Jedna z neustále se vracejících otázek zní: je-li padělek tak dokonalý, že ani po nejdůkladnější analýze nelze s jistotou určit, zda se jedná, či nejedná o originál, je, nebo není stejně hodnotný jako dílo, které je jednoznačně pravé?

(Aline B. Saarinen)

1

2

3

http://www.tumblr.com/tagged/vermeerhttp://www.tumblr.com/tagged/meegeren

van Meegeren in 1945,painting Jesus Among theDoctors (his last painting inthe style of Vermeer - seetext for details of hiscriminal trial)

4

ORIGINÁL VS. FALSUM

• Plně doložená historie obrazu

• Rentgenové snímky• Mikroskopický rozbor• Chemická analýza

autorstvístářífyzikální a chemické vlastnosti

esteticky irelevantní rozdílyzkoumání „pouhým okem“

5

- jemné rozdíly v kresbě či malbě, jež uvidíme pouze pod zvětšovacím sklem, být zcela jasně rozdíly estetickými

> implicitně poukazuje na fyzické vlastnosti pozorovatele

- kdo je předpokládaný pozorovatel

> znalostní a psychologické vlastnosti pozorovatele

MŮŽE EXISTOVAT ESTETICKÝ ROZDÍL I V PŘÍPADĚ, KDY NIKDO, ANI TEN NEJZKUŠENĚJŠÍ ODBORNÍK, NIKDY OBRAZY POUHÝM ZRAKEM NEROZEZNÁ?

to, že podle Goodmana není estetický rozdíl pozorovatelný pouhým okem ovšem neznamená, že by neexistoval – PRÁVĚ NAOPAK (drží se premisy, že estetický rozdíl je jediným/hlavním kritériem pro stanovení pravosti/uměleckosti díla)

6

Otázku se snaží dále modifikovat:

např. zda pro mne (či pro x) existuje estetický rozdíl mezi dvěma obrazy, pokud je nemohu (či x nemůže) rozlišit pouhým okem

přičemž si na tuto otázku ovšem implicitně odpověděl již mnohem dříve – pro subjekt nemůže existovat estetický rozdíl, pokud jej subjekt kognitivně nevnímá

ve stati dále pokračuje v kruhu (…připustit, že něco, co na obrazech nevidím pouhým okem, může být příčinou jejich estetické odlišnosti…)

Goodman

• vych. z předpokladu, že pouze ty vlastnosti, jejichž výslednicí jsou vlastnosti estetické, jsou pro hodnocení uměleckého díla rozhodující.

• ESTETICKÝ MONISMUS – hodnota uměleckého díla spočívá v jediné hodnotě –v hodnotě estetické

7

Klíčová otázka tedy nakonec vypadá takto: existuje nějaký estetický rozdíl mezi dvěma obrazy pro x v přiměřeném časovém úseku t, pokud je x nemůže během t rozpoznat pouhým okem?

Anebo jinými slovy, může něco, co x není schopen pouhým okem během t rozeznat, být pro x zdrojem estetické odlišnosti mezi obrazy v t?

> pouze tehdy, pokud by byl x tento rozdíl schopen rozpoznat, tzn. pokud by oba subjekty měly odlišné recepční podmínky (Goodman zde má na mysli rozdíly nejen fyzické, ale patrně i znalost kontextu – viz příklad s šilhavým boxerem, s. 88 – jež vede k selektivní pozornosti při percepci)

> záleží na zkušenosti a cviku (s. 89) < předpokládá jakousi estetickou gramotnost

8

Ačkoli tedy otevřeně zastává monistické východisko, [pouze ty vlastnosti, jejichž výslednicí jsou vlastnosti estetické, jsou pro hodnocení uměleckého díla rozhodující]

a priori předpokládá i další kritérium pro stanovení uměleckosti uměleckého díla

Proč existuje estetický rozdíl mezi padělkem a originálním dílem?

9

• anticipuje možnost naučit se vidět (hypotetický?!?) estetický rozdíl v budoucnosti

A možnost, že bych později mohl odlišnost obrazů vnímat tak, jak to nyní nedokážu, vytváří mezi nimi estetický rozdíl, který je pro mne důležitý již teď (s. 90)

> takovýto nebo analytický estetický rozdíl by však pak bylo lze nalézt všude (respektive! především v rámci zkoumání jediného díla totožným subjektem („mnou nebo x“) v rozličných časových bodech)!

10

• k tomu je důležité porovnávání originál vs. padělek, kterým se člověk učí odlišovat

– Vědomí této odlišnosti … mě vybízí, abych se v přítomném okamžiku díval na obrazy jinak, i když to, co vidím, je stejné

– Tudíž nikoli později, ale právě teď vstupuje nevnímaný rozdíl mezi obrazy jako významný faktor spoluutvářející můj nynější prožitek.

