Úvod Do Lingvistiky a Lingvistické Bohemistiky

7/25/2019 vod Do Lingvistiky a Lingvistick Bohemistiky

1/66

1

Petr Mare

vod do lingvistikya lingvistick bohemistiky

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

NAKLADATELSTV KAROLINUM 2014


2/66

2

vod do lingvistiky a lingvistick bohemistiky

Petr Mare

Grafick prava Jan erchSazba DTP Nakladatelstv KarolinumVydn prvn

Univerzita Karlova v Praze, 2014 Petr Mare, 2014

ISBN 978802462640-6 (online : pdf)

Pruka vznikla v rmci projektu Rozvoj a inovacebakalskho studia eskho jazyka v stavu eskho jazykaa teorie komunikace FF UK v Praze (CZ.2.17/3.1.00/33275),kter byl realizovn v obdob 20112013 za finann podporyOperanho programu Praha Adaptabilita.


3/66

3

Univerzita Karlova v PrazeNakladatelstv Karolinum 2014

http://www.cupress.cuni.cz


4/66


5/66

5

Obsah

vod 7

1. Lingvistika a jazyk 8 1.1 Lingvistika 8 1.2 Vymezovn jazyka 9 1.3 Znakovost 9 1.4 Obecn klasifikace jazyk 10 1.5 Charakteristiky jazyka 12 1.6 Lexikon a gramatika 14

Literatura 152. Vzkum jazyka a jazykov data 17 2.1 Latentnost jazyka 17 2.2 Jazykov data 17 2.3 Zskvn jazykovch dat 18 2.3.1 exty 18 2.3.2 Elicitace 23 2.3.3 Introspekce 23

Literatura 23

3. Mylen o jazyce a vvoj lingvistiky 25 3.1 Star obdob: ped vznikem lingvistiky jako vdn disciplny 25 3.2 Nov obdob 26 Literatura 27

4. Historickosrovnvac pstup k jazyku. Genetick klasifikace jazyk

a jejich vvoj 29

4.1 Rznost a podobnost jazyk 29 4.2 Rozvoj historickosrovnvac jazykovdy 29


6/66

4.3 Mladogramatismus 30 4.4 Indoevropsk jazyky 32 4.5 Neindoevropsk jazyky 33 4.6 Nostratick teorie 33 4.7 Pokus o alternativn een: marrismus 34

Literatura 345. Typologick pstup k jazyku 35 5.1 Zklady typologick klasifikace jazyk a jej vvoj 35 5.2 Modern ideln typologie 36 5.3 Multidimenzionln typologie 39 5.4 Vzkum jazykovch univerzli 40 5.5 Arelov klasifikace jazyk 41 5.6 Kontrastivn lingvistika 42

Literatura 42

6. Strukturln pstup k jazyku 44 6.1 Jazyk jako systm a struktura 44 6.2 Zkladn rysy de Saussurova pojet jazyka 44 6.3 Prask kola a dal vvoj pojmujazykov systm 46 6.4 Jazykov roviny (plny) 48 6.5 Princip asymetrickho dualismu 52 6.6 Vztahy mezi jazykovmi jednotkami 52 Literatura 55

7. Generativn pstup k jazyku 56 7.1 Rozvoj generativn gramatiky 56 7.2 Vchodiska generativn gramatiky 56 7.3 Vvoj generativnho pstupu 58 Literatura 58

8. Pomezn lingvistick disciplny a komunikan pragmatick obrat 60 8.1 Interdisciplinarita a vzkumy komunikace 60 8.2 Modely komunikace 60 8.3 Psycholingvistika 63 8.4 Sociolingvistika 63 8.5 extov lingvistika 64 8.6 Lingvistick pragmatika 65 8.7 Neurolingvistika 65 8.8 Kognitivn lingvistika 65

Literatura 66


7/66

7

vod

ento uebn text je primrn uren pro studenty prvnho ronku baka-lskho studia oboru esk jazyk a literatura a pedstavuje doprovodnmateril k stejnojmenn pednce. M pouze skromn cl: Zprosted-kovat znalost alespo nkterch dleitch lingvistickch pojm-term-n, se ktermi se studenti budou setkvat i v prbhu dalho studiabohemistiky, a podat pehled vybranch koncepc jazyka a princip jehozkoumn. Pitom se spojuje systematick a vvojov aspekt. Pokldmza potebn, aby se pihlelo k historinosti vah o jazyku i k histori-

nosti jeho poznvn a zpsob popisu. Vklady o jednotlivch, postup-n se utvejcch lingvistickch kolch a paradigmatech jsou vyuv-ny k tomu, aby bylo zrove pedstaveno to, co m obecnj platnosta pesahuje jejich historick zakotven. Me ovem jt pouze o nrta pedpokld se, e studium rznch lingvistickch discipln, kterbude po vodnm kurzu nsledovat, zde zskan poznatky podstatndopln, prohloub a utvrd.

V centru vklad stoj pedevm obecn otzky lingvistiky. Zetel

k bohemistice se projevuje hlavn v tom, e tyto otzky jsou tam, kdeje to mon dokldny a rozvjeny na eskm jazykovm materilua na vsledcch, k nim dospla esk lingvistika.

Seznamy odborn literatury, kter jsou umstny za jednotlivmikapitolami, obsahuj v prv ad daje o textech, je jsou ve vkladupmo citovny. V ppad kapitol, kter se zamuj na zkladn charak-teristiky jazyka (kap. 1) a na celkov vvoj mylen o jazyce (kap. 3) jsempokldal za uiten pipojit i seznam dal souhrnn literatury k tmatuspolu se strunmi anotacemi uvedench prac.


8/66

8

1. Lingvistika a jazyk

1.1 LingvistikaLingvistika (z latinskho lingua ,jazyk)je vymezovna jako vdeckobor zabvajc se vzkumem jazyka (resp. rozmanitch jazyk). Ling-vistika se konstituovala na pelomu osmnctho a devatenctho stolet,zkoumn jazyka a vahy o nm maj ovem tradici mnohem del a reali-zovaly se mj. v rmci gramatiky, rtoriky a dialektiky (tj. logiky v irokmsmyslu), discipln, kter na stedovkch univerzitch tvoily soust tzv.

sedmi svobodnch umn,1

i v rmci filozofie i jazykovho vyuovna pekladatelstv (o tom podrobnji v kap. 3).Jako esk terminologick ekvivalent k lingvistice se obvykle pouv

vrazjazykovda, dve bylo rozeno i pojmenovnjazykozpyt (srov.nap. tituly starch pruek: Frantiek Oberpfalzer, Jazykozpyt, 1932;Vladimr Skalika, vod do jazykozpytu, 1953).

Zkoumn uritho jazyka (i skupiny navzjem spjatch jazyk)ve spojen se zkoumnm literatury v danm jazyce (danch jazycch),

ppadn i pslun historie a kultury, bv oznaovno jako filologie(z eckhofilolog 2 ,lska ke slovu/ei). Bohemistika (lingvisticka literrnvdn) je tak filologick nauka o etin a esk literatue.Spolu se slovakistikou, polonistikou, rusistikou, bulharistikou a dal-mi filologickmi disciplnami je soust slavistiky, nauky o slovanskchjazycch a literaturch. Podobn rozliujeme nap. baltistiku, germa-nistiku, anglistiku, nordistiku, romanistiku i hispanistiku. Filologie

1 Gramatika pitom zahrnovala nejen studium jazyka, ale tak interpretaci text.2 Vodorovn rka v eckch slovech oznauje dlouhou samohlsku, svisl tzv. ostr pzvuk.

K oznaen dlky samohlsky slou vodorovn rka i ve slovech latinskch.


9/66

9

zamen na souasn (iv) jazyky se nkdy nazv modern filologie,vzkum starovkch jazyk (zvlt star etiny a latiny) a literatur jenaproti tomu npln klasick filologie.

Zkladnmi charakteristikami jazyka a tm, co je rznm jazykmspolen, se zabv obecn lingvistika(obecn jazykovda).

1.2 Vymezovn jazyka

I kdy bezpochyby intuitivn vme, co jazyk je a jak vypad, a jsmeschopni jazyka uvat, je velmi obtn dospt k definici, kter by rysyjazyka pesnm a vyerpvajcm zpsobem postihovala. Nap.Encyklo-pedick slovnk etinyjazyk vymezuje strun jako systm znak slouc

eovmu dorozumvn (komunikaci) lid (Karlk aj., ed., 2002:192).Frantiek ermk zahrnuje do definice jet dal sloky: Jazyk je sys-tm slouc pedevm jako zkladn prostedek lidsk komunikace []jazyk je [] v mozku uloen systm jednotek, pravidel, model a kon-vennch kolektivnch norem k tvorb promluv (ermk, 2011:9).

Z citovanch definic vyplv, e jazyk je soubor jednotek znakovpovahy, kter tvo uspodan celek (systm), a soubor pravidel, jeuruj, jak s jednotkami zachzet. Lid si jazyk osvojuj a uvaj jej pro

vzjemnou vmnu informac, regulaci svho chovn i udrovn kon-taktu (zrove je jazyk tak nstrojem lidskho mylen).

1.3 Znakovost

Zsadn dleitost m znakovost jazyka. Znak se obecn definuje jakonco, co stoj msto neho jinho (zastupuje je) a poukazuje na n.

V souvislosti s tm se znak skld ze dvou zkladnch sloek:a) Znakov nosi (vehiculum), jen bv nazvn oznaujc, signifikant,resp.vraz. Je to materiln, smysly (vtinou zrakem i sluchem) vnma-teln prvek, kter pitom m svj protjek (reprezentaci) v lidsk mysli.

b) ist mentln prvek, tzv. oznaovan, signifikt, resp. obsah ivznam, kter se v lidskm vdom ve na znakov nosi a umoujepoukzn na njak vnj objekt (referent), vlastnost, innost apod.Relace mezi oznaujcm a oznaovanm (signifikantem a signifik-

tem, vrazem a obsahem/vznamem) bv nazvna kd.3

3 Nkdy se ovem termn kduv i ve vznamu znakov systm.


10/66

10

Pkladem elementrnho znakovho systmu (s jednoduchmkdem) mohou bt semafory uvan pro regulaci pohybu vozidel a lid:

Tab. 1: Znakov systm semaforu.

Oznaujc Oznaovan

erven barva ,Stj

lut barva ,Pozor, zmna / ,Piprav se

Zelen barva , Je / , Jdi

Existuje velk mnostv typ znak a znakovch systm, jen nkter

z nich vak nazvme jazykem. Jednoduch znakov systm semaforujazykem nen; nanejv zde meme vrazujazyk ut metaforicky, podob-n jako se nkdy hovo o jazyku obraz, filmu, hudby, kvtin apod.Jazyk jako znakov systm se vyznauje souborem specifickch rys.I kdy s vrazemjazyk operujeme terminologicky, musme ovem potatvlastn s nkolika druhy jazyk, odliovanch podle rozlinch hledisek.

1.4 Obecn klasifikace jazyka) Zkladn diferenciace spov v protikladu mezi jazyky pirozen-

mi a jazyky umlmi.aa) Jazykypirozenvznikly spontnn a jsou primrn uvny pro

komunikaci v uritm spoleenstv, jeho lenov si dan jazyk osvo-juj (lenov jinch spoleenstv si je pak mohou osvojovat jako druhjazyk). yto jazyky se neustle vyvjej a nepodlhaj individuln vli

(jedinec je neme mnit podle svch zmr). Pirozenm jazykemje nap. etina, anglitina, ntina nebo baskitina. Vedle tchto stleuvanch (ivch) jazyk pat k pirozenm jazykm i jazyky mrtv(vymel), tedy jazyky spoleenstv, kter u neexistuj (nap. sumerti-na, tochartina, dtina, prutina, polabtina, aramejtina, etrutina).

ab) Proti pirozenm jazykm stoj jazykyuml, zmrn vytvoenjedincem i skupinou lid.

aba) Jazyky smylenjsou jazyky pseudopirozen, vytvoen jedin-

cem (vtinou spisovatelem) podle vzoru pirozench jazyk a vyskytu-jc se (zpravidla jen ve fragmentech) v (literrnch) textech. Pklademmohou bt fantastick cestopisy (Gulliverovy cesty Jonathana Swifta,


11/66

11

romnMimner aneb Hra o smrocha od Jiho Grui aj.) nebo romny n-rufantasy (J. R. R. olkien). Srov. Bainbridge, 1994; Mare, 2003: 4757.

abb) Jako neofzie(z eckho neos ,novafm ,mluvm) se oznaujeindividuln vytven umlch jazyk, kter je podnceno psychickouporuchou. akov jazyky maj slouit nap. k dorozumvn s mimozem-

any i jinmi fantastickmi bytostmi; k tvrcm tchto jazyk patilmj. lka, spisovatel a hudebn skladatel Jan Luke (ikovtina aj.). Srov.Stuchlk, 1960, 2006.

abc) Univerzlnjazyky maj racionln, dokonale a jednotn vyjditlidsk mylenky. O sestaven takovho jazyka se mj. v sedmnctm stoletpokusili Jan Amos Komensk nebo Anglian John Wilkins. Srov. Eco, 2001.

abd) Mezinrodn pomocn(plnov) jazyky maj umonit mezin-rodn dorozumn a peklenout rozdly mezi pirozenmi jazyky. Vtinou

vychzej z existujcch pirozench jazyk, ale vrazn je zjednoduuja zpravideluj. Nejvce byly vytveny v druh polovin devatencthostolet; jistho rozen doshlo esperanto (1887, autor Ludwik LejzerZamenhof), dle vznikl nap. volapk, ido, latina sine flexione, novial.dn z tchto pomocnch jazyk se ovem vraznji neprosadil. Srov.Krupa Genzor Drozdk, 1983: 421427; Pokorn, 2010: 154157.

abe) Speciln podskupinu pedstavuj jazyky formln. Jazyky mate-matickch a logickch kalkul jsou tvoeny souborem pesn vymeze-

nch jednotek a pravidel a jejich pouvn m odstranit vceznanosta vgnost (neuritost) vyjadovn v pirozenm jazyce (nap. jestliep,pak q). Programovac jazyky slou ke komunikaci s potai (COBOL,Fortran, Java aj.).

b) V rmci pirozench jazyk se uplatuj pedevm tzv. nrodn(etnick) jazyky, kter jsou primrn vzny na urit etnick spole-enstv, pro n jsou mateskm jazykem, a slou k uspokojovn jehokomunikanch poteb. Vedle nich zskvaj dleitost tzv. dorozumva-

c, resp. mezinrodn pirozenjazyky, je slou ke komunikaci meziuivateli rznch jazyk, a to bu obecn, nebo ve vymezen oblastispoleensk praxe (nap. obchod, vda, nboenstv). uto funkci nkdynabvaj etnick jazyky, pp. jazyky, je pvodn jako etnick vystupo-valy: V naem kulturnm okruhu dve latina, v souasnosti anglitina.V mnohonrodn Indonsii je to indontina, ji pi vzjemnm dorozu-mvn uv asi 125 milion lid, kte zrove hovo etnmi dalmijazyky. Postaven dorozumvacch jazyk maj tak hybridn piroze-

n jazyky zvan pidiny (zkomolenina z anglickho business). Pidinyvznikly smenm nkolika jazyk a uplatuj se v komunikaci (hlavnobchodn) mezi odlinmi etniky (nejznmj je tzv. Pidgin English


12/66

12

z Nov Guiney). Nejednou se ovem pidiny sekundrn stvaj jazykys rodilmi mluvmi, tedy jazyky etnickmi; mluvme pak o kreolskchjazycch (nap. kreolsk francouztina na Haiti). Vceznan je nzevlingua franca (doslova ,fransk jazyk, chpno jako jazyk Evropan).Pvodn lo o pidin uvan ve stedovku ke komunikaci mezi kes-

any a muslimy ve Stedomo, kter zahrnoval prvky romnskch jazy-k, arabtiny a etiny. V souasnosti se ale pod oznaenm lingua francaasto rozum jakkoli hybridn dorozumvac jazyk nebo i dorozumvacjazyk nehybridn (anglitina jako lingua franca souasnosti). Srov. Kru-pa Genzor Drozdk, 1983: 411420; Pokorn, 2010: 136145.

c) Konen je teba rozliovat mezi pirozenmi jazyky verbln--voklnmi, tedy realizovanmi prostednictvm zvuk skldanchdo jednotek vyho du (a sekundrn prostednictvm psma), a tzv.

znakovmijazyky jako pirozenmi jazyky neslycch. Na utven jed-notek znakovch jazyk se podlej jednak manuln nosie (tvar, pozice,pohyb ruky), jednak nosie nemanuln (mimika, pozice a pohyby hlavya horn sti trupu).

1.5 Charakteristiky jazyka

Znakov systm, kter je nazvn jazyk, se vyznauje adou charakteris-tickch rys, je z nho in zkladn a mnohostrann prostedek mezi-lidsk komunikace. Dleit rysy, kter jsou uvedeny ne, se v pln meuplatuj v pirozench verbln-voklnch jazycch, ostatn jazyky vyka-zuj alespo vtinu tchto rys (srov. Pokorn, 2010: 5354; ermk,2011: 2425).4

a) Arbitrrnost (z latinskho arbitrium ,vle, rozhodnut): Mezioznaujcmi a oznaovanmi jazykovch znak nen dn zejm sou-

vislost (nen tu vztah podobnosti, pinnosti apod.). Vzjemn relace jezaloena na konvenci, kterou si mus uivatel jazyka osvojit; na druhstran je dan vztah ustlen a je teba jej v zjmu dorozumn meziastnky komunikace respektovat. Nap. pro oznaovan, kter v e-tin nazvmepes, se v rutin uv oznaujc oaa [sabka], v ang-litin dog, v nminHund, v latincanis [kanis], ve francouztin chien[j 5], v maartin kutya [kua].

4 Vchodiskem pro popis charakteristickch rys jazyka je pedevm obshl pehled, kterpodal americk badatel Charles Francis Hockett (1958).

5 Ve francouztin je zde nosov samohlska.


13/66

13

Za urit oslaben arbitrrnosti meme povaovat onomatopoi-nost(zvukomalebnost); zde se prosazuje jist podobnost mezi znnmoznaujcho a oznaovanm zvukem, ale prvek konvennosti je rovnptomen, jak ukazuj nap. vrazy evokujc v rznch jazycch ps t-kn v etin hafhaf, v nmin wauwau nebo kohout kokrhn:

v etin kykyryk, ve francouztin cocorico [kokoriko], v anglitin cock--a-doodle-do [kokddld]. Od arbitrrnosti je nutno odliovat motivova-nostv rmci jazyka: jestlie znme (arbitrrn) vznamy sloek komplex-n znakov jednotky, meme odhadnout vznam celku:zed-nk ,osoba,kter m nco spolenho se zd.

b) Linernost a diskrtnost (tj. nespojitost, oddlenost): Jazykov jed-notky se v ei rozmsuj za sebou v ase (pi psemn realizaci v prostoru,resp. na ploe), navzjem se diferencuj a meme u nich odliit zatek

a konec; zrove utvej etzce, v nich je poad sloek zvazn; zm-na tohoto poad vede ke zmn vznamu (kabt tabk), pp. ke vzni-ku etzce, kter v danm jazyce nen znakem a nenese vznam (bkta).

c) Hierarchinost a dvoj artikulace (pouvaj se i nzvy dulnostnebo dvoustupovost): Jazykov systm se skld z jednotek rznhodu, piem jednotky ni vystupuj jako stavebn prvky pro jednotkyvy. Zvl dleit je fakt, e jazyk je sice znakov systm, ale jehonejni jednotky jsou neznakov. ento fakt vystihl francouzsk ling-

vista Andr Martinet (19081999) termnem dvoj artikulace (tj. len-n)jazyka. Do oblasti prvn artikulace pat ty jazykov jednotky, kterjsou spojenm oznaujcho a oznaovanho (jsou tedy bilaterln, tj.dvojstrann). Nejmen jednotkou znakov povahy, tj. jednotkou, ktersama o sob nese njak vznam, je morfm. Nap. slovn forma cestova-teli se skld ze ty morfm: cest-ova-tel-i; cestje tzv. koenn morfm,kter vyjaduje jdro slovnho vznamu, ovaje morfm kmenotvorn,tel pedstavuje morfm slovotvorn (oznauje osobu vykonvajc nja-

kou innost) a ije morfm gramatick (poukazuje na jmenn rod, sloa pd). Morfmy se skldaj ze zvukovch (pp. grafickch) jednotekjazyka (mohou bt tvoeny i jednou takovou jednotkou). lenn mor-fm na tyto zvukov (grafick) jednotky tvo druhou artikulaci jazyka.V rmci druh artikulace se dostvme k minimlnm jazykovm jednot-km, kter jsou neznakov, nejsou spojenm oznaujcho a oznaovan-ho, ale maj pouze vrazovou sloku (jsou unilaterln, tedy jednostran-n; nkdy bvaj nazvny figury). Jejich funkc je budovat a navzjem

odliovat jednotky znakov. Vznanou vlastnost jazyka je, e na zkladmalho potu figur (nkolik destek hlsek/psmen) me vznikat neome-zen poet znakovch jednotek (morfm, slov, vt, text).


14/66

14

d) Produktivnost:Jazyky umouj, aby jejich uivatel vytvelinekonen mnostv vpovd a text, kter dosud neexistovaly, a abyjim rozumli, i kdy se s nimi dve nesetkali.

e) Kreativita: Jazykov znaky mohou zskvat nov vznamya na zklad existujcch znak jsou vytveny nov znaky.

f) Nauitelnost: Jazyky mohou bt osvojeny npodobou. S tm sou-vis vlastnost oznaovan jako anizotropie (nesourodost). Jazykovjednotky (zejmna slova) mus bt dostaten diferencovan, nemohouse skldat ze stle opakovanch stejnch nebo velmi podobnch prvka nesm bt nadmrn dlouh (srov. Palek, 1989: 20). V rozporu s tmjsou konstruovny nap. uml jazykyptydepe a chorukor ve he VclavaHavla Vyrozumn (1965).

g) Reflexivnost: Jazyky jsou schopny vyjadovat se samy o sob.

h) Prevarikace (z latinskhopraevricti ,nepoctivost): Jazyky jsouschopny vceznanosti, hernch efekt (jazykov hky), li a klamu.

1.6 Lexikon a gramatika

Jak u bylo eeno, jazyk se skld ze znakovch (ale tak neznakovch)jednotek. Postaven zkladnch jednotek pak maj jednotky lexikln

(lexikon, slovn zsoba), tedy ty znaky, kter v komunikan praxi vystu-puj jako pojmenovn pro jevy svta.Dal fundamentln slokou jazyka jsou pravidla, jak jednotky kon-

struovat a jak s nimi operovat.Srov. k tomu klasickou formulaci VilmaMathesia:

Pprava kadho lennho promluven zle ve dvojm aktu, v rozloentoho, co chceme vyjditi, v pojmenovateln prvky a jejich usouvztann

zpsobem v jazyku, kterho uvme, obvyklm (Mathesius, 1982: 35).

Zmnn pravidla si intuitivn a spontnn osvojujeme, poznvmeje a ume se je a tak je zkoumme (to pat k kolm lingvistiky). Danpravidla a rovn popis tchto pravidel oznaujeme termnem gramati-ka (jako esk ekvivalent se pouv vraz mluvnice). Vchodiskem protermngramatika byl eck vrazgrmma ,psmeno, slovn spojengram-matik tchn pvodn znamenalo ,znalost psma, gramotnost.6

6 Pro odlien samotnch pravidel a jejich popisu dvaj nkte autoi v druhm ppadpednost pojmenovn gramatografie. Vraznji se ovem tento zus neprosadil.


15/66

15

Pravidla vytvejc gramatiku maj obecnou povahu a jsou spojenas existenc bohat rozvrstvenho souboru abstraktnch vznam, vzta-h a td jev. Abstrahujc souhrnn pojmy pro organizaci jazykovchjednotek a tdy jednotek, je jsou vsledkem uplatnn danch pojm,nazvme gramatick (pp. jazykov)kategorie. Celkovou povahu

gramatickch kategori pehledn a vstin popsal jeden z nejvznam-njch lingvist dvactho stolet Jerzy Kuryowicz (18951978):

Z hlediska etymologickho oznauje termn kategorietdu pedmt, kterse vyznauj njakm spolenm rysem. Jazykov kategorie se obvykle ch-pe jako tda jazykovch jednotek (zvlt slov), vyznaujcch se spolenmvznamem nebo syntaktickou funkc, kter se vyjaduj spolenou vnj(fonetickou) formou. ak napklad v anglitin slova room-s, table-s,pencil-s,

match-es,glass-esjsou pklady na kategorii mnonho sla; (he) describe-d, con-trive-d,share-d,found-ed, assert-ed pedstavuj kategorii minulho asu. akformy men i children aj. nebo (he) rode,went (jel, el) atd. pat do kategorieplurlu, resp. minulosti, pestoe jim schz charakteristick distinktivn znak-/e/s nebo-/e/d, protoe funkn (tj. svm vznamem) se opraj o vzor pro-duktivnch forem na -s a -d [].

Jedno slovo me patit zrove k rznm kategorim, podle rozlinchexternch (fonetickch) a internch (smantickch) charakteristickch rys.

Latinsk slovo jako virs pedstavujepodstatn jmno (kategorie slovnho dru-hu), musk rod (kategorie rodu), akuzativ (kategorie gramatickho pdu)a mnon slo (kategorie sla). Slova agrs, horts, lups pat do stejnkategorie. Slova hort-ul-s, lup-ul-s, kter se vyznauj pdatnm prvkem -ul-,pedstavuj navc kategorii zdrobnlin [].Slova je mono klasifikovat t z hlediska syntaktick lohy, kterou majv danm typu vty: lohy podmtu, psudku, pedmtu, doplnn, pvlast-ku. ak nap. angl. is awake a awakes pat spolen do kategorie psudku

[].Kategorie mohou bt vytveny nejen slovy, ale i vznamovmi stmi slov [].Slovn druhyjsou pravdpodobn nejdleitj skupinou jazykovch katego-ri [] (Kuryowicz, 1970: 6364; zvraznil Kuryowicz).

Literatura

BAINBRIDGE, W. S. (1994): Invented Languages in Literature. In: R. E. Asheret al. (ed.), Te Encyclopedia of Language and Linguistics. Oxford (etc.): PergamonPress, s. 17591761.


16/66

16

ERMK, Frantiek (2011):Jazyk a jazykovda. Pehled a slovnky. 4. vyd. Praha:Karolinum.

ECO, Umberto (2001):Hledn dokonalho jazyka. Praha: Nakladatelstv Lidovnoviny.

HOCKE, Charles Francis (1958): A Course in Modern Linguistics. New York:

Macmillan.KARLK, Petr NEKULA, Marek PLESKALOV, Jana (ed.) (2002):Encyklo-pedick slovnk etiny. Praha: Nakladatelstv Lidov noviny.

KRUPA, Viktor GENZOR, Jozef DROZDK, Ladislav (1983): Jazyky sveta.Bratislava: Obzor.

KURYOWICZ, Jerzy (1970): Vvoj gramatickch kategori. In: Dvanct esejo jazyce. Praha: Mlad fronta, s. 6379.

MARE, Petr (2003):Also: nazdar! Aspekty textov vcejazynosti. Praha: Karolinum.

MAHESIUS, Vilm (1982): Funkn lingvistika [1929]. In: Vilm Mathesius,Jazyk, kultura a slovesnost. Praha: Odeon, s. 2938.PALEK, Bohumil (1989):Zklady obecn jazykovdy. Praha: SPN.POKORN, Jan (2010):Lingvistick antropologie. Jazyk, mysl a kultura. Praha: Gra-

da Publishing.SUCHLK, Jaroslav (1960): K fenomenologii patologickch jazykovch novo-

tvar. Slovo a slovesnost,21, . 4, s. 257265.SUCHLK, Jaroslav (2006):Neofatick polyglotie psychotik. Praha: riton.

Rozshlej souhrnn vklady o jazyce podvaj nap. tyto prce:


Ucelen pehled poznatk o jazyce obsahujc vysvtlen mnoha lingvistickchtermn.

ERN, Ji (2008): vod do studia jazyka. 2. vyd. Olomouc: Rubico.Pstupn psan pruka, kter ale nkdy ponkud zjednoduuje a do poped

stav problematiku romnskch jazyk.DOLNK, Juraj (2009): Veobecn jazykoveda. Opis a vysvetovanie jazyka. Bratislava:Veda.

Pruka pojednvajc hlavn o novjch smrech ve vzkumu jazyka.ERHAR, Adolf (1984):Zklady jazykovdy. Praha: SPN.Nronji psan text s drazem na gramatick otzky.PALEK, Bohumil (1989):Zklady obecn jazykovdy. Praha: SPN.Nronji pojat pruka dkladn probrajc stavbu jazyka.


17/66

17

2. Vzkum jazyka a jazykov data

2.1 Latentnost jazyka

K podstatnm rysm jazyka pat tak jeho latentnost (skrytost). Nenpro ns bezprostedn pstupn; i kdy jsme schopni ho uvat, nevme,jak doopravdy vypad, nejsme schopni ho pmo pozorovat. O podobjazyka se meme dovdat jen na zklad jeho realizac, toho, jak se proje-vuje v lidsk komunikaci a v lidskm mylen. Pouze tyto realizace jsou prons vchodiskem pro popisovn jazyka, resp. pesnji pro jeho modelo-vn, pro stanovovn jeho pedpokldan podoby. Pregnantn tuto situ-

aci postihl vznamn esk jazykovdec Miroslav Komrek (19242013):

Jazykov komunikace je jedin konkrtn, procesuln forma eov skute-nosti, kdeto abstraktn, ideln jazykov systm, kd, je poznateln jen skrzeni. Strukturu jazykovho kdu jakoto ideln entity, kter nen bezprosted-n pstupn naemu poznn, je mono pouze rekonstruovat jako funknmodel z konkrtnch komunikt a systm (kvazisystm), ke ktermu tmdospjeme, nelze ztotoovat se skutenm abstraktnm systmem jazykov-

ho kdu (Komrek, 1999: 193).

2.2 Jazykov data

Zdroje poznatk, na jejich zklad meme popisovat, resp. modelovatjazyk, obecn oznaujeme jakojazykov data. Poznvn a zkoumnjazyka se v zsad uskuteuje ve tech fzch:

a) Sbr dat;b) popis, analza, klasifikace dat;c) formulace zvr.


18/66

18

yto ti fze pitom pochopiteln od sebe nejsou oste oddleny,ale navzjem se prostupuj. Navc v ppad jazyk, jako je etina,u nich existuje dlouh tradice zkoumn, ke sbru dat zpravidla pi-stupujeme u s uritmi pedchozmi poznatky, kter maj vliv na naepozorovn.

2.3 Zskvn jazykovch dat

2.3.1 Texty

Fundamentln pramen pro zskvn jazykovch dat pedstavuj exis-tujc doklady uvn jazyka v komunikaci, tedy texty, a to jak texty

psan, tak texty mluven (jejich efektivn vyuit ovem bylo mon, akdy se objevily a rozily technick prostedky pro zznam mluvenhovyjadovn). Pedpokladem pro poznvn jazyka je tedy shromao-vn text, jejich popis a porovnvn a dle vyleovn sloek texta tdn tchto sloek.

a) radin postup pedstavuje tzv. excerpce, tedy manuln (run)pprava excerpt (vpisk) z text jako doklad vskytu slov, slovnchtvar, syntaktickch konstrukc apod. Vpisky na excerpnch lstcch

jsou tdny a ukldny v kartotkch. Nap. stav pro jazyk esk AVR uchovv piblin tinct milion excerpnch lstk, kter slouilypro ppravu vkladovch slovnk etiny. Jako pklad zde na s. 19uvdme ti excerpn lstky, kter byly podkladem pro zpracovn heslasen vPrunm slovnku jazyka eskho (19351957).

b) Od sklonku dvactho stolet se jako zkladn pramen pro zs-kvn jazykovch dat z text prosazujjazykov korpusy a rozvj sekorpusov lingvistika jako disciplna, kter se zabv principy vytven

jazykovch korpus i jejich praktickm sestavovnm (prvn korpus ang-litiny zaal vznikat u v edestch letech). Frantiek ermk definujejazykov korpus takto:

Jazykov korpus je strukturovan, unifikovan a asto i oznakovan(tagovan) velmi rozshl soubor jazykovch dat, elektronicky uloena zpracovvan (obv. v podob hrnu jednotlivch text), jejich vbrchce bt vzhledem k vytenmu cli reprezentativn, asto bv i lemmati-

zovan (ermk, 2011: 108; zvraznil ermk).7

7 K termnm tagovan a lemmatizovan srov. ne.


19/66

19

Obr. 1: Zdroj: http://bara.ujc.cas.cz/psjc/

Obr. 2:. Zdroj: http://bara.ujc.cas.cz/psjc/

Obr. 3:. Zdroj: http://bara.ujc.cas.cz/psjc/


20/66

20

Budovn korpus eskho jazyka je spjato pedevm s stavem es-kho nrodnho korpusu na Filozofick fakult UK v Praze (zaloenmv roce 1994; srov. http://ucnk.ff.cuni.cz; http://www.korpus.cz). K dis-pozici registrovanm uivatelm jsou zejmna tyto korpusy (srov. nap.ermk Blatn, ed., 2005):

ba) Korpusy obecn synchronn (tj. korpusy souasnho jazyka):Psan jazyk: SYN2000 (100 mil. textovch slov8); SYN2005 (100 mil. textovch slov); SYN2006PUB9(300 mil. textovch slov); SYN2009PUB (700 mil. textovch slov); SYN2010 (100 mil. textovch slov);

SYN2013PUB (935 mil. textovch slov); SYN (2 232 mil. textovch slov spojen synchronnch korpus).Mluven jazyk: ORAL2006 (1 mil. textovch slov); ORAL2008 (1 mil. textovch slov); ORAL2013 (2,79 mil. textovch slov); Prask mluven korpus (675 000 textovch slov); Brnnsk mluven korpus (490 000 textovch slov).

bb) Korpus obecn diachronn (tj. zachycujc vvoj jazyka): DIAKORP (1,95 milionu textovch slov).

bc) Korpus paraleln (v nm jsou zpracovny obsahov toton textyv rznch jazycch):

InterCorp (92 mil. textovch slov).

Dle jsou sestavovny rzn korpusy speciln (nen, autorskapod.). Mezi speciln korpusy se ad tak korpusy akvizin, kterzachycuj proces osvojovn jazyka u uritch mluvch. Jejich dlei-tou sloku pedstavuj tzv. kovsk korpusy (learner corpora), jejichclem je postihnout proces osvojovn druhho i cizho jazyka. Rov-n v tto oblasti korpus je zastoupena i etina. Na FF UK v Prazebyl pipraven korpus SCHOLA2010, kter zahrnuje pepisy nahrvek

8 extovm slovem se rozum jednotliv vskyt slova (slovnho tvaru) v textu. Pokud jde o potyslov, je uvdn stav v roce 2013.

9 Korpusy oznaen PUB zahrnuj publicistick (novinov) texty.


21/66

21

vyuovacch hodin na zkladnch a stednch kolch. Vsledkem spolu-prce echnick univerzity v Liberci a FF UK je korpus CzeSL (tj. Czechas Second Language), jeho materil je tvoen texty k s jinm prvnmjazykem ne etinou a dle texty romskch k. Srov. ebesta, 2010.

Pprava korpus se v zsad skld ze dvou fz. Prvn fzi pedsta-

vuje zskvn text a jejich ukldn v elektronick podob. Aby bylomono s korpusem efektivn pracovat, pistupuje se pot zpravidla k tzv.znakovn(taggovn/tagovn). Pi znakovn jsou texty obsaenv korpusu opatovny identifikanmi daji (bibliografick informace,nr textu), a pedevm se k textovm slovm piazuj znaky (taggy)s daji lingvistickmi (gramatick kategorie jako slovn druh, pd, s-lo, rod atd.). Vzhledem k velkmu mnostv textovch slov v korpusechnelze lingvistick znakovn realizovat manuln (tj. pipisovat znaky

ke kadmu jednotlivmu slovu), ale je nutno pro n vyvjet automa-tizovan programy. o na druh stran znamen, e je nutno potats uritou mrou chybovosti.

Lingvistick znakovn smuje pedevm k tomu, aby bylo dosae-no tzv. desambiguace(odstrann vceznanosti), tedy aby byla odlienanap. pedlokase asejako tvar zjmena, a dle aby korpus umoovallemmatizaci, tj. piazen rozmanitch tvar jednoho slova k lemmatu,zkladnmu (slovnkovmu) tvaru (nominativ singulru, infinitiv apod.).

Informace o jazyce, kterou z korpusu zskvme, m podobu kon-kordance, tedy hrnu nebo vbru vskyt danho prvku v dostatenmkontextu. Pkladem me bt mal ukzka z korpusu SYN2005 :

AUOBUSKKorpus: syn2005Query: [lemma=autobusk]Poet vskyt: 31

Prvo, 17. 8. 2000mastn kocovinou. Autobus projel nkolika dolky a zahnul na .Kovov sloupky podpraly plechov stky. Bydlet se tu nedaloBlesk, 20. 2. 2001ostatn pak v nemocnici. Vinu zejm policist rozdl mezi oba . Chtli si pilepit fingovanou nehodou. Vyetovatel trestn sth

Pi prci s jazykovmi korpusy se rozliuj dva zkladn pstupy,

pstup corpus-based, kdy korpus slou pro ovovn u formulova-nch hypotz, a pstup corpus-driven, kter spov v tom, e se neu-platuj pedem dan pedpoklady a oekvn a vychz se pouze z dat


22/66

22

poskytnutch korpusem. Dkladnji tyto dv monosti prce s korpusypopisuje Vclav Cvrek:

Rozdl [] spov pedevm v me vlivu, kterou je badatel ochoten pi for-mulovn hypotzy o jazyce penechat jazykovm datm. Zatmco v corpus-

-based pstupu badatel pistupuje k jazykovm datm s pedem vytvoenou,na introspekci zaloenou hypotzou a v korpusu hled argumenty pro jejpotvrzen (pp. vyvrcen), corpus-driven pstup je charakteristick vytv-enm koncept a popisnch struktur a v zvislosti na zkoumn dat [].

Je zjevn, e lingvista nen schopen se zcela oprostit od svch pedchozchznalost [] a pistupovat k materilu bez jakchkoli oekvn []. Podstat-n na corpus-driven pstupu je fakt, e lingvista je kdykoli ochoten leenintrospektivn vytvoen poten hypotzy shodit a na zklad pozorovn

dat stavt popis danho seku jazykov reality pln znovu a jinak (Cvrek,2011, s. 27).

Korpusy poskytuj velmi rozshl soubory jazykovch dat a maj iro-k monosti vyuit, na druh stran je vak nutno potat i s tm, e majsv meze. Jde hlavn o otzku reprezentativnostikorpus, tedy toho,zda hrn text obsaench v korpusu odpovd skutenmu uvnjazyka (je teba nleit zvolit druhy text i jejich vzjemn pomr v kor-

pusu). Nelze podceovat ani praktickou strnku zachzen s korpusy;protoe s nimi komunikujeme elektronicky, musme si osvojit schopnostpoloit jim dotaz ve sprvn form. m specilnj data potebujeme,tm je dotaz zpravidla komplikovanj. Pi nedostaten pesnm dota-zu pak meme bt konfrontovni s nepehlednm mnostvm daje,z nich musme namhav vyselektovat to, co opravdu potebujeme.Srov. nsledujc pklady (jednoduchch) dotaz pi vyuvn korpuszahrnutch do eskho nrodnho korpusu:

[lemma = koka] zskme konkordanci s rznmi tvary slova ko-ka: koky, koce, kokou, kokmatd.[lemma = kolo.*] objev se tvary slov kolo, kolona, kolosapod.[lemma = .*dlo] objev se tvary slov zakonench pponou -dlo(struhadlo, umyvadloatd.).

Pkladem adekvtnho postoje ke korpusovm datm me bt

nsledujc formulace ze studie o koncepcch syntaktickho vzkumuv etin:


23/66

23

[] korpus je jeden ze zdroj dat o etin, a to, e v korpusu njak kon-strukce nen, neznamen, e to nen gramaticky sprvn esk struktura, a to,e v korpusu njak konstrukce je, automaticky neznamen, e je to grama-ticky sprvn struktura etiny (Karlk Panevov, 2012: 48).

2.3.2 Elicitace

Dalm dleitm prostedkem pro zskvn jazykovch dat je tzv. elici-tace (z latinskho licere ,vylkat, vyptrat). Elicitace v zsad znamenclen zskvn informac od mluvch i pisatel (obecn respondent).Pi elicitaci se pracuje s rozmanitmi anketami, dotaznky, zenmi roz-hovory, psanm text na stanoven tma, resp. za stanovench podmnek

apod. Rozliuj se dva zkladn druhy elicitace. Uplatuje-li se experi-mentln elicitace, vystupuje do poped zen projevu respondenta sezetelem k form sdlen (nap. otzka: Pouili byste ve vyjden ofi-cilnho rzu tvar cyklisti, nebo pokldte za nleit jen tvar cyklist?).Naproti tomu klinick elicitace je volnj, umouje spontnnj vyj-den a vyzdvihuje spe obsah sdlen (nap. kol: Napite do novintensk dopis, v nm pojednte o postaven cyklist ve velkomst-sk doprav; zde pak mme nadji, e ze vzniklho textu bude patrn

i respondentv postoj k tvarm cyklist/cyklisti).

2.3.3 Introspekce

Konen se jako pijateln forma poznvn jazyka jev i introspekce,tedy sebepozorovn, sledovn toho, jak sami uvme jazyka a jakpostoje k jeho rznm slokm zaujmme (jak je nae vlastn jazyko-

v povdom). Pi introspekci ovem pochopiteln vdy hroz nebezpe- subjektivnho zkreslen, proto se na ni nelze spolhat jako na jedinvchodisko poznatk o jazyce.

Literatura

CVREK, Vclav (2011): Mluvnice souasn etiny koncepce a zpracovn.In: Ji Hasil (ed.),Pednky z 54. bhu Letn koly slovanskch studi.Praha: FFUK; Euroslavica, s. 2635.


24/66

24


ERMK, Frantiek BLAN, Renata (ed.) (2005):Jak vyuvat esk nrodnkorpus. Studijn pruka. Praha: Nakladatelstv Lidov noviny.

KARLK, Petr PANEVOV, Jarmila (2012): Dva pohledy na vvoj eskho syn-

taktickho mylen.Korpus gramatika axiologie,3, . 5, s. 3453.KOMREK, Miroslav (1999): Komunikace versus systm? Slovo a slovesnost,60,

. 3, s. 187193.EBESA, Karel (2010): Korpusy etiny a osvojovn jazyka. Studie z aplikovan

lingvistiky, 1, . 2, s. 1133.


25/66

25

3. Mylen o jazycea vvoj lingvistiky

3.1 Star obdob: ped vznikem lingvistiky jako vdn disciplnyU bylo eeno, e lingvistika jako vda v pravm smyslu slova vzniklapomrn pozd, avak mylen o jazyce m neobyejn dlouhou tradi-ci. Nsledujc velmi strun pehled poukazuje jen na zkladn stadiavvoje tohoto mylen.

Nejstar znm popis jazyka pochz z doby kolem roku 500 p. n. l.,kdy staroindick uenec Pnini podal by jet nezcela systematic-

kou analzu posvtnho jazyka sanskrt.Pro evropskou tradici jsou dleit pedevm reflexe antickch filo-zof. Zvl vznan postaven mezi nimi zaujm Platon (427347p. n. l.), kter se v dialoguKratylos zabval otzkou, zda se pojmenovnvztahuj k oznaovanm vcem pirozen, v souladu s kosmickm dem(physei), nebo na zklad pijat konvence (thesei), a v dialogu Sofistped-stavil model vty jako spojen jmna (noma) a slovesa, kter o jmnvypovd(rhma). Soustavn studium jazyka se zaalo rozvjet v helnis-

tick dob (zhruba 300100 p. n. l.), kdy se konstituovala na jedn stra-n kola tzv. analogist, kte zdrazovali pravidelnost ve stavb jazyka,a na druh stran kola anomalist, kte naopak zsadn pozici pravi-delnosti poprali. V tto dob rozliil Dionysios Trax (2. stol. p. n. l.),prvn znm autor spisu o gramatice, osm slovnch druh. Na eck pr-ce navzali gramatici v antickm m. Zvl vznamnou postavou bylMarcus erentius Varro (11627), kter vychzel ze iroce chpanhopojmu deklinace (dclnti); pod deklinaci zahrnuje ohbn i tvoe-

n slov. V obdob pozdn antiky pak vznikaly koln gramatiky latiny(Aelius Donatus 4. stol., Priscianus 6. stol.), je ovlivovaly myleno jazyce i jazykovou vuku a do ranho novovku.


26/66

26

Pro epochu stedovku bylo typick spojen gramatiky s logikou,je se projevovalo v tzv. scholastick spekulativn gramatice, kter bylazaloena na pedstav shody mezi vstavbou svta, mylen a jazyka.V novovku pak pokraovala tradice obecnho pohledu na jazyk v kon-cepci univerzln (obecn, racionln) gramatiky (nap. Grammaire de

Port-Royal, 1660); tato gramatika opt zdrazovala shodu zkon my-len a zkon jazyka a snaila se nachzet hlavn to, co maj vechnyjazyky spolen. Zrove vak zaaly bt podle vzoru latinskch grama-tik vytveny gramatiky jednotlivch nrodnch jazyk. Plat to rovnpro etinu: Prvn gramatikou byla Gramatyka esk Benee Optta, Pet-ra Gzela a Vclava Philomatesa (1533), na ni navzala Grammatica eskJana Blahoslava (1571), kter ovem zstala a do devatenctho stoletv rukopise. Nejvznamnj barokn gramatikou pak byla echoenost seu

Grammatica linguae BohemicaeVclava Jana Rosy (1672).

3.2 Nov obdob

Lingvistika jako plnoprvn vdeck disciplna se konstituovala od sklon-ku osmnctho stolet a pedevm ve stolet devatenctm. Postupn seprosadilo nkolik zkladnch lingvistickch paradigmat (ve smyslu obec-

nho modelu sledovanch problm a zpsob jejich een). Je ovemteba podotknout, e lingvistick paradigmata se navzjem nenahrazuja nestdaj, ale zpravidla existuj vedle sebe a tak se navzjem dopluja ovlivuj.

Mezi nejdleitj lingvistick paradigmata pat:a) Historickosrovnvac pstup k jazyku, kter se rozvj od potku

devatenctho stolet.b) ypologick pstup k jazyku; objevuje se rovn u na potku

devatenctho stolet, ale vrazn se profiluje a ve stolet dvactm.c) Strukturln pstup k jazyku (strukturalismus). Zakladatelskoupostavou strukturalismu je vcarsk jazykovdec Ferdinand de Saussure,na zklad jeho pednek bylo publikovno pojednn Cours de linguis-tique gnrale (1916). V nvaznosti na de Saussurovo pojet jazyka se v nsle-dujcch desetiletch konstituovalo nkolik strukturalisticky oriento-vanch hnut a sdruen, pedevm prask kola, kodask kola a tzv.americk deskriptivismus.

d) Generativn gramatika a smry s n souvisejc. Generativn gra-matika velmi vrazn ovlivnila vzkumy jazyka ve druh polovin dva-ctho stolet. Jejm zakladatelem a nejvznamnjm pedstavitelem je


27/66

27

americk lingvista Noam Chomsky, kter svou koncepci poprv pedsta-vil v knize Syntactic Structures (1957).

e) Rozvoj pomeznch discipln. Od padestch let dvactho stoletse prosazuj tak tzv. pomezn lingvistick disciplny, kter jsou zalo-eny na integraci lingvistickch vzkum s poznatky dalch vd (psy-

cholingvistika, sociolingvistika). V dal fzi (kolem roku 1970) dochzke komunikan-pragmatickmu obratu oznauje se tak soustednpozornosti nikoli na jazykov systm, ale na rzn aspekty uvn jazy-ka v komunikaci a na procesy, kter s tm souvisej. Vedle psycholingvi-stiky a sociolingvistiky se konstituuj disciplny, jako je textov lingvis-tika, lingvistick pragmatika, konverzan analza, neurolingvistika ikognitivn lingvistika.

V nsledujcch kapitolch se budeme vnovat jednotlivm ve uve-

denm lingvistickm paradigmatm. Vedle nrtu historickch koena zmnky o nejvznamnjch pedstavitelch bude jejich obsahem pede-vm vklad o nejdleitjch pojmech a teoretickch koncepcch, kterse v jejich rmci uplatuj.

Literatura

Vvoji a djinm lingvistiky bylo vnovno znan velk mnostv prac,rzn rozshlch, rzn nronch a tak v rznch jazycch. Nsledujcsoupis upozoruje alespo na nkter z nich.

ERN, Ji (1996):Djiny lingvistiky. Olomouc: Votobia.Rozshl vklad vnovan djinm mylen o jazyce od jeho potk. rove

zpracovn je ovem ponkud rozkolsan.ERN, Ji (2005):Mal djiny lingvistiky. Praha: Portl.

Zkrcen verze ve uveden prce.HELBIG, Gerhard (1973): Geschichte der neueren Sprachwissenschaft. Unter dembesonderen Aspekt der Grammatik-Teorie. Leipzig: VEB Bibliographisches Institut.

Klade draz zejmna na strukturalistick a generativistick gramatick teorie.HELBIG, Gerhard (1991): Vvoj jazykovdy po roce 1970. Praha: Academia.Dkladn pojednv hlavn o komunikan-pragmatickm obratu.

JUNGEN, Oliver LOHNSEIN, Horst (2006): Einfhrung in die Grammatik-theorie. Mnchen: Wilhelm Fink.

Popis teori gramatiky od nejstarch dob s drazem na generativn gramatikua pbuzn koncepce.


28/66

28

KOERNER, E. F. Konrad ASHER, R. E. (ed.) (1995): Concise history of the lan-guage sciences: From the Sumerians to the cognitivists. Oxford: Pergamon.

Obshl soubor pspvk o djinch lingvistiky, vetn mimoevropska mimoamerick.

PLESKALOV, Jana KRMOV, Marie VEERKA, Radoslav KARLK,

Petr (ed.) (2007):Kapitoly z djin esk jazykovdn bohemistiky. Praha: Academia.Pehled vvoje bohemistiky rozdlen podle jednotlivch jazykovdnch

disciplin.ROBINS, Robert Henry (1997): A short history of linguistics. 4. vyd. London:

Longman.Strun pehled djin mylen o jazyce od jeho potk.

WILDGEN, Wolfgang (2010):Die Sprachwissenschaft des 20. Jahrhunderts: Versucheiner Bilanz.Berlin New York: De Gruyter.

Vklad o zkladnch smrech lingvistiky dvactho stolet, vetn neurolingvisti-ky nebo kognitivn lingvistiky.


29/66

29

4. Historickosrovnvac pstupk jazyku. Genetick klasifikace

jazyk a jejich vvoj

4.1 Rznost a podobnost jazykJeden ze zkladnch problm, na n se zamuje mylen o jazyce,bezpochyby pedstavuje otzka, jak vysvtlit rznost jazyk a souasnfakt, e nkter jazyky si jsou ve vt nebo men me podobn. V nakultue byl tradinm zdrojem pro vysvtlen rznosti jazyk biblickmtus o babylonsk vi a jazykovm zmaten, kter zpsobilo, e zmizelpvodn jazyk, jen byl jednotn a dokonal. Novm a vdecky podlo-

enm vysvtlenm se stal poukaz na to, e rzn jazyky maj spolenvchodisko (prajazyk), kter je bz pro podobnost, a odliily se od sebedivergentnm (rozbhavm) vvojem.

Dleit podnt zde pedstavoval staroindick posvtn jazyksan-skrt, s nm se v sedmnctm a osmnctm stolet setkvali misioni.Britsk soudce v Kalkat William Jones pak ve druh polovin osmnc-tho stolet formuloval teorii, e staroindick a evropsk jazyky maj spo-len pvod, e vznikly z jednoho prajazyka. ento prajazyk zaal bt

nazvn (pra)indoevroptina, ppadn (pra)indogermntina; zpotkuse objevovala t domnnka, e prajazykem je sm sanskrt.

4.2 Rozvoj historickosrovnvac jazykovdy

Pedpoklad existence prajazyka stl na potku vraznho rozvoje his-torickosrovnvac jazykovdy, resp. obecnji jazykovdy historick (dia-

chronn). Zkoumn jazykovho vvoje zrove pisplo k prosazen lin-gvistiky jako plnoprvn vdy a bylo spojeno se zizovnm specilnchlingvistickch pracovi.


30/66

30

K hlavnm clm takto orientovan lingvistiky pat:a) Rekonstrukce prajazyka (praindoevroptiny) ta se stv pedmtem

zjmu indoevropeistiky.b) Doloen genetick pbuznosti jazyk majcch vchodisko v prain-

doevroptin (indoevropsk jazyky). (Zrove byla pozornost vno-

vna i pbuznosti jazyk neindoevropskch srov. ne.)c) Postien zkonitost jazykovho vvoje.d) Soustavn popis vvoje jazyk.

