Souhrnná terirotální informace Brazíliepubliccontent.sinpro.cz/PublicFiles/2019/10/18/Nahled STI... · 2019-10-18 · SouhrnnáteritoriálníinformaceBrazílie ZpracovánoaaktualizovánozastupitelskýmúřademČRvBrasílii(Brazílie)kedni

Souhrnná teritoriální informace Brazílie

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Brasílii (Brazílie) ke dni 18. 10.2019 17:43

Seznam kapitol souhrnné teritoriální informace:

1. Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled (s.2)

2. Zahraniční obchod a investice (s.11)

3. Vztahy země s EU (s.19)

4. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR (s.22)

5. Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu (s.28)

6. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu (s.35)

7. Kontakty (s.48)

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Brazílie

1/53 http://www.businessinfo.cz/brazilie © Zastupitelský úřad ČR v Brasílii (Brazílie)

http://www.businessinfo.cz/brazilie

1. Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehledBrazílie je největší zemí Latinské Ameriky a aktuálně podle většiny zdrojů 8. největší ekonomikou světa. Jedná se o trh s209 miliony obyvatel a s obrovskou domácí poptávkou a silnou střední třídou čítající více než polovinu populace.

Brazílie je parlamentní demokracií. V nedávných letech zažila hlubokou politickou krizi, související především s rozsáhlouprotikorupční akcí s názvem Lava-Jato, jež odhalila korupční praktiky v politickém i podnikatelském prostředí. Politickákrize úzce souvisela i s krizí ekonomickou - v letech 2015 a 2016 došlo k poklesu HDP o 3,8 %, resp. o 3,6 %, cožznamenalo nejhlubší recesi od r. 1948. V r. 2017 došlo k mírnému oživení ekonomiky, která vzrostla o 1 %. Vzhledem knízké srovnávací základně se však jednalo de facto o zanedbatelný růst. V roce 2018 se zvýšil HDP BFR o 1,1 % a v roce2019 se očekává jeho nárůst okolo 2 %.

Brazílie je zakládajícím členem integračního seskupení Mercosul. V poslední době začala více podporovat (společně sArgentinou) uzavření jednání o asociační dohodě mezi Mercosul a EU, která jsou s přestávkami vedena od r. 1999.Zároveň se snaží o sblížení se zeměmi Tichomořské aliance. Aktuální jsou rovněž snahy o vstup BFR do OECD. Nová vládaprezidenta J. Bolsonara rovněž deklarovala zájem o bližší spolupráci s NATO.

Obecně se očekává, že nová vláda, která se ujala funkce v lednu 2019, se bude snažit zemi ekonomicky modernizovat azejména více otevírat její trh, který až dosud patří k těm nejvíce uzavřeným z hlediska daní, cel a dalších omezeníkomplikujících dovozy v zájmu anachronické ochrany domácích výrobců.

Podkapitoly:1.1. Oficiální název státu, složení vlády1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti,

náboženských skupin)1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace,

míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP,

zahraniční zadluženost, dluhová služba1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)1.7. Daňový systém

1.1 Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: República Federativa do Brasil, Brazilská federativní republika (BFR)

V čele vlády stojí prezident republiky.

Dne 1. ledna 2019 nastoupil do úřadu demokraticky zvolený prezident Jair Messias Bolsonaro (Socialistická liberálnístrana PSL). Úřad viceprezidenta převzal Antônio Hamilton Martins Mourão.

Vláda Brazilské federativní republiky od 1. ledna 2019:

Ministerstva – ministryně/ministr (strana)

• Zemědělství a zásobování – Tereza Cristina (DEM)• Pro občanské záležitosti – Osmar Terra (MDB)•


Brazílie



Věda, technologie, inovace a komunikace – Marcos Pontes (PSL)• Obrana – Fernando Azevedo e Silva (–)• Regionální rozvoj – Gustavo Henrique Canuto (–)• Školství – Abraham Weintraub (–)• Ekonomie – Paulo Guedes (–)• Infrastruktura – Tarcísio Gomes de Freitas (–)• Spravedlnost a veřejná bezpečnost – Sérgio Moro (–)• Životní prostředí – Ricardo de Aquino Salles (NOVO)• Důlní průmysl a energie – Bento Costa Lima Leite (–)• Záležitosti žen, rodiny a lidská práva – Damares Alves (–)• MZV – Ernesto Araújo (–)• Zdravotnictví – Luiz Henrique Mandetta (DEM)• Turistika – Marcelo Álvaro Antônio (PSL)• Nejvyšší kontrolní úřad Unie – Wagner de Campos Rosário (–)

Úřady (Secretarias) se statutem ministerstev (podřízené prezidentovi):

• Úřad vlády – Carlos Alberto dos Santos Cruz (–)• Generální sekretariát vlády – Floriano Peixoto (–)

Další orgány se statutem ministerstva (podřízené prezidentovi):

• Generální advokatura Unie – André Luiz de Almeida Mendonça (–)• Prezident Centrální banky – Roberto Campos Neto (–)• Státní záležitosti – Onyx Lorenzoni (DEM)• Institucionální bezpečnost – Augusto Heleno (PATRI)

1.2 Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti,náboženských skupin)

Počet obyvatel (2017): 207,66 mil.

Hustota obyvatelstva (2017): 24,4 obyvatel / km2

Rozmístění obyvatelstva v rámci teritoria je velmi nerovnoměrné. V městkých aglomeracích, které představují 0,63 %rozlohy, žije 84,6 % populace.

Obyvatelstvo podle států (2017):

São Paulo - 45,09 mil.; Minas Gerais - 21,12 mil.; Rio de Janeiro - 16,72 mil.; Bahia - 15,34 mil.; Rio Grande do Sul - 11,32mil.; Paraná - 11,32 mil.; Pernambuco - 9,47 mil.; Ceará - 9,02 mil.; Pará - 8,37 mil.; Maranhão - 7,00 mil.; Santa Catarina -7,00 mil.; Goiás - 6,78 mil.; Amazonas - 4,06 mil.; Paraíba - 4,03 mil.; Espírito Santo - 4,02 mil.; Rio Grande do Norte - 3,51mil.; Alagoas - 3,38 mil.; Mato Grosso - 3,34 mil.; Piauí - 3,22 mil.; Distrito Federal - 3,04 mil.; Mato Grosso do Sul - 2,71mil.; Sergipe - 2,29 mil.; Rondônia - 1,81 mil.; Tocantins - 1,55 mil.; Acre - 0,83 mil.; Amapá - 0,80 mil.; Roraima - 0,52 mil.


Brazílie



Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,77 %

Demografické složení:

ženy 51,6 %

muži 48,4 %

Podíl obyvatelstva:

0 - 14 let: 23,8 %

15 - 24 let: 16,5 %

25 - 54 let: 43,7 %

55 - 64 let: 8,4 %

nad 65 let: 7,6 %

Národnostní složení:

Brazilci - 48,5 % evropského původu, 43 % míšeného původu, 7 % afrického původu, 1 % asijského původu, 0,5 %původní indiánské obyvatelstvo.

Náboženské skupiny:

Křesťanství 90 % (katolíci 74 %, protestanti 15 %, novodobé křesťanské církve 1 %), ostatní náboženství 3 % (tradičníafrické 0,5 %), bez vyznání 7 %.

Úřední jazyk:

portugalština

Ostatní nejčastěji používané jazyky:

španělština


Brazílie



angličtina

Španělština je srozumitelná z důvodu příbuznosti s portugalštinou a komunikace s okolními latinskoamerickými státy.Angličtina je do určité míry rozšířena v obchodních kruzích a mezi mládeží.

Znalost cizích jazyků je celkově velmi nízká.

Administrativně správní členění:

Brazílie je tvořena 26 státy a 1 federálním distriktem s hlavním městem Brasília. Státy: Acre (AC), Alagoas (AL), Amapá (AP),Amazonas (AM), Bahia (BA), Ceará (CE), Distrito Federal (DF). Espírito Santo (ES), Goiás (GO), Maranhão (MA), Mato Grosso(MT), Mato Grosso do Sul (MS), Minas Gerais (MG), Pará (PA), Paraíba (PB), Paraná (PR), Pernambuco (PE), Piauí (PI), Rio deJaneiro (RJ), Rio Grande do Norte (RN), Rio Grande do Sul (RS), Rondônia (RO), Roraima (RR), Santa Catarina (SC), SãoPaulo (SP), Sergipe (SE), Tocantins(TO).

Největší města, počet obyvatel:

São Paulo (SP) 12 mil., metropolitní oblast 18,5 mil.

Rio de Janeiro (RJ) 6,4 mil., metropolitní oblast 11,4 mil.

Salvador (BA) 3,1 mil., metropolitní oblast 3,7 mil.

Brasília (DF) 0,7 mil., metropolitní oblast 2,6 mil.

Fortaleza (CE) 3 mil., metropolitní oblast 3,7 mil.

Belo Horizonte (MG) 2,6 mil., metropolitní oblast 6,4mil.

Curitiba (PR) 1,9 mil., metropolitní oblast 3,4 mil.

Manaus (AM) 1,8 mil., metropolitní oblast 2,1 mil.

Recife (PE) 1,8 mil., metropolitní oblast 4,2 mil.

Porto Alegre (RS) 1,4 mil., metropolitní oblast 4,3 mil.

1.3 Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, mírainflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

2014 2015 2016 2017 2018


Brazílie



růst HDP (v %) 0,1 -3,8 -3,6 1,0 1,1

nominální HDP (vmld. BRL)

6 755 6 500 6 266 6 560 6 800

HDP/obyv. (v BRL) 33 312 31 792 30 407 31 589 32 747

míra inflace (v %) 6,41 10,6 6,29 2,95 3,75

nezaměstnanost(průměr za rok v%)

6,8 8,5 11,5 12,7 12,3

Zdroj: IBGE, Banco Central

Brazilská ekonomika se v roce 2018 vzpamatovávala z předchozí recese, která byla největší od roku 1948. Přestože sevládě podařilo za cenu poměrně výrazných škrtů a zastropování výdajů formou ústavního dodatku stabilizovat veřejnéfinance, ekonomické oživení bylo jen velmi mírné.

Brazílie patří k zemím, jejichž ekonomický potenciál bývá v zahraničí střídavě přeceňován i podceňován takovýmzpůsobem, že lze s trochou nadsázky hovořit o analogii s nemocí zvanou bipolární porucha. Nejsou daleko doby, kdy bylaBrazílie jako součást BRICS označována za mimořádně perspektivní místo pro investice a jednoho z budoucích „tygrů“.Zejména v posledních třech letech pak byla naopak stigmatizována korupcí, klientelismem a sociálně ekonomickýmiproblémy vzniklými postupně za 13 let populistické vlády Strany pracujících (PT). Avšak kterýkoliv z těchto extrémůhodnocení reálného potenciálu a perspektiv Brazílie je nepřesný.

Skutečný potenciál Brazílie jakožto příjemce vývozu a partnera pro ekonomickou, vědeckou a bezpečnostní spoluprácispočívá především v její velikosti. Velké státy mají napříč dějinami tendenci se po krizi vždy navracet k původní důležitosti.Brazílie je pátá největší země světa, pátá nejlidnatější země a osmá největší světová ekonomika. Je považována za šestouzemi světa, pokud se týká bohatství přírodních zdrojů. V roce 2018 byla podle různých zdrojů a metodik hodnocení na 22.až 28. místě ve světovém dovozu a na 22. až 25. místě, pokud se týká globálního vývozu.

Pokud bychom chtěli v obrovském množství ekonomických údajů hledat nějaký jednoznačný indikátor, který vyjadřujenáladu brazilské společnosti v dubnu 2019, pak je to naděje na pozitivní politické a ekonomické změny v souvislostis novou vládou a z toho vyplývající nápadný růst důvěry spotřebitelů. Křivka růstu důvěry a spotřeby se v roce 2018vydala strmě vzhůru.


Brazílie



Bezesporu zajímavá je korelace křivky důvěry spotřebitelů s vývojem důvěry brazilských podnikatelů. Právě tato důvěramístních podnikatelů dává naději, že se bude moci zvýšit vývoz ČR, protože rozvoj podnikání a výroby vyžaduje novétechnologie a průmyslové výrobky, které jsou důležitou součástí našeho exportu. Nově se rýsuje také slibná perspektivavědecké spolupráce a jejího uplatnění v rámci společných inovativních projektů.

1.4 Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V Brazílii je státní rozpočet ze zákona koncipován jako vyrovnaný. Během roku však příslušným legislativním procesemdochází k celé řadě dodatečných úprav, které umožňují odchylky od původního schváleného návrhu.

Jsou sledovány dva hlavní výsledky hospodaření státu - primární saldo, které je rozdílem mezi rozpočtovými příjmy arozpočtovými výdaji bez započtení výdajů na obsluhu státního dluhu, a dále nominální saldo, které zohledňuje i výdaje naobsluhu státního dluhu. Primární saldo bývalo v minulých letech dlouhodobě přebytkové, nominální vždy deficitní.

2014 2015 2016 2017 2018

primární saldo (vmld. BRL)

-32,536 -111,249 -155,791 -124,401 - 120,258

podíl primárníhosalda na HDP (v%)

0,63 1,88 2,47 1,90 1,70

nominální saldo (vmld. BRL)

-343,916 -613,035 -562,815 -501,408 - 483,775

podíl nominálníhosalda na HDP (v%)

6,70 10,34 8,93 7,80 6,98

podíl hrubéhoveřejného dluhuna HDP (v %)

63 73 70 74 75

Zdroj: Ministerstvo financí BFR, Banco Central do Brasil

1.5 Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůčiHDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba


Brazílie



2014 2015 2016 2017 2018

Běžný účetplatební bilance (vmld. USD)

-74,839 -104,181 -59,434 -23,546 -9,762

Kapitálovýúčet platebníbilance (v mil.USD)

322 231 461 274 379

Finanční účetplatební bilance (vmld. USD)

-72,696 -100,599 -55,155 -16,415 -9,800

Devizové rezervy(v mld. USD)

358,8 331,2 368,7 372,2 374,72

Hrubázahraniční zadluženost(v mld. USD)

312,0 341,3 334,7 323,7 387,00

Zdroj: Ministerstvo financí BFR, Banco Central do Brasil

1.6 Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustavu upravuje zákon č. 4595/1964. Mezi hlavní instituce, které mají klíčový vliv na fungování bankovnísoustavy, patří:

Brazilská centrální banka (Banco Central do Brasil) je vázána na Ministerstvo financí a je výkonným orgánem provádějícímpolitiku stanovenou Výborem pro monetární politiku.

Výbor pro monetární politiku (Comitê de Política Monetária - COPOM) stanovuje tzv. základní úrokovou míru ekonomikySELIC, je odpovědný za vydávání oběživa, stanovuje podmínky fungování centrální banky, determinuje základnícharakteristiku bankovek a mincí, určuje směrnice a normy týkající se směnných kursů a koordinuje národní monetárnípolitiku s investiční politikou vlády; jeho prezidentem je ministr financí.


Brazílie



Komise pro kapitálové hodnoty (Comissão de Valores Mobiliários) je podřízena Ministerstvu financí a jejím základnímúkolem je regulace kapitálového trhu a dohled nad ním.

Brazilská Banka (Banco do Brasil) je komerční bankou, ve které většinový podíl drží federace. Mimo činnost komerční jetaké zodpovědná za provádění úvěrové a monetární politiky federální vlády za dohledu Výboru pro monetární politiku.

Národní banka pro hospodářský a sociální rozvoj (Banco Nacional de Desenvolvimento Econômico e Social - BNDES) jehlavním nástrojem k provádění investiční politiky federální vlády.

Federální stát vlastní následující obchodní banky: Banco do Brasil S.A., Banco do Nordeste do Brasil S.A., Banco doAmazônia S.A., Banco Meridional do Brasil S.A., Banco Regional de Brasilia.Jednotlivé státy vlastní své komerční banky, operující pouze na jejich územích.Hlavními komerčními bankami dle bilanční sumy jsou: Itaú Unibanco, Banco do Brasil, Caixa Econômica Federal (CEF),Banco Bradesco, Santander Banespa, ABN Amro a Safra.K významným zahraničním bankám působícím v Brazílii patří Banco Santander, ABN Amro, HSBC, Citibank, Credit Suisse,JP Morgan Chase, BNP Paribas, Deutsche Bank a další.Mezi hlavní pojišťovací ústavy lze zařadit Porto Seguro, AGF Brasil Seguros, Braseg, Paulista Seguros, Itaú Seguros,Paglimar a Marítima Seguros.

1.7 Daňový systém

Brazílie je federálním státem ustaveným na základě dohody jednotlivých států, což je zakotveno ve federální ústavě.Systém zaručuje všem členům federace možnost vytvoření vlastního daňového systému, mimo systém federální. Daňovýsystém je rozdělen mezi daně, regulační poplatky, správní poplatky, poplatky ze státních zakázek a sociální příspěvky. Je vneustálém pohybu a každoročně zaznamenává úpravy na všech svých úrovních. Již několik let se hovoří o komplexnídaňové reformě, jejímž hlavním cílem je zefektivnit a zprůhlednit daňovou soustavu a zefektivnit výběr daní.

Základní daně vybírané v Brazílii podle úrovně státní správy:

ďaň vybírá unie: Dovozní – Imposto de Importação (II), Vývozní – Imposto de Exportação (IE), Z příjmů – Imposto deRenda (IR), Z průmyslových výrobků – Imposto sobre Produtos Industrializados (IPI), Z finančních operací – Imposto sobreOperações Financeiras (IOF), Z vlastnictví zemědělských pozemků – Imposto sobre Propriedade Territorial Rural (ITR)

daň vybírají státy federace a Federální distrikt: Dědická a darovací – Imposto sobre Transmissão Causa Mortis e Doações(ITCD), Z oběhu zboží a služeb – Imposto Sobre Circulação de Mercadorias e Serviços (ICMS), Z vlastnictví motorovýchvozidel – Imposto sobre a Propriedade de Veículos Automotores (IPVA)

daň vybírají obce a Federální distrikt: Pozemková – Imposto Predial Territorial Urbano (IPTU), Z převodu nemovitostí –Imposto sobre Transmissão de Bens Imóveis (ITBI), Ze služeb (kromě těch, které podléhají ICMS) – Imposto sobre Serviços(ISS)


Brazílie



Vybírání příspěvků sociálního charakteru na úrovni Unie

příspěvek vybírá unie: Příspěvek na financování sociálního zabezpečení (COFINS), Program sociální integrace/Programvytváření majetku státních zaměstnanců (PIS/PASEP), Příspěvek z čistého zisku (CSLL), Dočasný příspěvek z oběhufinančních prostředků (CPMF), Příspěvek na sociální zabezpečení(vybírán z příjmů OSVČ)

Vláda je kritizována za vysoké daňové zatížení, které omezuje investice a aktivitu podnikatelské sféry a brání zvyšováníkupní síly obyvatelstva. Celková daňová kvóta se v roce 2018 pohybovala okolo 32 % HDP.


Brazílie



2. Zahraniční obchod a investiceBrazílie je v porovnání s ČR relativně uzavřenou ekonomikou, podíl exportu na HDP dosahuje cca 15 %.

Podkapitoly:2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU2.3. Komoditní struktura2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

2.1 Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Přehled zahraničního obchodu BFR (v mil. USD)

vývoz dovoz saldo

2014 225 101 229 031 -3 930

2015 191 115 171 498 19 617

2016 185 235 137 552 47 683

2017 217 739 150 749 66 990

2018 239,523 181,225 58,298

Zdroj: MDIC (Ministerstvo rozvoje, průmyslu a obchodu BFR)

Hlavními vývozci do BFR jsou: Čína, USA, Argentina, Německo, Jižní Korea, Mexiko, Itálie, Japonsko, Francie, Chile, Indie,Španělsko a Rusko.

Největšími příjemci brazilského vývozu jsou: Čína, USA, Argentina, Holandsko, Chile, Německo, Španělsko, Mexiko,Japonsko, Indie, Singapur, Itálie, Jižní Korea.

Celkově je Evropská unie spolu s Čínou a USA nejdůležitějším partnerem v obchodu s Brazílií. Podle delegace EU připadána EU 18,3 % zahraničního obchodu Brazílie. EU je rovněž největším zahraničním investorem v BFR s 48,5 % podíluinvesticí.


Brazílie



V roce 2018 brazilský export vzrostl o 9,3 % a dovoz se zvýšil o 19,7 %.

2.2 Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Nejdůležitějším obchodním partnerem Brazílie na straně vývozu i dovozu je z jednotlivých zemí Čína před USA aArgentinou. EU jako celek je druhým největším partnerem na straně vývozu a stále hlavním partnerem na straně dovozu.Důležitá je role Japonska a Jižní Koreje, dále z Tichomořské aliance Mexika a Chile a také sousedních zemí sdruženýchv uskupení Mercosul. Významná je rovněž spolupráce v rámci sdružení BRICS.

V brazilských vývozech zaujímají vysokou příčku v tabulce příjemců Nizozemsko a Německo, což je dáno tím, že brazilskézdroje jsou schopny registrovat většinou jen vstupní přístav a nikoli skutečnou konečnou destinaci.

Brazílie je značně závislá na vývozu komodit a primárních surovin. Právě ty ve vývozech do Číny naprosto převažují,zatímco ve vývozech do USA je větší podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou. I zde ale hraje roli celková konjunkturasvětové ekonomiky, respektive vývoj světových cen surovin.

Nejvíce exportujícími brazilskými státy jsou São Paulo (23 %), Minas Gerais, Rio Grande do Sul, Rio de Janeiro a Paraná.

Největší partneři Brazílie na straněvývozu

vývoz v r. 2018 (v mld. USD) podíl (v %)

Čína 64,2 26,8

USA 29,1 12,1

Argentina 15,0 6,2

Nizozemsko 13,1 5,4

Chile 6,4 2,7

Německo 5,2 2,2


Brazílie



Španělsko 5,2 2,1

Mexiko 4,5 1,9

Japonsko 4,3 1,8

Indie 3,9 1,6

Zdroj: MDIC (Ministerstvo rozvoje, průmyslu a obchodu BFR), SECEX

Na EU jako celek připadá 19,2 % brazilského exportu.

Největší partneři Brazílie na stranědovozu

dovoz v r. 2017 (v mld. USD) podíl (v %)

Čína 27,32 18,12

USA 24,85 16,48

Argentina 9,44 6,26

Německo 9,22 6,12

Jižní Korea 5,24 3,48

Mexiko 4,24 2,81

Itálie 3,96 2,63

Japonsko 3,76 2,50

Francie 3,72 2,47

Chile 3,45 2,29

Zdroj: MDIC (Ministerstvo rozvoje, průmyslu a obchodu BFR), SECEX


Brazílie



Na EU jako celek připadá 21,28 % brazilského importu.

2.3 Komoditní struktura

Přehled největších vývozních položek v r. 2018 přináší tabulka níže.

hlavní komodity brazilského vývozu 2018 podíl (v %)

sója, i drcená 13,0

ropa 11

železná ruda a její koncentráty 7,9

celulóza 4,2

Výrobky zpracovatelského průmyslu 3,06

kuřecí maso a vnitřnosti, mražené, chlazené 2,95

celulóza 2,91

hovězí maso mražené, chlazené, čerstvé 2,33

sójový šrot 2,28

nepražená zrnková káva 2,11

Zdroj: SECEX a MDIC

Brazílie je dlouhodobě hlavním světovým vývozcem cukru a alkoholu, kávy, pomerančového džusu, sojových bobů,hovězího masa, kuřecího masa a tabáku, a 2. největším světovým vývozcem železné rudy a kukuřice.

***

V době aktualizace této STI dosud nebyly k dispozici údaje o importu.


Brazílie



V roce 2017 činil podíl primárních produktů v brazilském dovozu 10,7 %, polotovarů 4,4 % a zpracovaných výrobků 84,9%. Přehled největších dovozních položek v r. 2017 přináší tabulka níže.

hlavní komodity brazilského dovozu 2018 podíl (v %)

pohonné hmoty a ropa 14,5

elektrické zařízení a stroje 12

průmyslové výrobky včetně PC 10,5

vozidla 7,7

organické chemikálie 5,8

Lodě a plavidla 5,4

hnojiva 4,8

plasty a výrobky z nich 4,0

léčiva 4,0

optická a měřící zařízení 3,0

Zdroj: SECEX a MDIC

2.4 Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V BFR je celkem osm zón volného obchodu. Nejvýznamnější z nich je Zona Franca de Manaus (ZFM), která se rozkládá naúzemí států Amazonas, Acre, Roraima a Rondônia. Ostatní zóny volného obchodu leží v pohraničních oblastechAmazonie. Jsou jimi: Macapá - Santana ve státě Amapá, Tabatinga ve státě Amazonas u hranic s Peru, Guajará - Mirim vestátě Rondônia u hranic s Bolívií, Bonfim a Paracaíma ve státě Roraima, Brasiléia - Epitacilândia a Cruzeiro do Sul ve státěAcre.

ZFM, která se rozkládá na ploše o rozloze 10 tis. km2 a z jejích výhod profitují firmy a obyvatelé na čtvrtině rozlohy BFR,byla zřízena nejprve jen pro volný dovoz zboží do přístavu Manaus (zákon č. 3.173 z r. 1957) a teprve r. 1967 bylazákonem č. 288 komplexně ustavena pro obchodní, průmyslovou a zemědělskou činnost. Spadá pod Ministerstvoplánování, rozpočtu a správy a je řízena federální vládní instituci SUFRAMA (www.suframa.gov.br). V ZFM nyní působí cca


Brazílie


http://www.suframa.gov.br


500 podniků, které přímo zaměstnávají 90 tisíc lidí (a několikanásobně více nepřímo).

Podobná daňová politika jako v ZFM je uplatňována i v oblasti zvané Západní Amazonie, tj. rovněž zde nejsou vybíránydovozní cla a daně dovážené zboží, které se dále používá pro místní spotřebu nebo průmyslový rozvoj. Jedná se zejménao suroviny a díly strojů k výrobě finálního výrobku na místě realizovaného nebo vyvezeného na ostatní území federace,případně exportovaného do jiných zemí.

V posledních letech se v Brazílii rozrůstají rovněž tzv. inkubátory podniků a technologické parky, které jsou zaměřeny napodporu inovačního podnikání, vývoje inovačních myšlenek a technologií. Nabízejí kvalitní infrastrukturu a manažerskou,odbornou i konzultační podporu. V roce 2018 existuje 370 takových subjektů, ve kterých působí přes 5 tisíc firem.Technologické parky i jejich vědecko-technologické instituce zaměřené na podporu aplikovaného výzkumu odnanotechnologií až po letectví či vesmírné technologie působí především na státních úrovních. Více nawww.anprotec.org.br.

2.5 Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

V roce 2018 získala Brazílie 88,3 mld. USD přímých zahraničních investicí.

