Embed Size (px)
Citation preview
1
Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
Studijní obor: Veřejná ekonomika
Sociální zabezpečení
Seminární práce do předmětu Ekonomika veřejného sektoru
Zuzana Pecháčková 26. 12. 2009
2
1. OBSAH
3. Sociální zabezpečení _____________________________________________________ 4
1.1 Sociální systém v ČR ______________________________________________________ 4
1.2 Pilíře sociálního zabezpečení ________________________________________________ 5 1.2.1 Sociální pojištění ______________________________________________________________ 5
Důchodové pojištění _______________________________________________________ 5
Nemocenské pojištění ______________________________________________________ 6
Státní sociální podpora _____________________________________________________ 7
Sociální pomoc __________________________________________________________ 10
Životní a existenční minimum _______________________________________________ 10
4. Cíle soudobého sociálního zabezpečení _____________________________________ 12
5. Historické aspekty ______________________________________________________ 12
6. Institucionální struktura odvětví. __________________________________________ 13
6.1. ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ ___________________________________________ 13 1.2.2 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ _________________________________ 14
Vznik České správy sociálního zabezpečení __________________________________________ 14
Působnost České správy sociálního zabezpečení ______________________________________ 14
Okresní správy sociálního zabezpečení _____________________________________________ 14
7. Řízení ve věcech sociálního zabezpečení ____________________________________ 15
8. Financování sociálního zabezpečení _______________________________________ 15
9. Sociální zabezpečení v kontextu EU _______________________________________ 16
10. Sociální zabezpečení na Slovensku ______________________________________ 17
11. Problémy v oblasti sociálního zabezpečení ________________________________ 18
12. Přehled legislativy ____________________________________________________ 19
13. Závěr ______________________________________________________________ 21
14. Literatura __________________________________________________________ 22
Internetové zdroje __________________________________________________________ 22
3
2. Úvod
Sociální zabezpečení patří do oblasti sociální politiky. Je velmi důležitou součástí
života každého z nás. Většina občanů země se aktivně účastní na systému sociálního
zabezpečení v podobě plateb (pojištění). Každý z nás se však může vlivem nepříznivých
životních situací ocitnout i na straně příjemce a proto je důležité pochopit smysl a fungování
principů sociálního zabezpečení., který je velmi složitý a v každém státě zcela specifický.
Cílem práce je vysvětlení soustavy sociálního zabezpečení se zaměřením na Českou
republiku.
V první části práce bych ráda popsala soustavu sociálního zabezpečení. Podrobněji se
budu soustředit na důchodové a nemocenské pojištění a státní sociální podporu.
V dalších kapitolách se pro lepší orientaci zmíním o historických aspektech a cílech
soudobého systému.
Na závěr se zaměřím na organizační uspořádání, řízení a financování sociálního
zabezpečení.
4
3. Sociální zabezpečení
Sociální zabezpečení patří do bloku existenčních jistot a je jedním z nástrojů, jimiž se
realizuje sociální politika. Jeho vývoj je zpravidla odrazem sociálně politických úsilí ve
společnosti. Hlavní funkcí sociálního zabezpečení je zabezpečení příznivých životních
podmínek pro občany, jejichž potřeby nelze z objektivních důvodů zabezpečovat
rozdělováním podle pracovního výkonu (stáří, invalidita, děti…).
Pojem sociální zabezpečení je souhrnné označení pro všechny sociální instituce, které
poskytují občanům radu (poradenství), ochranu (prevenci), materiální a peněžní plnění, služby
a azyl (ústavní péči) k uspokojení jejich sociálních potřeb.
Sociální zabezpečení zahrnuje jednotlivé složky, které se liší způsobem financování,
subjekty, které pomoc poskytují a dobou pobírání.
Ve světě je celá soustava sociálního zabezpečení postupně doplňována do určitého
standardního rozsahu, který je dán tím, že jde vždy o určitý soubor povinných opatření
v oblastech zabezpečení:
Ve stáří, invaliditě a úmrtí
V nemoci, v mateřství, i ve spojených s mateřskou péčí,
Při pracovních úrazech
V nezaměstnanosti
Životní úrovně rodin (většinou oblast státních podpor),
Sociální péče1
1.1 Sociální systém v ČR
Současný sociální systém v ČR se opírá o tři vzájemně propojené oblasti (pilíře).
Prvním pilířem je systém sociálního pojištění, který řeší sociální situace, ne něž je možné se
dopředu připravit odkladem části finančních prostředků k řešení budoucí sociální situace,
druhým pilířem je systém státní sociální podpory, který řeší situace, jež stát obecně uzná za
potřebné a třetím pilířem je systém sociální pomoci, který řeší situace sociální nebo hmotné
nouze.2
1 Rektořík, J.: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2.vyd. Praha: vydal Express, 2007, s. 259
ISBN 978-80-86929-29-3 s.309 2 Arnoldová, A.: Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3.vyd. Praha: nakladatelství Karolinum, 2007, s.
