Tøinecké elezárny, a.s. - vysoké pece - vyjádøení · 2019-08-05 · 5 Vysoké pece byly postupn ě uvedeny do provozu v letech 1923 (VP č. 4) a 1952 (VP č. 6). Ro ční kapacita

Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.

V Praze, 25.1.2006

Zadavatel: Krajský úřad - Moravskoslezský kraj

Odbor životního prostředí a zemědělství

28. října 117, 702 18 Ostrava

IČ: 70 89 06 92

Kontakt: [email protected], 595 622 222

Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Úsek pro agenturní činnost

Kodaňská 10, 100 10 Praha 10

IČ: 45 24 91 30

Kontakt: [email protected], 267 225 232

Č.j.: 1609/CEN/06

Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku pro agenturní činnost

Kontroloval: Ing. Milena Drašťáková

Vypracoval: Ing. Antonín Hlavatý, Ph.D.

Ing. Václav Hettenberger

Archivní výtisk č. 1

© CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2006

Obsah 1 PŘEDMĚT VYJÁDŘENÍ ............................................................................................................................... 4

1.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ ................................................................................... 4 1.2 POPIS ZAŘÍZENÍ A PŘÍMO SPOJENÝCH ČINNOSTÍ ........................................................................................ 4

2 STANOVISKO K ŽÁDOSTI .......................................................................................................................... 9

3 NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU PODLE § 13 ODST. 4 ZÁKONA Č. 76/2002 SB. .. 10

3.1 EMISNÍ LIMITY , OPATŘENÍ NA OCHRANU OVZDUŠÍ, VODY A PROTI HLUKU A SOUVISEJÍCÍ MONITORING. 10 3.1.1 Ovzduší .................................................................................................................................................. 10 3.1.2 Voda....................................................................................................................................................... 14 3.1.3 Hluk, vibrace a neionizující záření ........................................................................................................ 15

3.2 OPATŘENÍ K VYLOUČENÍ RIZIK MOŽNÉHO ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A OHROŽOVÁNÍ ZDRAVÍ

ČLOVĚKA POCHÁZEJÍCÍCH ZE ZAŘÍZENÍ PO UKONČENÍ JEHO ČINNOSTI.................................................... 17 3.3 PODMÍNKY PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ................................................................................................... 17 3.4 PODMÍNKY ZAJIŠŤUJÍCÍ OCHRANU ZDRAVÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ........ 19 3.5 PODMÍNKY PRO HOSPODÁRNÉ VYUŽÍVÁNÍ SUROVIN A ENERGIE............................................................. 20 3.6 OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍM ................................................................................................ 20 3.7 OPATŘENÍ PRO PROVOZ TÝKAJÍCÍCH SE SITUACÍ ODLIŠNÝCH OD PODMÍNEK BĚŽNÉHO PROVOZU, PŘI

KTERÝCH MŮŽE VZNIKNOUT NEBEZPEČÍ OHROŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NEBO ZDRAVÍ ČLOVĚKA ..... 21 3.8 ZPŮSOB MONITOROVÁNÍ EMISÍ A PŘENOSŮ, PŘÍPADNĚ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ (METODIKA MĚŘENÍ,

FREKVENCE, VEDENÍ ZÁZNAMŮ)............................................................................................................. 22 3.9 OPATŘENÍ K MINIMALIZACI DÁLKOVÉHO P ŘEMISŤOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ A K ZAJIŠTĚNÍ VYSOKÉ ÚROVNĚ

OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ JAKO CELKU....................................................................................... 22 3.10 POSTUP VYHODNOCOVÁNÍ PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ........................................... 23 3.11 DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ ČLOVĚKA A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S OHLEDEM NA

MÍSTNÍ PODMÍNKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A TECHNICKOU CHARAKTERISTIKU ZAŘÍZENÍ ....................... 23 3.12 OSTATNÍ PODMÍNKY ............................................................................................................................... 24

4 VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A P ŘIPOMÍNKAMI Ú ČASTNÍK Ů ŘÍZENÍ ................................. 25

5 POROVNÁNÍ S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI (BAT )................................................. 26

5.1 DOKUMENTY POUŽITÉ K POROVNÁNÍ ZAŘÍZENÍ S BAT .......................................................................... 26 5.2 SOUHRNNÉ POROVNÁNÍ S BAT .............................................................................................................. 26

5.2.1 Použití nízkoodpadové technologie ....................................................................................................... 26 5.2.2 Použití látek méně nebezpečných........................................................................................................... 26 5.2.3 Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu,

případně zhodnocování a recyklace odpadu.......................................................................................... 26 5.2.4 Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly vyzkoušeny ve světovém měřítku....... 27

POROVNÁNÍ PREVENTIVNÍCH TECHNIK (PI) INTEGROVANÝCH DO PROCESU:..................................... 27

5.2.5 Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretace ................................................... 28 5.2.6 Charakter, účinky a množství příslušných emisí.................................................................................... 28 5.2.7 Datum uvedení nových a existujících zařízení do provozu .................................................................... 30 5.2.8 Doba potřebná k zavedení BAT ............................................................................................................. 30 5.2.9 Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost........... 31 5.2.10 Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojenými na

minimum. ............................................................................................................................................... 31 5.2.11 Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí. ............................. 31

6 ODŮVODNĚNÍ STANOVISKA K ŽÁDOSTI ............................................................................................ 33

7 SEZNAM ZKRATEK A LEGISLATIVY ..................... .............................................................................. 34

4

1 Předmět vyjádření

1.1 Identifika ční údaje provozovatele zařízení

1.2 Popis zařízení a přímo spojených činností Středisko Vysoké pece je součástí provozu VO - Výroba železa a oceli. Výroba surového železa je zabezpečována na dvou vysokých pecích (VP č. 4 a VP č. 6). Maximálně dosažitelná produkce (MPP) je 2 400 kt/rok. Vysokopecní závod TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN, a.s., se skládá z těchto stacionárních jednotek: • vysoká pec č. 4 (dále jen „VP č. 4“) • vysoká pec č. 6 (dále jen „VP č. 6“) • baterie ohřívačů větru pro VP č. 4 • baterie ohřívačů větru pro VP č. 6 • plynočistírna pro VP č. 4 a plynočistírna pro VP č. 6 • odlévárna surového železa pro VP č. 4 a odlévárna surového železa pro VP č. 6 • příprava vsázky pro VP č. 4 a příprava vsázky pro VP č. 6

Název zařízení Vysoké pece

Provozovatel zařízení (adresa sídla)

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., Průmyslová 1000, 739 70 Třinec – Staré Město

IČ 18 05 06 46

Kategorie dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.

2.2 – Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu

Umístění zařízení Kraj: Moravskoslezský Obec: Třinec Katastrální území: Třinec Parcelní č.: 357/1 357/20 357/38 357/2 357/21 357/39 357/8 357/22 357/40 357/9 357/25 357/41 357/10 357/26 357/42 357/11 357/27 357/44 357/12 357/36 357/45 357/16 357/37

5

Vysoké pece byly postupně uvedeny do provozu v letech 1923 (VP č. 4) a 1952 (VP č. 6). Roční kapacita výroby surového železa v obou vysokých pecích je 2 400 kt. Uvedená kapacita odpovídá mezinárodně uplatňované metodice stanovení výrobnosti dle tzv. MPP (Maximum Possible Production) – maximálně dosažitelná produkce. V následných tabulkách je proto používána tato hodnota MPP. Vsázkou do vysokých pecí jsou aglomerát, kusové rudy, pelety, struskotvorné přísady a palivo (koks). Vsázka do pecí je dovážena z aglomerace v okovech, ze kterých je vysypávána přes mezizásobníky do skipových vozíků. Koks je dopravován pásovou dopravou do zásobníků a následně do skipových vozíků, ve kterých je pak vsázka skipovým výtahem dopravena na sazebnu jednotlivých vysokých pecí. Ohřívače větru předehřívají studený vítr na horký o požadovaných parametrech, který je foukán do výfučen vysokých pecí jako zdroj kyslíku pro zajištění částečného spalování vysokopecního paliva a dalších zdrojů uhlíku (topných olejů) a spuštění chemických pochodů k redukci oxidických rud na elementární železo. Vznikající plyny jsou odváděny z vysoké pece přes prašník do plynočistírny a po vyčistění do podnikové plynové sítě. Část vysokopecního plynu je přímo využívána jako topný plyn pro ohřev teplosměnné vyzdívky ohřívačů větru. Tekuté surové železo se společně se struskou vypouštějí z nístěje pece, kde se na licí plošině se žlabovým sifonovým oddělovačem odděluje na dva samostatné proudy. Surové železo je naléváno do pojízdných (torpédových) mísičů a dopravováno na kyslíkokonvertorovou ocelárnu jako základní tekutá vsázka pro zkujnění v konvertorech. V menší míře se surové železo odlévá do převozních pánví pro slévárnu nebo na licí stroj. Struska je zpracovávána provozem VS – Druhotné suroviny na granulát nebo kamenivo. Vysoké pece č. 4 a č. 6 jsou zařízením na výrobu surového železa pro výrobu oceli v kyslíkokonvertorové ocelárně a litiny ve slévárnách, popř. v pevném stavu (tzv. housky) pro expedici interním i externím odběratelům. Samotný výrobní proces spočívá v protiproudé redukci oxidů železa z železných rud, popř. jiných druhotných surovin obsahujících oxidy železa nebo kovové železo, uhlíkem z paliva (především z koksu, v menší míře i z tekutých paliv – olejů). Složení vsázky doplňuje vhodná kombinace struskotvorných přísad v zájmu zabezpečení technologické průchodnosti vysokopecního procesu při zajištění požadovaných kvalitativních parametrů hlavního produktu - tekutého surového železa. Vedlejšími produkty vysokopecního procesu je tekutá vysokopecní struska, vysokopecní plyn, kychtový prach (ze suchého čištění vysokopecního plynu v prašníku), vysokopecní kaly (z mokrého čištění vysokopecního plynu) a odprašky (z odprášení licích hal a odprášení skipových jam včetně dopravy vsázky). Odprášení skipových jam a dopravy vsázky pro VP 4 a VP 6 slouží k zajištění filtrace odsávané vzdušniny ze: − skipové jámy vysoké pece č. 4 − skipové jámy vysoké pece č. 6 − koksového zásobníku pro VP č. 4 včetně přesypů z koksovny − koksového zásobníku pro VP č. 6 včetně rozdružovadla Znečištěná vzdušnina, v objemu max. 330 000 m3/h, je odsávána do skříně nově instalovaného látkového hadicového filtru, kde dochází vlivem poklesu rychlosti k prvnímu odloučení hrubých částic plynu. Znečištěná vzdušnina dále pokračuje vzhůru přes svisle zavěšené filtrační hadice. Na povrchu látkových hadic se prachové částice zachycují a usazují. Nedílnou součástí filtračního zařízení mimo vlastního filtru jsou sací odprašovací potrubní rozvody, rozvod a sušení stlačeného vzduchu, ventilátorová stanice s komínem, elektrorozvodna a odsun prachu.