Zpotku se vzkum pbuznosti jazyk sousteoval na hlednpodobnost v oblasti slovn zsoby; ty bylo mono zeteln doloit (srov.nap. esk nov, polsk nowy, anglick new, nmeck neu, eck neos,latinsk novus, sanskrtsknvah). Zvanj pak bylo prokzn shoda paralel v gramatick stavb.

K nejvznamnjm badatelm v prvn fzi existence historickosrov-nvac jazykovdy patil nmeck lingvista Franz Bopp (17911867), kte-r v roce 1816 doloil pbuznost systm konjugace (slovesnho asov-n) v sanskrtu, etin, latin, pertin a germntin (tedy nmin),a Dn Rasmus Kristian Rask (17871832), jen se vnoval hlavn vvojigermnskch jazyk. Nemn vznamn byla historick gramatika ger-mnskch jazyk (Deutsche Grammatik, 18191837) od Jacoba Grimma(17851863). Kolem poloviny devatenctho stolet se August Schleicher

(18211868) pokouel popsat vvoj jazyk podle modelu biologickchsystm, a dokonce napsal krtk text, bajku o ovcch a konch (Avisakvsas ka), kter ml ukzat pedpokldanou podobu praindoevropti-ny (srov. Vavrouek, 2009: 3742).

4.3 Mladogramatismus

Novou a zsadn dleitou fzi ve vvoji historickosrovnvac (historick)jazykovdy pak od sedmdestch let devatenctho stolet pedstavovallingvistick pozitivismus, znm tak pod nzvem mladogramatismus;nkdy se podle msta studia a psoben vtiny hlavnch pedstavite-l mladogramatismu, k nim patil nap. Hermann Paul (18451921),August Leskien (18401916) nebo Karl Brugmann (18491919), takhovo o lipsk kole. V esk lingvistice realizoval zsady mladogra-matickho pstupu Jan Gebauer (18381907), autor rozshl historick

mluvnice etiny, a pozdji Oldich Hujer (18801942) i dal badatel.Mladogramatiky charakterizuje snaha vychzet pouze z pozitivnch, jas-n doloench fakt. Na zklad spolehlivho jazykovho materilu se snaili


31/66

31

popsat zkony vvoje jazyka, piem se sousteovali pedevm na vvojo-v zmny hlsek. Pedpokldalo se, e zkony jazykovho vvoje mus platitbezvjimen; to, co se jev jako vjimka, m jako pinu psoben jinhozkona, nebo je vsledkem vlivu analogie (srov. Vavrouek, 2009: 7281).

Pkladem zkona hlskovho vvoje v etin (a dalch slovanskch

jazycch) me bt tzv. Havlkovo pravidlo (Antonn Havlk [18551925]byl jednm z Gebauerovch k). Dan pravidlo vysvtluje vvoj spo-jen se znikem jer (redukovanch samohlsek): V souvisl ad sla-bik s jery v lichch slabikch (potno od konce slova) jery zanikaly,v sudch slabikch se vokalizovaly (zmnily se v krtkou samohlsku):

(1) dn> denXdne > dne (znik tzv. mkkho jeru).(2)sn> senXsna > sna (znik tzv. tvrdho jeru).

Vliv analogie znamen, e jestlie urit jazykov jev neodpovdzkonu, odchylka vznikla na zklad pizpsoben pbuznm (a vcezastoupenm) formm. Jak vypad zmna vyvolan analogi, ukazujeinstruktivn Petr Vavrouek na pkladu z latiny:

(a) ped rokem cca. 400 p. n. l. je v latin doloen jak nom. labs prce, takgen. labsis;(b) pot probhla v latin zkonit hlskov zmna a kad /s/ v kontextu

mezi vokly se zmnilo na /r/. o se netkalo nom. labs, protoe nesplnilvymezen podmnky, zmnil se vak genitiv lab-s-is> lab-r-is;(c) v latin po roce 200 p. n. l. se analogicky podle genitivu spontnn prosazu-

je v celm paradigmatu /r/: nom. labor, gen. labrisatd. (Vavrouek: 2009: 14).10

Pkladem analogie ve vvoji etiny mohou bt zmny, ke ktermdolo u nkterch slov po zniku jer: tak se tvar domek, odpovdajcHavlkovu pravidlu (byly tu ti jery vedle sebe domk, sud se voka-

lizoval), zmnil podle domeka a dalch tvar na dnen domeek; naprotitomu ve sloventin psobila analogie v opanm smru: domek, domeka.Badatel patc k mladogramatickmu smru podstatn pispli

k poznn vztah mezi jazyky a jejich vvoje. Jako ponkud problema-tick rys se ovem bere to, e jim asto chybl ohled na celek a souste-ovali se na sledovn pinnch vztah mezi jednotlivmi prvky jazyka(hovo se o sklonu mladogramatik k atomismu).

V nsledujcm obdob (ra dominance mladogramatismu kon

v prvnm desetilet dvactho stolet) vzkumy ve sfe indoevropeistiky10 Rovn zvorky (lomtka) v cittu oznauj fonmy (srov. ne v kap. 6).


32/66

32

intenzivn pokraovaly; k mezinrodn proslulm badatelm patilnap. Jerzy Kuryowicz (18951978) nebo mile Benveniste (19021976).Pehled souasnho stavu rekonstrukce praindoevroptiny podal JanBiovsk (2012). Nemen pozornost byla a je vnovna vztahm meziindoevropskmi jazyky a popisu vvoje jednotlivch jazyk (pokud jde

o etinu, srov. nap. Lamprecht losar Bauer, 1986; Komrek, 2012).

4.4 Indoevropsk jazyky

Podle souasnho stavu poznn se pedpokld, e kmen oznaovanjako Indoevropan il asi ped 6 000 lety na zem, kter se nachzelosevern od ernho moe, u ek Dnstr a Dnpr. Z pin, kter nejsou

znmy, pronikali Indoevropan z tto pravlasti velmi daleko na zpadi na vchod. oto oddlovn bylo doprovzeno postupnm jazykovmtpenm (srov. Biovsk, 2012: 11). Hovome tak o tzv. indoevropskjazykov rodin. asto je znzorovna jako strom, jeho kmen (prain-doevroptina) se dl na adu vtv (skupiny navzjem spjatch jazyk,u nich se pedpokld spolen dl prajazyk: pragermntina, praslo-vantina apod.); dal vtven pak odpovd podskupinm (jazykyzpadoslovansk, vchodoslovansk a jihoslovansk; vchodogermn-

sk, zpadogermnsk a severogermnsk apod.) a nakonec jednotlivmjazykm (nkter jazyky jsou ovem samostatn, nen u nich dokznablzk pbuznost s dalmi indoevropskmi jazyky).

V rmci indoevropskch jazyk se rozliuj tyto vtve (podrobnjpehled podv nap. Vavrouek, 2009: 8183): anatolsk jazyky (mj. vymel chetittina, ldtina); tocharsk jazyky (vymel tochartina A, tochartina B); italick jazyky (latina aj.; na zklad latiny vznikly romnsk jazyky:

francouztina, italtina, panltina, portugaltina, rumuntina atd.); keltsk jazyky (irtina, veltina, bretontina aj.); germnsk jazyky (vdtina, nortina, dntina, islandtina, ang-

litina, nmina, nizozemtina aj.); baltsk jazyky (litevtina, lotytina aj.); slovansk jazyky (etina, sloventina, poltina, horn a doln luic-

k srbtina, rutina, ukrajintina, blorutina, slovintina, srbtina,chorvattina, makedontina, bulhartina aj.);

etina; albntina; armntina;


33/66

33

rnsk jazyky (pertina, kurdtina, tditina, pattina aj.); indorsk jazyky (sanskrt, hindtina, bengltina, romtina aj.).

Zvltn skupinu tvo tzv. reliktn jazyky, tedy vymel jazyky, kterjsou jen velmi mlo doloen a jejich pslunost k urit vtvi nen

zejm (dtina, thrtina, venettina aj.).

4.5 Neindoevropsk jazyky

Obdobn jako v ppad indoevropskch jazyk se rozvj genetick kla-sifikace a popis vvoje jazyk neindoevropskch.

K tmto jazykm mj. pat:

uralsk jazyky, jednak ugrofinsk (maartina, fintina, estontinaaj.), jednak samodijsk (nap. nnetina); kavkazsk jazyky (gruzntina aj.); altajsk jazyky (turetina, mongoltina aj.); semitohamitsk jazyky (hebrejtina, arabtina aj.); tibetonsk (sinotibetsk) jazyky (ntina, tibettina, barmtina,

thajtina, laotina aj.); drvidsk jazyky (tamiltina aj.);

austroasijsk jazyky (vietnamtina, khmertina aj.); austronsk jazyky (indontina-malajtina, javntina, tagaltina aj.); paleoasijsk jazyky (ukottina, eskymtina aj.).

Samostatn postaven, bez pln prokzanch vztah k dalm jazy-km, m baskitina, japontina i korejtina. K dalm skupinm jazyk,u nich asto nen vyeena otzka ppadn pbuznosti, pat jazykyafrick, indinsk, papunsk nebo australsk.

Podrobnj vklad o indoevropskch i neindoevropskch jazycchpodvaj rzn odborn publikace, nap. Krupa Genzor Drozdk,1983; Klgr Zima a kol., 1989; Price a kol., 1998.

4.6 Nostratick teorie

zv. nostratick teorie (z latinskho noster ,n), formulovan ruskm

vdcem Vladislavem Markoviem Illyem-Svityem (19341966), ped-pokld, e mezi indoevropskmi a dalmi jazyky (uralskmi, altaj-skmi, semitohamitskmi, drvidskmi aj.) rovn existuje jazykov


34/66

34

pbuznost, a sna se ji doloit hlavn hlednm paralel v oblasti slovnzsoby. V souvislosti s tm se dostvme k otzce, zda lidsk jazyk vzniklv obdobnch podmnkch a bez vzjemn zvislosti na rznch mstechsvta (polygeneze jazyka), nebo zda bychom mli vychzet z toho, evznikl na jednom mst a postupn se diferencoval (monogeneze jazyka).

4.7 Pokus o alternativn een: marrismus

Na okraj jet dodejme, e i kdy koncepce genetick pbuznosti jazyka jejich vvoje z prajazyka byla iroce uznna, objevil se v prvn polovindvactho stolet pokus o formulovn alternativn teorie. zv. marris-mus (zvan t nov uen o jazyce), jeho zklady byly vypracovny rus-

km lingvistou a znalcem kavkazskch jazyk Nikolajem JakovleviemMarrem (18641934), prosazoval mylenku, e vechny jazyky vznikly zety magickch praslov (sal, ber,jon, ro) a e rozdly mezi souasnmijazyky jsou dny jejich menm a stadilnm vvojem (nhlmi zvraty);nkter jazyky zstaly v nim stadiu, jin postoupily do vyho, a tov souvislosti se stadii ekonomickho vvoje spolenosti.I kdy je kuriz-nost tto pedstavy zejm, do roku 1950 pedstavoval marrismus vdlingvistickou doktrnu v Sovtskm svazu a na konci tyictch let byl

propagovn i v lingvistice esk.

Literatura

BIOVSK, Jan (2012): Strun mluvnice praindoevroptiny. Praha: UniverzitaKarlova v Praze, Filozofick fakulta.

KLGR, Ale ZIMA, Petr a kol. (1989): Svtem jazyk. Praha: Albatros.

KOMREK, Miroslav (2012):Djiny eskho jazyka. Brno: Host.KRUPA, Viktor GENZOR, Jozef DROZDK, Ladislav (1983): Jazyky sveta.Bratislava: Obzor.

LAMPRECH, Arnot LOSAR, Duan BAUER, Jaroslav (1986):Historickmluvnice etiny. Praha: SPN.

PRICE, Glanville a kol. (1998): Encyklopedie jazyk Evropy. Praha: VolvoxGlobator.

VAVROUEK, Petr (2007): O rekonstrukci praindoevroptiny. 2. vyd. Praha: Filozo-

fick fakulta UK v Praze.


35/66

35

5. Typologick pstup k jazyku

5.1 Zklady typologick klasifikace jazyk a jej vvojV rmci typologickho pstupu k jazyku (jazykov typologie) se uplat-uje snaha propracovat klasifikaci jazyk, resp. jejich jednotlivch slo-ek, na zklad formlnch charakteristik, zpsob vstavby a uspo-dn jazykovch jednotek. Genetick pbuznost jazyk zde nenrozhodujc. Nap. etina a bulhartina jsou jazyky blzce pbuzn(indoevropsk a slovansk), avak typologicky se vzhledem k vvoji,

k nmu dolo v bulhartin (znik pdovch koncovek), vrazn odli-uj. Na druh stran m etina z typologickho hlediska nkter rysy,kter ji spojuj nap. se svahiltinou (africkm jazykem z rodiny bantu-skch jazyk).

ypologick vzkum jazyk se utvel paraleln k historickosrov-nvac gramatice od potku devatenctho stolet. U jeho koen st-li nmet romanticky orientovan uenci, jako byl Friedrich Schlegel(17721829), August Wilhelm Schlegel (17671845) nebo Wilhelm von

Humboldt (17671835). Humboldt stanovil tyi jazykov typy, jazykyizolujc, flexivn, aglutinan a inkorporujc, se ktermi pak operovalii pozdj typologov. Charakteristick dle bylo, e ze stavby jazykvyvozovali tito badatel zvry o zpsobu mylen jejich uivatel a spe-kulovali o nrodnm duchu, kter se v jazyku projevuje. S tm byl spo-jen tak hodnotov postoj: byly rozliovny jazykov typy vy a nia jazyky s rozvinutou soustavou tvar byly pokldny za pokroilej nejin. Nap. nmeck lingvista Heymann Steinthal (18231899) pirovnal

beztvar jazyky (barmtina, thajtina) k houbm a chaluhm (cit.podle Luschtzky, 2003: 21).