91
5
1.2 Pilíře sociálního zabezpečení
PPoovviinnnnéé ssoocciiáállnníí ppoojjiiššttěěnníí vv ČČRR jjee ppřřeeddssttaavvoovváánnoo ssyyssttéémmeemm nněěkkoolliikkaa ddrruuhhůů ppoojjiiššttěěnníí
11..SSoocciiáállnníí ppoojjiiššttěěnníí –– nneemmoocceennsskkéé ppoojjiiššttěěnníí,, ddůůcchhooddoovvéé ppoojjiiššttěěnníí
22..ZZddrraavvoottnníí ppoojjiiššttěěnníí-- lléékkaařřsskkáá ppééččee,, lléékkyy,, zzddrraavvoottnniicckkéé ppoommůůcckkyy
33..ÚÚrraazzoovvéé ppoojjiiššttěěnníí-- ooddšškkooddnněěnníí zzaa pprraaccoovvnníí úúrraazzyy aa nneemmooccii zz ppoovvoolláánníí33
1.2.1 Sociální pojištění
DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ
Český důchodový systém se skládá ze dvou částí.
Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované (DB)
a průběžně financované (PAYGO). Je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní
osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová
schémata apod. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí určité
odchylky pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). Důchod ze základního
důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice
pro nárok na starobní důchod.
Vedle toho existuje dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované (DC), kapitálově
financované penzijní připojištění se státním příspěvkem. Penzijní připojištění se státním
příspěvkem je možno podle terminologie EU považovat za třetí pilíř důchodového systému.
Součástí třetího pilíře jsou i produkty komerčních pojišťoven - zejména ţivotního
pojištění. Důchody přiznávané ze třetího pilíře se zatím podílejí na příjmech důchodců
zanedbatelnou měrou. Tento pilíř však není v obsahu webových stránek Ministerstva práce a
sociálních věcí, protože jde o působnost Ministerstva financí. V členských státech EU
obvyklý druhý pilíř (zaměstnavatelské penzijní systémy) v českém důchodovém systému
neexistuje.
Základním hmotněprávním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze
základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich
výplatu, je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996.
3 Spirit, M.: Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR. Plzeň: vydavatelství Aleš Čeněk, 2009. s. 311-
312
6
Druhy dávek
Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody:
starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu),
plný invalidní,
částečný invalidní,
vdovský a vdovecký,
sirotčí.
Důchod se skládá ze dvou složek, a to
ze základní výměry (stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů
bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků) a
z procentní výměry 4
NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ
Nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci (kam řadíme i příslušníky
ozbrojených sil a bezpečnostních sborů) a osoby samostatně výdělečně činné (dále jen
„OSVČ“). Zaměstnanci jsou povinně účastni nemocenského pojištění, na rozdíl od OSVČ,
jejichž nemocenské pojištění zůstává dobrovolné.
Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance, pokud splňuje
podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění. Jedná se o tři základní podmínky, a
to o:
výkon práce na území České republiky (dále jen „ČR“) v zaměstnání vykonávaném
v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nemocenském
pojištění založit,
rozsah zaměstnání, který je určen minimálním počtem dnů (zaměstnání trvalo nebo
mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů).
minimální výši sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehož hranice
je stanovena na 2 000 Kč a bude zvyšována podle vývoje průměrné mzdy).
Dávkový systém nemocenského pojištění
Z nemocenského pojištění se poskytují 4 druhy peněţitých dávek, a to:
Nemocenské
Peněžitá pomoc v mateřství
4 Ministerstvo práce a sociálních věcí – Důchodové pojištění [online].[cit 2009-11-10]. Dostupné z
<http://www.mpsv.cz/cs/3>
7
Ošetřovné
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství
Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení a
hradí se ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného).
Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí za kalendářní dny.
Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském
pojištění se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů
dosažených ve všech těchto zaměstnáních.5
STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA
Státní sociální podpora v soudobém pojetí byla u nás zavedena v roce 1995. Jde o
soustavu zaopatřovacích dávek poskytovaných ze státního rozpočtu rodinám s dětmi.
Podle povahy věci se jedná o sociální zaopatřovací dávky poskytované bez ověřování
příjmů nebo majetkových poměrů (rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče,
porodné, pohřebné) a o dávky poskytované v závislosti na výši příjmů příjemců dávek
(přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení)
Jde o systém nárokový, jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky, nárok na dávku
vzniká. 6
Rodičovský příspěvek
Na rodičovský příspěvek má rodič nárok, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně
celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině.
Rodič si může zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu do dvou, tří nebo čtyř
let dítěte.