6

Plynočistírny VP - surový plyn ze sazebny vysoké pece je zaveden potrubím do prašníku. V prašníku je realizováno suché gravitační čištění vysokopecního plynu, kde se plyn zbavuje nejhrubších nečistot a odchází potrubím do mokrého skrubru. V mokrém skrubru proudí plyn směrem zdola nahoru proti proudu vody z vodních sprch, kterou tvoří soustava trysek ve čtyřech etážích, které plyn ochlazují a čistí. Plyn se ve skrubru ochlazuje a takto ochlazený a nasycený vodní párou je z horní části skrubru veden třemi potrubími do Venturiho praček. Ve Venturiho pračkách je prováděno další vstřikování prací vody ze systému trysek, takže zde probíhá kondenzace a koagulace prachových částic. Z Venturiho praček proudí plyn do potrubí, kde je umístěn expandér, který je opatřen stříkači pro oplachování regulačních klapek. Zde v průběhu expanze plynu probíhá konečné dočištění plynu. Odvod kalové vody z mokrého skrubru a Venturiho praček je prováděn pomocí vodních uzávěrů plovákovými regulátory vodní hladiny. Voda z vyčištěného vlhkého plynu je zachycována v odlučovači kapek a z něho je odváděna sifónovým uzávěrem do žlabu kalové vody. Kalová voda je potrubím svedena do žlabu kalové vody, který vede přes řeku Olši do kruhových sedimentačních nádrží typu „Dorr“. Vyčištěný a odvodněný plyn je přiveden potrubím do hlavního řádu.

Odlévárny VP slouží k řádnému vypouštění a rozdělení produktů tavby. Jejich zařízení jsou tvořena: − soustavou žlabů (hlavní odpichový žlab, železový žlab, struskový žlab, struskový žlab

do granulační komory) − pomocným strojním a obslužným zařízením (jeřáby, hydraulická vrtačka a ucpávačka

odpichového otvoru) Veškeré žlaby jsou vyzděny kvalitním žárobetonem a jsou zakrytovány. Koncovky všech žlabů jsou odsávány (viz odprášení licích plošin). Odprašení licích hal VP 4 a VP 6 je zařízení sloužící k odsávání plynných emisí (obsahujících prachové podíly) z prostoru licí haly VP 4 a VP 6. Zařízení se skládá z jednotlivých odsávacích míst umístěných na licích halách VP 4 i VP 6, odsávacích potrubí a odprašovacího zařízení, umístěného v hale mísiče bývalé ocelárny III. Celé zařízení je možno rozdělit následovně : − odsávání železového žlabu na VP 4 − odsávání kyvného struskového žlabu na VP 4 − odsávání odpichového otvoru VP 4 - boční − odsávání odpichového otvoru VP 4 - horní − odsávání kyvného železového žlabu na VP 6 − odsávání kyvného struskového žlabu VP 6 − odsávání odpichového otvoru VP 6 - boční − odsávání odlučovače strusky VP 6 − odsávací potrubí s regulačním klapami − elektroodlučovač, který se skládá ze 6 sekcí − odsávací ventilátor s elektromotorem − další zařízení (odsun prachu apod.) − komín Ohřívače větru VP 4 slouží pro zahřátí studeného větru na požadovanou teplotu. VP 4 je vybavena 4 ohřívači větru s vnější spalovací šachtou. Ohřívače větru (dále OV) se skládají z ocelového pláště, litinového roštu, keramické výplně, předehřevu plynu a vzduchu a příslušných potrubních řádů se sestavami ovládacích, měřících a regulačních zařízení.

7

Dále lze OV rozdělit na: − spalovací šachtu s keramickým hořákem umístěným ve spodní části šachty. Ve spalovací

šachtě probíhá spalování plynu (v době foukání odvod horkého větru) − teplojemnou vyzdívku (mřížoví), která je akumulátorem tepla − kopuli, která tvoří vrchní část OV, tj. oblast nejvyšších teplot Pracovní vyzdívka, tj. obvodové zdivo i mřížoví, je provedena v oblasti nižších teplot ze šamotových výrobků, horní část v oblasti vyšších teplot z dinasových materiálů. Součástí baterie OV je také kouřový kanál a komín. OV VP 4 jsou vytápěny pouze VP plynem (s možností obohacení zemním plynem) a jsou vybaveny zařízením pro předehřev spalovacího vzduchu a plynu. Předehřev spalovacího vzduchu a plynu s nepřímým přenosem tepla je uspořádán následovně: − čerpací stanice a olejové hospodářství − každý OV je vybaven 4 olejovými výměníky, 2 jsou zabudovány v potrubí spalin

odváděných do kouřového kanálu. Teplo z těchto výměníků je přenášeno prostřednictvím speciálního termooleje do dalších 2 výměníků, umístěných v potrubí spalovacího vzduchu a plynu.

Pro řízení průběhu vytápění jsou v potrubí spalin zabudovány sondy pro měření obsahu kyslíku ve spalinách. OV pracují regeneračním způsobem. Teplojemná výplň je nejprve vytápěna spalinami a následně je přes ní dmýchán a ohříván studený vítr. Ohřívače větru VP 6 tvoří 3 ohřívače, které se skládají z ocelového pláště uzavřeného kopulí. Ocelový plášť OV je z vnitřní strany po celé ploše pokryt keramickou tepelnou izolací. Izolace je rozdělena na několik částí, které jsou uloženy na ocelových prstencích přivařených k pancíři OV. Zdivo kopule je uloženo na obvodovém zdivu. Každý OV je rozdělen na spalovací šachtu s hořákem (umístěným ve spodní části) a šachtu s pracovní teplojímavou výplní (mřížovím), která je uložena na litinovém roštu. Obě šachty jsou spojené volným prostorem pod kopulí. Do OV je v prostoru hořáku přivedeno potrubí plynu a spalovacího vzduchu. Nad hlavním hořákem je umístěn na přírubě hlídač plamene a zapalovací hořák s hlídačem plamene. K zapalovacímu hořáku je přivedeno potrubí zemního plynu a stlačeného vzduchu. Do prostoru pod mřížoví je u OV připojeno potrubí studeného dmýchaného větru a odvod spalin z OV. Na kopuli OV je otvor pro montáž pyrometru, kterým se měří teplota v kopuli OV. Součástí každého OV jsou uzavírací armatury umožňující cyklický provoz OV a regulační klapky, umožňující řízení OV v obou režimech. Funkce OV je cyklická. Tzn., že v průběhu činnosti OV se neustále opakují dvě fáze – vytápění a sfoukávání. Při režimu „vytápění“ je přes hořák přiváděn do spalovací šachty plyn a spalovací vzduch. V prostoru mezi hořákem a kopulí dojde ke shoření plynu. Horké spaliny potom prochází kopulí do části OV s teplojímavou výplní, kterou ohřívají. Po průchodu teplojímavou výplní a litinovým roštem odcházejí spaliny z OV do komínového traktu. V režimu „sfoukávání“ je směr průchodu vzdušiny přes ohřívač opačný. Pod rošt se fouká studený dmýchaný vítr, průchodem přes teplojímavou výplň se ohřívá a po opuštění teplojímavé výplně projde přes kopuli do spalovací šachty a odtud do horkovětrného potrubí VP. Jde tedy o klasický regenerační výměník. Při běžném provozu OV procházejí spaliny za OV přes centrální výměník, kde odevzdají v předehřevu část citelného tepla, které se využívá pro předehřev topného plynu i spalovacího vzduchu. Součástí OV je také zařízení na měření emisí a regulace automatizovaných systémů řízení.

8

Vodní hospodářství slouží k zajištění vody pro technologická zařízení vysokých pecí, které se člení na: • vodní hospodářství vysokých pecí, které zajišťuje chlazení vysokých pecí a jejich

příslušenství. Jedná se o dva samostatné okruhy: − primární (uzavřený) okruh využívající upravenou vodu − sekundární (otevřený) okruh využívající vodu průmyslovou. Hlavním zdrojem vody pro chlazení VP je Vodárna 1, záskokovým zdrojem je přivaděč z vodní nádrže Těrlicko. Oba zdroje jsou ve správě ET, a.s.

• vodní hospodářství plynočistíren vysokých pecí, které zajišťuje přívod vody k zařízení

mokrého čištění vysokopecního plynu. Zdrojem znečištění průmyslových vod je na středisku vysokých pecí zařízení plynočistírny vysokopecního plynu. Jedná se o uzavřený vodní okruh, který je ve správě ET, a.s., která zajišťuje čištění, stabilizaci a chlazení tohoto okruhu. ET dále zajišťuje vypouštění a monitorování nezbytného odluhu odpadních vod do kanalizace a následně do koncové čistírny odpadních vod (dále KČOV), taktéž v její správě. Pro tento odluh jsou stanoveny interní limitní hodnoty povoleného znečištění kanalizačním řádem ET. Středisko VP monitoruje pro svou interní potřebu kvalitu oběhových vod v okruhu plynočistírny, v místě nátoku do kruhových usazovacích nádrží Dorr, v souladu s Plánem měření a monitorování provozu VO.

a) Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. • Vysoká pec č. 4 s projektovanou kapacitou 2 400 kt surového železa za rok, (včetně VP č. 6) - MPP

• Vysoká pec č. 6 s projektovanou kapacitou 2 400 kt surového železa za rok, (včetně VP č. 4) - MPP

b) Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. • Ohřívače větru pro VP č. 4 s projektovanou kapacitou 170 000 Nm3/h • Ohřívače větru pro VP č. 6 s projektovanou kapacitou 170 000 Nm3/h • Plynočistírna pro VP č. 4 s projektovanou kapacitou 2 263 584 tis. m3/r – MPP • Plynočistírna pro VP č. 6 s projektovanou kapacitou 2 263 584 tis. m3/r – MPP • Odlévárna surového železa pro VP č. 4 s projektovanou kapacitou 1 200 kt surového

železa za rok • Odlévárna surového železa pro VP č. 6 s projektovanou kapacitou 1 200 kt surového

železa za rok

c) Přímo spojené činnosti: • Příprava vsázky pro VP č. 4 • Příprava vsázky pro VP č. 6 • Odprášení licích plošin z prostoru licích hal VP č. 4 a VP č. 6 • Odprášení skipových jam z prostoru skipových jam a koksových zásobníků pro VP č. 4

a VP č. 6 • Olejové hospodářství vysokých pecí • Vodní hospodářství

9

2 Stanovisko k žádosti

Na základě Vašeho požadavku, č.j. 30184/2005/ŽPZ/MaD/0003, ze dne 4.11.2005, jsme posoudili žádost o vydání IP společnosti TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., pro zařízení „Vysoké pece“. Doporučujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení.

10

3 Návrh závazných podmínek provozu podle § 13 odst. 4 zákona č. 76/2002 Sb.

3.1 Emisní limity, opatření na ochranu ovzduší, vody a proti hluku a související monitoring

3.1.1 Ovzduší

Emisní limity jsou stanoveny ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění a jeho prováděcích předpisů. Naměřené hodnoty emisí, uvedené v části 8.1 žádosti, jsou totožné s hodnotami uvedenými v jednotlivých protokolech autorizovaného měření emisí, doložených v příloze č. XII žádosti. Zařízení TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., „Vysoké pece“, je ve smyslu přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 353/2002 Sb., bodu 2.2, zařazeno do kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší.

