Embed Size (px)
Citation preview
Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1, www.eagri.cz
Kontakty na sekci vodního hospodářství
Sekce vodního hospodářství: +420 221 812 790
Odbor státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí: +420 221 812 486 –Oddělenístátnísprávyvevodnímhospodářství:+420221812319 –Oddělenísprávypovodí:+420221812689
Odbor vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření: +420 221 812 329 –Oddělenívodohospodářsképolitiky:+420221812831 –Odděleníprotipovodňovýchopatření:+420221812432
Odbor vodovodů a kanalizací: +420 221 812 183 –Oddělenírozvojevodovodůakanalizací:+420221812314 –Oddělenímetodickéhořízeníprovozu:+420221813036
Odbor vody v krajině a odstraňování povodňových škod: +420 221 812 086 –OdděleníodstraňovánípovodňovýchškodaostatníchopatřeníveVH:+420221812437 –Oddělenívodyvkrajiněarozpočtu:+420221813048
Odbor hlavního regulátora a vrchního dohledu sektoru VaK: +420 221 812 769 –Odděleníanalytickéabenchmarkingu:+420221813039 –Oddělenístížností,kontrolyaregulace:+420221813010
Publikace,kterévydáváMinisterstvozemědělství,najdetena
www.eagri.cz→ sekce„VODA“→ záložka„Osvětaapublikace“
→ Publikaceadokumenty
Ministerstvo zemědělství
Váženíčtenáři,
Ministerstvo zemědělství představuje stručnou publikacio vodním hospodářství v České republice. Najdete zdezákladní hydrologické údaje, informace o správě vodníchtoků,zajímavostiohydrologickýchextrémechaopatřeníchnaochranupřednimi,faktaovodovodechakanalizacích,přehledomezinárodníspoluprácivoblastivodamnohodalšíchtématsouvisejícíchsvodnímhospodářstvím.
Cílem tohoto stručného přehledu je základní orientaceve vodnímhospodářstvíČeské republiky, nikoli jehopo-drobnýrozbor.RozsáhléinformacelzenaléztnawebovýchstránkáchMinisterstvazemědělství(www.eagri.cz)nebona
stránkáchInformačníhosystémuVODA(www.voda.gov.cz),případně v osobním kontaktu s odbornými útvary sekcevodníhohospodářství.
Věřím,žeprostřednictvímtétobrožurypodpořímevášzá-jemovoduaobohatímevašeznalosti.Přestožesitomož-nástáledostatečněneuvědomujeme,vodajenenahraditel-náavelmidůležitáproživotlidíiproexistencinašíplanety.Vodajezákladživota.
Miroslav Toman ministrzemědělství
Základní hydrologické údaje České republiky
Česká republika se rozkládá na ploše 78 871 km² a žije v ní10,7miliónuobyvatel.LežívestředníEvropě,vmírnémklima-tickém pásmu na severní polokouli. Nadmořská výška většinyúzemí(67%)sepohybujedo500mn.m.,průměrnáročnítep-lotakolísávrozmezí5,5–9,0°Cadlouhodobýsrážkovýúhrnčiní686mm.
Českárepublikaležínarozvodnicitřímoří–Severního,Baltské-hoaČerného.Vodní tokyodvádějí vodudosousedníchzemí,vodnízdrojeČeskérepublikytakzcelazávisínaatmosférickýchsrážkách.
Vodnítoky...............................................................................................km99,2tis.Významnévodnítoky............................................................................km16,4tis.Drobnévodnítoky................................................................................km82,8tis.Významnévodnínádrže................................................................................ks165Malévodnínádrže(rybníkyapod.)................................................kscca25000Jezy........................................................................................................... kscca6600
Vodnícesty–labsko-vltavskávodnícesta............................................... km315Vodnícesty–rekreační......................................................................kmpřes200Vodovody.................................................................................................km78,8tis.Kanalizace................................................................................................km48,8tis.Čistírnyodpadníchvod.............................................................................. ks2677
Základní charakteristiky vodního hospodářství České republiky
MezinárodníoblastpovodíDunaje
Pramen: Ministerstvo zemědělství
MezinárodníoblastpovodíLabe
MezinárodníoblastpovodíOdry
Hranicestátů
Vodnítoky
Úhrn srážek na území České republiky v roce 2018 v % normálu 1981–2010
Úhrn srážek na území České republiky v období 07/2009–06/2019 v mm
7590100
[%] <50005000,1–55005500,1–6000
6000,1–65006500,1–70007000,1–7750
7750,1–85008500,1–92509250,1–10000
10000,1–1100011000,1–12500>12500,1
Stanice s nejvyššími úhrny1.Labskábouda 15484,0mm2.Lysáhora 14475,9mm3.Špičák 13408,1mm4.Prášily 12757,8mm5.Dvoračky 12499,9mm
Stanice s nejnižšími úhrny1.BrodnadDyjí 4476,5mm2.Káraný 4493,1mm3.PrahaKlementinum 4506,7mm4.Dyjákovice 4581,1mm5.Božice 4626,2mm
Pramen: Český hydrometeorologický ústav
Pramen: Český hydrometeorologický ústav
3
Isla
nd
Nor
sko
Rus
ko
Cho
rvat
sko
Fins
ko
Srbs
ko
Švéd
sko
Loty
šsko
Slov
insk
o
Irsk
o
Rum
unsk
o
Maď
arsk
o
Alb
ánie
Bos
naa
Her
cego
vina
Esto
nsko
Slov
ensk
o
Rak
ousk
o
Litv
a
Port
ugal
sko
Švýc
arsk
o
Řec
ko
Luce
mbu
rsko
Běl
orus
ko
Niz
ozem
sko
And
orra
Ukr
ajin
a
Fran
cie
Itál
ie
Rep
ublik
aSe
vern
íMak
edon
ie
Mak
edon
ská
repu
blik
a
Bul
hars
ko
Špan
ělsk
o
Spoj
ené
král
ovst
ví
Něm
ecko
Bel
gie
Pols
ko ČR
Dán
sko
Kyp
r
Mal
ta
Disponibilní zásoby vody v jednotlivých členských státech EU vztažené na jednoho obyvatele
1000000
100000
10000
1000
100
10
1
m³/
oby
vate
l/ro
k
Pramen: Food and Agriculture Organization of the United Nations, AQUASTAT
V posledních letech vývoj klimatupředbíhá očekávání, zejména v tep-lotách vzduchu. Nárůst průměrnéteploty vzduchu na našem územío1–1,5°Cočekávanýporoce2040jedosažen jižnyní,početdnůs tro-pickouteplotou(nad30°C),kterýbylv roce 2016 předpokládán v úrovni30 dnů až po roce 2070 (viz připo-jenýobrázeksočekávanýmvývojem),bylvposledních2letechjižpřekonán(2018–47dnů,2019–35dnů).Můžetoznamenat,žezměnaklimatunastu-puje rychleji anebo existující scéná-ře průběh změny klimatu podcenily.Voboupřípadech toovšemzname-ná nárůst výparu a evapotranspira-ce, čímž dojde ke snížení stávajícíhomnožství vody v půdě.Tato skuteč-nost nepříznivě ovlivní zdroje povr-chovévodyvětšímvýparem.
5
1961–2000
2071–2100
Počet (dny)
5101520253035
2021–2050
Pramen: Czech Globe
Klimatické změny
Hydrologické extrémy Ztabulkyjezřejmé,ževodnírežimvČeskérepublicejeznač-něrozkolísanývlivemhydrologickýchextrémů.Vobdobísuchavýrazněklesáobjemvodníchzdrojů,vdoběpovodnísenaopakjejichobjemzvyšuje.
PovodněPovodnějsouvnašichpodmínkáchčastýmazhlediskaplochyzasaženéhoúzemívýznamnýmtypempřírodníchkatastrof.Potéměřstoletépřestávcesejejichvýskytnečekanězvýšilapo-čínaje rokem 1997 naše území postihla řada významných ažextrémníchpovodníprovázenýchztrátaminalidskýchživotechaškodaminamajetku.
