Technická univerzita v Liberci

Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická

Katedra: Katedra filosofie

Studijní program: Učitelství pro 2. stupeň základní školy

Studijní program: (kombinace)

Dějepis – Občanská výchova

FENOMÉN UŽÍVÁNÍ HALUCINOGENŮ V LATINSKÉ AMERICE A V EVROPĚ. KOMPARACE UŽÍVÁNÍ AYAHUASCY VE DVOU

ODLIŠNÝCH KULTURNÍCH KONTEXTECH.

PHOENIX OF USING HALLUCINOGENS IN LATIN AMERICA AND IN EUROPE. COMPARATION OF USING AYAHUASCA

IN TWO DIFFERENT CULTURAL CONNEXIONS.

PHÄNOMEN DER EINSATZ VON HALLUZINOGENEN IN LATEINAM ERIKA UND EUROPA. VERGLEICH DER VERWENDUNG AYAHUASCA IN Z WEI

UNTERSCHIEDLICHEN KULTURELLEN KONTEXT.

Diplomová práce: 2011 – FP – Katedra filosofie – 226

Autor: Podpis:

Martin Kubeček

Adresa:

Sadová 5

466 01, Jablonec nad Nisou

Vedoucí práce: prof. PhDr. Bohumil Nuska, CSc.

Počet

stran slov obrázků tabulek pramenů příloh

106 26430 12 0 51 12

V Liberci dne: 28. 4. 2011

2

3

4

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon

č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých

autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom

povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne

požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné

výše.

Diplomovou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury

a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.

V Liberci dne: 28. 4. 2011 Martin Kubeček

5

Poděkování:

Na tomto míst ě bych rád pod ěkoval vedoucímu práce prof. PhDr.

Bohumilu Nuskovi, CSc. za ochotu s níž se mého téma tu ujal, za cenné

odborné rady a čas, který mi p ři konzultacích v ěnoval.

Zárove ň bych pod ěkoval i Rayu Raumimu za to, že mne osobn ě seznámil

s u čením ayahuascy.

6

FENOMÉN UŽÍVÁNÍ HALUCINOGENŮ V LATINSKÉ AMERICE A V EVROPĚ. KOMPARACE UŽÍVÁNÍ AYAHUASCY VE DVOU ODLIŠNÝCH KULTURNÍCH KONTEXTECH.

Anotace

Diplomová práce je orientována na problematiku odli šného kulturního

vnímání a p řístupu k halucinogen ům v jižní Americe a v Evrop ě, se zam ěřením

na fenomén posvátného pralesního nápoje, zvaného ay ahuasca, s nímž jsem se

prost řednictvím šamanského zasv ěcence Rayu Raumiho osobn ě seznámil.

Práce si klade za cíl provést komparativním postupe m zmapování

kulturního významu a postavení ayahuascy ve dvou na prosto odlišných

geografických a kulturních oblastech, p ři čemž pozornost je v ěnována p ředevším

jejímu p řirozenému p ůvodnímu prost ředí a zp ůsobu, jakým je moderní evropskou

kulturou v sou časnosti p řijímána.

Obsahem jednotlivých kapitol je vymezení geografick ého p ůvodu ayahuascy,

popis jejího složení, skladby uživatel ů, vyzdvižení medicínského, duchovního

a kulturního významu v Amazonii a Evrop ě, nehled ě na uvedení osobního

zážitku s celono ční šamanskou o čistou podle tradice lidu Ke čua, a p řipojení

rozhovor ů s dalšími ú častníky ceremonie.

Tato diplomová práce nenabízí v žádném p řípad ě kone čnou interpretaci,

neboť výzkum neustále podléhá novým a novým poznatk ům, a ť už z oblasti

antropologie nebo psychologie.

KLÍ ČOVÁ SLOVA

Amazonie, ayahuasca, antropologie, Evropa, halucino gen, šamanismus,

vegetalismus, synkretismus, náboženství, kultura

7

PHOENIX OF USING HALLUCINOGENS IN LATIN AMERICA AND IN EUROPE. COMPARATION OF USING AYAHUASCA IN TWO DIFFERENT CULTURAL CONNEXIONS.

Summary

This thesis is focused on the issues of different c ultural perceptions

and access to hallucinogens in South America and Eu rope, focusing on the

phenomenon of the sacred forest drink called ayahua sca, with which I, through

shamanic guru Rayu Raumiho personally acquainted.

The work aims to make a comparative inventory of cu ltural significance

and status of ayahuasca in two completely different geographical and cultural

areas, particular attention is paid to its original natural environment and

how the modern European culture is currently accept ed.

The content of each chapter is to identify the geog raphic origin of

Ayahuasca, a description of its composition, struct ure of users, highlight

the medical, spiritual and cultural significance in the Amazon and Europe,

apart from the personal experience with all-night t ribal cleansing in the

tradition of Quechua people, conversations and conn ections with other

participants in the ceremony.

This thesis does not in any way definitive interpre tation, it is

constantly subject to new research and new knowledg e, whether in the field of

anthropology or psychology.

KEY WORDS

Amazonia, ayahuasca, anthropology, Europe, hallucin ogens, shamanism,

vegetalism, syncretism, religion, culture

8

PHÄNOMEN DER EINSATZ VON HALLUZINOGENEN IN

LATEINAMERIKA UND EUROPA. VERGLEICH DER

VERWENDUNG AYAHUASCA IN ZWEI UNTERSCHIEDLICHEN

KULTURELLEN KONTEXT.

Zusammenfassung

Diese These wird auf die Fragen der unterschiedlich en kulturellen

Wahrnehmungen und den Zugang zu Halluzinogene in Sü damerika und Europa

fokussiert und konzentriert sich auf das Phänomen d es heiligen Wald Getränk

namens Ayahuasca, mit denen ich über schamanische G uru Rayu Raumiho

persönlich kennen.

Die Arbeit zielt auf eine vergleichende Bestandsauf nahme der kulturellen

Bedeutung und den Status von Ayahuasca in zwei völl ig unterschiedlichen

geographischen und kulturellen Bereichen zu machen, ist besonderes Augenmerk

auf seine ursprüngliche Natur bezahlt und wie die m oderne europäische Kultur

wird derzeit angenommen.

Der Inhalt der einzelnen Kapitel ist der geographis chen Herkunft von

Ayahuasca, eine Beschreibung ihrer Zusammensetzung, Struktur der Nutzer zu

identifizieren, markieren Sie die medizinische, gei stige und kulturelle

Bedeutung in den Amazonas und in Europa, abgesehen von den persönlichen

Erfahrungen mit all-night Stammes Säuberungen in de r Tradition der Quechua

Personen, Gespräche und Verbindungen mit anderen Te ilnehmern der Zeremonie.

Diese These in keiner Weise endgültige Auslegung is t es ständig

Gegenstand der neuen Forschung und neue Erkenntniss e, ob im Bereich der

Anthropologie oder Psychologie.

DIE SCHLÜSSELWÖRTER

Amazonien, Ayahuasca, Anthropologie, Europa, Halluz inogene, Schamanismus,

Vegetalismus, Synkretismus, Religion, Kultur

9

1. AMAZONSKÝ DEŠTNÝ PRALES: ŽIVÉ PLÍCE MATKY ZEMĚ................................12

1.1. MESTICKÉ A INDIÁNSKÉ OBYVATELSTVO...........................................................................12 1.2. FLORÁLNÍ ROZMANITOST AMAZONSKÉ NÍŽINY ...................................................................17 1.3. KONZUMACE PŘÍRODNÍCH PSYCHOTROPNÍCH LÁTEK V JIŽNÍ AMERICE ................................22

2. VEGETALISMUS, AYAHUASCA, JEJÍ PŮVOD A VÝZNAM V TRADI ČNÍM KULTURNÍM PROSTŘEDÍ ......................................................................26 2.1. VÝZNAM SLOVA „VEGETALISTA“: CURANDERO NEBO BRUJO? .............................................26

2.2. SYNKRETISMUS V JIŽNÍ AMERICE...........................................................................................29

2.3. INDIÁNSKÝ KMENOVÝ ŠAMANISMUS ..................................................................................31

2.4. LA MADRE SELVA, ŽENA MNOHA TVÁŘÍ: BOTANICKÉ A CHEMICKÉ SLOŽENÍ PRALESNÍ „MEDICÍNY“ .....................................................................................................................36 2.5. PRÁCE S ROSTLINOU, PROCES PŘÍPRAVY.............................................................................41 2.6. VZÝVÁNÍ ASISTUJÍCÍCH DUCHŮ .........................................................................................43

2.7. PSYCHOTROPNÍ ÚČINKY AYAHUASCY A KOMUNIKACE S JINÝMI SVĚTY .................................47 2.8. DIAGNOSTIKA A LÉČBA NEMOCI POMOCÍ DUCHOVNÍCH BYTOSTÍ..........................................51

2.9. LÉČIVÉ ÚČINKY POSVÁTNÝCH MELODIÍ ICARO .......................................................................55 2.10. AYAHUASCA JAKO BOŽSKÁ ENERGIE JEŽÍŠE KRISTA ...........................................................57 2.11. KULTURNÍ VÝZNAM AYAHUASCY V INDIÁNSKÉM A MESTICKÉM PROSTŘEDÍ .........................60 3. KRÁTCE O GLOBALIZACI AYAHUASCY, JEJÍ „TRANSPLANTACI“ DO KULTURNÍHO PROSTŘEDÍ STARÉHO KONTINENTU A VÝPOVĚĎ OSOBNÍHO SETKÁNÍ S CELONOČNÍ MEDICINÁLNÍ OČISTOU POD VEDENÍM ŠAMANSKÉHO ZASVĚCENCE RAY RAUMIHO Z PRALESNÍ KOMUNITY V EKVÁDORSKÉM NAPU ........................................................................................................66 3.1. EVROPSKÁ KULTURA X PŘÍRODNÍ HALUCINOGENY .............................................................66 3.2. Z DEŠTNÉHO PRALESA DO EVROPY .......................................................................................68

3.3. DLOUHÁ POUŤ ZA MEDICÍNOU POZNÁNÍ .............................................................................72 3.4. ROZHOVORY S NĚKOLIKA DALŠÍMI Ú ČASTNÍKY AYAHUASCOVÉ KÚRY, POŘÍZENÉ RÁNO PO LÉČEBNÉ CEREMONII.........................................................................................................86

10

ÚVOD

10. června 1960 napsal William S. Burroughs v peruánské Pucallp ě dopis

adresovaný Allenu Ginsbergovi, ve kterém hovo ří o svém úsp ěchu p ři hledání

cesty k mestickým šaman ům, kte ří znají tajemství yage. Doslovn ě se v tomto

telegramu píše: „jsem stále v Pucallpa - narazil jsem na malého, ku latého

chlapíka. Ramon m ě vzal ke svému curanderovi - kterému hodn ě v ěří a o jehož

nadpřirozených lé čivých schopnostech hodn ě mluví, až p říliš - Maestro, jak mu

říkají, byl velice p říjemný a prostý, asi osmat řicetiletý chlápek - který pro

nás 3 p řipravil nedávno ve čer pití; v čera ve čer jsem navštívil řádného

curandera, celono ční sezení s pitím pro p řibližn ě 30 muž ů a žen v chýši na

okraji Pucallpa, za plynárenským polem, kde m ěsto p řechází v džungli...“ 1

10. srpna 2010 jsem se taktéž vydal za poznáním taj emství prastarého

lé čivého nápoje, jehož domovem je amazonský deštný pra les. Stejn ě jako W.

Burroughs, i já byl plný dychtivosti po seznámení s touto medicínou, k n ěmuž

nakonec došlo až šest let poté, co jsem se o ní pop rvé do četl. Podrobnému

popisu vlastní zkušenosti s tímto p řírodním halucinogenem jsem se rozhodl

věnovat jednu samostatnou část v rámci této diplomové práce.

Ayahuasca je již tisíce let známý indiánský nápoj s rozmanitými

halucinogenními a lé čivými ú činky, mimoto se jedná o látku uznanou za legální

samotnou peruánskou vládou. Díky tomu je v sou časnosti hojn ě využívána i

moderní medicínou, která si její nepopirateln ě kladný vliv na lidský

organismus velmi dob ře uv ědomuje. Ayahuasca, yage, jak se „medicín ě“ také

říká, vykazuje výborné výsledky nap říklad u lidí s pokro čilou drogovou

intoxikací, mezi nimiž jsou velmi často i pacienti závislí na extrahované

kokainové past ě, na níž si lidský organismus p řivyká velmi snadno a rychle.

V této souvislosti se sluší zmínit moderní peruánsk á detoxika ční centra,

která ayahuascu používají jako neodmyslitelnou sou část lé čebné kúry bývalých

narkoman ů. To je však jen zlomek toho, jak lze využít této z ázra čné rostliny,

která se t ěší úct ě a vážnosti p ředevším mezi indiánským (ale i mestickým)

obyvatelstvem a jeho „lé čiteli“, kte ří v ěří tomu, že nápoj hojí nejen t ělo,

ale i duši a lze skrze jeho síly vstoupit do sv ět ů jinému člov ěku zcela

nepřístupných.

1 BURROUGHS, William S.; GINSBERG, Allen. Dopisy o yage . Praha : X-Egem, 1991. s. 78. ISBN 59-359-91.

11

V posledních desetiletích p řibývá na mezinárodních trzích stále více

farmaceutických spole čností, p ředevším ze Spojených Stát ů, které by rády

opanovaly monopol na výrobu yage, čímž by v podstat ě p řejaly veškerou

kontrolu nad právy a zákony vztahujícími se k její příprav ě a konzumaci.

Takto by došlo k situaci, v níž by každý šaman (veg etalista) p řed samotnou

přípravou yage musel nejd říve zažádat o povolení u dané farmaceutické

spole čnosti a zaplatit jí poplatek stanovený monopolem. N elze jinak nežli

doufat, že zdravý rozum a indiánské právo staré tis íce let v budoucnu jednou

provždy zvít ězí nad chamtivostí, diktátem a antimorálkou hladové ho trhu.

Úkolem mé diplomové práce je výzkum d ůležitého botanického,

farmaceutického a duchovního fenoménu se zam ěřením na jeho význam a postavení

ve dvou diametráln ě odlišných sociokulturních kontextech (v kontextu L atinské

Ameriky a České republiky).

Za hlavní p řínos k tématu této práce pokládám osobní poznání ne jen

ayahuascy, ale i formy a obsahu lé čitelského um ění vegetalist ů (nejen) kmene

Kichwa 2, nehled ě na navázání kontaktu se zástupci české komunity v horní

Amazonii, která se zabývá práv ě prací s ayahuascou a její tradicí mezi

obyvateli deštného pralesa.

2 Kichwa (Ke čua) – kmen usídlený d říve podél toku horního Apurimaku v Peru, sou časná populace

tohoto etnika je rozší řena také v Ekvádoru a Bolívii.

12

1. AMAZONSKÝ DEŠTNÝ PRALES: ŽIVÉ PLÍCE MATKY ZEM Ě

Domnívám se, že vzhledem k tématu této práce, zam ěřené na užívání ayahuascy a

její význam v pojetí dvou zcela odlišných kulturníc h rovin, je zcela na míst ě

podniknout nejd říve rychlou exkurzi mezi domorodé obyvatelstvo amaz onské pánve, jeho

jejich mestické prot ějšky a lehce proniknout též do sv ěta rostlinných pralesních

spole čenstev a poznat tak botanické prost ředí, z n ěhož takzvaná „medicína“ vzešla, a

v n ěmž se s ní poprvé člov ěk setkal. Nehled ě na to, že si místní člov ěk zachoval

vědomosti o jejím magickém tajemství i navzdory špan ělské rekatolizaci.

1.1 Mestické a indiánské obyvatelstvo

Správné použití slova „mestizo“ (mestik) pro ozna čení ur čitého obyvatele Jižní

Ameriky je závislé v první řadě na jeho etnickém p ůvodu. Jinými slovy, mesti čtí

obyvatelé p ředstavují míšence indiánského a evropského (p ředevším portugalského a

španělského) p ůvodu, kte ří žijí drtivou m ěrou na území m ěstských aglomerací, na

rozdíl od „nesmíšených“ indián ů.

Webster ův výkladový slovník používá pro mestika termínu „kompletn ě akulturovaný

st ředoamerický nebo jihoamerický indián.“ 3 Ovšem podobné zp ůsoby rasového t říd ění

skýtají řadu nejasností. Kup říkladu v Brazílii, kde se k ozna čení mestika užívá

slova caboclo 4 podobného špan ělskému cabocho (v tomto p řípad ě jde o jedince

s p řevažujícími indiánskými prvky). Za Cabocho jsou ale t řeba v Kolumbii ozna čováni

i kolonisté a osadníci.

Z toho d ůvodu budu v následujícím textu používat ozna čení Indián ve smyslu

příslušníka toho kmene, který nebyl až dosud postižen ztrátou své vlastní kultury a

původního životního prostoru.

Spole čným poutem b ěloch ů a mestizos, vzešlým z koloniální minulosti jižní

Ameriky, je špan ělský jazyk, který se časem rozší řil natolik, že u drtivé v ětšiny

místní akulturované populace p řejal postavení mate řštiny.

Naproti tomu si i p řes veškerý evropský koloniální vliv v ětšina indiánských skupin

dokázala zachovat své p ůvodní jazyky a rozdílné dialekty až do dnešní doby. Ty nám dnes pomáhají

3 The ARTFL Project [online]. University of Chicago : 2007 [cit. 2010- 12-03]. Webster's Revised Unabridged Dictionary. Dostupné z WWW: <uchicago.ed u/index.shtml>. 4 (viz.) LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. s. 19. ISBN 80-86685-02-0.

13

ke zmapování a zorientování se v množství jednotliv ých pralesních kmen ů, náležejících k ur čitým

jazykovým rodinám.

Vzhledem k tomu, že se v p řípad ě indiánské populace jižní Ameriky jedná o

problematiku nesmírn ě rozsáhlou, pokládám za povinnost uvést zde pro p ředstavu

alespo ň malou část 5 indiánských jazykových rodin a n ěkterých jejich člen ů, v jejichž

kulturním okruhu se budeme p řibližn ě ve st ěžejní části této práce pohybovat:

• Aravacká jazyková rodina (Kampové podél toku řeky Ucapali, Peru) • Kečujská jazyková rodina (Kečuové v Ekvádoru, Peru a Bolívii) • Chívarská jazyková rodina (Chívarové v severním Ekvádoru) • Panoská jazyková rodina (Konibové a Šipibové v oblasti jezera Yarinacocha, Peru) • Uru- čipajská jazyková rodina ( Iquitové usídlení v oblasti ekvádorského Iquitos) • Tupijská jazyková rodina (Omaguové žijí taktéž v oblasti Iquitos) • Tukanská jazyková rodina (Tukanové v oblasti Tucano).

Zaměřme se nyní pon ěkud podrobn ěji alespo ň na jeden z t ěchto kulturních okruh ů.

Nyní mám na mysli po četné indiánské etnikum Ke čua, neboť práv ě s jeho šamanskými

praktikami, jedná-li se o práci s ayahuascou, jsem byl osobn ě seznámen.

Pradávný národ Ke čua (Quichua, Quechua, Kechua nebo také Keshua), jeh ož

civiliza ční vliv se pln ě promítnul i do vývoje mnoha dalších jihoamerických etnik,

na svém po čátku p ředstavoval pom ěrně malou skupinu žijící v Peru na horním Apurimaku

a pozd ěji se stal vedoucím spole čenstvem rozsáhlého území. Jeho jazyk, kterým se

hovořilo p ůvodně v oblasti ekvádorských And, se dokázal postupn ě rozší řit až do

Brazílie a Argentiny.

První zprávy o tomto etniku pocházejí již ze 13. st oletí n. l., kdy museli

Kečuové bojovat o své území se sousedním kmenem Chank ů, které roku 1438 spolu s Inky

porazili. Pravd ěpodobně v této dob ě se stali Ke čuové i sou částí rozpínající se Incké

říše, jejíž vrcholné období je kladeno práv ě do první poloviny 15. století n. l. 6

Tehdy pravd ěpodobně za čali Inkové budovat i slavné horské sídlišt ě Machu Pichu.

Roku 1572 ale celý tento, až dosud stabilní, multik ulturní spole čenský svazek zanikl

pod náporem špan ělských dobyva čných výprav vedených Franciskem Pisarrem, proti jeh ož

silám stála celá říše mocného vládce Atahualpy.

5 Indiánské kmeny. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) :

Wikipedia Foundation, 2010, last modified on 2010 [ cit. 2010-12-03]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Indi%C3%A1nsk%C3%A9_k meny>. 6 ROEDL, Bohumír. Dějiny Peru a Bolívie . Praha : NLN, 2007. Na úsvitu d ějin, s. 23. ISBN 978-80-7106-839-6.

14

Po rozpadu velké říše p řišlo období rozkv ětu řady staronových spole čenstev

vzešlých z trosek a odkazu incké civilizace, jak to mu bylo i v p řípad ě lidu Ke čup.

Podle tradi čního výkladu Santo Daime, Ke čuové (a další národy) získali recepturu na

přípravu kouzelného nápoje ayahuasca práv ě od Ink ů. 7

Dnes je ke čua spolu se špan ělštinou druhým národním jazykem Peru a indiáni

tohoto kmene p ředstavují asi 48% populace zem ě, hned po nich jsou mestici, kterých

je p řibližn ě 33% a spolu s nimi zde žije asi 11% b ěloch ů.

Siln ě jsou Ke čuové zastoupeni i v Ekvádoru, kde p ředstavují 50%, a mestici 40%

obyvatelstva, což je markantní rozdíl oproti Argent in ě, kde jsou Indiáni a mestici

dohromady zastoupeni pouze jedenáctiprocentní menši nou. Podobn ě je tomu i

v Brazílii. 8

Francouzská antropoložka Danièle Küssová o potomcíc h lidu Ke čua v jedné

populárn ě nau čné publikaci napsala:

„Asi 5 až 6 milion ů indián ů hovo ří stále inckým jazykem ke čua. Indiáni v Andách

žijí v komunitách, které v mnoha sm ěrech p řipomínají n ěkdejší uspo řádání

obyvatelstva Ink ů. Ústavou z roku 1919 jim peruánský stát p řiznává právní statut.

Dnešní indiáni jsou z části katolíci, avšak dosud se často obracejí svými modlitbami

a ob ěťmi k p ůvodním božstv ům. Slune ční kult také není úpln ě zapomenut. K řesťanský

bůh a Kristus jsou n ěkdy se Sluncem ztotož ňováni. Zem ě matka je na jihu Peru leckdy

připodob ňována Pann ě Marii. Svatý Jakub zase nabývá ob čas rys ů pána blesk ů Pau

Illampu. Tomu jsou ješt ě dnes ob ětovány lamy v místech, kde ude řil blesk. Indiáni i

nadále oslavují p řírodní démony nazývané huacas.“ 9

Mezi osamocené andské komunity, o nichž D. Küssová hovoří, pat ří i indiáni

Q'ero 10, schopní a houževnatí natolik, že si dokázali zach ovat tak řka nezm ěněný

způsob života p řevzatý od Ink ů. Q'eros se proto říká „uchovatelé starých znalostí“ .

Jejich paqos, lidé praktikující p ůvodní andskou duchovní tradici, podle víry svého

7 OTTO, Jan. Ott ův slovník nau čný : X: Ilustrovaná encyklopedie obecných v ědomostí . Praha : J. Otto, 1896. Mestik, s. 160. 8 (viz.) Peru. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2005, last modified on 2011 [ cit. 2011-03-24]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Peru>. 9 KÜSSOVÁ, Danièle. Mýty a legendy Amerického kontinentu . Bratislava : Gemini, 1992. Stát Ink ů, s. 94-95. ISBN 80-85265-43-5. 10 Blíže o nich pohovo řím až v kapitole Indiánský kmenový šamanismus.

15

lidu dokáží pracovat s energiemi p řírody, kosmu a duchovních sv ět ů, do nichž znají

cestu skrze vlastní vnit řní „síly“. 11

Jak vyplývá z výše uvedeného textu D. Küssové, kato lictví zasáhlo již i

podstatnou část indiánské populace.

Nejpo četn ější skupinu v ěřících p ředstavují ovšem spolu s b ělochy mestici, u

nichž často dochází k synkretickému slu čování katolických prvk ů, posílených

o bohatou lokální tradici.

Ale vra ťme se zp ět na za čátek. Nejstarší d ůkazy o osídlení amazonské nížiny

pocházejí snad již z 10 století p ř. Kr.

Bohumír Roedl v knize Dějiny Peru a Bolívie o vzniku amazonské populace píše

toto:

„Dnešní vývojové teorie v r ůzné mí ře respektující výsledky archeologických

výzkumů potvrzují, že kultura tropických prales ů má sv ůj p ůvod p římo v amazonské

oblasti, odkud se p řes Rio Negro a Casiquaire rozší řila na Orinoko. Obrovský

kulturní rozdíl mezi vysp ělými indiánskými spole čenstvími pouštních oblastí na

západě jižní Ameriky či andských údolí a dosti jednoduchou kulturou popul ací

žijících na území dnešní Brazílie však lze sotva p řehlédnout, stejn ě tak lze jen

částe čně osv ětlit dynamiku rozvoje sociální organizace všech kme nů náležejících ke

kultu ře tropických prales ů.“ 12

Současní indiánští obyvatelé, kte ří ješt ě p řed masivním p říchodem Evropan ů

tvo řili n ěkolikamilionovou populaci, jsou p římými potomky t ěchto lidí, od nichž

přejali poloko čovný zp ůsob života daný zvláštní a velmi omezenou formou ze mědělství,

vyžadující st řídání sídliš ť a agrární p ůdy. Stejn ě jako d říve, i dnes indiáni p ři

zakládání svých polí ček nejd říve vyklu čí ur čitý prostor a pokácené stromy, ke ře a

ostatní rostliny zapálí. Popel je pak použit jako p ůdní hnojivo. Vedle zem ědělství

se domorodci živí hlavn ě rybolovem, lovem zv ěře, sb ěrem lesních plodin a také medu. 13

Kmenové osady založené na rodových p říbuzenských vztazích či stmelování klan ů

bývají budovány na odlesn ěných planinách, nebo na místech s řidší vegetací.

11 (viz.) WILCOX, Joan Parisi. Mist ři živé energie : Mystický Sv ět Peruánských Indán ů Q'ero . Praha : Pragma, 2004. V zemi Ink ů: p řehled andské mystiky, s. 351. ISBN 80-7205-215-2. 12 ROEDL, Bohumír. Dějiny Peru a Bolívie . Praha : NLN, 2007. Zem ě indián ů, s. 13. ISBN 978-80-7106-839-6. 13 (viz.) KÜSS, Danièle. Mýty a legendy a Amerického kontinentu . Bratislava : Gemini, 1992. Prost ředí a lidé, s. 44-45. ISBN 80-85265-43-5.

16

Například yanomamští Waikové (takzvaní „zabijáci“) 14, žijící u venezuelsko-

brazilských hranic podél messy stolové hory Kurupir a, si staví takzvaná šabona ,

vesnice se spojeným p říst řeším v kruhovém tvaru. V pralesní nížin ě mají indiánské

stavby nej čast ěji obdélníkovou základnu.

Charakteristickou pralesní stavbou je též takzvaná maloca , která je n ěkdy i

jedinou budovou ve vesnici, nebo ť její velikost umož ňuje pojmout až kolem 200 lidí

žijících v p říst řeší spole čně.

Za pomalým vymíráním rozmanité populace jihoamerick ých domorodc ů stojí

pravd ěpodobně sou časný vliv „západního“ sv ěta, trvající bezmála posledních čty ři sta

let.

Totéž tvrdí i stopa ř, etnograf a vládní ú ředník, Sydney Possuelo, který za

podpory brazilské organizace FUNAI bojuje za p řežití indiánské populace v brazilské

části Amazonie, která dnes asi posledních 350 000 p říslušník ů15. Jeho po četné

expedice složené p ředevším z indiánských lovc ů, st řeží hranice migra čních pásem

dosud nekontaktovaných pralesních spole čenstev.

„Pojem vlastnictví tém ěř neznají. I p řes trvalý vále čný stav mezi kmeny zaujímá

důležité místo obchod. Jako platidlo slouží pta čí pera nebo škeble (pokud nejde o

jednoduchou sm ěnu)“. 16

Scott Wallace 17 v jednom dílu National Geographic z roku 2003 píše :

„Profesní pov ěst stopa ře FUNAI se odvíjela od toho, s kolika odlou čenými kmeny

se setkal. Od 70. let Possuelo navázal kontakt se s edmi kmeny. Postupn ě však ztratil

iluze. Indiáni za čali navšt ěvovat hrani ční m ěsta, kde nebyla nouze o rva čky, za čali

pít a ztratili pov ědomí o vlastní identit ě. Ve snaze naplnit touhy, jež v nich

14 MAREŠ, Jaroslav . Hrůza zvaná Kurupira . Praha : Ivo Železný, 2001. Retewa, s. 73. 15 (viz.) WALLACE, Scott. Do nitra Amazonie. National Geographic : Česká republika . 2003, 3, s. 29. 16 KÜSSOVÁ, Danièle . Mýty a legendy Amerického kontinentu . Bratislava : Gemini, 1992. Prost ředí a lidé, s. 45. ISBN 80-85265-43-5. 17 Scott Wallace: reportér časopisu National Geographic, v roce 2002 člen jedné z Possuelových expedic do rezervace Javari na severozápad ě Brazílie.

17

vyvolala dominantní bílá spole čnost-cht ěli oble čení, léky a spot řební zboží, za čali

rozprodávat lesy na d říví a plenili vlastní zemi.“ 18

K jednomu z posledních Possuelových kontakt ů s nedot čenou skupinou došlo roku

1996, kdy v brazilské rezervaci Javari bránil se sv ými lidmi jednu vesnici p řed

útoky d řevorubc ů.

Roku 2002 st řežil s dalšími členy organizace hranice migra čního pásma kmene

Flecheiros, jehož p říslušníci jsou známi jako divocí a nebezpe ční, a v p řípad ě

pocitu ohrožení neváhají použít násilí.

Indiáni Flecheiros jsou jedni z posledních, kte ří dosud nepoznali žádnou cizí

kulturu. Znají snad i oni tajemství ayahuascy a hra je tento nápoj n ějakou úlohu i

v jejich, pro nás dosud neznámých, náboženských p ředstavách? Tém ěř jist ě o tom nelze

pochybovat, vzhledem k tomu, že jsou jim známé tako vé látky jako kurare, do n ěhož

namáčejí hroty loveckých šipek, nebo š ťáva z rostliny timbo, která dokáže uspat ( či

omráčit) ryby v řece. 19

Závislí na p řirozených životních podmínkách, svázáni se svým úze mím, ukrývají

se uprost řed deštného pralesa, aniž by tušili o sv ět ě za jeho hranicemi.

1.2 Florální rozmanitost Amazonské nížiny

Jihoamerický kontinent s velmi rozsáhlou řekou Amazonkou je místem neustálých

vegeta čních prom ěn a botanických variací.

Vegetalisté, a zvlášt ě pak stoupenci pralesních komunit pokládají tyto ob lasti

za l ůno svaté Pachamamy 20, čímž dávají v dnešní dob ě sv ětu jasn ě najevo sv ůj rozhodný

postoj v otázce masového kácení, ší ření druhotných les ů a zne čiš ťování částí

významných ří čních tok ů chemickým odpadem, ší řícím v nebezpe čném množství

z t ěžebních oblastí.

Celá zalesn ěná plocha tropického lesa sahá od východního poho ří And až k

pobřeží Atlantiku na východ ě kontinentu, a na jihu poté až do Argentiny. Její

18 (viz.) WALLACE, Scott. Do nitra Amazonie. National Geographic : Česká republika . 2003, 3, s. 46-47. 19 (viz.) KÜSS, Danièle . Mýty a legendy a Amerického kontinentu . Bratislava : Gemini, 1992. Prost ředí a lidé, s. 45. ISBN 80-85265-43-5.

20 Pachamama znamená v jazyce ke čua ozna čení pro Matku Zemi

(viz.) ZELENÝ-ATAPANA, Mnislav . Malá encyklopedie boh ů a mýt ů Jižní Ameriky . Praha: Libri, 2009. Pachamama, s. 169.

18

rozloha tak činí 5 500 000 km 2 a rozkládá se na území stát ů Brazílie, Kolumbie,

Peru,Venezuely, Ekvádoru, Bolívie, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany.

Od severovýchodního úpatí And, jež se v nejvyšších polohách pohybují i kolem

7000 metr ů, pohlcuje tedy celou amazonskou nížinu tato tropic ká biomasa napájená

nejv ětším sv ětovým řečišt ěm, které zdejším lidem, spolu s lesem, (po čínaje mestiky a

indiány kon če) v jejich skromném život ě mnohé poskytuje a zárove ň i bere, je

pulzující a živoucí tepnou celého kontinentu, p ředevším jeho pralesních oblastí,

bohat ě vyživovaných b ěhem každoro čních záplav. Velikost povodí řeky Amazonky se

odhaduje p řibližn ě na 7000 000 km².

Voda zajiš ťuje napájení vegetace a veškerého živého organismu, d řevo je

základním stavební a výrobním materiálem snad ve vš ech částech kontinentu, n ěkte ří

mestici a zvlášt ě pak indiáni dokáží skv ěle využívat pozoruhodných ú čink ů desítek

pralesních rostlin, a p ředevším, bohatost místní fauny a flory zajiš ťuje dostatek

výživné potravy vedle nep říliš rozsáhlé zem ědělské produkce a vlastní úrody

osadník ů, mezi níž vévodí nap říklad ananas, papája, batáty či maniok. V n ěkterých

oblastech si vesni čané polí čka s ním zakládají p římo podél dom ů, aby jej m ěli stále

při ruce. 21

Jak již bylo řečeno, vzhledem k tomu že má práce je zam ěřena na pití ayahuascy

a také její kulturní základnu, která svou podstatou spadá p ředevším do konglomerátu

Amazonské nížiny, budu se i v této kapitole z hledi ska geografického a botanického

věnovat pouze oblastem lesnatého pásma.

Výstižnou definici nížinného deštného lesa poskytuj e úryvek z díla P. W.

Richardse, zam ěřeného na výzkum tohoto vegeta čního areálu, jenž popisuje jako

„vždyzelený, hydrofilní, nejmén ě 30 metr ů vysoký, ale obvykle vyšší les, bohatý na

liány se silnými stonky a d řevinné i bylinné epifyty“ 22.

Nížinné oblasti s pr ůměrnými ro čními teplotami 24-25°C a úhrnem srážek

dosahujícím až nad 6000 mm bývají botaniky člen ěny do n ěkolika pásem s odlišnými

klimatickými podmínkami.

Nížinný vlhký deštný les, rozprostírající se p ředevším v západní Amazonii, je

nejvlh čí částí celé nížiny. Výjime čně zde srážky mohou dosahovat až 10 000 mm, jak

tomu bývá nap říklad v Kolumbii. Suchá období jsou zde velmi vzácn á. Oblasti

21 KUCHAŘ, Ji ří. Ayahuasca: aneb Tanec s bohy. Praha: Eminent, 1998. Šaman, s. 24. ISBN 80-85876-70-1. 22 (viz.) MORAVEC, Ji ří. Procházka Amazonským pralesem . Praha : Academia, 2009. Nížinný deštný les, s. 56. ISBN 978-80-200-1651-5.

19

severního a jižního cípu Amazonie pokrývá vždyzelen ý sezónní deštný les se srážkami

do 2000 mm. Dalšími navazujícími formacemi jsou pol oopadavý sezonní les, opadavý

sezónní les či trnitý sucholes. 23

Jejich odlišná struktura, profil a skladba rostlin citliv ě reaguje na podnebí

panující v té či oné části lesa, a vzhledem k lokálním mikroklimatickým o dchylkám se

nelze striktn ě řídit výše uvedeným rozd ělením.

Český botanik, Ji ří Moravec, o t ěchto zm ěnách tvrdí, že:

„Vzájemné p ůsobení rostlin mezi sebou, jejich soupe ření o sv ětlo, živiny a

prostor, jejich interakce s živo čišným sv ětem a závislost na p ůdních klimatických

podmínkách vedly ke vzniku ú čelného vnit řního uspo řádání deštného lesa. To je

pochopiteln ě založeno na množství v ěky prov ěřených a vyvážených ekologických vazeb a

proces ů, které v d ůsledku zajiš ťují život a stálé obnovování ekosystému deštného

lesa v jeho plné rozmanitosti druh ů a forem.“ 24

Vědci Amazonské univerzity hovo ří dokonce o osmnáctí lesních druzích

rozd ělitelných do t ří základních skupin 25:

• bažinné deštné lesy (jejich vegetace je p ředevším na okrajích řek a v mo čálových oblastech) • sezónn ě zaplavované lesy (závislé na každoro čních ří čních záplavách) • nezaplavované lesy (ležící mimo dosah ří čních tok ů)

Nejvyšší stromy vrchního stromového patra takzvan ě primárního, neboli p ůvodního

lesa ojedin ěle dosahují výšky až 60m a stá ří n ěkterých z nich je odhadováno až na

více než 1000 let.

Z rozsáhlé základny stromových, palmových a ke řových rostlin se jedná p ředevším

o stromy s pilí řovitými op ěrnými ko řeny, které mají bu ď deskovitou nebo ch ůdovitou

podobu. Práv ě tito ob ři s rovným kmenem a hladkou šedou k ůrou dor ůstají až do t ěch

nejvyšších pater, kde vyhledávají p římé sv ětlo.

23

(viz.) MORAVEC, Ji ří. Procházka Amazonským pralesem . Praha : Academia, 2009. Nížinný deštný les, s. 56. ISBN 978-80-200-1651-5. 24 MORAVEC, Ji ří . Procházka Amazonským pralesem . Praha : Academia, 2009. Nížinný deštný les, s. 62. ISBN 978-80-200-1651-5. 25 (viz.) MORAVEC, Ji ří . Procházka Amazonským pralesem . Praha : Academia, 2009. Nížinný deštný les, s. 59. ISBN 978-80-200-1651-5.

20

Zajímavým fenoménem neotropické oblasti jsou takzva né pr ůkopnické druhy, mezi

něž pat ří rody Cecropia (který má p řibližn ě 100 druh ů) či Ochroma (balza), mezi

jejichž kladné vlastnosti pat ří rychlost rozmnožování, rychlost r ůstu nebo nízká

hmotnost d řeva. 26

Snad nejznám ějšími pralesními rostlinami jsou ale liány. Ji ří Moravec o nich

píše toto:

„Některé jsou skute čně ob ří. Jejich d řevnaté stonky p řipomínají naklon ěné či

všelijak zprohýbané kmeny strom ů a nez řídka dosahují délky i p řes 100 m… Nižší lesní

patra jsou domovem spíše menších bylinných druh ů lián a popínavých palem a

kapradin“ 27.

Celkovou vahou své biomasy a svým množstvím dokáže liána nosi če (strom, po n ěmž

se pne za sv ětlem) v r ůstu zastavit, nebo ho i zlámat.

Vzrostlé stromy obývají i četné druhy parazitických rostlin, které se vyživují

na úkor svých hostitel ů.

Epifytycké rostliny, žijící v mnoha r ůzných podobách, mezi n ěž pat ří nap říklad

i tropické kaktusy, dorazily ve svém vývoji až tak daleko, že se dokázaly odpoutat

od p ůdy a vydaly se po stromech sm ěrem ke slunci. Narozdíl od parazit ů nosi če

neoslabují odvodem jejich živin. N ěkteré z nich zachycují mezi svými v ětvi čkami

padající listí a další vylou čený biologický materiál, z n ěhož si berou zbytkovou

energii. Takto se živí nap říklad kaktusy rodu Epiphyllum. Jiné epifyty zase ži jí

v symbióze s drobným hmyzem, který napomáhá rozklad u zbytk ů p řisedlých rostlin a

poskytují tak epifyt ům výživu. 28

Mezi nejznám ější druh epifyt ů pat ří bez pochyby orchideje, ale mimo nich i

různé mechy, řasy a lišejníky. Nutno ovšem zmínit i r ůzné druhy takzvaných

„škrti čů“, kte ří vyr ůstají v korunách strom ů a posléze spoušt ějí svá ko řenová vlákna

dol ů k p ůdě, aby se mohly živit p římo z ní. Stromy napadávané parazity a popínavými

rostlina si dokázaly postupn ě vyvinout vlastní obranu proti jejich postupnému

26 (viz.) MORAVEC, Ji ří . Procházka Amazonským pralesem . Praha : Academia, 2009. P řirozené lesní světliny, s. 139. ISBN 978-80-200-1651-5. 27 MORAVEC, Ji ří . Procházka Amazonským pralesem . Praha : Academia, 2009. Nížinný deštný les, s. 70. ISBN 978-80-200-1651-5. 28 (viz.) MORAVEC, Ji ří. Procházka Amazonským pralesem . Praha : Academia, 2009. Nížinný deštný les, s. 70. ISBN 978-80-200-1651-5.

21

obklí čení. Celý „trik“ spo čívá v hladkém povrchu kmen ů a odlupující se k ůře, která

takto reaguje na cizí (parazitickou) p řítomnost. 29

Amazonská nížina je domovem tisíc ů rostlinných druh ů, mezi n ěž pat ří i houby,

které jsou zde zastoupeny v řadě r ůzných podob. Saprofytické (nekrofilní) houby

například čerpají energii ze zbytk ů uhynulých t ěl jiných organism ů, jiné z nich mají

parazitické vlastnosti a krmí se z hloubi živé biom asy.

Práv ě u hub bych se na záv ěr této kapitoly ješt ě rád zastavil a pokusil se na

nich demonstrovat provázanost místní fauny a flory s lokální indiánskou mytologií a

nábožnou úctou pralesních národ ů v ůči všem životním projev ům Pachamamy.

Proto si zde neodpustím uvést alespo ň jeden starý, ale kulturn ě dosud živý a

aktuální tukanský mýtus o bláznivém lovci, jemuž se v ěnuje Claude Lévi-Strauss:

„Jeden lovec pták ů nalí čil oka, ale pokaždé, když je p řišel prohlédnout, v nich

našel jedin ě ptáka sabiá (p říbuzný s drozdem).. Všichni se neúsp ěšnému lovci smáli a

toho jejich posm ěch velice rmoutil. Druhý den chytil zase jen jednoh o drozda a

rozzlobil se. Násilím ptákovi rozev řel zobák, pšoukl do n ěj a pustil ho. Tém ěř ihned

začal blouznit. Nep řestával mluvit a do p ěti dn ů zemřel. Jeho mrtvola ležela

v hamaku a pokryla se plísní a houbami a neustále d ál blábolila. Když pro ni p řišli,

aby ji poh řbili, řekla: „Jestli m ě poh řbíte, napadnou vás jedovatí mravenci!“ Ale

měli už dost jeho řečí a poh řbili ho, p řestože mluvil dál.“ 30

Tímto pokusem o p řemožení duše a mysli zví řete „pšouknutím“ do zobáku, lovec,

snad aby ptáka sabiá vystrašil, aby se již nikdy ne vracel, urazil nejspíše samo

nejhlubší v ědomí Pachamamy, která jej postihla nejd říve šílenstvím a následn ě i

smrtí, čímž se stal za trest potravou nekrofilních hub a pl ísní, z nichž mnohé

konzument ům znalým ú čink ů jednotlivých druh ů, umož ňují cestovat po vzdálených

světech, ukrytých p řed zraky jedince až do chvíle osobního poznání.

29 MORAVEC, Ji ří. Procházka Amazonským pralesem . Praha : Academia, 2009. Nížinný deštný les, s. 70. ISBN 978-80-200-1651-5. 30 LÉVI-STRAUSS, Claude. Mythologica-Od medu k popelu . Praha : Argo, 2006. Mýtus o bláznivém lovci, s. 153. ISBN 80-7203-737-4

22

1.3 Konzumace p řírodních psychotropních látek

v jižní Americe

Se schopnostmi kouzelných rostlin se člov ěk na sv ět ě st řetává již od pradávna.

Stejn ě jako tyto biogeny i on vzešel z p řírody a postupn ě si dokázal osvojit

vědomosti o správném zp ůsobu jejich konzumace, p řípravy, ú čincích a v mnohých

případech se poté staly i d ůležitou sou částí kultur, vyzna čujících se animistickým

pojímáním své vlastní existence.

Užívání halucinogenních rostlin je tudíž velmi rozš í řeným celoplanetárním

fenoménem, jehož ko řeny sahají až k samotným po čátk ům lidstva. Výskyt t ěchto

přírodních opiát ů lze sledovat de facto po celém sv ětě. My se ale nyní zam ěříme na

oblast Amazonské nížiny, která pat ří mezi nejv ětší ohniska výskytu mnoha známých

psychotropních druh ů.

Nelze se poté divit tomu, že i dnes obyvatelé obou amerických kontinent ů, jak

píše Luna „vykazují neoby čejnou intelektuální schopnost objevovat rostliny ( v rámci

celé rostlinné říše), které zp ůsobují hluboké zm ěny v ědomí“ 31.

La Barreho teorie vysv ětlující tento názor spo čívá v nalezení spojitosti

s prav ěkým euroasijským šamanismem, jehož ran ě kulturní poz ůstatky tak lze u

amerických indián ů nalézat ješt ě dnes. 32 Takto se nejspíš dostaly v ědomosti o

kouzelné moci n ěkterých látek mezi p ůvodní obyvatelstvo obou amerických kontinent ů a

byly pe čliv ě schra ňovány p říslušníky ran ě kulturních celk ů i pozd ějších vysp ělých

civilizací až do okamžiku jejich zániku, kdy byly v yst řídány spole čenstvy mladšími,

vyzbrojenými v ědomostmi p ředků. Podobn ě tomu bylo i u mezoamerických Azték ů, May ů

nebo Ink ů v Peru, kte ří ú činky řady lokálních biogen ů velmi dob ře znali a v jejich

náboženství i mytologii o tom existuje velké množst ví d ůkazů.

Omamné rostliny mají často u animistických národ ů funkci u čitel ů či lé čitel ů,

kte ří vstupují do pacienta, aby jej zbavili choroby, je ž tísní jak jeho fyzické, tak

spirituální t ělo, nebo ť tyto dv ě, na první pohled zcela odlišné sféry existence,

jsou, pokud se jedná o zásah negativní energií, jed na na druhé velmi závislé. Díky

psychoaktivním schopnostem umož ňují komunikovat též se sv ěty duch ů a cestovat mimo

31 LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie. Praha : DharmaGaia, 2002. Užívání psychotropních ro stlin v obou Amerikách, s. 73. ISBN 80-86685-02-0. 32 (viz.) LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie. Praha : DharmaGaia, 2002. Užívání psychotropních ro stlin v obou Amerikách, s. 73. ISBN 80-86685-02-0.

23

fyzické t ělo v nekone čných prostorech za hranicemi pozemské dimenze, nehl edě na

věšt ění a nahlížení do vzdálené budoucnosti.

Brugmansie, mezi domorodci známá jako toé , se v jižní Americe vyskytuje v mnoha

různých druzích. Tato vytrvalá, durmanu p říbuzná rostlina s velkými kalichovými

květy byla známa pro své ú činky obyvateli Amazonské nížiny snad již p řed tisíci let

a i dnes je stále využívána peruánskými a ekvádorsk ými curanderos b ěhem jejich

lé čebných ob řadů. 33

Často vyhledávané kultigeny lze nalézt i ve vysokoho rských oblastech, kde roste

keř Coriaria, jehož plody prý navozují pocity lehkosti a schopnosti se vznášet.

Podobně houževnatou rostlinou je i horská Desfontainia spi nosa, jíž se da ří

především v kolumbijské a chilské části And. Její kv ěty jsou základem pro p řípravu

tradi čního opojného čaje indián ů Kamsá. 34

Velmi rozsáhlým tématem, jemuž by mohla být v ěnována samotná kapitola, je

takzvaný „kaktus čty ř v ětr ů“, neboli San Pedro, jenž se sice vyskytuje zcela m imo

oblast Amazonské nížiny, ale jeho vliv je natolik r ozsáhlý, že si zaslouží alespo ň

krátké zmínky, nebo ť jeho schopností pravd ěpodobně často využívali již sta ří Inkové,

kte ří ho nazývali wachuma a i v sou časnosti je velmi populární, podobn ě jako peyotl

v Mexiku.

„San Pedro se dnes používá k lé čení řady nemocí, v četn ě alkoholismu a

šílenství, p ři v ěšteckých rituálech, ke zma ření magických sil necht ěné lásky, ke

zrušení všech druh ů kouzel a k zajišt ění úsp ěchu v riskantních osobních

záležitostech,“ 35 píše R. E. Schulte.

San Pedro ovšem není jediným psychoaktivním kaktuse m pocházejícím z oblasti

And. Trichocerus pachanoi, rozší řený p ředevším v Peru a Ekvádoru, je sloupovitý

kaktus obsahující vysoké množství meskalinu. 36

33 (viz.) SCHULTES, Richard Evans; HOFFMANN, Albert ; RÄTSCH, Christian. Rostliny boh ů : Magická síla psychoaktivních rostlin . Praha : Volvox Globator, 2000. Rejst řík rostlin a klí č k používání lexikonu, s. 37. ISBN 80-7207-342-7. 34 (viz.) SCHULTES, Richard Evans; HOFFMANN, Albert ; RÄTSCH, Christian. Rostliny boh ů : Magická síla psychoaktivních rostlin . Praha : Volvox Globator, 2000. Rejst řík rostlin a klí č k používání lexikonu, s. 40-42. ISBN 80-7207-342-7. 35 SCHULTES, Richard Evans; HOFFMANN, Albert ; RÄTSCH , Christian. Rostliny boh ů : Magická síla psychoaktivních rostlin . Praha : Volvox Globator, 2000. Kaktus čty ř v ětr ů, s. 167. ISBN 80-7207-342-7. 36 (viz.) SCHULTES, Richard Evans; HOFFMANN, Albert ; RÄTSCH, Christian. Rostliny boh ů : Magická síla psychoaktivních rostlin . Praha : Volvox Globator, 2000. Rejst řík rostlin a klí č k používání lexikonu, s. 59. ISBN 80-7207-342-7.

24

Neopomenutelnou sou částí „ říše“ nížinných halucinogen ů je i mnoho dalších druh ů

pralesních rostlin, které zde nelze všechny jmenova t, ale zastavme se alespo ň u hub

psylocibe. Mnohé z nich jsou hojn ě rozší řeny po celém sv ětě, p ři čemž své zastoupení

mají samoz řejmě i ve florálním prost ředí amazonské pánve.

Doklady o jejich užívání mezi indiány lze velmi sna dno nalézt v mytologických i

umělecký projevech mnoha animistických spole čenstev. Osobn ě jsem se setkal,

nepočítaje druhy dostupné z p řírody st ředoevropského pásma, s domácími výp ěstky

vzešlými z výtrus ů dovezených z Amazonie a testoval jsem jejich sílu, ovšem jednalo

se o psychedelicky neaktivní exemplá ře zdegenerované nesprávným hromadným a

urychleným p ěst ěním v nevyhovujícím sklepním prost ředí.

K nejb ěžnějším zp ůsobům konzumace psychoaktivních látek v Amazonii je š ňupání

prášk ů s r ůznorodým obsahem.

Indiánské kmeny Waik ů a Yanomam ů vyráb ějí takový prášek ze semen rostliny

Anadenanthera (nazývané yopo 37) a dalších p říměsí, jejichž sou částí je i rostlinný

popel. Výjimkou není ani pravidelné š ňupání ebenu mezi dosp ělými muži a chlapci p řed

koncem puberty. 38

Nutno ovšem uvést, že obyvatelé pralesních oblastí jsou znalí nejen výlu čně

halucinogenních druh ů, ale i t ěch, které mají t řeba jen lehce stimula ční vlastnosti,

jež dokáží využít v každodenním procesu k posílení a zost ření svých t ělesných

schopností.

Jmenujme nap říklad užívání zvláštního p řírodního roztoku ve form ě o čních kapek,

jehož aplikace se provádí pomocí kapátka z palmovéh o listu p římo pod o ční ví čko39,

tradi ční je též žvýkání kokových list ů a dalších p říbuzných aktivant ů. Z kokových

list ů se louhuje též speciální čaj ú činný na potla čení únavy a nevolnosti p ři

překonávání nadmo řských výšek v horských oblastech And 40.

Ve velké oblib ě je mezi domorodci i výroba a konzumace maniokového piva nebo

čaje guayusu, který popsal Michael Harner p ři svém pobytu mezi Chívary v Macas 41.

37 (viz.) SCHULTES, Richard Evans; HOFFMANN, Albert ; RÄTSCH, Christian. Rostliny boh ů : Magická síla psychoaktivních rostlin . Praha : Volvox Globator, 2000. Fazole ducha Hekul e, s. 117. ISBN 80-7207-342-7. 38 (viz.) VITEBSKY, Piers. Svět šaman ů. Praha : Práh, 1996. Šamanská botanika, s. 85. ISBN 80-85809-43-5. 39 Tento stimulant, obsahující výtažek z pralesních r ostlin, zlepšuje v šeru vid ění lovc ů. 40 Koka má pro indiánské obyvatelstvo p ředevším posvátný význam a rituál spojený s jejím sb ěrem má svá p řísná pravidla. (viz.) WILCOX, Joan Parisi . Mist ři živé energie . Hodkovi čky : Pragma, 2004. Pom ůcky andského Paqa, s. 59. 41 Macas - m ěsto na úpatí ekvádorských And.

25

Doslova o n ěm tento antropolog v knize Cesta šamana píše, že jej indiáni popíjejí od

rána do ve čera:

„Čaj m ěl ur čité euforické ú činky, takže všichni obyvatelé byli celý den ve

stavu mírného opojení. Guayusa je tak návyková, že každého návšt ěvníka ješt ě

předtím, než mu ji nabídnou, varují, že když ji jedno u okusí, bude se do ekvádorské

džungle neustále vracet“. 42

42 HARNER, Michael. Cesta šamana : Jak probudit sv ůj vnit řní potenciál . Praha : DharmaGaia, 2010. Objevení cesty, s. 31. ISBN 978-80-86685-81-6 .

26

2. Vegetalismus, ayahuasca, její p ůvod a význam v

tradi čním kulturním prost ředí

2.1 Význam slova „vegetalista“: curandero nebo bruj o?

Vegetalista, lé čitel pracující s kouzelnou mocí pralesních rostlin a s lé čivými

energiemi, je typickým p ředstavitelem amazonského šamanismu, jehož základním

posláním je dobro ve prosp ěch celého kmene. Mesti čtí lé čitelé hovo ří o pomoci sv ětu.

Těmto lé čitel ům se mezi mestiky říká též špan ělským názvem „curandero“ a jejich

činnost není vyhrazena výlu čně mužům, ale v n ěkterých p řípadech ji vykonávají, jak u

mestik ů, tak u indián ů dokonce i ženy.

Mestické maestros lze rozd ělit podle druh ů rostlin, které si b ěhem iniciace

vyvolí za své „u čitelky“. Luna píše nap říklad o takzvaných camalongueros , kte ří

k lé čení používají neznámé rostliny camalonga , tabaquero umí pracovat se silami

tabáku, palero se u čí od strom ů a ayahuascero je ten, kdo „spolupracuje“

s ayahuascou, ale jsou i tací jako oracionistas , kte ří praktikují pouze na základ ě

svých modliteb. 43

Za nejsiln ější z nich jsou považování paleros, kte ří své medicinální v ědomosti

„získávají“ od t ěch nejstarších pralesních strom ů. Tito maestros čerpají z ko řenů,

kůry a prysky řice svých u čitel ů látky, jež jim poté pomáhají lé čit nemocné pacienty,

kte ří je vyhledají. 44

Eduardo Luna o mestických vegetalistech píše, že: „ Ačkoliv jsou často vysoce

individualisti čtí, vyskytuje se mezi nimi neformální sí ť vztah ů, jež m ůže zahrnovat kup říkladu

předávání nových i formací a v ědomostí.“ 45

Podle n ěkterých názor ů pochází mestická tradice užívání ayahuascy ješt ě

z koloniálních dob, z prost ředí lesních sb ěračů kau čuku, kte ří se b ěhem svých cest

43 (viz.) LUNA, Luis Eduardo . Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. Vegetalismo a vegetalista s: amazonský mestický šamanismus, s. 43-44. ISBN 80-86685-02-0. 44 (viz.) VON LÜPKE, Geseko . Poselství šaman ů : Rozhovory s lé čiteli a medicinmany 21. toletí . Praha : Práh, 2009. Ob čerstvovatel lidské duše, s. 135. ISBN 978-80-7252-2 62-0. 45 LUNA, Luis Eduardo . Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. Vegetalismo a vegetalista s: amazonský mestický šamanismus, s. 46. ISBN 80-86685-02-0.

27

hluboko v pralese jist ě setkávali s domorodci a jejich šamany, od nichž ne jspíš

získali i recept na p řípravu kouzelného nápoje.

Mimo curanderos ale mezi mestiky p ůsobí i takzvaní brujos 46, kte ří jsou kv ůli

svým praktikám spole čností považování za čarod ěje , neváhající použít své síly proti

jiné osob ě. Z toho d ůvodu jsou často vyhledáváni t ěmi, kte ří si neváhají zaplatit za

to, aby brujo seslal na jejich nep řítele smrtící kouzlo, které na ob ěť dolehne t řeba

v podob ě t ěžké nemoci. Jak píše Fiona Bowie ve své knize Antropologie náboženství :

„Agresor m ůže použít r ůzných nástroj ů, jako jsou zaklínadla, čáry, rituální

předměty a úkony, s cílem ukrást ob ětem životní sílu nebo této síle aspo ň uškodit..

Je rozumné chránit se p řed psychickým útokem, ale je-li člov ěk p řemožen, je obvykle

povolán odborník, aby čelil ú čink ům psychické agrese.“ 47

Takto m ůže dojít ke st řetu sil čarod ěje s maestrem curanderem, který pomocí

svých vibrací, medicíny a ochranných duch ů za čne postiženou osobu lé čit.

Mnoho z t ěch, kte ří se do lé čitelství b ěhem svého života „pustili“, prošli

ješt ě p ředtím n ějakou složitou životní zkouškou, smrtelnou nemocí či t ěžkou nehodou,

z jejíž vážných následk ů se pozd ěji lé čili práv ě pomocí ayahuascy u n ěkterého

z curanderos. Vedeni prostou touhou po dalších spir ituálních zkušenostech poznaných

během lé čby došli až k touze po hlubším filosofickém hledání skute čností, jimž byli

mimo své t ělo vystaveni.

Nelze ale tvrdit, činnost spirituálního lé čitele je striktn ě vyhrazena pouze

určité skupin ě „ocejchovaných“ jedinc ů. Obecn ě mezi mestiky platí, že vegetalistou

se může stát každý, kdo je ochoten u čit se od rostlin a striktn ě dodržovat pravidla,

která jsou s tímto procesem spojená.

Velmi d ůležité je nesm ěšovat pojmy šaman 48 a mestický curandero (ale oba jej

lze nazvat vegetalisty), nebo ť šaman funguje v rámci své kultury jako osoba se

silným duchovním a v ůdčím statusem, zatímco curanderos stojí, ve v ětšin ě p řípad ů,

téměř na okraji vlastní spole čnosti, ale i p řesto si, jak uvádí peruánský psychiatr

46 (viz.) KUCHA Ř, Ji ří . Ayahuasca : aneb Tanec s bohy . Praha : Eminent, 1998. Šaman, s. 30. ISBN 80-85876-70-1. 47 BOWIE, Fiona . Antropologie náboženství . Praha : Portál, 2008. Čarod ějnictví a zlý pohled, s. 209. ISBN 978-80-7367-378-9. 48 Specifické form ě indiánského pralesního šamanismu se budu v ěnovat blíže v kapitole Indiánský kmenový šamanismus .

28

C. A. Seguín, dokáží díky svým lé čebným a spirituálním schopnostem vybudovat ur čité

důležité postavení u lidí své vrstvy. 49

Přestože curandero není totéž co šaman 50 nutno podotknout, že mnohé z jejich

magických ceremonií jsou velmi často ve svém základu tém ěř totožné, což se týká i

inicia čního procesu, jenž je náro čnou sou částí transformace budoucího

rostlinoznalce.

Základem iniciace je p řísná dieta, abstinence, odlou čení od spole čnosti a

sexuální segregace.

Don Pedro Guerro Gonzales, který sám sebe nazývá „o bčerstvovatelem lidské duše“

v rozhovoru s G. von Lüpkem uvedl:

„Aby mohl lidský duch navázat úplné spojení s duchem rostlin a duchem lesa,

musí člov ěk žít v odlou čení od spole čenství a rodiny. N ěkte ří lidé se pokoušeli

dodržovat p řísná postní období a diety v domácím prost ředí, ale nikdy z toho

nevzešlo nic dobrého. Další d ůvod pro osam ělé pobývání v pralese je ten, že doma

člov ěk spí vedle ženy. Muž, který se snaží dodržovat p řísnou dietu, p ůsobí na ženy

často jako magnet. Kontakt s opa čným pohlavím však v tomto období není žádoucí,

protože muž se pak nem ůže dokonale otev řít rostlinám. Je to velká duchovní zkouška.

Pouze p řísná dieta a samota umož ňují na čerpat maximum v ědomostí. Kdo to nedokáže,

získá jich mén ě.“ 51

Podobný inicia ční režim se podle všeho vyskytuje i mezi mnoha pral esními kmeny,

mezi n ěž pat ří nap říklad Shipibové, Janomamové, Kampové či Kubeové. Celý tento

proces trvá p řibližn ě jeden rok, ale podle pot řeby může být i mnohem delší, nebo ť

mezi vegetalisty se objevují i tací, jejichž p řísná segregace trvala n ěkolik

dlouhých let. Tradi čně délku a podmínky diety stanovuje novicovi prý sama rostlina,

s níž udržuje kontakt, a ke kterému dojde jen za p ředpokladu, že si to ona sama bude

přát. Tehdy se mu za čne údajn ě zjevovat ve snech jako jeho „u čitelka“. 52

49 Carlos Alberto Seguín, Intorducción a la Psiquiatría Folklórica, Lima 1979. (viz.) LUNA, Luis Eduardo . Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. Vegetalismo a vegetalistas: amazo nský mestický šamanismus, s. 45. ISBN 80-86685-02-0. 50 Ale šamani sami sebe nej čast ěji nazývají vegetalisty, proto je možno použít ozna čení vegetalista jak pro indiánského šamana, tak pro mes tického curandera; ovšem vegetalista m ůže být též herbalista , člov ěk znalý v lé čivých bylinkách. 51 VON LÜPKE, Geseko. Poselství šamana : Rozhovory s lé čiteli a medicinmany 21. století . Praha : Práh, 2009. Ob čerstvovatel lidské duše, s. 137. ISBN 978-80-7252-2 62-0. 52 (viz.) CHEVALIER, Jacques M . Civilization and the stolen gift : Capital, Kin, an d Cult in Eastern Peru . Toronto : University of Toronto Press, 1982. Dieta , s.346.

29

Během své iniciace se budoucí curandero u čí pracovat i s takovými lé čebnými

prost ředky, jako jsou posvátné melodie icaros či tabákový kou ř, nezbytný v práci

s energiemi rostliny i lidského t ěla.

Za nejhodnotn ější potravu je považována rostlinoznalci ta, složen á z masa

určitých pralesních živo čich ů, uzených ryb, va řených banán ů, p ři čemž neprostým tabu

je vep řové maso, s ůl, ko ření, cukr, alkohol, klasické ovoce a zelenina, až n a rýži

či maniok, jejichž konzumace je maestros zpravidla p ovolena. 53

Podstoupením takové diety m ůže novic p řijít až o t řicet kilogramu t ělesné váhy

a podle slov dona Emilia, u n ěhož Luna prost ředí vegetalist ů studoval:

„Po této diet ě se objevuje v ědění, které dokáže lé čit prost řednictvím magických

zpěvů. Nazývá se síla rostliny, kterou my ozna čujeme jako doktor a jiní jako

papatúa.“ 54

Porušení diety m ůže mít pro jedince vážné následky, nebo ť jak vegetalisté v ěří,

za nemocemi a úmrtími zp ůsobenými nesprávným dodržováním režimu stojí hn ěv rostliny,

s níž se pokoušejí b ěhem iniciace spojit.

Eduardo Luna ve Vegetalismu popisuje nebezpe čí odplaty uražených rostlinných

duchů takto: „Říká se, že lidé, co porušili dietu (pozn. zahrnuta je i p řísná

sexuální zdrženlivost) , jsou n ěkdy pokryti skvrnami. Tyto p ředstavy ve skute čnosti

odpovídají stejnému paradigmatu, jaké platí, když v egetalista užije ur čité rostliny

a dodržuje dietu. Pak získává n ěkteré pozitivní charakteristiky t ěchto rostlin.“ 55

2.2 Synkretismus v jižní Americe

Nedílnou sou částí spirituálního života p ředevším mestik ů je i sm ěšování

křesťanských a animistických náboženských motiv ů, k n ěmuž za čalo docházet

v indiánském prost ředí pravd ěpodobně již v dob ě rozmachu k řesťanské misijní

činnosti, p ředevším v 17. a 18. století, a pozd ěji se projevil i po pr ůniku

ayahuascové tradice, mezi amazonskými mestiky, pova žovanými dnes obecn ě za katolíky.

53 (viz.) LUNA, Louis Eduardo. The concept of Plants as Teachers Among Four Peruvian Shamans of Iquitos, Northeast Peru. Journal of Ethnopharmacology . 1984, 11, s. 135-156. 54 LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. Dieta a sexuální segregac e, s. 71. ISBN 80-86685-02-0. 55 LUNA, Luis Eduardo . Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. Dieta a sexuální segregac e, s. 72. ISBN 80-86685-02-0.

30

Tradi čním p říkladem synkretických projev ů mezi mestiky je vstupování klasických

křesťanských symbol ů do jejich lé čitelské činnosti, která se bez nich v mnoha

ohledech dnes už ani neobejde. Synkretické oltá ře s ayahuascou, tabákem, listy koky

a obrazy Ježíše Krista či Panny Marie jsou krásným p říkladem kulturní variability,

která je sou částí lé čitelské ceremonie, p ři níž se rostlinoznalec obrací nejen na

lé čivé rostlinné duchy a své spirituální pomocníky, al e i na nebeskou p říze ň Božího

syna, vykupitele života na planet ě Zemi. Ovšem dlužno dodat, že p ůvodní indiánské

náboženské p ředstavy pracují vedle řady r ůzných božských a polobožských jedinc ů i

s postavou jednoho nejvyššího Boha stvo řitele.

Klasický synkretický oltá ř popisuje W. Burroughs v Dopisech o yage , když hovo ří

o setkání se „svým“ brujem:

„.. d řevěný relikviá ř s obrázkem Panny Marie, krucifix, d řevěná modla, pe ří a

malé uzlí čky, ovázané stužkou.“ 56

Dlužno dodat, že obtížný proces vymezování hranic j ednotlivých kulturních sfér

zastoupených domorodým náboženstvím, stav ěným do kontrastu s k řesťanstvím, je

problémem neustále živým a dodnes velmi aktuálním, neboť jistá část indiánské

populace již katolictví p řijala a podstatná část jej neustále odmítá, jako nap říklad

kolumbijští Kogiové , ve spojení s nimiž se hovo ří p římo o takzvaném

„antisynkretismu“ 57.

I tak ale byl (a stále je) evangeliza ční proces v mnoha p řípadech úsp ěšný,

neboť se mu zda řilo již mnohokrát proniknout hluboko do tradi čního kulturního

podhoubí n ěkterých pralesních národ ů, které p řejaly a za členily ur čité k řesťanské

symboly a myšlenky do svého domácího kultu, i když, jak chování n ěkterých skupin

dokládá, nemusí být vždy kone čným výsledkem samotná synkreze, ale pouhá koexisten ce

ruku v ruce s indiánskou tradicí.

Eduardo Galvâo vypozoroval, že: „Víry a katolické instituce a náboženské

představy indiánského p ůvodu slouží r ůzným cíl ům a navzájem se dopl ňují jako část

jednoho náboženského systému.“ 58

56 BURROUGHS, William S . Dopisy o yage . Praha : X-EGEM, 1991. 15. dubna, s. 68. 57 BOWIE, Fiona. Antropologie náboženství . Praha : Portál, 2008. Synkretismus v Latinské Amer ice, s. 260. ISBN 978-80-7367-378-9. 58 Eduardo Galvâo: Santos e Visagens. Um estudo da Vida Religiosa de I ta, Baixo Amazona , São Paulo 1976. (viz.) LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské

31

Z řad tradi čních zástupc ů lidového katolicismu 59, mezi n ěž pat ří v ětšina

mestických vegetalist ů, pochází i mnoho lidí, kte ří se, v posledních desetiletích

početn ěji než kdy d říve, stávají vyznava či zcela nových synkretických kult ů, mezi

než pat ří nap říklad mesianisté 60, jejichž víra je sm ěsicí indiánského i katolického

vlivu a s jejichž spole čnou vizí, kterou sdílejí i s mnoha dalšími skupinam i,

souvisí i p ůvod r ůzných pralesních spole čenstev fungujících na základ ě utopických

představ o tom, jak je správné žít, a s jakým sv ětem hodlá jejich ohrani čená

spole čnost koexistovat.

Jedné z t ěchto skupin se budu níže ješt ě samostatn ě v ěnovat.

2.3 Indiánský kmenový šamanismus

Slovo šaman, které pochází z jazyka tunguzských Evenk ů, je ozna čením osoby,

která plní v rámci své vlastní kultury úkol lé čitele, kn ěze, mystika a v n ěkterých

případech i v ůdce dané skupiny. 61

Omezme se nyní pouze na kulturní prost ředí jihoamerického šamanismu, který je

sám o sob ě tématem velmi rozsáhlým a je nutno mu v ěnovat v zájmu plného pochopení

lokálního kulturn ě spirituálního prost ředí dostatek pozornosti.

Pozoruhodná uniformita šamanských praktik v oblasti amazonské pánve je dokladem

mnoho tisíc let staré kulturní tradice, jejíž ko řeny lze snad hledat již u

paleoasijského obyvatelstva, které se dostalo na am erický kontinent p řes Beringovu

úžinu n ěkdy v poslední dob ě ledové. B ěhem dlouhého putování od severu na jih mnoho

z t ěchto migrant ů dorazilo v n ěkolika vlnách až do dnešní jižní Ameriky, která je

uvítala hojností svého nekone čného p řírodního bohatství. 62

Vzhledem k této teorii se soudí, že neskute čně rozsáhlá a dodnes velmi živá

tradice objevování a užívání p řírodních halucinogenních látek mezi domorodým

obyvatelstvem obou Amerik je prastarým kulturním po zůstatkem p ůvodních kolonizátor ů,

Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. Náboženské pozadí kultur ního areálu, s. 40. ISBN 80-86685-02-0. 59 Mezi katolíky se v jižní Americe hojn ě objevují i evangelíci, Jehovisté a další k řesťanské sekty. 60 LUNA, Luis Eduardo . Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. Náboženské pozadí kulturn ího areálu, s. 40. ISBN 80-86685-02-0. 61 (viz.) VITEBSKY, Piers . Svět šaman ů. Praha : Knižní klub, 1996. Jak se stát šamanem, s. 54. ISBN 80-7176-303-9. 62 ROEDL, Bohumír. Dějiny Peru a Bolívie . Praha : NLN, 2007. Na úsvitu d ějin, s. 23. ISBN 978-80-7106-839-6.

32

jejichž migrace trvala velmi dlouho, a z nichž se n a obsazených územích b ěhem velmi

složitého kulturn ě sociálního procesu postupn ě vytvo řila široká škála r ůznorodých

horských a pralesních etnik, jejichž vznik se v mno ha p řípadech snoubil s brzkým

zánikem, a na jejichž základech se rodily op ět nové, i staronové kulturní útvary.

Jejich sou časní potomci jsou nositeli p ůvodních lé čitelských znalostí a šamanské

tradice, která je dnes nedílnou sou částí „moderní“ Latinské Ameriky.

Praktikování pralesního šamanismu je pouze jedním z řady kulturních odkaz ů, na nichž

je postavena existence mnoha sou časných etnik, která obývají Amazonskou nížinu, a

jak už o tom byla v jedné z p ředešlých kapitol řeč, pár posledních z nich žije

uvnit ř pralesa dosud zp ůsobem, p řipomínajícím kulturní úrove ň t ěch, kte ří ve

„zdejších“ pralesních oblastech kdysi vytvo řili základnu pro vznik velké části

domorodé populace.

Samo slovo šaman může p ůsobit pon ěkud zavádiv ě, co do vyjád ření jeho významu

slovy západní civilizace. Fiona Bowie ve své knize Antropologie náboženství píše,

že:

„Většina autor ů se shodla na tom, že šamanismus je spíše technika, nikoliv

náboženství a že šaman je spirituální specialista a takoví p ůsobí v mnoha r ůzných

náboženstvích a kulturních kontextech.“ 63

Vhledem k tomu že šamani sami sebe nej čast ěji nazývají vegetalisty, budu zde

používat ob ě tato ozna čení.

Amazonští Yebámasové mají zp ůsob d ělení takzvaných kumú64 do p ěti skupin, ale

až na té nejvyšší úrovni se teprve jedinec stává sk ute čným šamanem. 65

V náboženském pojetí amazonských indián ů je šaman ten, jehož si vyvolí duchové.

Velmi často se jedná o siln ě charismatickou osobnost plnou čisté spirituální

energie, která se den za dnem prokazuje svému kmeni lé čitelskými zásahy, v ěšt ěním,

prací s duchy a Pachamamou ve prosp ěch celé vesnice.

Åke Hultkranzt, tak jak jej cituje Luna, k osv ětlení tohoto problému velmi

výstižn ě uvádí, že:

63 BOWIE, Fiona . Antropologie náboženství . Praha : Portál, 2008. Šamanismus, s. 184. ISBN 978 -80-7367-378-9. 64 Kumú je šamanský zasv ěcenec. 65 (viz.) KALWEIT, Holger. Svět šaman ů a vnit řní vesmír. Praha : Eminent, 2008. Posvátné drogy – tam, se rodí sv ět, s. 145. ISBN 80-7281-189-4.

33

„Úst řední ideou šamanismu je ustavení prost ředků ke kontaktu s nadp řirozeným

světem extatickou zkušeností profesionála, šamana. Tak to existují čty ři d ůležité

složky šamanismu: ideologická premisa neboli nadp řirozený sv ět a kontakt s ním;

šaman jako u čitel jednající ve prosp ěch skupiny lidí; vnuknutí, jemu poskytnuté

pomáhajícími duchy; a výjime čné, extatické zkušenosti šamana.“ 66

Tato spirituální osoba bývá často vybírána coby novic na základ ě p řežití

smrtelné nemoci, p ři níž prožívá zjevení svých mrtvých p ředků, ale neodejde s nimi,

neboť je tím, kdo vid ěl cestu na druhý b řeh, ale vrátil se k živým, aby zde p ůsobil

jako duchovní jedinec, odlišný ode všech ostatních, a p řipravený pochopit existenci

a plný význam toho, čemu ho Pachamama prost řednictvím duch ů a kouzelných rostlin

začne vyu čovat.

Piers Vitebsky napsal, že šaman:

„Je proveden po říši duch ů, ve které bude muset jednou p ůsobit. Dostane se mu

varování p řed skrytými nep řáteli a poznává neskute čnou podstatu chorob a nešt ěstí.“ 67

V případ ě výb ěru za šamanského u čně může velkou roli sehrát i pop řípad ě

neurotická, psychicky narušená povaha jedince vyzn ačujícího se schopností uvedení

sebe sama do transu nebo se nechat posednout cizí d uší, která skrze jeho ústa

promlouvá k živým. Jindy prý do n ěho může vstoupit i zví řecí duch.

Lidem s takovými schopnostmi se v n ěkterých oblastech říká piai 68, ale jak

uvádí Mircea Eliade:

„Není specifickou sou částí šamanismu interakce „duch ů“ šamanem, nýbrž extáze,

jež vznikne jeho vystoupením na nebesa nebo sestoup ením do podsv ětí; inkarnace duch ů

a „posedlost“ duchy jsou všeobecn ě rozší řené jevy, p řísn ě vzato však nutn ě

nenáležejí k šamanismu.“ 69

66 LUNA, Luis Eduardo . Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. Šamanismus, s. 18. ISBN 8 0-86685-02-0. 67 VITEBSKY, Piers . Svět šaman ů. Praha : Knižní klub, 1996. Zasv ěcení a u čení, s. 59. ISBN 80-7176-303-9. 68 (viz.) LUNA, Luis Eduardo . Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. Amazonský kmenový šamani smus, s. 40. ISBN 80-86685-02-0. 69 ELIADE, Mircea . Šamanismus a nejstarší techniky extáze . Praha : Argo, 1997. Šamanismus, s. 499-500. ISBN 80-7203-153-8.

34

Někdo může naopak, podle Indián ů, vnit řní šamanskou sílu jednoduše zd ědit po

některém ze svých p ředků. Podobných spirituálních projev ů existuje ve ví ře

pralesních národ ů celá řada.

V jižní Americe je šamanismus tém ěř výlu čně mužskou záležitostí a pouze

v n ěkolika málo kmenech jej doposud praktikují i ženy.

Stejn ě jako v p řípad ě mestických curanderos , i šaman - vegetalista musí na

počátku svého nového života projít nejd říve velmi náro čnou iniciací, p ři níž hraje

hlavní roli naprostá izolace od zbytku spole čnosti, sexuální p ůst, dieta 70 a pití

tabákového výluhu, dobrého na vyvolání zvracení a z měněného stavu v ědomí, p ři n ěmž

přichází novic do kontaktu s duchem, který ho má vyu čovat magickým úkon ům a

posvátným icaros . B ěhem této iniciace dochází ke kompletnímu o čišt ění za čáte čníka, a

to jak t ělesn ě, tak i duševn ě, aby byl schopen p řijmout v ědění duch ů a posvátných

rostlin. 71

Holger Kalweit se v knize Svět šaman ů a vnit řní vesmír zmiňuje, že:

„Adept kolumbijského kmene Sion ů-Tukan ů z ůstává m ěsíc v naprosté izolaci, aby

vybledly jeho vzpomínky na normální sv ět, nebo ť rušivé myšlenky z všedního života by

jenom bránily novým u čebním proces ům. Potom adept dostává ayahuascu. Bere ji t ři dny

po sob ě, pak drogu jeden den vynechá – tento rytmus má dod ržovat dva týdny až dva

měsíce. V tomto čase prochází r ůznými psychickými fázemi.“ 72

U některých lesních skupin je sou částí iniciace taktéž uléhání do mraveništ ě

s ob řím druhem mravenc ů, na jejichž kousnutí reaguje t ělo velikými otoky. 73

Co se tý če spirituálních prožitk ů b ěhem zasv ěcení, mnoho šaman ů v ětšinou shodn ě

vypovídá, že b ěhem změněného stavu v ědomí jsou jako loutky temnými silami rozebráni

na kusy, jejich maso je rozsápáno až na holé kosti, a n ěkdy z jedince nezbude nic

70 Složení diety: dv ě ryby a dva va řené banány denn ě, pije se voda a juka. 71 (viz.) LUNA, Luis Eduardo . Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. Dieta a sexuální segrega ce, s. 68-72. ISBN 80-86685-02-0. 72 KALWEIT, Holger. Svět šaman ů a vnit řní vesmír. Praha : Eminent, 2008. Posvátné drogy – tam, se rodí sv ět, s. 144. ISBN 80-7281-189-4. 73 (viz.) VITEBSKY, Piers . Svět šaman ů. Praha : Knižní klub, 1996. Zasv ěcení a u čení, s. 59. ISBN 80-7176-303-9.

35

jiného nežli pouhá kostra. Na konec je ale op ět, tak říkajíc „opraven“ a složen zp ět

dohromady. 74

Tím nejd ůležit ějším je ovšem po čátek komunikace s rostlinnými a zví řecími

duchy Pachamamy, které si šaman vyvolil za své u čitele. Ayahuasca je tradi čním

příkladem rostlinného u čitele, který vegetalistu vyu čuje prost řednictvím vizí b ěhem

intoxikace a umož ňuje mu spojení s neznámými sv ěty, kde potkává další duchy, kte ří

jej u čí mnoha zapomenutým v ědomostem. Tak je tomu nap říklad s postavou mravence

poznání , setkání s nímž popisuje ve svém p říb ěhu nejmenovaný šaman, se kterým

hovořil Eduardo Luna. Poté co jej mravenec pozval na náv št ěvu do svého sv ěta uvnit ř

stromu, za čal ho duch u čit:

„Komunikovali jsme ur čitým druhem vizuální trojdimenzionální řeči.. Říkal, že

před n ěkolika tisícovkami let byli mravenci inteligentními bytostmi. Pak se však

udála velká katastrofa, p ři které padající asteroidy zni čily jejich m ěsta. Mravenci

se stávali menšími a menšími, ztratili všechny inte lektuální kvality a

obrazotvornost a stali se jakýmisi roboty.“ 75

Mnohé spirituální sv ěty jsou podle indián ů plné temných sil, ale obecn ě platí, že

novic je z po čátku své cesty chrán ěn dobrými duchy, kte ří se mu zjevují b ěhem diety.

Dovolím si nyní ud ělat malou odbo čku z pralesní nížiny do vysokohorských

oblastí peruánských And, které jsou domovem řady domorodých skupin, mezi n ěž pat ří i

Indiáni Q'ero, kte ří p ředstavují v tomto kulturním prostoru ojedin ělý etnický útvar.

Tito strážci staré incké kulturní tradice odvozují svůj p ůvod od Inkarího 76,

prvního (mýtického) Inky, jenž byl podle tradi čního výkladu zakladatelem říše Ink ů,

jejíž poslední „zbytky“ se rozpadly následkem špan ělské kolonizace roku 1572.

Indiáni Q'ero se dnes živí p ředevším p ěstováním brambor a kuku řice v nejnižších

horských polohách, zatímco ve vysokých oblastech pa sou svá stáda alpak a lam. Tito

lidé, ko čující b ěhem roku nap ří č celými Andami jsou spolu se svými šamany, pro n ěž

se ale užívá v t ěchto krajích spíše ozna čení paqos , stoupenci prastaré duchovní

74 (viz.) VITEBSKY, Piers . Svět šaman ů. Praha : Knižní klub, 1996. Zasv ěcení a u čení, s. 59-60. ISBN 80-7176-303-9. 75 LUNA, Luis Eduardo . Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. Amazonský kmenový šamani smus, s. 40. ISBN 80-86685-02-0. 76 WILCOX, Joan Parisi . Mist ři živé energie . Praha : Pragma, 2004. V zemi Ink ů: p řehled andské mystiky, s. 40-44. ISBN 80-7205-215-2

36

tradice, takzvané „andské duchovní stezky“, jejíž p očátky sahají pravd ěpodobně

hluboko do daleké minulosti.

Činnost andských mistr ů paqos je úzce spjata s vírou v Pachamamu, velkou M atku

Zemi, v božskou moc slune čního kotou če, v duchy p řírody a lé čivé energie, k nimž se

lze skrze p řírodu, vlastní t ělo a mysl cvi čením propracovat. 77

Na rozdíl od pralesních medicinman ů, horští paqos ú čink ů p řírodních

halucinogen ů nevyužívají v p říliš vysoké mí ře a spíše se snaží pracovat s čistými

energiemi a vibracemi p řírody, ale nutno dodat, že úloha rostlinného u čitele

v jejich ví ře není neznámým pojmem, a nej čast ěji ji zde na sebe bere oblíbený kaktus

San Pedro, který je sou částí zdejšího kulturního podhoubí již po bezpo čet generací.

Jak už bylo řečeno z po čátku, šaman je duchovním zástupcem svého kmene

v komunikaci s nadp řirozenými sv ěty, schopným uzdravit nemocné t ělo i duši. Je

jediným, kdo se dokáže vydat do podsv ětní říše a p řivést duši zesnulého zp ět do

těla. Vyzná se ve v ěšteckých technikách, v komunikaci s duchy p řírody a

v p řevt ělování, nehled ě na to, že je i velmi dobrým „hercem“, nebo ť šamanská

ceremonie je sama o sob ě z velké míry i o zp ůsobu vyjád ření p řed „obecenstvem“.

Každý šaman se ovšem m ůže stát i ob ětí svého nep řátelského prot ějšku, proto

obecně platí, že čím více „ochránc ů“ má na své stran ě, tím více je v bezpe čí p řed

energetickými útoky zven čí, k nimž dochází p ředevším v období vále čných konflikt ů

mezi znep řátelenými kmeny, kdy se šamani údajn ě uchylují k využívání velmi

agresivních duch ů v zájmu ochrany celé vesnice a sebe sama. 78

2.4 La Madre Selva 79, žena mnoha tvá ří: botanické a chemické

složení pralesní „medicíny“

„Jednoho dne b ůh Slunce oplodnil ženu svým okem. Žena pozd ěji v oslepující zá ři

blesku porodila dít ě, omamnou rostlinu Caapi.“ 80

77 WILCOX, Joan Parisi . Mist ři živé energie . Praha : Pragma, 2004. V zemi Ink ů: p řehled andské mystiky, s. 41. ISBN 80-7205-215-2 78 HARNER, Michael. Cesta šamana : Jak probudit sv ůj vnit řní potenciál . Praha : DharmaGaia, 2010. Silová zví řata, s. 38-85. ISBN 978-80-86685-81-6. 79 (viz.) KUCHA Ř, Ji ří . Ayahuasca : aneb Tanec s bohy . Praha : Eminent, 1998. Ayahuasca, s. 43. ISBN 80-85876-70-1.

37

Takto zní prastará pov ěst indiánského kmene Tukan ů o p ůvodu „liány mrtvých“.

Caapi, dápa, mihi, kahi či natema 81. Samotná rozmanitost lokálních názv ů nápoje

ayahuascy p římo odkazuje na širokou škálu jejích uživatel ů, kte ří pocházejí z mnoha

kmenů a oblastí na území celého deštného pralesa.

Stejn ě jako název „medicíny“, liší se více či mén ě, kmen od kmene, i její

obsah, ovšem a ť už je va řena jakýmkoliv vegetalistou, tém ěř vždy jsou její sou částí

dvě základní rostliny, bez jejichž schopností by ayahu asca postrádala své moci.

Dřevitá liána Banisteriopsis caapi (podle níž nápoj nese své indi ánské jméno)

pnoucí se po kmenech strom ů, je první z t ěchto p řísad. Hlavním místem jejího výskytu

je severozápadní Amazonie.

Antropoložka Brownen Gatesová uve řejnila v 80. letech výzkum, v n ěmž tvrdí, že

při va ření nápoje je možné využít asi t ří r ůzných známých druh ů rodu Banisteriopsis

(B. caapi, B. quitensis, B. inebrians) , ovšem samotný výb ěr liány je závislý na

jejím výskytu v dané oblasti. Obecn ě se má ale za to, že z biologického hlediska

lze tyto t ři rostliny pokládat za jeden totožný druh pod jedno tícím názvem

Banisteriopsis Caapi. 82

Dalšími známými rostlinami s podobnými ú činky, užívanými (na základ ě lokální

tradice) namísto B. caapi, jsou Mascagnia glandulifera, M. psilophylla

(antifebrilis), Tetrapteris methystica, a také T. m ucronata. Jedná se o pralesní

liány z čeledi Malphigiaceae. 83

Klasický p říklad lokálních odlišností p ři sb ěru liány lze pozorovat u

východoekvádorských Waoran ů, kte ří k p říprav ě posvátného nápoje používají pro zm ěnu

druhu B. muricata, ovšem jak provedené laboratorní testy dokázaly, jedná se o

rostlinu svým ú činkem vícemén ě totožnou op ět s B. caapi. 84

Evans Schultes tvrdí, že:

80 SCHULTES, Richard Evans; HOFFMANN, Albert ; RÄTSCH , Christian . Rostliny boh ů : Magická síla psychoaktivních rostlin . Praha : Volvox Globator, 2000. Ayahuasca, kouzelný nápoj z Amazonie, s. 131. ISBN 80-7207-342-7. 81 SCHULTES, Richard Evans; HOFFMANN, Albert ; RÄTSCH , Christian . Rostliny boh ů : Magická síla psychoaktivních rostlin . Praha : Volvox Globator, 2000. Ayahuasca, kouzelný nápoj z Amazonie, s. 124. ISBN 80-7207-342-7. 82 GATESOVÁ, Bronwen . Flora Neotropica . New York : The New York Botanical Garden, 1982. Banisteriopsis, Diplopterys (Malphigiaceae), s. 52. ISBN 0-89327-238-8. s. 137. ISBN 0-89327-238-8. 83 (viz.) SCHULTES, Richard Evans; HOFFMANN, Albert ; RÄTSCH, Christian . Rostliny boh ů : Magická síla psychoaktivních rostlin . Praha : Volvox Globator, 2000. Ayahuasca, kouzelný nápoj z Amazonie, s. 124. ISBN 80-7207-342-7. 84 (viz.) DAVIS, E. Wade; YOST, James A . The ethnobotany of the Waorani of Eastern Ecuador . 3. Harvard : Botanical Museum Leaflets Harvard Univer sity, 1983. s. 63.

38

„Domorodý zp ůsob klasifikace je v ětšinou velmi t ěžko pochopitelný, jelikož

Indiáni rostliny rozlišují n ěkdy podle v ěku či používaných částí rostliny a jindy

například podle r ůstových podmínek, jako je kvalita p ůdy či množství vláhy a

světla.“ 85

Podle toho, co uvádí o obsahu liány Eduardo Luna:

„Banisteriopsis Caapi obsahuje beta-karbolinové alk aloidy harmin, harmalin a

tetrahydroharmin. O harmalinu bylo zjišt ěno, že je halucinogenní v orálních dávkách

4 mg/kg. Hashimoto a Kawanishi (1974, 1976) pozd ěji z Banisteriopsis caapi izolovali

dalších šest alkaloid ů, ovšem v tak nízkých koncentracích (0,007-0,0001%) , že je

nepravd ěpodobné, že by tyto složky n ějak významn ě p řispívaly k farmakologické

aktivit ě ayahuascy“ 86.

Aktivní slou čeninu skupiny rostlin Banisteriopsis p ředstavují indolové

alkaloidy 87. Podle Rivierova a Lindgrenova výzkumu z roku 1972 činí celkové množství

skute čně aktivních alkaloid ů88 v sušených stoncích asi 0.05-0.83%, 0.14-0.37% ve

větvích, 0.25-1.90% v listech, 0.61- 1.95 % v ko řenech a 0.91% v semenech. 89

Ji ří Kucha ř uvádí, že pokud chce šaman b ěhem klasického va ření z list ů moc

nápoje ješt ě více zesílit, p řidává do kotle ko řeny. Listy se n ěkdy používají i

k p říprav ě chapacas 90.

Podle slov vyznava čů víry Santo Daime 91, uasca (B. caapi) obohacuje nápoj Santo

Daime silou, a chacrona (Psychotria viridis) mu dává své sv ětlo. 92

85 SCHULTES, Richard Evans; HOFFMANN, Albert ; RÄTSCH , Christian. Rostliny boh ů : Magická síla psychoaktivních rostlin . Praha : Volvox Globator, 2000. Ayahuasca, kouzelný nápoj z Amazonie, s. 126. ISBN 80-7207-342-7. 86 LUNA, Luis Eduardo . Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002.Ayahuasca : p řehled, s. 76-77. ISBN 80-86685-02-0. 87 Indolové alkaloidy jsou β-karbolinové alkaloidy (tryptaminy): „halucinogenní indolové alkaloidy“; výrazn ě rozší řeny v houbách čeledi Agacicaceae. 88 Alkaloidy jsou látky pat řící do skupiny dusíkatých zásaditých látek se silný m, často jedovatým ú činkem na lidský organismus. 89 (viz.) RIVIER, Laurent; LINDGREN, Jan-Erik . Ayahuasca, the South American Hallucinogenic Drink : en Ethnobotanical and Chemical Investigatio n. 26. St. Louis : Journal of Economic Botany, 1972. s. 107. 90 Chapacas – nápoj z louhovaného listí B. caapi. (viz.) KUCHA Ř, Ji ří . Ayahuasca : aneb Tanec s bohy . Praha : Eminent, 1998. Šaman, s. 29. ISBN 80-85876-70-1. 91 Santo Daime – synkretické náboženství s k řesťanskými i animistickými prvky. 92 (viz.) LUNA, Luis Eduardo . Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. Ayahuasca: p řehled, s. 75-79. ISBN 80-86685-02-0.

39

P. viridis z čeledi Rubiaceae je druhou základní složkou nápoje. Respektive

listy této rostliny. Své místo v minulosti nalezla v tradici indiánských kmen ů

v Brazílii a východním Peru, ovšem pro své ú činky je dob ře známa mezi v ětšinou

tradi čních vegetalist ů po celé Amazonii, a taktéž ji užívají i p říslušníci vyznání

Santo Daime či UDV 93 z brazilského státu Acre. 94

Mnozí šamani jednotn ě tvrdí, že bez p řidání chacrony ( čakrony) medicína

nefunguje, čemuž lze s úsp ěchem v ěřit, nebo ť práv ě chacrona je nositelkou látky,

známé pod zkratkou DMT 95.

Tato látka byla poprvé nalezena ve š ňupací sm ěsi yopo 96. Ú činky DMT na

uživatele jsou často velmi odlišné a budu se jimi podrobn ěji zabývat v jedné

z následujících částí této práce.

O míře obsahu DMT v ayahuasce hovo ří McKennova, Towersova a Abbottova analýza 97

z roku 1984, která skute čně potvrdila p řítomnost DMT, a p ředevším zjistila, že

užíváním v dávkách nad 1000mg orální cestou naprost o ztrácí svou aktivní sílu.

To je zp ůsobeno deaminací 98 monoaminooxidázy (MAO), což je proces vyvolaný

nahromaděním velikého množství bílkovin v t ěle. Jak se ale pozd ěji ukázalo,

v kombinaci s beta-karbolinovými alkaloidy harminem, harmalinem a tetrahydroharminem

„dokáží“ vegetalisté ochránit DMT p řed procesem deaminace MAO 99. Z trojice

jmenovaných má tuto schopnost p ředevším harmalin, který je inhibitorem MAO, což

znamená že dokáže zabránit vylu čování MAO.

„MAO za normálních okolností odbourává ú činnou psychoaktivní látku DMT ješt ě

předtím, než se DMT dostane z krve do centrálního ner vového systému.“ 100

93 Colonia 5000 a UDV (União do Vegetal) jsou synkret ické pralesní církve. 94 (viz.) LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie. Praha : DharmaGaia, 2002. P ředmluva, s. 13. ISBN 80-86685-02-0. 95 DMT (N,N-dimethyltryptamin) je silné p řírodní psychedelikum. 96 (viz.) DMT. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2010, last modified on 17. 11. 2010 [ci t. 2010-11-26]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/DMT>. 97 (viz.) MCKENNA, Dennis; TOWERS, G. N.; ABBOTT, F. . Biochemistry and Pharmacology of Tryptamines and beta-Carbolines : A Minireview. Journal of Psychoactive Drugs . 1984, 4, s. 347-358. 98 (viz.) Deaminace. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, last modified on 23. 10. 2010 [cit. 2010-11-26]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Deaminace>. 99 MAO – monoaminooxidáza (enzym nalézající se v t ěle živých organism ů). 100 SCHULTES, Richard Evans; HOFFMANN, Albert ; RÄTSCH , Christian. Rostliny boh ů : Magická síla psychoaktivních rostlin . Praha : Volvox Globator, 2000. Ayahuasca, kouzeln ý nápoj z Amazonie, s. 127. ISBN 80-7207-342-7.

40

Nejkoncentrovan ější množství DMT se nalézá v listových dužninách P. viridis,

proto, jak už bylo řečeno, je užíváno p ředevším jejích list ů, které p ředstavují

dokonalé spojení s B. caapi. Tyto dv ě rostliny se díky svým chemickým vlastnostem

jedine čně dopl ňují a vytvá řejí spole čně pot řebné ú činky.

Spruceho studie z roku 1908, tak jak ji p ředkládá Luna, ovšem hovo ří o tom, že

odvar z B. caapi se užívá i bez dalších p říměsí sice velmi z řídka, ale p řesto tomu

bylo ur čit ě tak zvykem ješt ě v první polovin ě 20. století u kmen ů Guahibo na horním

toku Orinoka, Záparo a dalších skupin podél b řehů Vaupés 101 .

Maypurští Guahibové vedle pití odvaru žvýkají také samotné stonky čerstvé

liány. 102

Roku 1982 došlo ke zjišt ění p řítomnosti velikého množství izochinolinových

alkaloid ů v řadě amazonských rostlin.

Tyto látky mají řadu antimikrobiotických a protihlístových ú čink ů a fungují i

jako ú činný dávicí prost ředek (pozn: pr ůjmové a dávicí recidivy jsou jednou z mnoha

součástí o čistné ceremonie). 103

V sou časnosti už jist ě není ve sv ětě moderní farmaceutiky pochyb o významu

rozsáhlých znalostí ú čink ů stovek pralesních rostlin, jimiž místní vegetalist é díky

tradici ústního p ředávání stále disponují. Již samotný proces správné p řípravy

ayahuascy sv ědčí o tom, že se jedná o velmi složitou proceduru vzh ledem

k rozmanitosti p řísad, jejich množství a postupu va ření.

Závěrem této kapitoly poci ťuji za nutné uvést ješt ě krátký (nikoliv však

kompletní) vý čet n ěkterých dalších známých rostlin, které se k va ření ayahuascy na

různých místech Amazonie používají. Dlužno ovšem doda t že i p řes to, že jsou známy

indiánské názvy a ú činky mnohých z nich, nebyla sou časná v ěda až doposud řadu

z t ěchto druh ů schopná pln ě identifikovat.

Další možné p řísady ayahuascy 104

Chiricsanango (Brufensia Grandiflora)

101 Řeka Vaupés – oblast jižní Kolumbie. 102 (viz.) LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie. Praha : DharmaGaia, 2002. Dodatky, s. 194. ISBN 80- 86685-02-0. 103 (viz.) LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie. Praha : DharmaGaia, 2002. Úloha ayahuascy: o čista versus vize, s. 173–174. ISBN 80-86685-02-0. 104 (viz.) LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie. Praha : DharmaGaia, 2002. Rostliny-U čitelky, s. 91-94. ISBN 80-86685-02-0.

41

Hojn ě užívaná p ředevším v oblasti Iquitos v Peru. Chuchuhuasi (Maytenus Ebenifolia) Používaná šamanskými u čedníky kmene Lamisto v Peru, pít ji mohou ale až po n ěkolika týdnech prvního užití ayahuascy.

Tangarana (Triplaris Surinamensis) Výhonky tohoto stromu lze nahradit chacrunu, jeho m atkou je podle tradi ční mytologie mravenec. Toé (Brugmansia Suaveolens) Hiporura (Alchornea Castaneifolia) Pokud je p řidávána p ři va ření, využívá se p ředevším její k ůra.

2.5 Práce s rostlinou, proces p řípravy

Příprava ayahuascy je velmi složitým procesem, jenž z nají dokonale pouze sami

vegetalisté, kte ří nápoj p řipravují. Ti totiž správností celého procesu ru čí za to,

že ayahuasca bude ú činkovat tak, jak by m ěla, což je ovšem závislé i na n ěkolika

dalších, velmi podstatných v ěcech, jako je nap říklad množství použité liány, výb ěr

dalších rostlinných p říměsí, d ůvod požití nápoje či zp ůsob, jakým šaman celý

přípravný ob řad provádí. 105

V předešlé kapitole jsem hovo řil již o tom, jaké rostlinné druhy se p ři va ření

nápoje používají, ale v rámci p řesnosti si zopakujme, že základní složkou celé

„medicíny“ je výtažek z pralesní liány, známe pod v ědeckými ozna čením Banisteriopsis

caapi , u níž p ři sb ěru velmi záleží na stá ří sklízeného exemplá ř, a jejíž ú činky lze

modifikovat pomocí dalších rostlinných druh ů, které se za tímto ú čelem používají.

Stejn ě jako správný výb ěr množství a druh ů p řísad je velmi náro čný samotný

postup va ření, jemuž je nutno v ěnovat maximum pozornosti a také dostatek času.

Šamani tvrdí, že s p řípravou nápoje je nejvhodn ější za čít v no čních, nebo

brzkých ranních hodinách, a vzhledem k tomu že lián a prý podle nich b ěhem va ření

kolem sebe velmi špatn ě snáší více lidí, než-li je skute čně zapot řebí, ú častní se ho

většinou pouze šaman, jenž má k ruce svého pomocníka, aby došlo k co nejv ětší možné

105 (viz.) SCHULTES, Richard Evans; HOFFMANN, Albert ; RÄTSCH, Christian. Rostliny boh ů : Magická síla psychoaktivních rostlin . Praha : Volvox Globator, 2000. Ayahuasca, kouzelný nápoj z Amazonie, s. 126. ISBN 80-7207-342-7.

42

eliminaci negativních vibrací v okruhu p řípravny, kde je taktéž zakázáno konzumovat

potravu. 106

Popišme si nyní asi nejtradi čnější a nej čast ější ze všech zp ůsobů p řípravy

ayahuascy, který tkví v tom, že vegetalista do velk ého (asi 50ti litrového) kotle

vloží p řibližn ě 3 kilogramy nadrcené či nasekané liány (v n ěkterých p řípadech se

používá k vývaru jen k ůra z čerstv ě nasbíraných v ětví) 107 , zalije ji vodou a za čne

vařit.

William S. Burroughs ve svých Dopisech o yage popis uje postup p řípravy

„medicíny“ u putumayských Kofan ů:

„V Putumayu rozsekají úponky na dvaceticentimetrové kousky, užívají p řibližn ě

pět kousk ů na osobu. Úponky pak roztlu čou kamenem a va ří s dv ěma hrstmi list ů z jiné

rostliny – provizorn ě ur čené jako ololiqui.. Za čali jsme s indiánem oškrabávat k ůru

(vnit řní k ůra je nejú činn ější). Nejd řív je bílá a míznatá, ale na vzduchu okamžit ě

zrudne.“ 108

Podle pot řeby modifikace halucinogenních ú čink ů se st řídav ě mezi liánu naskládá

předem zvolená další p řísada, kterou velmi často bývá již jmenovaná chakrona ,

tangarana nebo chakropanga 109 .

Jak ale Burroughs v Dopisech uvedl, nap říklad indiánští šamani z oblasti Vaupes

jsou v tomto sm ěru výjimkou:

„Ve Vaupes seškrábou k ůru asi z metru úponk ů, a získají tak dv ě po řádné hrsti

hoblinek. K ůru namo čí na n ěkolik hodin do litru studené vody. Vodu pak p řecedí a

během jedné hodiny ji vypijí. Žádnou jinou rostlin ne přidávají.“ 110

106 (viz.) KUCHA Ř, Ji ří. Ayahuasca: aneb Tanec s bohy. Praha: Eminent, 1998. Co je ayahuasca (a co není), s. 44. ISBN 80-85876-70-1. 107 SCHULTES, Richard Evans; HOFFMANN, Albert ; RÄTSCH , Christian . Rostliny boh ů : Magická síla psychoaktivních rostlin . Praha : Volvox Globator, 2000. Ayahuasca, kouzelný nápoj z Amazonie, s. 126. ISBN 80-7207-342-7. 108 BURROUGHS, William S . Dopisy o yage . Praha : X-Egem, 1991. 15. dubna, s. 68. 109 (viz.) RAUMI, Rayu . Šamani a rostlinky : O šamanských metodách lé čby t ěla i duše; O velkých rostlinných u čitelích, jakými jsou Ayahuasca, San Pedro a šamansk ý Tabák blogováno z Ekvádoru [online]. 2008 [cit. 2011-04-01]. Ayahuasca - králo vna medicíny z Amazonie. Dostupné z WWW: <rostlinky.blogspot.com/2008/04/ayahuasca-krlovna-m edicny-z-amazonie.html>. 110 BURROUGHS, William S . Dopisy o yage . Praha : X-Egem, 1991. 15. dubna, s. 68-69.

43

Za neustálého dohledu vegetalisty, p ři n ěmž si s liánou povídá, čistí ji tabákovým

kouřem a zpívá pro ni a pro duchy své posvátné melodie, se nechá voda v kotli

vypařit až tém ěř ke dnu, dolije se a uvede rychle do varu, p ři čemž tento postup se

v rozmezí až dvanácti hodin opakuje p řibližn ě šestkrát po sob ě.

V tuto dobu nesmí šaman jíst, zbyte čně moc hovo řit a musí dohlédnout na to, aby

se k p řípravn ě nep řiblížila žádná žena, aby kotel nep řetekl, nebo aby nedošlo

k p řelití ayahuascy ve zp ěněném stavu studenou vodou. 111

Všechny tyto d ůvody by totiž, podle prastaré tradice, mohly vést k neblahým

účink ům liány, k pomatení smysl ů člov ěka a možná i jeho smrti.

Výsledným produktem p ůldenního va ření by m ěl být asi p ůllitr 112 tmavé, husté,

aromatické tekutiny, z níž prý šaman dokáže ješt ě p řed vypitím jediným pohledem

poznat, zda bude ú činkovat či nikoliv.

2.6 Vzývání asistujících duch ů

Spirituální činnost každého šamana je do velké míry závislá na z ásazích a

spolupráci jeho pomocných duch ů, kte ří mohou mít mnoho r ůzných funkcí a podob. V

prvé řadě se jedná o to, za jakým ú čelem je šaman oslovuje a žádá o pomoc.

Piers Vitebsky o existenci duchovních sv ět ů ve své práci Svět šaman ů doslova

píše:

„Zaujímá stejný prostor jako my, ale je p řístupna jen n ěkomu a jen v ur čitém

čase. Vstupu lze dosáhnout jen p ři vynaložení velkého úsilí a velké dovednosti..

Oddělená říše duch ů se nemusí vždy nacházet v jiné kosmické sfé ře. N ěkdy leží p římo

na zemi a šamanovým úkolem je dolet ět na známé místo v krajin ě.“ 113

Na takové cest ě prý šamanovi velmi často asistují zví řecí duchové, jako

například ptáci, s jejichž pomocí je schopen b ěhem svého putování urazit za krátký

čas veliké vzdálenosti. Mimo toho jej chrání i p řed nebezpe čenstvími a nástrahami,

které by na n ěho mohly b ěhem cesty číhat.

111 (viz.) KUCHA Ř, Ji ří. Ayahuasca: aneb Tanec s bohy. Praha: Eminent, 1998. Co je ayahuasca (a co není), s. 44. ISBN 80-85876-70-1. 112 Podle Luny vysta čí p ůllitrové množství ayahuascy p řibližn ě na dvanáct dávek nápoje. 113 VITEBSKY, Piers. Svět šaman ů. Praha : Práh, 1996. Sféry kosmu, s. 15-16. ISBN 8 0-7176-303-9.

44

Aby se člov ěk mohl stát šamanem v tradi čním smyslu slova, a aby mohl pln ě

praktikovat tuto činnost, je zapot řebí nejprve získat vlastního „ochránce“ ve smyslu

duchovní entity, p ředstavující základní zdroj spirituální energetické ochrany, od

níž se odvíjí veškeré schopnosti šamana, jehož inte nzivní spojení s ochráncem a

spirituálními sv ěty m ůže po čase p řerůst až do alter ega. 114

Luboš Val čik ve své diplomové práci o moderních formách šaman ismu o vztahu

člov ěka a jeho pomocníka výstižn ě napsal:

„Vztah mezi šamanem a jeho duchy je pevný a oboustr anně prosp ěšný. Každý šaman

tento svazek s v ěčným sv ětem upev ňuje a za sílu na v ěky d ěkuje. Ve vlastním zájmu

naslouchá spojenc ům, jejich radám i p říkaz ům. Pe čuje o n ě, krmí a kloní na svou

stranu dary a úlitbami. Protože každý, kdo by své d uchy nem ěl v náležité úct ě, kdo

by lhal nebo porušoval tabu sh ůry dané, ztratí sílu nebo zaplatí za svou troufalos t

životem.“ 115

Domorodí Chívarové v ěří, že se svým ochráncem se každý člov ěk zprvu rodí, a je

pouze na n ěm, zda si jeho p říze ň svými činy nadále zaslouží či nikoliv. Pokud o n ěho

někdo p řijde, je prý velmi složité op ět si jeho duchovní sily naklonit ve sv ůj

prosp ěch, čehož se dosahuje pomocí r ůzných rituál ů, za říkání, ob ětí a diety.

Jak ovšem k tomuto problému Michael Harner dodává:

„Hlavní rozdíl mezi oby čejným člov ěkem a šamanem spo čívá v tom, že šaman

ochránce aktivn ě využívá, když se nachází ve zm ěněném stavu v ědomí. Šaman svého

ducha ochránce často vidí a radí se s ním.“ 116

Mimo ochránce ale n ěkte ří šamani prý disponují i mnoha dalšími pomocníky,

jejichž získání m ůže trvat i dlouhá léta, a jak uvidíme záhy u vegeta list ů, tito

pomocníci mohou mít velké množství podob.

114 (viz.) HARNER, Michael. Cesta šamana : Jak probudit sv ůj vnit řní potenciál . Praha : DharmaGaia, 2010. Šamanismus a stavy v ědomí, s. 66. ISBN 978-80-86685-81-6. 115 VALČIK, Luboš. Proměny šamanské tradice . [s.l.], 2008. s. 25. Diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA. 116 HARNER, Michael. Cesta šamana : Jak probudit sv ůj vnit řní potenciál . Praha : DharmaGaia, 2010. Šamanismus a stavy v ědomí, s. 66. ISBN 978-80-86685-81-6.

45

Duchovní bytosti indiáni obecn ě d ělí na dobrotivé a nep řátelské. Negativní

úto čná entita m ůže člov ěka posednout, ukrást mu duši, zdravý rozum a nakone c jej i

zabít. 117

Amazonští vegetalisté se opírají p ředevším o moc a sílu duch ů rostlin -

učitelek, které ozna čují snad nej čast ěji názvem „maestros de la medicina“ 118 .

Někte ří vegetalisté b ěhem lé čebného procesu volají na pomoc i duchy šaman ů

z jiných kmen ů či vzdálených kout ů sv ěta. Často se prý m ůže jednat i o duchy léka řů

například z Evropy či o bytosti ze zcela jiných planet a vesmírných gal axií. Tyto

představy jsou časté nejen mezi pralesními šamany, ale i u mestik ů, i do nichž

vstupuje pomocný duch za ú čelem zvýšení lé čebného ú činku celého ob řadu, p ři n ěmž

lé čitel s duchy hovo ří a udržuje s nimi úzký kontakt. 119

Z vlastní vizuální zkušenosti mohu potvrdit, budeme -li ovšem v ěřit slov ům

lé čitel ů, že b ěhem intoxikace ayahuascou lze tyto duchy, kte ří jsou pr ůběhu lé čení

přítomni, dokonce i spat řit. Nehled ě na zjevení energetických t ěl zesnulých p ředků,

kte ří mohou být celému procesu taktéž p řítomni, nap říklad jako ochránci v okamžiku

hlubokého transu, p ři n ěmž je energeticky i fyzicky člov ěk vydán na pospas

negativním entitám (viz. kapitola Dlouhá cesta za medicínou poznání ).

Tyto duchovní bytosti na sebe tedy mohou brát jak z oomorfní, tak antropomorfní

podobu. Podle tradi čního šamanského výkladu je pouze na nich, v jaké fo rmě se

„svému“ člov ěku vyjeví. Obecn ě ale platí, že duchové rostlin se zjevují „nejrad ěji“

v antropomorfní form ě, jako nap říklad and ělé či vále čníci. 120

Alex Polari v knize Prales vizí popisuje své osobní setkání s antropomorfními

duchy b ěhem ceremonie s ayahuascou následn ě:

„Znenadání jsem spat řil dva muže, nejkrásn ější bytosti, co jsem kdy vid ěl.

Vycházela z nich ohnivá zá ře.“ 121

117 (viz.) VAL ČIK, Luboš. Proměny šamanské tradice . [s.l.], 2008. s. 25. Diplomová práce. MASARYKOVA UNIVERZITA. 118 Maestro de la medicina – mist ři medicíny. (viz.) LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstvem peruánské Amazonie. Praha: DharmaGaia, 2002. Pomocní duchové, s. 118. ISBN 80-86685-02-0. 119

(viz.) LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie. Praha : DharmaGaia, 2002. Pomocní duchové, s. 118. ISBN 80-86685-02-0. 120

(viz.) LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie. Praha : DharmaGaia, 2002. Nadp řirozené království, s. 97. ISBN 80-86685-02-0. 121

De ALVERGA, Alex Polari . Prales vizí . Praha : Triton, 2007. Padrinho Sebastiao, s. 96. I SBN 978-80-7254-887-3.

46

Šamanka kolumbijského kmene Guajiro, jménem Petroni la, duchy ve svých vizích

lí čí t ěmito slovy:

„Když sním, p řicházejí duchové. Mnohdy vypadají jako malí (guajir ští kluci),

jindy jako Arcjuna (Evropané), ale vždy jsou malí a sedí mi na ramenech. Duchové

nejsou jako lidé. Mluví prost řednictvím myšlenek piache. Žvýkám tabák a sestupují

další duchové. Nevidím je, p řicházejí z mé hlavy, tabák mluví prost řednictvím mých

myšlenek.“ 122

O důležitém významu tabáku b ěhem šamanských rituál ů bude ješt ě posléze řeč.

Obrazotvornost a náboženská víra indiánských etnik (ať už v jižní nebo

v severní Americe), a jejich p ředstavy o sv ětě duch ů jsou ovlivn ěny p ředevším jejich

životním prost ředím, ve kterém se nacházejí. Všeobjímající p říroda se tak stává

domovem bezpo čtu spirituálních bytostí, které mohou dlít jak v ro stlinách,

zví řatech, p ůdě, vod ě, tak i v kamenech a horách, které jsou taktéž p řirozenou

živoucí sou částí velké Matky Zem ě.

Nejinak je tomu i v p řípad ě peruánských Q'eros, jejichž veškerá duchovní

činnost, jak už jsme si řekli, je založena práv ě na práci s energiemi a vibracemi

všech t ěchto entit. 123

O duchovních bytostech šamani svorn ě tvrdí, že jsou nadány intelektem stejn ě

jako člov ěk, tudíž se m ůže stát, že n ěkterý z nep řátelských duch ů vyzve vegetalistu

na souboj, jenž se odehrává bu ď na fyzické, nebo mentální úrovni. K tomu, aby

v tomto st řetu člov ěk obstál, je zapot řebí mít dostatek pomocných duch ů a

spirituální síly, jež mu poskytují rostliny - u čitelky. Každopádn ě by se ale m ěl prý

nejd říve pokusit o p řesvědčení ducha ke spolupráci. 124

Obyvatelé Amazonského pralesa rozeznávají n ěkolik nejvyšších duchovních

bytostí, které jim mohou jak pomáhat, tak i škodit.

První z nich je Sachamama, padesátimetrový hroznýš, kterého domorodci poklád ají

za ochránce a Matku džungle. Vegetalisté vyvolávají jejího mocného ducha když lé čí,

nebo bojují se spirituálními nep řáteli.

122 KALWEIT, Holger. Svět šaman ů a vnit řní vesmír . Praha : Eminent, 2008. Posvátné drogy - tam, kde se rodí sv ět, s. 147. ISBN 80-7281-189-4. 123 (viz.) WILCOX, Joan Parisi. Mist ři živé energie : Mystický Sv ět Peruánských Indán ů Q'ero . Praha : Pragma, 1999. V ěk našeho op ětovného setkání, s. 90-92. ISBN 80-7205-215-2. 124 VITEBSKY, Piers. Svět šaman ů. Praha : Práh, 1996. Zápas s nep řátelskými duchy, s. 75-77. ISBN 80-7176-303-9.

47

Eduardo Luna píše, že:

„Vegetalista m ůže Sachamamu vyvolat takovým zp ůsobem, že se z čistajasna objeví

mezi ním a nep řítelem. Když vegetalista úto čí, stane se to, že jeho protivník spadne

rovnou do její tlamy a je pohlcen.“ 125

Jejím nemén ě mocným prot ějškem je Yakumama, anakonda žijící na dn ě jezer a řek,

která se n ěkdy zjevuje v podob ě parníku, na jehož palub ě je vid ět dav zpívajících a

jásajících pasažér ů.

Velmi významnou duchovní bytostí je též Chullachaki , mužský duch s ohromnou

mocí a schopností ovliv ňovat meteorologické jevy. Lovc ů, kte ří se podrobili p řísné

diet ě, nosí prý št ěstí a opatruje je na cestách po pralese.

Mezi další obávané místní duchy pat ří také vodní lidé Yakuruna , mo řské panny La

Sirenas či Bufeo Colorado , r ůžový ří ční delfín, jenž si údajn ě vyhledává mezi lidmi

ženy, v nichž by mohl dále ší řit své potomstvo. 126

Všichni tito jmenovaní duchové prý ovládají schopno st transformace do mnoha

různých podob, a tou nej čast ější z nich je práv ě lidské t ělo, díky čemuž se mohou

voln ě pohybovat mezi domorodci, aniž by je kdokoliv roze znal.

2.7 Psychotropní ú činky ayahuascy a komunikace

s jinými sv ěty

Jedním z nejdiskutovan ějších spirituálních problém ů, vztahujících se k

užívání ayahuascy, je otázka šamanského cestování m ezi r ůznými sv ěty a jednotlivými

úrovn ěmi v ědomí.

Již bylo řečeno, z čeho se posvátný nápoj skládá a jaké halucina ční vlastnosti

spojením jednotlivých p řísad získává.

Na základ ě výzkumu mezi mestickými uživateli Eduardo Luna uvá dí, že tito lidé

od „medicíny“ o čekávají v první řadě typické katarzní vize, které by se m ěly po

jejím poz ření v pr ůběhu n ěkolika následujících hodin opakovan ě dostavovat. 127

125 LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie. Praha : DharmaGaia, 2002. Nadp řirozené království, s. 100. ISBN 80-86685-02-0. 126 LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie. Praha : DharmaGaia, 2002. Nadp řirozené království, s. 97-107. ISBN 80-86685-02-0.

48

Není-li tomu tak znamená to, že bu ď byla ayahuasca p řipravena nesprávným

způsobem, nebo byla porušena stanovená p řípravná dieta.

K tomu Jim DeKorne dodává, že duchové:

„Neposkytnou vize nikomu, kdo nesplnil všechny podm ínky takzvané v ědy

bylinné.“ 128

Pokud ale byla p říprava dodržena, p řicházející vize budou čisté a velmi

sugestivní.

Stejn ě d ůležitý význam mají ayahuascové halucinace jak pro m estiky, tak pro

indiány, nebo ť vegetalisté obou t ěchto skupin využívají ú čink ů „medicíny“ nejen

k lé čení svých pacient ů, ale též k odpoutání svého ducha a mysli od gravit ační tíže

fyzického t ěla a sv ěta lidí, aby se mohli vydat na cestu do „matrixovýc h“ sv ětů, kde

získávají nové pomocníky, v ědomosti a dovednosti od t ěchto duchovních entit, a kde

také dochází k zápas ům s úto čnými silami čarod ěj ů a zlomyslných duch ů.

Narozdíl od mestických pacient ů, domorodci nepijí „medicínu“ pouze b ěhem

lé čitelských ob řadů. Ta je d ůležitou sou částí i mnoha dalších rituálních praktik,

souvisejících nap říklad s lovem, získáním si p řízn ě ducha ur čitého zví řete, nebo

s p řípravou na porážku nep řítele. B ěhem transu m ůže dojít u n ěkterých jedinc ů i

k vyvolání neudržitelného pocitu agrese či vzteku. 129

Práv ě tento p řípad b ěhem ayahuascového ob řadu popsal Richard Spruce u

ekvádorských indián ů kmene Zapary:

„Účinky se za čínají dostavovat ani ne za dv ě minuty po vypití nápoje. Indián

zbledne, jako by to byla jeho poslední hodinka, údy se mu chv ějí a v jeho výrazu se

zrcadlí zd ěšení. Zni čehonic se jeho chování m ění, t ělo je v mžiku zkropeno potem a

z o čí mu čiší slepá zu řivost. Chopí se první zbran ě, kterou vidí, a řítí se ke

dveřím. V záchvatu zb ěsilosti mohutn ě buší do zem ě i ve řejí a vztekle k ři čí: 'To

127 (viz.) LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie. Praha : DharmaGaia, 2002. Nadp řirozené království, s. 97-107. ISBN 80-86685-02-0. 128 DEKORNE, Jim. Psychotropní šamanismus : psychotropní rostliny v čarod ějnictví . Praha : Volvox Globator, 1997. Ayahuasca a jí podobní, s. 138. ISB N 80-7207-098-3. 129 Ani mesti čtí vegetalisté nepijí ayahuascu pouze p ři o čist ě, ale kdykoliv když pot řebují navázat kontakt s duchy.

49

všechno čeká na mé nep řátele, jakmile se objeví!' Roz čilení asi za deset minut

ustupuje a Indián se unaven zklid ňuje.“ 130

Ke snadnému cestování do spirituálních sv ětů velmi často vegetalisté využívají,

jak už jsme si řekli, n ěkteré zví řecí duchy. Pomocí ayahuascy se ale do takového

tvora mohou p řípadn ě i vt ělit a získat tím jeho sílu, mrštnost a bojovnost, k terá je

toliko typická nap říklad pro jaguára, obávaného pralesního tvora op ředeného velkým

množstvím mytických p ředstav. 131

Logicky platným faktem je, že obsah vizí, které se člov ěku zjeví, je závislý

v prvé řadě na jeho vlastní vnit řní fantazii, p ředstavách, o čekávání a p ředevším na

jeho kulturním p ůvodu, nebo ť nelze čekat, že nap říklad Evropan „uvidí“ totéž, co

indiánský šaman.

Úvodními p říznaky po čínající intoxikace jsou nenadálé závrat ě, zvýšené pocení a

chvilkové stavy nevolnosti, které se po chvíli za čínají st řídat s pocity zprvu,

vícemén ě, p říjemného charakteru.

To co p řichází po úvodním stavu slabosti a útržkovitých nej asných vizí popisuje

výstižn ě Richard Schultes v knize Rostliny boh ů:

„Ve fázi malátnosti se za číná odvíjet hra barev, které jsou nejprve bílé,

mlhavé a namodralé, postupn ě se vyjas ňují a stávají se intenzivními. Omámený člov ěk

je nakonec p řemožen spánkem a ob časnými pocity zimnice. Nep říjemným vedlejším

účinkem intoxikace je častý a t ěžký pr ůjem, který zpravidla p řetrvává dlouho po

vyst řízliv ění.“ 132

Pro fázi č. 2 jsou velmi typické neskute čně silné, až sugestivní, vnit řní

extatické prožitky vyvolané vznášením či schopností létat. Člov ěk se setkává se

Stvo řitelem, množstvím r ůzných duch ů, cizími poutníky, mýtickými bytostmi a monstry,

s nimiž n ěkdy musí bojovat (mestici často hovo ří o setkání s Ježíšem Kristem),

130 SCHULTES, Richard Evans; HOFFMANN, Albert ; RÄTSCH , Christian. Rostliny boh ů : Magická síla psychoaktivních rostlin . Praha : Volvox Globator, 2000. Ayahuasca, kouzelný nápoj z Amazonie, s. 129. ISBN 80-7207-342-7. 131 (viz.) VITEBSKY, Piers. Svět šaman ů. Praha : Práh, 1996. Sféry kosmu, s. 15-16. ISBN 8 0-7176-303-9. 132 SCHULTES, Richard Evans; HOFFMANN, Albert ; RÄTSCH , Christian. Rostliny boh ů : Magická síla psychoaktivních rostlin . Praha : Volvox Globator, 2000. Ayahuasca, kouzelný nápoj z Amazonie, s. 129. ISBN 80-7207-342-7.

50

zatímco ve fázi č. 3 se mysl a t ělo za čínají op ět uklid ňovat, rozjit řené vize

dostávají jasné teplé barvy a člov ěk je náhle bezpe čí. 133

Klasické jsou též cesty skrze zá řící a m ěnící se geometrické formace, stejn ě

tak i pr ůlety vesmírem, poznávání neznámých galaxií a vysp ělých cizích ras.

Antropolog Florian Deltgen, který jako jeden z mála v ědců v 70. letech s

„medicínou“ experimentoval p římo mezi pralesními vegetalisty, popisuje své vize ve

fázi č. 2 takto: „Vid ěl jsem p římo mým mozkem, nikoliv mýma o čima. Vid ěl jsem mým

vědomím. A to, co jsem vid ěl, byl čistý duch. Řekl jsem si: 'ach, to je p řece čistá

spiritualita' a porozum ěl jsem on ěm mystik ům, kte ří psali o 's ňatku duše s

bohem'.“ 134

Typickou náplní vizí domorodc ů je shlédnutí mýtických po čátk ů sv ěta či zrodu

lidského druhu.

Velmi často je tato fáze ( č. 2) pokládána za jakousi spirituální smrt, p ři níž

duch opouští t ělo a navrací se do mate řské d ělohy, aby se mohl op ět vyno řit

symbolicky na sv ět. Tato vize souvisí se zvláštn ě častou uniformitou, o které hovo ří

jak indiáni, mestici, tak i cizinci, nebo ť tém ěř každý, kdo ayahuascu n ěkdy pil

uvádí podobný zážitek spojený se strachem z nejisto ty a blížící se smrti. 135

Sám za sebe mohu potvrdit, že tomu tak skute čně je, nebo ť v okamžiku velmi

nepříjemného výpadku v ědomí můj vlastní duch vystoupil z t ěla, pronikl temným

tunelem a vyno řil se v „d ěloze stromu“ v podob ě malého d ětského t ělí čka.

Identické osobní zkušenosti popisuje i Michael Harn er v knize Cesta šamana , kde

hovoří o p řihlížení vlastní pomalé smrti, b ěhem níž jeho duše nastoupila na palubu

korábu vyplouvajícího na mo ře, zatímco on sám nebyl schopen jakéhokoliv odporu a

pouze hled ěl na to, jak se jeho životní energie ztrácí v dáli. Z vize jej nakonec

vytrhnul až šaman, který m nalil do hrdla jakýsi pr otijed. 136

Lze z toho snad usuzovat, že obrazy, které ayahuasc a svým uživatel ům odkrývá,

nejsou pouze sm ěsicí rozjit řených p ředstav intoxikované lidské mysli, ale skute čnými

rozsáhlými sd ěleními, jež mají mnohem hlubší význam, než se m ůže zprvu zdát?

133 KALWEIT, Holger. Svět šaman ů a vnit řní vesmír . Praha : Eminent, 2005. Posvátné drogy - tam, kde se rodí sv ět, s. 149. ISBN 80-7281-189-4. 134 KALWEIT, Holger. Svět šaman ů a vnit řní vesmír . Praha : Eminent, 2005. Posvátné drogy - tam, kde se rodí sv ět, s. 145. ISBN 80-7281-189-4. 135 KALWEIT, Holger. Svět šaman ů a vnit řní vesmír . Praha : Eminent, 2005. Posvátné drogy - tam, kde se rodí sv ět, s. 149-150. ISBN 80-7281-189-4. 136 HARNER, Michael. Cesta šamana : Jak probudit sv ůj vnit řní potenciál . Praha : DharmaGaia, 2010. Rostliny pomocníci, s. 25-27. ISBN 978-80-86685-81- 6.

51

Indiánští a mesti čtí uživatelé by ur čit ě odv ětili, že je tomu p řesně tak, nebo ť

jinak by pro n ě samotné vize zcela postrádaly jakéhokoliv významu. Tito lidé

přicházejí za ayahuascou, aby ji požádali o radu a po moc ve svých nesnázích, čímž

z ní de facto činí v rámci vlastního kulturního prost ředí živou inteligentní bytost,

přesahující svou moudrostí a mocí náš omezený sv ět. Ovšem, dlužno se domnívat, že na

tuto svízelnou problematiku znají pravdivou odpov ěď snad jen sami vegetalisté.

2.8 Diagnostika a lé čba nemoci pomocí duchovních bytostí

Co se jeví zprvu t řeba jako oby čejný kašel se m ůže v tropickém prost ředí 137

z nenadání zm ěnit v komplikované onemocn ění plic, nebo jiného z životn ě d ůležitých

tělesných orgán ů. Vegetalista by m ěl ješt ě p řed zapo četím lé čení ur čit, zda se jedná

o nemoc takzvan ě „normální“, nebo vyvolanou magickým útokem jiné os oby. Po uvedení

do změněného stavu v ědomí a p řestoupení, tak říkajíc, na vyšší úrove ň bytí, by m ěl

být prý schopen spat řit p říčinu nemoci a také p řípadný lék na její vymýcení. 138

Rostlinoznalci jsou specialisty na lé čbu jak fyzického, tak i duchovního t ěla.

Pokud ale po prostudování pacientových p říznak ů a n ěkterých d ůvěrných detail ů jeho

života mestický ayahuascero není schopen ur čit funk ční lé čbu, nebo usoudí, že

moderní medicína bude v tom či onom p řípad ě vhodn ější, pošle pacienta do nemocnice.

Někte ří vegetalisté prý ale dokáží stanovit lé čbu na základ ě pouhého pohledu na

pacienta, nebo podle jeho pachu, p ři čemž mnohé relativn ě vážné nemoci, s nimiž lidé

za lé čiteli p řicházejí, mohou být podle nich zp ůsobeny emocionálními a sociálními

tlaky, ve kterých se dlouhodob ě jedinec pohybuje. 139

Léčitel tudíž nehledí na nemoc tradi čním medicínským postupem, ale spíše ji

chápe jako proces neustálé prom ěny, a jako narušení rovnováhy životních sil.

Pakliže se rozhodne ayahuascero pro lé čbu pomocí velké „medicíny“, p řistoupí se

k o čistnému a lé čivému ob řadu, nazvanému v jazyce ke čua La limpia , b ěhem něhož, jak

jsem již říkal, lé čitel p řesune pomocí ayahuascy své v ědomí mimo lidský sv ět, kde se

bojuje s negativními silami, zp ůsobujícími onemocn ění. N ěkteré výklady hovo ří p římo

137 V n ěmž lé čitelé, daleko od m ěsta p ředstavují jedinou možnou pomoc. 138 RAUMI, Rayu . Šamani a rostlinky : O šamanských metodách lé čby t ěla i duše; O velkých rostlinných u čitelích, jakými jsou Ayahuasca, San Pedro a šamansk ý Tabák blogováno z Ekvádoru [online]. 2008 [cit. 2011-04-07]. Tradi ční medicína. Dostupné z WWW: <rostlinky.blogspot.com/2008/04/ ay ahuasca-krlovna-medicny-z-amazonie.html>. 139 (viz.) LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie. Praha : DharmaGaia, 2002. Diagnóza nemoci, s. 144-1 46. ISBN 80-86685-02-0.

52

o vstupu šamana do pacienta, neboli do jeho vnit řního vesmíru, napadeného cizí

spirituální agresí.

Dlužno ovšem říci, že tento rituál m ůže mít mnoho r ůzných podob a forma jeho

průběhu se řídí danými lokálními tradicemi jednotlivých etnický ch celk ů. P řesto i

v tomto p řípad ě je patrná jakási zvláštní uniformita, jíž se v ětšina vegetalist ů bez

rozdílu řídí.

Během celé procedury je lé čitel závislý na síle a pomoci rostlinných duch ů,

kte ří mohou mít, jak už jsme si říkali, mnoho r ůzných projev ů a podob.

Michael Harner tvrdí, že:

„Abyste mohli využít duchy pomocníky p ři lé čení, je t řeba nashromáždit alespo ň

tucet rostlin. Nejlepší by bylo, kdyby mezi nimi by l alespo ň jeden z t ěchto

pomocník ů: pavouk, v čela, vosa, srše ň, had. Čím v ětší r ůznorodost a množství duch ů

pomocník ů, tím v ětší má šaman schopnost lé čit nemoci.“ 140

Rituál o čisty, zvaný La limpia, je založen na využití vibra ční energie šamanova

hlasu, a ť už se jedná o hru na hudební instrument, zp ěv či vydávání libých

hvízdavých melodií icaros, p řipomínajících zp ěv tropických pták ů. K p řenosu energie

dochází též dechem či tabákovým kou řem. Tabák sám o sob ě je velmi d ůležitou sou částí

celého ob řadu, a mezi indiány je pokládán taktéž za velkého r ostlinného u čitele a

velmi ú činný lék. Z tohoto tabáku si vegetalisté balí cigar ety zvané mapachos.

Ji ří Kucha ř v knize Ayahuasca aneb Tanec s bohy o mapachos říká, že:

Šaman jednak z cigarety normáln ě klasicky šlukuje a jednak natahuje dým do úst

a polyká jej do žaludku, aby m ěl dostate čnou zásobu pro lé čbu.“ 141

Vegetalisté si jej dokonce p ěstují na svých malých polí čcích, aby ho vždy m ěli

dostatek po ruce, a jeho zpracování (bez fermentace ) prý doprovází velmi mnoho

tajemství a prastarých tabu. 142

140 HARNER, Michael. Cesta šamana : Jak probudit sv ůj vnit řní potenciál . Praha : DharmaGaia, 2010. Rostliny pomocníci, s. 146-147. ISBN 978-80-86685-8 1-6. 141 KUCHAŘ, Ji ří. Ayahuasca aneb Tanec s bohy . Praha : Eminent, 1998. Šaman, s. 27. ISBN 80-8587 6-70-1. 142 RAUMI, Rayu . Šamani a rostlinky : O šamanských metodách lé čby t ěla i duše; O velkých rostlinných u čitelích, jakými jsou Ayahuasca, San Pedro a šamansk ý Tabák blogováno z Ekvádoru [online]. 2008 [cit. 2011-04-05]. Tabák. Dostupné z WWW: <rostlinky.blogspot.com/2008/04/ ayahuasca-krlovna-medicny-z-amazonie.html>.

53

Mezi nezbytné rituální pom ůcky ayahuascových procedur pat ří metli čka

z palmových v ětví zvaná surupanga , jejíž zvuk prý vábí lé čivé duchy, poté

chřestidlo, krystaly kafru naložené v lahvi s alkohole m, cigarety mapachos a

posvátná voda Aqua de Florida. 143

Mesti čtí rostlinoznalci na úvod celého ob řadu recitují modlitby k velké Matce

Zemi, Ježíši Kristovi a Nebeskému Stvo řiteli. Následn ě se p řejde k samotné konzumaci

nápoje, kdy ho pijí nejd říve pacienti a poté i sám lé čitel, p ři čemž neustále b ěhem

toho vzývá duchy a prosí je, aby se k rituálu takté ž p řipojili.

Množství ayahuascové dávky se odvíjí od toho, zda člov ěk takzvan ě „pije“ poprvé

či nikoliv.

Po zhasnutí sv ětla se již čeká jen na p říchod zm ěněného stavu v ědomí a s ním

spojených halucinací, které se dostavují p řibližn ě p ůl hodiny po poz ření. V tu

chvíli za čne vegetalista zpívat svá icaros a ch řestit surupangou, nebo jiným

nástrojem.

Celá fyzická o čista spo čívá ve zvracení a pr ůjmových recidivách, zatímco

duchovní nápravu provádí vegetalista na každém paci entovi zvláš ť, a jeho základem je

ofukování tabákem a vysávání negativních sil ústy z n ěkolika míst na t ěle nemocného

pomocí hlenu yachay.

Tento tradi ční, n ěkolikahodinový lé čebný proces popisuji na základ ě vlastní

zkušenosti též v kapitole Dlouhá pou ť za medicínou poznání, tudíž bych se zde nyní

ješt ě krátce zam ěřil na lé čbu závažných nemocí, které mohou být, podle vegetal ist ů,

často zp ůsobeny vysíláním negativní energie, které nebožákov i p řivodí nap říklad

gangrénu kon četiny, rakovinu, nep ředstavitelné bolesti hlavy, nebo celého t ěla, až

není schopen se udržet na nohou a musí vyhledat pom oc.

Podle výzkumu Eduarda Luny mezi mestickými ayahuasc eros je velmi funk čním lékem

proti čarod ějné moci sm ěs z ko řenů stromu chicuru , listy piñon rojo a prysky řice

z rostliny bellaco caspi . 144 Tyto suroviny se o čistí tabákovým kou řem z mapachos a

zpěvem icaros, čímž je prý zvýšena i jejich lé čivá síla.

Nepřátelská energie m ůže být vyslána ve form ě šipek virote , jejichž p ůvodci

jsou v mnoha p řípadech již zmín ění brujos.

143

RAUMI, Rayu . Šamani a rostlinky : O šamanských metodách lé čby t ěla i duše; O velkých rostlinných u čitelích, jakými jsou Ayahuasca, San Pedro a šamansk ý Tabák blogováno z Ekvádoru [online]. 2008 [cit. 2011-04-05]. La limpia: šamans ké o čišt ění. Dostupné z WWW: <rostlinky.blogspot.com/2008/04/ ayahuasca-krlovna- medicny-z-amazonie.html>. 144 (viz.) LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie. Praha : DharmaGaia, 2002. Vyn ětí magické šipky: lé čba, s. 149. ISBN 80-86685-02-0.

54

„Magická šipka virote se popisuje bu ď jako druh hlenu, který jsou čarod ějové

schopni vyst řelovat ze svých úst, a zra ňovat tak t ělo jiné osoby, nebo jako trny,

úlomky kostí a dokonce i jako drobný hmyz, který se prý vznáší v yachay.“ 145

Yachay vychází podle vegetalist ů z hloubi lidského t ěla ve form ě n ěkolik

centimetr ů dlouhého hlenu, k jehož vytvo ření je zapot řebí pít kafrovou vodu a

vdechovat tabákový kou ř, čímž se dostaví dávicí reflex, s jehož pomocí se tat o

duchovní substance uvol ňuje z t ěla ven. N ěkte ří rostlinoznalci jej prý definují jako

magnet, na který se p řichytávají šipky virote b ěhem sání postižené části t ěla. Podle

tradi čního výkladu je ale yachay pokládán p ředevším za sídlo lé čivých duch ů. 146

Po každém vysávání nemoci, které se provádí b ěhem sezení hned n ěkolikrát, se

postižené místo, čelo, žaludek, spánky a nakonec celé t ělo opakovan ě ofukují

tabákem. Tím se docílí snesení kompletní ochrany (a rkana) na pacienta, která funguje

de facto jako štít napájený energií „dobrých“ duch ů. 147

Veliké nebezpe čí ovšem skýtají nejen brujos, ale i zlí duchové, kt eří prý

dokáží člov ěku ukrást jeho duši, a v tomto p řípad ě by ji m ěl vegetalista dokázat

vytrhnout ze spár ů zlých sil a dopravit zp ět do fyzického t ěla. Ztráta duše podle

indián ů ovšem hrozí v každém v ěku, tudíž není ni čím výjime čným ani u malých d ěti.

Léčivé ú činky ayahuascy jsou nezpochybnitelné a velmi výjime čné. Existuje

množství zdokumentovaných p řípad ů, kdy bylo pacientovi ve m ěstské nemocnici řečeno,

že s jeho nemocí či chorobou toho léka ři asi p říliš nesvedou, a poté co vyhledal

ayahuascera, který jej za čal lé čit, byl po jisté dob ě ( řádově n ěkolika m ěsících)

zcela zdráv, nehled ě na výborné výsledky „medicíny“ nasazené u odvykají cích

narkoman ů, o nichž jsem se zmínil již v samotném úvodu této práce.

Mimoto je léka řsky dokázáno, že extrakt nezp ůsobuje žádný návyk jako jiné

látky, ozna čované obecn ě jako drogy, čímž se dostáváme ke kurióznímu paradoxu, nebo ť

přesně takto se ješt ě i dnes na ayahuascu pohlíží.

145 LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie. Praha : DharmaGaia, 2002. Magický hlen a magická ši pka, s. 136-137. ISBN 80-86685-02-0. 146 MABIT, Jacques. Blending Traditions : Using indige nous medicinal knowledge to treat drug addiction. Takiwasi [online]. 2002, 2, [cit. 2011-04-26]. Dostupný z W WW: <http://rostlinky.blogspot.com/2008/04/ayahuasca-kr lovna-medicny-z-amazonie.html>. 147 SCHULTES, Richard Evans; HOFFMANN, Albert ; RÄTSCH , Christian. Rostliny boh ů : Magická síla psychoaktivních rostlin . Praha : Volvox Globator, 2000. Ayahuasca, kouzelný nápoj z Amazonie, s. 129-130. ISBN 80-7207-342-7.

55

V jižní Americe tak vznikla vzácná symbióza mezi in diánskou pralesní medicínou

a v ědeckým, moderním p řístupem lé čby, který si je farmaceutických ú čink ů ayahuascy

velmi dob ře v ědom a nau čil se již tuto skute čnost v mnoha ohledech respektovat.

2.9 Léčivé účinky posvátných melodií icaro 148

Nedílnou sou částí šamanských rituál ů je taktéž hudba, která m ůže být použita

jak k lé čení, tak k vyvolávání agresivních nep řátelských sil. Lze ji tedy použít jak

ke konání dobra, tak i zla. Její mnohotvárnost a va riabilita je patrná již z toho,

že zaujímá d ůležité spirituální postavení snad ve všech kulturác h naší civilizace.

Bylo by možno hovo řit mnoho o užívání a významu mnoha hudebních nástro j ů, které

pomáhají medicinmanovi v jeho duchovní práci, ale z aměřme se nyní op ět pouze na

prost ředí ayahuascové ceremonie a posvátných melodií, jež vegetalisté nazývají

icaros.

S touto zvláštní sm ěsicí zp ěvu149 , hvízdání, pop řípad ě i hry na n ěkteré vybrané

instrumenty, jsem se osobn ě setkal poprvé p řed dv ěma lety na ayahuascové ceremonii

(viz. kapitola Dlouhá pou ť za medicínou poznání ). Ovšem dlužno dodat, že díky

internetu lze dnes již snadno získat autentické zvu kové nahrávky melodicky

harmonických icaros peruánské léka řky Rosy Giove, Joseho Campa či mestického šamana

Juana Florese, a mnoha dalších interpret ů.

Dalo by se říci, že vzhledem ke kontinuit ě mestických a indiánských

spirituálních praktik jsou u obou t ěchto skupin pravidla a zp ůsoby užívání icaros

během lé čitelských rituál ů velmi totožné.

Irene Bellierová v časopise América Indígena z roku 1986 o indiánech Mai

Huna150 napsala, že „považují za zcela nep řijatelné brát yagé za ú čelem proniknutí do

prvotního sv ěta 'mina' a být p řitom zticha.“ 151

Již z tohoto tvrzení je patrná vysoká míra d ůležitosti kladená na vibra ční

projevy t ěla zp ůsobené zp ěvem nebo hrou na hudební nástroj. V souvislosti s t outo

problematikou Irwing Goldman p ři lí čení yahuascových ceremoniál ů u Kube ů152 dodává:

148 Tento výraz pochází z ke čujského „ikaray“, což znamená vyfukovat kou ř ve smyslu lé čivého očišt ění. 149 Mestici volí často p ři zp ěvu špan ělštinu, zatím co indiáni jejich rodný jazyk. 150 Jedná se o tukanskou p říbuzenskou v ětev z oblasti řeky Putumayo. 151 (viz.) LUNA, Luis Eduardo . Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. Dary duch ů : magické melodie a magický hlen, s. 120. ISBN 80-86685-02-0.

56

„Chvíle euforie se rovn ěž dostavuje, když slyší hudbu, zp ěv a zvuk proudící

vody.“ 153

Každý budoucí vegetalista procházející obdobím inic iace, získává podle prastaré

víry od svých rostlinných „u čitel ů“ magické zp ěvy icaros, bez nichž by nemohl

v budoucnu vykonávat svou duchovní činnost. T ěchto spirituálních „písní“ existuje

mezi šamany opravdu veliké množství, nebo ť je tak říkajíc získávají od svých

rostlinných u čitel ů a další se u čí mezi sebou navzájem. Každý z nich má však své

vlastní, základní icaro, které p řestavuje jeho moudrost, sílu a moc.

Stmelování rituálních zp ěvů s užíváním psychotropních látek je pro v ětšinu

domorodých skupin jižní Ameriky velmi typické. Neji nak je tomu i u mestických

curanderos, a to nap říklad v oblastech Caquetá v Kolumbii či v Loretu, Ucayli a

Madre de Dios v Peru. 154

Základních myšlenkou, spole čnou pro všechny je idea „medicíny“ coby u čitelky

předávající „u čni“ b ěhem intoxikace množství informací a v ědomostí ur čených jen

jemu.

„Duchové každé rostliny mají vlastní magickou melod ii. Repertoár šamana se tak

rozši řuje p řidáním každé rostlinné p řísady do základu ayahuascového nápoje anebo

užitím jednotlivé rostliny - u čitelky.“ 155

Samotná funkce icaros je velmi rozmanitá a ne vždy musí být striktn ě tyto zp ěvy

součástí p římo ayahuascových ceremonií, nebo ť vegetalisté jich používají nap říklad i

během přípravy zcela jiných lék ů, nebo b ěhem lovu zv ěře. Jinými slovy, pomocí icaros

šaman nap říklad udržuje kontakt se spirituálními sv ěty a s duchovními bytostmi, jako

152 Kubeové sídlí v oblasti řeky Vaupés. 153 GOLDMAN, Irwing . The Cubeo : Indians of Northwest Amazon . Illionois : The University of Illinois Press, 1963. Yage, s. 210-211. 154 (viz.) LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. Dary duch ů : magické melodie a magický hlen, s. 121. ISBN 80-86685-02-0. 155 LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. Dary duch ů: magické melodie a magický hlen, s. 122. ISBN 80-8 6685-02-0.

57

jsou „ochránci“, které takto vyzývá, aby se sami pr ojevili, p ři čemž icaros zpívaná

na úvod ceremonie mají posloužit ke zvýšení stavu o pojení pacienta. 156

Marie Matoušková ve svém cestopise Arco Iris: cesta duhy, cesta hada, tyto

melodie nazývá Icaros Sagrados, neboli „prosby duch ům“157 .

Především b ěhem samotného ob řadu pomáhají icaros do ur čité míry stimulovat vize

pacient ů, což mohu z vlastní zkušenosti potvrdit. Vegetalis ta dokáže pomocí vibrací

svého hlasu vyluzovat akustické zvuky a melodie, kt eré mohou lidskou mysl de facto

řídit a snáze ji provázet po celou dobu na cest ě poznání. Eduardo Luna píše, že

šaman je prost řednictvím icaros „dokonce schopen vytvo řit všem p řítomným spole čně

sdílenou vizi..“ 158

Dalo by se zde na záv ěr op ět jmenovat mnoho druh ů t ěchto spirituálních melodií.

Některé mohou jedinci napomoci k ženské náklonnosti, jiné k dobrému lovu,

k vít ězství ve snovém boji se zlým čarod ějem, ale asi nejpo četn ější z nich jsou

icaros ur čená k lé čení nemocí zp ůsobených bu ď zlými duchy nebo čarod ějnou silou.

Těmito icaros vegetalista zvyšuje jak bezpe čí pacient ů, tak i svoje vlastní. 159

Nehled ě na všechny tyto skute čnosti je velmi uklid ňující také v ědět, že lé čitel

je neustále n ěkde blízko vás, nebo ť jeho hlas vnímáte jako záchytný bod od samého

začátku až do ukon čení nejhlubší fáze intoxikace.

2.10 Ayahuasca jako božská energie Ježíše Krista

V jedné z p ředešlých kapitol jsem již hovo řil o postavení synkretismu v jižní

Americe a vzniku mnoha nových náboženských kult ů a pralesních komunit.

Chtěl bych zde nyní pohovo řit o p ůvodu náboženství Santo Daime 160 , jehož vyznava či

jsou dnes p říslušníky velkého po čtu r ůzných komunit, na jejichž po čátku, ve

156 (viz.) LUNA, Luis Eduardo . Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. Dary duch ů: magické melodie a magický hlen, s. 122. ISBN 80-86685-02-0. 157 (viz.) RAUMI, Rayu . Šamani a rostlinky : O šamanských metodách lé čby t ěla i duše; O velkých rostlinných u čitelích, jakými jsou Ayahuasca, San Pedro a šamansk ý Tabák blogováno z Ekvádoru [online]. 2008 [cit. 2011-04-05]. Tabák. Dostupné z WWW: <rostlinky.blogspot.com/2008/04/ ayahuasca-krlovna-medicny-z-amazonie.html>. 158 LUNA, Luis Eduardo . Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. Dary duch ů: magické melodie a magický hlen, s. 129. ISBN 80-8 6685-02-0. 159 (viz.) LUNA, Luis Eduardo . Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002.Dary duch ů : magické melodie a magický hlen, s. 133. ISBN 80-86685-02-0. 160 Podle výkladu Santo Daime v dob ě p říchodu Špan ěl ů do jižní Ameriky mnoho Ink ů p řed cizinci uteklo do pralesních oblastí a sebou si vzali i taj emství nápoje ayahuasca , pojmenovaného údajn ě po šamanovi, který ochránil své lidi p řed masakrem.

58

třicátých letech minulého století, stál hlída č brazilské hranice, Raimund Irineu

Serra , který se v pralese dostal b ěhem své služby do styku s místními šamany, kde

poznal ayahuascu, její moudrost, a poté co m ěl údajn ě vizi, v níž mu „Matka pralesa“

vyjevila jeho budoucnost služebníka Kristova u čení, usadil se roku 1930 v brazilském

měst ě Rio Branco, kde založil první skupinu svých brat ří a sester. Typickými symboly

jejich spole čné víry, p ředstavující spojení Nebe se Zemí, se staly dvourame nný k říž

a šesticípá hv ězda. 161

V knize Prales vizí od Alexe Polariho stojí:

„Mistr Irineu zavedl zp ůsob rituál ů nazývaných práce 'trabalhos', p ři nichž se

tancuje, hraje na hudební nástroje a zpívají se pís ně 'hinos'. Tyto písn ě mají silný

spirituální náboj. Kdesi na druhém konci sv ěta tém ěř o dva tisíce let pozd ěji se tak

opět obnovily bohoslužby v podob ě, v jaké je sloužili Ježíšovi u čedníci za dob

raných k řesťanských komunit.“ 162

Během t ěchto ob řadů jejich ú častníci pijí ayahuascu kv ůli navození stavu, jenž

se tradi čně nazývá miracão 163 .

Podstatou celé „medicíny“ podle Santo Daime je živá božská bytost, neboli

Daime, která je p ůvodcem lé čivých schopností a matrixových vizí, odvíjejících s e

v mysli intoxikovaného jedince. Tyto vize se nazýva jí doctrina a s jejich pomocí je

prý možné navrátit se k p ůvodnímu u čení Ježíše Krista, založenému na úct ě k životu,

na lásce ke sv ětu, k velké Matce Zemi, jejím duch ům a nebeskému Otci. 164

„Až mnohem pozd ěji akademici jeho církev, pojmenovanou Santo Daime, analyzovali

a ozna čili ji za sm ěs lidového katolicismu, indiánského šamanismu, afri ckého kultu

Ifa a evropského spiritismu 19. století.“ 165

161 (viz.) De ALVERGA, Alex Polari . Prales vizí . Praha : Triton, 2007. P ředmluva, s. 24-25. ISBN 978-80-7254-887-3. 162 De ALVERGA, Alex Polari . Prales vizí . Praha : Triton, 2007. P ředmluva, s.25. ISBN 978-80-7254-887-3. 163 (viz.) De ALVERGA, Alex Polari . Prales vizí . Praha : Triton, 2007. P ředmluva, s.25. ISBN 978-80-7254-887-3. 164 (viz.) De ALVERGA, Alex Polari . Prales vizí . Praha : Triton, 2007. P ředmluva, s. 24. ISBN 978-80-7254-887-3. 165 T ŘEŠŇÁK, Petr. CzechTek WebLog [online]. 2006 [cit. 2011-04-27]. Droga, která lé čí. Dostupné z WWW: <czechtek.bloguje.cz/459596-ayahuasca-pronika- do-evropy-vitezi-nad-urady-i-policii-respekt.php>.

59

Po Irineuov ě, roku 1971, se jeho p ůvodní organizace rozt říštila na t ři části. V

čele jedné z nich stál Sebastião Mota de Melo, který p řišel poprvé s p ředstavou

odlou čené pralesní komunity.

Alex Polari dále píše:

„Po smrti Mistra Irinea obdržel Mota pokyny z astrá lu, a ť postaví vlastní

kostel a za čne shromaž ďovat lidi do jednoho spole čenství. K tomu došlo v osad ě

Colonie 5000.“ 166

Tato osada v oblasti Rio Branka v brazilském stát ě Acre byla po n ěkolikaletém

trvání kv ůli složitým pozemkovým pom ěrům ale zrušena a výsledkem p řesídlení byl

vznik velmi odlehlé pralesní osady Céu do Mapiá v A cre, a p řestože od založení

komunity ub ěhlo již t řicet let, vznikají podle jejího vzoru čas od času stále nové

kolonie. Nejedná se ovšem pouze o náboženská, ale t aké o ekologická a vzd ělávací

centra. 167

Dnes žije v Céu do Mapiá p řibližn ě tak 500 až 700 obyvatel, mezi nimiž jsou jak

indiáni, mestici, tak i b ěloši, kte ří vzešli z r ůzných sociálních a kulturních

poměrů, zatímco zde jsou si všichni p řed tvá ří Nejvyššího za každých okolností zcela

rovni. 168

V jednom rozhovoru s Alexem Polarim, uvedeném v kni ze Prales vizí , padrinho

Sebastião o rovnosti a pot řebě bližních prohlásil toto:

„Podívejte se na prales, ve kterém jsou si všechny stromy rovny, od nejmenších

po nejv ětší. Jeden strom se p řelomí a druhý spadne s ním, ale žádný si nest ěžuje.

Jsou š ťastní. Nau čte se, jak žít ve spole čenství a studovat lekce mírumilovnosti,

které nám poskytuje Božská p říroda. Všímejte si, jak funguje sv ět a jestli jej nelze

někde u činit lepším. Bu ďte p řítelem svým bratr ům a sestrám, protože bez nich je

život mnohem obtížn ější. Nikdo nepohne samotný n ěčím tak t ěžkým, jako je sv ět, ale

láska, je-li pevná, m ůže být pákou, která sv ět zm ění.“ 169

166 De ALVERGA, Alex Polari . Prales vizí . Praha : Triton, 2007. Souboj se zlým kouzelníkem, s . 127. ISBN 978-80-7254-887-3. 167 MURILO, Jose . Santo Daime : The Rainforest Doctrine [online]. 2000 [cit. 2011-04-17]. Céu do Mapiá. Dostupné z WWW: <santodaime.org/indexy.htm>. 168 (viz.) De ALVERGA, Alex Polari . Prales vizí . Praha : Triton, 2007. P ředmluva, s.28-31. ISBN 978-80-7254-887-3. 169 De ALVERGA, Alex Polari . Prales vizí . Praha : Triton, 2007. Nový sv ět, nový život, s. 221. ISBN 978-80-7254-887-3.

60

Mapiá je sob ěsta čná komunita s rozvodem elekt řiny a vlastní zem ědělskou i

řemeslnou produkcí. Sou částí vesnice je též d ůmyslná manufaktura na p řípravu

ayahuascy a veškeré další zázemí pot řebné pro práci a dlouhodobý život v pralesním

prost ředí, v četn ě kaple s ostatky padrinha Sebastia a kostela, v n ěmž probíhají

všechny náboženské události. 170

80. léta v Brazílii byla pro Santo Daime skute čně zlatým v ěkem. Tomuto

náboženskému hnutí se poda řilo nalézt si cestu do m ěstského prost ředí a získat mnoho

nových člen ů. Snad práv ě v souvislosti s tím byla tehdy ayahuasca uznána br azilskými

zákonodárci za legitimní, čímž skon čilo dlouholeté obt ěžování komunity stran

vládních ú ředník ů.

Roku 1990 Padrinha Sebastiãa vyst řídal ve vedení Santo Daime jeho vlastní syn,

Alfredo Gregorio de Melo, který stojí v čele skupiny do dnes. 171

V sou časnosti po čet vyznava čů Daime neustále roste, a lze je mimo tradi čních

oblastí výskytu v Brazílii a dalších latinskoameric kých státech nalézt i v mnoha

komunitách v USA, v Evrop ě a dokonce i v Asii.

2.11 Kulturní význam ayahuascy v indiánském

a mestickém prost ředí

„Lé čivá ayahuasco, kéž m ě zcela omámíš.

Pomoz mi tím, že mi otev řeš své krásné sv ěty.

I ty jsi stvo řena Bohem, jenž stvo řil člov ěka.

Otevři mi doko řán své lé čivé sv ěty.

Chci vylé čit nemocné t ělo:

toto nemocné dít ě a tuto nemocnou ženu chci

vylé čit dobrým po činem.“ 172

Takto zní jedna stará píse ň indián ů kmene Šupibo, s níž oslavují a žádají o

pomoc Madre de Plantas (Matku rostlin) s velikou úctou již po dlouhé v ěky.

170 (viz.) MURILO, Jose . Santo Daime : The Rainforest Doctrine [online]. 2000 [cit. 2011-04-17]. Céu do Mapiá. Dostupné z WWW: <santodaime.org/index y.htm>. 171 (viz.) MURILO, Jose . Santo Daime : The Rainforest Doctrine [online]. 2000 [cit. 2011-04-17]. Céu do Mapiá. Dostupné z WWW: <santodaime.org/index y.htm>. 172 SCHULTES, Richard Evans; HOFFMANN, Albert ; RÄTSCH , Christian. Rostliny boh ů : Magická síla psychoaktivních rostlin . Praha : Volvox Globator, 2000. Ayahuasca, kouzelný nápoj z Amazonie, s. 126. ISBN 80-7207-342-7.

61

Chceme-li hovo řit o kulturní hodnot ě ayahuascy u p řírodních národ ů Amazonské

nížiny, je nutné podotknout, že tato prastará medic ína je mezi domorodci známá již

po dlouhé stovky generací, které si mezi sebou post up její p řípravy p ředávaly jako

velmi mocný a d ůležitý prost ředek pot řebný ke spojení se „skute čnou“ realitou. Touto

realitou je mín ěn sv ět duch ů, skrytý p řed zraky nev ědoucích za oparem toho, co

člov ěk může na vlastní o či vid ět a vnímat každý den svého života.

Takzvaná moderní civilizace, vzešlá na svém po čátku taktéž z konglomerátu

prav ěkých animistických forem duchovního pojímání životn ího prostoru, byla postupn ě

(díky sm ěru a událostem své celoplošné transformace) vytržen a z p řediva t ěchto

prastarých náboženských p řestav, pocit ů a fantazií, a vydala se v tomto smyslu

poněkud jinou cestou, jejímž základem se stala striktní v ědecká racionalita, která

se v sou časnosti pokouší koexistovat v moderním sv ět ě ruku v ruce s klasickými a

nejpo četn ěji zastoupenými formami sv ětových náboženství, mezi nimiž klasicky vévodí

křesťanská církev.

Vzhledem k t ěmto skute čnostem je pro sou časného p říslušníka „západní

civilizace“ velmi obtížné p řijmout fakt o existenci jiných forem životního pros toru,

které nelze jen tak snadno vysv ětlit pomocí v ědeckých postup ů, i když se k tomu

současná v ěda nestaví jinak, nežli striktn ě racionáln ě, a vizuální i pocitové ú činky

ayahuascy vnímá pouze jako projev chemických reakcí halucina čních látek, které

„medicína“ obsahuje.

Zcela jinak je tomu ale v prost ředí jihoamerických vegetalist ů, kde ayahuasca

představuje jeden z nejzákladn ějších pilí řů spirituálního života a samoz řejmě

zasahuje p ředevším do lokálních náboženských p ředstav a p řírodní mytologie, plné

(mnohdy nadp řirozených) pralesních tvor ů a gulliverovských anabází za poznáním svého

vlastního p ůvodu, moudrostí a láskou milostiplné Pachamamy, kte rá je u čí, že každá

živá rostlina má svou vlastní duši. Proto indiáni r ozeznávají ženské a mužské druhy

rostlin.

Mnislav Zelený v knize Duch s rozkvetlým penisem uvádí, že:

„Rostliny, semena a plody se často objevují jako etiologické motivy a v mnohých

mýtech signalizují p ůvod celé kultury. V tradicích gêských etnik se vypr áví o tom,

62

že plody pocházejí z nebe a byly p ůvodně darem, který Hv ězdná žena p řinesla svému

milému a jeho lidem.“ 173

Všechny plody jsou tudíž darem z nebes a p řesně tak je amazonští indiáni i

vnímají.

Z t ěchto starých p říb ěhů čerpá hojn ě inspiraci taktéž moderní mýtus mestický,

velmi často již ovlivn ěný synkretismem, jak jsme mohli vid ět v p ředešlé kapitole o

Santo Daime.

S ayahuascou se vše rodí a zárove ň zaniká. Je rostlinnou u čitelkou ve sv ět ě

lidí, od n ěhož se lze díky jejím ú čink ům oprostit a vydat se do mnoha jiných

dimenzí, kde je možné hovo řit s duchy a u čit se od nich.

Ayahuasca je mezi indiány známá minimáln ě již poslední dva tisíce let 174 , a za

tu dobu se její význam pro pralesní obyvatelstvo ta kříkajíc nezm ěnil.

Dlužno dodat že ješt ě dnes je sou částí duchovních ob řadů p řibližn ě u osmdesáti

pralesních kmen ů, 175 nehled ě na její široké rozší ření mezi mestiky, kte ří se s jejími

účinky museli poprvé setkat n ěkdy na p řelomu 19. a 20. století u domorodých

vegetalist ů, od nichž získali informace, jak rostlinu poznat b ěhem sběru, jak ji

správn ě p řipravit, a velmi citliv ě ji za členili do svého vlastního prost ředí, které

se nachází jak ve m ěstech, tak i mimo n ě.

Uveďme si nyní pro p ředstavu pojetí významu ayahuascy u indián ů podle Richarda

Evanse Schultese: „Pravd ěpodobně žádný jiný halucinogen Nového sv ěta – dokonce ani

peyotl nem ění v ědomí zp ůsobem, který byl tak hluboce a kompletn ě cen ěn a

interpretován. Caapi opravdu prostupuje každý aspek t lidského bytí. Zasahuje do

prenatálního života, ovliv ňuje život po smrti, p ůsobí b ěhem pozemské existence,

hraje svou roli nejen ve zdraví a nemoci, ale i ve vzájemném vztahu mezi jedinci,

vesnicemi a kmeny, v míru i ve válce, doma i na ces tách, p ři lovu nebo p ři

zemědělství.“ 176

173 ZELENÝ-ATAPANA, Mnislav. Duch s rozkvetlým penisem : Mýty amazonských indián ů. Praha : Argo, 2004. Amazonie a její mytologie, s. 26-27. ISBN 80-7203-573-8. 174 LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie. Praha : DharmaGaia, 2002. Užívání psychotropních ro stlin v obou Amerikách, s. 72. ISBN 80-86685-02-0. 175 MATOUŠKOVÁ, Marie K. Arco Iris : Cesta duhy, Cesta hada . Praha : Beletris, 2005. Šamanská cesta vizí, s. 25. ISBN 80-903525-3-7. 176

LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie. Praha : DharmaGaia, 2002. Kmenové užívání ayahuascy , s. 80. ISBN 80-86685-02-0.

63

Z výše uvedeného vyplývá, že tato indiánská medicín a je skute čnou alfou a

omegou života domorodých pralesních skupin. Zasahuj e do každého období lidského

života, a jak mi Rayu Raumi b ěhem očistné ceremonie v Žib řidicích sd ělil (viz.

kapitola Dlouhá pou ť za medicínou poznání ), bylo ješt ě p řed nedávnem u n ěkterých

indián ů zvykem podávat v malém množství ayahuascu i zlobiv ým dětem, aby je její

účinky zklidnily. K podobným ú čel ům se ostatn ě využívalo i jemn ě nadrcené chilly,

které se (op ět ve velmi malém množství) sypalo malým d ětem do o čí, aby si plá čem

posílily své plíce.

Velmi podobn ě je tomu se zp ůsobem vnímání „medicíny“ i v mestickém prost ředí,

které se, jak už jsem říkal, z velké části, mimo venkova v dosahu pralesa, nalézá ve

městech, nebo ť i zde mesti čtí curanderos praktikují o čistné ceremonie, založené na

práci s lé čivými energiemi a komunikaci s duchy rostlin, jejic hž síly jsou

vegetalisty užívání pouze ke konání dobra ve smyslu t ělesné a spirituální nápravy.

Pro potenciální pacienty je velmi d ůležité vybrat si dob ře svého curandera,

neboť se mezi nimi tradi čně pohybuje i mnoho již zmín ěných brujos ( čarod ěj ů),

ochotných za jistou finan ční částku obrátit své schopnosti proti t řetí osob ě za

účelem jejího napadení agresivními duchy či kletbami. Své temné „prot ějšky“ mají

mesti čtí čarod ějové samoz řejmě i mezi pralesními šamany.

Užíváním ayahuascy se člov ěku postupn ě odkrývá sv ět um ění ve smyslu náhlé

tv ůrčí pot řeby, která m ůže mít jak výtvarnou, tak i hudební formu, nebo ť jak indiáni

tvrdí, jejich medicína v lidech probouzí touhu, chu ť a dovednost um ěleckého projevu.

Eduardo Luna v knize Vegetalismus ostatn ě píše:

„Během mé návšt ěvy v organizaci Colonia 5000, sídlící blízko Rio Br anca

v brazilském stát ě Acre, mi n ěkte ří lidé tvrdili, že se prost řednictvím Santo Daime

(ayahuascy) nau čili hrát na hudební nástroje.“ 177

U amazonských indiánských skupin Tacano, Arawak, Záparo, Tupi, Karib, Jíbaro,

Warao, Yanomamo či Pano178 (k nimž pat ří etnické skupiny Shipibo a Conibo) jsou

inspirace „ayahuascovou geometrií“ opravdu velmi časté.

177 LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské Amazonie. Praha : DharmaGaia, 2002. U čení od rostlin, s. 86. ISBN 80-86685-02-0. 178 Indiánské kmeny: Tacano (území podél b řehů řeky Madre de Dios a údolí řeky Beni v peruánské a bolivijské Amazonii), Arawak (oblast řeky Purus u peruansko-brazilské hranice), Záparo (horní tok řeky Nanay u Iquitos), Tupi (st řední Amazonie), Karib (jižní Guayana a Rio Branco), Jíbaro (peruánské podh ůří na východ ě And a horní tok řeky Santiago na území Ekvádoru), Warao (delta řeky

64

V případ ě tkanin se jedná o tradi ční a n ěkdy tém ěř až hypnotizující ví řivé

vzory, které p ředstavují práv ě úseky prožitých vizí, p ři nichž se jedinec nachází ve

stavu transu, citlivém na okolní projevy, vidí a sl yší jak se vše kolem n ěho mění ve

zvláštní geometrické tvary, které jsou neustále v p ohybu a okem post řehnutelnou

rychlostí se transformují na tunely anebo podzemní červí hnízda. Nakonec ale často

dostávají nap říklad konkrétní zví řecí tvary.

Mimo od ěvů a dalších podobných tkanin se takové vzory objevuj í na ná řadí,

keramice, indiánských stavbách, um ěleckých dílech a dokonce i na zbraních.

„Zna čná část propracovaných skalních rytin v oblasti Vaupés nepochybn ě vychází

z osobních zážitk ů a podobné kresby na d řevěných st ěnách tukanských spole čenských

domů jsou vyobrazením motiv ů, objevujících se p ři intoxikaci. Portréty a dekorativní

motivy vyobrazené na nádobí, st ěnách dom ů, prout ěných výrobcích a dalších domácích

předmětech lze rozd ělit do dvou skupin: na abstraktní dekorace a figurá lní

motivy.“ 179

Šamanský mistr Rayu Raumi píše, že: „Indiáni Shipibo tyto obrazce a vize

vyšívají na svých dekách – co deka, to jeden obraze c, jeden pocit, jedna píse ň,

jeden vnit řní sv ět, do kterého se lze položit a obdržet harmonizaci a lé čení.“ 180

V jižní Americe funguje ve m ěstech i na venkov ě mnoho um ěleckých dílen a škol,

které čerpají svou inspiraci práv ě ze zkušeností s „medicínou“ a jejich díla jsou

velmi oblíbeným artiklem p ředevším mezi turisty.

Snad nejznám ějším se v tomto oboru pro své nadání a poznání ayah uascy

v minulosti stal malí ř Pablo Amaringo, narozený roku 1938, který pocházel z chudé

mestické rodiny a dokonce byl v mládí v ězněn za pad ělání bankovek. Poprvé se

s pralesními šamany a ayahuascou setkal v dob ě svého skrývání p řed zákonem. Roku

Orinoko), Yanomamo (část jich žije ve Venezuele a část u Serra Parima v Brazílii), Pano (západní Amazonie). (viz.) ZELENÝ-ATAPANA, Mnislav . Duch s rozkvetlým penisem : Mýty amazonských indián ů. Praha : Argo, 2004. Medailonky, s. 33-339. ISBN 80-7203-573 -8. 179

Evans; SCHULTES, Richard; HOFMANN, Albert; RÄTSCH, Christi an. Rostliny boh ů : Magická síla psychoaktivních rostlin . Praha : Volvox Globator, 2000. Ayahuasca, kouzelný nápoj z Amazonie, s. 131-132. ISBN 80-7207-342-7. 180

RAUMI, Rayu . Šamani a rostlinky : O šamanských metodách lé čby t ěla i duše; O velkých rostlinných u čitelích, jakými jsou Ayahuasca, San Pedro a šamansk ý Tabák blogováno z Ekvádoru [online]. 2008 [cit. 2011-04-01]. Vizioná řské um ění. Dostupné z WWW: <rostlinky.blogspot.com/2008/04/ayahuasca-krlovna-m edicny-z-amazonie.html>.

65

1988 nakonec založil v peruánské Pucallp ě sv ětov ě proslulou Malí řskou amazonskou

školu (Escual de pintura Amazonica USKO-AYAR) , které se v ěnoval až do své smrti roku

1999. 181

Závěrem této kapitoly bych už dodal pouze to, že posvát ný nápoj ayahuasca je

pro amazonské indiány a jejich mestické „sousedy“ s kute čně velmi významným a

mimořádným jevem, jenž tvo ří neodmyslitelnou sou část jejich spirituálního a

fyzického života jak v pralesních oblastech, tak i mimo ně.

181

(viz.) KUCHA Ř, Ji ří. Ayahuasca: aneb Tanec s bohy. Praha: Eminent, 1998. Pablo Amaringo, s. 90-92. ISBN 80-85876-70-1.

66

3. Krátce o globalizaci ayahuascy, její „transplant aci“ do

kulturního prost ředí Starého kontinentu

a výpov ěď osobního setkání s celono ční medicinální

očistou pod vedením šamanského zasv ěcence

Ray Raumiho z pralesní komunity v ekvádorském Napu

3.1 Evropská kultura X p řírodní halucinogeny

Tato kapitola budiž velmi stru čným pr ůnikem do problematiky historického a

spole čenského významu halucinogenních p řírodních látek v evropské kultu ře.

Tak jako je hluboká víra ve spirituální síly rostli nných duch ů stále živou

součástí života obyvatelstva v Amazonii, tomu bylo stej ně kdysi i na území Starého

kontinentu, který za poslední dva tisíce let prod ělal veliké množství zásadních

kulturních zm ěn, jež vyústily v nyn ější model, na toto téma, názorov ě velmi

rozt říšt ěné spole čnosti.

Pokud bychom zde m ěli nastínit kompletní historii užívání p řírodních látek

v Evrop ě, jednalo by se o po čin velmi rozsáhlý.

Nutno ale dodat že toto není hlavním zám ěrem mé práce, tudíž se nyní spokojme

s krátkou exkurzí do minulosti, jež by m ěla pouze zlehka nastínit kontinuální vztah

obyvatelstva Starého kontinentu k tomuto problému. Tuto cestu by bylo možno zapo čít

již u nejstarších forem Homo Sapiens a následn ě pokra čovat až k člov ěku sou časnému,

jenž byl po celou dobu svého vývoje, v prav ěku a starov ěku, a de facto až do

st ředověku, vystaven magickým ú čink ům r ůzných p řírodních látek náboženského,

mystického, okultního a pozd ěji i léka řského významu, které byly s p říchodem

křesťanské církve prohlášeny za sou část ďábelské v ůle.

Starov ěké národy, jež vycházely z animistického základu sv ých p ředků a m ěly

k halucinogen ům „kladný vztah“, si udržely náklonnost k t ěmto kouzelným rostlinám, a

přírod ě jako celku, až do svého zániku či postupné asimilace s nov ě p říchozími

skupinami.

Jiné se od p řírody, nikoliv však od jejích kouzelných prost ředků, částe čně

„odlou čily“ životem ve velkých, na svou dobu, velmi modern ích m ěstech, jak tomu bylo

například ve starém Řecku či Římě, který se stal již v raných dobách st ředověku

67

jednou z inspirací pro vznik jeho kultury, utvá řené k řesťanskou ideou života ve

svět ě, v n ěmž se jakékoliv odchylky spojené s dozníváním animi smu velmi tvrd ě

potíraly b ěhem inkvizi čních proces ů, které v boji s „ čarod ějnictvím“, velmi často

spojovaným s bylinká řstvím, va řením kouzelných lektvar ů a podobnými praktikami,

pokra čovaly až do 17. století.

Ale již v 16. století v období rozvoje mnoha nových v ěd, jako byla nap říklad

chemie, Evropa poznala též zcela nový lék zvaný Laj daným. Jeho základní aktivní

(přírodní) složkou je opium 182 , jež m ůže mít ve vysokých koncentracích silné

halucina ční ú činky, a které se zprvu dováželo z arabských zemí a později též

z Dálného východu. 183

Na dalších t ři sta let se tak opium stalo jedním z nejvyhledávan ějších

farmaceutických hit ů po celém našem kontinentu, a dokonce ješt ě v 50. letech

minulého století bylo možné nalézt v n ěkterých lékárnách voln ě k dostání čaj z lehké

opiové tinktury.

Jedním z nejdéle známých halucinogen ů v evropském prost ředí, který má řadu

svých p říznivc ů i v dnešní dob ě, jsou bezpochyby houby psilocybe, rozší řené díky své

přirozené houževnatosti a adaptabilit ě v mnoha r ůzných druzích po celém sv ět ě.

Načež se dostáváme tém ěř již do sou časnosti, ve spojení s níž by bylo možno

dlouze hovo řit o v ědeckém vývoji chemických substancí a dalších narkot ik ve

farmaceutice, ale p ředevším o nelegálním rozvoji a komer čním ší ření t ěchto drog,

nehled ě na takové multikulturní fenomény sou časnosti, jako je nap říklad marihuana,

buprenorfin, nebo LSD v 60. letech. 184

S tímto velmi rychlým procesem se pojí zárove ň i rychlý r ůst drogov ě závislé

populace a po čet t ěch, kte ří za čnou podobné látky užívat takzvan ě „víkendov ě“, čímž

jsme vlastn ě narazili na samé „jádro v ěci“.

To znamená, že sou časnou evropskou populaci by bylo možno rozd ělit na skupiny,

do nichž by pat řili v první řadě p římí odp ůrci drog, stimulant ů a veškerých

psychoaktiv. Do druhé skupiny pat ří jejich zastánci a uživatelé.

182 Kouzelné schopnosti makových palic, z jejichž obsa hu se opium vyrábí, ovšem byly mezi evropskými národy známy již ve starov ěku. 183 (viz.) ZUDA, Tomáš. Drogová poradna [online]. 2009 [cit. 2011-04-27]. Opiáty - histori e. Dostupné z WWW: <drogovaporadna.cz/opiaty/subutex-r eg;-%28buprenorfin%29.html>. 184 (viz.) ZUDA, Tomáš. Drogová poradna [online]. 2009 [cit. 2011-04-27]. Opiáty - histori e. Dostupné z WWW: <drogovaporadna.cz/opiaty/subutex-r eg;-%28buprenorfin%29.html>.

68

Tou t řetí, nejmén ě po četnou, ale rostoucí skupinou by mohli být lidé, kte ří

stejn ě jako kdysi naši dávní starov ěcí p ředkové, chápou zm ěněný stav v ědomí pomocí

kouzelných rostlin, jako možnou cestu jejich spirit uálního i fyzického života.

Jak jsem ale zjistil je velmi málo takových, kte ří by si troufli, i p řes své

letité zkušenosti s narkotiky, na ayahuasce tak říkajíc „užít“, nebo ť se obávají

jejích nep říjemných ú čink ů, o které p říliš nestojí.

3.2 Z deštného pralesa do Evropy

V kapitole o Santo Daime jsme již hovo řili o tom, že v 80. letech byla

ayahuasca uznána brazilskou vládou za zákonnou, čímž se spole čenství Daime otev řela

cesta ven mimo její dosavadní p ůsobišt ě. Ješt ě p ředtím ale Federální ú řad na základ ě

anonymních udání poslal své agenty do vesnice Ceu d o Mapiá v Acre, aby zde provedli

vyšet řování týkající se konzumace halucinogenního nápoje během náboženských ob řadů a

údajného lákání bohatých obyvatel z m ěsta do komunity, které nakonec dopadlo vít ězně

pro spole čenství Daime. Federální experti vydali prohlášení v n ěmž tvrdili, že

v p řípad ě Daime se nejedná o žádnou nebezpe čnou sektu, ale pouze o synkretickou

církev, která se dožaduje svobody vyznání. Vyšet řovatelé uznali dokonce lé čebnou

sílu nápoje a nedlouho nato perzekuce, jimž byla Sa nto Daime vystavena, skon čily. 185

Nejenom v Brazílii, ale i v Peru je ayahuasca legál ní látkou, užívanou v

některých léka řských za řízeních. Jedno z t ěchto výzkumných pracoviš ť je dokonce

sponzorováno finan čními prost ředky Evropské unie, a p ředevším Francie. Vedoucím

tohoto centra je Jacques Mabit, který se na studium ayahuascy specializuje. 186

Roku 1992 se zástupci Santo Daime zú častnili i sv ětov ě proslulého Summitu Zem ě

ve měst ě Rio de Janeiro, kde se do čkali ve řejné osobní podpory od velitele brazilské

protidrogové policie. 187

V 90. letech se náhle za číná u čení Daime ší řit i mimo jižní Ameriku, do USA, do

Asie a Evropy, a proniká pomalu do západní spole čnosti, která na ni zprvu v ětšinov ě

pohlíží jako na cizí sektu, která se vyzna čuje užíváním nebezpe čných drog.

V USA došlo po roce 2000 k n ěkolika soudním spor ům mezi státem a jednou z

odnoží Santo Daime, UDV, jež díky rozhodnutí Nejvyš šího soudu mohla ve své činnosti

185 (viz.) T ŘEŠŇÁK, Petr. Droga, která lé čí. Respekt . 18. prosince 2006, 51, s. 20-24. 186 (viz.) MABIT, Jacques. Blending Traditions : Using indigenous medicinal knowledge to treat drug addiction. Takiwasi [online]. 2002, 2, [cit. 2011-04-26] 187 (viz.) T ŘEŠŇÁK, Petr. Droga, která lé čí. Respekt . 18. prosince 2006, 51, s. 20-24.

69

pokra čovat nadále, a to i p řes to že státní žalobce upozor ňoval na možné nebezpe čí

spojené s konzumací halucinogenního nápoje. Bylo ov šem rozhodnuto, že k porušení

zákona nedošlo a užívání nápoje má pouze náboženský charakter, který nelze, vzhledem

ke svobod ě vyznání, p řehlížet. 188

Další velký soud prob ěhl roku 2006, do n ěhož se pokoušela zasahovat i

administrativa tehdejšího prezidenta USA G. Buse, a le i tehdy Nejvyšší soud církev

osvobodil a ponechal jí právo konzumace ayahuascy b ěhem obřadů, k čemuž nejspíše

napomohla i skute čnost, že totéž americké ú řady povolily již d říve jedné

severoamerické indiánské náboženské spole čnosti, která p ři ob řadech konzumuje kaktus

peyotl. 189

Roku 2008 dokonce t ři kostely Daime ve stát ě Oregon podaly k soudu žádost o

získání právního statutu. Jedné z t ěchto žádostí bylo p říštího roku vyhov ěno.

V Evrop ě zasáhly proti ší řící se Santo Daime jako první nizozemské ú řady, jež

roku 1999 vyslaly do synkretický kostel ů své inspektory, kte ří zabavili v ěřícím

ayahuascu a pozatýkali mnoho, z velké části v ůdčích osob, které byly poté obvin ěny

z pašování a ší ření látek, pat řících na seznam t ěžkých drog. Totéž se v tu samou

dobu d ělo v menší mí ře i ve Francii a v N ěmecku. 190

Nedlouho nato ale právníci Santo Daime napadli rozh odnutí nizozemských ú řadů a

roku 2001 zvít ězili ve sporu o náboženskou svobodu a nepopiratelné právo na

konzumaci ayahuascy, coby nedílné sou části ob řadního procesu.

Jedním z d ůvodů tohoto byrokratického vít ězství nad nizozemskými ú řady byl i

fakt, že extrakty vyrobené z pralesních rostlin nep odléhají mezinárodní kontrole a

nejsou tak v rozporu se zákonem.

Roku 2005 probíhal s Daimisty podobný soudní spor i ve Francii, jejichž dv ě

místní centra se nacházejí v Marseille a v Pa říži, a i zde jim bylo právo pít

ayahuascu ponecháno pod podmínkou, že bude mít i na dále pouze náboženský charakter.

Čty ři m ěsíce nato došlo ale k vydání zákona, podle n ěhož byly jednotlivé složky

188 (viz.) Santo Daime. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2010, last modifi ed on 2011 [cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Santo_Daime>. 189 (viz.) TUPPER, Kenneth . The Globalization of Ayah uasca : Harm Reduction or Benefit Maximization? In International Journal of Drug Policy . Vancouver : University of British Columbia, 2008. s. 300. 190 (viz.) Santo Daime. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2010, last modifi ed on 2011 [cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Santo_Daime>.

70

nápoje prohlášeny za drogy, čímž došlo k jejich postavení mimo zákon a k zákazu

jejich držení i konzumace. 191

Velmi podobný spád m ěly události i v Itálii, jejíž ú řady podaly na místní Santo

Daime taktéž žalobu, a ješt ě p řed konáním procesu bylo op ět zat čeno mnoho jejích

příslušník ů. Kone čný verdikt soudu ovšem op ět zn ěl, že nedošlo k žádnému porušení

zákona.

Taková byla nedávná bou řlivá léta pro Daimisty v Evrop ě, v níž si dnes toto

hnutí op ět získává nové zájemce o její u čení, a mimo výše zmín ěných zemí existují

další centra Daime též ve Špan ělsku a podle všeho i v České republice, i když se mi

nepodařilo zjistit kde, nebo ť jeho členové se logicky ukrývají a co nejmén ě na sebe

upozor ňují.

Přesto ale nelze po čítat s tím, že se n ěkdy v budoucnu op ět nebudou podobné

perzekuce opakovat. Sou časná evropská politika je konglomerátem neskute čných a dech

beroucích paradox ů.

Jak jinak lze také nazvat podobná náboženská pronás ledování, vyvolaná užíváním

rituálního nápoje, obsahujícího čist ě p řírodní extrakt, zatímco farmaceutický obchod

po celém sv ětě bohatne z prodeje lék ů, vyráb ěných z pralesních rostlin na základ ě

původních indiánských receptur?

Kenneth Tupper z Univerzity Britské Kolumbie v Kana dě, ve svém v ědeckém

přísp ěvku pro Mezinárodní žurnál drogové policie, s názve m The globalization

of ayahuasca k tomuto problému dodává, že:

„Jedna z hádanek ayahuasky pro sou časnou protidrogovou politiku je ontologická.

Ontologie je částí metafyziky, která zahrnuje filozofickou analýz u existence a

kategorizace reality. Moderní protidrogová legislat iva a politika je ontologicky

založena na mechanickém pohledu na vesmír, jako na spole čensko-politickém rozší ření

modernistického projektu v ědeckého materialismu. Podle tohoto názoru drogy a j ejich

účinky mohou být zcela vysv ětleny v ědou, biochemií a psychofarmakologií. Reinarman a

Levine to identifikují jako farmakologický determin ismus, p řesvědčení, že ú činky

drog jsou zp ůsobené výhradn ě jejich farmakologickými vlastnosti, bez ohledu na

psychologické idiosynkrazie nebo sociální kontext. Nicméně konstruktivistický pohled

připouští, že na druhou stranu jsou drogy silné kultu rní konstrukty. Ú činky, které

191 Santo Daime. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2010, last modified on 2011 [ cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Santo_Daime>.

71

vyvolávají v lidskému v ědomí a chování jsou funkcemi nejen jejich biochemii , ale

jsou také dány bohatou symbolikou a sociálními význ amy.“ 192

V sou časné dob ě pov ědomí o ayahuasce ve spole čnosti neustále vzr ůstá, nebo ť čím

dál více p říslušník ů „moderní“ spole čnosti, kte ří mají duchovn ě blízko k p řírod ě,

esoterice či neošamanismu, se za číná t ěmto v ěcem naplno v ěnovat.

Zájemci o tuto problematiku mají dnes již mnoho mož ností výb ěru z r ůzných

šamanských workshop ů, seminá řů, spole čných ceremonií a duchovních cest, ale velmi

často se stává, že mnohé z t ěchto akcí a událostí mají se šamanismem, nebo s tím , co

jím je nazýváno, de facto minimum spole čného.

Zcela jiným p říkladem toho jak lze na sob ě spirituáln ě pod dohledem odborník ů

pracovat, jsou veliká mezinárodní vzd ělávací centra, nalézající se jak v Evrop ě, tak

především ve Spojených Státech. Tato centra jsou obsa hem výuky zam ěřená práv ě na

neošamanismus a velmi často v nich p ůsobí hostující šamanští mist ři z celého sv ěta.

Ve Velké Británii se nalézá tzv. Sacred Hoop , neboli Posvátný kruh, což je

organizace nabízející duchovní kurzy po celé Anglii a Skandinávii. P římo ve

Skandinávii ale operuje i Scandinavian Centre for Shamanic Studies (Skandinávské

centrum pro studia šamanismu), které pat ří k t ěm nejvyhlášen ějším v Evrop ě. 193

Velmi moderním fenoménem sou časné doby se stal i takzvaný ayahuascový

turismus 194 . Mnohým lidem již nesta čí pouhá spirituální cvi čení a p řednášky, ale

touží zažít ayahuascovou zkušenost na vlastní k ůži v autentickém prost ředí. Na tuto

službu se v sou časnosti specializuje čím dál více cestovních kancelá ří, jejichž

cílovou destinací je práv ě jižní Amerika.

Tuto možnost nabízí turist ům a cestovatel ům i ekologické centrum s názvem D ům

snění, které se nalézá v ekvádorském Napu a kde se o „ studenty“ medicíny z celého

světa stará člov ěk, o n ěmž budu hovo řit v následující kapitole, a který je tím, jenž

mne samotného zasv ětil do taj ů ayahuascy, a to nikoliv podle Santo Daime, ale pod le

vegetalistické tradice národa Ke čua. Smutné ovšem je že workshopy, které po řádá

192 TUPPER, Kenneth . The Globalization of Ayahuasca : Harm Reduction or Benefit Maximization? In International Journal of Drug Policy . Vancouver : University of British Columbia, 2008. s. 299. 193 (viz.) VITEBSKY, Piers. Svět šaman . Praha : Práh, 1996. Nová šamanské hnutí, s. 170. ISBN 80-85809-43-5. 194 (viz.) TUPPER, Kenneth . The Globalization of Ayah uasca : Harm Reduction or Benefit Maximization? In International Journal of Drug Policy . Vancouver : University of British Columbia, 2008. s. 300.

72

několikrát za rok v Čechách, musejí probíhat potají, aby tvrdá ruka záko na nedopadla

i na jeho hlavu, nebo ť jednou v ěcí je získat si p říze ň či sympatie jisté části

spole čnosti, a tou druhou je výklad platného zákona, jenž odsuzuje p ředem to, co

nezná a není schopen pochopit.

Závěrem této kapitoly lze snad už dodat jen tolik, že s toupenci Santo Daime, i

přes veškerý odpor n ěkterých evropských ú ředních centrál, pronikají se svým u čení

pomalu a jist ě i do evropského kulturního podhoubí a získávají si svým citlivým

ekologickým p řístup k p řírod ě, nekonfliktností a neskute čně silným kolektivním

charismatem postupn ě stále více nových člen ů, jejichž sou časný po čet v Evrop ě se

odhaduje p řibližn ě na n ěkolik stovek, a kte ří o své náboženské p říslušnosti na

veřejnosti p říliš nevyjad řují. Zato ale plní synkretické kostely Santo Daime, kde se

kolektivn ě pije posvátná ayahuasca a lidé se modlí ke Stvo řiteli, Kristu a p řírodním

duchům.

Je možné, aby se za čas v Evrop ě stalo totéž co p řed dvaceti lety v Brazílii,

kde byla „medicína“ uznána za legální? Nevrací se s nad Ježíš Kristus tímto zp ůsobem

zpět ke svým ove čkám, které opustil poté, co zem řel a vt ělil se podle Santo Daime do

ayahuascy ukryté v pralese?

3.3 Dlouhá pou ť za medicínou poznání

Na následujících stránkách hodlám vylí čit autentickou osobní výpov ěď o své

mentální spirituální cest ě na druhý b řeh v ědomí pod vlivem nápoje ayahuasca, a

nehodlám v n ěm cokoliv p řibarvovat či zveli čovat, nebo ť to jediné, co má v tomto

případ ě skute čně smysl je pouze čistá pravda. Vzhledem k tomu žádám o strpení, nežli

se ve vypráv ění dostanu k hlavnímu bodu tématu, nebo ť pokládám za zcela nutné podat

zde celkový a co nejmén ě oklešt ěný obraz tohoto nevídaného spirituálního zážitku.

Poprvé jsem se o takzvané „medicín ě“ doslechl p řibližn ě p řed t řemi lety. Tehdy

jsem objevil i knihu Ji řího Kucha ře o jeho cest ě do amazonského pralesa za setkáním

s „révou mrtvých“ .

Dlouhým a postupným pátráním po stále nových inform acích svázaných s Ayahuascou

a jejími schopnostmi jsem zcela náhodn ě získal spojení na českého zástupce 195 malé

195 V následujícím textu budu pro tohoto guru užívat j eho indiánského jména Rayu Raumi, které získal od p říslušník ů lidu Ke čua.

73

pralesní komunity se sídlem ve východoekvádorské pr ovincii Napo. Poprvé jsem se

s ním pokusil navázat kontakt na konci léta roku 20 09.

Žel bohu, Rayu byl, podle jeho pozd ějších slov, v té dob ě zrovna mimo dosah

civilizace, kdesi uprost řed panenské p řírody ekvádorské Amazonie, kde podstupoval

pod dohledem ke čujského vegetalisty p řísnou t ělesnou, duševní inicia ční dietu p řed

vlastním zasv ěcením do taj ů pralesního šamanismu.

Tehdy jsem první email od n ěho dostal asi až po dlouhých čty řech měsících.

Dopis obsahoval mimo mnoha r ůzných informací i krátký p řehled Raumiho činnosti

v jižní Americe, který je nyní již k nahlédnutí i n a internetu:

„… jmenuji se Rayu a je mi 29 let. Mým posláním je být ku pomoci t ěm, jenž

krá čí na stezce za celostním zdravím, sebepoznáním, lás kou, otev řeným srdcem, silným

a čistým duchem a jasnou myslí. Pomáhat lidem je pro m ě zp ůsobem, jak pomoci Matce

Zemi a uskute čnit Velkou Prom ěnu lidí a života na planet ě… Poslední roky jsem proto

strávil nep řetržitým u čednictvím u mnoha r ůzných šaman ů a šamanek v Ekvádoru,

především pak v Amazonské džungli u kmene Ke čua.“ 196

Postupn ě se mezi námi rozvinul pravidelný, i když ne p říliš častý, kontakt a na

ja ře minulého roku se Rayu rozhodl po více než dvou le tech strávených v pralese

navrátit zp ět do Čech. V té dob ě jsem od n ěho obdržel pozvánku na šamanské sezení,

pořádané pro úzký okruh p řátel se zájmem o „kouzelné rostlinky“. B ěhem července jsem

předem potvrdil svou ú čast a po čátkem srpna se již schylovalo k „cest ě poznání“,

která vedla do hájemství podješt ědské krajiny u vesnice Žib řidice nedaleko

Krištofova údolí, ale vzhledem k tomu, že se Rayu o bával p ři elektronickém kontaktu

jakékoliv konverzace na téma „ayahuascový workshop 197“, nebyl jsem si v ůbec jist, co

mne na setkání p řesně čeká a zda v ůbec dojde k seznámení s rostlinou, o níž jsem m ěl

do té doby jen zcela teoretické v ědomosti.

Ješt ě d říve nežli došlo ke dni mé výpravy, bylo nutno prové st vlastní

intenzivní o čistu, bez níž by bylo, z pohledu lé čitele, samotné „pití“ jen mlácením

prázdné slámy.

196 RAUMI, Rayu . Šamani a rostlinky : O šamanských metodách lé čby t ěla i duše; O velkých rostlinných u čitelích, jakými jsou Ayahuasca, San Pedro a šamansk ý Tabák blogováno z Ekvádoru [online]. 2008 [cit. 2011-04-01]. Ayahuasca. Dostup né z WWW: <rostlinky.blogspot.com/2008/04/ayahuasca-krlovna-m edicny-z-amazonie.html>. 197 Finan ční výt ěžky z t ěchto akcí putují na podporu komunity v Napu, dlužno říci že klasická taxa za jednu o čistnou noc činila 2000 k č, pro mne platila studentská sleva 1000 čk.

74

Tato dieta 198 sestávala z p řísného výb ěru stravy, z níž bylo nutno vylou čit

některé druhy masa či ovoce, čokoládu, zrající sýry, s ůl, ko ření a potraviny

v konzervách. Sou částí diety ovšem byla i nutná sexuální zdrženlivost a práce na

vnit řní psychice, spojená s pobytem v klidném (nejlépe p řírodním) prost ředí mimo

běžný kontakt se spole čností.

13. srpna jsem kone čně zamí řil vlakem z Liberce do obce Zdislavy, odkud jsem

měl v úmyslu p řejít do nedalekých Žib řidic. Po internetu jsem den p ředtím obdržel

mapku s instrukcemi, podle nichž se m ělo na místo konání dorazit.

Ihned po p říjezdu do Zdislavy se spustila nevídaná pr ůtrž mra čen199 , která

rozvodnila místní říčku natolik, že se b ěhem několika minut vylila ze b řehů a hnala

mě nap říč vesnicí, která vypadala zcela opušt ěně. Náhle déš ť jako mávnutím proutku

ustal.

Na st řeše prázdného ov čína uprost řed luk jsem na slunce rozložil promo čené

svršky a pono řil se do svých rozjit řených myšlenek a smíšených pocit ů z toho, co

mělo p řijít s ve čerem.

Čím více jsem však na to myslel, tím více se m ě za čala zmoc ňovat nejistota,

strach a chvílemi jsem byl i velmi blízko jakési zv láštní form ě vnit řní paniky

živené sou časným stavem samoty a odlou čením od dosavadního života, který jsem znal.

Neustále dokola jsem si v hlav ě rekapituloval poslední týden zasv ěcený pouze

příprav ě na celono ční o čistnou ceremonii, o níž jsem do té doby pouze četl v

knihách, a nyní jsem se m ěl postavit síle ayahuascy osobn ě.

Postupn ě jsem za čal vnímat p řírodu kolem mnohem intenzivn ěji a vzpomn ěl jsem si

na Raumiho slova p ři našem posledním telefonátu, která zn ěla asi v tom smyslu, že je

pot řeba se p řed samotnou o čistou nejd říve spojit duševn ě s p řírodou, jejími v ůněmi,

barvami a tvary, povznést se nad strachem z v ěcí skrytých pod slupkou jen částe čně

viditelné skute čnosti, a zcela své myšlenky podrobit p řirozenému rytmu okolní

krajiny.

Doufal jsem že m ě to uklidní, proto jsem si vyhlédl nejbližší ctihod ně

vyhlížející strom a s otev řenou srdcem jej objal!

198 (viz.) RAUMI, Rayu . Šamani a rostlinky : O šamanských metodách lé čby t ěla i duše; O velkých rostlinných u čitelích, jakými jsou Ayahuasca, San Pedro a šamansk ý Tabák blogováno z Ekvádoru [online]. 2008 [cit. 2011-04-01]. Kontraindikace ay ahuascy. Dostupné z WWW: <rostlinky.blogspot.com/2008/04/ayahuasca-krlovna-m edicny-z-amazonie.html>. 199 Až po cest ě do Žib řidic jsem se dozv ěděl od jednoho sedláka, že jsme uprost řed záplavové oblasti.

75

K ve čeru jsem dorazil do Žib řidic. Bylo t řeba projít tém ěř celou vesnicí a

skoro za ní odbo čit do prudkých lesních strání. Po nedlouhém stoupán í mne rozblácená

cesta p řivedla na planinu s n ěkolika stany a provizorní kuchyní na okraji lesa, v e

které dvojice muž ů p řitáp ěla pod velkým železným kotlem, z n ěhož stoupala mezi

stromy hustá pára. Jak jsem po našem seznámení zjis til, jeden z nich byl sám Rayu,

který mne p řivítal, doslova, s otev řenou náru čí.

Přede mnou v tu chvíli stál bledý, na svou výšku velm i hubený člov ěk s vlasy

dlouhými až po pás, v prostých etnických šatech a s e slam ěným kloboukem na hlav ě.

Pamatoval jsem si dob ře jeho hlas z telefonu, ale nyní zn ěl naprosto jinak, byl

tichý, jemný, řekl bych až trochu dív čí. Hned od samého za čátku jsem si všiml klidu,

který z n ěho vyza řoval jako houpavý proud n ějaké neviditelné intenzivní síly, a

přestože jsem byl stále pom ěrně nervózní z t ěch nadcházejících n ěkolika hodin, nyní

jsem se cítil v bezpe čí, ukonejšen lehkostí jeho slov jako malé d ěcko v náru či svého

otce. Zprvu to bylo trochu až d ěsivé, což se ale postupn ě změnilo v nepopsatelný

pocit naprosté d ůvěry panující mezi ob ěma stranami.

Mezi tím dorazil do tábora další ú častník, Rayu nám pov ěděl, co je pot řeba

ješt ě p řed nocí p řipravit, navrhnul, abychom navštívili nedaleký pram en potoka,

který lesem protékal a kde jsme se m ěli zkoncentrovat, a poté nás poslal dol ů do

malého údolí, které se dokonale ukrývalo za horizon tem planiny. Postavili jsme stan,

schovali do n ěho svou bagáž a vydali se po p ěšin ě do údolí, na jehož úpatí stála

indiánská jurta s komínkem, ze kterého se slab ě kou řilo. U vchodu ohrani čeného

z obou stran dv ěma zvláštními velkými kameny, po nichž kanul bílý v osk z rozteklých

plápolajících svící, jsme potkali dalšího ú častníka. Byl to mladík asi tak v mém

věku, který p řijel na ceremonii se svou p řítelkyní, jež byla v pokro čilém stádiu

těhotenství. Ostatní m ěli dorazit posléze.

Každý z nás si našel n ěco, čím se prozatím zam ěstnal. Nanosil jsem do potemn ělé

jurty vybavené malými kamínky za barevnou vln ěnou plentou, jejíž význam mi zprvu

unikal, po řádnou zásobu d řeva a vydal se bos skrze podmá čenou louku posetou divokým

kvítím a ob řími kop řivami k prameni, který vyv ěral nedaleko od jurty v labyrintu

starých pokroucených dub ů a lip porostlých mechem, tý čících se nad systémem malých

brčálových jezírkových kaskád napájených úzkým zur čícím potokem, kde na člov ěka

doléhal zvláštní pocit jakési pokory, jenž by se da l částe čně popsat snad jako

rozpaky a zárove ň vzrušení z první spole čné noci dvou ostýchavých milenc ů. Bylo to

poprvé, kdy se mi p ři vstupu do lesa rozklepala kolena. Chvíli nato jse m nalezl

76

pramen zur čící z malé skalky poseté sví čkami a drobnými p řírodními dary pro duchy a

Pachamamu200 .

Napil jsem se z proudu ledové vody a na chvíli se n a tom míst ě zdržel abych byl

sám, jen se svými myšlenkami.

A práv ě zde se za čal odvíjet i pr ůběh událostí p říštích, na které jsem nebyl

vůbec p řipraven.

Začalo to ženskými hlasy, ozývajícími se chvílemi z dá lky, chvílemi z t ěsné

blízkosti, jakoby n ěkdo hovo řil pár metr ů ode m ě. M ěl jsem za to, že p řicházejí

k prameni další lidé z tábora, vyhlížel jsem je a čekal, zda n ěkdo p řijde, ale

pokaždé jakoby z ni čeho nic ony hlasy vyšum ěly a rozplynuly se v ševelu lesa.

Tak se to opakovalo asi t řikrát, ale nikoho jsem nezahlédl. Z ni čeho nic se na

cest ě objevil Rayu s prázdnými lahvemi, do nichž jsme na čerpali spole čně vodu a

vydali se nazpátek k jurt ě. Po cest ě jsem se ho zeptal, zda už dorazili i ostatní,

neboť jsem m ěl pocit, že jsem je zaslechl kdesi dole u jezírek. To co ale odpov ěděl

mi zcela vyrazilo dech: „Slyšel jsi hlasy?? To se tady lidem stává dost často!

Hlavn ě nezapome ň, kdybys m ěl v noci nutkání jít sám do lesa, což se m ůže b ěhem vizí

stát, tak se ni čeho neboj! Tohle místo je plné dobrých duch ů, kte ří ti ukážou cestu

zpátky k našemu ohni“ . Tím m ě Rayu na míst ě naprosto zmrazil a pamatuji, že jsem si

v tu chvíli říkal „Proboha, člov ěče, co tu vlastn ě d ěláš?“ .

Po návratu do tábora jsem se seznámil s posledními, kte ří na „pití“ dorazili.

Dohromady nás bylo sedm.

Rayu upozornil a ť si za čneme chystat v jurt ě spaní. Dovnit ř jsme si mohli s

sebou vzít jen ty nejnutn ější v ěci jako spacák, karimatku a n ějaké oble čení

v p řípad ě, že by byla zima.

Raumiho pomocnice, které jsme říkali „Myška“, ješt ě venku p řed jurtou

připravila symbolický rituální ohe ň ur čený ochranným duch ům, kte ří se o nás, podle

jejích slov, m ěli p řes noc „starat“. Znovu jsem si vzpomn ěl na to co říkal Rayu,

když jsme odcházeli od pramene.

Mezitím jsme se za čali všichni usidlovat uvnit ř jurty, utvo řili jsme velký

kruh, v jehož čelen bylo Raumiho sedátko a stolek se všemi jeho ša manskými nástroji

a pot řebami.

Uleželá hlin ěná podlaha jurty byla vystlána slámou, všude po zde ch visely

korále, rituální indiánské bubínky, obrazy zvláštní ch pták ů a plát ěné sá čky

200 Význam t ěchto dar ů jsem se dozv ěděl až pozd ěji v tábo ře.

77

s jakousi vonnou bylinnou sm ěsí. Její aroma bylo velmi p říjemné a dodávalo celému

místu ješt ě více na tajemnosti.

Seděli jsme v kruhu, ve sv ětle sví ček a čekali na „svého“ maestra. Jak jsem se

tehdy dozv ěděl, mnozí z t ěch sympatických a neskute čně p řátelských lidí podstoupili

očistu již mnohokrát. Nám za čáte čník ům te ď dávali rady jak správn ě sed ět, dýchat, a

také že tím nejhorším co lze ud ělat, je bránit se síle nápoje, nebo se pokoušet ji

v sob ě potla čit.

Co mě velmi p řekvapilo byla zvláštní skladba lidí, kte ří se zde sešli. Postupn ě

jsme došli ke zjišt ění, že jsme tam p řítomni čty ři u čitelé, p ři čemž jeden z Teplic,

druhý z Prahy, a ten t řetí byl Ameri čan, který ve Vídni p řednáší angli čtinu pro

ekonomy. Jeden z nich p řijel i se svou ženou a šestiletou dcerou, která p řes noc

spala s námi uvnit ř jurty stejn ě jako pregnantní dívka, která se „pití“ samoz řejmě

neúčastnila a byla zde jen jako psychická podpora svého p řítele.

Nejvíce ze všech mne ale zaujala bývalá podnikatelk a z Prahy jménem Inez, které

mohlo být tak p řes padesát lez, a od samého p říchodu všechny kolem zdravila pouze

vroucím objetím. Byla to velmi zvláštní dáma se str hanou, tém ěř sta řeckou tvá ří,

z níž ale vystupoval zvláštní klid podobný tomu, je hož jsem si všiml z po čátku už u

Raumiho.

Přesto že se všichni nejd říve pro odleh čení atmosféry snažili vtipkovat, bylo

na každém z p řítomných patrné nap ětí a vážnost z v ěcí budoucích.

Inez se za čala se sepjatýma rukama proz řeteln ě modlit k duch ům a Ježí Kristu,

zatímco Myška každému rozdala malý zelený kyblík pr o p řípad, že by nebyl schopen

dojít v okamžiku nutnosti vyzvracet se ven. Já si n ašt ěstí zabral místo celkem

blízko východu, ale jak se m ělo ukázat, nic není na Ayahuasce tak, jak se to m ůže

jevit ve st řízlivém stavu.

Když dorazil Rayu, bylo kolem p ůl deváté a venku se teprve stmívalo, zatímco

uvnit ř jurty byla už tém ěř úplná tma.

Rayu vstoupil dovnit ř s nasazenou, rozsvícenou červenou čelovou lampou a prošel

mezi námi s lahví čerstv ě uva řené ayahuascy, jejíž zvláštní naho řklá a siln ě

kořeněná v ůně se rozlila studeným ve černím vzduchem. Maestro usedl na své místo

v čele spole čnosti, odložil láhev s medicínou a Myška zatím zapá lila n ěkolik sví ček,

jejichž slabý plamen oza řoval část Raumiho hubené postavy, která se nad námi

vzpřímeně vypínala jako tichý antický faun.

78

Rayu nám nejd říve svým jemným hlasem pod ěkoval za d ůvěru, kterou do n ěho

vkládáme, a za to že jsme se rozhodli o čisty zú častnit. Poté následovalo spole čné

představení všech p řítomných a posléze Raumi vylí čil, co se bude dít dál. Mimo to

byla stanovena jistá pravidla pro následujících pár hodin a týkala se každého

z p řítomných. Šlo o to, aby nikdo b ěhem očisty nerušil své sousedy, bylo zakázáno

zbyte čně mluvit, jen v p řípad ě že bychom cht ěli t řeba dát napít 201 , nebo bychom

pot řebovali pomoci b ěhem zvracení. O to se tam starala Myška, a musím říci, že byla

velmi mate řská a ob ětavá, a pod jejím dohledem jsme byli všichni opravd u v bezpe čí!

Během ceremonie jsme také nesm ěli svítit. Zvracet se m ělo chodit nejlépe ven, ale

v p řípad ě zesláblosti jsme m ěli použít kyblík. Kdyby došlo i na jiné t ělesné

pot řeby, byl kousek od jurty k dispozici suchý záchod.

Jak nám Rayu vysv ětlil, je to d ůležité proto, že b ěhem očisty je člov ěk na

ayahuasce velmi citlivý v ůči r ůzným zvuk ů, ostrému sv ětlu a dalším rušivým

element ům. K tomu ú čelu sloužila i výše zmín ěná plenta, která clonila sv ětlo

z kamínek, ho řících po celou noc.