Kategorizace jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší byla provedena provozovatelem v souladu s § 4 odst. 10 zákona č. 86/2002 Sb. (viz kap. 8.1 žádosti): − 109 Netěsnosti sazebny VP č. 4 – zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší − 110 Netěsnosti sazebny VP č. 6 – zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší − 111 Skipové jámy a doprava vsázky – střední zdroj znečišťování ovzduší − 112 Ohřívače větrů VP 4 – zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší − 113 Ohřívače větrů VP 6 – zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší − 114 Odprášení licích hal VP 4 a VP 6 – zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší Ve vyjádření jsou uvedeny pouze ty zdroje, které zpracovatel zařadil sám v žádosti o vydání IP v souladu s § 4 odst. 10 zákona č. 86/2002 Sb. Názvy a očíslování emisních zdrojů, vychází ze souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší provozovatele, uvedené v kap. 8.1 žádosti. Zpracovatelem byl k žádosti předložen návrh provozního řádu VP 4 a VP 6 (viz příloha č. IX žádosti), který byl provozovatelem v říjnu roku 2005 předložen KÚ MSK, odboru ŽPZ, ke schválení. Poznámka: Oproti výše uvedené kategorizaci zdrojů č. 109 a 110 Netěsnosti sazeben VP č. 4 a 6, jako zvláště velké zdroje znečištění ovzduší, jsou v návrhu provozního řádu tyto zdroje uvedeny v části 2.4.1 jako střední zdroje znečišťování ovzduší. Dle sdělení provozovatele byl již na KÚ MSK, odbor ŽPZ, předložen aktualizovaný provozní řád bez tohoto nedostatku. Plán snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší zdroje Výroba surového železa – TŽ, a.s., včetně zařízení „Vysoké pece“, vypracovaný ve smyslu § 5 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší, byl schválen rozhodnutím KÚ MSK, odborem ŽPZ, č.j. ŽPZ/2870/03, ze dne 21.5.2003. Rozhodnutím ČIŽP OI Ostrava, zn. 9/OO/5156/02/Št, ze dne 2.7.2002, byl společnosti TŽ, a.s., schválen Regulační řád pro regulaci vybraných a souvisejících zdrojů znečišťování ovzduší, vypracovaný dle § 11, odst. 1, písm. h) zákona č. 86/2002 Sb. a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (viz příloha č. IX žádosti). Nový návrh „Smogového regulačního řádu TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.“ byl provozovatelem předložen na ČIŽP OI Ostrava ke schválení dopisem, zn. Př/IV/05/2006, ze dne 9.1.2006. CENIA doplnila zákonné emisní limity pro níže uvedené stacionární zdroje ve smyslu ustanovení § 9 odst. 4 a § 48 odst. 1, písm. m) zákona č. 86/2002 Sb. o obecné limity. Na dále uvedené posuzované emisní zdroje se nevztahuje žádný národní emisní strop znečišťujících látek, vyplývající z nařízení vlády č. 112/2004 Sb.

11

Stanovené emisní limity jsou uvedeny pouze pro ta zařízení, u kterých lze provádět autorizovaná emisní měření.

Tabulka č. 1 Zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší zařízení Vysoké pece – netěsnosti sazeben

Emisní zdroj

Zdroje č. 109 a 110

Znečišťující látka

Zákonný emisní limit (mg/m 3)

Navrhovaný emisní limit

(mg/m3) Termín plnění

109 Netěsnosti sazebny VP č. 4 (komín č. 227)

110 Netěsnosti sazebny VP č. 4 (komín č. 228)

Zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší

Nový zdroj znečišťování ovzduší

TZL 50*

** nestanoven

Od data nabytí právní moci IP

* specifický emisní limit dle přílohy č.1, bodu 2.2.1, nařízení vlády č. 353/2002 Sb., vztažné podmínky C (obvyklé provozní podmínky).

** emisní limit nestanoven pro neměřitelnost emise. Množství emisí TZL je zjišťováno výpočtem pomocí Ef = 50 g/ t surového železa

Netěsnosti sazeben VP č. 4 a č. 6 jsou zdroji emisí bez odlučovacích zařízení. Bezzvonové sazebny vsázky do VP tvoří vrchní uzávěr VP, skládající se z rozdělovače (otočného sklopného skluzu), kalhotového mezikusu (včetně klapových a segmentových uzávěrů), 2 ks materiálových komor (včetně horních klapových uzávěrů), pojízdné násypky, vypouštěcí a napouštěcí soustavy, rozvodu dusíku a páry, odvodu plynu plynovody a cyklóny pro čištění vypouštěného dusíku. Periodicky vyskytující se emise pouze v okamžiku plnění VP vsázkovými materiály jsou neměřitelné.

Tabulka č. 2 Střední zdroje znečišťování ovzduší zařízení Vysoké pece – skipové jámy doprava vázky

Emisní zdroj Zdroj č. 111





111 Skipové jámy a doprava vsázky

(komín č. 229)

Střední zdroj znečišťování ovzduší

Nový zdroj znečišťování ovzduší

TZL 50* 50 Od data nabytí právní moci IP

* specifický emisní limit dle přílohy č.1, bodu 2.2.1, nařízení vlády č. 353/2002 Sb., vztažné podmínky C (obvyklé provozní podmínky)

Jednorázové autorizované měření emisí bude prováděno 1 x za 3 kalendářní roky.

12

Odprášení skipových jam a dopravy vsázky pro VP 4 a VP 6 slouží k zajištění filtrace odsávané vzdušniny ze skipových jam VP a koksových zásobníků, včetně přesypů. Odsávaná znečištěná vzdušnina je čištěna v látkovém hadicovém filtru a po vyčištění vyvedena do atmosféry.

Tabulka č. 3 Zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší zařízení Vysoké pece – ohřívače větrů

Emisní zdroj Zdroje č. 112 a 113





TZL 50*

(refer. obsah O2 7 %)

50

NOx jako NO2

400*

(refer. obsah O2 7 %) 400

SO2 2 500**

(při hmot. toku > 20 kg/h)

2 500

CO

6000*

(refer. obsah O2 7 %) 6000

112 Ohřívače větru VP č. 4 (komín č. 230)

112 Ohřívače větru VP č. 6 (komín č. 231)

Zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší

Posuzovány jako nový zdroj

TOC 50** 50


Za ohřívači větru instalováno kontinuální měření emisí látek (KME): CO a NOx u OV VP č. 4 CO u OV VP č. 6 * specifický emisní limit dle přílohy č. 1, bodu 2.2.1, nařízení vlády č. 353/2002 Sb., vztažné

podmínky A (suchý plyn za normálních stavových podmínek, referenční obsah O2 7 %)

** obecný emisní limit dle přílohy č. 1, vyhlášky č. 356/2002 Sb., vztažné podmínky B (ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek)

Kontrolní jednorázové autorizované měření emisí bude prováděno 1 x za kalendářní rok. Ohřívače větru (OV) pro VP č. 4 a VP č. 6 slouží pro ohřev a dmýchání horkého vzduchu do výfučen VP. Jsou vytápěny buď čistým vysokopecním plynem, nebo obohaceným o zemní plyn. OV jsou regenerativními výměníky tepla s 2 pracovními fázemi – topení a foukání, které se cyklicky střídají. Spaliny jsou bez čištění vypouštěny do atmosféry.

Tabulka č. 4 Zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší zařízení Vysoké pece – odprášení licích hal VP č. 4 a VP č. 6

Emisní zdroj Zdroj č. 114





TZL 50* 50

NOx jako NO2 400* 400

SO2 2 500**

(při hmot. toku > 20 kg/h)

2 500

114 Odprášení licích hal

VP č. 4 a VP č. 6 (komín č. 232)

Zvláště velký zdroj

znečišťování ovzduší

Posuzovány jako nový zdroj CO

800** při hmot. toku

> 5 kg/h) 800


13

* specifický emisní limit dle přílohy č. 1, bodu 2.2.1, nařízení vlády č. 353/2002 Sb., vztažné podmínky A (suchý plyn za normálních stavových podmínek)

** obecný emisní limit dle přílohy č. 1, vyhlášky č. 356/2002 Sb., vztažné podmínky B (ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek)

Jednorázové autorizované měření emisí bude prováděno 1 x za kalendářní rok. Zařízení je dle § 17 odst. 1, písm. c), vyhlášky č. 356/2002 Sb., jmenovitě určeným zdrojem. Ve smyslu téhož paragrafu vyhlášky č. 356/2002 Sb., odst. 2, jsou specifikovány další látky, které musí být jednorázově změřeny při obvyklém provozním výkonu zařízení u zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší dle § 17 odst. 4 s četností 1 x ze 3 kalendářní roky.

Tabulka č. 5 Zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší zařízení Vysoké pece – odprášení licích hal VP č. 4 a VP č. 6

Emisní zdroj č. 114 Znečišťující látka Navrhovaný emisní limit (mg/m3)

Skupina kovů zahrnující Be, Cd, Hg, a Tl celkem

0,2**

při hmotnostním toku všech ZL vyšším jak 1 g/h

Skupina kovů zahrnující As, Co, Ni, Se, Te a Cr6+ celkem

2,0**


Skupina kovů zahrnující Sn, Cr mimo Cr6+, Mn, Cu, Pb, V a Zn celkem

5,0**


PCDD, PCDF jako individuálně měřené kongenery

0,1 ng TEQ/m3 **

PCB jako individuálně měřené kongenery 0,2 mg TEQ/m3 **

pro celkovou hmotnostní koncentraci těchto látek

114 Odprášení licích hal VP č. 4 a VP č. 6

(komín č. 232)

Zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší

Posuzovány jako nový zdroj

PAH jako individuálně měřené kongenery 0,2 mg/m3 **

** obecné emisní limity znečišťujících látek vyplývající z § 17, odst. 2 vyhlášky č. 356/2002 Sb., pro jmenovitě určené zdroje v koncentračních hodnotách skupiny 2 a 3 ve smyslu přílohy č. 1 k této vyhlášce. Jednorázové měření hmotnostních koncentrací dle § 17 vyhlášky č. 356/2002 Sb. bude prováděno 1x za 3 kalendářní roky, vztažné podmínky B. Odprášení licích hal VP č. 4 a VP č. 6 slouží k odsávání a čištění plynných emisí z prostoru licích hal VP č. 4 a VP č. 6 během odpichů surového železa a strusky a v období mezi jednotlivými odpichy. Zařízení licích hal slouží k řádnému vypouštění a rozdělení produktů tavby. Je tvořeno : − soustavou žlabů (hlavní odpichový žlab, železový žlab, struskový žlab, struskový žlab

do granulační komory) − pomocným strojním a obslužným zařízením (jeřáby, hydraulická vrtačka a ucpávačka

odpichového otvoru) Veškeré žlaby jsou vyzděny kvalitním žárobetonem a jsou zakrytovány. Koncovky všech žlabů jsou odsávány a čištěny v elektrostatickém odlučovači. Zařízení je dle § 17 odst. 1, písm. c), vyhlášky č. 356/2002 Sb., jmenovitě určeným zdrojem. Ve smyslu téhož paragrafu vyhlášky č. 356/2002 Sb., odst. 2, jsou specifikovány další látky, které musí být jednorázově změřeny při obvyklém provozním výkonu zařízení u zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší dle § 17 odst. 4 s četností 1 x ze 3 kalendářní roky.

14

Poznámka: řízením bude vydán aktualizovaný provozní řád zdrojů znečišťování ovzduší Závazné podmínky vyplývající z kapitoly 3.1.1. vyjádření:

1) Provozovatel bude dodržovat ustanovení schválených provozních řádů velkých stacionárních

zdrojů znečišťování ovzduší. T: od data nabytí právní moci IP

3.1.2 Voda

Vodní hospodářství v areálu Třineckých železáren, a.s., jako celek spravuje ENERGETIKA TŘINEC, a.s. a bude předmětem žádosti o vydání IP pro tuto společnost (03/2006). Celým areálem Třineckých železáren, a.s., protéká řeka Olše.

Vysoké pece č. 4 a č. 6 jsou zásobovány provozní vodou z celopodnikového rozvodu, jehož provozovatelem je ET. Provozní voda je dodávána do rozvodné sítě smísením vody z povrchových zdrojů a z recirkulačních okruhů nepřímého chlazení. Hlavním zdrojem provozní vody je řeka Olše, doplňkovým a záskokovým zdrojem je vodní dílo Těrlicko.

Vysoké pece č.4 a č.6 disponují těmito okruhy vod: − primární (uzavřený) chladící okruh využívá upravenou (demineralizovanou) vodu na obou

vysokých pecích − sekundární (otevřený) chladící okruh nepřímého chlazení využívá provozní vodu pro zařízení

obou vysokých pecí − vodní okruhy plynočistíren obou vysokých pecí (provozní voda)

Provozní voda je dopravována rozvodnou síti k jednotlivým místům technologické potřeby.