VreakcinavýskytextrémníchpovodnívceléEvropěod90.letminulého století byla přijata směrnice Evropského parlamentuaRady2007/60/ESzedne23.10.2007ovyhodnocováníazvlá-dánípovodňovýchrizik(tzv.Povodňovásměrnice),kteráuložilačlenskýmstátůmEUzpracovatdo22.12.2015plányprozvládánípovodňovýchrizikobsahujícíopatřeníkpředcházeníčiomeze-nínepříznivýchdopadůpovodní.VrámcipřípravyprvníchplánůprozvládánípovodňovýchrizikvČeskérepublicebylyvymezenyoblasti s významnýmpovodňovýmrizikem (2966kmvodníchtoků), pro něž byly zpracovány mapy povodňového nebezpečíamapypovodňovýchrizik.Plányprozvládánípovodňovýchrizik
Pramen: Ministerstvo zemědělství
Pozn.: 1) Roční přítok na území České republiky z okolních států. 2) Roční odtok z území České republiky. 3) Určuje se jako průtok v hlavních povodích s 95% zabezpečeností.
Položka
Roční hodnoty [mil. m³]
2002 (povodně)
2003 (sucho)
2009 (povodně)
2010 (povodně)
2015(sucho)
2018 (sucho)
Srážky 71298 40695 58676 68692 41957 41170
Evapotranspirace 48533 29319 44090 46824 32165 33305
Ročnípřítok1) 1341 524 714 781 398 320
Ročníodtok2) 24106 11900 15300 22649 10190 8185
Zdrojepovrcho-výchvod3) 6506 3758 5112 8788 3591 3355
Využitelnézdrojepodzemníchvod 1625 1195 1266 1594 939 765
Obnovitelné vodní zdroje v letech hydrologických výkyvů
Vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem v České republice
krajskáměstavodnítokydílčípovodívodnínádrže
Mezinárodní povodíLabeOdryDunaje
Povodňová situace [rok]
Počet ztrát na lidských
životech
Povodňové škody [mil. Kč]
celkové z toho na VH dílech v majetku státu
1997 60 626006600
1998 10 1800
2000 2 3800 606
2001 0 1000 100
2002 19 75100 4630
2006 9 6200 2238
2009 15 8500 1392
2010 8 15200 3400
2013 15 15400 2196
Povodně z hlediska počtu ztrát na lidských životech a výše povodňových škod
Pramen: Ministerstvo zemědělství Pramen: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.
bylyschválenévroce2015ajsouzveřejněnyvinformačnímsys-témuPOVIS(www.povis.cz).
Vrámcipřípravyaktualizaceplánůprozvládánípovodňovýchri-zikdošlovroce2017knovémuvymezeníoblastísvýznamnýmpovodňovýmrizikem.Délkavodníchtokůsvýznamnýmpovodňovýmrizikemkleslana2846,24km.
7
Pramen: Český hydrometeorologický ústav
SuchoV posledních letech je stále více patrná rozkolísanost hydro-logické situace. Povodně byly v letech 2014–2019 vystřídányextrémním suchem. Sucho způsobené dlouhodobými perio-dami s minimálním množstvím srážek se postupně projevujei v dalších částech hydrologického cyklu – deficitem zásobyvodyvpůdě,sníženímprůtokůvevodníchtocíchapoklesemhladinpodzemníchvod.Tytonegativnívlivysemohoupro-jevittakévsociálněekonomickésféřenedostatkempitné vody pro obyvatelstvo v některýchoblastechanedostatkemužitkovévodyproprůmysl,energetikuazemědělství. Jenvob-lastizemědělstvíbylyškodyzpůsobenésuchemvroce2018odhadnutyna11mld.Kč.
Aktuální mapa výskytu zemědělského sucha na území České republiky (dlouholetý průměr hodnot z období 1981–2015) Ohrožení suchem
mimořádné
vysoké
středněvysoké
mírné
nízké
velminízké
bezohrožení
9
Intenzita sucha v půdním profilu v srpnu 2018
Pramen: INTERSUCHO
Stále více stoupá význam výparu a evapotranspirace pro stavvody v půdě a pro zdroje povrchových vod.Ohroženostob-lastí,kdevýparaevapotranspiracepřekračujeúhrnysrážek,jeznázorněna vmapce vodní bilance.V povodíDyje tento stavnastaljižvroce2017avedlkesníženídisponibilníchzdrojůvodyo75%vporovnánísrokem2014,neboťregionálněúhrnysrážekvýrazněpokles-ly oproti obvyklému dlouhodobémuprůměru.
Mapa vodní bilance na území České republiky za období 1981–2010
Pramen: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.
Pozn.: Přechod od žluté do hnědé barvy vyznačuje regiony, kde evapotranspirace přesahuje roční srážkové úhrny a bude příčinou výrazného sucha.
Vodní bilance [mm]
1200
800
400
0
Vodnítokynanašemúzemíjsoupředmětemsprávyarozdělujísenavýznamnévodnítokyadrobnévodnítoky.Správavodníchtokůvyplývázezákonač.254/2001Sb.,ovodáchaozměněně-kterýchzákonů(vodnízákon),vezněnípozdějšíchpředpisů.
Významnévodnítokyjsouvodnítokynebojejichúseky,uvedenévpřílozeč.1vyhláškyč.178/2012Sb.,kterousestanovíseznamvýznamných vodních toků a způsob provádění činností souvise-jícíchsesprávouvodních toků.Dotétokategorie jsouzařazenyitzv.„hraniční“vodnítoky.VČeskérepubliceje819významnýchvodníchtokůscelkovoudélkou16,4tis.km,spravujíjestátnípod-nikyPovodí.PáteřnímitokyvČecháchjsouLabe(370km),Vltava(431km)aOhře(254km),najižníMoravěMorava(269km)aDyje(194km)anaseveruMoravyaveSlezskuOdra(135km)sOpavou(131km).Celkovádélkadrobnýchvodníchtokůjetéměř83tis.km,jejichsprávuvykonávajístátnípodnikyPovodíastátnípodnikLesyČeskérepubliky,Ministerstvoobrany(naúzemívojenskýchújezdů),Správynárodníchparků(naúzemínárodníchparků),obce,fyzickéneboprávnickéosoby,případněorganizačnísložkystátu.
Kzajištění informovanostiveřejnésprávyaširokéveřejnostiosprávcovstvívodníchtokůslouží„Cen-trální evidence vodních toků“, která je přístupnávrámciVodohospodářského informačníhoportáluVODA(www.voda.gov.cz).
Délka vodních toků dle správců k 31. 12. 2019
Vodní toky Správce Délka toků [km]
významné
PovodíLabe,státnípodnik 3589
PovodíVltavy,státnípodnik 5533
PovodíOhře,státnípodnik 2377
PovodíOdry,státnípodnik 1111
PovodíMoravy,s.p. 3761
Celkem 16 371
drobné
LesyČeskérepubliky,s.p. 38538
StátnípodnikyPovodí 38839
Ostatnísprávci1) 5453
Celkem 82 830
Správa vodních toků
Pramen: Ministerstvo zemědělství
Pozn.: Uvádí se digitální délky toků z Centrální evidence vodních toků. 1) Zahrnuje Správu národních parků, Ministerstva obrany (úřady vojenských újezdů), obcí a ostatních fyzických a právnických osob.
11
PovodíLabe,státnípodnik,spravujenaúzemíocelkovérozloze14455km²vícenež9300kmvodníchtoků,znichž155tokůvdélce3589kmjezařazenovkategoriivýznamnýchvodníchtoků.Podnikmáprávohospodařits24vodníminádržemi,30pla-vebnímikomorami,197jezya20malýmivodnímielektrárnami.
PovodíVltavy,státnípodnik,spravujenaúzemíocelkovérozloze28708km²téměř22000kmvodníchtoků,ztohoje5533kmvýznamnýchavícenež17300kmdrobnýchvodníchtoků.Máprá-vohospodařitse110vodníminádržemi(ztoho31významnýchvodníchnádrží),27plavebnímikomoraminavltavskévodnícestě,48pohyblivýmia297pevnýmijezyas20malýmivodnímielekt-rárnami.
VítaNejedlého951/8SlezskéPředměstí50003HradecKrálovéwww.pla.cz
Holečkova3178/815000Praha5www.pvl.cz
Povodí Labe,státní podnik
Povodí Vltavy,státní podnik
Státní podniky Povodí spravují významné i drobné vodní toky ve své územní působnosti, státní podnik Lesy České republiky spravuje drobné vodní toky. Zakladatelem těchto státních podniků je Ministerstvo zemědělství.
Povodí Moravy, s. p., spravuje na území o celkové rozlo-ze 21 133 km² celkem 3 761 km významných vodních tokůa8734kmdrobnýchvodníchtoků.PovodířekyMoravysesklá-dázedvouvmnohaaspektechodlišnýchhydrologickýchcelků:prvnímjedílčípovodíMoravynadsoutokemsDyjí,druhýmjedílčípovodíDyje.
