V 2 V RISE HVĚZD - SUPRA

V 2 V

RISE HVĚZD 7Z Aacute Ř Iacute

1051

v r v

R I S E H VR X X X I I Č 7

Z Aacute i i iacute 1 9 5 1

IU d Iacute

D r H u b e r t S l o u k a

s členy redakčniacuteho kruhu

Db J BouSka D ii Z B ochn iacuteček

D iiacute B Š te rn b e rk doc Dr ZAacute-

t o p e k L L a n d o vaacute -Š ty ch o vaacute D r

V R u m x J a r U r b a n A H ru ška

red M u s il L Č e r n yacute Dr J D oshyl e j š iacute DrV G u th mjr K H o rk a

K N ovaacute k

Přiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na redakci bdquo Ř iacuteš e H v ě z d Praha IV - Petřiacuten nebo přiacutemo členům redakčniacuteshy

ho kruhu

310 m m Cassegra inův re fle k to r a 230 mm

fo to g ra fic k aacute kom ora Schm idtova Lidoveacute hvězshy

d aacute rn y v Noveacutem Jič iacuteně U da lekoh ledu konshy

s tru k teacute r s tro je p K a linec

f t iacuteŠ E H V Ě Z 1 ) vychaacuteziacute desetkraacutet ročně prvyacute den v měsiacuteci m im o červenec a srpen D otazy ob jednaacutevky a reklamace tyacutek a jiacutec iacute se časopisu vy řizu je adm inistrace Rek lam ace chybějiacuteciacutech čiacutesel se p řijiacutem a jiacute a vy řizu jiacute do 15 každeacuteho mě- raquoiacutece Redakčniacute uzaacutevěrka čiacutesla 10 každeacuteho měshysiacutece Rukopisy se nevracejiacute za odbornou spraacutevshynost přiacutespěvku odpoviacutedaacute autor K e vSem piacutesemshynyacutem dotazům přiložte znaacutemku na odpověď

Ročniacute předp latneacute 120 KčsCena čiacutesla 12 Kčs

OBSAH

Co noveacuteho v astronomii -mdash

K otevřeniacute Lidoveacute hvězdaacuterny

v Noveacutem Jičiacuteně mdash Souvislost

periody a luminosity hvězd mdash

Ing Dr B Polaacutek K padesaacutetishy

naacutem prof Dr E Buchara mdash

Paroubek Probleacutem rotace plashy

nety Venuše mdash Sovětskaacute astroshy

nomie mdash Zpraacutevy sekciacute mdash Noveacute

knihy a publikace mdash Zpraacutevy

Lidoveacute hvězdaacuterny Štefaacutenikovy

COflEPJK A11H E

M to HOBaro b acTpOHOMHH mdash

IIO Ban ooacutecep B a T o p iia b H obom

H n a n eacute mdash IOGm ieH I lp o ij ) f l p

E y x a p a mdash I I a p o y 6 eK PoTaqH H

n jian eT H B e n e p u mdash CoBeTCKan

acTpOHOMHřrmdash C oočm eH iiH cen -

i n i iacute mdash I lo u u e k h h fk mdash C 0 0 6 -

meHHH IllTe(j)aHHK 0 B0 ň oScepBa-

TO p iIH

CONTENTS

News in astronomy mdash The new observaacutetory in Novyacute Jičiacuten -mdash- Period-radius relation mdash Ing Dr B Polaacutek F ifty years of prof Dr E Buchar mdash Paroubek About the rotation of Venus mdash Soviet Astronomy mdash News from sections mdash New book and publications mdash Reports from Uie Czechoslovak Astronomical Soshyciety

E Z D

Redakce a a d m in is t r a c e Praha IV -P e tř ln Lidovaacute hvězdaacuterna štefaacutenikova

CO NOVEacuteHO V ASTRONOMIIa vědaacutech přiacutebuznyacutech

U Iacute S e h v E z d č 7

Zaacuteři 1951

Ř Iacute D Iacute Dr H S L O U K A

Novaacute lidovaacute hvězdaacuterna na Moravě byla slavnostně otevřena 10 červshyna v Noveacutem Jičiacuteně za přiacutetomnosti zaacutestupců ČAS z Prahy s Lando- veacute a s D r Huberta Slouky miacutestniacutech uacuteřadů a velkeacuteho počtu obecenshystva Noveacute hvězdaacuterně přejeme v je jiacute činnosti mnoho zdaruKopernikova vyacutestava V Katoviciacutech byla otevřena vyacutestava věnovashynaacute vědeckeacute praacuteci Mikulaacuteše Kopernika K jejiacutem zajiacutemavostem naacuteshyležiacute reprodukce titulniacute strany Kopernikova diacutela bdquoO oběhu nebesshykyacutech tělesrdquo vydaneacuteho r 1543Dalšiacute lidovaacute hvězdaacuterna na Moravě je plaacutenovaacutena v Gottwaldově Čilaacute naše odbočka v tomto městě dělniacuteků uspořaacutedala 26 června předshynaacutešku s Dr Huberta Slouky ve velkeacutem biografu za uacutečasti viacutece než 1500 naacutevštěvniacuteků kde bylo oznaacutemeno že Gottwaldov bude miacuteti v dohledneacute době jednu z nejleacutepe vybavenyacutech hvězdaacuteren na Moravě Ustavenaacute komise z vyacuteboru odbočky společně se s Dr H Sloukou prohleacutedla okoliacute města a vyhledala vhodneacute miacutesto pro vyacutestavbu obshyservatoře S přiacutepravou plaacutenů byl pověřen odborniacutek pro stavbu hvězdaacuteren architekt s Zdeněk Plesniacutek tvůrce hvězdaacuterny ve Vashylašskeacutem MeziřiacutečiacutePoštovniacute znaacutemky s portreacutety polskyacutech vědců K I kongresu polshyskeacute vědy bylo vydaacuteno 6 novyacutech poštovniacutech znaacutemek s portreacutety vyshynikajiacuteciacutech polskyacutech učenců Marie Curie Sklodovskeacute St Staszyca J Wroacutebelskeacuteho M Fenckeacuteho a M Kopernika

Šestaacute explodujiacuteciacute hvězda byla objevena Peter van de Kampem v slabšiacute složce rudeacute trpasličiacute dvojhvězdy Krueger 60 v Cepheu ve vzdaacutelenosti 13 svět let Jejiacute normaacutelniacute hvězdnaacute velikost je l l 3 ra avšak 26 července 1939 čtyřikraacutete během několika minut zvyacutešila svou jasnost až na 98m jako hlavniacute složka Sniacutemky tehdy ziacuteskaneacute byly teprve nedaacutevno proměřovaacuteny a explose zjištěny

Rukopisneacute pamaacutetky středověkeacuteho astronoma V odděleniacute rukopishysů a unikaacutetů vědeckeacute knihovny při kazaňskeacute universitě chovajiacute diacutela stareacuteho azerbejdžanskeacuteho hvězdaacuteře a matematika Tm i Nasir- ed-dina narozeneacuteho r 1201 v Tuše (iraacutenskaacute provincie Chorosan) Tento daacutevnyacute azerbejdžanskyacute učenec vybudoval v městě Maraze (Maraga) obrovskou observatoř a při niacute knihovnu se 400 000 svazshyky jež tvořila vědeckou zaacutekladnu akademie kde pracovali četniacute vyacuteznamniacute učenci Vyacutechodu

Francouzskaacute plovouciacute povětrnostniacute observatoř bdquoLaplacerdquo kteraacute konala od roku 1947 staacutelou povětrnostniacute službu v atlantickeacutem oceaacuteně na souřadniciacutech 45deg N a 16deg W při naacutevratu do Francie narazila o půlnoci dne 16 řiacutejna 1950 za rozbouřeneacuteho moře 20 fcm od přiacutestavu St Malo na magnetickou minu a potopila se Jen malaacute čaacutest z 92členneacute posaacutedky mohla byacutet zachraacuteněna

ti Carinae zjištěna jako nova V roce 1677 pozoroval HaacuteUey tuto hvězdu za sveacuteho pobytu na ostrově Sv Heleny jako hvězdu 4raquoi O řadu let později roku 1751 zjistil LacaAUe že je mnohem jasshynějšiacute a to 2m Znovu byla pozorovaacutena jako hvězda 4reg BurcheŮem od r 1811mdash 1815 Jejiacute jas se zvětšil znovu v roce 1822 kdy do r 1926 byla 2 ba v roce 1827 zjistil Burchell že zaacuteřiacute jako hvězda I rdquo Když John Herschel navštiacutevil Kapskeacute Město zaznamenal ji roku 1834 jako hvězdu 2reg avšak koncem roku 1937 byla znovu o hvězdnou třiacutedu jasnějšiacute a během několika tyacutednů nabyla jasnosti jako a Centauri kteraacute je 006m Pak ubyacutevala na jasu až do roku 1843 kdy byla pozorovaacutena ředitelem Kapskeacute hvězdaacuterny jasně zaacuteshyřiacuteciacute jako Sirius o jasnosti mdash l58m Po několik let si při určiteacutem koliacutesaacuteniacute tuto jasnost zachovala avšak roku 1858 poklesla až na 5m a roku 1862 byla sotva viditelnaacute pouhyacutem okem V roce 1892 byla jejiacute jasnost změřena na 6 8m a koncem stoletiacute na 78n Tuto jasnost si uchovala do dnešniacuteho dne Hvězdaacuteř Gavioln z Cordobskeacute observatoře v Argentině zjistil že ty Carinae je obklopena někoshylika mlhavyacutemi hmotami ktereacute se od niacute radiaacutelně vzdalujiacute Jejich polohy a pohyby jsou takoveacuteho raacutezu že dosvědčujiacute iejich souvisshylost s hvězdou kterou v roce 1843 kdy byla nejjasnějšiacute musely byacutet vyvrženy Tato pozorovaacuteniacute potvrzujiacute že hvězda je novou poshymaleacuteho možnaacute opakujiacuteciacuteho se typu jako na př RT Serpentis

Supernovy jsou umiacuterajiacuteciacute hvězdy tvrdiacute astrofysik prof Jiřiacute Ga- mow z George Washingtonskeacute university Jsou to hvězdy kteryacutem došlo bdquopalivordquo Gamow tvrdiacute že každaacute hvězda musiacute projiacutet explo- sivniacutem stadiem sveacuteho vyacutevoje když vyčerpala svou původniacute zaacuteshysobu vodiacuteku Napřed vznikajiacute menšiacute explose ktereacute se během času zvětšujiacute až konečně nastane gigantickyacute vyacutebuch umiacuterajiacuteciacute hvězdy a projeviacute se naacutem jako supernova Naše Slunce z 59 z vodiacuteku dosaacutehne explosivniacuteho stupně sveacuteho vyacutevoje podle Gamowa za 40 000 000000 roků V našiacute galaxii nastaacutevaacute vyacutebuch supernovy zhruba jednou za tři až čtyři stoletiacute posledniacute objev supernovy byl pozorovaacuten Keplerem v Ophiuchu roku 1604

Tropopausa na Marsu jest podle vyacutepočtů Seymur Hesse 4 vyššiacute než na Zemi Průměrnaacute vyacuteška obnaacutešiacute asi 50 km rovniacutekovaacute 68 km zatiacutem co na Zemi průměrnaacute vyacuteška tropopausy činiacute 10 km a rovniacutekovaacute 17 km

Ku otevřeniacute Lidoveacute hvězdaacuterny v Noveacutem Jičiacuteně na Moravě

Otevřeniacute noveacute hvězdaacuterny u naacutes je vždy s radostiacute viacutetaacuteno všemi poshykrokovyacutemi občany našiacute lidově deshymokratickeacute republiky Dokazuje velkou vyspělost našeho lidu lta jeho neomezenou touhu po věděniacute Umožshyňuje naacutezornyacutem a přesvědčivyacutem způ- sobem demonstrovat moderniacute svěshytovyacute naacutezor vědeckyacute a ukaacutezat smysl a cenu vědeckeacute praacutece nejširšiacutem vrstvaacutem našeho lidu Otevřeniacute L ishydoveacute hvězdaacuterny v Noveacutem Jičiacuteně 10 června 1951 a zahaacutejeniacute je jiacute činnosti je viacutetanyacutem kulturniacutem obohaceniacutem pracoviteacuteho lidu pod Beskydami a všichni j i upřiacutemně přejeme velkyacute rozmach a mnoho uacutespěchu

Za spraacutevniacute vyacutebor ČAS byli otevřeniacute hvězdaacuterny přiacutetomni miacutestoshypředsedoveacute s L Landovaacute-Štychovaacute a D r Hubert Slouka a zaacutestupci všech hvězdaacuteren a odboček na M oshyravě Daacutele přinaacutešiacuteme některeacute jejich projevy

Projev miacutestopředsedy odbočky ČAS v Noveacutem JičiacuteněIng S Pozlovskeacuteho

Vaacuteženiacute přaacuteteleacute

Je nepopiratelnou pravdou že rozvoj kultury je uacutezce spjat se svobodou lidu A lid zdejšiacuteho kraje a zejmeacutena Noveacuteho Jičiacutena doshyspěl ke svobodě až v r 1945 diacuteky Rudeacute armaacutedě osvoboditelce

