Průvodce byl vydán v rámci projektu „Síť vzdělávacích a informačních center v chráněných krajinných oblastech ČR“, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

S rytířem na BlaníkTuristický průvodce po naučné stezce

2

Milý návštěvníku,právě držíš v ruce průvodce po naučné

stezce „S rytířem na Blaník“.Průvodce ti vedle informačních tabulí

na stezce poskytne zajímavé informace o Vel-kém Blaníku, pro menší návštěvníky jsou v průvodci ukryty zajímavé úkoly a pracovní listy pro obkreslení listů dřevin z hravých za-stavení stezky.

Naučná stezka vede po červené turistic-ké značce. Své putování můžeš začít buď na parkovišti nad Louňovicemi pod Blaníkem, či nad obcí Kondrac, kde na tebe čeká na začát-ku stezky geologická expozice s ukázkou hor-nin z okolí této hory. Turistická stezka tě spo-lu s hravými zastaveními provede na vrchol 638 metrů vysokého Velkého Blaníku, kde si můžeš svůj výstup zpestřit krásným výhledem z rozhledny na celé Podblanicko.

Součástí tohoto průvodce je i list s pro-storem pro tvé připomínky, s malou znalostní soutěží pro menší návštěvníky a prostorem pro vlastní ztvárnění rozhledny na Velkém Blaní-ku. Tento list můžeš odevzdat na sběrných místech, která jsou na něm uvedena, či jej mů-

žeš zaslat na adresu Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim. Vždy na konci každého roku budou vybráni a ohodnoceni autoři nejlepších kreseb rozhledny a správných odpovědí.

Rozhledna na vrcholu Velkého Blaníku ztvárněná Richardem Duškem.

3

1)

Úvo

dní

zast

aven

í

2)

Geo

logi

e B

laní

ku

3)

Bla

nick

á po

věst

4)

Les

y a

rost

lins

tvo

5)

Bla

ník

v um

ění

6)

Roz

hled

na a

dal

ší

za

jím

avos

ti

7)

His

tori

e os

ídle

ní

Bla

níku

8)

Obr

atlo

vci

9)

Zák

ladn

í ká

men

k

Nár

odní

mu

diva

dlu

10) L

esni

ctví

11)

Hou

by b

lani

ckýc

h le

sů

12)

Bez

obra

tlí

na V

elké

m

Bla

níku

13)

Pot

ok B

rode

c

14)

Úvo

dní

zast

aven

í

1)

Poz

nej

nás

podl

e li

stů

2)

Poz

nej

nás

podl

e ků

ry

3)

Ptá

ci a

jej

ich

potr

ava

4)

Soch

a ry

tíře

5)

Torz

o st

rom

u

6)

Mod

el h

radb

y

7)

Roz

pětí

pta

čích

kří

del

8)

Pta

čí b

udky

9)

Jak

dale

ko d

osko

číš?

10)

Zák

ladn

í ká

men

k N

árod

ním

u di

vadl

u

11)

Den

drof

on

12)

Poz

nej

nás

podl

e ků

ry

13)

Dře

viny

a j

ejic

h pl

ody

14)

Hou

by

15)

Rod

iče

a dě

ti

16)

Vyd

atno

st p

ram

ene

17)

Poz

nej

nás

podl

e li

stů

Nau

čná

stez

ka

Dět

ská

zast

aven

í

dalš

í za

jím

avá

mís

ta

4

Pověst o Blanických rytíříchPověst o tom, že v hoře Blaník spí vojsko pod vedením sv.

Václava a vyčkává, až bude zemi nejhůře a poté jí vyjede na po-moc, zná asi každý, ale víš, že tato pověst se až postupem času vyvíjela k dnešní podobě?

Počátky blanické pověsti se objevují již v 15. století, ale až na konci 18. století dostalo blanické vojsko svého velitele. Tradovalo se, že v jeho čele stojí Meinhard, Isidor, Stojmír či Oldřich Sezi-ma z Rožmberka. Později bylo blanické vojsko spojováno s husit-

ským hnutím. Svatého Václava do čela blanického vojska postavil až Alois Jirásek ve Starých pověstech českých, které vydal roku 1894.