Musím poznamenat, že Raumiho slova se v tu chvíli v znesla nad jurtou jako

nějaký svatý zákon, jenž si nikdo nedovolil b ěhem noci porušit. Práv ě n ěčeho

takového jsem se bál u sebe, abych b ěhem vizí t řeba n ěco nek ři čel, nebo nevolal, ale

jak se ukázalo, tajemné kouzlo všeobecného ml čení zafungovalo nakonec i na m ě.

Následn ě za čal Rayu nalévat ayahuascu a b ěhem toho nám ješt ě vysv ětlil, že je

důležité se uvolnit a ú čink ům se nebránit.

Poté už nám jen pop řál š ťastnou cestu za dobrými duchy a Pachamamou a za čal

volat každého jednotliv ě k vypití malého kalíšku, který snad nem ěl ani 1dc. Mimoto

se každého nejd říve zeptal, zda chce dávku pro za čáte čníky nebo pokro čilé. Já si

vybral z opatrnosti tu slabší, nebo ť jsem do té doby s jiným halucina čním tripem,

nežli houbami psilocybe vlastní zkušenost nem ěl.

Rayu nás varoval, že chu ť ayahuascy je pro mnohé velmi ho řká a nep říjemná, ale

za sebe musím říci, že mi ta čokoládov ě nahn ědlá zhoustlá tekutina docela chutnala.

Každý poté ješt ě dostal na zapití výtažek z jakési pralesní byliny, který byl

velmi osv ěžující a jeho ú činky nás m ěly udržet co nejdéle p ři v ědomí, abychom b ěhem

vizí neusnuli, p řed čímž Rayu varoval.

201

K pití se v takovém p řípad ě podávala citrónová voda, ale jen v malém množství, nebo ť by mohla vyvolat další dávení.

79

Když se vrátil z pití poslední z nás, Raumi s Myško zhasli a jurtu zalila

naprostá tma, která již panovala i venku.

Sedl jsem si do tureckého sedu a srovnal páte ř, aby se krev v t ěle dob ře

rozproudila a srovnaly se cesty dýchací.

Do toho Rayu za čal po n ějaké chvíli hrát na jakousi indiánskou flétnu, což

kombinoval se zp ěvem icaros, která nebyla ve špan ělštin ě, ale jak jsem se ráno

dozvěděl, v jazyce národa Ke čua. Jeho zvláštní harmonický zp ěv a melodie icaros mne

postupn ě uvád ěly do jakéhosi transu. A v tu chvíli mi došla jedna velká v ěc. Tedy že

vlastn ě celá ta cesta v onen den, od ranního probuzení až k doputování sem do jurty

byla snad n ěčím, čemu indiáni říkají inicia ční cesta . Nikoliv v tom pravém slova

smyslu, ale když se nad tím znovu zp ětn ě zamyslím, jel jsem dost dlouhou cestu, m ěl

jsem řadu možností oto čit se, jít zpátky, rozumn ě si p řiznat, že je tu velké riziko,

které za experimentování s podobnými v ěcmi snad ani nestojí. Najednou jsem m ěl tady

v té jurt ě pocit, jako by si m ě (za čáte čníka) ta rostlina celou dobu testovala, zda

jsem hoden dorazit až sem, schopen spojit se s p řírodou a moci ji p řijmout do sebe.

Tu se Inez zvedla ze zem ě s tím, že jde spát do svého stanu. Rayu ji pop řál

šťastnou cestu a nezapomn ěl ji ujistit, že za ní pošle pár dobrých duch ů.

Začal jsem vnímat zajímavé zm ěny podobné t ěm na v ětším množství hub, ale nebylo

to nijak hrozné, když v tom na m ě dolehl zvláštní p říjemn ě svíravý pocit po celém

těle, jakoby m ě velká cizí ruka vzala do dlan ě. Déle jsem to vsed ě nevydržel, zalehl

jsem do spacáku, zatímco Rayu neustále hrál, zpíval , hvízdal a tvo řil další krásné

melodické zvuky vlastními ústy. Zaposlouchal jsem s e do jeho icaro a táhlých tón ů

bambusové flétny, která v tuch chvíli zn ěla jako proud vzduchu, po n ěmž plují hejna

překrásných pták ů s velmi dlouhými krky. Jeden z t ěch pták ů náhle zav řískal nad

jurtou a odlet ěl.

Chvíli jsem m ěl jen zav řené o či a pokoušel jsem se pravideln ě dýchat, poté jsem

je otev řel a snažil se najít ve tm ě jurty n ějaký sv ětlý bod, na který bych se mohl

zaměřit, protože tma kolem m ě se za čala zvláštn ě p řevalovat sem a tam a já na to jen

tup ě zíral a říkal jsem si, zda je to v ůbec možné. Mezitím první člov ěk vyb ěhl ven a

začal mocn ě zvracet a zvuky, které p ři tom vydával, se nesly tichým no ční údolím

jako řev n ějakého divokého zví řete.

Mně ale naopak celé t ělo ztuhlo, p řestaly mi fungovat ruce, m ěl jsem pocit, že

začínám od nohou omrzat. Oto čil jsem hlavu sm ěrem, kde byl kdesi ve tm ě východ, tu

se Raumiho zp ěv prom ěnil v cizí houpavý hlas, který se ozýval z té tmy, do níž jsem

80

zíral, a čím více jsem se do ní pohledem no řil, tím sv ětlejší ta tma byla, až se

z ní zformovaly, nebo jakoby slily, dv ě tmavé siluety lidských postav obklopených

šedivou nicotou. M ěl jsem dojem že na m ě zírají, ale v ůbec se nehýbaly, stály jen

kousek od východu jako dv ě sochy, až se mi n ějak najednou do hlavy vloudilo slovo

„papa, papa“ , a opakovalo se stále dokola.

Tu jsem pocítiv velmi intenzivní spojení s ob ěma t ěmi stíny a ty mi v tu chvíli

vyjevily, kdo skute čně jsou. P ředstavily se mi ve zvláštním jazyce, který jsem

neznal, ale jehož slov ům jsem nyní dokonale rozum ěl. Byli to mí d ědové, kte ří jsou

ve skute čnosti oba již dávno po smrti. Náhle se jejich t ěla rozpadla v záblescích

tmy, která pulzovala ze zdí jurty a postupn ě je celé pohltila.

Něco mě najednou vytrhlo z vize!! Snad vysoký zvuk Raumiho melodií, jimž jsem

naslouchal z ohromné dálky a které byly každou chv ilku o n ěco blíže, což mi dávalo

naději, že i když jsem v naprosté tm ě a dálce od všeho, jsem ve skute čnosti

v bezpe čí, nebo ť jsem stále blízko Raumiho, jenž dokázal pomocí svý ch icaros

dokonale harmonizovat celý proces fyzické o čisty.

Mezitím se venku muselo vyst řídat n ěkolik lidí, protože ve chvíli kdy jsem byl

při v ědomí se dva z nich potáceli zp ět do jurty, zatímco z druhé strany kruhu jsem

slyšel n ěkoho bolestiv ě zvracet. Divil jsem se, že u m ě se stále žádná nevolnost

neprojevila, což bylo nejspíše pouze mou otup ělostí, která zp ůsobovala, že jsem si

neuvědomoval, jak blízko jsem tomu, čeho jsem se od za čátku nejvíce bál. Každopádn ě

ješt ě pár chvil jsem se cítil celkem dob ře, dokud m ě kdosi vedle nepoprosil, jestli

bych se nemohl trochu posunout.

Zvedl jsem záda snad jen pár centimetr ů nad zemí, abych se p řevalil, když v tom

se mi rozbou řil žaludek, hlavou mi ze shora projela ostrá ledová bolest, která se

zastavila až dole v mých nohách a já v tu chvíli v ěděl, že se musím dostat ven!

Rychle jsem se posadil a snažil se najít po hmatu b oty, ale nevedlo se. Už

nebyl čas, vyplazil jsem se po rozm ěklých kolenou ven, postavil se na nohy a

rozeb ěhl se do louky co nejdál od stavení.

Začal jsem v p ředklonu zvracet nekone čné proudy vody, řval jsem a cítil, jakoby

mě cosi trhalo na kusy, jakoby se do m ě zarývaly čísi ledové prsty, jejichž doteky

bolely jako zá řezy tisíce ostrých žiletek. Zvracel jsem a zvracel a snažil se

nadechnout. Náhle jsem poznal, že budu muset na zác hod!

Snažil jsem se vyškrábat do malého kopce, na n ěmž budka stála, ale nevedlo se.

Sví čky podél cesty stále ho řely a člov ěk by čekal, že mu v mnohém ušet ří námahu, ale

81

zt ěžklé gumové nohy mne odvád ěly z cesty neustále n ěkam do lesa a tím nejt ěžším

úkolem ze všech nyní bylo vystoupat podél sv ětel pár metr ů k budce.

Na zpáte ční cest ě jsem pohlédl na oblohu, posetou neskute čným množstvím hv ězd.

Čekal jsem že budu ješt ě jednou zvracet, proto jsem se posadil u ohništ ě vedle

jurty a pozoroval vesmír.

Náhle ležím na zemi, t řesou se mi ruce a nohy, jakoby mi n ěkdo dal p ěstí a

položil m ě na zem. Stále zírám nahoru, a v tom se mi za čaly postupn ě odkrývat

nekone čné dálky vesmíru, p řed o čima se mi zjevovaly a op ět zanikaly spousty nových

hvězd a souhv ězdí a z ohromné dálky mi do uší zn ěla Raumiho hudba, která byla

nepopsateln ě nádherná, a po celou dobu jakoby mne udržovala p ři ur čitém stupni

vědomí a pomáhala mi vždy na dálku dostat se p řes jednotlivé vlny vizí.

Celý vesmír se mi rozhýbal, za čal m ěnit svou konsistenci a barvu, až z ni čeho

nic namíst ě zamrznul, pozoroval jsem jak se zá řivé hv ězdy m ění ve vyhaslé kusy

ledu, jak se vesmírná mlhovina stává plovoucí ledov ou sutinou ozá řenou odlesky

miniaturních krystalických částe ček.

Náhle m ě kosmos vtáhl do sebe. Hned nato m ě poslal zase ale zp ět a ve chvíli,

kdy jsem byl na zemi se dal znovu do pohybu. K v ědomí mě probralo divoké bubnování

uvnit ř jurty, v tu chvíli se mi zvedl žaludek a zvracení začalo nanovo..

Když jsem se vracel dovnit ř, potkal jsem cestou dva lidi, kte ří o čividn ě velmi

spěchali ven. Mám za to, že v tu chvíli jsme byli všic hni t ři napojeni n ějak

mentáln ě jeden na druhého, protože když jsem se s ob ěma míjel, ucítil jsem vprost řed

hrudi takový zvláštn ě h řejivý pocit sounáležitosti a spole čného utrpení.

Netuším, jak dlouho jsem byl venku, ale brzy nato c o jsem si vysílen lehnul do

spacáku p řišla Myška a zeptala se, jestli chci jít k Raumimu na o čistu. Řekl jsem

jí, že p ůjdu až po ostatních, ale to jsem netušil, že už jse m poslední a všichni

ostatní už to podstoupili. Nakonec Myška navrhla, a bych nejd říve chvíli poležel a

potom že pro m ě p řijde.

Ležel jsem jen chvíli když m ě Rayu svým hvízdáním jakoby doprovodil na za čátek

další vize, p ři níž se p římo nade mnou vznášelo vzduchem cosi, co by se snad dalo

popsat jako humanoidní postava 202 ve tmavém rouchu bez tvá ře, která visela ve vzduchu

na de mnou. Dlouze jsme na sebe zírali, dokud její zprvu jasné tvary zcela

„nevyprchaly“. Poté jsem si zalezl do spacáku a sna žil se zam ěřit na Raumiho icaro,

202 V p řílohách se nachází kresba této bytosti z následujíc ího rána po o čist ě.

82

když v tom se m ě zmocnil další, velmi zvláštní a svíravý tlak, z po čátku nikterak

nepříjemný, který se ale postupn ě op ět rozší řil po celém mém t ěle.

Postupn ě jsem prošel n ěkolika stupni transformace vlastního t ěla od dosp ělého

stavu do prenatální formy, vnímal jsme jak se zmenš uji, za čínám slábnout a

odevzdávat se jakési zvláštní energetické bytosti, která m ě objala svým sv ětlem,

z n ěhož vedl jediný východ v podob ě úzkého tunelu, ve kterém byla tma a z jeho

hloubi se ozývalo vytrvalé hu čení podobné zvuk ům, jaké vydává elektrický

transformátor. Spadl jsem dovnit ř a probral se uvnit ř stromu. Schoulen do klubí čka

jako dít ě v b řiše matky, hled ěl jsem sám na sebe, v mé „stromové d ěloze“ bylo ale

tak málo místa, že jsem nemohl ud ělat ani sebemenší pohyb.

Místo toho jsem ale mohl naslouchat šepotu stromu, jenž se mnou hovo řil

zvláštní „bublající“ řečí, které nebylo rozum ět. Slyšel jsem i kousání červ ů ve

dřevě a praskání klubajících se hmyzích larev, a zrovna ve chvíli kdy jsem si myslel

že se už nikdy nedostanu ven, n ěkdo ze shora zavolal mé jméno.

Přetrhlo mi to vizi. Nade mnou stála Myška a n ěco mi říkala, ovšem musela to

několikrát zopakovat, nežli jsem ji za čal úpln ě vnímat. Cht ěla v ědět, zda už mohu na

očistu. P řikývnul jsem a pokusil se zvednout. Když mi pomáhal a na nohy, zasáhl m ě

další nával nevolnosti a musel jsem znovu ven. Tent okrát to bylo horší nežli prve, a

mentální bolest, pr ůvodce každého zvracení, byla tém ěř k zešílení!!! I když

tentokrát to trvalo už jen velmi krátkou dobu.

Vrátil jsem se op ět do dovnit ř, a to na m ě již čekal Rayu. Sedl jsem si na malý

špalek, který stál p řed ním, takže jsem byl oproti n ěmu o poznání níž. Rayu m ě

přivítal na o čist ě, řekl abych se svlékl do p ůl t ěla a požádal m ě, abych nechal

během ceremonie zav řené o či. Bylo to zvláštní, ale co jsem se p řed ním posadil a on

začal s o čistou, má nevolnost byla rázem ta tam.

Rituál o čisty zapo čal rozprášením vonné ledové tekutiny Aqua de Florid a na mou

holou k ůži, což bylo velmi osv ěžující. Poté si zapálil mapacho a za čal m ě čistit

pomocí kou ře z této speciální cigarety, p řitom zvládal i nadále hvízdat a

prozp ěvovat svá posvátná icaros. V tom mne za čal zlehka šlehat po t ěle listím

metli čky surupanga, která řídí činnost lé čivých duch ů a tok energií mezi lé čitelem a

pacientem, a já si náhle uv ědomil, co byl ten zvláštní šustivý zvuk, který jsem po

celou dobu ve tm ě slyšel.

Tak pokra čoval n ěkolik minut než z mých rukou, prsou, zátylku a teme ne hlavy

začal vysávat takzvan ě „špatné“ energie, které ihned nato nahradil zp ětným

83

vdechnutím lé čivých sil, což provád ěl op ět p řes ruce, hrudník a temeno hlavy. Když

mi poté řekl abych se p ři jeho vdechování sám nadechl a nabral tak jeho síl y do

sebe, rozlil se mi do temene hlavy, do n ěhož v tu chvíli foukal, proud zvláštní

horké energie, která se po čala ší řit po celém t ěle a zahnala i poslední p říznaky mé

nevolnosti. Cítil jsem jak ze m ě odchází cosi velmi t ěžkého, bolestivého, jako by mi

někdo z hrudi vytáhl ost ří nože a jediným dotykem tu ránu vylé čil.

Rayu mě neustále dokola čistil pomocí tabáku a surupangy, zpíval, pískal a

plival do kýble vedle sebe hleny se škodlivinami, k terých m ě zbavoval. Za čal jsem

mít pocit jako bych se vznášel. Všiml jsem si že ne příjemné ú činky ayahuascy ze m ě

pomalu odešly a nyní jsem cítil už jenom úlevu spoj enou s totálním vy čerpáním.

Dokonce jsem zaslechl Myšku jak se šeptem Raumiho p tá, pro č mu to se mnou tak trvá,

což mi bylo samotnému divné, nebo ť mě „lé čil“ ur čit ě nejdéle ze všech, a ten jí na

to odpov ěděl n ěco v tom smyslu, že jsem siln ě zanesen špatnými silami, které musí

všechny vyjít ven.

Tak to trvalo snad dobrých dvacet minut, když byl n áhle Rayu se svou prací

hotov. Poté se ke mn ě sklonil a šeptem řekl: „Ozdravil jsem tvé t ělo i tvou duši,

ale všechno ud ělat nem ůžu, to m ůžeš jen ty! Vidím ve tvém nitru krásný pu čící kv ět,

který je t řeba nechat vykvést na povrch. Proto na tebe snáším ochránce, který se o

tebe postará v p řípad ě, že by ti cht ěl n ěkdo ublížit. A nezapome ň! D říve než se do

něčeho vždycky pustíš, o tom nejd řív p řemýšlej!!“ . Tím o čista skon čila. Bratrsky

jsme se objali a pod ěkovali jeden druhému. Vrátil jsem se opatrn ě skrz tmu na své

místo a znovu jsem ulehl. To mohlo být tak kolem čtvrté hodiny, venku už pomalu

svítalo a n ěkte ří lidé v kruhu bu ď teprve usínali, nebo již dávno spali. Rayu hrál

ješt ě chvíli na flétnu. Poslouchal jsem a snažil se usno ut. Zcela na konci maestro

odložil své nástroje a zalehl na deku p římo mezi nás.

Ráno jsem se probral asi kolem desáté, jurta byla p rázdná a spolu se mnou v ní

zůstal pouze Rayu, který ješt ě dospával p ředešlou noc. Obával jsem se n ějaké ranní

nevolnosti, kocoviny nebo n ěčeho podobného, ale když jsem se postavil a vylezl v en

na sluní čko, cítil jsem se jako po dlouhém nerušeném spánku, neuv ěřiteln ě plný síly

a ve skv ělé nálad ě. Lidé se toulali po loukách a p řilehlých lesích, povídali si o

svých no čních vizích, nebo jen tak posedávali o samot ě a dumali nad obrazy, které

jim ayahuasca ukázala.

Ješt ě p ředtím, než jsme se toho dne všichni rozlou čili, čekal na nás spole čný

vegetariánský ob ěd a poté záv ěrečná diskuse o p ředešlé noci, a to co ostatní lidé

84

vypráv ěli o svých no čních zážitcích bylo naprosto úchvatné. Nejen to co vid ěli, ale

především to, jak se k t ěmto vizím stav ěli.

Pochopil jsem, že se nacházím ve spole čnosti lidí, kte ří nepijí „medicínu“ jen

tak neuvážen ě, a už v žádném p řípad ě ne pro legraci, ale proto, že si k ní

přicházejí pro svou fyzickou a spirituální lé čbu, pro radu a odpov ěď na své otázky,

přesně jako lidé mnoha indiánských jihoamerických kultur, kte ří ayahuascu znají a

považují ji za svou „Matku u čitelku“.

Tím jsem se dostal až na záv ěr svého vypráv ění o seznámení s „medicínou“ a

s lidmi, kte ří v České republice praktikují její pití v rámci užší uz avřené

komunity, která se svou činností na ve řejnost p říliš nevystupuje, což osobn ě pln ě

chápu, nebo ť naše doba, kultura, zákon a spole čnost nejsou podobným praktikám p říliš

blízce naklon ěny.

Rád bych k celkovému popisu této události uvedl sna d už jen pár osobních

dopl ňujících post řehů.

V první řadě bych podotknul, že pokud se jedná o vnímání toku času v dob ě

intoxikace, nelze na základ ě uvedeného prožitku tvo řit p řesnou časovou linku hodinu

po hodin ě, nebo ť pod vlivem jakéhokoliv halucinogenu ubíhá čas intoxikované osob ě

velmi zkreslen ě a postrádá jakékoliv reálné formy, což platí stoná sobně pod vlivem

ayahuascy, která vám zanechá v pam ěti dlouhé pasáže podstoupených vizí, ale t ěžko

říci kolik času z celé noci jsem strávil prázdným zíráním do st ropu jurty, zatímco

myšlenky mi uhán ěly jako splašený k ůň neznámo kam. Nelze ani p řesně potvrdit, kolik

času jsem strávil o samot ě mimo kruh, který mi zabralo zvracení a zcela

pravd ěpodobné mentální výpadky, p ři nichž jsem si neuv ědomoval zcela nic a jen tak

postával venku v mokré tráv ě, čekaje na další vlnu nevolnosti, která se st řídala se

stavy velmi nep říjemného otupení smysl ů a schopnosti cokoliv vnímat.

To se pojí i se zp ůsobem vnímání reálné p řítomnosti ostatních lidí kolem vás

během očisty. Je to jen velmi t ěžko popsatelný pocit, nebo ť ve stavu vytržení jsem

osobně byl skute čně v ůči jakýmkoliv projev ům pohybu kolem velmi citlivý, nutno ovšem

dodat, že k takovým v ěcem docházelo pouze z řídka, kdy o m ě n ěkdo p ři vycházení

z jurty necht ěně zavadil, což se p řihodilo i mn ě, když jsem necht ěně šlápl na

člov ěka ležícího p římo u východu. V takovém p řípad ě je podle Raumiho nejlepší toho

druhého tichým konejšivým hlasem ujistit, že je vše v po řádku a poté už ho nechat

opět v klidu vejít do vizí.

85

Byl jsem ovšem i sv ědkem toho že Ameri čan, který ležel vedle m ě, a který snad

jako jediný pil „medicínu“ tu noc vícekrát po sob ě, si p ři návrat z venku spletl své

místo s mým a snažil se dostat do spacáku. On byl t aké tím, jehož neskute čně

bolestné, sténavé a uši rvoucí zvracení se rozléhal o po ztichlém no čním údolí jako

řev n ějaké divoké šelmy, a jak ráno vypov ěděl, prožíval p řes noc ukrutn ě bolestivé

vize ve form ě had ů lezoucích z jeho hrudi či ohromného jaguára, s nímž se setkal v

lukách b ěhem zvracení, a ten jej prý následn ě telepaticky „rozsápal“ na kusy.

Rozboru zážitk ů a vizí lidí, kte ří mi dali s jejich sepsáním sv ůj souhlas, jsem

vyčlenil poslední kapitolu této práce, jež obsahuje ro zhovory s n ěkterými z nich.

Mám-li se vyjád řit k osobním dojm ům z prožité o čisty, musím říci, že jsem byl

celou touto ceremonií, od níž jsem z po čátku nev ěděl co čekat, velmi hluboce

spirituáln ě zasažen a musím potvrdit, že ayahuasca ve mn ě zanechala nesmazatelný a

trvající vliv na cít ění a zp ůsoby vnímání řady r ůzných v ěcí, problém ů či lidí, kte ří

se kolem mne denn ě pohybují.

Samotné vize které jsem prožil, mi vypov ěděly o mém tehdejším stavu mnohé,

nikoliv snad tolik samotnými obrazy, jako spíše jej ich skrytými významy, které jsem

si za čal uv ědomovat až zp ětn ě pár dn ů poté a musím dodat, že tomu tak bylo vskutku

v pravý čas, nebo ť nedlouho po cest ě do Žib řidic jsem se m ěl vrátit k nedokon čeným

semestrálním povinnostem, a tehdy jsem řešil t ěžkou vnit řní otázku, s níž jsem

nejspíš p řišel, aniž bych to tušil, i za ayahuascou, a která zněla: „ukon čit

dobrovoln ě studium, nebo se pokusit ješt ě o záchranu situace“ , nebo ť p řed koncem

4.ro čníku jsem se obával neúsp ěšného ukon čení studia. Když jsem byl zp ět v Jablonci,

připomněla se mi Raumiho moudrá slova: „..d říve než se do n ěčeho pustíš, nad tím

nejd řív p řemýšlej“ .

Se vzpomínkou na tu chvíli, která pro mne byla cest ou z labyrintu utkaného

z potla čených problém ů své psýché, jsem se pustil s novými silami op ět do práce a

vymanil se z nebezpe čí, do n ěhož jsem se dostal vlastním zavin ěním.

Skute ční šamani prý dokáží telepaticky p řečíst tíhu lidské mysli a na tu se

poté i zam ěřit b ěhem očisty. Osobn ě mám za to, že n ěco podobného ve mn ě zahlédl i

Raumi, který shrnuje činnost mentální aktivity svých pacient ů pod vlivem liány

takto:

„V pr ůběhu n ěkolika hodin má pacient možnost prozkoumat podv ědomé procesy svého

psýché a analyzovat sv ůj p řístup k životu. Intenzivn ě si uv ědomuje, jak se tento

86

přístup odráží ve vztazích k ostatním a ke sv ětu. Poznává p řítomné bloky, které mu

brání v tom pln ě se rozvinout (r ůzné tzv. "stíny") a má rovn ěž možnost p řestat se s

nimi identifikovat a vypudit je spolu s t ělesnými ne čistotami. Pocit po sezení s

ayahuascou je v ětšinou takový, jakoby z člov ěka spadlo obrovské b římě, rovn ěž

poci ťuje energii, lehkost a chu ť do dalšího života“ 203 .

Jinými slovy, bylo mi umožn ěno nahlédnout do hlubokého u čení ayahuascy, jemuž

jsem se rozhodl z ůstat p řístupný, což byl i jeden z d ůvodů, pro č jsem cht ěl psát

diplomovou práci práv ě na toto téma. Ovšem práci zcela nezaujatou a s ce lkovým

odstupem, snad až na tuto kapitolu, do níž se promí tly, mimo jiného i mé osobní

myšlenky, pocity a záv ěry, k nimž jsem dosp ěl po absolvování šamanské o čisty La

Limpia . 204

3.4 Rozhovory s n ěkolika dalšími ú častníky ayahuascové

kúry, po řízené ráno po lé čebné ceremonii

To ráno po ayahuascové ceremonii v Žib řidicích jsem cítil, jako bych se v noci

tam v jurt ě zbavil nemocné části svého nitra a nyní jsem se cítil jako zcela no vý

člov ěk, plný sil, energie a inspirace. To ráno nad údolí m neustále p řelétával velký

černý čáp. Vždy se vznesl z prot ějšího kopce, zakroužil nad jurtou a op ět se vrátil

na místo, z n ěhož vzlétl.

Tak to trvalo snad dv ě hodiny, dokud z údolí neodlétl, ale po celou tu do bu

jsem z n ěho měl takový zvláštní pocit p řátelství a náklonnosti, která se zra čila

v jeho o čividné zv ědavosti a absenci p řirozené zví řecí plachosti. Tento krásný

veliký pták jakoby nás svými p řelety zdravil do nového dne, do n ěhož jsme se

probudili š ťastní a lehcí jako motýli.

Uvědomil jsem si, že lidé se za čnou asi brzy rozcházet a pokud alespo ň s

některými chci ud ělat pro svou práci krátký rozhovor musím za čít ihned, což nebylo

203 RAUMI, Rayu. Šamani a rostlinky : O šamanských metodách lé čby t ěla i duše; O velkých rostlinných u čitelích, jakými jsou Ayahuasca, San Pedro a šamansk ý Tabák blogováno z Ekvádoru [online]. 2008 [cit. 2011-04-01]. Ayahuasca - králo vna medicíny z Amazonie. Dostupné z WWW: <rostlinky.blogspot.com/2008/04/ayahuasca-krlovna-m edicny-z-amazonie.html>. 204 (viz.) RAUMI, Rayu . Šamani a rostlinky : O šamanských metodách lé čby t ěla i duše; O velkých rostlinných u čitelích, jakými jsou Ayahuasca, San Pedro a šamansk ý Tabák blogováno z Ekvádoru [online]. 2008 [cit. 2011-04-01]. Ayahuasca - králo vna medicíny z Amazonie. Dostupné z WWW: <rostlinky.blogspot.com/2008/04/ayahuasca-krlovna-m edicny-z-amazonie.html>.

87

ovšem tak úpln ě snadné, nebo ť v tábo ře z ůstali pouze kucha ř, u čitel Jind řich a Inez,

již jsem zastihl zrovna ve chvíli, kdy vstávala ze svého stanu a ješt ě i te ď na ní

byly patrné poslední vlivy no čního „pití“. Ostatní se ihned po ránu prý rozutekli do

okolních les ů. M ěl jsem v tu chvíli sto chutí ud ělat totéž, ale z ůstal jsem v tábo ře

a za čal si povídat s t ěmi kdo tu z ůstali, zatímco Rayu ješt ě spal dole v jurt ě.

Texty následujících rozhovor ů jsou doslovným p řepisem zvukových materiál ů,

které jsem po řídil na diktafon, a k jejichž sepsání jsem dostal o d všech oslovených

souhlas.

První z nich byla Inez. Dáma velmi zvláštní, až taj emná, ale neskute čně

přátelská, na první pohled bosorka moderní doby, s hl ubokýma charismatickýma o čima,

člov ěk siln ě v ěřící v tém ěř zbožšt ěnou sílu ayahuscy.

Mohla bys mi pro za čátek říci n ěco blíže o sob ě nežli se dostaneme k ayahuasce?

Nevím co všechno ti o sob ě má smysl říkat aby ti to k n ěčemu bylo. Ale budiž,

je mi 54 let a až do ne dávna jsem vedla takovou v ětší obchodní firmu v Praze, kde

žiju s manželem a svými dv ěma dětmi. Ty se ale ve svých srdcích vydaly trochu jiným

směrem.

Skončila jsi s prací úsp ěšné podnikatelky? M ělo to n ějakou spojitost

s ayahuascou?

Nejen s 'ájou', jak já jí říkám (usmívá se Inez) , ale i s mnoha dalšími v ěcmi,

u ní to ovšem všechno za čalo. S tou prací jsem skon čila zcela zám ěrně, a to ve

chvíli, kdy mi liána za čala odkrývat pravý smysl života, který jsem v tom

každodenním velkom ěstském shonu naprosto postrádala.

To měla na tebe zkušenost s medicínou takový vliv, že se s zbavila dob ře

prosperujícího zam ěstnání??

Sám jsi to dnes v noci poznal, ayahuasca nám pomáhá odkrývat své mentální

bloky, dalo by se říct, že jsou to taková zkažená místa v našich srdcí ch a t ělech.

Při každém setkání s ájou získávám stále nové podn ěty a rady, jak sv ůj život do

budoucna vést. Má to ale i řadu zádrhel ů, který se m ůžou na za čátku jevit jako

neřešitelný a práv ě ája nám nabízí možnosti jak tyto problémy p řekonat.

88

Jaké problémy máš p řesně na mysli a jak ti medicína pomáhá v tom je řešit?

Pokud nechceš, prosím, neodpovídej, je mi jasné, po dle toho co jsem v noci vid ěl a

cítil, že se často asi jedná o velmi osobní v ěci.

Neboj, nejde o nic co bych nezvládla, ája nám mimo rady a lé čby poskytuje i

dost mentálních sil na to vše p řekonat s ur čitým nadhledem, protože po odkrytí všech

těch nových sv ětů a jejich význam ů si najednou uv ědomíš svou vlastní nicotnost a

něco takového jako hádky s rodinou kv ůli pen ězům nebo majetku, či volba mezi

vysokými m ěsí čními p říjmy a čistotou duše a mysli, jsou pro tebe náhle nicotné a si

tak, jako říznutí do prstu.

Jak v ůbec tvá rodina p řijala tu velkou životní zm ěnu, pochopili tvé pohnutky?

Můj manžel m ě na spirituální cest ě podporuje už od za čátku, je to um ělec, tak

možná tím to bude. Horší to bylo ale s potomky, syn pracuje na vysokém postu ve

firm ě, z níž jsem práv ě odešla, a dcera se spoléhá na finan ční zázemí, které jí

poskytuje její muž z Alžíru. Dnes jsem kv ůli tomu s d ětmi na nože, nemohou pochopit,

pro č jsem nechala té práce v Praze, pro č nesouhlasím s jejich p řístupem k životu,

když oba jdou jen po pen ězích. Z toho už jsem vylé čená a díky Bohu za to.

Takže, čím se v sou časnosti živíš?

Jedna má dobrá p řítelkyn ě už léta vede na Šumav ě malou biofarmu, a až do ne

dávna na to byla sama, takže v ětšinu času trávím tam s ní a spole čně si hospoda říme.

Dnes v noci jsi m ěla také n ějakou d ůležitou vizi, vztahující se t řeba k rodin ě?

Tyhle vize mívám pokaždé, když áju piju. Dnes se t ýkala mého syna a byla velmi

intenzivní. Má ur čité plány s naším rodinným domem po mých rodi čích, se kterými

nemůžu souhlasit, i kdyby mi o ten d ům už v ůbec nešlo. A te ď ráno ješt ě než jsi

přišel mi od n ěho p řišla sms zpráva, že chce za čít jednat o odkoupení té

nemovitosti. Mám pocit jakoby m ě na to v noci ája p řipravovala!

Přeji ti, abys celou tu situaci dob ře vy řešila. Ješt ě jsem se ale cht ěl zeptat,

kdy jsi za čala s pitím ayahuascy a kolik ceremonií už máš za s ebou?

Začala jsem tak p řed t řemi lety. Tohle bylo už mé dvanácté pití, když po čítám i

ta v Ekvádoru u Ke čuů, kde jsem byla tuhle zimu s Raumim. M ěl bys s ním tu cestu

podniknout také!

89

To bych skute čně moc rád, možná n ěkdy v budoucnu. Prosím t ě, řekni mi ješt ě

pro č jsi v noci šla spát do stanu a nez ůstala jsi s námi v jurt ě?

Za n ějaký čas jsem p řišla na to, že nevydržím být p řitom mezi lidmi, rad ěji

jsem sama a čekám si na své vize, které p řicházejí a odcházejí po celou noc. Jen

nechápu jedno a myslím, že se na to Raumiho zeptám. V noci se mi totiž n ěkdo nebo

něco op řelo o stanovou plachtu, až jsem se lekla, že to na mě spadne, tak jsem

vyběhla ven, ale nikdo tam nebyl. Řekla bych, že to byl m ůj ochránce. Toho svého máš

už te ď i ty!

Já vím, s Raumim jsme o tom mluvili. D ěkuji ti za rozhovor, a mír s tebou.

Snad jsem ti pomohla, a ť t ě and ělé provázejí, Martine.

Na rozdíl od Inez byl Jind řich, u čitel z Teplic, za čáte čníkem v „pití“ s tejn ě

jako já a zajímalo mne, jaký je jeho osobní názor n a ayahuascu nyní, a jak on prožil

svou první noc po jejím požití.