Proto se dne 13 listopadu 1948 mohla konati ustavujiacuteciacute schůshyze astronomickeacute společnosti Ustavenaacute společnost si vzala za uacutekol šiacuteřiti a propagovati astronomii mezi nejširšiacutemi masami pracujiacuteciacutech podle vzoru lidovyacutech hvězdaacuteren v Sovětskeacutem svazu Byli jsme si věshydomi že uacutekol ten nemůže byacuteti zdaacuterně plněn dokud nebude miacuteti společnost lidovou hvězdaacuternu a proto směřovaly veškereacute naše snashyhy a uacutesiliacute k tomu aby takovaacute hvězdaacuterna byla v našem městě zřiacuteshyzena Na tomto miacutestě musiacuteme zdůrazniti že bez vzaacutecneacuteho pochoshypeniacute MNV kteryacute vyhověl ochotně našiacute žaacutedosti a při adaptaci bu-

dovy ve Smetanovyacutech sadech č 11 pamatoval na zřiacutezeniacute lidoveacute hvězdaacuterny byla by naše snaha zůstala marnou Podle usneseniacute rashydy MNV ze dne 12 dubna 1949 vybudovalo město svyacutem naacutekladem zděnou čaacutest hvězdaacuterny za předpokladu že společnost opatřiacute otaacutečishyvou kopuli a veškereacute vnitřniacute zařiacutezeniacute hvězdaacuterny

Stavebniacute uacuteřad MNV v čele se stavitelem Barviacutekem ochotně vyhovoval našim přaacuteniacutem pokud se tyacuteče uacutepravy miacutestnostiacute Za sposhylečnost vedl stavbu spraacutevce elektraacuterny Janda Stavbu kopule jsme zadali po několika bezuacutespěšnyacutech pokusech navazat spojeniacute s něshykteryacutemi miacutestniacutemi podniky Čsl Stavebniacutem zaacutevodům přidruženeacute vyacuteshyrobě na tř Rudeacute armaacutedy Za společnost provedl naacutekresy a stavbu vedl Oldřich Novotnyacute z Tonaku Se stavbou kopule bylo započato 29 zaacuteřiacute a 14 řiacutejna 1949 byla železnaacute konstrukce kopule dohotoveshyna Na hvězdaacuternu byla konstrukce vytažena dne 21 řiacutejna 1949 Na stavbě kopule převaacutežně pracoval s Baacuter monteacuter Čsl Stavebshyniacutech zaacutevodů a při stavbě kostry vypomaacutehali i členoveacute vyacuteboru a zaměstnanci Moravskoslezskyacutech plynaacuteren n p zaacutevod Novyacute Jičiacuten Musiacuteme rovněž vzpomenouti ochotneacuteho Vladimiacutera Grogra kteryacute utrpěl silnyacute zaacutenět spojivek při elektrickeacutem svařovaacuteni kopule a pashyna Fraunbergra kteryacute zkonstruoval zařiacutezeniacute pro ručniacute otaacutečeniacute koshypule

Pokrytiacute kopule dřevem a plechem bylo zadaacuteno Čsl Stavebniacutem zaacutevodům a praacutece tyto byly skončeny dne 16 řiacutejna 1949 Vnitřniacute naacutetěr kopule provedl zaacutevod Kovofiniš n p v Noveacutem Jičiacuteně Vnějšiacute hliniacutekovyacute naacutetěr provedl ochotně natěračskyacutemistr Jos Kiesewetter z Noveacuteho Jičiacutena Materiaacutel na dřevěnyacute kryt kopule poskytl naacutem ochotně zaacutevod Tatra naacuterodniacute podnik v Butoviciacutech

Stavba kopule i pořiacutezeniacute vnitřniacuteho zařiacutezeniacute hvězdaacuterny nebyla by možnaacute bez velkeacute finančniacute pomoci ministerstva informaciacute a osvěshyty a ministerstva školstviacute věd a uměniacute kteryacutem z tohoto miacutesta vzdaacuteshyvaacuteme naacuteš nejsrdečnějšiacute diacutek Přestože naacutem finančniacute pomoc byla tak ochotně poskytnuta nedostačovaly naacutem k uacutehradě finančniacute proshystředky Byli jsme tedy nuceni pořaacutedati přednaacutešky veřejnaacute pozoshyrovaacuteniacute a sbiacuterky mezi přiacuteznivci Poklaacutedaacuteme za milou povinnost poshyděkovali Jaroslavu Machačovi za obětavou sběraciacute činnost zaměstshynancům elektraacuterny a plynaacuterny za přiacutespěvek z miacuteroveacute směny zaacuteshyvodniacute radě Tonaku m za peněžityacute dar a rovněž všem přiacuteznivcům kteřiacute k vyacutestavbě hvězdaacuterny jakoukoliv čaacutestkou přispěli

Speciaacutelniacutem probleacutemem bylo opatřeniacute hvězdaacuterny odpoviacutedajiacuteshyciacutem přiacutestrojem Nevaacutehaacuteme z tohoto miacutesta zdůraznit že bychom nedosaacutehli tohoto uacutekolu kdybychom neměli ve sveacutem středu odborshyniacuteka mdash Františka Kalince z Větřkovic Tento nejen že provedl všechny potřebneacute naacutekresy a propočty ale saacutem vybrousil potřebnou optiku Konstrukce dalekohledu byla provaacuteděna ve stavebniacutech zaacuteshyvodech přidruženeacute vyacuterobě na tř Rudeacute armaacutedy kam František Ka-

linec dobrovolně odešel na dlouhodobou brigaacutedu aby montaacutež stroje nejen osobně řiacuteshydil ale veškereacute manuaacutelniacute praacuteshyce z většiacute čaacutesti saacutem vykonalSoustava dalekohledů na sposhylečneacute vidlici s paralaktickou montaacutežiacute sestaacutevajiacuteciacute z hlavniacuteho 310 mm Cassegrainu pro opshytickaacute pozorovaacuteniacute a daacutele z 230 mm dalekohledu fotografickeacuteshyho Schmidtovy komory a hleshydaacutečku je pohaacuteněna elektricshykyacutem motorem Veškerou elekshytrickou montaacutež provaacuteděl Joshysef Horaacutek monteacuter elektraacuteren v Noveacutem Jičiacuteně a naacutetěr daleshykohledu provedl S Dokoupil z komunaacutelniacutech podniků Při montaacuteži na hvězdaacuterně pomaacuteshyhali s Vaacutehala Dorazil a Adaacuteshymek Zvlaacuteště oceňujeme nashymaacutehavou a nebezpečnou doshypravu litinoveacuteho podstavce na hvězdaacuternu kterou provedl řed Jan Hajda s brigaacutedou za- p Frant Kalinec z Větřkovic kon- mestnanců plynaacuterny strukteacuter zrcadloveacuteho dalekohledu hvěz-

Je našiacute milou povinnostiacute daacutemy v Noveacutem Jičiacuteněkonstatovat že teacuteměř všechshyny naacuterodniacute podniky i řemeslneacute podniky komunaacutelniacute projevily o naše diacutelo neobyčejnyacute zaacutejem a aktivně se zuacutečastnily vyacutestavby hvězdaacuterny začež jim s tohoto miacutesta vřele děkujeme

Neniacute zvykem zdůrazňovati vyacutekony resp činnost jednotlivců kteraacute vyplyacutevaacute z titulů členstviacute v tom či onom spolku Proto neděshykujeme jednotlivyacutem členům zvlaacuteště za jakoukoliv poskytnutou poshymoc ale přesto nemůžeme pominouti obrovskyacutech zaacutesluh jež si ziacuteskal předseda našiacute společnosti Ing Frant Svěraacutek neboť on byl vskutku dušiacute všeho našeho snaženiacute a lze bez nadsaacutezky řiacuteci že všude tam kde již ostatniacute umdleacutevali překonaacuteval svou průbojnostiacute vyshytrvalostiacute a obětavostiacute nesčetneacute překaacutežky a potiacuteže jež naacutem staacutely v cestě k dosaženiacute našeho ciacutele Ing Svěraacutek může byacutet praacutevem hrdyacute na toto sveacute životniacute diacutelo

Dokončivše tak prvniacute čaacutest našeho uacutekolu t j postaveniacute lidoveacute hvězdaacuterny ocitaacuteme se před našiacutem hlavniacutem uacutekolem daacuteti zdejšiacute lishy

doveacute hvězdaacuterně spraacutevnou naacuteplň a dbaacuteti toho aby tato sloužila svyacutem kulturniacutem poslaacuteniacutem nejširšiacutem vrstvaacutem lidovyacutem

K tomuto hlavniacutemu uacutekolu přeji teacuteto noveacute hvězdaacuterně hodně zdaru

Projev miacutestopředsedkyně ČAS s Landoveacute-5tychoveacute

S Landovaacute-Šty- chovaacute mluviacute

v Noveacutem Jičiacuteně

Jmeacutenem Csl astronomickeacute společnosti vaacutes srdečně zdraviacutem a blahopřeji vaacutem k velikeacutemu uacutespěchu jiacutemž je dnešniacute slavnostniacute oteshyvřeniacute vašiacute lidoveacute hvězdaacuterny

Tohoto uacutespěchu jste dosaacutehli vlastniacute svou obětavostiacute s jakou jste se do diacutela brigaacutednicky pustili mdash a takeacute diacutek pochopeniacute všech zejmeacutena komunistickyacutech činitelů v MNV kteřiacute vaacutem byli v tomto vyacuteznamneacutem uacutekolu naacutepomocni Přaacuteteleacute Fr Kalinec a Ing Svěraacutek vynaložili všechen svůj volnyacute čas i osobniacute oběti jen aby se diacutelo poshydařilo Takeacute jmeacutena všech ostatniacutech spolupracovniacuteků a budovatelů teacuteto hvězdaacuterny patřiacute na vždycky do historie kteraacute oceniacute kolektivniacute uacutesiliacute nadšenyacutech obětavyacutech osvětaacuteřů Vaše hvězdaacuterna nechť je mashyjaacutekem lidoveacute osvěty a chloubou vašeho kraacutesneacuteho města a kraje

Dovolte mi abych při teacuteto přiacuteležitosti pověděla vaacutem stručně jak u naacutes vznikla myšlenka stavby lidovyacutech hvězdaacuteren mdash jichž pramaacuteti je Lidovaacute hvězdaacuterna v Praze na petřiacutenskeacutem vrchu

Stavba lidovyacutech hvězdaacuteren v našiacute republice byla velikyacutem ciacuteshylem soudruha Jaroslava Štycha zakladatele hnutiacute jehož uacutekolem byla popularisace společenskyacutech a přiacuterodniacutech věd zejmeacutena astroshynomie S J Štych začal se svou popularisačniacute činnostiacute jako žaacutek profesora Nušla a později asistent prof Zenkera S přednaacuteškami

z oboru astronomie v r 1910 kdy průchod našiacute Země ohonem Halleyovy komety byl kapitalistickyacutem tiskem zneužit k sensačniacutem zpraacutevaacutem o bliacutežiacuteciacutem se konci světa A vatikaacutenskyacutemi spekulanty s lidskou nevědomostiacute byly tyto zpraacutevy zneužity ke kšeftům se vstupenkami do nebeskeacuteho kraacutelovstviacute t zv odpustky

Praacutevě tehdy se soudr J Štych přesvědčil při přeplněnyacutech saacuteshylech o tom jak je pracujiacuteciacute lid žiacutezniv po věděniacute Kometa už daacutevno zmizela v hlubinaacutech Vesmiacuteru ale zaacutejem pracujiacuteciacuteho lidu staacutele vzrůstal Poznali jsme jak praacutevě astronomie se staacutevala jedniacutem z pevnyacutech zaacutekladů vědeckeacuteho socialistickeacuteho světoveacuteho naacutezoru

Proto jsme v roce 1912 ustavili přiacutepravnyacute vyacutebor z něhož pak vzešel Svaz socialistickyacutech monistů kteryacute ovšem neměl nic společshyneacuteho s idealistickyacutem pojetiacutem monismu na př Ostwaldova

V tomto SSM jsme soustředili jednak amateacutery a popularisaacute- tory přiacuterodniacutech a společenskyacutech věd jednak masy pracujiacuteciacuteho lidu kteryacute toužil po věděniacute a odmiacutetal idealistickeacute spekulace Učili jsme lid dialektickeacutemu způsobu myšleniacute a materialistickeacutemu pojetiacute dějů ať přiacuterodniacutech nebo společenskyacutech To byl naacuteš zaacutepas za pravshydivost a poctivost v lidskeacutem myšleniacute a ciacutetěniacute za zušlechtěniacute lidskeacuteshyho charakteru přiacutesnyacutem hodnoceniacutem všech faktů s nimiž se setkaacuteshyvaacuteme v našem životě a kdekoliv v přiacuterodě Proto jsme už tehdy zaacutesadně odmiacutetali vulgarisaci vědy a takeacute zejmeacutena z astronomie jsme vylučovali všecky přiacuteměsky mysticismu ktereacute zavaacutediacute přiacutepadshyně až k pavědě mdash k astrologii A i když toto ne jen znehodnocujiacute astronomii na jakyacutesi uacutenikovyacute prostředek oddalujiacuteciacute od života a naleacutehavyacutech společenskyacutech probleacutemů

Soudruh Jaroslav Štych naopak svou popularisaciacute astronomie sjednocoval princip nestvořeneacuteho Vesmiacuteru s principem nestvořeshyneacuteho života na Zemi