11

shrnutí:• někdo přijde a řekne, toto je padělek a toto je originál

• na základě toho se pečlivým pozorováním naučím na estetické rovině vnímat *pravděpodobně mikroskopické a okem nepostřehnutelné] rozdíly mezi padělkem a originálem pro účely příštích pozorování (jiných obrazů)

• co vidím je sice stejné, ale už samotný fakt, že by to mohlo být jiné, mě naplňuje estetickým poznáním

• vůbec fakt toho, že sice nejsem schopen rozlišit mezi estetickou kvalitou padělku a originálu, ale že to nějak jde (to někdo [údajně]dokáže), ovlivňuje charakter a funkci mého aktuálního vizuálního prožitku

(ale kdyby někdo prohodil originál a falsum, přesto si toho nevšimnu)bez existence rozdílu percepčního může existovat rozdíl estetický

12

otázka: jakým způsobem se tedy tento estetický rozdíl projevuje?

• implicitně obsaženým kritickým faktorem je zde „vědění“, znalost, předávané know-how, schopnost porovnávat – tedy znalost kontextu, jež ovlivňuje estetický účin díla…

• KLÍČOVÁ JE lepší INFORMOVANOST (jak zmiňuje v další části, na str. 94), nikoli zvýšení estetické vnímavosti

• Goodman říká:– …drobné percepční rozdíly mohou hrát obrovskou roli

– I ty nejjemnější rozdíly mohou zcela změnit celkový dojem, atmosféru či ráz malby.

– Rozsáhlé fyzické poškození fresky nemusí mít tak zásadní estetický dopad jako drobný, ale necitlivý restaurátorský zásah

– Náš problém jsme plně vyřešili důkazem, že z naší neschopnosti rozlišit dva obrazy pouhým okem nevyplývá, že jsou esteticky totožné – a nenutí nás tudíž k závěru, že je padělek stejně tak dobrý jako originál

13

HUDBA

• neexistují padělky konkrétního dílaInterpretace skladby se mohou lišit správností a kvalitou … ale všechna správná provedení jsou stejně

legitimními instancemi daného díla

• hudba není na rozdíl od malby autografické umění

• na rozdíl od malířství dvoufázové umění (konečným produktem je až realizace dle partitury)

neautografické umění: literatura || uvádí příklady a dochází k závěru žene všechna jednofázová umění jsou autografická a naopak

• stěžejním kritériem pro autenticitu je totožnost záznamu

14

Autografická vs. alografická

autografická- tehdy a jen tehdy, je-li rozlišení mezi

originálem a padělkem podstatné, respektive tehdy a jen tehdy, pokud ani jeho nejpreciznější kopii nelze považovat za legitimní dílo

- je-li umělecké dílo autografické, lze i příslušný druh umění nazvat autografickým

- malba

15

neautografická/

alografická- hudba

- literatura

- umění se jeví alografickým do té míry, do jaké je přístupné notaci

Skutečnost, že literární dílo má definitivní notaci, jež sestává z určitých znaků či znamének vzájemně

kombinovaných a spojovaných v řadách, poskytuje kritérium pro odlišení konstitutivních

vlastností díla od všech vlastností kontingentních – tedy klíč pro závazné stanovení vyžadovaných

rysů a hranic jejich přípustných variací.

• stejně tak v hudbě/správný záznam zůstává i zde jediným požadavkem kladeným na správné

provedení díla

16

• nelze padělat hudební dílo, lze však padělat provedení díla /konkrétní, historické/

autenticita ≠ estetická hodnota- různá prov. se liší (mohou vykazovat velmi odlišné estetické

vlastnosti) tudíž i tam, kde jsou konstitutivní vlastnosti díla notací jasně vymezeny, nelze je slučovat s vlastnostmi estetickými

- zamýšlí se nad tím, proč je pro některá umění vhodná notace a pro jiná nikoli, která umění jsou alografická a proč

17

• Padělek uměleckého díla je předmět, jenž si neoprávněně přisvojuje historii vzniku vlastní originálu díla (ať již existujícímu či nikoli).

• Tam, kde máme k dispozici teoreticky závazný test pro určení, že objekt má všechny konstitutivní vlastnosti díla, aniž bychom museli zjišťovat, jak či kým byl objekt vytvořen, nehraje historie vzniku žádnou roli, a proto neexistuje padělek konkrétního díla. (noty)

18

• Závazné identifikace děl, zcela nezávislé na historii jejich vzniku, je však dosaženo až tehdy, když je ustavena notace.

• Alografická umění nezískala svou nezávislost proklamací, nýbrž notací.

19