Embed Size (px)
Citation preview
✓ OOPERA STATNIHO
DIVADLA V OSTRAVE,
LAUREAT STATNI CENY
lI,(r\_\K<
T
i,~4-~
/
Vec yh^il/rvp
Loos Joriucek : Ver M akiopu los. Progiam vydalc Statni divad lo v Ostrave v re do kci prom. hist. Evy Sykoiove. G rahcka uorcva Bednsko Ustchn lova, typo- gra ficka 5po(uprace R. Mikesko. VytisVIy Moravske uskorske zovody, n
zavcd Ostrava, prcv. 22, H cl!a rova 14.P .
Ce«a 2 — Kc 5
&Vec M a k ro p u lo s
Bylo to na Strbskem PIesi
vznika v udobi, kdy Janackuv tvu ra rozmach dosahuje sveho maximalmho rozpeti. — Zapismk zmizeleho, Taras Bulba, oba kvartety, sextet M ladi, Concertino, Rikadla, Capriccio, Glagolska mse, Sinfonietta a 5 oper: Vylety pana Broucka, Kata Kabanova, Liska Bystrouska, Vec Makropulos a Mrtvy dum — tvon zavratrre s toupa jid krivku jeho umelecke potence, temer absurdm a ne- uveritelnou tim, ze roste vlastne na sklanku skladatelova zivota (mezi 62.-74. rokem).
Bezprostredne po ukoncem Lisky Bystrousky, aniz si doprava oddechu, hleda Janacek nove tema pro operu. A nachazf. Svym bezpecnym instinktem sahne po Capkove utopicke komedii Vec Makropulos, ktera ho zaujme nejen svymi hodnotami divadelnf- mi, ale predevsfm svym myslenkovym jadrem.
„Po Lisce Bystrousce nevedel jsem do ceho. Co osud da, Zivot, chci zivot. Bylo to na Strbskem plesu, ctu Saklovo Dite, kazdy mi to chvalil a soucasne Makropulos. Chytlo mne to. Vite, to hrozne, ono citove cloveka, ktere nikdy nebude mlt konce. Ne- stesti hole. Nic nechce, nic neceka. To jsem citil, to jsem chtel",
Techto nekolik charakteristickych crt, strhu jfdch zkratkovi- tym, hutnym stylem, zcela presne vystihuje, co Janacka na Capkove hre tak silne zaujalo a dalo impuls k vytvorenl filosoficky tak hluboce obsazneho hudebne dramatickeho dila.
Capek se pokousi ve svem utopickem pribehu dat odpovecf na otazku dlouhovekosti a nesmrtelnosti. Krome tragicke hor- kosti, uzkosti ze smrti a trpke uvahy na tim, zda je treba zivot prodluzovat ci ne, je v Capkove tragikom edii jiste odlehceni, vyplyvajici z presvedcenf, ze stoji za to zft zivot takovy, jaky je a ze v nem nakonec nem dulezita jeho delka, ale jeho noplneni. A jeho odpovecf na filosoficky kladenou otazku je vlastne docela jasne formulovana tim, ze stavi pred divaky 300 le t starou zenu, stale mladou, ktera sice uchvacuje svou krasou - daleko vice
ctu Saldovo Dite, kazdyZ'<xr-
• ‘ . 1mi to chvalil - soucasne
*WF,--' * -i*■ ■ :
. $
M akropulos. Chytlo me.4 r, -to. V ite , to hrozne, ono
c i to y e c lo v e k a , ktere
nikdy nebude mit konce.
Nestestf hole. Nic nechce,
Lnic neceka , . .
vsak desi Ihostejnosti, chladem, otupelosti, ktera nakonec vyusfu- je v opravdove zoufalstvi. Psychologicka kresba teto titu lm postavy jiz sama v sobe vyvraci jakoukoliv myslenku dlouhovekosti a ne- smrtelnosti.
Tragickou hrdinkou Capkovy hry je Elina Makropulos, dcera reckeho lekare, vynalezce elixiru — prodluzujiciho zivot na 300 let. Otec je donucen vyzkouset napoj na sve dceri, ktera se tohoto veku skutecne doziva. Kdyz Ihuta trf set let se blizi ke konci, vracf se na mista, kde u sveho byvaleho milence kdysi uschovala predpis na onen zazracny elixir. Donutila j i k tomu hruza ze smrti. Kdyz ale je prinucena vyzradit sve tajemstvi, na- jednou zjist’uje, ze stopa, kterou po sobe zanechal je ji zivot, je zoufale prazdna a ze je nesmyslne j i opakovat. Sama uz nechce dlouho hledany elixir, protoze zoufalstvi, se kterym je j hledala, je prekonano zoufalstvim z prazdneho zivota.
Capkova hra nesporne obsahuje myslenkove jadro, jez muze i nasi spolecnosti polozit urcite otazky a mit odezvu v dnesnim hledisti, tak jako ji nachazeji myslenky film u nove reziserske vlny v soucasne kinem atografii, kde vedle motivu ..odcizeni cloveka v dnesni spolecnosti, pocitu prazdnoty zivota" (typickym prede- vsim pro zapadni civilizaci) je centralnim problemem otazka smyslu lidske existence ve vztahu k celemu svetu, zivotu. Pomi- neme dila Antonioniho, Felli'niho, Vardove a dalsich zabyvajicich se touto problematikou a zastavime se u dila svedskeho rezisera Imgmara Bergmanna Lesni jahody - jez tu to otazku prinaseji znovu, jenze propracovanu do daleko vetsi hloubky a na dren filosofickeho jadra.
Proc se o tom zminujeme? Jednak ve snaze upozomit, ze toto tema se stava aktua ln i prove v soucasne dobe a vzrusuje temef vsechna odvetvi urneni, ale predevsim, ze myslenkai a filoso- ficky postoj tvurce Lesnich jahod se urcitym zpusobem priblizuje casti myslenkoveho jadra Veci Makropulos a hluboce lidskym po- stojem tvurce k hrdinovi je velice blizky Janackovi. Bergmanna vzrusuje to, co j i t r i na Makropulos Janacka. Hned v expozitfi filmu (stejne jako v hudebni expozici Makropulos) se objevuje strach pred smrti, ktery se postupne presunuje jako pocit nespokojenosti
.■>/V■f
7 .1
.a: ,/?/ :
(7 j f f ’ ■I
•3 •'
ft V
v/ **/» ** \■-
t
r
« /.
/X ilf f * € * *
■*
./ X > •*i; i? 4 •« r -* r* i t/
\ (/ v <
'/hr-*i* 4,
.i 2*« »
• . i ,
s naplnem'm dlouheho zivota. A neni to jen smrt, ceho se desi hrdina onaho film u, je to bezcitne, ihostejne okoli spolecnosfl, ktera ho obklopuje, je jiz chlad je horsi fyzicke smrti (stejne spo- lecnost kolem M akropulos-Jonacek: uboha 300leta krasavice. Li- de j i meli za zlodejku, IhaPku, necitelnd zvire.-Nadavaii ji, skrtit j i Chteli — a je ji vina. 2e dlouho musila zit. Litost jsem mel s ni").
Bergmann stejne jako Janacek nechava pro jit sveho hrdinu nejkrutejsi depresi a hlubinam i — dava vsak kladne vychodisko. Se smrti snima masku hruzy a pritakava naplnenemu, cinorode- mu zivotu.
A nyni se vrafme k Capkove literarn i predloze. Janacek j i vcelku pine respektoval. Prijal beze zmeny vsechna tri dejstvi - vsak tre ti akt dejove zhustil a skrtl Cakpovu dohru. Zde v za- veru se nejzavazneji projevuje Janackuv zakrok, jimz myslenku di- kj zvyraznujeadava proti dramatikovi zcela jednoznocnou, jasnou odpovecT. Lidske typy v opefe do hloubky psychologicky propra- covava. Pomaha mu zde neobycejne vystizne jeho napevkovy princip. Vyjimecna schopnost nejen hudebni, ale i psychologicka napevkem vystihnout povahu urcite jevistni figury a promenlivosti napevku urcit /ce la presne zmenu je jich psychologickeho stavu ukazuje, jak Janacek dokonale ovladal hudebni charakterizaci a jak hluboce pronikl prove studiem napevku do slozitosti lidskd duse. Janacek zde podrizuje zcela svuj hudebni vyraz myslence dila. Nenajdeme v teto opere form alni experimenty pozname- nane samoucelnosti, nebo usilim o efekt. Tvurce zde dokonale ovlada hudebne dramatickou skladbu. Skvele pracuje s napevky jednotlivych figu r a podrizuje celkovemu stylu a zameru. Psycho- logie jeho hudebni reci vylucuje jakoukoliv samoucelnou krasu. Vse, co se objevi v partiture, je prosyceno vyznamem a podrizeno hluboke myslence dila.
Vf Il^K ’ Co fe yam ?EMILIA: Nemd, nc-mi, nemd'se tak dlouho 2(tl V lTEK rProa?EMILIA: Cfov£k to uesmese. Do sta, do sta tflccti let
to vydrll; ale pak . . . pak to poznd . , . poznd, i t . . .A pak v n£m utnrc du§e. , . ^ i
VlTHK:Co poznd? V •EMILIA: Bole, na to nejsou slova. A pak ul £lov£k |
ttemule na nic \Cfit. Na nic. A z toho |e ta nuda.VIS, Bertlku, tv's povldal, ze zplvdmj jako by nine pfi tom zablo. Vkits, um£nl md smysl, pokud to elovt% neumi. Teprve Kdyl to until, kdyz to dokonale uml, vicft, ze je to ?bytc£n£. Je to $tejn£ mar* tie, Krlstinko, stejne marn£ jako chrdpat. Zptvaf je to same jako ndcef. Viecko je sfe}n£. V nl£ern nent zddny rozdll
*
t/i
. . . uboha 300 leta krasavice. Lide
ji meli za zlodejku, lharku, necitelne
zvire. Nadavali ji, skrtit ji chteli -
a jeji vina. Ze dlouho musila zit.
Li tost jsem mela
s m . .
OPERA STATNIHO DIVADLA V OSTRAVE, laureat statni ceny,
uvadi k 110. vyroci narozeni Leose Janacka
Vec M a kro p u lo sD irigent: Zdenek Kosler, nositel
vyzn. Za vynikajici praci Rezie: llja Hylas
Zbynek Kolar j. h.Scena:Kostymy: Bedriska Ustohalova
Sbormistr: Karel Kupka
Emilia Marty . . Agia Formankova Eva Gebauerova
. Jiri Zahradnicek . Oldrich Lindauer
Kristina, jeho dcera Jitka KovarikovaVera Novdkova
Albert Gregor Solicitator Vitek
. Cenek Mlcak Karel Kozusnik Karel Hanus Karel Prusa
. zaslouzily umelec Jiri Herold Radoslav Svozil
. Alena Havlicova Lubomir Prochazka
. Eva Teluskinova
Jaroslav Prus . Janek, jeho syn Dr. Kolenaty . I;
Strojnik
Poklizecka Hauk-Sendorf Komorna .
Jnspicient: Karel Raska Napovida: Libuse BilkovdMarie Pecinkova
Premiera 13. cervna 1964 v DZN.
Tomer TOO let se tdhne soudni proces mezi rodinou Gregoru a rodem barona Josefa Ferdinanda Prusa o panstvi Loukov. Pred vice nez sto lety vladl tomuto majetku baron Prus. Zemrel bez potomku i bez zaveti, takze dedictvi se ujal jeho bratranec Emerich. Proti nemu vystoupili synovec Prusovy matky baron Szephazy a jakysi Ferdinand Gregor oba s narokem na lou- kovske panstvi.G regor tvrdil, ze zesnuly Prus pred svedky slib il statek jemu — Emerich vsak dokazoval, ze baron Prus odkazal panstvi sice jine osobe, nikoliv vsak Gregorovi, nybrz jakemusi Machu Gregorovi. Od tech dob se vlekl spor Gregoru s Prusy. Obhajobu G regoru prevzal kdysi advokat Kolenaty a po nem jeho potomci ji vedli az do te doby, kdy nynejsi dr. Kolenaty zastupuje Alberta Gregora, vnuka Ferdinanda Gregora. Jeho protivm'kem je Ja- roslav Prus. V den, kdy ma byt spor rozhodnut pred nejvyssim soudem, je jiz temer jasne, ze Albert proces prohraje, nepodari- li se mu objevit zavef Josefa Ferdinanda Prusa, znejici v jeho prospech.