Mělo to velikyacute kulturně-politickyacute třiacutedně stranickyacute vyacuteznam Lideacute se odnaucovaacuteli lhaacutet aniž by tiacutem zabiacutejeli svou jedinečnou schopnost sniacutet o velikyacutech možnostech využitiacute všech poznatků k zaacuteshyměrneacutemu přetvořovaacuteniacute světa O takovyacutech možnostech jako je vyshytvořeniacute podmiacutenek pro uskutečněniacute raacuteje na celeacute šireacute Zemi A to doshycela obyčejnyacutemi lidmi takovyacutemi jakyacutemi praacutevě jsou se všemi chyshybami ktereacute majiacute Neboť každyacute člověk je nějak dobryacute a nějak zlyacute Každyacute z naacutes maacute sveacute ctnosti a sveacute chyby Nejsme bezvyacuteznamnyacutem nic v propastech Věčnosti Na sveacute maličkeacute zeměkouli dělaacuteme oproshyti reakčniacutem zločincům velikeacute věci a neustaacutelyacutem překonaacutevaacuteniacutem zla a nevědomosti vytvaacuteřiacuteme takoveacute prostřediacute aby v něm rozkveacutetaly dobreacute vlastnosti lidiacute a zakrňovaly vlastnosti špatneacute

K vytvaacuteřeniacute takoveacuteho přiacutezniveacuteho prostřediacute je třeba noveacute orga- nisace lidskeacuteho soužitiacute noveacuteho využitiacute lidskeacuteho věděniacute vyacuteroby a spotřeby společneacuteho bohatstviacute země K teacuteto noveacute organisaci našeho

života je třeba noveacuteho způsobu myšleniacute a chaacutepaacuteniacute věciacute Učiacute naacutes tomu materialistickeacute vědy počiacutenaje astronomiiacute popularisovanou materialisticky a nikoliv v idealistickeacutem pojetiacute V tom tedy zaacuteležiacute princip stranickosti veacutedy že materialistickou popularisaciacute přiacuterodshyniacutech věd odstraňujeme falešneacute vyspekulovaneacute idealistickeacute předshystavy o Vesmiacuteru o našiacute slunečniacute soustavě o Zemi a životě

Likvidujeme společenskeacute předsudky a všeho druhu pověry zkraacutetka likvidujeme nevědomost idealistickou povrchnost a lha- vost

Naše lidoveacute hvězdaacuterny jsou součaacutestiacute generaacutelniacuteho školeniacute prashycujiacuteciacuteho naacuteroda k socialistickeacutemu světoveacutemu naacutezoru a jeho vyshyviacutejeniacute se k dalšiacutemu vyššiacutemu naziacuteraacuteniacute komunistickeacutemu A tiacutem praacuteshyvě i naše Čsl astronomickaacute společnost a naše lidoveacute hvězdaacuterny majiacute přispiacutevati k viacutetězstviacute velikeacuteho uacutesiliacute o světovyacute miacuter Tiacutem se přishyřazujeme k armaacutedě bojujiacuteciacute za miacuterovyacute pakt pěti velmociacute proti re- militarisaci zaacutepadniacuteho Německa a Japonska proti americkeacute agreshysi v Koreji a Čiacuteně proti vaacutelečnyacutem zločincům z Wallstreetu Věda neniacute pro vědu mdash ale pro lidstvo

Jest to samozřejmeacute Neboť astronomie jako všecky přiacutebuzneacute vědy jest vědou revolučniacute Naše popularisačniacute uacutesiliacute maacute už svou revolučniacute tradici z prvniacute světoveacute vaacutelky kdy naše teprve vznikajiacuteciacute astronomickaacute společnost měla t zv druhou sekci jež ve skutečshynosti byla Uacutestředniacute dělnickou radou vedouciacute prvniacute dělnickyacute odboj proti rakouskeacute monarchii i proti intrikaacutem českyacutech oportunistic- kyacutech politiků Nad hvězdnyacutemi mapami a Štychovyacutemi prvniacutemi stushydijniacutemi kresbami měsiacutečniacutech partiiacute (z nichž vznikla znaacutemaacute Anděshylova Mappa Selenographica) konali dělničtiacute důvěrniacuteci porady o organisaci sabotaacutežiacute pasivniacutech resistenciacute demonstraciacute a vůbec o způshysobu boje za socialistickou republiku

Tuto revolučniacute tradici jsme obnovili za nacistickeacute okupace kdy jsme s Vlčkem a Čackyacutem vykonali přiacutepravy ziacuteskali plaacuteny a vypracovali program pro revolučniacute vyacutebor k zahaacutejeniacute popularisačshyniacute činnosti a ku stavbě noveacute Lidoveacute hvězdaacuterny na Petřiacuteně To mělo byacutet velikyacutem střediskem ze ktereacuteho budou vychaacutezet dokonale odshyborně i ideologicky vyškoleniacute popularisaacutetoři a instruktoři pro všeshycky dalšiacute lidoveacute hvězdaacuterny v republice Tak jsme se chystali uskushytečnit staryacute Š ty chův projekt mdash každeacute obci lidovou hvězdaacuternu každeacute rodině malyacute hvězdaacuteřskyacute dalekohled

Tento sen působeniacutem obětavyacutech nadšenců jakyacutemi jste i vy mdash se nyniacute uskutečňuje Je třeba spravedlivě řiacuteci mdash že nebyacutet dokonashyleacuteho pochopeniacute ministra informaciacute a osvěty soudr Vaacuteclava Kopecshykeacuteho nikdy bychom nebyli dosaacutehli těch uacutespěchů jakyacutech docilujeshyme každyacute na sveacutem uacuteseku Takeacute je nutno otevřeně doznat že koshymunistickaacute strana od prvopočaacutetku umožňovala podporu našich

snah a potřeb čsl astronomie prostřednictviacutem svyacutech zaacutestupců v Naacuterodniacutech i akčniacutech vyacuteborech a ve všech složkaacutech veřejneacute kulshyturniacute spraacutevy Komunistickeacute straně soudruhům min V Kopeckeacuteshymu Zdenku Nejedleacutemu primaacutetoru hl m Prahy V Vackovi minishystrům soudr Dolanskeacutemu Kabešovi Klimentovi naacuteměstkům mishynistrů s Spaacutečilovi Spurneacutemu Pavlaacuteskovi poslancům s Slaacutenskeacuteshymu Barešovi Hendrychovi a mnoha jinyacutem čelnyacutem soudruhům Komunistickeacute strany maacuteme co děkovat že naše pražskaacute hvězdaacuterna tak zaacutehy mohla byacutet obnovena po těžkyacutech zaacutesaziacutech granaacutetovyacutech pum Vlasovců kteřiacute se chtěli zmocnit Prahy před přiacutechodem Soshyvětskeacute armaacutedy aby ziacuteskali možnost vyjednaacutevaacuteniacute o odpuštěniacute zrashydy ktereacute se na sveacute vlasti dopustili Čsl astronomickaacute společnost za předsednictviacute kult referenta hl m Prahy soudr V Jaroše rozshyviacutejiacute nyniacute svou činnost ve velkoryseacutem celostaacutetniacutem měřiacutetku A opět je to Komunistickeacute strana jejiacutež ministři a poslanci se postarali aby Praha jako hlavniacute město republiky začala už přiacuteštiacuteho roku s položeniacutem zaacutekladů ke stavbě velkolepeacuteho Zeissova planetaria a noveacute lidoveacute hvězdaacuterny o 4 ev 6 kopuliacutech jak jsme o niacute snili a plaacuteshynovali za okupace V tomto jubilejniacutem roce 30 vyacuteročiacute založeniacute KSČ rozhodlo vedeniacute strany aby byl vypracovaacuten ideaacutelniacute naacutevrh proshyjektu neboť Komunistickaacute strana chce vraacutetit hl městu Praze jejiacute starou slaacutevu města hvězdaacuteřů Proto takeacute se souhlasem strany přishypravuje naše ČAS dvě vyacuteznamneacute publikace pod naacutezvy Nekonečnyacute Vesmiacuter a Astronomickeacute Československo Zejmeacutena tato publikace naacutem ukaacuteže jakeacute slavneacute mistry měl naacuteš naacuterod v daacutevneacute minulosti Je přaacuteniacutem strany aby naši slavniacute češtiacute mistři hvězdaacuteři byli naacuterodu vraacuteceni ze zapomenutiacute a ze zastiacuteněniacute slavnyacutemi hvězdaacuteři ciziacutemi kteshyřiacute byli hosty a chraacuteněnci našiacute země

Komunistickaacute strana rovnaacute paacuteteř našeho naacuteroda kterou naacutem po celaacute staletiacute ohyacutebali cizovlaacutedy I když si vaacutežiacuteme slavnyacutech ciziacutech mistrů nesmiacuteme proto už nadaacutele podceňovat a zapomiacutenat na sveacute vlastniacute velikeacute vědce Strana naacutes učiacute milovat svůj naacuterod a svou vlast přičiňovat se o je jiacute rozkvět a slaacutevu na všech uacuteseciacutech praacutece a kultury A tak se i astronomie staacutevaacute v našiacute republice tiacutem čiacutem je dnes v Sovětskeacutem svazu Důležitou a nezbytnou součaacutestiacute našiacute staacutetshyniacute osvětoveacute činnosti

Projev předsedy odbočky ČAS v Českeacutem Těšiacuteně Dr A Stachy-ho

Wielce czcigodni Žebraacuteni

W imieniu Oddzialu Czechoslowackiego Towarzystva Astro- nomicznego w Czeskim Cieszynie mam zaszczyt wyrazic Oddzialo- wi w Nowym Jiczynie serdeczne pozdrowienia jakotež wyrazy pod- ziwu z okazji aacutewisectconego dzisiaj tak uroczyšcie sukcesu oraz

- žyczenia dalszej roacutewnie owocnej pracy w przyszlošci Ježeli zwa- žymy iž ludzkosc przebyla niedawno odmsectty dzikiego okrucieň- stwa že przez dlugie lata topila sisect w krwawej išcie barbarzyn- skiej walce to uroczystosč ktoacutera dzisiaj obchodzimy dowodzi jak bardzo wszyscy pragniemy pracy w pokojů dowodzi nieodparcie žešmy na droge twoacuterczej pracy pokojowej naprawdsect weszli i že z tej drogi nie zamierzamy zbaczac

Niechaj mi b^dzie wolno pcwiedziec Wam kilka sloacutew o tym co nam daje astronomia dla ktoacuterej jestešmy dzis tak licznie žebraacuteshyni Astronomia jest jak sisect trafnie wyrazil jeden z polskich my- šlicieli nauk wszystkich kroacutelowa I slusznie Jest ona jednq z naj- starszych nauk w dziejach rozwaju mysli lulzkiej Zrodzila sisect ona przed wiekami najprzoacuted z koniecznoaacuteci wyjaaacutenienia tajemniczych zjawisk rozgrywaj^cych sisect na sklepieniu niebios a dalej w na- st^pstwie pewnych potrzeb praktycznych jak n p znalezienia na- ukowej podstawy dla rachuby czasu Jednakowož juž w zaraniu swego istnienia astronomia staacuteje sisect jednq z podstaw na ktoacuterej ludzkoaacutec buduje swoacutej filozoficzny pogl^d na swiat We wszystkich minionych okresach w dziejach kultury ludzkiej dostrzegamy dq- ženia ludzkošci do stworzenia možliwie pelnego poglgdu na swiat ktoacuteryby pozostawal w zgodzie ze stanem wiedzy w danyacutem okre- sie Spušcizna slowa pisanego zachowana z czasoacutew najdawniej- szych dowodzi iž pewne zagadnienia oddawna zaprz^taly uacutemysl každego myšl^cego czlowieka S3 to zagadnienia Bytu i Nie-Bytu probleacutem powstania wszechšwiata celowosci jego istnienia i jego przyszlych losoacutew zagadnienie skoňczonosci czy tež nieskoňczo- nosci czasu i przestrzeni zagadka jažni ludzkiej cel i sens istnieshynia ludzkošci zagadnienie praw moralnych na ktoacuterych winna zasadzac sisect dzialalnosč czlowieka oraz jeho stosunek wobec šwiata i t p Pytania te sg wyrazem dgžeň czlowieka do uzyskania tego co nazywamy filozoficznym pcgl^dem na swiat

Jakkolwiek zdajemy sobie sprawg z tego iž uzyskanie pelnej odpowiedzi na te zagadnienia jest zapewne niemožliwe to jednak nigdy nie wyrzekamy sig nadziei uzyskanie chociažby czgšcio- wego rozwigzania podjetyacutech zadah Wyrazem tych aspiracji lud- zkoaacuteci bylo powstanie filozofii jako nauki ktoacuterej zadaniem jest dokonywanie synteacutezy tego wszystkiego co zawarte jest we wszystshykich naukach specjalnych a co mogloby stanowič podstaw dla konstrukcji naszego pogladu na swiat Nauka ta jako ideaacutel wiedzy zupeiacutenej rodzi sisect juž w V I wieku przed poczqtkiem naszej ery w duszy malego greskiego naacuterodu staj^c sisect z czasem gwiazdg przewodnig w d^ženiach ludzkošci

