Co zbylo z liškárny pod Bludným

Když jdete údolím Bystřičky z Říky nahoru na Tesák, v jednom úseku hned za Obřany se

strmé, buky porostlé svahy přibližují až k silnici a údolí se vine jako úžlabina mezi dvěma skalnatými vršky: záhadnou, údajně kdysi zlatonosnou Smrďutou

a balvanitým nepřístupným Bludným. Je to pravděpodobně jedno z nejromantičtějších míst v celých Hostýnských horách. Na obou kopcích jsou místa, která lze nazvat malými pralesy. Taková místa si oblíbily i naše dvě lesní šelmy, jezevec a liška, které zde dodnes žijí. Však je to tady ještě pořád pěkně cítit liščinou! A právě zde, na břehu horského potoka Bystřičky, si zdejší lesů páni, baroni z rodu Loudonů, dali v druhé půli XIX. soletí postavit malou kamennou budku pro střelce lišek. Těmito střelci byli ovšem oni pánové Olivier a Ernst von Loudon a jejich hosté. Lidé tuto „Fuchshütte“ pojmenovali „liškárna“.

Co z této liškárny zbylo? Pamatuji si dobře, že ještě v polovině třicátých let, když jsem liškárnu poprvé ještě jako dítě s tatínkem navštívil - a také za války - byl zde nad potokem ten opuštěný kamenný domeček, později snad trochu už pobořený. Dnes tam již není. Zbylo jen to místo, pár opracovaných kamenů v potoce a dobře zachovaná pěšina z úhledných plochých kamenů, po níž k liškárně chodíval pan baron se svou lankasterkou přes rameno.Nakolik byl takový lov morální, to nechť uváží každý sám pro sebe: Zvíře se jde za tiché a tmavé noci napít vody k potoku a ukrytý střelec je na vzdálenost nějaké desítky metrů z liškárny odstřelí.

Lidé se při lovu lišek nikdy nechovali příliš humánně, spíše zvlčile. V tom se vžycky báječně vyznamenávali Angličané, až jim tu zvlčilost nedávno museli zakázat. Prosím vás, přečtěte si nejkrásnější anglickou novelu z roku 1922 o těchto věcech od Davida Garnetta Lady Into Fox (Dáma v lišku), dobře přeloženou do češtiny, kterou výtvarně doprovodil Josef Čapek. Na to téma se asi už nic nedá říci líp. Přečtěte si to, nebudete litovat. Přečtěte si to jednak kvůli liškám, jednak kvůli sobě, ale hlavně kvůli všemu živému.Text je dostupný i na Gutenberg e-Books.