\A. it .
vn
i
■■
.*./ !
9
O b s a h o p e r y ' >
trf f 7 f &, #I . d e j s t v i
V kancelari dr. Kolenateho sedi zoufaly Albert Gregor a mysli na sebevrazdu. Zvrat do situace vnasi prichod slavne, podivu- hodne krasne zpevacky Emilie Marty. Dovedela se z novinovych zprav o procesu a zada dr. Kolenateho, aby j i vylicil dalsi po- drobnosti sporu. V hovoru s dr. Kolenatym prozrazuje prekva- pujic i znalosti o udalostech a lidech pred sto lety. Tvrdi, ze Ferdinand Gregor, byl nemanzelskym synem Josefa Ferdinanda Prusa se zpevackou Ellian Mac Gregorovou, tudiz vylozi i omyl, vznikly patrne chybnym prepisem jmena Mac Gregor v Mach Gregor. Dale ujis fu je pritomne, ze zavef ve prospech Ferdinanda Gregora je ulozena v Prusove dome v zasuvce, oznace- ne letopoctem 1816. Pres pocatecni neduveru jde dr. Kolenaty do Prusova domu a zavef skutecne nalezne. Jako odmenu zada Marty na Gregorovi jakesi recke listiny, ktere byly v majetku jeho pradeda. Tyto listiny si vsak ponechal Prus a odmita je vydat a soucasne namita, ze k definitivnim u vitezstvi Alberta jeste chybi doklad, ze synem Prusovym (oznacenym za dedice), byl skutecne Ferdinand Gregor, Albertuv ded. Marty slibi, ze i tento doklad posle.
- 1l2 r* * - Hi. A \y• v
i
fa % ‘ 4 ’"V fir. t'* ■
F**l . 7 "I- f — 7 * [ - i ** - .•._...
P- i 'w
I I . d e j s t v i
Predstaveni v opere skoncilo. Svetla zhasinaji. Uklizecka se strojnikem si vzrusene sdeluji sve dojmy z predstaveni. Zpev cizi zpevacky Emilie Marty je uchvatil stejne tak jako podlehla je jim u kouzlu divka Kristina (dcera solicitatora Vitka). Jeji po- divne krase podleha i Kristinin mily, Janek. Jen zpevacka sama, unavena, bez zajmu sedi na opustenem jevisti. Prichazeji G regor i Prus, aby se paklonili je jim u umeni a je ji podmanive krase - objevi se zde i groteskni postava slabomyslneho hra- bete Hauka, ktery ve zpevacce poznava svou nekdejsi milenku Eugenii Montez. - V rozhovoru s Jaroslavem Prusem prozradi Emilia dalsi podrobnosti o Josefu Prusovi a jeho zahadne mi- lence Ellian. Zde poprve zazni jmeno Elina Makropulos. Prus totiz dokazuje, ze nikoliv Gregor, ale jakysi Makropulos by je- dine mohl byt dedicem. Emilia tedy slib i dalsi doklad^ ze G regor a Makropulos jsou jedna a taz osoba. Kdyz vsak prosi Pruse, aby j i vydal obalku s reckymi listinam i, je znovu odmit- nuta. O braci se tedy na Prusova syna Janka, ktery propadl je jim u kouzlu, a zada je j, aby listiny otci ukradl. Prus vsak tento rozhovor vyslechne, a nabidne Emilii listiny za noc lasky.