Filozofia jako žroacutedlo naszego pogladu na swiat jako ideaacutel wiedzy obejmuj^cej calosč nauk wspoacutelczesnych jest potrzeb^ dzisiejszego czlowieka w stopniu nie mniejszym anižeh to bylo

w dobie rozkwitu mysli filozoficznej w dawnej Helladzie W d- ženiu do uzyskania wlašciwego pogl^du na šwiat uciekamy sisect przde wszystkim do astronomii i tym zapewne možemy sobie wy- tlumaczyč fakt iž pociqga ona tylu z pošroacuted nas z posroacuted wszystkich nauk specjalnych znajduj^cych sisect na przedpolu filozofii a ktoacuterych znajomošč jest konieczna do uzyskania przekonywuj^cego pogl^du na šwiat rola najwažniejsza przypada dzisiaj niew^tpli- wie astronomii i fizyce Na przestrzeni ostatniacutech 25 wiekoacutew nauki rozszerzyly znacznie swoje horyzonty wzbogacaj^c swoj^ tresc w sposoacuteb doniedawna jeszcze zupelnie nieprzeczuwany mimoto jednak dotychczas nie možemy poszczycič sisect jednolityacutem pogl^- dem na šwiat ktoacuteryby stal sisect wspoacutelnym pogl^dem calej ludz- košci przekonywuj^cym dla wszystkich i nie budzgcym zastrze- žeň Ktoacutery ze zwalczajgcych sisect poglgdoacutew ktoš przyjmuje za sluszny jest to sprawa jeho indywidualnej konstrukcji uczuciowej albo tež zaležy od tego ktoacutere argumenty komuš bardziej prze- mawiajg do przekcnania Zadanie astronomii polega w tym wzgl^dzie na dostarczaniu materialu ktoacuteryby každeacutemu umožliwil konstruowanie jego šwiatopogl^du

Wplyw astronomii na formowanie sisect naszego pogl^du na šwiat byl zawsze przemožny i takim pozostal Astronomia otwiera przed nami odwiecznie zmieniaj^cq sisect mnogoeacuteč zjawisk i prze- mian rozgrywajgcych sig na niewyobrzažalnie wielkim materiale w bezdennych przestworzach wšzechšwiata wšroacuted ktoacuterych my ludzie czujeme sisect tylko znikomq czgstk^ przeogromnej Calošci niezrozumialym i jakže szybko przemijaj^cym ogniwem w nie- przejrzanym laňcuchu wydarzeň zanikaj^cym bezpowrotnie w mrokaacutech przeszloeacuteci Na przestrzeni dziejoacutew tej Ziemi otrzymu- jemy na krotko dar istnienia stajemy si chwilowymi spadko- biercami niezliczonych poprzedzaj^cych pokoleň odpowiedzialni za te pokolenia ktoacutere przyjdg po nas i ktoacuterym musimy przeka- zywac maximum naszego doczesnego dorobku Ccdzieň przypa- trujemy sisect niezmgczonej grze przeobražeň i zdarzeň nie bgdac w stanie pojqc ich isttoty ani tež zrozumiec ich celu Z ušwiado- mienia sobie tych faktoacutew wyplywa nas šwiatopogl^d filozoficzny i jak kategoryczny imperatyw zjawia sisect w jego nastsectpstwie nasz stosunek do otocznenia do ludzi i do šwiata

Rozpowszechniaj^c wiedzg gwiaždziarskq wšroacuted warstw naj- szerzych przyczynimy sig w wysokim stopniu do tworzenia sisect nowego lepszego czlowieka každa bowiem nauka a przede wszystkim astronomia wywiera na sluchacza wplyw nie tylko ksztalcqcy ale takže wybitny wplyw wychowawczy Toteacutež witamy z poeacuteroacuted Was winnišcie zawsze pami^tač o tym že wlašciwa roku jednego juž trzeci w naszym krajů Szczgšliwi z dotychczasowych osi^gnisectč okupionych dlugoletnim znojnym trudem wielu

z poaacuteroacuted Was winnišcie zawsze pamisecttač o tym že wlašciwa praca krzewienia umilowanej przez nas wszystkich nauki wyma- gaj^ca roacutewnie wielkiego poswisectcenia dopiero Was czeka Gratushylu jiacutec Wam serdecznie dotychczasowych osi^gnisectč žyczymy Wam zarazem jak najwisectkszego powodzenia na przyszlošč

Radioenergii z M3I zjistili R Hanbury Brampwn a C Hazard z unishyversity v Manchesteru pomociacute největšiacute anteacuteny světa Je to paraboshyloid z draacutetěneacute siacutetě o průměru 35y2 m a ohniskoveacute daacutelky 38 m kteryacute maacute možnost 15deg po obou stranaacutech zenitu zjišťovat radio- energetickeacute zdroje

Sraacutežka dvou meteorů Olivier znaacutemyacute badatel o meteorech otiskl v prosinci r 1949 v bdquoPopular Astronomyrdquo pozoruhodnou zpraacutevu naacutemořniacuteho důstojniacuteka Dne 18 srpna 1949 pozoroval u Havajshyskyacutech ostrovů sraacutežku dvou meteorů Uacutekaz nastal ve vyacuteši asi 35deg nad obzorem P ři sraacutežce ozaacuteřil jasnyacute blesk po dobu 3mdash 4 vteřin celeacute nebe Jasně zaacuteřiacuteciacute kusy meteorickeacute hmoty padaly dolů avšak pohasly ještě dřiacuteve než dospěly k hladině moře Tentyacutež uacutekaz pozoroval naacutemořniacutek na hliacutedce

Tato zpraacuteva zniacute vpravdě neuvěřitelně Ovšem že takovyacute uacutekaz neniacute vyloučen ale je velice maacutelo pravděpodobnyacute meteory jsou v prostoru rozsety velmi řiacutedce jsou to tělesa velice nepatrnaacute takže sraacutežka musiacute byacutet neobyčejně vzaacutecnaacute Uvažme pak ještě neshypatrnou pravděpodobnost že k niacute dojde praacutevě před našima očima Avšak pravdivost zpraacutevy dvou pozorovatelů je zesilovaacutena tiacutem že udaacutevajiacute směry kteryacutemi oba meteory přiletěly Stěžiacute tedy běželo jen o vyacutebuch jedineacuteho bolidu Zdaacutenliveacute zkřiacuteženiacute drah meshyteorů jsme už sami viděli mdash ale to by nemělo popisovaneacute naacuteshysledky Ukaz už pominul a nelze jej zrekonstruovat a přezkoushymat Nezbyacutevaacute než připustit že dva lideacute byli patrně svědky jedishynečneacuteho uacutekazu kteryacute jim každyacute meteoraacuteř zaacutevidiacute

Helium v meteoritech sloužiacute k určovaacuteniacute staacuteřiacute meteoritů Při tom se předpoklaacutedaacute že veškeryacute obsah helia vznikl radioaktivniacutem rozpadem uranu a thoria V nedaacutevneacute době však Bauer (Harvard Observaacutetory) upozornil že takeacute kosmickeacute paprsky mohou vyraacutebět v meiacuteteroidech helium Upozorňuje na vyacutezkumy Panethovy podle nichž praacutevě v nejmenšiacutech meteoritech bylo nalezeno nejviacutece helia Tato skutečnost by se dala vysvětlit tiacutem že helium v nich vznikaacute rozbiacutejeniacutem atomů kosmickyacutem zaacuteřeniacutem zatiacutem co ve velkyacutech meteoritech jsou prvky uvnitř (a jen vnitřek můžeme zkoumat protože kůra se vypařiacute v ovzdušiacute) viacutece chraacuteněny před jeho ničivyacutem uacutečinkem Bauer počiacutetaacute že při staacuteřiacute 34109 roků může i největšiacute obsah helia (410mdash5 cmreg na 1 gram hmoty meteoritu) vzniknout jen a jen kosmickyacutem zaacuteřeniacutem To by ovšem znamenalo vaacutežnou raacutenu našim odhadům staacuteřiacute meteoritů Baueshyrova domněnka ovšem vyžaduje dalšiacute zkoumaacuteniacute důležiteacute bude na př zjisshytit zda se v meteoritech vyskytujiacute isotopy jež vznikajiacute při rozbiacutejeniacute prvků kosmickyacutemi paprsky jako radioaktivniacute uhliacutek C1

SOUVISLOST POLOM EacuteRUacute A LU M IN O SITY HVĚZD

ukazuje tento naacutezornyacute diagram kde uacutesečha je rozdělena v diacutelce představushyjiacutec iacute logaritmy poloměrů hvězd v jednotkaacutech poloměru Slunce a pořadnice logaritmy luminosity v jednotkaacutech sviacutetivosti Slunce Hmoty hvězd v jednotshykaacutech slunečniacutech jsou uvedeny vedle bodů představujiacuteciacutech dotyčnou hvězdu Barva hvězd je ohraničena přerušovanyacutemi přiacutemkami vedouciacutemi od horniacute čaacutesti diagramu ke spodniacute Hlavniacute posloupnost hvězd do ktereacute většina hvězd patřiacute je vyznačena šedě Biacuteliacute a rudiacute trpasliacuteci se nachaacutezejiacute mimo ni Pod lummositou rozumiacuteme zde sviacutetivost hvězdy jako absolutniacute hvězdnou velikost a je proto uvaacuteděna v poměru k Slunci jako jednotce

K padesaacutetinaacutem profesora D r Emila BucharaIn g D r B E D Ř IC H P O L Aacute K

Letos dne 4 srpna překročil padesaacutet let sveacuteho plodneacuteho žishyvota Dr E Buchar profesor astronomie a geofysiky na vysokeacute škole technickeacute v Praze dlouholetyacute vyacuteznačnyacute člen našiacute astronoshymickeacute společnosti a předseda jejiacute kometoveacute sekce

Narodil se v Noveacute Vsi u Bělohradu vystudoval s vyznameshynaacuteniacutem reaacutelku v Noveacute Pace a oddal se poteacute studiu sveacute daacutevno již obliacutebeneacute vědy mdash astronomie na universitě v Praze Pro sveacute vyshynikajiacuteciacute schopnosti a zvlaacuteště matematickeacute nadaacuteniacute se ještě za sveacuteho vysokoškolskeacuteho studia stal asistentem uacutestavu astronomie prof Heinricha Věnoval se zde studiu a vyacutepočtům drah těles slunečniacute soustavy a při teacuteto činnosti objevil novyacute planetoid kteryacute pojmenoval po sveacute matce mdash Tynka

Na sveacute studijniacute cestě v zahraničiacute pracoval nějakou dobu v Alžiacuteru na hvězdaacuterně v Bouzarea kde by na naleacutehaacuteniacute tamějšiacuteho ředitele jistě zakotvil nebyacutet volaacuteniacute jeho srdce ktereacute dalo předshynost zakotveniacute v jineacutem mdash manželskeacutem přiacutestavu doma

Roku 1929 nastoupil jako civilniacute astronom do služeb Voj zeměpisneacuteho uacutestavu v Praze a zaacutehy se zde vynikajiacuteciacutem způsobem uplatnil hlavně při astronomickeacutem měřeniacute zeměpisnyacutech souřadnic a azimutů v čs trigonometrickeacute siacuteti Za německeacute okupace byl převeden do Zeměpisneacuteho uacutestavu ministerstva vnitra mdash později Zeměměřickeacuteho uacuteřadu Po osvobozeniacute byl jako uznaacutevanyacute odborshyniacutek v geodetickeacute astronomii povolaacuten na vysokou školu zeměměřicshykeacuteho inženyacuterstviacute v Praze kde vede astronomickyacute uacutestav po prof Jindřichu Svobodovi O vaacutežnosti kterou i tam ziacuteskal svědčiacute v r 1948 jeho jmenovaacuteniacute děkanem teacuteto školy

Vědeckaacute činnost Dr Buchara je velmi obsaacutehlaacute Jejiacute těžiště můžeme spatřovat hlavně v určovaacuteniacute zeměpisnyacutech souřadnic cirkumzenitaacutelem Tuto činnost zahaacutejil jak již bylo vzpomenuto při sveacutem přiacutechodu do VZUacute ve ktereacutem se v teacute době tiacutemto přiacutestrojem praacutevě měřilo Nušlův-Fričův cirkumzenitaacutel byl tehdy přiacutestrojem vlastně nově vynalezenyacutem a ve světoveacute odborneacute veřejnosti celkem maacutelo znaacutemyacutem Bucharovi naacuteležiacute nespornaacute zaacutesluha že jej proslashyvil Nejen že prokaacutezal jeho vysokou hodnotu ale propracoval a zdokonalil přiacuteslušnou vyacutepočetniacute methodu a doplnil jej samoshystatně konstruovanyacutem přiacutestrojem na určeniacute osobniacute chyby pozoshyrovatelovy takže ziacuteskaneacute zeměpisneacute deacutelky možno považovat za absolutniacute Je předevšiacutem jeho zaacutesluhou že československeacute vyacuteshysledky v určovaacuteniacute zeměpisnyacutech souřadnic byly na kongresu Mezishynaacuterodniacute unie geodetickeacute a geofysikaacutelniacute pořaacutedaneacutem roku 1935

v Edinburku mezi nejlepšiacutemi (V iz člaacutenek doc Dr V Nechviacutele bdquoO vědeckeacute praacuteci prof Nušlardquo Řiacuteše hvězd 1937 str 233)

Celou svou zaacutesluhu o cirkumzenitaacutel korunoval nedaacutevno jeho doplněniacutem neosobniacutem mikrometrem vlastniacute konstrukce odlišneacute a podstatně jednoduššiacute od konstrukce navrhovaneacute prof Nušlem Tiacutem všiacutem nerozlučně spojil sveacute jmeacuteno se jmeacuteny původniacutech vy shynaacutelezců cirkumzenitaacutelu mdash Nušla a Friče