Provozní voda použitá k nepřímému chlazení zařízení vysokých pecí č. 4 a č. 6 je po ochlazení opětovně využívána v rozvodné síti ET.

Vodní hospodářství plynočistírny VP, zajišťující čištění, stabilizaci a chlazení vodního okruhu, je ve správě ET, která také řídí a monitoruje nezbytný odluh z tohoto okruhu na KČOV 1.

Vysoké pece jsou zásobovány demineralizovanou vodou z demineralizační stanice. Její provoz zabezpečuje ET. Zdrojem surové vody pro úpravu na vodu demineralizovanou je náhon řeky Olše, doplňkovým či záskokovým zdrojem je vodní dílo Těrlicko.

Demineralizovanou vodou z demineralizační stanice ET je doplňován primární chladící uzavřený okruh pro chlazení chladnic, dna pece, hydrauliky a některých armatur ohřívačů větru. Vody z tohoto okruhu jsou odváděny do sekundárního chladícího okruhu provozní vody.

Zdrojem užitkové (koupelenské) vody je úpravna, provozovaná TŽ v rámci vodního hospodářství provozu kyslíkové konvertorové ocelárny, s odběrem povrchové vody z řeky Olše nebo z vodního díla Těrlicko. Upravená voda je akumulována ve věžovém vodojemu ET.

Zásobování koupelenskou vodou je prováděno z věžového vodojemu a následně z rozvodného řádu (vše ve správě ET). Odkanalizování je do splaškové kanalizace ET (zaústěné do kanalizace pro veřejnou potřebu SmVaK RS 02 FM), na základě uzavřených smluv.

Zdrojem pitné vody je vodovod pro veřejnou potřebu SmVaK RS 02 FM, prostřednictvím rozvodného řádu ET. Zásobování pitnou vodou je z rozvodného řádu ET a odkanalizování do splaškové kanalizace ET (zaústěné do kanalizace pro veřejnou potřebu SmVaK RS 02 FM), na základě uzavřených smluv.

Zdrojem odpadních průmyslových vod je na středisku Vysokých pecí zařízení plynočistírny vysokopecního plynu. Jedná se o uzavřený vodní okruh, který je ve správě ET, která zajišťuje

15

čištění, stabilizaci a chlazení tohoto okruhu. ET dále zajišťuje vypouštění a monitorování nezbytného odluhu odpadních vod do kanalizace a následně do koncové čistírny odpadních vod, taktéž v její správě. Předávací místo mezi Vysokými pecemi a ET ve vodním okruhu plynočistíren je zakresleno v Příloze č. IV, výkres č. 2 – Schéma zásobování vodou a kanalizace TŽ, a.s. Pro delimitační místa vypouštěných odpadních vod ze střediska VP nejsou stanoveny limity v Kanalizačním řádu odpadních průmyslových vod vypouštěných do kanalizace a koncových čistíren odpadních vod ve správě ET, a.s. (schváleném ředitelem ET, a.s. s platností od 1.7.2005). V Kanalizačním řádu ET, a.s. jsou stanoveny limitní hodnoty povoleného znečištění pouze pro odluh z okruhu plynočistíren vysokopecního plynu. Středisko VP nepřebírá odpadní vody od jiných původců.

Poznámka: Středisko Vysoké pece monitoruje pro svou interní potřebu kvalitu oběhových vod v okruhu plynočistírny, v místě nátoku do kruhových usazovacích nádrží (Dorr), dle Plánu měření a monitorování provozu VO. V průběhu řízení o vydání IP budou schváleny dílčí havarijní plány – „Plány opatření pro případy havárie na Výrobě železa a oceli“, zpracované dle § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, které jsou zpracovány pro: − předehřev vzduchu a plynu ohřívačů větrů VP4 − ucpávačku, vrtačku odpichového otvoru a kyvné žlaby na VP6 − přečerpávací stanici topných olejů na VP (Karburační stanice) − hydraulická zařízení BZS na VP6

Legislativní povinnosti provozovatele týkající se ochrany vod (ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění zákona č. 20/2004 Sb., včetně prováděcích předpisů):

− provozováním zařízení nesmí dojít ke znečištění povrchových či podzemních vod − veškerá manipulace s vodohospodářsky závadnými látkami musí být prováděna tak, aby bylo

zabráněno nežádoucímu úniku závadných látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení se srážkovými nebo odpadními vodami

− veškeré plochy, na kterých dochází k manipulaci s vodohospodářsky závadnými látkami, musí být řešeny jako nepropustné s povrchovou úpravou odolnou vůči působení těchto látek a zajištěny proti případnému úniku závadných látek do půdy či kanalizace

− zařízení, v nichž se závadné látky používají, zachycují, skladují nebo dopravují, musí být umístěno tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku závadných látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s povrchovými nebo srážkovými vodami

− bude používáno takových zařízení, popř. způsobů při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod

− nejméně jednou za 6 měsíců je třeba provádět pravidelné kontroly skladů a nejméně jednou za 5 let, pokud není stanovena lhůta kratší, zkoušení těsnosti potrubí a nádrží určených ke skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných a nebezpečných látek včetně jejich včasné opravy

− provést obeznámení uživatele s podmínkami stanovenými zvláštními přepisy pro zacházení se závadnými látkami z hlediska ochrany jakosti vod, jakož i s povinnostmi při zneškodňování havarijního zhoršení a odstranění jeho škodlivých následků

− v dosahu případných havarijních úniků se nesmí nacházet dešťové kanalizační vpustě. Závazné podmínky nejsou navrženy.

3.1.3 Hluk, vibrace a neionizující záření

Při sledování kvality veřejného zdraví bude postupováno dle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb., včetně prováděcích předpisů. Emisní limity jsou dány nařízením vlády

16

č.502/2000Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb.

a) Hluk

Akustická studie, zpracovaná firmou SONING Praha – centrum akustických služeb v září 2005, umožnila posouzení dodržení hygienických limitů pro hluk ve venkovním prostoru, včetně identifikace rozhodujících zdrojů hluku a zpracování rámcových návrhů řešení.

Předložená práce obsahuje: − výsledky měření hluku v areálu podniku TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., v blízkosti

dominantních zdrojů hluku a v devíti měřících bodech na hranici ochranného pásma podniku (okolí podniku)

− výstupy z počítačové stimulace stanovující příspěvky hluku od jednotlivých zdrojů hluku − porovnání výsledků výpočtů s naměřenými hodnotami, návrh opatření v rozsahu studie

Hluk celého podniku je podrobně hodnocen v devíti referenčních bodech, určených po dohodě s KHS MSK, se sídlem v Ostravě a odborem ŽP MěÚ Třinec. V těchto bodech proběhlo měření v denní i noční době a podrobná analýza prostředí výpočtového modelu.

Ze zpracované Akustické studie vyplývá: − noční limit 40 dB je překročen ve všech bodech − denní limit 50 dB je překročen ve třech bodech − výrazná tónová složka nebyla ve venkovním prostředí v okolí areálu podniku jednoznačně

prokázána. Na středisku Vysoké pece byly vytypovány tři významné zdroje hluku – zúžení potrubí u odlučovače kapek, komín – předehřev vzduchu, komín odprášení. Uvedené zdroje hluku je možné z akustického hlediska ošetřit VZT tlumiči, akustickými kapotážemi či zástěnami. Řešení těchto zdrojů je nutné sladit s potřebami technologie provozu a možností obsluhy a údržby zařízení. V areálu VP se vyskytuje i zdroj hluku v krátkých časových intervalech a s větší periodou, takže v celkové ekvivalentní hladině se neprojeví jako významné. Jejich rušivý vliv je však značný. Jedná se o přepouštěcí ventily na VP, tento vliv je nutno rovněž zahrnout do navrhovaných opatření.

Podklady: Žádost o vydání IP

b) Vibrace

Hodnota zrychlení vibrací nezjištěna. Vzhledem k absenci pracovišť s nadměrnými hodnotami celkových vibrací a dalším okolnostem se měřitelný přenos vibrací do okolí a ovlivnění prostředí mimo hranice areálu TŽ nepředpokládá.


c) Neionizující záření

Nebyly identifikovány žádné zdroje neionizujícího záření ovlivňující prostředí mimo hranice areálu TŽ.


Závazné podmínky:

1) Bude zpracována technicko – ekonomická studie řešení třech významných zdrojů hluku na středisku VP s návrhy řešení, včetně odhadu potřebných finančních prostředků na realizaci protihlukových opatření.

T: do 31.6.2006

17

2) Na základě výsledků zpracované technicko – ekonomické studie bude po schválení vedením podniku předložen návrh protihlukových opatření, včetně termínu realizace na KHS MSK.

T: do 31.12.2006

3.2 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti

S ukončením provozu zařízení „Vysoké pece“ je uvažováno až v roce 2025 (viz kap. 5.1.1 žádosti). Provoz zařízení může být trvale ukončen z důvodů: − ekonomických − ukončení životnosti zařízení − neopravitelnosti zařízení po havárii

Opatření, která by provázela případné ukončení provozu zařízení z výše uvedených důvodů, jsou následující: a) vypuštění všech médií ze zařízení a jejich bezpečné využití či odstranění prostřednictvím

oprávněné osoby do 1 měsíce od ukončení provozu b) postupný odvoz všech uskladněných surovin, materiálů, nebezpečných chemických látek

a přípravků c) bezpečná demontáž a následná dekontaminace všech částí zařízení, a to do 6 měsíců

po ukončení provozu d) předání všech vzniklých odpadů oprávněné osobě k využití, úpravě či odstranění e) provedení hydrogeologického posouzení lokality specializovanou firmou do 1 roku

po ukončení provozu zařízení f) provedení bezpečné dekontaminace horninového prostředí a podzemních vod v lokalitě dle

výsledků hydrogeologického průzkumu g) 6 měsíců před plánovaným ukončením provozu bude KÚ MSK, odboru ŽPZ, předložen

„Plán postupu ukončení provozu“.

V případě, že by provoz zařízení byl ukončen z důvodu neopravitelné havárie, postupovalo by se podle havarijních opatření uvedených v havarijním plánu společnosti a dle schválených provozních řádů zařízení.

3.3 Podmínky při nakládání s odpady Provoz zařízení „Vysoké pece“ neprovozuje žádná zařízení na využívání, odstraňování, sběr a výkup odpadů ve smyslu § 14, odst 1 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění zákona č. 106/2005 Sb. a prováděcích předpisů a nepřebírá žádné odpady od jiných původců.

Se vzniklými odpady z vlastní produkce je nakládáno dle výše uvedeného zákona, tj. odpady jsou tříděny a odděleně shromažďovány do vyčleněných technických prostředků dle kategorií a jednotlivých druhů na určených místech a po jejich naplnění předávány smluvním partnerům – osobám ze zákona o odpadech oprávněných k následnému způsobu jejich využití či odstranění. Zařazení odpadů dle kategorií a druhů bylo provedeno odpadovým hospodářem společnosti TŽ, a.s. (doklady o jeho jmenování jsou obsaženy v příloze č. XV žádosti). Dle evidence odpadů, uvedené žadatelem v kap. 10.1 žádosti, bylo v roce 2004 provozem zařízení „Vysoké pece“ produkováno 10 druhů odpadů kategorie „O“ o hmotnosti 388 396 t/r a 9 druhů odpadů kategorie „A“ o hmotnosti 72 299,7 t/r.

18

S nebezpečnými druhy odpadů je nakládáno v souladu s rozhodnutím KÚ MSK, odboru ŽPZ, č.j. ŽPZ/3016/04/KF, ze dne 10.5.2004, kterým byl udělen souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady celé akciové společnosti TŽ, a.s. (viz příloha žádosti č. VI).

Dle kapitoly 10. 1. Žádosti provozovatel nakládá s následujícími druhy nebezpečných odpadů:

Tabulka č. 6 Přehled nebezpečných odpadů z produkce zařízení „Vysoké pece“

Poř. č.

Zdroj odpadu Katalog. č.

odpadu Název odpadu

1 Údržba 06 01 06 Jiné kyseliny

2 Údržba 06 02 05 Jiné alkálie

3 Údržba 08 01 11 Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

4 Čištění plynu 10 02 07 Pevné odpady z čištění plynu obsahující nebezpečné látky

5 Čištění plynu 10 02 13 Kaly a filtrační koláče z čištění plynu obsahující nebezpečné látky

6 Údržba 12 01 12 Upotřebené vosky a tuky

7 Údržba 13 01 13 Jiné hydraulické oleje

8 Údržba 13 02 08 Jiné motorové, převodové a mazací oleje

9 Údržba 13 03 10 Jiné izolační a teplonosné oleje

10 Údržba 14 06 03 Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel

11 Provoz / údržba 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly – znečištěné nebezpečnými látkami

12 Provoz / údržba 15 01 02 Plastové obaly – znečištěné nebezpečnými látkami

13 Provoz / údržba 15 01 03 Dřevěné obaly – znečištěné nebezpečnými látkami

14 Dodávka materiálu 15 01 04 Kovové obaly – znečištěné nebezpečnými látkami

15 Údržba 15 01 07 Skleněné obaly – znečištěné nebezpečnými látkami

16 Údržba 15 02 02 Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny znečištěné nebezpečnými látkami

17 Údržba 16 01 21 Nebezpečné součástky

18 Elektroúdržba 16 02 09 Transformátory a kondenzátory obsahující PCB

19 Údržba 16 02 13 Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné látky

20 Údržba 16 06 01 Olověné akumulátory

21 Údržba 16 06 02 Ni – Cd baterie a akumulátory

22 Údržba 17 02 01 Dřevo – znečištěné nebezpečnými látkami

23 Údržba 17 02 04 Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné

24 Údržba 17 04 09 Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami

25 Údržba 17 05 03 Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

26 Údržba 17 06 01 Izolační materiály s obsahem azbestu

27 Údržba 17 06 03 Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

28 Údržba 17 06 05 Stavební materiály obsahující azbest

29 Údržba 17 09 03 Jiné stavební a demoliční odpady obsahující nebezpečné látky

30 Údržba 20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

31 Provoz / údržba 20 01 23 Vyřazená zařízení obsahující chlorfluoruhlovodíky

32 Třídění SKO 20 01 33 Netříděné baterie a akumulátory

Shromažďovací místa nebezpečných odpadů jsou ve smyslu zákona o odpadech evidována (viz kap. 10. 4 žádosti o vydání IP), označena ILNO, shromažďovací technicky vyhovující prostředky jsou vybaveny katalog. č. odpadů a názvy druhu odpadů, jmény osob odpovědných

19

za jejich plnění, vyprazdňování a údržbu, včetně kontaktů na tyto osoby. Způsob a zásady pro shromažďování odpadů jsou zpracovány ve vnitropodnikovém předpisu –technickoorganizačním pokynu TOP TŽ – 32/02 Nakládání s odpady.

Seznam smluvních vztahů s osobami ze zákona o odpadech oprávněnými ke sběru a výkupu odpadů ve společnosti vznikajících, je uveden v příloze č. XVI k žádosti.

Plán odpadového hospodářství společnosti, ani jeho návrh nebyl k žádosti předložen. POH dle § 28 vyhlášky MŽP ČR č. 383/2001 Sb., byl dle sdělení provozovatele v zákonném termínu 10/2005 zpracován a KÚ MSK, odboru ŽPZ, předložen k připomínkám.

Provozovatelem je vedena průběžná evidence všech vzniklých odpadů v jednotlivých provozech (nákladových střediscích) dle kategorií a druhů, v evidenci jsou zaznamenány datum vzniku odpadu, katalogové číslo, jeho název a množství, datum a identifikační údaje oprávněné osoby, které byl odpad předán.

Provozovatelem není v žádosti doložen doklad (rozhodnutí) o povinnosti zabezpečení zpětného odběru obalů či využití odpadu z obalů ve smyslu § 10 a § 12 zákona č. 477/2001 Sb. o obalech a jeho novely č. 94/2004 Sb. Tato povinnost se ho dle jeho sdělení nedotýká.

Provozovateli byl Okresním úřadem ve Frýdku – Místku, referátem ŽP, rozhodnutím č.j. RŽ/02Kaf/249.1, ze dne 3.6.2002, udělen souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování dále nevyužitelného zbytku odpadu 20 03 01 s tím, že z něho budou předtím odtříděny všechny nebezpečné a využitelné složky (viz příloha č. VI žádosti).

Vysokopecní struska, vznikající při výrobě surového železa v zařízení ve formě granulátu a v krystalické podobě, není odpadem, ale výrobkem. V žádosti (příloha č. XX) jsou doloženy: − certifikát granulované strusky pro výrobu cementu č. 070-015210, vydaný dne 9.7.2002

TZÚS Praha, s.p., včetně protokolu o výsledku certifikace strusky pro výrobu cementu č. 070-015209

− certifikát systému řízení výroby č. 1020-CPD-070026079 pro stavební výrobek „Kamenivo z vysokopecní strusky“, vydaný dne 19.5.2005 TZÚS Praha, s.p., včetně protokolu o výsledku posouzení systému řízení výroby pro stavební výrobek „Kamenivo z vysokopecní strusky“ č. 070-026078

S odpady bude nakládáno dle zákona č. 185/2001 Sb, ve znění zákona č. 106/2005 Sb. o odpadech a prováděcích předpisů. Pro provoz zařízení stanovujeme následující podmínku: 1) Provozovatel předloží KÚ MSK, odboru ŽPZ, aktualizovaný seznam produkovaných odpadů

v zařízení „Vysoké pece“, který bude zahrnut do vydaného IP

Termín: před datem ústního řízení o vydání IP

Poznámka: Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady dle § 16 odst. 3 zákona o odpadech, udělený rozhodnutím KÚ MSK, odborem ŽPZ, č.j. ŽPZ/3016/04/KF, ze dne 10.5.2004, bude nahrazen postupem v řízení o vydání integrovaného povolení pro zařízení „Vysoké pece“ TŽ, a.s.

3.4 Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí

Ochrana zdraví člověka a ŽP je prováděna v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb., v úplném znění zákona č. 106/2005 Sb. a prováděcích předpisů, příslušnými identifikačními listy nebezpečných odpadů (ILNO), požadavky zákona č. 356/2003 Sb., v úplném znění zákona

20

č. 434/2005 Sb. a prováděcích předpisů a příslušnými bezpečnostními listy nebezpečných chemických látek a přípravků, používaných a skladovaných provozovatelem.

Seznam zpracovaných ILNO a seznam bezpečnostních listů chemických látek a přípravků, používaných a skladovaných provozovatelem, je uveden v příloze č. VI žádosti. Bezpečnostní listy odpovídají požadavkům vyhlášky MPO č. 231/2004 Sb. a požadavkům § 23 zákona č. 356/2003 Sb. v platném znění.

Skladované nebezpečné chemické látky a přípravky je nutno označovat dle zákona č. 356/2003 Sb., v platném znění, pověřená osoba k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami musí mít trvale k dispozici bezpečnostní listy všech používaných chemických látek.

Skladování všech nebezpečných chemických látek a přípravků bude prováděno mimo vliv atmosférických podmínek tak, aby nemohlo dojít k ohrožení kvality povrchových a podzemních vod či životního prostředí a zdraví lidí.

3.5 Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie Hospodárné využívání surovin, paliv a energií vychází ze sledování bilance a analýzy materiálových a energetických toků (viz kap. 7.1 a 7.4 žádosti). Provozovatel předložil v žádosti energetický audit „Střediska Vysoké pece“, zpracovaný ve smyslu § 9 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a prováděcí vyhlášky č. 213/2001 Sb., včetně závěrečné zprávy, která obsahuje variantní technická řešení jak stavební části, tak i technického zařízení objektů, s dopadem na zdroj a rozvody energií, včetně vlivu na životní prostředí. Doporučená varianta č. 1 auditu neobsahuje stavební úpravy. Jsou v ní uvedena opatření směřující k zajištění provozu technologického zařízení v optimální skladbě vsázky a způsobu provozování zařízení. Ve variantě č. 1 jsou obsažena následující opatření: − optimalizace nákupu a spotřeby surovin − stabilizace vsázkových podmínek − prověření vhodnosti konstrukčního uspořádání OV 42 − provedení opravy izolace všech tepelných rozvodů − instalace zařízení pro dávkování prachového uhlí do výfučen VP − využití citelného tepla spalin OV VP č. 4 před vstupem do komína − provedení tepelné izolace přívodu studeného větru do OV VP č. 4 − instalace nových čerpadel pro granulaci strusky

Dle výše uvedeného navrhujeme splnění následující podmínky:

1) KÚ MSK, odboru ŽPZ, bude provozovatelem předložen vlastní návrh opatření, vyplývajících ze závěrečné zprávy energetického auditu společnosti, dotýkajících se snížení negativního vlivu provozu zařízení na životní prostředí, včetně termínů a způsobu jejich realizace.

T: v termínu dohodnutém od dokončení závěrečné zprávy energetického auditu

3.6 Opatření pro předcházení haváriím Společnost TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., splnila v roce 2000 požadovanou oznamovací povinnost ve smyslu zákona č. 353/1999 Sb. a provedla hodnocení rizik závažné havárie a zařazení objektů a zařízení s vybranými nebezpečnými chemickými látkami. Z povinného ohlašovacího protokolárního záznamu provozovatele o havarijním nebezpečí, vypracovaného ve smyslu § 3 zákona č. 353/1999 Sb., ve znění zákona č. 82/2004 Sb., vyplynulo, že množství

21

nebezpečných chemických látek a součet množství těchto látek v objektech splňuje podmínky pro jejich zařazení do skupiny „B“, tj s větší závažností rizika. Společnost následně zpracovala předepsanou bezpečnostní dokumentaci, která obsahuje (viz příloha č. XVII žádosti): − hodnocení rizik závažné havárie – analýza rizik − bezpečnostní program prevence závažných havárií − bezpečnostní zprávu − vnitřní havarijní plán − podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního

plánu Výše uvedená bezpečnostní dokumentace byla dle zákona č. 353/1999 Sb. předložena ke dni 21.1.2002 OÚ ve Frýdku – Místku, referátu ŽP. Dokumentace je doplněna o připomínky orgánů státní správy z poslední kontroly (prováděny každý rok) a je v současné době schvalována KÚ MSK, odborem ŽPZ. Provozovatelem byly k žádosti doloženy dílčí plány opatření pro případy havarijního zhoršení jakosti vod (dále „havarijní plány“), vypracované ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění zákona č. 20/2004 Sb, včetně prováděcích předpisů, pro následující zařízení: − předehřev vzduchu a plynu ohřívačů větru VP č. 4 − ucpávačka, vrtačka odpichového otvoru a kyvné žlaby na VP č. 6 − přečerpávací stanice topných olejů na VP (karburační stanice) − hydraulická zařízení BZS na VP č. 6

V provozu „Vysoké pece“ TŽ, a.s., je zaveden systém environmentálního řízení. Společnosti TŽ, a.s., byl dne 17.8.2001 udělen certifikační firmou TÜV Essen certifikát dle ISO EN 14001. Poslední recertifikační audit byl proveden v září roku 2004 s kladným výsledkem. Poznámka: Veškerá zařízení, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo produkují závadné látky, budou v takovém technickém stavu a provozovány tak, aby bylo zabráněno úniku těchto látek do půdy, podzemních vod, povrchových vod, nebo nežádoucímu smísení s odpadními či srážkovými vodami.

