listopadu 1933 založil SHF v Moravské Uebové a stal se okresním vedoucímtohoto hnutí. Krátce nato byl však Henleinem povolán do hlavního vedení v Chebu.Během roku 1934 došlo k vzniku několika základních skupin v různých místech okresu.Ve dnech 30. června a 1. července 1934 se konala v Moravské Uebové velká slavnost.První den měl projev H. Brandner z ústředí SHF. Druhého dne po budíčku se uskutečnilocvičení za účasti 500 mužů a žen, odpoledne se konala vlastní slavnost, kterése zúčastnilo na 4000 osob. Hlavní politický rámec udávala místní SHF. Pro vývojhnutí na Hřebečsku mělo velký význam, že dosavadní funkcionář argárníků dr. h. c. F.1011ÜÜrlIHodina z Městečka Trnávky přešel k Henleinovi. Spolu s Hodinou tento přestup provedli poslanec Franz Nitsch z Vlachova u Mohelnice. Hodina změnu politické příslušnosti rodůvodnil v Moravské Třebové 7. dubna 1935 na velkém shromáždění. Za účasti asi 650osob zahájil jednání Josef Seidl z Gruny. Hodina, jenž byl označen "jako osvědčenývůdce Hfebečska ", prohlásil: "Jsem ve vážném okamžiku ve své domovině; která mně Ijiž několikrát ublížila..., byl jsem obviňován, že nejsem národnostně dosti spolehlivý.Spina nesáhl po nových zbraních a boj prohraje..., je tfeba vyměniti zbraně a bojovati u.I Po těchto slovech přítomní povstali a potleskem uctili Hodinovy zásluhy24).

Od počátku roku 1935 se SHF rozšířila po celém Moravskotřebovsku a v některýchobcích dosáhla velmi silných pozic. Hodina ve svém projevu 13. dubna 1935, jemuž vTřebařově naslouchalo na 160 občanů, sdělil, že z agrární strany vystoupil 3. března1935 a že následně byl z ní 11. března vyloučew5).

Stejně jako dříve DNSAP, tak i SHF počala tvořit na Moravskotřebovsku skupiny tzv.ordnerů. Byli to politicky spolehliví členové SHF, kteří měli zajiš•ovat ochranu schůzí ashromáždění a rozbíjet schůze politických protivníků. Ordneři měli uniformu - bílou košili,modrou vázanku a na levé paži červenou pásku s písmeny SHF.

***V roce 1935 byly parlamentní volby. SHF jako hnutí se jich nemohlo zúčastnit a takdošlo k přeformování na Sudetendeutsche Partei (SdP) v čele s K. Henleinem. Volbámtato strana věnovala mimořádnou pozornost a využila k nim bohaté pravidelné finančnípodpory z Německa. tasopis strany Die Zeit dostával měsíčně 10000 říšských marek adalší dary pak její vedenp61. SdP slibovala všemi směry: dělníkům práci, rolníkům vyššíceny jejich výrobků atd. Také na okrese Moravská Třebová se rozběhla široce založenápředvolební kampaň. Již 3. března 1935 se v Moravské Třebové sešlo okresní vedení,tehdy ještě SHF, aby provedlo zavčas přípravy k volbám. Při jednání informovalF. Hickel, že do Uničova jako okresní vedoucí SdP odešel Josef Tinkl. Dne 7. dubna1935 se do tělocvičny (Turnhalle) v Moravské Třebové shromáždilo na 650 osob.Setkání zahájil rolník Josef Seidl z Gruny a politické projevy pronesli F. Hodina a ing.



F. Künzel.

Vyvrcholením předvolební kampaně měla být návštěva K. Henleina. Při jeho pobytuve Znojmě 27. dubna 1935 došlo k incidentu, který partajní propaganda zneužila. Kdyžtotiž Henlein přijel do města, došlo z řad levicových protivníků k demonstraci proti jehonávštěvě. Celá kolona aut, která tvořila Henleinovi doprovod, byla napadena výkřikya kameny. Jeden kámen zasáhl přední sklo auta, v kterém seděl Henlein. Až za dvadny bylo podáno oznámení, a to nikoliv proto, že bylo poškozeno sklo kamenem, ale žese prý na auto střílelo. Samozřejmě se z Henleina stala obě• a jeho popularita stoupala27).Okružní cesta " vůdce sudetského lidu" pokračovala až na Hřebečsko, kde jeho první zastávkou28. dubna byl Brodek u Konice a odtud pokračoval do Mohelnice, kde se konalavelká manifestace. A pak Henlein s velkým doprovodem v autech přijel doMoravské Třebové. Na tuto návštěvu se konaly velké přípravy pod vedením okresníhovedoucího strany F. Hickela. V místní tělocvičně se pro obrovský zájem musela konatza sebou dokonce dvě shromáždění. Každé schůze se zúčastnilo po 2000 občanech! Napovel" vůdce pficházíu se všichni účastníci zvedli a se zvednutou pravicí řvali "Heil".Za předsednickým stolem zasedli vedle Henleina Hodina, ing. Peschka, dr. W. Brand,Schtirl z Linhartic a další okresní funkcionáři, šest mužů v černých kožených pláštích,vysokých botách a šoférských čepicích stálo jako tělesná stráž vůdce Henleina, který řekl:"... v 12. hodině zachraňujeme národ..., za věc obětujeme i život". Tato slova vyvolalabouři souhlasu a volání "Heil". Po mnoha ovacích bylo shromáždění ukončeno zpěvempísně Zwischen March und Adler. 2. května 1935 se konalo stejně velké shromážděníve Svitavách28).

19. května 1935 byly parlamentní volby. V Moravské llebové proběhly v klidu.Předvolební demagogie a okázalost přinesly SdP velké vítězství, do poslanecké sněmovnytato strana získala 1249530 (15,18 %) všech hlasů se 44 mandáty. Stejného úspěchudosáhla strana při volbách do senátu (1092255 hlasů). Na okrese Moravskállebová získala SdP 7218 hlasů, němečtí agrárníci 1060, němečtí sociální demokraté3107, křes•anští sociálové 3186 a komunisté 274 hlasy. Vítězství SdP bylo jednoznačné,i když ještě tato strana neměla většinu německých voličů na okrese (7218 SdP - 7627 ostatnístrany).

Na Hřebečsku vzrostla autorita F. Hodiny, který se stal zástupcem předsedy parlamentníhoklubu SdP. Vystupoval často v poslanecké sněmovně, stejně jako ing. E.Peschka, který byl rovněž zvolen poslancem. Peschka např. na 6. schůzi sněmovny tvr-103dil, že "musíme konstatovat, že sudetonlmecký životní prostor je opravdu jediné nouzovéúzemí v tomto státl..., na české stranl chybí proto každé porozumlní".

Významnou politickou událostí pro severní Moravu se stal tzv. Nlmecký národní den(Deutscher Volkstag) v Sumperku 8. září 1935. Z Hřebečska a jiných míst se shromáždilov tomto městě mnoho soukmenovců, aby přivítali Konrada Henleina a jeho spolupracovníky.V sále Německého domu se shromáždilo 1250 členů SdP, aby vyslechloprojev svého vůdce. Ten prohlásil za plného souhlasu přítomných, že "slíbené právo třebadobývati, není práva darovaného a hnutí musí býti připraveno na boj.., kamarádi,přijdou na nás tvrdé hodiny, nebo• boj jde dále... "29). Po návratu účastníků zMoravskotřebovska se projev Henleina stal námětem mnoha schůzí a shromáždění.

Např. 14. září 1935 se konala schůze v hostinci K. Dworschakové v Křenově, kde F.Hodina řekl, že "v roce 1933 vystoupil muž Henlein, který dal svému národu svou velkouosobnost a který dává vše do služeb svému národu". Obdobně v Portischově hostinciv Boršově 12. října 1935 hovořil Max Budig, nově zvolený poslanec za Svitavy. 2.listopadu 1935 v Rozstání na schůzi za účasti 80 občanů F. Hodina prohlásil: "... odešeljsem od sedláků nadšen myšlenkami všeobecné nlmecké strany Konrada Henleina...,dnes se Nlmecko zotavuje, ostatní upadají..., tito vítlzové se snaží oplt o válku, my vál- !ku nechceme..., špatní Cechové štvou proti nám... ". 3. listopadu 1935 se sešlo vMoravské Třebové v tamní tělocvičně na 800 členů SdP, aby vyslechli referát posl.Rudolfa Sandnera, který ostře napadl ministra národní obrany Františka Machníka zastavbu opevnění na hranicích, která jsou "zbytečná,' bezpečnost je ... nutno zabezpečitjinými prostředky... ". V Chornicích 28. listopadu 1935 v Koukalově hostinci se sešlo na120 posluchačů, k nimž promluvil Julius Honig, okresní vůdce SdP ze Svitav, posl. MaxBudig a Franz Hickel, okresní vedoucí SdP v Moravské Třebové. Hickel sdělil, že vsoudních okresech Moravská Třebová a Jevíčko je již 35 místních organizací SdP, chy-104bí prý jen Malíkov. V těchto organizacích je 2200 členů. Schůze byly i nadále početné.Např. 5. prosince v Zemlerově hostinci v Křenově, 7. prosince v Rychnově za účasti 150osob, 8. prosince v Gruně, kde bylo přítomno 40 občanů. 15. prosince 1935 uspořádalo



okresní vedení SdP shromáždění za účasti 320 osob, zejména zemědělců. Referát zdepřednesl poslanec Franz May30).

4. ledna 1936 se sešli příslušníci SdP v Městečku Tmávce. Svolavatel schůze ing.Erwin Dostal vyzvedl, že v této obci při volbách dostala strana 69 hlasů. Vystoupila takéMizzi Hodinová a nový předseda Franz Dimmt. Stejného dne se konala schůze vChomicích v Koukalově hostinci za účasti 180 občanů. Hovořil dr. Hubert Preibsch zBrna, který pochválil zejména Albina Rutha za to, že místní organizace, která vznikla 2.března 1935 a měla jen osm členů, vyrostla na 100 členů, a že 80 % voličů dalo svůjhlas SdP. 16. února 1936 se v Moravské Třebové v tělocvičně shromáždilo na 580 osob,aby vyslechly referát ing. Franze Karmasina, vůdce henleinovského hnutí na Slovensku.Na schůzi vystoupil redaktor Witt z Komunistické strany Ceskoslovenska, který polemizovals Karmasinem o příčinách nezaměstnanosti. Karmasin ještě vystoupil na schůzíchv Gruně a v Křenově, kde jeho řeči naslouchalo 290 osob31).

Ze strany čsl. úřadů došlo jen zcela výjimečně k zákazu shromáždění členů SdP.Okresní úřad v Moravské Třebové vydal 17. února 1936 výměr adresovaný JosefuTinklovi v Moravské Třebové, kterým zamítl jeho žádost o souhlas, aby ženský odborSdP mohl 18. února 1936 konat domácí večírek, na kterém měla přednášet kandidátkafilozofie Greta Hegerová na téma" Co je rasa "32).

Schůze pokračovaly s velkou intenzitou. Např. ve Vísce u Jevíčka 28. února s účastí117 osob, 29. února v Kunčině s účastí 280 občanů, 1. března v Předním Arnoštově, kde120 osob vyslechlo projev dr. Gustava Jonaka z Moravské Třebové, stejného dne se sešlov Pohledech 100 občanů, 8. března 130 osob v Boršově, kde Hodina ostře zaútočilna prof. dr. Spinu. Dne 7. dubna 1936 slyšelo v Linharticích 50 občanů projev KarlaSchtirla, jenž vyslovil podivuhodný názor na postavení ženy: "... žena nemá do politikyzasahovat, ale má vychovávat děti v duchu německé kultury a cvičiti se ve znalosti německýchlidových písní... ". 12. července se sešlo v Chornicích 230 osob, aby vyslechloprojevy M. Budiga, F. Hodiny a F. Hickla. Ani o prázdninách nepřestaly schůze. 7. srpna1936 v Moravské Třebové poslouchalo 300 osob projev ing. E. Peschky. Sál byl vyzdobenvelkým obrazem Henleina a při odchodu účastníci zazpívali píseň Wir marschieren.

20. září 1936 přijel do Moravské Třebové K. Henlein. Dopoledne se konala schůze zaúčasti asi 1000 osob. Nato prošel městem průvod asi 3600 lidí. Po projevech F. Hodinya dalších regionálních řečníků vystoupil netrpělivě očekávaný Henlein, jenž současněpředal okresnímu vedení čestné prapory a u pomníku padlých se zazpívala píseň lch hatteeinen Kameraden. Pro F. Hodinu bylo velkým vyznamenáním, že mohl ve svém statkuv Městečku Trnávce uspořádat slavnostní oběd pro Henleina a jeho doprovod.Hodina ukázal svůj "loajální postoj k CSR", když na státní svátek 28. října 1936 stejnějako o rok později na svém domě nevyvěsil čsl. prapor.

