Sniacutemek dvouvlaacuteknoveacute erupce v čoacutefe H-alfa mohutnosti 3E z 29 V ll 1973 14 h 50m sveacutet času I Pato fmiddot Klimeš Hvězdaacuterna VIJce k člaacutenku na str 185 -Na prvniacute str obaacutelky je sousošiacute Tycho Brahe a lohannese Keplera v Praze (Foto ČTK - M Kalina ke zpr6veacute na sll l88)

Řiacuteš e h vě zd Roč 65 (1 984) č 9

Jakov B Zeldovič I Moderniacute kosmologie 1 Kosmologie jako věda

Je pro mne velkou poctou že mohu předstoupit před Valneacute shromaacutežděniacute spojenyacutech astronomll všech zemiacute Astronomoveacute jsou vskutku sjednOCeni viacutece než vědci mnoha jinyacutec11 specializaciacute Mysliacutem že tato jednota plyne ze vzneshyšeneacuteho poslaacuteniacute (pro astronomii tak typickeacuteho) zkoumat nesmiacuterně vzdaacuteleneacute světy Přitom ze všech probleacutemuacute a ze všech zkoumanyacutech systeacutemů tiacutem vůbec největšiacutem je zajisteacute vesmiacuter jako celek a to je předmětem vyacutezkumu kosmologie

Tato čaacutest astronomie je však současně jak největšiacute vyacutezvou tak i zdrojem nebezpečiacute že se zapleteme do vlastniacutech předsudků Nicmeacuteně v posledniacutech desetiletiacutech se i zde mnoho změnilo k lepšiacutemu Z kosmologie se stala uznaacutevanaacute vědeckaacute discipliacutena což se patrně nedalo s jistotou tvrdit před takovyacutem puacutel stoletiacutem Samozřejmě ještě staacutele nemaacuteme odpovědi na zaacutevažneacute otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se třeba samotneacute existence nebo zrozeniacute vesmiacuteru Na druheacute straně však kosmoshylogie zaacutesluhou praacutece mnoha lidiacute zaacutesluhou společneacuteho mezinaacuterodniacuteho uacutesiliacute zaznamenala nepopiratelneacute uacutespěchy při pochopeniacute povahy vesmiacuteru

2 Zdroje uacutespěchu

Prvniacutem zdrOjem současnyacutech uacutespěchuacute se staly pokroky pozorovaciacute techniky a předevšiacutem radioastronomie to umožnilo ziacuteskat spoustu novyacutech uacutedajů a vhodshyně je zobecnit Za druheacute se podařilo využiacutet vyacutesledků novyacutech fyzikaacutelniacutech teoriiacute Einsteinovy obecneacute teorie relativity kvantoveacute teorie čaacutestic a poliacute a teorie atomů i jader Teoretickeacute poznatky však přibyacutevajiacute rychleji než jejich experishymentaacutelniacute dikazy takže často musiacuteme použiacutevat domněnek experimentaacutelně neshyověřenyacutech Konečně ale ne jako posledniacute musiacuteme uveacutest velkou moraacutelniacute odshyvahu vědců samotnyacutech protože pokusy o studium vesmiacuteru vcelku nutně odshyvahu vyžadujiacute Jsou zaacutekony odvozeneacute v laboratoři použitelneacute na nekonečnyacute vesmiacuter Je vesmiacuter uzavřenyacute konečneacuteho objemu a přitom bez hranic

Nebeskaacute klenba se naacutem jeviacute jako přiacuteklad věčneacuteho klidu pohyby Země půshysobiacute periodickeacute změny dne a noci i ročniacutech obdobiacute Tato zkušenost naacutes vede k představě stacionaacuterniacuteho světa Dokonce i takovyacute geacutenius jako Einstein byl zprvu fascinovaacuten myšlenkou stacionaacuterniacuteho vesmiacuteru Tiacutem většiacute odvahy bylo třeba k matematickeacutemu rozvinutiacute myšlenky rOzpiacutenajiacuteciacuteho se vesmiacuteru to se jako prveacutemu podařilo Fridmanovi a Hubble podpořil dllkaz svyacutemi pozorovaacuteshyniacutemi Einstein se posleacuteze přiklonil k myšlence rozpiacutenajiacuteciacuteho se vesmiacuteru ale Fridman zemřel v r 1925 a nedožil se tedy oceněniacute průlomu kteryacute vyvolal svyacutemi dvěma kraacutetkyacutemi člaacutenky Člověk skutečně potřebuje odvahu k představě vesmiacuteru stlačeneacuteho do ořechoveacute skořaacutepky v němž však přesto platiacute fyzikaacutelniacute zaacutekony ktereacute naacutes přivedly k tomuto na prvniacute pohled zcele absurdniacutemu obrazu světa

bull Vyacuteňatky ze slavnostniacute přednaacutešky na XVIII valneacutem shrom~žděniacute IAU v Patrasu publiKovaneacute ve sbornllLl Highlights of Astronomy 6 (19831 str 29 nakl D Reidel v Dordrechtu (HoshylandskoJ

177

V posledniacutech letech se kosmologie rozviacutejela zvlaacutešl ve dvou směrech při vyshyužitiacute novyacutech matematickyacutech idejiacute a při zkoumaacuteniacute fyzikaacutelniacutech podmiacutenek ktereacute jsou neuskutečnitelneacute v pozemskyacutech laboratořiacutech Po mnoho stoletiacute zllstane kosmologie jedinyacutem zkušebniacutem polem prověřovaacuteniacute nejvyacuteznamn~jšiacutech myšle shynek moderniacute fyziky

3 Horkyacute velkyacute třesk a periodizace vyacutevoje

Teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku je nyniacute potvrzovaacutena mimo jakoukoliv vaznou pochybnost V tomto směru ji lze srovnat s tvrzeniacutem že Země a dalšiacute planety obiacutehajiacute kolem Slunce V obou přiacutepadech současniacuteci přiacuteslušneacute vědeckeacute revoshyluce (Kopernikova tvrzeniacute o uacutestředniacute poloze Slunce v 16 stol a kosmologickeacute teorie 20 sto) byli v mnoha přiacutepadech silně zaujati proti novyacutem myšlenkaacutem ktereacute podle jejich miacuteněniacute byly absurdniacute odporovny zdraveacutemu rozumu atd Jenomže ani nejSilnějšiacute hlasy toho druhu nemohly zabraacutenit uacutespěchu noveacute teorie

Podiacutevejme se na diagram na obr 1 kde čas vynaacutešiacuteme v silně deformovaneacutem (nelineaacuterniacutem) měřiacutetku na svisleacute stupnici Zcela vespod je velmi ranyacute vesmiacuter odpoviacutedajiacuteciacute staacuteřiacute menšiacutemu než 1 mikrosekunda Energie jednotlivyacutech čaacutestic

jsou vyšši než v současnyacutech nejpokrOčilejšiacutech urychlovačich Hustota laacutetky je podstatně vyššiacute než hustota atomoveacuteho jaacutedra Velmi ranyacute vesmiacuter je interval v němž použiacutevaneacute fyzikaacutelniacute zaacutekony představujiacute neobyčejně odvaacutežnou extr[Jshypolaci dobře ověřenyacutech teoriiacute experimentem

Kosmologickaacute teorie by však nebyla uacuteplnaacute bez zahrnutiacute velmi vysoce raneacuteho vesmiacuteru potřebujeme ho jako počaacutetečniacute podmiacutenku pro dalšiacute faacute ze vesmiacuterneacuteho vyacutevoje Nyniacute se vlastně zabyacutevaacuteme rekonstrukciacute počaacutetečniacutech podmiacutenek na zaacuteshykladě pozorovaacuteniacute vykonanyacutech v současnosti To je řelměme skromnějšiacute promiddot gram Naacuteročnějšiacute uacutelohu předstaVUje snaha vysvětlit pozorovaneacute uacutedaje ze zj shykladnich principů aplikovanyacutech na počaacutetečniacute stav

Když skončiacute raneacute obdobiacute nastaacutevaacute eacutera zaacuteřeniacute kteraacute trvaacute od 1 mikrosekundy až asi do 100000 let (viz obr 1) Za předpokladu pr03toroveacute homogenity a rychlosti rozpiacutenaacuteniacute slučitelneacuteho s hodnotou dnes pozorovanou IZ2 pak sposhyčiacutetat všechny procesy jež se v eacuteře zaacuteřeniacute odehraacutevaly

V prvniacutech třech minutaacutech teacuteto eacutery proběhla předevšiacutem anihilace antičaacutestic a zaacutekladniacute nukleosynteacuteza Pozorovaacuteniacutem potvrzenyacute průběh prvotniacute nukleomiddot synteacutezy patřiacute bezpOChyby k uacutehelnyacutem kamenllm teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku

Poteacute naacutesledovalo pomaleacute ochlazovaacuteniacute zaacuteřeniacute diacuteky pokračujiacuteciacutemu rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru Třetiacute eacutera započala ve chviacuteli kdy se elektrony začaly vaacutezat s protony na atomy vodiacuteku Podle obr 1 nazyacutevaacuteme tuto eacuteru prLlhlednyacutem vesmiacuterem Předtiacutem byl totiž vesmiacuter pro fotony neprllhlednyacute Někdy během eacutery průhledshy

neacuteho vesmiacuteru se vytvořila struktura vesmiacuteru vedouciacute ke vzniku galaxiiacute To by I nezbytnyacute předpoklad pro pozdějšiacute vznik života a civilizace

4 Zprůměrovanyacute průhlednyacute vesmiacuter

Při pohledu očima se zdaacute že vesmiacuter tvořiacute předevšiacutem bliacutezkeacute hvězdy soushystředěneacute do našiacute Galaxie Když tyto objekty vynechaacuteme zbylaacute hmota předshy

stavuje celkem nudnyacute obraz vesmiacuteru bez ostryacutech kontrastů nebo přednostniacute1O směru To znamenaacute že ve velmi velkeacutem měřiacutetku je vesmiacuter vysoce homogenniacute - nemaacuteme žaacutedneacute dflvody k představě o privilegovaneacutem postaveniacute Galaxie nebo o nějakeacute privilegovaneacute ose

Počiacutetaacuteniacute vzdaacutelenyacutech raacutediovyacutech galaxiiacute rentgenovyacutech zdrojů nebo kvasmuacute vesměs ukazuje na kulovou souměrnost v rozloženiacute všech těchto tYPll objektů

vůči pozemskeacutemu pozorovateli Ještě vyacuterazněji to dokaZUje naprostaacute souměrshynost v rozloženiacute kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute Nechceme-li připustit

178

21010 let4- ~AS f-

Obr 1 Scheacutema vyacutevoie vesmiacuteru od počaacuteshyf~zorOvBtel na Zemi tečniacute singularity v čase t = O Cas na svisshy

lt~ leacute ose ie vynaacutešen v silně nelineaacuterniacute stupshy ltgt ~lt4 niciacute

to ltl ~ shy 109 let-l ~

b rlt Vznik galaxiiacutemiddotmiddot $I)(

e kV9seru~

D ~

10 5 let

~ra zeacuteř iveacuteho plazmatu plně i onizovaneacuteho a

minutyl neprOhledneacuteho

NukleoJy~teacuteza He a D

1 sekunda lt ~gt Velmi vysoc e ranyacute vesmiacuter Obl 2 Nerolnoměrnaacute struktura vesmiacuteru o

vypočtenaacute z hustotniacutech poruch zesiacutelenyacutech PROSTOR PROSTC~( gravitačniacutemi nestaDiliami

že Země maacute ve vesmiacuteru zcela vyacutejimečneacute postaveniacute znamenaacute to prakticky že rozloženiacute hmoty ve vesmiacuteru je naprosto bezvadně stejnorodeacute

Rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru je prokaacutezaacuteno pozorovaacuteniacutem červeneacuteho posuvu a lineaacuterniacute zaacutevislostiacute rychlosti vzdalovaacuteniacute na vzdaacutelenosti (Hubblův zaacutekon) Tento zaacutekon je v souladu s představou o trvaj iacuteciacute homogenitě prostoroveacute hustoty vesmiacuteru což je vlastně ohsaženo ve Fridmanově modelu rozpiacutenajiacuteciacuteho se vesmiacuteru Kvanshytitativniacute určeniacute přiacuteslušnyacutech parametrCt je však obtiacutežneacute - původniacute hodnota Hubblovy konstanty byla přeceněna pětkraacutet až desetkraacutet

Rychlost rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru souvisiacute se staacuteřiacutem vesmiacuteru - v prvniacutem přibliacuteženiacute je staacuteřiacute rovno převraacuteceneacute hodnotě Hubblovy konstanty H Prvniacute určeniacute Hubshyblovy konstanty vedlo ke staacuteřiacute kolem 2 miliard let ve zřejmeacutem rozporu s dobře znaacutemyacutem staacuteřiacutem Země (46 miliardy let) s uacutedaji kosmocl1ronologie (8 až 13 miliard let] a s pravděpodobnyacutem staacuteřiacutem kulovyacutech hvězdokup (10 až 17 mi shyliard let) Novějšiacute odhady (nižšiacute) Hubblovy konstanty odstraňujiacute sice tu to nesnaacutez ale staacutevajiacuteciacute nejistota v hodnotě H mezi 50 až 100 km S-i Mpc- 1

je zdrojem pokračujiacuteciacutech vzrušenyacutech diskusiacute Viacuteme že nejistota je vyvolaacutena probleacutemy ve spraacutevneacute kalibraci stupnice kosshy

mickyacutech vzdaacutelenostiacute Kalibrace totiž probiacutehaacute v mnoha zprostředkujiacuteciacutech kroshyciacutech Jedna ruskaacute piacuteseuacute o laacutesce řiacutekaacute Je to věc přiacuteliš vyacuteznamnaacute než aby se dala uskutečnit pomociacute prostředniacuteků Pravděpodobně to platiacute i pro určoshyvaacuteniacute vzdaacutelenostiacute v kosmu Snad se podařiacute uskutečnit naacutevrh na přiacutemeacute určovaacuteniacute vzd aacute lenostiacute pomociacute mračen horkeacuteho ionizovaneacuteho plynu ve vzdaacutelenyacutech kupaacutech galaxiiacute Podle tohoto naacutevrhu lze určovat přiacutemo vzdaacutelenosti takovyacutech mračen až do několika tisiacutec megaparsek tj pro červeneacute posuvy z až do hodnoty 10 i viacutece

Když Arcllimeacutedes objevil zaacutekony paacuteky zvolal dejte mi pevnyacute bod a pohnu zeměkouliacute Podobně volajiacute astronomoveacute když žaacutedajiacute o standardniacute sviacutečku nebo standardniacute tyč pro přesneacute měřeniacute vzdaacutelenostiacute ve vesmiacuteru

Dalšiacute důl e žitou veličinou charakterizujiacuteciacute vesmiacuter je průměrnaacute hustota Můshyžeme se při tom ptaacutet buď na počet elementaacuterniacutech čaacutestic určiteacuteho druhu v jedshynotce objemu anebo na průměrnou hustotu vyjaacutedřenou v kilogramech v krychshyloveacutem metru

179

Chceme-li však dostat dobryacute průměr musiacuteme do vyacutepočtu zahrnout objem podstatně většiacute než je rozměr jedneacute kupy galaxiiacute Počet čaacutestic riznyacutech druhů a jejich vzaacutejemnyacute poměr je diacutelležityacute pro vysvětleniacute procesu 1ukleogeneze prvků Ale ještě většiacute vyacuteznam maacute určeniacute samotneacute středniacute hustoty ve vesmiacuteru V obecneacute teorii relativity totiž na středniacute hustotě zaacutevisiacute zakřivenost prostoru Je-li skutečnaacute hustota vesmiacuteru nižšiacute než kritickaacute je vesmiacuter otevřenyacute a bude se trvale rozpiacutenat Je-li hustota vyššiacute než kritickaacute je vesmiacuter uzavřenyacute To znamenaacute že v ktereacutemkoliv čase je jako trojrozměrnaacute skutečnost vesmiacuter koshynečnyacute i když nemaacute žaacutedneacute hranice - podobně jako tomu je u dvojrozměrneacuteho povrchu koule V tomto posledniacutem přiacutepadě lze budoucnost vesmiacuteru popsat jako všeobecneacute gravitačniacute zhrouceniacute ktereacute bude naacutesledovat po faacutezi rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru v niacutež se nyniacute nachaacuteziacuteme Nebezpečiacute hrouceniacute ovšem neniacute akutniacute shyurčitě maacuteme zaručeno ještě nejmeacuteně 20 miliard let rozpiacutenaacuteniacute - ale jde o princip

Přitom se daacute snadno ukaacutezat že hmotovou hustotu fotonů lze zanedbat Z toku kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute vyplyacutevaacute že v jednom krychloveacutem metru je 5108 reliktovyacutech fotonů jejichž středniacute hmotovaacute hustota je řaacutedu 10- 30

kg m -3 tj asi 21000 kritickeacute hustoty To lze zanedbat takže jde jedině o husshytotu -obyčejneacute laacutetky vesmiacuteru Baryonů je mnohem meacuteně než fotonů a středniacute hustota odvozenaacute z počtu sviacutetiacuteciacutech hvězd vychaacuteziacute jen 02 atomuacute v kryctlloveacutem metru což daacutevaacute nanejvyacuteš hustotu 310- 28 kg m- 3

Neviacuteme ovšem kolik je temnyacutech hvězd tj hvězd o velmi niacutezkeacute hmotnosti nebo mrtvyacutech hvězd ktereacute se již daacutevno změnily v neutronoveacute hvězdy či černeacute

diacutery A jakyacute je přiacutespěvek mezihvězdneacuteho nebo intergalaktickeacuteho plynu Z teoshyriiacute nukleosynteacutezy v raneacutem vesmiacuteru vyplyacutevaacute že prvotniacute 4He tvořiacute 21-25 hmoty baryonů v prvotniacute plazmě a deuterium něco kolem 10- 4 teacuteto hmoty Zastoupeniacute baryonoveacute laacutetky ve vesmiacuteru je tiacutemto nezaacutevislyacutem zpLlsobem potvr zeshyno na 002 až 010 kritickeacute hustoty

Na prvniacute pohled z toho plyne že vesmiacuter je otevřenyacute a bude se rozpiacutenat trvale To je však předčasnyacute zaacutevěr neboť z ruacuteznyacutech astronomickyacutech pozoshyrovaacuteniacute zřetelně vyplyacutevaacute existence neviditelneacute hmoty Hmotnost velkyacutech kup galaxiiacute totiž vesměs vychaacuteziacute podstatně vyššiacute než součet hmotnostiacute individuaacutelshyniacutech galaxiiacute v daneacute kupě Proto ani dnes neviacuteme zda je vesmiacuter otevřenyacute nebo uzavřenyacute a odpovědět spraacutevně na tuto otaacutezku neniacute vuacutebec snadneacute

Je však už jisteacute že tato skrytaacute hmota neniacute tvořena baryony Dobryacutemi kanshydidaacutety na vyplněniacute vesmiacuteru jsou neutrina Procesy ktereacute probiacutehajiacute v prvniacute sekundě věku vesmiacuteru vedou k vytvořeniacute početnyacutech neutrin - je jich teacuteměř tolik jako fotonfr 45 108 v krychloveacutem metru Pokud je ovšem klidovaacute hmotshynost neutrin rovnaacute nule přispěla by k celkoveacute hustotě vesmiacuteru jen 02 kritickeacute hustoty Tiacutem by se přirozeně ani nevyřešil probleacutem skryteacute hmoty ale ani by to nepomohlo zvyacutešit celkovou středniacute hustotu vesmiacuteru

Naproti tOHlU i poměrně nepatrnaacute klidovaacute I1motnost neutrin by drasticky změnila tento zaacutevěr Jestliže by totiž aspoň jeden typ neutrin měl klidovou hmotnost 25000kraacutet menšiacute než elektron stačila by neutrina k uzavřeniacute vesshymiacuteru Byl by to ovšem velmi podivnyacute vesmiacuter nejpočetnějšiacutemi čaacutesticemi v něm by byly fotony a neutrina by představovala zdaleka největšiacute čaacutest jeho hmotshynosti - něco mezi 5 a 98 uacutehrnneacute hmotnosti vesmiacuteru Naproti tomu čaacutestice obyčejneacute hmoty by reprezentovaly pouze 2 až 10 celkoveacute hmoty vesmiacuteru Tyto poměry charakteristickeacute pro vesmiacuter jako celek jsou velmi odlišneacute od toho co pozorujeme zde na Zemi

Moderniacute fyzika připouštiacute že neutrina majiacute přiacutepadně malou klidovou hmotshynost Existujiacute nezaacutevislaacute potvrzeniacute moskevskyacutech experimentuacute [s kladnou klidoshyvou hmotnostiacute neutrin) anebo jsou v zaacutesobě dosud neobjeveneacute čaacutestice jež

180

mohou sehraacutet přiacuteslušnou roli v doplněniacute celkoveacute hustoty vesmiacuteru na nebo dokonce nad kritickou mez Nejasnosti v tomto směru ovšem ještě přetrvajiacute

nějakyacutech 5 nebo 10 let - doufejme že ne deacutele Snad ale stojiacute za zmiacutenku znovu zdllraznit že zaacutekladniacute charakteristiky teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku - tyacutekashyjiacuteciacute se nukleogeneze plazmatu s převahou zaacuteřeniacute rekombinace elektronů

a fotonů jež jsou pevnou paacuteteřiacute moderniacute kosmologie - jsou nedotčeny probleacuteshymem skryteacute hmoty a klidoveacute hmotnosti neutrin

5 Struktura vesmiacuteru a jejiacute původ

V současneacute době sestaacutevaacute vesmiacuter předevšiacutem z nerovnoměrně rozloženyacutech gashylaxiiacute Naproti tomu z měřeni kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute nezjišťushy

jeme žaacutedneacute prostoroveacute fluktuace Z teorie vyacutevoje raneacuteho vesmiacuteru i z uacutevah o nukleogenezi vyplyacutevaacute obdobně že ranyacute vesmiacuter byl vysoce homogenniacute Většishynou se proto soudiacute že za dnešniacute fluktuace ve vesmiacuteru je odpovědnaacute gravitačniacute nestabilita

V třiacuterozměrneacutem prostoru je plyn stlačitelnyacute podeacutel ktereacutekoliv ze třiacute n3vzaacutejem kolmyacutech os Nicmeacuteně současneacute stlačeniacute podeacutel dvou os je velmi nepravděposhydobneacute takže většinou převaacutežiacute stlačeniacute v jedineacutem směru V důsledku toho se vytvaacuteřejiacute velmi plocheacute struktury kteryacutem řiacutekaacuteme liacutevance Naacutesledujiacuteciacute plynneacute vrstvy se při sraacutežkaacutecll s liacutevancem ohřejiacute a přilepiacute se k němu tiacutem liacutevanec pozvolna roste

Po určiteacute době se rostouciacute liacutevance začnou vzaacutejemně pronikat a vytvořiacute komshyplikovanou buňkovitou strukturu oddělenou praacutezdnotami s velmi zředěnyacutem plynem Dvojrozměrnyacute přiacuteklad takoveacuteho vypočteneacuteho rozloženiacute hustoty je na obr 2 Existuje formaacutelniacute obdoba mezi tiacutemto typem gravitačniacutech nestabilit a odrazem či lomem světla na naacutehodně se vlniacuteciacutem vodniacutem povrchu (Za slushynečniacutech dnů lze pozorovat obdobu takovyacutech obrazcll na dně plaveckeacuteho bazeacutenu)

Samotneacute galaxie se pak vytvaacuteřejiacute v oblastech stlačeneacuteho plynu Liacutevance jsou totiž nestabilniacute vůči dalšiacutemu graviacutetačniacutemu shlukovaacuteniacute ale určitaacute buňkovaacute

nebo siacuteťovitaacute struktura ještě dlouho přetrvaacutevaacute Jaki dalece od poviacutedaacute tento teoretickyacute obraz reaacutelneacutemu světu Teorie speciaacutelshy

ně předviacutedaacute že ve zředěnyacutech oblastech je plyn staacutele ionizovanyacute a nikdy se nezkondenzuje do galaXiiacute To se zdaacute byacutet v souladu s nedaacutevnyacutem objevem velkyacutech praacutezdnot čili oblastiacute bez galaxiiacute Diacuteky početnyacutem měřeniacutem červenyacutech posuvů galaxiiacute a diacuteky všeobecně přijateacutemu naacutezoru že platiacute Hubblův vztah umožňushyjiacuteciacute z červeneacuteho posuvu odvodit vzdaacutelenosti lze nyniacute poprveacute v historii astroshynomie odvodit trojrozměrnyacute obraz rozloženiacute galaxiiacute v prostoru (řaacutedově již bylo změřeno 10000 červenyacutech pOSUVll pro galaxie) Ukazuje se že charakteshyristickyacute rozměr kup galaxiiacute je kolem 50 Mpc

Dnes je takeacute možneacute použitiacutem metod rozpoznaacutevaacuteniacute obrazců hodnotit objekshytivně nerovnoměrnosti v rozloženiacute počtu galaxiiacute Tak se podařilo koncem roku 1982 prokaacutezat že vesmiacuter obsahuje vskutku plocheacute struktury nebo nitě spiacuteše než trojrozměrneacute chuchvalce galaxiiacute A tiacutem se potvrzuje myšlenka o řiacutediacuteciacutem vlivu gravitačniacutech nestabilit NevylUČuje to však přiacutetomnost ještě jednoho mechanismu a to vyacutebuchů supernov Exploze supernov totiž stlačiacute okolniacute meZihvězdnyacute plyn a tiacutem urychliacute tvorbu hvězd Ty se opět vyviacutejejiacute velmi rychle (jsou-li dost masiacutevniacute proběhne jejich život za meacuteně než milioacuten letl čiacutemž se znovu urychliacute proces tvorby hvězd v okoliacute atd

Hlavniacute vliv na rozloženiacute galaxiiacute však nepochybně majiacute prvotniacute gravitačniacute nestability Zde se však vynořil novyacute probleacutem souvisejiacuteciacute s niacutezkou hustotou hmoty ve vesmiacuteru (patrně mezi 2 až 10 hustoty kritiCkeacute) Růst poruch v takto zředěneacutem vesmiacuteru je totiž přiacuteliš pomalyacute takže k dosaženiacute dnešniacuteho

181

stavu je třeba předpoklaacutedat silneacute počaacutetečniacute fluktuace hustoty - v evidentniacutem rozporu s pozorovanou homogenitou kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute Nejpravděpodobnějšiacutem řešeniacutem tohoto dilematu je předpoklad o existenci

neviditelneacute hmoty v jineacute formě než jSou baryony_ Tento nepřiacutemyacute důkaz exisshytence skryteacute hmoty považuji za stejně vyacuteznamnyacute jako ditkaz založenyacute na dynashymice kup galaxiiacute Logicky naacutes to tedy dovaacutediacute k předpokladu masiacutevniacutech neutrin tvořiacuteciacutech 90 až 98 hmoty vesmiacuteru Jestliže je hmotnost neutrin přibližně 25 eVcz pak je všechno v pořaacutedku a naviacutec můžeme beze změny převziacutet myšshylenky liacutevancll buněčneacute struktury nitiacute a praacutezdnot i pro neutrinovyacute vesmiacuter

Proto je vskutku důležiteacute aby fyzikoveacute brzo experimentaacutelně zjistili skutečshynou hmotnost neutrin a aby se nalezly metody jak změřit zvyacutešenou koncenshytraci neutrin v Galaxii Podobně bychom potřebovali vědět jakeacute je zastoupeniacute těžšiacutech prvků v praacutezdnotaacutech mezi galaxiemi A zbyacutevaacute i řada numerickyacutech uacutekolů při studiu Igravitačniacuteho shlukovaacuteniacute tvorby a vyacutebuchuacute hvězd atd Ačkoliv teorie velkorozměroveacute struktury dosaacutehla jisteacuteho pokroku většiacute čaacutest praacutece je staacutele před naacutemi

6 Baryonovaacute asymetrie vesmzru

Vesmiacuter obsahuje teacuteměř vyacutehradně hmotu což je dobře znaacutemaacute skutečnost

Je to však velmi podivneacute z hlediska faktu že mezi vlastnostmi hmoty a antishyhmoty existuje dokonalaacute symetrie Myšlenka že ve vesmiacuteru se střiacutedajiacute oblasti s převahou hmoty s oblastmi s převahou antihmoty se neosvědčila Teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku počiacutetaacute s plazmatem pro nějž poměr

p e- r v = 1 1 109 109

platiacute pro celou dobu nukleosynteacutezy převahy zaacuteřeniacute nad laacutetkou vzniku strukshytur galaxiiacute i hvězd

Avšak pro staacuteřiacute vesmiacuteru řaacutedu 1 mikrosekundy a kratšiacute (viz obr 1) se tato situace velmi měniacute Při teplotaacutech vyššiacutech než odpoviacutedaacute klidoveacute hmotnosti protonu existuje velkeacute množstviacute paacuterů proton-antiproton jež jsou v rovnovaacuteze s fotony a jinyacutemi čaacutesticemi To co je však opravdu pozoruhodneacute je že i tehdy existuje miacuternaacute převaha protonů nad antiprotony

p P- r v = (109 +1) 109 109 10H

Je to snad ještě podivnějšiacute než současnyacute poměr čaacutestic a antičaacutestic Proč si přiacuteroda vybrala tak divnyacute poměr 1000 000 001 ku 1 000 000 000 v raneacute eacuteře při teplotaacutech nad 1013 K (Samozřejmě lze takeacute mluvit o kvarciacutech ale i pak je otaacutezka stejnaacute musiacuteme vysvětlit poměr 3000 000 003 kvarklt ku 3 000 000 000 arttikvarkllm )

Moderniacute odpověď spočiacutevaacute na dvou předpokladech (1) Proton neniacute absoshylutně stabilniacute - jeho livotni doba je ovšem vyššiacute než 1030 let To je třeba ověřit experimentaacutelně a přiacuteslušneacute pokusy jsou již v chodu (2) Neexistuje přesnaacute symetrie mezi čaacutesticemi a antičaacutesticemi i když hmotnosti odpoviacuteda-middot jiacute ciacutech dvojic jsou totožneacute K tomu nyniacute musiacuteme přidat informace aplikovamiddot telneacute na velmi vysoce ranyacute vesmiacuter Je to vlastně dokonalyacute fyzikaacutelniacute raacutej - je dostatečně teplyacute a obsahuje nejruacuteznějšiacute velmi těžkeacute čaacutestice Procesy ktereacute jSou při pokojoveacute teplotě nevyacuteslovně pomaleacute [rozpad protonll) probiacutehajiacute při

teplotaacutech v době 10-38 s po velkeacutem třesku velmi ryctlle Supertěžkeacute čaacutestice

X a X se mohou rozpadat buď jen na kvarky anebo na kombinaci kvark-lepton

Nestejnaacute pravděpodobnost obou typů rozpadu pro X a X způsobiacute nakonec přeshybytek kvarkuacute nad antikvarky To se vzaacutepětiacute projeviacute převahou baryonuacute nad antibaryony Většina paacuterů však anihiluje takže nakonec zbudou jen baryony z nichž jSou pak zbudovaacuteny jak Slunce tak i všechny hvězdy_

182

Poměr baryonů k fotonům by měl vyplynout z fyzikaacutelniacute teorie Vypočtenyacute poměr lze porovnat s pozorovanyacutem Tento poměr musiacute byacutet všude stejnyacute neboť takeacute fyzikaacutelniacute konstanty jsou všude stejneacute Tohoto předpokladu jsme již skrytě použiacutevali při uacutevahaacutech o gravitačniacutech poruchaacutech hustoty Moderniacute fyzika podshyporuje tento obraz i když ještě neniacute definitivně dokaacutezaacuten

7 lnflačnl perioda velmi vysoce rClneacuteho vesmiacuteru

Odložme na Chviacuteli vysvětleniacute pojmu inflace - tak prokliacutenaneacuteho v každoshydenniacutem životě ale tak oslavovaneacuteho v kosmologii Předpoklaacutedejme že v rashyneacutem vesmiacuteru platila velmi podivnaacute stavovaacute rovnice ve tvaru

P = --euro = -pc2

kde p je tlak euro hustota energie p hustota hmoty a c rychlost světla Hustota energie byla vysokaacute a kladnaacute ač nesouvisela s vysokou protonovou hustotou Tlak byl zaacutepornyacutel To neniacute tak neobvykleacute jak se na prvniacute pol1led zdaacute v přeshydepnuteacute tuheacute laacutetce je v určityacutech směrech takeacute zaacutepornyacute tlak PodObně kapalina může vykazovat zaacutepornyacute tlak když povrchoveacute napětiacute a adl1eze ke stěnaacutem zashybraňuje tvořeniacute bqblin

Kombinace p = -euro je ovšem vskutku neobvyklaacute nenaleacutezanaacute v žaacutednyacutecl1 poshykusech ale před viacutedanaacute moderniacute teoretickou fyzikou pro některeacute specifickeacute situace Podiacutevejme se na vyacuteznJam a užitečnost tohoto předpokladu pro kosshymologii aniž bychom zvlaacutešť probiacuterali proč takeacute fyzikoveacute dospěli k teacuteto stashyvoveacute rovnici

Hustota hmoty během expanze vesmiacuteru klesaacute což je přirozeneacute neboť objem roste Naproti tomu hustota speciaacutelniacute situace na počaacutetku vyacutevoje vesmiacuteru je konstantniacute při zaacuteporneacutem tlaku vede rozpiacutenaacuteniacute k vykonaacuteniacute praacutece vnějšiacutemi silami a tato praacutece přesně kompenzuje zvětšovaacuteniacute objemu během expanze vesmiacuteru

Takeacute pruacuteběll rozpiacutenaacuteniacute je zvlaacuteštniacute když se vzdalujeme minimaacutelniacutemu rozměru [řaacutedu 10-32 mj probiacutehaacute rozpiacutenaacuteniacute exponenciaacutelně V tom se tento proces zcela podobaacute narLlstaacuteniacute cen při staacuteleacute hodnotě inflace a odtud takeacute pochaacuteziacute zmiacuteněnyacute naacutezev modelu Pro srovnaacuteniacute jsou zde uvedeny (obr 3) teacutež křivky rozpiacutenaacuteniacute klasickeacuteho Fridmanova modelu podle vztahů R ~ t1 2 resp R ~ t 2 3 Jenomže naše situace je vnitřně nestabilniacute - podobně jako laacutetka vystavenaacute napětiacute se může roztrhnout Vesmiacuter maacute současně niacutezkou teplotu a vysokou hustotu energie Proto dojde ke změně situace v zaacuteřeniacute a to nevratně Situace byla jen prvniacutem krokem po němž naacutesledoval přechod do polonormaacutelniacutel1o vesshymiacuteru jemuž dominovalo zaacuteřeniacute a to se konečně změnilo na hmotnyacute vesmiacuter v němž žijeme nyniacute

Inflačniacute faacuteze se odehraacutela v čase 10 - 35 S po velkeacutem třesku Během teacute doby se rozměry vesmiacuteru zvětŠily l0 30kraacutet Kinetickaacute a potenciaacutelniacute energie vesmiacuteru je skvěle sladěna a diacuteky tomu se muacuteže vesmiacuter daacutele rozpiacutenat Body ktereacute jsou dnes ve vesmiacuteru navzaacutejem velmi vzdaacuteleny byly na začaacutetku inflačniacute faacuteze těsně u sebe Tiacutem lze vysvětlit proč je vesmiacuter stejnorodyacute ale takeacute proč se musely praacutevě tehdy vytvaacuteřet pli transformaci situace na zaacuteřeniacute a laacutetku počaacutetečniacute poruchy ktereacute vedly k dnešniacute struktuře vesmiacuteru Kosmologickaacute přitažlivost

inflačniacute exponenciaacutelniacute eacutery vyacutevoje vesmiacuteru je tak silnaacute že ji můžeme považovat za pokus astronomuacute nadbiacutehat teoretickyacutem fyzikům

8 Oplneacute teorie kvantovyacute zrod kosmologickaacute konstanta

Diskutovali jsme kosmologickaacute řešeniacute pro počaacutetek uzavřeneacuteho vesmiacuteru nashyplněneacutel10 chladnou laacutetkou s velkou kladnou hustotou energie a odpoviacutedajiacuteciacutem negativniacutem tlakem Po = -0

183

R Vlevo obr 3 Křivka rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru Mhem inflačniacute faacuteze je exponenciaacutelniacute Čaacuterkovanaacute čaacutest křivky odpoviacutedaacute zaacuteporshy

neacutemu času ale toto protaženiacute do minushy losti postraacutedaacute fyzikaacutelniacute smysl Vpravo obr 4 Křivka rozpiacutenaacuteni vesmiacuteru během

Fridmanovy faacuteze Čas tmiddotmiddot == 10 - 43 S po sinmiddot gularitě odpoviacutedaacute nejzazšiacutemu okamžiku

------shy v minulosti vesmiacuteru kam lze extrapolovat staacutevaiiciacute tyzikaacutelniacute teorie

Začali jsme od stavu s minimaacutelniacutem poioměrem R = IIHo a v klidu v čase t = 0 přičemž platiacute že

R = Ra cos h (Ho t)

(viz obr 3) Nikdy nesplcl čert se okamžitě zeptaacute co bylo předtiacutem Nebyl by samozřejmě probleacutem protaacutehnout křivku na obr 3 směrem k zaacutepornyacutem časům až do t = -00 (čaacuterkovanaacute křivka na obr 3) ale to by bylo nefyzikaacutelniacute protože laacutetka s negativniacutem tlakem je pro zaacutepornaacute t nestabilniacute

Proto se někdy uvažovalo o horkeacute eacuteře s normaacutelniacute stavovou rovniciacute p = = zl3 const a Fridmanovyacutem řešeniacutem R~ (t-t b )1 2 (obr 4) To by však znamenalo že kdekoliv v čase tb je rychlost rozpiacutenaacuteniacute tak velikaacute že nelze použiacutet klasickeacute obecneacute relativity

Tuto situaci nazyacutevaacuteme Singularita a mnoho lidiacute se již pokoušelo se jiacute nějak vyhnout (viz praacutevě čaacuterkovanaacute čaacutera na obr 3) Lze však zvolit odlišnyacute postup a usuzovat že je možneacute řešeniacute v raacutemci kvantoveacute obecneacute relativity Tato teorie by mohla obsahovat možnost lVantoveacuteho zrodu vesmiacuteru jeho stvoshyřeniacute z ničeho

Navzdory všem nejistotaacutem předpovědiacute založenyacutech na teorii (kteraacute dosud neexistuje) mltžeme tu vychaacutezet ze dvou pravděpodobně nepochybnyacutech tvrzeniacute (1) Celkovaacute energie uzavřeneacuteho vesmiacuteru je přesně nula (2) Baryonovyacute naacuteboj se přesně nezachovaacutevaacute To znamenaacute že nově zrozenyacute vesmiacuter by mohl byacutet uzashyvřenyacute a naacutebojově symetrickyacute takže přebytek baryonu se vytvořil až později A znamenaacute to takeacute že neniaacuteme žaacutedneacute zaacute kony zachovaacuteniacute jež by zabraňovaly

kvantoveacutemu zrodu uzavřeneacuteho vesmiacuteru z ničeho

Jindy se zase připomiacutenaacute antropickyacute princip Je možneacute že existUje velmi mnoho vesmiacuteruacute ale my sami žijeme praacutevě v takoveacutem světě kteryacute je vhodnyacute pro vznik a vyacutevOj života To nutně vyžaduje několik miliard let času a zužuje vyacuteběr hodnot pro Hubblovu konstantu a hustotu hmoty Zde se bohužel rychle vzdalujeme od vědy k pouheacutemu maacutechaacuteniacute rukama