PovodíOhře,státnípodnik,spravujenaúzemíocelkovérozlozetéměř10tis.km²vícenež6900kmvodníchtokůs22velkýmivodníminádržemi,jejichžpřevážnáčástjesoučástíšestivodo-hospodářskýchsoustav,dáledojehosprávyspadá41jezů,sedmčerpacíchapřečerpávacíchstanic,184kmumělýchkanálůapři-vaděčůa21malýchvodníchelektráren.
Dřevařská1160175Brnowww.pmo.cz
Bezručova421943003Chomutovwww.poh.cz
Povodí Moravy, s. p.Povodí Ohře,státní podnik
13
PovodíOdry, státní podnik, spravujeúzemío celkové rozloze6252km²s3702kmvodníchtoků,ztoho1111kmjsouvý-znamnévodnítoky.Délkaupravenýchvodníchtokůje698km,délka ochranných hrází 179,5 km, délka přivaděčů 17,54 km,početjezů80,početvelkýchvodníchnádržíosm,ztohotřivo-dárenské,malýchvodníchnádržíspravuje30.
Správuapéčiodrobnévodnítokyorganizačnězajišťujestátnípodnik Lesy České republiky pomocí šesti regionálních správtoků působících v oblastech povodí Labe,Vltavy, Ohře, Odry,MoravyaDyjenavícenež38000kmvodníchtokůabystřin.
Varenská4970126Ostravawww.pod.cz Přemyslova1106
NovýHradecKrálové50008HradecKrálovéwww.lesycr.cz
Povodí Odry,státní podnik
Lesy Českérepubliky, s. p.
Územní působnost Správ toků Lesů ČR, s. p.
HranicekrajůOblastipovodíSídloSprávytokůSídlodetašovanéhopracoviště
Labsko-vltavskávodnícestajesoučástíevropskésítěvnitrozem-skýchvodníchcestmezinárodníhovýznamuazajišťujeČeskére-publicepřístupnejendovnitrozemskýchpřístavů,aleidopřístavůnámořních.
Pro velkou plavbu je vČeské republice k dispozici 222,5 kmlabskévodnícestys27plavebnímikomoramia91,5kmvltav-skévodnícestys21plavebnímikomoramia1,2kmBerounky.Malouarekreačníplavbujemožnoprovozovatnadalšíchvícenež150kmVltavya22kmLabe,55kmMoravsko-slováckévod-ní cesty, naúsecíchMoravy,Bečvy,Odry,Ostravice,BerounkyaOhře,natéměř5tisícíchhanádržeLipnoaněkterýchdalšíchnádržích.
ZarozvojvodníchcestajejichmodernizacizodpovídáMinister-stvodopravy,provozaúdržbuvodníchcestvčetněprovozupla-vebníchkomorzajišťujístátnípodnikyPovodí.
Státní správu a dozor ve vnitrozemské plavbě vykonává Státníplavebníspráva(www.plavebniurad.cz),kterájeisprávceminter-netovéhoportáluLabsko-VltavskýDopravní Informační Systém(www.lavdis.cz).Zdejsoukdispoziciplavebnímapy,údajeopro-voznídoběplavebníchkomor,vodníchstavechadalšíinformaceproplánováníplavby.
Plavba
15
17
Vobdobí1980–2018došlokvelmizřetelnémupoklesuodběrůivypouštěnívododroku1990.Množstvíodebíranépovrchovévodyivypouštěnévodydosáhlovroce2018svéhominima.
Obdobný trend se objevil také u využití podzemních zdrojůvody,jehožmnožstvíjevposledníchletechkonstantní.
Odběry povrchových vod v České republice v letech 1980–2018
Odběry podzemních vod v České republice v letech 1980–2018
Ostatní(vč.stavebnictví) Zemědělství Vodovodyproveř.potř. Průmysl(vč.dobývání) Energetika Ostatní(vč.stavebnictví) Zemědělství Vodovodyproveř.potř. Průmysl(vč.dobývání) Energetika
mno
žstv
í (m
il. m
3 )
1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 20182015
100
200
300
400
500
600
1980 1985
mno
žstv
í (m
il. m
3 )
1990 1995 2000 2005 2015 20182010
200
400
600
800
1 000
1 200
1 400
mno
žstv
í (m
il. m
3 )
1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 20182015
100
200
300
400
500
600
1980 1985
mno
žstv
í (m
il. m
3 )
1990 1995 2000 2005 2015 20182010
200
400
600
800
1 000
1 200
1 400
Odběry a vypouštění vod
Pramen: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., z podkladů s. p. Povodí Pramen: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., z podkladů s. p. Povodí
Odroku1990výrazněkleslovypouštěnéznečištěnívukazate-líchBSK
5aCHSK
Cr.
Vypouštění odpadních vod v České republice v letech 1980–2018
Vypouštěné a zpoplatněné znečištění v letech 1990–2018
Ukazatel BSK5
Ukazatel CHSKCr
Ostatní(vč.stavebnictví) Zemědělství Kanalizaceproveř.potř. Průmysl(vč.dobývání) Energetika
vypouštěné zpoplatněné
mno
žstv
í (m
il. m
3 )
200
400
600
800
1 000
1 200
1980 1985 1990 1995 2000 2005 2018201520100
50
100
150
200
250
300
350
400
450
1990
1995
2000
2005
2010
2018
2015
tis.
t/r
ok
1990
1995
2000
2005
2010
2018
2015
tis.
t/r
ok
0
20
40
60
80
100
120
140
160
Pramen: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., z podkladů s. p. Povodí Pramen: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., z podkladů Českého statistic- kého úřadu a s. p. Povodí
19
Zásobování pitnou vodouVroce2018bylovČeské republice zásobovánoz vodovodů94,7%obyvatel,Českárepublikasetakřadínaúroveňsrovna-telnousnejvyspělejšímistátyvezpřístupněnínezávadnépitnévodyodpovídajícívyžadovanýmzdravotnímkritériím.Jakostdo-dávanévodyodpovídánejpřísnějšímměřítkům.
Ukazatel Měrná jednotka 1989 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018Obyvatelé (střední stav) mil. obyv. 10,364 10,509 10,511 10,525 10,543 10,565 10,584 10,626
Obyvatelé zásobovaní vodou z vodovodů
mil. obyv. 8,537 9,823 9,854 9,917 9,930 9,973 10,027 10,064% 82,4 93,5 93,8 94,2 94,2 94,4 94,7 94,7
Voda vyrobená celkemmil. m³/rok 1 251,0 623,5 600,2 575,4 599,6 593,3 603,8 609,7% k 1989 100,0 49,8 48,0 46,0 47,9 47,4 48,3 48,7
Voda fakturovaná pitná celkemmil. m³/rok 929,4 480,7 471,8 468,7 476,8 478,9 482,0 490,4% k 1989 100,0 51,7 50,8 50,4 51,3 51,5 51,9 52,8
Specifická spotřeba z vody vyrobené
l/os. den 401,0 173,8 166,8 158,9 165,4 162,5 164,9 165,9% k 1989 100,0 43,3 41,6 39,6 41,2 40,5 41,1 41,4
Specifické množství vody fakturované celkem
l/os. den 298,0 134,1 131,1 129,4 131,5 131,2 131,7 133,5% k 1989 100,0 45,0 44,0 43,4 44,1 44,0 44,2 44,7
Specifické množství vody fakturované domácnostem
l/os. den 171,0 88,1 87,1 87,3 87,9 88,3 88,7 89,2% k 1989 100,0 51,5 50,9 51,0 51,4 51,6 51,9 52,2
Ztráty vody na 1 km řadů l/km den 16 842,0*) 4351,0 3 856,9 3 417,2 3 519,3 3 167,9 3 409,4 3 303,5Ztráty vody na 1 zásob. obyvatele l/os. den 90,0*) 33,0 29,5 26,5 27,3 24,7 26,7 25,8
Pramen: Český statistický úřadPozn.: *) Údaje za vodovody hlavních provozovatelů.
Zásobování vodou z vodovodů v letech 1989 a 2012–2018
Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu
Pramen: Český statistický úřad
Vývoj počtu zásobovaných obyvatel a specifické potřeby vody fakturované v letech 1989 a 2008–2018
7 8008 0008 2008 4008 6008 8009 0009 2009 4009 6009 80010 80010 200
0
50
100
150
200
250
300
350
400
450
1989 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
tis.
oby
vate
l
l/oso
ba/d
en
specifickémnožstvívodyfakturovanédomácnostem
specifickáspotřebazvodyvyrobenécelkem
početzásobovanýchobyvatel
Vevšechvodovodechbylovyrobenocelkem609,7mil.m³pitnévody,přičemžzaúplatubylododáno(fakturováno)490,4mil.m³pitnévody(ztohoprodomácnosti327,8mil.m³).Ztrátypitnévodydosáhly95,0mil.m³,tj.15,8%zvodyurčenékrealizaci.