15. listopadu uspořádalo okresní vedení SdP schůzi s funkcionáři místních organizací,aby se poradili co dělat proti komunistům, kteří 13. listopadu uspořádali v MoravskéTřebové schůzi, na které Karel Kreibich hovořilo boji republikánů proti fašistům ve1051iObl: Č. 5Čelo průvodu 20. 9. 1936 v Moravské Třebové - v první řadě 2. zleva K. Henleín, 3. zleva F. Hodina,4. zleva F. Píffl (SOkA Svitavy, Mezifondový soubor kronik, KR - 16, s. 303 - reprodukce M. Stěrba).Spanělsku a o pomoci, kterou fašistům poskytuje Německo. Válka ve Spanělsku nedalaSdP klidu ani na vesnicích. Tak 22. listopadu konala SdP schůzi v Kunčině, kterou organizovalFranz Fischer z čp. 33 a kterou navštívilo 240 osob. Poslanec Richard Knorrz Rýmařova hovořilo občanské válce ve Spanělsku, kterou označil za "importMoskvy". Knorr měl projev ještě v Moravské Třebové a v Dlouhé Loučce, který vyslechlo230 občanů i z okolí. V Mladějově 6. prosince v Jenischově hostinci horlil A.Ruth z Chornic proti sociální demokracü a prohlásil, "že jsou zrádci a že tato strana brzyzmizí z politického jeviště". Obdobně na schůzi v Rozstání se 150 osob zúčastnilo jednánío politice strany.

Do roku 1937 vstupovala SdP na Moravskotřebovsku s další aktivitou. Již 20. lednase v Moravské Třebové sešlo 260 členů SdP, aby vyslechlo referát krajského vedoucíhoSdP ing. Karla Folty33). 8. února 1937 se sešli příslušníci SdP ve Skleném, kde F. Hodinavykřikoval "chraňte se před bolševismem" a zemědělce varoval "před elementy neárijskéhopůvodu ". 21. února hřímal Hodina ve Svojanově a ještě týž den v Karlíně, kde houvítalo 120 osob. V nenávistném projevu útočil na židy, marxisty a komunisty. SoučasněF. Hickel, vedoucí SdP z Moravské Třebové, informoval, že na okrese je 34 místních organizacía že za poslední měsíc přistoupilo do strany na 1000 osob34).



V SdP se počala objevovat kritika, že vedení strany neprosazuje dostatečně zájmydělnické třídy, že jen slibovala pomoc chudým. Ve straně, zejména v Brně, rostla opozice,byly pokusy založit novou stranu. Rozpory byly velmi ostré, docházelo i ke kon- :I106'~'{:8 Ifliktům, např. ve Svitavách. Boj opozičníků vedených Stepanem Zientkem z Brna se odehrávali v Moravské Třebové na schůzi velmi početně navštívené. Bylo přítomno na1000 osob a hovořil dr. Gustav Jonak. 21. dubna se konala v Moravské Třebové opětveřejná schůze SdP, na níž Hodina přesvědčoval 250 osob, z toho asi 100 žen, že "jenutno co nejrozhodněji zakročiti proti židovsko-marxistickým elementům, uprchnuvšíchZ Německa a Rakouska, kteří u nás nacházejí úrodné pole k pěstování známých rejdůU3S).

Velkou posilou pro členy a sympatizanty s SdP byla návštěva K. Henleina v nedalekémLanškrouně 17. května 1937, na niž okresní vedení v Moravské Třebové organizovalohromadný zájezd.

Dlouhotrvajícím potleskem byl odměněn poslanec ing. E. Peschka na schůzi konané26. května 1937 v Moravské Třebové s 320 účastníky, když prohlásil: "My se stále považujemeza příslušníky našeho mateřského národa u. Intervenující zástupce Okresníhoúřadu v Moravské Třebové, vrchní komisař R. Pátek, byl nucen schůzi úředně rozpustit36).

Frekvence schůzí byla nadále velká. Např. v Mladějově se 20. června sešlo vJenischově hostinci 70 příslušníků SdP, aby vyslechli projev poslance Franze Nemtze zChomutova, schůzi v Kunčině navštívilo 180 osob a den předtím v Dlouhé Loučce 250občanů. V Kunčině Franz Pettner z Moravské Třebové zvolal: "Nedopustíme, aby byl uráženstátník Adolf Hitler! u. V Malíkově 8. července před 40 osobami ve Steffanověhostinci si po stěžoval Hodina na menší účast, která prý je stále ovlivňována činností aktivistickýchstran, což prý se změní, a kritizoval, že vojenské gymnázium v Moravské, Třebové staví český stavební podnikatel.

.i 17. květen 1937 byl opět velkou událostí pro Hřebečsko. Toho dne přijel doj Mohelnice K. Henlein, kam ho přišlo přivítat mnoho lidí z Moravskotřebovska. V krátkém,asi desetiminutovém projevu Henlein uvedl, že "Praha musí konečně pochopit, žejsme politicky vyspělí a že se nedáme tisknout ke zdi..., naše cesta je trnitá a tvrdá, alevůle k vítězství je nezad1"Žitelná!u. S ovacemi a výkřiky "Sieg Heil!U bylo shromážděníukončeno a Henlein pokračoval v cestě.

18. července se konal okresní sjezd SdP okresu Moravská Třebová v Křenově.Dopoledne byly schůze podle stavů; v sekci pro dělníky bylo 120, u živnostníků 45,rolníků 150 a u sekce žen 65 osob. Nato se konal průvod asi 1400 účastníků. Naslavnosti, která následovala ve Weiglově zahradě, bylo na 1800 osob. Projevy pronesliHodina, poslanec R. Axmann, senátor G. Krczal, Ingeborg Jonaková a A.Ruth37).

Mnoho členů SdP z Moravskotřebovska odjelo 5. září 1937 do Mo~ Brna, kde se za účasti Henleina konal velký tábor lidu. ~ u J

K významné události došlo 7. října 1937 v Moravské Třebové, kde se v tělocvičně sešlona 800 osob, k nimž promluvili Rudolf Kasper a dr. G. Jonak, jenž prohlásil: "...zdev Moravské Třebové byla kolébka pro vytvoření lidového dělnického hnutí, zde byl založenněmecký dělnický svaz, který vypověděl boj marxismu ". Bouřlivým potleskem bylapřijata závěrečná Kasperova slova: "...jsme hrdi na to, že jsme v naší domovině potřelibolševismus až k nejnižší hranici...; nejsme iredentisté..., těšíme se na vzestup německéhonároda... U38).108

Další velkou akcí v Moravské Třebové bylo 5. prosince shromáždění 600 lidí, na kterémhovořil F. Hodina a poslanec Franz Hollube, jenž zdůraznil, že "německý národ anacionální německá politika je zárukou světového míru ". Pak se tento poslanec pustildo otázky občanské války ve Spanělsku. Vznesl řečnickou otázku: "Kdo je vinen, žeMadrid je dnes válečnou pevností? ". A hned nato dostal odpověï jednoho z přítomných:"Hitler a Mussolini!". Nastala vřava, výkřiky "fuj" a Hollube po uklidnění prohlásil:"My sudetští Němci, pod naším vůdcem Konradem Henleinem, budeme bojovatipro to, aby bolševismus nenašel místo ani na půdě tohoto státu..., oni Irozuměj marxisté!mají mnoho společného s židy... ".***

Už krátce po 1. světové válce došlo na Moravskotřebovsku k nepřátelské činnostiohrožující samu podstatu ČSR a ta pak pokračovala. Německá armáda byla omezena na



100000 mužů, nesměla mít těžké zbraně ani generální štáb. K 1. lednu 1921 vznikl tzv.Reichswehr, který měl skrytý generální štáb pod označením Truppeamt. V rámci tohotoštábu bylo vytvořeno oddělení T 3, což byla vlastně základna pro novou vojenskouzpravodajskou službu. Pod vedením plukovníka Gempa se bud,ovafy i v tzv. branných okruzíchzárodky nové rozvědné a kontrarozvědné složky. Ofe~ní služba se zaměřilataké na severní Moravu. Pomocníkem německé špionáže se stal i Edmund Wybiral (nar.7. srpna 1904), rodák z Moravské Třebové. Zde absolvoval měš•anskou školu a nato kamenickouškolu v Supíkovicích u tehdejšího Frývaldova - nyní Jeseníku. Vznik ČSR od-109-,Imítal, byl velký nacionalista, a tak nebylo pro německou rozvědku těžké získat ho prospolupráci. K Wybiralovi se přidali Leo Rasch a Josef Neumann a od roku 1925 počaliplnit uložené úkoly. Zaměřovali se na organizaci čsl. armády, její dislokaci, výzbroj.Činnost byla zakončena zatčením Wybirala 14. ledna 1927. Wybiral byl odsouzenZemským soudem v Opavě i se svými společníky39). Dne 12. června 1935 byl zatčen uLichkova Karl Brenner z Moravské Třebové a následující den opět Edmund Wybiral,který po odpykání trestu pokračoval ve špionáži proti republice. Zprávy předával naKrálickém Sněžníku. Pro nedostatek usvědčujících důkazů byl Wybiral Krajským soudemv Brně obžaloby zproštěn a nakonec uprchl do Německa.

17. června 1934 zadržel četnický strážmistr Eduard Sirocký z četnické staniceKunčice u celního úřadu ve Spiklicích u Starého Města na Sumpersku dělníka AloiseLiepolda z Třebařova. V jeho batohu našli různé materiály rozpuštěné DNSAP a obálku,která obsahovala informace o stavu železničních tratí v pohraničí, a dále dopis určenýneznámé osobě. Liepold byl dříve aktivním členem DNSAP v Třebařově a udržovalstyky s jistým Erwinem Hirnichem, účetním na pile v Krasíkově. Hirnich předtímpůsobil jako tajemník mládeže DNSAP v Brně a po zákazu této strany uprchl doNěmecka, kde se zapojil do podvratné činnosti proti ČSR. Hirnich, který používal krycíjménoBerg nebo Schicht, se sešel 26. a 27. května 1934 s Liepoldem v turistické chatěna Králickém Sněžníku, kde se dohodli na špionážní spolupráci. 14. června 1934 seLiepold sešel s Franzem Gaurinem z Lanškrouna, jenž mu předal pro Hirnicha balík,který byl pak nalezen při zadržení Liepolda. Balík obsahoval zejména materiály o železnicích.Při vyšetřování se podařilo čsl. orgánům odhalit celou skupinu, která byla odsouzenaKrajským soudem v Olomouci4O). Liepold byl odsouzen na čtyři roky žaláře,Franz Gaurin na tři a půl roku a další k menším trestům.

Od 1. ledna 1935, kdy převzal vedení německé vojenské zpravodajské služby AmtAusland-Abwehr admirál Wilhelm Canaris, se o ČSR rozvinul velký zájem. Československomělo být vedle Rakouska první obětí Hitlerovy agrese. Proto vojenská zpravodajskáslužba, ale i Bezpečnostní služba (SD) a gestapo zintenzívnily infiltraci do ČSR.V roce 1936 se rozdělily úkoly mezi Abwehr, který sledoval zájmy vojenské, a SD, věnujícíse otázkám politickým. Gestapo pronikalo hlavně do německé emigrace. Zájmovésféry Bezpečnostní služby vymezil Reinhard Heydrich I. července 1937. Velký zájemprojevil Abwehr hlavně o pevnosti, které se od roku 1936 začaly budovat na severníMoravě. Pro oblast Králicka - tehdy Grulich - organizoval špionážní činnost rezident pobočkyAbwehru ve Vratislavi - tehdy Breslau - Josef Schalowski, jenž střídal svůj pobytv Mezilesí (Mittelwalde) s jinými místy v Kladsku. Schalowski využíval často zadrženýchpašeráků, obvykle cukerínu. Takovým jeho agentem byl např. Josef Tógel, kterýbydlel v Oskavě čp. 150. V Kladsku nakupoval cukerín, který rozprodával v okolíMoravské Třebové. Tuto činnost provozoval Tógel od roku 1936 až do svého zatčení 19.ledna 1938. Zpočátku si Tógla Schalowski ověřoval. Postupně ho však pověřoval skutečnězávažnými úkoly. Tak zjiš•oval, zda je pravdivé, že u Třebařova se staví letiště, zdase tamější tkalcovna nepřestavuje na hangáry a zda louky u vesnice jsou vlhké. Tógel toprověřil a podal negativní zprávu. Dle pokynů Schalowskiho navštívil i Pováží naSlovensku, Kunovice, Napajedla a další místa, kde zjiš•oval reálnost dotazů, které muřídící orgán ukládal. Tógel byl po zásluze odsouzen KrajSký~em v Olomouci na110~15 roků těžkého žaláře, ale po Mnichovu byl na základě amnestie 7. října 1938 z vězenípropuštěn4O.

Pro špionáž ve službách Abwehru byl zatčen a vyšetřován také Oskar Schindler, kterýbyl pak celosvětově neprávem vylíčen jako zachránce židů. Pro rychlý spád událostípřípad nebyl dokončen42).



Abwehr v letech 1937 a 1938 velmi pozorně sledoval budování pevností u Králík a vOrlických horách, komunikace sem vedoucí, dopravu materiálu na stavbu a k tomu využívalletecké špionáže. K této činnosti byla vytvořena speciální letka, jíž velel plukovníkRowehl. K obraně proti narušování čsl. státní hranice byly zřízeny četnické leteckéhlídky, které měly letadla i na letištích Hradec Králové a Staré Město u MoravskéUebové. Csl. protivzdušná obrana však technicky nestačila německým strojům, kterébyly upraveny pro výškové lety. Některé lety výzvědných letadel z Německa dosahovalyaž do větší hloubky našeho území. 5. srpna 1938 letělo ráno ve výšce 7000 m neznáméletadlo, které zpozoroval poručík Josef Kloboučník, velitel četnické letecké hlídkyze Starého Města, když se vracel se svým letounem z hlídkového letu od státní hranice.Neměl však s sebou kyslíkový přístroj, a tak nemohl cizí letadlo ve značné výšce pronásledovat.Bezvýsledně se pokoušel vetřelce dosáhnout stíhač z Hradce Králové4J).

Velmi nebezpečnou činnost i na Moravskotřebovskuskutečňovalo Ü. oddělení pobočkyAbwehru (AST) z Vratislavi, jehož úkolem bylo organizovat diverzní, sabotážnía diverzně ideologické operace. K realizaci těchto úkolů měly být především využíványněmecké menšiny. Do čela Ü. oddělení v centrále Abwehru v Berlíně byl postavenmajor Helmuth Groscurth, který se úkolům věnoval velmi aktivně44l. VHenleinově straně našel velké pochopení. Henlein sám byl příliš znám a zaneprázdněnýa nemohl se také vydávat v nebezpečí, že při prozrazení bude kompromitován,proto úkoly plnil Karl Hermann Frank, jeho zástupce. Od roku 1936 začal v SdP výběrpoliticky naprosto spolehlivých členů strany, kteří měli zůstat nenápadní.Uskutečňování úkolů pro severní Moravu se ujala pobočka Abwehru ve Vratislavi.Vedoucím tamního Ü. oddělení byl kapitán Fleck ("dr. Fischer"), jeho zástupcem bylkapitán von Riesen ("dr. Schneider"). Ti budovali na severní Moravě a části východníchCech dvojí druh skupin z příslušníků Henleinovy SdP. Byly to jednak skupiny S(Sabotagegruppen), které měly v týlu bojující čsl. armády ničit telefonní a telegrafníspojení, silniční komunikace, náspy železničních tratí a provádět teror. Skupiny K(Kampfgruppen) měly naopak překážet ustupujícímu čsl. vojsku od hranic a provádětdestrukci infrastruktury. Někdy se označovaly skupiny S a Kjako Milit'árorganisation(MO). Abwehr prováděl na území Německa výcvik velitelských kádrů, ostatní byliškoleni potají u nás. Příslušníci ze severní Moravy byli cvičeni hlavně v tábořeNeuhammer u Vratislavi. Sem odjížděli jako turisté a v týdenních kursech se seznamovalinejen s ničením mostů, ale i menších pevností, tzv. řopíků. Potíže byly s vybavenímzbraněmi. Byly připravovány lovecké zbraně, revolvery, ale hlavně se pašovalyzbraně z Německa. Např. výbušniny byly potají přinášeny jako ovocné konzervyI Marila. Větší možnost získat zbraně, pistole, samopaly a munici měly skupiny z pohraničníchmís•S).

Hřebečsko, které bylo od státní hranice vzdálené, měl Abwehr zásobit zbraněmi, municía výbušninami shozem z německého letadla. Koncem srpna 1938 se připravoval~ 111shoz pomocí nákladních padáků na louce u Moravského Lačnova. V 18.30 bylo místoobstoupeno asi 40 muži FS (Freiwilliger Schutzdienst - organizace povolená ministerstvemvnitra 30. dubna 1938 jako nepolitický spolek, jehož úkolem byla pomoc při neštěstích,katastrofách a pořádková služba při německých akcích, byla ale ve skutečnostibudována podle vzoru SS jako diverzní a teroristická organizace). Ve stanovenou dobuse však přihnala bouře, letadlo nepřiletělo a výsadek se nezdařil. Akci organizovaliWalter Egidy, Ferdinand Theimer a Ferdinand Wild ze Svitav. Není známo, že by se pokuso další výsadek opakovaI46).

Záškodnická činnost byla na Hřebečsku obdobně jako na jiných místech v pohraničí,např. v Krkonoších, na Opavsku, velmi intenzívní. Nešlo jen o přípravu, ale v těžkémroce 1938 již o konkrétní akce. Tak na silnici od Březové nad Svitavou k Rozhrání bylyrozhazovány železné trojzubce, které ničily pneumatiky vojenských aut čsl. armády.O tom, jak se připravovaly skupiny S a K (označované zde častěji jako MO), svědčí hlášenívelitele SA Standarty 113 Moravská Uebová, zaslané 14. prosince 1938 na SAGruppe (skupinu)47). Říká se zde, že na svěřeném území sice nebyly bojové akce, ale žebylo v pohotovosti značné množství tzv. ..zelených kádrů", tj. organizace K-S, resp.MO, které byly v těchto místech: Moravská Uebová (34 mužů, úkryt v lesích), StaréMěsto (65 mužů, úkryt v senících, stozích slámy, lesích), Nová Ves (27 mužů, velitel tJohann Fritscher, úkryt v dole v hloubce 720 m), Uebařov (30 mužů, úkryt ve dvorecha v lese), Rychnov na Moravě (64 mužů, velitel Golda, úkryt v lesích), Krchleby (100mužů, velitel Emil Kostron, úkryt v lesích)48), Karle (39 mužů, velitel Franz Klaschka,úkryt v lesích), Ostrý Kámen (31 mužů, velitel Johann Stefan, úkryt v lesích), Hřebeč(22 mužů, úkryt v lesích), Kamenná Horka (18 mužů, velitel Josef Lutsch, úkryt v le-



, sích), Hradec nad Svitavou (54 mužů, úkryt v lesích), Jedlová (91 mužů, velitel FranzTachowsky, úkryt v lesích), Opatov (17 mužů, velitel Vinzens Kohler, úkryt v lesích). .,'

Ve výzbroji byly jen lovecké pušky, pistole, ojediněle ruční granáty a vlastní vyrobenénálože. Zásobování prováděli lidé z vesnic. !Na území Standarty Hřebeč byla organizována hlásná služba do Lanškrouna a Sumperka,odkud byly zprávy dávány přes hranice německé zpravodajské službě.V případě potřeby měly být podniknuty tyto akce: ve Starém Městě - napadení letiště,obsazení pošty a fary; v Rychnově na Moravě - obsazení četnické stanice, pošty, dobytíkulometného hnízda; v Zábřehu na Moravě - vyhození do vzduchu železničníhomostu a trati Zábřeh-Postřelmov; v Opatově - obsazení nádraží, přerušení železniční tratiPraha-Brno a obsazení četnické stanice; v Jedlové - vyhození do vzduchu přípojky kmuniční továrně v Poličce zvl. bojovou jednotkou; ve Vendolí - vyhození trati Svitavy-Polička.

Bylo tedy připraveno téměř 600 ..zelených kádrů ", které mnohdy prošly vojenským aspeciálním výcvikem, jež řídilo Ü. oddělení pobočky Abwehru ve Vratislavi - kapitánFleck. V případě války by zmíněné diverzní skupiny mohly být týlu čsl. armády velminebezpečné49). V čele skupin byli kvalifikovaní lidé, např. v samotné Moravské UebovéAdolf Jenisch, který byl v dubnu 1938 pověřen v~dením německého učitelstva naHřebečsku. V září 1938 odešel do lesů, aniž prý ztr~jení s kamarády a připravovaldiverzní a bojovou činnostSO). Nelze podceňovat skutečnost, že výbušniny byly jenpodomácku vyráběné. Oswald Kopal (nar. 27. října 1902) z Deštné č. 64 u Konice, tam-112ní obchodník se smíšeným zbožím, vyráběl doma ruční granáty, naplněné dynamonem.Při jeho zatčení 17. září 1938 byly nalezeny již dva hotové granáty a 27 rozpracovaných.V noci na 28. září 1938 se mu podařilo uprchnout z vězení. Po okupaci pohraničí se stalSA Sturmbannfůhrerem a velitelem SA Standarty 113 v Moravské Uebové51). Ukrytým,.zeleným kádrům" pomáhali dospělí i mládež52).

Mezi úkoly Ü. oddělení Abwehru náležela též ideologická diverze mající za cíl podlomitvůli k obraně státu. Jednalo se hlavně o masové rozšiřování letáků, které byly naseverní Moravu dopravovány z Kladska a jiných míst Německa. V tomto směru se velmiangažoval nám již známý J. Schalowski. Podvratné byly i brožurky slovenského separatistyprof. Franze Jehliczky, např. brožurka Der slowakische Rat an das čechischeVolk, transportované do ČSR v obrovském množství.***

Rok 1938 zůstane v paměti celých generací jako rok národní hrdosti a nadšení, ale ismutku a hoře. Předznamenáním událostí byl článek Rudolfa Berana, předsedy českéagrární strany, v agrárních novinách Venkov, v němž navrhoval dohodu s Henleinovoustranou a nabízel jí účast ve vládě. Velká většina českých lidí tento požadavek oprávněněodmítla53>. Henleinovci samozřejmě Beranovo podbízení se uvítali54). Velkou odezvuměl na Hřebečsku projev Hitlera v říšském sněmu 20. února 1938, v němž otevřeně prohlásil,že "... pro velmoc je nesnesitelné, že soukmenovci nemohou uplatnit právo na sebeurčení.Německo však bude jejich zájmy zastupovat a hájit. Je v zájmu Německa provádětochranu těchto německých soukmenovců, kteří nejsou s to zajistit na naší hranicilidské právo, politické a světonázorové svobody". Mimořádně zapůsobilo také obsazeníRakouska 11.-13. března 1938. Dosud pozitivistické strany reagovaly okamžitě. 22.března oznámil předseda německých agrárníků Gustav Hacker, že se strana rozpouští ačlenstvo vstupuje do SdP. Totéž učinila strana německých živnostníků a další strany, vytrvalijedině němečtí sociální demokrati a komunisti. Henleinovci se rozplývali nadšením.Těšilo je i to, že okupaci Rakouska pomohli uskutečnit MUDr. Hugo Jury, rodák zRadiměře, a dr. Seyss-Inquart, pocházející ze Stonářova u Jihlavy.

Schůze byly četné. Např. 20. března 1938 se shromáždilo v Kunčině na 250 osob, kekterým promluvil senátor G. Krczal z Brna a F. Hickel z Moravské Uebové. V Křenověna schůzi, na které bylo 300 osob, F. Hodina napadl bezostyšně místního faráře, Čecha,slovy: "... místo, aby kázal mít; seje jen zmatek", a současně jako obvykle varoval před"židovskou sebrankou a marxisty". 25. března 1938 opět Hodina před 85 občany veSnekově zaútočil, podobně jako v Křenově, na českého faráře, který prý "místo, aby kázalslovo Boží, seje nenávist". Ještě téhož dne Hodina vystoupil v Pacově, kde ho vyslechlona 70 lidí. Zvýšená aktivita se projevila i v Moravské Uebové, kde 28. březnase v tělocvičně shromáždilo 800 lidí, kteří v atmosféře nadšení bouřlivě pozdravili" rodinnépřipojení" Rakouska k Říši. Hlavní projev měl Hodina a v jeho závěru zvolal:"Dovolte, abych za všechny sjednocené Němce v tomto kraji poděkoval KonraduHenleinovi za jeho úspěšnou práci a tlumočil věrnost všeho německého lidu zdejšíhokraje!". Jeho slova byla přijata bouřlivým potleskem a opakovaným "Sieg Heil!"55).



Rozpuštění politických stran se výrazně projevilo rozšiřováním členské základny SdP.Bylo stanoveno, že noví členové se budou ~at jen do 31. května 1938. K tomu dni') ~ 1131jiObl: Č. 9První vlevo ve světlé uniformě je vedoucí župy Dolní Dunaj (Niederdonau) MUDr. H. Jury, první vpravov černé uniformě SS Unterscharführera je továrník A. Faber (fotografie v majetku autora). ,bylo na okrese Moravská Třebová 11274 členů SdP, což činilo 41,1 % všeho německéhoobyvatelstva. V kraji SdP Brno, kam Moravská Třebová patřila, to bylo nejvíce (volebníokres Svitavy měl 38,6 %)56).

Sjezd SdP v Karlových Varech ve dnech 23. a 24. dubna, na němž bylo formulovánoznámých osm požadavků vůči čsl. vládě, měl velkou odezvu také naMoravskotřebovsku. Aby dokázala, že má plnou podporu německých občanů a že kategorickytrvá na splnění závěrů karlovarského sjezdu, konala SdP velké přípravy k oslavám1. máje. V Moravské Třebové se sešli příslušníci SdP a přívrženci této strany z celéhookresu. V průvodu šlo na 10000 osob, v čele byla sice čsl. státní vlajka, za ní však36 praporů SdP. ženy byly oblečeny v hřebečských krojích a s nimi jelo 250 cyklistů,vyhrávalo šest kapel. Na prostranství u tělocvičny se konal po skončení průvodu táborlidu, kterého se zúčastnilo na 11000 lidí. Po hudebním vystoupení s písní Die rotenFahnen brennen im Wind okresní vedoucí F. Hickel přivítal přítomné a pak následovalyprojevy zástupců dělníků, rolníků a obchodníků a potom hlavní projev senátora G.Krczala z Brna. Ten zdůraznil, že "Karlovy Vaty nám umožňují, že se můžeme otevfeněpfiznat k německému národně socialistickému názoru". Hickel zvedl na závěr pravici azvolal "Heil Henlein!" a masa lidí mu stejným způsobem odpověděla. Dav nato zazpívalžupní píseň Schb'nhengster Gaulieï7).

Veřejnost na Hřebečsku byla v polovině května 1938 rozrušena masovým rozšiřovánímpodvratných letáků pocházejících z Německa, z dílny Abwehru, které byly 15. květ-114Obl: č. 10Účastníci manifestace 1.5. 1938 před tělocvičnou v Moravské Uebové (SOkA Svitavy,Mezifondový soubor kronik, KR - 16, s. 409 - reprodukce M. Stěrba).na a v následujících dnech rozhozeny, a to v českých městech a obcích. Jako rozšiřovatelbyl dopaden Roland Bier ze Svitav, kterému Krajský soud v Chrudimi uložil nízkýpodmíněný trest odnětí svobody a pokutu deset korun!

21. května 1938 vyhlásila čsl. vláda dílčí mobilizaci, která proběhla mimořádně rychle.Německé obyvatelstvo bylo zpočátku zaraženo, zakrátko ale čsl. úřady pozorovalyaktivitu členů SdP. Pohyby armády byly pečlivě pozorovány a pomocí kurýrů byly poznatkypřenášeny na okresní vedení SdP, jak tomu bylo i v Moravské Uebové.

Ještě před touto dílčí mobilizací došlo v Moravské Uebové 17. května 1938 k vážnémuincidentu v souvislosti se schůzí německé sociální demokracie. Do městského kinase dostavilo na 600 přívrženců této strany, což v politických podmínkách ve městě bylúctyhodný počet. Okresní vedení SdP to však považovalo za provokaci a rozhodlo seschůzi narušovat. Kolem půl deváté večer se počaly shromažïovat před kinem davy nacistickýchkřiklounů a provokatérů. Zakrátko jich bylo asi 300. Když autem přijížděl kekinu poslanec Wenzel Jaksch58), počali henleinovci skandovat "Sieg Heil!u. Policejníhlídka se snažila přimět provokatéry k rozchodu, ale nepodařilo se jí to. Po skončeníschůze se ještě zvýšil počet nacistických výtržníků, a když W. Jaksch vycházel z kina,opět dav vykřikoval" Fuj! Sieg Heil! u. Protivníci, sociální a další demokraté jim odpovídali"Freundschaftu. Ve 22.15 vyzval policejní inspektor Josef Zahradník henleinovcek rozchodu, ti ale reagovali novými výkřiky, Mezi provokatéry bylo mnoho studentůz místního německého gymnázia, Zvláště horliví narušovatelé byli policií zadrženi a115Iněkteří předáni k trestnímu stíhání za lehké ublížení na těle jednomu z účastníků schůzeS9).

Blížily se obecní volby, které přinesly velký úspěch SdP. V Moravské Třebové hlasovalopro Henleinovu SdP 3771 osob a strana dostala 38 mandátů, německá sociální demokracie631 hlasů a získala 5 mandátů a český blok 360 hlasů a 3 mandáty. Starostouse stal v Moravské Třebové továrník ing. Ernst Steinbrecher a náměstky dr. GustavPrunner a Anton Waliczek. Obdobně tomu bylo v ostatních místech okresu. SdP si výrazněupevnila své pozice.

Situace se i po volbách přiostřovala. 22. června 1938 bylo rozbito 10 oken bytu vrchního



strážmistra četnictva Hnáta v Koclířově. Běžným jevem se staly nadávky českýmlidem, pozdravy "Heil Hitler" byly velmi často slyšet od provokatérů. Řada osob byla ;za to trestně stíhána. Docházelo i k tomu, že byl vyvěšen prapor s hákovým křížem, roz- Išiřovaly se různé předměty s hákovým křížem. Příležitostí k veřejnému vystoupení příslušníkůSdP se staly tělovýchovné a sportovní dny, konané ve dnech 23. až 31. července1938 ve Vratislavi. Z Brna byl dokonce vypraven zvláštní vlak, do kterého nastoupilomnoho moravskotřebovských henleinovců. 31. července vystoupil na slavnostidokonce sám Adolf Hitler, aby povzbudil své soukmenovce z CSR.

V srpnu 1938 byla aktivita SdP ztlumena tím, že se v soudních okresech MoravskáTřebová a Svitavy objevila slintavka a kulhavka a přísnou kontumací byl omezen pohyblidí.

Při vyšetřování pašování zbraní na Frývaldovsku spáchal sebevraždu zatčený vojínprezenční služby Alfred Knoll, když byl ve vlaku eskortován do věznice. Henleinovci ~organizovali provokační demonstrace v souvislosti s touto událostí a dále proto, že prý ~při demonstraci v Ostravě byl udeřen bičíkem policisty poslanec Franz May. To samo- 1zřejmě nemohlo zůstat bez povšimnutí v Moravské Třebové, a tak 10. září 1938 se shro- ;máždilo 1000 lidí, kteří vykřikovali: "Ein Volk, ein Reich, ein Führel; Heil Hitlet: Wirwollen Anschluss an Reich, lieber Führel; mach uns frei von der Tschechoslowakei ". F.Hickel na závěr zvolal: "Vítězství strany není ještě úplné, dočkáme se však osvobození".

K nebezpečné provokaci došlo 11. září 1938 v Třebařově, kde místní nacisté, zejménabývalý funkcionář DNSAP a Volkssportu Richard Monhard, vyzvali českého faráře tJosefa Baráka, aby opustil obec. Před farou se shromáždilo asi 150 občanů, kteří žáda- jÜ kněze, aby hned odešel. Farář, když uviděl, že výhružky jsou myšleny vážně, odešel ;do kostela, kde rozsvítil svíce a modlil se. Nato opustil kostel. Byl naložen do auta a odvezenna nádraží v Krasíkově, odkud odjel. Cetníci ze Sumperka a Olomouce vTřebářově zakročili a zatkli pět osob60).

S velkým očekáváním se sledoval sjezd NSDAP v Norimberku. V poslední den - 12.září - vystoupil s projevem Hitler, jenž na závěr řval, že "poměry v tomto státě /tzn.CSR/ jsou, jak je obecně známo, nesnesitelné a bezpráví těchto lidí musí vzít konec ". VMoravské Třebové vybíhali lidé přímo od radiopřijímačů do ulic, tloukli na okna, pískalia řvali. V 21.15 se shromáždilo na náměstí až 1000 lidí a vykřikovali neustále "HeilHitler". Bylo zde okresní vedení SdP, starosta města a další funkcionáři. Dav zpíval píseňWir stossen in den Feind hinein. Hickel nakonec zvolal: "Hitler brzy přinese národusvobodu ". Nato příslušníci státní policie a členové asistenční jednotky čsl. armádydav rozehnali61).116

Události druhé poloviny září 1938, kdy zemřel F. Spina, který se zasazovalo dobrésoužití Cechů a Němců, nabývaly na dramatičnosti. Hitler se setkal s britským premiéremN. Chamberlainem a při jednání v Godesbergu stupňoval požadavky vůči CSR. Zatéto situace čsl. vláda vyhlásila 23. září ve 22.15 všeobecnou mobilizaci. Mnozí němečtípovolanci nenastoupili a prchli k "zeleným kádrům". 24. září byli internováni někteřífunkcionáři SdP, též z Moravskotřebovska, mezi nimiž byl i F. Hodina. O tom, jaká bylainternace např. v Prostějově, svědčí to, že si zde zadržovaní nakoupili jídel za 65000Kč a vypili tři hektolitry piva621.

Velmi se angažoval Freiwilliger Schutzdienst (FS), o němž Zwittauer Nachrichten pozdějinapsaly, že " ... jeho činnost musela být pochopitelně zakrývána. Od vlády byl jakocelostátní svaz povolen, ale úřady nedovolily další členění, takže činnost byla ilegálnípod rouškou tělovýchovných spolků... "631. Podobně cynicky se o FS vyjádřil K. H.Frank v časopise BiJhmen und Mühren v roce 1941. Velmi aktivní byla činnost FS naMoravskotřebovsku. Organizaci vedli Erwin Homma, prof. Franz Moschnitschka aErnst Piffl. Jednotka v Moravské uebové byla založena ihned po povolení existence vrámci tělovýchovné organizace Turnverein a byla začleněna do kraje Lanškroun. V okreseMoravská uebová byly budovány jednotky i na vesnicích. Např. v Chornicích,Zadním Arnoštově, Křenově, Linharticích aj. FS konal cvičení na kopci zvaném Horka.Cvičil se útok a obrana, konaly se pochody. Důraz byl kladen na ideovou a politickouvýchovu. V souvislosti se zákazem SdP byl i FS 17. září 1938 rozpuštěn. V Moravskéuebové byli zatčeni představitelé FS Homma a prof. Moschnitschka. Piftl uprchl askrýval se v lesích u Starého Maletína. Zatčení museli být po mnichovské dohodě propuštěniz vazby64l. Po válce byli někteří příslušníci FS odsouzeni6sl.

Mnichovská smlouva z 29. září donutila republiku vydat celé pohraničí.Moravskotřebovsko mělo být okupováno až v rámci tzv. 5. pásma, o němž se mělo rozhodovatplebiscitem. Hitler však tuto možnost zakázal a již 5. října ve 21.30 sděloval



říšskoněmecký rozhlas, že do 5. pásma bude zahrnuto celé Hřebečsko. 6. října byli vMoravské uebové s velkými ovacemi přivítáni zadržení funkcionáři SdP včetněHodiny, který byl internován v Dřevohosticích. Dne 7. října 1938 v 21.00 hod. vuebovicích se před četnickou stanicí shromáždil dav asi 200 lidí, ozbrojených loveckýmipuškami, kosami a klacky. Přítomní četníci v čele s vrchním strážmistrem JosefemBůžkem byli vyzváni, aby okamžitě stanici opustili. Ráno 8. října byla stanice obsazenaordnery. Pokus o dobytí četnické stanice byl i v Chornicích. Dne 9. října vnikli nacistédo budovy vojenského gymnázia v Moravské uebové, prohlédli si budovu od sklepapo půdu, kde prý hledali nálože, které tam měla umístit čsl. armáda. Tohoto dne, vneděli 9. října, byl v Moravské uebové shon, konaly se přípravy na slavnostní uvítáníněmeckého vojska. Obdobně tomu bylo i na vesnicích. Všude, kde byly dosud nápisy včeštině a státní symboly, byly okázale rychle odstraňovány.

Mnozí Ceši prchali jen tak, jak byli oblečeni, bez svých věcí, které nechali v opuštěnýchbytech. Za ironického posměchu Němců utíkali do vnitrozemí a přitom docházelok osobním tragédiím. Z Lanškrounska spáchalo několik Cechů sebevraždu, někteří zemřeliv důsledku nachlazení a několik lidí dokonce zešílelo66l.