S pověstí o rytířích jsou spojena další místa v okolí Velkého Blaníku jako je Veřejová skála, Rytířská louka či Čertovo kopy-to, kterému se říká také Svatováclavská studánka. Pod Veřejovou skálou, ke které se dostaneš značeným odbočením ze stezky při výstupu od Louňovic pod Blaníkem, se nachází tajný vchod do nitra hory, který se otvírá vždy na Velký pátek. Rytíři pak cvičí na

Pískovcová sloupová hlavice s motivem Blanických rytířů v novostavbě katedrály sv. Víta v Praze.

Sochy spících Blanických rytířů v Rudce u Kunštátu na Moravě.

5Hora Velký Blaník skrývá ve svém nitru spící rytíře.

Úkol pro tebe: Nakresli si svého Blanického rytíře.

6

Ilustrace Josefa Weniga „Ovčák v Blaníku“.

Řez horou Blaník ze stejnojmenné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana.

Rytířské louce, která se nachází jižně v lesích pod Velkým Blaní-kem a je viditelná i z rozhledny. Čertovo kopyto je prohlubeň na skalním hřebenu pod vrcholem Velkého Blaníku a traduje se, že tuto prohlubeň vyrazil kopytem Václavův kůň při přeskoku z Ma-lého na Velký Blaník.

Blaník v historii a v uměníVelký Blaník není jen bájemi opředenou horou, je význam-

ný i z historického hlediska svým osídlením či proniknutím do kulturního dění či umění.

7

Základní kámen Národního divadla.

Klaudyánova mapa Čech z roku 1518 s vyznačením Blaníku jako hradu. Tato nejstarší mapa Čech využívá ve středověku obvyklého obráceného zobrazení – jih je nahoře a sever dole – Blaník leží v horní části mapy.

Kopie partitury symfonické básně Bedřicha Smetany Blaník.

Na vrcholu Velkého Blaníku jsou dodnes patrny pozůstatky masivních kamenných valů, jenž jsou hmotným dokladem osídle-ní hory již v době halštatsko-laténské, tedy v 5. století před naším letopočtem. Tyto zbytky kamenných valů budeš těsně pod vrcho-lem protínat, a to na obou přístupových cestách k vrcholu. Ne-zodpovězenou otázkou dále zůstává existence středověkého hradu na Blaníku, který je doložen řadou historických záznamů, zatím se však nepodařilo lokalizovat žádné jeho hmotné pozůstatky. Jak

tedy blanický hrad vypadal a kde přes-ně stál se neví. Lze se domnívat, že byl z valné části dřevěný a stál pravděpodobně na vrcholku Velkého Blaníku, kde využil pozůstatků původní-ho halštatsko-latén-ského opevnění.

Velký Blaník je také významným motivem pro umělec-kou tvorbu. Blanic-kého motivu využili dramatici jako Vác-lav Kliment Klicpera ve své divadelní hře Blaník či Josefa Kaje-tán Tyl, který zpraco-val blanickou pověst ve své báchorce Jiří-kovo vidění. V první polovině 19. století měl velkou zásluhu

8

Přirozené skalní výchozy muskovit-turmalinických blanických ortorul vytváří tzv. mrazové sruby.

na popularizaci blanické pověsti také český loutkář Matěj Kopec-ký. V roce 1894 vydal Alois Jirásek Staré pověsti české, z nichž se jedna jmenuje Blaničtí rytíři.

Z hudebního zpracování blanického motivu je nejznáměj-ší symfonická báseň Bedřicha Smetany Blaník z jeho cyklu Má vlast.

Pro námět Blanických rytířů se rozhodla i řada výtvarných umělců jako byl malíř Mikoláš Aleš, sochař Václav Levý či Stani-slav Rolínek, který vytvořil v Rudce u Kunštátu na Moravě sochy Blanických rytířů v nadživotní velikosti.

Z Velkého Blaníku pochází také jeden ze základních kame-nů Národního divadla, který tu byl vylomen z tzv. Slepičí ská-ly. Nedaleko ní budeš na naučné stezce procházet a uvidíš zde i zmenšenou kopii základního kamene.

Příroda Velkého BlaníkuVelký Blaník je velmi významný i z hlediska přírodního,

proto byla v jeho vrcholových partiích byla zřízena přírodní rezer-vace a celý masiv Blaníků leží ve stejnojmenné chráněné krajinné oblasti.