Potřebujeme noveacute vyacutesledky ve fyzice abychom se měli v kosmologii leacutepe oč opřiacutet Naštěstiacute je kosmickaacute nukleosynteacuteza všemi těmito myšlenkami prakshyticky nedotčena a zltstaacutevaacute proto paacuteteřiacute teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku Samoshyzřejmě zbyacutevaacute toho ještě mnoho k řešeniacute ale některeacute čaacutesti našich kosmologicshykyacutech znalostiacute lze již považovat za dostatečně zaručeneacute

9 Zaacutevěry

Vraťme se od divokyacutech spekulaciacute předchoziacute kapitoly zpaacutetky k obecneacutemu teacutematu kosmologie jež postupně ziacuteskala na vaacutežnosti jako uznaacutevanaacute vědeckaacute discipliacutena Maacute dobře definovaneacute a jasně formulovaneacute probleacutemy ktereacute je třeba řešit systematickyacutem vyacutezkumem Koneckoncu zahrnuje hlubokeacute otaacutezky o sashymotneacutem původu vesmiacuteru Jsem přesvědčen že kosmologllm nehroziacute v budoucshynosti nezaměstnanost

Tři zdroje uacutespěchů současneacute kosmologie jsme připomněli na začaacutetku pozoshyrovaacuteniacute fyzikaacutelniacute teorie a moraacutelniacute odvahu Pro dalšiacute rozvoj kosmologie potře-

184

bujeme toteacutež důmyslnějšiacute pozorovaacuteniacute pokrok ve fyzikaacutelniacute teorii a ještě viacutece odvahy Člověk a jeho kosmickaacute loď - Země obiacutehajiacuteciacute kolem jedneacute z mnoha hvězd v jedneacute z mnoha galaxiiacute jsou vskutku nepatrnou čaacutestiacute celeacuteho vesmiacuteru Přes to se naacutem dařiacute poznaacutevat staacutele leacutepe bezbřehyacute vesmiacuter jeho minulost i bushydoucnost Upřiacutemnaacute viacutera v zaacutesadniacute možnost poznaacutevaacuteniacute vesmiacuteru odhalovaacuteniacute pravdy viacutera

ve Vědu - to spojuje všechny astronomy i všechny vědce vůbec Je to vlastně toteacutež jako upřiacutemnaacute viacutera v dobro spravedlnost lidskou důstojnost v cenu lidshyskeacuteho života kteraacute spojuje všechny lidi dobreacute vůle

(Přeložila Libuše Kalašovaacute)

Ke klasifikaciacutemLadislav Křivskyacute

slunečniacutech erupciacute Zaacutehy po vaacutelce byJa zavedena na ondřejovskeacute observatoři podle zahraničniacutech

vzorů systematickaacute pozorovaacuteniacute erupciacute ve spektraacutelniacute čaacuteře vodiacuteku Ha (65628 A = == 65628 nm) Pozorovaacuteniacute byla provaacuteděna spektrol1elioskopem Haleova typu kteryacute byl před vaacutelkou pořiacutezen dr Novaacutekovou-Bednaacuteřovou a uveden po vaacutelce do provozu pro pozorovaacuteniacute erupciacute dr F Linkem S tiacutemto přiacutestrOjem byla měshyřena šiacuteřka čaacutery Ha v průběhu erupce časovaacute změna teacuteto šiacuteřky maacute obdobnyacute chod jako intenzita emise v čaacuteře Ha Byla určovaacutena subjektivniacutem způsobem mohutnost (importance) erupce a měřena pozice Kromě řady vědeckyacutech praciacute ktereacute vznikly na zaacutekladě těchto pozorovaacuteniacute bylo ve čtyřicaacutetyacutech a padesaacutetyacutech letech cenneacute pro mnoheacute geofyzikaacutelniacute obory vůbec to zda-li erupce byla a jakeacute byla mohutnosti lmportace podle tehdejšiacutech mezinaacuterodniacutech pokynů byla určoshyvaacutena podle stupnice 1 (nejslabšiacute) 2 2 + 3 a 3 + (nejmohutnějšiacute J Pozorovashytel podle změřeneacute šiacuteřky čaacutery (obyčejně většiacute než 19 A) podle dosaženeacuteho jasu meacuteně již podle rozlohy a trvaacuteniacute přidělil odpozorovaneacute erupci čiacuteslo podle uvedeneacute stupnice Ukaacutezalo se že podle teacuteto klasifikace erupce vykazovaly i obdobnyacute efekt v ionosfeacuteře (Dellingerův zaacutepornyacute efekt na kraacutetkyacutech vlnaacutech a kladnyacute efekt na atmosferikaacutech o vlnoveacute deacutelce 11 km) Po roce 1955 byla zavedena třiacuteda velmi slabyacutech erupciacute (tzv subflares) označovanaacute 1-

Vzhledem k tomu že na některyacutech observatořiacutech v pozdnějšiacute době nebyla tato mohutnost spraacutevně určovaacutena kupř některeacute stanice připsaly mohutnost 3 erupci kteraacute sice zasahovala rozsaacutehlejšiacute chromosfeacuterickeacute pole ale podle sveacute emise (nebo šiacuteřky čaacutery Ha a i podle ionosfeacuterickeacuteho efektu) byla ve skutečshynosti mohutnosti 1 byla stanovena mezinaacuterodně klasifikace novaacute platnaacute až doposud Tato klasifikace platiacute od r 1966 Novaacute klasifikace je založena na velikosti plochy kterou erupce zaujiacutemaacute O klasifikaciacutech erupciacute viz teacutež člaacutenek v Řiacuteši hvězd 53 170 91972 Plochy erupciacute se dajiacute určovat snadno na sniacutemshyciacutech slunečniacuteho disku v čaacuteře Ha (na speciaacutelniacutech filmech) Sniacutemaacuteniacute kinofilmu [mnohdy provaacuteděneacute automaticky) nevyžaduje trvalou pozorovatelskou činnost jako tomu bylo u měřeniacute šiacuteřky čaacutery opakovaneacute po 1 minutě nebo i častěji

Čiacuteslo udaacutevaacute plochu erupce zaacuteřiacuteciacute v čaacuteře a piacutesmena F N a B vystihujiacute jas Jas se určuje převaacutežně odhadem je to jakaacutesi jasovaacute mohutnost kteraacute připoshymiacutenaacute stupně 1 2 3 stareacute klasifikace Nejmenšiacute erupce (tzv subflares) se označujiacute znameacutenkem minus nebo piacutesmenem S a k tomu se připojuje (jako je tomu i II dalšiacutech třiacuted) piacutesmeno vyjadřujiacuteciacute jas F - faint (slabyacute) N shynormal (průměrnyacute) nebo B - brillant (velmi jasnyacute) Tato piacutesmena jsou uvaacuteshyděna malaacute nebo velkaacute

185

Zaacuteznam iady -emise (1-8

vzplanutiacute XshyAJ při erupshy

ciacutech z dru žice GOES -2 dne

GOES-2 1-8 Aacute 19 IX 1979 mohutnost lze odvodit podle stupnice t řiacuteshy

19-IX-1979 dy jsou napravo

-6 c10

10-1

14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 O 2 UT

Uvaacutediacuteme tuto klasifikaci erupciacute podle ploch ve čtverečniacutech stupniacutech S [nebo -) = subflare = velmi malaacute erupce plocha A - 20

1 = erupce mohutnostiacute jedna 21 ~ A lt 51 2 = erupce mohutnosti 2 52 ( A lt 124 3 = erupce mohutnosti 3 125 lt A lt 247 4 = erupce mohutnosti 4 248 lt A

50

Přiacuteklady Označeriiacute pro jasově normaacutelniacute velmi malou erupci je SN nebo Sn nebo N Označeniacute pro mimořaacutedně velkou erupci jasově velmi jasnou bude 4B nebo 4b Přiacuteklad dvouvlaacuteknoveacute erupce mohutnosti 3B z 29 VII 1973 (14 h

01 SČ] sniacutemaneacute v Ha na hvězdaacuterně v Uacutepici je na obr na 2 str obaacutelky Přesto že bylo snahou zakladateluacute noveacute klasifikace určovaacuteniacute mohutnosti

erupciacute sjednotit jsou nadaacutele mohutnosti určovaneacute pro tuteacutež erupci různyacutemi stanicemi dosti odlišneacute Rozdiacutelnaacute klasifikace u teacuteže erupce stanovenaacute na viacutece observatořiacutech někdy maacute objektivniacute přiacutečinu ve skutečnosti že některaacute stanice nezachytiacute celyacute vyacutevoj erupce od samotneacuteho začaacutetku a nezachytiacute vždy faacutez i s maximem jasu

Podle monitorovaacuteniacute slunečniacute X-emise v řadě kanaacutelli na družiciacutech se ukashyzovalo že určovaacuteniacute mohutnosti erupce by mělo I)yacutet provaacuteděno podle zaacuteř e niacute

erupce ve spektraacutelniacutem rozsahu 1-8 A (0 1-08 nm) a to podle intenzity zaacuteřeniacute vlastně energie maximaacutelně dosaženeacute Od 1 1 1969 platiacute teacutež tato klasishyfikace zavedenaacute v USA (Space Environment Services Center) je do jisteacute miacutery objektivniacute neniacute ale bez vad jak ještě uvedeme Tato klasifikace maacute tyto vyacuteshyhody (1) je lepšiacutem měřiacutetkem pro geofyzikaacutelniacute zvlaacuteště ionosfeacuterickeacute efekty (2) je objektivniacute miacuterou pro emisi erupciacute bez ohledu na umiacutestěniacute erupce na disku (nebo za okrajem disku) Zařazeniacute do intenzitniacutech třiacuted se provaacutediacute podle dosaženeacuteho vrcholu emise erupciacute v oboru 1-8 A a to takto

lntenzita zaacuteřeniacute

nejslabšiacute B rp lt 10- 6 rp lt 10 - 3

slabeacute C 10 - 6 IJ) lt 10-5

sUedn i M 10- 5 rp lt 10-4 10- 2 I) lt 10 - 1

velkeacute X

Dalšiacute děleniacute umožňuje čiacuteslo k třiacutedě kupř C3 udaacutevaacute vzplanutiacute 3X10- 6 W m- z nebo X5 je pro vzplanutiacute 5 X 10- 4 W m- 2 V prognoacutezaacutech erupciacute některyacutech censhyter se udaacutevaacute očekaacutevaacuteniacute vyacuteskytu erupciacute podle jednotlivyacutech třiacuted Cl Ma X Při BO jde o jevy slabšiacute než lX10 - 7 W m- z

Na obraacutezku je přiacuteklad zaacuteznamu X-emise (1-8 A) z obdobiacute bohateacuteho na erupce zaacuteznam je z družice GOES-2 ze dne 19 IX 1979 rozmeziacute klasifikačshy

niacutech třiacuted je udaacuteno

186

Vzhledem k tomu že se provaacutediacute monitorovaacuteniacute X-emise z celeacuteho disku SIUl1shyce neniacute možno bez současneacuteho optickeacuteho sledovaacuteniacute (v Ha na film nebo vishyzuaacutelně spektrohelioskopem) určit polohu erupce a tedy určit přiacuteslušnost

erupce k určiteacute skupině skvrn (tj aktivniacute oblasti) Mnohdy se staacutevaacute že dojde k dvojiteacute nebo i trojiteacute časoveacute superpozici erupciacute

(z různyacutech aktivniacutech oblastiacute na Slunci) a nelze na zaacuteznamech X-emise rozeshyznat zda-li šlo o erupci jednu nebo viacutece erupciacute Mohutnost přisouzenaacute jakoby šlo o jednu erupci podle uvedeneacute stupnice v X-emisi v takovyacutechto přiacutepadech nemůže odpoviacutedat jednotlivyacutem skutečnyacutem erupčniacutem jevům neboť je neseparuje

Je patrneacute že i tato objektivniacute klasifikace erupciacute podle X-emise neniacute vlastně zcela objektivniacute a nevystihuje plně realitu jevů Z hlediska middotgeofyzikaacutelniacutech efektLl (hlavně ionosfeacuterickyacutech) je pro praktickeacute uacutečely dostačujiacuteciacute znaacute-li se maximaacutelniacute daacutevka ionizujiacuteciacute emise v době maxima erupce nebo shluku erupciacute a trvaacuteniacute emise ktereacute lze z registraciacute odečiacutest Je zřejmeacute že z hlediska slunečniacute fyziky (kupř pro evidenci erupčniacute činnosti v danyacutech typech aktivniacutech oblastiacute) je nutnaacute současnaacute optickaacute kontrola v čaacuteře Ha a určovaacuteniacute mohutnostiacute pozic a trvaacuteniacute erupciacute pod le noveacute či stareacute klasifikace

Určeniacute mohutnosti erupce provaacuteděneacute jakyacutemkoliv uvedenyacutem způsobem (doshyplněneacute poziciacute erupce a trvaacuteniacutem) je prvniacute nejzaacutekladnějšiacute i když nejprostšiacute charakteristikou kteraacute se užiacutevaacute i ve vědeckyacutech praciacutech o erupciacutech vědeckeacute zpracovaacuteniacute z nejrftznějšiacutecl1 hledisek ovšem musiacute naacutesledovat

Vzhledem k tomu že v posledniacutech 10- 15 letech intenzita služby pozemniacuteho pozorovaacuteniacute erupciacute zvlaacuteště v Evropě poklesla je krytiacute Slunce pozorovaciacute konshytrolou zvlaacuteště v dopoledniacutech hodinaacutech (podle našeho času) velmi špatneacute Staacutevaacute se tak že se zpracovaacutevajiacute různeacute druhy emisiacute erupciacute ziacuteskaacutevaneacute někteshyryacutemi naacutekladnyacutemi projekty a přiacutestroji na vědeckyacutech družiacuteciacutech nebo meziplaneshytaacuterniacutech sondaacutech a při tom se ani neviacute kde erupce na Slunci vftbec vznikla Vzhledem k tomu že zvlaacuteště u čaacutesticovyacutech emisiacute erupciacute nejde o sfeacuterickeacute vyacuteshyrony zaacuteležiacute při fyzikaacutelniacutech interpretaciacutech na pozici zdroje na Slunci kteryacute se mnohdy v dLlsledku mezery v meacuteně naacutekladneacutem pozemniacutem pozorovaacuteniacute ani neznaacute A tak nemohou byacutet plně zhodnoceny vyacutesledky pořizovaneacute za desiacutetky milioacutenů protože schaacuteziacute vyacutesledky pořizovaneacute za tisiacutece Tento neutěšenyacute stav je způsobovaacuten převaacutežně těmito dvěma dftvody [l] v důsledku šetřeniacute se omezily na některyacutech staniciacutech pozorovaciacute služby (2) pozorovaacuteniacute nebo sniacutemaacuteniacute erupciacute v Ha (a jejich vyhodnocovaacuteniacute) se věnuje menšiacute pozornost vzhledem k pracnosti a časoveacute naacuteročnosti při systematickeacutem provaacuteděniacute siacutely pozoroshyvatelskeacute se zaměřujiacute na tzv atraktivnějšiacute uacutekoly To je efekt společnyacute dnes i jinyacutem vědeckyacutem oborům majiacuteciacute ale za naacutesledek že pro atraktivnějšiacute

uacutevahy pak chybiacute nejzaacutekladnějšiacute konvenčniacute uacutedaje ziacuteskaacutevaneacute klasickyacutemi způsoby

Martin Šolc Analema nad Prahou Excentrickeacute draacuteha Země kolem Slunce a sklon rovniacuteku k ekliptice způsoshy

bujiacute odchylky praveacuteho slunečniacuteho času Tp od času středniacuteho slunečniacuteho T smiddot

Odchylka se během roku měniacute a jejiacute vyjaacutedřeniacute časovaacute rovnice E = Tp-T s patřiacute k zaacutekladům astronomie uvaacuteděnyacutem v každeacute učebnici Sklon ekliptiky k rovniacuteku způsobuje takeacute proměnnou deklinaci Slunce běh~m roku mezi + 235deg o letniacutem slunovratu a -235deg o slunovratu zimniacutem Kombinaci obou vlivů tedy předchaacutezeniacute nebo opožďovaacuteniacute praveacuteho slunečniacuteho času vzhledem k rovnoměrně plynouciacutemu času středniacutemu a proměnnou deklinaci kteraacute se projevuje napřiacuteklad proměnnou vyacuteškou Slunce nad obzorem při kulminaci vyjadřuje naacutezorně křivka tvaru osmičky zvanaacute analema (viz 4 str obaacutelky)

187

Konstrukci analemy si můžeme představit podle jednoducheacuteho pokusu shytrvale upevněnyacutem fotoaparaacutetem budeme fotografovat Slunce každyacute den vždy v poledne středniacuteho slunečniacuteho času (miacutestniacuteho) Kdyby Slunce postupovalo po světoveacutem rovniacuteku miacutesto po ekliptice a s konstantniacutem denniacutem pohybem promiacutetlo by se v poledne středniacuteho slunečniacuteho času vždy do prflsečiacuteku rovniacuteku s miacutestniacutem poledniacutekem a miacutesto analemy bychom ziacuteskali jen jeden obraz Slunce Zmiacuteněneacute nepravidelnosti však způsobiacute že Slunce vytvořiacute svyacutemi obrazy praacutevě analemu Sledujme jejiacute vytvaacuteřeniacute během roku O podzimniacute rovnodennosti [23 zaacuteřiacute) projde Slunce poledniacutekem o 8 minut před polednem středniacuteho času S přibyacutevajiacuteciacutem podzimem se poledniacute vyacutešky Slunce zmenšujiacute a Slunce prochaacuteziacute poledniacutekem staacutele dřiacuteve až do 3 listopadu kdy praveacute poledne nastaacutevaacute o 165 minuty dřiacuteve než poledne času středniacuteho Pak se poledniacute vyacuteška Slunce daacutele snižuje až do zimniacuteho slunovratu (21 prosince) kdy je nejmenšiacute a to 165deg V tu dobu předstih praveacuteho poledne před středniacutem klesaacute až 26 prosince se pravyacute a středniacute čas sejdou a analema protne miacutestniacute poledniacutek V tu chviacuteli již poledniacute vyacuteška Slunce roste praveacute pOledne se za středniacutem opožďuje Dne 3 ledshyna prochaacuteziacute Země přiacutesluniacutem a tedy Slunce uraziacute ten den po ekliptice vzhledem ke hvězdaacutem nejdelšiacute denniacute uacutesek sveacute draacutehy Dne 11 uacutenora je zpožděniacute praveacuteshyho poledne maximaacutelniacute asi 145 minuty a potom se zvolna zmenšuje Dne 21 března protiacutenaacute analema světovyacute rovniacutek (jarniacute rovnodennost) a praveacute poshyledne nastaacutevaacute o 7 minut později než středniacute Miacutestniacute poledniacutek protne analema 16 dubna a pak se praveacute poledne bude před středniacutem opět předchaacute zet až do 14 května kdy rozdiacutel činiacute asi 4 minuty Dne 16 června protiacutenaacute analema opět miacutestniacute poledniacutek a kraacutetce nato 21 června dosahuje Slunce maximaacutelniacute vyacutešky při kulminaci [v Praze 635deg) Opožděniacute praveacuteho poledne za středniacutem je potom největšiacute 26 července asi 65 minuty Miacutestniacute poledniacutek protne analema znovu 1 zaacuteřiacute a pak už spěje k podzimniacute rovnodennosti čiacutemž se uzaviacuteraacute Na zaacutevěr

je třeba zdůraznit že analema neniacute symetrickaacute podle miacutestniacuteho poledniacuteku Jako analema se označujiacute všechny přiacutebuzneacute křivky ktereacute by vznikly každoshy

denniacutem fotografovaacuteniacutem Slunce vždy le stejnyacute okamžik i třeba odlišnyacute od poshyledne a takeacute se tak označujiacute křivky ktereacute na slunečniacutech hodinaacutech opisuje stiacuten špičky ukazatele (nebo nod u) během roku vždy ve stejnou dobu středniacuteho času

Analema na obraacutezku byla sestrojena podle vyacutepočtu Stupnice na miacutestniacutem poledniacuteku vyjadřuje deklinaci ve stupniacutech stupnice na světoveacutem rovniacuteku čashy

soveacute odchylky od okamžiku kulminace v minutaacutech Obě stupnice majiacute rovnoshyměrneacute děleniacute Podkladovyacute obraacutezek je pohled ze schodů od Čechova mostu na letenskou plaacuteIiacute směrovanyacute na jih Uacutehloveacute měřiacutetko ve střed u obraacutezku (jiŽniacute bod průsečiacutek miacutestniacuteho poledniacuteku s horizontem) je stejneacute jako na osaacutech Stejshyneacutemu měřiacutetku odpoviacutedaacute i vyacuteška světoveacuteho rovniacuteku nad obzorem takže nedoshychaacuteziacute k tak velkeacutemu zkresleniacute jakeacute by nastalo při promiacutetnutiacute analemy do roviny fotografickeacuteho sniacutemku Poloha Slunce je vyznačovaacutena po 5 až 6 dnech počiacutenaje podzimniacute rovnodennostiacute

Co noveacuteho v astronomii

POMNiacuteK T BRAHE A J KEPLERA

V roce 1971 jsme si četnyacutemi akcemi přishypomiacutenali 400 vyacuterod narozeniacute německeacuteho astronoma johannesa Keplera a 370 vyacuteročiacute uacutemrH daacutenskeacuteho astronoma Tycho Brahe

Oba vyacuteznamniacute učenci nějakyacute čas v Praze žili a pracovali a tak bylo rozhodnuto jim postavit v Praze pomnlk Zaacutekladniacute kaacutemen k němu byl položen 9 června 1971 v Kepleshyrově ulici na Pohořelci ale k slavnostniacutemu odhalen došlo až letos 20 července Pomshynk je diacutelem akademickeacuteho sochaře Josefa Vajce a architekta Vladislava Pyacutechy U přiacuteshyležitosti slavnostniacuteho aktu promluvili o žishyvotě a diacutele obou astronomll na pomniacuteku zpodobněnyacutech předseda ONV Praha 6 dr Štěpaacuten Flajzar vedouciacute katedry astronomie

186

il astrofyziky MFF UK prof Vladimiacuter Vilshynyacutesek a ředitel Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy dr Oldřich Hlad J B

PLANETKA 1984 KD

E a C Shoemakerovi objevili 27 května

na Palomarskeacute hvězclaacuterně rychle se pohyshybujiacuteciacute planetku 15m V souhvězdiacute Boota Jejiacute draacutehu počiacutetal z 27 pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květnem a 16 červnem Daniel W E Gleen

T 1984 VII 4928 EČ w iacute2

203 5350 81860deg

19500

13654deg q 100836 AU e 054154 a 2199947 AU

Planetka předběžně označenaacute 1984 KD maacute oběžnou dobu 326 roku Byla objevena viacutece než měsiacutec před pľlkhodem přiacuteslunim

19 června prošla ve vzdaacutelenosti pouze 0031 AU od Země (od Slunce byla v tuto dobu vzdaacutelena 1028 AU) Dne 17 června měla jasnost 11zm a byly zjištěny změny

jasnosti v rozmeziacute D3-04m s periodou 20 min lak je z elementll patrneacute planetka se v době průchodu perihelem značně přishy

bližuje k draacuteze Země IAUC 3953-4 (BI

KOMETA PWOLF-HARRINGTON 19B4g

Periodickou kometu Wolf-Harrington nashylezl [ Gibson na negativu exponovaneacutem 12m SChmidtovou komorou Palomarskeacute obshyservatoře 4 června Byla v souhvězdiacute Bemiddot rana velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta (z poshyzorovaacuteniacute vychaacuteziacute oprava v čase průchodu přiacutesluniacutem pouze +003 dne) měla jasnost 17 m a plynnyacute ohon deacutelky asi 50 v pozičshyniacutem uacutehlu 270deg

Kometu objevil 22 prosince 1924 Wolf (Heidelberg) ale pak nebyla při dalšiacutech naacutevratech do perihelu pozorovaacutena Znovu ji objevil až Harrington na negativu exposhynovaneacutem 4 řiacutejna 1951 na palomarskeacute hvězshydaacuterně Potom byla nalezena při všech dalshyšiacutech naacutevratech do přiacutesluniacute ktereacute nastaly v letech 1958 1965 1971 a 1978 Podrobneacute informace o teacuteto periodickeacute kometě jsme otiskli v ŘH 52 4 11971

Draacutehu počiacutetal ze 110 pozic ziacuteskanyacutech v obdobiacute 1951-1978 S Nakano (Tokio) s ohledem na negravitačniacute vlivy jej ele shymenty jsou

T 1984 IX 2272633 EČ OJ 18686312deg iacute2 25421129deg 19500 i 184488T

q 16158919 AU a 34955060 AU e 05377230 p 654 roku

lAUC 3952 MPC 8289 (Bj

KOMETA P FAYE 1964h

Periodickou kometu Faye nalezli nezaacuteshyvisle kraacutetce před jejm letošniacutem průchodem přiacutesluniacutem [ Gibson a C S Morriacutes Gibson ji našel na sniacutemciacutech exponovanyacutech 9 až 11 června na Palomarskeacute hvězdaacuterně 152m reflektorem s receptorem CCD Byla v soushyhvězdiacute Berana měla jaacutedro o jasnosti asi 165111 koacutemu a kraacutetkyacute ohon v pozičniacutem uacutehlu asi 270deg Morris ji nalezl vizuaacutelně 23 27 a 28 června 025m reflektorem Byla v soushyhvězdiacute Byacuteka a jevila se jako difuzniacute objekt 125 rn s kondenzociacute průměr koacutemy byl asi 1 V obou přiacutepadech byla poblže eklipshytiky velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta Dne 29 června byla vzdaacutelena od Země 2271 AU od Slunce 1598 AU

Draacutehu počiacutetal W Landgraf [G6ttingen) ze 156 pozic z obdobiacute 1961-1977 s ohledem na negravitačniacute vlivy jejiacute elementy jsou

T 1984 VII 989263 EC uacute) 203830720 Sl 19898109deg 19500

909238deg q 15935178 AU a 37783256 A U e 05782476 p 734 roku

Kometu objevil Faye 22 listopadu 1843 v Pařiacuteži dostala označeniacute 1843 lil Jejiacute le shytošniacute naacutevrat je již 18 pozorovan5

lAUC 3956 MPC 8287 (BI

KOMETA AUSTIN 1984i

Dne 8 července objevil R D Austin (Novyacute Zeacuteland) poměrně jasnou novou koshymetu Byla na jižniacute obloze v souhvězdiacute

Rydla [Caelum) a jevila se jako difuzn objekt asi 8m s kondenzaciacute Podle Austina měla kometa 9 července vizuaacutelniacute jasnost 65nl a koacutemu o průměru 12 Mezi 9-11 červencem byla vzdaacutelena od Země jen 026 AU (od Slunce 095-091 AU) Ze 6 poloh ziacuteskanyacutech mezi 8-10 červencem tedy jen z velmi kraacutetkeacuteho oblouku počiacuteshy

tal B G Marsden prvniacute předběžnou parashybolickou draacutehu jejiacutež elementy jsou

T 1984 VIII 1213 EC w iacute2

35283017057deg 19500

t 16411deg q 02912 AU

IAUC 3957-8 [B

NEVIDITELNA HMOTA

Rotačniacute křivka našiacute Galaxie tedy zaacutevisshylost draacutehoveacute rychlosti na vzdaacutelenosti od středu Mleacutečneacute draacutehy naacutem daacutevaacute obraz o celkoveacute hmotě kteraacute se naleacutezaacute uvnitř

draacutehy objektu Určiacuteme-li tak rozděleniacute hmoshyty v Galaxii dostaneme nečekanyacute vyacutesledek

189

čiacutem viacutece se přibližujeme vnělšiacutem oblastem tiacutem viacutece se rozděleniacute hmoty lišiacute od toho co lze předpoklaacutedat na zaacutekladě rozloženiacute znaacutemyacutech objektů Zřejmě tedy obsahujiacute vnějšiacute čaacutesti Mleacutečneacute draacutehy a galaktickeacute halo podstatneacute množstviacute nesviacutetiacuteciacute a tiacutem nevidishytelneacute hmoty

Ve srovnaacuteni s exotickyacutemi možnostmi vyshysvětleniacute tohoto jevu jako např hmotnostiacute neutrn může byacutet považovaneacute za konzershyvativniacute objasněniacute na zaacutekladě velkeacuteho poshyčtu slabě sviacutetiacuteciacutech trpasllků typu M Tyto maacutelo sviacutetlciacute (Mvgt 16) červeneacute hvězdy neshyjsou většinou vizuaacutelně zjistitelneacute ale na sniacutemciacutech v bllzkeacute infračerveneacute oblasti by musely byacutet patrneacute

Na zaacutekladě teacuteto myšlenky prohleacutedli G Gilmore a P Hewett pomociacute automatickeacuteho měřiacuteciacuteho procflsu na Kraacutelovskeacute observatoři v Edinburghu sniacutemky pořiacutezeneacute UK-Schmidshytovyacutem dalekohledem [AustraacutelieJ ve dvou spektraacutelniacutech oblastech modreacute a infračer shyveneacute Cerveneacute hvězdy typu M ktereacute nalezli srovnaacuteniacutem obou druhů sniacutemků mohly poshytom byacutet prozkoumaneacute spektroskopicky aby bylo jisteacute že jsou skuteině těmi hledanyacuteshymi červenyacutem trpasliacuteky maleacute absolutniacute sviacuteshytiacute vosti

Překvapujiacuteciacute vyacutesledek Uvnitř zkoumaneacuteho pole ktereacute zaujiacutemaacute na obloze 50 čtverečshyniacutech stupňů nebyl nalezen ani jeden trpasliacutek s Mvgt 19 V přiacutepadě že existujiacute ještě slabšiacute červeniacute trpasliacuteci než jakeacute znaacuteshyme dnes tak se vyskytujiacute vzaacutecně a nemoshyhou vysvětlit hledanou hmotu v Galaxii A pouze trochu jasnějšiacute červeneacute hvězdy tohoto typu nejsou dosti četneacute aby řešily danyacute probleacutem G Gilmore a P Hewett udaacutemiddot vajiacute ve sveacute praacuteci [Nature 306 669 1983J horniacute hranici počtu hvězd tohoto typu z něhož vyplyacutevaacute že červeniacute trpasliacuteci s Mv gt 16 mohou vysvětlit nanejvyacute š jedno procen to ch ybě jiacutec hmoty v oko liacute Slunce Ve vnějšiacutech čaacutestech Galaxie daleko za draacuteshyhou našiacute mateřskeacute hvěZdy mohou předstashy

vovat maximaacutelně 10 neviditelneacute hmoty SuW 23 117384 (H Nj

PLANETKA 1984 KB

Na negativech exponovanyacutech 27 a 29 května 046m Schmidtovou komorou na Pashylomarskeacute hvězdaacuterně objevili Carolyn a Eumiddot gene Shoemakerovi asteroidaacutelniacute objekt kteshyryacute měl jasnost 135m a rychle se pohyboval souhvězdiacutemi Herkula a Hadonoše Z prvniacutech poloh bylo možno vypočiacutetat předběžnou draacutehu a ukaacutezalo se že jde o dalšiacute planetku typu Apollo Přiacutesluniacutem prošla již 2 dubna t r ve vzdaacutelenosti 05288 AU od Slunce Draacuteha asteroidu maacute sklon k rovině eklipshytiky 463deg a excentricitu 07603 Velkaacute poloshyosa draacutehy měřiacute 22057 AU takže oběžneacuteIacute doba je 328 roku V odsluniacute se planetka vzdaluje od Slunce na 38826 AU v době objevu byla vzdaacutelena od Země jen asi 015 AacuteU IAUC 3947 3949 (B]

PERIODlCKf KOMETY V R 1985-1986

V naacutesledujiacuteciacutem přehledu uvaacutediacuteme perioshycHckeacute komety ktereacute projdou přiacutesluniacutem v leshytech 1985-1986 (podle S Nalana NK 455) Komety jsou řazeny podle průchodu perishyhelem čas (EČ) je uveden zlomlem dne Hvězdičkou jsou označeny komety jejichž čas průchodu přiacutesluniacutem neniacute zcela jistyacute

J B

Tsuchinshan 1 1985 I 233 Schwassmann-Wachmann 3 I 1162 Biela IV 1072 Hondamiddot Mr kosmiddot Pajd ušaacutekovaacute V 2389 Schuster VI 234 Gehrels 3 VI 314 Brook~ l VI 1759 Russell 1 Vll 522 Kowal 2 Vll 863 Tsuchinshan 2 Vl I 2118 Daniel VIII 433 Giacobini middotZinner [1984eJ IX 525 Giclas X 190 Boethin 1986 I 2282 Ashbrook-]ackson 1 2440 Halley [1982i) ll 944 Holmes III 1413 Wirtanen III 1935 Kojima IV 472 Spi talermiddot V 1717 Shajn-Schaldach V 2733 Whipple VI 2502 Wild 1 X 115

OSAMĚLA METIS

Asi pred třemi lety proběhly odbornyacutem tiskem zpraacutevy že i malaacute tělesa slunečniacute soustavy mohou miacutet sveacute měsiacutece Domněnka že takeacute planetka Metis maacute sveacuteho průvodce přiměla astronomy z Arizonskeacute univerzity aby jiacute věnovali pozornost Vizuaacutelniacute pozoro shyvaacuteniacute provedli během dvou nociacute za velmi dobryacuteCh podmiacutenek reflektorem o prihněru 154 m Astronomoveacute by přiacutepadnyacute satelit zjistill už ve vzdaacutelenosti 12 od Metis Běshyhem těchto dvou nociacute však nezaznamenali nic co by nasvědčovalo že devaacutetaacute planetka maacute skutečně nějakeacuteho průvodce Takeacute dalšiacute pozdějšiacute pozorovaacuteniacute provedenaacute složenyacutem reflelkt-orem byla negaHvniacute Shodujiacute se tak s jinyacutemi zveřejněnyacutemi zpraacutevami pro shyfesionaacutelniacutech astronomů Planetka Metis ted y zřejmě žaacutedneacuteho průvodce nemaacute s lunečniacute soustavou putuje osamoceně

Sky and Telescope 108 2 1984 (H N ]

ZLEPŠENA DRAHA KOMETY PBRADFIELD 1984a

o periodickeacute kometě Bradfield 1984a jsme přinesli již zpraacutevy v t 211984 (2 str obaacutelmiddot kyl a 41984 (str 81) V č 71984 (str 152) jsme otiskli Candyho elementy elipshytickeacute draacutehy Z 30 pozic ziacuteskanyacutech mezi

190

9 lednem a 30 květnem t r pociacutetal noshyvou draacutehu Daniel W E Green jejiacute eleshymenty jsou

IT 1983 XII 277994 EČ w 2191674deg fl 3561606deg 19500

517937deg q 1357523 AU e 0952404 a 2852173 AU

Jak je vidět Greenovy elementy se přiacuteliš

nelišiacute od Candyho ale zpřesněnaacute hodnota velleacute poloosy je poněkud menšiacute než půshyvodniacute takže oběžnaacute doba vychaacuteziacute nyniacute 1523 roku Kometa PBradfield maacute tedy oběžnou dobu poněkud kratšiacute než PHershyochel-Rigollet I AUC 3955 (B J

CHIRON PODIVNYacute PŘ1SLUŠNIK SLUNECNI SOUSTAVY

Je tomu již viacutece než sest let co objevil Charles Kowal zajiacutemaveacute těleso ve slunečniacute soustavě ktereacute dostalo jmeacuteno Chiron Obshyjekt podle velikosti planetka se pohybuje mezi drahami Saturna a Urana Až do dnešshyniacuteho dne neziacuteskali astronomoveacute o tomto tělese mnoho poznatků Zdaacute se že budeme muset počlwt až do jeho přiacuteštiacuteho průchoshydu periheliem tedy až do roku 1995 abyshychom se o Chironu dozvěděli viacutece V soushyčasneacute době maacuteme přiacuteliš maacutelo poznatku na to abychom mohli zodpovědět zaacutekladniacute otaacutezku jak se dostalo tak velkeacute těleso na miacutesto ve slunečniacute soustavě v němž bychom očekaacutevali již jenom komety

Chiron oběhne kolem Slunce jednou za 507 let jeho vzdaacutelenost od Slunce v přiacute shy

sluniacute Činiacute 85 AU a v odsluniacute 189 AU Tě shyleso maacute teacuteměř kulovyacute tvar Jeho průměr Činiacute 300 až 400 km a albedo pouze 003 (přiacutepadně 005) Nejzajiacutemavějšiacute je skutečshynost že z vyacutepočtů draacutehy plyne zaacutevěr že se Chiron zřejmě nenaleacutezaacute na draacuteze na niacutež vznikl

Nedaacutevno byla zveřejněna domněnka že přiacuteČinou jsou poruchy v draacuteze způsobeneacute Saturnem kolem roku 1664 A dalšiacute vyacutepočty předpoviacutedajiacute rovněž poruchy v budoucnu Nejprve je způsobiacute Saturn a potom Jupiter Dokonce se zdaacute že by tyto obřiacute planety mohly Chirona i vypudit ze slunečniacute soushysta vy

Charles Kowal kalifornskyacute astrofyzik pomiddotmiddot važuje Chirona za jedinečneacute těleso sveacuteho druhu ve slunečniacute soustavě Přes pečliveacute hledaacuteniacute nebyl totiž nalezen žaacutednyacute jinyacute poshydobnyacute objekt Domněnky o původu Chirona se značně

různiacute Hovořiacute o neobyčejně velikeacute kometě jejiacutež jaacutedro by muselo byacutet 100kraacutet hmotnějshyšiacute než Halleyovy komety i o planetce uprchliacutekovi Kowal saacutem se domniacutevaacute že Chiron neniacute ani planetka ani kometa dalshyšiacutech spekulaciacute se zdržuje

YI11 maacute tento podivnyacute objekt jasnost 17m až 18m a v bliacutezkosti perihelia dosaacutehshyne asi 15m V tu dobu budou už přiacuteznivějšl podmiacutenky k vyacutezkumu zajiacutemaveacuteho tělesa a astronomoveacute možnaacute již zodpoviacute otaacutezku jeho původu

SuW 22 329 1983 (H NJ

MAGNETICKEacute MAPOVANIE SLOVENSKA

Štuacutedium rozloženia magnetickeacuteho poIa Zeme patrl medzi zaacutek ladneacute uacutelohy geofyziky Pre tleto ciele sa na uacutezemiacute jednotlivyacutech štaacutetov robl magnetickeacute mapovanie Keďže geomagnetickeacute pole sa meniacute s časom je potrebneacute mapovanie opakovať v intervale 10-15 rokov

Na predchaacutedzajuacutece kompletně a detailneacute mapovania Slovenska nadvazuje noveacute ma shypovanie z [okov 1980 až 1982 Mapovanie pozostaacutevalo z troch hlavnyacutech etaacutep priacutepravshynej etapy meraciacutech praacutec a spracovania vyacuteshysJedkov Počas priacutepravnyacutech praacutec sa zistilo že z p6vodnyacutech 132 stanovlšť len 52 t j 394 percenta je vhodnyacutech na ďalšle meshyrania Nevyhovujuacutece stanovištia sa nahrashydili novyacutemi a vytvoriJa sa tak magnetickaacute sieť 130 bodov na uacutezemiacute celeacuteho Slovenska 1 j jeden bod priacutepadaacute na 370 kmz Na kažshydom stanovišti sa určoval astronomickyacute azimut pozemskeacuteho cieta na zaacuteklade pozoshyrovaniacute Slnka magnetickaacute dekliacutenaacutecia - D horizontaacutelna zložka - H vertikaacutelna zložshyka - Z a totaacutelne pole - F Pr meraniacute Sil použila kombinaacutecia klasickyacutech priacutestroshyjov (QHM na meranie horizontaacutelnej zložky porneacuteho teodolitu na meranie magnetickej deklinaacutecie) s modernyacutem priacutestrojom - proshytoacutenovyacutem magnetometrom merajuacutecim totaacutelshyne pole F Denneacute variaacutecie sa pozorovali vashyriačnou suacutepravou typu Bobrov Nameraneacute vyacutesledk y spracovali v Geomagnetickom obshyservatoacuteriu Geofyzlkaacutelneho uacutestavu SAV v Hurbanove V suacutečasnom obdobiacute sa prishypravujuacute daacuteta na zostrOjenie definitiacutevnych maacutep jednotlivyacutech zložiek geomagnetickeacuteho pora Mapy sa buduacute kresliť automaticky v mierke 1 1250000

a vyacutesledky ktoreacute sa ziacuteskali počas mapo shyvania prejavili vefkyacute zaacuteujem niektoreacute inshyštituacutecie zaoberajuacutece sa vyhIadaacutevaniacutem uacutežitshykoviacutech nerastnyacutech suroviacuten predovšetkyacutem n p Geofyzika vErne Pre tleto inštituacutecie predstavujuacute uacutedaje o rozloženiacute geomagneshytickeacuteho pola zaacuteklad pre podrobneacute geoloshygicko-geofyzikaacutelne štuacutediacuteum vybranyacutech obshylastiacute na uacutezemiacute Slovenska Magnetickaacute deshyklinaacutecia sa zasa využfva pf orientaacutecii poshydJa kompasu a to nielen v tereacutene ale napriacuteklad aj v leteckej doprave

Poznatky o rozloženiacute magnetickeacuteho poIa Zeme a jeho zmenaacutech majuacute velkyacute vyacuteznam pre samotnuacute geofYZiku Využiacutevajuacute sa pri určovaniacute stavby vIChnyacutech častiacute zemskeacuteho telesa pri štuacutediu tohto pola ako fyzikaacutelneshyho uacutekazu a podobne

191

Vyacutesledky z praacuteve dokončovaneacuteho maposhyvania obohatia poznatky o rozloženiacute geoshyIyzikaacutelnych poj[ na uacutezemiacute Slovenska a zashyčlenia sa do uacutedajov ziacuteskanyacutech v celosve shytovom merad le Nvt 984

ODCHYLKY CASOVYacuteCH SIGNALO V CERVNV 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 3 Vl + 01246s +01545s

8 VI +01184 +01473 13 VI +01124 +01400 18 Vl +01064 +01322 23 VI + 91014 +01250 28 VI +0 0970 +01181

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

Na pomoc čtenaacuteři

POMOCKA PRO POZDROV ANIacute ZAKRYTO HVtZD MtStCEM

Při pozorovaacuteniacute zaacutekrytů je vyacutehodneacute vědět ve ktereacutem miacutestě bude hvězda zakryta přiacuteshypadně kde vystoupiacute za neviditelnyacutem okrashyjem Měsiacutece Jsou různeacute možnosti jak si to usnadnit O jedneacute se zmiacutenil polskyacute uacutečastshy

niacutek seminaacuteře o zaacutekrytech hvězd a těles

slunetniacute soustavy Měsiacutecem ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute v řiacutejnu 1983 ing R Fangor prashycovniacutek planetaacuteria ve Varšavěmiddot

Do ohniska okulaacuteru umiacutestiacuteme clonu poshydle obr 1 o průměru rovneacutem zdaacutenliveacutemu průměru Měsiacutece Tato clona maacute vyacuteřez kteshyryacute si nastaviacuteme otaacutečeniacutem okulaacuteru v objiacutemshyce na pozičniacute uacutehel zaacutekrytu To se daacute však použiacutet pouze u dalekohledu s paralakticshykou montaacutežiacute a pohonem

Užitečnou pomůckou nezaacutevislou na daleshykohledu a velmi naacutezornou je jednoducheacute znaacutezorněniacute polohy Měsiacutece a hvězdy vzhleshydem k severniacutemu bodu na Měsiacuteci Podle obr 2 vyřzneme do čtvrtky formaacutetu A 3

VlO O

o 1shyN

192

Vlevo obr 1 Clona kterou vložiacuteme do ohniska okulaacuteru paralakticky montovaneacuteho dalekohledu s hodinovyacutem pohonem Vpravo obr 3 Přiacuteklad tvaru Měsiacutece při elongaci 300deg Při otočeniacute o 180deg e použitelneacute takeacute pro elongaci 60deg při zaacutekrytu (vstupu) Izvězshydy za temnyacute okrai Měsiacutece

kruhovyacute otvor o průměru asi 12 cm Čtvrtku pak přehneme v polovině vložiacuteme silnějšiacute lepenku se stejnyacutem otvorem a slepiacuteme k sobě Nahoře označiacuteme směr k severu (JIl) a přiacutemyacutem směrem tj proti směru poshyhybu hodinovyacutech ručiček pozičniacute uacutehly od 0deg do 360deg Vnitřek kruhu je vhodneacute zashyčernit tušiacute Daacutele si vystřihneme tvary Měshysiacutece v různyacutech faacuteziacutech podle elongace E od Slunce (je uvedena ve HR) - obr 3 Pro naši potřebu stačiacute 12 různyacutech tvaruacute po 15deg Jeden tvar použijeme vlastně dvashykraacutet pro přibyacutevajiacuteciacute a ubyacutevajiacuteciacute Měsiacutec a popiacutešeme si ho podle uacutečelu buď pro vstup (D) nebo pro vyacutestup (R) podle obr 3 Pak je už snadneacute podle uacutedajů ve HR vložit poshytřebnyacute tvar do otvoru tak aby uacutehlovaacute vzdaacuteshylenost rohu Měsiacutece odpoviacutedala pozičniacutemu uacutehlu a vhodnyacutem způsobem třeba šipkou na proužku papiacuteru označiacuteme miacutesto kde bude hvězda zakryta nebo kde vystoupiacute Pokud takto sestavenou pomůcku vložiacuteme do pellshyhledneacute foacutelie je možneacute před vlastniacutem pozoshyrovaacuteniacutem sl postaveniacute Měsiacutece a hvě zdy dobshyře zapamatovat To je dltležiteacute hlavně při

vyacutestupu hvězdy kdy ji uvidiacuteme až v okashymžiku uacutekazu Bohumil Kratoška

Obr 2 Ctvltka for shymaacutetu A 3 s krushyhovyacutem vyacuteřezem s označeniacutem poshyziť5niacuteho uacutehlu Prashyvou Mst přehneme dospod

---- - -- --_~

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

GEOGRAFICKEacute PROGRAMY HVĚZDAacuteRNY A PLANETARIA HL_ M PRAHY

Geografie je oborem přiacuterodniacutech věd kteshyryacute se vyacuterazně uplatňuje ve vyacutechovně-vzděshy

laacutevaciacute a popularizačniacute činnosti Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy je to zaacutekonityacute důsledek skutečno sti že astronomie neniacute samostatnyacutem vyučovaciacutem předmětem na nashyšich zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech a skushytečnosti že vedle prvouky přiacuterodovědy

přiacuterodopisu a fyziky ziacuteskaacutevajiacute žaacuteci zaacutekladshyniacute vědomosti z astronomie astrofyziky geoshy- fyziky a kosmonautiky nejviacutece praacutevě v zeshyměpisu Neniacute proto tedy divu že geograshyfickeacute programy majiacute vyacuteznamneacute postaveniacute v programoveacute činnosti Hvězdaacuterny a planeshytaacuteria hl m Prahy že probiacutehajiacute skoro dvashycet let a že mezi odbornyacutemi odděleniacutemi tohoto specializovaneacuteho kulturniacuteho zařiacutezeshyniacute pracuje odděleni geografickyacutech prograshymů založeneacute před 17 lety

Toto oddělenl připravuje geografickeacute proshygramy pro veřejnost i pro mlliacutedež Zaměshy[uje se při tom teacutematicky na obecnou fyshyzickou geografii geografii kontinentů a oceaacutenů a jinyacutech velkyacutech oblastiacute světa soshycialistickyacutech staacutetů a Československa a na problematiku krajiny (zejmeacutena na ochranu přiacuterody a životniacuteho prostřediacute l Geografickeacute programy se konajiacute v Planetaacuteriu Praha a v menšiacutem rozsahu i na Hvězdaacuterně Petřiacuten

V r 1983 se uskutečnilo 487 programll pro 52667 naacutevštěvniacuteků

V programoveacute činnosti pro veřejnost jsou zaacutekladniacutem a tradičniacutem typem programů

audiovizuaacutelniacute geografickeacute pořady s diaposhyzitivy a filmy Zvllištniacute postaveni geografie jako vědy přiacuterodniacute a současně i společenshyskeacute dovoluje některeacute z nich obsahově zashyměřit a časově vztaacutehnout k vyacuteznamnyacutem mezinaacuterodniacutem přiacuteležitostem a kulturně-poshylitickyacutem vyacuteročiacutem Nevyhyacutebaacuteme se zcela ani elwnomicko-geografickeacute teacutematice [přiacuteklashydem JSOU pořady o zajimavyacutech druzich hosshypodaacuteřskeacute činnosti člověka) Novinkou je takeacute podil odděleniacute geografickyacutech prograshymLI na přiacutepravě literaacuterně-hudebniacutech pořadel v astronomickeacutem saacutele Planetaacuteria zaměřeshy

nyacutech na otaacutezky vyacutevoje pozemskyacutech civili shyzaci a na historicko-geografickeacute zajiacutemavosti

Velkeacute oblibě se takeacute těšiacute geografickeacute geologickeacute ekologickeacute a cestopisneacute předshynaacutešky externiacutech spolupracovniacutekll [lektorů

Socialistickeacute akademie Českeacuteho svazu ochraacutencu přiacuterody a uacutečastniacuteků rllznyacutech exshypediciacute l

V našiacute programoveacute činnosti jsme využili nedostatku že v Praze neniacute kino speciali shyzovaneacute na projekCi kraacutetkyacutech populaacuterně-nashy

učnyacutech filmů a tak v audiovizuaacutelniacutech poshyřadech v přehliacutedkaacutech filmů a tematickyacutech cyklech (např Svět a přiacuteroda ve filmu) seznamujeme veřejnost s populaacuterně-naučshynyacutemi a vyacuteukovyacutemi filmy Kraacutetkeacuteho filmu Praha a s filmy z mezinaacuterodniacutech festivalů

jakyacutemi jsou Ekofilm Schola film a Tourshyfilm Kraacutetkeacute filmy samozřejmě využiacutevaacuteme takeacute ve školniacutech zeměpisnyacutech pořadech a v mimoškolniacute zaacutejmoveacute činnosti pro děti a mlaacutedež Hvězdaacuterna a planetaacuterium hl m Prahy

poskytly takeacute prostor a technickeacute vybaveniacute zajiacutemaveacutemu druhu tVllrč činnosti dobroshyvolnyacutech i pľofesionaacutelniacutech pracovnfků ochra shyny přiacuterody Spolu se Staacutetniacutem uacutestavem pashymaacutetkoveacute peacuteče a ochrany přiacuterody v Praze byla pořadatelkou dvou celostaacutetniacutech sou shytěžniacutech přehliacutedek diafonii Na obranu přiacuteshy

rody [v r 1980 a 1982 l Třetiacute soutěžniacute přehliacutedku připravuje spolu s Městskyacutem vyacuteshyborem Českeacuteho svazu ochraacutenců přiacuterod y v Praze na I čtvrtletiacute r 1985 Přiacuteprava uvedenyacutech přehliacutedek patřiacute k programovyacutem uacutekolům geografickeacuteho odděleniacute a jeho prashycovniacuteků

Ne jrozsaacuteh le jšiacute složkoQ vyacutechovně-vzdělaacuteshy

vaciacute praacutece odděleniacute geografickyacutech prograshymů jsou však podle počtu akciacute i podle naacuteshyvštěvnosti školniacute zeměpisneacute pořady pro žaacuteky zaacutekladniacutech škol a poiady pro učitele Obsahově i chronologicky vychaacutezejiacute ze škol shyniacutech osnov zeměpisu 5-8 ročniacuteků zS a vlastivědy 4 ročniacuteku ZŠ Jsou to audioshyvizuaacutelniacute pořady s diapozitivy a filmy a na každyacute měsiacutec je připraveno jineacute teacutema Po shyřady jsou součaacutestiacute systeacutemu Mlaacutedež a kulshytura a školy na ně přichaacutezejiacute v době vyshyučovaacuteniacute Zajiacutemavyacutem doplňkem školniacutech poshyřadll k obecneacutemu fyzickeacutemu zeměpisu 8 k zeměpisu ČSSR jsou tereacutenniacute exkurze do chraacuteněnyacutech uacutezemiacute přiacuterody ČSR ktereacute takeacute připravujiacute a vedou pracovniacuteci geografickeacuteshyho odděleniacute Jsou to exkurze pro žaacutekovskeacute kolektivy a vzoroveacute exkurze pro učitele zeměpisu Konajiacute se v květnu v červnu někdy i v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Přiacuteprava školniacutech zeměpisnyacutech pořadů eacute

exkurzi nutiacute pracovniacuteky odděleniacute k neustaacuteshyleacutemu sledovaacuteniacute vyacutevoje školniacutech osnov a učebnic Je to nezbytneacute zejmeacutena v době postupneacuteho zavaacuteděniacute noveacute soustavy vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech Proto pracovniacuteci odděleniacute spolushypracujiacute s metodiky zeměpisu Uacutestředniacuteho uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute pedagogickyacutech prashycovniacutekll Pedagogickeacuteho uacutestavu hl m Prahy Krajskeacuteho pedagogickeacuteho uacutestavu Středočesshykeacuteho kraje a obvodniacutech pedagogickyacutech středisek s od bornou skupinou pro ško 1shyskou geografii Čs geografickeacute společnosti při ČSAV a proto se takeacute aktivně uacutečastniacute přiacutepravy učitelů zeměpisu a přiacuter-odopiSu na noveacute pojetiacute těchto předmětů Pomaacutehajiacute teacutež při organizovaacuteniacute seminaacutel-ů a exkurzi pro učitele a některeacute seminaacuteře probiacutehajiacute v proshystolaacutech Planetaacuteria Praha

193

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

Řiacuteš e h vě zd Roč 65 (1 984) č 9

Jakov B Zeldovič I Moderniacute kosmologie 1 Kosmologie jako věda

Je pro mne velkou poctou že mohu předstoupit před Valneacute shromaacutežděniacute spojenyacutech astronomll všech zemiacute Astronomoveacute jsou vskutku sjednOCeni viacutece než vědci mnoha jinyacutec11 specializaciacute Mysliacutem že tato jednota plyne ze vzneshyšeneacuteho poslaacuteniacute (pro astronomii tak typickeacuteho) zkoumat nesmiacuterně vzdaacuteleneacute světy Přitom ze všech probleacutemuacute a ze všech zkoumanyacutech systeacutemů tiacutem vůbec největšiacutem je zajisteacute vesmiacuter jako celek a to je předmětem vyacutezkumu kosmologie

Tato čaacutest astronomie je však současně jak největšiacute vyacutezvou tak i zdrojem nebezpečiacute že se zapleteme do vlastniacutech předsudků Nicmeacuteně v posledniacutech desetiletiacutech se i zde mnoho změnilo k lepšiacutemu Z kosmologie se stala uznaacutevanaacute vědeckaacute discipliacutena což se patrně nedalo s jistotou tvrdit před takovyacutem puacutel stoletiacutem Samozřejmě ještě staacutele nemaacuteme odpovědi na zaacutevažneacute otaacutezky tyacutekajiacuteciacute se třeba samotneacute existence nebo zrozeniacute vesmiacuteru Na druheacute straně však kosmoshylogie zaacutesluhou praacutece mnoha lidiacute zaacutesluhou společneacuteho mezinaacuterodniacuteho uacutesiliacute zaznamenala nepopiratelneacute uacutespěchy při pochopeniacute povahy vesmiacuteru

2 Zdroje uacutespěchu

Prvniacutem zdrOjem současnyacutech uacutespěchuacute se staly pokroky pozorovaciacute techniky a předevšiacutem radioastronomie to umožnilo ziacuteskat spoustu novyacutech uacutedajů a vhodshyně je zobecnit Za druheacute se podařilo využiacutet vyacutesledků novyacutech fyzikaacutelniacutech teoriiacute Einsteinovy obecneacute teorie relativity kvantoveacute teorie čaacutestic a poliacute a teorie atomů i jader Teoretickeacute poznatky však přibyacutevajiacute rychleji než jejich experishymentaacutelniacute dikazy takže často musiacuteme použiacutevat domněnek experimentaacutelně neshyověřenyacutech Konečně ale ne jako posledniacute musiacuteme uveacutest velkou moraacutelniacute odshyvahu vědců samotnyacutech protože pokusy o studium vesmiacuteru vcelku nutně odshyvahu vyžadujiacute Jsou zaacutekony odvozeneacute v laboratoři použitelneacute na nekonečnyacute vesmiacuter Je vesmiacuter uzavřenyacute konečneacuteho objemu a přitom bez hranic

Nebeskaacute klenba se naacutem jeviacute jako přiacuteklad věčneacuteho klidu pohyby Země půshysobiacute periodickeacute změny dne a noci i ročniacutech obdobiacute Tato zkušenost naacutes vede k představě stacionaacuterniacuteho světa Dokonce i takovyacute geacutenius jako Einstein byl zprvu fascinovaacuten myšlenkou stacionaacuterniacuteho vesmiacuteru Tiacutem většiacute odvahy bylo třeba k matematickeacutemu rozvinutiacute myšlenky rOzpiacutenajiacuteciacuteho se vesmiacuteru to se jako prveacutemu podařilo Fridmanovi a Hubble podpořil dllkaz svyacutemi pozorovaacuteshyniacutemi Einstein se posleacuteze přiklonil k myšlence rozpiacutenajiacuteciacuteho se vesmiacuteru ale Fridman zemřel v r 1925 a nedožil se tedy oceněniacute průlomu kteryacute vyvolal svyacutemi dvěma kraacutetkyacutemi člaacutenky Člověk skutečně potřebuje odvahu k představě vesmiacuteru stlačeneacuteho do ořechoveacute skořaacutepky v němž však přesto platiacute fyzikaacutelniacute zaacutekony ktereacute naacutes přivedly k tomuto na prvniacute pohled zcele absurdniacutemu obrazu světa

bull Vyacuteňatky ze slavnostniacute přednaacutešky na XVIII valneacutem shrom~žděniacute IAU v Patrasu publiKovaneacute ve sbornllLl Highlights of Astronomy 6 (19831 str 29 nakl D Reidel v Dordrechtu (HoshylandskoJ

177

V posledniacutech letech se kosmologie rozviacutejela zvlaacutešl ve dvou směrech při vyshyužitiacute novyacutech matematickyacutech idejiacute a při zkoumaacuteniacute fyzikaacutelniacutech podmiacutenek ktereacute jsou neuskutečnitelneacute v pozemskyacutech laboratořiacutech Po mnoho stoletiacute zllstane kosmologie jedinyacutem zkušebniacutem polem prověřovaacuteniacute nejvyacuteznamn~jšiacutech myšle shynek moderniacute fyziky

3 Horkyacute velkyacute třesk a periodizace vyacutevoje

Teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku je nyniacute potvrzovaacutena mimo jakoukoliv vaznou pochybnost V tomto směru ji lze srovnat s tvrzeniacutem že Země a dalšiacute planety obiacutehajiacute kolem Slunce V obou přiacutepadech současniacuteci přiacuteslušneacute vědeckeacute revoshyluce (Kopernikova tvrzeniacute o uacutestředniacute poloze Slunce v 16 stol a kosmologickeacute teorie 20 sto) byli v mnoha přiacutepadech silně zaujati proti novyacutem myšlenkaacutem ktereacute podle jejich miacuteněniacute byly absurdniacute odporovny zdraveacutemu rozumu atd Jenomže ani nejSilnějšiacute hlasy toho druhu nemohly zabraacutenit uacutespěchu noveacute teorie

Podiacutevejme se na diagram na obr 1 kde čas vynaacutešiacuteme v silně deformovaneacutem (nelineaacuterniacutem) měřiacutetku na svisleacute stupnici Zcela vespod je velmi ranyacute vesmiacuter odpoviacutedajiacuteciacute staacuteřiacute menšiacutemu než 1 mikrosekunda Energie jednotlivyacutech čaacutestic

jsou vyšši než v současnyacutech nejpokrOčilejšiacutech urychlovačich Hustota laacutetky je podstatně vyššiacute než hustota atomoveacuteho jaacutedra Velmi ranyacute vesmiacuter je interval v němž použiacutevaneacute fyzikaacutelniacute zaacutekony představujiacute neobyčejně odvaacutežnou extr[Jshypolaci dobře ověřenyacutech teoriiacute experimentem

Kosmologickaacute teorie by však nebyla uacuteplnaacute bez zahrnutiacute velmi vysoce raneacuteho vesmiacuteru potřebujeme ho jako počaacutetečniacute podmiacutenku pro dalšiacute faacute ze vesmiacuterneacuteho vyacutevoje Nyniacute se vlastně zabyacutevaacuteme rekonstrukciacute počaacutetečniacutech podmiacutenek na zaacuteshykladě pozorovaacuteniacute vykonanyacutech v současnosti To je řelměme skromnějšiacute promiddot gram Naacuteročnějšiacute uacutelohu předstaVUje snaha vysvětlit pozorovaneacute uacutedaje ze zj shykladnich principů aplikovanyacutech na počaacutetečniacute stav

Když skončiacute raneacute obdobiacute nastaacutevaacute eacutera zaacuteřeniacute kteraacute trvaacute od 1 mikrosekundy až asi do 100000 let (viz obr 1) Za předpokladu pr03toroveacute homogenity a rychlosti rozpiacutenaacuteniacute slučitelneacuteho s hodnotou dnes pozorovanou IZ2 pak sposhyčiacutetat všechny procesy jež se v eacuteře zaacuteřeniacute odehraacutevaly

V prvniacutech třech minutaacutech teacuteto eacutery proběhla předevšiacutem anihilace antičaacutestic a zaacutekladniacute nukleosynteacuteza Pozorovaacuteniacutem potvrzenyacute průběh prvotniacute nukleomiddot synteacutezy patřiacute bezpOChyby k uacutehelnyacutem kamenllm teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku

Poteacute naacutesledovalo pomaleacute ochlazovaacuteniacute zaacuteřeniacute diacuteky pokračujiacuteciacutemu rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru Třetiacute eacutera započala ve chviacuteli kdy se elektrony začaly vaacutezat s protony na atomy vodiacuteku Podle obr 1 nazyacutevaacuteme tuto eacuteru prLlhlednyacutem vesmiacuterem Předtiacutem byl totiž vesmiacuter pro fotony neprllhlednyacute Někdy během eacutery průhledshy

neacuteho vesmiacuteru se vytvořila struktura vesmiacuteru vedouciacute ke vzniku galaxiiacute To by I nezbytnyacute předpoklad pro pozdějšiacute vznik života a civilizace

4 Zprůměrovanyacute průhlednyacute vesmiacuter

Při pohledu očima se zdaacute že vesmiacuter tvořiacute předevšiacutem bliacutezkeacute hvězdy soushystředěneacute do našiacute Galaxie Když tyto objekty vynechaacuteme zbylaacute hmota předshy

stavuje celkem nudnyacute obraz vesmiacuteru bez ostryacutech kontrastů nebo přednostniacute1O směru To znamenaacute že ve velmi velkeacutem měřiacutetku je vesmiacuter vysoce homogenniacute - nemaacuteme žaacutedneacute dflvody k představě o privilegovaneacutem postaveniacute Galaxie nebo o nějakeacute privilegovaneacute ose

Počiacutetaacuteniacute vzdaacutelenyacutech raacutediovyacutech galaxiiacute rentgenovyacutech zdrojů nebo kvasmuacute vesměs ukazuje na kulovou souměrnost v rozloženiacute všech těchto tYPll objektů

vůči pozemskeacutemu pozorovateli Ještě vyacuterazněji to dokaZUje naprostaacute souměrshynost v rozloženiacute kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute Nechceme-li připustit

178

21010 let4- ~AS f-

Obr 1 Scheacutema vyacutevoie vesmiacuteru od počaacuteshyf~zorOvBtel na Zemi tečniacute singularity v čase t = O Cas na svisshy

lt~ leacute ose ie vynaacutešen v silně nelineaacuterniacute stupshy ltgt ~lt4 niciacute

to ltl ~ shy 109 let-l ~

b rlt Vznik galaxiiacutemiddotmiddot $I)(

e kV9seru~

D ~

10 5 let

~ra zeacuteř iveacuteho plazmatu plně i onizovaneacuteho a

minutyl neprOhledneacuteho

NukleoJy~teacuteza He a D

1 sekunda lt ~gt Velmi vysoc e ranyacute vesmiacuter Obl 2 Nerolnoměrnaacute struktura vesmiacuteru o

vypočtenaacute z hustotniacutech poruch zesiacutelenyacutech PROSTOR PROSTC~( gravitačniacutemi nestaDiliami

že Země maacute ve vesmiacuteru zcela vyacutejimečneacute postaveniacute znamenaacute to prakticky že rozloženiacute hmoty ve vesmiacuteru je naprosto bezvadně stejnorodeacute

Rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru je prokaacutezaacuteno pozorovaacuteniacutem červeneacuteho posuvu a lineaacuterniacute zaacutevislostiacute rychlosti vzdalovaacuteniacute na vzdaacutelenosti (Hubblův zaacutekon) Tento zaacutekon je v souladu s představou o trvaj iacuteciacute homogenitě prostoroveacute hustoty vesmiacuteru což je vlastně ohsaženo ve Fridmanově modelu rozpiacutenajiacuteciacuteho se vesmiacuteru Kvanshytitativniacute určeniacute přiacuteslušnyacutech parametrCt je však obtiacutežneacute - původniacute hodnota Hubblovy konstanty byla přeceněna pětkraacutet až desetkraacutet

Rychlost rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru souvisiacute se staacuteřiacutem vesmiacuteru - v prvniacutem přibliacuteženiacute je staacuteřiacute rovno převraacuteceneacute hodnotě Hubblovy konstanty H Prvniacute určeniacute Hubshyblovy konstanty vedlo ke staacuteřiacute kolem 2 miliard let ve zřejmeacutem rozporu s dobře znaacutemyacutem staacuteřiacutem Země (46 miliardy let) s uacutedaji kosmocl1ronologie (8 až 13 miliard let] a s pravděpodobnyacutem staacuteřiacutem kulovyacutech hvězdokup (10 až 17 mi shyliard let) Novějšiacute odhady (nižšiacute) Hubblovy konstanty odstraňujiacute sice tu to nesnaacutez ale staacutevajiacuteciacute nejistota v hodnotě H mezi 50 až 100 km S-i Mpc- 1

je zdrojem pokračujiacuteciacutech vzrušenyacutech diskusiacute Viacuteme že nejistota je vyvolaacutena probleacutemy ve spraacutevneacute kalibraci stupnice kosshy

mickyacutech vzdaacutelenostiacute Kalibrace totiž probiacutehaacute v mnoha zprostředkujiacuteciacutech kroshyciacutech Jedna ruskaacute piacuteseuacute o laacutesce řiacutekaacute Je to věc přiacuteliš vyacuteznamnaacute než aby se dala uskutečnit pomociacute prostředniacuteků Pravděpodobně to platiacute i pro určoshyvaacuteniacute vzdaacutelenostiacute v kosmu Snad se podařiacute uskutečnit naacutevrh na přiacutemeacute určovaacuteniacute vzd aacute lenostiacute pomociacute mračen horkeacuteho ionizovaneacuteho plynu ve vzdaacutelenyacutech kupaacutech galaxiiacute Podle tohoto naacutevrhu lze určovat přiacutemo vzdaacutelenosti takovyacutech mračen až do několika tisiacutec megaparsek tj pro červeneacute posuvy z až do hodnoty 10 i viacutece

Když Arcllimeacutedes objevil zaacutekony paacuteky zvolal dejte mi pevnyacute bod a pohnu zeměkouliacute Podobně volajiacute astronomoveacute když žaacutedajiacute o standardniacute sviacutečku nebo standardniacute tyč pro přesneacute měřeniacute vzdaacutelenostiacute ve vesmiacuteru

Dalšiacute důl e žitou veličinou charakterizujiacuteciacute vesmiacuter je průměrnaacute hustota Můshyžeme se při tom ptaacutet buď na počet elementaacuterniacutech čaacutestic určiteacuteho druhu v jedshynotce objemu anebo na průměrnou hustotu vyjaacutedřenou v kilogramech v krychshyloveacutem metru

179

Chceme-li však dostat dobryacute průměr musiacuteme do vyacutepočtu zahrnout objem podstatně většiacute než je rozměr jedneacute kupy galaxiiacute Počet čaacutestic riznyacutech druhů a jejich vzaacutejemnyacute poměr je diacutelležityacute pro vysvětleniacute procesu 1ukleogeneze prvků Ale ještě většiacute vyacuteznam maacute určeniacute samotneacute středniacute hustoty ve vesmiacuteru V obecneacute teorii relativity totiž na středniacute hustotě zaacutevisiacute zakřivenost prostoru Je-li skutečnaacute hustota vesmiacuteru nižšiacute než kritickaacute je vesmiacuter otevřenyacute a bude se trvale rozpiacutenat Je-li hustota vyššiacute než kritickaacute je vesmiacuter uzavřenyacute To znamenaacute že v ktereacutemkoliv čase je jako trojrozměrnaacute skutečnost vesmiacuter koshynečnyacute i když nemaacute žaacutedneacute hranice - podobně jako tomu je u dvojrozměrneacuteho povrchu koule V tomto posledniacutem přiacutepadě lze budoucnost vesmiacuteru popsat jako všeobecneacute gravitačniacute zhrouceniacute ktereacute bude naacutesledovat po faacutezi rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru v niacutež se nyniacute nachaacuteziacuteme Nebezpečiacute hrouceniacute ovšem neniacute akutniacute shyurčitě maacuteme zaručeno ještě nejmeacuteně 20 miliard let rozpiacutenaacuteniacute - ale jde o princip

Přitom se daacute snadno ukaacutezat že hmotovou hustotu fotonů lze zanedbat Z toku kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute vyplyacutevaacute že v jednom krychloveacutem metru je 5108 reliktovyacutech fotonů jejichž středniacute hmotovaacute hustota je řaacutedu 10- 30

kg m -3 tj asi 21000 kritickeacute hustoty To lze zanedbat takže jde jedině o husshytotu -obyčejneacute laacutetky vesmiacuteru Baryonů je mnohem meacuteně než fotonů a středniacute hustota odvozenaacute z počtu sviacutetiacuteciacutech hvězd vychaacuteziacute jen 02 atomuacute v kryctlloveacutem metru což daacutevaacute nanejvyacuteš hustotu 310- 28 kg m- 3

Neviacuteme ovšem kolik je temnyacutech hvězd tj hvězd o velmi niacutezkeacute hmotnosti nebo mrtvyacutech hvězd ktereacute se již daacutevno změnily v neutronoveacute hvězdy či černeacute

diacutery A jakyacute je přiacutespěvek mezihvězdneacuteho nebo intergalaktickeacuteho plynu Z teoshyriiacute nukleosynteacutezy v raneacutem vesmiacuteru vyplyacutevaacute že prvotniacute 4He tvořiacute 21-25 hmoty baryonů v prvotniacute plazmě a deuterium něco kolem 10- 4 teacuteto hmoty Zastoupeniacute baryonoveacute laacutetky ve vesmiacuteru je tiacutemto nezaacutevislyacutem zpLlsobem potvr zeshyno na 002 až 010 kritickeacute hustoty

Na prvniacute pohled z toho plyne že vesmiacuter je otevřenyacute a bude se rozpiacutenat trvale To je však předčasnyacute zaacutevěr neboť z ruacuteznyacutech astronomickyacutech pozoshyrovaacuteniacute zřetelně vyplyacutevaacute existence neviditelneacute hmoty Hmotnost velkyacutech kup galaxiiacute totiž vesměs vychaacuteziacute podstatně vyššiacute než součet hmotnostiacute individuaacutelshyniacutech galaxiiacute v daneacute kupě Proto ani dnes neviacuteme zda je vesmiacuter otevřenyacute nebo uzavřenyacute a odpovědět spraacutevně na tuto otaacutezku neniacute vuacutebec snadneacute

Je však už jisteacute že tato skrytaacute hmota neniacute tvořena baryony Dobryacutemi kanshydidaacutety na vyplněniacute vesmiacuteru jsou neutrina Procesy ktereacute probiacutehajiacute v prvniacute sekundě věku vesmiacuteru vedou k vytvořeniacute početnyacutech neutrin - je jich teacuteměř tolik jako fotonfr 45 108 v krychloveacutem metru Pokud je ovšem klidovaacute hmotshynost neutrin rovnaacute nule přispěla by k celkoveacute hustotě vesmiacuteru jen 02 kritickeacute hustoty Tiacutem by se přirozeně ani nevyřešil probleacutem skryteacute hmoty ale ani by to nepomohlo zvyacutešit celkovou středniacute hustotu vesmiacuteru

Naproti tOHlU i poměrně nepatrnaacute klidovaacute I1motnost neutrin by drasticky změnila tento zaacutevěr Jestliže by totiž aspoň jeden typ neutrin měl klidovou hmotnost 25000kraacutet menšiacute než elektron stačila by neutrina k uzavřeniacute vesshymiacuteru Byl by to ovšem velmi podivnyacute vesmiacuter nejpočetnějšiacutemi čaacutesticemi v něm by byly fotony a neutrina by představovala zdaleka největšiacute čaacutest jeho hmotshynosti - něco mezi 5 a 98 uacutehrnneacute hmotnosti vesmiacuteru Naproti tomu čaacutestice obyčejneacute hmoty by reprezentovaly pouze 2 až 10 celkoveacute hmoty vesmiacuteru Tyto poměry charakteristickeacute pro vesmiacuter jako celek jsou velmi odlišneacute od toho co pozorujeme zde na Zemi

Moderniacute fyzika připouštiacute že neutrina majiacute přiacutepadně malou klidovou hmotshynost Existujiacute nezaacutevislaacute potvrzeniacute moskevskyacutech experimentuacute [s kladnou klidoshyvou hmotnostiacute neutrin) anebo jsou v zaacutesobě dosud neobjeveneacute čaacutestice jež

180

mohou sehraacutet přiacuteslušnou roli v doplněniacute celkoveacute hustoty vesmiacuteru na nebo dokonce nad kritickou mez Nejasnosti v tomto směru ovšem ještě přetrvajiacute

nějakyacutech 5 nebo 10 let - doufejme že ne deacutele Snad ale stojiacute za zmiacutenku znovu zdllraznit že zaacutekladniacute charakteristiky teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku - tyacutekashyjiacuteciacute se nukleogeneze plazmatu s převahou zaacuteřeniacute rekombinace elektronů

a fotonů jež jsou pevnou paacuteteřiacute moderniacute kosmologie - jsou nedotčeny probleacuteshymem skryteacute hmoty a klidoveacute hmotnosti neutrin

5 Struktura vesmiacuteru a jejiacute původ

V současneacute době sestaacutevaacute vesmiacuter předevšiacutem z nerovnoměrně rozloženyacutech gashylaxiiacute Naproti tomu z měřeni kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute nezjišťushy

jeme žaacutedneacute prostoroveacute fluktuace Z teorie vyacutevoje raneacuteho vesmiacuteru i z uacutevah o nukleogenezi vyplyacutevaacute obdobně že ranyacute vesmiacuter byl vysoce homogenniacute Většishynou se proto soudiacute že za dnešniacute fluktuace ve vesmiacuteru je odpovědnaacute gravitačniacute nestabilita

V třiacuterozměrneacutem prostoru je plyn stlačitelnyacute podeacutel ktereacutekoliv ze třiacute n3vzaacutejem kolmyacutech os Nicmeacuteně současneacute stlačeniacute podeacutel dvou os je velmi nepravděposhydobneacute takže většinou převaacutežiacute stlačeniacute v jedineacutem směru V důsledku toho se vytvaacuteřejiacute velmi plocheacute struktury kteryacutem řiacutekaacuteme liacutevance Naacutesledujiacuteciacute plynneacute vrstvy se při sraacutežkaacutecll s liacutevancem ohřejiacute a přilepiacute se k němu tiacutem liacutevanec pozvolna roste

Po určiteacute době se rostouciacute liacutevance začnou vzaacutejemně pronikat a vytvořiacute komshyplikovanou buňkovitou strukturu oddělenou praacutezdnotami s velmi zředěnyacutem plynem Dvojrozměrnyacute přiacuteklad takoveacuteho vypočteneacuteho rozloženiacute hustoty je na obr 2 Existuje formaacutelniacute obdoba mezi tiacutemto typem gravitačniacutech nestabilit a odrazem či lomem světla na naacutehodně se vlniacuteciacutem vodniacutem povrchu (Za slushynečniacutech dnů lze pozorovat obdobu takovyacutech obrazcll na dně plaveckeacuteho bazeacutenu)

Samotneacute galaxie se pak vytvaacuteřejiacute v oblastech stlačeneacuteho plynu Liacutevance jsou totiž nestabilniacute vůči dalšiacutemu graviacutetačniacutemu shlukovaacuteniacute ale určitaacute buňkovaacute

nebo siacuteťovitaacute struktura ještě dlouho přetrvaacutevaacute Jaki dalece od poviacutedaacute tento teoretickyacute obraz reaacutelneacutemu světu Teorie speciaacutelshy

ně předviacutedaacute že ve zředěnyacutech oblastech je plyn staacutele ionizovanyacute a nikdy se nezkondenzuje do galaXiiacute To se zdaacute byacutet v souladu s nedaacutevnyacutem objevem velkyacutech praacutezdnot čili oblastiacute bez galaxiiacute Diacuteky početnyacutem měřeniacutem červenyacutech posuvů galaxiiacute a diacuteky všeobecně přijateacutemu naacutezoru že platiacute Hubblův vztah umožňushyjiacuteciacute z červeneacuteho posuvu odvodit vzdaacutelenosti lze nyniacute poprveacute v historii astroshynomie odvodit trojrozměrnyacute obraz rozloženiacute galaxiiacute v prostoru (řaacutedově již bylo změřeno 10000 červenyacutech pOSUVll pro galaxie) Ukazuje se že charakteshyristickyacute rozměr kup galaxiiacute je kolem 50 Mpc