Z teacuteto činnosti pochaacuteziacute i většina jeho praciacute literaacuterniacutech Jsou to předevšiacutem Poznaacutemky k redukci měřeniacute cirkumzenitaacutelem V yacuteshyročniacute zpraacuteva VZUacute 1930 str 109 mdash Přibližneacute určeniacute průchodů hvězd cirkumzenitaacutelem v bliacutezkosti meridiaacutenu Vyacuteročniacute zpraacuteva VZUacute 1931 str 129 mdash Un appareil simple pour mesurer l rsquoequation personelle dans les observations aux instruments des hauteurs eacutegales Bulletin geacuteodesique 1930 p 167 mdash Měřeniacute zeměshypisnyacutech souřadnic cirkumzenitaacutelem Zeměměřičskyacute věstniacutek 1937 mdash Mesures de 1rsquoequation personelle dans la meacutethode des hauteurS eacutegales Bull geacuteod 1938 p 329 mdash E Buchar und K Lederste- ger Das Zirkumzenital und die astronomische Ortsbestimmung aus gleichem Stemhohen Mitteilungen des R f L 1943

Vědecky daacutele zhodnotil i geodetickeacute podklady čs měřickyacutech praciacute Tak ve sveacutem diacutele Měřeniacute azimutů na uacutezemiacute Českoslovenshyska v letech 1924mdash 1938 Českaacute akademie technickaacute sv č 63 Praha 1941 hodnotiacute umiacutestěniacute jednotneacute siacutetě trigonometrickeacute na elipsoidu Nejnovějšiacutem jeho diacutelem v teacuteto astronomicko-geodetickeacute otaacutezce je kniha Tiacutežnicoveacute odchylky a geoid v ČSR Věd- techn naklad Praha 1951

Čtenaacuteřskou obec Řiacuteše hvězd seznaacutemil s těmito probleacutemy a astron-geodetickyacutemi pracemi vůbec v čiacuteslech 3mdash 8 ročniacuteku 1945 člaacutenkem O měřeniacute země jako podkladu mapy Z dřiacutevějšiacutech jeho přiacutespěvků do Ř H v tomto oboru uvaacutediacutem Foucaultův důkaz otaacutečeniacute země 1933 str 85 kde na zaacutekladě vlastniacuteho pokusu v geofysikaacutelniacutem sklepě VZUacute vtipně aplikuje přiacuteslušnyacute uacutekaz na stanoveniacute zeměpisneacute šiacuteřky bez pomoci hvězd

O jeho všestrannosti a širokeacutem zaacutejmu svědčiacute přiacutespěvky i do jinyacutech časopisů jako Astronomickaacute navigace Letectviacute 1935 mdash O radiogoniometrickeacutem stanoveniacute polohy neznaacutemeacute vzdaacuteleneacute vy shysiacutelačky Voj-technickeacute zpraacutevy ročniacutek X III čiacutes 3 bullmdash Co vidiacuteme ze světa staacutelic na našiacute obloze Našiacute přiacuterodou 1938 (s kraacutesnou mapkou hvězdneacute oblohy) jen pokud autoru jsou znaacutemy

Po sveacute povahoveacute straacutence je znaacutem jako nanejvyacuteš skromnyacute ale houževnatyacute pracovniacutek pro sveacute vliacutedneacute a přaacutetelskeacute jednaacuteniacute všude obliacutebenyacute Je pozornyacutem manželem a vzornyacutem otcem a stejně svědomitě a obětavě plniacute sveacute povinnosti vysokoškolskeacuteho učitele

Přejeme mu proto jistě všichni v dalšiacute činnosti hodně uacutespěshychů a do dalšiacutech let jeho života mnoho zdraviacute a spokojenosti

Probleacutem rotace planety VenušeO zjištěniacute doby Venušiny rotace pokoušejiacute se astronomoveacute

již od počaacutetku X V n i stoletiacute Avšak bez jistyacutech vyacutesledků O růzshynosti naacutezorů pojednal kol Hruška v dubnoveacutem Oběžniacuteku SM Jeshyho člaacutenek mě přiměl k teacuteto kraacutetkeacute uacutevaze

K probleacutemu rotace Venuše je nutno položitiacute si několik otaacuteshyzek

1 Proč nelze dosaacutehnout spolehliveacuteho vyacutesledku

Odpověď je všeobecně znaacutema Hustota Venušiny atmosfeacutery je tak značnaacute že nevidiacuteme povrch planety K tomuto nutno poshyznamenat že pohyb atmosfeacutery jest teacuteměř neodvislyacute od rotace planety

2 Lze tedy visuaacutelně pomociacute kreseb určiti rotaci planety

Antoniadi ktereacuteho nutno považovati za nejlepšiacuteho pozoroshyvatele planet tuto možnost popiacuteraacute ačkoliv saacutem se o to touto meshytodou pokoušel

Řečeno vlastniacutemi slovy Antoniadiho činiacute rotace Venuše a s i 2247 dniacute což je doba rovnajiacuteciacute se siderickeacute době oběhu Z dynashymickyacutech důvodů lze tuto domněnku připustit avšak posuzovaacuteno s jinyacutech hledisek vyskytujiacute se zde vaacutežneacute naacutemitky Jednou z nich jsou předpoklaacutedanaacute prouděniacute vzdušnyacutech hmot V přiacutepadě že jedshyna polokoule Venuše je trvale odvraacutecena od Slunce jest jejiacute tepshylota nejmeacuteně mdash 200deg C Naproti tomu je teplota osvětleneacute poloshykoule podle Wildta asi 100deg C Z uvedeneacuteho lze usuzovat na velkeacute prouděniacute vzdušnyacutech hmot ktereacute by muselo nastat v přiacutepadě že rotace se rovnaacute oběžneacute době Něco na způsob pasaacutetů avšak co do prudkosti se podobajiacuteciacute tornaacutedu Takoveacuteto prouděniacute v atmosfeacuteře muselo by byacuteti pozorovaacuteno v markantnějšiacutem měřiacutetku než tomu bylo na sniacutemciacutech Venuše fotografovanyacutech v ultrafialoveacutem světle

Pettit a Nicholson kteřiacute radiometricky určovali teplotu nočniacute polokoule Venuše dospěli k zaacutevěru že teplota nočniacute poloshykoule neklesaacute nikdy pod mdash 25deg C Kdyby nočniacute polokoule nebyla nikdy osvětlovaacutena byla by jejiacute teplota jak jsem se již zmiacutenil kolem mdash 200deg C Jest tedy tato možnost vyloučena

Rovněž domněnka kraacutetkodobeacute rotace Venuše (kolem 24 hod) je vyloučenaacute spektroskopickyacutem vyacutezkumem kteryacute provaacuteshyděn Slipher Evershed Deslandres a jiniacute Všichni použili metody skloněnyacutech spektraacutelniacutech čar kteraacute jest založena na Dopplerově principu Štěrbina spektrografu se namiacuteřiacute rovnoběžně s rovniacutekem planety Je totiž nutno aby se jeden okraj planety pohyboval co největšiacute radiaacutelniacute rychlostiacute směrem od pozorovatele a druhyacute

v opačneacutem smyslu Je-li rychlost dostatečnaacute nastane pak skloněshyniacute spektraacutelniacutech čar a to neniacute-li rotace retrograacutedniacute jsou čaacutery skloshyněny k leveacute straně Ze sklonu čar se pak daacute zjistit radiaacutelniacute rychshylost okraje planety ze ktereacute opět znaacuteme-li velikost planety lze vypočiacutetati dobu rotace

Teacuteto metody bylo s uacutespěchem použito u Saturna a Jupitera V přiacutepadě Venuše však nebyl zjištěn sebemenšiacute posuv čar ve spektru

Zaacutevěrem tedy možno řiacuteci že rotace Venuše bude 30 až 100 dniacute Definitivniacute rozhodnutiacute však naacuteležiacute budoucnosti a novyacutem poshyzorovatelskyacutem metodaacutem ležiacuteciacutem daleko z dosahu amateacuterskyacutech možnostiacute) Paroubek

Zpraacuteva o činnosti Sekce mlaacutedeže

Před rokem v březnu 1950 z iniciativy několika mladyacutech členů ČAS byla založena Sekce mlaacutedeže kteraacute byla potvrzena valnou hromaxlou ČAS v dubnu 1950 Prvniacutem společnyacutem podnikem bylo utvořeniacute astronomickeacuteho koutku na Stareacutem vyacutestavišti v době sjezdu ČSM Dne 18 června 1950 byl uspořaacutedaacuten vyacutelet spojenyacute s exkursiacute na staacutetniacute hvězdaacuternu v Ondřejově kteshyreacuteho se zuacutečastnilo 29 členů SM Alois Paroubek se jako delegaacutet SM zuacutečastshynil valneacute hromady JAS v Čes Budějoviciacutech kde navaacutezal styky s astronoshymickyacutem kroužkem mlaacutedeže vedenyacutem Špergrem a Polesnyacutem Dne 30 zaacuteřiacute 1950 byl na prvniacute plenaacuterniacute schůzi SM zvolen vyacutebor SM utvořenyacute z těchto členů Urban Paroubek Hruška Kučera Kozma Černyacute prvniacute čtyři zashystupujiacute sekci ve spraacutevniacutem vyacuteboru ČAS Vyacutebor SM si vyhradil praacutevo na jednu sobotu v měsiacuteci kterou vždy vyplnil vhodnyacutem progTamem V listoshypadu 1950 vyacutebor SM začal vydaacutevat svůj oběžniacutek Zatiacutem vydal 4 čiacutesla z nichž dvě kromě zpraacutev Sekce mlaacutedeže obsahovaly teacutež odborneacute člaacutenky mladyacutech členů Na hvězdaacuternu dochaacutezelo dosti členů kteřiacute aby se mohli zuacutečastniti praacutece v sekciacutech potřebovali se nejdřiacuteve seznaacutemiti se zaacuteshyklady astronomie Z těchto členů vyacutebor SM utvořil pracovniacute kolektivy ve kteryacutech by noviacute členoveacute ziacuteskali potřebneacute znalosti theoretickeacute i praktickeacute (na pracovniacutech kolektivech staršiacute členoveacute mdash Paroubek Hruška Černyacute Přiacutehoda Riikl přednesli celkem 10 přednaacutešek o zaacutekladech astronomie Kromě toho již několikraacutete se členoveacute kolektivu zuacutečastnili pozorovaacuteniacute) K dnešniacutemu dni maacute Sekce mlaacutedeže již 52 členů Členoveacute SM provaacutedějiacute obeshycenstvo na LHŠ zuacutečastňujiacute se vědeckeacute praacutece a někteřiacute měli přednaacutešky na sobotaacuteQh mlaacutedeže Vedouciacute kolektivu Schoř a Přiacutehoda odpovědnyacutem vedouciacutem za praacuteci v kolektivech je A Paroubek Vyacutebor SM vyzyacutevaacute všechny mladeacute členy mimopražskyacutech odboček ČAS aby zaklaacutedali miacutestniacute Sekce mlaacutedeže a zpraacutevy o založeniacute poslali prozatiacutemniacutemu uacutestředniacutemu vyacuteboru SM v Praze na LHŠ a tiacutem si v něm zajistili zastoupeniacute na dalšiacute obdobiacute

Jest našiacute milou povinnostiacute podeacutekovati na tomto miacutestě spraacutevniacutemu vyacute shyboru ČAS za jeho pochopeniacute a podporu mlaacutedeže Zejmeacutena soudružce Luise Landoveacute-Štychoveacute patřiacute naacuteš největšiacute diacutek Za vyacutebor SM Jaromiacuter Urban

) Podle vyacutezkumu sovětskyacutech hvězdaacuteřů (v iz ft H 1951 50) činiacute roshytace planety Venuše 60 plusmn 5 dnů což dobře odpoviacutedaacute uvedenyacutem vyacutevodům (Pozn red)

Sovětskaacute astronomie

NEJZAJlMAVEacuteJŠIacute ZPRAacuteVY UVEŘEJNĚNEacute v POSLEDNIacuteCH ČIacuteSLECHASTRONOMICKEacuteHO CIRKULAacuteRE SSSR

AC 100 (7 května 1950) Objev planetky s rychlyacutem pohybem (13trade Pela- geja Šajnovaacute) mdash Měřeniacute průměru Měsiacutece na Engelgardtově observashytoři Z měřeniacute vychaacuteziacute poloměr ( ooravenyacute o nerovnosti okraje) R = = 153289 + 009 mdash I N Čudovičev publikuje fotoelektrickaacute poshyzorovaacuteniacute U Cep mdash V P Cesevič uveřejňuje elementy 23 proměnnyacutech hvězd

AC 101mdash 102 (3 června 1950) Vyacutepočet draacutehy planetky P Šajnoveacute od A Dubjago mdash Pozorovaacuteniacute komety r 1948 a Plutona v r 1949 na Engel- gardtově observatoři mdash Studium spektra Novy Liac 1950 (středniacute rychlost rozptylovaacuteniacute je 1200 plusmn 50 kmsec) mdash Zpraacuteva o naacutevštěvě sovětskyacutech astronomů v ČSR

