Upload
others
View
3
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
27.9.2016
1
Sypké látky
Inženýrství farmaceutických výrob
Úvod
• Vlastnosti tuhých látek
• Úprava
• Třídění
• Skladování
• Doprava
Sypké hmoty
partikulární látky (částicové systémy)
vlastnostmi a fyzikálními projevy se liší od známých forem hmot (nové skupenství?)
lože sypké hmoty se může chovat jako kapalina nebo pevná látka
důsledkem dopravy, skladování, atd. změny některých vlastností sypkých hmot…
Neobvyklé chování sypkých hmot
• Přesýpací hodiny
» G ... hmotový tok otvorem
» D0 ... průměr otvoru
» h ... výška sloupce látky
» Naplněné kapalinou» průtok je závislý na výšce sloupce
kapaliny
» b = 0,5
» Naplněné pískem (sypkou hmotou)» rychlost sypání je přibližně konstantní,
závislá na průměru otvoru
» b = 0 – 0,05
?
Sypké hmoty (prášky)
• Sypká hmota (složená z pevných částic)= zvláštní stav hmoty
• Lože sypké hmoty• v různých aspektech se chová podobně jako kapaliny nebo
pevné látky
• lože sypké hmoty odolá určitému smykovému napětí (v závislosti na těsnosti uspořádání)
• zanedbatelná pevnost lože v tahu
• řada charakteristik nemá stavové chování (závisí na procesu)
Partikulární látky ve farmacii
stojí u zrodu většiny pevných lékových forem
prášky
zrněné prášky (granuláty)
tablety
tobolky a mikroformy
27.9.2016
2
Požadavky na farmaceutické sypké hmoty
Musí dobře téci (sypat se)aby mohlo zařízení pracovat s vysokým výkonem a
spolehlivostí
aby bylo přesné objemové odměřování
Musí být homogenníaby byla léková dávka konstantní
Musí mít dostatečný povrchaby se léčivá látka dobře rozpouštěla
Charakteristiky sypké hmoty
• Specifická (měrná) hustota ρs• Hmotnost neporézní částice vztažená na její objem
• průměr hustot porézní částice a tekutiny v pórech
• Sypná hustota (bulk density) ρB• Hmotnost daného objemu volně sypaného prášku
• Setřesná hustota (tapped density) ρT• Určí se z objemu jednotkového množství látky po určitém počtu
vibrací nebo době působení otřesů na zkoumaný materiál
• Hustota vrstvy včetně volného prostoru po sklepání
Charakteristiky sypké hmoty
Součinitel zaplnění
objem pevných částic / objem lože
Mezerovitost = 1 -
podíl volného prostoru v loži
Hausnerův poměr
podíl setřesné a sypné hustoty
charakterizuje stlačitelnost prášku
špatná tokovost pro H > 1,25
Distribuce velikosti částic
statistická veličina
Metody charakterizace DVČ
Metody charakterizace DVČ
• Sítová analýza• měření frakcí částic prošlých do různých vrstev sloupce sít s
klesajícím rozměrem ok
• Omezení sítové analýzy• částice do 150 μm (pro menší velikosti „mokrá sítová analýza“)
Metody charakterizace DVČ
• Reprezentace výsledků charakterizace
• Histogram
• Kumulativní distribuce
• Výsledky různých metod se liší• vliv tvaru a fyzikálních vlastností částic
• metody měřící počet vs. objem (hmotnost)
27.9.2016
3
Vlastnosti sypkých hmot
• Charakterizace tvaru částic
• Angularita – členitost• Charakteristický rozměr nepravidelných částic
• Sféricita – • poměr povrchu kuličky o stejném objemu jako
částice k povrchu částice
angularita
sféricita
Hodnocení velikosti částic
• Povrchový průměr dS
• průměr koule, která má
stejný povrch jako částice
• Prosevný průměr dA
• minimální šířka otvoru
čtvercové tkaniny, kterou
je možné částici prosítovat
• Martinův průměr
• délka čáry, která půlí plochu průmětu disperzní částice
• Feretův průměr
• vzdálenost bodů, v nichž se dvě paralelní tečny dotýkají obvodu průmětu částice
Tokové vlastnosti látek
• Dobře tekoucí látky• větší velikost částic (s omezením)
• hladké částice
• kulovité, pravidelné částice
• Špatně tekoucí látky• velmi jemné
• výrazná textura povrchu