Rodičovský příspěvek je stanoven ve čtyřech výších daných v pevných měsíčních
částkách:
o zvýšená výměra 11 400 Kč,
o základní výměra 7 600 Kč,
o snížená výměra 3 800 Kč,
o nižší výměra 3 000 Kč
Volbou doby čerpání si rodič zároveň volí i k ní příslušnou výši příspěvku, a to:
o „rychlejší čerpání rodičovského příspěvku“ – po peněžité pomoci v mateřství
(dále jen PPM) ve zvýšené výměře 11 400 Kč do 24 měsíců věku dítěte; o tuto
formu čerpání však může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM ve výši
alespoň 380 Kč za kalendářní den,
5Ministerstvo práce a sociálních věcí, Nemocenské pojištění v roce 2010[online]Datum uveřejnění 1. 1. 2009
[cit.2009-11-16] Dostupné z <http://www.mpsv.cz/cs/7> 6 Spirit, M.: Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR. Plzeň: vydavatelství Aleš Čeněk, 2009. s. 311-
312
8
o „klasické čerpání rodičovského příspěvku“ - po PPM v základní výměře 7600
Kč do 36 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič,
který má nárok na PPM nebo nemocenské poskytované v souvislosti
s porodem,
o „pomalejší čerpání rodičovského příspěvku“ - po PPM nebo od narození
dítěte (nevznikl-li nárok na PPM) v základní výměře 7 600 Kč do 21 měsíců
věku dítěte a dále ve snížené výměře 3 800 Kč do 48 měsíců věku dítěte.
O vybranou dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku musí rodič písemně požádat
příslušný úřad státní sociální podpory na předepsaném formuláři:
Pokud byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a přitom nesplnil podmínky
pro výplatu příspěvku, je rodič povinen vrátit příslušnému úřadu vyplacené částky za
období, kdy mu rodičovský příspěvek nenáležel.7
Dávky pěstounské péče
Pěstounská péče je formou náhradní rodinné výchovy. Soud svěřuje dítě pěstounovi
do péče na jeho žádost v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí
starat. Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny ke krytí nákladů svěřených dětí,
na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí.
Vedle dávek pěstounské péče náleží dítěti i pěstounovi i další dávky státní sociální
podpory, například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a další vyjma sociálního
příplatku.
Porodné
Porodné je dávka, kterou se matce jednorázově přispívá na náklady související s
narozením dítěte. Při poskytnutí dávky není zkoumán příjem rodiny.
Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela a porodné jí nebo jiné osobě nebylo
vyplaceno, má na něj nárok otec dítěte. Nárok na porodné má rovněž osoba, která
převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče, nahrazující péči rodičů.
Porodné je stanoveno pevnou částkou v jednotné výši 13 000 Kč na každé narozené
dítě.8
Pohřebné
Touto jednorázovou dávkou se přispívá na náklady spojené s vypravením pohřbu.
Pohřebné je stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000 Kč. Příjem rodiny se netestuje.
Pohřebné náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě,
která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla
ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR.9
7Integrovaný portál MPSV-Rodičovský příspěvek [online].[cit. 2009-11-16] Dostupné z
<http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp> 8Integrovaný portál MPSV- Porodné[online].[cit. 2009-11-16] Dostupné z
<http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/porodne> 9Integrovaný portál MPSV- Pohřebné[online].[cit. 2009-11.16]. Dostupné z
<http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/pohrebne>
9
SOCIÁLNÍ POMOC
Sociální pomoc představuje pomoc potřebným. Jde o tzv. záchrannou sociální síť
(anglicky “social safety net”), která představuje útočiště poslední naděje pro lidi v hmotné
nouzi a obdobných nepříznivých situacích. Pod pojmem záchranná sociální síť rozumíme
soustavu sociálních dávek k zabezpečení životního minima občanů a sociálních služeb,
které mají pomoci v sociální či existenční krizi. Jde o systém nenárokový, tedy
v individuálním případě je potřeba zhodnotit a zvážit, jestli dávka bude přiznána či nikoli.
V této oblasti se uplatňuje poměrně vysoká míra správního uvážení příslušných státních
orgánů, které o dávkách rozhodují. Podle kvality záchranné sociální sítě můžeme určovat
kvalitu sociálního zabezpečení a míru vyspělosti demokratického státu. 10
ŢIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM
Definice ţivotního a existenčního minima
Ţivotní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů
k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za
nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni
umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte,
u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let.
Právní úprava a hlavní vyuţití
Životní a existenční minimum je stanoveno v zákoně č. 110/2006 Sb., o ţivotním a
existenčním minimu.
Hlavní vyuţití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování
hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina. Vedle životního minima je z důvodu
větší motivace zaveden pro dospělé osoby v hmotné nouzi institut existenčního
minima.
Náklady na bydlení
Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení.
Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory
poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem
na bydlení.
Částky ţivotního minima od 1.1.2007 (platí i od 1.1.2009) v Kč za měsíc
10 Spirit, M.: Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR. Plzeň: vydavatelství Aleš Čeněk, 2009. s.
311-312
10
pro jednotlivce 3126
pro první dospělou osobu v domácnosti 2880
pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti
2600
pro nezaopatřené dítě ve věku
do 6 let 1600
6 až 15 let 1960
15 až 26 let (nezaopatřené) 2250
Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.
Částka existenčního minima od 1.1.2007 (platí i od 1.1.2009) v Kč za měsíc
existenční minimum 2020
Příklady ţivotního minima různých typů domácností v Kč za měsíc
jednotlivec 3126
2 dospělí 2880 + 2 600 = 5 480
1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 2 880 + 1 600 = 4 480
2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 2 880 + 2 600 + 1 600 = 7 080
2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let 2 880 + 2 600 + 1960 + 2250 = 9 690
2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let 2 880 + 2 600 + 1 600 + 1960 + 2250 = 11 290
Společně posuzované osoby
rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
manželé,
rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a
nejsou posuzovány s jinými osobami,
jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a
společně neuhrazují náklady na své potřeby.
Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné
přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby),
zdržují mimo byt.
Započitatelné příjmy
S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněţní příjmy jednotlivce nebo
společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku,
z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní
sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou:
11
příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek,
příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě
nákladů na uspokojení bytové potřeby,
náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy,
peněžní pomoci obětem trestné činnosti,
sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,
podpory z prostředků nadací a občanských sdružení,
stipendií,
odměn za darování krve,
daňového bonusu,
příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob),
té části sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze
zdravotních důvodů,
dávek sociální péče poskytovaných ze zdravotních důvodů,
zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození
Československa.
Valorizace ţivotního a existenčního minima
Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády.
Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich reálná
úroveň.
Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima od 1. ledna
podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výţivu a
na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období
5 %.
Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit
také mimo termín pravidelné valorizace.
Vyuţití ţivotního a existenčního minima
dávky pomoci v hmotné nouzi (poskytované na základě zákona č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi). Viz část Právní úprava a hlavní využití.
dávky státní sociální podpory (poskytované na základě zákona č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, v platném znění) – zejména přídavek na dítě a sociální
příplatek. Životní minimum se využívá při zjišťování nároku na tyto dávky, které
zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích a v
případě sociálního příplatku tvoří i základ pro jeho výpočet.
další jako např. v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě
exekucí pro nezabavitelné částky apod.
Poslední aktualizace: 26. 3. 200911
11Integrovaný portál MPSV[online].[cit.2009-11-16]. Dostupné z
<http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/zivotni_min>
12
4. Cíle soudobého sociálního zabezpečení
Cílem soudobého sociálního zabezpečení v nejobecnějším slova smyslu je regulace
odpovědnosti občana za svou budoucnost (povinné pojistné systémy) a stanovení míry a
forem sociální solidarity mezi občany. Společenský vývoj evropské civilizace je
charakterizován trajektorií lidských práv od prostého „nezabiješ“ až po právo na důstojný
život a rozvoj osobnosti. Proto demokratické uspořádání společnosti se zabudovanými
sociálními zárukami důstojné existence člověka se zatím jeví jako přirozený vrchol pyramidy
společenského rozvoje. 12
5. Historické aspekty
Sociální ochrana má v ČR mnohaletou tradici. Již v roce 1854 byl položen základ pro
samostatné hornické pojištění, které existovalo do roku 1948. První osnovy zákonů o
sociálním pojištění byly schváleny v roce 1888 (zákony o úrazovém pojištění dělníků) a
1889 (zákon o hornickém bratrském pojištění).
Po první světové válce pochopily české politické síly, že musí zintenzivnit politiku
reforem. V roce 1924 byl s účinností od 1. července 1926 odhlasován zákon č. 221/1924
Sb. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.
Po druhé světové válce převzala osvobozená republika historické odvětví roztříštěného
sociálního pojištění. Fondy sociálního pojištění byly zabaveny okupanty nebo
znehodnoceny válečným hospodářstvím. Jedním z prvních projevů poválečného
demokratického vývoje bylo uzákonění národního pojištění v dubnu 1948. Zákon o
národním pojištění zvýšil všechny dávky, zrovnoprávnil do velké míry nároky dělníků a
ostatních zaměstnanců a rozšířil důchodové zabezpečení poprvé i na občany samostatně
hospodařící. Reformy v letech 1950 a 1956 vedly k postupné likvidaci pojišťovacího
principu a transplantaci sovětských vzorů. Prvními reformními kroky v tomto směru byly
likvidace sociálního zaopatření státních zaměstnanců a znárodnění zdravotnictví (1950).
Národní shromáždění přijalo zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců a zákon o
sociálním zabezpečení. Za působení těchto předpisů došlo k prudkému vzrůstu nákladů na
všechna odvětví sociálního zabezpečení. Novelizace důchodového zabezpečení z roku
1964 se lišila od všech předešlých úprav tím, že představovala v celku zhoršení jeho
úrovně a přerušila vzestupnou tendenci v rozvoji instituce, která určuje životní úroveň
zhruba pětiny obyvatel. Normalizační vláda se snažila ne počátku sedmdesátých let
drobnými reformami a „měkkou“ sociální politikou vytvořit příznivý dojem a získat
některé vrstvy obyvatelstva. Hospodářské neúspěchy v osmdesátých letech nutily režim ke
střízlivé politice i v oblasti sociálního zabezpečení z roku 1988 , která se však nikterak
nedotkla základních systémových nedostatků.
Změna politického systému po roce 1989 a s ní spojená ekonomická reforma vyvolaly
potřebu vypracovat scénář sociální reformy, kterým se přihlásila k demokratickým
12 Troster, P.: Právo sociálního zabezpečení. 4.vyd. Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2008, s. 8
367 s. ISBN 978-80-7400-032-4
13
tradicím sociálního pojištění a začal proces systémové restrukturalizace sociálního
zabezpečení.
Přistoupilo se k následujícím změnám:
restrukturalizace systému v návaznosti na financování (sociální pojištění)
transformace soustavy dávek z hlediska věcného rozsahu (sociální dávky)
nový systém správy sociálního zabezpečení.13
6. Institucionální struktura odvětví.
6.1. ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ
Na provádění jednotlivých odvětví sociálního zabezpečení se podílejí správní úřady,
které jsou organizačními složkami státu a z nichž některé zákon obecně označuje za orgány
sociálního zabezpečení (např. ministerstva práce a sociálních věcí, vnitra, spravedlnosti a
obrany, správa sociálního zabezpečení), orgány územních samosprávných celků (krajské a
obecní úřady, orgány hl. m. Prahy), organizace, kterými se rozumějí nejen právnické, ale za
určitých okolností i fyzické osoby, veřejnoprávní instituce (zdravotní pojišťovny a územní
samosprávné celky (kraje a obce). 14
Současná soustava sociálního zabezpečení je strukturována do těchto tří základních pilířů:
sociální pojištění
státní sociální podpora
sociální pomoc
Sociální zabezpečení provádějí orgány státní správy a působnost je také převedena na
obce Orgány sociálního zabezpečení jsou:
a) Ministerstvo práce a sociálních věcí
b) Česká správa sociálního zabezpečení
c) Ministerstvo vnitra
d) Ministerstvo spravedlnosti
e) Ministerstvo obrany15
13 Rektořík, J.: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2.vyd. Praha: vydal Express, 2007, s. 261-262
14 Troster, P.: Právo sociálního zabezpečení. 4.vyd. Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2008, s. 325
15 Rektořík, J.: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2.vyd. Praha: vydal Express, 2007, s. 262
14
1.2.2 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Vznik České správy sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení je samostatnou rozpočtovou organizací
podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí. Byla ustavena, s účinností od 1. září 1990,
zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně
zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 114/1988
Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení.
Česká správa sociálního zabezpečení je organizační složkou státu, není tedy
samostatnou právnickou osobou. Česká správa sociálního zabezpečení fakticky vznikla
sloučením Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a
Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev.
Působnost České správy sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení jako orgán státní správy vykonává působnost v
oblasti sociálního zabezpečení (důchodového pojištění a nemocenského pojištění) a lékařské
posudkové služby.
Úkoly ČSSZ:
rozhoduje o dávkách důchodového pojištění, pokud není v uvedeném zákoně
stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty
těchto dávek,
rozhoduje o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou
neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
rozhoduje o povinnosti organizace nahradit neprávem vyplácené částky na dávce
důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
rozhoduje o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa
sociálního zabezpečení,
rozhoduje o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního
zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,
vybírá pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
podle zvláštního zákona,
jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního
zabezpečení,
plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,
řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení,
dává souhlas ke změně pobytu práce neschopného občana při jeho odjezdu do ciziny,
zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle zákona.16
Okresní správy sociálního zabezpečení
16 [online]:Česká správa sociálního zabezpečení [citováno dne 2.12.2009]: dostupné z : http://www.cssz.cz/cz/o-
cssz/profil-organizace/
15
Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) jsou územní organizační jednotky ČSSZ,
které se podílejí ve vymezených oblastech na realizaci sociálního pojištění v okruhu své
působnosti. Ředitele OSSZ jmenuje a odvolává ředitelka ČSSZ. OSSZ zajišťují informační
servis pro klienty.
Organizační struktura okresních správ sociálního zabezpečení
Odbor sociálního pojištění
Odbor výběru pojistného
Oddělení kontroly
Oddělení vnitřní správy17
7. Řízení ve věcech sociálního zabezpečení
Řízením ve věcech sociálního zabezpečení se rozumí postup oprávněných osob, jejich
zástupců, orgánů vybavených rozhodovací pravomocí, jakož i dalších zúčastněných osob
vedoucí k posouzení a uskutečnění práv (nároků) a povinností vyplývajících z předpisů
sociálního zabezpečení. Členění sociálního zabezpečení na jednotlivá odvětví z hlediska
dávkových systémů i z hlediska formálně legislativního ovlivňuje i právní úpravu řízení, která
se v odchylkách od obecné procesní úpravy liší podle jednotlivých odvětví sociálního
zabezpečení a která se liší i ve stejném typu správního řízení pro určité odvětví sociálního
zabezpečení.
Společné právním úpravám řízení pro jednotlivá odvětví sociálního zabezpečení je
povaha takových řízení jako řízení správních, na něž se v zásadě vztahují subsidiárně obecné
předpisy o správním řízení (správní řád), pokud zvláštní procesní ustanovení předpisů
sociálního zabezpečení nestanoví specifickou nebo odlišnou úpravou. Všechna správní
rozhodnutí včetně rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení podléhají přezkumu v rámci
správního soudnictví, pokud předpisy sociálního zabezpečení na úrovni zákona takový
přezkum výslovně nevyloučí.18
8. Financování sociálního zabezpečení
Každý moderní stát poskytuje svým občanům ochranu před finančními důsledky
různých sociálních událostí, jako jsou nemoc, úraz, stáří, smrt, apod. V souladu se
zajišťovanými riziky se pak sociální zabezpečení člení na zabezpečení v nemoci, pro případ
úrazu, důchodové zabezpečení a další. Bez ohledu na historický přístup a přístup jednotlivých
zemí můžeme charakterizovat sociální systém podle toho, jaké prvky zabezpečení jsou v něm
realizovány a jak se utvářejí finanční a právní vztahy v něm.
17 [online]:Česká správa sociálního zabezpečení [citováno dne 2.12.2009]: dostupné z : http://www.cssz.cz/cz/o-
cssz/profil-organizace/organizacni-struktura/okresni-spravy-socialniho-zabezpeceni.htm 18 Troster, P.: Právo sociálního zabezpečení. 4.vyd. Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2008, s. 335
16
Sociální zabezpečení může zaručovat stát sám tím, že v rámci státní správy vytvoří
zajišťovací zařízení (státní orgán) a financuje poskytované dávky z daňových prostředků.
Opačným přístupem je ponechání sociálního zabezpečení v podstatě na jednotlivci. Tato
soukromá koncepce vychází z předpokladu, že se jednotlivec stará preventivně sám, např.
získáváním majetku, vytvářením úspor, soukromým životním pojištěním, nebo ve svazku
rodiny. Stát ovšem pomocí legislativy stanoví rámcová pravidla, či pomáhá při realizaci
preventivních opatření, jako jsou kupř. daňové úlevy. Konečně existuje třetí, rovněž
zprostředkující koncepce, kdy stát sice vytváří povinné zabezpečující nástroje, ale rozhodující
instituce jsou umístěny mezi státem a jednotlivcem. Typickým příkladem je sociální pojištění,
které je vedle organizační formy samosprávy charakterizováno tím, že se jednotlivec
(pojištěnec) svými příspěvky (pojistným) preventivně zabezpečuje a zpravidla určuje i rozsah
tohoto zabezpečení.
Někdy mohou být sociálním zabezpečením, resp. převzetím úlohy jednoho z pilířů
pověřeni i zaměstnavatelé. Ti potom významně přispívají v rámci doplňkového zabezpečení
formou podnikového zaopatření ve stáří, které financují sami anebo převážně sami. Vedle
daňových úlev je často poskytování dávek z podnikového starobního zaopatření oním
rozhodujícím motivem pro udržení kvalifikovaných zaměstnanců v podniku. Zde pak
hovoříme o kolektivním zabezpečení.
Rozdíl mezi státním financováním sociálních dávek a financováním prostřednictvím
sociálního pojištění lze zjednodušeně vyjádřit tak, že ve státním systému občan odvádí státu
daně, které plynou do státní pokladny a z ní jsou pak na základě státem schváleného rozpočtu
občanu vypláceny za podmínek stanovených zákonem dávky sociálního zabezpečení. Naopak
v sociálním pojištění občan povinně pojišťuje sám sebe pro případ budoucí pojistné (sociální)
události anebo občana pojišťuje někdo jiný (zaměstnavatel, stát).19
9. Sociální zabezpečení v kontextu EU
Vstupem České republiky do Evropské unie (EU) 1. května 2004 se začalo na Českou
republiku vztahovat evropské právo sociálního zabezpečení. Nejdůležitějšími právními
předpisy v této oblasti jsou nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a 574/72, tzv. koordinační
nařízení. Znamená to, že nadále se aplikují právní předpisy jednotlivých členských států a
evropská koordinační nařízení, která mají před národní právní úpravou přednost, zajišťují
jejich vzájemnou provázanost. Nařízení usnadňují podmínky pro migraci a zabezpečují
právní ochranu osob migrujících mezi státy EU.20
19 Troster, P.: Právo sociálního zabezpečení. 4.vyd. Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2008, s. 109
20 Česká správa sociálního zabezpečení [online]. [cit. 2009-12-22]. Dostupné z
<http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/>
17
10. Sociální zabezpečení na Slovensku
Sociální zabezpečení na Slovensku má tři základní formy, kterými jsou sociální
pojištění, sociální pomoc a sociální podpora.
Sociální pojištění
Jeho úlohou je ochrana obyvatel v různých situacích (jako např. mateřství, či pracovní
neschopnost), a to hlavně pokud jde o následky ve vztahu k pracovní síle. Podstata pojistného
systému vychází z předchozí ekonomické aktivity občanů a jejich příjmů. Jde o systém
zásluhovosti, který je součástí reformy sociálního pojištění, což v praxi znamená, že výška
pojistné dávky bude adekvátní odvedené části (odvodů do pojistných fondů) prostředků do
systému.
Sociální pomoc
Představuje systém náhradních zdrojů nejčastěji v situacích hmotné nouze nejzranitelnějších
skupin obyvatel. Občan, který je bez příjmu má nárok na pomoc ze strany státu formu dávek v
hmotné nouzi. Ty ale nemůžou být trvalou, ale jen dočasnou náhradou pracovního příjmu.
Sociální podpora (rodinné dávky)
Jde o rodinné dávky financované ze státního rozpočtu, prostřednictvím kterých se stát přímo
podílí na řešení některých životních situací (např. narození, výživa a výchova dítěte, smrt
rodinného příslušníka a podobně.) Nárok na rodinné dávky není podmíněný placením
příspěvků, či příjmovými poměry oprávněných osob. 21
21 Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky [online]. [cit. 2009-12-22]. Dostupné z <
http://www.employment.gov.sk/index.php?SMC=1&id=170>
18
11. Problémy v oblasti sociálního
zabezpečení
Dle mého názoru můžeme v tomto odvětví najít mnoho problémů spojených
s financováním. Již delší dobu řeší naše republika problém v jaké oblasti snížit veřejné
výdaje, což velice úzce souvisí s tímto odvětvím. Ať už uvažujeme o snížení důchodů, dávek
v nezaměstnanosti nebo vyplácení nemocenských dávek, vždy se vlastně jedná o oblast
sociálního zabezpečení.
Jedním z problémů může být také časově náročná administrativa a nedostatek
pracovníků pro vyplácení dávek, což dokazuje následující článek z Lidových novin o
vyplácení nemocenských.
Nemocenská chodí pozdě, formuláře jsou příliš složité
30. 11. 2009, Lidové noviny/ČTK
Nedostatečně vyplněné podklady pro výpočet dávek nemocenského pojištění bývají
nejčastějším důvodem, proč se vyplácení dávek občas stále zpožďuje.
Tak Česká správa sociálního zabezpečení zdůvodňuje zpožďování výplat nemocenské, na
které si lidé stěžují již od počátku letošního roku. Tehdy se totiž zásadně změnil dosavadní
systém vyplácení. Podle mluvčího správy Kamila Vařeky však již jde pouze o ojedinělé
případy.
Výplaty nemocenské se podle Vařekových slov zpožďují zejména z toho důvodu, že k jejich
výpočtu jsou nutné informace od zaměstnavatelů, lékařů i pojištěnců.
Podle ČSSZ se výplaty nemocenské v uplynulých měsících nejvíce zpožďovaly v Praze 8,
protože tam chyběli pracovníci.
Vláda však v červnu rozhodla, že počet zaměstnanců správ sociálního zabezpečení zvýší o
448; nyní je podle Vařeky na pobočkách pracovníků dost. Zatímco jednotlivé okresní správy
sociálního zabezpečení posílili v průměru dva noví zaměstnanci, v Praze jich bylo 70.
Lidé, kterým nemocenské a mateřská přicházely pozdě, si často stěžovali i na to, že s nimi
správy sociálního zabezpečení nekomunikují. Telefonní čísla, na nichž jim ČSSZ slibuje
potřebné informace, byla prý téměř neustále obsazena nebo telefon naopak nikdo nebral ani
po dlouhém vyzvánění. Česká správa sociálního zabezpečení podle Vařeky vyjde tazatelům
vstříc a zhruba za dva týdny zprovozní nové telefonní linky. "Lidé tak budou moci zjistit
aktuální informace k výplatě svých nemocenských dávek," dodal mluvčí.22
22 Česká správa sociálního zabezpečení- Napsali o nás. [online].[cit. 2009-12-23]. Dostupné z <
http://www.cssz.cz/templates/prazdna-stranka.aspx?NRMODE=Published&NRNODEGUID=%7b6192070E-
6BA8-4DC1-9388-3C96F137F18F%7d&NRORIGINALURL=%2fcz%2finformace%2fmedia%2fnapsali-o-
nas%2fnapsali-o-nas-2009-listopad%2ehtm&NRCACHEHINT=Guest#n45>
19
Do budoucna bude nutné provést reformu důchodového systému, jelikož v souvislosti
s demografickými změnami se situace může stát neúnosnou.
Výrazně také situaci zkomplikovala hospodářská krize, která v České republice
způsobila velký nárůst nezaměstnanosti.
Obecným problémem také zůstává problém sjednocení systému sociálního
zabezpečení s evropským právem sociálního zabezpečení, který má zajistit právní ochranu
osob migrujícími mezi státy EU.
12. Přehled legislativy
• Nařízení rady (EEC) 1408/71 o aplikaci systémů sociálního zabezpečení na osoby
zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se
v rámci Společenství,
• Nařízení Rady (EEC) 574/72 stanovující postup provádění sociálního zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů; zákon upravuje organizační uspořádání sociálního
zabezpečení, působnost ČSSZ, OSSZ a orgánů státní správy v sociálním zabezpečení a
k výběru příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, úkoly občanů a organizací při
provádění sociálního zabezpečení a řízení ve věcech nemocenského pojištění,
důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, včetně řízení ve věcech pojistného
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, státní sociální
podpory, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče,
• Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů
• Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ( obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 314/2002 Sb. o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí
s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů23
• zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992. Sociální zabezpečení
podle tohoto zákona zahrnuje
o nemocenské pojištění zaměstnanců a osob postavených jim v tomto pojištění
na roveň, nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných,
o důchodové pojištění.
zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
23 Arnoldová, A.: Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3.vyd. Praha: nakladatelství Karolinum, 2007, s.
94
s. 612 ISBN 978-80-246-1393-2
20
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
(upravuje pojistné na nemocenské pojištění),
21
13. Závěr
Sociální ochrana v našem státě dlouholetou tradici. Občané však v mnohých případech
spoléhají na jistotu, kterou jim stát poskytuje, což není dle mého názoru správné a hlavně
ekonomicky efektivní. Každý jedinec se může ocitnout v situaci, kdy si sám nemůže zajistit
dostačující životní podmínky, je však těžké posoudit, zda jedinec je v takové situaci, že si
opravdu nemůže tyto podmínky zajistit, či zda pouze nechce a finanční podpora státu je pro
něj pouze pohodlnější variantou.
Na druhé straně je zde zabezpečení například postiženým osobám, které má velké
opodstatnění. Někteří lidé si opravdu nemohou najít práci a tím zajistit příjem. V těchto
případech je pomoc státu naprosto nutná.
V oblasti financování důchodů je postoj státu velmi diskutabilní. Systém, který zatím
funguje dodnes, bohužel v budoucích desetiletích nebude možný, jelikož za několik let
nebude stačit počet ekonomicky aktivních obyvatel k zafinancování důchodů ekonomicky již
neaktivních. Proto je velmi nutná reforma tohoto odvětví. Oblast důchodů však není jedinou,
kde bude třeba organizačních změn a reforem.
Sociální zabezpečení, stejně jako jiné soustavy financované s pomocí státního
rozpočtu, sužuje mnoho problémů, které budou nutné do budoucna řešit.
22
Literatura
Rektořík, J.: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2.vyd. Praha: vydal Express,
2007, 309 s. ISBN 978-80-86929-29-3
Arnoldová, A.: Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 3.vyd. Praha: nakladatelství
Karolinum, 2007, s. 612 ISBN 978-80-246-1393-2
Spirit, M.: Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR. Plzeň: vydavatelství Aleš
Čeněk, 2009, 415 s. ISBN 978-80-7380-189-2
Troster, P.: Právo sociálního zabezpečení. 4.vyd. Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2008,
367 s. ISBN 978-80-7400-032-4
Internetové zdroje
Ministerstvo práce a sociálních věcí – Důchodové pojištění [online].[cit 2009-11-10]. Dostupné z
<http://www.mpsv.cz/cs/3>
Ministerstvo práce a sociálních věcí, Nemocenské pojištění v roce 2010[online]Datum uveřejnění 1. 1. 2009
[cit.2009-11-16] Dostupné z <http://www.mpsv.cz/cs/7>
Integrovaný portál MPSV-Rodičovský příspěvek [online].[cit. 2009-11-16] Dostupné z
<http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp>
[online]:Česká správa sociálního zabezpečení [citováno dne 2.12.2009]: dostupné z : http://www.cssz.cz/cz/o-
cssz/profil-organizace/
Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky [online]. [cit. 2009-12-22]. Dostupné z <
http://www.employment.gov.sk/index.php?SMC=1&id=170>