Nejméně 1 x za 6 měsíců budou kontrolovány sklady nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek, nejméně 1 x za 5 let budou prováděny kontroly těsnosti potrubí a nádrží pro dopravu a skladování závadných látek, nestanoví-li příslušná technická norma nebo výrobce těchto zařízení lhůty kratší.

V místech, kde bude nakládáno s látkami škodlivými vodám, budou k dispozici prostředky pro likvidaci havarijních úniků. Použité sanační materiály budou do doby likvidace uskladněny tak, aby bylo zabráněno kontaminaci povrchových nebo podzemních vod.

3.7 Opatření pro provoz týkajících se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka a) Provozovatel zařízení bude dodržovat veškerá opatření týkající se provozu odlišného

od běžného, která jsou zahrnuta v platných provozních řádech velkých stacionárních zdrojů znečišťujících ovzduší a havarijních plánech, platných pro celou společnost

b) Návrhy na změny provozních řádů velkých stacionárních zdrojů znečišťujících ovzduší budou předkládány ke schválení KÚ MSK, odboru ŽPZ

22

c) Každá havárie ve smyslu právních předpisů k ochraně životního prostředí, bude ohlašována nejpozději následující pracovní den příslušnému místnímu úřadu, KÚ MSK, odboru ŽPZ a ČIŽP OI Ostrava.

3.8 Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření (metodika měření, frekvence, vedení záznamů)

Způsob sledování jednotlivých látek emisí, vypouštěných z jednotlivých zdrojů do ovzduší, je rámcově uveden v kapitole 11.1. žádosti (monitorování škodlivých emisí do ovzduší, do vod provádí ET, a.s.). Jednorázová měření emisí škodlivin do ovzduší jsou prováděna autorizovanou firmou v předepsané četnosti, monitoring emisí do vod je prováděn autorizovanou laboratoří ET, a.s.

Provozovatel doložil v žádosti roční plán monitorování a měření emisí v provozu VO – Výroba železa a oceli na rok 2005 (viz příloha č. XVI žádosti). V plánu je zahrnuto monitorování ovzduší, vod, odpadů, spotřeby energií a paliv, pracovního prostředí. Jsou zde uvedena místa měření, hodnocené ukazatele, termíny měření, odpovědné osoby za provedení měření a měřící laboratoře.

Poznámka: Pro bezpečný provoz zařízení a přehlednost v jeho kontrole doporučujeme předkládání aktualizovaných ročních plánů monitoringu emisí do ovzduší, vod a u odpadů, s uvedením míst, způsobu a četnosti vzorkování, sledované ukazatele, autorizované osoby.

3.9 Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku

Areál hlavního technologického komplexu společnosti TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., se nachází v průmyslové zóně Třinec – Staré Město, na katastrálním území Třinec – Staré Město a Třinec – Konská. Území je rámcově ohraničeno na severu železniční tratí ČD Bohumín – Jablunkov, na východě ulicí Frýdeckou, na jihu Třineckým lesem a na západě tokem řek Tyrka a Olše. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. jsou obklopeny trvalou obytnou zástavbou ze všech světových stran. Zařízení „Vysoké pece“ je situováno v jihovýchodní části areálu komplexu TŽ, a.s. Provozované zařízení je rámcově ohraničeno na severu Válcovnou předvalků a hrubých profilů, na severovýchodě Kyslíko - konvertorovou ocelárnou TŽ a železniční tratí ČD (Bohumín – Košice), na jihu a západě řekou Olše. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., jsou jako celek významným znečišťovatelem ovzduší. Samotné zařízení „Vysoké pece“ se podílí na celkových emisích společnosti cca 31,9 % u tuhých znečišťujících látek, cca 1,22 % u oxidů dusíku, cca 3,27 % u CO a cca 0,82 % u emisí SO2. Zařízení „Vysoké pece“ nepatří tedy k dominantním dílčím zdrojům znečišťování v rámci celé společnosti TŽ, s výjimkou emisí TZL. Podle údajů Věstníku MŽP ČR, ročník XIV, částka 12 z 12/2004 (sdělení odboru ochrany MŽP o vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat z roku 2003), se větší část plochy územního celku obce Třinec nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. K žádosti byly doloženy následující rozptylové studie, zpracované autorizovanou osobou, sledující vliv zařízení, emitující škodlivé látky, do hodnoceného okolí (viz příloha č. XIV žádosti): − rozptylová studie pro celý areál TŽ, a.s., ze dne 22.5.2003 − dodatek k rozptylové studii TŽ, a.s. (včetně zařízení „Vysoké pece“), ze dne 23.4.2004 − rozptylová studie TŽ, a.s. – VO – Výroba železa a oceli, část VP, ze dne 26.9.2003

23

Z údajů z Rozptylové studie pro TŽ, a.s. (2003) a z jejího dodatku (2004) vyplývá: − imisní limit průměrné denní koncentrace suspendovaných částic (PM10) je překročen

na území celého města Třinec, obcí Hnojník, Horní a Dolní Žukov, Český Puncov, Bystřice, Hrádek, Nýdek. Průměrná roční koncentrace suspendovaných částic PM10 pro ochranu zdraví lidí (imisní limit) je ve všech místech splněna

− imisní limit průměrné hodinové koncentrace oxidu siřičitého (SO2) je překročen na území Český Puncov, města Třince v části Staré Město, Konská, Osůvky, Dolní Lištná. Průměrná denní koncentrace SO2 je překročena na území Český Puncov, města Třince v části Staré Město, Konská, Osůvky, Kojkovice, Dolní Lištná, Horní Lištná, Vendryně, Lyžbice. Průměrná roční koncentrace (SO2) (imisní limit) je ve všech místech splněna z hlediska ochrany zdraví lidí

− imisní limity průměrné hodinové a roční koncentrace oxidu dusičitého (NO2) jsou ve všech místech splněny pro ochranu zdraví lidí

− imisní limit průměrné roční koncentrace oxidy dusíku (NOx) je ve všech místech splněn pro ochranu ekosystémů

− imisní limit průměrné osmihodinové koncentrace oxidu uhelnatého (CO) je překročen na území Český Puncov a města Třince v části Staré Město, Konská, Osůvky a Dolní Lištná.

− dominantním dílčím zdrojem znečišťování v rámci celé společnosti je středisko aglomerace Žadatelem nebyly předloženy takové podklady, které by umožnily konstatovat, že zařízení TŽ mají významný přeshraniční vliv.

Poznámka: Staré ekologické zátěže nebyly v areálu posuzovaného zařízení lokalizovány (viz kap. 9.1.9 žádosti).

3.10 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů:

− ohlásit KÚ MSK plánovanou změnu zařízení − neprodleně hlásit dotčeným orgánům, organizacím a veřejnosti všechny mimořádné situace,

havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí − vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu − plnit podmínky vyplývající z nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru

znečišťování a podmínky vyhlášky č. 572/2004 Sb.

3.11 Další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení

Posuzování vlivu zařízení na životní prostředí (EIA) pro zařízení, které je předmětem žádosti podle zákona č. 100/2001 Sb., nebylo provedeno (viz kap. 3.1 žádosti).

Již realizovaná a plánovaná opatření provozovatele k předcházení vzniku či omezení škodlivých emisí do vod a ovzduší, včetně eliminace dalších negativních vlivů na ŽP, jsou uvedena v kap. 6.8, 7.4.5, 8.7 a 8.8 žádosti: − výstavba nových ohřívačů větru pro VP č. 6 s novým typem teplosměnné vyzdívky

a instalace nového typu spalovacího hořáku s cílem úspory paliv, snížení emisí do ovzduší a omezení úniku CO do spalin – realizace v roce 1999

24

− předehřev vzduchu a plynu u ohřívače větru pro VP č. 6 s cílem využití odpadního tepla spalin pro předehřev vzduchu a plynu – realizace v roce 1999

− instalace cyklónu na sazebně VP č. 6 za účelem zachycení hrubých pevných podílů na sazebně při zavážení pece – realizace v roce 1999

− kapotáž a odsávání všech žlabů na odlévárně VP č. 6 za účelem snížení emisí do haly odlévárny a mimo ni, zkvalitnění bezpečnosti a hygieny práce – realizace v roce 1999

− odsávání vzdušniny z odlučovače strusky od taveniny surového železa zakrytováním části hlavního žlabu s cílem snížení úniku emisí do haly odlévárny – realizace v 10/2004

− modernizace zakrytování a odsávání všech žlabů na odlévárně VP č. 4 za účelem snížení emisí do haly odlévárny a mimo ni – realizace v roce 2005

− instalace cyklónu na sazebně VP č. 4 za účelem zachycení hrubých pevných podílů na sazebně při zavážení pece – realizace v roce 2005

− odprášení skipových jam VP č. 4 a VP č. 6 včetně pásové dopravy koksu s cílem zabezpečení odsávání prachových podílů při zavážení vsázky do VP a snížení emisí při přípravě a dávkování vsázky do skipů – realizace v 11/2005

− injektáž prachového uhlí do výfučen VP s cílem náhrady části metalurgického koksu energetickým uhlím při parciálním snížení emisí do ovzduší – realizace plánována po roce 2012

3.12 Ostatní podmínky Další podmínky nejsou stanoveny.

25

4 Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení

• ČIŽP OI Ostrava, Valchařská 15, 702 00 Ostrava, zn. 49/ŘI/0541564.01/05/VOM, ze dne 6.12.2005

• Krajská hygienická stanice MSK se sídlem v Ostravě, Na bělidle 7, 702 00 Ostrava, zn. 16625/213/2005, ze dne 8.11.2005

Vypořádání s připomínkami ČIŽP OI Ostrava:

1. Kap. 11.1: Technologie „Odmašťování a čištění povrchů“ a „Aplikace nátěrových hmot“, které provozovatel používá za účelem demontáže, montáže a údržby zařízení, se za zdroje znečišťování ovzduší ve smyslu § 54 odst. 9 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, nepovažují a proto není nutno je uvádět ve výčtu zdrojů.

2. Požadujeme uvádět u všech emisních limitů (pro daný zdroj, zařízení) vztažné podmínky, způsob a četnost prokazování jejich plnění. Pro odprášení skipových jam a dopravu koksu byl v provozním řádu „VP č. 4 a č. 6“ provozovatelem navržen k plnění emisní limit pro TZL ve výši 50 mg/m3 při běžných provozních podmínkách. Proto při projednávání žádosti je třeba počítat už s touto hodnotou. U sazebny není stanoven emisní limit, protože emise nelze měřit a tedy nelze prokazovat plnění emisního limitu. Emise budou vykazovány výpočtem pomocí emisního faktoru, který však v žádosti není uveden. V integrovaném povolení je proto nutné uvést jeho hodnotu.

3. ČIŽP OI Ostrava se k provoznímu řádu „Vysoké pece č. 4 a č. 6 TŽ, a.s.“ vyjádřila souhlasně dopisem zn. 9/OO/6607/05/Šo, ze dne 11.10.2005. ČIŽP OI Ostrava požaduje, aby do provozního řádu „Vysoké pece č. 4 a č. 6 TŽ, a.s.“ byly následně zapracovány podmínky, plynoucí z integrovaného povolení v termínu daném integrovaným povolením a tento aktualizovaný provozní řád byl pak předložen na ČIŽP OI Ostrava k vyjádření.

Řešeno v kap. 3.1.1 vyjádření

Vypořádání s připomínkami Krajské hygienické stanice MSK se sídlem v Ostravě:

KHS MSK s vydáním IP společnosti TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. pro zařízení „Vysoké pece“ souhlasí s podmínkou, že problematika hlukové zátěže bude řešena v souladu s ustanovením § 30 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů v návaznosti na závěry Hlukové studie a bodu 8.3 předložené žádosti.

Řešeno v kap. 3.1.3 – podmínky č. 1 a č. 2.

26

5 Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami (BAT)

5.1 Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT Ze strany žadatele bylo provedeno v příloze XIX žádosti o vydání IP tabulkové porovnání současného stavu zařízení Vysokých pecí TŽ, a.s., s doporučenými nejlepšími dostupnými technikami BAT podle dokumentu BREF Hutnictví železa, kapitola 7 – Vysoké pece, z roku 1999. Porovnání preventivních technik a porovnání technik koncového čištění s nejlepšími dostupnými technikami je také provedeno v kap. 6.7 žádosti, včetně specifikace použitých opatření.

Porovnání uvedených technologií je žadatelem provedeno věcně a obsahově správně.

5.2 Souhrnné porovnání s BAT Následující stručné vyhodnocení je provedeno podle hledisek uvedených v příloze č. 3 zákona č. 76/2002 Sb.

5.2.1 Použití nízkoodpadové technologie

Středisko Vysoké pece nedisponuje technologickým zařízením na využití, úpravu či odstraňování odpadů, ani nepřijímají žádné cizí odpady. Vysoké pece produkují převážně strusku, která je jako nezpracovaná struska předávána provozu VS – Druhotné suroviny. Vysokopecní struska není odpadem, granulát strusky je výrobkem používaným v cementárnách, krystalická forma strusky je po úpravě výrobkem - kamenivem pro stavební účely (viz. certikáty strusky, uvedené v příloze č. XX žádosti). Pevné odpady z čištění plynu, kaly a filtrační koláče z čištění plynu jsou předávány ke zpracování do provozu aglomerace TŽ, a.s. Část odpadů je odstraňována skládkováním na skládce interních odpadů TŽ, a.s. – Neboranka, zbývající část odpadů, které nejde v TŽ, a.s. využít, je předána prostřednictvím provozu VS – Druhotné suroviny externím odběratelům. Odpadní vody ze zařízení plynočistírny vysokopecního plynu jsou ve správě ET, a.s.

Hledisko je plněno.

5.2.2 Použití látek méně nebezpečných

Vsázkou pro vysoké pece jsou aglomerát, kusové rudy, pelety, struskotvorné přísady a palivo (koks) v nezbytně nutném množství. S nebezpečnými chemickými látkami, které se ve středisku VP standardně používají při údržbě, jsou převážně ropného původu a používají se na mazání mechanických zařízení. S těmito látkami je nakládáno tak, aby nedošlo ke kontaminaci vod a nestaly se nebezpečnými lidskému zdraví a životnímu prostředí.


5.2.3 Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu

Vedle hlavního produktu VP – tekutého surového železa, vedlejšími produkty vysokopecního procesu je tekutá vysokopecní struska, vysokopecní plyn, kychtový prach (ze suchého čištění vysokopecního plynu v prašníku), vysokopecní kaly (z mokrého čištění vysokopecního plynu), odprašky z odprášení skipových jam včetně dopravy vsázky a odprašky z odprášení licích hal. Struska je zpracovávána provozem VS – Druhotné suroviny na granulát nebo kamenivo pro stavební účely. Kychtový prach a odprašky z elektrostatických odlučovačů odprášení licích hal i z tkaninových filtrů skipových jam jsou zpětně využívány do vsázky v aglomeraci.


27

5.2.4 Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly vyzkoušeny ve světovém měřítku

Metoda výroby tekutého surového železa ve vysokých pecích je běžně používaná v celosvětovém měřítku. Vysoká pec je zařízení na výrobu surového železa, tj. tekutého polotovaru pro další zpracování. Samotný výrobní proces spočívá v protiproudé redukci oxidů železa z železných rud popř. jiných druhotných surovin obsahujících oxidy železa nebo kovové železo uhlíkem z paliva (především z koksu, v menší míře i z tekutých paliv – olejů), které slouží i jako redukovadla resp. nauhličovadla. Hotový produkt - tekuté surové železo se společně se struskou vypouštějí z nístěje pece a na licí plošině se žlabovým sifonovým oddělovačem odděluje na dva samostatné proudy. Surové železo je naléváno do pojízdných (torpédových) mísičů a dopravováno železniční vlečkou na kyslíko-konvertorovou ocelárnu jako základní tekutá vsázka pro zkujnění v konvertorech. V menší míře se surové železo odlévá do převozních pánví pro slévárnu nebo na licí stroj. Struska je odlévána a dopravována na VS-Druhotné suroviny k dalšímu zpracování.


K dalšímu porovnání současného stavu zařízení s nejlepšími dostupnými technikami bylo použito dokumentu BREF Hutnictví železa, kapitola 7 – Vysoké pece:

Porovnání preventivních technik (PI) integrovaných do procesu: PI.1 Snižování spotřeby koksu – přímá injektáž redukčních činidel: − aplikování injektáže oleje zavedeno − aplikace uhlí nezavedeno Hledisko je plněno.

PI.2 Rekuperace energie z vysokopecního plynu:

− využíván jako palivo pro předehřev vzduchu zavedeno − zbývající část skladována a po obohacení koks. a zemním plynem - palivo v síti TŽ zavedeno Hledisko je plněno. PI.3 Využití energie z tlaku kychtového plynu:

− rekuperace energie z tlaku nezavedeno − předpoklady k instalaci plynové turbíny budou přezkoumány nezavedeno Hledisko neodpovídá BAT.

PI.4 Úspory energie v ohřívačích větru:

− řízení provozu OV počítačem zavedeno − využití tepla spalin na předehřev vzduchu a plynu pro OV zavedeno − v OV jsou instalovány moderní hořáky zavedeno − zajištěno měření O2 a následná úprava podmínek spalování zavedeno Hledisko je plněno.

PI.5 Bezdehtové vyzdívky licích žlabů:

− podíl dehtových betonů je pouhých 10 - 20% zavedeno


28

5.2.5 Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretace

Provozovatel sleduje technologický vývoj činností, týkajících se problematiky výroby surového železa ve vysokých pecích. Získané poznatky se vedení střediska VP snaží zavádět do praxe v rámci středních a generálních oprav technologického zařízení. Na VP č. 4 byla poslední rekonstrukce a modernizace (dále ReMo) provedena v roce 2005 ( např. modernizace odprášení skipových jam). Na VP č. 6 byla poslední GO v roce 1999. Životnost VP je provozovatelem uváděna do roku 2025.

Technický pokrok a vývoj nových progresivních zařízení, včetně jejich aplikace v provozech vysokých pecí ve světě, směřuje převážně k inovacím v oblasti koncového čištění spalin, úpravy a využití odpadů, které mohou pozitivně ovlivnit negativní dopady emisí na okolí VP. Jsou to následující technologie EP (end of pipe):

EP.1 Úprava vysokopecního plynu:

− odstranění hrubých hmotných částic pomocí suchého cyklonu (suchý stupeň čištění) zavedeno − odstranění jemných hmotných částic( včetně ZnO, uhlíku, kyanidů a čpavku) v mokrých skrubrech zavedeno Hledisko je plněno.

EP.2 Odprášení odpichových otvorů a licích žlabů:

− licí žlaby zakrytovány, kritická místa na licí hale odsávána zavedeno − zavedeno čištění plynů EO, emise prachu 8 - 21 mg/m3 zavedeno − není nutné aplikovat dusík zavedeno Hledisko je plněno.

5.2.6 Charakter, účinky a množství příslušných emisí

5.2.6.1 Emise do ovzduší Zařízení „Vysoké pece“ TŽ, a.s., je ve smyslu přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 353/2002 Sb., bodu 2.3.1, zařazeno do kategorie zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší. K ohřevu rozhodujících hutních agregátů jsou jako plynná paliva používána vysokopecní, zemní a odsířený koksárenský plyn, nebo jejich směsi.

Za účelem snížení hodnot škodlivých látek, emitovaných do ovzduší, jsou u jednotlivých zdrojů instalována následující zařízení:

− u skipových jam a dopravy vsázky do VP je instalován látkový hadicový filtr − při odprášení licích hal VP č. 4 a VP č. 6 je instalován elektrostatický odlučovač − pro čištění vysokopecního plynu jsou provozovány prašníky (suché čištění) a mokré

plynočistírny (skrubry, Venturiho pračky a odlučovače kapek) Veškeré hodnoty naměřených emisí škodlivých látek zdrojů znečišťování ovzduší v zařízení „Vysoké pece“ jsou v souladu s emisními limity platné národní legislativy. V referenčních předpisech BREF pro nejlepší dostupné techniky BAT (preventivní i koncové) nejsou uvedeny závazné hodnoty emisí, dále uvedené hodnoty dle BREF mají pouze informativní charakter, jako dostupné údaje z provozu některých vysokopecních závodů ve světě. Srovnání naměřených emisí v letech 2002 – 2004 s hodnotami doporučenými BAT jsou uvedeny v následující tabulce č. 7.

29

Tabulka č. 7 Porovnání naměřených hodnot emisí u rozhodujících zdrojů znečišťování ovzduší zařízení „Vysoké pece“ TŽ, a.s., s BAT

Hodnota dle nařízení vlády č.353/2002 Sb.

vyhlášky č.356/2002 Sb. Zařízení číslo - naměřeno Porovnání Informativní hodnota dle BREF

(*1 mg/m3 mg/m3 -

Neuvedeno Emise TZL nestanoveny

109 Sazebna VP 4 TZL emise neměřeny (zjišťovány výpočtem) 110 Sazebna VP 6 TZL emise neměřeny (zjišťovány výpočtem)

Neuvedeno TZL 100/50

111 Skipové jámy a doprava vsázky TZL 47

Jsou plněny emisní limity TZL dle složkové legislativy ČR.

TZL <10 mg/m3 resp. 3 až 6 g/t NOx <350 mg/m3 resp. 10 až 550 g/t SO2 15 až 375 g/t CO 50 až 2700 g/t (pro oba typy OV)

TZL 50 mg/m3 NOx 400 mg/m3 (norm. podm., suchý plyn, O2R=7 %) SO2 2500 mg/m3 při hmot. toku větším než 20 kg/h CO 6000 mg/m3 (norm. podm.; suchý plyn; O2R = 7 %)

112 Ohřívače větru VP 4 TZL 0,6 – 1,3 NOx 6,7 – 10 SO2 4 – 7 CO 15 - 80 113 Ohřívače větru VP 6 TZL 0,7 – 1,0 NOx 3 - 10 SO2 4 – 7 CO 1 231 – 1 357

U základních emisí jsou dosahované hodnoty srovnatelné s hodnotami světových výrobců surového železa. Jsou plněny emisní limity dle složkové legislativy ČR.