AC 103mdash 104 (1 zaacuteřiacute 1950) Fotografickaacute pozorovaacuteniacute Novy Lac 1950 na Lvovskeacute observatoři mdash Savickij piacuteše o hvězdaacutech s velkyacutem vlastniacutem pohybem v oblasti NGC 6885 mdash Vyacutešky a radianty teleskopickyacutech meshyteorů z let 1947mdash 1948 publikuje A M Bacharev a O V Dobrovolskij

AC 105 (28 zaacuteřiacute 1950) Pozorovaacuteniacute Perseid v Ašchabadě Zpraacuteva o paacutedu meteoritu v Uzbeckeacute SSR Zpraacuteva o sjezdu astronomů v Polsku a konfeshyrenci o astrospektroskopii kteraacute se konala v Simeiz

AC 106 (25 řiacutejna 1950) O hvězdaacutech typu RV Tau piacuteše V Cesevič mdash P N Polupan z Kijevskeacute obs uveřejňuje pozorovaacuteniacute planetek a amplishytudy změn jejich jasnosti Pozorovaacuteniacute zatměniacute Měsiacutece z 26 zaacuteřiacute 1950 na mnoha miacutestech v SSSR

AC 107 (22 listopadu 1950) O změnaacutech šiacuteřky piacuteše A Orlov O periodicshykyacutech změnaacutech periody kraacutetkoperiodickyacutech cefeiacuted se zmiňuje B A Ustinov a dochaacuteziacute k emp vzorci

Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085

kde a amplituda změny periody n perioda změny zaacutekladniacute peshyriody Zajiacutemaveacute že i dlouhoperiodicka cefeida RU Gam podleacutehaacute teacuteže zaacutevislosti jako kraacutetkoperiodickeacute cefeidy

AC 108 (27 prosince 1950) Zpraacuteva o NGC 6885 od P A Savickeacuteho mdash B A Ustinov z Oděsskeacute obs uveřejňuje praacuteci o statistickeacutem studiu elementů kraacutetkoperiodickyacutech cefeid s rychlou změnou periody V yacute shysledek ukazuje na zaacutevislost mezi periodou a rychlostiacute jejiacute změny Doshychaacuteziacute ke vzorci

Ig P = 9830 Q2 mdash 1024Q mdash 0515kde

Vzorec dobře vyhovuje pozorovanyacutem hodnotaacutem mdash 70 let S V Orlova

AC 109 (24 ledna 1951 Fotografickeacute sledovaacuteniacute Geminid 1950 mdash F I Lu- kackaja z Kijeva piacuteše o zaacutekrytoveacute proměnneacute A W Pegasi Uděleniacute 2 cen F A Bredichina 80 vyacuteročiacute narozenin C N Blažko Ši

7500 M ETRŮ F ILM U SLU NEČNIacute Č INNOSTI

z High Altiacutetude Observaacutetory Harvardskeacute a Coloradskeacute university promiacutetal Dr Donald H Menzel při schůzi sekce D Společnosti pro pokrok věd v New Yorku 28 prosince 1950 Sniacutemky byly zhotoveny Dr W alter O Robertsem Dr Menzel vyložil že na zaacutekladě ziacuteskanyacutech fotografiiacute a měřeniacute nutno rozshytřiacuteděniacute slunečniacutech protuberanciacute proveacutesti na zcela noveacute zaacutekladně Tuto praacuteciacute provedl a byl vedeacuten k noveacute theorii slunečniacutech protuberanciacute erupciacute a korony a vztahu těchto zjevů k uacutekazům na Zemi

Sniacutemky zaznamenaacutevajiacute zejmeacutena hmotu proudiacuteciacute směrem dolů a to ve větaacuteiacutem množstviacute než vzestupneacute proudy Podle Dr Menzela nutno přiacutečinu tohoto sestupneacuteho pohybu hledati v slunečniacutech polaacuterniacutech spikuliacutech Tyto uacutetvary nedaacutevno objeveneacute Dr Robertsem jsou maleacute jasneacute vyacutešlehy bliacutezko slunečniacuteho povrchu v jeho polaacuterniacutech oblastech Vyšlehujiacute z jaacutedra sviacutetiacuteciacuteho plynu ktereacute zanikaacute zatiacutem co plyn ještě vystupuje Dr Menzel tvrdiacute že tyto rozšiřujiacuteciacute se vyacutešlehy vytvaacuteřejiacute slunečniacute koronu Koronaacutelniacute křivky sledujiacute magnetickeacute silokřivky Slunce Jejich složitaacute siacuteť tvořiacute jakousi poloohebnou střechu kolem Slunce Je-li koncentrace koronaacutelniacute hmoty někde přiacuteliš velkaacute nastane propadaacutevaacuteniacute těchto silokřivek Jineacute protuberance než ty ktereacute jsou v souvislosti se slunečniacutemi skvrnami vznikajiacute praacutevě naacutesledkem takoveacuteho propadaacutevaacuteniacute

Na sniacutemciacutech jsou kraacutesně zachyceny masy plynů proudiacuteciacute v tvarech podobnyacutech trychtyacuteřům ktereacute celkem svůj vzhled neměniacute i když plyny se pohybujiacute Někdy však je jejich vnitřniacute tlak tak velkyacute že stěny trychtyacuteře se prolomiacute a plynnaacute hmota z nich proudiacute v kraacutesně utvaacuteřenyacutech křivkaacutech připomiacutenajiacuteciacute magnetickeacute silokřivky

Dlouheacute vlaacuteknoveacute uacutetvary protuberanciacute se taacutehnou přes slunečniacute desku až na půldruheacuteho milionu kilometrů a jsou snad přiacutečinou celyacutech seacuteriiacute trychshytyacuteřů Nastane-li rychleacute zkraacuteceniacute magnetickyacutech silokřivek tak vznikajiacute rychle se rozšiřujiacuteciacute a rostouciacute obloukoveacute protuberance

Podle Dr Menzela je jakaacutekoli hmota kteraacute ze Slunce se dostane na Zemi z oblasti polaacuterniacutech spikuliacute Pozorovanaacute souvislost explosiacute na Slunci s magnetickyacutemi bouřemi 24 hodin později na Zemi by pouze dokazovala že oba uacutekazy vznikajiacute jako naacutesledek jednoho a teacutehož zjevu spikuliacute Dr Menzel nevěřiacute že explose nezbytně vyvrhujiacute hmotu ze Slunce

S tru k tu ra mezihvězdneacute hm oty byla theoreticky vyšetřovaacutena Chan- drasekharem a Muacutenchem z Yerkesovy hvězdaacuterny Ukaacutezalo se že v rovině Mleacutečneacute draacutehy do hloubky 1 kpc naraziacuteme průměrně na 5 oddělenyacutech mrashyčen To ipotvrzuje dřiacutevějšiacute praacutece sovětskeacuteho astronoma Ambarzumiana

Počet čaacutestic v cm3 mezihvězdneacuteho prostoru je podle B Stroacutemgrena jen asi 01 V kosmickyacutech mračnech však stoupaacute na 100 až 1000 Jde předeshy

všiacutem o vodiacutekoveacute atomy o velkyacutech kinetickyacutech rychlostech Pro srovnaacuteniacute budiž uvedeno že v kubickeacutem cm zemskeacute atmosfeacutery je za normaacutelniacutech podshymiacutenek 2701018 molekul

Konstantniacute teplota stra tosfeacutery mdash 565deg C je způsobena podle J Stronga a G N Plasse tepelnyacutem vyzařovaacuteniacutem na křiacutedlech infračervenyacutech spektraacutelshyniacutech čar vodniacutech par kysličniacuteku uhličiteacuteho a ozonu zatiacutem co přiacutesun energie je zamezen absorpciacute nižšiacutech vrstev

Počet dosud neobjevenyacutech planetoid do 14 mag odhaduje C H Schutte na nejmeacuteně půldruheacuteho tisiacutece Lovci novyacutech těles majiacute tedy bohatou přiacuteshyležitost k novyacutem objevům

POZOROVAacuteNI M E R K U R A V P R V N l PO LO VINĚ D U BNA 1951 N A LHS

90

Planeta Merkur je jedniacutem z nejhůře pozorovatelnyacutech objektů pro astronoma-amateacutera jednak pro malyacute zornyacute uacutehel pod niacutemž se naacutem jeviacute jednak proto že i za nejpřiacuteznivějšiacutech elongaciacute se vzdaluje maacutelo od Slunce (19deg) Začaacutetkem dubna t r nastala teacutež přiacuteznivaacute elongace a byla pozoroshyvateli na LHŠ pokud počasiacute dovolilo plneacute využita Pozorovaacuteno bylo většishynou před zaacutepadem Slunce neboť později byl Merkur již velmi niacutezko nad obzorem a silnyacute neklid atmosfeacutery braacutenil přesneacutemu zakresleniacute detailů

Všechna pozorovaacuteniacute mimo jedno ze dne 1 dubna byla provedena reshyfraktorem o průměru 160 mm ohshyniskoveacute daacutelky 1600 mm okulaacuterem Huygens 125 mm při zvětšeniacute 128- kraacutet Hruška pozoroval Merkura 1 dubna refraktorem o průměru 80 mm f = 3430 mm (okulaacuter Huygens 25 mm zvětšeniacute 137kraacutet)

Prvniacute pozorovaacuteniacute bylo vykoshynaacuteno 28 března 1951 v 1745 hod za miacuterneacuteho neklidu atmofeacutery Byly zaznamenaacuteny tyto uacutetvary S Crfo- phory S Atlantis Hesperis Pentas a slabyacute naacuteznak S Atlantis (Pozoshyroval Hruška)

1 dubna 1951 byl značně neshyklidnyacute obraz přesto se však poshydařilo zakreslit S Criophori S Persephones S Atlantis a Pentas (Hruška)

M Veselaacute zaznamenala teacutehož dne S Atlantis S Persephones a S Aphrodites

3 dubna byl značně neklidnyacute vzduch a tedy nepřiacutezniveacute podmiacutenky pro pozorovaacuteniacute Na kresbě z tohoto dne je pouze nepřesně zachyceno S Criophori (Přiacutehoda)

7 dubna byly za průměrnyacutech atmosfeacuterickyacutech podmiacutenek provedeshyny dvě kresby na kteryacutech bylo zashykresleno S Criophori S Aphrodites a teacutež S Panoš (Hruška Přiacutehoda)

Z uvedenyacutech pozorovaacuteni byla sestavena mapka povrchu kteraacute se až na bezvyacuteznamneacute detaily shoduje s mapou Antoniadiho Je samozřejmeacute že jsou zde zaznamenaacuteny jen nejmarkantnějšiacute uacutetvary ktereacute jsme mohli nashyšimi malyacutemi přiacutestroji rozlišit

Celkem bylo zaznamenaacuteno 5 temnyacutech skvrn a 2 světleacute ktereacute jsou na připojeneacute mapě označeny zkratkami Ap = S Aphrodites A t = S Atlanshytis C = S Criophori H = Hesperis Pa = S Panoš Pn = Pentas P r = S Persephones

30 At H

0 30 50

cr

Pn30s

Z tohoto vyacutesledku několika maacutelo pozorovaacuteniacute vidiacuteme že lze i malyacutemi přiacutestroji vykonat v oboru planet mnoheacute zajiacutemaveacute praacutece jež mohou později přineacutest i užitek Je zde možnost pro každeacuteho kdo maacute o tento obor zaacutejem aby se v něm zapracoval Ant Hruška

O STftED N l HUSTOTĚ P L A N E T Y M ERKURA

Vhodnaacute doba pro přiacutezniveacute pozorovaacuteniacute planety Merkura začaacutetkem dubna vzbudila většiacute zaacutejem o tuto poněkud zanedbaacutevanou planetu Astronomoveacute přiznaacutevajiacute že celaacute řada důležityacutech vlastnostiacute teacuteto Slunci nejbližšiacute planety neniacute ještě s dostatečnou přesnostiacute znaacutema Jsou to zejmeacutena hmota a průshyměr jejichž určeniacute činiacute mnoho potiacutežiacute Hmota Merkura by se dala snadněji zjistit kdyby planeta měla měsiacutec kolem ni obiacutehajiacuteciacute Tento však neexistuje Proto odvodil Encke Merkurovu hmotu z poruch pohybu Enckeovy komety v roce 1835 kdy se tato Merkuru značně přibliacutežila a nalezl pro ni hodnotu 1U sos ooo hmoty Slunce N a zaacutekladě noveacuteho zpracovaacuteniacute veškereacuteho pozoroshyvaciacuteho materiaacutelu z let 1819mdash 1911 a za předpokladu brzdiacuteciacuteho prostřediacute vy shypočiacutetal Backlund ředitel hvězdaacuterny ve Stockholmu Merkurovu hmotu na 1 9 700 ooo hmoty Slunce Dalšiacute pokus učinil Newcomb kteryacute vypočiacutetal Mershykurovu hmotu z vlivu teacuteto planety na Venuši Nalezl it 208 000 hmoty Slunce a ježto gravitačniacute vliv Merkura na Venuši nemůže jejiacute polohu na nebi poshyzměnit geocentricky viacutece než o 15 připisuje vyacutesledku nejistotu 33 Pozshydějšiacute noveacute určeniacute de Sitterovo vedlo k hodnotě 1ls 000 ooo-

E Rabe na zaacutekladě zpracovaacuteniacute poruch planetky Eros v letech 1926 až 1945 zjistil Merkurovu hmotu na Ve 120 000 s chybou asi 1 Je to až dosud nejpřesnějšiacute hodnota pro hmotu teacuteto maleacute planety