Hlavním zahraničním investorem v BFR v roce 2018 bylo Nizozemsko (19,9 %) a dále USA (16,0 %), Německo (8,2 %),Španělsko (7,3 %), Bahamy (5,6 %), Lucembursko (5,2 %) a Velká Británie (5,0 %).

Nejvíce zahraničních investicí přilákal těžební průmysl (11,3 %) následovaný výrobou automobilů a jejich součástí (9,7 %) afinančním sektorem (7,5 %).

V dlouhodobém horizontu se v BFR dosud uplatňoval zejména americký kapitál, dále Čína, Lucembursko, Nizozemí, USA,Japonsko a Francie. Významná část investic přichází i z tzv. daňových rájů, jako např. Kajmanské ostrovy, Bermudy aBahamy. Největší část investic směřuje do finančních, maloobchodních a poradenských služeb, v oblasti průmyslu sejedná zejména o metalurgii, potravinářství, petrochemii, automobilový průmysl, kosmetický průmysl a v poslední době téžIT, v primárním sektoru pak o těžbu kovových nerostů.

Ke vstupu na brazilský trh bývají využívány různé strategie. V mnoha sektorech, včetně potravinářského aelektrotechnického, zakoupily zahraniční firmy místní provozovatele s existujícími značkami, což umožňuje okamžitýpřístup k distribučním sítím a podílu na trhu. Jiné společnosti založily společné podniky s místními partnery, kteří mohouinvestorům nabídnout zejména dobrou znalost trhu. Na druhé straně v odvětvích bez místních společností (zejména vautomobilovém průmyslu) museli investoři začínat "na zelené louce".


Brazílie


http://www.anprotec.org.br


V poslední době je patrná snaha jednotlivých států federace předhánět se v nabídce co nejvýhodnějších podmínek propotenciální investory. Fiskální výhody ale obyčejně nemohou zcela nahradit mnohdy chybějící kvalitní pracovní sílu,komunikační a distribuční síť, strategickou lokalizaci apod.

2.6 Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V zájmu rozvoje domácí ekonomiky vláda trvale usiluje o vytváření příznivého podnikatelského klimatu s cílemzainteresování zahraničních investorů; brazilské právo je v tomto směru vůči zahraničním subjektům relativně vstřícné.

Zahraniční kapitál je v Brazílii legislativně upraven podle zákona č. 4131 z r. 1962 (novelizovaného r. 1965) a dále zákonemč. 8383 z r. 1991. Zahraničním majetkem se rozumí hodnota uložená ve zboží, ochranné známce, patentu, strojnímvybavení a technologii pro výrobu zboží nebo poskytování služeb, které vstoupily na území Brazílie bez počátečníhopoplatku ze zahraniční směny, stejně tak jako fondy určené k financování ekonomických aktivit spravované jako majeteknáležející jednotlivcům nebo společnostem, které mají sídlo svého podnikání registrováno v zahraničí. Všechny dáleuvedené druhy transakcí zahraničního kapitálu musí být registrovány Centrální bankou, pokud mají sloužit, v důsledkuvytvořeného zisku, jako podklad pro žádost o povolení převodu zahraniční měny z Brazílie:

- zahraniční kapitál, který vstoupil do země jako přímý majetek nebo jako nepřímý kapitál (půjčka)

- reinvestice hospodářského výsledku včetně zisku společnosti, která má sídlo v Brazílii a je součástí nebo afilacízahraniční společnosti nebo jednotlivce

- převod uskutečněný do jiných zemí z důvodů repatriací nebo návratu majetku jako zisku, dividend, úroků, amortizace,honorářů, plateb za technickou pomoc nebo jakékoliv jiné druhy plateb související s -převodem jmění ze země

- změny související s úpravou hodnoty akcií společnosti

Pokud zahraniční společnost, která má sídlo mimo území BFR, neprovede registraci převodu zahraniční měny, budeCentrální banka považovat převod za investici provedenou v domácí měně a nebude dále garantovat této společnostizpětný převod peněz do zahraničí. Jakákoliv zahraniční investice musí být registrována Centrální bankou do třiceti dní.Stejně tak jakákoliv reinvestice zisku společnosti má měsíční lhůtu k registraci od okamžiku, kdy se objeví v účetníchknihách společnosti. Registrace zahraničního majetku je prováděna v měně státu jeho původu. V registraci se uvádí jakhodnota zahraniční měny, tak současná hodnota v BRL.

Jakékoliv zařízení, které vstupuje na území BFR jako zahraniční kapitál, podléhá odhadu prováděnému institucí SECEX, a tov zájmu vyloučení nadhodnocení ceny vloženého zařízení a získání autorizace pro jeho vstup do země. Pro stanoveníhodnoty odvodů ze zahraničních investic je vhodné seznámit se se seznamem států, se kterými má Brazílie uzavřenoudohodu o zamezení dvojího zdanění (ČR mezi tyto země patří).


Brazílie



Vysoká hodnota přímých zahraničních investic a aktivní zájem o fúze, případně skoupení kontrolního balíku akcí ze stranyzahraničních investorů, svědčí o zájmu, kterému se brazilské hospodářství v zahraničí těší. Zahraniční investoři pronikají nabrazilský trh prostřednictvím všech typů investičních praktik. V posledních letech zahraniční investoři přistoupili od dříveužívaného skupování minoritních podílů v brazilských společnostech ke skupování podílů majoritních, často však kupují ipřímo celé podniky.

V současnosti láká zahraniční kapitál do BFR reálná úroková míra, která patří mezi nejvyšší na světě. Reálná úroková mírase odvíjí od tzv. základní úrokové míry ekonomiky (SELIC), která představuje v současnosti po opakovaném snižovánísazby ze strany Výboru pro monetární politiku (COPOM) Centrální banky 6,5 % (duben 2018). Pokud jde o státní podporuinvestic, nabízí federální vláda výhody podnikům, které mají zájem usadit se v méně rozvinuté severovýchodní oblastizemě. Daňové výhody pak platí po dobu deseti let. Do stejných projektů mohou podniky investovat i prostředky, které byjinak odvedly státu jako daň z příjmu. Další výhodou je možnost reinvestice až 40 % vykázaného zisku bez daňovéhozatížení.

Další informace je možno získat na portálu RENAI, případně v průvodci Brazilian Official Guide on InvestmentOpportunities (ve formátu PDF).


Brazílie


http://investimentos.mdic.gov.br/index


3. Vztahy země s EUEU je v Brazílie silně přítomna, v r. 2007 bylo podepsáno strategické partnerství. Aktuální informace o vzájemných vztazíchlze nalézt na webových stránkách Evropské služby vnější akce.

Podkapitoly:3.1. Zastoupení EU v zemi3.2. Obchodní vztahy země s EU3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

3.1 Zastoupení EU v zemi

Se vstupem Lisabonské dohody v platnost, 1. prosince 2009, se někdejší Delegace Evropské komise transformovala vdnešní Delegaci Evropské unie v Brazílii. Je jednou ze 130 delegací EU v celém světě, užívá statutu diplomatické mise aoficiálně zastupuje Evropskou unii v Brazílii. Mandát Delegace EU zahrnuje:

Podporovat politické a ekonomické vztahy mezi EU a Brazílií, udržovat vztahy s vládními institucemi v zájmu zvyšováníviditelnosti EU, jejích institucí a programů;

Podporovat implementaci Strategického partnerství EU-Brazílie;

Informovat veřejnost o rozvoji a dění v EU, vysvětlovat a hájit její politiku;

Podílet se na implementaci asistenčních programů EU.

Delegace EU je kontaktní místem pro brazilské úřady a další zájemce v Brazílii. Kontakt:

Delegação da União Europeia no BrasilSHIS QI 07 BL. A - Lago Sul - Brasília-DF - 71615-205Fone: 55 (61) 2104-3122Fax: 55 (61) [email protected]Úřední doba pro veřejnost:Pondělí až čtvrtek: 08h30 - 12h30 a 14h30 - 16h30.Pátek: 08h30 - 12h00.Více na: http://eeas.europa.eu/delegations/brazil/index_pt.htm

3.2 Obchodní vztahy země s EU

Evropská unie jako celek vyvezla v roce 2018 do Brazílie zboží v hodnotě 33,6 mld. euro a importovala za 31,7 mld euro.


Brazílie


https://eeas.europa.eu/headquarters/headquarters-homepage_en/986/Brazil%20and%20the%20EU




mailto:[email protected]

http://eeas.europa.eu/delegations/brazil/index_pt.htm


V obou směrech tak byl zaznamenán nárůst obchodu, protože v roce 2017 EU vyvezla do BFR za 32,3 mld euro a dovezlaza 31,2 mld. euro.

Brazílii a Evropskou unii pojí mnohaleté partnerství založené na silných kulturních a historických vazbách a společnémdědictví, které přispělo k upevnění vzájemných politických a hospodářských vztahů. Brazílie byla jednou z vůbec prvníchzemí, se kterou EU navázala diplomatické vztahy v 60. letech 20. století. V roce 2007 obě strany formálně ustavilyStrategické partnerství.

Evropská unie vnímá Brazílii jako největší latinskoamerickou ekonomiku, zodpovědnou za 37% obchodu celkovéholatinskoamerického obchodu s EU. Brazílie je rovněž cílem 43% investic EU v Latinské Americe.

EU jako celek je po Číně druhým největším exportním partnerem Brazílie, je cílem více než 16 % brazilských vývozů. EUdováží z Brazílie především primární suroviny a výrobky, zvláště zemědělské produkty (41%), paliva a nerosty (31%),nicméně zajímavý je také dovoz hotových výrobků, strojů a zařízení či dopravních materiálů, které představují přibližněčtvrtinu objemu brazilských vývozů do EU. Z EU se do Brazílie vyváží především hotové výrobky jako stroje, dopravnízařízení a dále chemické výrobky. EU je rovněž největším zahraničním investorem v Brazílii.

Ačkoli stále expandující brazilský vnitřní trh a s ním i zvyšující se spotřeba zboží a služeb v zemi vytvářejí výbornépříležitosti pro evropské podnikatele, vstup na brazilský trh vyžaduje pracnou a důkladnou přípravu, protože dovoznípředpisy a podmínky jsou velice komplexní. Zprávy, které v posledních letech vypracovala Evropská komise o možnýchrestriktivních podmínkách, poukazují na to, že Brazílie ve skupině G-20 patří mezi země, které se nejvíce uchylujík opatřením omezujícím volný obchod. EU proto vytrvale vybízí Brazílii, aby snížila tarifní i netarifní překážky a zachovalastabilní regulační prostředí pro evropské obchodníky a investory.

V budoucnu by obchod mezi Brazílií a EU měla usnadnit Asociační dohoda mezi EU a zeměmi Mercosul, o které senicméně s přestávkami vyjednává již od r. 1999. Po politických změnách v Argentině a Brazílii došlo v roce 2016 k novémuimpulsu a související jednání byla obnovena s větší dynamikou. Otázka termínu sjednání dohody a jejího vstupu v platnost(který bude mj. záviset na schválení parlamenty členských zemí EU) je však stále daleko zodpovězení, neboť stále existujeřada oblastí, týkajících se vzájemného obchodu, ve kterých oba bloky spatřují své defenzivní zájmy, přičemž nalezeníkompromisu není snadné.

3.3 Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

V aktuálním finančním období 2014 - 2020 již Brazílie vzhledem k síle své ekonomiky není způsobilá pro účast nabilaterálních projektech financovaných z rozvojových fondů EU, nicméně EU se stále podílí na různých regionálních atematických programech. Tyto jsou realizovány ve spolupráci s nestátními subjekty, lokálními organizacemi a úřady aorganizacemi na podporu lidských práv.


Brazílie



Programy rozvojové spolupráce jsou zaměřeny na oblasti, jakými jsou ochrana práv indiánských obyvatel, tradičníchkomunit a etnických menšin, ochrana práv gayů a lesbiček, práva vězňů a procesy společenského a ekonomickéhozačlenění bývalých vězňů. Další programy se týkají vlastnictví půdy v indiánských oblastech Amazonie, podpory migrantů,práv žen či boje proti změnám klimatu. Podrobnější informace jsou k dizpozici na webových stránkách Evropské komise.Velvyslanectví České republiky v Brazílii pozorně sleduje vyhlašování a zaměření programů s ohledem na možné zapojeníčeských subjektů.


Brazílie


https://ec.europa.eu/europeaid/countries/brazil_en?qt-node_tabs_country_=1#qt-node_tabs_country_

https://ec.europa.eu/europeaid/countries/brazil_en?qt-node_tabs_country_=1#qt-node_tabs_country_


4. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČRPodkapitoly:4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické

spolupráce4.5. Smluvní základna mezi oběma státy4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

4.1 Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Do roku 2011 byla Brazílie po dlouhá desetiletí největším obchodním partnerem ČR a bývalého Československa v LatinskéAmerice. Po roce 2011 však byla na této pozici vystřídána Mexikem. Důvodů je několik, mezi největší však patříprotekcionistická opatření, které zavedly brazilské levicové vlády, jež byly u moci v letech 2003–2016. Mexiko má na rozdílod Brazílie (potažmo zemí Mercosul) rovněž asociační dohodu s EU a také je integrováno s USA a Kanadou v dohoděNAFTA.

Po určitém poklesu a stagnaci vzájemného obchodu v minulých letech vlivem brazilské hospodářské krize došlo v roce2017 k jeho mírnému oživení. Rok 2018 již zjevně potvrdil rostoucí potenciál Brazílie jakožto významného obchodníhopartnera ČR. Brazílie je opět důležitým hospodářským partnerem ČR a české výrobky mají na jejím trhu od nepamětivynikající pověst.

2014 2015 2016 2017 2018

vývoz ČR 382 652 266 224 259 927 281 616 343 899

dovoz ČR 303 487 271 384 221 404 240 774 369 610

obrat 686 139 537 608 481 331 522 391 713 509

saldo 79 165 - 5 160 38 523 40 842 -25 711

Údaje v tis. USDZdroj: ČSÚ

V roce 2018 nastalo oživení zahraničního obchodu mezi Českou republikou a BFR. Brazílie skončila na 46. místě jakopříjemce vývozu ČR. Podle definitivních údajú ČSÚ z října 2019 prvních 9 měsíců roku 2019 potvrdilo růstový trendčeského exportu do BFR, ale přineslo pokles vývozu BFR do ČR.

4.2 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

10 nejvýznamnějších položek českého vývozu do BFR v roce 2018


Brazílie



Kód zboží Název zboží Kód země Název země Netto (kg) Stat. hodnotaUSD(tis.)

880330 Části,součástiostatníletounů,vrtulníků

BR Brazílie 22 209 23 727

841330 Čerpadla hmotpohon,mazadelpro píst.motory

BR Brazílie 373 792 16 483

400220 Kaučukbutadienový(BR)

BR Brazílie 3 962 145 7 593

854430 Soupravy kabelůzapalov.proauta,letadla,lodě


870894 Volanty,sloupky,skříněřízení;části,součásti


853620 Vypínačeelektr.obvodůautomatické,do1000V


850131 Motoryel,stejnosměrnýproud,dynama,do750W


701328 Sklo nápojovékalíškové nanožce,ne zesklokeramiky,ost.

BR Brazílie 1 586 953 6 026

840690 Části,součástiturbin na vodnípáru aj


400219 Kaučukbutadien-styren(SBR),karbox(XSBR)-ost

BR Brazílie 3 361 249 5 371

10 nejvýznamnějších položek českého dovozu z BFR v roce 2018


Brazílie



Kód zboží Název zboží Kód země Název země Netto (kg) Stat. hodnotaUSD(tis.)

720712 Polot.z železa,ocelinel,do 25%uhlík,pravoúh

BR Brazílie 177 277 648 103 320

300431 Léky sinsulinem,odměřené


260111 Rudyželezné,koncentráty,neaglomerované

BR Brazílie 220 492 520 26 597

840991 Části motorůpístových zážeh.svnitř.spalov.

BR Brazílie 961 345 14 678

240120 Tabákodřapíkovanýčástečně,úplně

BR Brazílie 1 914 840 10 468

470329 Buničinadřevná,nátron,sulfát.bělená,nejehlič

BR Brazílie 11 500 459 9 005

840999 Části motorůpístových vznět.svnitř.spalov.


090111 Káva nepražená skofeinem

BR Brazílie 3 057 458 8 106

230400 Pokrutiny,odpadpo extrahovánísojového oleje

BR Brazílie 19 133 909 8 032

020714 Dělené maso adroby ze slepic,zmrazené

BR Brazílie 1 698 617 5 701

Zdroj: ČSÚ

4.3 Vzájemná výměna v oblasti služeb

Pokud jde české firmy, které se účastní vzájemné výměny služeb s BFR, jedná se především o subjekty podnikající v oblasti


Brazílie



dopravy a cestovního ruchu a dále o finanční a bankovní instituce. Velvyslanectví ČR v Brasília zaznamenává sporadickýzájem o BFR ze strany cestovních a překladatelských agentur a společností provozujících kulturní aktivity. Také bývázaznamenán zájem od subjektů zaměřených na engineering, pořádání výstav a veletrhů a IT služby.

Z brazilské strany je rovněž zájem o české poskytovatele služeb spíše sporadický. V drtivé většině se jedná o žádosti odoporučení ubytovacích zařízení a služeb překladatelů a tlumočníků.

Pokud jde o možné překážky bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na brazilský trh, jedná se vesměs opřekážky společné pro všechny zahraniční zájemce. BFR uplatňuje restriktivní opatření, týkající se účasti zahraničníhokapitálu na tzv. strategických službách (těžba ropy, energetika, vnitrostátní doprava, některé oblasti telekomunikacíapod.).

Nejperspektivnější oblastí služeb, ve které by mohl být v příštích letech zaznamenán dynamický rozvoj, je bezesporucestovní ruch. Brazílie je pro Českou republiku největším incomingovým trhem ze zemí Latinské Ameriky. V roce 2018navštívilo ČR cca 67.000 brazilských turistů, což bylo o téměř o 3000 více než v roce 2017. Hlavní destinací brazilskýchturistů je Praha. Čestí turisté směřují především do Rio de Janeira, na pláže Severovýchodu země, případně do oblastiAmazonie.

4.4 České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastechekonomické spolupráce

Oficiální údaje o českých investicích v Brazílii nejsou k dispozici. Následuje přehled nejvýznamnějších případů českýchinvestic v Brazílii, které jsou známy Velvyslanectví ČR. V žádném případě jej však nelze považovat za konečný výčet.

Od 90. let 20. století působí ve městě Recife společnost Pragotec, dceřiná firma české právnické osoby. Těžištěm jejíčinnosti je stavebnictví, zejména pak servis dříve dodaných cementáren československé provenience.

V letech 2006–2008 se v Brazílii ve spolupráci s místní pobočkou multinacionální společnosti Siemens etablovala českáfirma SEKO Brazil, vyrábějící přesnou metalurgii, strojírenství a komponenty leteckých motorů.

V roce 2012 byla oficiálně založena společnost Linet do Brasil, která navázala na dřívější zastoupení tradičního českéhovýrobce nemocničních lůžek.


Brazílie



V roce 2013 se na brazilském trhu velmi dobře etablovala společnost mmcité, výrobce a dodavatel městského mobiliáře.Má vlastní výrobu ve státě Santa Catarina na jihu země a v současnosti má klienty již ve 22 ze 27 států brazilské federace.

K dalším česko-brazilským firmám na brazilském trhu patří Brasil CZ (ochranné prostředky), Mediware (řídící systémy prozdravotnictví), Tescan do Brasil (mikroskopy), Y Soft (sotware), Puzzle Room (escape games), Gallova (IT, poradenství vevzájemném obchodě) a další.

Mimořádně úspěšně se rozvíjí spolupráce mezi Aero Vodochody a brazilským výrobcem letadel Embraer, která se týkávývoje, výroby a komercializace nového vojenského multifunkčního dopravního letounu KC390.

Připravuje se investice firmy TATRA Trucks v brazilském státě Paraná.

4.5 Smluvní základna mezi oběma státy

Relevantní dohody v oblasti obchodní a ekonomické spolupráce:

Základní dohoda o vědecko-technické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Brazilskéfederativní republiky, Brasília, 02.07.1985. Vstup v platnost: 26.01.1990

Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Brazilské federativní republiky o zamezení dvojíhozdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol, Brasília, 26.08.1986. Vstup v platnost: 14.11.1990

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Brazilské federativní republiky o hospodářské a průmyslové spolupráci,Praha, 12.04.2008. Vstup v platnost: 20.10.2009

Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvem školství Brazilskéfederativní republiky o spolupráci v oblasti vysokého školství a vědy na léta 2009 - 2011, Brasília, 06.11.2008. Vstup vplatnost: 06.11.2008 (platí, čl. 8 – automatické prodlužování na 3 roky, dokud jedna ze stran písemně nevypoví)

Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem cestovního ruchu


Brazílie



Brazilské federativní republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu, Brasília, 27.03.2012. Vstup v platnost: 27.03.2012

Memorandum o přistoupení ČR do brazilského programu stipendií Věda bez hranic, Brasília 25.11.2014

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Brazilské federativní republiky o spolupráci v záležitostech obrany, Praha ,13.09.2010

Dosud nevstoupila v platnost:

Smlouva mezi Českou republikou a Brazilskou federativní republikou o vzájemné správní pomoci v celních otázkách,Praha, 01.11.2012

Ve stadiu sjednávání je bilaterální Smlouva o sociálním zabezpečení, která po vstupu v platnost usnadní problematikusociálního zabezpečení pracovníků z obou zemí, kteří budou vykonávat výdělečnou činnost na území druhé země.

Dále začalo vyjednávání bilaterální mezivládní Smlouvy o spolupráci s oblasti vědy, technologií, výzkumu a komunikací.

Na úrovni EU je dosud relevantním dokumentem Rámcová dohoda o spolupráci mezi Evropským hospodářskýmspolečenstvím a Brazilskou federativní republikou z 29. června 1992 (v platnosti od 30. října 1995). Nově by se obchodnícha ekonomických vztahů mezi ČR a BFR měla týkat Meziregionální asociační dohoda mezi EU a MERCOSUL, jejížvyjednávání nabralo po letech prodlev v roce 2016 novou dynamiku.

4.6 Zahraniční rozvojová spolupráce

ČR neposkytuje v bilaterální rovině Brazílii žádnou formu rozvojové pomoci. Zprostředkovaně se ČR podílela na rozvojovépomoci poskytované EU, která v letech 2007 - 2013 na základě Country Strategy Paper (CSP) pro toto období dosáhlacelkové výše 61 mil. EUR. V aktuálním finančním období 2014 - 2020 již Brazílie vzhledem k síle své ekonomiky nenízpůsobilá pro účast na bilaterálních projektech financovaných z rozvojových fondů EU, nicméně EU se stále podílí narůzných regionálních a tematických programech (viz kap. 3.3).


Brazílie



5. Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportuAktuální Mapa oborových příležitostí pro Brazílii je k dispozici na portálu BusinessInfo, a to jak v PDF tak i v interaktivnípodobě.

Podkapitoly:5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty5.2. Kalendář akcí

5.1 Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Příležitosti pro český export

Automobilový průmysl

Brazílie je automobilová velmoc, jež v posledních letech vyrábí mezi 2,5 a 3,75 mil. motorových vozidel ročně, z čehož jdepřibližně pětina na export. Globální automobilky působící v zemi již patří mezi tradiční odběratele českých dodavatelskýchfirem, nicméně vzhledem k nástupu nových modelových řad a postupnému rozšiřování výrobního portfolia domácíchvýrobců tento obor jednoznačně patří mezi perspektivní z hlediska českého exportu i do budoucna.

Obranný průmysl

Díky úspěšné prezentaci, kterou uskutečnil ZÚ Brasília v dubnu 2019 se posílily kontakty českých firem z oblasti obranné abezpečnostní zejména o ozbrojenými silami BFR. V jednání je široké spektrum zakázek – od zbraní, přes součásti výzbrojeaž po různé druhy software a vakcíny pro koně a psy. Výrobky české provenience mají pověst vynikající kvality zapřijatelnou cenu. Výhodou je, že rozpočty bezpečnostních složek na nákup a obnovu vybavení jsou jen minimálněpostihovány vládními rozpočtovými škrty. Potenciál existuje zejména v oblasti pokročilé elektroniky, pozemní i leteckétechniky a ručních zbraní. Možnosti exportu ručních planých zbraní do BFR se zvýšily na základě dekretu, kterým prezidentBFR J. Bolsonaro 7. května 2019 uvolnil podminky pro držení zbraní za účelem sebeobrany, sběratelství, lovu asběratelství.

Civilní letecký průmysl

Vedle produkce klasických dopravních letadel (Embraer) je dvousetmiliónová Brazílie dlouhodobě rozsáhlým trhem,pokud jde o vrtulníky a ultralehká letadla. V zemi se velké oblibě těší také balónové létání.

Elektrotechnika


Brazílie


https://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/mapa-oborovych-prilezitosti.html?type=1&countryId=BR




Příležitosti v tomto odvětví úzce souvisejí s rozšiřováním brazilských energetických kapacit, které jsou založeny předevšímna obnovitelných zdrojích energie. Další významnou oblastí je budování transmisních sítí a další infrastruktury.

Energetický průmysl

Z hlediska energetického mixu země vyrábí 43,5 % energie z obnovitelných zdrojů. Pokud jde o elektrickou energii,obnovitelné zdroje energie se na její výrobě podílejí z 81,7 %, přičemž 61,5 % je generováno ve vodních elektrárnách.Dynamický rozvoj zaznamenávají větrné elektrárny, jejichž podíl na výrobě elektrické energie činí 5,4 %. Vzhledemk přílišné závislosti výroby elektrické energie na OZE (zejména na vodních elektrárnách) sílí tendence k diverzifikacienergetického mixu země směrem k tradičním zdrojům.

Chemický průmysl

Přestože má Brazílie rozsáhlý a relativně vyspělý chemický průmysl, existuje řada komodit, které se v zemi nevyrábí neboje jejich výrobní kapacita omezená. V posledních letech roste dovoz chemických přípravků na ochranu rostlin, čisticíchprostředků a barviv.

ICT

V zemi má přístup k internetu více než 108 mil. lidí nad 10 let věku. Velký rozmach zaznamenává připojení k internetupomocí chytrých telefonů. Z hlediska příležitostí pro české vývojáře jsou zajímavé oblasti budování, správy a zabezpečenísítí, bezpečnostní aplikace a rozličný software včetně aplikací a her pro chytré mobilní telefony.

Kovozpracovatelský průmysl

Obráběcí stroje české provenience mají v Brazílii historicky velice dobré jméno a i nadále jsou velmi žádané.

Plasty a gumárenský průmysl

Příležitosti se soustředí především na oblast rozvinutého automobilového průmyslu, jde zejména o dodávky pneumatik aplastových výlisků a součástí pro motorová vozidla.

Sklářský a keramický průmysl


Brazílie



České sklo má v Brazílii vynikající pověst. Existuje významná skupina koupěschopného obyvatelstva se zájmem o tradičníčeské křišťálové sklo, designové výrobky, lustry, apod. Příležitostí mohou být také dodávky skleněných prvků pro stavebníprůmysl.

Stavební průmysl

V souvislosti s očekávaným hospodářským oživením a znovu nastartováním dlouhodobě pozastavených infrastrukturníchprojektů se nabízejí zajímavé možnosti, pokud jde o dodávky široké škály stavebních materiálů.

Strojírenský průmysl

V souvislosti s rozmachem minipivovarů v posledních přibližně 10 letech, kdy i přes vleklou hospodářskou krizi narostljejich počet desetinásobně, jsou velké možnosti v oblasti dodávek souvisejících strojů a zařízení.

Textilní a obuvnický průmysl

V roce 2017 dosáhl brazilský export kůží hodnoty přes 2 mld. USD. V návazných oborech – kožedělném a obuvnickémprůmyslu včetně souvisejícího strojního vybavení – působí na 10 tis. podniků, které zaměstnávají na 500 tis. lidí a jejichžroční obrat přesahuje 20 mld. USD. V návaznosti na překonání hospodářské krize se očekává další rozmach zmíněnýchodvětví.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Ekologické aspekty odpadového hospodářství nabyly v posledních dekádách na významu, související projekty jsou hojněpodporovány na federální, státní i municipální úrovni. V souvislosti s očekávaným hospodářským oživením lze očekávatjejich další rozmach. Poptávány jsou zejména technologie na čištění vod, využití městského odpadu i systémy předcházenípřírodním katastrofám.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

V Brazílii existuje na 293 tis. zdravotnických zařízení, z toho je 6700 nemocnic (70 % z nich soukromých), která disponují497 tis. lůžky. Rozpočet Ministerstva zdravotnictví v roce 2017 činil v přepočtu přes 750 mld. Kč, obrat sítě soukromýchzdravotnických zařízení je mnohonásobně vyšší.


Brazílie



Zemědělský a potravinářský průmysl

Dlouhodobě patří k významným dovozním komoditám do Brazílie sušené mléko, syrovátka a máslo. Země takév posledních letech zaznamenává nebývalý rozmach, pokud jde o výrobu a spotřebu piva. Vedle zavedených „globálních“značek se stále více prosazují i menší regionální pivovary a minipivovary, které se od tradičních značek cíleně odlišují, apřestože má jejich produkce mnohdy charakter luxusního zboží, daří se jim velmi dobře získávat zákazníky.

Perspektivní obor Konkrétní příležitosti

Automobilový průmysl HS 8708 - Části, součásti motorových vozidel čísel 8701až 8705

HS 8415 - Stroje přístroje klimatizační

Civilní letecký průmysl HS 8801 - Balony a vzducholodě; kluzáky, rogala a ost.bezmotorové prostředky pro létání

HS 8802 - Ost. letadla (například vrtulníky, letouny);kosmické lodě

HS 8803 - Části a součásti výrobků čísel 8801 nebo 8802

Elektrotechnika HS 8530 - El. přístroje signalizační, bezpečnostní nebopro řízení dopravy

HS 8536 - El. zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraněel. obvodů aj. ‹ 1 000 V

HS 8548 - Odpad a zbytky galvanických článků, baterií ael. akumulátorů ap. jinde neuvedené

Energetický průmysl HS 8402 - Parní kotle zvané "na přehřátou vodu"

HS 8501 - Elektrické motory a generátory (kroměgenerátorových soustrojí)

Chemický průmysl HS 2621 - Ost. strusky a popely, popel z mořských řas azbytky ze spalování komunálního odpadu


Brazílie



ICT CPA 61.10 - Služby související s pevnými telekom. sítěmi

CPA 62.03 - Správa počítačového vybavení

CPA 63.11 - Zpracování dat, hosting a související služby

Kovozpracovatelský průmysl HS 8456 - Stroje obráběcí pomocí laserů ultrazvuku ap.

HS 8458 - Soustruhy pro obrábění kovů

HS 8459 - Obráběcí stroje pro vrtání, vyvrtávání,frézování ap., ne soustruhy

Obranný průmysl HS 3822 - Směsi diagnostické, laboratorní reagencie

HS 6306 - Plachty nepromokavé lodní, stínící ap., stanyaj.

HS 8421 - Odstředivky, odstředivé ždímačky; stroje kfiltrování, čištění kapalin nebo plynů

HS 9020 - Ost. dýchací přístroje a plynové masky, kroměochranných masek bez mechanických částí

HS 9302 - Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo9304

HS 9304 - Ost. zbraně, kromě zbraní čísla 9307

Plasty a gumárenský průmysl HS 3901 - Polymery ethylenu v primárních formách

HS 4011 - Nové pneumatiky z kaučuku

Sklářský a keramický průmysl HS 7013 - Stolní, kuchyňské, toaletní, kancelářskéskleněné výrobky, pro výzdobu aj. účely

HS 7016 - Dlažební kostky, desky, cihly, dlaždice,obkládačky a ost. výrobky z lisovaného skla


Brazílie



Stavební průmysl HS 3925 - Stavební výrobky z plastů, jinde neuved.

HS 7227 - Tyče a pruty, válcované za tepla, vnepravidelně navinutých svitcích, z ost. legované oceli

HS 7309 - Nádrže, cisterny, kádě ap., ze železa nebooceli, o objemu › 300 l

HS 7326 - Ost. výrobky ze železa, oceli

HS 8311 - Dráty, pruty, trubky, aj. k pájení, svařovánínebo nanášení kovů

Strojírenský průmysl HS 8438 - Stroje pro přípravu, výrobu potravin nebonápojů

Textilní a obuvnický průmysl HS 8453 - Stroje pro přípravu, vyčiňování a zpracováníkůží pro výrobu, opravy obuvi aj. výrobků

Vodohospodářský a odpadní průmysl HS 8421 - Odstředivky, odstředivé ždímačky; stroje kfiltrování, čištění kapalin nebo plynů

HS 8481 - Kohouty, ventily ap. zařízení pro potrubí, kotle,vany aj.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl HS 9018 - Lékařské, zubolékařské nebo zvěrolékařskénástroje a přístroje aj.

HS 9021 - Ortopedické pomůcky a přístroje, berle,chirurgické pásy aj.

HS 3003 - Léky neodměřené, ne krev, antisera ap., vataaj.


Brazílie



Zemědělský a potravinářský průmysl HS 0402 - Mléko a smetana, zahuštěné nebo slazené

HS 0404 - Syrovátka; výrobky sestávající z přírodníchsložek mléka, též slazené

HS 0511 - Býčí sperma

HS 1003 - Ječmen

HS 1210 - Chmelové šištice, čerstvé, sušené ap.; lupulin

HS 1107 - Slad, též pražený

HS 1109 - Pšeničný lepek, též sušený

HS 2203 - Pivo ze sladu

5.2 Kalendář akcí

Hlavní proexportní akce v roce 2019

Únor 2019: vědecká delegace z ČR navštívila Brasília a státy Bahia a Santa Catarina

Duben 2019: Díky úspěšné prezentaci, kterou uskutečnil ZÚ Brasília v dubnu 2019 se posílily kontakty českých firemz oblasti obranné a bezpečnostní zejména o ozbrojenými silami BFR. V jednání je široké spektrum zakázek – od zbraní,přes součásti výzbroje až po různé druhy software a vakcíny pro koně a psy.

Srpen 2019: Projekt ekonomické diplomacie – incomingová mise ze státu Paraná s cílem nákupu technologií prozemědělství

Říjen 2019: Follow up vědecké mise z ČR


Brazílie



6. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhuChtějí-li se české podniky prosadit v Brazílii, musí k zemi, její kultuře a obchodním zvyklostem, přistupovat s respektem apokorou. Různorodost a nekonečná pestrost Brazílie se projevuje ve všech oblastech, včetně obchodu a souvisejícíchslužeb. V Brazílii najdeme jak velmi vyspělé oblasti, které snesou plné srovnání s nejrozvinutějšími státy světa, tak i místa,která budí dojem, že zde ekonomický vývoj ustrnul v dobách dávno minulých. Proto je Brazílie zemí, jejíž trh je nutnozpravidla zpracovávat na regionální bázi, vždy s ohledem na reálné podmínky v konkrétním místě.

Podkapitoly:6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví6.6. Trh veřejných zakázek6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební

morálka6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

6.1 Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Tak jako v případě mnohých jiných vzdálených (a to nejen geograficky) zemí, není ani Brazílie zemí, ve které by se daloočekávat navázání obchodních kontaktů či realizace obchodních případů pouhým zasláním elektronické nabídky a firemníprezentace vytipovaným firmám z oboru. V případě zájmu o brazilský trh je nutno počítat s určitou počáteční investicí,dlouhodobým úsilím a nutností být často na trhu fyzicky přítomen.

Mezi nejvhodnější způsoby navázání úvodních kontaktů s teritoriem bezesporu patří návštěva specializovaných veletrhů,kterých se v Brazílii, zejména v São Paulo, každoročně konají stovky a jejichž význam mnohdy přesahuje samotnou zemi,protože se jedná o největší akce svého druhu v rámci celého jiho- nebo dokonce latinskoamerického subkontinentu.Osobní účast umožňuje nejen získání základních informací o trhu a případné konkurenci, ale i velmi přínosný kontakt smístní podnikatelskou mentalitou a zvyklostmi.

Vzhledem k tomu, že náklady českých firem na účast na veletrzích v Brazílii nejsou zanedbatelné, mají firmy možnostvyužít řady nástrojů poskytovaných státními orgány v rámci podpory ekonomické diplomacie při organizaci společnýchčeských oficiálních účastí na oborových mezinárodních veletrzích apod.

Českým podnikům lze kdokoliv doporučit konzultace s ekonomickým úsekem Velvyslanectví ČR v Brasília, Generálnímkonzulátem ČR v São Paulo či zahraniční kanceláří agentury CzechTrade v São Paulo. Pokud české firmy rozvíjejí svéaktivity v různých regionech Brazílie, mohou je průběžně konzultovat či požádat o asistenci rovněž honorární konzuláty


Brazílie


http://www.mzv.cz/brasilia/cz/obchodni_a_ekonomicke_informace/obchodne_ekonomicky_usek_velvyslanectvi/oeu_zu_brasilia.html






http://www.mzv.cz/saopaulo/cz/o_generalnim_konzulate/kontakty_a_uredni_hodiny_2/index.html






http://www.czechtradeoffices.com/pt/br





ČR v zemi.

Místní zástupce

Podmínky pro vedení prodejních zástupců na brazilském trhu upravuje zákon č. 4886 z r. 1965 a jeho úprava, zákon č.8420 z r. 1992. Zákony právně upravují vztah mezi výrobcem a prodejcem a jsou specifické pro místní prostředí.Spolupráce s místním zástupcem je velice rozšířenou formou průniku na trh zejména u zboží, které má větší početzákazníků. Brazilské podniky (zejména státní) zpravidla vyžadují, aby měl dodavatel místního zástupce, se kterým pakkomunikují. Jednacím jazykem je pak výhradně portugalština. Požadavek na místního zástupce se objevuje pravidelně vsoutěžních podmínkách, v nabídce musí být doloženo jeho jmenování a oprávnění jednat za dodavatele. Činnost zástupceznalého místních podmínek je velmi důležitá pro doplnění informací o potřebném technickém vybavení, přizpůsobenívýrobků brazilským normám a homologačnímu procesu a vysvětlení řady právních, obchodních a technických požadavkůvypsaných tendrů. Vzhledem ke komplexnosti a nepřehlednosti legislativy je místní zástupce v některých případech téměřnezbytností pro úspěšné absolvování celního řízení a výpočtu daní souvisejících s dovozem, potažmo konečné prodejníceny. Mimoto je přítomnost kvalitního zástupce v teritoriu jedním z předpokladů pro získání kvalitních informací o trhu,včetně udržování stálého kontaktu se zákazníky.

Na tomto místě je vhodné zdůraznit, že bez fyzické přítomnosti v Brazílii, bez znalosti jazyka a místního prostředí jevyřízení jakýchkoli formalit a rozvíjení obchodních aktivit v zemi téměř vyloučeno. Zároveň je velice důležité být s místnímzástupcem v častém kontaktu.

V souvislosti s uzavřením smlouvy s místním zástupcem je nutné vzít v úvahu místní zvyklosti, podle kterých není žádnádohoda závazná v následujících případech:

jestliže nejsou definovány přesné podmínky

když není vymezena lhůta pro trvání zastoupení

když dodavatel ukončí smlouvu se zástupcem a do šesti měsíců uzavře smlouvu novou

když dodavatel ukončí smlouvu v případě možnosti uzavření smlouvy pro něj výhodnější (snaha o ochranu místníchzástupců)

Osobní přítomnost, portugalština


Brazílie


https://www.mzv.cz/saopaulo/cz/o_generalnim_konzulate/honorarni_konzulaty/index.html


Mezi faktory, které výrazně ovlivňují úspěšnost prodeje, patří kromě ceny, kvality a obalu zejména osobní přítomnost přiúvodních jednáních a schopnost vést jednání v portugalštině (přímo a nebo s tlumočníkem). Pokud není možno jednat vportugalštině, doporučuje se spíše angličtina před španělštinou, nicméně vše záleží na předchozí dohodě obou stran.

Brazilští partneři mají potřebu časté komunikace, které je vhodné vyhovět. Kulturní zvyklosti velí udržovat i občasnáneformální setkání. Jestliže intenzivní kontakt ze strany zahraničních firem není, mohou si to brazilští partneři vysvětlovatjako nedostatek zájmu.

V každém případě lze před zahájením jednání s brazilskými partnery doporučit seznámení se s obchodními zvyklostmi vBrazílii. Mnoho užitečných informací v tomto směru je volně k dispozici na internetu.

6.2 Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Charakteristickým znakem exportu do Brazílie je ne vždy zcela jednoduchá celní procedura, kterou musí jménem dovozceze zákona vykonávat celní deklarant (despachante aduaneiro) s licencí. Celní procedura je v porovnání s ostatnímizeměmi, kde se odbavení počítá na hodiny, kalkulována v mnohem delších časových jednotkách, přičemž v případě, žedovozce není schopen dodat všechny požadované dokumenty, se může protáhnout i na mnoho týdnů. Zároveň nákladyna celní a přístavní poplatky jsou až o 50 % vyšší, než je ve světě obvyklé a v případě kontejnerů jsou dokonce násobkemnákladů v evropských přístavech. Náklady na jiný druh přepravy zboží jsou však ještě vyšší, ať už se jedná o dopravusilniční či leteckou. Dovozy podléhají celnímu režimu, který je dán celním sazebníkem integračního seskupení Mercosul –Tarifa Externa Comum (TEC).

Proklamovanou snahou administrativy je cla postupně snižovat, nicméně realitou zůstává existence značného celníhorozpětí; některé druhy zboží podléhají poplatkům až 85 %. Například při dovozu strojírenských výrobků do státu SãoPaulo činí běžné dovozní clo 18 %, které se navyšuje o dalších 5 % daně z průmyslových výrobků. Pokud by se všakjednalo o dovoz např. krátkých zbraní nebo loveckých pušek, je tato celní sazba 21,5% a navazující daň z průmyslovýchvýrobků 45 %. V některých případech se tak zboží z dovozu vlivem cel, daní a dalších poplatků prodraží až čtyřnásobněv porovnání s cenou na bázi FOB.

Základní daňové zatížení při dovozu do BFR

Za hlavní dovozní daně a poplatky lze považovat následující:

Daň z dovozu - Imposto de Importação (II) - Jedná se o dovozní clo (federální daň), které se většinou pohybuje v rozmezíod 0 do 20 %. Klasifikace zboží a celní tarify jsou uvedeny ve společném celním sazebníku TEC.

Daň z průmyslových výrobků - Imposto sobre Produtos Industrializados (IPI) - Jedná se o federální spotřební daňvybíranou z hodnoty výrobků z domácí produkce a za průmyslové výrobky dovážené nebo vyvážené nebo pocházející zezóny volného obchodu. Její sazby nejsou pevné, diferenciace je odlišná podle důležitosti a potřeby výrobku na brazilskémtrhu.


Brazílie


https://www.google.cz/search?biw=1280&bih=881&q=obchodn%C3%AD+zvyklosti+Braz%C3%ADlie&oq=obchodn%C3%AD+zvyklosti+Braz%C3%ADlie&gs_l=serp.12...0.0.0.251460.0.0.0.0.0.0.0.0..0.0....0...1..64.serp..0.0.0.J7MzF_-CbIg

https://www.google.cz/search?biw=1280&bih=881&q=obchodn%C3%AD+zvyklosti+Braz%C3%ADlie&oq=obchodn%C3%AD+zvyklosti+Braz%C3%ADlie&gs_l=serp.12...0.0.0.251460.0.0.0.0.0.0.0.0..0.0....0...1..64.serp..0.0.0.J7MzF_-CbIg

http://www.mdic.gov.br/comercio-exterior/estatisticas-de-comercio-exterior-9/arquivos-atuais





Běžná výše daně se pohybuje mezi 0 až 20 %, ale může dosáhnout až 35 %. Některé typy výrobků jsou zatíženy nulovoudaní (např. potraviny), zatímco nejvyšší sazba je uvedena v současnosti u dovážených tabákových výrobků (330 %).Aktuální sazby IPI jsou k dispozici ke stažení zde.

Daň z oběhu průmyslového zboží - Imposto sobre Circulação de Mercadorias e Serviços (ICMS) - Jde o daň z oběhuprůmyslového zboží a z poskytování služeb (telekomunikací, meziměstské dopravy a dopravy mezi státy federace). Daň vevýši 7 – 18 % vybírají jednotlivé státy federace na základě federálního zákona, přičemž sazba se liší stát od státu.

Dále se při tvorbě prodejních cen musí brát v úvahu tyto „sociální" příspěvky (daně):

Program sociální integrace: PIS/PASEP - Programa de Integração Social – výpočet 1,65 % z hodnoty CIF+II+IPI+ICMS

Sociální finanční příspěvek: COFINS - Contribuição Financeira Social – výpočet 7,6 % z hodnoty CIF+II+IPI+ICMS

Obě tyto položky se odepisují z příjmové daně. Výběr příspěvků směřuje ze zákona do oblasti zdravotnictví, poskytovánísociální péče a služeb apod.

Dovozní a vývozní transakce podléhají v Brazílii kontrole Komory zahraničního obchodu (Secretaria de Comércio Exterior,SECEX), agentury Ministerstva rozvoje, průmyslu a zahraničního obchodu (MDIC). Brazilští vývozci a dovozci se musejí uSECEX registrovat. U zboží, které nepodléhá zvláštním restrikcím, se dovozci mohou přímo spojit s elektronickýmsystémem řízení obchodu, Siscomex. Dále, jak již bylo uvedeno v kapitole č. 3, musí být dovozní subjekt zaregistrovánjako dovozní organizace, tj. musí mít brazilskou dovozní licenci, tzv. RADAR.

Brazilské úřady však mohou zavést celou řadu dalších pravidel, dovozních licencí a anti-dumpingových opatření. Mnohédovozní položky tak nespadají jen pod automatický licenční systém Siscomex, ale vyžadují předchozí povolení a/nebo téžinspekce. V současnosti zhruba 40 % všech dovozních položek vyžaduje dovozní licence. Mezi takové zboží patří např.výrobky živočišného původu, ropné výrobky, plyn, lidská krev a výrobky z ní, léčiva, zbraně a munice, jaderný materiál,petrochemický materiál, herbicidy, pesticidy. K získání licencí a certifikátů pro takové zboží je nutno se obrátit na příslušnéúřady, kterými jsou: Ministerstvo zemědělství (MAPA), Brazilský ústav životního prostředí a přírodních obnovitelnýchzdrojů (IBAMA), Národní úřad pro sanitární dohled (ANVISA), Národní ropná agentura (ANP), Ministerstvo rozvoje,průmyslu a zahraničního obchodu (MDIC) aj.

6.3 Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zřizování kanceláří, reprezentací a společných podniků se řídí brazilským právem pro zahraniční investice (zákony č. 4131z r. 1962, č. 55762 z r. 1965 a č. 8383 z r. 1991). V Obchodním zákoníku je definováno několik forem společných podniků asmíšených společností, ve kterých může účast zahraničního kapitálu dosáhnout výše 100 %. Omezení v tomto případězákon prakticky nezná, ale ve skutečnosti je každý takový záměr velmi pečlivě sledován a při plánované rozsáhlejšíinvestici je vhodné projednat projekt s vedením více států federace, které jsou mnohdy připraveny nabídnout značné


Brazílie



úlevy v rámci podpory investic v dotčeném regionu.

Při zřizování společného podniku se jedná nejčastěji o založení:

společnosti s ručením omezeným (Limitada - Ltda.)

akciové společnosti (Sociedade Anônima – S.A.)

veřejné obchodní společnosti (Sociedade em Nome Coletivo)

komanditní společnosti (Sociedade em Contade Participação)

konsorcia (Consórcio)

V každém z těchto případů se doporučuje použít k založení společnosti služeb místních právních kanceláří nebosamostatných právníků, kteří mají přehled o specifikách místního trhu a mohou českým firmám poradit. V případěpotřeby může vhodnou advokátní kancelář doporučit Velvyslanectví ČR v Brasília či Generální konzulát ČR v São Paulo.

Využít lze i další kvalitní zdroje informací:

Doing Business 2018 - Brazil (World Bank Group)Brazilian Official Guide on Investment Opportunities

Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V zájmu rozvoje domácí ekonomiky brazilská vláda trvale usiluje o vytváření příznivého podnikatelského klimatu s cílemzainteresování zahraničních investorů; brazilské právo je v tomto směru vůči zahraničním subjektům relativně vstřícné.Zahraniční kapitál je v Brazílii legislativně upraven zákonem č. 4131 z r. 1962 a dále zákonem č. 8383 z r. 1991.Zahraničním majetkem se rozumí hodnota uložená ve zboží, ochranné známce, patentu, strojním vybavení a technologiipro výrobu zboží nebo poskytování služeb, které vstoupily na území Brazílie bez počátečního poplatku ze zahraničnísměny, stejně tak jako fondy určené k financování ekonomických aktivit spravované jako majetek náležející jednotlivcůmnebo společnostem, které mají sídlo svého podnikání registrováno v zahraničí.

Pokud jde o státní podporu investic, nabízí federální vláda výhody podnikům, které mají zájem usadit se v méně rozvinutéseverovýchodní oblasti země. Daňové výhody pak platí po dobu deseti let. Do stejných projektů mohou podniky


Brazílie



investovat i prostředky, které by jinak odvedly státu jako daň z příjmu. Další výhodou je možnost reinvestice až 40 %vykázaného zisku bez daňového zatížení.

6.4 Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Základ úspěchu podnikatelských aktivit na brazilském trhu spočívá v připravenosti a porozumění místnímu obchodnímuprostředí se všemi jeho specifiky.

Propagace a reklama

Zejména v počáteční fázi pronikání na brazilský trh lze českým firmám doporučit účast na některé z akcí podpořené zprostředků na podporu ekonomické diplomacie. V praxi může jít o účast na českém stánku na některém mezinárodnímveletrhu, firemní prezentace v teritoriu, účast na podnikatelské misi apod. V této souvislosti je doporučeno disponovatvhodnými katalogy připravenými pro výstavy a veletrhy, s úvodní částí věnovanou historii společnosti a závěrečnou pasážívěnovanou mezinárodním referencím. Katalogy se doporučuje vypracovat pokud možno v portugalštině, případně vangličtině. Španělština není doporučována z toho důvodu, že u brazilských partnerů vyvolává dojem neexkluzivity azaměnitelnosti s ostatními trhy Latinské Ameriky.

Reklama v médiích není s ohledem na velikost trhu a finanční možnosti českých podniků nejvhodnějším propagačnímkanálem.

V Brazílii, stejně jako v mnoha jiných zemích, je stále více populární reklama na internetu, včetně aktivního působeníinzerentů na sociálních sítích. Zásadní roli přitom hrají mobilní zařízení (zejména telefony), neboť se v mnoha případechjedná o jediné přístroje, kterými se Brazilci připojují k internetu a na sociální sítě (nevlastní PC či notebooky).

Branding produktu a strategie uvedení výrobku na trh

Značka je pro brazilského spotřebitele významným rozhodovacím faktorem, zvláště s rychle rostoucí střední třídou (přes100 miliónů spotřebitelů). Většina studií se shoduje, že přenesení „hotové značky“ v případě Brazílie nikdy přílišnefungovalo. Výrobek by proto měl v oblasti brandingu a při uvedení na trh získat „brazilskou příchuť“. Osvědčenýmreceptem je tradice známých značek obohacená o místní inovaci – tedy zohlednění brazilských vlastností jako je rodinnýživot, štěstí, brazilská příroda či topografie, optimismus nebo pocit hrdosti na to být Brazilcem. Je však nutno dávat pozorna v zahraničí vžité stereotypy o Brazílii ("země fotbalu, karnevalu a kávy"), které mohou při nevhodném marketingovémzpracování působit spíše kontraproduktivně.

Mediální trh v Brazílii je značně konzervativní. Při zadávání inzerce je nutno spoléhat na reklamní agentury. Největšímediální skupina Globo kontroluje asi 75% reklamního trhu. Velkoplošná venkovní inzerce je značně regulována,


Brazílie


http://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/fakta_a_data_k_aktualitam/ekonomicka_diplomacie.html




v některých státech federace i zakázána.

Při uvádění výrobku na trh je nutno počítat s velkými rozdíly mezi jednotlivými brazilskými regiony, kdy každý mázpravidla značně odlišný socio-ekonomický i kulturní profil. Například pro prodej výrobku/služby je nutno aplikovat jinoustrategii v kosmopolitním São Paulo (k dispozici násobně více druhů a množství médii, možnost použit např. zahraničníhudbu/globální prvky atd.) než na Severu či Severovýchodě země, kde může být klíčem k úspěchu identifikacenejvýznamnější lokální rozhlasové stanice.

Hlavní doporučení:

při vytváření brandingu a marketingové strategie vzít v úvahu velikost teritoria (složité distribuční kanály), jazykovoubariéru, kulturní rozdíly a obtížnou tvorbu cen

využívat digitální média a mobilní technologie

zvážit propojení s brazilskou realitou, využít události spojených s Brazílií

nezapomínat na rozdíl mezi jednotlivými regiony a spolupracovat s místními partnery (ať už agenturami či jednotlivci);pouhé přenesení českého, německého či jiného v zahraničí úspěšného modelu nebude v Brazílii zpravidla fungovat

zvážit spolupráci s již etablovanými značkami tam, kde je to možné

využít zkušeností jiných českých firem přítomných na brazilském trhu

Významné veletrhy a výstavy konané v Brazílii

Níže jsou uvedeny nejvýznamnější veletrhy dle jednotlivých sektorů.

ZemědělstvíAGRISHOW, Mezinárodní veletrh zemědělské technologieRibeirao Preto, SP, www.agrishow.com.brPET SOUTH AMERICA, Mezinárodní veletrh domácích zvířat a zvěrolékařstvíSão Paulo, SP, www.nm-brasil.com.br

PotravinářstvíEXPOVINIS BRASIL, Mezinárodní veletrh vínaSão Paulo, SP, www.exponor.com.br


Brazílie


http://www.agrishow.com.br

http://www.nm-brasil.com.br

http://www.exponor.com.br


Krása & kosmetikaBEAUTY FAIR, Latinsko-americký veletrh kosmetikySão Paulo, SP, www.beautyfair.com.br

Hračky & hobbyFEIARTE – EDICAO PARANÁ, Mezinárodní veletrh řemeslných výrobkůCuritiba, PR, www.feiartepr.com.br

Obranné a bezpečnostní technologieLAAD – Latin America Defence and Security, největší veletrh obranných a bezpečnostních technologií v Latinské AmericeRio de Janeiro, RJ, www.laadexpo.com

HoteliérstvíEQUIPOTEL, Mezinárodní veletrh s produkty pro hotely, byty a restauraceSão Paulo, SP, www.equipotel.com.br

StrojírenstvíMecânica, Mezinárodní strojírenský veletrhSão Paulo, SP, www.mecanica.com.br

SklářstvíGLASS SOUTH AMERICA, Mezinárodní veletrh sklářského průmysluSão Paulo, SP, www.nm-brasil.com.br

StavebnictvíFEICON BATIMAT, Mezinárodní veletrh stavebního průmysluSão Paulo, SP, www.feicon.com.brEXPOLUX, Mezinárodní veletrh osvětleníSão Paulo, SP, www.expolux.com.br

Zdravotnictví, farmacieHOSPITALAR, Mezinárodní veletrh produktů, vybavení, služeb a technologií pro nemocnice, laboratoře a lékárnySão Paulo, SP, www.hospitalar.com.brFCE PHARMA, Mezinárodní výstava technologií pro farmaceutický průmyslSão Paulo, SP, www.nm-brasil.com.br

Životní prostředíFIMAI, Mezinárodní veletrh životního prostředí a udržitelnostiSão Paulo, SP, www.fimai.com.br


Brazílie


http://www.beautyfair.com.br

http://www.feiartepr.com.br

http://www.laadexpo.com.br/en/

http://www.equipotel.com.br/

http://www.mecanica.com.br/


http://www.feicon.com.br

http://www.expolux.com.br

http://www.hospitalar.com.br


http://www.fimai.com.br


AMBIENTAL EXPO, Mezinárodní veletrh vybavení a řešení pro životní prostředíSão Paulo, SP, www.ambientalexpo.com.br

Móda, textilní průmyslCOUROMODA, Mezinárodní festival obuvi, sportovních potřeb a kožených výrobkůSão Paulo, SP, www.couromoda.com.br FRANCAL, Mezinárodní festival módy, obuvi a doplňkůSão Paulo, SP, www.feirafrancal.com.br

Nábytek, dekorace, potřeby pro domácnostHOUSE & GIFT FAIR SOUTH AMERICA, Mezinárodní veletrh potřeb pro domácnostSão Paulo, SP, www.grafitefeiras.com.br

AutosoučástkyAUTOMEC PESADOS & COMERCIAIS, Mezinárodní veletrh autodílů, vybavení a technologií v automobilovém průmysluSão Paulo, SP, www.automecpesados.com.brPNEUSHOW – RECAUFAIR, Mezinárodní veletrh pneumatik a příslušenstvíSão Paulo, SP, www.pneushow.com.br

Přehled o veletrzích a výstavách konaných v Brazílii včetně odkazů na webové stránky pořádajících veletržních správ čisamotných veletrhů lze získat na stránkách Svazu brazilských vystavovatelů.

6.5 Problematika ochrany duševního vlastnictví

Brazílie je členem WIPO, signatářem dohody TRIPS a její systém ochrany práv duševního a průmyslového vlastnictví lzepovažovat za standardní. Přesto však je v této oblasti standardním úkazem porušování domácí legislativy i mezinárodníchzávazků země. Velmi rozšířený je prodej a užívání nelegálního software a nelegální prodej hudebních nahrávek a filmů,jejichž nabídka bývá na všech větších tržištích nebývale široká. Dochází také k mnoha případům falšování světovýchoděvních značek.

V souvislosti s ochranou práv duševního vlastnictví nebyly v posledních letech zaznamenány žádné oficiální stížnostičeských subjektů, které by odrážely poškození jejich zájmů.

6.6 Trh veřejných zakázek

Ústava v článku 37, odstavec XXI, řeší režim zadávání veřejných zakázek ustanovením, podle kterého veškeré práce,služby, nákupy a prodeje státu, jeho institucí a jejich poboček (na federální, státní nebo místní úrovni) musí být provedenyformou veřejné soutěže za podmínek, které budou pro všechny přihlášené strany rovnocenné. Každý kontrakt musí takéobsahovat způsob platby v takové formě, jak to bylo v návrhu přihlášené strany uvedeno. K provádění tohoto ustanovení


Brazílie


http://www.ambientalexpo.com.br

http://www.couromoda.com.br

http://www.feirafrancal.com.br

http://www.grafitefeiras.com.br

http://www.automecpesados.com.br

http://www.ubrafe.org.br/




ústavy byl r. 1993 schválen federální zákon č. 8666 o provádění veřejných soutěží, který dále rozvádí všeobecné podmínkysoutěží, jejich kategorie, vedení, rozhodování a uzavření kontraktu s vítězem soutěže. Pro přihlášení se do soutěže jevhodné využívat místních zástupců, kteří mají o podmínkách soutěží detailní znalost.

Podmínky k registraci společností, které mají zájem se zúčastnit výběrových řízení pravidelně vyhlašovaných městy a státyfederace, jsou uváděny v oficiálních denících těchto států. Tendrů se mohou často častnit pouze brazilské právní subjekty.Z pohledu ČR tuto podmínku splňuje řada společností, které jsou již etablovány v Brazílii (viz kapitola 4.4).

Tendry vypisované státními podniky a institucemi bývají z obchodního hlediska velice atraktivní. Jedná se mnohdy ododávky zboží jak pro civilní sektor, tak pro záchranné, represivní a ochranné složky měst nebo jednotlivých států. Veřejnézakázky jsou publikovány na webových stránkách vlád jednotlivých států (např. stát Rio de Janeiro, stát São Paulo apod.),či federálních ministerstev (např. ministerstvo dopravy, ministerstvo zemědělství apod.), případně příslušných státníchagentur (např. ANEEL - národní agentura pro elektrickou energii). Příslušné informace jsou zpravidla v subkapitoláchlicitações - soutěže, popř. obras públicas - veřejné práce.

6.7 Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platebnípodmínky, platební morálka

Zákon o státní arbitráži z r. 1992 reguluje způsob urovnávání obchodních sporů a současně vysvětluje přístup soudu kprávním rozhodnutím o arbitráži vydaným v zahraničí. Domácí arbitrážní spory se navíc ještě řídí Občanským zákoníkem.Přesto není zvykem k tomuto způsobu narovnání používat brazilské soudy, a to zejména proto, že arbitrážní rozhodnutíse týká pouze prokázaných škod a druhá strana nemá možnost reklamovat např. nedodržení závazků. Doporučuje seproto zahrnout do obchodní smlouvy ustanovení o řešení případného sporu u mezinárodních soudních dvorů nebo usoudní instance v třetí zemi.

Obecně lze konstatovat, že soudní spory vedené před brazilskými soudy jsou velice zdlouhavé; není výjimkou, žeprvoinstanční rozsudek je vydán např. i 10 let po podání žaloby.

Kromě obvyklých rizik je nutno vzít v úvahu specifické podmínky Brazílie, zejména její rozlohu a rozdílnou úroveňindustrializace jednotlivých států federace. Vyplatí se počítat se značným úrokovým zatížením, je nutno sledovat pohybsměnného kurzu domácí měny apod. Z pohledu zahraničního podnikatelského subjektu je jedním z největších problémůmnožství, komplexnost a nepřehlednost legislativy upravující dílčí problematiky. Stav nezaměstnanosti, úroveň vzdělání,odbornost pracovníků a schopnost komunikace převážně pouze v portugalštině jsou další významné, často limitujícífaktory.


Brazílie


http://www.governo.rj.gov.br



http://www.sp.gov.br

http://www.sp.gov.br

http://www.transportes.gov.br

http://www.transportes.gov.br

http://www.agricultura.gov.br

http://www.agricultura.gov.br

http://www.aneel.gov.br


Dlouhé platební lhůty, postupné splátky a trvalý dohled Centrální banky, která dohlíží na mnohé operace, patří mezifaktory, které mnohým exportérům a importérům ztěžují přístup na brazilský trh. Vzhledem k časté neznalosti místníhoprostředí je doporučováno zajištění platby akreditivem, což je však mnohdy velmi nákladné, zvláště při dlouhýchplatebních lhůtách.

6.8 Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní aprodejní doba

Čeští podnikatelé se mohou v Brazílii setkat s celou řadou zvláštností, které vyplývají z odlišných kulturně-sociálníchpodmínek a obchodních zvyklostí. Oficiálním jazykem Brazílie je portugalština, která je v obchodních jednáníchjednoznačně upřednostňována, přestože někteří obchodníci částečně ovládají i angličtinu, případně španělštinu. Drobnéchyby jsou tolerantně přehlíženy a oceňuje se snaha učit se portugalštině. Při jednáních na vyšší úrovn je všakdoporučeno využít služeb tlumočníka. V hlavním městě Brasília je vzhledem ke koncentraci orgánů státní správynejužívanějším druhým jazykem angličtina, v některých částech států na jihu země (São Paulo, Paraná, Santa Catarina, RioGrande do Sul) je v možné se domluvit německy a v příhraničních oblastech je běžná znalost španělštiny.

Zvýšený důraz by měl být kladen na přípravu rozhovoru s obchodním partnerem, která může do jisté míry předurčitúspěch či neúspěch vlastního obchodního jednání. Velmi příznivě působí, pokud je alespoň část propagační dokumentacepřipravena v portugalštině. Pokud je nutno zvolit jiný jazyk, rozhodně působí lépe angličtina, než případné použitíšpanělské verze materiálů. Na předem domluvenou schůzku je vhodné dostavit se včas, i když se většinou tolerujepozdější příchod o 10 až 15 minut.

Pro obchodní jednání je vhodný oblek a společenská košile (na nižší úrovni i s krátkým rukávem) s kravatou, její používánívšak postupně ustupuje. V oblasti Amazonie je košile s krátkým rukávem běžná i bez saka a vázanky.

Obchodního partnera je obvyklé oslovovat křestním jménem, případně s doplněním funkce, kterou zastává. Je to dánotím, že příjmení jsou mnohočetná a častokrát obtížně vyslovitelná. Pokud jednání není příliš formální, není neobvyklé, žeBrazilci přecházejí do specifické formy tykání (tvar „você“), mnohdy záleží na věku, povaze či původu obchodníhopartnera. Po úvodním představení dochází k výměně vizitek. Akademické a vědecké tituly se na vizitkách zpravidlanepoužívají.

Samotná jednání jsou vedena spíše zdrženlivě, Brazilci upřednostňují dlouhodobé kontakty. Postup jednání je více založenna osobním kontaktu a může se tak jevit poněkud pomalejší, než je tomu například v případě jednání s partneryevropskými. K jednání je mnohdy přistupováno zdánlivě lehkovážně, což však nepředstavuje lenost či nezájem.Nezbytnou vlastností českého obchodníka tak musí být trpělivost, protože Brazilci zpravidla nejsou nakloněni rychlémurozhodování, čímž se jednání prodlužují. Kontrakty je nutno formulovat co nejpodrobněji a vždy písemně, na ústnídohody nelze spoléhat.

Jedním z předpokladů úspěchu na brazilském trhu je respektování skutečnosti, že Brazilci rádi řeší obchodní otázkyběhem posezení u pracovního oběda či večeře, svou roli tedy hraje také etiketa. Jednání spojené s dobrým jídlem a pitím


Brazílie



obvykle probíhají ve velmi uvolněné atmosféře. Pozvání do rodiny nebývá, zejména na počátku, příliš obvyklé; pokud kněmu dojde, jedná se o projev zvláštních sympatií a důvěry. V takovém případě je nanejvýš vhodné přinést maloupozornost pro hostitele.

Vzhledem k relativně volné pracovní době lze doporučit jako nejvhodnější hodinu pro obchodní schůzku interval mezidesátou hodinou dopolední a polednem, případně odpoledne po patnácté hodině. V této souvislosti je při plánováníobchodní cesty vhodné si ověřit, zda na daný termín nepřipadá nějaký celostátní či místní svátek. Zcela nevhodnou doboupro obchodní cesty je období kolem Vánoc, Nového roku, Karnevalu (ten se koná po dobu čtyř nocí a tří dnů předPopeleční středou) a Velikonoc (slaví se Velký pátek a Boží hod velikonoční). Vzhledem k období prázdnin a dovolenýchmezi Novým rokem a Karnevalem lze jen doporučit zohlednění této skutečnosti při plánování obchodních cest do Brazílie.

Důležitým faktorem, se kterým se český podnikatel může při snaze o průnik na brazilský trh setkat, je korupce, která vzávislosti na povaze obchodního případu, místním partnerovi a regionu může nabýt mnoha různých forem.

Brazílie je velkým, dynamicky se rozvíjejícím a nenasyceným trhem, který skýtá mnoho exportních příležitostí. Otázka jejichvyužití je ovšem složitější záležitostí, protože hodně záleží na schopnostech a možnostech jednotlivých firem přizpůsobitse brazilskému trhu, jeho potřebám, odlišnostem brazilského obchodně-podnikatelského prostředí, které je do značnémíry nutí přizpůsobit svou exportní strategii a rozhodování. Velmi důležitým faktorem, spíše však podmínkou, je přímýkontakt s brazilským trhem, protože bez osobního kontaktu s brazilskými obchodními partnery je téměř nemožné udržetefektivní, dlouhodobé a dynamicky se vyvíjející obchodní vztahy.

6.9 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Od roku 2005 je v platnosti bilaterální dohoda mezi ČR a Brazílií o částečném zrušení vízové povinnosti. Na jejím základěmohou držitelé českých cestovních pasů vstupovat na území Brazílie a přechodně zde pobývat po dobu do 90 dnů,nebude-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. Pro držitele diplomatických a služebních pasů ČR byla vízovápovinnost zrušena již v r. 1991.

Pro vstup do země brazilské orgány vyžadují platnost cestovního dokladu minimálně šest měsíců, v některých případechmohou dále požadovat předložení zpáteční letenky, prokázání dostatečných finančních prostředků (kreditní karta, výpis zúčtu), platné cestovní pojištění, hotelovou rezervaci apod. Brazilské orgány u cestujících přijíždějících z evropských zemínevyžadují mezinárodní očkovací průkaz. Mohou jej však požadovat u cestujících, kteří do země přijíždějí ze sousedníchlatinskoamerických zemí amazonské oblasti. Při cestách do oblasti Amazonky a vnitrozemí je rozhodně doporučenoočkování proti žluté zimnici. Čeští lékaři dále doporučují očkování proti hepatitidě (žloutence) typu A a B. Běžnínávštěvníci Brazílie se však mohou setkat i v městských aglomeracích s tropickými onemocněními přenášených komáry,proti kterým neexistuje žádné očkování (horečka dengue, zika, chicungunya). Tato situace panuje zejména v letníchměsících, což v brazilských podmínkách představuje období prosinec až březen.

V Brazílii neexistují omezení dovozu peněz, nicméně je nutno deklarovat částky přesahující 10 000 BRL. Český cestovatelpři vstupu nemusí prokazovat, že má dostatek prostředků k zajištění pobytu v zemi. Pokud jde o celní předpisy ohledně


Brazílie



dováženého zboží osobní potřeby, každý cestovatel musí deklarovat pouze předměty, které nejsou pro osobní potřebu, vhodnotě vyšší než 500 USD.

Brazílie je země s relativně vysokou úrovní kriminality, která je soustředěna zejména do městských aglomerací a zdepředevším do chudinských čtvrtí, tzv. favel. Cizinec je svým vzhledem a vystupováním lehce odlišitelný od místníhoobyvatelstva a stává se snadným terčem pouliční kriminality. Doporučuje se proto ponechávat cestovní doklad v hotelu av ulicích měst se pohybovat pouze s jeho kopií a omezeným množstvím finančních prostředků. V případě loupežnéhopřepadení se doporučuje zachovat klid a neklást jakýkoliv odpor.

6.10 Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání občanů ČR je možné, pokud český státní příslušník obdrží od brazilského Ministerstva práce - Ministério deTrabalho - přechodné nebo trvalé pracovní povolení, které je zároveň podmínkou pro udělení přechodného nebotrvalého pobytu. K obstarání takového povolení je vhodné využít služeb místního agenta (despachante), který vyřídíveškeré potřebné dokumenty. Veškeré dokumenty, které brazilská strana bude k takovému řízení požadovat a které bylyvydány v zemi původu pracovníka, musí být legalizovány brazilským zastupitelským úřadem v ČR. Pro doplňujícíinformace je možno kontaktovat Velvyslanectví Brazilské federativní republiky v Praze.

6.11 Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Naprosto nutnou podmínkou při cestách do Brazílie je předchozí sjednání kvalitního cestovního pojištění s dostatečnýmilimity.

V případě nutnosti lékařského ošetření nelze doporučit využití státních zdravotnických zařízení. Soukromá zdravotnickázařízení ve větších městech jsou na dobré profesionální a hygienické úrovni. Pacient je vždy povinen zaplatit toto ošetřeníbezprostředně na místě a následně žádat refundaci u pojišťovny, u které si sjednal zdravotní pojištění pro cesty a pobyt vzahraničí. Soukromé nemocnice požadují při hospitalizaci záruku zaplacení (např. předložení mezinárodní platební kartynebo složení peněžní hotovosti).


Brazílie


http://trabalho.gov.br/trabalho-estrangeiro



http://praga.itamaraty.gov.br/pt-br/







7. KontaktyV Brazílii má Česká republika velvyslanectví v Brasília, Generální konzulát v Sao Paulu a 9 honorárních konzulátů.

Podkapitoly:7.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu7.2. Kontakty na teritoriální odbory na MZV ČR a na MPO ČR, zastoupení ostatních českých institucí v teritoriu

(CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism, Česká centra)7.3. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)7.4. Internetové informační zdroje

7.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

DIPLOMATICKÉ MISE

Velvyslanectví ČR v BrasíliaEmbaixada da República TchecaSES 805, Lote 21AAsa SulCEP 70200-901Brasília - DF, BrasilTel.: (+55 61) 3242 7785 / 3242 7905Konzulární pohotovost pro případy nouze (mobil): (+55 61) 99162 6560E-mail: [email protected]: www.mzv.cz/brasilia

Diplomatická působnost pro celé území Brazilské federativní republiky. Konzulárně zpracovává brazilské státy: Alagoas,Amapá, Amazonas, Bahia, Ceará, Distrito Federal, Maranhão, Mato Grosso, Pará, Pernambuco, Paraíba, Piauí, Rio Grandedo Norte, Rondônia, Roraima, Sergipe a Tocantins.

Generální konzulát ČR v São PauloConsulado Geral da República TchecaAv. Morumbi, 635, Jardim GuedallaCEP 05607-000São Paulo - SP, BrasilTel.: (+ 55 11) 3031 1729 / 30318997, 3814 3728Konzulární pohotovost pro případy nouze (mobil): (+55 11) 98473 2905E-mail: [email protected]: www.mzv.cz/saopaulo

Konzulární působnost pro brazilské státy: Espírito Santo, Minas Gerais, São Paulo, Paraná, Santa Catarina, Rio de Janeiro,Rio Grande do Sul, Mato Grosso do Sul.

HONORÁRNÍ KONZULÁTY

HK Rio de Janeirohonorární konzulka: Diamantine Sobotka


Brazílie



http://www.mzv.cz/brasilia


http://www.mzv.cz/saopaulo


Shopping Cassino AtlânticoAv. Atlântica 4240 - Lj. 215ACopacabanaCEP 22070-002Rio de Janeiro – RJ, BrasilTel.: +55 21 3344 4488Fax: +55 21 2267 8698E-mail: [email protected]

HK Recifehonorární konzul: Jiří JodasPragoTecAvenida Eng. Domingos Ferreira 2391Empresarial San Marino, 10 andarBoa ViagemCEP - 51020-031Recife – PE, BrasilTel.: +55 81 3327 7033Fax: +55 81 3327 6945E-mail: [email protected]

HK Salvadorhonorární konzul: Géza Lászlo UrményiAdresa: Rua Sol Nascente 43, Sala701,Garibaldi, Ed. Vitraux, CEP 41940-457Salvador – BA, BrasilTel./Fax: +55 71 3565 9499E-mail: [email protected]

HK Fortalezahonorární konzul: Ricardo VianaAdresa: Av. Santos Dumont, 2828 - Sala 1807/1808, AldeotaCEP 60150-161Fortaleza – CE, BrasilTel./Fax: +55 85 3311 8383E-mail: [email protected]

HK Vitóriahonorární konzul: Odilon Borges Junior


Brazílie





Rua Construtor Sebastião Soares de Souza, 40 - Edifício Infinity CenterConjunto 106, Praia da CostaCEP 29101-380Vitória/Vila Velha – ES, BrasilTel.: +55 27 3329 2149E-mail: [email protected]

HKPorto Alegrehonorární konzul: Fernando Lorenz AzevedoRua Dr. Alcides Cruz, 126 – 3ºCEP: 90630160Porto Alegre – RS, Brasiltel: +55 51 3378 5027E-mail: [email protected]

HKBelo Horizontehonorární konzul: Luiz Augusto GuadalupeRua da Bahia, 2140 – LourdesCEP: 30160-012Belo Horizonte – MG, Brasiltel: +55 31 3330 3604E-mail: [email protected]

HK Blumenauhonorární konzul: Rafael Thales de FreitasRua das Missões, 621 – 2. andar – sala 204 - Edifício Cald TowerPonta AgudaCEP: 89051-000Blumenau – SC, BrasilTel: +55 47 3231 0050Fax: +55 47 3231 0066E-mail: [email protected]

HKBatayporãHonorární konzul: Evandro TrachtaRua Jair Abranches Mella, 1079CEP 79760-000Batayporã – MS, BrasilTel: +55 67 3114 1207 / 3443 2555


Brazílie



Email: [email protected]

HKCuritibaHonorární konzulát byl dočasně uzavřen ke dni 1.2.2019.

7.2 Kontakty na teritoriální odbory na MZV ČR a na MPO ČR, zastoupení ostatních českých institucí v teritoriu(CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism, Česká centra)

Teritoriální odbor na MZV ČR

Odbor amerických států (AMER), Ministerstvo zahraničních věcí ČRLoretánské náměstí 5, Praha 1, 118 00Tel.: 22418 1111Teritoriální odbor MPO ČROdbor zahraničně ekonomických politik IIPolitických vězňů 20, Praha 1, 112 49Tel.: 22485 1111

CzechTrade São PauloRua Tabapuã, 100 - Itam BibiCEP 04533-000São Paulo - SP, BrasilMiroslav Manďák

+551 137 987 227 (Telefone)Rua Tabapuã, 100 - Itaim BibiSão Paulo, Brasil23°34'54.9"S 46°40'15.7"[email protected]

Oficina de Turismo de la República Checa - CzechTourism

(zahraniční kancelář pro Latinskou Ameriku)

Ejercito Nacional 505, of. 402Colonia Granada


Brazílie


https://www.google.cz/maps/place/23%c2%b034%2754.9%22S+46%c2%b040%2715.7%22W

https://www.google.cz/maps/place/23%c2%b034%2754.9%22S+46%c2%b040%2715.7%22W


http://www.czechtrade.com.br


11520 Mexico D.F.MEXICOTel: +52 5555 45 8000

Vedoucí kanceláře: Petr LutterE-mail: [email protected]

Autoridade do Turismo Tcheco - CzechTourism(smluvní zástupce pro Brazílii)Athos de ComunicaçãoRua Araújo 165, Conjunto 30CEP 01220-020São Paulo - SP, BrasilTel./Fax: (+55 11) 3156 8288E-mail: [email protected]í kanceláře: Luiz Fernando Destro

7.3 Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

Záchranka (Pronto-Socorro) 192

Hasiči (Bombeiros) 193

Pořádková policie (Polícia Militar) 190

Federální policie (Polícia Federal) 194

Kriminální policie (Polícia Civil) 197

7.4 Internetové informační zdroje

Vláda a instituce

Prezidentský palác - www.planalto.gov.br

Ministerstvo zahraničních věcí - www.mre.gov.br

Ministerstvo financí - www.fazenda.gov.br

Ministerstvo rozvoje, průmyslu a obchodu - www.mdic.gov.br


Brazílie



http://www.planalto.gov.br

http://www.mre.gov.br

http://www.fazenda.gov.br

http://www.mdic.gov.br


Brazilský institut geografie a ekonomie (statistický úřad) - www.ibge.gov.br

Centrální banka - www.bcb.gov.br

Generální ředitelství cel - www.aduaneiras.com.br

Národní konfederace průmyslu - www.cni.org.br

Národní konfederace obchodu - www.cnc.com.br

Brazilský svaz vystavovatelů - www.ubrafe.org.br

Svaz obchodu státu São Paulo - www.acsp.com.br

Svaz průmyslu státu São Paulo - www.fiesp.com.br

Svaz průmyslu státu Rio de Janeiro - www.firjan.org.br

Vybraná média

O Globo (deník největší mediální skupiny Globo, Rio de Janeiro) - https://oglobo.globo.com/

Folha de São Paulo (největší deník v São Paulo) - http://www.folha.uol.com.br/

Valor Econômico (nejvýznamnější hospodářský deník) - http://www.valor.com.br/


Brazílie


http://www.ibge.gov.br

http://www.bcb.gov.br

http://www.aduaneiras.com.br

http://www.cni.org.br

http://www.cnc.com.br

http://www.ubrafe.org.br

http://www.acsp.com.br

http://www.fiesp.com.br

http://www.firjan.org.br

https://oglobo.globo.com/

http://www.valor.com.br/


Documents

Souhrnná terirotální informace Brazíliepubliccontent.sinpro.cz/PublicFiles/2019/10/18/Nahled STI... · 2019-10-18 · SouhrnnáteritoriálníinformaceBrazílie ZpracovánoaaktualizovánozastupitelskýmúřademČRvBrasílii(Brazílie)kedni