1

ThDr. PhDr. Radek Mezuláník, PhD.,odborný garant projektu Mediální výchova na gymnáziích

2

Mediální pedagogika

UJAK

PhDr. ThDr. Radek Mezuláník, PhD.Odborný garant projektu Mediální výchova na gymnáziích

3

1. získávání informací

2. emotivní prožitky

3. náhrada za sociální kontakt

4. vyplňování času

Jedinec a společnost v procesu mediální komunikace

Dítě v procesu mediální komunikace

4

Hiebert:

„Televize vstupuje do času, který dřívější generace trávily konverzací, hrami a

společnou činností.

Oslabuje tak soudržnost členů rodiny a jejich emocionální vazby.

Neosobní mediální komunikace nahrazuje interpersonální komunikaci v rodině“

Dítě v procesu mediální komunikace

5

Média působí jako socializační činitel již od útlého dětství. „O (alespoň částečně) samostatném využívání médií je možné

mluvit zhruba od třetího roku života“ K popsání socializační funkce médií lze využít teorii vzorů

formulovanou A. Bandurou, která je součástí teorie sociálního učení.

Podle této teorie se lidé učí formám sociálního jednání pozorováním a následnou nápodobou.

Zpevňuje se takové odpozorované jednání, které je při použití ve vhodné situaci úspěšné.

Dítě v procesu mediální komunikace

6

děti mají zejména ve věku 8 – 12 let sklony sledovat dokumentární pořady, které nejsou výhradně určeny dětem.

Toto období dětského vývoje je spojeno se zájmem o vědecké objevy.

Děti si rozšiřují všeobecné vzdělání i sledováním soutěžních kvízů, jak ukazují šetření provedená koncem 80. let ve Velké Británii.

Dítě není zmenšený dospělý, od dospělého se liší kognitivní úrovní, psychosociálními charakteristikami a mírou nabytých zkušeností.

Jedinec a společnost v procesu mediální komunikace

7

teorie zázračné střely

teorie dvoustupňové komunikace

spirála mlčení

Teorie vlivu médií

8

v USA, Kanadě a Velké Británii v polovině 70. let 20. století

Německo UNESCO

Mediální výchova

9

„Mediální gramotnost je jednou z řady novodobě definovaných gramotností (patří sem například

gramotnost funkční či informační); Mediálně gramotná osoba by tedy měla umět „dekódovat,

hodnotit, analyzovat a produkovat jak tištěná, tak elektronická média, jinými slovy zaujmout k médiím

kritický a autonomní postoj“

Mediální gramotnost

10

Model mediální gramotnosti podleJ. Pottera

11

1. analýza

2. evaluace

3. seskupení

4. indukce

5. dedukce

6. syntéza

7. abstrakce

Nejdůležitější kompetence mediální výchovy

12

„Mediální výchova je zaměřena na systematické vytváření kritického odstupu od mediovaných sdělení a na schopnost interpretovat mediální sdělení z hlediska jejich informační

kvality“

avšak před obranným přístupem zde stojí „užitný přístup“ k médiím, představující média jako zdroj informací využitelných pro rozvoj osobnosti jedince

Koncepce mediální výchovy v RVP

13

Mediální výchova souvisí s řadou dalších disciplín: sociologie, ekonomie, sémantika,

sémiotika, lingvistika atd..

Nároky na učitele jsou tedy velmi široké a spolu s nimi se vynořuje otázka, jak tyto obecné koncepty předávat žákům základních škol.

Nástin možných problémů

14

Memorandum o celoživotním učení

zákon 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících. § 24

Národní ústav odborného vzdělávání

identification and validation of non – formal and informal learning (IVNIL)

Učitel v procesu celoživotního učení

15

zkouška

prohlášení

pozorování při pracovní činnosti

svědectví poskytovaná např. zaměstnavatelem či zákazníkem

Metody shromažďování důkazů o znalostech

16

Doc. PhDr. Jan Jirák

Mgr. Radek Sárközi

PaedDr. Jitka Bělohradská

PhDr. Maria Bezchlebová

Mgr. Petr Kukal

Marie Šotolová

Mgr. Pavel Verner

Kdo o mediální výchově píše

17

Jaké jsou uváděny cíle mediální výchovy

18

Která větev MV je častěji zmiňována

19

Jaké konkrétní postupy realizace MVjsou učitelům nabízeny

20

Bílá kniha. Národní program rozvoje vzdělávání v ČR [online]. Praha: MŠMT, 2001. 98 s. [cit.2006-01-20].Dostupný z < http://www.msmt.cz/files/pdf/BilaKniha.pdf>.

BLAŽEK, Bohuslav. Tváří v tvář obrazovce. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 199 s.ISBN 80-85850-11-7

BREČKA, Samuel. Mediálna výchova. Bratislava: Národnej centrum mediálnej komunikácie,1999. 52 s.

BUCKINGHAM, David. Media education. Literacy, learning and contemporary culture.Cambridge: Polity press, 2003. 219 s.ISBN 0-7456-2830-3BURTON, Greame,

JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2001.391 s.ISBN 80-85947-67-6

ČIHÁKOVÁ, Hana, MARINKOVÁ, Helena. Existují v ČR mechanismy umožňující naplněníevropského konceptu celoživotního učení? In Pedagogický výzkum: Reflexe společenskýchpotřeb a očekávání?. Olomouc: UP, 2005, s. 47- 50.

DeFLEUR, Melvin, BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra. Teorie masové komunikace. Praha:Karolinum, 1996. 363 s.ISBN 80-7184-099-8

DIEŠKOVÁ, Viera. Základy sociálnej pedagogiky. Bratislava: Občianske združenie Sociálna práca, 2005. 98 s.ISBN 80-89185-08-8

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2000. 374 s.ISBN 80-246-0139-7

Literatura 1/4

21

GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. 207 s.ISBN 80-85931-79-6

GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. 595 s.ISBN 80-7203-124-4

HIEBERT, Ray, REUSS, Carol. Impact of mass media. Current issues. New York: Longman,1985. 515 s.ISBN 0582285550

JIRÁK, Jan. Rychlokurz mediální gramotnosti. Kmit, 1998, roč. 6, č.1, s. 18-19.

JIRÁK, Jan, KOPPLOVÁ, Barbara. Děti a média: složitý vztah. Kmit, 1998, roč. 6, č.1, s. 32-33.

JIRÁK, Jan, KOPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost. Praha: Portál, 2003. 207 s.ISBN 80-7178-697-7

KERLINGER, Fred. Základy výzkumu chování. Praha: Academia, 1972. 705 s.

KOBLEWSKA, Janina. Škola a prostriedky masového vplyvu. Bratislava: Slovensképedagogické nakladatelstvo, 1969. 201 s.ISBN 67-150-69

KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha: Karolinum, 1995. 307 s.ISBN 80-7184-134-X

McQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 1999. 447 s.ISBN 80-7178-200-9

Memorandum o celoživotním učení. Pracovní materiál Evropské komise [online]. 2000. nestr.[cit. 2006-01-20].Dostupný z <http://www.nvf.cz/archiv/memorandum/obsah.htm>.

Literatura 2/4

22

PLÁŠEK, Radovan. Mediální výchova a mediální gramotnost v kontextu českého školství(nástin předpokladů, možností a limitů). Revue pro média, 2004, roč. 4, č. 8, s. 9-13.Dostupný také z < http://fss.muni.cz/rpm/Revue/Revue08/esej_plasek_rpm08.pdf>.

POTTER, James. Media Literacy. California: Sage Publications Inc., 2005. 467 s.ISBN 1-4129-0989-9

PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika, Praha : Portál, 2002. 481s.ISBN 80-7178-631-4

PRŮCHA, Jan. Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha: Portál, 2002. 160 s.ISBN 80-7178-621-7

PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. Praha: Portál,2001. 322 s.ISBN 80-7178-579-2

RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: Staré téma v novém pohledu. Brno: Masarykovauniverzita, 2002. 199 s.ISBN 80-86251-14-4

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: VÚP, 2005. 126 s. [cit.2005-12-8].Dostupný z <http://www.vuppraha.cz/index.php?op=sections&sid=11>.

ŘÍČAN, Pavel, PITHARTOVÁ, Drahomíra. Krotíme obrazovku. Jak vést děti k rozumnémuužívání médií. Praha: Portál 1995. 62 s.ISBN 80-7178-084-7

SCHULZ, Winfried aj. Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Karolinum 2004.ISBN 80-246-0827-8

Literatura 3/4

23

SPOUSTA, Vladimír. Masmédia jako sociálně pedagogický problém. Pedagogická revue,2004, roč. 56 , č. 3, s. 274-284.

ŠEĎOVÁ, Klára. Média jako pedagogické téma. Pedagogika, 2004, roč. 54 , č. 1, s. 19-33.

VAŠUTOVÁ, Jaroslava. Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido, 2004.190 s.ISBN 80-7315-082-4

Zákon č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů

SIX, Ulrike aj.: Mediálna výchova v materských školách. Teoretický základ a empirickévýsledky. Revue pro média, 2004, roč. 4, č.8, s. 18-25.Dostupný také z http://fss.muni.cz/rpm/Revue/Revue08/preklad_rpm08.pdf.

NUMERATO, Dino. Mediální výchova: Oddůvěrňování důvěrného světa. Revue pro média,2004, roč. 4, č. 8, s. 2-8.Dostupný také z <http://fss.muni.cz/rpm/Revue/Revue08/esej_numerato_rpm08.pdf>.

Literatura 4/4