Nedočkavě očekávali Němci pondělí 10. října, kdy mělo dojít konečně k jejich "osvobození".Csl. vojáci opustili Moravskou uebovou v neděli. Z lesů a různých úkrytů117se vraceli domů muži, kteří nenastoupili při mobilizaci do čsl. armády a připravovali diverzníčinnost. V Moravské Uebové byly vyvěšeny transparenty s hesly" Wir dankenunserem Führer" nebo "Heim ins Reich" a dalšími. Domy byly ozdobeny chvojím, voknech hořely svíce. Prvním německým vojákem, který přijel do města, byl poručík K.Nahke. Ten však jen městem projel směrem na demarkační čáru. Do města dorazilyhlavní síly 30. pěší divize později. Vítaly je zvony z kostela, na ulicích stály velké davyobyvatel včetně školní mládeže, která měla volno. V Moravské Uebové stejně jako veSvitavách se konala vojenská přehlídka. V kostele se sloužily bohoslužby jako dík zavysvobození. Až do středy 12. října se nepracovalo, jen se slavilo.

S německým vojskem přijížděla tzv. Einsatzkommanda německé policie, pořádkové,ale především bezpečnostní, tedy gestapa a kriminální policie. Severní Morava včetněMoravskotřebovska byla obsazena útvarem bezpečnostní policie, který vyrazil zKladska a Ratiboře v čele s velitelem, vrchním vládním radou, SSObersturmbannfůhrerem dr. Ottou Emilem Raschem. Byl tvořen 105 muži s 35 osobnímiauty. Útvar se členil na menší operační skupiny (Teilkommanda). Jedna z nich dorazilataké do Moravské Uebové; byla vybavena pátrací knihou obsahující jména osob,které měly být ihned zatčeny. Není přesně známo, ke kolika zatčením došlo naMoravskotřebovsku. Uvádí se, že jen sociálních demokratů bylo z Moravské Uebovézatčeno 30 a u dalších 190 byly konány domovní prohlídky, výslechy nebo jiná perzekučníopatření67). Tento počet se zdá nízký, nebo• byli zatýkáni také komunisté a demokratickysmýšlející Němci.

Demarkační linie mezi obsazeným územím a ČSR byla také na Hřebečsku pohyblivá.Měnila se po vyjednáváních zmocněnců z obou stran. Nebylo jasné, jak bude rozhodnutou Městečka Tmávky, Chomic, Biskupic a u některých obcí na Litomyšlsku. Velminegativní úlohu sehrál velkostatkář Friedrich princ Thum und Taxis z Biskupic se svýmisyny Georgem a zvláště Hugem. Thum- Taxis byl oporou Němců v Biskupicích a okolí,vůči lidem, a to i svým zaměstnancům, byl asociální. Při záboru velké částiMoravskotřebovska byly pozemky Thum- Taxise rozděleny tak, že část připadla k Říši adalší část zůstala v ČSR, např. Vranová Lhota a okolí. Hugo, který byl podezírán, žespolupracuje s německou zpravodajskou službou zejména v Rumunsku, se všemi cestamisnažilo integraci pozemkového majetku tak, aby byl celý na obsazeném území. Tovedlo k místním konfliktům. 20. října 1938 bylo telefonováno z předsednictva ministerskérady v Praze Okresnímu hejtmanství v Boskovicích, co je pravdy na tom, že bylzraněn Thum- Taxis. Následujícího dne odpověděl okresní hejtman, že skutečně asi předtýdnem došlo k zranění Thum- Taxise a že případ dosud vyšetřuje místní četnictvo.Tehdy se měl Thum- Taxis při procházce dostat do sporu s jistým občanem. Velkostatkářse při tom tak rozčílil, že občana udeřil holí. Ten ale nemeškal, hůl mu vytrhl a udeřilho po hlavě. K daleko vážnější události došlo 23. listopadu 1938. Tehdy odpoledne slyšeljeden školák v lese volání o pomoc. Lekl se, běžel do Biskupic, vzal s sebou studentagymnázia a společně šli na místo, odkud se ozývalo volání. V lesní úžlabině našliFriedricha Thum- Taxise, který měl ruce svázané vzadu a nohy svázány drátem. Obachlapci ho rychle osvobodili. Případ byl ihned ohlášen četnictvu, které zahájilo pátránípo pachateli. Při vyšetřování statkář řekl, že ho svázali čsl. vojáci, a hned vyhrožoval,že nebudou-li pachatelé dopadeni, bude telefonovat přímo Hitlerovi. Okresní hejtman z



118'--. .~ ..-- ,..:w'Ji:Obl: č. 11Princ von Thum und Taxis vítá v říjnu 1938 v Biskupicích německé vojáky (fotografie v majetku autora).Boskovic S velitelem četnického oddělení odjeli narychlo do Biskupic, aby jednali sThurn-Taxisem. Přijel také velitel 13. pěšího pluku plukovník Karel Cejka, aby zasáhlpři vyšetřování. Musela nastoupit celá 3. rota, ale zámecký pán pro silnou krátkozrakostneurčil pachatele. Nakonec se uklidnil a spokojil se tím, že zámek budou v noci hlídatmístní hasiči. Thum- Taxis, který ihned začal používat celý šlechtický titul, pokračovalve snahách získat území kolem Vranové Lhoty do obsazeného Moravskotřebovska.Požádalo podporu orgán německé státní správy tzv. landrát v Moravské uebové a dne21. října 1939 se obrátil dopisem na Hitlera, později na Henleina, ale marně. Thurn-Taxisovi bylo jen sděleno, že během války se nebudou uskutečňovat žádné přesuny hranic68>.

I Nová hranice byla stále nejistá. Místní nacisté ji chtěli rozšířit co nejvíce na úkor českýchmíst. Krátce bylo obsazeno i vysloveně české město Polička, ohrožována byla takéLitomyšl. Vedoucím činitelům SdP ve Svitavách i v Moravské uebové šlo o to, po- esunout hranici podél železniční trati z Ceské uebové na Brno a z Moravské uebové naProstějov. Vedle strategických cílů byl nepochybně sledován i zájem proniknout do ryzečeských míst, postupně je germanizovat a nezanedbatelný byl i úmysl likvidovat zbytekCeskoslovenska. Vedoucí funkcionáři SdP ve Svitavách, především J. Honig, R. Biera další. ale i F. Hodina, se rozhodli k přímému zákeřnému útoku s cílem zmocnit seMoravské Chrastové a okolí. V tom našli pochopení u Henleinova zástupce K. H.Franka, který v říjnu 1938 byl v Sumperku jako tzv. vedoucí expozitury říšského komi-119"'~~ÜÜÜÜIsaře pro Sudety. Podle sčítání lidu z roku 1930 žilo v Moravské Chrastové 1341 obyvatel,z toho bylo 811 české národnosti a asi 501 Němců. Ve volbách do parlamentu získalaSdP toliko 14,9 % hlasů. Příslušníci SdP v Moravské Chrastové chtěli za každoucenu připojit obec k zabranému sudetskému území. Začalo se jednat až v Berlíně, kdebývalý továrník z Moravské Chrastové Blaschke využíval svých známostí. V Liberci nažupním úřadě jednal okresní vedoucí SdP ze Svitav J. Honig. Nakonec došel z Berlínav pořadí již třetí telegram, který sděloval, že rozhodnutím hraniční komise obecMoravská Chrastová, Chrastová Lhota a osada Půlpecen včetně továrny C. Ráčka připadajík Německu. Telegram došel na adresu majitele rychty v Moravské ChrastovéAdolfa Langera. Tato skutečnost bez dalšího prověřování vedla k přípravě útoku na tutoobec s okolními osadami. Velení nad akcí se ujali okresní vedoucí SdP ve SvitaváchJ. Honig a R. Bier, bývalý záložní důstojník. Spolu s nimi se zapojila také jednotka pořádkovépolicie z Mnichova, vedená majorem Platzerem, která v té době byla veSvitavách. Honig zapojil do akce příslušníky SdP ze širokého okolí Svitav aMoravskotřebovska. Byli sehnáni muži až z Linhartic, Janůvek, Snekova, želívska adalších míst a zapojeni do útočného seskupení, které mělo asi 400 mužů, ozbrojenýchloveckými puškami, pistolemi, ale také holemi a dýkami. Velmi dobře byli ozbrojeni příslušnícipořádkové policie. V Ettlově továrně ve Svitavách byl štáb akce. Útok byl naplánován,aby byl překvapivý a neumožnil napadeným obranu. Byla vybrána noc napondělí 31. října 1938 v době, kdy se konala v Moravské Chrastové taneční zábava.Kolony útočníků byly rozčleněny do tří proudů od Brněnce k Moravské Chrastové.Vlastní útok byl zahájen vystřelením barevné rakety. Přímo do obce směřovalo několiknákladních aut s ozbrojenci, jejichž úkolem bylo napadnout čsl. ozbrojené síly, zatímcobyly kryty z každé strany dalšími dvěma skupinami, které obec obklíčily. Byla přepadenapředně budova četnické stanice, Lidový dům, kde byli umístěni celníci, finančnístráž a družstvo Stráže obrany státu (SOS). Přesila útočníků byla velmi značná. Obranabyla proto nesmírně těžká. Příslušníci čsl. ozbrojených sil byli zajati a odvedei1i za demarkačníčáru do Brněnce. Přepadena byla též osada Půlpecen a továrna C. Ráčka.Útočníci vnikli do budovy obecního úřadu v Moravské Chrastové, do domů českých občanů,kde prováděli prohlídky a na některé stříleli. Tak byl postřelen Adolf f{íha, 17 ci- ;vilních osob odvlekli ordneři za hranice. Ü

Obsazení Moravské Chrastové, dvou přilehlých osad a Ráčkovy továrny postavilo dosložité situace čsl. orgány, zejména okresního hejtmana v Boskovicích, velitele 13. pě- išího pluku plukovníka K. Čejku, velitele četnického oddělení a okresního velitelství v iBoskovicích a stejně tak jejich nadřízené zemské složky v Brně. Existoval totiž v té době



rozkaz armádního generála Jana Syrového, že čsl. ozbrojené síly nesmějí použít zbranív případech, že německé jednotky překročí demarkační linü. U plukovníka K. Čejkya jeho partnerů v Boskovicích převládla však mravní odpovědnost, vlastenecké cítění,které nakonec vedlo k rozhodnutí, že proti násilí je třeba se bránit. 31. října tedy vyraziliK. Čejka se svými vojáky a četníky k protiútoku. Aby zabránil krveprolití, dal nacistickýmútočníkům ultimátum k vyklizení obsazeného území. Lhůta byla 30 minut kzapočetí s vyklízením. Když uplynula, čsl. ozbrojené síly po osmé hodině provedly protiútok,který trval do 10.10 hod. Ozbrojení nacisté a jejich pomocníci z pořádkové policieustupovali. Naši vojáci dokonce zajali velitele útočících band J. Honiga, R. Biera i120;;•~'.majora Platzera a řadu dalších. Ostatní bandité se rozprchli po kopcích do zabraného území.

Nacistická horda nejen střílela, zabíjela čsl. vojáky, ale na co přišla, ukradla. Na čsl.straně padli svobodník Antonín Cerný a vojín Bedřich Stuchlík. Ve sborové nemocnici6 v Brně zemřeli vojíni Alois Žatka a Tomáš Morávek. Sest dalších příslušníků čsl. armádybylo zraněno. Náhodnou ranou byl zastřelen Antonín Soščák na půdě domu č. 93v Moravské Chrastové. Na straně vetřelců padl R. Woletz ze Svitav, kterému pak nacistévypravili velký pohřeb.

V zajetí zůstalo z naší strany 68 příslušníků ozbrojených sil a 9 civilistů. Někteří bylibrzy propuštěni, ostatní byli dopraveni do Svitav a odtud do budovy vojenského gymnáziav Moravské Třebové. Csl. orgány počaly také se zatýkáním především těch útočníkůz Moravské Chrastové a několika dalších vesnic, kteří neprchli nebo byli zajati.Celkem bylo zatčeno 47 osob včetně J. Honiga. Major Platzer byl po zadržení propuštěna z německé strany slíbil generál von Arnim, styčný důstojník, že major bude ihnedze Svitav přeložen. Zatčení útočníci, kteří byli ve vazbě v Brně, byli propuštěni 14. listopadu,bylo to 44 osob, a 16. listopadu další útočník. Honig a Bier se dostali na svobodujiž 5. listopadu 1938. Zajatí čsl. občané byli propuštěni 3. listopadu, kdy byli předániv Městečku Trnávce čsl. styčnému důstojníkovi69).

Nakonec se však Moravská Chrastová dostala do zabraného území. Po jednáních vBerlíně a hlavně intervenci K. H. Franka 24. listopadu 1938 byla Moravská Chrastováobsazena - velké parády se zúčastnil K. H. Frank. Zabráno bylo také Městečko Trnávkaa dlouhý pás podél železniční trati až k Brodku u Konice.