36/66

36

5.2 Modern ideln typologie

Vdeck typologie jazyk se v pln me rozvj v prvn polovin dva-ctho stolet. Dleit msto zde zaujm koncepce eskho lingvistyVladimra Skaliky (19091991), pslunka prask strukturln ko-

ly (k tomu srov. kap. 6). V souasnosti u v pojet typologie pevldajodlin pohledy a metody, vvojov je vak Skalikv popis jazykovchtyp velmi zvan (srov. Skalika, 20042006; pehledn vklad s apli-kac na etinu podv nap. pojednn yp etinyz roku 1951).

Skalikova typologie je svou povahou holistick(zamen na celek),tedy jednotliv typy charakterizuje rysy z rznch oblast jazyka (zklad-n platnost ovem maj rysy morfologick a slovotvorn), a na druh stra-n ideln. Jednotliv typy jazyk pedstavuj konstrukty, kter nejsou

v pln me ptomny v dnm reln existujcm jazyce. dn piro-zen jazyk tak nen typologicky ist: Neobsahuje rysy pouze jednohojazykovho typu ani vechny rysy jednoho typu; zpravidla v nm ovemjeden typ pevld.

Skalika v nvaznosti na dvj klasifikace popsal pt jazykovchtyp. erminologie je zde ovem ponkud rozkolsan. Vedle termn u-vanch Skalikou se v odborn literatue objevuj jet termny dal.

a) Jazyky flexivn/flektivn(z latinskhoflect, -ere,flex,flexum ,oh-bat); uv se tak termn jazyky fzujc:ento typ pevld v etnch indoevropskch jazycch (etina, lati-

na, sanskrt), ale tak nap. v africk svahiltin. Flexivn jazyky se vyzna-uj tm, e obecn gramatick vznamy (gramatick kategorie) se v nichvyjaduj prostednictvm morfm, kter jsou umstny v okrajov stislova; jde tedy o prefixy (pedpony) nebo o sufixy (ppony). Pitomdochz ke kumulaci (hromadn) vznam v jednom morfmu. Nap.

v etin sufix -m (en-m, knih-m) vyjaduje souasn rod, slo a pdsubstantiva, sufix -u (nes-u,p-u) osobu, slo, as atd. slovesa. Pznanje dle synonymie morfm (v genitivu singulru maskulin zakonenchv nominativu na souhlsku se objevuje sufix -a, -unebo -e)a na druhstran jejich homonymie: nap. -y me oznaovat nominativ, akuzativ,vokativ nebo instrumentl plurlu maskulina (hrad-y).

b) Jazyky aglutinan(z latinskho agglutinre ,pilepovat):

Aglutinan typ se vrazn uplatuje v etnch jazycch rznhopvodu, nap. v maartin, turetin, baskitin nebo japontin. Gra-matick vznamy jsou zde opt vyjadovny morfmy (zpravidla sufixy)


37/66

37

v okrajov sti slova, tyto morfmy jsou ovem jednofunkn a jsou kla-deny vedle sebe. Charakteristick dle je, e aglutinan jazyky nemajkategorii jmennho rodu a nerozliuj skloovn rznch slovnch dru-h (stejn morfm je uvn u substantiv, adjektiv i zjmen).

Pkladem me bt zpsob tvoen tvar slov v maartin nebo

turetin (maarsky hz, turecky ev ,dm).

Tab. 2: Aglutinan jazyky: Maartina.

Singulr PlurlNominativ hz hz-akAkuzativ hz-at hz-ak-at

Tab. 3:Aglutinan jazyky: uretina.

Singulr PlurlNominativ ev ev-ler Akuzativ ev-i ev-ler-i

K dalm npadnm rysm aglutinanch jazyk pat nap. to, egramatick morfmy odpovdaj tak pedlokm v jinch typech jazyk

nebo slou pro vyjadovn pivlastovacho vztahu: maarsky hz-ba,do domu, hz-ban ,v dom, hz-am ,mj dm; pi kombinaci vzniknap. hz-am-ban ,v mm dom.

Pro aglutinan jazyky je dle pznan tzv. vokln (voklov) har-monie: samohlsky v gramatickch morfmech se obmuj podle toho,jak samohlsky se vyskytuj v kmenov sti slova (kombinuj se pouzepedn, nebo pouze zadn samohlsky). Srov. nap. maarsk plurlovformy asztal-ok ,stoly,ember-ek ,lid,sr-k ,piva.

V etin se aglutinan prvky vyskytuj omezen. Lze o nich hovoittehdy, jestlie morfm nese jen jeden vznam, resp. jestlie jsou grama-tick vznamy rozloeny mezi nkolik morfm nsledujcch po sob:srov. nap. nej-mlad-, po-nesu, minu-l-0 (nulov koncovka), minu-l-a,minu-l-i atd.

c) Jazyky introflexivn/introflektivn (s vnitn flex):ento typ se spojuje zvlt se semitskmi jazyky, jako je arabtina

nebo hebrejtina. Slova zde maj koen, kter je tvoen nkolika souhls-kami. Gramatick vznamy a odvozeniny se vytvej tak, e se mezi sou-hlsky vkldaj rzn samohlsky (tzv. interfixy). Samohlska me stt


38/66

38

i ped prvn nebo za posledn souhlskou koene. Nap. arabsk koenK--Bje vchodiskem pro formy a vrazy jakoKiB ,kniha,KuuB ,kni-hy,KaaBa ,psal,KaiB ,psa.

V etin se rysy introflexivnho jazykovho typu objevuj jen v mini-mln me jako vsledek hlskovho vvoje v minulosti: ptel ptel.

Relativn je rozeno rozliovn tvar slova prostednictvm zmnysouhlsky (pni pny, vlci vlky); to u je ale okrajov ppad, protoepro introflexivn typ jsou charakteristick zmny samohlsek.

Vce se mezi indoevropskmi jazyky projevuj introflexivn rysyv anglitin a zejmna v nmin. Jde tu opt o dsledek vvojovchhlskovch zmn. Rozdln vokly uvnit slovnho tvaru zde rozliujsingulr a plurl substantiv nebo rzn tvary slovesa. Srov. nap. ang-lick tooth teeth,singsang sung, nmeck Vater Vter, trink trank,

mgen mag mochte.Jazyky patc k tmto tem typm bvaj nkdy nazvny jazyky syn-tetick, resp. afigujc.

d) Jazyky izolan/izolujc; uv se tak termn jazyky analytick:Vrazn izolan rysy vykazuj jazyky jako anglitina nebo francouz-

tina, ale tak nap. havajtina. Zkladn vlastnost izolanho typu je to,e forma plnovznamovch slov zstv nemnn a gramatick vznamy

jsou vyjadovny tzv. funknmi slovy (pedloky, zjmena, gramaticklen, pomocn slovesa apod.) nebo pevnm slovosledem (nap. poadpodmt sloveso pedmt).

Pkladem me bt uvn pedloek odpovdajc eskmu geni-tivu (v anglitin of, ve francouztin de) nebo dativu (v anglitin to,ve francouztin ), vyjadovn slovesn osoby prostednictvm zjmenapi nemnnosti tvaru slovesa (anglickI know,vm,you know ,v; v mlu-ven realizaci k tomu dochz i ve francouztin: je parle [parl] ,mlu-

vm, tu parles[parl] ,mluv) nebo vyjadovn gramatickch vznampomocnm slovesem (anglickyI was speaking, francouzskyjai parl ,mlu-vil jsem).Izolan bvaj tvoeny tak nap. tvary komparativu a super-lativu adjektiv: anglicky more beautiful, the most beautiful, francouzskyplusbeau, le plus beau ,krsnj, nejkrsnj.

V etin se izolanm zpsobem tvo mj. etn slovesn tvary,nap. prteritum (dlal jsem, dlal jsi), rzn formy kondicionlov(dlali bychom, byli by dlali) nebo opisn pasivum (je dln). endence

k izolanmu typu se projevuje tak ve skloovn jmen jako staven,pan,jarn.


39/66

39

e) Jazyky polysyntetick(nkte badatel uvaj tak termn jazykyizolan/izolujc, take hroz zmna s pedchozm typem):

Polysyntetick typ je siln zastoupen v jazycch jako ntina,indontina nebo vietnamtina. Slova se zde nesklouj a neasuj, jsoukladena prost vedle sebe. Plnovznamov slova maj i gramatick funk-

ce. Nap. v indontin bv plurl tvoen reduplikac (zdvojenm) slo-va: benda ,pedmt benda benda (psno i benda2) ,pedmty; dleitje, e druh vskyt vrazu benda oznauje ,vt poet ne jeden. Podob-n: jalan ,jt jalan jalan ,chodit sem a tam. V ntin m sloveso ken,nsledovat i vznam odpovdajc pedloce s, kejznamen ,dt i k(srov. Klgr Zima, 1989: 79).

Pro polysyntetick jazyky je pznan tak to, e prostm spojo-vnm slov vznikaj nov vznamy, kter pmo nevyplvaj z vznam

sloek. Srov. nap. indonsk mata hari ,oko + den = slunce. V ntinspojen znak s vznamem ,ohe a vz vytv vznam ,vlak, pidnznaku oznaujcho hlavu produkuje vznam ,lokomotiva.

f) Jazyky inkorporan/inkorporujc:Vedle uvedench pti jazykovch typ vymezench Skali-

kou operuj nkte badatel jet s typem nazvanm inkorpora-n, resp. inkorporujc (z latinskho incorporre ,vtlovat, vleovat,

zapojovat); pouv se ovem i termn jazyky polysyntetick, coopt me vst k nejasnostem. Inkorporan rysy se projevuj mj.v baskitin nebo v paleoasijskch jazycch (eskymtina). Inkor-porace se projevuje tak, e slovesa do sebe zahrnuj dal slov-n druhy (pedevm zjmena, ale i substantiva nebo adverbia).

Baskitina:d-akar-t

to v nesen mnou

,nesu to11

5.3 Multidimenzionln typologie

Novj fzi rozvoje jazykov typologie charakterizuje maximln roz-en materilov zkladny a na druh stran pechod od zamenna jazyky jako celek ke komplexnmu vzkumu a porovnvn rz-

nch oblast jazyka a rznch jazykovch jev. Byla tak vybudovna11 Pklad pevzat z Klgr Zima a kol., 1989: 336.


40/66

40

nap. typologie jazyk podle zvukovch vlastnost (jazyky vokalicka konsonantick na zklad pomru vokl a konsonant) i podlevstavby slabiky (jazyky s pevahou otevench slabik, zakonenchna vokl schma KV; jazyky s pevahou zavench slabik, zakone-nch na konsonant schma KVK). Podobn byly jazyky svta typo-

logicky rozlenny podle pevaujcho podku slov, tedy podle toho,jak je poad syntaktickho subjektu (S), slovesa (V) a objektu (O):SVO, VSO, VOS, SOV, OSV, OVS. Pkladem podoby a rozsahu souas-nch typologickch studi me bt prce pipraven v lipskm InstitutuMaxe Plancka (Dryer Haspelmath, ed., 2011).

5.4 Vzkum jazykovch univerzli

Protjkem popisu rznch jazykovch typ je vzkum jazykovch uni-verzli, tedy hledn toho, co pedstavuje zsadn, fundamentln rysyjazyka a co je rznm jazykm spolen. Vvoj bdn o univerzli-ch je spojen pedevm s dlem americkho lingvisty Josepha HaroldaGreenberga (19152001), mj. editora sbornku Universals of Language(1963).

Klasifikace jazykovch univerzli:a) Absolutn univerzlie (vechny jazyky maj vlastnost X). Nap.:Vechny jazyky rozliuj jmna a slovesa. Vechny jazyky maj orln (st-n) vokly.

b) Neabsolutn (statistick) univerzlie (vtina jazyk m vlastnost X).Nap.: Vtina jazyk m vokl i. Vtina jazyk m adjektiva.

c) Neomezen (nepodmnn) univerzlie (tkaj se jednoho rysu).Ve uveden pklady pedstavuj nepodmnn univerzlie.

d) Implikativn univerzlie (tkaj se vzjemnho vztahu mezi jazy-kovmi rysy). Pro vechny jazyky plat, e jestlie m jazyk vlastnost P,m tak vlastnost Q. Nap.: Jestlie m jazyk dul, pak m tak plurl.Jestlie m jazyk prepozice (pedloky), stoj genitiv skoro vdy za d-cm substantivem, naopak jestlie m jazyk postpozice (zloky, nap.v maartin), stoj genitiv skoro vdy ped substantivem.

K problematice jazykov typologie a jazykovch univerzli je tebapipojit jet dva dodatky:


41/66

41

5.5 Arelov klasifikace jazyk

Dalm pstupem k tdn jazyk je tzv. arelov klasifikace, kter seopr o rysy, je spojuj rzn jazyky vyskytujc se na uritm zem.Zkladn klasifikan jednotkou tu je tzv. jazykov svaz (Sprachbund). Je

tvoen skupinou jazyk vykazujcch spolen rysy, kter pitom nejsoupodloeny geneticky, ale jsou dny dlouhodobm jazykovm kontak-tem, ppadn totonm kulturn-politickm vvojem v urit geogra-fick oblasti. Jde zejmna o shody a podobnosti v syntaxi a morfologiia o spolenou kulturn slovn zsobu.