Dnes je takeacute možneacute použitiacutem metod rozpoznaacutevaacuteniacute obrazců hodnotit objekshytivně nerovnoměrnosti v rozloženiacute počtu galaxiiacute Tak se podařilo koncem roku 1982 prokaacutezat že vesmiacuter obsahuje vskutku plocheacute struktury nebo nitě spiacuteše než trojrozměrneacute chuchvalce galaxiiacute A tiacutem se potvrzuje myšlenka o řiacutediacuteciacutem vlivu gravitačniacutech nestabilit NevylUČuje to však přiacutetomnost ještě jednoho mechanismu a to vyacutebuchů supernov Exploze supernov totiž stlačiacute okolniacute meZihvězdnyacute plyn a tiacutem urychliacute tvorbu hvězd Ty se opět vyviacutejejiacute velmi rychle (jsou-li dost masiacutevniacute proběhne jejich život za meacuteně než milioacuten letl čiacutemž se znovu urychliacute proces tvorby hvězd v okoliacute atd

Hlavniacute vliv na rozloženiacute galaxiiacute však nepochybně majiacute prvotniacute gravitačniacute nestability Zde se však vynořil novyacute probleacutem souvisejiacuteciacute s niacutezkou hustotou hmoty ve vesmiacuteru (patrně mezi 2 až 10 hustoty kritiCkeacute) Růst poruch v takto zředěneacutem vesmiacuteru je totiž přiacuteliš pomalyacute takže k dosaženiacute dnešniacuteho

181

stavu je třeba předpoklaacutedat silneacute počaacutetečniacute fluktuace hustoty - v evidentniacutem rozporu s pozorovanou homogenitou kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute Nejpravděpodobnějšiacutem řešeniacutem tohoto dilematu je předpoklad o existenci

neviditelneacute hmoty v jineacute formě než jSou baryony_ Tento nepřiacutemyacute důkaz exisshytence skryteacute hmoty považuji za stejně vyacuteznamnyacute jako ditkaz založenyacute na dynashymice kup galaxiiacute Logicky naacutes to tedy dovaacutediacute k předpokladu masiacutevniacutech neutrin tvořiacuteciacutech 90 až 98 hmoty vesmiacuteru Jestliže je hmotnost neutrin přibližně 25 eVcz pak je všechno v pořaacutedku a naviacutec můžeme beze změny převziacutet myšshylenky liacutevancll buněčneacute struktury nitiacute a praacutezdnot i pro neutrinovyacute vesmiacuter

Proto je vskutku důležiteacute aby fyzikoveacute brzo experimentaacutelně zjistili skutečshynou hmotnost neutrin a aby se nalezly metody jak změřit zvyacutešenou koncenshytraci neutrin v Galaxii Podobně bychom potřebovali vědět jakeacute je zastoupeniacute těžšiacutech prvků v praacutezdnotaacutech mezi galaxiemi A zbyacutevaacute i řada numerickyacutech uacutekolů při studiu Igravitačniacuteho shlukovaacuteniacute tvorby a vyacutebuchuacute hvězd atd Ačkoliv teorie velkorozměroveacute struktury dosaacutehla jisteacuteho pokroku většiacute čaacutest praacutece je staacutele před naacutemi

6 Baryonovaacute asymetrie vesmzru

Vesmiacuter obsahuje teacuteměř vyacutehradně hmotu což je dobře znaacutemaacute skutečnost

Je to však velmi podivneacute z hlediska faktu že mezi vlastnostmi hmoty a antishyhmoty existuje dokonalaacute symetrie Myšlenka že ve vesmiacuteru se střiacutedajiacute oblasti s převahou hmoty s oblastmi s převahou antihmoty se neosvědčila Teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku počiacutetaacute s plazmatem pro nějž poměr

p e- r v = 1 1 109 109

platiacute pro celou dobu nukleosynteacutezy převahy zaacuteřeniacute nad laacutetkou vzniku strukshytur galaxiiacute i hvězd

Avšak pro staacuteřiacute vesmiacuteru řaacutedu 1 mikrosekundy a kratšiacute (viz obr 1) se tato situace velmi měniacute Při teplotaacutech vyššiacutech než odpoviacutedaacute klidoveacute hmotnosti protonu existuje velkeacute množstviacute paacuterů proton-antiproton jež jsou v rovnovaacuteze s fotony a jinyacutemi čaacutesticemi To co je však opravdu pozoruhodneacute je že i tehdy existuje miacuternaacute převaha protonů nad antiprotony

p P- r v = (109 +1) 109 109 10H

Je to snad ještě podivnějšiacute než současnyacute poměr čaacutestic a antičaacutestic Proč si přiacuteroda vybrala tak divnyacute poměr 1000 000 001 ku 1 000 000 000 v raneacute eacuteře při teplotaacutech nad 1013 K (Samozřejmě lze takeacute mluvit o kvarciacutech ale i pak je otaacutezka stejnaacute musiacuteme vysvětlit poměr 3000 000 003 kvarklt ku 3 000 000 000 arttikvarkllm )

Moderniacute odpověď spočiacutevaacute na dvou předpokladech (1) Proton neniacute absoshylutně stabilniacute - jeho livotni doba je ovšem vyššiacute než 1030 let To je třeba ověřit experimentaacutelně a přiacuteslušneacute pokusy jsou již v chodu (2) Neexistuje přesnaacute symetrie mezi čaacutesticemi a antičaacutesticemi i když hmotnosti odpoviacuteda-middot jiacute ciacutech dvojic jsou totožneacute K tomu nyniacute musiacuteme přidat informace aplikovamiddot telneacute na velmi vysoce ranyacute vesmiacuter Je to vlastně dokonalyacute fyzikaacutelniacute raacutej - je dostatečně teplyacute a obsahuje nejruacuteznějšiacute velmi těžkeacute čaacutestice Procesy ktereacute jSou při pokojoveacute teplotě nevyacuteslovně pomaleacute [rozpad protonll) probiacutehajiacute při

teplotaacutech v době 10-38 s po velkeacutem třesku velmi ryctlle Supertěžkeacute čaacutestice

X a X se mohou rozpadat buď jen na kvarky anebo na kombinaci kvark-lepton

Nestejnaacute pravděpodobnost obou typů rozpadu pro X a X způsobiacute nakonec přeshybytek kvarkuacute nad antikvarky To se vzaacutepětiacute projeviacute převahou baryonuacute nad antibaryony Většina paacuterů však anihiluje takže nakonec zbudou jen baryony z nichž jSou pak zbudovaacuteny jak Slunce tak i všechny hvězdy_

182

Poměr baryonů k fotonům by měl vyplynout z fyzikaacutelniacute teorie Vypočtenyacute poměr lze porovnat s pozorovanyacutem Tento poměr musiacute byacutet všude stejnyacute neboť takeacute fyzikaacutelniacute konstanty jsou všude stejneacute Tohoto předpokladu jsme již skrytě použiacutevali při uacutevahaacutech o gravitačniacutech poruchaacutech hustoty Moderniacute fyzika podshyporuje tento obraz i když ještě neniacute definitivně dokaacutezaacuten

7 lnflačnl perioda velmi vysoce rClneacuteho vesmiacuteru

Odložme na Chviacuteli vysvětleniacute pojmu inflace - tak prokliacutenaneacuteho v každoshydenniacutem životě ale tak oslavovaneacuteho v kosmologii Předpoklaacutedejme že v rashyneacutem vesmiacuteru platila velmi podivnaacute stavovaacute rovnice ve tvaru

P = --euro = -pc2

kde p je tlak euro hustota energie p hustota hmoty a c rychlost světla Hustota energie byla vysokaacute a kladnaacute ač nesouvisela s vysokou protonovou hustotou Tlak byl zaacutepornyacutel To neniacute tak neobvykleacute jak se na prvniacute pol1led zdaacute v přeshydepnuteacute tuheacute laacutetce je v určityacutech směrech takeacute zaacutepornyacute tlak PodObně kapalina může vykazovat zaacutepornyacute tlak když povrchoveacute napětiacute a adl1eze ke stěnaacutem zashybraňuje tvořeniacute bqblin

Kombinace p = -euro je ovšem vskutku neobvyklaacute nenaleacutezanaacute v žaacutednyacutecl1 poshykusech ale před viacutedanaacute moderniacute teoretickou fyzikou pro některeacute specifickeacute situace Podiacutevejme se na vyacuteznJam a užitečnost tohoto předpokladu pro kosshymologii aniž bychom zvlaacutešť probiacuterali proč takeacute fyzikoveacute dospěli k teacuteto stashyvoveacute rovnici

Hustota hmoty během expanze vesmiacuteru klesaacute což je přirozeneacute neboť objem roste Naproti tomu hustota speciaacutelniacute situace na počaacutetku vyacutevoje vesmiacuteru je konstantniacute při zaacuteporneacutem tlaku vede rozpiacutenaacuteniacute k vykonaacuteniacute praacutece vnějšiacutemi silami a tato praacutece přesně kompenzuje zvětšovaacuteniacute objemu během expanze vesmiacuteru

Takeacute pruacuteběll rozpiacutenaacuteniacute je zvlaacuteštniacute když se vzdalujeme minimaacutelniacutemu rozměru [řaacutedu 10-32 mj probiacutehaacute rozpiacutenaacuteniacute exponenciaacutelně V tom se tento proces zcela podobaacute narLlstaacuteniacute cen při staacuteleacute hodnotě inflace a odtud takeacute pochaacuteziacute zmiacuteněnyacute naacutezev modelu Pro srovnaacuteniacute jsou zde uvedeny (obr 3) teacutež křivky rozpiacutenaacuteniacute klasickeacuteho Fridmanova modelu podle vztahů R ~ t1 2 resp R ~ t 2 3 Jenomže naše situace je vnitřně nestabilniacute - podobně jako laacutetka vystavenaacute napětiacute se může roztrhnout Vesmiacuter maacute současně niacutezkou teplotu a vysokou hustotu energie Proto dojde ke změně situace v zaacuteřeniacute a to nevratně Situace byla jen prvniacutem krokem po němž naacutesledoval přechod do polonormaacutelniacutel1o vesshymiacuteru jemuž dominovalo zaacuteřeniacute a to se konečně změnilo na hmotnyacute vesmiacuter v němž žijeme nyniacute

Inflačniacute faacuteze se odehraacutela v čase 10 - 35 S po velkeacutem třesku Během teacute doby se rozměry vesmiacuteru zvětŠily l0 30kraacutet Kinetickaacute a potenciaacutelniacute energie vesmiacuteru je skvěle sladěna a diacuteky tomu se muacuteže vesmiacuter daacutele rozpiacutenat Body ktereacute jsou dnes ve vesmiacuteru navzaacutejem velmi vzdaacuteleny byly na začaacutetku inflačniacute faacuteze těsně u sebe Tiacutem lze vysvětlit proč je vesmiacuter stejnorodyacute ale takeacute proč se musely praacutevě tehdy vytvaacuteřet pli transformaci situace na zaacuteřeniacute a laacutetku počaacutetečniacute poruchy ktereacute vedly k dnešniacute struktuře vesmiacuteru Kosmologickaacute přitažlivost

inflačniacute exponenciaacutelniacute eacutery vyacutevoje vesmiacuteru je tak silnaacute že ji můžeme považovat za pokus astronomuacute nadbiacutehat teoretickyacutem fyzikům

8 Oplneacute teorie kvantovyacute zrod kosmologickaacute konstanta

Diskutovali jsme kosmologickaacute řešeniacute pro počaacutetek uzavřeneacuteho vesmiacuteru nashyplněneacutel10 chladnou laacutetkou s velkou kladnou hustotou energie a odpoviacutedajiacuteciacutem negativniacutem tlakem Po = -0

183

R Vlevo obr 3 Křivka rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru Mhem inflačniacute faacuteze je exponenciaacutelniacute Čaacuterkovanaacute čaacutest křivky odpoviacutedaacute zaacuteporshy

neacutemu času ale toto protaženiacute do minushy losti postraacutedaacute fyzikaacutelniacute smysl Vpravo obr 4 Křivka rozpiacutenaacuteni vesmiacuteru během

Fridmanovy faacuteze Čas tmiddotmiddot == 10 - 43 S po sinmiddot gularitě odpoviacutedaacute nejzazšiacutemu okamžiku

------shy v minulosti vesmiacuteru kam lze extrapolovat staacutevaiiciacute tyzikaacutelniacute teorie

Začali jsme od stavu s minimaacutelniacutem poioměrem R = IIHo a v klidu v čase t = 0 přičemž platiacute že

R = Ra cos h (Ho t)

(viz obr 3) Nikdy nesplcl čert se okamžitě zeptaacute co bylo předtiacutem Nebyl by samozřejmě probleacutem protaacutehnout křivku na obr 3 směrem k zaacutepornyacutem časům až do t = -00 (čaacuterkovanaacute křivka na obr 3) ale to by bylo nefyzikaacutelniacute protože laacutetka s negativniacutem tlakem je pro zaacutepornaacute t nestabilniacute

Proto se někdy uvažovalo o horkeacute eacuteře s normaacutelniacute stavovou rovniciacute p = = zl3 const a Fridmanovyacutem řešeniacutem R~ (t-t b )1 2 (obr 4) To by však znamenalo že kdekoliv v čase tb je rychlost rozpiacutenaacuteniacute tak velikaacute že nelze použiacutet klasickeacute obecneacute relativity

Tuto situaci nazyacutevaacuteme Singularita a mnoho lidiacute se již pokoušelo se jiacute nějak vyhnout (viz praacutevě čaacuterkovanaacute čaacutera na obr 3) Lze však zvolit odlišnyacute postup a usuzovat že je možneacute řešeniacute v raacutemci kvantoveacute obecneacute relativity Tato teorie by mohla obsahovat možnost lVantoveacuteho zrodu vesmiacuteru jeho stvoshyřeniacute z ničeho

Navzdory všem nejistotaacutem předpovědiacute založenyacutech na teorii (kteraacute dosud neexistuje) mltžeme tu vychaacutezet ze dvou pravděpodobně nepochybnyacutech tvrzeniacute (1) Celkovaacute energie uzavřeneacuteho vesmiacuteru je přesně nula (2) Baryonovyacute naacuteboj se přesně nezachovaacutevaacute To znamenaacute že nově zrozenyacute vesmiacuter by mohl byacutet uzashyvřenyacute a naacutebojově symetrickyacute takže přebytek baryonu se vytvořil až později A znamenaacute to takeacute že neniaacuteme žaacutedneacute zaacute kony zachovaacuteniacute jež by zabraňovaly

kvantoveacutemu zrodu uzavřeneacuteho vesmiacuteru z ničeho

Jindy se zase připomiacutenaacute antropickyacute princip Je možneacute že existUje velmi mnoho vesmiacuteruacute ale my sami žijeme praacutevě v takoveacutem světě kteryacute je vhodnyacute pro vznik a vyacutevOj života To nutně vyžaduje několik miliard let času a zužuje vyacuteběr hodnot pro Hubblovu konstantu a hustotu hmoty Zde se bohužel rychle vzdalujeme od vědy k pouheacutemu maacutechaacuteniacute rukama

Potřebujeme noveacute vyacutesledky ve fyzice abychom se měli v kosmologii leacutepe oč opřiacutet Naštěstiacute je kosmickaacute nukleosynteacuteza všemi těmito myšlenkami prakshyticky nedotčena a zltstaacutevaacute proto paacuteteřiacute teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku Samoshyzřejmě zbyacutevaacute toho ještě mnoho k řešeniacute ale některeacute čaacutesti našich kosmologicshykyacutech znalostiacute lze již považovat za dostatečně zaručeneacute

9 Zaacutevěry

Vraťme se od divokyacutech spekulaciacute předchoziacute kapitoly zpaacutetky k obecneacutemu teacutematu kosmologie jež postupně ziacuteskala na vaacutežnosti jako uznaacutevanaacute vědeckaacute discipliacutena Maacute dobře definovaneacute a jasně formulovaneacute probleacutemy ktereacute je třeba řešit systematickyacutem vyacutezkumem Koneckoncu zahrnuje hlubokeacute otaacutezky o sashymotneacutem původu vesmiacuteru Jsem přesvědčen že kosmologllm nehroziacute v budoucshynosti nezaměstnanost

Tři zdroje uacutespěchů současneacute kosmologie jsme připomněli na začaacutetku pozoshyrovaacuteniacute fyzikaacutelniacute teorie a moraacutelniacute odvahu Pro dalšiacute rozvoj kosmologie potře-

184

bujeme toteacutež důmyslnějšiacute pozorovaacuteniacute pokrok ve fyzikaacutelniacute teorii a ještě viacutece odvahy Člověk a jeho kosmickaacute loď - Země obiacutehajiacuteciacute kolem jedneacute z mnoha hvězd v jedneacute z mnoha galaxiiacute jsou vskutku nepatrnou čaacutestiacute celeacuteho vesmiacuteru Přes to se naacutem dařiacute poznaacutevat staacutele leacutepe bezbřehyacute vesmiacuter jeho minulost i bushydoucnost Upřiacutemnaacute viacutera v zaacutesadniacute možnost poznaacutevaacuteniacute vesmiacuteru odhalovaacuteniacute pravdy viacutera

ve Vědu - to spojuje všechny astronomy i všechny vědce vůbec Je to vlastně toteacutež jako upřiacutemnaacute viacutera v dobro spravedlnost lidskou důstojnost v cenu lidshyskeacuteho života kteraacute spojuje všechny lidi dobreacute vůle

(Přeložila Libuše Kalašovaacute)

Ke klasifikaciacutemLadislav Křivskyacute

slunečniacutech erupciacute Zaacutehy po vaacutelce byJa zavedena na ondřejovskeacute observatoři podle zahraničniacutech

vzorů systematickaacute pozorovaacuteniacute erupciacute ve spektraacutelniacute čaacuteře vodiacuteku Ha (65628 A = == 65628 nm) Pozorovaacuteniacute byla provaacuteděna spektrol1elioskopem Haleova typu kteryacute byl před vaacutelkou pořiacutezen dr Novaacutekovou-Bednaacuteřovou a uveden po vaacutelce do provozu pro pozorovaacuteniacute erupciacute dr F Linkem S tiacutemto přiacutestrOjem byla měshyřena šiacuteřka čaacutery Ha v průběhu erupce časovaacute změna teacuteto šiacuteřky maacute obdobnyacute chod jako intenzita emise v čaacuteře Ha Byla určovaacutena subjektivniacutem způsobem mohutnost (importance) erupce a měřena pozice Kromě řady vědeckyacutech praciacute ktereacute vznikly na zaacutekladě těchto pozorovaacuteniacute bylo ve čtyřicaacutetyacutech a padesaacutetyacutech letech cenneacute pro mnoheacute geofyzikaacutelniacute obory vůbec to zda-li erupce byla a jakeacute byla mohutnosti lmportace podle tehdejšiacutech mezinaacuterodniacutech pokynů byla určoshyvaacutena podle stupnice 1 (nejslabšiacute) 2 2 + 3 a 3 + (nejmohutnějšiacute J Pozorovashytel podle změřeneacute šiacuteřky čaacutery (obyčejně většiacute než 19 A) podle dosaženeacuteho jasu meacuteně již podle rozlohy a trvaacuteniacute přidělil odpozorovaneacute erupci čiacuteslo podle uvedeneacute stupnice Ukaacutezalo se že podle teacuteto klasifikace erupce vykazovaly i obdobnyacute efekt v ionosfeacuteře (Dellingerův zaacutepornyacute efekt na kraacutetkyacutech vlnaacutech a kladnyacute efekt na atmosferikaacutech o vlnoveacute deacutelce 11 km) Po roce 1955 byla zavedena třiacuteda velmi slabyacutech erupciacute (tzv subflares) označovanaacute 1-

Vzhledem k tomu že na některyacutech observatořiacutech v pozdnějšiacute době nebyla tato mohutnost spraacutevně určovaacutena kupř některeacute stanice připsaly mohutnost 3 erupci kteraacute sice zasahovala rozsaacutehlejšiacute chromosfeacuterickeacute pole ale podle sveacute emise (nebo šiacuteřky čaacutery Ha a i podle ionosfeacuterickeacuteho efektu) byla ve skutečshynosti mohutnosti 1 byla stanovena mezinaacuterodně klasifikace novaacute platnaacute až doposud Tato klasifikace platiacute od r 1966 Novaacute klasifikace je založena na velikosti plochy kterou erupce zaujiacutemaacute O klasifikaciacutech erupciacute viz teacutež člaacutenek v Řiacuteši hvězd 53 170 91972 Plochy erupciacute se dajiacute určovat snadno na sniacutemshyciacutech slunečniacuteho disku v čaacuteře Ha (na speciaacutelniacutech filmech) Sniacutemaacuteniacute kinofilmu [mnohdy provaacuteděneacute automaticky) nevyžaduje trvalou pozorovatelskou činnost jako tomu bylo u měřeniacute šiacuteřky čaacutery opakovaneacute po 1 minutě nebo i častěji

Čiacuteslo udaacutevaacute plochu erupce zaacuteřiacuteciacute v čaacuteře a piacutesmena F N a B vystihujiacute jas Jas se určuje převaacutežně odhadem je to jakaacutesi jasovaacute mohutnost kteraacute připoshymiacutenaacute stupně 1 2 3 stareacute klasifikace Nejmenšiacute erupce (tzv subflares) se označujiacute znameacutenkem minus nebo piacutesmenem S a k tomu se připojuje (jako je tomu i II dalšiacutech třiacuted) piacutesmeno vyjadřujiacuteciacute jas F - faint (slabyacute) N shynormal (průměrnyacute) nebo B - brillant (velmi jasnyacute) Tato piacutesmena jsou uvaacuteshyděna malaacute nebo velkaacute

185

Zaacuteznam iady -emise (1-8

vzplanutiacute XshyAJ při erupshy

ciacutech z dru žice GOES -2 dne

GOES-2 1-8 Aacute 19 IX 1979 mohutnost lze odvodit podle stupnice t řiacuteshy

19-IX-1979 dy jsou napravo

-6 c10

10-1

14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 O 2 UT

Uvaacutediacuteme tuto klasifikaci erupciacute podle ploch ve čtverečniacutech stupniacutech S [nebo -) = subflare = velmi malaacute erupce plocha A - 20

1 = erupce mohutnostiacute jedna 21 ~ A lt 51 2 = erupce mohutnosti 2 52 ( A lt 124 3 = erupce mohutnosti 3 125 lt A lt 247 4 = erupce mohutnosti 4 248 lt A

50

Přiacuteklady Označeriiacute pro jasově normaacutelniacute velmi malou erupci je SN nebo Sn nebo N Označeniacute pro mimořaacutedně velkou erupci jasově velmi jasnou bude 4B nebo 4b Přiacuteklad dvouvlaacuteknoveacute erupce mohutnosti 3B z 29 VII 1973 (14 h

01 SČ] sniacutemaneacute v Ha na hvězdaacuterně v Uacutepici je na obr na 2 str obaacutelky Přesto že bylo snahou zakladateluacute noveacute klasifikace určovaacuteniacute mohutnosti

erupciacute sjednotit jsou nadaacutele mohutnosti určovaneacute pro tuteacutež erupci různyacutemi stanicemi dosti odlišneacute Rozdiacutelnaacute klasifikace u teacuteže erupce stanovenaacute na viacutece observatořiacutech někdy maacute objektivniacute přiacutečinu ve skutečnosti že některaacute stanice nezachytiacute celyacute vyacutevoj erupce od samotneacuteho začaacutetku a nezachytiacute vždy faacutez i s maximem jasu

Podle monitorovaacuteniacute slunečniacute X-emise v řadě kanaacutelli na družiciacutech se ukashyzovalo že určovaacuteniacute mohutnosti erupce by mělo I)yacutet provaacuteděno podle zaacuteř e niacute

erupce ve spektraacutelniacutem rozsahu 1-8 A (0 1-08 nm) a to podle intenzity zaacuteřeniacute vlastně energie maximaacutelně dosaženeacute Od 1 1 1969 platiacute teacutež tato klasishyfikace zavedenaacute v USA (Space Environment Services Center) je do jisteacute miacutery objektivniacute neniacute ale bez vad jak ještě uvedeme Tato klasifikace maacute tyto vyacuteshyhody (1) je lepšiacutem měřiacutetkem pro geofyzikaacutelniacute zvlaacuteště ionosfeacuterickeacute efekty (2) je objektivniacute miacuterou pro emisi erupciacute bez ohledu na umiacutestěniacute erupce na disku (nebo za okrajem disku) Zařazeniacute do intenzitniacutech třiacuted se provaacutediacute podle dosaženeacuteho vrcholu emise erupciacute v oboru 1-8 A a to takto

lntenzita zaacuteřeniacute

nejslabšiacute B rp lt 10- 6 rp lt 10 - 3

slabeacute C 10 - 6 IJ) lt 10-5

sUedn i M 10- 5 rp lt 10-4 10- 2 I) lt 10 - 1

velkeacute X

Dalšiacute děleniacute umožňuje čiacuteslo k třiacutedě kupř C3 udaacutevaacute vzplanutiacute 3X10- 6 W m- z nebo X5 je pro vzplanutiacute 5 X 10- 4 W m- 2 V prognoacutezaacutech erupciacute některyacutech censhyter se udaacutevaacute očekaacutevaacuteniacute vyacuteskytu erupciacute podle jednotlivyacutech třiacuted Cl Ma X Při BO jde o jevy slabšiacute než lX10 - 7 W m- z

Na obraacutezku je přiacuteklad zaacuteznamu X-emise (1-8 A) z obdobiacute bohateacuteho na erupce zaacuteznam je z družice GOES-2 ze dne 19 IX 1979 rozmeziacute klasifikačshy

niacutech třiacuted je udaacuteno

186

Vzhledem k tomu že se provaacutediacute monitorovaacuteniacute X-emise z celeacuteho disku SIUl1shyce neniacute možno bez současneacuteho optickeacuteho sledovaacuteniacute (v Ha na film nebo vishyzuaacutelně spektrohelioskopem) určit polohu erupce a tedy určit přiacuteslušnost

erupce k určiteacute skupině skvrn (tj aktivniacute oblasti) Mnohdy se staacutevaacute že dojde k dvojiteacute nebo i trojiteacute časoveacute superpozici erupciacute

(z různyacutech aktivniacutech oblastiacute na Slunci) a nelze na zaacuteznamech X-emise rozeshyznat zda-li šlo o erupci jednu nebo viacutece erupciacute Mohutnost přisouzenaacute jakoby šlo o jednu erupci podle uvedeneacute stupnice v X-emisi v takovyacutechto přiacutepadech nemůže odpoviacutedat jednotlivyacutem skutečnyacutem erupčniacutem jevům neboť je neseparuje

Je patrneacute že i tato objektivniacute klasifikace erupciacute podle X-emise neniacute vlastně zcela objektivniacute a nevystihuje plně realitu jevů Z hlediska middotgeofyzikaacutelniacutech efektLl (hlavně ionosfeacuterickyacutech) je pro praktickeacute uacutečely dostačujiacuteciacute znaacute-li se maximaacutelniacute daacutevka ionizujiacuteciacute emise v době maxima erupce nebo shluku erupciacute a trvaacuteniacute emise ktereacute lze z registraciacute odečiacutest Je zřejmeacute že z hlediska slunečniacute fyziky (kupř pro evidenci erupčniacute činnosti v danyacutech typech aktivniacutech oblastiacute) je nutnaacute současnaacute optickaacute kontrola v čaacuteře Ha a určovaacuteniacute mohutnostiacute pozic a trvaacuteniacute erupciacute pod le noveacute či stareacute klasifikace

Určeniacute mohutnosti erupce provaacuteděneacute jakyacutemkoliv uvedenyacutem způsobem (doshyplněneacute poziciacute erupce a trvaacuteniacutem) je prvniacute nejzaacutekladnějšiacute i když nejprostšiacute charakteristikou kteraacute se užiacutevaacute i ve vědeckyacutech praciacutech o erupciacutech vědeckeacute zpracovaacuteniacute z nejrftznějšiacutecl1 hledisek ovšem musiacute naacutesledovat

Vzhledem k tomu že v posledniacutech 10- 15 letech intenzita služby pozemniacuteho pozorovaacuteniacute erupciacute zvlaacuteště v Evropě poklesla je krytiacute Slunce pozorovaciacute konshytrolou zvlaacuteště v dopoledniacutech hodinaacutech (podle našeho času) velmi špatneacute Staacutevaacute se tak že se zpracovaacutevajiacute různeacute druhy emisiacute erupciacute ziacuteskaacutevaneacute někteshyryacutemi naacutekladnyacutemi projekty a přiacutestroji na vědeckyacutech družiacuteciacutech nebo meziplaneshytaacuterniacutech sondaacutech a při tom se ani neviacute kde erupce na Slunci vftbec vznikla Vzhledem k tomu že zvlaacuteště u čaacutesticovyacutech emisiacute erupciacute nejde o sfeacuterickeacute vyacuteshyrony zaacuteležiacute při fyzikaacutelniacutech interpretaciacutech na pozici zdroje na Slunci kteryacute se mnohdy v dLlsledku mezery v meacuteně naacutekladneacutem pozemniacutem pozorovaacuteniacute ani neznaacute A tak nemohou byacutet plně zhodnoceny vyacutesledky pořizovaneacute za desiacutetky milioacutenů protože schaacuteziacute vyacutesledky pořizovaneacute za tisiacutece Tento neutěšenyacute stav je způsobovaacuten převaacutežně těmito dvěma dftvody [l] v důsledku šetřeniacute se omezily na některyacutech staniciacutech pozorovaciacute služby (2) pozorovaacuteniacute nebo sniacutemaacuteniacute erupciacute v Ha (a jejich vyhodnocovaacuteniacute) se věnuje menšiacute pozornost vzhledem k pracnosti a časoveacute naacuteročnosti při systematickeacutem provaacuteděniacute siacutely pozoroshyvatelskeacute se zaměřujiacute na tzv atraktivnějšiacute uacutekoly To je efekt společnyacute dnes i jinyacutem vědeckyacutem oborům majiacuteciacute ale za naacutesledek že pro atraktivnějšiacute

uacutevahy pak chybiacute nejzaacutekladnějšiacute konvenčniacute uacutedaje ziacuteskaacutevaneacute klasickyacutemi způsoby

Martin Šolc Analema nad Prahou Excentrickeacute draacuteha Země kolem Slunce a sklon rovniacuteku k ekliptice způsoshy

bujiacute odchylky praveacuteho slunečniacuteho času Tp od času středniacuteho slunečniacuteho T smiddot

Odchylka se během roku měniacute a jejiacute vyjaacutedřeniacute časovaacute rovnice E = Tp-T s patřiacute k zaacutekladům astronomie uvaacuteděnyacutem v každeacute učebnici Sklon ekliptiky k rovniacuteku způsobuje takeacute proměnnou deklinaci Slunce běh~m roku mezi + 235deg o letniacutem slunovratu a -235deg o slunovratu zimniacutem Kombinaci obou vlivů tedy předchaacutezeniacute nebo opožďovaacuteniacute praveacuteho slunečniacuteho času vzhledem k rovnoměrně plynouciacutemu času středniacutemu a proměnnou deklinaci kteraacute se projevuje napřiacuteklad proměnnou vyacuteškou Slunce nad obzorem při kulminaci vyjadřuje naacutezorně křivka tvaru osmičky zvanaacute analema (viz 4 str obaacutelky)

187

Konstrukci analemy si můžeme představit podle jednoducheacuteho pokusu shytrvale upevněnyacutem fotoaparaacutetem budeme fotografovat Slunce každyacute den vždy v poledne středniacuteho slunečniacuteho času (miacutestniacuteho) Kdyby Slunce postupovalo po světoveacutem rovniacuteku miacutesto po ekliptice a s konstantniacutem denniacutem pohybem promiacutetlo by se v poledne středniacuteho slunečniacuteho času vždy do prflsečiacuteku rovniacuteku s miacutestniacutem poledniacutekem a miacutesto analemy bychom ziacuteskali jen jeden obraz Slunce Zmiacuteněneacute nepravidelnosti však způsobiacute že Slunce vytvořiacute svyacutemi obrazy praacutevě analemu Sledujme jejiacute vytvaacuteřeniacute během roku O podzimniacute rovnodennosti [23 zaacuteřiacute) projde Slunce poledniacutekem o 8 minut před polednem středniacuteho času S přibyacutevajiacuteciacutem podzimem se poledniacute vyacutešky Slunce zmenšujiacute a Slunce prochaacuteziacute poledniacutekem staacutele dřiacuteve až do 3 listopadu kdy praveacute poledne nastaacutevaacute o 165 minuty dřiacuteve než poledne času středniacuteho Pak se poledniacute vyacuteška Slunce daacutele snižuje až do zimniacuteho slunovratu (21 prosince) kdy je nejmenšiacute a to 165deg V tu dobu předstih praveacuteho poledne před středniacutem klesaacute až 26 prosince se pravyacute a středniacute čas sejdou a analema protne miacutestniacute poledniacutek V tu chviacuteli již poledniacute vyacuteška Slunce roste praveacute pOledne se za středniacutem opožďuje Dne 3 ledshyna prochaacuteziacute Země přiacutesluniacutem a tedy Slunce uraziacute ten den po ekliptice vzhledem ke hvězdaacutem nejdelšiacute denniacute uacutesek sveacute draacutehy Dne 11 uacutenora je zpožděniacute praveacuteshyho poledne maximaacutelniacute asi 145 minuty a potom se zvolna zmenšuje Dne 21 března protiacutenaacute analema světovyacute rovniacutek (jarniacute rovnodennost) a praveacute poshyledne nastaacutevaacute o 7 minut později než středniacute Miacutestniacute poledniacutek protne analema 16 dubna a pak se praveacute poledne bude před středniacutem opět předchaacute zet až do 14 května kdy rozdiacutel činiacute asi 4 minuty Dne 16 června protiacutenaacute analema opět miacutestniacute poledniacutek a kraacutetce nato 21 června dosahuje Slunce maximaacutelniacute vyacutešky při kulminaci [v Praze 635deg) Opožděniacute praveacuteho poledne za středniacutem je potom největšiacute 26 července asi 65 minuty Miacutestniacute poledniacutek protne analema znovu 1 zaacuteřiacute a pak už spěje k podzimniacute rovnodennosti čiacutemž se uzaviacuteraacute Na zaacutevěr

je třeba zdůraznit že analema neniacute symetrickaacute podle miacutestniacuteho poledniacuteku Jako analema se označujiacute všechny přiacutebuzneacute křivky ktereacute by vznikly každoshy

denniacutem fotografovaacuteniacutem Slunce vždy le stejnyacute okamžik i třeba odlišnyacute od poshyledne a takeacute se tak označujiacute křivky ktereacute na slunečniacutech hodinaacutech opisuje stiacuten špičky ukazatele (nebo nod u) během roku vždy ve stejnou dobu středniacuteho času

Analema na obraacutezku byla sestrojena podle vyacutepočtu Stupnice na miacutestniacutem poledniacuteku vyjadřuje deklinaci ve stupniacutech stupnice na světoveacutem rovniacuteku čashy

soveacute odchylky od okamžiku kulminace v minutaacutech Obě stupnice majiacute rovnoshyměrneacute děleniacute Podkladovyacute obraacutezek je pohled ze schodů od Čechova mostu na letenskou plaacuteIiacute směrovanyacute na jih Uacutehloveacute měřiacutetko ve střed u obraacutezku (jiŽniacute bod průsečiacutek miacutestniacuteho poledniacuteku s horizontem) je stejneacute jako na osaacutech Stejshyneacutemu měřiacutetku odpoviacutedaacute i vyacuteška světoveacuteho rovniacuteku nad obzorem takže nedoshychaacuteziacute k tak velkeacutemu zkresleniacute jakeacute by nastalo při promiacutetnutiacute analemy do roviny fotografickeacuteho sniacutemku Poloha Slunce je vyznačovaacutena po 5 až 6 dnech počiacutenaje podzimniacute rovnodennostiacute

Co noveacuteho v astronomii

POMNiacuteK T BRAHE A J KEPLERA

V roce 1971 jsme si četnyacutemi akcemi přishypomiacutenali 400 vyacuterod narozeniacute německeacuteho astronoma johannesa Keplera a 370 vyacuteročiacute uacutemrH daacutenskeacuteho astronoma Tycho Brahe

Oba vyacuteznamniacute učenci nějakyacute čas v Praze žili a pracovali a tak bylo rozhodnuto jim postavit v Praze pomnlk Zaacutekladniacute kaacutemen k němu byl položen 9 června 1971 v Kepleshyrově ulici na Pohořelci ale k slavnostniacutemu odhalen došlo až letos 20 července Pomshynk je diacutelem akademickeacuteho sochaře Josefa Vajce a architekta Vladislava Pyacutechy U přiacuteshyležitosti slavnostniacuteho aktu promluvili o žishyvotě a diacutele obou astronomll na pomniacuteku zpodobněnyacutech předseda ONV Praha 6 dr Štěpaacuten Flajzar vedouciacute katedry astronomie

186

il astrofyziky MFF UK prof Vladimiacuter Vilshynyacutesek a ředitel Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy dr Oldřich Hlad J B

PLANETKA 1984 KD

E a C Shoemakerovi objevili 27 května

na Palomarskeacute hvězclaacuterně rychle se pohyshybujiacuteciacute planetku 15m V souhvězdiacute Boota Jejiacute draacutehu počiacutetal z 27 pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květnem a 16 červnem Daniel W E Gleen

T 1984 VII 4928 EČ w iacute2

203 5350 81860deg

19500

13654deg q 100836 AU e 054154 a 2199947 AU

Planetka předběžně označenaacute 1984 KD maacute oběžnou dobu 326 roku Byla objevena viacutece než měsiacutec před pľlkhodem přiacuteslunim

19 června prošla ve vzdaacutelenosti pouze 0031 AU od Země (od Slunce byla v tuto dobu vzdaacutelena 1028 AU) Dne 17 června měla jasnost 11zm a byly zjištěny změny

jasnosti v rozmeziacute D3-04m s periodou 20 min lak je z elementll patrneacute planetka se v době průchodu perihelem značně přishy

bližuje k draacuteze Země IAUC 3953-4 (BI

KOMETA PWOLF-HARRINGTON 19B4g

Periodickou kometu Wolf-Harrington nashylezl [ Gibson na negativu exponovaneacutem 12m SChmidtovou komorou Palomarskeacute obshyservatoře 4 června Byla v souhvězdiacute Bemiddot rana velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta (z poshyzorovaacuteniacute vychaacuteziacute oprava v čase průchodu přiacutesluniacutem pouze +003 dne) měla jasnost 17 m a plynnyacute ohon deacutelky asi 50 v pozičshyniacutem uacutehlu 270deg

Kometu objevil 22 prosince 1924 Wolf (Heidelberg) ale pak nebyla při dalšiacutech naacutevratech do perihelu pozorovaacutena Znovu ji objevil až Harrington na negativu exposhynovaneacutem 4 řiacutejna 1951 na palomarskeacute hvězshydaacuterně Potom byla nalezena při všech dalshyšiacutech naacutevratech do přiacutesluniacute ktereacute nastaly v letech 1958 1965 1971 a 1978 Podrobneacute informace o teacuteto periodickeacute kometě jsme otiskli v ŘH 52 4 11971

Draacutehu počiacutetal ze 110 pozic ziacuteskanyacutech v obdobiacute 1951-1978 S Nakano (Tokio) s ohledem na negravitačniacute vlivy jej ele shymenty jsou

T 1984 IX 2272633 EČ OJ 18686312deg iacute2 25421129deg 19500 i 184488T

q 16158919 AU a 34955060 AU e 05377230 p 654 roku

lAUC 3952 MPC 8289 (Bj

KOMETA P FAYE 1964h

Periodickou kometu Faye nalezli nezaacuteshyvisle kraacutetce před jejm letošniacutem průchodem přiacutesluniacutem [ Gibson a C S Morriacutes Gibson ji našel na sniacutemciacutech exponovanyacutech 9 až 11 června na Palomarskeacute hvězdaacuterně 152m reflektorem s receptorem CCD Byla v soushyhvězdiacute Berana měla jaacutedro o jasnosti asi 165111 koacutemu a kraacutetkyacute ohon v pozičniacutem uacutehlu asi 270deg Morris ji nalezl vizuaacutelně 23 27 a 28 června 025m reflektorem Byla v soushyhvězdiacute Byacuteka a jevila se jako difuzniacute objekt 125 rn s kondenzociacute průměr koacutemy byl asi 1 V obou přiacutepadech byla poblže eklipshytiky velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta Dne 29 června byla vzdaacutelena od Země 2271 AU od Slunce 1598 AU

Draacutehu počiacutetal W Landgraf [G6ttingen) ze 156 pozic z obdobiacute 1961-1977 s ohledem na negravitačniacute vlivy jejiacute elementy jsou

T 1984 VII 989263 EC uacute) 203830720 Sl 19898109deg 19500

909238deg q 15935178 AU a 37783256 A U e 05782476 p 734 roku

Kometu objevil Faye 22 listopadu 1843 v Pařiacuteži dostala označeniacute 1843 lil Jejiacute le shytošniacute naacutevrat je již 18 pozorovan5

lAUC 3956 MPC 8287 (BI

KOMETA AUSTIN 1984i

Dne 8 července objevil R D Austin (Novyacute Zeacuteland) poměrně jasnou novou koshymetu Byla na jižniacute obloze v souhvězdiacute

Rydla [Caelum) a jevila se jako difuzn objekt asi 8m s kondenzaciacute Podle Austina měla kometa 9 července vizuaacutelniacute jasnost 65nl a koacutemu o průměru 12 Mezi 9-11 červencem byla vzdaacutelena od Země jen 026 AU (od Slunce 095-091 AU) Ze 6 poloh ziacuteskanyacutech mezi 8-10 červencem tedy jen z velmi kraacutetkeacuteho oblouku počiacuteshy

tal B G Marsden prvniacute předběžnou parashybolickou draacutehu jejiacutež elementy jsou

T 1984 VIII 1213 EC w iacute2

35283017057deg 19500

t 16411deg q 02912 AU

IAUC 3957-8 [B

NEVIDITELNA HMOTA

Rotačniacute křivka našiacute Galaxie tedy zaacutevisshylost draacutehoveacute rychlosti na vzdaacutelenosti od středu Mleacutečneacute draacutehy naacutem daacutevaacute obraz o celkoveacute hmotě kteraacute se naleacutezaacute uvnitř

draacutehy objektu Určiacuteme-li tak rozděleniacute hmoshyty v Galaxii dostaneme nečekanyacute vyacutesledek

189

čiacutem viacutece se přibližujeme vnělšiacutem oblastem tiacutem viacutece se rozděleniacute hmoty lišiacute od toho co lze předpoklaacutedat na zaacutekladě rozloženiacute znaacutemyacutech objektů Zřejmě tedy obsahujiacute vnějšiacute čaacutesti Mleacutečneacute draacutehy a galaktickeacute halo podstatneacute množstviacute nesviacutetiacuteciacute a tiacutem nevidishytelneacute hmoty

Ve srovnaacuteni s exotickyacutemi možnostmi vyshysvětleniacute tohoto jevu jako např hmotnostiacute neutrn může byacutet považovaneacute za konzershyvativniacute objasněniacute na zaacutekladě velkeacuteho poshyčtu slabě sviacutetiacuteciacutech trpasllků typu M Tyto maacutelo sviacutetlciacute (Mvgt 16) červeneacute hvězdy neshyjsou většinou vizuaacutelně zjistitelneacute ale na sniacutemciacutech v bllzkeacute infračerveneacute oblasti by musely byacutet patrneacute

Na zaacutekladě teacuteto myšlenky prohleacutedli G Gilmore a P Hewett pomociacute automatickeacuteho měřiacuteciacuteho procflsu na Kraacutelovskeacute observatoři v Edinburghu sniacutemky pořiacutezeneacute UK-Schmidshytovyacutem dalekohledem [AustraacutelieJ ve dvou spektraacutelniacutech oblastech modreacute a infračer shyveneacute Cerveneacute hvězdy typu M ktereacute nalezli srovnaacuteniacutem obou druhů sniacutemků mohly poshytom byacutet prozkoumaneacute spektroskopicky aby bylo jisteacute že jsou skuteině těmi hledanyacuteshymi červenyacutem trpasliacuteky maleacute absolutniacute sviacuteshytiacute vosti

Překvapujiacuteciacute vyacutesledek Uvnitř zkoumaneacuteho pole ktereacute zaujiacutemaacute na obloze 50 čtverečshyniacutech stupňů nebyl nalezen ani jeden trpasliacutek s Mvgt 19 V přiacutepadě že existujiacute ještě slabšiacute červeniacute trpasliacuteci než jakeacute znaacuteshyme dnes tak se vyskytujiacute vzaacutecně a nemoshyhou vysvětlit hledanou hmotu v Galaxii A pouze trochu jasnějšiacute červeneacute hvězdy tohoto typu nejsou dosti četneacute aby řešily danyacute probleacutem G Gilmore a P Hewett udaacutemiddot vajiacute ve sveacute praacuteci [Nature 306 669 1983J horniacute hranici počtu hvězd tohoto typu z něhož vyplyacutevaacute že červeniacute trpasliacuteci s Mv gt 16 mohou vysvětlit nanejvyacute š jedno procen to ch ybě jiacutec hmoty v oko liacute Slunce Ve vnějšiacutech čaacutestech Galaxie daleko za draacuteshyhou našiacute mateřskeacute hvěZdy mohou předstashy

vovat maximaacutelně 10 neviditelneacute hmoty SuW 23 117384 (H Nj

PLANETKA 1984 KB

Na negativech exponovanyacutech 27 a 29 května 046m Schmidtovou komorou na Pashylomarskeacute hvězdaacuterně objevili Carolyn a Eumiddot gene Shoemakerovi asteroidaacutelniacute objekt kteshyryacute měl jasnost 135m a rychle se pohyboval souhvězdiacutemi Herkula a Hadonoše Z prvniacutech poloh bylo možno vypočiacutetat předběžnou draacutehu a ukaacutezalo se že jde o dalšiacute planetku typu Apollo Přiacutesluniacutem prošla již 2 dubna t r ve vzdaacutelenosti 05288 AU od Slunce Draacuteha asteroidu maacute sklon k rovině eklipshytiky 463deg a excentricitu 07603 Velkaacute poloshyosa draacutehy měřiacute 22057 AU takže oběžneacuteIacute doba je 328 roku V odsluniacute se planetka vzdaluje od Slunce na 38826 AU v době objevu byla vzdaacutelena od Země jen asi 015 AacuteU IAUC 3947 3949 (B]

PERIODlCKf KOMETY V R 1985-1986

V naacutesledujiacuteciacutem přehledu uvaacutediacuteme perioshycHckeacute komety ktereacute projdou přiacutesluniacutem v leshytech 1985-1986 (podle S Nalana NK 455) Komety jsou řazeny podle průchodu perishyhelem čas (EČ) je uveden zlomlem dne Hvězdičkou jsou označeny komety jejichž čas průchodu přiacutesluniacutem neniacute zcela jistyacute

J B

Tsuchinshan 1 1985 I 233 Schwassmann-Wachmann 3 I 1162 Biela IV 1072 Hondamiddot Mr kosmiddot Pajd ušaacutekovaacute V 2389 Schuster VI 234 Gehrels 3 VI 314 Brook~ l VI 1759 Russell 1 Vll 522 Kowal 2 Vll 863 Tsuchinshan 2 Vl I 2118 Daniel VIII 433 Giacobini middotZinner [1984eJ IX 525 Giclas X 190 Boethin 1986 I 2282 Ashbrook-]ackson 1 2440 Halley [1982i) ll 944 Holmes III 1413 Wirtanen III 1935 Kojima IV 472 Spi talermiddot V 1717 Shajn-Schaldach V 2733 Whipple VI 2502 Wild 1 X 115

OSAMĚLA METIS

Asi pred třemi lety proběhly odbornyacutem tiskem zpraacutevy že i malaacute tělesa slunečniacute soustavy mohou miacutet sveacute měsiacutece Domněnka že takeacute planetka Metis maacute sveacuteho průvodce přiměla astronomy z Arizonskeacute univerzity aby jiacute věnovali pozornost Vizuaacutelniacute pozoro shyvaacuteniacute provedli během dvou nociacute za velmi dobryacuteCh podmiacutenek reflektorem o prihněru 154 m Astronomoveacute by přiacutepadnyacute satelit zjistill už ve vzdaacutelenosti 12 od Metis Běshyhem těchto dvou nociacute však nezaznamenali nic co by nasvědčovalo že devaacutetaacute planetka maacute skutečně nějakeacuteho průvodce Takeacute dalšiacute pozdějšiacute pozorovaacuteniacute provedenaacute složenyacutem reflelkt-orem byla negaHvniacute Shodujiacute se tak s jinyacutemi zveřejněnyacutemi zpraacutevami pro shyfesionaacutelniacutech astronomů Planetka Metis ted y zřejmě žaacutedneacuteho průvodce nemaacute s lunečniacute soustavou putuje osamoceně

Sky and Telescope 108 2 1984 (H N ]

ZLEPŠENA DRAHA KOMETY PBRADFIELD 1984a

o periodickeacute kometě Bradfield 1984a jsme přinesli již zpraacutevy v t 211984 (2 str obaacutelmiddot kyl a 41984 (str 81) V č 71984 (str 152) jsme otiskli Candyho elementy elipshytickeacute draacutehy Z 30 pozic ziacuteskanyacutech mezi

190

9 lednem a 30 květnem t r pociacutetal noshyvou draacutehu Daniel W E Green jejiacute eleshymenty jsou

IT 1983 XII 277994 EČ w 2191674deg fl 3561606deg 19500

517937deg q 1357523 AU e 0952404 a 2852173 AU

Jak je vidět Greenovy elementy se přiacuteliš

nelišiacute od Candyho ale zpřesněnaacute hodnota velleacute poloosy je poněkud menšiacute než půshyvodniacute takže oběžnaacute doba vychaacuteziacute nyniacute 1523 roku Kometa PBradfield maacute tedy oběžnou dobu poněkud kratšiacute než PHershyochel-Rigollet I AUC 3955 (B J

CHIRON PODIVNYacute PŘ1SLUŠNIK SLUNECNI SOUSTAVY

Je tomu již viacutece než sest let co objevil Charles Kowal zajiacutemaveacute těleso ve slunečniacute soustavě ktereacute dostalo jmeacuteno Chiron Obshyjekt podle velikosti planetka se pohybuje mezi drahami Saturna a Urana Až do dnešshyniacuteho dne neziacuteskali astronomoveacute o tomto tělese mnoho poznatků Zdaacute se že budeme muset počlwt až do jeho přiacuteštiacuteho průchoshydu periheliem tedy až do roku 1995 abyshychom se o Chironu dozvěděli viacutece V soushyčasneacute době maacuteme přiacuteliš maacutelo poznatku na to abychom mohli zodpovědět zaacutekladniacute otaacutezku jak se dostalo tak velkeacute těleso na miacutesto ve slunečniacute soustavě v němž bychom očekaacutevali již jenom komety

Chiron oběhne kolem Slunce jednou za 507 let jeho vzdaacutelenost od Slunce v přiacute shy

sluniacute Činiacute 85 AU a v odsluniacute 189 AU Tě shyleso maacute teacuteměř kulovyacute tvar Jeho průměr Činiacute 300 až 400 km a albedo pouze 003 (přiacutepadně 005) Nejzajiacutemavějšiacute je skutečshynost že z vyacutepočtů draacutehy plyne zaacutevěr že se Chiron zřejmě nenaleacutezaacute na draacuteze na niacutež vznikl

Nedaacutevno byla zveřejněna domněnka že přiacuteČinou jsou poruchy v draacuteze způsobeneacute Saturnem kolem roku 1664 A dalšiacute vyacutepočty předpoviacutedajiacute rovněž poruchy v budoucnu Nejprve je způsobiacute Saturn a potom Jupiter Dokonce se zdaacute že by tyto obřiacute planety mohly Chirona i vypudit ze slunečniacute soushysta vy

Charles Kowal kalifornskyacute astrofyzik pomiddotmiddot važuje Chirona za jedinečneacute těleso sveacuteho druhu ve slunečniacute soustavě Přes pečliveacute hledaacuteniacute nebyl totiž nalezen žaacutednyacute jinyacute poshydobnyacute objekt Domněnky o původu Chirona se značně

různiacute Hovořiacute o neobyčejně velikeacute kometě jejiacutež jaacutedro by muselo byacutet 100kraacutet hmotnějshyšiacute než Halleyovy komety i o planetce uprchliacutekovi Kowal saacutem se domniacutevaacute že Chiron neniacute ani planetka ani kometa dalshyšiacutech spekulaciacute se zdržuje

YI11 maacute tento podivnyacute objekt jasnost 17m až 18m a v bliacutezkosti perihelia dosaacutehshyne asi 15m V tu dobu budou už přiacuteznivějšl podmiacutenky k vyacutezkumu zajiacutemaveacuteho tělesa a astronomoveacute možnaacute již zodpoviacute otaacutezku jeho původu

SuW 22 329 1983 (H NJ

MAGNETICKEacute MAPOVANIE SLOVENSKA

Štuacutedium rozloženia magnetickeacuteho poIa Zeme patrl medzi zaacutek ladneacute uacutelohy geofyziky Pre tleto ciele sa na uacutezemiacute jednotlivyacutech štaacutetov robl magnetickeacute mapovanie Keďže geomagnetickeacute pole sa meniacute s časom je potrebneacute mapovanie opakovať v intervale 10-15 rokov

Na predchaacutedzajuacutece kompletně a detailneacute mapovania Slovenska nadvazuje noveacute ma shypovanie z [okov 1980 až 1982 Mapovanie pozostaacutevalo z troch hlavnyacutech etaacutep priacutepravshynej etapy meraciacutech praacutec a spracovania vyacuteshysJedkov Počas priacutepravnyacutech praacutec sa zistilo že z p6vodnyacutech 132 stanovlšť len 52 t j 394 percenta je vhodnyacutech na ďalšle meshyrania Nevyhovujuacutece stanovištia sa nahrashydili novyacutemi a vytvoriJa sa tak magnetickaacute sieť 130 bodov na uacutezemiacute celeacuteho Slovenska 1 j jeden bod priacutepadaacute na 370 kmz Na kažshydom stanovišti sa určoval astronomickyacute azimut pozemskeacuteho cieta na zaacuteklade pozoshyrovaniacute Slnka magnetickaacute dekliacutenaacutecia - D horizontaacutelna zložka - H vertikaacutelna zložshyka - Z a totaacutelne pole - F Pr meraniacute Sil použila kombinaacutecia klasickyacutech priacutestroshyjov (QHM na meranie horizontaacutelnej zložky porneacuteho teodolitu na meranie magnetickej deklinaacutecie) s modernyacutem priacutestrojom - proshytoacutenovyacutem magnetometrom merajuacutecim totaacutelshyne pole F Denneacute variaacutecie sa pozorovali vashyriačnou suacutepravou typu Bobrov Nameraneacute vyacutesledk y spracovali v Geomagnetickom obshyservatoacuteriu Geofyzlkaacutelneho uacutestavu SAV v Hurbanove V suacutečasnom obdobiacute sa prishypravujuacute daacuteta na zostrOjenie definitiacutevnych maacutep jednotlivyacutech zložiek geomagnetickeacuteho pora Mapy sa buduacute kresliť automaticky v mierke 1 1250000

a vyacutesledky ktoreacute sa ziacuteskali počas mapo shyvania prejavili vefkyacute zaacuteujem niektoreacute inshyštituacutecie zaoberajuacutece sa vyhIadaacutevaniacutem uacutežitshykoviacutech nerastnyacutech suroviacuten predovšetkyacutem n p Geofyzika vErne Pre tleto inštituacutecie predstavujuacute uacutedaje o rozloženiacute geomagneshytickeacuteho pola zaacuteklad pre podrobneacute geoloshygicko-geofyzikaacutelne štuacutediacuteum vybranyacutech obshylastiacute na uacutezemiacute Slovenska Magnetickaacute deshyklinaacutecia sa zasa využfva pf orientaacutecii poshydJa kompasu a to nielen v tereacutene ale napriacuteklad aj v leteckej doprave

Poznatky o rozloženiacute magnetickeacuteho poIa Zeme a jeho zmenaacutech majuacute velkyacute vyacuteznam pre samotnuacute geofYZiku Využiacutevajuacute sa pri určovaniacute stavby vIChnyacutech častiacute zemskeacuteho telesa pri štuacutediu tohto pola ako fyzikaacutelneshyho uacutekazu a podobne

191

Vyacutesledky z praacuteve dokončovaneacuteho maposhyvania obohatia poznatky o rozloženiacute geoshyIyzikaacutelnych poj[ na uacutezemiacute Slovenska a zashyčlenia sa do uacutedajov ziacuteskanyacutech v celosve shytovom merad le Nvt 984

ODCHYLKY CASOVYacuteCH SIGNALO V CERVNV 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 3 Vl + 01246s +01545s

8 VI +01184 +01473 13 VI +01124 +01400 18 Vl +01064 +01322 23 VI + 91014 +01250 28 VI +0 0970 +01181

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

Na pomoc čtenaacuteři

POMOCKA PRO POZDROV ANIacute ZAKRYTO HVtZD MtStCEM

Při pozorovaacuteniacute zaacutekrytů je vyacutehodneacute vědět ve ktereacutem miacutestě bude hvězda zakryta přiacuteshypadně kde vystoupiacute za neviditelnyacutem okrashyjem Měsiacutece Jsou různeacute možnosti jak si to usnadnit O jedneacute se zmiacutenil polskyacute uacutečastshy

niacutek seminaacuteře o zaacutekrytech hvězd a těles

slunetniacute soustavy Měsiacutecem ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute v řiacutejnu 1983 ing R Fangor prashycovniacutek planetaacuteria ve Varšavěmiddot

Do ohniska okulaacuteru umiacutestiacuteme clonu poshydle obr 1 o průměru rovneacutem zdaacutenliveacutemu průměru Měsiacutece Tato clona maacute vyacuteřez kteshyryacute si nastaviacuteme otaacutečeniacutem okulaacuteru v objiacutemshyce na pozičniacute uacutehel zaacutekrytu To se daacute však použiacutet pouze u dalekohledu s paralakticshykou montaacutežiacute a pohonem

Užitečnou pomůckou nezaacutevislou na daleshykohledu a velmi naacutezornou je jednoducheacute znaacutezorněniacute polohy Měsiacutece a hvězdy vzhleshydem k severniacutemu bodu na Měsiacuteci Podle obr 2 vyřzneme do čtvrtky formaacutetu A 3

VlO O

o 1shyN

192

Vlevo obr 1 Clona kterou vložiacuteme do ohniska okulaacuteru paralakticky montovaneacuteho dalekohledu s hodinovyacutem pohonem Vpravo obr 3 Přiacuteklad tvaru Měsiacutece při elongaci 300deg Při otočeniacute o 180deg e použitelneacute takeacute pro elongaci 60deg při zaacutekrytu (vstupu) Izvězshydy za temnyacute okrai Měsiacutece

kruhovyacute otvor o průměru asi 12 cm Čtvrtku pak přehneme v polovině vložiacuteme silnějšiacute lepenku se stejnyacutem otvorem a slepiacuteme k sobě Nahoře označiacuteme směr k severu (JIl) a přiacutemyacutem směrem tj proti směru poshyhybu hodinovyacutech ručiček pozičniacute uacutehly od 0deg do 360deg Vnitřek kruhu je vhodneacute zashyčernit tušiacute Daacutele si vystřihneme tvary Měshysiacutece v různyacutech faacuteziacutech podle elongace E od Slunce (je uvedena ve HR) - obr 3 Pro naši potřebu stačiacute 12 různyacutech tvaruacute po 15deg Jeden tvar použijeme vlastně dvashykraacutet pro přibyacutevajiacuteciacute a ubyacutevajiacuteciacute Měsiacutec a popiacutešeme si ho podle uacutečelu buď pro vstup (D) nebo pro vyacutestup (R) podle obr 3 Pak je už snadneacute podle uacutedajů ve HR vložit poshytřebnyacute tvar do otvoru tak aby uacutehlovaacute vzdaacuteshylenost rohu Měsiacutece odpoviacutedala pozičniacutemu uacutehlu a vhodnyacutem způsobem třeba šipkou na proužku papiacuteru označiacuteme miacutesto kde bude hvězda zakryta nebo kde vystoupiacute Pokud takto sestavenou pomůcku vložiacuteme do pellshyhledneacute foacutelie je možneacute před vlastniacutem pozoshyrovaacuteniacutem sl postaveniacute Měsiacutece a hvě zdy dobshyře zapamatovat To je dltležiteacute hlavně při

vyacutestupu hvězdy kdy ji uvidiacuteme až v okashymžiku uacutekazu Bohumil Kratoška

Obr 2 Ctvltka for shymaacutetu A 3 s krushyhovyacutem vyacuteřezem s označeniacutem poshyziť5niacuteho uacutehlu Prashyvou Mst přehneme dospod

---- - -- --_~

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

GEOGRAFICKEacute PROGRAMY HVĚZDAacuteRNY A PLANETARIA HL_ M PRAHY

Geografie je oborem přiacuterodniacutech věd kteshyryacute se vyacuterazně uplatňuje ve vyacutechovně-vzděshy

laacutevaciacute a popularizačniacute činnosti Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy je to zaacutekonityacute důsledek skutečno sti že astronomie neniacute samostatnyacutem vyučovaciacutem předmětem na nashyšich zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech a skushytečnosti že vedle prvouky přiacuterodovědy

přiacuterodopisu a fyziky ziacuteskaacutevajiacute žaacuteci zaacutekladshyniacute vědomosti z astronomie astrofyziky geoshy- fyziky a kosmonautiky nejviacutece praacutevě v zeshyměpisu Neniacute proto tedy divu že geograshyfickeacute programy majiacute vyacuteznamneacute postaveniacute v programoveacute činnosti Hvězdaacuterny a planeshytaacuteria hl m Prahy že probiacutehajiacute skoro dvashycet let a že mezi odbornyacutemi odděleniacutemi tohoto specializovaneacuteho kulturniacuteho zařiacutezeshyniacute pracuje odděleni geografickyacutech prograshymů založeneacute před 17 lety

Toto oddělenl připravuje geografickeacute proshygramy pro veřejnost i pro mlliacutedež Zaměshy[uje se při tom teacutematicky na obecnou fyshyzickou geografii geografii kontinentů a oceaacutenů a jinyacutech velkyacutech oblastiacute světa soshycialistickyacutech staacutetů a Československa a na problematiku krajiny (zejmeacutena na ochranu přiacuterody a životniacuteho prostřediacute l Geografickeacute programy se konajiacute v Planetaacuteriu Praha a v menšiacutem rozsahu i na Hvězdaacuterně Petřiacuten

V r 1983 se uskutečnilo 487 programll pro 52667 naacutevštěvniacuteků

V programoveacute činnosti pro veřejnost jsou zaacutekladniacutem a tradičniacutem typem programů

audiovizuaacutelniacute geografickeacute pořady s diaposhyzitivy a filmy Zvllištniacute postaveni geografie jako vědy přiacuterodniacute a současně i společenshyskeacute dovoluje některeacute z nich obsahově zashyměřit a časově vztaacutehnout k vyacuteznamnyacutem mezinaacuterodniacutem přiacuteležitostem a kulturně-poshylitickyacutem vyacuteročiacutem Nevyhyacutebaacuteme se zcela ani elwnomicko-geografickeacute teacutematice [přiacuteklashydem JSOU pořady o zajimavyacutech druzich hosshypodaacuteřskeacute činnosti člověka) Novinkou je takeacute podil odděleniacute geografickyacutech prograshymLI na přiacutepravě literaacuterně-hudebniacutech pořadel v astronomickeacutem saacutele Planetaacuteria zaměřeshy

nyacutech na otaacutezky vyacutevoje pozemskyacutech civili shyzaci a na historicko-geografickeacute zajiacutemavosti

Velkeacute oblibě se takeacute těšiacute geografickeacute geologickeacute ekologickeacute a cestopisneacute předshynaacutešky externiacutech spolupracovniacutekll [lektorů

Socialistickeacute akademie Českeacuteho svazu ochraacutencu přiacuterody a uacutečastniacuteků rllznyacutech exshypediciacute l

V našiacute programoveacute činnosti jsme využili nedostatku že v Praze neniacute kino speciali shyzovaneacute na projekCi kraacutetkyacutech populaacuterně-nashy

učnyacutech filmů a tak v audiovizuaacutelniacutech poshyřadech v přehliacutedkaacutech filmů a tematickyacutech cyklech (např Svět a přiacuteroda ve filmu) seznamujeme veřejnost s populaacuterně-naučshynyacutemi a vyacuteukovyacutemi filmy Kraacutetkeacuteho filmu Praha a s filmy z mezinaacuterodniacutech festivalů

jakyacutemi jsou Ekofilm Schola film a Tourshyfilm Kraacutetkeacute filmy samozřejmě využiacutevaacuteme takeacute ve školniacutech zeměpisnyacutech pořadech a v mimoškolniacute zaacutejmoveacute činnosti pro děti a mlaacutedež Hvězdaacuterna a planetaacuterium hl m Prahy

poskytly takeacute prostor a technickeacute vybaveniacute zajiacutemaveacutemu druhu tVllrč činnosti dobroshyvolnyacutech i pľofesionaacutelniacutech pracovnfků ochra shyny přiacuterody Spolu se Staacutetniacutem uacutestavem pashymaacutetkoveacute peacuteče a ochrany přiacuterody v Praze byla pořadatelkou dvou celostaacutetniacutech sou shytěžniacutech přehliacutedek diafonii Na obranu přiacuteshy

rody [v r 1980 a 1982 l Třetiacute soutěžniacute přehliacutedku připravuje spolu s Městskyacutem vyacuteshyborem Českeacuteho svazu ochraacutenců přiacuterod y v Praze na I čtvrtletiacute r 1985 Přiacuteprava uvedenyacutech přehliacutedek patřiacute k programovyacutem uacutekolům geografickeacuteho odděleniacute a jeho prashycovniacuteků

Ne jrozsaacuteh le jšiacute složkoQ vyacutechovně-vzdělaacuteshy

vaciacute praacutece odděleniacute geografickyacutech prograshymů jsou však podle počtu akciacute i podle naacuteshyvštěvnosti školniacute zeměpisneacute pořady pro žaacuteky zaacutekladniacutech škol a poiady pro učitele Obsahově i chronologicky vychaacutezejiacute ze škol shyniacutech osnov zeměpisu 5-8 ročniacuteků zS a vlastivědy 4 ročniacuteku ZŠ Jsou to audioshyvizuaacutelniacute pořady s diapozitivy a filmy a na každyacute měsiacutec je připraveno jineacute teacutema Po shyřady jsou součaacutestiacute systeacutemu Mlaacutedež a kulshytura a školy na ně přichaacutezejiacute v době vyshyučovaacuteniacute Zajiacutemavyacutem doplňkem školniacutech poshyřadll k obecneacutemu fyzickeacutemu zeměpisu 8 k zeměpisu ČSSR jsou tereacutenniacute exkurze do chraacuteněnyacutech uacutezemiacute přiacuterody ČSR ktereacute takeacute připravujiacute a vedou pracovniacuteci geografickeacuteshyho odděleniacute Jsou to exkurze pro žaacutekovskeacute kolektivy a vzoroveacute exkurze pro učitele zeměpisu Konajiacute se v květnu v červnu někdy i v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Přiacuteprava školniacutech zeměpisnyacutech pořadů eacute

exkurzi nutiacute pracovniacuteky odděleniacute k neustaacuteshyleacutemu sledovaacuteniacute vyacutevoje školniacutech osnov a učebnic Je to nezbytneacute zejmeacutena v době postupneacuteho zavaacuteděniacute noveacute soustavy vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech Proto pracovniacuteci odděleniacute spolushypracujiacute s metodiky zeměpisu Uacutestředniacuteho uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute pedagogickyacutech prashycovniacutekll Pedagogickeacuteho uacutestavu hl m Prahy Krajskeacuteho pedagogickeacuteho uacutestavu Středočesshykeacuteho kraje a obvodniacutech pedagogickyacutech středisek s od bornou skupinou pro ško 1shyskou geografii Čs geografickeacute společnosti při ČSAV a proto se takeacute aktivně uacutečastniacute přiacutepravy učitelů zeměpisu a přiacuter-odopiSu na noveacute pojetiacute těchto předmětů Pomaacutehajiacute teacutež při organizovaacuteniacute seminaacutel-ů a exkurzi pro učitele a některeacute seminaacuteře probiacutehajiacute v proshystolaacutech Planetaacuteria Praha

193

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

V posledniacutech letech se kosmologie rozviacutejela zvlaacutešl ve dvou směrech při vyshyužitiacute novyacutech matematickyacutech idejiacute a při zkoumaacuteniacute fyzikaacutelniacutech podmiacutenek ktereacute jsou neuskutečnitelneacute v pozemskyacutech laboratořiacutech Po mnoho stoletiacute zllstane kosmologie jedinyacutem zkušebniacutem polem prověřovaacuteniacute nejvyacuteznamn~jšiacutech myšle shynek moderniacute fyziky

3 Horkyacute velkyacute třesk a periodizace vyacutevoje

Teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku je nyniacute potvrzovaacutena mimo jakoukoliv vaznou pochybnost V tomto směru ji lze srovnat s tvrzeniacutem že Země a dalšiacute planety obiacutehajiacute kolem Slunce V obou přiacutepadech současniacuteci přiacuteslušneacute vědeckeacute revoshyluce (Kopernikova tvrzeniacute o uacutestředniacute poloze Slunce v 16 stol a kosmologickeacute teorie 20 sto) byli v mnoha přiacutepadech silně zaujati proti novyacutem myšlenkaacutem ktereacute podle jejich miacuteněniacute byly absurdniacute odporovny zdraveacutemu rozumu atd Jenomže ani nejSilnějšiacute hlasy toho druhu nemohly zabraacutenit uacutespěchu noveacute teorie

Podiacutevejme se na diagram na obr 1 kde čas vynaacutešiacuteme v silně deformovaneacutem (nelineaacuterniacutem) měřiacutetku na svisleacute stupnici Zcela vespod je velmi ranyacute vesmiacuter odpoviacutedajiacuteciacute staacuteřiacute menšiacutemu než 1 mikrosekunda Energie jednotlivyacutech čaacutestic

jsou vyšši než v současnyacutech nejpokrOčilejšiacutech urychlovačich Hustota laacutetky je podstatně vyššiacute než hustota atomoveacuteho jaacutedra Velmi ranyacute vesmiacuter je interval v němž použiacutevaneacute fyzikaacutelniacute zaacutekony představujiacute neobyčejně odvaacutežnou extr[Jshypolaci dobře ověřenyacutech teoriiacute experimentem

Kosmologickaacute teorie by však nebyla uacuteplnaacute bez zahrnutiacute velmi vysoce raneacuteho vesmiacuteru potřebujeme ho jako počaacutetečniacute podmiacutenku pro dalšiacute faacute ze vesmiacuterneacuteho vyacutevoje Nyniacute se vlastně zabyacutevaacuteme rekonstrukciacute počaacutetečniacutech podmiacutenek na zaacuteshykladě pozorovaacuteniacute vykonanyacutech v současnosti To je řelměme skromnějšiacute promiddot gram Naacuteročnějšiacute uacutelohu předstaVUje snaha vysvětlit pozorovaneacute uacutedaje ze zj shykladnich principů aplikovanyacutech na počaacutetečniacute stav

Když skončiacute raneacute obdobiacute nastaacutevaacute eacutera zaacuteřeniacute kteraacute trvaacute od 1 mikrosekundy až asi do 100000 let (viz obr 1) Za předpokladu pr03toroveacute homogenity a rychlosti rozpiacutenaacuteniacute slučitelneacuteho s hodnotou dnes pozorovanou IZ2 pak sposhyčiacutetat všechny procesy jež se v eacuteře zaacuteřeniacute odehraacutevaly

V prvniacutech třech minutaacutech teacuteto eacutery proběhla předevšiacutem anihilace antičaacutestic a zaacutekladniacute nukleosynteacuteza Pozorovaacuteniacutem potvrzenyacute průběh prvotniacute nukleomiddot synteacutezy patřiacute bezpOChyby k uacutehelnyacutem kamenllm teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku

Poteacute naacutesledovalo pomaleacute ochlazovaacuteniacute zaacuteřeniacute diacuteky pokračujiacuteciacutemu rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru Třetiacute eacutera započala ve chviacuteli kdy se elektrony začaly vaacutezat s protony na atomy vodiacuteku Podle obr 1 nazyacutevaacuteme tuto eacuteru prLlhlednyacutem vesmiacuterem Předtiacutem byl totiž vesmiacuter pro fotony neprllhlednyacute Někdy během eacutery průhledshy

neacuteho vesmiacuteru se vytvořila struktura vesmiacuteru vedouciacute ke vzniku galaxiiacute To by I nezbytnyacute předpoklad pro pozdějšiacute vznik života a civilizace

4 Zprůměrovanyacute průhlednyacute vesmiacuter

Při pohledu očima se zdaacute že vesmiacuter tvořiacute předevšiacutem bliacutezkeacute hvězdy soushystředěneacute do našiacute Galaxie Když tyto objekty vynechaacuteme zbylaacute hmota předshy

stavuje celkem nudnyacute obraz vesmiacuteru bez ostryacutech kontrastů nebo přednostniacute1O směru To znamenaacute že ve velmi velkeacutem měřiacutetku je vesmiacuter vysoce homogenniacute - nemaacuteme žaacutedneacute dflvody k představě o privilegovaneacutem postaveniacute Galaxie nebo o nějakeacute privilegovaneacute ose

Počiacutetaacuteniacute vzdaacutelenyacutech raacutediovyacutech galaxiiacute rentgenovyacutech zdrojů nebo kvasmuacute vesměs ukazuje na kulovou souměrnost v rozloženiacute všech těchto tYPll objektů

vůči pozemskeacutemu pozorovateli Ještě vyacuterazněji to dokaZUje naprostaacute souměrshynost v rozloženiacute kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute Nechceme-li připustit

178

21010 let4- ~AS f-

Obr 1 Scheacutema vyacutevoie vesmiacuteru od počaacuteshyf~zorOvBtel na Zemi tečniacute singularity v čase t = O Cas na svisshy

lt~ leacute ose ie vynaacutešen v silně nelineaacuterniacute stupshy ltgt ~lt4 niciacute

to ltl ~ shy 109 let-l ~

b rlt Vznik galaxiiacutemiddotmiddot $I)(

e kV9seru~

D ~

10 5 let

~ra zeacuteř iveacuteho plazmatu plně i onizovaneacuteho a

minutyl neprOhledneacuteho

NukleoJy~teacuteza He a D

1 sekunda lt ~gt Velmi vysoc e ranyacute vesmiacuter Obl 2 Nerolnoměrnaacute struktura vesmiacuteru o

vypočtenaacute z hustotniacutech poruch zesiacutelenyacutech PROSTOR PROSTC~( gravitačniacutemi nestaDiliami

že Země maacute ve vesmiacuteru zcela vyacutejimečneacute postaveniacute znamenaacute to prakticky že rozloženiacute hmoty ve vesmiacuteru je naprosto bezvadně stejnorodeacute

Rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru je prokaacutezaacuteno pozorovaacuteniacutem červeneacuteho posuvu a lineaacuterniacute zaacutevislostiacute rychlosti vzdalovaacuteniacute na vzdaacutelenosti (Hubblův zaacutekon) Tento zaacutekon je v souladu s představou o trvaj iacuteciacute homogenitě prostoroveacute hustoty vesmiacuteru což je vlastně ohsaženo ve Fridmanově modelu rozpiacutenajiacuteciacuteho se vesmiacuteru Kvanshytitativniacute určeniacute přiacuteslušnyacutech parametrCt je však obtiacutežneacute - původniacute hodnota Hubblovy konstanty byla přeceněna pětkraacutet až desetkraacutet

Rychlost rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru souvisiacute se staacuteřiacutem vesmiacuteru - v prvniacutem přibliacuteženiacute je staacuteřiacute rovno převraacuteceneacute hodnotě Hubblovy konstanty H Prvniacute určeniacute Hubshyblovy konstanty vedlo ke staacuteřiacute kolem 2 miliard let ve zřejmeacutem rozporu s dobře znaacutemyacutem staacuteřiacutem Země (46 miliardy let) s uacutedaji kosmocl1ronologie (8 až 13 miliard let] a s pravděpodobnyacutem staacuteřiacutem kulovyacutech hvězdokup (10 až 17 mi shyliard let) Novějšiacute odhady (nižšiacute) Hubblovy konstanty odstraňujiacute sice tu to nesnaacutez ale staacutevajiacuteciacute nejistota v hodnotě H mezi 50 až 100 km S-i Mpc- 1

je zdrojem pokračujiacuteciacutech vzrušenyacutech diskusiacute Viacuteme že nejistota je vyvolaacutena probleacutemy ve spraacutevneacute kalibraci stupnice kosshy

mickyacutech vzdaacutelenostiacute Kalibrace totiž probiacutehaacute v mnoha zprostředkujiacuteciacutech kroshyciacutech Jedna ruskaacute piacuteseuacute o laacutesce řiacutekaacute Je to věc přiacuteliš vyacuteznamnaacute než aby se dala uskutečnit pomociacute prostředniacuteků Pravděpodobně to platiacute i pro určoshyvaacuteniacute vzdaacutelenostiacute v kosmu Snad se podařiacute uskutečnit naacutevrh na přiacutemeacute určovaacuteniacute vzd aacute lenostiacute pomociacute mračen horkeacuteho ionizovaneacuteho plynu ve vzdaacutelenyacutech kupaacutech galaxiiacute Podle tohoto naacutevrhu lze určovat přiacutemo vzdaacutelenosti takovyacutech mračen až do několika tisiacutec megaparsek tj pro červeneacute posuvy z až do hodnoty 10 i viacutece

Když Arcllimeacutedes objevil zaacutekony paacuteky zvolal dejte mi pevnyacute bod a pohnu zeměkouliacute Podobně volajiacute astronomoveacute když žaacutedajiacute o standardniacute sviacutečku nebo standardniacute tyč pro přesneacute měřeniacute vzdaacutelenostiacute ve vesmiacuteru

Dalšiacute důl e žitou veličinou charakterizujiacuteciacute vesmiacuter je průměrnaacute hustota Můshyžeme se při tom ptaacutet buď na počet elementaacuterniacutech čaacutestic určiteacuteho druhu v jedshynotce objemu anebo na průměrnou hustotu vyjaacutedřenou v kilogramech v krychshyloveacutem metru

179

Chceme-li však dostat dobryacute průměr musiacuteme do vyacutepočtu zahrnout objem podstatně většiacute než je rozměr jedneacute kupy galaxiiacute Počet čaacutestic riznyacutech druhů a jejich vzaacutejemnyacute poměr je diacutelležityacute pro vysvětleniacute procesu 1ukleogeneze prvků Ale ještě většiacute vyacuteznam maacute určeniacute samotneacute středniacute hustoty ve vesmiacuteru V obecneacute teorii relativity totiž na středniacute hustotě zaacutevisiacute zakřivenost prostoru Je-li skutečnaacute hustota vesmiacuteru nižšiacute než kritickaacute je vesmiacuter otevřenyacute a bude se trvale rozpiacutenat Je-li hustota vyššiacute než kritickaacute je vesmiacuter uzavřenyacute To znamenaacute že v ktereacutemkoliv čase je jako trojrozměrnaacute skutečnost vesmiacuter koshynečnyacute i když nemaacute žaacutedneacute hranice - podobně jako tomu je u dvojrozměrneacuteho povrchu koule V tomto posledniacutem přiacutepadě lze budoucnost vesmiacuteru popsat jako všeobecneacute gravitačniacute zhrouceniacute ktereacute bude naacutesledovat po faacutezi rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru v niacutež se nyniacute nachaacuteziacuteme Nebezpečiacute hrouceniacute ovšem neniacute akutniacute shyurčitě maacuteme zaručeno ještě nejmeacuteně 20 miliard let rozpiacutenaacuteniacute - ale jde o princip

Přitom se daacute snadno ukaacutezat že hmotovou hustotu fotonů lze zanedbat Z toku kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute vyplyacutevaacute že v jednom krychloveacutem metru je 5108 reliktovyacutech fotonů jejichž středniacute hmotovaacute hustota je řaacutedu 10- 30

kg m -3 tj asi 21000 kritickeacute hustoty To lze zanedbat takže jde jedině o husshytotu -obyčejneacute laacutetky vesmiacuteru Baryonů je mnohem meacuteně než fotonů a středniacute hustota odvozenaacute z počtu sviacutetiacuteciacutech hvězd vychaacuteziacute jen 02 atomuacute v kryctlloveacutem metru což daacutevaacute nanejvyacuteš hustotu 310- 28 kg m- 3

Neviacuteme ovšem kolik je temnyacutech hvězd tj hvězd o velmi niacutezkeacute hmotnosti nebo mrtvyacutech hvězd ktereacute se již daacutevno změnily v neutronoveacute hvězdy či černeacute

diacutery A jakyacute je přiacutespěvek mezihvězdneacuteho nebo intergalaktickeacuteho plynu Z teoshyriiacute nukleosynteacutezy v raneacutem vesmiacuteru vyplyacutevaacute že prvotniacute 4He tvořiacute 21-25 hmoty baryonů v prvotniacute plazmě a deuterium něco kolem 10- 4 teacuteto hmoty Zastoupeniacute baryonoveacute laacutetky ve vesmiacuteru je tiacutemto nezaacutevislyacutem zpLlsobem potvr zeshyno na 002 až 010 kritickeacute hustoty

Na prvniacute pohled z toho plyne že vesmiacuter je otevřenyacute a bude se rozpiacutenat trvale To je však předčasnyacute zaacutevěr neboť z ruacuteznyacutech astronomickyacutech pozoshyrovaacuteniacute zřetelně vyplyacutevaacute existence neviditelneacute hmoty Hmotnost velkyacutech kup galaxiiacute totiž vesměs vychaacuteziacute podstatně vyššiacute než součet hmotnostiacute individuaacutelshyniacutech galaxiiacute v daneacute kupě Proto ani dnes neviacuteme zda je vesmiacuter otevřenyacute nebo uzavřenyacute a odpovědět spraacutevně na tuto otaacutezku neniacute vuacutebec snadneacute

Je však už jisteacute že tato skrytaacute hmota neniacute tvořena baryony Dobryacutemi kanshydidaacutety na vyplněniacute vesmiacuteru jsou neutrina Procesy ktereacute probiacutehajiacute v prvniacute sekundě věku vesmiacuteru vedou k vytvořeniacute početnyacutech neutrin - je jich teacuteměř tolik jako fotonfr 45 108 v krychloveacutem metru Pokud je ovšem klidovaacute hmotshynost neutrin rovnaacute nule přispěla by k celkoveacute hustotě vesmiacuteru jen 02 kritickeacute hustoty Tiacutem by se přirozeně ani nevyřešil probleacutem skryteacute hmoty ale ani by to nepomohlo zvyacutešit celkovou středniacute hustotu vesmiacuteru

Naproti tOHlU i poměrně nepatrnaacute klidovaacute I1motnost neutrin by drasticky změnila tento zaacutevěr Jestliže by totiž aspoň jeden typ neutrin měl klidovou hmotnost 25000kraacutet menšiacute než elektron stačila by neutrina k uzavřeniacute vesshymiacuteru Byl by to ovšem velmi podivnyacute vesmiacuter nejpočetnějšiacutemi čaacutesticemi v něm by byly fotony a neutrina by představovala zdaleka největšiacute čaacutest jeho hmotshynosti - něco mezi 5 a 98 uacutehrnneacute hmotnosti vesmiacuteru Naproti tomu čaacutestice obyčejneacute hmoty by reprezentovaly pouze 2 až 10 celkoveacute hmoty vesmiacuteru Tyto poměry charakteristickeacute pro vesmiacuter jako celek jsou velmi odlišneacute od toho co pozorujeme zde na Zemi

Moderniacute fyzika připouštiacute že neutrina majiacute přiacutepadně malou klidovou hmotshynost Existujiacute nezaacutevislaacute potvrzeniacute moskevskyacutech experimentuacute [s kladnou klidoshyvou hmotnostiacute neutrin) anebo jsou v zaacutesobě dosud neobjeveneacute čaacutestice jež

180

mohou sehraacutet přiacuteslušnou roli v doplněniacute celkoveacute hustoty vesmiacuteru na nebo dokonce nad kritickou mez Nejasnosti v tomto směru ovšem ještě přetrvajiacute

nějakyacutech 5 nebo 10 let - doufejme že ne deacutele Snad ale stojiacute za zmiacutenku znovu zdllraznit že zaacutekladniacute charakteristiky teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku - tyacutekashyjiacuteciacute se nukleogeneze plazmatu s převahou zaacuteřeniacute rekombinace elektronů

a fotonů jež jsou pevnou paacuteteřiacute moderniacute kosmologie - jsou nedotčeny probleacuteshymem skryteacute hmoty a klidoveacute hmotnosti neutrin

5 Struktura vesmiacuteru a jejiacute původ

V současneacute době sestaacutevaacute vesmiacuter předevšiacutem z nerovnoměrně rozloženyacutech gashylaxiiacute Naproti tomu z měřeni kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute nezjišťushy

jeme žaacutedneacute prostoroveacute fluktuace Z teorie vyacutevoje raneacuteho vesmiacuteru i z uacutevah o nukleogenezi vyplyacutevaacute obdobně že ranyacute vesmiacuter byl vysoce homogenniacute Většishynou se proto soudiacute že za dnešniacute fluktuace ve vesmiacuteru je odpovědnaacute gravitačniacute nestabilita

V třiacuterozměrneacutem prostoru je plyn stlačitelnyacute podeacutel ktereacutekoliv ze třiacute n3vzaacutejem kolmyacutech os Nicmeacuteně současneacute stlačeniacute podeacutel dvou os je velmi nepravděposhydobneacute takže většinou převaacutežiacute stlačeniacute v jedineacutem směru V důsledku toho se vytvaacuteřejiacute velmi plocheacute struktury kteryacutem řiacutekaacuteme liacutevance Naacutesledujiacuteciacute plynneacute vrstvy se při sraacutežkaacutecll s liacutevancem ohřejiacute a přilepiacute se k němu tiacutem liacutevanec pozvolna roste

Po určiteacute době se rostouciacute liacutevance začnou vzaacutejemně pronikat a vytvořiacute komshyplikovanou buňkovitou strukturu oddělenou praacutezdnotami s velmi zředěnyacutem plynem Dvojrozměrnyacute přiacuteklad takoveacuteho vypočteneacuteho rozloženiacute hustoty je na obr 2 Existuje formaacutelniacute obdoba mezi tiacutemto typem gravitačniacutech nestabilit a odrazem či lomem světla na naacutehodně se vlniacuteciacutem vodniacutem povrchu (Za slushynečniacutech dnů lze pozorovat obdobu takovyacutech obrazcll na dně plaveckeacuteho bazeacutenu)

Samotneacute galaxie se pak vytvaacuteřejiacute v oblastech stlačeneacuteho plynu Liacutevance jsou totiž nestabilniacute vůči dalšiacutemu graviacutetačniacutemu shlukovaacuteniacute ale určitaacute buňkovaacute

nebo siacuteťovitaacute struktura ještě dlouho přetrvaacutevaacute Jaki dalece od poviacutedaacute tento teoretickyacute obraz reaacutelneacutemu světu Teorie speciaacutelshy

ně předviacutedaacute že ve zředěnyacutech oblastech je plyn staacutele ionizovanyacute a nikdy se nezkondenzuje do galaXiiacute To se zdaacute byacutet v souladu s nedaacutevnyacutem objevem velkyacutech praacutezdnot čili oblastiacute bez galaxiiacute Diacuteky početnyacutem měřeniacutem červenyacutech posuvů galaxiiacute a diacuteky všeobecně přijateacutemu naacutezoru že platiacute Hubblův vztah umožňushyjiacuteciacute z červeneacuteho posuvu odvodit vzdaacutelenosti lze nyniacute poprveacute v historii astroshynomie odvodit trojrozměrnyacute obraz rozloženiacute galaxiiacute v prostoru (řaacutedově již bylo změřeno 10000 červenyacutech pOSUVll pro galaxie) Ukazuje se že charakteshyristickyacute rozměr kup galaxiiacute je kolem 50 Mpc

Dnes je takeacute možneacute použitiacutem metod rozpoznaacutevaacuteniacute obrazců hodnotit objekshytivně nerovnoměrnosti v rozloženiacute počtu galaxiiacute Tak se podařilo koncem roku 1982 prokaacutezat že vesmiacuter obsahuje vskutku plocheacute struktury nebo nitě spiacuteše než trojrozměrneacute chuchvalce galaxiiacute A tiacutem se potvrzuje myšlenka o řiacutediacuteciacutem vlivu gravitačniacutech nestabilit NevylUČuje to však přiacutetomnost ještě jednoho mechanismu a to vyacutebuchů supernov Exploze supernov totiž stlačiacute okolniacute meZihvězdnyacute plyn a tiacutem urychliacute tvorbu hvězd Ty se opět vyviacutejejiacute velmi rychle (jsou-li dost masiacutevniacute proběhne jejich život za meacuteně než milioacuten letl čiacutemž se znovu urychliacute proces tvorby hvězd v okoliacute atd

Hlavniacute vliv na rozloženiacute galaxiiacute však nepochybně majiacute prvotniacute gravitačniacute nestability Zde se však vynořil novyacute probleacutem souvisejiacuteciacute s niacutezkou hustotou hmoty ve vesmiacuteru (patrně mezi 2 až 10 hustoty kritiCkeacute) Růst poruch v takto zředěneacutem vesmiacuteru je totiž přiacuteliš pomalyacute takže k dosaženiacute dnešniacuteho

181

stavu je třeba předpoklaacutedat silneacute počaacutetečniacute fluktuace hustoty - v evidentniacutem rozporu s pozorovanou homogenitou kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute Nejpravděpodobnějšiacutem řešeniacutem tohoto dilematu je předpoklad o existenci

neviditelneacute hmoty v jineacute formě než jSou baryony_ Tento nepřiacutemyacute důkaz exisshytence skryteacute hmoty považuji za stejně vyacuteznamnyacute jako ditkaz založenyacute na dynashymice kup galaxiiacute Logicky naacutes to tedy dovaacutediacute k předpokladu masiacutevniacutech neutrin tvořiacuteciacutech 90 až 98 hmoty vesmiacuteru Jestliže je hmotnost neutrin přibližně 25 eVcz pak je všechno v pořaacutedku a naviacutec můžeme beze změny převziacutet myšshylenky liacutevancll buněčneacute struktury nitiacute a praacutezdnot i pro neutrinovyacute vesmiacuter

Proto je vskutku důležiteacute aby fyzikoveacute brzo experimentaacutelně zjistili skutečshynou hmotnost neutrin a aby se nalezly metody jak změřit zvyacutešenou koncenshytraci neutrin v Galaxii Podobně bychom potřebovali vědět jakeacute je zastoupeniacute těžšiacutech prvků v praacutezdnotaacutech mezi galaxiemi A zbyacutevaacute i řada numerickyacutech uacutekolů při studiu Igravitačniacuteho shlukovaacuteniacute tvorby a vyacutebuchuacute hvězd atd Ačkoliv teorie velkorozměroveacute struktury dosaacutehla jisteacuteho pokroku většiacute čaacutest praacutece je staacutele před naacutemi

6 Baryonovaacute asymetrie vesmzru

Vesmiacuter obsahuje teacuteměř vyacutehradně hmotu což je dobře znaacutemaacute skutečnost

Je to však velmi podivneacute z hlediska faktu že mezi vlastnostmi hmoty a antishyhmoty existuje dokonalaacute symetrie Myšlenka že ve vesmiacuteru se střiacutedajiacute oblasti s převahou hmoty s oblastmi s převahou antihmoty se neosvědčila Teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku počiacutetaacute s plazmatem pro nějž poměr

p e- r v = 1 1 109 109

platiacute pro celou dobu nukleosynteacutezy převahy zaacuteřeniacute nad laacutetkou vzniku strukshytur galaxiiacute i hvězd

Avšak pro staacuteřiacute vesmiacuteru řaacutedu 1 mikrosekundy a kratšiacute (viz obr 1) se tato situace velmi měniacute Při teplotaacutech vyššiacutech než odpoviacutedaacute klidoveacute hmotnosti protonu existuje velkeacute množstviacute paacuterů proton-antiproton jež jsou v rovnovaacuteze s fotony a jinyacutemi čaacutesticemi To co je však opravdu pozoruhodneacute je že i tehdy existuje miacuternaacute převaha protonů nad antiprotony

p P- r v = (109 +1) 109 109 10H

Je to snad ještě podivnějšiacute než současnyacute poměr čaacutestic a antičaacutestic Proč si přiacuteroda vybrala tak divnyacute poměr 1000 000 001 ku 1 000 000 000 v raneacute eacuteře při teplotaacutech nad 1013 K (Samozřejmě lze takeacute mluvit o kvarciacutech ale i pak je otaacutezka stejnaacute musiacuteme vysvětlit poměr 3000 000 003 kvarklt ku 3 000 000 000 arttikvarkllm )

Moderniacute odpověď spočiacutevaacute na dvou předpokladech (1) Proton neniacute absoshylutně stabilniacute - jeho livotni doba je ovšem vyššiacute než 1030 let To je třeba ověřit experimentaacutelně a přiacuteslušneacute pokusy jsou již v chodu (2) Neexistuje přesnaacute symetrie mezi čaacutesticemi a antičaacutesticemi i když hmotnosti odpoviacuteda-middot jiacute ciacutech dvojic jsou totožneacute K tomu nyniacute musiacuteme přidat informace aplikovamiddot telneacute na velmi vysoce ranyacute vesmiacuter Je to vlastně dokonalyacute fyzikaacutelniacute raacutej - je dostatečně teplyacute a obsahuje nejruacuteznějšiacute velmi těžkeacute čaacutestice Procesy ktereacute jSou při pokojoveacute teplotě nevyacuteslovně pomaleacute [rozpad protonll) probiacutehajiacute při

teplotaacutech v době 10-38 s po velkeacutem třesku velmi ryctlle Supertěžkeacute čaacutestice

X a X se mohou rozpadat buď jen na kvarky anebo na kombinaci kvark-lepton

Nestejnaacute pravděpodobnost obou typů rozpadu pro X a X způsobiacute nakonec přeshybytek kvarkuacute nad antikvarky To se vzaacutepětiacute projeviacute převahou baryonuacute nad antibaryony Většina paacuterů však anihiluje takže nakonec zbudou jen baryony z nichž jSou pak zbudovaacuteny jak Slunce tak i všechny hvězdy_

182

Poměr baryonů k fotonům by měl vyplynout z fyzikaacutelniacute teorie Vypočtenyacute poměr lze porovnat s pozorovanyacutem Tento poměr musiacute byacutet všude stejnyacute neboť takeacute fyzikaacutelniacute konstanty jsou všude stejneacute Tohoto předpokladu jsme již skrytě použiacutevali při uacutevahaacutech o gravitačniacutech poruchaacutech hustoty Moderniacute fyzika podshyporuje tento obraz i když ještě neniacute definitivně dokaacutezaacuten

7 lnflačnl perioda velmi vysoce rClneacuteho vesmiacuteru

Odložme na Chviacuteli vysvětleniacute pojmu inflace - tak prokliacutenaneacuteho v každoshydenniacutem životě ale tak oslavovaneacuteho v kosmologii Předpoklaacutedejme že v rashyneacutem vesmiacuteru platila velmi podivnaacute stavovaacute rovnice ve tvaru

P = --euro = -pc2

kde p je tlak euro hustota energie p hustota hmoty a c rychlost světla Hustota energie byla vysokaacute a kladnaacute ač nesouvisela s vysokou protonovou hustotou Tlak byl zaacutepornyacutel To neniacute tak neobvykleacute jak se na prvniacute pol1led zdaacute v přeshydepnuteacute tuheacute laacutetce je v určityacutech směrech takeacute zaacutepornyacute tlak PodObně kapalina může vykazovat zaacutepornyacute tlak když povrchoveacute napětiacute a adl1eze ke stěnaacutem zashybraňuje tvořeniacute bqblin

Kombinace p = -euro je ovšem vskutku neobvyklaacute nenaleacutezanaacute v žaacutednyacutecl1 poshykusech ale před viacutedanaacute moderniacute teoretickou fyzikou pro některeacute specifickeacute situace Podiacutevejme se na vyacuteznJam a užitečnost tohoto předpokladu pro kosshymologii aniž bychom zvlaacutešť probiacuterali proč takeacute fyzikoveacute dospěli k teacuteto stashyvoveacute rovnici

Hustota hmoty během expanze vesmiacuteru klesaacute což je přirozeneacute neboť objem roste Naproti tomu hustota speciaacutelniacute situace na počaacutetku vyacutevoje vesmiacuteru je konstantniacute při zaacuteporneacutem tlaku vede rozpiacutenaacuteniacute k vykonaacuteniacute praacutece vnějšiacutemi silami a tato praacutece přesně kompenzuje zvětšovaacuteniacute objemu během expanze vesmiacuteru

Takeacute pruacuteběll rozpiacutenaacuteniacute je zvlaacuteštniacute když se vzdalujeme minimaacutelniacutemu rozměru [řaacutedu 10-32 mj probiacutehaacute rozpiacutenaacuteniacute exponenciaacutelně V tom se tento proces zcela podobaacute narLlstaacuteniacute cen při staacuteleacute hodnotě inflace a odtud takeacute pochaacuteziacute zmiacuteněnyacute naacutezev modelu Pro srovnaacuteniacute jsou zde uvedeny (obr 3) teacutež křivky rozpiacutenaacuteniacute klasickeacuteho Fridmanova modelu podle vztahů R ~ t1 2 resp R ~ t 2 3 Jenomže naše situace je vnitřně nestabilniacute - podobně jako laacutetka vystavenaacute napětiacute se může roztrhnout Vesmiacuter maacute současně niacutezkou teplotu a vysokou hustotu energie Proto dojde ke změně situace v zaacuteřeniacute a to nevratně Situace byla jen prvniacutem krokem po němž naacutesledoval přechod do polonormaacutelniacutel1o vesshymiacuteru jemuž dominovalo zaacuteřeniacute a to se konečně změnilo na hmotnyacute vesmiacuter v němž žijeme nyniacute

Inflačniacute faacuteze se odehraacutela v čase 10 - 35 S po velkeacutem třesku Během teacute doby se rozměry vesmiacuteru zvětŠily l0 30kraacutet Kinetickaacute a potenciaacutelniacute energie vesmiacuteru je skvěle sladěna a diacuteky tomu se muacuteže vesmiacuter daacutele rozpiacutenat Body ktereacute jsou dnes ve vesmiacuteru navzaacutejem velmi vzdaacuteleny byly na začaacutetku inflačniacute faacuteze těsně u sebe Tiacutem lze vysvětlit proč je vesmiacuter stejnorodyacute ale takeacute proč se musely praacutevě tehdy vytvaacuteřet pli transformaci situace na zaacuteřeniacute a laacutetku počaacutetečniacute poruchy ktereacute vedly k dnešniacute struktuře vesmiacuteru Kosmologickaacute přitažlivost

inflačniacute exponenciaacutelniacute eacutery vyacutevoje vesmiacuteru je tak silnaacute že ji můžeme považovat za pokus astronomuacute nadbiacutehat teoretickyacutem fyzikům

8 Oplneacute teorie kvantovyacute zrod kosmologickaacute konstanta

Diskutovali jsme kosmologickaacute řešeniacute pro počaacutetek uzavřeneacuteho vesmiacuteru nashyplněneacutel10 chladnou laacutetkou s velkou kladnou hustotou energie a odpoviacutedajiacuteciacutem negativniacutem tlakem Po = -0

183

R Vlevo obr 3 Křivka rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru Mhem inflačniacute faacuteze je exponenciaacutelniacute Čaacuterkovanaacute čaacutest křivky odpoviacutedaacute zaacuteporshy

neacutemu času ale toto protaženiacute do minushy losti postraacutedaacute fyzikaacutelniacute smysl Vpravo obr 4 Křivka rozpiacutenaacuteni vesmiacuteru během

Fridmanovy faacuteze Čas tmiddotmiddot == 10 - 43 S po sinmiddot gularitě odpoviacutedaacute nejzazšiacutemu okamžiku

------shy v minulosti vesmiacuteru kam lze extrapolovat staacutevaiiciacute tyzikaacutelniacute teorie

Začali jsme od stavu s minimaacutelniacutem poioměrem R = IIHo a v klidu v čase t = 0 přičemž platiacute že

R = Ra cos h (Ho t)

(viz obr 3) Nikdy nesplcl čert se okamžitě zeptaacute co bylo předtiacutem Nebyl by samozřejmě probleacutem protaacutehnout křivku na obr 3 směrem k zaacutepornyacutem časům až do t = -00 (čaacuterkovanaacute křivka na obr 3) ale to by bylo nefyzikaacutelniacute protože laacutetka s negativniacutem tlakem je pro zaacutepornaacute t nestabilniacute

Proto se někdy uvažovalo o horkeacute eacuteře s normaacutelniacute stavovou rovniciacute p = = zl3 const a Fridmanovyacutem řešeniacutem R~ (t-t b )1 2 (obr 4) To by však znamenalo že kdekoliv v čase tb je rychlost rozpiacutenaacuteniacute tak velikaacute že nelze použiacutet klasickeacute obecneacute relativity

Tuto situaci nazyacutevaacuteme Singularita a mnoho lidiacute se již pokoušelo se jiacute nějak vyhnout (viz praacutevě čaacuterkovanaacute čaacutera na obr 3) Lze však zvolit odlišnyacute postup a usuzovat že je možneacute řešeniacute v raacutemci kvantoveacute obecneacute relativity Tato teorie by mohla obsahovat možnost lVantoveacuteho zrodu vesmiacuteru jeho stvoshyřeniacute z ničeho

Navzdory všem nejistotaacutem předpovědiacute založenyacutech na teorii (kteraacute dosud neexistuje) mltžeme tu vychaacutezet ze dvou pravděpodobně nepochybnyacutech tvrzeniacute (1) Celkovaacute energie uzavřeneacuteho vesmiacuteru je přesně nula (2) Baryonovyacute naacuteboj se přesně nezachovaacutevaacute To znamenaacute že nově zrozenyacute vesmiacuter by mohl byacutet uzashyvřenyacute a naacutebojově symetrickyacute takže přebytek baryonu se vytvořil až později A znamenaacute to takeacute že neniaacuteme žaacutedneacute zaacute kony zachovaacuteniacute jež by zabraňovaly

kvantoveacutemu zrodu uzavřeneacuteho vesmiacuteru z ničeho

Jindy se zase připomiacutenaacute antropickyacute princip Je možneacute že existUje velmi mnoho vesmiacuteruacute ale my sami žijeme praacutevě v takoveacutem světě kteryacute je vhodnyacute pro vznik a vyacutevOj života To nutně vyžaduje několik miliard let času a zužuje vyacuteběr hodnot pro Hubblovu konstantu a hustotu hmoty Zde se bohužel rychle vzdalujeme od vědy k pouheacutemu maacutechaacuteniacute rukama

Potřebujeme noveacute vyacutesledky ve fyzice abychom se měli v kosmologii leacutepe oč opřiacutet Naštěstiacute je kosmickaacute nukleosynteacuteza všemi těmito myšlenkami prakshyticky nedotčena a zltstaacutevaacute proto paacuteteřiacute teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku Samoshyzřejmě zbyacutevaacute toho ještě mnoho k řešeniacute ale některeacute čaacutesti našich kosmologicshykyacutech znalostiacute lze již považovat za dostatečně zaručeneacute

9 Zaacutevěry

Vraťme se od divokyacutech spekulaciacute předchoziacute kapitoly zpaacutetky k obecneacutemu teacutematu kosmologie jež postupně ziacuteskala na vaacutežnosti jako uznaacutevanaacute vědeckaacute discipliacutena Maacute dobře definovaneacute a jasně formulovaneacute probleacutemy ktereacute je třeba řešit systematickyacutem vyacutezkumem Koneckoncu zahrnuje hlubokeacute otaacutezky o sashymotneacutem původu vesmiacuteru Jsem přesvědčen že kosmologllm nehroziacute v budoucshynosti nezaměstnanost

Tři zdroje uacutespěchů současneacute kosmologie jsme připomněli na začaacutetku pozoshyrovaacuteniacute fyzikaacutelniacute teorie a moraacutelniacute odvahu Pro dalšiacute rozvoj kosmologie potře-

184

bujeme toteacutež důmyslnějšiacute pozorovaacuteniacute pokrok ve fyzikaacutelniacute teorii a ještě viacutece odvahy Člověk a jeho kosmickaacute loď - Země obiacutehajiacuteciacute kolem jedneacute z mnoha hvězd v jedneacute z mnoha galaxiiacute jsou vskutku nepatrnou čaacutestiacute celeacuteho vesmiacuteru Přes to se naacutem dařiacute poznaacutevat staacutele leacutepe bezbřehyacute vesmiacuter jeho minulost i bushydoucnost Upřiacutemnaacute viacutera v zaacutesadniacute možnost poznaacutevaacuteniacute vesmiacuteru odhalovaacuteniacute pravdy viacutera

ve Vědu - to spojuje všechny astronomy i všechny vědce vůbec Je to vlastně toteacutež jako upřiacutemnaacute viacutera v dobro spravedlnost lidskou důstojnost v cenu lidshyskeacuteho života kteraacute spojuje všechny lidi dobreacute vůle

(Přeložila Libuše Kalašovaacute)

Ke klasifikaciacutemLadislav Křivskyacute

slunečniacutech erupciacute Zaacutehy po vaacutelce byJa zavedena na ondřejovskeacute observatoři podle zahraničniacutech

vzorů systematickaacute pozorovaacuteniacute erupciacute ve spektraacutelniacute čaacuteře vodiacuteku Ha (65628 A = == 65628 nm) Pozorovaacuteniacute byla provaacuteděna spektrol1elioskopem Haleova typu kteryacute byl před vaacutelkou pořiacutezen dr Novaacutekovou-Bednaacuteřovou a uveden po vaacutelce do provozu pro pozorovaacuteniacute erupciacute dr F Linkem S tiacutemto přiacutestrOjem byla měshyřena šiacuteřka čaacutery Ha v průběhu erupce časovaacute změna teacuteto šiacuteřky maacute obdobnyacute chod jako intenzita emise v čaacuteře Ha Byla určovaacutena subjektivniacutem způsobem mohutnost (importance) erupce a měřena pozice Kromě řady vědeckyacutech praciacute ktereacute vznikly na zaacutekladě těchto pozorovaacuteniacute bylo ve čtyřicaacutetyacutech a padesaacutetyacutech letech cenneacute pro mnoheacute geofyzikaacutelniacute obory vůbec to zda-li erupce byla a jakeacute byla mohutnosti lmportace podle tehdejšiacutech mezinaacuterodniacutech pokynů byla určoshyvaacutena podle stupnice 1 (nejslabšiacute) 2 2 + 3 a 3 + (nejmohutnějšiacute J Pozorovashytel podle změřeneacute šiacuteřky čaacutery (obyčejně většiacute než 19 A) podle dosaženeacuteho jasu meacuteně již podle rozlohy a trvaacuteniacute přidělil odpozorovaneacute erupci čiacuteslo podle uvedeneacute stupnice Ukaacutezalo se že podle teacuteto klasifikace erupce vykazovaly i obdobnyacute efekt v ionosfeacuteře (Dellingerův zaacutepornyacute efekt na kraacutetkyacutech vlnaacutech a kladnyacute efekt na atmosferikaacutech o vlnoveacute deacutelce 11 km) Po roce 1955 byla zavedena třiacuteda velmi slabyacutech erupciacute (tzv subflares) označovanaacute 1-

Vzhledem k tomu že na některyacutech observatořiacutech v pozdnějšiacute době nebyla tato mohutnost spraacutevně určovaacutena kupř některeacute stanice připsaly mohutnost 3 erupci kteraacute sice zasahovala rozsaacutehlejšiacute chromosfeacuterickeacute pole ale podle sveacute emise (nebo šiacuteřky čaacutery Ha a i podle ionosfeacuterickeacuteho efektu) byla ve skutečshynosti mohutnosti 1 byla stanovena mezinaacuterodně klasifikace novaacute platnaacute až doposud Tato klasifikace platiacute od r 1966 Novaacute klasifikace je založena na velikosti plochy kterou erupce zaujiacutemaacute O klasifikaciacutech erupciacute viz teacutež člaacutenek v Řiacuteši hvězd 53 170 91972 Plochy erupciacute se dajiacute určovat snadno na sniacutemshyciacutech slunečniacuteho disku v čaacuteře Ha (na speciaacutelniacutech filmech) Sniacutemaacuteniacute kinofilmu [mnohdy provaacuteděneacute automaticky) nevyžaduje trvalou pozorovatelskou činnost jako tomu bylo u měřeniacute šiacuteřky čaacutery opakovaneacute po 1 minutě nebo i častěji

Čiacuteslo udaacutevaacute plochu erupce zaacuteřiacuteciacute v čaacuteře a piacutesmena F N a B vystihujiacute jas Jas se určuje převaacutežně odhadem je to jakaacutesi jasovaacute mohutnost kteraacute připoshymiacutenaacute stupně 1 2 3 stareacute klasifikace Nejmenšiacute erupce (tzv subflares) se označujiacute znameacutenkem minus nebo piacutesmenem S a k tomu se připojuje (jako je tomu i II dalšiacutech třiacuted) piacutesmeno vyjadřujiacuteciacute jas F - faint (slabyacute) N shynormal (průměrnyacute) nebo B - brillant (velmi jasnyacute) Tato piacutesmena jsou uvaacuteshyděna malaacute nebo velkaacute

185

Zaacuteznam iady -emise (1-8

vzplanutiacute XshyAJ při erupshy

ciacutech z dru žice GOES -2 dne

GOES-2 1-8 Aacute 19 IX 1979 mohutnost lze odvodit podle stupnice t řiacuteshy

19-IX-1979 dy jsou napravo

-6 c10

10-1

14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 O 2 UT

Uvaacutediacuteme tuto klasifikaci erupciacute podle ploch ve čtverečniacutech stupniacutech S [nebo -) = subflare = velmi malaacute erupce plocha A - 20

1 = erupce mohutnostiacute jedna 21 ~ A lt 51 2 = erupce mohutnosti 2 52 ( A lt 124 3 = erupce mohutnosti 3 125 lt A lt 247 4 = erupce mohutnosti 4 248 lt A

50

Přiacuteklady Označeriiacute pro jasově normaacutelniacute velmi malou erupci je SN nebo Sn nebo N Označeniacute pro mimořaacutedně velkou erupci jasově velmi jasnou bude 4B nebo 4b Přiacuteklad dvouvlaacuteknoveacute erupce mohutnosti 3B z 29 VII 1973 (14 h

01 SČ] sniacutemaneacute v Ha na hvězdaacuterně v Uacutepici je na obr na 2 str obaacutelky Přesto že bylo snahou zakladateluacute noveacute klasifikace určovaacuteniacute mohutnosti

erupciacute sjednotit jsou nadaacutele mohutnosti určovaneacute pro tuteacutež erupci různyacutemi stanicemi dosti odlišneacute Rozdiacutelnaacute klasifikace u teacuteže erupce stanovenaacute na viacutece observatořiacutech někdy maacute objektivniacute přiacutečinu ve skutečnosti že některaacute stanice nezachytiacute celyacute vyacutevoj erupce od samotneacuteho začaacutetku a nezachytiacute vždy faacutez i s maximem jasu

Podle monitorovaacuteniacute slunečniacute X-emise v řadě kanaacutelli na družiciacutech se ukashyzovalo že určovaacuteniacute mohutnosti erupce by mělo I)yacutet provaacuteděno podle zaacuteř e niacute

erupce ve spektraacutelniacutem rozsahu 1-8 A (0 1-08 nm) a to podle intenzity zaacuteřeniacute vlastně energie maximaacutelně dosaženeacute Od 1 1 1969 platiacute teacutež tato klasishyfikace zavedenaacute v USA (Space Environment Services Center) je do jisteacute miacutery objektivniacute neniacute ale bez vad jak ještě uvedeme Tato klasifikace maacute tyto vyacuteshyhody (1) je lepšiacutem měřiacutetkem pro geofyzikaacutelniacute zvlaacuteště ionosfeacuterickeacute efekty (2) je objektivniacute miacuterou pro emisi erupciacute bez ohledu na umiacutestěniacute erupce na disku (nebo za okrajem disku) Zařazeniacute do intenzitniacutech třiacuted se provaacutediacute podle dosaženeacuteho vrcholu emise erupciacute v oboru 1-8 A a to takto

lntenzita zaacuteřeniacute

nejslabšiacute B rp lt 10- 6 rp lt 10 - 3

slabeacute C 10 - 6 IJ) lt 10-5

sUedn i M 10- 5 rp lt 10-4 10- 2 I) lt 10 - 1

velkeacute X

Dalšiacute děleniacute umožňuje čiacuteslo k třiacutedě kupř C3 udaacutevaacute vzplanutiacute 3X10- 6 W m- z nebo X5 je pro vzplanutiacute 5 X 10- 4 W m- 2 V prognoacutezaacutech erupciacute některyacutech censhyter se udaacutevaacute očekaacutevaacuteniacute vyacuteskytu erupciacute podle jednotlivyacutech třiacuted Cl Ma X Při BO jde o jevy slabšiacute než lX10 - 7 W m- z

Na obraacutezku je přiacuteklad zaacuteznamu X-emise (1-8 A) z obdobiacute bohateacuteho na erupce zaacuteznam je z družice GOES-2 ze dne 19 IX 1979 rozmeziacute klasifikačshy

niacutech třiacuted je udaacuteno

186

Vzhledem k tomu že se provaacutediacute monitorovaacuteniacute X-emise z celeacuteho disku SIUl1shyce neniacute možno bez současneacuteho optickeacuteho sledovaacuteniacute (v Ha na film nebo vishyzuaacutelně spektrohelioskopem) určit polohu erupce a tedy určit přiacuteslušnost

erupce k určiteacute skupině skvrn (tj aktivniacute oblasti) Mnohdy se staacutevaacute že dojde k dvojiteacute nebo i trojiteacute časoveacute superpozici erupciacute

(z různyacutech aktivniacutech oblastiacute na Slunci) a nelze na zaacuteznamech X-emise rozeshyznat zda-li šlo o erupci jednu nebo viacutece erupciacute Mohutnost přisouzenaacute jakoby šlo o jednu erupci podle uvedeneacute stupnice v X-emisi v takovyacutechto přiacutepadech nemůže odpoviacutedat jednotlivyacutem skutečnyacutem erupčniacutem jevům neboť je neseparuje

Je patrneacute že i tato objektivniacute klasifikace erupciacute podle X-emise neniacute vlastně zcela objektivniacute a nevystihuje plně realitu jevů Z hlediska middotgeofyzikaacutelniacutech efektLl (hlavně ionosfeacuterickyacutech) je pro praktickeacute uacutečely dostačujiacuteciacute znaacute-li se maximaacutelniacute daacutevka ionizujiacuteciacute emise v době maxima erupce nebo shluku erupciacute a trvaacuteniacute emise ktereacute lze z registraciacute odečiacutest Je zřejmeacute že z hlediska slunečniacute fyziky (kupř pro evidenci erupčniacute činnosti v danyacutech typech aktivniacutech oblastiacute) je nutnaacute současnaacute optickaacute kontrola v čaacuteře Ha a určovaacuteniacute mohutnostiacute pozic a trvaacuteniacute erupciacute pod le noveacute či stareacute klasifikace

Určeniacute mohutnosti erupce provaacuteděneacute jakyacutemkoliv uvedenyacutem způsobem (doshyplněneacute poziciacute erupce a trvaacuteniacutem) je prvniacute nejzaacutekladnějšiacute i když nejprostšiacute charakteristikou kteraacute se užiacutevaacute i ve vědeckyacutech praciacutech o erupciacutech vědeckeacute zpracovaacuteniacute z nejrftznějšiacutecl1 hledisek ovšem musiacute naacutesledovat

Vzhledem k tomu že v posledniacutech 10- 15 letech intenzita služby pozemniacuteho pozorovaacuteniacute erupciacute zvlaacuteště v Evropě poklesla je krytiacute Slunce pozorovaciacute konshytrolou zvlaacuteště v dopoledniacutech hodinaacutech (podle našeho času) velmi špatneacute Staacutevaacute se tak že se zpracovaacutevajiacute různeacute druhy emisiacute erupciacute ziacuteskaacutevaneacute někteshyryacutemi naacutekladnyacutemi projekty a přiacutestroji na vědeckyacutech družiacuteciacutech nebo meziplaneshytaacuterniacutech sondaacutech a při tom se ani neviacute kde erupce na Slunci vftbec vznikla Vzhledem k tomu že zvlaacuteště u čaacutesticovyacutech emisiacute erupciacute nejde o sfeacuterickeacute vyacuteshyrony zaacuteležiacute při fyzikaacutelniacutech interpretaciacutech na pozici zdroje na Slunci kteryacute se mnohdy v dLlsledku mezery v meacuteně naacutekladneacutem pozemniacutem pozorovaacuteniacute ani neznaacute A tak nemohou byacutet plně zhodnoceny vyacutesledky pořizovaneacute za desiacutetky milioacutenů protože schaacuteziacute vyacutesledky pořizovaneacute za tisiacutece Tento neutěšenyacute stav je způsobovaacuten převaacutežně těmito dvěma dftvody [l] v důsledku šetřeniacute se omezily na některyacutech staniciacutech pozorovaciacute služby (2) pozorovaacuteniacute nebo sniacutemaacuteniacute erupciacute v Ha (a jejich vyhodnocovaacuteniacute) se věnuje menšiacute pozornost vzhledem k pracnosti a časoveacute naacuteročnosti při systematickeacutem provaacuteděniacute siacutely pozoroshyvatelskeacute se zaměřujiacute na tzv atraktivnějšiacute uacutekoly To je efekt společnyacute dnes i jinyacutem vědeckyacutem oborům majiacuteciacute ale za naacutesledek že pro atraktivnějšiacute

uacutevahy pak chybiacute nejzaacutekladnějšiacute konvenčniacute uacutedaje ziacuteskaacutevaneacute klasickyacutemi způsoby

Martin Šolc Analema nad Prahou Excentrickeacute draacuteha Země kolem Slunce a sklon rovniacuteku k ekliptice způsoshy

bujiacute odchylky praveacuteho slunečniacuteho času Tp od času středniacuteho slunečniacuteho T smiddot

Odchylka se během roku měniacute a jejiacute vyjaacutedřeniacute časovaacute rovnice E = Tp-T s patřiacute k zaacutekladům astronomie uvaacuteděnyacutem v každeacute učebnici Sklon ekliptiky k rovniacuteku způsobuje takeacute proměnnou deklinaci Slunce běh~m roku mezi + 235deg o letniacutem slunovratu a -235deg o slunovratu zimniacutem Kombinaci obou vlivů tedy předchaacutezeniacute nebo opožďovaacuteniacute praveacuteho slunečniacuteho času vzhledem k rovnoměrně plynouciacutemu času středniacutemu a proměnnou deklinaci kteraacute se projevuje napřiacuteklad proměnnou vyacuteškou Slunce nad obzorem při kulminaci vyjadřuje naacutezorně křivka tvaru osmičky zvanaacute analema (viz 4 str obaacutelky)

187

Konstrukci analemy si můžeme představit podle jednoducheacuteho pokusu shytrvale upevněnyacutem fotoaparaacutetem budeme fotografovat Slunce každyacute den vždy v poledne středniacuteho slunečniacuteho času (miacutestniacuteho) Kdyby Slunce postupovalo po světoveacutem rovniacuteku miacutesto po ekliptice a s konstantniacutem denniacutem pohybem promiacutetlo by se v poledne středniacuteho slunečniacuteho času vždy do prflsečiacuteku rovniacuteku s miacutestniacutem poledniacutekem a miacutesto analemy bychom ziacuteskali jen jeden obraz Slunce Zmiacuteněneacute nepravidelnosti však způsobiacute že Slunce vytvořiacute svyacutemi obrazy praacutevě analemu Sledujme jejiacute vytvaacuteřeniacute během roku O podzimniacute rovnodennosti [23 zaacuteřiacute) projde Slunce poledniacutekem o 8 minut před polednem středniacuteho času S přibyacutevajiacuteciacutem podzimem se poledniacute vyacutešky Slunce zmenšujiacute a Slunce prochaacuteziacute poledniacutekem staacutele dřiacuteve až do 3 listopadu kdy praveacute poledne nastaacutevaacute o 165 minuty dřiacuteve než poledne času středniacuteho Pak se poledniacute vyacuteška Slunce daacutele snižuje až do zimniacuteho slunovratu (21 prosince) kdy je nejmenšiacute a to 165deg V tu dobu předstih praveacuteho poledne před středniacutem klesaacute až 26 prosince se pravyacute a středniacute čas sejdou a analema protne miacutestniacute poledniacutek V tu chviacuteli již poledniacute vyacuteška Slunce roste praveacute pOledne se za středniacutem opožďuje Dne 3 ledshyna prochaacuteziacute Země přiacutesluniacutem a tedy Slunce uraziacute ten den po ekliptice vzhledem ke hvězdaacutem nejdelšiacute denniacute uacutesek sveacute draacutehy Dne 11 uacutenora je zpožděniacute praveacuteshyho poledne maximaacutelniacute asi 145 minuty a potom se zvolna zmenšuje Dne 21 března protiacutenaacute analema světovyacute rovniacutek (jarniacute rovnodennost) a praveacute poshyledne nastaacutevaacute o 7 minut později než středniacute Miacutestniacute poledniacutek protne analema 16 dubna a pak se praveacute poledne bude před středniacutem opět předchaacute zet až do 14 května kdy rozdiacutel činiacute asi 4 minuty Dne 16 června protiacutenaacute analema opět miacutestniacute poledniacutek a kraacutetce nato 21 června dosahuje Slunce maximaacutelniacute vyacutešky při kulminaci [v Praze 635deg) Opožděniacute praveacuteho poledne za středniacutem je potom největšiacute 26 července asi 65 minuty Miacutestniacute poledniacutek protne analema znovu 1 zaacuteřiacute a pak už spěje k podzimniacute rovnodennosti čiacutemž se uzaviacuteraacute Na zaacutevěr

je třeba zdůraznit že analema neniacute symetrickaacute podle miacutestniacuteho poledniacuteku Jako analema se označujiacute všechny přiacutebuzneacute křivky ktereacute by vznikly každoshy

denniacutem fotografovaacuteniacutem Slunce vždy le stejnyacute okamžik i třeba odlišnyacute od poshyledne a takeacute se tak označujiacute křivky ktereacute na slunečniacutech hodinaacutech opisuje stiacuten špičky ukazatele (nebo nod u) během roku vždy ve stejnou dobu středniacuteho času

Analema na obraacutezku byla sestrojena podle vyacutepočtu Stupnice na miacutestniacutem poledniacuteku vyjadřuje deklinaci ve stupniacutech stupnice na světoveacutem rovniacuteku čashy

soveacute odchylky od okamžiku kulminace v minutaacutech Obě stupnice majiacute rovnoshyměrneacute děleniacute Podkladovyacute obraacutezek je pohled ze schodů od Čechova mostu na letenskou plaacuteIiacute směrovanyacute na jih Uacutehloveacute měřiacutetko ve střed u obraacutezku (jiŽniacute bod průsečiacutek miacutestniacuteho poledniacuteku s horizontem) je stejneacute jako na osaacutech Stejshyneacutemu měřiacutetku odpoviacutedaacute i vyacuteška světoveacuteho rovniacuteku nad obzorem takže nedoshychaacuteziacute k tak velkeacutemu zkresleniacute jakeacute by nastalo při promiacutetnutiacute analemy do roviny fotografickeacuteho sniacutemku Poloha Slunce je vyznačovaacutena po 5 až 6 dnech počiacutenaje podzimniacute rovnodennostiacute

Co noveacuteho v astronomii

POMNiacuteK T BRAHE A J KEPLERA

V roce 1971 jsme si četnyacutemi akcemi přishypomiacutenali 400 vyacuterod narozeniacute německeacuteho astronoma johannesa Keplera a 370 vyacuteročiacute uacutemrH daacutenskeacuteho astronoma Tycho Brahe

Oba vyacuteznamniacute učenci nějakyacute čas v Praze žili a pracovali a tak bylo rozhodnuto jim postavit v Praze pomnlk Zaacutekladniacute kaacutemen k němu byl položen 9 června 1971 v Kepleshyrově ulici na Pohořelci ale k slavnostniacutemu odhalen došlo až letos 20 července Pomshynk je diacutelem akademickeacuteho sochaře Josefa Vajce a architekta Vladislava Pyacutechy U přiacuteshyležitosti slavnostniacuteho aktu promluvili o žishyvotě a diacutele obou astronomll na pomniacuteku zpodobněnyacutech předseda ONV Praha 6 dr Štěpaacuten Flajzar vedouciacute katedry astronomie

186

il astrofyziky MFF UK prof Vladimiacuter Vilshynyacutesek a ředitel Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy dr Oldřich Hlad J B

PLANETKA 1984 KD

E a C Shoemakerovi objevili 27 května

na Palomarskeacute hvězclaacuterně rychle se pohyshybujiacuteciacute planetku 15m V souhvězdiacute Boota Jejiacute draacutehu počiacutetal z 27 pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květnem a 16 červnem Daniel W E Gleen

T 1984 VII 4928 EČ w iacute2

203 5350 81860deg

19500

13654deg q 100836 AU e 054154 a 2199947 AU

Planetka předběžně označenaacute 1984 KD maacute oběžnou dobu 326 roku Byla objevena viacutece než měsiacutec před pľlkhodem přiacuteslunim

19 června prošla ve vzdaacutelenosti pouze 0031 AU od Země (od Slunce byla v tuto dobu vzdaacutelena 1028 AU) Dne 17 června měla jasnost 11zm a byly zjištěny změny

jasnosti v rozmeziacute D3-04m s periodou 20 min lak je z elementll patrneacute planetka se v době průchodu perihelem značně přishy

bližuje k draacuteze Země IAUC 3953-4 (BI

KOMETA PWOLF-HARRINGTON 19B4g

Periodickou kometu Wolf-Harrington nashylezl [ Gibson na negativu exponovaneacutem 12m SChmidtovou komorou Palomarskeacute obshyservatoře 4 června Byla v souhvězdiacute Bemiddot rana velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta (z poshyzorovaacuteniacute vychaacuteziacute oprava v čase průchodu přiacutesluniacutem pouze +003 dne) měla jasnost 17 m a plynnyacute ohon deacutelky asi 50 v pozičshyniacutem uacutehlu 270deg

Kometu objevil 22 prosince 1924 Wolf (Heidelberg) ale pak nebyla při dalšiacutech naacutevratech do perihelu pozorovaacutena Znovu ji objevil až Harrington na negativu exposhynovaneacutem 4 řiacutejna 1951 na palomarskeacute hvězshydaacuterně Potom byla nalezena při všech dalshyšiacutech naacutevratech do přiacutesluniacute ktereacute nastaly v letech 1958 1965 1971 a 1978 Podrobneacute informace o teacuteto periodickeacute kometě jsme otiskli v ŘH 52 4 11971

Draacutehu počiacutetal ze 110 pozic ziacuteskanyacutech v obdobiacute 1951-1978 S Nakano (Tokio) s ohledem na negravitačniacute vlivy jej ele shymenty jsou

T 1984 IX 2272633 EČ OJ 18686312deg iacute2 25421129deg 19500 i 184488T

q 16158919 AU a 34955060 AU e 05377230 p 654 roku

lAUC 3952 MPC 8289 (Bj

KOMETA P FAYE 1964h

Periodickou kometu Faye nalezli nezaacuteshyvisle kraacutetce před jejm letošniacutem průchodem přiacutesluniacutem [ Gibson a C S Morriacutes Gibson ji našel na sniacutemciacutech exponovanyacutech 9 až 11 června na Palomarskeacute hvězdaacuterně 152m reflektorem s receptorem CCD Byla v soushyhvězdiacute Berana měla jaacutedro o jasnosti asi 165111 koacutemu a kraacutetkyacute ohon v pozičniacutem uacutehlu asi 270deg Morris ji nalezl vizuaacutelně 23 27 a 28 června 025m reflektorem Byla v soushyhvězdiacute Byacuteka a jevila se jako difuzniacute objekt 125 rn s kondenzociacute průměr koacutemy byl asi 1 V obou přiacutepadech byla poblže eklipshytiky velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta Dne 29 června byla vzdaacutelena od Země 2271 AU od Slunce 1598 AU

Draacutehu počiacutetal W Landgraf [G6ttingen) ze 156 pozic z obdobiacute 1961-1977 s ohledem na negravitačniacute vlivy jejiacute elementy jsou

T 1984 VII 989263 EC uacute) 203830720 Sl 19898109deg 19500

909238deg q 15935178 AU a 37783256 A U e 05782476 p 734 roku

Kometu objevil Faye 22 listopadu 1843 v Pařiacuteži dostala označeniacute 1843 lil Jejiacute le shytošniacute naacutevrat je již 18 pozorovan5

lAUC 3956 MPC 8287 (BI

KOMETA AUSTIN 1984i

Dne 8 července objevil R D Austin (Novyacute Zeacuteland) poměrně jasnou novou koshymetu Byla na jižniacute obloze v souhvězdiacute

Rydla [Caelum) a jevila se jako difuzn objekt asi 8m s kondenzaciacute Podle Austina měla kometa 9 července vizuaacutelniacute jasnost 65nl a koacutemu o průměru 12 Mezi 9-11 červencem byla vzdaacutelena od Země jen 026 AU (od Slunce 095-091 AU) Ze 6 poloh ziacuteskanyacutech mezi 8-10 červencem tedy jen z velmi kraacutetkeacuteho oblouku počiacuteshy

tal B G Marsden prvniacute předběžnou parashybolickou draacutehu jejiacutež elementy jsou

T 1984 VIII 1213 EC w iacute2

35283017057deg 19500

t 16411deg q 02912 AU

IAUC 3957-8 [B

NEVIDITELNA HMOTA

Rotačniacute křivka našiacute Galaxie tedy zaacutevisshylost draacutehoveacute rychlosti na vzdaacutelenosti od středu Mleacutečneacute draacutehy naacutem daacutevaacute obraz o celkoveacute hmotě kteraacute se naleacutezaacute uvnitř

draacutehy objektu Určiacuteme-li tak rozděleniacute hmoshyty v Galaxii dostaneme nečekanyacute vyacutesledek

189

čiacutem viacutece se přibližujeme vnělšiacutem oblastem tiacutem viacutece se rozděleniacute hmoty lišiacute od toho co lze předpoklaacutedat na zaacutekladě rozloženiacute znaacutemyacutech objektů Zřejmě tedy obsahujiacute vnějšiacute čaacutesti Mleacutečneacute draacutehy a galaktickeacute halo podstatneacute množstviacute nesviacutetiacuteciacute a tiacutem nevidishytelneacute hmoty

Ve srovnaacuteni s exotickyacutemi možnostmi vyshysvětleniacute tohoto jevu jako např hmotnostiacute neutrn může byacutet považovaneacute za konzershyvativniacute objasněniacute na zaacutekladě velkeacuteho poshyčtu slabě sviacutetiacuteciacutech trpasllků typu M Tyto maacutelo sviacutetlciacute (Mvgt 16) červeneacute hvězdy neshyjsou většinou vizuaacutelně zjistitelneacute ale na sniacutemciacutech v bllzkeacute infračerveneacute oblasti by musely byacutet patrneacute

Na zaacutekladě teacuteto myšlenky prohleacutedli G Gilmore a P Hewett pomociacute automatickeacuteho měřiacuteciacuteho procflsu na Kraacutelovskeacute observatoři v Edinburghu sniacutemky pořiacutezeneacute UK-Schmidshytovyacutem dalekohledem [AustraacutelieJ ve dvou spektraacutelniacutech oblastech modreacute a infračer shyveneacute Cerveneacute hvězdy typu M ktereacute nalezli srovnaacuteniacutem obou druhů sniacutemků mohly poshytom byacutet prozkoumaneacute spektroskopicky aby bylo jisteacute že jsou skuteině těmi hledanyacuteshymi červenyacutem trpasliacuteky maleacute absolutniacute sviacuteshytiacute vosti

Překvapujiacuteciacute vyacutesledek Uvnitř zkoumaneacuteho pole ktereacute zaujiacutemaacute na obloze 50 čtverečshyniacutech stupňů nebyl nalezen ani jeden trpasliacutek s Mvgt 19 V přiacutepadě že existujiacute ještě slabšiacute červeniacute trpasliacuteci než jakeacute znaacuteshyme dnes tak se vyskytujiacute vzaacutecně a nemoshyhou vysvětlit hledanou hmotu v Galaxii A pouze trochu jasnějšiacute červeneacute hvězdy tohoto typu nejsou dosti četneacute aby řešily danyacute probleacutem G Gilmore a P Hewett udaacutemiddot vajiacute ve sveacute praacuteci [Nature 306 669 1983J horniacute hranici počtu hvězd tohoto typu z něhož vyplyacutevaacute že červeniacute trpasliacuteci s Mv gt 16 mohou vysvětlit nanejvyacute š jedno procen to ch ybě jiacutec hmoty v oko liacute Slunce Ve vnějšiacutech čaacutestech Galaxie daleko za draacuteshyhou našiacute mateřskeacute hvěZdy mohou předstashy

vovat maximaacutelně 10 neviditelneacute hmoty SuW 23 117384 (H Nj

PLANETKA 1984 KB

Na negativech exponovanyacutech 27 a 29 května 046m Schmidtovou komorou na Pashylomarskeacute hvězdaacuterně objevili Carolyn a Eumiddot gene Shoemakerovi asteroidaacutelniacute objekt kteshyryacute měl jasnost 135m a rychle se pohyboval souhvězdiacutemi Herkula a Hadonoše Z prvniacutech poloh bylo možno vypočiacutetat předběžnou draacutehu a ukaacutezalo se že jde o dalšiacute planetku typu Apollo Přiacutesluniacutem prošla již 2 dubna t r ve vzdaacutelenosti 05288 AU od Slunce Draacuteha asteroidu maacute sklon k rovině eklipshytiky 463deg a excentricitu 07603 Velkaacute poloshyosa draacutehy měřiacute 22057 AU takže oběžneacuteIacute doba je 328 roku V odsluniacute se planetka vzdaluje od Slunce na 38826 AU v době objevu byla vzdaacutelena od Země jen asi 015 AacuteU IAUC 3947 3949 (B]

PERIODlCKf KOMETY V R 1985-1986

V naacutesledujiacuteciacutem přehledu uvaacutediacuteme perioshycHckeacute komety ktereacute projdou přiacutesluniacutem v leshytech 1985-1986 (podle S Nalana NK 455) Komety jsou řazeny podle průchodu perishyhelem čas (EČ) je uveden zlomlem dne Hvězdičkou jsou označeny komety jejichž čas průchodu přiacutesluniacutem neniacute zcela jistyacute

J B

Tsuchinshan 1 1985 I 233 Schwassmann-Wachmann 3 I 1162 Biela IV 1072 Hondamiddot Mr kosmiddot Pajd ušaacutekovaacute V 2389 Schuster VI 234 Gehrels 3 VI 314 Brook~ l VI 1759 Russell 1 Vll 522 Kowal 2 Vll 863 Tsuchinshan 2 Vl I 2118 Daniel VIII 433 Giacobini middotZinner [1984eJ IX 525 Giclas X 190 Boethin 1986 I 2282 Ashbrook-]ackson 1 2440 Halley [1982i) ll 944 Holmes III 1413 Wirtanen III 1935 Kojima IV 472 Spi talermiddot V 1717 Shajn-Schaldach V 2733 Whipple VI 2502 Wild 1 X 115

OSAMĚLA METIS

Asi pred třemi lety proběhly odbornyacutem tiskem zpraacutevy že i malaacute tělesa slunečniacute soustavy mohou miacutet sveacute měsiacutece Domněnka že takeacute planetka Metis maacute sveacuteho průvodce přiměla astronomy z Arizonskeacute univerzity aby jiacute věnovali pozornost Vizuaacutelniacute pozoro shyvaacuteniacute provedli během dvou nociacute za velmi dobryacuteCh podmiacutenek reflektorem o prihněru 154 m Astronomoveacute by přiacutepadnyacute satelit zjistill už ve vzdaacutelenosti 12 od Metis Běshyhem těchto dvou nociacute však nezaznamenali nic co by nasvědčovalo že devaacutetaacute planetka maacute skutečně nějakeacuteho průvodce Takeacute dalšiacute pozdějšiacute pozorovaacuteniacute provedenaacute složenyacutem reflelkt-orem byla negaHvniacute Shodujiacute se tak s jinyacutemi zveřejněnyacutemi zpraacutevami pro shyfesionaacutelniacutech astronomů Planetka Metis ted y zřejmě žaacutedneacuteho průvodce nemaacute s lunečniacute soustavou putuje osamoceně

Sky and Telescope 108 2 1984 (H N ]

ZLEPŠENA DRAHA KOMETY PBRADFIELD 1984a

o periodickeacute kometě Bradfield 1984a jsme přinesli již zpraacutevy v t 211984 (2 str obaacutelmiddot kyl a 41984 (str 81) V č 71984 (str 152) jsme otiskli Candyho elementy elipshytickeacute draacutehy Z 30 pozic ziacuteskanyacutech mezi

190

9 lednem a 30 květnem t r pociacutetal noshyvou draacutehu Daniel W E Green jejiacute eleshymenty jsou

IT 1983 XII 277994 EČ w 2191674deg fl 3561606deg 19500

517937deg q 1357523 AU e 0952404 a 2852173 AU

Jak je vidět Greenovy elementy se přiacuteliš

nelišiacute od Candyho ale zpřesněnaacute hodnota velleacute poloosy je poněkud menšiacute než půshyvodniacute takže oběžnaacute doba vychaacuteziacute nyniacute 1523 roku Kometa PBradfield maacute tedy oběžnou dobu poněkud kratšiacute než PHershyochel-Rigollet I AUC 3955 (B J

CHIRON PODIVNYacute PŘ1SLUŠNIK SLUNECNI SOUSTAVY

Je tomu již viacutece než sest let co objevil Charles Kowal zajiacutemaveacute těleso ve slunečniacute soustavě ktereacute dostalo jmeacuteno Chiron Obshyjekt podle velikosti planetka se pohybuje mezi drahami Saturna a Urana Až do dnešshyniacuteho dne neziacuteskali astronomoveacute o tomto tělese mnoho poznatků Zdaacute se že budeme muset počlwt až do jeho přiacuteštiacuteho průchoshydu periheliem tedy až do roku 1995 abyshychom se o Chironu dozvěděli viacutece V soushyčasneacute době maacuteme přiacuteliš maacutelo poznatku na to abychom mohli zodpovědět zaacutekladniacute otaacutezku jak se dostalo tak velkeacute těleso na miacutesto ve slunečniacute soustavě v němž bychom očekaacutevali již jenom komety

Chiron oběhne kolem Slunce jednou za 507 let jeho vzdaacutelenost od Slunce v přiacute shy

sluniacute Činiacute 85 AU a v odsluniacute 189 AU Tě shyleso maacute teacuteměř kulovyacute tvar Jeho průměr Činiacute 300 až 400 km a albedo pouze 003 (přiacutepadně 005) Nejzajiacutemavějšiacute je skutečshynost že z vyacutepočtů draacutehy plyne zaacutevěr že se Chiron zřejmě nenaleacutezaacute na draacuteze na niacutež vznikl

Nedaacutevno byla zveřejněna domněnka že přiacuteČinou jsou poruchy v draacuteze způsobeneacute Saturnem kolem roku 1664 A dalšiacute vyacutepočty předpoviacutedajiacute rovněž poruchy v budoucnu Nejprve je způsobiacute Saturn a potom Jupiter Dokonce se zdaacute že by tyto obřiacute planety mohly Chirona i vypudit ze slunečniacute soushysta vy

Charles Kowal kalifornskyacute astrofyzik pomiddotmiddot važuje Chirona za jedinečneacute těleso sveacuteho druhu ve slunečniacute soustavě Přes pečliveacute hledaacuteniacute nebyl totiž nalezen žaacutednyacute jinyacute poshydobnyacute objekt Domněnky o původu Chirona se značně

různiacute Hovořiacute o neobyčejně velikeacute kometě jejiacutež jaacutedro by muselo byacutet 100kraacutet hmotnějshyšiacute než Halleyovy komety i o planetce uprchliacutekovi Kowal saacutem se domniacutevaacute že Chiron neniacute ani planetka ani kometa dalshyšiacutech spekulaciacute se zdržuje

YI11 maacute tento podivnyacute objekt jasnost 17m až 18m a v bliacutezkosti perihelia dosaacutehshyne asi 15m V tu dobu budou už přiacuteznivějšl podmiacutenky k vyacutezkumu zajiacutemaveacuteho tělesa a astronomoveacute možnaacute již zodpoviacute otaacutezku jeho původu

SuW 22 329 1983 (H NJ

MAGNETICKEacute MAPOVANIE SLOVENSKA

Štuacutedium rozloženia magnetickeacuteho poIa Zeme patrl medzi zaacutek ladneacute uacutelohy geofyziky Pre tleto ciele sa na uacutezemiacute jednotlivyacutech štaacutetov robl magnetickeacute mapovanie Keďže geomagnetickeacute pole sa meniacute s časom je potrebneacute mapovanie opakovať v intervale 10-15 rokov

Na predchaacutedzajuacutece kompletně a detailneacute mapovania Slovenska nadvazuje noveacute ma shypovanie z [okov 1980 až 1982 Mapovanie pozostaacutevalo z troch hlavnyacutech etaacutep priacutepravshynej etapy meraciacutech praacutec a spracovania vyacuteshysJedkov Počas priacutepravnyacutech praacutec sa zistilo že z p6vodnyacutech 132 stanovlšť len 52 t j 394 percenta je vhodnyacutech na ďalšle meshyrania Nevyhovujuacutece stanovištia sa nahrashydili novyacutemi a vytvoriJa sa tak magnetickaacute sieť 130 bodov na uacutezemiacute celeacuteho Slovenska 1 j jeden bod priacutepadaacute na 370 kmz Na kažshydom stanovišti sa určoval astronomickyacute azimut pozemskeacuteho cieta na zaacuteklade pozoshyrovaniacute Slnka magnetickaacute dekliacutenaacutecia - D horizontaacutelna zložka - H vertikaacutelna zložshyka - Z a totaacutelne pole - F Pr meraniacute Sil použila kombinaacutecia klasickyacutech priacutestroshyjov (QHM na meranie horizontaacutelnej zložky porneacuteho teodolitu na meranie magnetickej deklinaacutecie) s modernyacutem priacutestrojom - proshytoacutenovyacutem magnetometrom merajuacutecim totaacutelshyne pole F Denneacute variaacutecie sa pozorovali vashyriačnou suacutepravou typu Bobrov Nameraneacute vyacutesledk y spracovali v Geomagnetickom obshyservatoacuteriu Geofyzlkaacutelneho uacutestavu SAV v Hurbanove V suacutečasnom obdobiacute sa prishypravujuacute daacuteta na zostrOjenie definitiacutevnych maacutep jednotlivyacutech zložiek geomagnetickeacuteho pora Mapy sa buduacute kresliť automaticky v mierke 1 1250000

a vyacutesledky ktoreacute sa ziacuteskali počas mapo shyvania prejavili vefkyacute zaacuteujem niektoreacute inshyštituacutecie zaoberajuacutece sa vyhIadaacutevaniacutem uacutežitshykoviacutech nerastnyacutech suroviacuten predovšetkyacutem n p Geofyzika vErne Pre tleto inštituacutecie predstavujuacute uacutedaje o rozloženiacute geomagneshytickeacuteho pola zaacuteklad pre podrobneacute geoloshygicko-geofyzikaacutelne štuacutediacuteum vybranyacutech obshylastiacute na uacutezemiacute Slovenska Magnetickaacute deshyklinaacutecia sa zasa využfva pf orientaacutecii poshydJa kompasu a to nielen v tereacutene ale napriacuteklad aj v leteckej doprave

Poznatky o rozloženiacute magnetickeacuteho poIa Zeme a jeho zmenaacutech majuacute velkyacute vyacuteznam pre samotnuacute geofYZiku Využiacutevajuacute sa pri určovaniacute stavby vIChnyacutech častiacute zemskeacuteho telesa pri štuacutediu tohto pola ako fyzikaacutelneshyho uacutekazu a podobne

191

Vyacutesledky z praacuteve dokončovaneacuteho maposhyvania obohatia poznatky o rozloženiacute geoshyIyzikaacutelnych poj[ na uacutezemiacute Slovenska a zashyčlenia sa do uacutedajov ziacuteskanyacutech v celosve shytovom merad le Nvt 984

ODCHYLKY CASOVYacuteCH SIGNALO V CERVNV 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 3 Vl + 01246s +01545s

8 VI +01184 +01473 13 VI +01124 +01400 18 Vl +01064 +01322 23 VI + 91014 +01250 28 VI +0 0970 +01181

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

Na pomoc čtenaacuteři

POMOCKA PRO POZDROV ANIacute ZAKRYTO HVtZD MtStCEM

Při pozorovaacuteniacute zaacutekrytů je vyacutehodneacute vědět ve ktereacutem miacutestě bude hvězda zakryta přiacuteshypadně kde vystoupiacute za neviditelnyacutem okrashyjem Měsiacutece Jsou různeacute možnosti jak si to usnadnit O jedneacute se zmiacutenil polskyacute uacutečastshy

niacutek seminaacuteře o zaacutekrytech hvězd a těles

slunetniacute soustavy Měsiacutecem ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute v řiacutejnu 1983 ing R Fangor prashycovniacutek planetaacuteria ve Varšavěmiddot

Do ohniska okulaacuteru umiacutestiacuteme clonu poshydle obr 1 o průměru rovneacutem zdaacutenliveacutemu průměru Měsiacutece Tato clona maacute vyacuteřez kteshyryacute si nastaviacuteme otaacutečeniacutem okulaacuteru v objiacutemshyce na pozičniacute uacutehel zaacutekrytu To se daacute však použiacutet pouze u dalekohledu s paralakticshykou montaacutežiacute a pohonem

Užitečnou pomůckou nezaacutevislou na daleshykohledu a velmi naacutezornou je jednoducheacute znaacutezorněniacute polohy Měsiacutece a hvězdy vzhleshydem k severniacutemu bodu na Měsiacuteci Podle obr 2 vyřzneme do čtvrtky formaacutetu A 3

VlO O

o 1shyN

192

Vlevo obr 1 Clona kterou vložiacuteme do ohniska okulaacuteru paralakticky montovaneacuteho dalekohledu s hodinovyacutem pohonem Vpravo obr 3 Přiacuteklad tvaru Měsiacutece při elongaci 300deg Při otočeniacute o 180deg e použitelneacute takeacute pro elongaci 60deg při zaacutekrytu (vstupu) Izvězshydy za temnyacute okrai Měsiacutece

kruhovyacute otvor o průměru asi 12 cm Čtvrtku pak přehneme v polovině vložiacuteme silnějšiacute lepenku se stejnyacutem otvorem a slepiacuteme k sobě Nahoře označiacuteme směr k severu (JIl) a přiacutemyacutem směrem tj proti směru poshyhybu hodinovyacutech ručiček pozičniacute uacutehly od 0deg do 360deg Vnitřek kruhu je vhodneacute zashyčernit tušiacute Daacutele si vystřihneme tvary Měshysiacutece v různyacutech faacuteziacutech podle elongace E od Slunce (je uvedena ve HR) - obr 3 Pro naši potřebu stačiacute 12 různyacutech tvaruacute po 15deg Jeden tvar použijeme vlastně dvashykraacutet pro přibyacutevajiacuteciacute a ubyacutevajiacuteciacute Měsiacutec a popiacutešeme si ho podle uacutečelu buď pro vstup (D) nebo pro vyacutestup (R) podle obr 3 Pak je už snadneacute podle uacutedajů ve HR vložit poshytřebnyacute tvar do otvoru tak aby uacutehlovaacute vzdaacuteshylenost rohu Měsiacutece odpoviacutedala pozičniacutemu uacutehlu a vhodnyacutem způsobem třeba šipkou na proužku papiacuteru označiacuteme miacutesto kde bude hvězda zakryta nebo kde vystoupiacute Pokud takto sestavenou pomůcku vložiacuteme do pellshyhledneacute foacutelie je možneacute před vlastniacutem pozoshyrovaacuteniacutem sl postaveniacute Měsiacutece a hvě zdy dobshyře zapamatovat To je dltležiteacute hlavně při

vyacutestupu hvězdy kdy ji uvidiacuteme až v okashymžiku uacutekazu Bohumil Kratoška

Obr 2 Ctvltka for shymaacutetu A 3 s krushyhovyacutem vyacuteřezem s označeniacutem poshyziť5niacuteho uacutehlu Prashyvou Mst přehneme dospod

---- - -- --_~

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

GEOGRAFICKEacute PROGRAMY HVĚZDAacuteRNY A PLANETARIA HL_ M PRAHY

Geografie je oborem přiacuterodniacutech věd kteshyryacute se vyacuterazně uplatňuje ve vyacutechovně-vzděshy

laacutevaciacute a popularizačniacute činnosti Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy je to zaacutekonityacute důsledek skutečno sti že astronomie neniacute samostatnyacutem vyučovaciacutem předmětem na nashyšich zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech a skushytečnosti že vedle prvouky přiacuterodovědy

přiacuterodopisu a fyziky ziacuteskaacutevajiacute žaacuteci zaacutekladshyniacute vědomosti z astronomie astrofyziky geoshy- fyziky a kosmonautiky nejviacutece praacutevě v zeshyměpisu Neniacute proto tedy divu že geograshyfickeacute programy majiacute vyacuteznamneacute postaveniacute v programoveacute činnosti Hvězdaacuterny a planeshytaacuteria hl m Prahy že probiacutehajiacute skoro dvashycet let a že mezi odbornyacutemi odděleniacutemi tohoto specializovaneacuteho kulturniacuteho zařiacutezeshyniacute pracuje odděleni geografickyacutech prograshymů založeneacute před 17 lety

Toto oddělenl připravuje geografickeacute proshygramy pro veřejnost i pro mlliacutedež Zaměshy[uje se při tom teacutematicky na obecnou fyshyzickou geografii geografii kontinentů a oceaacutenů a jinyacutech velkyacutech oblastiacute světa soshycialistickyacutech staacutetů a Československa a na problematiku krajiny (zejmeacutena na ochranu přiacuterody a životniacuteho prostřediacute l Geografickeacute programy se konajiacute v Planetaacuteriu Praha a v menšiacutem rozsahu i na Hvězdaacuterně Petřiacuten

V r 1983 se uskutečnilo 487 programll pro 52667 naacutevštěvniacuteků

V programoveacute činnosti pro veřejnost jsou zaacutekladniacutem a tradičniacutem typem programů

audiovizuaacutelniacute geografickeacute pořady s diaposhyzitivy a filmy Zvllištniacute postaveni geografie jako vědy přiacuterodniacute a současně i společenshyskeacute dovoluje některeacute z nich obsahově zashyměřit a časově vztaacutehnout k vyacuteznamnyacutem mezinaacuterodniacutem přiacuteležitostem a kulturně-poshylitickyacutem vyacuteročiacutem Nevyhyacutebaacuteme se zcela ani elwnomicko-geografickeacute teacutematice [přiacuteklashydem JSOU pořady o zajimavyacutech druzich hosshypodaacuteřskeacute činnosti člověka) Novinkou je takeacute podil odděleniacute geografickyacutech prograshymLI na přiacutepravě literaacuterně-hudebniacutech pořadel v astronomickeacutem saacutele Planetaacuteria zaměřeshy

nyacutech na otaacutezky vyacutevoje pozemskyacutech civili shyzaci a na historicko-geografickeacute zajiacutemavosti

Velkeacute oblibě se takeacute těšiacute geografickeacute geologickeacute ekologickeacute a cestopisneacute předshynaacutešky externiacutech spolupracovniacutekll [lektorů

Socialistickeacute akademie Českeacuteho svazu ochraacutencu přiacuterody a uacutečastniacuteků rllznyacutech exshypediciacute l

V našiacute programoveacute činnosti jsme využili nedostatku že v Praze neniacute kino speciali shyzovaneacute na projekCi kraacutetkyacutech populaacuterně-nashy

učnyacutech filmů a tak v audiovizuaacutelniacutech poshyřadech v přehliacutedkaacutech filmů a tematickyacutech cyklech (např Svět a přiacuteroda ve filmu) seznamujeme veřejnost s populaacuterně-naučshynyacutemi a vyacuteukovyacutemi filmy Kraacutetkeacuteho filmu Praha a s filmy z mezinaacuterodniacutech festivalů

jakyacutemi jsou Ekofilm Schola film a Tourshyfilm Kraacutetkeacute filmy samozřejmě využiacutevaacuteme takeacute ve školniacutech zeměpisnyacutech pořadech a v mimoškolniacute zaacutejmoveacute činnosti pro děti a mlaacutedež Hvězdaacuterna a planetaacuterium hl m Prahy

poskytly takeacute prostor a technickeacute vybaveniacute zajiacutemaveacutemu druhu tVllrč činnosti dobroshyvolnyacutech i pľofesionaacutelniacutech pracovnfků ochra shyny přiacuterody Spolu se Staacutetniacutem uacutestavem pashymaacutetkoveacute peacuteče a ochrany přiacuterody v Praze byla pořadatelkou dvou celostaacutetniacutech sou shytěžniacutech přehliacutedek diafonii Na obranu přiacuteshy

rody [v r 1980 a 1982 l Třetiacute soutěžniacute přehliacutedku připravuje spolu s Městskyacutem vyacuteshyborem Českeacuteho svazu ochraacutenců přiacuterod y v Praze na I čtvrtletiacute r 1985 Přiacuteprava uvedenyacutech přehliacutedek patřiacute k programovyacutem uacutekolům geografickeacuteho odděleniacute a jeho prashycovniacuteků

Ne jrozsaacuteh le jšiacute složkoQ vyacutechovně-vzdělaacuteshy

vaciacute praacutece odděleniacute geografickyacutech prograshymů jsou však podle počtu akciacute i podle naacuteshyvštěvnosti školniacute zeměpisneacute pořady pro žaacuteky zaacutekladniacutech škol a poiady pro učitele Obsahově i chronologicky vychaacutezejiacute ze škol shyniacutech osnov zeměpisu 5-8 ročniacuteků zS a vlastivědy 4 ročniacuteku ZŠ Jsou to audioshyvizuaacutelniacute pořady s diapozitivy a filmy a na každyacute měsiacutec je připraveno jineacute teacutema Po shyřady jsou součaacutestiacute systeacutemu Mlaacutedež a kulshytura a školy na ně přichaacutezejiacute v době vyshyučovaacuteniacute Zajiacutemavyacutem doplňkem školniacutech poshyřadll k obecneacutemu fyzickeacutemu zeměpisu 8 k zeměpisu ČSSR jsou tereacutenniacute exkurze do chraacuteněnyacutech uacutezemiacute přiacuterody ČSR ktereacute takeacute připravujiacute a vedou pracovniacuteci geografickeacuteshyho odděleniacute Jsou to exkurze pro žaacutekovskeacute kolektivy a vzoroveacute exkurze pro učitele zeměpisu Konajiacute se v květnu v červnu někdy i v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Přiacuteprava školniacutech zeměpisnyacutech pořadů eacute

exkurzi nutiacute pracovniacuteky odděleniacute k neustaacuteshyleacutemu sledovaacuteniacute vyacutevoje školniacutech osnov a učebnic Je to nezbytneacute zejmeacutena v době postupneacuteho zavaacuteděniacute noveacute soustavy vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech Proto pracovniacuteci odděleniacute spolushypracujiacute s metodiky zeměpisu Uacutestředniacuteho uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute pedagogickyacutech prashycovniacutekll Pedagogickeacuteho uacutestavu hl m Prahy Krajskeacuteho pedagogickeacuteho uacutestavu Středočesshykeacuteho kraje a obvodniacutech pedagogickyacutech středisek s od bornou skupinou pro ško 1shyskou geografii Čs geografickeacute společnosti při ČSAV a proto se takeacute aktivně uacutečastniacute přiacutepravy učitelů zeměpisu a přiacuter-odopiSu na noveacute pojetiacute těchto předmětů Pomaacutehajiacute teacutež při organizovaacuteniacute seminaacutel-ů a exkurzi pro učitele a některeacute seminaacuteře probiacutehajiacute v proshystolaacutech Planetaacuteria Praha