Už o tob ě vím, že je ti 32 let a že jsi v Ústí nad Labem vys tudoval

pedagogickou fakultu. Co t ě ale p řimělo k tomu urazit ten kus cesty z Teplic až sem,

abys medicínu vyzkoušel?

Dost jsem toho v poslední dob ě o ayahuasce p řečetl a lákalo m ě vyzkoušet to, co

mnozí auto ři tak úchvatn ě ve svých knihách popisovali. Proto jsem p řijel!

Myslím, že do n ěčeho takového se člov ěk nepouští pokud již p ředtím nem ěl své

zkušenosti alespo ň s jinými halucináty. Jakpak jsi na tom v tomhle sm ěru ty?

Máš pravdu. Moc takových lidí asi není. Když jsem b yl mladší zkoušel jsem,

stejn ě jako spousta dalších lidí, kte ří se cht ějí n ějak neobvykle „bavit“, hlavn ě

lysohlávky a chemické tripy, nehled ě na marihuanu. Ale žádná z t ěch v ěcí se nedá

s ayahuascou srovnávat. Však to už te ď víme oba (směje se hlasit ě Jind řich, hraje si

přitom s Raumiho šamanským ch řestidlem) .

To máš tedy pravdu. Nikdy jsem nic podobného nezaži l a mám po dnešku pocit, že

jinak než na ayahuasce se to snad ani poznat nedá. Jaký máš na ni po dnešku názor?

90

Moc mě to zajímá vzhledem k tomu, že jsme byli oba až do současnosti tak říkajíc

nedot čení.

Je to pro m ě veliká zm ěna. Vid ěl jsem a cítil neskute čný v ěci, který vycházely

přímo ze m ě, jako bych si sám v sob ě četl a spousta z toho nebyla zrovna p říjemná.

Mohl bys n ěco z toho jmenovat?

Jednou z t ěch opravdu nejhnusn ějších v ěcí byli malí šklebící se sk řeti, kte ří

mi vylézali samovoln ě z b řicha. M ěli na rukách hrozn ě ostré malé drápky a ty mi

zarývali hluboko pod k ůži a trhali ze m ě kusy „masa“, ale nebylo to maso v pravém

slova smyslu, spíš n ěco jakoby z mý duše. Ráno jsem to vypravoval ostatn ím a ti se

ve svých za čátcích setkali s tím samým. Inez o tom mluvila jako o „negativním

hnusu“, kterým se tyhle malé potv ůrky živí na úkor tvé bolesti, která byla opravdu

příšerná!

Když máš te ď první zkušenost s medicínou za sebou, myslíš že se do toho n ěkdy

v budoucnu pustíš ješt ě znova?

Myslím, že ur čit ě ano. Dost jsem o tom uvažoval a moc bych cht ěl na sob ě za čít

spirituáln ě pracovat, takže tohle ur čit ě nebylo moje poslední pití. Řada v ěcí mi te ď

dává zcela nový smysl, cítím se od rána tak plný sí ly a chuti n ěco vytvá řet. Doufám,

že to n ějakou dobu p řetrvá. Cítíš to taky?

Ano, je to neskute čné! Bál jsem se toho, že mi bude po probuzení špatn ě, obával

jsem se n ějakých flash back ů, ale místo toho je mi úžasn ě. P řeji ti hodn ě št ěstí ve

tvém dalším duchovním r ůstu a doufám, že se nevidíme naposledy.

Další koho jsem stihl ješt ě p řed lou čením vyzpovídat byla Myška, mladá žena,

jen o n ěco málo starší než já, která se o nás b ěhem noci starala, jako skute čná

Pachamama.

Řekl bych, že se tu ze všech t ěch lidí znáš s Raumim nejdéle. Jak dlouho už

s nim provádíš tyto ceremonie?

Teď už to bude t řetím rokem. Rayu je úžasný člov ěk, proto jsem se za ním vydala

před dv ěma lety i do Ekvádoru, kde jsem za čal spolu s ním p ůsobit v rámci komunity,

91

ve které Rayu v Amazonii pracuje. Tam získal i všec hny ty bohaté zkušenosti, díky

nimž m ůže dnes pro nás po řádat tahle krásná sezení.

Takže ty už vlastn ě také pat říš k pokro čilejší uživatel ům ayahuascy. Mohla bys

mi, prosím, osv ětlit tv ůj postoj v ůči ní, co pro tebe konkrétn ě znamená?

Znamená pro mne opravdu mnoho. Lidé v ětšinou k ayahuasce p řichází ve chvíli,

kdy si uv ědomí sv ůj žalostný, nebo zcela nulový spirituální stav a ch tějí se zm ěnit,

být lepšími v rámci celé planety Zem ě, protože by si p řáli oprostit svou duši od té

složité moderní doby ve které dnes žijeme, a která v nás postupn ě dusí veškerou

schopnost spirituálního cít ění, i když ji v sob ě máme od po čátku všichni. Ája je

medicínou v pravém slova smyslu, a také u čitelkou, rádkyní a vychovatelkou. Postupn ě

se ji nau číš vnímat jako živou lidskou bytost, kterou miluješ a ctíš. Ale krom ě

učení jihoamerických indián ů mám blízko i k východním filosofiím.

Včera jsem zaslechl n ěco o tom, že ovládáš asijské masáže.

Dá se i n ěco takového nazvat spirituálním cvi čením?

Samozřejmě, b ěhem masáže dochází k probuzení a uvoln ění nejen fyzického t ěla,

ale i vysoké úrovn ě spirituálního v ědomí. S takovou masáží je to v podstat ě to samé

jako s medicínou, i když to není tak úžasn ě intenzivn ě bolestivé (usmívá se Myška,

její řeč ale zní zcela vážn ě) .

Úžasně bolestivé? Dá se snad hledat n ěco pozitivního i na té ukrutné bolesti??

Za sebe musím potvrdit, že chvílemi jsem m ěl pocit, jako bych m ěl každým okamžikem

vysko čit z k ůže!

To je naprosto normální, nejd řív je pot řeba vy čistit fyzické t ělo a následn ě i

spirituální rovinu tvého bytí. Ta nevolnost, spojen á často s bolestivými vizemi, je

přirozenou sou částí o čisty kdy z tvého t ěla vyjde ven vše negativní co člov ěku

ubližuje, aniž by si to sám uv ědomoval. Takže ano, je velmi o čistné prožívat bolest

naplno, nebát se jí a p řijmout ji s naprostou samoz řejmostí.

Předtím jsi mluvila o Ekvádoru. Je veliký rozdíl v to m projít si n ěčím takovým

jako je o čista v pralese a poté tady, doma?

Bude to znít asi divn ě, ale mnohem víc jako doma jsem se cítila tam, než tady

v Čechách. A prales je úžasné místo, je plný zvuk ů a barev, ze za čátku jsem m ěla

92

pocit, že tam snad v noci nebudu moct ani usnout, a le na konec bylo všechno jinak.

Prožívat o čistu tam je samoz řejmě úpln ě n ěco jiného než tady, m ěl bys to ur čit ě také

zkusit.

Inez mi říkala to samé.. Moc rád bych se tam za vámi také je dnou vydal. Moc

děkuju za rozhovor, Myško.

Myslím že je skv ělé, že ses rozhodl tu svou práci psát zrovna o ayah uasce. A ť

se ti na tvé cest ě da ří, za rok se tu snad znovu uvidíme.

Poslední, s kým jsem ten den po řídil rozhovor, byl Rayu Raum, i když se mi

zdálo, jakoby se mu z po čátku p říliš necht ělo. Jeho zvláštní jemná a tichá povaha mi

připomínala duši stydlivého samotá ře, ale ješt ě p ředtím, než jsem se musel vydat na

zpáte ční cestu jsme si spolu krátce pohovo řili.

Rayu, m ěl bych na tebe tolik dotaz ů, ale už nemáme p říliš času.

Chceš se zeptat na to, co jsem ti říkal v noci, že?

Ano, to bych moc rád, mluvil jsi o ochránci a kv ětin ě, kterou vidíš uvnit ř mého

duchovního t ěla.

Tvůj kv ět se práv ě probouzí. Všichni v sob ě máme jakousi formu kv ětenství,

během života se spirituáln ě vyvíjíme úpln ě stejn ě jako poupata mladých kv ětin a ta

ve tvém nitru až dosud čekala na své procitnutí. Pokud jde o dobré a špatné duchy,

ti jsou v p řírod ě všude kolem nás. Však jsi je v čera u studánky sám slyšel, že?

Svého ochránce má od narození každý člov ěk, ale b ěhem života o n ěho může p řijít, což

se stává p ředevším lidem, kte ří ješt ě nedosp ěli k tomu, že by cht ěli spirituáln ě

růst a tímto sm ěrem na sob ě pracovat. Já jsem na tebe seslal nového ochránce,

kterého si musíš hý čkat, p ředevším svou životosprávou, duchovním vývojem a pro dukcí

pozitivních energií.“

Během očisty u tebe jsem m ěl pocit, že jsem tam mnohem déle než ostatní. Bylo

tomu tak, nebo se mi to jen zdálo?“

Musel jsem na tob ě a na Jind řichovi pracovat déle než na ostatních, ti už

v život ě u činili ur čité pokroky, pijí medicínu už n ějaký čas, a proto na tom byli

energeticky mnohem lépe. Ty máš te ď jedine čnou možnost za čít zcela znovu. Tvá

93

tělesná i spirituální schránka jsou nyní vylé čeny a záleží jen na tob ě, jak budeš

pokra čovat dál.

Pokud budeš p říští rok po řádat tuto akci znovu, tak se ur čit ě setkáme.

Pro p říští rok to mám op ět v plánu, dokonce bychom tu rádi postavili i novou a

větší jurtu s d řevěnou podlahou.

A na zimu se vracíš zpátky do Ekvádoru?“

Na konci zá ří letíme s Myškou zp ět, už se moc t ěším na své p řátele a u čitele

z kmene Ke čua?

Budeš tam pokra čovat v práci s ayahuascou?

To mám v plánu, ale mimo toho bych se cht ěl zam ěřit i na San Pedro, jeho ú činky

a energie jsou také velmi lé čivé.“

Mohl bys říci n ěco o té komunit ě, ve které v Napu žijete?

To místo leží nedaleko od Teny, hlavního m ěsta provincie. Je to vlastn ě takové

ekologické centrum, kterému říkáme D ům snění, a bylo vybudováno na soukromém pozemku

s osmdesáti hektary panenského pralesa. Je to krásn é místo, pošlu ti n ějaké

fotografie!

Prý tam po řádáte dvoutýdenní kurzy práce s ayahuascou a prý ta m za vámi jezdí i

spousta Čechů. A pracují tam i s místními šamany?“

Samozřejmě, to je nezbytná sou část celého kurzu. Poutníci z Čech si D ům snění

moc oblíbili, po řádáme tam pro n ě podobné akce jako byla ta zde, i n ěkolikrát za

rok, ale není ani nouze o návšt ěvníky nap říklad ze Stát ů.

Mám na tebe, Rayu, ješt ě poslední otázku.. Když jsem sem v čera p řišel, hned od

začátku jsem m ěl z tohoto místa takový zvláštní pocit, jakoby z n ěj sálala taková

velmi jemná a p řitom intenzivní harmonická síla plná klidu a čehosi, co nedokážu

úpln ě popsat.

Tahle oblast je velmi energeticky výživná, proto js me si ji také zvolili

k po řádání ceremonií. Ti duchové které jsi v čera slyšel, nebo ten čáp co ráno

neustále p řelétal nad našimi hlavami bez kousku plachosti, to vše je projevem

94

energetických zón, které procházejí okolní krajinou . Zví řata jsou co do vnímání

těchto energetických projev ů, k jejichž zhuš ťování dochází i uvol ňováním vibrací

během ceremonie, mnohem citliv ější než člov ěk. Energie, kterou cítíš je velmi

ozdravná a pot řebná p ředevším pro naši práci.

Moc ti, Rayu, d ěkuji za tv ůj čas.

Škoda že už musíme kon čit, snad se za rok op ět setkáme, moc rád bych na sob ě s tvou

pomocí zapracoval o trochu víc.

Rok je velmi krátká doba, a potom m ůžeme ve tvé o čist ě pokra čovat dál! Mír

s tebou, brat ře.

95

ZÁVĚR Takzvaná „západní“ civilizace se za posledních tisí c let velkou m ěrou odchýlila

od duchovního odkazu svých p ředků, jejichž život byl p ůvodně velmi úzce spjat

s posvátnou Matkou Zemí a jejími p řírodními cykly, které se staly člov ěku jednou

z prvních inspirací pro hlubší výklad vlastní k řehké existence.

Současná doba zaznamenává po celém sv ětě jakousi touhu člov ěka, obklopeného

městským prost ředím, o osobní únik od takzvané „reality“ a hlubší návrat k p řírod ě,

čímž by snad bylo možno vysv ětlit neustále rostoucí zájem vyhran ěné části

spole čnosti o taková témata, jakými jsou tradi ční či moderní šamanismus, esoterika a

další podobné proudy.

Úkolem mé diplomové práce bylo komparativn ě prozkoumat jednu z t ěchto oblastí

současného zájmu západní civilizace, kterou je posvátný nápoj ayahuasca

z Amazonského deštného pralesa. Poté co jsem z dost upných materiál ů prostudoval

kulturní význam této indiánské „medicíny“ v jejím p řirozeném p ůvodním prost ředí a

zaměřil se na velmi mladý fenomén jejího pr ůniku mezi Evropany, došel jsem k záv ěru

že ayahuasca, o níž se v našich zem ěpisných ší řkách až do nedávné doby p říliš mnoho

nevědělo, si v posledních letech získává čím dál více p říznivc ů po celém sv ět ě, kde

se jí da ří ší řit p ředevším prost řednictvím duchovní tradice synkretického

náboženství Santo Daime.

Velmi zvláštní a tém ěř symbolické p řitom je to, že drtivá v ětšina z t ěch kte ří

se otev řou skute čnému poznání ayahuascy, p řistupuje k tomuto nápoji s podobnou bázní

a úctou k její nepopiratelné vizioná řské moci, jako amazonští indiáni či mestici,

kte ří s ní pracují každodenn ě za ú čelem pomoci všem živým bytostem, a jak by možná

sami řekli, v zájmu zachování energetické rovnováhy na planet ě Zemi.

Můj záv ěr tudíž zní, že sou časný moderní Evropan, ochotný „naslouchat“ vizím

způsobených vlivem p řírodních duch ů, jakoby se po velmi dlouhé a svízelné pouti

vracel zp ět dom ů ke svému p ůvodnímu spirituálnímu stavu, p řerušenému civiliza čním

vývojem a lidskými intelektem, který nás sice s jis tým úsp ěchem „dovedl“ až do 21.

století, ale zcela p řitom zapomn ěl na základní význam živé lidské bytosti.

Jsme stálými hleda či té správné životní cesty ve zmateném labyrintu na šeho

vlastního p ředimenzovaného a multikulturního sv ěta, zatímco ayahuasca je jednou

z t ěchto možných „cest“, která se vyno řila z deštného pralesa a urazila tisíce mil

po celé planet ě, aby dosp ěla jednou v budoucnu k t ěm kte ří ji pot řebují, i když o

tom t řeba ješt ě sami ani nev ědí.

96

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

• BOWIE, Fiona. Antropologie náboženství . Praha : Portál, 2008. 377 s. ISBN 978-80-7367-378-9. • BURROUGHS, William S.; GINSBERG, Allen . Dopisy o yage . Praha : X-Egem, 1991. 94 s. ISBN 59-359-

91. • CRUDENOVÁ, Loren. Duch místa : rukov ěť pro navázání posvátného vztahu : ob řady a vizualizace

pro kultivaci našeho vztahu se Zemí . Praha : Volvox Globator, 1997. 200 s. ISBN 80-7207-047-9. • DAVIS, E. Wade; YOST, James A. The ethnobotany of the Waorani of Eastern Ecuador . 3. Harvard :

Botanical Museum Leaflets Harvard University, 1983. 200 s. • DE ALVERGA, Alex Polari. Prales vizí . Praha : Triton, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7254-887-3. • DEKORNE, Jim. Psychotropní šamanismus . Praha : Volvox Globator, 1997. 226 s. ISBN 80-7207-098-3. • ELIADE, Mircea. Šamanismus a nejstarší techniky extáze . Praha : Argo , 1997. 433 s. ISBN 80-7203-153-

8. • ELIADE, Mircea; CULIANU, Ioan P. . Slovník náboženství . Praha : Argo, 2001. 318 s. ISBN 80-7203-393-X. • FROEMER, Fried . Šamanské lé čení. Praha : Pragma, 1996. 183 s. ISBN 80-7205-071-0. • FURST, Peter T. . Halucinogeny a kultura . Praha : DharmaGaia, 1996. 256 s. ISBN 80-85905-20-5. • GALVÂO, Eduardo. Santos e Visagens. : Um estudo da Vida Religiosa de Ita, Baixo Amazona . São

Paulo : INL, 1976. 87 s. • GARRETT, J.T. Indiáni kmene Čerokí : Modlitby, písn ě, báje a meditace k dosažení harmonie a

vyrovnanosti . Praha : Pragma, 2001. 141 s. ISBN 80-7205-978-5. • GATESOVÁ, Bronwen. Flora Neotropica . New York : The New York Botanical Garden, 1982. 237 s . ISBN

0-89327-238-8. • HARNER, MIchael. Cesta šamana : Jak probudit sv ůj vnit řní potenciál . Praha : DharmaGaia, 2010. 204 s.

ISBN 978-80-86685-81-6. • CHEVALIER, Jacques M. Civilization and the stolen gift : Capital, Kin, an d Cult in Eastern Peru . Toronto :

University of Toronto Press, 1982. 467 s. • KALWEIT, Holger. Svět šamanů a vnit řní vesmír . Praha : Eminent, 2008. 277 s. ISBN 80-7281-189-4. • KUCHAŘ, Jiří. Ayahuasca : aneb Tanec s bohy . Praha : Eminent, 1998. 236 s. ISBN 80-85876-70-1. • KUCHAŘ, Jiří. Santo Daimé : Poselství z druhého b řehu. Praha : Eminent, 2001. 140 s. ISBN 80-7281-

063-4. • KÜSSOVÁ, Danièle. Mýty a legendy Amerického kontinentu . Bratislava : Gemini, 1992. 143 s. ISBN 80-

85265-43-5. • LARSEN, Stephen. Dveře šamanů : otev ření představivosti pro sílu a mýtus . Praha : Volvox Globator,

1999. 182 s. ISBN 80-7207-267-6. • LÉVI-STRAUSS, Claude. Mythologica : Od medu k popelu . Praha : Argo, 2006. 469 s. ISBN 80-7203-737-

4. • LUNA, Luis Eduardo. Vegetalismo : Šamanismus mezi mestickým obyvatelstv em peruánské

Amazonie . Praha : DharmaGaia, 2002. 290 s. ISBN 80-86685-02-0. • MAREŠ, Jaroslav. Hrůza zvaná Kurupira . Praha : Ivo Železný, 2001. 127 s. ISBN 80-240-2169-2. • MATOUŠKOVÁ, Marie . Arco Iris : Cesta duhy, Cesta hada . Praha : Beletris, 2005. 109 s. ISBN 80-903525-

3-7. • MINDELL, Arnold. Šamanovo t ělo. Olomouc : Dobra & Fontána, 1999. 233 s. ISBN 80-86179-19-2. • MOOS, Ute. Spirituální lé čba : jiná cesta ke zdraví . Praha : Knižní klub, Ikar, 2001. 172 s. ISBN 80-242-

0469-X. • MORAVEC, Jiří. Procházka Amazonským pralesem . Praha : Academia, 2009. 410 s. ISBN 978-80-200-

1651-5. • OTTO, Jan. Ottův slovník nau čný X. : Ilustrovaná encyklopedie obecných v ědomostí . Praha : Jan Otto,

1896. 363 s. • ROEDL, Bohumír. Dějiny Peru a Bolívie . Praha : NLN, 2007. 363 s. ISBN 978-80-7106-839-6. • SEGUÍN, Carlos Alberto. Intorducción a la Psiquiatría Folklórica, Lima 1979 . Lima : Erman, 1979. 200 s. • SCHULTES, Richard Evans; HOFMANN, Albert; RÄTSCH, Christian. Rostliny boh ů : Magická síla

psychoaktivních rostlin . Praha : Volvox Globator, 1996. 208 s. ISBN 80-7207-342-7. • VAČKÁŘ, Petr. Mluvil jsem s duchy rostlin . Praha : Animal Globe, 2003. 45 s. ISBN 80-239-0888-x.

97

• VALČIK, Luboš. Proměny šamanské tradice. Diplomová práce. Filosofická fakulta Masarykovy univerzity. 2008.

• VITEBSKY, Piers. Svět šamanů. Praha : Práh, 1996. 184 s. ISBN 80-85809-43-5. • VON LÜPKE, Geseko. Poselství šamana : Rozhovory s lé čiteli a medicinmany 21. toletí . Praha : Práh,

2009. 377 s. ISBN 978-80-7252-262-0. • WILCOX, Joan Parisi. Mistři živé energie . Praha : Pragma, 2004. 351 s. ISBN 80-7205-215-2. • ZELENÝ-ATAPANA, Mnislav. Duch s rozkvetlým penisem : Mýty amazonských indián ů. Praha : Argo,

2004. 369 s. ISBN 80-7203-573-8. • ZELENÝ-ATAPANA, Mnislav. Malá encyklopedie boh ů a mýtů Jižní Ameriky . Praha : Libri, 2009. 229 s.

ISBN 978-80-7277-398-5.

V této práci jsem mimo uvedených titulů použil také částí textu mé soukromé korespondence s Rayu Raumim a v poslední kapitole jsou uvedeny též rozhovory pořízené s účastníky ayahuascové očisty La limpia (srpen 2010).

PŘÍSPĚVKY Z VĚDECKÝCH ČASOPISŮ

• MCKENNA, Dennis; TOWERS, G. N.; ABBOTT, F. Biochemistry and Pharmacology of Tryptamines and beta-Carbolines. A Minireview. Journal of Psychoactive Drugs . 1984, 4, s. 347-358.

• WALLACE, Scott. Do nitra Amazonie. National Geographic : Česká republika . 2003, 3, s. 46-47.

• DAVIS, E. Wade; YOST, James A. The ethnobotany of the Waorani of Eastern Ecuado r. Botanical Museum Leaflets Harvard University, 1983, 3, s. 59-75.

• RIVIER, Laurent; LINDGREN, Jan-Erik. Ayahuasca, the South American Hallucinogenic Drink : en Ethnobotanical and Chemical Investigation . Journal of Economic Botany. 1972, 107, s. 90-115.

• GOLDMAN, Irwing. The Cubeo : Indians of Northwest Amazon. The University of Illinois Press . 1963, 6, s. 209-220.

• MCKENNA, Dennis; TOWERS, G. N.; ABBOTT, F. Biochemistry and Pharmacology of Tryptamines and beta-Carbolines. A Minireview. Journal of Psychoactive Drugs . 1984, 4, s. 345-360.

• TUPPER, Kenneth. The Globalization of Ayahuasca : Harm Reduction or Benefit Maximization? International Journal of Drug Policy. Vancouver. University of British Columbia. 2008, 19(4), s. 297-303.

• TŘEŠŇÁK, Petr. Droga, která léčí. Respekt. 18. prosince 2006, 51, s. 20-24.

98

ODKAZY NA MATERIÁLY DOSTUPNÉ Z INTERNETU

• The ARTFL Project. University of Chicago. 2007. Webster's Revised Unabridged Dictionary. Dostupné z WWW: <uchicago.edu/index.shtml>.

• RAUMI, Rayu. Šamani a rostlinky : O šamanských metodách léčby těla i duše; O velkých rostlinných učitelích, jakými

jsou Ayahuasca, San Pedro a šamanský Tabák blogováno z Ekvádoru. 2008. Dostupné z WWW: <rostlinky.blogspot.com/2008/04/ayahuasca-krlovna-medicny-z-amazonie.html>.

• MURILO, Jose. Santo Daime : The Rainforest Doctrine. 2000. Céu do Mapiá. Dostupné z WWW:

<santodaime.org/indexy.htm>. • MABIT, Jacques. Blending Traditions : Using indigenous medicinal knowledge to treat drug addiction. Takiwasi.

2002. Dostupný z WWW: <http://rostlinky.blogspot.com/2008/04/ayahuasca-krlovna-medicny-z-amazonie.html>. • TŘEŠŇÁK, Petr. Droga, která léčí. 2006. Dostupné z WWW: < http://czechtek.bloguje.cz/459596-ayahuasca-

pronika-do-evropy-vitezi-nad-urady-i-policii-respekt.php>. • http://www.wikipedia.org/

99

SEZNAM PŘÍLOH

• Obr. 1 Teritorium Amazonského deštného pralesa

• Obr. 2 Příprava surovin na vaření ayahuascy

• Obr. 3 Kmen liány Banisteriopsis caapi

• Obr. 4 Psychotria viridis

• Obr. 5 Vegetalista zpívá icaros do kotle s ayahuascou

• Obr. 6 Obraz Pabla Amaringa s výjevem ayahuascových vizí

• Obr. 7 Tradiční keramika domorodého kmene Shipibo s klasickou „ayahuascovou“

výzdobou

• Obr. 8 Ayahuascový obřad indiánů Shipibo

• Obr. 9 Šamanská metlička surupanga, jejímž šustivým zvukem jsou vábeni duchové

• Obr. 10 Kresba duchovního ochránce, který se mi zjevil během obřadu La limpia

v Žibřidicích (2010)

• Obr. 11 První skupina Santo Daime po roce 1930 v brazilském městě Rio Branco

• Obr. 12 Zakladatel náboženství Santo Daime, Raimund Irineu Serra

100

101

102

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

IZRAEL, BIBLE

� BARDTKE, Hans. Příběhy ze starověké Palestiny: Tradice, archeologie, dějiny.

2.vyd. Praha: Vyšehrad, 1990. 300 s. ISBN 80-7021-026-5.

� Bible: Písmo svaté Starého a Nového zákona: Český ekumenický překlad.

8. vyd. Praha: Česká biblická společnost, 1993. 287 s. ISBN 80-900881-6-3.

� BIČ, Miloš. Při řekách babylónských: Dějiny a kultura starověkých říší

Předního Orientu. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1990. 382 s.

ISBN 80-7021-032-X.

� BIČ, Miloš. Ze světa starého zákona I. 1.vyd. Praha: Kalich, 1986. 364 s.

� DEVER, W. G. Kdo byli první Izraelci a odkud přišli? Praha: Volvox globator,

2010. 295 s. ISBN 978-80-7207-767-0.

� DUFOUR, Xavier - Léon [editor] et. al. Slovník biblické teologie.

Vyd. 2. Praha: Academia, 2003. 658 s. ISBN 80-200-1127-7.

� FINKELSTEIN, Israel - SILBERMAN, Neil Asher. Objevování Bible: Svatá

Písma Izraele ve světle moderní archeologie. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2007.

329 s. ISBN 978-80-7021-869-3.

� RENDTORFF, Rolf. Hebrejská bible a dějiny: Úvod do starozákonní literatury.

1.vyd. Praha: Vyšehrad, 1996. 375 s. ISBN 80-7021-190-3.

� ROGERSON, John. Svět Bible: kulturní atlas. 1. vyd. Praha : Knižní klub, 1996.

235 s. ISBN 80-7176-283-0.

� SCHUBERT, Kurt. Dějiny Židů. Praha: Svoboda, 2003. 132 s.

ISBN 80-205-1036-2.

� SCHUBERT, Kurt. Židovské náboženství v proměnách věků. Praha: Vyšehrad,

1994. 288 s. ISBN 80-7021-075.

� SEGERT, Stanislav. Starověké dějiny Židů. Praha: Nakladatelství Svoboda,

1995. 311 s. ISBN 80-205-0304-8.

103

� Starozákonní překladatelská komise. Výklady ke Starému zákonu.1. samostatné

vyd. Díl 1, Genesis. Exodus. Leviticus. Numeri. Deuteronomium. Praha:

Evangelické nakladatelství, 1991. 600 s. ISBN 80-7017-408-0.

� STEHLÍK, Ondřej. Ugaritské náboženské texty. Jihlava: Vyšehrad, 2003.

389 s. ISBN 80-7021-587-9.

� WELLHAUSEN, Julius. Prologomena to the History of Israel. Kessinger

publishing. ISBN 1419143212. 376 s.

� Základy asijských náboženství. 1.vyd. I. díl, Judaismus, islám, hinduismus,

džinismus, buddhismus, sikhismus, pársismus. Praha: Univerzita Karlova,

2004. 269 s. ISBN 80-246-0832-4.

MEZOPOTÁMIE

� BOTTÉRO, Jean. Nejstarší náboženství: Mezopotámie. Český Těšín: tisk

Těšínská tiskárna, 2005. ISBN 80-200-1348-2.

� Epos o Gilgamešovi. Praha: Lidové noviny, 2003. 410 s.

ISBN 80-7106-517-X.

� GLASSNER, Jean-Jacques. Mezopotámie: 34.století př. n. l. až 539 př. n. l.

Vyd. 1. Praha: NLN, 2004. 309 s. ISBN 80-7106-664-8.

� HEIDEL, Alexander. The Babylonian Genesis: the story of creation. University

of Chicago Press, 1963. 145 s.

� KLÍMA, Josef. Společnost a kultura starověké Mezopotámie. 1. vyd. Praha:

Nakladatelství Československé akademie věd, 1962.

� LEICK, Gwendolyn. Mezopotámie: počátky měst. 1. vyd. v českém jazyce.

Praha: BB art, 2005. 359 s. ISBN 80-7341-555-0.

� Mýty staré Mezopotámie: Sumerská, akkadská a chetitská literatura na

klínopisných tabulkách. 1. vyd. Praha: Odeon, 1977. 371 s.

104

EGYPT

� BAINES, John et al. Náboženství ve starověkém Egyptě: bohové, mýty a

náboženská praxe. 1. vyd. Neratovice: Verbum, 2009. 237 s. ISBN 978-80-

903920-1-4.

� DAVID, A. Rosalie. Náboženství a magie starověkého Egypta. 1. vyd. v českém

jazyce. Praha: BB/art, 2006. 485 s. ISBN 80-7341-698-0.

� EBERHARD, Otto. Ägypten. Der Weg des Pharaonenreiches. 4. vyd. Stuttgart:

Kohlhammer Verlag, 1966.

� HART, George. Egyptské mýty. Vyd. 2. V Praze: Levné knihy KMa, 2006.

80 s. ISBN 80-7309-220-4.

� JANÁK, Jiří. Staroegyptské náboženství I. Bohové na zemi a v nebesích. Praha:

Oikoymenh, 2009. 325 s. ISBN 978-80-7298-314-8.

� LEXA, František. Náboženská literatura staroegyptská. 2. přehl. vyd. Díl 2.

Praha: Herrmann & synové, 1997. 240 s.

� LEXA, František. Náboženská literatura staroegyptská. 2. přehl. vyd. Díl 1.

Praha: Herrmann & synové, 1997. 169 s.

� LURKER, Manfred. Lexikon bohů a symbolů starých Egypťanů: průvodce

mystickým a magickým světem Egypta. Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, 2003.

246 s. ISBN 80-242-1016-9.

� PRITCHARD, J. B. Ancient near eastern text: relating to the Old Testament. 3rd

edition. Princeton : Princeton University Press, 1969. 711 s.

DALŠÍ POUŽITÁ LITERATURA

� ČERNÁ, Zlata et al. Duchovní prameny života: stvoření světa ve starých mýtech

a náboženstvích. Vyd. 2., rozš. Praha: Vyšehrad, 1997. 543 s.

ISBN 80-7021-223-3.

� COHN, Norman. Cosmos, Chaos and the World to Come. New Haven and

London: Yale University Press, 1993. 271 s. ISBN 0300090889.

105

� ELIADE, Mircea. Dějiny náboženského myšlení. 3., opr. vyd. I,

Od doby kamenné po eleusinská mystéria. Praha: OIKOYMENH, 2008. 519 s.

ISBN 978-80-7298-288-2.

� ELIADE, Mircea. Mýty, sny a mystéria. Vyd. 1. Praha: Oikoymenh, 1998.

195 s. Oikúmené. ISBN 80-86005-63-1.

� HELLER, Jan. Starověká náboženství: Náboženské systémy starého Egypta,

Mezopotámie a Kenaanu. Vyd. 2. Praha: Kalich, 1988. 440 s.

� PROSECKÝ, Jiří et al. Encyklopedie starověkého Předního východu. 1. vyd.

Praha: Libri, 1999. 447 s. ISBN 80-85983-58-3.

106

SEZNAM PŘÍLOH

1. Obr. 1 Mapa oblasti starověké Babylónie, Asýrie, Sýrie a Izraele. Rozdíl mezi

úrodnou půdou a pouští

2. Obr. 2. Wellhausenova teorie

3. Obr. 3. Merneptahova vítězná stéla

4. Obr. 4 Pojetí světa v Mezopotámii

5. Obr. 5 Mapa světa podle babylonských představ

6. Obr. 6 Egyptská bohyně nebe Nut je oddělena bohem vzduchu Šovem od svého

manžela boha země Geba

7. Obr. 7 Bůh pouště, moře a bouřek Sutech zabíjí hada Apopa. Bárka je tažena

podsvětím šakaly a kobrami

107

OBRAZOVÉ PŘÍLOHY:

(ZDROJ: ROGERSON, John. Svět Bible: kulturní atlas. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 1996. ISBN 80-7176-283-0. S. 24.)

Obr. 1 Mapa oblasti starověké Babylónie, Asýrie, Sýrie a Izraele. Rozdíl mezi

úrodnou půdou a pouští

108

Obr. 2 Wellhausenova teorie

(ZDROJ:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/89/WellhausensTheory.png/800px-WellhausensTheory.png)

(ZDROJ: http://static.newworldencyclopedia.org/d/db/Merenptah.jpg)

Obr. 3 Merneptahova vítězná stéla

109

Obr. 4 Pojetí světa v Mezopotámii

(ZDROJ: BOTTÉRO, Jean. Nejstarší náboženství: Mezopotámie. Český Těšín: tisk Těšínská tiskárna, 2005. ISBN 80-200-1348-2. S. 100.)

Obr. 5 Mapa světa podle babylonských představ

(ZDROJ: KLÍMA, Josef . Společnost a kultura starověké Mezopotámie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962.)

110

Obr. 6 Egyptská bohyně nebe Nut je oddělena bohem vzduchu Šovem od svého

manžela boha země Geba

(ZDROJ:http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:VFc0ARDzqYrYLM:http://www.civilization.ca/cmc/e

xhibitions/civil/egypt/images/reli28b.jpg&t=1)

(ZDROJ: http://www.siloam.net/mossman/aussies/194403251839/seth1.gif)

Obr. 7 Bůh pouště, moře a bouřek Sutech zabíjí hada Apopa. Bárka je tažena

podsvětím šakaly a kobrami