2
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague The Mimes and Fragments by Herodas; Walter Headlam; A. D. Knox Review by: Radislav Hošek Listy filologické / Folia philologica, Roč. 90, Čís. 4 (1967), p. 436 Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague Stable URL: http://www.jstor.org/stable/23466080 . Accessed: 15/06/2014 07:59 Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at . http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp . JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range of content in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new forms of scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected]. . Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague is collaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica. http://www.jstor.org This content downloaded from 91.229.229.162 on Sun, 15 Jun 2014 07:59:28 AM All use subject to JSTOR Terms and Conditions

The Mimes and Fragmentsby Herodas; Walter Headlam; A. D. Knox

Embed Size (px)

Citation preview

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

The Mimes and Fragments by Herodas; Walter Headlam; A. D. KnoxReview by: Radislav HošekListy filologické / Folia philologica, Roč. 90, Čís. 4 (1967), p. 436Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23466080 .

Accessed: 15/06/2014 07:59

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected].

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 91.229.229.162 on Sun, 15 Jun 2014 07:59:28 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

REFERÁTY

přátelství, je-li nebezpečí protiprávního

jednání, řeší Panaitios v Theofrastově du

chu: snaží se o zachování přátelství za

všech okolností, neboť slovy Ciceronový mi amicitia — virtutum adlutrlx. Fines

dillgendi jsou ovšem stanoveny tam, kde

hrozí summa turpitudo (Cicero však na

prosto vylučuje jednání contra patrlam). Panaitiova άρετι'ι není tedy ukuta ze že

leza, je schopna emocí: pravé přátelství může jít do určité míry i proti právu,

aby jednání — amicitiae causa — bylo (podle Cicerona!) omluvitelné.

Václav Marek

Herodas, The Mimes and Fragments. With

Notes by Walter Headlam, edited by A.

D. Knox. Cambridge at the University Press 1966, str. 465, £ 5.5 s.

Vydaní Herondových Mimiambu objeve ných r. 1891 se ujala celá plejáda ba datelů. Jména vydavatelů, Jakými byli např. W. G. Rutherford (1891), F. Bue cheler (1892), 0. Crusius (19144), J. Ar

buthnot Nairn (1904, 1928), P. Groene boom (1922), 0. Crusius—R. Herzog (19262), N. Terzaghi (1925), Qu. Catau della (1948), G. Puccioni (1950), dopl něna jmény vykladatelů, mezi nimiž na cházíme L. Roberta, A. Vogliano, V. Stef

fena, ale i našeho K. Fursta, ukazují, s Jakou vážností se celé generace bada telů věnovaly tomuto významnému textu, který к sobě přitáhl i řadu překladatelů, mezi nimiž jsou Jan L. Čapek (1908), R. Kuthan (1928) a F. Stiebitz (Bohové se

smějí, str. 143 nn, 1965). Vydání, které pořídili Headlam s Kno

xem, patří к nejobsáhlejším a nejvýznam nějším. První vydání vyšlo Již r. 1922 a v jeho recenzi (CZK 37, 1923, str. 38 až

40) poznamenal G. Murray, že pro poz dější řeckou literární památku nezná

žádný jiný komentář s obdobnou znalostí

textu, jakou prokazuje výklad Headla mův. Nové vydání bylo pořízeno reprin tem, takže proti původnímu znění při náší toliko opravu věcných nedopatření.

Pres všechny zásluhy je však třeba po znamenat, že tento text už dnešnímu fi

lologovi sám o sobě nepostačí. Některá místa byla v pozdějších vydáních (zvi. Nairn-Laloy, Paris 1928) zachycena ne

jen graficky přehledněji, nýbrž i obsa hově přesněji. Tak je závěr IV. mimiambu u Nairna právem připsán celý Kynnó. Dnes také přistupujeme к dochovanému textu šetrněji (vydavatelé opravují [I 7] čtení αμμία Γυλλίς (Ρ) v άμμίη apod )

Obsáhlý komentář však podržel svou cenu a tak toto vydání doplňuje přes všechny výhrady dobře řadu helénistic

kých textů (Theokritos, Nikandros, epi

gramy), které v Cambridge UP vydali a komentovali přední badatelé Gow, Scheí field a Page.

Radislav Hošek

Jack Lindsay, Leisure and Pleasure in Ro man Egypt, London 1965.

Autor se ve své publikaci zabývá růz

nými způsoby zábav a využití volného času v Egyptě římského období. V jed notlivých kapitolách se zabývá svátky a slavnostmi, tancem, mimem a panto mimou, sportem, hrami v cirku, lovem a chovem zvířat, různými druhy her, za hradní a parkovou architekturou. К zpra cování jednotlivých kapitol využívá pra menů literárních, historických i archeo

logických. Na základě zpracovaných do kladů dochází autor к názoru, že všech

ny způsoby životního uvolnění v Egyptě římského období jsou spojeny jednotící „dionýsovskou" ideou, tj. vírou v božský princip, který vede člověka к osvobození a seberealizaci a který proměňuje zemi v sakrální idylický pozemský ráj — pa radeisos. Výklad vrcholí kapitolami o vý voji, jímž došlo к ztotožnění Alexandra Vel. a Dionýsa a jímž se dionýsovský triumf stal součástí helenistické a poz ději i římské státní i individuální ideo

logie vrcholící v Nonnových Dionysia káoh. Autor chápe toto epos jako velký dionýsovský taneční mimos (častý motiv tance v D.), v němž spontánní seberea lizace světa vede к jeho dionýsovskému vykoupení а к realizaci pozemského ráje na rozdíl od křesťanského ráje, který je mimo tento svět. Zajímavý je rozbor ně

kterých klíčových výrazů u Nonna, např. poikilos, automatos, autotelestos, auto

fyés, které odrážejí myšlenku neustálého samotvoření a samovolné proměny svě ta, dále některých slovních dvojic, např. typos — antltypos a výrazů mimélos, daldalos, nothos, pseudaleos, doloplokos aj., které jsou u Nonna nápadně časté a ukazují na krizové chápání života jako neustálé změny a vzniku nových forem a nové reality. Cílem těchto proměn je dionýsovská země míru a dostatku. Vý razem krizového pocitu je i pojetí chao su a harmonie u Nonna. Pozoruhodné je zjištění, že některé z uvedených typic kých termínů u Nonna nacházíme už v podobném nebo blízkém pojetí u Filó na z Alexandrie. Správný je autorův ná zor, že v Dionysiakách se projevuje ek lekticismus mezi křesťanstvím a pohan stvím a že není bezpodmínečně nutno uvažovat o konverzi Nonnově v období mezi napsáním Dionysiak a přebásněním Evangelia Janova.

I když snad čtenář v jednotlivostech nebude vždy souhlasit se zařazením ně

436

This content downloaded from 91.229.229.162 on Sun, 15 Jun 2014 07:59:28 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions