1  

Společnost s ručením omezeným

1. Právní a majetková charakteristika společnosti

Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a

nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného

v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.

Z důvodové zprávy

Oproti stávající úpravě se nová definice společnosti s ručením omezeným může jevit jako značně změněná. Obsahově je však zřetelné, že pojetí společnosti, její odpovědnosti za porušení povinností a ručení společníků zůstává nezměněno. Oproti stávající konstrukci se vychází z toho, že v případě plnění společníka z titulu ručení, poskytne náhradu tohoto plnění společník, resp. společníci – není tedy zdůrazňováno, že společník náhradu poskytovat může, jelikož tato možnost je soukromému právu imanentní a záleží na dohodě společníka a společnosti.

Společnost s ručením omezeným je definována prostřednictvím znaku, který ji odlišuje od ryzí

kapitálové akciové společnosti i od společností osobních, tj. rozsahem i časem limitovaným

ručením společníků za dluhy společnosti. Uvedeným definičním znakem představuje SRO

přechodnou formu, v níž jsou spojeny výhody charakteristické pro obě skupiny společností –

osobní a kapitálové. Společníci nepřebírají neomezené ručení za dluhy společnosti veškerým

svým majetkem a na druhé straně nejsou ručební povinnosti zcela zbaveni. Splní-li společníci

svou vkladovou povinnost v plné výši do dne zápisu společnosti do obchodního rejstříku, ručení

za dluhy společnosti nevzniká. Vzniknout však může až v době existence společnosti při

zvyšování základního kapitálu efektivním způsobem, nebudou-li společníci povinni splatit

peněžité vklady v plné výši do konkrétního termínu, časově blízkého okamžiku rozhodnutí

valné hromady o zvýšení základního kapitálu, ale jen zčásti, přičemž zbývající část mohou

splatit později.

Aktuální právní úprava přibližuje SRO prostřednictvím některých atributů ke společnostem

osobním, na druhé straně jí zákon ponechává prostor pro nepopiratelnost společnosti

kapitálové. Společníci jsou se společností spjati těsněji než akcionáři k akciové společnosti;

anonymita společníků je v podstatě nulová; každý společník je společnosti, ostatním

společníkům i veřejnosti znám. Společníci jsou identifikováni ve společenské smlouvě, bližší

údaje se uvádějí v seznamu společníků vedeném společností a jsou zapsáni do obchodního

 

2  

rejstříku.1 K převodu podílu bude ve většině případů vyžadován souhlas valné hromady,

případně jiného orgánu společnosti. Výjimkou jsou podíly vtělené do kmenových listů; jejich

převoditelnost nesmí být omezena nebo podmíněna.

Základním kapitálem, jehož tvorba (a udržitelnost) je v SRO povinná, se rozumí souhrn všech

vkladů; vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu. V SRO

není primární výše základního kapitálu a jemu odpovídající (sekundární) souhrn hodnoty

vkladů, jako tomu bylo za účinnosti obchodního zákoníku. Zákon o obchodních korporacích

zvolil opačný přístup, a to minimální výši vkladu pro každého společníka, přičemž jejich souhrn

tvoří základní kapitál. Je-li zákonem předepsána minimální výše vkladu 1 Kč, pak má

jednočlenná společnost základní kapitál 1 Kč.

Společnost s ručením omezeným se ustavuje (zakládá) zakladatelským právním jednáním;

více zakladatelů zakládá SRO společenskou smlouvou, jeden zakladatel zakladatelskou

listinou. Oba dokumenty musí být pořízeny ve formě veřejné listiny. Zakladatelské právní

jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu za ni rozhodují a nahrazují její vůli členové

statutárního orgánu. Společnost s ručením omezeným není svéprávná, nejedná navenek přímo;

její vůle je projevována fyzickými osobami, které za ni navenek jednají.

Společenská smlouva je klíčovým dokumentem společnosti. Kromě údajů uvedených v ust.

§ 123 odst. 1 obč. zák. obsahuje také2

firmu společnosti,

předmět podnikání nebo činnosti společnosti,

určení společníků uvedením jména a bydliště nebo názvu, obchodní firmy a sídla,

určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-

li společenská smlouva vznik různých druhů podílů,

výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly,

výši základního kapitálu,

počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.

Při založení společnosti obsahuje společenská smlouva také

vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění,

                                                            1 V usnesení sp. zn. 29 Cdo 4282/2008, ze dne 27. 1. 2009 NS ČR uzavřel, že „zápis společníka společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku je deklaratorní, a nemá tudíž právní účinky vzniku, změny nebo zániku zapisované skutečnosti.“ 2 O sídle není třeba v z. o. k. normovat, neboť je nezbytnou náležitostí každého zakladatelského právního jednání podle obč. zák.

 

3  

údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných

orgánů společnosti, kteří mají být podle z. o. k. voleni valnou hromadou,

určení správce vkladu,

u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní

kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.

Údaje, které musí společenská smlouva také obsahovat při založení společnosti, lze po vzniku

společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze společenské smlouvy vypustit. Není důvod mít

ve společenské smlouvě uvedeného např. správce vkladu po celou dobu trvání společnosti,

jestliže všichni společníci již splnili svou vkladovou povinnost. Při zvyšování základního

kapitálu zajišťují převzetí vkladů jednatelé.

Společenská smlouva může být měněna dohodou všech společníků; pro tuto dohodu se

vyžaduje veřejná listina. Určí-li tak společenská smlouva, může být měněna i rozhodnutím

valné hromady. Rozhodnutí valné hromady, jehož důsledkem je změna společenské smlouvy,

nahrazuje rozhodnutí o změně společenské smlouvy. Takové rozhodnutí valné hromady se

osvědčuje veřejnou listinou.3 Neplyne-li z rozhodnutí valné hromady, jakým způsobem se

společenská smlouva mění, změní její obsah jednatel v souladu s rozhodnutím valné hromady.

O změně obsahu společenské smlouvy jednatelem se pořizuje veřejná listina. „Ke změně

společenské smlouvy může dojít i ze zákona, a to například prohlášením konkurzu na majetek

společníka, zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku společníka nebo

zrušením konkurzu proto, že je jeho majetek zcela nedostačující. Změna společenské smlouvy

může nastat i rozhodnutím soudu, a to například pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí

postižením obchodního podílu nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení obchodního

podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti.“4

Společnost s ručením omezeným je obchodní korporací, již jako právnickou osobu vytváří

společenství osob. Na právnickou osobu tvořenou jediným členem se rovněž hledí jako na

korporaci, přičemž jediného člena může mít korporace jen v případě, připouští-li to obč. zák.

Jednočlennou SRO dovoluje i z. o. k., a to jak již jejím založením jednou fyzickou nebo

právnickou osobou, tak v důsledku soustředění všech podílů v rukou jednoho společníka za

jejího trvání. SRO o více společnících vytváří zákonem předepsanou strukturu (obligatorních)

                                                            3 Osvědčení o tom, že notáři byla předložena listina a kdy se tak stalo, vyhotoví notář na přeložené listině ve formě ověřovací doložky, která obsahuje údaj o dni, měsíci, roku i o hodině, kdy byla tato listina notáři předložena. Srov. § 75 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů (notářský řád). 4 BĚLOHLÁVEK, A. J. a kol. Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, s. 697.

 

4  

orgánů. V jednočlenné společnosti vykonává působnost nejvyššího orgánu její společník;

rozhodnutí činí v písemné formě, resp. formě veřejné listiny, je-li to vyžadováno pro běžné

rozhodnutí valné hromady. Nevylučuje se, aby byl jediný společník i jediným jednatelem.

Možnost založit jednočlennou SRO musely členské státy EU připustit ve své právní úpravě na

základě Dvanácté směrnice5, podle jejíhož čl. 2 odst. 1 může mít SRO jediného společníka

jednak již při svém založení, jednak v důsledku soustředění všech společenských podílů do

jediných rukou (společnost jedné osoby). Od předchozího limitu maximálního počtu společníků

SRO se upouští, jakož i od omezení jednočlenné SRO být jediným zakladatelem nebo jediným

společníkem SRO a omezení fyzické osoby být jediným společníkem nejvýše tří SRO.

Ustanovení § 105 odst. 2 obch. zák. šlo nad rámec Dvanácté směrnice, jestliže zákazy v něm

uvedené nikoliv zcela korespondovaly s článkem 7 směrnice a byly ze strany doktríny

podrobovány kritice.

Společnost s ručením omezeným je bez ohledu na účel založení podnikatelem. Za podnikatele

se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku, do něhož se SRO povinně zapisuje. SRO

může být založena za účelem materiálním nebo ideálním; kombinace obou účelů se nevylučuje.

Společnost s ručením omezeným je vhodnou platformou pro realizaci malého a středního

podnikání (MSP). Na evropské úrovni je MSP upraveno v Nařízení Komise (ES) č. 70/2001

ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a

středním podnikům, v jehož Příloze I.6 jsou malé a střední podniky definovány jako podniky,

které mají méně než 250 zaměstnanců a mají buď roční obrat nepřesahující 40 milionů EUR,

nebo bilanční sumu roční rozvahy nepřesahující 27 milionů EUR a splňují kritérium

nezávislosti. V případech, kdy je nutné rozlišit malý a střední podnik, je „malý podnik“

definován jako podnik, který má méně než 50 zaměstnanců a má buď roční obrat nepřesahující

7 milionů EUR, nebo bilanční sumu roční rozvahy nepřesahující 5 milionů EUR a splňuje

kritérium nezávislosti.7 Mikropodniky jsou podniky s méně než 10 zaměstnanci.8

Vznik společnosti s ručením omezeným se datuje dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku;

přílohy k návrhu na prvozápis společnosti musí být předloženy v originále, popř. v úředně

ověřené kopii. Nezbytnou součástí je připojení soudního poplatku ve výši 6 000 Kč ve formě

                                                            5 Poznámka: Dvanáctá směrnice ze dne 21. 12. 1989 v oblasti práva společností o SRO s jediným společníkem č. 89/667/EHS byla nahrazena směrnicí č. 2009/102/ES. 6 Výňatek z doporučení Komise 96/280/ES ze dne 3. dubna 1996 o definici malých a středních podniků (Úř. v. L 107, 30. 4. 1996, s. 4) 7 Kritérium nezávislosti je definováno v čl. 3 Přílohy 8 V roce 2012 existovalo v EU cca 23 milionů MSP, což představovalo 99 % všech obchodních společností zaměstnávajících cca 75 milionů osob. Zdroj: ec.europa.eu

 

5  

kolků. Pokud je návrh podáván elektronicky, rejstříkový soud vyzve navrhovatele k úhradě

soudního poplatku bezhotovostním převodem.

Zániku, tj. výmazu společnosti z obchodního rejstříku předchází její zrušení danými

formami a způsoby a z důvodů uvedených v zákonech a zakladatelském právním jednání.

SRO jako právnickou osobu ve smyslu obč. zák. charakterizují tyto znaky

má právní osobnost od vzniku do zániku,

zakládá se zakladatelským právním jednáním,

zakládá se na dobu určitou nebo neurčitou,

vzniká zápisem do obchodního rejstříku,

tvoří individuální nebo vícečlenný statutární orgán,

zrušuje se právním jednáním, uplynutím doby, rozhodnutím orgánu veřejné moci,

dosažením účelu, pro který byla založena, z dalších důvodů stanovených zákonem,

zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku.

SRO jako kapitálovou obchodní korporaci ve smyslu z. o. k. charakterizují tyto znaky

povinná tvorba základního kapitálu,

založení za materiálním i ideálním účelem,

možnost založení jednou osobou fyzickou nebo právnickou,

vkladová povinnost společníků,

připuštění vzniku různých druhů podílů společenskou smlouvou,

oprávnění společníka vlastnit více podílů i více různých druhů podílů,

převoditelnost obchodních podílů (neomezená nebo omezená),

omezené ručení společníků,

zřízení obligatorních orgánů s individuální působností,

osobní účasti společníků na podnikání nebo činnosti společnosti, stanoví-li tak

společenská smlouva.

2. Společníci

2. 1 Vznik účasti společníka ve společnosti

Rozlišuje se originární a derivativní vznik účasti společníka v SRO. Originární vznik účasti

se neodvíjí od účasti předchůdce a může nastat dvojím způsobem

vznikem společnosti nebo

převzetím vkladové povinnosti při zvyšování základního kapitálu novým společníkem.

 

6  

Derivativní vznik účasti je odvozen od účasti předchozího společníka a spočívá v

převodu podílu,

přechodu (dědění) podílu,

rozdělení podílu,

vzniku spoluvlastnictví k podílu.

Společníci jsou zapisováni do seznamu společníků (dále též jen „seznam“), jímž se rozumí

vnitřní, veřejnosti obecně nedostupný dokument obsahující údaje o společníkovi a jeho vztahu

ke společnosti. Zákon svěřuje vedení seznamu společníků společnosti, konkrétně patří jeho

vedení mezi povinnosti jednatele (§ 196 z. o. k.). Nevylučuje se převést vedení seznamu na třetí

osobu.

Povinnými údaji zapisovanými do seznamu jsou

jméno a bydliště společníka fyzické osoby, název právnické osoby, obchodní firma

podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku a jeho sídlo, případně jiná adresa pro

doručování,

podíl společníka, tj. velikost (výše) podílu odpovídající výši vkladu,

označení podílu,

poznámka u podílu, ke kterému byl vydán kmenový list a číslo podílu,

počet hlasů náležejících k podílu; každý společník má jeden hlas na každou 1 Kč vkladu,

ledaže společenská smlouva určí jinak,

povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu peněžními prostředky nad společníkův

vklad, bude-li na základě společenské smlouvy a usnesení valné hromady uložena,

den zápisu společníka do seznamu společníků pro účely zjištění vzniku práv a

povinností společníka.

Pokud společník vlastní více podílů stejného nebo případně i různého druhu, uvede se rovněž

výše těchto podílů a jim odpovídající vklad, jakož i označení jednotlivých druhů. Obsah podílů

určen být nemusí, neboť jej vymezuje společenská smlouva.

Údaje dané zákonem je jednatel povinen zapsat neprodleně po vzniku společnosti a v době

jejího trvání musí provádět změny, jakmile jsou mu prokázané. Jednatel provede zápis

zapisované skutečnosti bez zbytečného odkladu poté, co mu bude informace předána nebo

doručena. Titulem pro změnu stávajících údajů je

návrh společníka,

rozhodnutí valné hromady,

 

7  

změna společenské smlouvy.

Společník podává návrh na změnu při změně svého jména (názvu, obchodní firmy), bydliště,

sídla nebo adresy pro doručování.9 Ostatní změny provádí jednatel na základě změny

společenské smlouvy nebo usnesení valné hromady.10

Každý společník má právo na opis nebo výpis údajů ze seznamu společníků, avšak pouze těch,

které se týkají jeho osoby. Za tím účelem podává společnosti písemnou žádost. Společnost je

povinna vydat opis nebo výpis do sedmi dnů od doručení žádosti, a to za úhradu nákladů.

Opisem se rozumí historie zapsaných údajů od počátku členství společníka ve společnosti,

výpisem aktuální stav.

Společnost nesmí se seznamem společníků disponovat vůči třetím osobám; seznam slouží

pouze pro potřeby společnosti ve vztahu ke společníkům. V opačném případě by musela

získat souhlas společníků, jichž se údaje týkají. Pokud by jednatel uveřejnil seznam

společníků bez jejich souhlasu, čímž by společníky poškodil, nedovolával by se společník

náhrady újmy na jednateli, ale na společnosti. Především tehdy, pokud už by byla

jednatelem jiná osoba a původní jednatel by stál zcela vně společnosti. Uhrazenou újmu

by společnost následně vymáhal po jednateli, který seznam uveřejnil.

                                                            9 V usnesení NS ČR sp. zn. 29 Cdo 1982/2011, ze dne 24. 10. 2012 byly řešeny dvě otázky. Společník nepožádal o změnu adresy, kterou by společnost promítla do seznamu společníků, ač takovou možnost měl. Tím sám zanedbal ochranu svých práv a takové zanedbání nelze interpretovat v neprospěch společnosti. Soud uzavřel, že „neoznámí-li společník změnu v doručovací adrese, je bez významu, zda ostatním společníkům bylo známo, kde se skutečně zdržuje, či nikoli. Na druhé straně, nebude-li jednatel plnit svou povinnost spočívající v aktualizaci adres, nezbývá orgánu nebo osobě svolávající valnou hromadu než vycházet z doručovacích adres uvedených v obchodním rejstříku.“ 10 Např. změnu druhu kmenového listu.

 

8  

2. 2 Práva a povinnosti společníků

Práva a povinnosti společníka se tradičně dělí na práva

majetková,

nemajetková,

doplňková (vedlejší).

Majetková práva lze vymezit následovně:

právo na podíl na zisku,

právo na zálohu na podíl na zisku při splnění zákonných podmínek ze strany společnosti,

právo na vypořádací podíl,

právo na podíl na likvidačním zůstatku,

právo na započítání plnění poskytnuté věřiteli z důvodu ručení na splnění nejdříve

splatné vkladové povinnosti,

(přednostní) právo účastnit se na zvýšení základního kapitálu,

právo poskytnout společnosti se souhlasem jednatele dobrovolný příplatek,

povinnost vrátit podíl na zisku, nepřijal-li jej společník v dobré víře.

K nemajetkovým právům se řadí:

právo účastnit se valné hromady a hlasovat na ní osobně nebo v zastoupení,

právo na řádnou a včasnou pozvánku na valnou hromadu,

právo dodatečně vykonat své hlasovací právo, nebyl-li přítomen na jednání valné

hromady,

svolat valnou hromadu, nemá-li společnost jednatele nebo jednatel dlouhodobě neplní

své povinnosti,

vzdát se za podmínek stanovených zákonem práva na včasné a řádné svolání valné

hromady,

právo domáhat se neplatnosti usnesení valné hromady (dovolávat se neplatnosti

usnesení valné hromady, byl-li na ní proti usnesení podán protest,

právo na podíl,

právo být zapsán v seznamu společníků,

právo na informace na valné hromadě i mimo ni,

 

9  

právo domáhat se za společnost náhrady újmy proti jednateli nebo splnění jeho případné

povinnosti plynoucí z dohody mezi ním a společností a v těchto řízeních společnost

zastupovat; to platí obdobně po následný výkon rozhodnutí,

právo být volit a být volen do funkce člena statutárního nebo kontrolního orgánu

právo být správcem vkladů nebo jejich částí,

právo, aby společnost šetřila jeho členská práva a oprávněné zájmy a aby ho bezdůvodně

neznevýhodňovala.

Majetkové povinnosti zahrnují:

vkladovou povinnost,

příplatkovou povinnost, je-li určena společenskou smlouvou a rozhodne-li o ní valná

hromada.

Nemajetkovými povinnosti jsou:

povinnost nevykonávat hlasovací právo za podmínek stanovených zákonem,

povinnost přijetím členství v korporaci chovat se vůči ní čestně (loajálně) a zachovávat

její vnitřní řád,

povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděl z titulu své účasti

ve společnosti a o skutečnostech tvořící obchodní tajemství, byly-li mu sděleny,

povinnost oznámit změnu údajů zapisovaných do seznamu společníků,

dodržovat zákaz konkurence určený společenskou smlouvou.

Další práva a povinnosti:

právo na ukončení své účasti ve společnosti za podmínek stanovených zákonem,

určených společenskou smlouvou nebo daných v rozhodnutí soudu,

právo na zproštění vkladové povinnosti při snížení základního kapitálu (za podmínek

stanovených zákonem a určených společenskou smlouvou),

právo mít ve společnosti více podílů i druhů podílů, určí-li tak společenská smlouva,

právo poskytnout společnosti se souhlasem jednatele dobrovolný příplatek,

právo vyslovit nesouhlas s činností jednatele nebo člena dozorčí rady (zákaz

konkurence),

právo udělit souhlas s použitím údajů zapsaných v seznamu společníků mimo rámec

společnosti,

právo být vymazán ze seznamu společníků, přestane-li být společníkem,

 

10  

práva a povinnosti spojená se zvýšením a snížením základního kapitálu,

povinnost ručit za dluhy společnosti v rozsahu normovaném v zákoně,

povinnost oznamovací (střet zájmů, záměr uzavřít se společností smlouvu aj.),

povinnost vrátit za podmínek stanovených zákonem kmenový list,

povinnost vrátit podíl na zisku, nepřijal-li jej společník v dobré víře,

povinnost vrátit zálohu na podíl na zisku za podmínek stanovených zákonem,

právo vyslovit nesouhlas s činností jednatele nebo člena dozorčí rady (zákaz

konkurence).

Výklad většiny práv a povinností se ve větší nebo menší míře prolíná celou kapitolou o SRO.

Práva a povinnosti zasluhující samostatnou pozornost jsou zpracována samostatně.

2. 2. 1 Vklad

Minimální výše vkladu je pro každého společníka stanovena zákonem a činí 1 Kč, ledaže

společenská smlouva určí, že je výše vkladu vyšší. Výše vkladu může být pro jednotlivé

společníky stanovena rozdílně. V souladu se společenskou smlouvou je společník oprávněn

vložit vklad peněžitý nebo nepeněžitý; pro SRO jsou zakázány vklady spočívající v provedení

nebo provádění práce nebo v poskytnutí nebo poskytováním služeb. Peněžitý vklad splní

společník v plné výši ve lhůtě určené společenskou smlouvou, nejpozději však do 5 let od

vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti při efektivním

zvýšení společnost základního kapitálu. Před podáním návrhu na zápis společnosti do

obchodního rejstříku se splatí celé emisní ážio a na každý peněžitý vklad nejméně jeho 30 %.

Peněžitý vklad se splácí na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, který

zřídí správce vkladů. Banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo s těmito prostředky neumožní

nakládat dříve, než společnost vznikne, ledaže se jedná o úhradu zřizovacích výdajů nebo

vrácení emisních kursů zakladatelům.

Nepeněžitý vklad se do společnosti s ručením omezeným vnese před jejím vznikem; ocení

jej znalec vybraný ze seznamu znalců podle zákona o znalcích a tlumočnících. Při zakládání

společnosti vybírají znalce zakladatelé, za trvání společnosti jednatel. Odměna znalci za

zpracování znaleckého posudku se určí dohodou a hradí ji společnost. Vedle odměny náleží

znalci náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním posudku. V případě, že

společnost nevznikne, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé. Výjimky z povinnosti

oceňovat nepeněžitý vklad znalcem jsou součástí kapitoly XXXXXXXXX „Vklad. Podíl.

Základní kapitál.“

 

11  

2. 2. 2 Podíl

Vklad je základem pro stanovení podílu a určení jeho velikosti (výše). Podíl společníka ve

společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající

k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.11 Zákon o obchodních

korporacích dovoluje určit ve společenské smlouvě, že společník může mít více podílů, a to i

různého druhu.12

Z důvodové zprávy

Vzhledem ke snaze zvýšení atraktivity společnosti s ručením omezeným se také zavádí širší využitelnost druhů podílů – společnost tak může povolit emisi více druhů podílů s tím, že zákon obsahuje pravidla pro případný spor – obdobně např. v Rakousko nebo Švýcarsko. Jeden společník tak může vlastnit více různých podílů, čímž se umožňuje vyšší míra stratifikace. Navíc, opět z důvodů vyšší využitelnosti s. r. o. se také připouští, aby byl podíl representován cenným papírem – pro zajištění ochrany věřitelů se však nepřipouští, aby mohl být takovýto cenný papír kótován.

Výše podílu se vypočítá poměrem vkladu k výši základního kapitálu a počtu společníků. Poměr

může být určen procentem nebo zlomkem; takto se zapisuje do obchodního rejstříku a je

náležitostí smlouvy o převodu podílu. Obchodní podíl může být předmětem spoluvlastnictví

více osob, předmětem dědění, předmětem zástavního práva. Jeden podíl může být rozdělen,

více podílů lze spojit (soustředit) do rukou jednoho společníka. Jak je uvedeno výše, práva a

povinnosti společníka plynoucí z obchodního podílu se obecně dělí na majetková, nemajetková

a doplňková.

Hodnota (cena) podílu je veličina proměnná, závislá na hospodaření společnosti; naopak

velikost (výše) podílu může být pro každého společníka po celou dobu existence společnosti

stejná. Podíl je předmětem právních vztahů, je pojímán jako věc ve smyslu právním. Je

převoditelný (podmínky stanoví zákon a společenská smlouva), je obchodovatelný, má svou

majetkovou složku, avšak v SRO obecně nikoliv v hmatatelné, fyzicky změřitelné a ovladatelné

podstatě, nejedná-li se o kmenový list.

                                                            11 Výše základního kapitálu SRO činí např. 100 000 Kč. Společník A vložil vklad 50 000 Kč, společník B 25 000 Kč a společník C rovněž 25 000 Kč. Nebude-li dohodnuto jinak, pak podíl společníka A činí 50 % (1/2), podíl společníků B a C je 25 % (1/4). Velikost (výše) obchodního podílu se zapije do obchodního rejstříku. 12 Ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 204/2015, ze dne 13. ledna 2016 k některým otázkám zápisů korporací do obchodního rejstříku plyne, že „Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným vzniklé před 1. lednem 2014, která se postupem podle § 777 odst. 5 z. o. k. nepodřídila zákonu o obchodních korporacích jako celku, může v souladu s § 135 odst. 1 z. o. k. připustit vznik různých druhů podílů.“

 

12  

Společenskou smlouvou lze určit existenci dvou typů podílů, a to podílu „standardního“, který

není představován kmenovým listem, a podílu představovaného kmenovým listem.13

Kmenový list

je cenný papír na řad a nelze jej vydat jako zaknihovaný,

nemůže být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu

ani na jiném veřejném trhu,

nemůže být vydán k podílu, jehož převoditelnost by byla omezena nebo vyloučena.

Kmenový list musí obsahovat jednoznačnou identifikaci společníka. Nelze jej vydat jako

zaknihovaný. Kmenový list je cenným papírem vydaným v listinné podobě.

Kmenový list se od „standardního“ obchodního podílu liší zákazem omezení nebo vyloučení

převoditelnosti. Zatímco převod standardního podílu může být nebo je omezen či podmíněn

schválením příslušného orgánu společnosti, kmenový list je volně převoditelný. Převádí se

rubopisem; převodce nebo nabyvatel musí společnost o převodu informovat za účelem

provedení změny v seznamu společníků. Na kmenovém listu se žádné změny neprovádí, neboť

plynou právě z rubopisu.

Společník může vlastnit i více kmenových listů, je-li podle společenské smlouvy dovolena

existence více podílů pro jednoho společníka. Vydá-li společnost hromadný kmenový list,

obsahuje tento kmenový list také údaj o tom, kolik kmenových listů nahrazuje, a označení

podílů, které nahrazuje.

Vznikne-li rozdělením podílu ve společnosti nový podíl, musí být zachována nejnižší výše

vkladu požadovaná zákonem nebo společenskou smlouvou; k rozdělení podílu v rozporu s tím

se nepřihlíží.14

2. 2. 3 Podíl na zisku

Podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším

orgánem společnosti. Primárně se podíl rozděluje mezi společníky, společenská smlouva

však může určit jinak, tzn., že se zisk může rozdělit i mezi členy statutárního či kontrolního

                                                            13 Ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 204/2015, ze dne 13. ledna 2016 k některým otázkám zápisů korporací do obchodního rejstříku plyne, že „Nepřipouští-li společenská smlouva společnosti s ručením omezeným vznik různých druhů podílů (§ 135 odst. 1, § 136 z. o. k.), údaj o druhu podílu se do obchodního rejstříku nezapisuje podle § 48 odst. 1 písm. j) z. v. r. Nevydala-li společnost s ručením omezeným kmenové listy, údaj o tom, že nebyl vydán kmenový list, se do obchodního rejstříku nezapisuje podle § 48 odst. 1 písm. j) z. v. r.“ 14 Vložil-li společník vklad ve výši 1 Kč, nemůže podíl rozdělit a smluvně převést např. na dvě třetí osoby. Společník by byl oprávněn podíl rozdělit pouze za předpokladu, že by se nabyvateli měli stát např. dva stávající společníci SRO. Podíl, jehož základem je 1 Kč se může stát spoluvlastnictvím více dědiců.

 

13  

orgánu jako tantiéma, mezi zaměstnance společnosti, prokuristy, obchodní zástupce, vedoucí

poboček obchodního závodu aj., případně též mezi třetí osoby (obvykle věřitele). Části

rozdělovaného zisku (stanovené procentem nebo zlomkem) pro dotyčné osoby může obsahovat

společenská smlouva nebo je může vymezit konkrétní valná hromada. Ve společenské smlouvě

nelze sjednat, že podíl na zisku bude rozdělován vždy jen mezi jiné osoby, aniž by byl současně

rozdělen i mezi společníky. Právo na podíl na zisku je základním majetkovým právem

společníka; právo na výplatu podílu na zisku společníkovi vzniká vždy, je-li zisku dosaženo a

je-li rozhodnuto o jeho plném nebo částečném rozdělení.15

Podíl na zisku je splatný do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí valné hromady o

jeho rozdělení, ledaže společenská smlouva nebo rozhodnutí valné hromady určí jinak. Lhůta

pro splatnost by neměla být nepřiměřeně prodlužována (především rozhodnutím konkrétní

valné hromady), v opačném případě by bylo možné operovat rozporem s dobrými mravy.16

O vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán. Podíl na zisku se nevrací, ledaže

osoba, které byl podíl na zisku vyplacen, věděla nebo měla vědět, že při vyplacení byly

porušeny podmínky stanovené zákonem o obchodních korporacích; v pochybnostech se dobrá

víra předpokládá. Promlčecí (obecná tříletá) lhůta na vrácení podílu na zisku počíná běžet dnem

vyplacení.

Neurčí-li společenská smlouva nebo rozhodnutí konkrétní valné hromady jinak, vyplácí se

podíl na zisku v penězích. Transparentnější pro stávající i budoucí společníky bude ujednání

ve společenské smlouvě; společníci s nízkým počtem hlasů by mohli být na konkrétní valné

hromadě přehlasováni, přičemž podíl na zisku spočívající např. v movitých věcech by pro ně

znamenal „danajský dar“.

Společnost vyplatí podíl na zisku na své náklady a nebezpečí

na adresu bydliště nebo sídla společníka podle údaje uvedeného v seznamu společníků,

případně na jinou adresu určenou pro doručování nebo

bezhotovostním převodem na jeho účet, který se ovšem ex lege do seznamu společníků

neuvádí, proto jej musí společník včas oznámit statutárnímu orgánu.

                                                            15 K tomu se již v minulosti vyjádřil NS ČR v usnesení sp. zn. 29 Cdo 1326/2009, ze dne 25. 2. 2010, i když ve vztahu k akcionářům akciové společnosti: Usnesení valné hromady akciové společnosti, jímž byl schválen zisk k rozdělení s tím, že podíl na něm bude vyplacen toliko členům orgánů společnosti, a nikoliv i jejím akcionářům, je neplatné pro rozpor s ustanovením § 178 odst. 1 obch. zák. Analogicky by bylo předmětné usnesení aplikovatelné i na společnost s ručením omezeným, neboť ust. § 123 odst. 1 ObchZ normovalo, že společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělní mezi společníky v poměru svých obchodních podílu, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Společenská smlouva tak mohla upravit pouze jiný poměr, nikoliv vyloučit participaci společníků na podílu na zisku. 16 Srov. usnesení NS ČR sp. zn. 29 Cdo 4284/2007, ze dne 30. 9. 2009.

 

14  

Nově normovaný pevný podíl na zisku je svázán s určitým druhem podílů. Na rozdíl od

„běžného“ podílu, který je splatný ve lhůtě tří měsíců od rozhodnutí valné hromady o rozdělení

zisku, je pevný podíl splatný ve lhůtě tří měsíců od schválení účetní závěrky, z níž vzniklo

právo na jeho výplatu.

Společníkům lze vyplácet i zálohy na podíl na zisku. Je však zakázáno vyplatit zisk nebo

prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím společnost

přivodila úpadek podle InsZ. Záloha na podíl na zisku může být vyplacena i k podílu, s nímž je

spojen pevný podíl na zisku. Neurčí-li společenská smlouva jinak, rozhoduje o vyplacení zálohy

v souladu s podmínkami zákona statutární orgán společnosti.

Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze

které vyplyne, že má společnost dostatek prostředků na rozdělení zisku. Výše zálohy na výplatu

zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období,

nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu z

minulých let a povinný příděl do rezervního fondu. K výplatě zálohy nelze použít rezervních

fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a

jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit. Vyplacenou zálohu na podíl na zisku

v rozporu se z. o. k. nebo společenskou smlouvou je neoprávněný příjemce povinen společnosti

vrátit bez ohledu na to, zda věděl nebo vědět měl, že byly porušeny podmínky vyplacení částky

připadající na podíl na zisku.17

2. 2. 4 Vypořádací podíl

Majetkovým právem společníka nebo jeho právního nástupce a tomu odpovídající povinnost

společnosti je právo na vypořádání (vypořádací podíl) při zániku účasti společníka jinak než

převodem obchodního podílu nebo udělením příklepu v řízení o výkonu rozhodnutí.

Vypořádací podíl náleží každé oprávněné osobě, popř. jejímu právnímu nástupci a

vyplácí se dispozitivně v penězích. Hodnota vypořádacího podílu se určuje z vlastního

kapitálu podle účetních závěrek; tato pravidla jsou rovněž dispozitivní. Pokud by byla „účetní

                                                            17 Pojmem „záloha“ a vnitřně rozporným pojmem „nevratná záloha“ se zabýval NS ČR již v roce 2007. Uzavírá, že 1. Zálohou je v občanskoprávních vztazích míněna část platby poskytnutá předem, zpravidla před vznikem práva na zaplacení konečné platby smlouvou sjednané (ceny kupní, ceny díla, provize atd.), případně platba uhrazená ještě před uzavřením určité smlouvy (viz § 498 ObčZ). Právním důvodem k poskytnutí zálohy je závazek k úhradě určité (konečné) sumy vyplývající z konkrétního smluvního ujednání. Principiálně platí, odpadne-li (nenastane-li) právní důvod, na jehož základě byla záloha jako částečné plnění poskytnuta, je třeba ji vrátit, není-li ve smlouvě dohodnuto jinak (viz též NS sp. zn. 33 Odo 890/2002). 2. Z tohoto hlediska nelze v dané věci odvolacímu soudu vytknout jakékoliv pochybení, hodnotí-li pojem „nevratná záloha“ jako vnitřně rozporný a ujednání o zaplacení nevratné zálohy jako neplatné. Ze skutkových zjištění odvolacím soudem učiněných totiž nevyplývá, že by mezi účastníky byly ujednány podmínky, za nichž by si sjednanou zálohu mohla žalovaná ponechat (na rozdíl od NS sp. zn. 29 Odo 512/2002).

 

15  

hodnota“ majetku společnosti odlišná od „skutečné hodnoty“, použije se reálná hodnota snížená

o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce sestavené ke dni řádné nebo mimořádné účetní

závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti.

Obecně platí, že lhůta pro vyplacení vypořádacího podílu počne běžet okamžikem zániku účasti

společníka ve společnosti a je tříměsíční s následným odkazem na zákaz zbytečného prodlení.

V případě, že je rozhodováno o vypořádacím podílu společníka, jehož účast zanikla z důvodu

porušení jeho povinností, lhůta pro vyplacení počne běžet později: okamžikem prodeje, resp.

nemožností prodeje. Důvodem je zabránění situaci, kdy společník, který společnost

poškozoval, má nárok na vypořádání bez ohledu na okamžitou schopnost společnosti plnit.

2. 2. 5 Podíl na likvidačním zůstatku

Při zrušení obchodní korporace s likvidací má každý společník právo na podíl na likvidačním

zůstatku; nestanoví-li společenská smlouva nebo dohoda společníků jinak, vyplácí se tento

podíl v penězích. Likvidační zůstatek se rozdělí mezi společníky nejprve do výše, v jaké splnili

svou vkladovou povinnost. Nestačí-li likvidační zůstatek na toto rozdělení, podílejí se

společníci na likvidačním zůstatku v poměru k výši svých splacených či vnesených vkladů.

Zbytek likvidačního zůstatku se rozdělí mezi společníky podle jejich podílů. Likvidátor vyplatí

podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po schválení návrhu na použití

likvidačního zůstatku. Není-li návrh použití likvidačního zůstatku schválen, rozhodne o jeho

rozdělení soud na návrh likvidátora nebo společníka.

Při zrušení obchodní korporace s likvidací ručí společníci za její dluhy po jejím zániku do výše

svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v němž ručili za jejího trvání.

Mezi sebou se společníci vyrovnají stejným způsobem jako při ručení za trvání společnosti.

Jestliže společníci za trvání společnosti za dluhy společnosti neručili, vypořádají se mezi sebou

podle poměru svých podílů ke dni zániku společnosti.

2. 2. 6 Příplatky

Povinný příplatek

Společenská smlouva může určit, že společnost může usnesením valné hromady společníkům

uložit povinnost poskytnout peněžitý příplatek (dále jen „příplatková povinnost“).

Příplatkovou povinnost lze do společenské smlouvy zahrnout při založení společnosti či ji

následně doplnit do stávajícího znění společenské smlouvy za trvání společnosti. Zákon o

obchodních korporacích nepřevzal dřívější zákonné omezení příplatkové povinnosti do výše

 

16  

poloviny vkladů jednotlivých společníků a poloviny základního kapitálu. Tím je umožněno,

aby maximální výši všech příplatků sjednali společníci ve společenské smlouvě. Společenská

smlouva určí nepřekročitelnou hranici nezávislou na výši základního kapitálu.

Valná hromada je dikcí společenské smlouvy vázána; rozhodne-li jinak (roz. o vyšší částce),

k jejímu usnesení o příplatkové povinnosti se nepřihlíží a nelze je vykonat. Rozhodnutí valné

hromady se přijímá prostou většinou hlasů přítomných společníků, neurčí-li společenská

smlouva jinak. Forma veřejné listiny se pro rozhodnutí nevyžaduje.

„Obsahuje-li společenská smlouva možnost uložení příplatku, rozhoduje o jeho uložení valná

hromada, byť zůstává otevřené, zda je to skutečně jen ona. Pokud by totiž za souhlasu všech

společníků bylo umožněno, aby o příplatkové povinnosti rozhodl za předem daných podmínek

jednatel nebo dozorčí rada, nelze v tom hledat narušení podstaty příplatku a ochrany

společníků. Máme za to, že se možnost delegace na jiný orgán nezakazuje, nicméně

předpokládá to souhlas všech společníků a současně vymezení pravidel, kdy lze příplatkovou

povinnost uložit. Společníci si však musí být vědomi, že touto delegací se vzdávají možnosti

postupu podle § 164, protože proti jednání jednatele toto realizovat nelze – tento předpoklad

však není zakázán, neboť ani občanský zákoník, ani tento zákon nezakazují vzdání se práva

podle § 164 dopředu, přičemž § 164 je dispozitivní. Taková delegace však je podle našeho

názoru možná pouze jako delegace jednorázová, neboť takové oprávnění je dle zákona

oprávněním, které náleží do působnosti valné hromady.“18

Povinný příplatek musí mít peněžitou formu; společníci jej poskytují podle poměru svých

podílů, ledaže společenská smlouva určí jinak (např. stejnou částku pro jednotlivé společníky

bez ohledu na výši podílu). Příplatek nemá charakter vkladu, není součástí základního kapitálu.

Souhrnem příplatků poskytnutých společníky se zvyšuje vlastní majetek společnosti, nikoliv

základní kapitál.

Zakladatelé nebo následně společníci při změně společenské smlouvy konsensuálně určí

buďto konkrétní částku, nebo

transparentní kritéria, o nichž se bude částka odvíjet.

Společenská smlouva musí rovněž určit, zda je příplatek spojen s podíly, a pakliže ano, pak

s jakými podíly, tj. s jakým druhem podílů nebo charakterem podílů. Podle společenské

smlouvy může být vyžadováno, aby příplatky poskytli např.

všichni společníci bez ohledu na charakter a druh podílů,

                                                            18 ŠTENGLOVÁ, I., HAVEL, B., CILEČEK, F., KUHN, P., ŠUK, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 397.

 

17  

společníci, jejichž podíl je představován kmenovým listem,

společníci, kteří vlastní určitý druh podílů,

všichni společníci podle poměru svých podílů,

všichni společníci ve stejné výši bez ohledu na poměr jejich podílů.

Zákon o obchodních korporacích výslovně nevyžaduje, aby byla celková suma příplatků

použita výhradně k úhradě ztráty, tzn., že společnost může příplatky využít k realizaci

stávajících nebo zamýšlených podnikatelských aktivit či k jiným legálním účelům a záměrům,

aniž by musela zvyšovat základní kapitál. Rozhodnutí o využití příplatků spadá do vnitřní

působnosti statutárního orgánu. Zákon nestanoví povinnost statutárního orgánu sdělit

společníkům na valné hromadě účel příplatkové povinnosti, lze předpokládat, že tak učiní,

popřípadě podají vysvětlení na žádost společníků (srov. právo společníka na informace).

Společník, který na valné hromadě nebo mimo valnou hromadu pro uložení příplatkové

povinnosti nehlasoval či se hlasování zdržel, má právo ze společnosti vystoupit. Společník

může ze společnosti vystoupit ohledně podílu, na který je příplatková povinnost vázána. Je na

vůli společníka, zda oprávnění vystoupit ze společnosti využije či nikoliv. Společníkovi je

zákonem garantováno vystoupení ohledně konkrétního podílu; vystoupení ohledně ostatních

podílů bez příplatkové povinnosti zůstává nedotčeno. Podmínkou uplatnění vystoupení je úplné

splnění vkladové povinnosti spojené s podílem, na který je příplatková povinnost vázána.

Uvedená podmínka se týká vkladu peněžitého; nepeněžitý vklad musí být vnesen před vznikem

společnosti.

Oznámení o vystoupení musí být učiněno písemně. Zákon stanoví pro vystoupení jednoměsíční

prekluzivní lhůtu, jejímž marným uplynutím účast ve společnosti a s ní příplatková povinnost

nezaniká. Společník by měl dbát na prokazatelnost doručení oznámení společnosti. Písemné

oznámení je jednostranným právním jednáním společníka a předpokladem pro účinné

vystoupení ze společnosti. Společnost bere oznámení na vědomí, žádný orgán je neprojednává

ani o něm nerozhoduje. Vystoupení společníka je účinné posledním dnem měsíce, ve kterém

došlo písemné oznámení společnosti. Společníkovi vzniká právo na vypořádání ohledně podílu,

na který byla příplatková povinnost vázána a ohledně něhož ze společnosti vystupuje. Podíl

společníka, jehož účast takto zanikla, se považuje za uvolněný podíl, s nímž společnost jako

zmocněnec naloží v souladu se zákonem.

Nesplní-li společník svou příplatkovou povinnost řádně a včas, uhradí společnosti úrok

z prodlení ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené jiným právním předpisem

z dlužné částky, ledaže společenská smlouva určí jinak. Nevyužije-li společník svého práva na

 

18  

vystoupení ze společnosti, může jej valná hromada pro nesplnění příplatkové povinnosti

vyloučit.

Z důvodové zprávy

Zákon neupravuje zákaz započtení pohledávky společnosti na úhradu příspěvku a pohledávky povinného společníka vůči společnosti, ergo je kompenzace možná. Zákonem není vyloučena možnost započtení pohledávek společníka proti nároku společnosti na splnění příplatkové povinnosti.

Taková kompenzace je tedy teoreticky možná, byť v praxi nebude pravděpodobně často

využívána, neboť se míjí s účelem poskytování příplatků, jímž je zejména snaha zajistit pro

společnost nové majetkové zdroje.19

Dobrovolný příplatek

Vedle peněžitého příplatku určeného společenskou smlouvou a uloženého valnou hromadou je

společník oprávněn poskytnout se souhlasem jednatele příplatek v peněžité i nepeněžité formě.

Regulace dobrovolných příplatků ve společenské smlouvě není nutná, fakultativně mohou

společníci jistá pravidla přijmout. Souhlas jednatele lze eliminovat a přenést jej na valnou

hromadu. Nepeněžitý příplatek musí být oceněn znalcem; uplatní se stejný režim jako při

oceňování nepeněžitého vkladu. Výjimky z povinného ocenění jsou dány v ust. § 468-472 z. o.

k.

S poskytovatelem dobrovolného příplatku uzavírá společnost zastoupená jednatelem smlouvu

o poskytnutí příplatku. Typ smlouvy ani její forma nejsou zákonem výslovně předepsány.

Podle § 1746 odst. 2 obč. zák. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako

typ smlouvy upravena. Na základě citovaného ustanovení bude uzavírána tzv. nepojmenovaná

smlouva s možným použitím některých ustanovení smlouvy darovací.20 V praxi lze

předpokládat převládající písemnou formu; nutná bude především tehdy, má-li být předmět

nepeněžitého vkladu zapsán do veřejného seznamu.

Využití příplatků

Přestože zákon ponechává využití příplatků na volném uvážení společnosti, preferuje

upotřebení-především příplatků povinných-na krytí ztrát společnosti. Převýší-li souhrnná výše

povinných příplatků nebo dobrovolných příplatků ztrátu společnosti, může valná hromada

rozhodnout, že poskytnuté příplatky budou v rozsahu, v jakém ztrátu společnosti převyšují,

                                                            19 Blíže viz VÍGHOVÁ, V. Nová právní úprava společnosti s ručením omezeným v zákoně o obchodních korporacích. Daně a právo v praxi. 2012, č. 10. www.danarionline.cz, publikováno 1. 10. 2012 [poslední návštěva 5. února 2013] 20 V praxi může smlouva nést název např. „Smlouva o vkladu do ostatních kapitálových fondů společnosti“.

 

19  

vráceny společníkům. Společníkovi se vrací příplatek poměrně do výše, v jakém jej poskytl,

nerozhodne-li valná hromada jinak. Poskytl-li společník povinný příplatek i dobrovolný

příplatek, vrací se nejdříve příplatek povinný. Valná hromada by měla přijmout rozhodnutí bez

zbytečného odkladu poté, co bude ztráta uhrazena a zjištěn rozdíl mezi její výší a výší všech

příplatků. V rozhodnutí by neměla chybět lhůta pro vrácení poměrné částky společníkovi.

Pohledávka společníka z titulu vrácení části příplatku, pokud se pro vrácení společnost

rozhodne, a pohledávka společnosti na splacení nesplacené části vkladu, jsou vzájemně

započitatelné jen tehdy, pokud s tím souhlasí valná hromada.

2. 2. 7 Právo společníka na informace

Účelem práva společníka na informace je zajištění jeho dostatečné informovanosti nezbytné

pro uplatňování práv a plnění povinností plynoucích z právních předpisů a společenské

smlouvy. S právem společníka na informace koresponduje povinnost jednatele požadované

informace o záležitostech společnosti poskytnout.

Výkon práva na informace může společník vykonávat

na zasedání valné hromady,

mimo valnou hromadu dotazem adresovaným statutárnímu orgánu,

nahlížením do dokladů společnosti a kontrolou údajů v nich obsažených.

Při účasti na valné hromadě může společník požadovat nejen informace týkající se bodů

programu jednání valné hromady, tj. informace potřebné ke kvalifikovanému rozhodnutí, ale i

jakékoliv další informace týkající se záležitostí společnosti obecně. Informace, jež mají

společníkovi přispět k rozhodnutí (hlasování) na valné hromadě, musí být jednatelem

poskytnuty ihned, a to jasným, srozumitelným a vyčerpávajícím způsobem. Potřebné informace

nemusí poskytnout výhradně jen jednatel. Valné hromady může být podle povahy

projednávaných bodů účasten i zaměstnanec společnosti, právní zástupce společnosti, účetní

nebo daňový poradce v postavení třetí osoby. Od jednatele se očekává jednání s péčí řádného

hospodáře, pod něž lze podřadit i zajištění přítomnosti těchto osob.21 Osoba, která není

                                                            21 Srov. usnesení NS ČR sp. zn. 29 Cdo 1592/2011, ze dne 13. 3. 2012: K právu akcionáře na vysvětlení na valné hromadě dle § 180 odst. 1 obch. zák.: „Požaduje-li akcionář na valné hromadě jen ta vysvětlení, na která mu dává zákon právo, tj. vysvětlení potřebná pro posouzení předmětu jednání valné hromady, je představenstvo povinno mu potřebná vysvětlení poskytnout na valné hromadě. S takovými požadavky totiž představenstvo, kterému je program valné hromady znám, musí počítat a jeho povinností je se na takové případné dotazy připravit, popřípadě zajistit účast osob, které disponují informacemi potřebnými pro zodpovězení oprávněných dotazů. Je pak věcí konkrétního posouzení každého jednotlivého dotazu vzneseného na valné hromadě, zda jde o dotaz, na jehož zodpovězení má akcionář právo, tj. o dotaz, jehož zodpovězení je potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady. Je-li tomu tak, nemůže představenstvo odkázat akcionáře na následné zodpovězení jeho dotazu. Přitom

 

20  

společníkem ani členem orgánu, nemusí být přítomna celému jednání valné hromady, ale

v závislosti na požadavku společníka na danou informaci k jednání přizvána. Tím není dotčena

povinná účast jednatele na valné hromadě.

Obchodní zákoník nestanovil jednateli SRO ani členům představenstva AS povinnost se valné

hromady účastnit. Nejvyšší soud zdůraznil, že „i přes absenci výslovné úpravy v zákoně se

členové představenstva zásadně musí valné hromady účastnit. Neúčast statutárního orgánu

však nemohla být sama o sobě důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení přijatých valnou

hromadou. Pokud by však v důsledku nepřítomnosti členů představenstva nebylo akcionářům

v souladu s ust. § 180 odst. 1 a 3 ObchZ poskytnuto vysvětlení záležitostí týkajících se

společnosti nebo osob jí ovládaných potřebných pro posouzení předmětu jednání valné

hromady, mohla by – ve vazbě na konkrétní okolnosti případu – tato skutečnost představovat

porušení uvedeného ustanovení, odůvodňující vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, a

to za podmínky, že toto porušení mělo závažné právní následky.“22 Podle z. o. k. má sice jednatel

povinnost účastnit se valné hromady, ale i do budoucna lze předpokládat, že jeho případná

neúčast nemůže obecně její jednání zmařit. Pravidelná neúčast jednatele na zasedání valné

hromady by vedla k porušení (porušování) péče řádného hospodáře.

Rovněž tak odejmutí nebo omezení možnosti podávat dotazy a požadovat vysvětlení ústně

jednacím řádem valné hromady by mohlo být omezením práva společníka, přičemž, zda by

k takovému omezení na napadené valné hromadě došlo, musí být posuzováno podle

konkrétních okolností této valné hromady.23

Jiné informace o záležitostech společnosti, které přímo nesouvisí s programem jednání

valné hromady, lze poskytnout i dodatečně. Může se jednat o otázky, které se netýkají

běžného provozu společnosti a které vyžadují kvalifikované posouzení. Úpravu lhůty přiměřené

povaze informace a formy sdělení může obsahovat společenská smlouva.

Mimo jednání valné hromady má společník právo na obecné i analytické informace týkající

se všech záležitostí společnosti. Do této kategorie lze zařadit i požadavek na informace týkající

se bodů programu již svolané valné hromady. Společník tak předem získá relevantní informace

pro rozhodnutí, které může konzultovat s odborným poradcem, a následně žádat jejich případné

doplnění a upřesnění na valné hromadě. Současně mu mohou předem poskytnuté informace

napomoci k podání protinávrhu k bodům programu.

                                                            je třeba brát v úvahu i to, zda podle konkrétních okolností věci nejsou splněny podmínky ustanovení § 131 odst. 3 a případně i § 56a odst. 1 obch. zák.“ 22 Srov. Usnesení NS ČR sp. zn. 29 Cdo 3009/2007, ze dne 27. 1. 2009 23 Srov. Usnesení NS ČR sp. zn. 29 Cdo 1970/2007, ze dne 27. 1. 2009

 

21  

Požadavek na ostatní informace o záležitostech společnosti je nutné dostatečným způsobem

specifikovat. Neurčitý požadavek nelze projednat. Jednatel však nemůže ponechat žádost zcela

bez odezvy. Je naopak povinen vyzvat společníka ke konkretizaci dotazu. Nedostatečně

formulovanou žádostí by se mohla společnost vystavit riziku sdělení informací, na něž nemá

společník podle zákona právo.24 Společnost není povinna doklady na určitou dobu vydat

společníkovi k nahlížení a kontrole. Pokud by tak učila, měla by být mezi ní a společníkem

sjednána lhůta k zapůjčení. Nepřiměřené náklady by mohly spočívat např. v nákladech na

posudek znalce či jiné osoby.

Zmocní-li společník k získání informací třetí osobu – především mimo valnou hromadu – je

povinen jej zavázat ke stejné povinnosti mlčenlivosti, jakou má on sám; zástupce je povinen

tuto skutečnost společnosti doložit. Povinností mlčenlivosti nemusí společník zavazovat osoby,

které se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušníci

určitého povolání nebo stavu, čímž dávají najevo, že jsou schopny jednat se znalostí a

pečlivostí, která je s jejich povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li osoba bez této odborné

péče, jde to k její tíži. Za takové osoby lze považovat např. advokáty, notáře, daňové poradce,

auditory nebo soudní znalce.

Zákaz sdělit společníkovi na jeho žádost skutečnosti mající povahu obchodního tajemství z.

o. k. výslovně nestanoví. Ochrana obchodního tajemství je povinností podnikatele a záleží jen

na něm, komu je sdělí. Má-li utajovat skutečnosti tvořící obchodní tajemství vlastník, pak je

                                                            24 Právem společníka s. r. o. nahlížet do dokladů společnosti a pořizovat kopie se NS ČR zabýval v usnesení sp. zn. 29 Odo 3704/2009, ze dne 22. 2. 2011. Z právního shrnutí plyne, že „společník společnosti s ručením omezeným je povinen při výkonu svého práva nahlížet do dokladů společnosti vymezit takové doklady do té míry určitě, aby bylo rozhodnutí, kterým mu soud právo k nahlížení do dokladů přizná, vykonatelné. To však neznamená, že by musel společník pojmenovat každou jednotlivou listinu, jejíhož zpřístupnění se domáhá. Zakládá-li ustanovení § 122 odst. 2 obch. zák. právo společníka nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje, nelze toto právo, jehož účelem je nepochybně umožnit společníkovi získávat informace o činnosti společnosti, omezovat tak, že může nahlížet jen do konkrétních dokladů, jejichž existence je mu známa. Společník se tak může např. domáhat, aby mu společnost umožnila nahlédnout do všech smluv, které uzavřela v určitém období s hodnotou plnění vyšší než 100.000 Kč apod. Domáhal-li se společník uložení povinnosti informovat jej „o záležitostech společnosti“ za určité období, nebyl jeho návrh projednatelný a soud jej měl vést k tomu, aby ve shora uvedeném směru návrh upřesnil; z takto formulovaného návrhu nevyplývalo ani to, domáhal-li se pouze těch informací, na které má ze zákona právo.“ Nejvyšší soud v citovaném usnesení uzavírá, že „právo společníka na poskytování informací a zpřístupnění dokladů není neomezené, ale zahrnuje pouze ty doklady a informace, které jsou potřebné k tomu, aby společník získal rozumný přehled o záležitostech společnosti. Mezi takové informace nepochybně patří zejména informace o rozsahu a základní struktuře majetku společnosti a o významnějších smlouvách, týkajících se nakládání s tímto majetkem. Přitom právo na zpřístupnění dokladů společnosti nesmí společník – stejně jako jiné právo – vykonávat šikanujícím způsobem, tj. způsobem, který by společnost omezoval v činnosti, případně jí způsobil nepřiměřené náklady. Na druhou stranu ani společnost nesmí postupovat šikanujícím způsobem při odepření tohoto práva.“

 

22  

jím obchodní korporace tvořená jejími společníky. Trvá-li společník na sdělení těchto

skutečností, bude je jednatel povinen je společníkovi sdělit a současně ho zavázat povinností

mlčenlivosti. Názory na tuto problematiku se různí; spolehlivou odpověď může přinést až

soudní judikatura. Jinak může být posuzováno, má-li společnost tři společníky, kteří jsou

současně jednateli a jinak, má-li společnost jednatele třetí osobu a několik desítek společníků.

Sdělení obchodního tajemství by měl jednatel zvážit z titulu své péče řádného hospodáře.

Jinou úroveň než obchodní tajemství mají informace utajované podle jiného právního

předpisu. Jednatelé mohou zcela nebo zčásti odmítnout poskytnutí informace jen tehdy, pokud

a) jde o utajovanou informaci podle jiného právního předpisu,

b) je požadovaná informace veřejně dostupná.

Nejvyšší soud se zabýval otázkou práva společníka SRO na informace po zániku jeho účasti ve

společnosti. Uzavírá, že: „Zanikne-li společníku účast ve společnosti, zaniká mu i právo podílet

se řízení společnosti a kontrole její činnosti podle § 122 odst. 1 obch. zák. a tudíž i právo na

poskytnutí informací o záležitostech společnosti, jakož i právo nahlížet do dokladů společnosti

podle § 122 odst. 2 obch. zák. Jak správně uzavřel odvolací soud, uvedený závěr bývalém

společníku nebrání-má-li za to, že mu společnost vyplatila vypořádací podíl v nižší než zákonné

výši, popř. že mu bývalí jednatelé společnosti způsobili škodu – označit potřebné důkazy

v případných soudních řízeních. Listiny, které nemá v dispozici a které jsou v držení

společnosti, si soud od společnosti vyžádá.“25

3. Zánik účasti společníka ve společnosti

3. 1 Vystoupení společníka

Zákon o obchodních korporacích zavádí možnost společníka vystoupit ze společnosti a ukončit

v ní zcela nebo zčásti svou účast (abadonní právo). Institut vystoupení má chránit společníka

před tím, aby byl nucen setrvat ve společnosti za podmínek, které se významně změnily oproti

stavu, kdy do společnosti vstupoval.26 Nakolik jednoznačné je ustanovení § 202 z. o. k., ukáže

až budoucí vývoj doktríny a především soudní praxe. Zatímco odst. 1 citovaného ustanovení

normuje, že „společník může ze společnosti vystoupit jen, připouští-li to tento zákon“, odst. 2

je uvozen formulací „neurčí-li společenská smlouva jinak…“ a pokračuje dvěma důvody, pro

které by společník mohl ze společnosti vystoupit.

                                                            25 Usnesení NS ČR sp. zn. 29 Cdo 2189/2012, ze dne 20. 5. 2014. Usnesení lze aplikovat i v režimu ust. § 155 ZOK a ust. § 167 odst. 1 ZOK. 26 Blíže viz VÍGHOVÁ, V. Nová právní úprava společnosti s ručením omezeným v zákoně o obchodních korporacích. Daně a právo v praxi. 2012, č. 10. www.danarionline.cz, publikováno 1. 10. 2012

 

23  

Jedná se o rozhodnutí valné hromady o:

změně převažující povahy podnikání, nebo

prodloužení trvání společnosti.

Podmínkou pro vystoupení společníka je, že nesouhlasil s přijatým rozhodnutím a že na valné

hromadě hlasoval proti. Stěží říci, jak jinak by měl společník projevit svůj nesouhlas než

hlasováním proti návrhu usnesení. Za nesouhlas nelze považovat zdržení se hlasování.

Vedle dvou uvedených důvodů je společníkovi dána možnost jednostranně ze společnosti

vystoupit, rozhodne-li valná hromada v souladu se společenskou smlouvou o uložení

příplatkové povinnosti. Společník, který pro příplatkovou povinnost nehlasoval, může

společnosti písemně oznámit, že vystupuje ze společnosti ohledně podílu, na který je

příplatková povinnost vázána.

Další případ se týká převodu podílu na jiného společníka podmíněného podle společenské

smlouvy souhlasem některého z orgánů společnosti. Není-li orgán činný nebo neudělí-li

souhlas bez udání důvodu, může společník po zániku smlouvy ze společnosti vystoupit.

Lze rozlišit

vystoupení společníka na základě skutečností, o kterých při vzniku své účasti nevěděl a

vědět nemohl a nemusel (k tomu srov. i ZPřem),

vystoupení společníka na základě skutečnosti, kterou mohl z obsahu společenské

smlouvy předvídat, být s ní srozuměn a na její realizaci připraven.

Nesouhlasil-li společník s přijatým rozhodnutím valné hromady o

a) změně převažující povahy podnikání společnosti, nebo

b) prodloužení trvání společnosti

a hlasoval na valné hromadě proti, může ze společnosti vystoupit.

Společnost s ručením omezeným může být založena za materiálním nebo ideálním účelem,

případně za oběma účely. Povahou podnikání nelze rozumět výhradě jen podnikatelský účel

založení, ale i (jen) účel nepodnikatelský, tj. činnost společnosti, jejímž hlavním cílem není

dosahování zisku. Je-li společnost založena jak za účelem materiálním, tak i ideálním, přičemž

materiální účel převažuje a valná hromada rozhoduje o zúžení nebo zrušení podnikatelských

aktivit a ponechání či rozšíření aktivit nepodnikatelských, může společník uplatnit své právo

na vystoupení ze společnosti. A naopak – vyvíjela-li společnost dosud jen nepodnikatelskou

činnost a valná hromada rozhoduje o jejím zrušení s nahrazením ryze materiálního účelu, platí

totéž. Zánik nebo zúžení podnikatelského účelu a nedosahování žádného nebo omezeného zisku

 

24  

by mělo vliv na výši společníkova podílu na zisku, vypořádacího podílu při (jiném nebo

pozdějším) zániku jeho účasti za trvání společnosti-kromě převodu podílu-i výši podílu na

likvidačním zůstatku při zrušení společnosti s likvidací.

J. Pokorná uvádí, že „změna převažující povahy podnikání může zahrnovat jak zásahy do

zapsaného předmětu podnikání – jeho rozšíření o další aktivity, nebo naopak zúžení a

specializace jen na některé z dosud vykonávaných činností. Změna se ale může týkat rovněž

podnikatelské strategie v rámci existujícího předmětu podnikání, např. soustředění se na určitá

teritoria, skupiny zákazníků, způsob nabízení zboží či služeb (přechod k internetovým

obchodům, rozhodnutí vybudovat síť drobných maloobchodních prodejen v malých městech,

dodávkové služby až do bydliště zákazníků apod.). Změny mohou spočívat také v zásadních

reorganizacích, přijímání úsporných opatření, rušení organizačních složek závodu, propouštění

zaměstnanců, zavádění elektronických informačních systémů, využití průmyslových robotů

apod. Pokud společník s takovými změnami nesouhlasí a domnívá se, že nepřinesou jeho

investici očekávané výnosy, ale současně nemá takovou pozici ve společnosti, aby prosadil své

představy, neměl by být nucen setrvávat ve společnosti proti své vůli a měla by pro něj existovat

možnost přenosu investice do jiné oblasti. Situace je obdobná, pokud společník zakládal

společnost s představou, že jde o časově omezený projekt a počítal s fungováním své investice

jen po dobu, na niž byla existence společnosti ve společenské smlouvě původně omezena.“27

Ve společenské smlouvě by patrně neobstála jen strohá formulace zákona; vhodnější by bylo

vymezení konkrétních důvodů umožňujících společníkovi ukončit svou účast vystoupením.28

Návrh na změnu povahy podnikání předkládá valné hromadě ke schválení statutární orgán,

součástí pozvánky je i návrh usnesení. Vedle toho mají společníci právo na informace, v daném

případě na valné hromadě, přičemž jednatel je povinen poskytnout relevantní a vyčerpávající

informace nejen o důvodech změny, ale také o ekonomických důsledcích. Společník by se měl

rozhodnout kvalifikovaně, nikoliv jen na základě domněnky, že jsou ohroženy jeho investice.

Široký výklad J. Pokorné může svádět ke zneužívání společníkova rozhodnutí o vystoupení, a

to k újmě společnosti. V takovém případě by bylo možné posoudit jeho chování jako neloajální.

                                                            27 LASÁK, J.; POKORNÁ, J.; ČÁP, Z.; DOLEŽIL, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 1051-1052. 28 Bude-li v budoucnu akceptován výklad o možnosti rozšířit důvody pro vystoupení společníka ze společnosti, jevil by se jako schůdný důvod změna vlastnické struktury společnosti. Pokud by např. čtyři společníci z pěti prodali své podíly jediné třetí osobě, došlo by tím ke změně hlasovacích práv a tím i ve většině případů ke změně schopnosti valné hromady se usnášet. Zbývající společník (z pěti předchozích) by vahou svých hlasů nemohl zvrátit rozhodnutí valné hromady, jeho účast ve společnosti by byla spíše symbolická. Ust. § 207 ZOK tím není dotčeno.

 

25  

Společnost s ručením omezeným lze založit na dobu neurčitou nebo dobu určitou

ohraničenou datem nebo nepopiratelnou právní skutečností. V případě založení na dobu

určitou není nutné, aby uplynutím času nebo dosažením účelu byla společnost zrušena

s likvidací. Společníci se mohou dohodnout na její další existenci, což vyžaduje změnu

společenské smlouvy. Nezbytností je podání návrhu na provedení změny zápisu do obchodního

rejstříku. Opět platí, že společník, který hlasoval proti návrhu na prodloužení trvání společnosti,

je oprávněn z ní vystoupit.

V praxi může nastat situace, kdy byla společnost založena na dobu určitou ohraničenou

dosažením účelu uvedeného ve společenské smlouvě, přičemž tento účel byl naplněn.

Společnost může provedením změny účelu a povahy podnikání nadále existovat. Valná

hromada by pak na jednom zasedání rozhodovala jak o změně převažující, resp. úplné povahy

podnikání, tak o prodloužení trvání společnosti.

Některé zahraniční úpravy regulují i jiné důvody pro vystoupení společníka. Jedná se např. o

přeložení sídla společnosti do zahraničí, změnu pravidel pro převoditelnost obchodního podílu,

opakované neodůvodněné nevyplácení podílů na zisku, nikoliv nepatrnou změnu společenské

smlouvy.29 Podle čl. 18 navrhovaného Nařízení Rady o statutu evropské soukromé společnosti

má společník právo vystoupit z SPE, pokud její činnosti jsou nebo byly vykonávány způsobem,

který závažně poškozuje zájmy společníka v důsledku jedné nebo vícero z těchto událostí:

a) SPE byla připravena o významnou část svých aktiv,

b) sídlo SPE bylo přemístěno do jiného členského státu,

c) činnosti SPE se podstatně změnily,

d) alespoň tři roky nebyly vyplaceny dividendy, i když finanční situace SPE by vyplacení

dividend umožnila.

Společník předkládá oznámení o svém vystoupení SPE písemně, přičemž uvede důvody

vystoupení. Řídící orgán SPE po přijetí oznámení bez zbytečného odkladu požádá o usnesení

společníků o odkoupení obchodního podílu daného společníka ostatními společníky nebo

samou SPE. Pokud společníci SPE nepřijmou usnesení nebo nepřijmou důvody společníka

k vystoupení do 30 kalendářních dnů od předložení oznámení, řídící orgán o tom bez

zbytečného odkladu uvědomí daného společníka.

                                                            29 Srov. HEJDA, J. Zánik účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným. Praha: Linde, akciová společnost. 2010, s. 154-158. Autor vychází z úpravy španělské, lichtenštejnské, italské a čínské.

 

26  

Z občanského zákoníku plyne, že právnická osoba, tj. i obchodní korporace může přemístit své

sídlo jak na území ČR, tak i do zahraničí. Do zahraničí však jen za podmínky, že to neodporuje

veřejnému pořádku a současně to připouští právní řád státu, do něhož má být sídlo právnické

osoby přemístěno. Člen právnické osoby, který s přemístěním sídla do zahraničí

nesouhlasil, má právo ukončit členství v právnické osobě s účinky ke dni přemístění sídla. Má-

li člen právnické osoby při ukončení členství právo na vypořádání, poskytne mu právnická

osoba plnění nejpozději ke dni účinnosti přemístění sídla. Za splnění tohoto závazku ručí

členové statutárního orgánu. Přemístění sídla je účinné ode dne zápisu jeho adresy do

příslušného veřejného rejstříku. Pojem „ukončení“ je obecný, a tudíž aplikovatelný na všechny

právnické osoby. Lze dospět k závěru, že společník SRO by v takovém případě mohl ze

společnosti z důvodu uvedeného přímo v zákoně vystoupit, ačkoliv se nejedná o důvod

připuštěný výhradně zákonem o obchodních korporacích.30

Dalším zákonem umožňujícím společníkovi vystoupení je zákon o přeměnách obchodních

společností a družstev (srov. § 376-379 ZPřem). Společník, který se změnou právní formy

společnosti s ručením omezeným nesouhlasí, má právo ze společnosti s ručením omezeným

vystoupit ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byla změna právní formy schválena valnou hromadou,

jestliže

a) byl společníkem společnosti s ručením omezeným ke dni konání valné hromady, která

schválila změnu právní formy, a

b) hlasoval proti schválení změny právní formy.

Notářský zápis (veřejná listina) o rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným

musí obsahovat jména společníků, kteří hlasovali proti schválení změny právní formy, s tím, že

tyto osoby mají právo ze společnosti vystoupit. Vystoupení musí mít písemnou formu s úředně

ověřeným podpisem; vystoupení nelze odvolat. Účast vystupujícího společníka ve společnosti

s ručením omezeným zaniká dnem zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.

Společník má právo na vyplacení vypořádacího podílu.

Podmínky z. o. k. pro vystoupení společníka lze shrnout následovně:

došlo k naplnění alespoň jedné z podmínek pro vystoupení daných právními předpisy

nebo společenskou smlouvou,

                                                            30 Srov. § 202 odst. 1 z. o. k.

 

27  

rozhodnutí valné hromady, které je důvodem pro vystoupení společníka ze společnosti,

bylo přijato proti vůli společníka, který hlasoval proti,

společník zcela splnil vkladovou povinnost spojenou s podílem, ohledně něhož hodlá

vystoupit ze společnosti.

Zákon výslovně vyžaduje negativní stanovisko společníka, zdržení se hlasování nezakládá

právo na vystoupení ze společnosti.

Z důvodové zprávy

Jednostranné ukončení účasti výpovědí je rozšířeno na případy, kdy dochází k zásadním změnám ve společnosti – tato pravidla jsou dispozitivní.

Operuje-li důvodová zpráva s pojmem „pravidla“, pak jej lze chápat jako proces upravený v ust.

§ 164 z. o. k. Má-li jím být míněno rozšíření důvodů pro jednostranné vystoupení ve

společenské smlouvě, pak měl být v užité terminologii přesnější. Konstatování, že „tato

pravidla jsou dispozitivní“ se v daném případě může jevit jako nadbytečné (nebo dokonce

zavádějící), neboť i samotné ust. § 164 odst. 5 normuje, že odstavce 1 až 4 se nepoužijí, určí-li

společenská smlouva jinak.

3. 2 Dohoda o ukončení účasti společníka

Dohoda o ukončení účasti nebyla v původním znění obchodního zákoníku z roku 1991

upravena. Zánik účasti společníka v SRO dohodou všech společníků zavedla jeho první

harmonizační novela provedená zákonem č. 142/1996 Sb. V teorii do té doby existovaly

pochybnosti, zda je možné účast ve společnosti ukončit stejným způsobem, jakým vznikla, tj.

dohodou všech společníků jako projevem zásady autonomie vůle. Většinově převládal názor,

že není-li tato možnost obchodním zákoníkem výslovně vyloučena, pak je v souladu s Listinou

základních práv a svobod a občanským zákoníkem možná. Pochybnosti byly odstraněny

výslovnou úpravou.

Pravidlo o písemné formě dohody s úředně ověřenými podpisy všech společníků, tj. i

společníka končícího účast ve společnosti zůstává plně zachováno. Pokud by nebyla splněna

jedna z podmínek, je dohoda neplatná pro rozpor se zákonem.

Lze shrnout, že dohoda

musí být uzavřena mezi všemi společníky,

musí mít písemnou formu a

podpisy všech společníků musí být úředně ověřeny.

 

28  

Účinky zániku účasti společníka nastávají dnem účinnosti dohody, tj. dnem úředního ověření

podpisu posledního společníka, není-li ověření podpisů všech společníků provedeno k jednomu

datu. Byl-li společníkovi vydán kmenový list, nabývá dohoda účinnosti a účast společníka

zaniká až odevzdáním kmenového listu. Důvody pro ukončení účasti zákon nevyžaduje, jedná

se o volní rozhodnutí společníka, které nemusí být uveřejněno.

Bude-li byť jeden společník proti ukončení účasti žadatele, k dohodě nedojde. Vůli

nesouhlasícího společníka (více nebo všech společníků) nemůže nahradit soud. Na vzniklou

situaci nelze přiměřeně aplikovat ani ustanovení o možnosti společníka ze společnosti

vystoupit. Jedinou možnou cestou je pak zrušení společníkovy účasti ve společnosti soudem,

avšak zde již musí společník důvody prokázat.

Lhůtu, v níž by mělo k dohodě společníků dojít od podání žadatelova návrhu, zákon neurčuje;

lze ji sjednat ve společenské smlouvě a není-li jí, pak by se společníci měli k návrhu žadatele

vyjádřit bez zbytečného odkladu.

Je-li zákonem vyžadovaná dohoda všech společníků, tzn. projev jejich vůle mimo zasedání

valné hromady, nehlasuje se (společníci neuplatňují počet svých hlasů spojených s podílem

nebo podíly), čímž je vyloučen i zákaz výkonu hlasovacích práv (sistace).

Dohoda musí mít úředně ověřené podpisy všech společníků, není pro ni předepsána forma

veřejné listiny. Obsahem dohody je souhlasné prohlášení společníků o tom, že se dohodli na

ukončení účasti jednoho z nich. Zákon o obchodních korporacích nepředepisuje žádné

obligatorní náležitosti dohody, ty se dovozují z účelu smlouvy; fakultativní náležitosti jsou plně

v dispozici společníků. Specifikum dohody spočívá v tom, že ačkoliv na jejím základě dochází

ke změně společenské smlouvy vyhotovené ve formě veřejné listiny, nevyžaduje se pro ni

kvalifikovaná forma.

Společník ukončuje svou účast ve společnosti bez přímého nástupnictví, k dohodě dochází na

základě právního jednání společníků a společnost je povinna řešit otázku uvolněného

obchodního podílu, s nímž musí naložit v souladu se zákonem a provést v tomto směru změnu

společenské smlouvy. Společníkovi, jehož účast zanikla, vzniká právo na vypořádací podíl.

Lhůta pro vyplacení vypořádacího podílu počíná běžet okamžikem zániku účasti společníka ve

společnosti a je předpokládáno bezodkladné splnění.31

                                                            31 Blíže viz HAVEL, B. a kol. Zákon o obchodních korporacích a aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Ostrava: Sagit, 2012, s. 107

 

29  

Nabízí se otázka, zda by společník mohl dohodou o ukončení účasti ukončit svou účast ve

společnosti i zčásti, je-li jeho účast představována více podíly. Za účinnosti obchodního

zákoníku nevznikal problém, neboť společník mohl mít ve společnosti pouze jeden podíl bez

ohledu na počet vkladů. Lze dospět k závěru, že cílem a smyslem úpravy je úplné ukončení

účasti, čemuž nasvědčuje i nezbytnost písemné dohody všech společníků, nikoli „jen“

společenskou smlouvou podmíněný souhlas valné hromady či jiného orgánu společnosti. Pro

částečný zánik účasti svědčí jiné zákonné instituty, především převod podílu, resp. jednoho ze

společníkových podílů. Pokud by však společenská smlouva možnost dílčího zániku účasti

společníka dohodou všech společníků upravovala, nelze mít takové ujednání za protizákonné.

3. 3 Vyloučení společníka

Valná hromada může společníka vyloučit ze společnosti jen ze dvou důvodů

pro nesplacení zbývající části peněžitého vkladu, nebo

pro nesplnění příplatkové povinnosti.

V daných případech není třeba rozhodnutí soudu. Jiné důvody pro vyloučení valnou

hromadou jsou nepřípustné; opačné rozhodnutí valné hromady by bylo v rozporu se zákonem,

a tudíž by se k němu nepřihlíželo. Pokud by výčet dalších důvodů obsahovala společenská

smlouva, byla by v této části nicotná. Je-li společník v prodlení se splněním vkladové

povinnosti nebo příplatkové povinnosti, nevykonává na valné hromadě svá hlasovací práva

v rozsahu prodlení. Zákaz hlasování se uplatní i tehdy, rozhoduje-li (následně) valná hromada

o jeho vyloučení.

Společnost se může domáhat u soudu vyloučení společníka, který porušuje zvlášť závažným

způsobem svou povinnost, ačkoliv byl k jejímu plnění vyzván a na možnost vyloučení písemně

upozorněn. Důvod vyloučení musí být v návrhu dostatečně konkretizován, případně i

s odkazem na právní předpis, z něhož povinnost vyplývá, na společenskou smlouvu nebo jiné

vnitřní předpisy společnosti. Nedostačující by bylo např. konstatování, že společník porušuje

„dobré jméno společnosti“ či „maří účel společenské smlouvy“32, aniž by společnost uvedla,

v čem takové porušení spatřuje, jaká je intenzita porušení a jaké negativní důsledky takové

porušení vyvolalo či stále vyvolává. Interpretace požadavku „zvlášť závažným způsobem“

bude věcí soudní praxe ve vztahu ke konkrétní společnosti a společníkovi, který vymezené

povinnosti porušuje.

                                                            32 Srov. rozsudek KS v Brně sp. zn. 29/10 Cm 33/93, ze dne 22. 2. 1995

 

30  

Porušovaná povinnost společníka může mít charakter povinnosti majetkové, nemajetkové

i tzv. doplňkové,33 přičemž pro aplikaci ustanovení z. o. k. o vyloučení společníka ze

společnosti rozhodnutím soudu je irelevantní absence výslovné úpravy v zákoně, společenské

smlouvě, stanovách či v dalších interních normách společnosti. „Takové povinnosti mohou

vyplývat též ze zásad, na kterých je postaven obchodní zákoník, z jiných než písemných

závazků převzatých společníkem vůči společnosti, popřípadě z jiných právních skutečností.“34

Společenskou smlouvou může být určena majetková povinnost společníka přispět do

fakultativně vytvořených fondů či do rezervního fondu nad rámec zákonných požadavků; za

nemajetkovou povinnost společníka lze považovat např. zákaz konkurence nebo povinnost

mlčenlivosti o důvěrných informacích či vůbec záležitostech společnosti, jejich vyzrazení

třetím osobám by mohlo společnosti a tím i ostatním společníkům přivodit újmu. Výslovně

normovanou zásadou je i zásada loajality společníka vůči společnosti. Za jednání společníka

porušujícího povinnost nelze mít pouze aktivní jednání, ale i jeho pasivitu. Neplnění

jakékoliv povinnosti může vážně ohrožovat zájmy společnosti, proto musí existovat legální

způsob zániku účasti společníka, jehož další setrvání by ohrožovalo stabilitu společnosti.

Aktivně legitimovaná k podání návrhu je tak společnost, nikoliv individuálně kterýkoliv ze

společníků.

Z jazykového výkladu (srov.“…který porušuje…“) nelze učinit závěr, že porušování

povinnosti musí být opakované nebo trvalé, tj. vyznačovat se soustavností (nepřetržitostí).

Výkladem shodné formulace v obch. zák. se zabývala teorie a rozhodovací praxe soudů. K.

Eliáš již v roce 1997 uvádí, že soustavnost porušování může spočívat rovněž v udržování

existence protiprávního stavu vyvolaném jednorázovým porušením povinnosti.35 J. Pokorná

zastává shodný názor, jestliže prezentuje, že by jiný výklad vedl k absurdnímu závěru, že

s aplikací ust. § 149 obch. zák. je nutno vyčkat, až se společník dopustí protiprávního jednání

opakovaně.36

Obchodní zákoník vyžadoval porušení povinností „závažným způsobem“, z. o. k. zdůrazňuje

„zvlášť závažné porušení“. Míru (rozsah) a důsledky porušení lze odvozovat od účelu

                                                            33 Práva společníků je taktéž možné rozdělit na práva kvantifikovatelná a nekvantifikovatelná. Za právo kvantifikovatelné lze považovat právo, které je závislé na výši obchodního podílu, naopak právo nekvantifikovatelné je právem nezávislým na výši obchodního podílu. Práva nekvantifikovatelná mají všichni společníci stejná, při uplatňování těchto práv jsou si všichni rovni. Blíže viz POKORNÁ, J. Základy práva obchodních společností s příklady a otázkami. Brno: Masarykova univerzita, 2002, s. 52 34 Srov. usnesení NS ČR sp. zn. 29 Odo 1007/2005, ze dne 31. ledna 2006 35 Blíže viz ELIÁŠ, K. Společnost s ručením omezeným. 1. Vydání. Praha: Prospektrum, 1997, s. 127 36 Blíže viz ELIÁŠ, K..; BARTOŠÍKOVÁ, M.; POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. Vydání. Praha: C. H. BECK, 2005, s. 206

 

31  

založení společnosti, předmětu podnikání, zájmu společnosti na udržení konkurenceschopnosti

na trhu a v hospodářské soutěži, osobní účasti společníka na podnikání (činnosti) společnosti,

pakliže se k ní společník zavázal a v neposlední řadě od výčtu povinností společníka daných

alespoň demonstrativním způsobem ve společenské smlouvě. Zvlášť závažné porušení

prokazuje v návrhu na vyloučení společníka společnost, leč nakolik je porušování povinnosti

zvlášť závažné, „je již věcí uvážení soudu“,37 kterému „přísluší hodnotit, zda je takový návrh

důvodný“.38 Ve smyslu zásady „maius continet in se minus“ nemůže společník předpokládat,

že společnost není oprávněna podat k soudu návrh na jeho vyloučení pouze při kumulativním

porušování několika nebo všech povinností. I porušení (porušování) jedné povinnosti, vyvolá-

li neúměrný důsledek, může společnost vést k podání návrhu na vyloučení společníka.

Lze shrnout, že pro podání návrhu na vyloučení společníka soudem musí být kumulativně

splněny podmínky dané zákonem:

zvlášť závažné porušení povinnosti společníkem,

písemná nebo ústní výzva ke splnění povinnosti,

písemné upozornění společníka na možnost vyloučení.

Výzvy k plnění povinnosti není třeba, jestliže porušení povinnosti mělo právní následky,

které nelze odstranit. Lze zvažovat např. porušení povinnosti mlčenlivosti společníkem,

ačkoliv k ní byl zavázán společenskou smlouvou, a vyzrazení informací využitelných

v hospodářské soutěži třetí osobě; tím je společnosti způsobena prokazatelná újma, které již

nelze zabránit. Před podáním návrhu na vyloučení společníka k soudu musí být společník na

vyloučení písemně upozorněn. Po nabytí právní moci rozhodnutí soudu odevzdá společník

společnosti kmenový list, byl-li mu vydán.

Zákon o obchodních korporacích nestanoví žádnou zvláštní promlčecí lhůtu k domáhání se

vyloučení ze strany společnosti, proto lze aplikovat obecnou tříletou promlčecí lhůtu podle

občanského zákoníku. Promlčecí lhůta běží od okamžiku, kdy mohla společnost poprvé podat

návrh na vyloučení společníka u soudu.

3. 4 Zrušení účasti společníka soudem

                                                            37 Blíže viz ŠTENGLOVÁ, I.; PLÍVA, S.; TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. BECK, 2010, s. 491 38 THEOBALD, H. U.; BUDÍKOVÁ, P. Vliv společníka s. r. o. na vyloučení jiného. Právní rádce. 2012, č. 5, s. 34

 

32  

Společník může navrhnout, aby soud zrušil jeho účast ve společnosti, nelze-li na něm

spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval; to neplatí, jedná-li se o jediného společníka.

Místně příslušný je krajský soud, v jehož obvodu má společnost sídlo; řízení je návrhové. Byl-

li společníkovi vydán kmenový list, musí jej bez zbytečného odkladu po zrušení účasti odevzdat

společnosti.

Klíčovou bude interpretace důvodu, pro který se společník obrací na soud, tj. že “na něm nelze

spravedlivě požadovat“, aby ve společnosti setrval. Jak nepřímo dovodila judikatura již v roce

2001, poškozování zdraví společníka je možným důsledkem ukončení jeho účasti ve

společnosti. Účast ve společnosti dává společníkovi řadu práv, která využívat může, ale nemusí.

Pokud mu jeho zdravotní stav neumožňuje práva vykonávat, nemusí tato skutečnost sama o

sobě vést k ospravedlnění jeho účasti. Nejvyšší soud ČR uzavřel, že „Pouhá účast v řádně

fungující společnosti, ve které nevyplývají pro společníka z jeho účasti povinnosti, které jej

stresujícím způsobem zatěžují, může stěží obecně způsobovat stres zhoršující zdravotní stav

společníka; zpravidla bude nutno, aby k účasti společníka ve společnosti přistoupily další

stresující faktory, např. spory mezi společníky navzájem, problémy v hospodaření společnosti,

pracovní přetížení apod.“

Společenská smlouva může určit, že společníci jsou povinni osobně se podílet na činnosti

společnosti. Společník se vlivem zhoršení svého zdravotního stavu ocitne v situaci, kdy nebude

moci dostát svým povinnostem a ostatní společníci budou na jejich plnění trvat. Neschopnost

společníka plnit své povinnosti může znamenat poškození společnosti na straně jedné. Na straně

druhé vědomí společníka o jeho vlastní neschopnosti a jeho případný zodpovědný přístup

mohou vést k dalšímu stresu a zhoršování jeho zdravotního stavu.

Dalším důvodem pro zrušení účasti společníka na jeho návrh je nenaplnění účelu společnosti.

Vyloučení netýká jednočlenné společnosti, tedy té SRO, jejíž 100% podíl vlastní jedna osoba.

Společnost nemůže existovat bez společníka (společníků); jediný společník může kdykoliv

rozhodnout o zrušení společnosti a její likvidaci.

3. 5 Další způsoby zániku společníka soudem

Účast společníka ve společnosti zaniká také

zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek jeho majetku nebo zrušením konkursu

proto, že je jeho majetek zcela nedostačující,

pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu nebo právní mocí

exekučního příkazu k postižení obchodního podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě

ke splnění vymahatelné povinnosti podle jiného právního předpisu a

 

33  

byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, právní mocí rozhodnutí o tomto

návrhu, není-li obchodní podíl převoditelný.

Zrušením uvedených rozhodnutí se účast společníka obnovuje. Pokud již společnost

vyplatila společníkovi vypořádací podíl, obnoví se jeho účast jen, nahradí-li ho společník do

dvou měsíců ode dne právní moci zrušení rozhodnutí.

Na zpeněžení podílu společníka v konkursu se obdobně použije ustanovení o prodeji

uvolněného obchodního podílu. Takto se podíl prodá za přiměřenou cenu, přičemž společníci

mají předkupní právo. Využije-li předkupní právo více společníků, rozdělí se obchodní podíl

mezi tyto společníky podle poměru jejich podílů. Jestliže ke zpeněžení podílu nedojde ve lhůtě

šesti měsíců od prohlášení konkursu na majetek společnosti, nastávají tytéž účinky jako při

vystoupení společníka ze společnosti. Společníkovi náleží vypořádací podíl.

3. 6 Převod podílu

Převod podílu je nejčastějším způsobem zániku účasti společníka v SRO. Každý společník

může svůj podíl převést na jiného společníka nebo třetí osobu; společenská smlouva určí

podmínky, za nichž se tak děje. Je-li podíl vtělen do kmenového listu, je jeho převod zcela

volný; převoditelnost kmenového listu nemůže být omezena ani podmíněna.

Převod podílu na jiného společníka je bez dalšího přípustný, zákon nevyžaduje souhlas

některého z orgánů či ostatních společníků. Společenská smlouva však může převod

podmínit souhlasem některého z orgánů společnosti (valné hromady, jednatele, dozorčí rady).

Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky,

jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak. Otázkou zůstává,

zda jsou společníci skutečně povinni nejdříve uzavřít smlouvu o převodu a teprve poté žádat

příslušný orgán o souhlas, neboli zda mohou příslušný orgán požádat o souhlas před uzavřením

smlouvy. Ani druhému způsobu by nemělo být bráněno, neboť příslušný orgán neschvaluje

smlouvu (její obsah), ale převod. Šestiměsíční lhůta by pak měla běžet ode dne podání žádosti

o schválení. Volba typu smlouvy a jejího obsahu je věcí převodce a nabyvatele. Je-li podíl

chápán jako nehmotná movitá věc, lze uzavřít smlouvu kupní nebo smlouvu darovací. Smlouva

o převodu podílu nabývá účinnosti okamžikem souhlasu příslušného orgánu. Dává-li souhlas

valná hromada, pak postačí nadpoloviční většina hlasů přítomných společníků; dává-li souhlas

statutární nebo kontrolní orgán, je rozhodující, je-li statutární orgánem kolektivním či nikoliv.

Vícečlenná dozorčí rada je kolektivním orgánem vždy.

 

34  

Není-li příslušný orgán činný nebo neudělí-li souhlas bez udání důvodu, může společník

po zániku smlouvy ze společnosti vystoupit, což musí učinit do jednoho měsíce ode dne

zániku smlouvy, jinak se k vystoupení nepřihlíží.

K převodu podílu na třetí osobu je nutný souhlas valné hromady39, neurčí-li společenská

smlouva jiný orgán. I v tomto případě nenabude smlouva účinnosti dříve, než bude souhlas

udělen a rovněž platí, že nebude-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o

převodu, nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu

určeno jinak. Společenská smlouva může převod podílu na osobu, která není společníkem, zcela

vyloučit. Pokud by přesto byla taková smlouva uzavřena, je neplatná.

Má se za to, že nabytím podílu přistupuje nabyvatel (třetí osoba) ke společenské smlouvě.

Z důvodu právní jistoty je účelné zahrnout toto prohlášení do písemné smlouvy o převodu

podílu.

Převod podílu je vůči společnosti účinný doručením účinné smlouvy o převodu podílu s úředně

ověřenými podpisy, a to jak při převodu podílu na jiného společníka, tak i na třetí osobu.

Převodce ručí za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny. Může se jednat o dluh

spočívající v dosud nesplněné vkladové povinnosti nebo v neuhrazené částce z titulu ručební

povinnosti.

Lze-li obchodní podíl převést, lze jej rovněž zastavit. K prodeji zastavených obchodních podílů

při výkonu zástavního práva se souhlas příslušného orgánu nevyžaduje.

3. 7 Přechod podílu

Smrtí fyzické osoby nebo zánikem společníka právnické osoby přechází podíl v obchodní

korporaci na dědice nebo právního nástupce, ledaže společenská smlouva přechod zakáže nebo

omezí. Společenská smlouva může přechod obchodního podílu vyloučit (případně podmínit),

nemůže však předem konkretizovat osobu, na kterou obchodní podíl přejde, popřípadě přejít

nesmí. K přechodu obchodního podílu na dědice totiž – nevyloučí-li společenská smlouva

dědění obchodního podílu – dochází ze zákona. Přechod obchodního podílu tak nemůže být

důsledkem rozhodnutí jakéhokoli subjektu, neboť takovou možnost by musel, stejně jako při

dědění, založit zákon.

                                                            39 Ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR sp. zn. Cpjn 204/2015, ze dne 13. ledna 2016 k některým otázkám zápisů korporací do obchodního rejstříku plyne, že „Usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným o souhlasu s převodem podílu na osobu, která není společníkem (§ 208 odst. 1 z. o. k.), není usnesením, v jehož důsledku se mění společenská smlouva ve smyslu § 171 odst. 1 písm. b) z. o. k.; nejde tudíž ani o rozhodnutí, které se obligatorně osvědčuje veřejnou listinou podle § 172 odst. 2 z. o. k.“

 

35  

Nedohodnou-li se dědicové v době řízení o dědictví na výkonu práv spojených s podílem, který

je předmětem pozůstalosti, a není-li ustanoven správce této části pozůstalosti, ustanoví

takového správce soud, který projednává pozůstalost, na návrh obchodní korporace nebo

některého z dědiců. Správce pozůstalosti je oprávněn vykonávat všechna práva spojená

s podílem.

Nepřejde-li podíl na dědice, považuje se podíl za uvolněný a společnost s ním naloží jako

zmocněnec.

Dědic se může domáhat zrušení své účasti ve společnosti soudem, jestliže jsou dány důvody,

pro které na něm nelze požadovat, aby ve společnosti setrval; k právu uplatněnému po třech

měsících od právní moci usnesení soudu o dědictví se nepřihlíží. Dědic, který se domáhá zrušení

své účasti ve společnosti soudem, se nesmí podílet na činnosti společnosti, ani když takovou

povinnost určuje společenská smlouva, ledaže se s ostatními společníky dohodne písemně

jinak. Účast dědice ve společnosti nelze zrušit, jedná-li se o jediného společníka.

3. 8 Uvolněný podíl

Podíl společníka, jehož účast zanikla jinak než převodem podílu na jiného společníka nebo

třetí osobu, se považuje za uvolněný podíl. S uvolněným podílem nakládá společnost jako

zmocněnec. V úvahu připadají dvě možnosti:

1. Společnost prodá uvolněný podíl nejméně za přiměřenou cenu bez zbytečného odkladu.

Společníci mají k prodávanému podílu předkupní právo. Využije-li předkupní právo

více společníků, rozdělí se uvolněný podíl mezi tyto společníky podle poměru jejich

podílů. Zájemci tak mohou nabýt zcela nový podíl, případně – jedná-li se o stejný druh

podílu – může být přičten k podílu stávajícímu. Výtěžek z prodeje tvoří po odečtení

nákladů a započtení pohledávek vypořádací podíl a společnost ho bez zbytečného

odkladu po prodeji vyplatí nebo uloží do úřední úschovy. Společnost si může ze

získaného výtěžku z prodeje odečíst účelně vynaložené náklady a započíst splatné

pohledávky za společníkem, jehož účast ve společnosti zanikla. Nezanikne-li

započtením zcela vkladová povinnost, ručí ten, komu vzniklo právo na vypořádací

podíl, za splnění vkladové povinnosti nabyvatele podílu.

2. Bez zbytečného odkladu po vyplacení vypořádacího podílu, nejpozději však do 1

měsíce ode dne tohoto vyplacení, rozhodne společnost, resp. valná hromada o přechodu

uvolněného podílu nejméně za protiplnění ve výši vyplaceného vypořádacího podílu na

zbývající společníky poměrně podle jejich podílů. Rozhodnutím přechází na společníky

vlastnické právo k podílu. Nerozhodne-li společnost o přechodu uvolněného podílu na

 

36  

společníky, sníží základní kapitál o vklad společníka, jehož účast ve společnosti zanikla

(povinné snížení základního kapitálu). Nesplní-li společnost tuto povinnost, soud ji i

bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci. Rozhodnutí valné hromady se přijímá

dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků a osvědčuje se veřejnou listinou.

Jestliže je převod nebo přechod omezený nebo vyloučený, naloží s ním společnost takto:

1. Pokud se nepodaří uvolněný podíl prodat ve lhůtě 3 měsíců podle předchozí odrážky č.

1, určí se výše vypořádacího podílu ke dni zániku účasti ve společnosti podle § 36 odst.

2 a společnost ho do jednoho měsíce od uplynutí tříměsíční lhůty podle § 213 odst. 1 a

2 vyplatí oprávnění osobě. Takto lze postupovat i bez splnění požadavků uvedených v

§ 213, stanoví-li tak společenská smlouva.

2. Plně se uplatní vše, co je uvedeno v odrážce č. 2.

Z důvodové zprávy Změn doznalo určení vypořádacího podílu a naložení s uvolněným podílem. Vypořádací podíl není vázán na fixní určení jako dnes, ale je vázán na výtěžek získaný prodejem uvolněného podílu. Společnost je tak povinna do tří měsíců ode dne zániku účasti společníka nebo člena prodat uvolněný podíl (jako cizí věc) v dražbě a z výtěžku vypořádací podíl uspokojit (po možném odečtení účelně vynaložených nákladů a po případném započtení pohledávek, které za bývalým společníkem má).

4. Orgány společnosti

Společnost s ručením omezeným má dva, resp. tři orgány

valnou hromadu,

jednatele,

dozorčí radu.

Valná hromada je nejvyšším orgánem a tvoří ji všichni společníci. Valná hromada se nikterak

zvlášť nezřizuje, počátek její existence a fungování se odvíjí od vzniku společnosti, ukončení

její existence pak od zániku společnosti. Valná hromada rozhoduje o všech důležitých otázkách

společnosti, nejsou-li vyhrazeny dohodě všech společníků.

Statutární orgán, jednatel nebo více jednatelů, je orgánem exekutivním (výkonným), jehož

působnost zahrnuje jednání navenek (vnější působnost) a obchodní vedení společnosti (vnitřní

působnost. Členové statutárního orgánu jsou standardně voleni valnou hromadou; určí-li tak

společenská smlouva, uplatní se kumulativní hlasování. Více jednatelů tvoří kolektivní orgán

jen na základě společenské smlouvy, nikoliv ex lege.

 

37  

Dozorčí rada se zřizuje z titulu ujednání ve společenské smlouvě nebo stanoví-li tak jiný právní

předpis. Může být jednočlenná nebo vícečlenná; vícečlenná dozorčí rada je vždy orgánem

kolektivním. Dozorčí rada je orgánem nadaným všeobecnou kontrolní působností. Jejím

členem nemůže být jednatel společnosti nebo jiná osoba oprávněná podle zápisu v obchodním

rejstříku jednat za společnost (např. vedoucí odštěpného závodu). Členy dozorčí rady volí a

odvolává valná hromada.

4. 1 Valná hromada

Valná hromada je nejvyšším vícečlenným (nevoleným) orgánem společnosti.

Její působnost se člení na

obligatorní,

fakultativní,

atrahovanou.

Obligatorní působnost znamená, že o určitých záležitostech může rozhodovat výlučně valná

hromada, tzn., že takové záležitosti nelze přenést do působnosti jiného orgánu. Jedná se např.

o změny základního kapitálu, volbu a odvolání jednatelů a členů dozorčí rady, schválení

smlouvy o tichém společenství, schválení finanční asistence aj.

Do fakultativní (volitelné, možné) působnosti valné hromady patří další případy (kromě

obligatorních), které valné hromadě svěřuje z. o. k., jiný právní předpis nebo společenská

smlouva. Obvykle jde o záležitosti, které mohou, ale nemusí po celou dobu existence

společnosti nastat, např. vyloučení společníka z důvodu nesplnění vkladové nebo příplatkové

povinnosti, souhlas s převodem podílu společníka na třetí osobu, rozhodnutí o dispozici

s uvolněným podílem aj.

Atrahovaná působnost zahrnuje případy, které si valná hromada může vyhradit ad hoc, aniž by

byly vymezeny ve společenské smlouvě, i když podle zákona spadají do působnosti jiného

orgánu (např. vedení seznamu společníků).

Je-li v zákoně užito sousloví „určí-li tak společenská smlouva“, patří příslušná záležitost do

působnosti všech společníků; je-li užito sousloví „ledaže společenská smlouva určí jinak“, platí,

že společenskou smlouvou může být působnost převedena na jiný orgán, zpravidla orgán

statutární. Např. rozhodovat o zrušení společnosti s likvidací může valná hromada jen tehdy,

určí-li tak společenská smlouva. Neobsahuje-li společenská smlouva ničeho, případně toto

oprávnění valné hromadě výslovně odebere, pak o likvidaci rozhodují všichni společníci. A

naopak: valná hromada schvaluje a odvolává prokuru, ledaže společenská smlouva určí jinak.

V opačném případě schvaluje a odvolává prokuru statutární orgán.

 

38  

Valná hromada je orgánem trvalým, na čemž nic nemění skutečnost, že se povinně schází jen

jedenkrát za rok. Jestliže společnost jakožto organizovaný útvar více osob nemůže existovat

bez společníků, nemůže existovat ani bez valné hromady.

Valná hromada je kontrolním orgánem svého druhu, a to bez ohledu na fungující dozorčí radu.

Valná hromada, resp. zúčastnění společníci nejsou nadáni nepřetržitou kontrolou činnosti

společnosti a jejích volených orgánů. Případnou kontrolu mohou společníci realizovat jedenkrát

do roka, neurčí-li společenská smlouva jinou frekvenci konání valné hromady, není-li svolána

valná hromada mimořádná. Dílčí kontrolu lze spatřovat v oprávnění společníka na informace i

mimo zasedání valné hromady.

4. 1. 1 Účast společníka na valné hromadě

Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení (a kontrole) společnosti na valné hromadě

nebo mimo ni. Účast společníka na valné hromadě a hlasování na ní je jeho klíčovým

nemajetkovým právem. Společník se valné hromady účastní osobně nebo může udělit plnou

moc třetí osobě. Zastoupení nezahrnuje pouze hlasování, ale také právo požadovat vysvětlení,

podávat návrhy a protinávrhy apod. Výkon hlasovacího práva mimo osobní účast na konání

valné hromady v konkrétním místě, zahrnuje několik možností:

pokud to připouští společenská smlouva, pak lze využít technických prostředků, kdy

jsou na jednom místě přítomni pouze svolavatelé nebo svolavatel valné hromady a

ostatní společníci projevují svou vůli z jiných míst k dříve známým bodům programu,

případně jsou na jednom místě v době konání valné hromady jen společníci, kteří

nedisponují takovým počtem hlasů, aby byla valná hromada schopna se usnášet atd.

(konferenční hlasování),

za hlasování s využitím technických prostředků se považuje i hlasování takovým

způsobem, že společníci odevzdají své hlasy písemně před konáním valné hromady

(tzv. korespondenční hlasování). I tento způsob hlasování musí dovolit společenská

smlouva. Hlasovat lze prostřednictvím elektronické zprávy podepsané uznávaným

elektronickým podpisem nebo veřejnou datovou sítí (datovou schránkou evidovanou

podle zákona č. 300/2008 Sb.), možné je využít i zcela jiného prostředku vyvinutého za

tímto účelem, pokud by společnosti umožňoval ověřit si totožnost osoby oprávněné

vykonat hlasovací právo a určit podíly, s nimiž je spojeno,

neurčí-li společenská smlouva jinak, může společník nepřítomný na jednání valné

hromady dodatečně písemně vykonat své hlasovací právo, a to nejdéle do 7 dnů ode

 

39  

dne konání jejího konání. Hlasuje-li takto společník, platí, že byl při projednávání této

záležitosti na valné hromadě přítomen.

4. 1. 2 Rozhodování per rollam

Rozhodováním mimo valnou hromadu se rozumí situace, kdy společníci nejsou svoláváni na

určité místo, určitý termín a určitý čas ke společnému jednání za osobní účasti. Rozhodování

per rollam by nemělo být pravidlem, ale mimořádnou aktivitou příslušného svolavatele. Pokud

by byla ve společnosti zřízena dozorčí rada složená ze třetích osob, pak by jí prostřednictvím

opakovaného rozhodování mimo valnou hromadu bylo bráněno účasti na valné hromadě a

podávání zpráv o výsledcích kontrol s případným návrhem na opatření. Společenská smlouva

může rozhodování per rollam vyloučit.

Svolavatel vyhotoví návrh usnesení, který obsahuje

lhůtu pro doručení vyjádření společníka, určenou společenskou smlouvou, jinak 15 dnů;

pro začátek běhu lhůty je rozhodné doručení návrhu společníkovi,

podklady potřebné pro přijetí a

další údaje, určí-li tak společenská smlouva.

Vyžaduje-li z. o. k., aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, uvede se

ve vyjádření společníka i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká.

Podpis společníka na vyjádření musí být úředně ověřen.40 Nedoručí-li společník osobě

oprávněné ke svolání valné hromady souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem

nesouhlasí. Většina se počítá z celkového hlasu všech společníků.

Rozhodnutí společníků včetně dne jeho přijetí oznámí společnost nebo osoba oprávněná svolat

valnou hromadu všem společníkům bez zbytečného odkladu ode dne jeho přijetí.

4. 1. 3 Osoby a orgány oprávněné svolat valnou hromadu

Ke svolání valné hromady je primárně oprávněn a povinen statutární orgán. Dalším orgánem

oprávněným a povinným svolat valnou hromadu je dozorčí rada, je-li zřízena, a to tehdy,

vyžadují-li to zájmy společnosti. Valná hromada může být svolána z podnětu kvalifikovaných

                                                            40 Původní návrh ZOK počítal s tím, že jakákoliv změna společenské smlouvy v SRO musí podléhat kontrole zákonnosti ze strany notářů bez ohledu na to, zda se na ní dohodnou společníci nebo o ní bude rozhodovat valná hromada anebo zda se bude rozhodovat per rollam. V Poslanecké sněmovně byla přijata taková změna, že při hlasování per rollam byl nahrazen notářský zápis i pro změny společenské smlouvy pouze úředním ověřením podpisu, což nepostačuje. Podle příslušné směrnice každý zakladatelský dokument společnosti s ručením omezeným a každá jeho změna, pokud nepodléhá předběžné soudní nebo správní kontrole, musí mít formu veřejné listiny, což v tomto případě naplněno není. Srov. Rozhovor: prof. Jan Dědič – Výkladové problémy zákona o obchodních korporacích. Zdroj: www.pravniprostor.cz. Publikováno 11. 5. 2016. [Poslední návštěva 13. 12. 2016].

 

40  

společníků, popřípadě jimi samotnými. Za podmínek stanovených zákonem, resp. situací ve

společnosti ji může svolat i kterýkoliv společník.

Svolání valné hromady jednatelem

Valnou hromadu svolává jednatel alespoň jednou za účetní období, ledaže z. o. k. nebo

společenská smlouva určí, že má být svála častěji. Řádnou účetní závěrku projedná valná

hromada nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.

Účetním obdobím je podle zákona o účetnictví zásadně (nestanoví-li tento zákon jinak)

nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců a obvykle se shoduje s kalendářním rokem. Účetní

jednotka však může uplatňovat i tzv. hospodářský rok, jímž se rozumí účetní období, které může

začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Vzhledem k tomu, že kterákoliv

korporace může vzniknout kdykoliv v průběhu roku, je uplatnění hospodářského roku nasnadě.

Určí-li tak společenská smlouva, svolává se valná hromada i vícekrát v jednom kalendářním

roce. Ex lege musí být jednatelem svolána bez zbytečného odkladu poté, co jednatel zjistí, že

společnosti hrozí úpadek podle InsZ, nebo z jiných vážných důvodů, zejména je-li ohrožen cíl

sledovaný společností, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného

vhodného opatření, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.

Dalším závažným důvodem pro svolání valné hromady je zánik funkce jednatele, kdy musí být

valná hromada svolána do jednoho měsíce od dané události (úmrtí) nebo skutečnosti

(odstoupení z funkce), obdobně to platí pro zánik právnické osoby. K dalším důvodům se řadí

vyloučení společníka valnou hromadou pro nesplnění vkladové nebo příplatkové povinnosti,

rozhodnutí o záležitostech, které nesnesou odkladu (schválení rozhodnutí o převzetí jednání

učiněných za společnost před jejím vznikem, schválení smlouvy o tichém společenství,

schválení finanční asistence, rozhodnutí o naložení s uvolněným podílem aj.

Jednatel je povinen svolat valnou hromadu do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti o její

svolání kvalifikovanými společníky, kteří jednatelům navrhují záležitosti k projednání. Jedná

se o společníky, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu nebo 10 % na

hlasovacích právech. Uvedenými dvěma kritérii se z. o. k. odlišuje od obdobného ustanovení

v obchodním zákoníku. Obecně má každý společník jeden hlas na každou 1 Kč vkladu, ale

společenská smlouva se může od tohoto pravidla odchýlit a určit počet hlasů jinak – tj. bez

ohledu na výši vkladu jednotlivých společníků. Prakticky to znamená, že podíl společníka na

základním kapitálu a na hlasovacích právech nemusí být stejný. Za kvalifikovaného se považuje

i společník, jehož vklad sice nedosahuje hranice 10 % na základním kapitálu, ale s jehož

podílem (nebo podíly) je spojeno alespoň 10 % hlasů všech společníků. Jednatel svolávající

valnou hromadu z podnětu kvalifikovaného společníka nebo společníků, nemůže měnit jimi

 

41  

navržený program jednání, zejména jej nemůže zúžit. Pakliže by jej hodlal rozšířit, tak zásadně

se souhlasem kvalifikovaných společníků. Společníci mohou rozšíření odepřít, jestliže by

doplnění pořadu jednání mohlo zmařit projednání jimi navrhovaných záležitostí. I když

kvalifikovaní společníci souhlas dají, musí být hlasováno nejprve o jejich návrzích.

Součástí pozvánky na valnou hromadu je i návrh usnesení. Kvalifikovaní společníci musí

takový návrh nebo návrhy zpracovat a předat je jednateli, aby je mohl na pozvánku uvést.

Jednatel je oprávněn (povinen) odmítnout žádost kvalifikovaných společníků, navrhují-li

rozhodování o otázkách nespadajících do působnosti valné hromady. Navrhnou-li společníci

projednání záležitostí, které do působnosti valné hromady spadají a dalších, které nespadají,

svolá jednatel valnou hromadu pouze za účelem rozhodnutí, které do působnosti valné hromady

náleží.

Nevyhoví-li jednatel požadavku kvalifikovaných společníků, byť jsou jejich návrhy na

projednání záležitostí pro společnost zásadní, mohou valnou hromadu svolat sami.

Náklady spojené se svoláním valné hromady společníky nese společnost, ledaže bylo svolání

zjevně neopodstatněné.

Svolání valné hromady dozorčí radou

Dozorčí rada, je-li zřízena, je povinna svolat valnou hromadu, vyžadují-li to zájmy

společnosti. Zájem společnosti a jeho intenzitu pro nutnost svolání valné hromady posoudí

dozorčí rada na základě výsledků své kontrolní činnosti. Důvody mohou být ekonomické,

organizační i jiné, vždy však musí spadat do působnosti valné hromady.

Svolání valné hromady společníkem

V případě, že společnost nemá jednatele nebo jednatel dlouhodobě neplní své povinnosti je

oprávněn svolat valnou hromadu i kterýkoliv společník bez ohledu na počet svých hlasů. Nemá-

li společnost jednatele např. z důvodu jeho úmrtí, je společník oprávněn valnou hromadu svolat.

Zanikl-li výkon funkce jednomu z více jednatelů, měli by valnou hromadu svolat zbývající

jednatelé. Valná hromada pak zvolí nového jednatele, nebo změní společenskou smlouvu co do

počtu jednatelů.

Společník může svolat valnou hromadu i v případě, kdy více jednatelů, aniž by některému

zanikla funkce, dlouhodobě neplní své povinnosti. Dlouhodobost se bude posuzovat ad hoc;

neplnění konkrétních povinností musí být spolehlivě prokázána.

4. 1. 4 Pozvánka na valnou hromadu

Svolavatel oznámí termín konání valné hromady společníkům písemně nejméně 15 dnů přede

dnem jejího konání, neurčí-li společenská smlouva jinak. Společenská smlouva může určit

 

42  

„jinak“ jak co do písemné formy pozvánky, tak i co do lhůty oznámení. Pozvánka se zasílá na

adresu společníka uvedenou v seznamu společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Součástí pozvánky je návrh usnesení valné hromady.

Za jinou formu oznámení lze považovat e-mail, telegraf, fax, telefon, oznámení publikované

v tisku, tj. celostátně distribuovaném deníku určeném společenskou smlouvou.

Písemná forma je zachována i tehdy, bude-li učiněna elektronickými nebo jinými technickými

prostředky umožňujícími zachycení jejího obsahu a určení jednající osoby. V elektronické

formě lze pozvánku vyhotovit pouze tehdy, umožňuje-li společenská smlouva jiný způsob

svolání než listinnou formou. Zákon neomezuje společníky sjednat si formu svolání podle

svých potřeb, avšak žádný ze společníků nesmí být diskriminován. Vhodné je volit takovou

formu pozvánky, u které není problém prokázat její řádné doručení. Má-li být pozvánka

zasílána společníkům na adresu uvedenou v seznamu společníků, případně na jinou adresu,

kterou společník společnosti včas oznámí, postačí poslat prostý dopis, zákon nevyžaduje

doporučený dopis s doručenkou. Nevylučuje se ani ujednání o dvojím způsobu odeslání a

doručení. Zřídí-li společnost internetové stránky, uveřejňuje se pozvánka (i) jejich

prostřednictvím.

Druhou podmínkou řádného svolání valné hromady je včasnost. Pozvánku nelze 15 dnů před

konáním valné hromady odeslat; společník ji musí 15 dnů před jejím konáním obdržet. Od

tohoto pravidla se může společenská smlouva odchýlit a určit lhůtu kratší i delší. Ujednání o

příliš krátké době by mohlo být posuzováno jako rozpor s dobrými mravy; není vhodné přílišné

zkracování lhůty, neboť pokud by se mělo rozhodovat o důležitých otázkách společnosti, neměl

by společník dostatek času na prostudování programu a návrhu usnesení, případně na dohodu

s kvalifikovanou osobou, která by věc posoudila a vydala společníkovi stanovisko nebo

doporučení k protinávrhům. Ve společenské smlouvě lze např. sjednat, že pozvánka na valnou

hromadu, která bude projednávat jakoukoliv účetní závěrku, se bude posílat vždy 30 dnů

předem. Jakákoliv změna formy svolání a termínu svolání podléhá změně společenské

smlouvy.41

Z důvodové zprávy Zákon umožňuje, zejména z praktických důvodů, aby bylo jednání valné hromady svoláno bez splnění požadavků tohoto zákona na svolání (a pouze těch) v případě, že s tím souhlasí všichni

                                                            41 K pozvánkám na valnou hromadu srov. Usnesení NS ČR sp. zn. 29 Cdo 3703/2009, ze dne 16. 6. 2010. Rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Odo 155/2001, ze dne 25. 9. 2001. Usnesení NS ČR sp. zn. 29 Odo 1429/2006, ze dne 28. 1. 2008.

 

43  

společníci. Zároveň je však stanoveno, že tito společníci se musí pro platnost případného rozhodnutí jednání valné hromady účastnit.

Společník může vzdát práva na včasné a řádné svolání valné hromady písemným prohlášením

s úředně ověřeným podpisem nebo ústním prohlášením učiněným na valné hromadě. Prohlášení

na valné hromadě se uvede v zápisu o jednání valné hromady; osvědčuje-li se rozhodnutí valné

hromady veřejnou listinou, uvede se prohlášení v této veřejné listině.

Termín konání valné hromady musí být bezpodmínečně oznámen všem společníkům, a to i

těm, kteří z důvodů uvedených v zákoně nemohou na valné hromadě zcela nebo zčásti hlasovat.

Pokud by se neobeslaný společník o konání valné hromady dozvěděl jinou cestou a dostavil by

se na ni, mohl by se vzdát práva na její řádné (a včasné) svolání.

Doba a místo jednání valné hromady nesmí nepřiměřeně omezovat právo společníka účastnit

se jí. Datum, místo konání a hodina zahájení jednání musí být uvedeny v pozvánce.42

Jednání valné hromady je neveřejné; účastnit se mohou jen osoby k tomu povolané: společníci,

členové statutárního orgánu, členové dozorčí rady. Zákonem aprobovaná je účast smluvního

zástupce společníka, zákonného zástupce, opatrovníka či dědice. Spoluvlastníci podílu se

mohou valné hromady účastnit pouze prostřednictvím společného zástupce. Společenská

smlouva může ostatním spoluvlastníkům dovolit účast jako veřejnosti, ale hlasovací práva

vykonává pouze společný zástupce. Vstoupila-li společnost do likvidace, má právo účasti i

likvidátor; účast nelze zakázat ani insolvenčnímu správci, neboť přijatá usnesení mohou mít na

příslušná řízení dopad.

Je-li společníkem právnická osoba, účastní se valné hromady její statutární orgán; pokud je

vícečlenný a navíc kolektivní, určí jednoho z členů, případně zplnomocní třetí osobu. Každé

jednotlivé valné hromady se může účastnit jiný člen statutárního orgánu nebo jiná třetí osoba.

Na vlastním jednání může valná hromada rozhodnout, zda je nutná nebo účelná účast třetí

osoby. Nezřídka se objevuje účast úvěrového pracovníka banky, která poskytla společnosti

úvěr. Přístup by měli mít i zaměstnanci společnosti, je-li k vysvětlení některého bodu programu

kvalifikovaná analýza (např. ekonomický, obchodní nebo technický náměstek). Přítomnost

sčitatele hlasů-třetí osoby-musí valná hromada schválit.

Orgány valné hromady jsou předseda a zapisovatel. Předsedou valné hromady nemusí být

člen statutárního orgánu ani společník, ale i třetí osoba.

                                                            42 Obchodní zákoník takový předpis pro valnou hromadu SRO neobsahoval, týkal se pouze valné hromady AS. Nejvyšší soud ČR se obdobně vyjádřil i ve vztahu k SRO. Srov. Usnesení NS ČR sp. zn. 29 Cdo 66/2011, ze dne 18. 10. 2011: Ke vhodnosti určení místa konání VH SRO.

 

44  

Zápis z jednání valné hromady vyhotoví zapisovatel do 15 dnů od jejího ukončení43 a bez

zbytečného odkladu jej na náklady společnosti zašle všem společníkům. Zápis podepisuje

předseda valné hromady nebo svolavatel, nebyl-li předseda zvolen, a zapisovatel. Není

vyloučeno, aby byli na valné hromadě zvoleni i ověřovatelé zápisu.

4. 1. 5 Usnášeníschopnost valné hromady

Valná hromada je schopná se usnášet, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň

polovinu všech hlasů, neurčí-li společenská smlouva jinak.44 Ustanovení zákona o

usnášeníschopnosti valné hromady je dispozitivní, společenská smlouva může určit, že

usnášeníschopnost nebude posuzována podle počtu hlasů, ale podle počtu společníků. Každý

společník má jeden hlas na každou 1 Kč vkladu, ledaže společenská smlouva určí jinak. Je-li

společník vlastníkem více podílů, může ve všech nebo jen v jednotlivých bodech hlasovat jen

částí svých hlasů, které mu přísluší.

Při posuzování schopnosti valné hromady se usnášet se nepřihlíží k hlasům společníků, kteří

nemohou vykonávat hlasovací právo. Jedná se o situace, kdy

a) kdy valná hromada rozhoduje o jeho nepeněžitém vkladu,

b) kdy valná hromada rozhoduje o jeho vyloučení nebo podání návrhu na jeho vyloučení

soudem,

c) kdy valná hromada rozhoduje o tom, zda společníkovi nebo osobě, s níž jedná ve shodě,

má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu

společnosti pro porušení povinnosti při výkonu funkce,

d) je společník v prodlení s plněním vkladové povinnosti nebo se splněním příplatkové

povinnosti, a to v rozsahu prodlení.

Zákaz výkonu hlasovacích práv neplatí v případě, že všichni společníci jednají ve shodě.

Jednáním ve shodě se rozumí společné nakládání hlasovacími právy za účelem ovlivnění,

ovládání nebo jednotného řízení obchodní korporace.

Rozhodování probíhá:

                                                            43 Není-li společenskou smlouvou vyloučeno tzv. dohlasování podle § 174 ZOK a je-li zřejmé, že se na valnou hromadu nedostavili všichni společníci, posunuje se lhůta ukončení valné hromady o sedm dnů od jejího faktického zasedání. 44 Oproti tomu obchodní zákoník v ust. § 127 odst. 1 normoval, že valná hromada je schopná usnášení, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, nevyžaduje-li společenská smlouva vyšší počet hlasů.

 

45  

1. Prostou většinou hlasů přítomných společníků v záležitostech, které nepodléhají

kvalifikované většině; společenská smlouva může určit jinak vyšší počet potřebných

hlasů pro všechna taková rozhodnutí nebo jen pro některá z nich.

2. Souhlas kvalifikované, tj. alespoň 2/3 většiny hlasů všech společníků se vyžaduje

a) k přijetí rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy,

b) k rozhodnutí, jehož důsledkem se mění společenská smlouva,

c) k rozhodnutí o připuštění nepeněžitého vkladu či možnosti započtení peněžité

pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti, a

d) k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací,

e) schválení smlouvy o vypořádání újmy způsobené korporaci porušením péče řádného

hospodáře,

f) k rozhodnutí o změně společenské smlouvy, kterým se zasahuje do práv a povinností

pouze některých společníků,

g) rozhodnutí o přechodu uvolněného podílu, popř. snížení základního kapitálu o vklad

zakládající uvolněný podíl,

h) schválení přeměny podle ZPřem aj.

3. Souhlas všech společníků je vyžadován při přijímání rozhodnutí o

a) změně společenské smlouvy, pokud toto rozhodování není společenskou smlouvou

svěřeno valné hromadě a tím založeno na většinovém principu,

b) změně společenské smlouvy, o níž sice rozhoduje valná hromada, ale které zasahuje do

práva a povinností všech společníků,

c) rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, volba a odvolání likvidátora, pokud

rozhodnutí o zrušení společnosti a povolání likvidátora nebylo svěřeno valné hromadě.

Hlasování na valné hromadě může být veřejné nebo tajné. Neupravuje-li společenská smlouva

jinak, pak je hlasování vždy veřejné, ale konkrétní valná hromada se může usnést, že o určitém

bodu programu bude hlasováno tajně. Ani v takovém případě nemusí společník využít veškeré

své hlasy, tzn., že z tohoto důvodu nemusí být usnesení přijato. Aby bylo možné zjistit

oprávněnost a platnost hlasování, potažmo přijetí usnesení, musí každý společník uvést na

hlasovací lístek počet hlasů, které uplatňuje.

4. 1. 6 Neplatnost usnesení valné hromady

Aktivně legitimovanými osobami oprávněnými dovolávat se neplatnosti usnesení valné

hromady jsou

každý společník,

 

46  

jednatel,

člen dozorčí rady,

likvidátor.

Důvodem právě pro takový výčet je skutečnost, že zákon nehodlá připustit zásah do vnitřních

poměrů třetím osobám, tzn., že třetí osoby, které nemají postavení opravňující je k zásahům do

vnitřních poměrů, nejsou oprávněné podat návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné

hromady.

Na dovolání se neplatnosti usnesení valné hromady se použijí ustanovení obč. zák. o usnesení

členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Důvodem

neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.45

Soud neplatnost rozhodnutí valné hromady nevysloví, (i) došlo-li k porušení zákona nebo

stanov (zde stanov spolku, pro SRO společenské smlouvy), aniž to mělo závažné právní

následky, a je-li v zájmu spolku, potažmo SRO hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí

nevyslovit, a (ii) bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.

Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o

rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí

rozhodnutí. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu (per rollam) nebo bylo-li rozhodnutí

valné hromady přijato dodatečně (tzv. dohlasováním), právo podat návrh zanikne uplynutím tří

měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí, nejdéle

však uplynutím jednoho roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti

valné hromady jediný společník.

Společník se nemůže dovolávat neplatnosti usnesení valní hromady, nebyl-li proti usnesení

podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné

hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, popřípadě důvody pro neplatnost

usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.

                                                            45 Většinový společník SRO svým rozhodnutím okleštil práva menšinového společníka tím, že změnil společenskou smlouvu. Menšinový společník se u soudu domáhal zrušení takového usnesení pro rozpor s dobrými mravy a uspěl.

 

47  

4. 2 Jednatel

Výklad k voleným orgánům je v obecné rovině podán v kapitole XXX; níže je poukázáno

pouze na speciální ustanovení právní úpravy jednatele.

Zákon normuje, že statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. S tím pak

musí korespondovat znění společenské smlouvy, v níž se uvede počet jednatelů a způsob jejich

jednání za společnost. Do společenské smlouvy nelze opsat zákonné ustanovení a poté s počtem

jednatelů volně disponovat. Změna počtu jednatelů zakládá změnu společenské smlouvy;

změna osob nikoliv. Jsou-li stávající jednatelé nahrazeni novými, přikládá se k návrhu na jejich

zápis do obchodního rejstříku usnesení valné hromady; společenská smlouva zůstává beze

změny.

Vícečlenný statuární orgán SRO není ex lege orgánem kolektivním; za kolektivní jej musí

prohlásit společenská smlouva. S odkazem na právní úpravu představenstva AS rozhodují

jednatelé většinou přítomných členů, ledaže společenská smlouva určí vyšší počet. Každý

jednatel má jeden hlas. O průběhu jednání jednatelů a o jeho rozhodnutích se pořizují zápisy

podepsané předsedajícím a zapisovatelem; přílohou zápisu je seznam přítomných. V zápis se

jmenovitě uvedou jednatelé, kteří hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím nebo se zdrželi

hlasování. U neuvedených jednatelů se má za to, že hlasovali pro přijetí. Zápis má význam pro

budoucí posouzení dodržení nebo nedodržení pravidla podnikatelského úsudku.

Druhý odkaz na úpravu představenstva AS se týká kooptace. Společenská smlouva SRO může

určit, že jednatelé, jejichž počet neklesl pod polovinu, mohou jmenovat náhradní jednatele do

příštího zasedání valné hromady, která je oprávněná jednatele jmenovat. Valná hromada se

musí konat alespoň jednou za účetní období, tzn., že kooptovaný jednatel má výkon funkce

časově omezený maximálně na jeden rok.46

                                                            46 K délce trvání funkce kooptovaného člena představenstva akciové společnosti se vyjádřil Nejvyšší soud ČR v usnesení sp. zn. 29 Cdo 3718/2009, ze dne 19. 9. 2010: „Účelem institutu kooptace je obsadit místa členů představenstva společnosti, jejichž funkce zanikla, náhradními členy a zajistit tak nepřetržité fungování statutárního orgánu společnosti. Již s ohledem na odlišný způsob ustavení kooptovaných členů představenstva je ovšem zřejmé, že se musí jednat o řešení dočasné – do konání nejbližší následující valné hromady společnosti (na

 

48  

Není vyloučeno, aby byl kooptovaný jednatel (příští) valné hromadě řádně zvolen a ve výkonu

své funkce pokračoval.  Kooptaci nelze vnímat jako standardní, ale naopak operativní a

provizorní řešení obsazení postu člena statutárního orgánu za zákonem a společenskou

smlouvou stanovených podmínek. Účelem je plynulá a bezproblémová realizace veškerých

aktivit společnosti. Zákon to ostatně předpokládá ohraničením doby výkonu funkce takto

povolaného jednatele do příštího zasedání valné hromady, do jejíž obligatorní působnosti spadá

jmenování jednatelů.47

Společenská smlouva může také určit volbu náhradníků, kteří nastupují na uvolněné místo

jednatele podle stanoveného pořadí. Kooptovaná osoba i náhradníci musí splňovat předpoklady

pro výkon voleného orgánu.

Při volbě jednatele na valné hromadě může každý společník využít takový počet hlasů, jaký mu

podle společenské smlouvy náleží. Má-li společník více podílu a s nimi spojený různý počet

hlasů, je oprávněn využít pro každého voleného jednatele hlasy související s jedním nebo více

podílů. Zákon o obchodních korporacích zavádí kumulativní hlasování společníků známé

z anglického nebo amerického práva, které se původně využívalo např. pro volby do městských

rad; později se z veřejného sektoru přeneslo i do soukromých společností. Kumulativním

hlasováním dává zákon společnosti možnost zvýhodnit některé společníky, zejména

menšinové, a dát jim vyšší vliv na složení statutárního nebo jiného orgánu (např. dozorčí

rady).48 Volbu členů orgánů kumulativním hlasováním určí společenská smlouva, v opačném

případě se nepoužije.

                                                            jejímž zasedání mohou být řádně zvoleni noví členové představenstva). Stanoví-li obchodní zákoník (kogentním ustanovením) povinnost společnosti svolat valnou hromadu nejméně jednou ročně, lze dovodit, že funkce kooptovaných členů představenstva nemůže nikdy trvat déle než jeden rok.“ S ohledem na obdobnou úpravu kooptace v z. o. k. je toto usnesení plně aplikovatelné i na kooptaci člena představenstva AS a jednatele SRO, jsou-li jednatelé podle společenské smlouvy kolektivním orgánem. 47 Totéž platí pro kooptaci v akciové společnosti. 48 J. Pokorná vysvětluje rozdíly mezi standardním a kumulativním hlasováním následovně: „Předpokládejme, že existuje společnost s ručením omezeným, která má šest společníků, její jednatelé jsou tři a tvoří kolektivní orgán a budou se volit všichni tři členové tohoto jednatelského orgánu. Počty hlasů jsou mezi společníky rozděleny tak, že tři z nich mají malý počet hlasů (Petr 10, Marek 40 a Jan 15), jeden má počet hlasů středního rozsahu (Jindřich 100) a zbývající jsou většinoví společníci s velkým počtem hlasů (Karel 200, Pavel 150). Pro případ kumulativního hlasování při volbě tří jednatelů by byly počty hlasů tyto: Petr 30, Marek 120, Jan 45, Jindřich 300, Karel 600 a Pavel 450. Pokud jde o kandidáty, je pro všechny společníky přijatelný kandidát První. Kandidát Druhý, Třetí a Čtvrtý jsou spíše kandidáty menších společníků a společníka Jindřicha, kandidáti Pátý a Šestý jsou jednoznačně kandidáti podporováni většinovými společníky. Jestliže by hlasování proběhlo bez využití kumulace hlasů a možnosti jejich rozdělení, bude pravděpodobně zvolen kandidát První (obdrží 515 hlasů) a kandidáti Pátý a Šestý, pro které budou hlasovat většinoví společníci (oba shodně obdrží 350 hlasů). Hlasy ostatních společníků nebudou na zvolení jejich kandidátů dostačující. Pokud bychom využili systému kumulativního hlasování, mohli by se menšinoví společníci a společník Jindřich zaměřit na podporu jednoho ze svých kandidátů, u něhož by soustředili všechny své hlasy – např. na kandidáta Druhého, který by obdržel 495 hlasů. Většinoví společníci by byli nuceni rozdělit svoje hlasy mezi tři kandidáty (Prvního, Pátého a Šestého), ale je zřejmé, že by nepřekonali soustředěnou podporu kandidáta menšinových společníků. Výsledek by mohl být např. tento: Karel rozdělil svoje hlasy tak, že První kandidát obdržel 300 hlasů a Pátý a Šestý shodně 150 hlasů, Pavel by dal 200 hlasů Prvnímu, 100 hlasů

 

49  

Pro účely kumulativního hlasování se počet hlasů zjistí tak, že počet hlasů, jimiž společník

nakládá na valné hromadě, se znásobí počtem volených míst členů orgánu společnosti.

Společník je pak oprávněn použít všechny hlasy, jimž nakládá, nebo jejich libovolný počet jen

pro určitou osobu nebo pro určité osoby. Při kumulativním hlasování se na valné hromadě

hlasuje o každém členu samostatně; odevzdávají se pouze hlasy pro volbu určité osoby nebo

osob. Kumulativní hlasování lze využít i při volbě jediného kandidáta. I tehdy je společník

oprávněn použít jen část svých hlasů, avšak hlavní účel kumulativního hlasování by se minul

účinkem.

Zákon pamatuje i na odvolání člena orgánu zvoleného kumulativním hlasováním. V takovém

případě lze člena odvolat jen se souhlasem většiny těch členů, kteří hlasovali pro jeho zvolení,

nebo jejich právních nástupců. Z uvedeného plyne, že nelze hlasovat jinak než veřejně. Porušil-

li tento člen orgánu závažně své povinnosti, zákonné pravidlo o odvolání se nepoužije.

Ve srovnání s dřívější úpravou doznal zákaz konkurence jednatelů jisté změny. Nově platí, že

není-li jednateli dáno svolení všech společníků, pak nesmí:

a) podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch třetích

osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného,

b) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti

nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern,

c) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením

nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti

nebo podnikání.

Oproti úpravě zákazu konkurence dané společníkům veřejné obchodní společnosti, vyžaduje

zákon pro jednatele SRO svolení všech společníků, zatímco pro společníky VOS svolení všech

ostatních společníků. Jinak řečeno, je-li jednatel společníkem SRO, dává svolení sám sobě.

Svolení není hlasováním, počet hlasů společníků se neuplatní, tzn., že jednatel nemůže ostatní

společníky přehlasovat a vahou svých hlasů zákaz konkurence pro sebe vyloučit.

Má se za to, že jednatel činnost, které se zákaz týká, zakázanou nemá, pokud

všichni společníci při založení společnosti nebo v okamžiku zvolení jednatele byli

jednatelem na některou z okolností výslovně upozorněni nebo

                                                            Pátému a 150 hlasů šestému kandidátovi. Při tomto rozdělení by První kandidát získal celkem 500 hlasů a byl by zvolen, Pátý kandidát 250 hlasů a zvolen by nebyl a šestý kandidát by byl zvolen počtem hlasů 300.“ Lasák, J.; Pokorná, J.; Čáp, Z.; Doležil, T. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 980-981.

 

50  

vznikla některá z okolností později (při výkonu funkce) a jednatel na ni písemně

upozornil všechny společníky.

Vyvratitelná domněnka dovolenosti činnosti bude prolomena vyslovením nesouhlasu s činností

jednatele kterýmkoliv ze společníků, projeví-li jej do jednoho měsíce ode dne, kdy na ni byl

jednatelem upozorněn. Formu a adresáta nesouhlasu zákon neřeší, lze předpokládat, že

společník projeví svůj nesouhlas v písemné formě vůči jednateli.

Společenská smlouva může se souhlasem všech společníků určit další omezení činnosti

jednatele, tzn. rozšířit jej o zákaz dalších aktivit. Zúžení je rovněž možné; společenská smlouva

výslovně vyloučí např. jednu z okolností vypočtených v zákoně.

Od osoby, která porušila zákaz konkurence, může společnost požadovat vydání prospěchu,

který v důsledku toho získala, anebo aby tato osoba převedla na společnost z toho vzniklá

práva. Pro uplatnění práva u povinné osoby běží tříměsíční subjektivní lhůta nebo jednoletá

lhůta objektivní.

4. 3 Dozorčí rada

Jednočlenná nebo vícečlenná dozorčí rada může být složena ze společníků (fyzických i

právnických osob) nebo osob stojících vně společnosti (rovněž fyzických i právnických).

Dozorčí rada je orgánem voleným valnou hromadou, popř. jmenovaným jediným společníkem

SRO. Všichni její členové musí splňovat požadavky právních předpisů pro výkon funkce.