Jelikož hustota tělesa je daacutena poměrem hmoty k objemu byly učiněny pokusy na zaacutekladě Rabeho noveacuteho vyacutesledku takeacute hustotu Merkura nově určit Činiacute však potiacuteže zvolit nejpřesnějšiacute průměr planety

Tak na přiacuteklad změřil Bessel 5 května 1832 šestipalcovyacutem heliometrem průměr Merkura při jeho přechodu přes desku slunečniacute na 6697 zatiacutem co Maacutedler obdržel mikrometrickyacutem měřeniacutem 582 Pozdějšiacute jinaacute měřeniacute jsou od F Kaisera dvojobrazovyacutem mikrometrem 661 H Hartwig heliometrem 672 a 678 při přechodech Merkura přes Slunce v letech 1891 a 1907 Vlaacuteknovyacutem mikrometrem zjistil See r 1901 šestadvacetipalcovyacutem refraktoshyrem ve Washingotnu 590 Lickovyacutem dalekohledem změřil Barnard v letech 1891mdash 1894 613 zatiacutem co stejnyacutem přiacutestrojem nalezl Campbell 573 Nej- většiacutem refraktorem světa na Yerkesově hvězdaacuterně naměřil Barnard v leshytech 1898mdash 1900 hodnotu 659 Toto je však pouze jen malyacute vyacuteběr z velshykeacuteho množstviacute měřeniacute Zijačneacute rozdiacutely mezi jednotlivyacutemi hodnotami jsou způsobeny rozdiacutelnyacutemi přiacutestrojiacute pozorovateli měřiciacutemi metodami různostiacute ovzdušiacute a jinyacutemi přiacutečinami

Použijeme-li pro určeniacute hustoty Merkura největšiacute a nejmenšiacute hodnotu průměru tak naleacutezaacuteme pro lineaacuterniacute průměr 4855 km (Besselova hodnota) a 4154 (Campbellova hodnota) V prvniacutem přiacutepadě je hustota 098 hustoty Země nebo 54kraacutet hustota vody v druheacutem l57kraacutet hustota Země nebo 865kraacutet hustota vody Toto značneacute rozpětiacute ve vyacutesledku ukazuje na nutnost dalšiacuteho zdokonaleniacute měřiciacutech metod ktereacute staacutele ještě nejsou dostatečně přesneacute a jemneacute aby zaručily lepšiacute hodnoty

Noveacute knihy a publikace

N akladate ls tv iacute Ž ivo t a Praacutece vydalo dalšiacute svazečky sveacute obliacutebeneacute sbiacuterky bdquoVěděniacute všemrdquo a to D A Katrenko Tekuteacute zlato Kčs 14mdash S D Kle- mentjev Co naacutem odhaluje elektronovyacute mikroskop Kčs 1360 P A Baranov Vznik a vyacutevoj rostlinstva Kčs 20mdash V Mezencev Divy paprsků A I Opa- rin M G Pliseckij Věda a naacuteboženstviacute o vzniku života a člověka Kčs 13mdash B N S-uslov Co jsou koloidy Kčs 18mdash V I Gaponov Elektrony Kčs 16mdash L iMndovaacute-Stychovaacute Astronomie v boji s Vatikaacutenem Kčs 13mdash Všechny svazečky doporučujeme našim čtenaacuteřům a zejmeacutena papularisaacuteto- rům kteřiacute v nich naleznou bohatyacute zdroj novyacutech poznatků podanyacutech jasshynyacutem a dobře srozumitelnyacutem způsobem pro nejširšiacute vrstvy našeho lidu

W H Mc Crea Physics of the Sun and Stars Str 192 -j- 8 diagramů Hutchinsonrsquos University Library 1950 London Cena 7 s 6 d

V teacuteto stručneacute fysice Slunce a hvězd podaacutevaacute znaacutemyacute astrofysik-theo- retik McCrea přehled našich současnyacutech vědomostiacute o hlavniacutech fysikaacutelniacutech znaciacutech hmoty ve Vesmiacuteru Bohatou laacutetku rozdělil autor v tyto kapitoly Energie a zaacuteřeniacute Atomoveacute pochody Vznik spektraacutelniacutech čar Spektraacutelniacute čaacutery Slunce N itro Slunce Pozorovaciacute data o hvězdaacutech Složeniacute hvězd Proměnneacute N ovy a bibliografie Kniha obsahuje na poměrně maacutelo straacutenshykaacutech velmi mnoho materiaacutelu vyhyacutebaacute se triviaacutelniacutem znaacutemyacutem věcem a poshydaacutevaacute jasnyacute obraz o fysikaacutelniacutech zaacutekladech astrofysikaacutelniacutech pracovniacutech meshytod dnešniacute doby bull

G J W h itro w The S tructu re of the Universe Str 171 Hutchinsoaťs University Library 1950 London Cena 7 s 6 d

Autor činiacute odvaacutežnyacute pokus na maacutelo straacutenkaacutech shrnouti naše dnešniacute vědomosti o stavbě Vesmiacuteru Ve dvou uacutevodniacutech kapitolaacutech bdquoHlubiny Vesshymiacuterurdquo kresliacute obraz nyniacute znaacutemeacuteho Vesmiacuteru na zaacutekladě nejnovějšiacutech vyacuteshyzkumů Dalšiacute kapitoly věnuje prostoru a času relativitě modelům Vesshymiacuteru uacutevahaacutem o struktuře mlhovin a o zaacutekladniacutech uacutekolech kosmologie Poshydaacuteniacute tak obšiacuterneacuteho materiaacutelu musiacute miacuteti ovšem za naacutesledek různeacute neuacuteplnosti a naprosto chybiacuteciacute kritickyacute postoj k otaacutezkaacutem ktereacute se dotyacutekaacutejiacute zejmeacutena filosofie Avšak přesto daacute čtenaacuteři kniha nahleacutednouti i do značně obtiacutežnyacutech kapitol astronomie a fysiky aniž by na něho kladla jakeacutekoli matematickeacute požadavky

Geacuterard de Vaucouleurs Physique de la planete M ars 8deg stran 420 + 50 diagramů + 8 přiacuteloh Eacuteditions Albiacuten Michel Paris 1951 Cena 825 fr

Viacutece než půl stoletiacute pozorovaacuteniacute Marsu a velkeacute množstviacute novyacutech poshyznatků ziacuteskanyacutech nejnovějšiacutemi astrofysikaacutelniacutemi prostředky opravňuje vyshydaacuteniacute teacuteto monografie V podrobneacute uacutevodniacute kapitole pojednaacutevaacute autor o atmoshysfeacuteře Marsu a to jak z praktickeacuteho hlediska tak i z theoretickeacuteho Druhou kapitolu věnuje klimatologii Marsu třetiacute probleacutemu polaacuterniacutech čepiček a vody čtvrtou povrchovyacutem uacutetvarům Marsu a paacutetou vnitřniacutemu složeniacute teacuteto zajiacutemaveacute planety Naleacutezaacuteme zde definitivně rozřešenou celou řadu zajiacutemashyvyacutech otaacutezek tak jsou na př polaacuterniacute čepičky yskutku ze zmrzleacute vody jaacutedro planety je podobneacute nitru Země a je pravděpodobě ze železa a niklu a j Nerozřešena staacutele zůstaacutevaacute otaacutezka bdquokanaacutelůrdquo autor jejich existenci nemůže zcela zamiacutetnout ani s naprostou určitostiacute potvrdit Kniha naacutem podaacutevaacute ucelenyacute a obšiacuternyacute obraz zajiacutemaveacute planety vyhyacutebaacute se jakeacutekoli sensačnosti a je určena pro vaacutežneacute studium Velmi cennyacute je dodatek o pozorovaciacutech metodaacutech a program dalšiacuteho vyacutezkumu Autor zdůrazňuje staacutele ještě přeshyvahu visuaacutelniacutech pozorovaciacutech method nad fotografickyacutemi a doporučuje zeshyjmeacutena fotometrii povrchu planety Dr Hubert Slouka

Přesneacute plaacutenovaacuteniacute praciacute v tiskaacuterně vyžaduje nezbytně dodržovaacuteniacute uzaacuteshyvěrek jednotlivyacutech čiacutesel našeho časopisu Upozorňujeme proto zde znovu a důrazně že uzaacutevěrka každeacuteho čila je vždy 1 předchaacutezejiacuteciacuteho měsiacutece tedy pro řiacutejnoveacute čiacuteslo je uzaacutevěrka 1 zaacuteřiacute pro listopadoveacute čiacuteslo 1 řiacutejna pro proshysincoveacute 1 listopadu Pro lednoveacute však již 20 listopadu pro uacutenoroveacute 1 ledna atd Ustanovenaacute data nutno za každyacutech okolnostiacute přesně dodržet Schůzky členů redakčniacute rady jsou vždy při schůziacutech předsedů sekciacute ktereacute se konajiacute jednou měsiacutečneacute zpravidla druhou sobotu v 16 hodin

Zpraacutevy z Lidoveacute hvězdaacuterny Štefaacutenikovy

A stronom ickeacute přednaacutešky v prveacute polovině 1951

Pro veřejnost byl uspořaacutedaacuten ve velkeacute posluchaacuterně Filosofickeacute fakulty v měsiacuteciacutech lednu uacutenoru a březnu I cyklus přednaacutešek Pokroky astronomie a astrofysiky

10 I Dr Hubert Slouka Půl stoletiacute astronomie mdash 17 I Mjr Karel Horka Obrovskaacute soustava Jupiterova mdash 24 I Dr Zaacuteviš Bochniacuteček Zajiacuteshymaveacute proměnneacute hvězdy mdash 31 I Fr Kadavyacute Vznik a konec světa mdash 7 H Dr Hubert Slouka Vznik prvků ve Vesmiacuteru mdash 14 H Dr Miroslav Plavec Kolik je na nebi hvězd mdash 21 II Zaacuteviš Bochniacuteček Kopemiacutekovo jubileum 28 n Fr Kadavyacute O životě ve Vesmiacuteru mdash 7 in Ladislav Cemyacute Zajiacutemashyvosti z řiacuteše mikro- a makrokosmu mdash 14 III Dr Zaacuteviš Bochniacuteček Jak hvězdaacuteři měři propasti Vesmiacuteru mdash 21 n iacute Dr Hubert Slouka Atomoveacute kashytastrofy ve Vesmiacuteru mdash 28 III Dr Hubert Slouka Co dala a daacutevaacute astroshynomie lidstvu

II cyklus přednaacutešek v měsiacuteci dubnu tJvod do astronomie pro pracujiacuteciacute

4 IV Fr Kadavyacute Do hlubin Vesmiacuteru mdash 11 IV Dr H Slouka Slunce a slunečniacute soustava mdash 18 IV Dr Z Bochniacuteček Hvězdy a soustava Mleacutečneacute draacutehy mdash 25 IV Dr H Slouka Galaxie mleacutečneacute draacutehy kolem naacutes

Průměrnaacute naacutevštěva 320 oscb O některeacute přednaacutešky byl takovyacute zaacutejem že sedadla velkeacute posluchaacuterny filosofickeacute fakulty nestačila mnoho lidiacute po strashynaacutech staacutelo a na některeacute se všichni zaacutejemci ani pro nedostatek miacutesta nedostali

Členskeacute soboty na hvězdaacuterně

Pravidelně každou sobotu byly na hvězdaacuterně až do poloviny června tak zvaneacute členskeacute soboty ktereacute měly toto rozvrženiacute

I sobota členskaacute schůze mdash n sobota večer pozorovatelů mdash m soshybota astronomickeacute MEVRO mdash IV sobota večer mladyacutech

Na těchto večerech byly vždy kratšiacute přednaacutešky řada zpraacutev a referaacutetů0 udaacutelostech v astronomii a o praciacutech různyacutech hvězdaacuteren a hvězdaacuteřů jakož1 zpraacutevy ze života Společnosti

Přednaacutešky pronesli Dr Slouka Dr Plavec Dr Bochniacuteček Dr Piacutechaacute Mjr Horka Ing Rijaacuteček Dr Q Vetter Radu referaacutetů o novyacutech publikaciacutech a praciacutech astronomů přednesli Dr Slouka Dr Šternberk Dr Plavec Z Ceplecha Dr Bochniacuteček a jiniacute Na večerech mlaacutedeže přednaacutešeli A Hruška E Ulrych Mjr Horka Na mnohyacutech večerech byla velmi živaacute debata řada dotazů a tak kromě ohlaacutešenyacutech byla M EVRA i přiacuteležitostnaacute

1amp7

Pozorovaacuteniacute s obecenstvem leden 5 večerů 556 uacutečastniacuteků uacutenor 10 veshyčerů 782 uacutečastniacuteků březen 8 večerů 593 uacutečastniacuteků duben 14 večerů 2389 uacutečastniacuteků květen 13 večerů 1790 uacutečastniacuteků červen 18 večerů 1398 uacutečastshyniacuteků

Hromadneacute naacutevštěvy skol leden 4 vyacutepravy 144 uacutečastniacuteků uacutenor 6 vyacuteshyprav 197 uacutečastniacutek březen 8 vyacuteprav 255 uacutečastniacuteků duben 16 vyacuteprav 627 uacutečastniacuteků květen 38 vyacuteprav 1112 uacutečastniacuteků červen 88 vyacuteprav 2803 uacutečastshyniacuteků )