Vporovnánísrokem1989spotřebavodykleslanavícenežpo-lovinu, v posledních 5 letech kolísá mezi 159 až 166 l/os/den.Vodafakturovanádomácnostemkleslaodroku1989zhrubanapolovinu,ze171l/os/denna89,2l/os/den.
Zgrafu jepatrnýrostoucípočetobyvatelnapojenýchnavodo-vodyproveřejnoupotřebu,přičemžspotřebavody, ivdomác-nostech,byladlouhodoběklesající.Tentotrendbyldánvývojemúspornýchspotřebičů(pračky,myčky,úspornésplachovačeapod.)irostoucícenouprovodné,kterádřívenezahrnovalaveškeréná-klady,zejménadostatečnoutvorbuprostředkůnaobnovu.
21
Kraj
Obyvatelé
Voda vyrobená z vodovodů
Voda fakturovaná
skutečně zásobovaní vodou z vodovodů
podíl obyvatel zásobovaných vodou
z celkového počtucelkem
z toho pro domácnosti
[počet] [%] [tis. m³] [tis. m³] [tis. m³]
Hl.městoPraha 1301135 100,0 105897 82653 51077
Středočeskýkraj 1175961 86,4 60700 53984 37855
Jihočeskýkraj 577793 90,2 33694 26117 17746
Plzeňskýkraj 502709 86,3 31529 25344 16224
Karlovarskýkraj 295285 100,0 19483 14525 9340
Ústeckýkraj 801619 97,7 50348 37926 26803
Libereckýkraj 408256 92,4 25673 18654 13044
Královéhradeckýkraj 524177 95,2 31370 23763 15396
Pardubickýkraj 505508 97,4 27847 22805 14699
KrajVysočina 487517 95,8 24448 21842 14449
Jihomoravskýkraj 1126858 95,1 64160 56255 38195
Olomouckýkraj 587068 92,8 28892 25882 17819
Zlínskýkraj 566821 97,2 29816 23708 15667
Moravskoslezskýkraj 1203424 99,9 75836 56989 39473
Česká republika 10 064 131 94,7 609 692 490 447 327 787
Pramen: Český statistický úřad
Zásobovaní obyvatelé, výroba a dodávka vody z vodovodů v roce 2018
Nejvyššípodílobyvatelzásobenýchpitnouvodouzvodovodůbylvroce2018vKarlovarskémkraji(100%),vhlavnímměstěPraze(100%)avMoravskoslezskémkraji(99,9%),nejnižšípodílobyvatelzásobenýchpitnouvodoubylvkrajiPlzeňském(86,3%)aStředočeském(86,4%).
Pramen: Státní zdravotní ústav
5,13
3,06
2,50
2,14
2,15
2,04
1,68
2,06
1,51
1,14
1,13
1,02 1,
28
1,29
1,25
1,12
0,31
0,21
0,17
0,16
0,14 0,
4
0,36
0,33
0,34
1,91
0,32
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
3,5
4,0
4,5
5,0
5,5
2000 2004 2008 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Přek
roče
ní li
mitn
í hod
noty
[%
]
limitníhodnota mezníhodnota nejvyššímezníhodnota
23
Jakost pitné vody vyjádřená podílem stanovení překračujících limitní hodnoty v letech 2000, 2004, 2008, a 2012–2018
Vývoj infrastruktury vodovodů a kanalizací v letech 1989 a 2012–2018
Odvádění a čištění komunálních odpadních vodVroce2018žilovdomechpřipojenýchnakanalizaci85,5%obyvatel(9,1mil.),dokanalizacíbylovypuštěno(bezzpoplatněnýchsrážko-výchvod)celkem457,3mil.m³odpadníchvod,ztohobyločištěno97,6%.
Ukazatel Měrná jednotka
Rok
1989 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Obyvatelé (střední stav) mil. obyv. 10,364 10,509 10,511 10,525 10,543 10,565 10,584 10,626
Obyvatelé trvale bydlící v domech napojených na kanalizaci
mil. obyv. 7,501 8,674 8,705 8,828 8,882 8,944 9,052 9,090
% 72,4 82,5 82,8 83,9 84,2 84,7 85,5 85,5
Vypouštěné odp. vody do kanalizace (bez zpoplatněných srážkových vod) celkem
mil. m³ 877,8 473,2 455,3 446,1 445,5 446,9 453,3 457,3
% k 1989 100,0 53,9 51,9 50,8 50,8 50,9 51,6 52,1
Čištěné odpadní vody včetně vod srážkových 1) mil. m³ 897,4 836,7 912,3 812,2 779,0 803,4 826,2 743,6
Čištěné odpadní vody celkem bez vod srážkových
mil. m³ 627,6 459,4 443,4 432,3 432,0 434,9 442,2 446,3
% k 1989 100,0 73,2 70,6 68,9 68,8 69,3 70,5 71,1
Podíl čištěných odpadních vod bez vod srážkových 2) % 71,5 97,1 97,4 96,9 97,0 97,3 97,5 97,6
Pramen: Český statistický úřad
Pozn.: 1) V roce 1989 se jedná o údaje za kanalizace hlavních provozovatelů. 2) Jedná se o podíl z vod vypouštěných do kanalizace (bez zpoplatněných srážkových vod).
tis.
oby
vate
l
mil.
m3 /
rok
7 000
7 200
7 400
7 600
7 800
8 000
8 200
8 400
8 600
8 800
9 200
9 000
0
100
200
300
400
500
600
700
800
900
1 000
1989 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
25
Pramen: Český statistický úřad
čištěnéodpadnívodyvčetněvodsrážkovýchvypouštěnéodpadnívodydokanalizace(bezzpoplatněnýchsrážkovýchvod)celkempočetobyvatelnapojenýchnakanalizaci
Vývoj počtu obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci a množství vypouštěných a čištěných odpadních vod v letech 1989 a 2008–2018
Kraj
Obyvatelé trvale bydlící v domech napojených na kanalizaci
Odpadní vody vypouštěné do kanalizace (bez zpoplatněných srážkových vod)
Čištěné odpadní vody bez vod srážkových
celkem podíl celkem celkem podíl
[počet] [%] [tis. m³] [tis. m³] [%]Hl.městoPraha 1288421 99,0 81053 81053 100,0
Středočeskýkraj 1011970 74,4 50289 50100 99,6
Jihočeskýkraj 557797 87,0 27319 26278 96,2
Plzeňskýkraj 502686 86,3 29048 27807 95,7
Karlovarskýkraj 295285 100,0 13349 13338 99,9
Ústeckýkraj 686997 83,7 29838 29537 99,0
Libereckýkraj 307532 69,6 14411 14202 98,5
Královéhradeckýkraj 434712 78,9 20836 20134 96,6
Pardubickýkraj 387245 74,6 18087 17914 99,0
KrajVysočina 445683 87,6 18965 17093 90,1
Jihomoravskýkraj 1064552 89,9 52827 52171 98,8
Olomouckýkraj 539395 85,3 27199 26571 97,7
Zlínskýkraj 566648 97,2 26455 24475 92,5
Moravskoslezskýkraj 1001076 83,1 47646 45632 95,8
Česká republika 9 089 999 85,5 457 320 446 306 97,6
Pramen: Český statistický úřad
Počet obyvatel bydlících v domech připojených na kanalizaci a množství vypouštěných a čištěných odpadních vod v roce 2018 v jednotlivých krajích
Nejvyššípodílobyvatelpřipojenýchnakanalizacibylvroce2018vKarlovarskémkraji(100%)ahlavnímměstěPraze(99%),nejnižšípodílbylvkrajiLibereckém(69,6%)avkrajiStředočeském(74,4%).
Ukazatel Měrná jednotka 2017 2018 Index 2018/2017
Vodné celkem mil. Kč 17 948 18 692 1,04
Voda fakturovaná celkem mil. m³/rok 482,0 490,4 1,02
Průměrná cena pro vodné Kč/m³ bez DPH 37,2 38,1 1,02
Stočné celkem mil. Kč 17 192 17 676 1,03
Vypouštěné odpadní vody do kanalizace*) mil. m³/rok 524,2 529,1 1,01
Průměrná cena pro stočné Kč/m³ bez DPH 32,8 33,4 1,02
Pramen: Český statistický úřad
Pozn.: *) Od roku 2013 včetně zpoplatněných srážkových vod.
Realizační ceny pro vodné a stočné v roce 2017 a 2018
Vývoj ceny pro vodné a stočnéOblastcensevČeskérepubliceřídízákonemč.526/1990Sb.,ocenách,vezněnípozdějšíchpředpisůavyhláškouč.450/2009Sb.,kterouseprovádízákonocenách.Tvorbacenmůžebýtceno-výmorgánemusměrněnapouzevpřípadechpřesněvymezenýchustanovením§1odst.6zákonaocenách.Vsouladusplatnýmiprávnímipředpisy lzedocenyprovodnéa stočnépromítnoutpouze ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracováníaoběhuzbožídoložitelnézúčetnictví,přiměřenýzisk,daňapří-padněuplatněnéclopodlejinýchprávníchpředpisů,není-lidálestanovenojinak.
PodlešetřeníČeskéhostatistickéhoúřadubylanejvyššíprůměrnácenaprovodnévkrajiLibereckém(44,20Kč/m³,vporovnánísce-lorepublikovýmprůměremo16%vyšší),nejnižšívkrajiOlomouc-kém(33,10Kč/m³).NejvyššíprůměrnácenaprostočnébylarovněžvkrajiLibereckém(42,50Kč/m³,o27,20%vyššívporovnánísce-lorepublikovýmprůměr),nejnižšívkrajiPlzeňském(27,80Kč/m³).
Ministerstvo zemědělství zpracovalo podrobnouprezentacioboruvodovodůakanalizacíČeské re-publiky.Datazarok2017jemožnoprohlédnoutzde:
27
Kontrola a analýzy v oboru vodovodů a kanalizacíOdroku2015fungujenaMinisterstvuzemědělstvínovýodbor,jehožsoučasnýnázevzníodborhlavníhoregulátoraavrchníhodohledusektoruVaK,jehožúkolemjepředevšímposíleníkon-trolníadozorovéčinnostinadoboremvodovodůakanalizacíproveřejnoupotřebu.KompetenceMinisterstvazemědělstvíjezaloženazákonemč.274/2001Sb.,ovodovodechakanalizacíchpro veřejnoupotřebu ao změněněkterých zákonů, ve zněnípozdějších předpisů. Provádění kontrol se pak řídí zákonemč.255/2012Sb.,okontrole(kontrolnímřádem),vezněnípoz-dějšíchpředpisů.
Ministerstvozemědělstvíjeústřednímorgánemveřejnésprávyoboru vodovodů a kanalizací. Současně v § 29 odst. 2 téhožzákonajedefinovánajehopůsobnostvoblastiregulaceoboruvodovodůakanalizacíproveřejnoupotřebu,ochranyodběra-telůslužebdodávkypitnévodyaodváděníačištěníodpadníchvod(spotřebitelů),dálejezdezakotvenajehoúlohapřidohledunadzpracovánímaplněnímplánůfinancováníobnovyvodovodůakanalizacíproveřejnoupotřebu,nadposkytovánímobjektiv-níchinformacízoboruveřejnostiadalší.
Na základě těchtokompetencíMinisterstvo zemědělství kon-troluje vlastníky a provozovatele vodovodů a kanalizací proveřejnou potřebu v rozsahu zákona č. 274/2001 Sb.Výsledkykontrol a nejdůležitější zjištění jsou každoročně zveřejňoványnawebovýchstránkáchMinisterstvazemědělstvíformouzprávyovýkonukontrolníčinnosti.
Ministerstvo zemědělství zpracovalo Metodiku benchmarkin-gu,jejímžcílemjenastavenívšechprocesůbenchmarkingutak,abybylomožnésledovatplnění stanovenýchzáměrůregulaceazpřístupňovatinformaceojejichplněníaostavusektoruvo-dovodů a kanalizací. Zvýšením informovanosti a dostupnostisedocílívyššítransparentnostisektoru,kterávedekezlepšeníochranyspotřebitelůazvýšeníkonkurencenatrhupřirozenéhomonopolu.Pravidelnákaždoroční analýza sektoruvodárenství vyhodnocuje data, která Ministerstvozemědělstvízískávávsouladusezákonemovodo-vodechakanalizacícha jehoprováděcí vyhláškouč.428/2001Sb.,vezněnípozdějšíchpředpisů.
I.aII.neznečištěnáamírněznečištěnávodaIII.znečištěnávodaIV.silněznečištěnávodaV.velmisilněznečištěnávoda
ZákladníklasifikaceTřída
HODNOCENÍ PODLE ČSN 75 7221
Klesající průtoky ve vodních tocích vedou nejenomknedostatkuvodyproodběryaohrožujíživotvod-níchekosystémů,alezpůsobujímenšíředěnívypouš-těnýchvyčištěnýchodpadníchvod.Docházítakkezvý-šenémuvýskytuvodníchtokůsezhoršujícísekvalitou.Názorně je to zřejménaporovnání vývoje jakosti vodyvevýznamnýchvodních tocích,kteréstátnípodnikyPovodímonitorují (tzv. provozní monitoring) dvanáctkrát ročně nastabilněurčenýchodběrovýchmístechjižponěkolikdesíteklet.
29
Jakost vody v tocích České republiky
Kvalita povrchových vod v České republice v letech 1991–1992
Kvalita povrchových vod v České republice v letech 2017–2018
Kvalita povrchových vod v České republice v letech 2015–2016
Pramen: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., z podkladů Českého hydrometeorologického ústavu
I.aII.neznečištěnáamírněznečištěnávodaIII.znečištěnávodaIV.silněznečištěnávodaV.velmisilněznečištěnávoda
ZákladníklasifikaceTřída
HODNOCENÍ PODLE ČSN 75 7221
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne15.2.2006ořízeníjakostivodkekoupáníaozrušenísměrnice76/160/EHSstanovilačlenskýmstátůmkaždýrokurčitvodykekoupáníazavedlapovinnostvytvořitprofilyvodvyužívanýchkekoupání.Ministerstvozdravotnictví ve spolupráci sMinis-terstvemzemědělstvíaMinisterstvemživotníhoprostředínazákladě § 6g odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně ve-řejnéhozdravíaozměněněkterýchsouvisejícíchzákonů,vezněnípozdějšíchpředpisů,sestavujekaždoročněproaktuálníkoupací sezónu „Seznam přírodních koupališť na povrcho-vých vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatel,a dalších povrchových vod ke koupání“. Na základě tohoto
seznamusprávcipovodídle§34zákonač.254/2001Sb.,ovo-dáchaozměněněkterýchzákonů(vodnízákon),vezněnípoz-dějších předpisů, sestavují, přezkoumávají a aktualizují profilyvod v rozsahudanémvyhláškou č. 155/2011Sb.,oprofilechpovrchovýchvodvyužívanýchkekoupání.
Přehledpovrchovýchvodvyužívanýchkekoupáníaúdajeknimjsou veřejně přístupné na internetových strán-káchMinisterstvazemědělství,Ministerstvazdra-votnictví www.mzcr.cz, na www.koupacivody.cz,z hlediska kvality vod v evropských zemích nahttps://www.eea.europa.eu
Povrchové vody využívané ke koupání
31
Produkce ryb v České republice určených k přímé spotřebě
Ukazatel produkce a spotřeby rybRok
1990 1995 2000 2005 2016 2017 2018
Produkce (tis. tun) 19,3 18,6 19,5 20,4 20,9 21,7 21,8
Z toho: export (tis. tun) 2,7 7,8 9,2 9,3 11 11,1 10,3
Úlovky na revírech (tis. tun) 3,0 4,0 4,7 4,2 3,5 3,6 3,7
Spotřeba na osobu v (kg.rok-1) 1,2 1,1 1,0 1,4 1,3 1,3 1,3
RybníkybylyvČecháchbudoványod10.století,rozkvětryb-níkářstvíspadádo15.a16.století.Rybníkysetakstalyspeci-fickýmfaktoremrázučeskékrajinyatvořízákladnučeskéhorybářství.
Rybářství jevČeskérepublicerozdělenonaprodukčnírybář-stvíavýkonrybářskéhoprávavrybářskýchrevírech.Rybářství
Rybářství a rybníkářství
Pramen: Ministerstvo zemědělství
jakosoučástzemědělstvípatřízhlediskaprodukcerybíhomasameziúspěšnéoblastizemědělskévýroby.VrámciČeskérepub-likydlouhodobědosahujeprodukcetržníchrybúrovněokolo20000tun,přičemžzhruba85%produkcetvoříkaprobecný.Přes90%produkcerybjezajišťovánochovemvrybnících.
VČeskérepublicejevyhlášenovícenež2000rybářskýchrevírůovýměřepřibližně42tisícha.Sportovnímrybolovemsezabývázhruba320tisícregistrovanýchčlenůdvounejvětšíchuživatelůrybářskýchrevírů,tj.Českéhorybářskéhosvazu,z.s.,aMorav-skéhorybářskéhosvazu,z.s.
Vodní díla podle zařazení do I. až III. kategorie TBD
gorie(I.kat.28děl,II.kat.73děl,III.kat.354děl,IV.kat.zahrnujezbývajícítisícevodníchděl).Jednotlivékategorieurčujírozsaha četnost dohledu. Kritériem pro zařazení do jedné ze čtyřkategoriíjevelikostpotenciálníchškod,kekterýmmůžedojítpři poruše stability a bezpečnosti vodního díla doprovázenévznikempovodňovévlnyzvláštnípovodně.
Kategorie Druh vodního díla
Celkempřehrada suchá nádrž jez odkaliště ochranná hráz vodní
elektrárna ostatní
I. 28 0 0 0 0 0 0 28II. 51 0 3 7 9 1 2 73III. 184 30 35 18 71 11 5 354Celkem 263 30 38 25 80 12 7 455
Technickobezpečnostnídohled(tzv.TBD)představujemonito-rováníavyhodnocovánítechnickéhostavuvodníhodíla,kterévzdouvánebozadržujevodu,zhlediskajehobezpečnosti,pro-vozníspolehlivostiamožnýchpříčinporuchajejichnásledků.UrčenávodnídílapodléhajícídohleduseřadídoI.ažIV.kate-
Přibližný počet vodních nádrží v České republice
Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly
Počet Objem [mil. m³]
Významné vodní nádrže 165 3 342
Malé vodní nádrže (rybníky apod.) 25 000 480
Pramen: Ministerstvo zemědělství
Pramen: Ministerstvo zemědělství 33
Vodní elektrárny
Vývoj výroby elektřiny ve vodních elektrárnách v letech 2006–2018
0
500 000
1 000 000
1 500 000
2 000 000
2 500 000
3 000 000
2018201720162015201420132012201120102009200820072006
Vyr
obe
ná e
lekt
řina
(M
Wh)
Vodníenergiejejednouznejvícevyužívanýchobnovitelnýchzdro-jůvČeskérepublice.Vodníelektrárnyrozdělujemepodleinstalo-vanéhovýkonunavelké(≥10MW)amalé(<10MW).Malévodníelektrárny(MVE)sevětšinouzřizujínamenšíchtocích,jejichžprů-tokseměnívzávislostinaročnímobdobíaúhrnusrážek.Přivhod-némumístěníakonstrukčnímřešenímohoupatřitknejekologič-tějšímanejekonomičtějšímenergetickýmzdrojům.Vodníenergiesenacelkovévýroběelektřinypodílí17%,cožpředstavujetéměř2%vrámciobnovitelnýchzdrojů.Zhruba14%jevyrobenovelek-trárnáchovýkonudo1MW,17%velektrárnáchovýkonuod1MWaž10MWa69%vevelkýchvodníchelektrárnách(VVE). Pramen: Energetický regulační úřad; upraveno Ministerstvem průmyslu a obchodu
MVE<1MW VVE≥10MWMVE1až<10MW
Výchozí dokumenty pro oblast mezinárodní spolupráce České republiky v oblasti vod
Úmluva EHK/OSN o ochraně a využívání hraničních vodníchtokůamezinárodníchjezer(podepsánavbřeznu1992,vplat-nostiodříjna1996,ratifikaceČeskérepublikyvkvětnu2000)
Mezinárodní spolupráce
35
DohodyospoluprácivoblastimezinárodníchpovodíLabe,Du-najeaOdry:
DohodaoMezinárodníkomisiproochranuLabe(podepsánavříjnu1990,vplatnostiodsrpna1993)
ÚmluvaospolupráciproochranuaúnosnévyužíváníDunaje(podepsánavčervnu1994,vplatnostiodříjna1998)
DohodaoMezinárodníkomisiproochranuOdrypředzne-čištěním (podepsána v dubnu 1996, v platnosti od dubna1999,změnavčervnu2008)
Mezinárodní komise pro ochranu Labe – MKOL http://www.ikse-mkol.org/
Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním – MKOOpZ http://www.mkoo.pl/
Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje – MKOD http://www.icpdr.org
Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikouNěmecko o spolupráci na hraničních vodách (podepsánavprosinci1995,vplatnostiodříjna1997)–státníhranice811km,ztoho290kmvodnítoky
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské re-publikyospoluprácinahraničníchvodáchvoblastivodníhohospodářství(podepsánavdubnu2015,vplatnostiodříjna2015)–státníhranice762km,ztoho218kmvodnítoky
SmlouvameziČSSRaRakouskourepublikouoúpravěvo-dohospodářskýchotázeknahraničníchvodách (podepsánavprosinci1967,vplatnostiodbřezna1970)–státníhranice466km,ztoho173kmvodnítoky
DohodamezivládouČeskérepublikyavládouSlovenskére-publikyospoluprácinahraničníchvodách(podepsánavpro-sinci1999,vplatnosti téhoždne)–státníhranice252km,ztoho71kmvodnítoky
DohodyospolupráciČeskérepublikysesousednímistátyvoblastivodníhohospodářstvínahraničníchvodníchtocích:
Strategie resortu Ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030
Strategický dokument Ministerstva zemědělství z roku 2016,zahrnujeistrategiivodníhohospodářství.Mezistrategickécílevodního hospodářství patří zkvalitnění prevencepřed povodněmi, zmírnění následků sucha, udrži-telnápéčeovodnízdrojeČeskérepubliky,podpo-raaregulaceoboruvodovodůakanalizací,zlepšenístavuvodníchekosystémůadalší.
Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky
Strategický dokument zpracovaný na základě výstupů činnos-ti Mezirezortní komiseVODA-SUCHO zástupci Ministerstva
zemědělství, Ministerstva životního prostředí aVýzkumnéhoústavu vodohospodářskéhoT. G. Masaryka, v. v. i. Dokumentbyl schválen vládou České republiky dne 24. 7. 2017 usne-sením č. 528. Jeho hlavním cílem je vytvoření strategickéhorámce pro přijetí účinných opatření k minimalizaci dopadůsucha a nedostatku vody na životy a zdraví obyvatel, hospo-dářství,životníprostředíanacelkovoukvalituživotavČeskérepublice.
Definujepětzákladníchpilířů:
vytvořeníinformačníplatformyosuchuanedostatkuvody
posilováníodolnostiarozvojvodníchzdrojů
zemědělství jako nástroj ochrany množství a jakosti vodyaochranypůdy
zvýšeníretenčníaakumulačníschopnostikrajiny
podporaprincipů zodpovědnéhohospodaření s vodouna-příčsektory
Tytopilířejsoudálerozvedenydokonkrétníchopatřenívgescijednotlivýchresortů,přičemžvětšinaopatřeníjevgesciMinis-terstvazemědělstvíaMinisterstvaživotníhoprostředí.
Koncepční a legislativní opatření
37
Strategie a hlavní zásady prevence před povodněmi
zkvalitnění předpovědní a hlásné služby (včasné varování,předpověďsrážek,vztahkodtokuvodyzpovodí–matema-tickémodely)
opatřenívhydrologickýchpovodích(systémovépojetíopat-řenípodélvodníchtoků,kombinacestrukturálních(technic-kých i netechnických) a nestrukturálních opatření, využitísimulačníchmatematickýchmodelů,manipulacenavodníchdílech)
stanovení záplavových území pro povodeň Q5, Q
20, Q
100,
vymezeníaktivnízónyzáplavovéhoúzemíanovězakreslenízáplavovéčárypropovodeňQ
500
Plánovánívoblastivodpředstavujesoustavnoukoncepčníčin-nost,kterouzajišťujestát,ajehoúčelemjevymezitavzájemněharmonizovatveřejnézájmyochranyvodjakosložkyživotníhoprostředí,sníženínepříznivýchúčinkůpovodníasuchaaudrži-telnéhoužívánívodníchzdrojů, zejménaproúčelyzásobovánípitnouvodou.Vrámciplánovánívoblastivodsepořizujíplánypovodíaplányprozvládánípovodňovýchrizik.
Procesplánovánívoblastivod jepodletzv.Rámcovésměrniceovodách(SměrniceEvropskéhoparlamentuaRady2000/60/ES,kterousestanovírámecpročinnostSpolečenstvívoblastivodnípolitiky)rozdělendotříšestiletýchetap.Jehocílemjedosaženídobréhostavuvodnejpozdějidoroku2027.
Prvníplánovacíobdobíprobíhalovletech2009–2015ařídilosepodlePlánuhlavníchpovodíČeské republiky aosmiplánůoblastípovodí.
Druhéplánovacíobdobíprobíhávletech2015–2021.Vrámcijehopřípravydošlokprvníaktualizaciplánůpovodí,kterápro-bíhalavetřechúrovních:
mezinárodníplánypovodí–protřimezinárodníoblastipo-vodí,
národníplánypovodí–pro tři částimezinárodníchoblastípovodínaúzemíČR,
plánydílčíchpovodí–prodesetdílčíchpovodí.
Plánování v oblasti vod
39
Národní část mezinárodní oblasti povodí Labe
DílčípovodíLužickéNisyaost.přítokůOdryDílčípovodíHorníOdry
Národní část mezinárodní oblasti povodí Odry
DílčípovodíostatníchpřítokůDunajeDílčípovodíDyjeDílčípovodíMoravyapřítokůVáhu
Národní část mezinárodní oblasti povodí Dunaje
DílčípovodíBerounkyDílčípovodíDolníVltavyDílčípovodíHorníVltavyDílčípovodíOhře,DolníhoLabeaost.přítokůLabeDílčípovodíHorníhoastředníhoLabe
HranicekrajůČR
Mapa deseti dílčích povodí – 2. etapa
Pramen: Ministerstvo zemědělství
NárodníplánypovodípořizujeMinisterstvozemědělstvíaMini-sterstvoživotníhoprostředívespoluprácispříslušnýmisprávcipovodíamístněpříslušnýmikrajskýmiúřady.Plánydílčíchpo-vodípořizujísprávcipovodípodlesvépůsobnostivespoluprá-ci spříslušnýmikrajskýmiúřadyavespolupráci sústřednímivodoprávnímiúřady.Podlesvéúzemnípůsobnosti jeschvalujíkraje.
Národní plány povodí byly v prosinci 2015 schváleny vládouČeskérepubliky.Ministerstvozemědělstvínásledněvydaloná-rodníplánypovodíopatřenímiobecnépovahy,kteránabylaúčin-nosti28.1.2016.
Třetí plánovací období bude probíhat v letech 2021–2027.Vrámcipřípravyna totoplánovacíobdobíprobíhádruháak-tualizace plánů povodí a první aktualizace plánů pro zvládánípovodňovýchrizik.
Bližší informace o plánování v oblasti vod nawww.eagri.cz→sekce„VODA“→záložka„Plá-novánívoblastivod“.
Plány rozvoje vodovodů a kanalizací na území České republiky
PlányrozvojevodovodůakanalizacínaúzemíČeskérepublikyanaúrovnikrajů(PRVKÚČR,PRVKÚK)včetnějejichaktualiza-cípředstavujístřednědobouprůběžněaktualizovanoukoncepcioboruvodovodůakanalizací.
Tytoplányjsouzáklademprovyužití fondůEvropskýchspole-čenství a národních finančních zdrojů pro výstavbu a obnovuinfrastrukturyvodovodůakanalizací.
V roce2018bylo vydáno1534 stanovisek, přičemžod roku2006bylovydánocelkem7741stanovisekMinisterstvazemě-dělství,cožpředstavujecca45%obcíamístníchčástíobcíČes-kérepublikyz17166řešenýchvPRVKÚČRavPRVKÚK.
Plány rozvoje vodovodů a kanalizací na územíČeské republi-ky využívá Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životníhoprostředí,kraje (krajskéúřady),obcesrozšířenoupůsobností(vodoprávnímiúřady),obce,vlastníciaprovozovatelévodovodůakanalizacíiodbornáalaickáveřejnost.
41
Stanovení v rámci programového financování v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Program „Podpora odstraňování povodňových škod na in-frastruktuřevodovodůakanalizacíII“(připravenkrealizacivpřípaděživelnéudálosti)
Program„Podporavýstavbyatechnickéhozhodnoceníinfra-strukturyvodovodůakanalizacíII“(doroku2022)
Program „Podpora konkurenceschopnosti agropotravinář-skéhokomplexu–závlahy–II.etapa“(odroku2017doroku2022)
Dotační tituly Ministerstva zemědělství
Program „Podpora opatření na drobných vodních tocíchamalýchvodníchnádrží“(doroku2020)
Program„Podporaopatřenínadrobnýchvodníchtocíchama-lýchvodníchnádrží–II.etapa“(odroku2020doroku2024)
Program„Podporaretencevodyvkrajině–rybníkyavodnínádrže“(doroku2021)
Program„PodporaprevencepředpovodněmiIV“(doroku2024)
Pro zajištění majetkoprávního vypořádání připravovaných vý-znamných vodních děl administruje Ministerstvo zemědělstvídotačníprogramyurčenénavýkupydotčenýchnemovitýchvěcí.FinancováníprobíháupřipravovanýchvodníchdělNovéHeř-minovy, Skalička aVlachovice podle zásad schválených vládouČeskérepubliky.
K programu „Podpora prevence před povodněmi II“ (2007–2014)a„Podporaprevencepředpovodněmi III“(2014–2019)bylavytvořenainternetováaplikacesezákladnímiinformacemiodokončenýchpreventivníchprotipovodňovýchopatřeníchnawww.eagri.cz.
Bližší informace o dotačních titulech a jejichpodmínkáchnawww.eagri.cz→sekce„VODA“→záložka„Dotacevevodnímhospodářství“.
43
Meziresortní projekt byl zahájen v roce 2005 sezáměremsouhrnně a jednotněprostřednictvím in-ternetové domény www.voda.gov.cz prezentovatinformace o vodním hospodářství v gesci všechústředníchvodoprávníchúřadů(Ministerstvozemědělství,Mini-sterstvoživotníhoprostředí,Ministerstvodopravy,Ministerstvoobrany)nezávislenaděleníkompetencí.Tentopřístupumožňujestátnísprávěasamosprávě,vč.širokéveřejnosti,využívatasdíletstátem garantované údajeo vodnímhospodářství a současněeliminovatduplicitnínákladynapořizovánístejnýchdatvrámcijednotlivýchresortů.
Informační systém veřejné správy ve vodním hospodářství (ISVS–VODA)
Hlavníčástiportálu jsourozdělenyna:Aktuální informace,Evi-denceISVS,PlánovánívoblastivodaProjektISVS–VODA.Nej-navštěvovanějšíaplikacíjsou„Stavyaprůtokynavodníchtocích“.TatoaplikacevycházízvybranýchprofilůvodoměrnýchstanicvestátnímonitorovacísítiprovozovanéČeskýmhydrometeorolo-gickýmústavemaprofilůstátníchpodnikůPovodí.
45
obecníúřady
újezdníúřadynaúzemívojenskýchújezdů
vodoprávníúřadyobcísrozšířenoupůsobností
vodoprávníkrajskéúřady
ústřednívodoprávníúřady
–Ministerstvozemědělství
–Ministerstvoživotníhoprostředí
–Ministerstvozdravotnictví
–Ministerstvodopravy
–Ministerstvoobrany
Státní správa ve vodním hospodářství v České republice
Příprava realizace vodních děl
MinisterstvozemědělstvívespoluprácisestátnímipodnikyPo-vodípřipravujevýstavbuvýznamnýchvodníchděl,kterávýraz-něnapomohouvodnímuhospodářstvíČeskérepublikyzajistitdostatekvodníchzdrojůprobudoucígeneraceiochranupředhydrologickýmiextrémy.Přípravatěchtovodníchděljeschvalo-vánavládou,vodnídílajsouveřejněprospěšnéstavbynárodníhovýznamu.
Vodní dílo Nové Heřminovy–nařeceOpavě
–realizaceschválenavroce2008
–hlavníúčel:protipovodňováochrana,prevenceprotisuchu
Vodní dílo Skalička–nařeceBečvě
–realizaceschválenavroce2012
–hlavníúčel:protipovodňováochrana,prevenceprotisuchu
Vodní dílo Vlachovice–nařeceVláře
–realizaceschválenavroce2018
–hlavníúčel:prevenceprotisuchu,využitíkvodárenskémuodběru
47
Komplexní řešení sucha na Rakovnicku–naPodvinec-kém,RakovnickémaKolešovickémpotoce
–realizaceschválenavroce2019
–zahrnujevodnídíloKryry,malévodnínádržeSenomaty,Šanovapřivaděčevody
–hlavníúčel:prevenceprotisuchu,závlahy
Povodí Vltavy
NejvětšívodárenskounádržívČeskérepublicejeŠvihovnaŽelivce.Zásobujevodoupřes1,2milionulidí,
plavebníkomorousnejvětšímprovozemvČeskérepublicejeSmíchov,ročněsezdeproplavíokolo25000plavidel,
nejvyššíspádpřekonávanýplavebníkomorouvČeskérepub-licejeveŠtěchovicích,ato20m,
nejvyššíspádpřekonávanýnaLabsko-vltavsképlavebnícestělodnímvýtahemjenavodnímdíleOrlík,ato65,5m,
nejstarší plavební komorouna územíČeské republiky bylakomoraŽupanovicenaVltavězroku1729.VsoučasnostisenacházípodhladinounádržeSlapy,
nejstarší fungující hydroelektrárnou v České republice jeměstská elektrárna v Písku na Otavě. Postavil ji FrantišekKřižíkjižvroce1887,
nejmladšíjezerovČeskérepublicejeOdlezelské(Mladotic-ké)jezeronaMladotickémpotoce.VznikloposesuvusvahupřikatastrofálnípovodnivpovodíBerounkyvroce1872.
Povodí Labe
LabebyloznáméjižzacísařeTiberia(42př.n.l.až16n.l.),kterýchtěljehostředníadolnítokučinithranicířímskéříše,
pramenLabebylvysvěcen19.září1684světícímkrálovéhra-deckýmbiskupemJanemFrantiškemKryštofemzTalmberka,
řekaLabejepoDunajiaRýnutřetínejdelšířekouvestředníEvropě,celkovádélkaLabeodpramenepoústídoSeverníhomořeje1095,3km,ztohonaúzemíČeskérepubliky368,7km,asvýmprůtokemjetřetínejvětšířekouvestředníEvropě,
vodnícestadolníhoLabemášestplavebníchstupňů.UMěl-níkasenaninapojujevltavskávodnícestasosmiplavebnímistupnipopřístavRadotínvPrazeastředolabskávodnícestaspatnáctistupni(poChvaletice).
Zajímavosti v územní působnosti státních podniků Povodí
Povodí Ohře
NejzajímavějšípřehradníhrázmávodnídíloFláje,jejedinoubetonovoupilířovouhrázívČesku,
nejvyššízděnoupřehradníhrázmávodnídíloJanovuLitví-nova,výškahrázenadzáklademje53m,
nejdelšímzatrubněnýmvodnímtokemjeřekaBílina.VoblastiErvěnickéhokoridorumeziChomutovemaMostemjeřekavedenavzatrubněnémúsekudlouhém3110m,
největší vodní plochy vznikají v severozápadních Čecháchvúzemípotěžběuhlí,atohydrickourekultivacíhnědouhel-nýchlomů.KjižnapuštěnýmnejvětšímjezerůmMilada,MostaMedardocelkovémobjemu226mil.m³přibydouvnásle-dujícíchdesetiletíchdalší,ještěvětší,
hrázvodníhodílaNechranicemádélku3280m,maximálníšířku v základech 800 m, délka odpadní chodby je 475 maobjemzeminyhrázeje9,5mil.m³.
Povodí Moravy
Nejdelší funkční moravskou vodní cestou je Baťův kanálsdélkouvícenež53,7kmspolečněsVýklopníkemvSudo-měřicíchjakoojedinělýmstavebně-technickýmdílem,
největší podíl ochranných protipovodňových hrází podélvodních toků v České republice – více než 70 % celkovédélky.JejichdélkanaúzemíPovodíMoravy,s.p.,je1061,6km,
nejstaršípřehradounaMoravějsouJevišovicezroku1896,dokončenístavby30.říjnařadípřehraduzároveňmezinej-staršípřehradyvestředníEvropě,
rok2018bylzatímnejsuššíanejteplejší, srážkyvněmdo-sáhlyjen77%dlouhodobéhonormálu,teplotavzduchubylanaopako+1,8°Cvyššíaprůtokvhlavníchřekáchčiniljencca40%dlouhodobýchprůměrů,
nejnižšímístonaMoravějesoutokřekMoravyaDyje–mánadmořskouvýšku150mn.m.,
nejdelšípřehradníhrázvpovodíMoravymávodnídíloSlušo-vice–562m.
49
Povodí Odry
Největšírozkolísanostprůtokůvtocích(poměrnízkýchavy-sokýchprůtokůaž1:4000)vBeskydechzpůsobenárychlýmodtokemzterénusvysokousklonitostíapropustnýmgeo-logickýmpodložímvkombinacisvýskytemextrémníchsráž-kovýchúhrnů,
největšípoklesyterénuvpovodíkvůlipoddolování(až35m)v prostoru Ostravsko-karvinského revíru na řece Odře
ajejíchpřítocích.Za200letdošlokpoklesuterénuo15mnaOstravskuaažo35mnaKarvinsku,
Moravskábrána(300mn.m.)jenejnižšímmístemhlavníhoevropskéhorozvodímezisevernímiajižnímimoři,
zaposledníchtřicetletodroku1989pokleslyodběrypovr-chovévodyz360mil.m³na115mil.m³.
nejzajímavějšíhoroujeKlepý(1143mn.m.)vpohoříKrálic-kéhoSněžníku,kteránáležídotříúmoří?Vodyzezápadních(polských)svahůodtékajídoKladskéNisy–patříkúmoříBaltskéhomoře,vodyzjižníchsvahůtečoudoTichéOrlice–patříkúmoříSeverníhomořeavodyzvýchodníchsvahůstékajídrobnýmipravostrannýmipřítokydořekyMoravy–patřídoúmoříČernéhomoře.
nejhlubší jezero je krasové jezírko v Hranické propasti naMoravě?Celkovápotvrzenáhloubkasuchéimokréčástije473,5m(69,5m+404m).Geologovéodhadují,žebymohladosahovathloubkymezi800a1200m, čemužnasvědčujíteplotaachemickésloženívody.Krasovéjezírkopředstavujenejhlubšízatopenoujeskyninasvětě.
největšímúzemímkřízenémurozlivupovodnívČeskére-publice je tzv. „poldr“ Soutok o zatopené ploše 8 000 haaobjemu140mil.m³?
suchou nádrží s největším retenčním objemem je poldrŽichlíneksplochouzátopy166haaretenčnímprostorem5,9mil.m³?PoldrbývátakéuváděnjakonejvětšístavbasvéhodruhuvestředníEvropě.
vodnídíloVranovjeprvnízpřehradvČeskérepublice,kdebyla použita technologie litého betonu při výstavbě hrázevletech1930–1934pomocíkabelovýchjeřábů?
jedinývýskytvČeskérepublicenejvětšíhovodníhobroukanasvětěvodomilačernéhojenasoutokuřekMoravyaDyje?
Víte, že v České republice…
51
Autoři fotografií:
StátnípodnikyPovodíVltavy,Labe,Moravy,Odry,OhřeOstatní:Bc.PetraHubalová(str.25),Ing.MartinMareš,DiS.(str.27),Ing.EvaFousová(str.34,53), Ing.RadekHospodka(str.36), JUDr.MilanCikánek(str.52)
vroce1975bylnaúzemípovodíMoravyzjištěnprvnívýskytbobraevropskéhovČeskérepublicepo100letechavroce1998bylanasoutokuřekMoravyaDyjevyvedenaprvnídvěmláďataorlakrálovského?
nejvýše položenou vodárenskou nádrží v Česku je nádržMyslivnyuBožíhoDaru?Ležívevýšce959mn.m.asloužíkzásobovánívodouoblastiJáchymov–Ostrov.
nejnižšímístovČeskunapovrchusenacházívk.ú.JenišůvÚjezd v okreseTeplice? Nalézá se na dně hnědouhelnéholomuBílinavnadmořskévýšce20,4m.
nejsuššímmístemvČeskujeobecLibědicevokreseCho-mutov? Zdejší měření vykazují dlouhodobě nejnižší ročníúhrnsrážekvČesku,kterýčinípouhých410mm.
Vydalo v roce 2020Ministerstvo zemědělství
Těšnov17,11000Praha1www.eagri.cz,[email protected]
ISBN978-80-7434-555-5