• jehličkovitý, destičkovitý tvar
Měření tokových vlastností prášků
• Sypný úhel (úhel přirozené sklonitelnosti)
• velký úhel = špatná tokovost
• Měření času sypání látky standardní nálevkou (lékopisná metoda)
Vlastnosti sypkých hmot – Sypné úhly• Statické
násypná skluzová metoda
výtoková sedimentační metoda
Vlastnosti sypkých hmot – Sypné úhly
• Dynamickérotační vibrační ventilační metoda
27.9.2016
4
Fyzikální vlastnosti – Doprava
Smykové třeníCharakterizuje odpor ke „klouzání” materiálu po
nějakém těleseZávisí především na kvalitě styčných ploch
(hladkosti, drsnosti,…)
Statické třeníSíla, která působí odpor proti uvedení tělesa do
pohybu
Valivé třeníUplatňuje se při kutálení tělesa po podložceZávisí na tvaru částice a povaze styčných ploch
Skladování sypkých látek
• V kontejnerech• menší objemy
• zpracování a logistika na úrovni malých šarží
• dlouhodobější skladování
• V zásobnících (silech)• velké objemy (např. sušené byliny)
• vstup do kontinuálních procesů
• rozhraní mezi kontinuální a vsádkovou částí procesu
• např. zásobník u tabletovačky
Skladování
• Plnění sypkých látek do zásobníku• Dochází k segregaci komponent
• Jemné podíly uprostřed a hrubé u stěn
• Vypouštění sypkých látek ze zásobníku• Koncentrace jemných podílů různá v různých fázích výtoku
(závisí na charakteru toku)
• Velký význam ve farmaceutickém, potravinářském a chemickém průmyslu
Skladování
• Objemový tok
• Jádrový tok
Schematické znázornění mechanismu toku sypké látky při vyprazdňování zásobníku
Objemový tok – stěnová oblast Jádrový tok – osová oblast
Posloupnost vyprazdňování zásobníku s kombinovaným tokovým mechanismem
Isochronní plochy v zásobníku sypkého materiálu při jeho vypouštění
hf ...výška výtokové oblasti u stěny [m]t …čas, za který se jednotlivé objemy
zásobníku vyprázdní [hod]
Všechny částice ležící na křivce t = 1; t = 2; atd. se sejdou ve výpustním otvoru ve stejnou dobu
Mechanismy tokuZ tvaru izochron je zřejmý výskyt dvou
charakteristických tvarů:
• Objemový výtok materiáluIzochrony pro čas t = 1 až t = 20 mají tvar přibližně
eliptický
• Jádrový tok materiáluIzochromy pro čas t > 20 se v horní části rozevírají
• Postupným vyprazdňováním se hladina materiálu v zásobníku přibližuje sledované vrstvě. Jakmile hladina předběhne sledovanou vrstvu, pak vnější část sledované vrstvy sklouzne po povrchu výtokového kužele do tekoucího jádra
• První 4 vrstvy (viz předchozí obrázek) vytékají objemovým mechanismem toku a poslední dvě vrstvy mechanismem sklouzávání po povrchu nehybné části materiálu
27.9.2016
5
Poruchy toku sypkých látek
• Zablokování výsypného otvoru
• Snížení využitelného prostoru zásobníku
• FIFO -> LIFO režim vyprazdňování• možnost degradace, expirace skladovaného materiálu
• Nekontrolovaný tok (flooding)
• Segregace • různě velikých částic
• složek směsí
Příklady poruchy toku sypkých látek
• Tvorba můstků (bridging, arching)
zaklíněnýmůstek
kohezivnímůstek
stagnantní
Tvorba děr (ratholing)
Volba režimu toku při návrhu
Nálevkový tok = ekonomické řešenímalé zkosení ve spodní části = prostorová úspornost
pohyblivé částice mimo kontakt se stěnou = nízká abraze
!!! nepůsobí problémy pouze pokud hmota obsahujehrubé částice
nelepivé částice
nedochází k segregaci
materiál se nekazí, nedegraduje, nemění vlastnosti
Ve většině farmaceutických aplikací je třeba zajistit objemový tok
Zajištění objemového toku
• Překonání tření na výsypce
• Dostatečná velikost výsypného otvoru• zamezení tvorby můstků
• překonání kohezní síly vrstvy
• Modifikace výsypky
• Modifikace tokových vlastností aditivy• stearan hořečnatý
• koloidní oxid křemičitý – „Aerosil“
Modifikace výsypky
• Pro dosažení objemového toku
obrácená kuželovávestavba
uspořádání kuželv kuželu
více výsypek
Skladování - Kontrola teploty ve farmaceutických prostorech
• Teplota ovlivňuje koncentraci API, stabilitu, oxidaci, hydrolýzu, polymorfismus, fyzikální vlastnosti léčiv, absorpci vlhkosti…
závislost koncentrace API (%) na čase (roky) při různých teplotách skladování
závislost rozkladu API v tabletách včase při různých skladovacíchpodmínkách
27.9.2016
6
Skladování - Kontrola teploty ve farmaceutických prostorech
Prostorové snímačeměření teploty a vlhkosti
záznam každých 30 minumístěné na stěně skladu
Nevýhodybodové měření teploty
rozmístění jen na základě expertního odhadu
ověření rozmístění jen na základě času
potřeba velkého počtu termočlánků
vysoký objem a tok číselných dat
Skladování - Kontrola teploty ve farmaceutických prostorech
• Aplikace termovizního měření
Skladování - Kontrola teploty ve farmaceutických prostorech
• Aplikace termovizního měření
Doprava
Dávkování sypkých látek ze zásobníkůDávkovací zařízení napojeno na výtokový otvor
zásobníku
Různá konstrukce Kryté / otevřené
Ploché / konvexní / se zarážkami
Dopravníky s vodorovnou dopravní plochouŠnekové
Pásové
Vibrační
PodavačeTalířové
turniketové
Šnekový dopravník
• Na krátké vzdálenosti (pevnost hřídele v kroucení)
• Současné promíchávání, kypření
• Vhodné i pro zrnitý a kašovitý materiál a těstovité hmoty
Podavače
Talířový podavač
Pásový podavač
limitujícím faktorem je maximální sklon, který závisí na materiálu (smykové tření)
27.9.2016
7
Vibrační podavač
Spojení dopravy s tříděním
Ne pro prašné, mokré a lepkavé látky
Může docházet k segregaci prášků
Doprava
• Dopravníky se svislou dopravní drahou• kapsové, korečkové, košíkové dopravníky, elevátory
• Gravitační• skluznice, tobogany, válečkové dráhy
• Pneumatické dopravníky
Hydraulická doprava
Pro suspenze, samovznětlivé látky
Odstranění prašnosti
Problémem je eroze zařízení
Splavování spádem 3 – 6 %
dopravní výkon [kg/h]
Gs = S · u · s· x
S....průřez potrubí
u....rychlost proudění materiálu
s...specifická hmotnost materiálu
x....Procento rozptýlení (objemový vzorek)
Pneumatická doprava
Dispergace do proudu plynu
Na velké výkony
Podtlaková (vakuová)
Přetlaková
Výhody
Pružnost dopravy, jednoduchá instalace
Možnost změny směru
Bezprašný provoz, větrání materiálu při dopravě
Jednoduchá obsluha a údržba
Pravidelný tichý chod a nízké investice
Nevýhody
Eroze
Musíme vložit více energie než do mechanické
Nevhodné materiály
Hydroskopické, lepivé, kašovité, podléhající segregaci
Nebezpečí statické elektřiny
Doprava - bezpečnost
• Statická elektřina• Představuje problém při manipulaci se sypkými látkami
• Vznik elektrického náboje na částicích materiálu podporuje jeho nízká elektrická vodivost a nevodivé prostředí, ve kterém se pohybuje
• Nezbytné uzemnění dopravních cest a zařízení
Fyzikální vlastnosti – úprava velikosti
• Tvrdost• Odolnost k průniku jiné látky do struktury materiálů
• Křehkost• Snadnost rozdrobení materiálu aniž by se předtím
významně deformoval
• Houževnatost• schopnost materiálů odolávat bez porušení
deformační práci
27.9.2016
8
Úprava velikosti částic
• Účinek léku závisí na velikosti částic účinné látky, ze které je složen
• Velikost částic se projevuje v jakosti konečného výrobku proto je distribuce velikosti části důležitým parametr pro hodnocení kvality účinné látky
• Před aplikací tuhých látek do lékových forem je nutné upravit a zkontrolovat průměr částic tuhé fáze
Rozdrobňování – zmenšování velikosti částic
Zahrnuje drcení a mletí, vzrůstá účinný povrch,
aplikace suchou i mokrou cestou