Hromadneacute vyacutepravy ostatniacute leden 3 skupiny 78 uacutečastniacuteků uacutenor 2 skushypiny 65 uacutečastniacuteků březen 5 skupin 179 uacutečastniacuteků duben 13 skupin 571 uacutečastniacuteků květen 11 skupin 278 uacutečastniacuteků červen 11 skupin 288 uacutečastniacuteků

Naacutevštěvy členů na hvězdaacuterně leden 439 uacutečastniacuteků uacutenor 446 uacutečastshyniacuteků březen 474 uacutečastniacuteků duben 475 uacutečastniacuteků květen 393 uacutečastniacuteků červen 368 uacutečastniacuteků

Přednaacutešky s dia pro hromadneacute naacutevštěvy leden 5 přednaacutešek (pro školy 5 ) uacutenor 4 přednaacutešky (pro školy 4) březen 15 přednaacutešek (pro školy 12) duben 30 přednaacutešek (pro školy 27) květen 22 přednaacutešek (pro školy 22) červen 18 přednaacutešek (pro školy 14)

Přednaacutešeli Kadavyacute 34kraacutet Rikl 28kraacutet Přiacutehoda 13kraacutet Hruška a Černyacute VI 6kraacutet Dr Slouka 5kraacutet Ulrych 4kraacutet Schoř 2kraacutet Paroubek lkraacutet

V 5 přiacutepadech přednaacutešeli dva přednaacutešejiacuteciacute

Počasiacute pro pozorovaacuteniacute nejpřiacuteznivějšiacute bylo v dubnujasnyacutech večerů oblačnyacutech večerů zamračenyacutech večerů

leden 5 9 17uacutenor 7 4 17březen 8 6 17duben 16 6 8květen 4 8 19červen 11 8 11

Nejmeacuteně jasnyacutech večerů bylo tentokraacutete v květnu ačkoli normaacutelně v květnu a červnu byacutevaacute nejviacutece jasnyacutech večerů Celkem možno řiacuteci že poshyčasiacute bylo v I polovině roku 1951 pro naacutevštěvy obecenstva na hvězdaacuterně hodně nepřiacutezniveacute

Na Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze měl F Kadavyacute v I pololetiacute 1951 pro hroshymadneacute naacutevštěvy škol a spolků s diapositivy celkem 34 přednaacutešek mimo hvězshydaacuternu celkem 60 dohromady 94

Všechny přednaacutešky byly doprovaacutezeny diapositivy přiacutep filmy a všechny přednaacutešky konaneacute mimo Lidovou hvězdaacuternu v Praze byly konaacuteny mimo norshymaacutelniacute pracovniacute dobu resp byl přednaacutešejiacuteciacutem na tyto přednaacutešky věnovanyacute čas nahrazen službou večer a o neděliacutech a svaacutetciacutech Bylo tedy 60 přednaacutešek mimo pracovniacute dobu Z toho 12 přednaacutešek bylo nehonorovanyacutech jako kulturshyniacute brigaacutedy Celkem se zuacutečastnilo přednaacutešek 13 366 posluchačů

D r Hubert Slouka pronesl v prvniacute polovině 1951 celkem 76 dvouhodinoshyvyacutech přednaacutešek spojenyacutech s diskusiacute Celkovaacute uacutečast byla zhruba 26 000 poslushychačů Průměrně tedy 3 přednaacutešky tyacutedně s 330 posluchači Přednaacutešky se koshynaly v Praze Koliacuteně Kladně Plzni Unhošti Valašskeacutem Meziřiacutečiacute Hodoniacuteně Noveacutem Strašeciacute Brně Třebiacuteči Prostějově Jablunkově Třinci Českeacutem Těšiacuteshyně Senohrabech Litomyšli Vyškově Poděbradech Děčiacuteně Voticiacutech Noveacutem Jičiacuteně Humpolci Benešově Hořiciacutech Gottwaldově Prešově Nitře a j Přeshyhled neobsahuje značnyacute počet rozprav a rozhovorů na schůziacutech Společnosti v Praze i mimo a vyacuteklady na hvězdaacuterně pro vyššiacute školy a učitelstvo

Konjunkce Venuše s Měsiacutecemdne 8 června 1951

Kraacutesnyacute tento sniacutemek se podařil spraacutevci proshystějovskeacute hvězdaacuterny p A Neckařovi

CELECHOVICE N A H AN Eacute BUDOU M lT I TA K Eacute HVĚZDAacuteRNU

U Prostějova je kraacutesně položenyacute městys Čelechoviacutece od severu chraacuteshyněn Kosiřem na jih je otevřenaacute rovina Hanaacute Pan Sova mistr kovaacuteřskyacute u fy Agrostroj zaacutevod Wikov naacuterodniacute podnik v Prostějově denně dojiacuteždiacute vlakem do zaacutevodu a při tom maacute kraacutesnou zaacutelibu mdash astronomii

Když v roce 1949 vyšla kniacutežka Dr H Slouky Pohledy do nebe tak ji pan Sova dostal k vaacutenocům Ta ho tak připoutala k astronomii že začal pomyacutešlet na nějakyacute dalekohled aby se mohl podiacutevat na kraacutesy oblohy o kteshyryacutech se dočetl ve sveacute knize

V tu dobu jsme praacutevě dokončovali stavbu reflektoru lidoveacute hvězdaacuterny v Prostějově v jejich zaacutevodě To ho nadchlo tak že si postavil rovněž reflektor

Je to vlastně mladšiacute bratr našeho dalekohledu Jeho zrcadlo maacute v 0 220 mm F = 2000 mm vaacuteha stroje je 3 q Tubus je celokovovyacute žebrovyacute takeacute vidlicovaacute montaacutež Newton hodinoveacute kolo je kapotovaacuteno děleneacute kruhy se čteniacutem na 30 sec a hodinovyacute stroj Pět okulaacuterů daacutevaacute zvětšeniacute 66kraacutet až 400kraacutet

S vyacutekonem dalekohledu je pan Sova plně spokojen a rovněž s vyacuteshyrobniacutemi naacuteklady Dalekohled je dělaacuten z odpadu ve volnyacutech chviacuteliacutech po praacuteshyci za pomociacute jinyacutech mistrů z dalšiacutech odděleniacute hlavně za vydatneacute pomoci

p Chaloupky a p Ing KočeNa sniacutemku je jeho manželka kteraacute nyniacute přiacutestroj opatruje a poviacutedaacute

mi je škoda že nemaacute takeacute svoji hvězdaacuternu aby dalekohled měl kde staacutet Tahat to na kolečkaacutech ze siacuteně to neniacute ono A maacute pravdu Tak velkyacute dashylekohled potřebuje vlastniacute střechu a betonovyacute zaacuteklad pak daacute vyacutekon ještě většiacute než nyniacute

Přejeme proto panu Sovovi dalšiacute uacutespěchy jak v astronomii tak i poshystaveniacute hvězdaacuterny kteraacute bude sloužit všem občanům v Čelechoviciacutech

Adolf Neckař

P rodaacute se h vě zd aacute řskyacute da lekoh led bdquo A M A T Eacute R rdquo Zv 40kraacutet až 120kraacutet Cena 6000mdash Kčs V D 1 a b Čejetice 8 p Mladaacute Boleslav

P rodaacutem pa rabo l re f le k to r p rů m 180 m m f 1500 m m s pom ocnyacutem z rc aacute tk e m Adr Em Červenyacute Praha II Pštrosova ul č 23

ČAacuteSTEČNEacute Z A T M Ě N Iacute SLUNCE I Z Aacute Ř Iacute I95I

Toto zatměni Slunce se jeviacute jako prsteacutencoveacute v paacutesu od Severniacute Amerishyky až k zaacutepadniacute Africe zatiacutem co u naacutes a to jen v zaacutepadniacutech Čechaacutech se bude jevit jako čaacutestečneacute Jelikož u naacutes bude jen nepatrnaacute čaacutest Slunce zatměna a viditelnost je omezena čarou vedouciacute od severozaacutepadu Čech k jihovyacutechodu (zhruba od vyacutetoku Labe z Čech směrem k jižniacutem hraniacuteciacutem Čech a Moravy) lze očekaacutevati že pozorovateleacute v zaacutepadniacutech Čechaacutech budou miacutet možnost na jihozaacutepadniacutem kraji Slunce nepatrnyacute zlomek čaacutestečneacuteho zatměniacute spatřit Konjunkce SluncemdashMěsiacutec v rektascenci je v 13li42ml6s SEČ s pozorovaacuteniacutem Slunce začneme již kraacutetce po 12h a končiacuteme kraacutetce po 14li Pozorovaacuteniacute s přesshynyacutemi časovyacutemi uacutedaji a s naacutekresem zašlete na Lidovou hvězdaacuternu Praha IV

Majetniacutek a vydavatel časopisu Řiacuteše hvězd Československaacute společnost astroshynomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Tiskem Staacutetniacute tiskaacuterny naacuterodniacute podnik zaacuteshyvod 05 (Prometheus) Praha 8 mdash Novinoveacute znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Ďohleacutedaci poštovniacute uacuteřad Praha 022 mdash 1 zaacuteřiacute 1951

v r v

R I S E H VR X X X I I Č 7

Z Aacute i i iacute 1 9 5 1

IU d Iacute

D r H u b e r t S l o u k a

s členy redakčniacuteho kruhu

Db J BouSka D ii Z B ochn iacuteček

D iiacute B Š te rn b e rk doc Dr ZAacute-

t o p e k L L a n d o vaacute -Š ty ch o vaacute D r

V R u m x J a r U r b a n A H ru ška

red M u s il L Č e r n yacute Dr J D oshyl e j š iacute DrV G u th mjr K H o rk a

K N ovaacute k

Přiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na redakci bdquo Ř iacuteš e H v ě z d Praha IV - Petřiacuten nebo přiacutemo členům redakčniacuteshy

ho kruhu

310 m m Cassegra inův re fle k to r a 230 mm

fo to g ra fic k aacute kom ora Schm idtova Lidoveacute hvězshy

d aacute rn y v Noveacutem Jič iacuteně U da lekoh ledu konshy

s tru k teacute r s tro je p K a linec

f t iacuteŠ E H V Ě Z 1 ) vychaacuteziacute desetkraacutet ročně prvyacute den v měsiacuteci m im o červenec a srpen D otazy ob jednaacutevky a reklamace tyacutek a jiacutec iacute se časopisu vy řizu je adm inistrace Rek lam ace chybějiacuteciacutech čiacutesel se p řijiacutem a jiacute a vy řizu jiacute do 15 každeacuteho mě- raquoiacutece Redakčniacute uzaacutevěrka čiacutesla 10 každeacuteho měshysiacutece Rukopisy se nevracejiacute za odbornou spraacutevshynost přiacutespěvku odpoviacutedaacute autor K e vSem piacutesemshynyacutem dotazům přiložte znaacutemku na odpověď

Ročniacute předp latneacute 120 KčsCena čiacutesla 12 Kčs

OBSAH

Co noveacuteho v astronomii -mdash

K otevřeniacute Lidoveacute hvězdaacuterny

v Noveacutem Jičiacuteně mdash Souvislost

periody a luminosity hvězd mdash

Ing Dr B Polaacutek K padesaacutetishy

naacutem prof Dr E Buchara mdash

Paroubek Probleacutem rotace plashy

nety Venuše mdash Sovětskaacute astroshy

nomie mdash Zpraacutevy sekciacute mdash Noveacute

knihy a publikace mdash Zpraacutevy

Lidoveacute hvězdaacuterny Štefaacutenikovy

COflEPJK A11H E

M to HOBaro b acTpOHOMHH mdash

IIO Ban ooacutecep B a T o p iia b H obom

H n a n eacute mdash IOGm ieH I lp o ij ) f l p

E y x a p a mdash I I a p o y 6 eK PoTaqH H

n jian eT H B e n e p u mdash CoBeTCKan

acTpOHOMHřrmdash C oočm eH iiH cen -

i n i iacute mdash I lo u u e k h h fk mdash C 0 0 6 -

meHHH IllTe(j)aHHK 0 B0 ň oScepBa-

TO p iIH

CONTENTS

News in astronomy mdash The new observaacutetory in Novyacute Jičiacuten -mdash- Period-radius relation mdash Ing Dr B Polaacutek F ifty years of prof Dr E Buchar mdash Paroubek About the rotation of Venus mdash Soviet Astronomy mdash News from sections mdash New book and publications mdash Reports from Uie Czechoslovak Astronomical Soshyciety

E Z D

Redakce a a d m in is t r a c e Praha IV -P e tř ln Lidovaacute hvězdaacuterna štefaacutenikova



Zaacuteři 1951









































































































Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař








Zaacuteři 1951









































































































Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař










































































































Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař






































































































Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař































































































Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař


























































































Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař






















































































Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař













































































Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař






































































Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař
































































Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař



























































Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař























































Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař




















































Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař















































Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař













































Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař







































Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař































Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař





















Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař














Ig a = mdash 045 (lg^)2 + 190 lg n + 085


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař


















90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař







90










30 At H

0 30 50

cr

Pn30s





























1amp7

























Adolf Neckař


































1amp7

























Adolf Neckař



























1amp7

























Adolf Neckař



















1amp7

























Adolf Neckař






























Adolf Neckař

















Adolf Neckař











Documents

V 2 V RISE HVĚZD - SUPRA