Emilia: Ach,nema se tak dlouho zit! O , kdybyste
vedeli, jak se vam lehko zije! Vy jste
tak blizko vseho! Pro vas ma vsecko
smysl! Vsecko ma pro vas cenu. Pro
tu pitomou nahodu, ze tak brzo ze-
mrete! Verfte v lidstvo, velikost, lasku!
Vzdyt'vicnemuzetechtitlA le
zivot zastavil, Jezisi Kriste!
1
I I I . d e j s t v i
Prus vystfizlivel ze sveho okouzleni. Je otresen podivnym chla- dem sve krasne milenky. V zapeti se dovida o sebevrazde sveho syna, jiz neprimo zapricinil. Nyni jiz nasleduje jedna vzrusena scena za druhou. - Vstupuje Hauk, ktery zada Emilii, aby s nim uprchla, v zapeti pak dr. Kolenaty, Vitek, Gregor, Kristina. Advokat prohlasuje doklad psany Emilii za padelek. Vsichni se pak vrhaji na je ji kuffik a objevuji listiny s podpisem ruznych jmen, vzdy tehoz rukopisu a in ic ia l E. M. Marty pak pod na- tlakem vyzrazuje sve tajemstvi — Je dcerou reckeho lekare Makropula, jenz vynalezl pro cisare Rudolfa II. elixir, prodlu- zujici zivot na 300 let, ktery byl donucen vyzkouset na sve vlastni dceri. Tak tedy Elina Makropulos prosla radou zivotu, a v dobe, kdyz Ihuta tr i set let se blizi ke konci, vraci se na mista, kde u sveho nekdejsiho milence Josefa Ferdinanda Pruse, uscho- vala predpis na onen zazracny elixir. Donutil j i k tomu strach ze smrti. Prinucena prozradit sve tajemstvi vsak najednou zjisf uje, ze stopa, kterou po sobe zanechal je ji zivot, je tak zoufale prazdna, ze je nesmyslne j i opakovat. Predpis na elix ir jiz nechce, nabizi je j komukoJiv, nikdo vsak neprijima. Kristina bere zazloutly per- gamen, p a li je j.
vemnese* Va nemuze
dal. - Ta hrozna samota! - Omrzi byt
dobry, omrzi byt spatny. Omrzi zeme,
omrzi nebe. A pozna, ze v nem umrela
duse . . .M ono log Emilie M arty z po i|«dm ho d e jjtv i
VlTEK: Co Je vdm ?EMILIA: Ncm.cs, nemd, nem4 &*VlTEK: Prod?EMILIA: Clovik to nesncsc. D
to vydrfl, ale p ak .. . pak to p A pak v ndm um?e duSe.
VlTEK: Co poznd?EMILIA: Bole, na to nejsou sl<
nemiHc na nic vdfit. Na nic. V(S, Bcrttku. ty's povldal, i t pri tom zdbk). VldlS, um2n{ dlovdk neuml. Teprve kdy2 t nale untl, vldf, 2e je to zbytei nd, Kristinko, sfejnd mamd Ji to same1 jako mldet. VSecko j< i^dny rozdll.
VlTEK : To nenf pravda! Kdy2 ' lid^ o ndco lepli a vdt§f.
EMILIA: Lldd nejsou nikdy l nlkdy zmdnit. Nic, nic, nic sc stfflelo, kdyby bylo zemdtfes svdta dl co, nic se neddje. An tady, a jsem nesmfrnd dal ffi sta let — Ah boie, kdyby ichko iljel
KOLENATY: Prod?EMILIA: Vyjste fak blizko v§el
smyslt P ro vds vjeckb n za tdeh p4r let toho anl dost bole, kdybych Jen Jednou je Hfupdcl, vy Jste fak ifastnlt
Janacek na o s tra vske scene
ROZSIRUJEMESLUZBYSPOTREBITELUM
JEJI PASTORKYNA. Premiera: 1. XI. 1919 - D : Bastl E., R: Kugler K., CH: Viscussi A. — 2. 6. IX. 1923 — D : Bastl E., R: Kugler K., V: Kutzer V., CH: Fuchsova M. — 3. 6. IX. 1929 — D: Vogel J., R. Kugler K., V: Kristin V., CH: Machov S. - 4. 12. VI. 1934— D : Vogel J., R: Kugler K., V: Sladek J., CH: Gabzdyl E. — 5. 25. VI. 1943 - D= Vogel J., R: Wasserbauer M., V: Provaznik J., CH: Gabzdyl E. - 6. 6. VI. 1948 - D : Vogel J., R: Burja P., V: Calta A., CH: Gabzdyl E. - 7. 22. V. 1952 - D: Kuchinka J., R. Burja P., V: Calta A. - 8. 15. VI. 1958 — D : Kuchinka J., R: Hylas I., V: Sladek J., CH: Gabzdyl E.
Nase DARKOVA SIISI v Porube na Leninave tri'de cislo 1016 uspokoji vase pozadavky pri zajisfovanl darku vasim nejblizsim.
Poslouzime vam darkovou upravou potravinarskeho zbozi v ruznych cenach podle vaseho pram.
Pro pracuji'cf zeny zajisfujeme donaskovou sluzbu mle- ka a peciva oz do bytu. Donasku vam zajisti vedouci techto nasich prodejen:
547—11 Poruba, Gottwcfldova 818 503—11 Hulvaky, Gottwaldova 2935 0 6 - 11 Mar. Hory, Premyslovcu 14507— 11 Mar. Hory, Daliborava 32 512—11 Hulvaky, Matrosova 33 538—11 Poruba, Nabrezi SPB 453 540—11 Poruba, Fucikova 554 543—11 Poruba, Lenin ova 684 545—11 Poruba, Leoinova 867552— 11 Poruba,; III. obvod5 5 3 - 11 Poruba, Nezvalovo nam., HI. obvt 526—11 Kuniicky, Skrabalkova 24
VYLETY PANA BROUCKA. Premiera: 28. VI. 1958 - D: Gregor B., R: Hylas I., V: Sramek V., CH: Jastrembska J.
KATA KABANOVA. Premiera: 18. 1. 1924 - D: Bastl E., R: Kuhn J., V: Dusek J. - 2. 13. XII. 1938 - D: Vogel J., R: Kugler K„ V= Kristin V. - 3. 19. XI. 1949 - D : Vasata R., R: Thein H., V. Troster Fr. - 4. 14. X. 1953 — D : Vasata R., R. Thein H., V: Troster Fr. 5. 1. X. 1960 — D : Gregor B., R: Hylas I., V= Troster
PRlHODY LISKY BYSTROUSKY. Premiera: 4. XI. 1936: - D : Vogel J., R: Konstantin K., V: Konstantin K. - 2. 21. XI. 1941 — D. Vogel J., R: Palous K., V: Hradek J., C H : Gabzdyl E. 3. 2. X. 1953 - D: Vasata R., R: Kaslrk V., V: Troster Fr., CH: Braun R. V Y U Z iJ T E n a s ic h s lu z e b
Na Vasi navstevu se tesi zamestnanci podnikuVEC MAKROPULOS. Premiera: 15. III. 1935 - D: Vogel J.. R: Kugler K., V: Kristin V.
Z MTRVEHO DOM U. Premiera: 12. II. 1932 - D : Vogel J., R: Kugler K., V: Kristin V.
PRAMEN OSTRAVA 2
T 12 42037
✓ OOPERA STATNIHO
DIVADLA V OSTRAVE,
LAUREAT STATNI CENY
lI,(r\_\K<
T
i,~4-~
/
Vec yh^il/rvp
Loos Joriucek : Ver M akiopu los. Progiam vydalc Statni divad lo v Ostrave v re do kci prom. hist. Evy Sykoiove. G rahcka uorcva Bednsko Ustchn lova, typo- gra ficka 5po(uprace R. Mikesko. VytisVIy Moravske uskorske zovody, n
zavcd Ostrava, prcv. 22, H cl!a rova 14.P .
Ce«a 2 — Kc 5