TZL <15 mg/m3 resp. 2 až 79 g/t (fugitivní emise 5 až 15g/t sur. železa NOx 1 až 27 g/t SO2 2 až 250 g/t Pb < 0,01až 0,12 g/t tekuté oceli (TO) PCDD/F<0,001až0,004µg I-TEQ/ t TO PAH a PCB nestanoveno

TZL – 100/50 mg/m3 (obvyklé provozní podmínky) NO2 - 400 mg/m3 (norm. podmínky; suchý plyn) Těžké kovy (limity nestanoveny) As max. 2,0 mg/ m3 Cd max. 0,2 mg/ m3 (*2 Hg max 0,2 mg/ m3 (*2 Pb max. 5,0 mg/ m3 (*3 Persistentní organické látky (limity nestanoveny) PCDD/F – max. 0,1 ng I-TEQ/m3 PAH max. 0,2 mg/m3 PCB max 0,2 mg TEQ/m3

114 Odprášení licích hal VP 4 a 6 TZL 13 –14 NO2 (*4 Těžké kovy As < 0,0002 mg/m3 Cd < 0,0048 mg/ m3 Hg 0,0044 mg/ m3

Pb < 0,0291 mg/ m3 Persistentní organické látky PCDD/F 0,0072 ng I-TEQ/m3 PAH 0,002 mg/m3 PCB 2 738 ng.m-3

U emisí TZL a NO2 jsou dosahované hodnoty srovnatelné s hodnotami světových výrobců surového železa. Jsou plněny emisní limity dle složkové legislativy ČR. Hodnoty měřených emisí těžkých kovů jsou velmi nízké Obecné limity dané složkovými zákony pro persistentní organické látky jsou plněny

Poznámka: (*1 BREF nestanovuje samostatně limity pro jednotlivé látky, pro orientační srovnání jsou proto uvedeny hodnoty vybraných světových vysokých pecí

(*2 stanovuje se pro skupinu znečišťujících látek dle vyhlášky č. 356/2002 Sb., příloha č.1 bod 2.19

(*3 stanovuje se pro skupinu znečišťujících látek dle vyhlášky č. 356/2002 Sb., příloha č.1 bod 2.21

(*4 podle legislativy nařízení vlády č. 353/2002 Sb. limit platí od r. 2005, proto emise NO2 dosud nebyly měřeny

30

5.2.6.2 Emise do vody Pro delimitační místa vypouštěných odpadních vod ze střediska VP do kanalizace ET nejsou stanoveny limity v Kanalizačním řádu ET, a.s. Emisní limity jsou stanoveny pouze pro odluh z okruhu plynočistíren vysokopecního plynu a ty jsou trvale plněny.

Způsob hospodaření s vodou odpovídá BAT (dle BREF).

5.2.6.3 Emise hluku

Ze zpracované Akustické studie vyplývá, že noční ani denní emisní limit ve venkovním prostoru není dodržován. Jsou vytypovány tři významné zdroje hluku na středisku Vysokých pecí, které budou postupně řešeny, protože jsou zdrojem zvýšeného zdravotního rizika hluku pro exponované obyvatele a nejsou tak plněny emisní limity hluku dle nařízením vlády č.502/2000Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004. Proto bude zpracována technicko-ekonomická studie řešení třech významných zdrojů hluku na VP a po schválení vedením podniku a KHS MSK budou protihluková opatření postupně realizována.

Hledisko není plněno.

Poznámka: : BREF nestanovuje limity pro hluk.

5.2.6.4 Emise vibrací

Bez vlivu.


5.2.6.5 Emise neionizujícího záření

Bez vlivu.


5.2.7 Datum uvedení nových a existujících zařízení do provozu

Vysokopecní závod TŘINECKÝCH ŽELEZÁREN, a.s. sestává z vysoké pece VP č. 4 (uvedena do provozu v roce 1923), vysoké pece VP č. 6 (uvedena do provozu v roce 1952), baterie ohřívačů větru pro VP č. 4 (1923), baterie ohřívačů větrů pro VP č. 6 (1952), plynočistírny pro VP č. 4 (1923) a plynočistírny pro VP č. 6 (1952), odlévárny surového železa pro VP č. 4 (1923) a odlévárny surového železa pro VP č. 6 (1952), přípravy vsázky pro VP č. 4 (1923) a přípravy vsázky pro VP č. 6 (1952). Roční kapacita výroby surového železa v obou vysokých pecích je 2 400 kt.

V roce 2005 proběhla rekonstrukce a modernizace VP č. 4 včetně příslušenství, zejména opravy zakrytování licích žlabů, zakrytování odlučovače strusky, opravy ohřívačů větrů, realizace cyklonu a modernizace a odprášení skipových jam. Po roce 2012 se uvažuje o injektáži prachového uhlí do výfučen vysokých pecí jako náhrada části metalurgického koksu.

5.2.8 Doba potřebná k zavedení BAT

Provoz je standardním provozem se standardní technologií v dané lokalitě.

31

5.2.9 Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost

Hospodárné využívání surovin, paliv a energií vychází ze sledování bilance a analýzy materiálových a energetických toků. Ve středisku Vysokých pecí se používají suroviny: aglomerát, pelety, kusové rudy vápenec, struskové výrobky (upravená ocelárenská struska), manganové rudy, kazivec, metalurgický koks, koks ořech a koks hrášek. Dle palivo-energetické bilance mezi vstupy paliv a dalších spalitelných medií patří: elektrická energie, zemní plyn, koks suchý, topný olej, vysokopecní plyn (vyhřívání ohřívače větrů), stlačený vzduch, dmýchaný vzduch, kyslík, přídavná voda, demineralizovaná voda, užitková voda, horká voda a pára. Pomocné hmoty (žlabové hmoty, ucpávací hmoty) náhradní díly a ostatní režijní materiál jsou také pro provoz VP nezbytné. K účinnějšímu využití a úsporám energie, podpoře využití alternativních zdrojů energie a zvyšování účinnosti využití energií byly realizovány nové ohřívače větrů VP 6 (osazeny novým typem teplosměnné vyzdívky a instalací nového typu spalovacího hořáku) a předehřev vzduchu a plynu u OV VP 6 (využití odpadního tepla spalin). Mezi plánovaná opatření patří injektáž prachového uhlí do výfučen VP (náhrada části metalurgického koksu energetickým uhlím). Neméně důležité je dodržování předepsaných technologických postupů. Nedodržení technologické kázně v konečném důsledku vede ke zvýšení jak materiálové, tak energetické náročnosti výroby.


5.2.10 Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojenými na minimum.

K požadavku se bude možno vyjádřit až po vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení o vydání IP v kap. 4 vyjádření (schválení Plánu opatření pro případy havárie, bezpečnostní dokumentace k prevenci závažných havárií, stanovení obecných limitů stacionárních zařízení znečišťujících ovzduší rozhodnutím KÚ MSK, odboru ŽPZ, atd.). Doporučujeme, aby byly plněny všechny podmínky vyjádření IP, které zohledňují informace v předložené dokumentaci.


5.2.11 Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí.

Společnost TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. splnila požadovanou povinnost ve smyslu zákona č. 353/1999 Sb., a provedla hodnocení rizik závažné havárie a zařazení objektů a zařízení s vybranými nebezpečnými látkami. TŽ byly na základě hodnocení rozhodnutím OkÚ Frýdek – Místek zařazeny do skupiny B.

Následně byla vypracována předepsaná bezpečnostní dokumentace, která obsahuje:

1. Hodnocení rizik závažné havárie – analýza rizik 2. Bezpečnostní program 3. Bezpečnostní zpráva 4. Vnitřní havarijní plán 5. Podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího

havarijního plánu Bezpečnostní dokumentace TŽ byla dle zákona č. 353/1999 Sb. předložena ke dni 28.1.2002 na Okresní úřad Frýdek – Místek, referát životního prostředí. Dokumentace byla v průběhu roku

32

2002 posuzována orgány státní správy a na základě jejich vyjádření a připomínek je doplňována. Bezpečnostní dokumentace zatím nebyla na KÚ MSK schválena.

Provozovatel zařízení tento požadavek plní pravidelnou revizní činností na zařízeních, prováděním oprav podle schváleného plánu a pravidelnou údržbou. Postup při jednotlivých činnostech je specifikován v interních předpisech společnosti.


33

6 Odůvodnění stanoviska k žádosti

Stanovisko k žádosti uvedené v části 2 vychází ze zhodnocení jednotlivých kapitol žádosti a stanovisek účastníků řízení a dotčených orgánů státní správy, dále pak z porovnání s nejlepšími dostupnými technikami (BAT).

Integrovaným povolením budou nahrazena všechna stanoviska a rozhodnutí v souladu se zněním zákona č. 76/2002 Sb.

34

7 Seznam zkratek a legislativy

Použité zkratky

Zkratka Název

ASŘ automatizovaný systém řízení

BAT Best Available Techniques – nejlepší dostupné techniky

BREF Referenční dokumenty Evropské unie o nejlepších dostupných technikách

BSK5 biologická spotřeba kyslíku (5 dní)

BZS bezzvonová sazebna

CxHy uhlovodíky

CO oxid uhelnatý

CO2 oxid uhličitý

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav

ČIŽP OI Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát

ČOV čistírna odpadních vod

ČS čerpací stanice

dB decibel

DEMI voda demineralizovaná voda

EMS environmentální systém řízení

EO elektrostatické odlučovače

ET ENERGETIKA TŘINEC, a.s.

GO generální oprava

CHKO chráněná krajinná oblast

CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod

CHSKCr chemická spotřeba kyslíku (chromanová metoda)

ILNO identifikační list nebezpečného odpadu

IP integrované povolení

IPPC integrovaná prevence a omezování znečištění

KČOV koncová čistírna odpadních vod

KHS Krajská hygienická správa

KÚ MSK Krajský úřad Moravskoslezského kraje

MJ megajoule

MJ/kg, MJ/m3 jednotky výhřevnosti plynů, kapalných a pevných látek

MoRe modernizace a rekonstrukce

MŽP ČR Ministerstvo životního prostředí

NEL nepolární extrahovatelné látky

35

NL nerozpustné látky

NO nebezpečný odpad

NO2 oxid dusičitý

NOx oxidy dusíku

NPR Národní přírodní rezervace

NV nařízení vlády

OVAK a.s. Ostravské vodovody a kanalizace a.s.

PAH polycyklické aromatické uhlovodíky

PCB (I-TEQ) polychlorované bifenyly (vyjádřené indexem toxicity)

PCCC/PCDF (I-TEQ)

Polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany (vyjádřené indexem toxicity)

PM10 suspendované pevné částice

PPo pracovní postupy

PR přírodní rezervace

REZZO I statistická roční hlášení o emisích

RL rozpustné látky

SMP a.s. Severomoravská plynárenská a.s.

SmVaK, a.s Severomoravské vodárny a kanalizace

SMO shromažďovací místa odpadů

t/TO měrná jednotka vztažená na tunu tekuté oceli

TZL tuhé znečišťující látky

TŽ TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.

ÚSES Územní systém ekologické stability

Vdaf obsah prchavých látek

VEP víceúčelová ekologická plocha

VO provoz TŽ – Výroba železa a oceli

VS Provoz TŽ – Druhotné suroviny

VOC těkavé organické látky

ZPO zařízení pro plynulé odlévání

ZTP základní technologické předpisy

36

Legislativa

Dokument Číslo Název

nařízení vlády 353/2002 Sb. kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

zákon 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)

nařízení vlády 352/2002 Sb. kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)

nařízení vlády 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

nařízení vlády 88/2004 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií

vyhláška 213/2001 Sb. kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu

vyhláška 356/2002 Sb.

kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

zákon 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů

vyhláška 381/2001 Sb. kterou se stanoví Katalog odpadů

vyhláška 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady

zákon 94/2004 Sb. kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb. o obalech a o změně některých zákonů

zákon 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění zákona č. 20/2003 Sb.

zákon 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů

vyhláška 554/2002 Sb. kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění

zákon 274/2003 Sb. kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví

zákon 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

nařízení vlády 480/2000 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením

zákon 353/1999 Sb.

o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií)

zákon 359/2003 Sb. kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií

zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

nařízení vlády 368/2003 Sb. o integrovaném registru znečišťování

Documents

Tøinecké elezárny, a.s. - vysoké pece - vyjádøení · 2019-08-05 · 5 Vysoké pece byly postupn ě uvedeny do provozu v letech 1923 (VP č. 4) a 1952 (VP č. 6). Ro ční kapacita