Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

The Decline of the Ancient World by A. H. M. JonesReview by: Radislav HošekListy filologické / Folia philologica, Roč. 93, Čís. 1 (1970), p. 72Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23466294 .

Accessed: 15/06/2014 08:35

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 185.2.32.49 on Sun, 15 Jun 2014 08:35:57 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

REFERÁTY

smyslu, který byl v monarchii neuskuteč

nitelný, nýbrž ve smyslu filosofickém, tj. napodobování velkých osobnosti ne v či

nech, nýbrž ve ctnostech. Plutarchos byl vlastně jediný z antických životopisců, který psal svá díla na filosofických zá

kladech, jak nejlépe se dá rozeznat na srovnávání charakterů jednotlivých Řeků a Římanů. Jentrální pasáží svazku je stu die G. B. Townenda, věnovaná Suetoniovi. Suetoniovo dílo charakterizuje autor jako vrcholné dílo období literárního úpadku, přechodu od klasického období к tzv.

„vědeckému období" (Fronto, Gellius). Suetonius byl tvůrcem klasické stavby životopisu, která mohla v jednotlivostech varírovat. Townend vyzdvihuje vypraco vanou analytickou metodu práce, důvěry hodné zpracování autentických pramenů, z nichž Suetonius po odečtení rétorických manýrů [viz např. Cassius Dio) zachoval to nejdůležitější. Autor rozeznává u Sue tonia tacitovský kriticismus (který se někde obrací i proti samotnému Tacitovi) i vliv Tacitova líčení palácových událostí a jeho charakteristik císařů, avšak nepo važuje Tacita za Suetoniův pramen. Zda

je to možno beze zbytku tvrdit, je ovšem otázka. Velkou pozornost věnuje Townend Suetoniovu vlivu na pozdější generace, hlavně Einhardově Vita Caroli Magnl z poč. 9. století.

Suetoniův vliv (i když nikoliv v tech nice zpracování) je silně patrný na po sledním antickém životopisném díle pro blematického původu, Historia Augusta. Problematikou autorství, doby vzniku a tendencí tohoto díla se zabývá A. R. Birley ve velmi pěkné studii, která hovoří jasnou řečí o tomto „temném" spisu a dává přehled o vývoji bádání a hlavních sou časně platících (?) závěrech. Autor samo

zřejmě nepočítá s velkou historickou hod notou obsažených životopisů, o umělecké ani nemluvě; je však skeptický i к uzná

vaným tendenčnostem tohoto díla. Otázku autorství (a tím i datování) nechává však otevřenu. Historia Augusta je dílo bez jakékoliv obdoby, už samotná její existence je základním problémem. Birley pochybuje, zda můžeme považovat dílo Historia Augusta za falsifikát: který autor

by vydal své dílo pod jménem neznámého autora (či dokonce šesti neznámými jmé ny)? A tak je pro označení „spoof" —

podfuk.

Mezi biografická díla nebývá často za řazováno dílo Curtia Rufa Dějiny Alexan dra Velikého. Přesto se objevuje studie o Curtiovi nepochybně správně v tomto svazku. Ε. I. McQueen považuje Curtiovo dílo za kombinaci historických prvků s biografickými anekdotami, které jsou sice rétoricky zabarveny (podle zásad

později shrnutých Quintiliánem), ale za

bírají značnou část Dějin, Jak to ani jinak není možné u „dějin" osobností tvořících

dějiny.

Tři poslední studie jsou věnovány stře

dověkým latinským životopiscům: T. A.

Dcrey, William of Poitiers, Gesta Gull lelmi Ducis (životopis sepsaný v letech

1071—1077); D. H. Farmer se zabývá dvěma biografiemi Williama z Malmesbury [cca. 1093—1143), Vita Nunstani a Vita

Wulfstani. Konečně R. Brooková věnuje svou stať Životům sv. Františka z Assisi.

Václav Marek

Α. Η. Μ. Jones, The Decline of the Ancient World. Holt, Rinehart and Winston, Inc., New York 1966, str. 414.

Třísvazkové dílo prof. Jonese, The Later Roman Empire (Oxford 1964) je u nás dobře známo jako kompendium pro dobu obtížnou a složitou, které je podáno s pře hledem a jasně. Autor vyšel z tohoto své ho díla a pro sérii A General History of Europe (vydává Denys Hay) vytvořil z něho jednosvazkovou práci bez poznám kového aparátu, ale se čtyřmi rejstříky, z nichž zvláště přehled měr a υαίι, pře vedených do evropské i anglické soustavy, a slovník odborných termínů, s anglickým překladem a odkazem na příslušnou strán ku mohou posloužit i starověkým histo rikům, byzantologům a historikům vůbec. Také podrobný rejstřík jmenný a věcný dělá z knihy obecně užitečnou pomůcku.

Kniha zachycuje období od Diokletia nova nastoupení v r. 284 až po smrt císaře

Foky r. 610. Necelá jedna její třetina je věnována politickým dějinám, zbytek po jednává o administrativě, právech, složení

obyvatelstva a kultuře. Na jasném podání obtížné problematiky se projevuje to, že

je jejím autorem znalec nejen antické

historie, ale i práva. V závěrečné kapitole se Jones zabývá příčinami pádu západní poloviny říše, který přičítá vzrůstajícímu tlaku barbarů na slabší polovinu impéria, jež však — a to je významné na jeho tvrzení — byla stejně zatížena jako vý chodní v oblasti tax; proti ní však vý chodní polovina projevila větší odolnost vůči barbarskému tlaku.

Jonesova kniha je psána o látce, kterou sotva u nás brzo někdo podá s takovým rozhledem. Její překlad by nepochybně uvítalo mnoho zájemců.

Radislav Hošek

72

This content downloaded from 185.2.32.49 on Sun, 15 Jun 2014 08:35:57 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions