STAVBA - m. II. zrakov½ nerv (nervus optikus) obsahuje nervov½ vlkna a ta vedou z bun›k s­tnice,

  • View
    218

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of STAVBA - m. II. zrakov½ nerv (nervus optikus) obsahuje nervov½ vlkna a ta vedou z...

Jolana Fialov SOU Domalice Prokopa Velikho 640 Strnka 28

- ovld pmo nebo nepmo innost vech orgn, vytv chovn organismu a komunikuje

s okolm

- fce: pjem, zpracovn, ukldn a vydvn informac

- psob velmi rychle, inek je krtkodob (po dobu trvn podntu)

- skld se z mozku a mchy

STAVBA

Neuron, nervov buka (cellula)

- zkladn funkn a histologick jednotka nervov tkn je neuron, nervov buka

- jsou to vysoce specializovan buky, schopn pijmout, vst, zpracovat a odpovdt na

speciln signly

- pen a zpracovvaj informace z vnitnho i vnjho prosted a tm podmiuj schopnost

organismu na n reagovat.

- neuron jako zkladn jednotku nervov tkn popsal roku 1835 J. E. Purkyn

DENDRITY = krtk vbky vedou vzruch do buky (dostediv, smrem do mozku nebo

do mchy), pijmaj signly z jinch neuron nebo smyslovch bunk

NEURIT AXON = dlouh a 1m, poet neuron v mozkov ke je 14 miliard

- vede vzruch z buky (odstediv, smrem z mozku nebo mchy)

AXONOV VBEK = spojuje tlo s axonem

BU.TLO = soma, obsahuje bunn jdro

BUNN JDRO = endoplasmatick retikulum,Golgiho komplex, mitochondrie. lysozomy

centrioly

RENVIEROVY ZEZY = zrychluj veden vzruch, rozdluj myelinovou pochvu se

schwannovymi bukami

MYELINOVA POCHVA = tukov ltka, zabraujc en vzruch mezi sousednmi vlkny

SCHVANNOVA BUKA = obt se kolem axonu a vytv myelin

NERVOV ZAKONEN = synoptick knoflk (tvar knoflku)

- nemno se, pouze regeneruj

- jsou citliv, nutn zsoben 02 (kyslk se dostane do mozku krv, za 1min.protee mozkem

skoro 1 l krve)

Jolana Fialov SOU Domalice Prokopa Velikho 640 Strnka 29

Gliov buky (glie, neuroglie)

- drobn, bohat vtven buky rznho tvaru vyplujc prostory mezi nervovmi bukami

- tvo "kostru" nervov tkn

- nevedou vzruchy, maj podprnou funkci, chrn a vyivuj neurony a fagocytuj pokozen

buky, odvd odpadn ltky

- je jich 10x vce ne neuronu

- typy gli:

Astrocyty: skelet NS, maj hodn vbk, dotkaj se cvy a neuronu zprostedkovvaj metabolismus

Oligodendroglie: tvo myelinovou pochvu Mikroglie: schopny fagocytzy a mavkovitho pohybu, zajiuj imunitu

Velikost nervovch bunk

- jsou rzn velik a rznch tvar

- velikost se pohybuje od 7 tiscin milimetru a 150 tiscin milimetru

Vzruch

- rychlost penosu vzruchu je a 120m/s

- spojen dvou neuronu se dje dky SYNAPSM

- na jednom neuronu je a nkolik tisc synaps

- jednosmrn veden vzruchu

REFLEX

- reakce organismu na zmnu prosted

- tento pojem vysvtlil a zavedl esk fyziolog Ji Prochzka ( 1749 1820 )

Reflexn oblouk

- dj pi kterm se pen signl z idla nervovou drahou

k vkonnmu orgnu

Jolana Fialov SOU Domalice Prokopa Velikho 640 Strnka 30

Skld se z 5 st:

1. receptor = pjem, podrdn

2. dostediv nerv = vede vzruch do CNS

3. CNS = zpracovn informace

4. odstediv nerv = vede nerv z CNS

5. efektor = vkonn orgn (odpov na podrdn)

Nepodmnny a podmnn reflex:

-tyto dje rozdlil a popsal do dvou skupin, fyziolog Ivan Petrovi Pavlov ( 1849 1936 )

Nepodmnn R

jsou vrozen (zaznamenn v genetickm kdu) jsou v ed hmot vech st stedn nervov soustavy mimo kru koncovho mozku vdy stejn reakce (podrdn rohovky mrknut) nejsloitj forma vrozench reakc = pudy rozmnoovac, sebezchovy (instinkty)

Podmnn R

zskan uenm bhem ivota centrum v mozkov ke vznik na zklad uritho podntu (svtlo, zvuk, urit osoba) po vynechvn uritho podntu reflex asem vymiz

Dlen reflex podle:

IDLA

exteroreceptivn (kon idla, zrak, chu, ich) interoreceptivn (podnty uvnit organismu) propioreceptivn (podnty ve svalech, lachch a kloubech)

CENTRA

extracentrln (reflexy axonov, uzlinov) centrln (reflexy mn a mozkov)

VKONNHO ORGNU

somatick (tlov) autonomn (vegetativn)

VZNIKU

nepodmnn (vrozen) podmnn (zskan)

CENTRLN NERVOV SYSTM

- rozdluje se na MCHU a MOZEK

Jolana Fialov SOU Domalice Prokopa Velikho 640 Strnka 31

Mcha (medulla spiralis)

- je to provazec nervov tkn uloen v ptenm kanlu

- je asi 40 - 45 cm dlouh, v krn sti m v nejirm mst v hornm oddlu bedernm prez

asi 12x8,5 mm

- je centrem jednoduchch reflex, nap. obrannho reflexu nebo erekce

- horn konec pechz v prodlouenou mchu ( st mozku )

- doln konec kon v rovni druhho bedernho obratle

- z mchy odstupuje 31 pr mnch nerv

- na prezu mchy rozliujeme centrln kanlek obklopen edou hmotou a okolo n blou

hmotu

ed hmota je tvoena tly neuron a krtkmi dendrity (vbky), vybh v pedn mn rohy, spojenm pednch a zadnch mnch koen vznikaj

mn nervy, kter vystupuj meziobratlovmi otvory

bl hmota tvo j neurity (AXON) s myelinovou pochvou, tvo ji svazky vlken, kter vytvej vzestupn drhy pedvajc impulsy do vych st

CNS a sestupn drhy pivdjc z vych st CNS podnty pro innost

motorickch bunk (vdom a chtn pohyby)

- jsou smen, odstediv (od receptor vstupuj do zadn sti hbetn mchy) a dostediv

(vstupuj z pedn sti mchy a v ptenm kanlu se spojuj s koeny zadnmi)

Mozkomn mok

= liguor cerebro spinalis

= ir kapalina, obsahuje blkoviny, 130-150 ml

= denn vznikne 500 ml

funkce ochrann, nadlehuje mozek, odvd metabolick zplodiny z mozku,chrn, tlum

nrazy, imunitn funkce

Centrln kanlek (canalis centralis) zk, v krn oblasti je asto druhotn uzaven

Mn nervy (nervi spinalis)

Nervov plete krn (plexus cervicales)

vznik spojenm 1. -4. krnho nervu jej vtve vedou k nkterm svalm a ki nejvznamnj je dlouh nerv brnin (nervus phrenicus), kter sestupuje

mezihrudm a k brnici a zprostedkovv brnin dchn.

Nervov plete pan (plexus brachialis)

spojen pednch vtv 5. - 8. krnho nervu a sten 1. hrudnho nervu nervy pro svaly pletence horn konetiny, konetinov svaly hrudnku a svaly voln

horn konetiny (nap. nerv vetenn, stedov a loketn, kter dosahuj a na prsty

ruky)

Nervy hrudn netvo pleten a nespojuj se s pednmi vtvemi 12 pr, probhaj mezi ebry nervy meziebern (n. intercostales) se rozvtvuj ve svalech hrudn a bin stny a v

ki pedn strany trupu.

Jolana Fialov SOU Domalice Prokopa Velikho 640 Strnka 32

Nervov plete bedern (plexus lumbalis)

pedn vtve 1. - 4. nervu bedernho inervuje svaly bicha, svaly pedn a vnitn strany stehna a zevn pohlavn orgny nejvt je nerv stehenn, kter se vtv na pedn stran stehna.

Nervov plete kov (plexus sacralis)

tvo ji 5. nerv bedern a 1. -3. nerv kov nejvznamnj je nerv sedac (n. ischiadicus), kter sbh po zadn stran stehna a v

zkolenn se dl na nerv holen a ltkov, kter dosahuj a na prsty nohy.

Nervov plete stydk (plexus pudendalis)

tvoen vemi kovmi nervy inervuje svaly pnevnho dna a orgny mal pnve

Nervov plete kostrn (plexus coccygicus)

drobn kostrn nervy inervuj anln otvor.

Nervy hlavov ( nervi cranialis) pipojuj ke spodin mozku koeny, kter maj vlkna vtinou pouze jednoho typu

(senzorick vlkna)

rozvtvuj se v oblasti hlavy a krku smen, odstediv a dostediv zsobuj hlavn smyslov orgny a svaly na hlav

Jolana Fialov SOU Domalice Prokopa Velikho 640 Strnka 33

I. ichov nerv (nervus olfaktorius)

zan tenkmi vlkny, vbky ichovch bunk vytvej pleten a z nich vznikaj ichov nervy a vstupuj do nitrolebnho prostoru a vedou do vbk do mozkov

kry

senzitivn nervy

II. zrakov nerv (nervus optikus)

obsahuje nervov vlkna a ta vedou z bunk stnice, vystupuj ze zadnho plu oka a jdou do nitrolebnho prostoru a pokrauj pes zken do zrakovch center

je soust CNS

III. okohybn nerv (nervus okulomotorius)

odstediv, eferentn motorick vlkna se dl ke svalm vegetativn vlkna jdou ke svalm asnatho tlska a duhovky

IV. kladkov nerv (nervus trochlearis)

tenouk nerv, jdro ve stednm mozku, inervuje horn ikm sval u oka

V. trojklann nerv ( nervus trigeminus)

nejsilnj hlavov nerv inervuje obliejovou st hlavy smen nerv ze t st:

1. vtev odstediv od receptor z ke ela, hornho vka, nosnho koene

2. vtev dostediv receptor ve tvi, zevnho nosu, na pate, zuby horn elisti

3. vtev smen - dostediv = doln elist, jazyk a krajina spnkov

- odstediv = svaly vkac

VI. odtahujc nerv ( nervus abducens)

vstupuj do onice, vedou vzruchy ke svalm, kter zabezpeuj pohyb on koule, pi pokozen = ilhn ( strobismus)

VII. lcn nerv ( nervus fascialis)

vede motorick vlkna k mimickm svalm senzitivn vlkna ze zevnho sluchovodu, chuovch bunk vegetativn vlkna k slzn lze a slinn lze a lzkm dutiny nosn pi pokozen ztrta mimiky na oblieje

VIII. sluchovrovnovn nerv ( nervus vestibulokochlearis)

m 2 sti - sluchovou a rovnovnou

IX. jazykohltanov nerv ( nervus glozofanrygeus)

obsahuje smen nerv inervuje zadn 1/3 jazyka, hltanu, pun lzu umouje polykn

X. bloudiv nerv ( nervus vagus)

smen nerv, inervuje troby na krku, bie, hrudnku, vede na krku, vystupuje v hrdeln jamce do hrudnku a s jcnem do dutiny bin

motorick vlka - svaly hrtanu a hltanu

Jolana Fialov SOU Domalice Pr