9

Jaterník podléška je typický zástupce květeny teplejších a bohatších půd.Výr velký hnízdí ve skalních partiích Velkého Blaníku.

Horninové podloží Velkého Blaníku je tvořeno především kyselou blanickou ortorulou. Skalní podloží často vystupuje k po-vrchu a pokrývá povrch v podobě balvanů a kamenných moří.

Lesy na Velkém Blaníku jsou poměrně rozmanité, můžeš tu najít mnoho druhů hub, a to je důvod, proč jsou zdejší lesy houba-ři tak vyhledávané. Vedle klasických jedlých hub tu roste i méně známý hřib nachovýtrusý či šiškovec černý. Ve vrcholových pa-triích můžeš obdivovat dřevokazné houby, jako choroš šupinatý, troudnatec kopytovitý či lesklokorku ploskou.

10

Pstroček dvoulistý roste na Blaníku v chudém podrostu bučin.

Vydra říční je rozšířena na celém území CHKO Blaník.

Naučná stezka přes Velký Blaník vede několika typy lesních porostů. Na vrcholu jsou bučiny s vtroušenou jedlí bělokorou a smrkem ztepilým. V chudém podrostu roste bika hajní, pstro-ček dvoulistý nebo šťavel kyselý. Na hlubší půdě se vyvinuly tzv. suťové lesy, kde rostou také javory, jilmy, lípy velkolisté i další listnaté stromy. Bylinné patro je zde již bohatší. Najdeme zde ně-kolik druhů kapradin, samorostlík klasnatý či mařinku vonnou. Na skalách při vrcholu Blaníku rostou tvarově bizardní borovice lesní. V nižších teplejších polohách a na bohatších půdách najdeš porosty dubohabřin s jaterníkem podléškou, pitulníkem žlutým či kopytníkem evropským.

Vedle rostlin jsou zde význam-nou skupinou bez-obratlí, jako vzácný plž zemoun skalní, četní střevlíci či vel-mi bohatá pavoučí zvířena. Početnou skupinou živočichů na Velkém Blaníku jsou ptáci, z těch vzácnějších je to datel černý, holub doupňák nebo ve skalách hnízdící výr velký. Z obojživel-níků se zde setkáš se skokanem hně-dým a ropuchou obecnou. Savci jsou zde zastoupeni srn-cem evropským, prasetem divokým či na mladých porostech škodícím a nepůvod-ním muflonem. Okolí vodních toků v CHKO Blaník obývá vyd-ra říční. Z drobných hlodavců se vyskytují např. myšice lesní či norník rudý.

Milý

náv

štěv

níku

,na

to

mto

list

ě tě

po

pro

sím

e o

zho

dno

cení

naš

í nau

čné

stez

ky a

můž

eš s

i zde

se

svým

i dět

mi

vyzk

ouš

et, z

da d

oká

žete

spr

ávně

odp

ověd

ět n

a pá

r zn

alo

stní

ch o

táze

k vz

tahu

jícíc

h se

k V

elké

mu

Bla

níku

a z

árov

eň s

e m

ůžet

e po

kusi

t o

kres

lené

ztv

árně

ní r

ozhl

edny

, kte

rá s

tojí

na v

rcho

lu V

elké

-ho

Bla

níku

.

Tent

o lis

t pa

k m

ůžeš

ode

vzda

t na

nás

ledu

jícíc

h sb

ěrný

ch m

íste

ch:

- Ek

opo

radn

a Po

dbla

nick

ého

eko

cent

ra Č

SOP

ve V

laši

mi

- In

foce

ntru

m n

a ná

dvo

ří v

laši

msk

ého

zám

ku-

Info

cent

rum

v z

ámku

v L

ouň

ovic

ích

pod

Bla

níke

m-

Roz

hled

na n

a V

elké

m B

laní

kune

bo z

asla

t na

adr

esu:

Po

dbla

nick

é ek

oce

ntru

m Č

SOP

Vla

šim

, Plá

tení

kova

264

,

258

01 V

laši

m.