Vícečlenná dozorčí rada je kolektivním orgánem, tzn., že musí jednat ve sboru.

Neurčí-li společenská smlouva jinak, dozorčí rada

a) dohlíží na činnost jednatelů,

b) nahlíží do obchodních a účetních knih, jiných dokladů a účetních závěrek a kontroluje

tam obsažené údaje,

c) podává žalobu podle § 187 a

d) podává jednou ročně zprávu o své činnosti valné hromadě.

Sub písm. c) je v zákoně uvedeno ustanovení § 187 vadně, správně má být ust. § 159, podle

něhož je společník povinen oznámit dozorčí radě svůj záměr domáhat se soudně náhrady újmy,

kterou jednatel způsobil společnosti porušením svých povinností. Dozorčí rada pak bez

zbytečného odkladu podá žalobu. Neučiní-li tak, uplatní právo na náhradu újmy společník sám.

Členem dozorčí rady nemůže být jednatel společnosti nebo jiná osoba oprávněná podle zápisu

v obchodním rejstříku jednat za společnost (např. vedoucí pobočky závodu zapsané

v obchodním rejstříku, prokurista, likvidátor). Tzv. neslučitelností funkcí je zákonem

 

51  

garantováno nezávislé postavení dozorčí rady ve společnosti, a to i na valné hromadě, která jí

může vymezit zásady činnosti, nikoliv jí dávat konkrétní pokyny.

V případě smrti člena dozorčí rady, odstoupení nebo odvolání z funkce nebo jiného ukončení

jeho funkce, zvolí valná hromada do jednoho měsíce nového člena. Zanikne-li právnická osoba,

která je členem dozorčí rady, s právním nástupcem, stává se členem dozorčí rady její právní

nástupce, neurčí-li společenská smlouva jinak. Zanikne-li právnická osoba, která je členem

dozorčí rady, s likvidací, zvolí valná hromada do jednoho měsíce nového člena. Nebude-li nový

člen zvolen do jednoho měsíce, jmenuje člena dozorčí rady soud na návrh osoby, která na tom

má právní zájem, a to na dobu, než bude zvolen nový člen, jinak může soud i bez návrhu

společnost zrušit a nařídit její likvidaci. Není vyloučeno, aby společnost po ukončení funkce

člena dozorčí rady změnila rozhodnutím valné hromady společenskou smlouvu a snížila počet

členů dozorčí rady.

Na členy dozorčí rady se obdobně použije ustanovení o zákazu konkurence dané zákonem pro

jednatele.

Stanoví-li tak z. o. k. nebo určí-li tak společenská smlouva, vyžaduje se k jednáním statutárního

orgánu předchozí souhlas dozorčí rady. Aktuální znění z. o. k. žádný předchozí souhlas

nevyžaduje, avšak může být vtělen do společenské smlouvy. Dozorčí rada může zakázat

uzavření smlouvy mezi společností a členem jiného orgánu, osobou jemu blízkou nebo osobami

jím ovlivněnými nebo ovládanými. Má-li být oním členem člen dozorčí rady, může smlouvu

zakázat valná hromada společnosti.

Vícečlenná dozorčí rada SRO je ex lege kolektivním orgánem. Ustanovení § 201 odst. 4 z. o.

k. odkazuje na obdobné použití § 198 a § 199; v úpravě dozorčí rady není proveden odkaz na §

444 z. o. k. Případná úprava kooptace nebo náhradnictví ve společenské smlouvě by

neodporovala dobrým mravům ani veřejnému pořádku.

5. Změny základního kapitálu

5. 1 Zvýšení základního kapitálu

Základní kapitál lze zvýšit:

převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu

(efektivní zvýšení),

z vlastních zdrojů (nominální zvýšení),

kombinací obou uvedených způsobů.

Rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu přísluší valné hromadě; valná hromada rozhoduje

rovněž o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči

 

52  

společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti. K přijetí usnesení se vyžaduje

alespoň dvoutřetinová většina hlasů všech společníků; usnesení musí mít formu veřejné listiny.

Rozhoduje-li valná hromada o nepeněžitém vkladu společníka, nevykonává tento společník

hlasovací právo; při posuzování schopnosti valné hromady se pak hlasu tohoto společníka

nepřihlíží.

Účinky zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti nastávají převzetím

vkladové povinnosti a vnesením nebo splacením její předepsané části, nestanoví-li rozhodnutí

o zvýšení základního kapitálu, že nastávají později. Účinky zvýšení však nemohou nastat

později, než je nová výše základního kapitálu zapsána do obchodního rejstříku. Tím dochází ve

srovnání s úpravou v obchodním zákoníku k zásadní změně; podle jeho ustanovení bylo

zvýšení základního kapitálu účinné až od okamžiku jeho zápisu do obchodního rejstříku. Pro

nominální a kombinované zvýšení je oproti tomu normováno, že ke zvýšení základního kapitálu

a tím i nabytí účinnosti jeho zvýšení dochází až zápisem této skutečnosti do obchodního

rejstříku.

Z důvodové zprávy Účinnost zvýšení základního kapitálu je nově vázána na den, který určí valná hromada – zápis do obchodního rejstříku je pouze deklaratorní a pro přijetí rozhodnutí o zvýšení se vyžaduje ¾ většina všech společníků. Společnost však může využít konstitutivního účinku zápisu. Zrušení vazby účinnosti změny na zápis do obchodního rejstříku je dána tím, že komplikuje praktický život, když se tím (časově) neumožňují některé transakční metod, které jsou ve světě běžné. Efekt zvýšení však nesmí nastat později, než dojde k jeho zapsání do obchodního rejstříku. Rozhodný bude fakt uvedený v notářském zápisu o zvýšení základního kapitálu. Notářský zápis bude náležet do zvláštních notářských zápisů o přezkumu.

Při efektivním zvýšení základního kapitálu splní vkladatel vkladovou povinnost i tehdy,

bylo-li by usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu nebo prohlášení o převzetí

vkladové povinnosti neplatné nebo neúčinné, je-li již zvýšení základního kapitálu zapsáno do

obchodního rejstříku. To neplatí, vyslovil-li soud neplatnost usnesení valné hromady o zvýšení

základního kapitálu.

Ex lege se usnesení valné hromady zrušuje a vkladová povinnost zaniká

nebude-li podán návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku do

dvou od rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu,

právní mocí rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu,

nebo

 

53  

uplynutím lhůty dvou měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o odmítnutí návrhu na

zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, nebude-li v téže lhůtě podán

tento návrh znovu.

Důsledkem zrušení usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové

povinnosti nebo vyslovení jeho neplatnosti soudem, společnost vrátí dotčeným osobám bez

zbytečného odkladu splacené emisní kursy spolu s obvyklým úrokem. Jednatelé jsou povinni

zveřejnit rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí soudu o vyslovení neplatnosti usnesení valné

hromady v Obchodním věstníku a současně vyzvat známé věřitele, aby přihlásili své

pohledávky, které vznikly před rozhodnutím valné hromady o zvýšení základního kapitálu; dále

jsou povinni poskytnout věřitelům, kteří včas přihlásí svou pohledávku vůči společnosti,

přiměřené zajištění této pohledávky nebo ji uspokojit, ledaže se s věřiteli dohodne jinak.

Zajištění nebo uspokojení se neposkytne, nezhorší-li se dobytnost pohledávek věřitelů.

Vydala-li již společnost na zvýšení základního kapitálu nové kmenové listy nebo stávající

kmenové listy vyměnila za nové anebo na původních kmenových listech vyznačila novou výši

základního kapitálu a usnesení valné hromady bylo zrušeno nebo soud vyslovil jeho neplatnost,

vyzve jednatel bez zbytečného odkladu vlastníky kmenových listů, aby je společnosti

odevzdali. Pokud společnost již kmenové listy vyměnila nebo na dosavadních kmenových

listech vyznačila novou výši vkladu, vyznačí na odevzdaných kmenových listech původní výši

vkladu nebo je vymění za kmenové listy s původní výší vkladu.

Efektivní zvýšení základního kapitálu lze realizovat zvýšením dosavadních vkladů

společníků nebo novými vklady jak společníků, tak i třetích osob. Pro zvýšení kapitálu

peněžitými vklady není dána povinnost splácet je na účet u banky a nevyžaduje se splacení

žádné minimální peněžní částky před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do

obchodního rejstříku. Jinak je tomu při zvýšení nepeněžitými vklady: před úplným splacením

nepeněžitého vkladu nemůže zvýšení základního kapitálu nabýt účinnosti, tzn., že nemůže být

zapsáno do obchodního rejstříku.

Zákon o obchodních korporacích přebírá z obchodního zákoníku podmínku zvýšení základního

kapitálu peněžitými vklady jen tehdy, jsou-li již dosavadní peněžité vklady zcela splaceny.

S ohledem na možnost mít ve společnosti více podílů je nově stanoveno, že tato podmínka se

neuplatní, dochází-li ke zvýšení vytvořením nových podílů.

Pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady se nepoužije se pravidlo o povinném

splacení peněžitých vkladů; přechozí peněžité vklady nemusí být splaceny. Dosavadní

nepeněžité vklady jsou již v plné výši splaceny před vznikem společnosti, případně při

předchozím zvýšení základního kapitálu. Statutární orgán předloží valné hromadě písemnou

 

54  

zprávu, ve které uvede důvody pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady a

odůvodní částku, která se započítává na emisní kursy. Usnesení valné hromady pak mj.

obsahuje i popis nepeněžitého vkladu i částku, která se započítává na emisní kurs – částka se

určuje na základě znaleckého posudku nebo postupem podle úpravy výjimek z povinnosti

oceňovat nepeněžitý vklad znalcem při zvyšování základního kapitálu akciové společnosti.

Znalce vybírá ze seznamu znalců statutární orgán. Je-li cena nepeněžitého vkladu určena

postupem podle některého z příslušných ustanovení právní úpravy akciové společnosti (§ 468-

473, srov. podkapitolu 2. 2. 1), zveřejní společnost před jeho splacením také oznámení

obsahující popis nepeněžitého vkladu, cenu nepeněžitého vkladu, způsob oceněné a případně i

použité metody či metodu a odůvodnění, jak znalec k tomuto ocenění došel, dále vyjádření, zda

cena nepeněžitého vkladu odpovídá alespoň počtu a emisnímu kursu podílů, které za něj byly

vydány, a sdělení, že nenastaly výjimečné nebo okolnosti, které by mohly původní ocenění

ovlivnit. Povinnost je splněna zveřejněním uvedených údajů v Obchodním věstníku. Stejné

údaje musí obsahovat i prohlášení, které je společnost povinna uložit do jednoho měsíce ode

dne vnesení nepeněžitého vkladu do sbírky listin.

Společníkům je zákonem garantováno přednostní právo k účasti na zvýšení základního

kapitálu převzetím vkladové povinnosti, zvyšuje-li se základní kapitál peněžitými vklady.

Přednostní právo je pro společníky ex lege vyloučeno při zvýšení základního kapitálu

nepeněžitými vklady. Vkladové povinnosti jsou společníci oprávněni převzít v poměru podle

výše svých podílů, ledaže se všichni společníci dohodnou jinak. Společenská smlouva může

přednostní právo společníků vyloučit, omezit nebo určit poměr, v jakém jsou společníci

oprávněni převzít vkladovou povinnost. Vyloučí-li společenská smlouva přednostní právo

společníků zcela, pak se na zvýšení základního kapitálu podílejí pouze třetí osoby; omezí-li toto

právo, pak je nutné určit rozsah omezení (např. při každém zvýšení se bude jednat vždy jen o

jednu polovinu částky, o kterou se základní kapitál zvyšuje); určí-li jiný poměr než podle jejich

podílů, poměr daný zákonem se nepoužije. Svědčí-li společníkovi přednostní právo, může se

ho vzdát. Nevyužije-li společník přednostního práva ve lhůtě určené společenskou smlouvou,

jinak v jednoměsíční lhůtě, může se souhlasem valné hromady převzít vkladovou povinnost

kdokoliv. To platí obdobně i tehdy, vyloučila-li společenská smlouva přednostní právo nebo

vzdal-li se společník přednostního práva. Lhůta počíná běžet ode dne, kdy se společník

dozvěděl o rozhodnutí valné hromady nebo o rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu přijatém

mimo valnou hromadu.

Vkladová povinnost se přebírá písemným prohlášením, jehož obsah určuje zákon; podpis na

prohlášení musí být úředně ověřen a toto prohlášení nabývá účinnosti jeho doručením

 

55  

společnosti. Pokud nebyly povinnosti ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu převzaty ve

lhůtě určené rozhodnutím valné hromady, usnesení valné hromady o zvýšení základního

kapitálu se zrušuje a vkladová povinnost zaniká. Společnost pak vrátí oprávněným osobám bez

zbytečného odkladu splacené emisní kursy spolu s obvyklým úrokem.

Při nominálním zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada o jeho zvýšení

z vlastních zdrojů vykázaných ve schválené řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrce

ve vlastním kapitálu společnosti. To neplatí, jsou-li tyto zdroje účelově vázány a společnost

není oprávněna jejich účel měnit. Při zvyšování základního kapitálu na základě mezitímní

účetní závěrky nelze použít čistý zisk. Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné

pouze tehdy, je-li část účetní závěrky, na základě které valná hromada o zvýšení rozhoduje,

ověřena auditorem s výrokem bez výhrad. Zvýšení základního kapitálu nemůže být vyšší, než

kolik činí rozdíl mezi výší vlastního kapitálu a výší základního kapitálu.

V důsledku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů se mění výše vkladů společníků

v poměru dosavadních vkladů, ledaže společenská smlouva připouští více podílů a valná

hromada rozhodla, že vzniká podíl nový. Mají-li takto vzniknout nové podíly, musí vzniknout

nový podíl všem společníkům, ledaže se společník tohoto pravidla vzdá v poměru výše jeho

dosavadních vkladů.

5. 2 Snížení základního kapitálu

O snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada dvoutřetinovou většinou hlasů všech

společníků; rozhodnutí se osvědčuje veřejnou listinou.

V důsledku snížení základního kapitálu nesmí klesnout výše jednotlivých vkladů společníků

pod částku určenou zákonem nebo společenskou smlouvou, ledaže dojde k zániku vkladu.

Obecně platí, že výše vkladu každého společníka se snížením základního kapitálu snižuje

v poměru dosavadních vkladů; jedná se rovnoměrné snížení vkladů. Valná hromada však může

se souhlasem všech společníků rozhodnout o nerovnoměrném snížení vkladů. Má-li společník

ve společnosti více vkladů, může v důsledku snížení základního kapitálu dojít k zániku

některého z jeho vkladů.

Snižuje-li společnost základní kapitál povinně, zákonné pravidlo, že v důsledku rozhodnutí o

snížení základního kapitálu nesmí dojít k zániku společníkova vkladu, se nepoužije. Povinnost

snížit základní kapitál má společnost tehdy, jestliže

má určitým způsobem naložit s kmenovými listy, které byly prohlášeny za neplatné

nebo které společnost vydala, aniž by je společníci převzali, ač tak učinit měli.

Nepodaří-li se společnosti ve lhůtě tří měsíců tyto kmenové listy prodat, je povinna

 

56  

rozhodnout o snížení základního kapitálu o výši vkladů připadajících na neprodané

kmenové listy,

nepodaří-li se společnosti uvolněný obchodní podíl prodat nebo s ním naložit jiným

zákonem normovaným způsobem.

Role jednatelů při snižování základního kapitálu spočívá v tom, že

zveřejní v Obchodním věstníku usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu,

a to do 15 dnů ode dne jeho přijetí dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů a

zároveň

písemně vyzvou známé věřitele společnosti, jejichž pohledávky vůči společnosti

vznikly před okamžikem přijetí usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu,

aby přihlásili své pohledávky vůči společnosti ve lhůtě 90 dnů po zveřejnění posledního

oznámení. Této výzvy není třeba, snižuje-li se základní kapitál za účelem úhrady ztráty

společnosti, nebo nemá-li společnost žádného věřitele a vystaví o tom prohlášení, které

přiloží k návrhu na zápis snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku.

Má-li věřitel za to, že se snížením základního kapitálu zhorší dobytnost jeho pohledávek za

společností, je společnost povinna přiměřeně zajistit nebo uspokojit tu pohledávku věřitele,

který vůči společnosti včas přihlásil. Jiná dohoda než zajištění nebo uspokojení se nevylučuje.

Nezhorší-li se dobytnost pohledávek, zajištění nebo uspokojení se neposkytne.

Věřitel se může obrátit na soud

popírá-li společnost zhoršení dobytnosti pohledávek; soud rozhodne o tom, zda věřiteli

náleží dostatečné zajištění; soud však nemůže rozhodnout o uspokojení pohledávky,

nedohodnou-li se společnost a věřitel na způsobu zajištění pohledávky věřitele; soud

rozhodne o přiměřeném zajištění s ohledem na druh a výši pohledávky; rozhodnutí

soudu se doloží rejstříkovému soudu při podání návrhu na zápis snížení základního

kapitálu.

Účinky snížení základního kapitálu nastávají okamžikem nové výše základního kapitálu do

obchodního rejstříku; zápis má konstitutivní účinky. Je-li snížení základního kapitálu zapsáno

do obchodního rejstříku, provede se, i kdyby bylo usnesení valné hromady o snížení základního

kapitálu neplatné nebo neúčinné. To neplatní, vysloví-li soud neplatnost usnesení valné

hromady o snížení základního kapitálu.

Po zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku naloží společnost s částkou

odpovídající snížení základního kapitálu v souladu s obsahem usnesení valné hromady o

snížení základního kapitálu.

 

57  

6. Zrušení společnosti

Zrušení právnické osoby je obsaženo v příslušných ustanoveních občanského zákoníku.

Specifika modifikující či doplňující tuto obecnou právní úpravu obchodní korporace jsou

obsažena ve společných ustanoveních zákona o obchodních korporacích a ve zvláštních

ustanoveních o zrušení společnosti s ručením omezeným.

O zrušení společnosti s likvidací rozhoduje valná hromada, určí-li tak společenská smlouva.

Valná hromada rozhoduje dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků; rozhodnutí se

osvědčuje notářským zápisem. Nesvěří-li společenská smlouva rozhodnutí o zrušení

společnosti valné hromadě, pak na zrušení společnosti musí jednomyslně dohodnout všichni

společníci. Dohoda má formu veřejné listiny.

Zrušení společnosti s ručením omezeným se může domáhat i každý její jednotlivý společník

za podmínky, že tak určí společenská smlouva, která současně uvede důvody a podmínky pro

podání návrhu na zrušení společnosti soudem.

Likvidaci, tj. zrušení společnosti bez právního nástupce upravuje občanský zákoník. Účelem

likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy

věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (likvidačním

zůstatkem), podle zákona. Přeměnou společnosti se rozumí její zrušení bez likvidace, tzn.

s právním nástupcem. Přeměnou právnické osoby je podle občanského zákoníku fúze

(sloučením nebo splynutím), rozdělení (odštěpením, rozdělení sloučením) a změna právní

formy. Přeměny obchodních společností a družstev upravuje zákon o přeměnách obchodních

společností a družstev.

Společnost s ručením omezeným zaniká výmazem z obchodního rejstříku. Likvidátor zajistí

uchování návrhu na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku po dobu deseti let od zániku

obchodní korporace. V případě zániku obchodní korporace bez likvidace zajistí uchování těchto

dokladů její právní nástupce.

 

58  

 

59  

 

60