Vraznm pkladem je balknsk jazykov svaz, kter zahrnuje bul-hartinu, makedontinu, rumuntinu (resp. t moldavtinu) a albnti-nu. V tchto jazycch se vyvinula ada spolench gramatickch rys,

kter jsou oznaovny jako balkanismy. Pat k nim pedevm:

a) Znik infinitivu:Bulhartina [iskam da eta]chci, abych psal,chci pst

b) Postponovan gramatick len (tj. len pipojen na konec slov-

nho tvaru): Srov. nap. bulharsk -[knigata] ,kniha, albnskmik-u ,ptel, rumunsk om-ul ,lovk.c) Zdvojovn syntaktickho objektu: Dochz jednak ke zdvojovn

zjmennch tvar, jednak k zjmennmu zdraznn objektu vyjden-ho substantivem.

Bulhartina [nego go njamae tam]jeho ho nebylo tam

,on tam nebylBulhartina [toj ja vidja knigata]on ji vidl tu knihu,vidl tu knihu

Albntinae skhrova letrn

ho napsal jsem dopis

,napsal jsem dopis


42/66

42

V souvislosti s etinou se nkdy uvauje o stedoevropskm (podu-najskm) jazykovm svazu, v zsad podloenm souitm nositel rz-nch jazyk v rakousk monarchii. Vedle etiny do nho bv zaazo-vna (rakousk) nmina, sloventina, maartina, sten i slovintinaa chorvattina, okrajov poltina. Mezi charakteristickmi rysy se uvd

pzvuk na prvn slabice slova, existence dlouhch vokl, obdobn sys-tm konsonant, ztrta znlosti konsonant na konci slov, opisn futu-rum a pasivum a tak shody a podobnosti ve slovn zsob a frazeolo-gii. Vdesk bohemista Stefan Michael Newerkla (2002/2003, s. 6366)poukzal na etn lexikln paralely mezi rakouskou nminou a dal-mi stedoevropskmi jazyky (nmina v Nmecku pitom nejednoupouv vraz odlin). Nap.: Nmecky Ziel,eskycl, slovensky cie,polsky cel,maarsky cl, slovinsky, chorvatsky, srbsky cilj. V rakousk

nminAutomatenbffet, esky, slovensky automat, bufet, maarsky auto-matabf; naproti tomu v nerakousk nmin Schnellimbiss. V rakousknminMatura, esky, slovensky maturita;v nerakousk nminAbitur.

Dle bv vymezovn nap. eurasijsk svaz, zahrnujc jazyky vchod-n Evropy (charakteristick jsou nominln vty i neexistence slovesamt), nebo indick svaz.

5.6 Kontrastivn lingvistikaNa porovnvn rznch jazyk v oblasti gramatiky a slovn zsoby bezohledu na jejich genetick i typologick vztahy se zamuje kontrastivnlingvistika (dve t oznaovan jako lingvistika konfrontan). Clemje pedevm popis strukturnch a funknch ekvivalent mezi jazyky,jen me bt vyuit mj. pro jazykovou vuku (poznn cizho jazyka,zabrnn interferencm, tedy vlivu jednoho jazyka na vyjden v jinm

jazyce). Srov. nap. Lotko, 1997; tcha, 2003.

Literatura

DRYER, Matthew S. HASPELMAH, Martin (ed.) (2011): Te World Atlasof Language Structures Online.Munich: Max Planck Digital Library. Dostupnonline: http://wals.info/ [cit. 1. 4. 2013].

KLGR, Ale ZIMA, Petr a kol. (1989): Svtem jazyk. Praha: Albatros.LOKO, Edvard (1997): Synchronn konfrontace etiny a poltiny. Olomouc: Uni-verzita Palackho.


43/66

43

LUSCHZKY, Hans Christian (2003): Uveden do typologie jazyk. Praha: Filo-zofick fakulta UK v Praze.

NEWERKLA, Stefan Michael (2002/2003): etina v monarchii a stedoevropskjazykov arel. esk jazyk a literatura,53, . 2, s. 6168.

SKALIKA, Vladimr (20042006): Souborn dlo I.III. Praha: Karolinum.

CHA, Frantiek (2003): esko-nmeck srovnvac gramatika.Praha: Argo.


44/66

44

6. Strukturln pstup k jazyku

6.1 Jazyk jako systm a strukturaJednm ze zkladnch kol, kter si lingvistika klade, je odpovna otzku, jak je vstavba jazyka a povaha vztah, je v nm existuj.V devatenctm stolet byla rozena pedstava, e jazyk je analogickk ivmu organismu. Na potku dvactho stolet se prosadila kon-cepce, podle n je jazyk uspodan soustava jednotek (jazyk je tedysystm) a jednotky jsou determinovny st vzjemnch vztah (vytv-

ej strukturu). Rozhodujc vliv mly mylenky vcarskho lingvistyFerdinanda de Saussura (18571913) shromdn ve spise Cours de lin-guistique gnrale, jen byl vydn posmrtn (1916), a to podle poznmekz de Saussurovch pednek na enevsk univerzit; esk pekladKursobecn lingvistiky byl publikovn v roce 1989 (Saussure, 1989).

De Saussure se postavil proti dosavadnmu pojet lingvistiky; hodno-til ji jako pli atomistickou (tedy zamenou na sledovn jednotlivchprvk bez ohledu na jejich vzjemn vztahy) a pli historickou, resp.

pli normativn (pedepisujc, jak by ml jazyk vypadat, nikoli popi-sujc jeho podobu). Clem se pro nho stala deskriptivn a systematicklingvistika, pro kterou je hlavnm pedmtem zkoumn jazyk v uritmasovm momentu (synchronie), nikoli vvoj jazyka (diachronie). Srov.Brgger Vigs, 2008: 12.

6.2 Zkladn rysy de Saussurova pojet jazyka

Bz de Saussurova strukturlnho pojet jazyka je rozlien t sloek: er-mn e(langage) oznauje hrn jazykovch jev, resp. lidskou schopnost


45/66

45

uvat jazyka. e je pak diferencovna na jazyk (langue), abstraktnsystm zaloen na vztazch mezi jednotkami (je to gramatick systm,kter existuje v mozku kadho, i pesnji v mozcch souhrnu jednotliv-c Saussure, 1989: 50), a na mluvu(parole), tedy individuln uvnjazyka:

Mluva je naopak individuln akt vle a inteligence, a je v n vhodn rozlio-vat: (1) kombinace, jejich prostednictvm mluv uv kdu jazyka k vyj-den sv vlastn mylenky; (2) psychickofyziologick mechanismus, jen muumouje tyto kombinace navenek vyjdit (Saussure, 1989: 50).Oddlujeme-li jazyk od mluvy, oddlujeme zrove i: (1) to, co je u jednotliv-ce socilnho; (2) to, co je podstatn, od toho, co je podrun a vce i mnnhodn (Saussure, 1989: 50).

[Jazyk je] sociln st ei, vnj vi jednotlivci, jen ho sm o sob nem-e ani vytvet, ani modifikovat. Existuje jen dky urit pedchoz mluvmezi leny spoleenstv (Saussure, 1989: 51).

Vlastnm pedmtem zjmu lingvistiky je podle de Saussura jazyk.Vztah mezi jazykem a mluvou pitom nen jednostrann: Jazyk umou-je mluvu a mluva je uvnm jazyka. Na druh stran mluva jazyk ovliv-uje. V mluv se objevuj odchylky od jazykovho systmu, a jestlie se

roz, dojde ke zmn systmu. Systm tak nen nemnn, je spojenmstatiky a dynamiky, stability a lability.De Saussure zdrazoval, e vztahy mezi jednotkami jazyka jsou

dleitj ne jejich materiln povaha; jazyk je tvoen prv souboremtchto vztah. Poukazuje na to proslul srovnn jazyka s hrou v achy:

Nahradme-li devn figurky slonovinovmi, nem tato zmna na systmdn vliv; jestlie vak poet figurek zmenm nebo zvtm, zashne tako-

vto zmna znan gramatiku tto hry (Saussure, 1989: 58).

S tm souvis draz, kter de Saussure kladl na pojem hodnota(valeur);podle jeho nzoru jazyk me bt jen systm istch hodnot (s. 139).Hodnota jazykov jednotky je dna souborem jejch vztah k jinm jed-notkm. Nap. zvukov jednotky jazyka (fonmy) tak nejsou charakteri-zovny svou pozitivn kvalitou (tm, jak jsou tvoeny, jak znj), ale tm,e se mezi sebou nesmuj:

b= nep (rozdl znlost neznlost) ne v (rozdl bilabilnost/obouretnost labiodentlnost/retozubnost)


46/66

46

ne m (rozdl orlnost/stnost nazlnost/nosovost) ne d (rozdl labilnost/retnost alveodentlnost/zubodsovost)

Podobn teba v rmci kategorie gramatickho sla je hodnota plu-rlu rzn podle toho, zda je pouze protjkem singulru (oznauje pakvt poet exempl ne jeden), i zda v danm jazyce existuje i dvojn

slo (dul), nebo dokonce t trojn slo (tril).

6.3 Prask kola a dal vvoj pojmujazykov systm

Propracovvn pojmujazykov systm a popis struktury jazyka jsou spja-ty pedevm s tzv. Praskou kolou, kter pedstavuje jeden z hlavnchsmr strukturln lingvistiky.

Institucionln zkladnou Prask koly se stal Prask lingvistickkrouek (PLK), kter byl zaloen v roce 1926. Mezinrodn se prosa-dil v roce 1929, kdy byly v rmci I. sjezdu slovanskch filolog v Prazeuveejnny eze PLK (srov. Vachek, 1970: 3565). V roce 1935 byl pakzaloen asopis Slovo a slovesnost. Mezi leny PLK patili etn vznamnet lingvist, mj. Vilm Mathesius (18821945), Bohuslav Havrnek(18931978), Vladimr Skalika (19091991), ale tak badatel ze zahra-ni, zvlt lingvist rut Roman Jakobson (18961982), Nikolaj

Sergejevi rubeckoj (18901938) aj. (srov. mj. oman, 2011).Obecn prask pojet jazykovho systmu formuloval v rmcislovnkovho hesla v Ottov slovnku naunm nov doby Bohuslav Havr-nek takto:

Z hlediska strukturlnho nen jazyk prostm souborem jazykovch jev,nbr je prv sloitou a celostn uspodanou jejich stavbou, v n jsou

jednotliv jevy jazykov pevn skloubeny vzjemnmi vztahy, hierarchicky

uspodny a roztdny podle nkolika pln.12

Jednotliv prostedky jazy-kov maj hodnotu jev jazykovch prv jen vzhledem k mstu, kter v celstruktue zaujmaj (Havrnek, 1940: 455456).

Zrove prask pojet jazykovho systmu zdraznilo, e nemebt symetrick a vyven, ale e je vdy dynamick a oteven; v sys-tmu se projevuj napt a rzn vvojov tendence, kter vedou k jehozmnm (v pojet Ferdinanda de Saussura se vvoj uskuteuje mimo

systm, vparole). Vvoj se tak ukazuje jako integrln soust systmu,12 K pojmujazykov pln(jazykov rovina) srov. ne oddl 6.4.


47/66

47

smuje ke kompenzaci vzniklch nevyvenost. Z toho pak vyplv, ei diachronii je mono vykldat systmov.

V edestch letech dvactho stolet bylo v nvaznosti na starvahy propracovno rozlien centraa periferiev jazykovm systmu:Nkter oblasti jazyka (roviny/plny srov. ne) a nkter jednotky

jsou perifern, mn pevn, mn systmov, take systm rozechv-vaj. Celkov plat, e komplexnj, vy oblasti jazyka jsou mnsystmov, mn uspodan (lze poukzat nap. na diference mezizvukovou stavbou jazyka a slovn zsobou). Zrove jsou nkter jed-notky a zpsoby jejich organizace v rmci urit oblasti mn stabilnne jin; vyznauj se nepravidelnost i ni frekvenc.

Nap. v rmci zvukov stavby etiny zaujmaj perifern pozici mj.konsonantygaf: vyskytuj se pedevm ve slovech cizho pvodu, p-

padn ve slovech expresivnch i zvukomalebnch; souasn ale vytvejs dalmi konsonanty pry zaloen na rozdlu znlost/neznlost (g k,v f); srov. nap. v Praze s vslovnost [fpraze]. Ovem i vje do uritmry perifern: Podlh sice asimilaci znlosti (mn se ped neznlousouhlskou naf, srov. pklad ve), samo ale tuto asimilaci nezpsobuje:svt [svjet]. Podobn m perifern postaven samohlska . Jej vskyt jetak omezen na slova cizho pvodu, expresivn i zvukomalebn (jinakse zmnila na: dm > dm).

K perifernm morfologickm prostedkm pat v etin nap. minu-l pechodnk sloves nebo minul kondicionl (bv nahrazovn kondi-cionlem ptomnm). Ve slovn zsob charakterizuje perifernost mj.archaismy (silozpyt ,fyzika) nebo vrazy pleitostn, okazionalismy(oposmlouva ,opozin smlouva v politick publicistice).

Pojmn systmu je v Prask kole zce spjato s vyzdvienm pojmufunkce; prosadil se zde teleologick pstup k jazyku (z eckho tlos,cl, el). Zkladn platnost tak m otzka, k emu jazykov jednotky

a pravidla slou, jak je jejich kol. Proto se tak tyto jednotky ozna-uj jako jazykov prostedky, nebo se na n nahl prv z hlediskajejich funkce. Pitom se postupn dosplo k rozlien dvou hlavnch typfunkc: Funkce intern (konstrukn) se uplatuj v rmci jazykovhosystmu; zkladn funkc jazykovch jednotek tu je budovn jednotekkomplexnjch. Na obecnj rovni pln jazykov jednotky i jazyk jakocelek funkce extern: slou k uspokojovn rznch lidskch komuni-kanch poteb (srov. Svozilov, 1988).


48/66

48

6.4 Jazykov roviny (plny)

V rmci strukturlnho pstupu je jazykov systm pojmn jako hie-rarchicky uspodan soubor dlch systm (subsystm). Rozliov-n jazykovch rovin (objevuje se t vraz pln z francouzskhoplan

,rovina, plocha)je pitom vsledkem modelovn jazyka: existuj rznkoncepce operujc s odlinm potem rovin a odlinm zpsobem jejichvymezovn. Relativn jednoduch schma toho, jak je mono sousta-vu jazykovch rovin a jejich jednotek chpat, podv nsledujc tabul-ka (srov. nap. Filipec ermk, 1985: 2225). Kad rovina zahrnujeabstraktn systmov jednotky a jejich realizace, kter se uplatuj piuvn jazyka. Vedle toho se tradin pouvaj dal, nediferencovannzvy jednotek. Na vzkum kad z jazykovch rovin je zamena jedna

lingvistick disciplna, ppadn i vce discipln.

Tab. 4:Jazykov roviny

Rovinajazyka

Systmovjednotka

Realizace Bnoznaen

Disciplna

textov textov vzorec /textm

text text /jazykovprojev /

promluva

textovlingvistika,stylistika

syntaktick vta / vtnvzorec /sententm

vpov vta syntax /syntaktologie

lexikln lexm lex, alolexy slovo lexikologie

morfematick morfm morf,alomorfy

morfologie

zvukov /fonick

fonm fon, alofony hlska fonetika,fonologie

nebografick grafm graf, alografy psmeno grafm(at)ika

Systmov jednotky jednotlivch jazykovch rovin bvaj tak ozna-ovny jako jednotky emick (typick je zakonen termnu na -m, tentozpsob tvoen se ovem neprosadil v plnm rozsahu). Systmov jed-notky jsou pojmny jako invarianty, abstraktn bze pro realizace, kter

mohou mt varianty (alo-). Pklady z etiny:


49/66

49

LexmALE lex ale.Lexm DM alolexy dm, domu, dome, dom, domem, domy, dom,domm, domech (domama).LexmJ alolexyj, m, miatd. (zde jde o tzv. supletivismus, alolexyjsou tvoeny rznmi koennmi morfy).

Morfm (koenn) alomorfy t-u, t-i [], et-l,s-t.Morfm (prefix) S alomorfys-hodit,se-brat.Nkdy se rozliuje i nap.: Plurlov morfm alomorfy pro vyjdenplurlu (-i, -, -ov, -y, -eatd.).Fonm /n/ alofony [n] (nov), [] (banka zde se vyslovuje velrn/zadopatrov n).Grafm b alografy , .

Mezi variantami emickch jednotek mohou bt dva typy relac:a) Komplementrn distribuce, tj. varianty se nemohou vyskytovatv tm okol: [n] X [].

b)Voln distribuce, tj. volba jedn z variant nen podmnna okoln-mi jednotkami:v mst ve mst; [tramvaj] [travaj] (vedle bilabiln-ho/obouretnho m se me objevit mlabiodentln/retozubn).

K problematice jednotlivch jazykovch rovin je teba doplnit urit

komente:a) Textovrovina: O tto rovin se uvauje a od edestch let dva-ctho stolet a jej jednotky a vztahy mezi nimi zatm nejsou pevnvymezeny. Vyskytuj se pochybnosti o tom, nakolik meme textovourovinu vztahovat k jednotlivmu jazyku vedle jazykov specifickchzpsob textov vstavby existuje mnoho princip obecnjch (lenntextu, monosti rozvoje tmatu apod.; srov. Sgall: 1980: 141). Situacikomplikuje tak fakt, e v jednom textu me bt uito nkolika rz-

nch jazyk.Dalm vznanm rysem sfry text je to, e jsou na n zameny dvlingvistick disciplny. Stylistika, kter m dlouhou tradici, se sousteujehlavn na vzkum rozdl v utven text, je jsou podmnny rznostkomunikanch situaci, zmr mluvch a pisatel, obecnmi vlastnost-mi komunikant (vk, vzdln atd.), jejich individulnmi odlinostmiapod. Zrove je pedmtem jejho zjmu otzka, jak styl, tedy zpsobvbru a uspodn jazykovch (pp. i nadjazykovch) prostedk,

vytv z text osobit jednotn celky. Pozdji vznikl textov lingvistikaje pojmna jako nauka o rznch aspektech text, celkovch principechjejich vstavby a o jejich fungovn v komunikaci (srov. t kap. 8).


50/66

50

b) Syntaktickrovina je sama o sob komplexn (zahrnuje mnohorznch sloek), proto bv nkdy dlena na podroviny. Byla tak nap.rozliovna podrovina fenogramatick (z eckhofanomai ,ukazuji se,jsem viditeln), resp. formlnsyntaktick, vtnlensk (vtn lenya jejich vztahy, uvan slovn druhy a tvary slov) a rovina tektograma-

tick (z eckho tektoniks,stavitelsk), podkladov, vznamov, v nse uplatuj smantick pozice (aktanty), jako je initel dje (agens), cldje (patiens) atd.

c) Lexiklnrovina, j se zabv lexikologie, zahrnuje nejen jednot-liv lexmy, ale tak ustlen spojen lexiklnch jednotek (frazeologie).Na druh stran je sporn, zda soust lexikologie je tak problematikatvoen slov (srov. ne).

d) Morfematickrovina (z eckho morf,tvar, podoba) se rovn

vyznauje znanou komplexnost. Dobe je to vidt na tom, co metvoit pedmt zjmu morfologie jako pslun lingvistick disciplny.Obecn lze morfologii vymezit jako nauku o morfmech. Jej soustse pak stv:

da) Morfmika/morfematika, kter popisuje rzn druhy morfma jejich kombinace.

db) Nauka o obecnch vznamech (gramatickch kategorich) vyjad-ovanch gramatickmi morfmy (tzv. smantick morfologie).

dc) Nauka o uvn gramatickch morf (tzv. formln morfologie).dd) Nauka o slovnch druzch, tedy typech slov podle vyjadovanchobecnch vznam a morfematickho sloen.

de) Nauka o morfmech vytvejcch nov slova (ta ovem stojna hranici k lexikologii).

e) Zvukov (fonick) rovina: Se zvltn povahou tto jazykovroviny, nejni a bezprostedn vnmateln smysly, souvis to, e selingvistick disciplny, kter se vnuj jejmu vzkumu, diferencova-

ly. Fonetikase zamuje na vnj charakteristiky zvuk uvanchv mluv (mluven ei) a na variantnost tchto zvuk, piem pou-v speciln technick pstroje. K zkladnm okruhm vzkumu pattvoen (produkce) zvuk (fyziologick, resp. artikulan fonetika),vnmn (percepce) zvuk (percepn fonetika, dve nazvan tauditivn fonetika) a fyzikln charakteristiky zvuk (akustick foneti-ka). V souasnosti se fonetika soustavn zabv i takovmi otzkami,jako je uml syntza ei nebo technick rozpoznn ei. Jinou prak-

ticky zamenou oblast jejho zjmu je identifikace mluvho podlerys jeho ei (fonetika forenzn, tedy vyuvan pi soudnm vyeto-vn a dokazovn).


51/66

51

Na druh stran fonologievznikla jako teoretick disciplna, kterzkoum systmov vztahy mezi zvukovmi jednotkami jazyka, jejichfunkn platnost (k tomu srov. ne). Na jejm konstituovn se podstatnpodleli badatel jako Nikolaj Sergejevi rubeckoj (autor spisu Grund-zge der Phonologie, 1939) nebo Roman Jakobson.

f) Grafickrovina je charakterizovna obdobnou diferenciac (smy-sly vnman a variabiln rysy psma systmov vztahy mezi grafmy),avak ke konstituovn dvou vdeckch discipln, jako je tomu v ppadroviny zvukov, nedolo; pokus zavst grafetikujako protjek fonetikyse neujal. Volnou analogii k fonetice by mohla pedstavovat grafologie,ale ta stoj mimo lingvistiku a in psychologick zvry.

Mezi rovinu morfematickou a zvukovou je nkdy jet vkldna rovi-na morfonologick, j je vnovna dl disciplna morfonologie(z mor-

fo-fonologie13

). Morfonologie studuje odraz zvukovch jev na morfema-tick rovin. Zkladn jednotkou morfonologick roviny je morfonm,tedy mnoina fonm, kter se stdaj na uritm mst morfmu:

(1) ha{t,d,} had [hat], had-a, had-i [hai].(2) b{,o} {x,h,z,,} bh [bx], boh-a,boz-i,bo-e, bo-sk[bo-sk].

V souvislosti s jazykovmi rovinami je teba pipomenout rozlien

prvn a druh artikulace jazyka (srov. kap. 1). A po morfematickourovinu se uplatuje prvn artikulace, jazykov jednotky jsou znakov,bilaterln (skldaj se z oznaujcho a oznaovanho). Naproti tomuzvukov a grafick jednotky jsou vsledkem druh artikulace, jsou totedy unilaterln figury s distinktivn funkc (buduj a navzjem odliujjednotky znakov).

Je tu ale jet jedna komplikace: Uveden vklady plat, jestlie bere-me zvukov a grafick jednotky (fonmy a grafmy, fony a grafy) jako

rovnocenn. Pokud by ovem grafick prostedky byly tradin pojm-ny jako sekundrn, odkazujc na zvuky, byly by znakov: grafm bby pak vystupoval jako oznaujc pro fonm /b/. Srov. k tomu stanovis-ko Ferdinanda de Saussura tkajc se postaven zvukovch a grafickchprostedk jazyka:

Jazyk a psmo jsou dva odlin znakov systmy, piem druh existujevlun proto, aby reprezentoval prvn. Pedmt lingvistiky nen vymezen

13 Dolo zde k tzv. haplologii, tedy k vynechn jednoho z opakujcch se sled zvukovch (gra-fickch) jednotek. Srov. t nap. tenista msto tenis-ista.


52/66

52

kombinac psanho a mluvenho slova, jejm jedinm pedmtem je slovomluven. Avak psan slovo je tak zce spjato se slovem mluvenm, jeho

je obrazem, e si nakonec pisvojuje hlavn lohu a reprezentaci zvukovhoznaku se pak pikld stejn dleitost jako tomuto znaku samotnmu, bavt. Je to, jako bychom vili, e pro poznn nkoho je teba se spe dvat

na jeho fotografii ne na obliej (Saussure, 1989: 59).

6.5 Princip asymetrickho dualismu

V rmci znakovch jednotek jazyka plat princip asymetrickho dualis-mu formulovan v roce 1929 pslunkem Prask koly Sergejem Kar-cevskm (18841955;srov. Karcevskij, 1974). Oznaujc a oznaovan

nejsou v naprost vtin ppad spojena symetrickm vztahem (jed-no oznaujc jedno oznaovan), ale naopak vztahem asymetrickm:Znamen to, e jedno oznaujc se me vztahovat k nkolika oznao-vanm a jedno oznaovan me bt vyjadovno nkolika oznaujcmi.Vraznm projevem asymetrickho dualismu je nap. synonymie a homo-nymie gramatickch morfm (srov. kap. 5).

Dal pklady: var imperativu primrn slou k vyjadovn vzvy,dosti i rozkazu: podej mi to, ml!.Stejnou funkci vak mohou reali-

zovat i jin oznaujc:Podal bys mi to? Mohl bys mi to podat?Mlet! A umlm! A u jsi zticha! icho! U ani slovo!Na druh stran se imperativv uritch vpovdch spn tak s odlinmi oznaovanmi, ne bylouvedeno ve: i ertu dobe a peklem se ti odmn.(Zde jde o vyjdenpodmnkovho vztahu.)o si pi. (Me si bt jist.) Velmi rozshle seasymetrick dualismus projevuje v lexikln rovin. Slovo hlava tak vedlevznamu ,horn st tla, sdlo nervovho centra nese vznamy ,jednotli-vec (Na nmst byla hlava na hlav.), ,ten, kdo je v ele, vdce, nelnk

(hlava povstalc) i ,nco, co hlavu pipomn (hlavaroubu,koi hlavy).Na druh stran nap. oznaovanmu ,ten, kdo je v ele mohou odpov-dat oznaujc jakohlava, vdce, nelnk,f, kpo.

6.6 Vztahy mezi jazykovmi jednotkami

Jazykov jednotky jsou navzjem propojeny dvma zkladnmi typy

vztah:Paradigmatick vztahy(de Saussure hovoil o vztazch asociativnch)jsou vztahy mezi jednotkami v uritm aspektu stejnorodmi a zrove


53/66

53

alternativnmi (jde o vztahy in absenti [v neptomnosti, tedy mezi prv-ky, kter se nevyskytuj zrove], typu bu nebo, resp. na ose vbru).

Syntagmatickvztahyjsou vztahy mezi jednotkami tvocmi etzec(jde o vztahy in praesenti[v ptomnosti], typu i i, resp. na ose kombinace).

a) Jednotky v rmci urit jazykov roviny jsou primrn uspodny

na zklad vzjemnch paradigmatickch vztah. Nejvraznj podo-bu paradigmatickch vztah pedstavu

Documents

Úvod Do Lingvistiky a Lingvistické Bohemistiky