Velká pozornost byla věnována přípravám voleb, které měly především stvrdit souhlasobyvatelstva s přivtělením obsazených území k ~ši. V Moravské Třebové hovořil předvelkým shromážděním ministr vnitra dr. Wilhelm Frick. Csl. ministerstvo v Praze povolilona 29. listopad 1938 přelet německého letadla D-ANAO s nacistickým hodnostářemdr. Seyss-Inquartem z Vídně do Moravské Třebové, kde měl veřejný předvolebníprojev. Dne 2. prosince 1938 předvolební kampaň vyvrcholila návštěvou Hitlera vLiberci. Volby se konaly 4. prosince 1938 a oficiálně byly nazvány jako doplňující doříšského sněmu. Voliči měli na kandidátce text: "Vyznáváš našeho Vůdce a osvoboditeleSudet Adolfa Hitlera a odevzdáváš svůj hlas kandidátce NSDAp, která má v tele následujícíjména: J) Adolf Hitlet; 2) Konrad Henlein, 3) Karl Hermann Frank?".Výsledky voleb splnily očekávání. V celých Sudetech volilo ANO, tedy kladně, celých98,8 %. Na okrese Moravská Třebová (včetně soudního okresu Svitavy) volilo ANO 55205, NE jen 552 a 125 hlasovacích lístků bylo neplatných. Byla to nesporná přihláškaněmeckého obyvatelstva pro Říši, pro Adolfa Hitlera.***Euforie mnohých Němců byla postupně vystřídávána starostmi, jež vyvolala 2. světováválka rozpoutaná nacisty. Brzy po záboru se počaly objevovat potíže hospodářskéa sociální, z front docházela oznámení, že "za Vůdce a národ padl" otec, syn, bratr. Lidéměli stále více starostí, mnozí dostávali těžké rány. Mohli rozpoznat, co je nacismus,mohli si uvědomovat, kde jsou sliby vůdců NSDAP. 12. ledna 1940 anglické letadlo ponavigačním omylu rozhodilo tisíce letáků na velkém prostoru Hřebečska; byly určeny121""-,, isice občanům Rakouska, ale svým obs&hem velmi poučné a varovné i pro zdejší německélidi70). Z Londýna bylo možno naslouchat v němčině pravdu o německém fašismua o situaci na frontách. V létě 1941 začal ze Sovětského svazu vysílat vysílačSudetendeutscher Freiheitssender. Němci měli tedy možnost získávat infonnace také zjiné strany než z oficiálních nacistických zdrojů. Měli také nedaleko od sebe dostatekskutečností demonstrujících režim jako nedůstojný, vládu, která povede k hořkému konci



pro všechny lidi. Byl to např. zrůdný antisemitismus, nenávist k židovským spoluobčanům,jejich ponížení, jejich pokořující zevnější označení a strašlivý holocaust. To sedělo i na Moravskotřebovsku. Cožpak Němci z okolí Vísky u Jevíčka nevěděli, že se tamnachází tábor dělníků, vesměs židů, kteří byli nahnáni na stavbu dálnice Vídeň-Vratislav, a co se v něm děje? 22. května 1941 kolem 14.30 hod. chtěl z tábora pro nesnesitelnépodmínky uprchnout žid Chajt Mendel (nar. Ü. 5. 1892) z Polska. Byl přitom strážným SA Ottou Kaczmarcezekem smrtelně postřelen a zakrátko zemřel.Mrtvola byla pohřbena na židovském hr~itově v Jevíčku71). Verze o údajném útěku pocházelaod německého četníka ze stanice Chornice, Mtillera. Byla pravdivá, nešlo jen ozakrytí vraždy "méněcenného člověka"? Tábor poblíž Vísky u Jevíčka byl vybudován namočálovitém místě u potoka Kalina a byl rozšířen později pro zajatce z Rudé armády.Podmínky pro ně byly ještě horší. Odhaduje se, že tímto táborem prošlo asi 1800 sovětskýchzajatců a že jich zde zemřelo v nelidských podmínkách 143! Byli pohřbeni nedalekotábora. V září 1942 byl tábor zrušen, nebo• zajatců bylo zapotřebí na důležitějšípráce. Existence tábora a vysoká úmrtnost, zejména na tyfus, nemohla ujít pozornosti.Také u Rozstání byl podobný tábor, o kterém se ví jen, že zde zahynulo mnoho zajatců.Nedaleko obce Dětřichov u Moravské Třebové byl zřízen někdy v roce 1942 zvláštní táborpro těhotné ženy a nemluvňata (Entbindungslager), narozená z matek z Východu.Bylo zde v průměru asi 250 těhotných žen a matek. Celkem prošlo táborem asi 1000žen. Těhotné ženy musely pracovat v okolí u rolníků až do porodu. Zima, hlad a nemocipřímo kosily především novorozence. Přesný počet obětí, hlavně narozených dětí, neníznám, ale jde do stovek. O tom všem se vědělo, ale solidarita, pomoc, láska k bližnímuchyběla.

Němci na Moravskotřebovsku museli vidět v únoru 1945 velké transporty válečnýchzajatců, kteří byli odsouváni před postupující Rudou armádou z Horního Slezska72).Strážní, kteří dlouhé kolony zesláblých, nemocných a hladových doprovázeli, je ze zcelamalicherných důvodů na každém kroku stříleli. V Opatově bylo zastřeleno pět sovětskýchzajatců jen proto, že si z hladu vzali několik kousků řepy a hnací řemen, na kterémbyly stopy nějakého tuku, který chtěli sníst. Museli si sami vykopat hrob a pak bylizastřeleni ranou do týla. Udal je německý sedlák. V nedalekém Opatovci bylo po válceexhumováno 55 mrtvol sovětských zajatců. Tyto oběti byly uloženy na mrchovišti,kde byl jinak zakopáván uhynulý dobytek, strážemi a místními Němci.

Váleční zajatci a odvlečení lidé z východních zemí byli umístěni na Hřebečsku v řadětáborů u některých větších závodů, mnozí další byli u německých sedláků na vesni- ,-cích. Velmi smutně prosluli někteří vedoucí táborů, např. Franz Razek, vedoucí pracovníchtáborů fy Barthel ve Svitavách73). Kruté podmínky byly v internačním táboře vMoravské Třebové, o němž je jen málo infonnací. Ví se, že 15. září 1940 se konal vBrně-Juliánově pohřeb Alfreda Silara, který v tomto táboře zemřel. Pohřbu se tehdy zú-.. 123častnilo asi 500 osob za silné asistence policie, nebo• zemřelý by] dříve komunistickýfunkcionáF4). Němečtí občané se aktivně zúčastňovali zadržování uprch]ých válečnýchzajatců. Např. v létě ]944 u že]ívska; tamní starosta František Jurka, funkcionář NSDAP,když pracoval na poli, uviděl u lesa člověka, v kterém poznal zajatce, se sestrouEmilií se na něho vrhli a povalili ho na zem. Ale zajatec se ubránil a utekl. Jurka hnedalarmoval četníky a od Rudné se ozvala střelná rána. Anna Tilhonová, Reinho]d Ti]hon,Josef Mitasch a Walter Rehor z Do]ní Rudné byli po válce odsouzeni za zadržení tří uprchlýchzajatců. Tilhonová je ]0. dubna ]944 uviděla, jak vycházejí z lesa. Utíkalahned do vesnice, kde vyzvala Mitasche, Rehora a Ti]hona, aby zajatce chytili. Tak se stalo.Zadržené zajatce předali na četnické stanici v Březové nad Svitavou. Za dopadenítěchto zajatců dostali odměnu: Ti]honová ]50 říšských marek a ostatní po 50 markách.

Na Velký pátek 7. dubna ]944 byl zatčen Ado]f Cihlář, představitel odbojové organizaceNárodní sdružení čsl. vlastenců severní Moravy. Služebně gestapa v Opavě s pobočkamiv Sumperku a Lanškrouně se totiž podařilo do rozsáhlé organizace proniknout.Pro jednotlivé části severní Moravy byly vytvořeny skupiny příslušníků gestapa, proMoravskotřebovsko to byl Mader, Raditz a další. Cihlář byl vyslýchán přímo vMoravské llebové a při tom ubit k smrti. Mrtvola oběti byla pohřbena u zdi na hřbito-Vě7S).

Z Moravskotřebovska pocházeli i příslušníci pověstného gestapa, kteří se podíleli na jperzekuci českých občanů. By] to zejména Gustav Mikisek, původně z Moravské 1llebové, za války osobní řidič šéfa s]užebny gestapa v Pardubicích, SSHauptsturmftihrera Gerharda Clagese, který navrhl vy vraždění lidí z osady Ležáky a vy- 1pálení všech jejich domů. Mikisek bral z pardubického krematoria popel po spálených imrtvolách českých vlastenců popravených na tzv. Zámečku v Pardubicích za 2. stanného



práva a sypal ho do řeky Labe, trhal zlaté zuby z mrtvol popravených a okrádal je.Mrtvému Františku Hladěnovi, který v sobotu 20. června 1942 spáchal na gestapu vPardubicích sebevraždu, sundal snubní prsten. Otrlého Mikisky se štítili dokonce i mno- 1zí gestapáci z Pardubic. Z Nové Bělé pocházel příslušník s]užebny gestapa na K]adněOskar Fe]kl, který se zúčastni] zatýkání v Lidicích. Na služebně v Sumperku vykonávalslužbu Leopo]d Gromes pocházející z Moravské llebové. Na gestapu v Lanškrouně působi]Ludvík Jarmer z Radišova, Ernst Hufer z Moravské llebové pracoval v Sumper- jku, Josef Schloge] z Březové působil ve Zlíně, JUDr. Alois Hornischer z Tatenic byl vý- jznamným příslušníkem gestapa v Praze - před odsouzením zemře] na tuberkulózu na JPankráci v Praze ]3. března ]947. Z Hřebečska vykonávala službu řada příslušníků SS j]v koncentračních táborech, několik i v pověstné policejní věznici gestapa v :Kounicových studentských kolejích v Brně76).

Velmi aktivně se zúčastnili mnozí Němci pronásledování sovětského výsadkuBorkaňuk, který přistál v noci z 2]. na 22. ledna ]945 na kótě 622 u obce Pohledy.Velitelem desetičlenné skupiny byl Gustav Schneider, který pocházel z Hazlova uChebu. Tento sudetoněmecký antifašista, komunistický funkcionář, dále nadporučík ].čs. armádního sboru v SSSR Robert Reich, židovský občan z Brna, jenž emigroval doSSSR, a dalších osm příslušníků, z nichž byli další dva němečtí antifašisté ze Sudet, měliprovádět zpravodajskou a diverzní činnost. Nejsou přesně známy konkrétní úkoly výsadku,ale podle toho, že v něm byli i němečtí příslušníci, se zdá, že mě] působit v za-]24II braném území. Po přistání jeden z parašutistů odešel do Pohledů, kde na okraji vesniceI vzbudil Hanse Rohatsche, a ptal se, co je to za obec a zda v ní jsou němečtí vojáci.Dostal negativní odpověï a vrátil se ke svým druhům. Rohatsch odešel ihned k sousedoviReinholdu Haschkemu, jenž podal hlášení na četnickou stanici v Křenově, ta landrátuv Moravské llebové a odtud šla informace na gestapo v Lanškrouně. Nezávisle natom se také řídící učitel v Pohledech Franz Seques odebral do Horní Hynčiny k velitelitzv. Landwachtu, pomocníkovi četnictva Lofflerovi a ten podal hlášení četnické stanici.Nacistické úřady zahájily okamžitě rozsáhlé pátrání. Poněvadž se parašutisté objevili vblízkosti protektorátních hranic, byla to služebna gestapa a velitelství pořádkové policiev Opavě, které zmobilizovaly četnictvo v Moravské llebové a okolí, jednotkyVolkssturmu, tj. domobranecké organizace k součinnosti s armádou, četnickou školu vZábřehu na Moravě a armádní jednotky v blízkých posádkách. Na straně protektorátníse ujal organizace pátrání kriminální rada, SS Hauptsturmftihrer Hugo Romer z řídící úřadovnygestapa v Brně. Ten s řadou příslušníků gestapa odjel do Bělé u Jevíčka, kdezřídil ve škole svůj štáb. S ním byl i lékař, SS Standartenfůhrer prof. MUDr. WalterMarquort77J. Do pátrání byla zapojena zvláštní proti partyzánská jednotka (ZbV - Zur besonderenVerwendung) 28 z Letovic, které velel kriminální komi.~ař, SSObersturmftihrer Herbert Kuka, Jagdkommando pořádkové policie z Letovic pod velenímnadporučíka Schmockela, německé a protektorátní četnictvo. Bylo nasazeno i německéobyvatelstvo v rámci Volkssturmu, ale i samostatně, např. Reinhold Czentsche zeSlatiny, Josef Jochan, starosta Slatiny Rudolf KnodePSJ, Alois Werner z Pohledů, KarelRichter z Mařína, který s Franzem Olbertem v červenci 1943 zadržel dva ruské zajatcea předal je četnictvu, Alois Knotig z Pohledů a mnoho dalších. Dne 24. ledna 1945 bylzajat raněný nadporučík Robert Reich, komisař skupiny, dopraven do Brna, kde byl vězněnv bunkru baráku č. 2 v Kounicových kolejích, odtud odnesen na nosítkách na popravištěa zastřelen ranou do týla79J. Do pátrání byl zapojen pytlák Reinhold Hiessel zeStěchova, který hledal ve sněhu stopy, s ním Rudolf Neubauer z Horní Hynčiny a EmilEtzler z Pohledů. Rozhodný obrat v pátrání přineslo sdělení důlního dozorce AloiseSchebely z Janůvek a jistého Weisse, kteří ráno při cestě do práce našli čerstvé stopy parašutistů.Došlo k boji, při kterém bylo zastřeleno sedm parašutistů. V. J. Kolgomorcevbyl těžce zraněn, dopraven do nemocnice v Moravské llebové, kde zemřel. Zachránilse jen nadporučík I. K. Cerepenko.