Ke

konc

i ro

ku b

udo

u vy

brán

i a

zajím

avě

oho

dno

ceni

aut

oři

spr

ávný

ch o

dpov

ědí

a ne

jlepš

ích

kres

eb r

ozhl

edny

.

Hod

notí

cí o

tázk

y1.

Tur

isto

, odk

ud p

řich

ázíš

?

.....

......

......

......

......

......

.�2.

Po

kolik

áté

jsi n

a V

elké

m B

laní

ku?

.....

......

......

......

......

......

.�3.

Co

tě n

ejví

ce n

a na

učné

ste

zce

zauj

alo

?

.....

......

......

......

......

......

.�4.

Jak

se lí

bila

hra

vá z

asta

vení

tvý

m d

ětem

?

.....

......

......

......

......

......

.�5.

Co

ti n

a na

učné

ste

zce

chyb

ělo

nebo

co

by js

i do

plni

l či z

měn

il?

.....

......

......

......

......

......

.�

Znal

ostn

í ot

ázky

pro

men

ší n

ávšt

ěvní

ky1.

Jak

je v

yso

ká h

ora

Vel

ký B

laní

k?

.....

......

......

......

......

......

.�2.

Co

se ú

dajn

ě uk

rývá

v n

itru

Vel

kého

Bla

níku

?

.....

......

......

......

......

......

.�3.

Kdo

sto

jí v

čele

bla

nick

ého

vojs

ka?

.....

......

......

......

......

......

.�4.

Jak

se jm

enuj

í str

om

y ro

sto

ucí n

a vr

cho

lu V

elké

ho B

laní

ku?

.....

......

......

......

......

......

.�5.

Co

stáv

alo

v dá

vné

min

ulo

sti n

a vr

cho

lu V

elké

ho B

laní

ku?

.....

......

......

......

......

......

.�

Zde nakresli rozhlednu na V

elkém B

laníku:

Prosto

r pro tvoji adresu:

13

Na následujících třech listech na tebe čekají pracovní listy pro obkreslování listů dřevin rostoucích v blanických lesích. Na každé z obou přístupových cest na vrchol Velkého

Blaníku potkáš jedno hravé zastavení s obkreslováním třech listů.

Úkol pro tebe: Pokus se listy správně přiřadit a obkreslit na předtištěné siluety stromů. Zda se ti podařilo přiřadit listy správně, to se dozvíš po odklopení dřeva na hravém zastavení.

Pokud se budeš vracet od rozhledny stejnou cestou a nebudeš tedy obkreslovat další tři listy, můžeš pracovní listy využít ke svým vlastním pozorováním.

dub letní buk lesní

14

habr obecný olše lepkavá

15

líska obecná třešeň ptačí

Rozhledna V roce 1895 nechal na vrcholu Velké-

ho Blaníku vystavět kardinál František hra-bě Schönborn první rozhlednu, která byla v roce 1914 upravena na 20 metrů vysokou věž bez vnějšího pláště, na kterou se vystu-povalo pomocí schodiště.

Postupem času rozhledna chátrala a v roce 1936 neodolala náporu větru a zří-tila se. Stavba nové rozhledny byla připravo-vána Klubem českých turistů od roku 1939 a dokončena byla roku 1941. Blanická roz-hledna tak získala podobu, kterou má do-dnes. V současnosti je rozhledna majetkem obce Louňovice pod Blaníkem.

Zajímavostí je, že v minulosti vzni-kaly návrhy nahradit či doplnit rozhlednu dalšími objekty jako byl pomník sv. Václavu a jeho družině či pomník legionářům. Žád-ný z těchto záměrů však nikdy nebyl reali-zován.

Pro lepší orientaci při výhledech z rozhledny ti poslouží tato směrová růžice.

Průvodce vydal Český svaz ochránců přírody Vlašim ve spolupráci se Správou CHKO Blaníkwww.csopvlasim.cz, www.blanik.ochranaprirody.cz, www.blanicti-rytiri.czText: Jakub Hromas, Karel Kříž, Pavel Pešout; Foto: Adriana Havlíčková, Lubomír Hlásek, Karel Kříž, Alžběta Rubešová, Leoš Štefka, Ladislav Vogeltanz a archiv Muzea Podblanicka a Městského muzea Nová Paka; Kresby: Lenka Suchanová, Divadlo Járy Cimrmana