Volba metody rozmělňování podle materiálu
Namáhání
Napětí
mate
riálu
Elastickádeformace
Plastickádeformace
lom
1) Tažné materiály
výrazná plastická deformace
snižování vel. částic
řezání
strouhání
2) Křehké materiály
snižování vel. částic
drtiče
mlýny
Mechanismy rozdrobňování
• Třením, roztíráním (síly působí soustavně a současně shora a z boku)
• Rozmačkáváním, tlakem (síla působí z jedné strany trvale)
• Nárazem,úderem (síla působí z jedné strany krátce ale opakovaně)
• Štípáním, řezáním, sekáním, střihem (síla působí na ostré pracovní plochy)
Spotřeba energie
• Fragmentace• přibližně úměrná vznikajícímu povrchu
• Ztráty• elastická deformace částic
• kompaktace částic
• tření
• plastická deformace částic
Energetické nároky rozdrobňování
Závislost práce nutné k dispergaci materiálu na původní
velikosti částic (dE/dX) = -kX-n
E ... Energie X ... velikost částic n ... řád procesu
v případě hodnoty n=1 je vynaložená práce funkcí dispergačního
poměru X2/X1. (Kick) E = Kk ln (X2/X1)KK ... Kickova konstanta
fc ... pevnost materiálu v tlaku [N.m-2]
popis drcení (X > 50 mm)
v případě hodnoty n=2 (Rittinger) E = Kr fc (1/X2 – 1/X1)KR ... Rittingerova konstanta
popis jemného mletí (X < 0,05 mm)
Úprava
• Drcení• Rozdrobňování tvrdého a křehkého materiálu (nad 20 mm)
• Malé množství se obvykle drtí v třecí misce nebo hmoždíři
• Pro hrubé drcení se využívá čelisťový drtič
27.9.2016
9
Kuželový drtič
Typy zařízení
Válcový mlýnRozmačkává materiál stálým tlakem
DvouválcovýPoužívá se k drcení sypkých hmot
TrojválcovýPoužívají se k rozdrobňování materiálu
ulpívajícího na válcích (mastě a čípkoviny)
Maximální výkonnost válcových mlýnůV = bcω (b- výška pláště válce, c- šířka mezery mezi válci, ω- obvodová
rychlost)
Typy zařízení
Typy zařízení
• Kladivový mlýn• Nárazový odstředivý mlýn
• Materiál se rozdrobňuje nárazy a štípáním o kladiva otáčející se velkou rychlostí
• Materiál nesmí být vlhký (max. 15% vlhkosti)
Typy zařízení
• Nárazový kolíkový mlýn• Rozmělňuje materiál mezi
kolíky upevněných na rychle
se otáčejících kotoučích
• 2 typy:• Oba kotouče se otáčejí
• Jeden kotouč se otáčí
a jeden je pevný
Fluidní mlýn (mikronizér)
• Srážky částic uvedených do vysoké rychlosti• Hnací silou – tlakový vzduch
(jednotky až desítky bar)
• Vel. částic <30 m
Kulový mlýn• Používá se k jemnému mletí
• Materiál se rozdrobňuje pohybem a dopadem koulí, které se rozpohybují otáčením mlýna
• Diskontinuální i kontinuální provoz
• Materiál koulí – ocel, kámen
• Řeší se kritická obvodová rychlost μ (ot/min)
27.9.2016
10
Kulový mlýn
Optimální pokud má koule co nejdelší dopadovou dráhu
Stupeň naplnění mlýnu bývá cca 0,4 objemu
Opotřebení: mlýn 100-500 g/t ; koule 50-100 g/t
Výhody: přesně dané použití
značný výkon
konstantní jakost mletí
Nevýhody: velký objem
hlučné zařízení
V laboratorním měřítku se
používají tzv. planetové kulové mlýny.
Zvláštní požadavky na aparáty
Podle vlastností zpracovávané látkyvelmi tvrdá
nízkorychlostní, nízkokontaktní aparáty
plastická, vláknitáneúčinkuje náraz, tlak
vlhká, kohezníšpatné tokové vlastnosti
teplotní citlivostnevhodné tření, vhodné zpracování za vlhka
lepkavákvůli údržbě je lepší jednoduché zařízení
kluzkádrcení bude neúčinné kvůli nízkému tření
výbušnánutná inertní atmosféra
zdraví škodlivádobré ohraničení procesu, bezprašnost
Třídění
• Vibrační třídiče
• Pneumatické• S využitím fluidace se sérií cyklonových komor
Prosévání – aparáty
• Nehybná síta• materiál se prosévá pohybem kartáčů
• Pohyblivá síta • třasadla, vibrační síta
Cyklónový separátor
• Tangenciální proud vzduchu unáší částice
• Malé částice tvoří fluidní vrstvu
• Velké částice propadnou na dno