15. dubna 1945 došlo u osady Petrůvky u Městečka Trnávky k bojovému střetnutí partyzánůskupiny Jermak-Fursenko, když chtěli v obchodě Františka Rypa pro svoji potřebuodebrat cukr. V té době konala cvičení jednotka německé armády spolu s příslušníkyVolkssturmu z Moravskotřebovska. Boj s partyzány byl velmi intenzívní, jak svědčí58 zásahů střel jen ve zdech budovy obchodu. V tu dobu šel od svého děvčete domů22 letý Jiří Wenzl z Unerázky. Když prý chtěl po zadržení uprchnout, podle jiné verzeměl u sebe pistoli, byl vojáky nebo příslušníky Volkssturmu zastřelen SOJ.Jak se po válce zjistilo, i na Moravskotřebovsku se konaly přípravy k vytvoření diverzně-teroristické organizace Wehrwolf V Městečku Trnávce byla zřízena škola k výcvikumladých příslušníků této organizaceSIJ. Bližší okolnosti se napodařilo vypátrat.Slo nepochybně o mladé osoby, hlavně z organizace Hitlerjugend, jak tomu bylo v



Doksech, Chebu a na jiných místech.125

O tom, že na Hřebečsku skutečně byla tajná diverzní skupina, svědčí případ lesníkačeské národnosti V. B. Dřívější důvěrník gestapa byl přemístěn z Chřibů a 3. března1945 spolu s Otmarem Viktorou, německým lesním správcem z Javoříčka u Bouzova,vyslán do Ohrdrufu v Německu a pak do Buchloe v Bavorsku, kde byli cvičeni pro práciv týlu Rudé armády. Po skončení výcviku byl V. B. začleněn do skupiny, která mělaoperovat v prostoru 01omouc-Svitavy. Skupina pro Svitavsko dostala označeníKampfgruppe Michl a měla 21 příslušníků s velitelem, jistým Geschem. 7. května se tatoskupina dostala až do Moravské Radiměře k jistému Hoffmannovi. Než však došlo kvlastní činnosti, V. B. se dostavil do Moravské Třebové a na velitelství posádky Rudé armádyvyzradil pobyt skupiny. Následoval bleskový zásah, příslušníci skupiny byli zatčenia vojenským soudem v Ratiboři, kde V. B. vystupoval jako svědek, byli všichni odsouzenik trestu smrti82). Na Hřebečsku byli záškodníci, např. v lese u Poličky byli zatčenitři teroristé, vybavení vysílačkou, a v lese Jaborné u Svitav nalezli lesníci v plechovce,ukryté v zemi, pistoli s tlumičem83). i

Někteří Němci na Moravskotřebovsku během války aktivně oznamovali nepřátelské jvýroky proti Říši, což mělo i tragické důsledky. 10. prosince 1943 byl popraven ve vě- Izení Brandenburgu - Gorden u Berlína stětím Franz Schubert, dělník z Moravské 'Třebové. K trestu smrti ho odsoudil Lidový soudní dvůr (Volksgerichtshof) v Berlíně zanepřátelský výrok proti Hitlerovi84). V Koclířově spáchal 20. prosince 1942 sebevražduFranz Filip z obavy, že bude zatčen, při vyšetřování bit a předán soudu. Stalo se to provýrok, že "Stalingrad německá armáda nedostane a také na frontě v severní Africe tonení v pofádku". Přes NSDAP se případ dostal k četníkům, kteří Filipa vyšetřovali.

Franz Elis z Rozstání byl odsouzen Zvláštním soudem v Opavě na 10 měsíců vězeníza výrok "pro někoho může válka trvat ještě dlouho, on ji nechtěl, válku dělají nacisté".Anna Rolandová, před kterou výrok pronesl, se o tom zmínila Heleně Husslikové, kteráElise udala na krajském vedení NSDAP v Moravské Třebové.

Organizovaný odboj Němců na Moravskotřebovsku neexistoval. Drtivá většina německéhoobyvatelstva podporovala nacismus, teprve když se válečné události počalystále výrazněji projevovat a dolehly na rodiny a jednotlivce, pak se začaly objevovat nesouhlasnévýroky. Ale byly to jen individuální projevy, které nacistické úřady krutě trestaly.Do záboru Moravskotřebovska 10. října 1938 se postavili za republiku jediněmnozí členové německé sociální demokracie a komunistické strany a někteří další demokratickysmýšlející Němci. Je třeba i po dlouhých letech vzdát obdiv a uznání příslušníkůmorganizace Republikanische Wehr, kteří i se zbraní v ruce bránili republikupřed naprostou převahou členů a přívrženců SdP. A nebyla to síla malá. Landrát vMoravské Třebové sděloval gestapu v Opavě, že jen v tomto městě bylo 97 příslušníkůRepublikanische Wehr, ve Starém Městě 3 a v dalších mnoha místech až 5 členů.Velkého uznání zasluhují také mnozí němečtí římsko-katoličtí kněží, kteří se naMoravskotřebovsku postavili proti ideologü a politice nacismu. Tohoto odporu si bylovědomo i gestapo v Opavě, které dávalo landrátovi v Moravské Třebové různé pokyny.Např. 23. března 1939 upozornilo, že stíhat duchovní může toliko gestapo, 21. dubna1939, že je třeba gestapu hlásit každou změnu bydliště duchovního, 28. září 1940, žeschůzky duchovních mimo kostelní prostory, pokud se jich zúčastní více než šest duchovních,musí mít souhlas místního policejního úřadu atd.85). Někteří duchovní římsko-126katolické církve zaplatili za své otevřené projevy proti nacismu i svými životy.Františkánský kněz z Moravské llebové Karl Mangold byl zatčen gestapem pro protinacistickéchování a 18. července 1942 zemřel v koncentračním táboře Dachau. V koncentračnímtáboře Buchenwald zahynul Wenzl Hanke, farář z Moravské llebové. Od23. února 1942 byl vězněn gestapem v Lanškrouně za .. oslabování vnitřní fronty" farářv Gruně Emil Gehr. Neblahou úlohu však sehrál evangelický farář v Moravské llebovéFelix Strasser, který byl dokonce po válce odsouzen za nepřátelskou činnost. Nejen, ževítal 10. října 1938 německého generála Schedeho, ale veřejně podporoval nacismusrůznými výroky a publicistickou činností86).

Zcela výjimečným je případ, kdy německý občan, dokonce příslušník SS, frontovývoják, našel cestu k odporu proti nacistickému režimu. Franz Schwab (nar. 24. května1920) z Moravské llebové nafUkoval k vojenské jednotce SS a po výcviku se dostal navýchodní frontu. Tam byl svědkem, jak smrtihlavi z SS vraždí, ničí. V září 1943 přešelfrontu s jedním sovětským občanem a dal se k dispozici 1. čsl. armádnímu sboru generálaLudvíka Svobody. V naší jednotce se zúčastnil bojů u Krosna a jinde. 3. března1945 byl jako velitel čety při nočním útoku raněn do nohy. Byl převezen do Hrádku a



pak do Východné. 1. června 1945 se vrátil ke své jednotce. Za svoji bojovou činnost bylvyznamenán Csl. válečným křížem 1939. F. Schwab byl jeden z mála německých občanů,kteří se postavili otevřeně proti zlu a zasluhuje, aby nebyl zapomenut.***

Podnětem k této práci byla mučivá otázka, která se autorovi stále vynořovala: museliněmečtí občané Ceskoslovenska většinou odejít po válce z vlasti, v níž jejich předkovépo staletí žili, bylo nutné přistoupit k tak tvrdému opatření? Bylo nutné, aby vítěznémocnosti v Postupimi v čI. XÜI smlouvy z 2. srpna 1945 ,. uznaly, že německé obyvatelstvonebo jeho složky, které zůstávají v Polsku, Československu a v Madarsku, budetfeba odsunout do Německa. "87)? Poznatky, k nimž autor na základě studia pramenů dospěl,potvrzují obavy prezidenta dr. Edvarda Beneše, když konstatoval: "... Němců je 80miliónů a malý československý národ nemůže žít se stálým německým revolverem na prsou..."88). K stejnému závěru došel po pečlivém studiu i autor této práce, když na výšezmíněnou otázku odpovídá: ANO - museli odejít!1271POZNAMKYTato studie je výtahem z mé rukopisné práce Proč museli odejít? Protičeskoslovenská činnost nlmeckéhoobyvatelstVa na Svitavsku v letech 1918 -1945,1989,310 S., která je mj. uložena ve Státním okresním archivuSvitavy se sídlem v Litomyšli ve Sbírce vědeckých a literárních rukopisů, sign. R-479. Poněvadž jsou vtomto rukopise jednotlivá tvrzení velmi podrobně dokládána a poněvadž má tento archiv ve Sbírce dokumentace(kart. 111/6) i řadu elektrografických fotokopií mých excerptů zejména soudních spisů, k nimž jsem mělpřístup, omezuji zde poznámkový aparát jen na nezbytné minimum. .iI) Název Sudety jako označení pohraničí osídleného německým obyvatelstvem počal používat v roce 1902svitavský rodák dr. h. c. Franz Jesser (1869 - 1954), redaktor týdeníku Deutsch Volksbote v Praze.2) Brünner Tagblatt, Č. 163 z 13. června 1941. Karl H. Wolf (nar. 27. I. 1862 v Chebu) zemřel ve Vídni vevěku 79 let. Od 1862 poslanec v říšské radě, 1918 založil stranu Deutsche nationale Partei, která se v roce1925 přidružila k Deutsche national-sozialistische Arbeiterpartei. Přesídlil do Vídně, kde se stal 10. 4.1938 poslancem říšského sněmu.3) Moravský zemský archiv v Brně (dále jen MZA), fond A 23, Soupis archiválií ke vzniku Československérepubliky v roce 1918.4) MZA, fond B 33, kart. 2.5) Nlmecký imperialismus proti ČSR 1918-1919, Praha 1962, dok. Č. 17.6) Pohnulý 4. březen 1919 ve Sternberku, separátní výtisk časopisu Pozor z 14. a 16. března 1934, Olomouc.Zemský archiv v Opavě (dále jen ZAO) - pracoviště Olomouc, spis Krajského soudu v Olomouci sign. VrVÜI 693/19.7) MZA, fond B 40, kart. 2, hlášení okr. hejtmana v Moravské Třebové z 10. března 1919, pres. Č. 55/1.8) MZA, fond B 40, kart. 11; Lidové noviny, Č. 167 z 18. června 1919.9) MZA, fond B 40, kart. 10, zpráva okr. hejtmana v Moravské Třebové z 21. listopadu 1919.I 10) MZA, fond B 40, kart. 6, zpráva okr. hejtmana v Moravské Třebové ze 7. prosince 1919.11) Boj o smlr vývoje Československého státu li. Červenec 1919 - kvlten 1921, Praha 1969, dok. Č. 145.12) Prof. PhDr. Franz Spina, nar. 5. října 1868, zernř. 18. září 1938 v Praze.13) Hans Knirsch, nar. 14. září 1877 v Třebařově, zernř. 7. prosince 1933 v Duchcově.14) D. GAWRECKI, Nlmecká dllnická strana a její trutnovský program, in: Sborník prací východočeskýcharchivů, sv. 3, 1975, s. 123n.15) MZA, fond B 40, kart. 64, zpráva akr. úřadu Mor. Třebová z 5. března 1923.16) MZA, fond B 40, kart. 190, zpráva akr. úřadu Mor. rrebová z 28. listopadu 1932.17) Státní ústřední archiv Praha (dále jen SÚAr Praha), fond Prezidium zemského úřadu, sign. 8-1-68-1. i18) MZA, spis Krajského soudu trestního v Brně sign. Tk VÜ 1530134.I'19) O. KALLINA, Vom grossd~utschen Gedanken in B6hmen, Breslau 1940, s. 567; S. BIMAN - J. MALIŘ,Kariéra učitele tllocviku, Ustí nad Labem 1983.20) Ing. Ernst Peschka, nar. 20. června 1900, zernř. 17. ledna 1970 ve Spolkové republice Německo. jAbsolvoval gymnázium.v Mor. Třebové a techniku v Brně. V říjnu 1933 vstoupil do SHF, od r. 1935 poslanecSdP.21) B. EČER, Norimberský soud, Praha 1945, s. 159n.22) J. CÉSAR - B. ČERNÝ, Politika nlmeckých buržoazních stran v Československu v letech 1918-1938, ,dí/li. (1930 - 1938), Praha 1962, s. 198. !23) SÚAr Praha, fond SdP, kart. 19, Státní zastupitelství Cheb, sign. St. 4334/34, St 4443/34. 124) MZA, fond B 40, kart. 464, zpráva akr. úřadu Mor. Třebová z 8. dubna 1935. i25) MZA, fond B 40, kart. 465, zpráva akr. úřadu Mor. rrebová ze 17 dubna 1935.26) J. W. BROGEL, Tschechen und Deutsche 1918-1938, München 1967, s. 259.27) MZA, fond B 40, kart. 477, zpráva Policejního komisařství ve Znojmě ze 4. června 1935 Státnímuzastupitelství ve Znojmě.28) MZA, fond B 40, kart. 465, zpráva akr. úřadu Mor. Třebová z 3. května 1935.



29) MZA, fond B 40, kart. 467, zpráva akr. úřadu Frývaldov z 11. září 1935.30) MZA, fond B 40, kart. 469, zpráva akr. úřadu Mor. Třebová z 15. prosince 1935.31) MZA, fond B 40, kart. 471, zpráva akr. úřadu Mor. Třebová ze 17. února 1936.32) MZA, fond B 40, kart. 471, zpráva akr. úřadu Mor. Třebová ze 17. února 1936.33) Ing. Karel Folia, nar. 31. ledna 1893, absolvent německé techniky v Brně, zakladatel SHF, důvěrník pro128okresy Mor. Uebová, Svitavy, Brno-město aj. Po 15. lednu 1939 poslanec říšského sněmu, krajský vedoucíNSDAP v Brně. 13. února 1947 byl odsouzen k trestu smrti. MZA, fond Mimořádný lidový soudv Brně, sign. Lsp 74/47.34) MZA, fond B 40, kart. 477, zpráva Okr. úřadu Mor. Uebová z 22. února 1937. Franz Hickel, nar. 12. května1889, účetní, okr. vedoucí SdP, SA Sturmbannflihrer. 13. září 1946 při zasedání Mimořádného lidovéhosoudu z Brna v Mor. Uebové odsouzen na osm roků žaláře. MZA, fond Mimořádný lidový soud vBrně, sign. Lsp 992/46.35) JUDr. Gustav Jonak, nar. 23. května 1903, advokát v Mor. Uebové, za okupace tzv. oberlandrát v Ostravě,SS Obersturmbannftihrer, po válce odsouzen na 12 roků žaláře. ZAO, fond Mimořádný lidový soudOstrava, sign. Ls 1224/46; viz též Brünner Tagblatt, č. 187 z 9. července 1942.36) MZA, fond B 40, kart. 480, zpráva Okr. úřadu Mor. Uebová z 28. května 1937.37) MZA, fond B 40, kart. 481, zpráva Okr. úřadu Mor. Uebová z 19. července 1937.38) MZA, fond B 40, kart. 481, zpráva Okr. úřadu Mor. Uebová z Ü. října 1937.39) ZAO, spis Zemského soudu v Opavě sign. Tk VI 56/27.40) ZAO - pracoviště Olomouc, spis Krajského soudu v Olomouci sign. Tk VÜ 1530/34.41) ZAO - pracoviště Olomouc, spis Krajského soudu v Olomouci sign. Tk XVI 153/38.42) ZAO - pracoviště Olomouc, spis Krajského soudu v Olomouci sign. Tk XVI 1733/38; J. GRUNTOVA,Oskar Schindler: legenda a fakta, Brno 1997.43) Nadporučík Josef Kloboučník, nar. 10. března 1911. zahynul při návratu z nočního stíhacího letu 22. října1941 v Poyton Greenu v Anglü, viz F. LOUCKÝ, Mnozí nedoletlli, Praha 1989, s. 118. Státní okresníarchiv Svitavy se sídlem v Litomyšli (dále jen SOkA SY), fond Okresní úřad Litomyšl, kart. 43/98,pres. 1084/1938.44) H. GROSCURTH, Tagebücher eines Abwehroffiziers 1938-1940, Stuttgart 1970.45) Velmi znárným byl případ pašování zbraní ve Vidnavě a FrývaIdově; ZAO - pracoviště Olomouc, spisKrajského soudu v Olomouci sign. Tk XVI 1875/38 (Erwin Hauk a spol.).46) Ferdinand Wild, nar. 12. listopadu 1894 ve Svitavách, odsouzen Mimořádným lidovým soudem Brně 3.ledna 1947 na 20 roků žaláře, viz MZA, fond Mimořádný lidový soud v Brně, sign. Ls 1888/46.47) F. ST~pAN, Protistátní puč henleinovců v záfí 1938, in: Sborník archivních prací 12, 1962, Č. I, s. 60,dok. č. 26.48) E. TEICHMANN, Geschichte der Stadt Müglitz, Mohelnice 1941, s. 190; Mohelnice včera a dnes.Sborník o minulosti a současnosti Mohelnice, Mohelnice 1973, s. 96.49) J. FETKA, Organizace obrany hranice severní Moravy v tficátých letech, in: Vlastivědný sborník SeverníMorava, sv. 21, Sumperk 1971; TÝZ, Bojová sestava 2. armády v obranl severní Moravy pfed ústupemod hranic v fíjnu 1938, in: tamtéž, sv. 30,1975.50) H. KERSCHNER, Adolf Jenisch. in: Mitteilungen zur Volks - und Heimatkunde des SchonhengsterLandes 36, 1940, s. 5-8. A. Jenisch zemřel v r. 1940.51) ZAO - pracoviště Olomouc, spis Krajského soudu v Olomouci sign. Tk X 2160/38.52) Srov. i přiznání dr. A. Knauera in: Schonhengster Jahrbuch, 1968, s. 94n.53) Moravská Rovnost, Č. 2 z 2. ledna 1938.54) Zwittauer Nachrichten 38, Č. 5 z 29. ledna 1938, s. In.55) MZA, fond B 40, kart. 587, zpráva Státního policejního úřadu v Mor. Uebové z Ü. dubna 1938.56) Zwittauer Nachrichten 38, Č. 26 z 25. června 1938, s. 2.57) MZA, fond B 40, kart. 487, zpráva Státního policejního úřadu v Mor. Třebové z 2. května 1938.58) Wenzel Jaksch, nar. 25. září 1896 v Horní Stropnici na Sumavě, zernř. 27. listopadu 1966 ve Spolkové republiceNěmecko. Od roku 1921 člen ÚV německé soc. demokracie, 1922 člen předsednictva, 1935-1938místopředseda a 1938-1939 předseda, 1939-1945 emigrace v Anglü. Po 2. světové válce funkcionář Svazuvyhnanců. Své před válečné postoje shrnul v knize Volk und Arbeiter.59) SÚAr Praha, fond Prezidium ministerské rady (dále jen PMR), kart. 3181, hlášení Zemského úřadu vBrněz Ü. září 1938.60) SÚAr Praha, PMR, kart. 3181, hlášení Zemského úřadu v Brně z Ü. září 1938.61) ZAO - pracoviště Olomouc, spis Krajského soudu trestního v Olomouci sign. Tk X 2788/38.62) Lidové noviny, č. 519 z 15. října (ráno) 1938.63) Zwittauer Nachrichten 38, Č. 42 z 22. října 1938, s. 4.64) MZA, spis Krajského soudu trestního v Brně sign. Tk X 2788/38.65) MZA, spisy Mimořádného lidového soudu v Brně sign. Lsp 285/47 - 287/45 - 718/46 - 1292/46 - 1993/46.12966) Okresní výbor Českého svazu protifašistických bojovníků v Ostí nad Orlicí - soutěžní práce historickýcha vzpomínkových prací Ov -ČSPB č. 3042.67) A. HASENOHRL, Kampf-Widerstand-Vetfolgung, Stuttgart 1983, s. 410.68) MZA, fond B 40, kart. 298.



69) MZA, spis Krajského soudu trestního v Brně sign. Tk Vili 3187/38.70) MZA, fond B 251, kart. 5, zpráva Zemského úřadu v Brně z 19. ledna 1940.71) SOkA Sy, fond Landrát Moravská Thbová, kart. 33.72) SOAr Praha, fond Ořad říšského protektora, kart. 307; fond Zemské četnické velitelství Praha, kart. 902.73) MZA, spis Mimořádného lidového soudu v Brně sign. Lsp 237/45. Franz Razek byl 9. listopadu 1945 odsouzenk trestu smrti.74) MZA Brno, fond B 40, kart. 323, hlášení Policejního ředitelství v Brně z 16. září 1940.75) ZAO, spis Mimořádného lidového soudu v Opavě sign. Ls 99/47. Karel Braun, kriminální inspektor gestapaOpava, bývalý vedoucí služebny v Sumperku. 13. června 1948 spáchal ve věznici v Opavě sebevraždu.76) MZA, spisy Mimořádného lidového soudu v Brně sign. Lsp 1821/46, 1117/46. Z. MELUZIN, Slovo k historümlsta Moravské Třebové a jeho okolí v letech 1938-1945, rukopis.77) MZA, spis Mimořádného lidového soudu v Brně sign. Lsp 1212/46. Walter Marquort, nar. 23. dubna1905, přednosta I. interního oddělení zemské nemocnice u sv. Anny, smluvní lékař gestapa, SSStandartenfůhrer (plukovník). Ü. prosince 1946 odsouzen k trestu smrti a popraven.78) MZA, spisy Mimořádného lidového soudu v Brně sign. Lsp 136/46, 1364/46,287/47.79) Vzpomínka spoluvězně Roberta Reicha Floriána Mynaříka z Ratiboře u Vsetína (v majetku autora článku).80) MZA, fond B 72, kart. 128, hlášení četnické stanice v Bezděčí.81) SOAr Praha, fond S/66-1.82) ZAO - pracoviště Olomouc, spis Mimořádného lidového soudu v Olomouci sign. Ls 45/47.83) Právo lidu, č. 73/1 945, č. 49/1 946.84) Archiv Ov ČSBS Praha, seznam popravených v Brandenburgu, č. urny Schuberta 6419.85) SOkA SY, fond Landrát Moravská Thbová, kart. 35.86) MZA, spis Mimořádného lidového soudu v Brně sign. Lsp 144/47. Felix Strasser byl odsouzen 13. března1947 k osmi rokům vězení. V září 1952 byl vyhoštěn.87) "The three Governments. hoving considered the question in all its aspects. recognize that the transfer toGermany of German populations. or elements thereoj; remaining in Poland. Czechoslovakia, andHungary will have to be undertaken. Theyagree that any transfers that take place should be effected inan orderly and humane manner". Citováno dle Právní aspekty odsunu sudetských Nlmců. Praha 1995, s.8On.88) E. BENES, Pamlti. Praha 1948, s. 469.Manifestace Němců na moravskotřebovském náměstí buï koncem r. 1918, nebo počátkem r. 1919 (SOkASvitavy, Dokumentace, fot. kart. 26/11 - reprodukce M. Štěrba).K. Henlein při projevu v Moravské Třebové 1.5. 1935 (SOkA Svitavy, Mezifondový soubor kronik, KR - 16, s. 210 - reprodukce M. Štěrba).lít Oet ~upeDieser Mann im Bratenrndi1st der Herr vom Iler B/olt.Mil 'ner Lupe gro..B und schwerMachl er sich ans Suchen her,Doch das. H(jhnlein vo//er TllckeHal mil eifrigen OepickeA/le Stimmen aufgelesen,Die fOr ihn einma/ gewesen.

Obl: Č. 4Karikatura na volební neúspěch F. Spiny v r. 1935 obsahující slovní hříčku se jménem Henlein – podobně znějící H1ihnlein = kohoutek, jenž

Spinovi vyzobal hlasy voličů (SOkA Svitavy, Mezifondový soubor kronik, KR - 16, s. 208 - reprodukce M. Stěrba).Obl: č.8Průvod 1.5. 1937 v Moravské Třebové (SOkA Svitavy, Mezifondový soubor kronik, KR - 16, s. 409 - reprodukce M. Stěrba).

Documents

· Web viewna kterém mlynář Alois Stenzel uvedl, že za vše, co se odehrálo vzpomínaného dne, odpovídá vláda, nebo• prý nedbala na sebeurčení a poslala do Moravské