193

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

21010 let4- ~AS f-

Obr 1 Scheacutema vyacutevoie vesmiacuteru od počaacuteshyf~zorOvBtel na Zemi tečniacute singularity v čase t = O Cas na svisshy

lt~ leacute ose ie vynaacutešen v silně nelineaacuterniacute stupshy ltgt ~lt4 niciacute

to ltl ~ shy 109 let-l ~

b rlt Vznik galaxiiacutemiddotmiddot $I)(

e kV9seru~

D ~

10 5 let

~ra zeacuteř iveacuteho plazmatu plně i onizovaneacuteho a

minutyl neprOhledneacuteho

NukleoJy~teacuteza He a D

1 sekunda lt ~gt Velmi vysoc e ranyacute vesmiacuter Obl 2 Nerolnoměrnaacute struktura vesmiacuteru o

vypočtenaacute z hustotniacutech poruch zesiacutelenyacutech PROSTOR PROSTC~( gravitačniacutemi nestaDiliami

že Země maacute ve vesmiacuteru zcela vyacutejimečneacute postaveniacute znamenaacute to prakticky že rozloženiacute hmoty ve vesmiacuteru je naprosto bezvadně stejnorodeacute

Rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru je prokaacutezaacuteno pozorovaacuteniacutem červeneacuteho posuvu a lineaacuterniacute zaacutevislostiacute rychlosti vzdalovaacuteniacute na vzdaacutelenosti (Hubblův zaacutekon) Tento zaacutekon je v souladu s představou o trvaj iacuteciacute homogenitě prostoroveacute hustoty vesmiacuteru což je vlastně ohsaženo ve Fridmanově modelu rozpiacutenajiacuteciacuteho se vesmiacuteru Kvanshytitativniacute určeniacute přiacuteslušnyacutech parametrCt je však obtiacutežneacute - původniacute hodnota Hubblovy konstanty byla přeceněna pětkraacutet až desetkraacutet

Rychlost rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru souvisiacute se staacuteřiacutem vesmiacuteru - v prvniacutem přibliacuteženiacute je staacuteřiacute rovno převraacuteceneacute hodnotě Hubblovy konstanty H Prvniacute určeniacute Hubshyblovy konstanty vedlo ke staacuteřiacute kolem 2 miliard let ve zřejmeacutem rozporu s dobře znaacutemyacutem staacuteřiacutem Země (46 miliardy let) s uacutedaji kosmocl1ronologie (8 až 13 miliard let] a s pravděpodobnyacutem staacuteřiacutem kulovyacutech hvězdokup (10 až 17 mi shyliard let) Novějšiacute odhady (nižšiacute) Hubblovy konstanty odstraňujiacute sice tu to nesnaacutez ale staacutevajiacuteciacute nejistota v hodnotě H mezi 50 až 100 km S-i Mpc- 1

je zdrojem pokračujiacuteciacutech vzrušenyacutech diskusiacute Viacuteme že nejistota je vyvolaacutena probleacutemy ve spraacutevneacute kalibraci stupnice kosshy

mickyacutech vzdaacutelenostiacute Kalibrace totiž probiacutehaacute v mnoha zprostředkujiacuteciacutech kroshyciacutech Jedna ruskaacute piacuteseuacute o laacutesce řiacutekaacute Je to věc přiacuteliš vyacuteznamnaacute než aby se dala uskutečnit pomociacute prostředniacuteků Pravděpodobně to platiacute i pro určoshyvaacuteniacute vzdaacutelenostiacute v kosmu Snad se podařiacute uskutečnit naacutevrh na přiacutemeacute určovaacuteniacute vzd aacute lenostiacute pomociacute mračen horkeacuteho ionizovaneacuteho plynu ve vzdaacutelenyacutech kupaacutech galaxiiacute Podle tohoto naacutevrhu lze určovat přiacutemo vzdaacutelenosti takovyacutech mračen až do několika tisiacutec megaparsek tj pro červeneacute posuvy z až do hodnoty 10 i viacutece

Když Arcllimeacutedes objevil zaacutekony paacuteky zvolal dejte mi pevnyacute bod a pohnu zeměkouliacute Podobně volajiacute astronomoveacute když žaacutedajiacute o standardniacute sviacutečku nebo standardniacute tyč pro přesneacute měřeniacute vzdaacutelenostiacute ve vesmiacuteru

Dalšiacute důl e žitou veličinou charakterizujiacuteciacute vesmiacuter je průměrnaacute hustota Můshyžeme se při tom ptaacutet buď na počet elementaacuterniacutech čaacutestic určiteacuteho druhu v jedshynotce objemu anebo na průměrnou hustotu vyjaacutedřenou v kilogramech v krychshyloveacutem metru

179

Chceme-li však dostat dobryacute průměr musiacuteme do vyacutepočtu zahrnout objem podstatně většiacute než je rozměr jedneacute kupy galaxiiacute Počet čaacutestic riznyacutech druhů a jejich vzaacutejemnyacute poměr je diacutelležityacute pro vysvětleniacute procesu 1ukleogeneze prvků Ale ještě většiacute vyacuteznam maacute určeniacute samotneacute středniacute hustoty ve vesmiacuteru V obecneacute teorii relativity totiž na středniacute hustotě zaacutevisiacute zakřivenost prostoru Je-li skutečnaacute hustota vesmiacuteru nižšiacute než kritickaacute je vesmiacuter otevřenyacute a bude se trvale rozpiacutenat Je-li hustota vyššiacute než kritickaacute je vesmiacuter uzavřenyacute To znamenaacute že v ktereacutemkoliv čase je jako trojrozměrnaacute skutečnost vesmiacuter koshynečnyacute i když nemaacute žaacutedneacute hranice - podobně jako tomu je u dvojrozměrneacuteho povrchu koule V tomto posledniacutem přiacutepadě lze budoucnost vesmiacuteru popsat jako všeobecneacute gravitačniacute zhrouceniacute ktereacute bude naacutesledovat po faacutezi rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru v niacutež se nyniacute nachaacuteziacuteme Nebezpečiacute hrouceniacute ovšem neniacute akutniacute shyurčitě maacuteme zaručeno ještě nejmeacuteně 20 miliard let rozpiacutenaacuteniacute - ale jde o princip

Přitom se daacute snadno ukaacutezat že hmotovou hustotu fotonů lze zanedbat Z toku kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute vyplyacutevaacute že v jednom krychloveacutem metru je 5108 reliktovyacutech fotonů jejichž středniacute hmotovaacute hustota je řaacutedu 10- 30

kg m -3 tj asi 21000 kritickeacute hustoty To lze zanedbat takže jde jedině o husshytotu -obyčejneacute laacutetky vesmiacuteru Baryonů je mnohem meacuteně než fotonů a středniacute hustota odvozenaacute z počtu sviacutetiacuteciacutech hvězd vychaacuteziacute jen 02 atomuacute v kryctlloveacutem metru což daacutevaacute nanejvyacuteš hustotu 310- 28 kg m- 3

Neviacuteme ovšem kolik je temnyacutech hvězd tj hvězd o velmi niacutezkeacute hmotnosti nebo mrtvyacutech hvězd ktereacute se již daacutevno změnily v neutronoveacute hvězdy či černeacute

diacutery A jakyacute je přiacutespěvek mezihvězdneacuteho nebo intergalaktickeacuteho plynu Z teoshyriiacute nukleosynteacutezy v raneacutem vesmiacuteru vyplyacutevaacute že prvotniacute 4He tvořiacute 21-25 hmoty baryonů v prvotniacute plazmě a deuterium něco kolem 10- 4 teacuteto hmoty Zastoupeniacute baryonoveacute laacutetky ve vesmiacuteru je tiacutemto nezaacutevislyacutem zpLlsobem potvr zeshyno na 002 až 010 kritickeacute hustoty

Na prvniacute pohled z toho plyne že vesmiacuter je otevřenyacute a bude se rozpiacutenat trvale To je však předčasnyacute zaacutevěr neboť z ruacuteznyacutech astronomickyacutech pozoshyrovaacuteniacute zřetelně vyplyacutevaacute existence neviditelneacute hmoty Hmotnost velkyacutech kup galaxiiacute totiž vesměs vychaacuteziacute podstatně vyššiacute než součet hmotnostiacute individuaacutelshyniacutech galaxiiacute v daneacute kupě Proto ani dnes neviacuteme zda je vesmiacuter otevřenyacute nebo uzavřenyacute a odpovědět spraacutevně na tuto otaacutezku neniacute vuacutebec snadneacute

Je však už jisteacute že tato skrytaacute hmota neniacute tvořena baryony Dobryacutemi kanshydidaacutety na vyplněniacute vesmiacuteru jsou neutrina Procesy ktereacute probiacutehajiacute v prvniacute sekundě věku vesmiacuteru vedou k vytvořeniacute početnyacutech neutrin - je jich teacuteměř tolik jako fotonfr 45 108 v krychloveacutem metru Pokud je ovšem klidovaacute hmotshynost neutrin rovnaacute nule přispěla by k celkoveacute hustotě vesmiacuteru jen 02 kritickeacute hustoty Tiacutem by se přirozeně ani nevyřešil probleacutem skryteacute hmoty ale ani by to nepomohlo zvyacutešit celkovou středniacute hustotu vesmiacuteru

Naproti tOHlU i poměrně nepatrnaacute klidovaacute I1motnost neutrin by drasticky změnila tento zaacutevěr Jestliže by totiž aspoň jeden typ neutrin měl klidovou hmotnost 25000kraacutet menšiacute než elektron stačila by neutrina k uzavřeniacute vesshymiacuteru Byl by to ovšem velmi podivnyacute vesmiacuter nejpočetnějšiacutemi čaacutesticemi v něm by byly fotony a neutrina by představovala zdaleka největšiacute čaacutest jeho hmotshynosti - něco mezi 5 a 98 uacutehrnneacute hmotnosti vesmiacuteru Naproti tomu čaacutestice obyčejneacute hmoty by reprezentovaly pouze 2 až 10 celkoveacute hmoty vesmiacuteru Tyto poměry charakteristickeacute pro vesmiacuter jako celek jsou velmi odlišneacute od toho co pozorujeme zde na Zemi

Moderniacute fyzika připouštiacute že neutrina majiacute přiacutepadně malou klidovou hmotshynost Existujiacute nezaacutevislaacute potvrzeniacute moskevskyacutech experimentuacute [s kladnou klidoshyvou hmotnostiacute neutrin) anebo jsou v zaacutesobě dosud neobjeveneacute čaacutestice jež

180

mohou sehraacutet přiacuteslušnou roli v doplněniacute celkoveacute hustoty vesmiacuteru na nebo dokonce nad kritickou mez Nejasnosti v tomto směru ovšem ještě přetrvajiacute

nějakyacutech 5 nebo 10 let - doufejme že ne deacutele Snad ale stojiacute za zmiacutenku znovu zdllraznit že zaacutekladniacute charakteristiky teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku - tyacutekashyjiacuteciacute se nukleogeneze plazmatu s převahou zaacuteřeniacute rekombinace elektronů

a fotonů jež jsou pevnou paacuteteřiacute moderniacute kosmologie - jsou nedotčeny probleacuteshymem skryteacute hmoty a klidoveacute hmotnosti neutrin

5 Struktura vesmiacuteru a jejiacute původ

V současneacute době sestaacutevaacute vesmiacuter předevšiacutem z nerovnoměrně rozloženyacutech gashylaxiiacute Naproti tomu z měřeni kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute nezjišťushy

jeme žaacutedneacute prostoroveacute fluktuace Z teorie vyacutevoje raneacuteho vesmiacuteru i z uacutevah o nukleogenezi vyplyacutevaacute obdobně že ranyacute vesmiacuter byl vysoce homogenniacute Většishynou se proto soudiacute že za dnešniacute fluktuace ve vesmiacuteru je odpovědnaacute gravitačniacute nestabilita

V třiacuterozměrneacutem prostoru je plyn stlačitelnyacute podeacutel ktereacutekoliv ze třiacute n3vzaacutejem kolmyacutech os Nicmeacuteně současneacute stlačeniacute podeacutel dvou os je velmi nepravděposhydobneacute takže většinou převaacutežiacute stlačeniacute v jedineacutem směru V důsledku toho se vytvaacuteřejiacute velmi plocheacute struktury kteryacutem řiacutekaacuteme liacutevance Naacutesledujiacuteciacute plynneacute vrstvy se při sraacutežkaacutecll s liacutevancem ohřejiacute a přilepiacute se k němu tiacutem liacutevanec pozvolna roste

Po určiteacute době se rostouciacute liacutevance začnou vzaacutejemně pronikat a vytvořiacute komshyplikovanou buňkovitou strukturu oddělenou praacutezdnotami s velmi zředěnyacutem plynem Dvojrozměrnyacute přiacuteklad takoveacuteho vypočteneacuteho rozloženiacute hustoty je na obr 2 Existuje formaacutelniacute obdoba mezi tiacutemto typem gravitačniacutech nestabilit a odrazem či lomem světla na naacutehodně se vlniacuteciacutem vodniacutem povrchu (Za slushynečniacutech dnů lze pozorovat obdobu takovyacutech obrazcll na dně plaveckeacuteho bazeacutenu)

Samotneacute galaxie se pak vytvaacuteřejiacute v oblastech stlačeneacuteho plynu Liacutevance jsou totiž nestabilniacute vůči dalšiacutemu graviacutetačniacutemu shlukovaacuteniacute ale určitaacute buňkovaacute

nebo siacuteťovitaacute struktura ještě dlouho přetrvaacutevaacute Jaki dalece od poviacutedaacute tento teoretickyacute obraz reaacutelneacutemu světu Teorie speciaacutelshy

ně předviacutedaacute že ve zředěnyacutech oblastech je plyn staacutele ionizovanyacute a nikdy se nezkondenzuje do galaXiiacute To se zdaacute byacutet v souladu s nedaacutevnyacutem objevem velkyacutech praacutezdnot čili oblastiacute bez galaxiiacute Diacuteky početnyacutem měřeniacutem červenyacutech posuvů galaxiiacute a diacuteky všeobecně přijateacutemu naacutezoru že platiacute Hubblův vztah umožňushyjiacuteciacute z červeneacuteho posuvu odvodit vzdaacutelenosti lze nyniacute poprveacute v historii astroshynomie odvodit trojrozměrnyacute obraz rozloženiacute galaxiiacute v prostoru (řaacutedově již bylo změřeno 10000 červenyacutech pOSUVll pro galaxie) Ukazuje se že charakteshyristickyacute rozměr kup galaxiiacute je kolem 50 Mpc

Dnes je takeacute možneacute použitiacutem metod rozpoznaacutevaacuteniacute obrazců hodnotit objekshytivně nerovnoměrnosti v rozloženiacute počtu galaxiiacute Tak se podařilo koncem roku 1982 prokaacutezat že vesmiacuter obsahuje vskutku plocheacute struktury nebo nitě spiacuteše než trojrozměrneacute chuchvalce galaxiiacute A tiacutem se potvrzuje myšlenka o řiacutediacuteciacutem vlivu gravitačniacutech nestabilit NevylUČuje to však přiacutetomnost ještě jednoho mechanismu a to vyacutebuchů supernov Exploze supernov totiž stlačiacute okolniacute meZihvězdnyacute plyn a tiacutem urychliacute tvorbu hvězd Ty se opět vyviacutejejiacute velmi rychle (jsou-li dost masiacutevniacute proběhne jejich život za meacuteně než milioacuten letl čiacutemž se znovu urychliacute proces tvorby hvězd v okoliacute atd

Hlavniacute vliv na rozloženiacute galaxiiacute však nepochybně majiacute prvotniacute gravitačniacute nestability Zde se však vynořil novyacute probleacutem souvisejiacuteciacute s niacutezkou hustotou hmoty ve vesmiacuteru (patrně mezi 2 až 10 hustoty kritiCkeacute) Růst poruch v takto zředěneacutem vesmiacuteru je totiž přiacuteliš pomalyacute takže k dosaženiacute dnešniacuteho

181

stavu je třeba předpoklaacutedat silneacute počaacutetečniacute fluktuace hustoty - v evidentniacutem rozporu s pozorovanou homogenitou kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute Nejpravděpodobnějšiacutem řešeniacutem tohoto dilematu je předpoklad o existenci

neviditelneacute hmoty v jineacute formě než jSou baryony_ Tento nepřiacutemyacute důkaz exisshytence skryteacute hmoty považuji za stejně vyacuteznamnyacute jako ditkaz založenyacute na dynashymice kup galaxiiacute Logicky naacutes to tedy dovaacutediacute k předpokladu masiacutevniacutech neutrin tvořiacuteciacutech 90 až 98 hmoty vesmiacuteru Jestliže je hmotnost neutrin přibližně 25 eVcz pak je všechno v pořaacutedku a naviacutec můžeme beze změny převziacutet myšshylenky liacutevancll buněčneacute struktury nitiacute a praacutezdnot i pro neutrinovyacute vesmiacuter

Proto je vskutku důležiteacute aby fyzikoveacute brzo experimentaacutelně zjistili skutečshynou hmotnost neutrin a aby se nalezly metody jak změřit zvyacutešenou koncenshytraci neutrin v Galaxii Podobně bychom potřebovali vědět jakeacute je zastoupeniacute těžšiacutech prvků v praacutezdnotaacutech mezi galaxiemi A zbyacutevaacute i řada numerickyacutech uacutekolů při studiu Igravitačniacuteho shlukovaacuteniacute tvorby a vyacutebuchuacute hvězd atd Ačkoliv teorie velkorozměroveacute struktury dosaacutehla jisteacuteho pokroku většiacute čaacutest praacutece je staacutele před naacutemi

6 Baryonovaacute asymetrie vesmzru

Vesmiacuter obsahuje teacuteměř vyacutehradně hmotu což je dobře znaacutemaacute skutečnost

Je to však velmi podivneacute z hlediska faktu že mezi vlastnostmi hmoty a antishyhmoty existuje dokonalaacute symetrie Myšlenka že ve vesmiacuteru se střiacutedajiacute oblasti s převahou hmoty s oblastmi s převahou antihmoty se neosvědčila Teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku počiacutetaacute s plazmatem pro nějž poměr

p e- r v = 1 1 109 109

platiacute pro celou dobu nukleosynteacutezy převahy zaacuteřeniacute nad laacutetkou vzniku strukshytur galaxiiacute i hvězd

Avšak pro staacuteřiacute vesmiacuteru řaacutedu 1 mikrosekundy a kratšiacute (viz obr 1) se tato situace velmi měniacute Při teplotaacutech vyššiacutech než odpoviacutedaacute klidoveacute hmotnosti protonu existuje velkeacute množstviacute paacuterů proton-antiproton jež jsou v rovnovaacuteze s fotony a jinyacutemi čaacutesticemi To co je však opravdu pozoruhodneacute je že i tehdy existuje miacuternaacute převaha protonů nad antiprotony

p P- r v = (109 +1) 109 109 10H

Je to snad ještě podivnějšiacute než současnyacute poměr čaacutestic a antičaacutestic Proč si přiacuteroda vybrala tak divnyacute poměr 1000 000 001 ku 1 000 000 000 v raneacute eacuteře při teplotaacutech nad 1013 K (Samozřejmě lze takeacute mluvit o kvarciacutech ale i pak je otaacutezka stejnaacute musiacuteme vysvětlit poměr 3000 000 003 kvarklt ku 3 000 000 000 arttikvarkllm )

Moderniacute odpověď spočiacutevaacute na dvou předpokladech (1) Proton neniacute absoshylutně stabilniacute - jeho livotni doba je ovšem vyššiacute než 1030 let To je třeba ověřit experimentaacutelně a přiacuteslušneacute pokusy jsou již v chodu (2) Neexistuje přesnaacute symetrie mezi čaacutesticemi a antičaacutesticemi i když hmotnosti odpoviacuteda-middot jiacute ciacutech dvojic jsou totožneacute K tomu nyniacute musiacuteme přidat informace aplikovamiddot telneacute na velmi vysoce ranyacute vesmiacuter Je to vlastně dokonalyacute fyzikaacutelniacute raacutej - je dostatečně teplyacute a obsahuje nejruacuteznějšiacute velmi těžkeacute čaacutestice Procesy ktereacute jSou při pokojoveacute teplotě nevyacuteslovně pomaleacute [rozpad protonll) probiacutehajiacute při

teplotaacutech v době 10-38 s po velkeacutem třesku velmi ryctlle Supertěžkeacute čaacutestice

X a X se mohou rozpadat buď jen na kvarky anebo na kombinaci kvark-lepton

Nestejnaacute pravděpodobnost obou typů rozpadu pro X a X způsobiacute nakonec přeshybytek kvarkuacute nad antikvarky To se vzaacutepětiacute projeviacute převahou baryonuacute nad antibaryony Většina paacuterů však anihiluje takže nakonec zbudou jen baryony z nichž jSou pak zbudovaacuteny jak Slunce tak i všechny hvězdy_

182

Poměr baryonů k fotonům by měl vyplynout z fyzikaacutelniacute teorie Vypočtenyacute poměr lze porovnat s pozorovanyacutem Tento poměr musiacute byacutet všude stejnyacute neboť takeacute fyzikaacutelniacute konstanty jsou všude stejneacute Tohoto předpokladu jsme již skrytě použiacutevali při uacutevahaacutech o gravitačniacutech poruchaacutech hustoty Moderniacute fyzika podshyporuje tento obraz i když ještě neniacute definitivně dokaacutezaacuten

7 lnflačnl perioda velmi vysoce rClneacuteho vesmiacuteru

Odložme na Chviacuteli vysvětleniacute pojmu inflace - tak prokliacutenaneacuteho v každoshydenniacutem životě ale tak oslavovaneacuteho v kosmologii Předpoklaacutedejme že v rashyneacutem vesmiacuteru platila velmi podivnaacute stavovaacute rovnice ve tvaru

P = --euro = -pc2

kde p je tlak euro hustota energie p hustota hmoty a c rychlost světla Hustota energie byla vysokaacute a kladnaacute ač nesouvisela s vysokou protonovou hustotou Tlak byl zaacutepornyacutel To neniacute tak neobvykleacute jak se na prvniacute pol1led zdaacute v přeshydepnuteacute tuheacute laacutetce je v určityacutech směrech takeacute zaacutepornyacute tlak PodObně kapalina může vykazovat zaacutepornyacute tlak když povrchoveacute napětiacute a adl1eze ke stěnaacutem zashybraňuje tvořeniacute bqblin

Kombinace p = -euro je ovšem vskutku neobvyklaacute nenaleacutezanaacute v žaacutednyacutecl1 poshykusech ale před viacutedanaacute moderniacute teoretickou fyzikou pro některeacute specifickeacute situace Podiacutevejme se na vyacuteznJam a užitečnost tohoto předpokladu pro kosshymologii aniž bychom zvlaacutešť probiacuterali proč takeacute fyzikoveacute dospěli k teacuteto stashyvoveacute rovnici

Hustota hmoty během expanze vesmiacuteru klesaacute což je přirozeneacute neboť objem roste Naproti tomu hustota speciaacutelniacute situace na počaacutetku vyacutevoje vesmiacuteru je konstantniacute při zaacuteporneacutem tlaku vede rozpiacutenaacuteniacute k vykonaacuteniacute praacutece vnějšiacutemi silami a tato praacutece přesně kompenzuje zvětšovaacuteniacute objemu během expanze vesmiacuteru

Takeacute pruacuteběll rozpiacutenaacuteniacute je zvlaacuteštniacute když se vzdalujeme minimaacutelniacutemu rozměru [řaacutedu 10-32 mj probiacutehaacute rozpiacutenaacuteniacute exponenciaacutelně V tom se tento proces zcela podobaacute narLlstaacuteniacute cen při staacuteleacute hodnotě inflace a odtud takeacute pochaacuteziacute zmiacuteněnyacute naacutezev modelu Pro srovnaacuteniacute jsou zde uvedeny (obr 3) teacutež křivky rozpiacutenaacuteniacute klasickeacuteho Fridmanova modelu podle vztahů R ~ t1 2 resp R ~ t 2 3 Jenomže naše situace je vnitřně nestabilniacute - podobně jako laacutetka vystavenaacute napětiacute se může roztrhnout Vesmiacuter maacute současně niacutezkou teplotu a vysokou hustotu energie Proto dojde ke změně situace v zaacuteřeniacute a to nevratně Situace byla jen prvniacutem krokem po němž naacutesledoval přechod do polonormaacutelniacutel1o vesshymiacuteru jemuž dominovalo zaacuteřeniacute a to se konečně změnilo na hmotnyacute vesmiacuter v němž žijeme nyniacute

Inflačniacute faacuteze se odehraacutela v čase 10 - 35 S po velkeacutem třesku Během teacute doby se rozměry vesmiacuteru zvětŠily l0 30kraacutet Kinetickaacute a potenciaacutelniacute energie vesmiacuteru je skvěle sladěna a diacuteky tomu se muacuteže vesmiacuter daacutele rozpiacutenat Body ktereacute jsou dnes ve vesmiacuteru navzaacutejem velmi vzdaacuteleny byly na začaacutetku inflačniacute faacuteze těsně u sebe Tiacutem lze vysvětlit proč je vesmiacuter stejnorodyacute ale takeacute proč se musely praacutevě tehdy vytvaacuteřet pli transformaci situace na zaacuteřeniacute a laacutetku počaacutetečniacute poruchy ktereacute vedly k dnešniacute struktuře vesmiacuteru Kosmologickaacute přitažlivost

inflačniacute exponenciaacutelniacute eacutery vyacutevoje vesmiacuteru je tak silnaacute že ji můžeme považovat za pokus astronomuacute nadbiacutehat teoretickyacutem fyzikům

8 Oplneacute teorie kvantovyacute zrod kosmologickaacute konstanta

Diskutovali jsme kosmologickaacute řešeniacute pro počaacutetek uzavřeneacuteho vesmiacuteru nashyplněneacutel10 chladnou laacutetkou s velkou kladnou hustotou energie a odpoviacutedajiacuteciacutem negativniacutem tlakem Po = -0

183

R Vlevo obr 3 Křivka rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru Mhem inflačniacute faacuteze je exponenciaacutelniacute Čaacuterkovanaacute čaacutest křivky odpoviacutedaacute zaacuteporshy

neacutemu času ale toto protaženiacute do minushy losti postraacutedaacute fyzikaacutelniacute smysl Vpravo obr 4 Křivka rozpiacutenaacuteni vesmiacuteru během

Fridmanovy faacuteze Čas tmiddotmiddot == 10 - 43 S po sinmiddot gularitě odpoviacutedaacute nejzazšiacutemu okamžiku

------shy v minulosti vesmiacuteru kam lze extrapolovat staacutevaiiciacute tyzikaacutelniacute teorie

Začali jsme od stavu s minimaacutelniacutem poioměrem R = IIHo a v klidu v čase t = 0 přičemž platiacute že

R = Ra cos h (Ho t)

(viz obr 3) Nikdy nesplcl čert se okamžitě zeptaacute co bylo předtiacutem Nebyl by samozřejmě probleacutem protaacutehnout křivku na obr 3 směrem k zaacutepornyacutem časům až do t = -00 (čaacuterkovanaacute křivka na obr 3) ale to by bylo nefyzikaacutelniacute protože laacutetka s negativniacutem tlakem je pro zaacutepornaacute t nestabilniacute

Proto se někdy uvažovalo o horkeacute eacuteře s normaacutelniacute stavovou rovniciacute p = = zl3 const a Fridmanovyacutem řešeniacutem R~ (t-t b )1 2 (obr 4) To by však znamenalo že kdekoliv v čase tb je rychlost rozpiacutenaacuteniacute tak velikaacute že nelze použiacutet klasickeacute obecneacute relativity

Tuto situaci nazyacutevaacuteme Singularita a mnoho lidiacute se již pokoušelo se jiacute nějak vyhnout (viz praacutevě čaacuterkovanaacute čaacutera na obr 3) Lze však zvolit odlišnyacute postup a usuzovat že je možneacute řešeniacute v raacutemci kvantoveacute obecneacute relativity Tato teorie by mohla obsahovat možnost lVantoveacuteho zrodu vesmiacuteru jeho stvoshyřeniacute z ničeho

Navzdory všem nejistotaacutem předpovědiacute založenyacutech na teorii (kteraacute dosud neexistuje) mltžeme tu vychaacutezet ze dvou pravděpodobně nepochybnyacutech tvrzeniacute (1) Celkovaacute energie uzavřeneacuteho vesmiacuteru je přesně nula (2) Baryonovyacute naacuteboj se přesně nezachovaacutevaacute To znamenaacute že nově zrozenyacute vesmiacuter by mohl byacutet uzashyvřenyacute a naacutebojově symetrickyacute takže přebytek baryonu se vytvořil až později A znamenaacute to takeacute že neniaacuteme žaacutedneacute zaacute kony zachovaacuteniacute jež by zabraňovaly

kvantoveacutemu zrodu uzavřeneacuteho vesmiacuteru z ničeho

Jindy se zase připomiacutenaacute antropickyacute princip Je možneacute že existUje velmi mnoho vesmiacuteruacute ale my sami žijeme praacutevě v takoveacutem světě kteryacute je vhodnyacute pro vznik a vyacutevOj života To nutně vyžaduje několik miliard let času a zužuje vyacuteběr hodnot pro Hubblovu konstantu a hustotu hmoty Zde se bohužel rychle vzdalujeme od vědy k pouheacutemu maacutechaacuteniacute rukama

Potřebujeme noveacute vyacutesledky ve fyzice abychom se měli v kosmologii leacutepe oč opřiacutet Naštěstiacute je kosmickaacute nukleosynteacuteza všemi těmito myšlenkami prakshyticky nedotčena a zltstaacutevaacute proto paacuteteřiacute teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku Samoshyzřejmě zbyacutevaacute toho ještě mnoho k řešeniacute ale některeacute čaacutesti našich kosmologicshykyacutech znalostiacute lze již považovat za dostatečně zaručeneacute

9 Zaacutevěry

Vraťme se od divokyacutech spekulaciacute předchoziacute kapitoly zpaacutetky k obecneacutemu teacutematu kosmologie jež postupně ziacuteskala na vaacutežnosti jako uznaacutevanaacute vědeckaacute discipliacutena Maacute dobře definovaneacute a jasně formulovaneacute probleacutemy ktereacute je třeba řešit systematickyacutem vyacutezkumem Koneckoncu zahrnuje hlubokeacute otaacutezky o sashymotneacutem původu vesmiacuteru Jsem přesvědčen že kosmologllm nehroziacute v budoucshynosti nezaměstnanost

Tři zdroje uacutespěchů současneacute kosmologie jsme připomněli na začaacutetku pozoshyrovaacuteniacute fyzikaacutelniacute teorie a moraacutelniacute odvahu Pro dalšiacute rozvoj kosmologie potře-

184

bujeme toteacutež důmyslnějšiacute pozorovaacuteniacute pokrok ve fyzikaacutelniacute teorii a ještě viacutece odvahy Člověk a jeho kosmickaacute loď - Země obiacutehajiacuteciacute kolem jedneacute z mnoha hvězd v jedneacute z mnoha galaxiiacute jsou vskutku nepatrnou čaacutestiacute celeacuteho vesmiacuteru Přes to se naacutem dařiacute poznaacutevat staacutele leacutepe bezbřehyacute vesmiacuter jeho minulost i bushydoucnost Upřiacutemnaacute viacutera v zaacutesadniacute možnost poznaacutevaacuteniacute vesmiacuteru odhalovaacuteniacute pravdy viacutera

ve Vědu - to spojuje všechny astronomy i všechny vědce vůbec Je to vlastně toteacutež jako upřiacutemnaacute viacutera v dobro spravedlnost lidskou důstojnost v cenu lidshyskeacuteho života kteraacute spojuje všechny lidi dobreacute vůle

(Přeložila Libuše Kalašovaacute)

Ke klasifikaciacutemLadislav Křivskyacute

slunečniacutech erupciacute Zaacutehy po vaacutelce byJa zavedena na ondřejovskeacute observatoři podle zahraničniacutech

vzorů systematickaacute pozorovaacuteniacute erupciacute ve spektraacutelniacute čaacuteře vodiacuteku Ha (65628 A = == 65628 nm) Pozorovaacuteniacute byla provaacuteděna spektrol1elioskopem Haleova typu kteryacute byl před vaacutelkou pořiacutezen dr Novaacutekovou-Bednaacuteřovou a uveden po vaacutelce do provozu pro pozorovaacuteniacute erupciacute dr F Linkem S tiacutemto přiacutestrOjem byla měshyřena šiacuteřka čaacutery Ha v průběhu erupce časovaacute změna teacuteto šiacuteřky maacute obdobnyacute chod jako intenzita emise v čaacuteře Ha Byla určovaacutena subjektivniacutem způsobem mohutnost (importance) erupce a měřena pozice Kromě řady vědeckyacutech praciacute ktereacute vznikly na zaacutekladě těchto pozorovaacuteniacute bylo ve čtyřicaacutetyacutech a padesaacutetyacutech letech cenneacute pro mnoheacute geofyzikaacutelniacute obory vůbec to zda-li erupce byla a jakeacute byla mohutnosti lmportace podle tehdejšiacutech mezinaacuterodniacutech pokynů byla určoshyvaacutena podle stupnice 1 (nejslabšiacute) 2 2 + 3 a 3 + (nejmohutnějšiacute J Pozorovashytel podle změřeneacute šiacuteřky čaacutery (obyčejně většiacute než 19 A) podle dosaženeacuteho jasu meacuteně již podle rozlohy a trvaacuteniacute přidělil odpozorovaneacute erupci čiacuteslo podle uvedeneacute stupnice Ukaacutezalo se že podle teacuteto klasifikace erupce vykazovaly i obdobnyacute efekt v ionosfeacuteře (Dellingerův zaacutepornyacute efekt na kraacutetkyacutech vlnaacutech a kladnyacute efekt na atmosferikaacutech o vlnoveacute deacutelce 11 km) Po roce 1955 byla zavedena třiacuteda velmi slabyacutech erupciacute (tzv subflares) označovanaacute 1-

Vzhledem k tomu že na některyacutech observatořiacutech v pozdnějšiacute době nebyla tato mohutnost spraacutevně určovaacutena kupř některeacute stanice připsaly mohutnost 3 erupci kteraacute sice zasahovala rozsaacutehlejšiacute chromosfeacuterickeacute pole ale podle sveacute emise (nebo šiacuteřky čaacutery Ha a i podle ionosfeacuterickeacuteho efektu) byla ve skutečshynosti mohutnosti 1 byla stanovena mezinaacuterodně klasifikace novaacute platnaacute až doposud Tato klasifikace platiacute od r 1966 Novaacute klasifikace je založena na velikosti plochy kterou erupce zaujiacutemaacute O klasifikaciacutech erupciacute viz teacutež člaacutenek v Řiacuteši hvězd 53 170 91972 Plochy erupciacute se dajiacute určovat snadno na sniacutemshyciacutech slunečniacuteho disku v čaacuteře Ha (na speciaacutelniacutech filmech) Sniacutemaacuteniacute kinofilmu [mnohdy provaacuteděneacute automaticky) nevyžaduje trvalou pozorovatelskou činnost jako tomu bylo u měřeniacute šiacuteřky čaacutery opakovaneacute po 1 minutě nebo i častěji

Čiacuteslo udaacutevaacute plochu erupce zaacuteřiacuteciacute v čaacuteře a piacutesmena F N a B vystihujiacute jas Jas se určuje převaacutežně odhadem je to jakaacutesi jasovaacute mohutnost kteraacute připoshymiacutenaacute stupně 1 2 3 stareacute klasifikace Nejmenšiacute erupce (tzv subflares) se označujiacute znameacutenkem minus nebo piacutesmenem S a k tomu se připojuje (jako je tomu i II dalšiacutech třiacuted) piacutesmeno vyjadřujiacuteciacute jas F - faint (slabyacute) N shynormal (průměrnyacute) nebo B - brillant (velmi jasnyacute) Tato piacutesmena jsou uvaacuteshyděna malaacute nebo velkaacute

185

Zaacuteznam iady -emise (1-8

vzplanutiacute XshyAJ při erupshy

ciacutech z dru žice GOES -2 dne

GOES-2 1-8 Aacute 19 IX 1979 mohutnost lze odvodit podle stupnice t řiacuteshy

19-IX-1979 dy jsou napravo

-6 c10

10-1

14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 O 2 UT

Uvaacutediacuteme tuto klasifikaci erupciacute podle ploch ve čtverečniacutech stupniacutech S [nebo -) = subflare = velmi malaacute erupce plocha A - 20

1 = erupce mohutnostiacute jedna 21 ~ A lt 51 2 = erupce mohutnosti 2 52 ( A lt 124 3 = erupce mohutnosti 3 125 lt A lt 247 4 = erupce mohutnosti 4 248 lt A

50

Přiacuteklady Označeriiacute pro jasově normaacutelniacute velmi malou erupci je SN nebo Sn nebo N Označeniacute pro mimořaacutedně velkou erupci jasově velmi jasnou bude 4B nebo 4b Přiacuteklad dvouvlaacuteknoveacute erupce mohutnosti 3B z 29 VII 1973 (14 h

01 SČ] sniacutemaneacute v Ha na hvězdaacuterně v Uacutepici je na obr na 2 str obaacutelky Přesto že bylo snahou zakladateluacute noveacute klasifikace určovaacuteniacute mohutnosti

erupciacute sjednotit jsou nadaacutele mohutnosti určovaneacute pro tuteacutež erupci různyacutemi stanicemi dosti odlišneacute Rozdiacutelnaacute klasifikace u teacuteže erupce stanovenaacute na viacutece observatořiacutech někdy maacute objektivniacute přiacutečinu ve skutečnosti že některaacute stanice nezachytiacute celyacute vyacutevoj erupce od samotneacuteho začaacutetku a nezachytiacute vždy faacutez i s maximem jasu

Podle monitorovaacuteniacute slunečniacute X-emise v řadě kanaacutelli na družiciacutech se ukashyzovalo že určovaacuteniacute mohutnosti erupce by mělo I)yacutet provaacuteděno podle zaacuteř e niacute

erupce ve spektraacutelniacutem rozsahu 1-8 A (0 1-08 nm) a to podle intenzity zaacuteřeniacute vlastně energie maximaacutelně dosaženeacute Od 1 1 1969 platiacute teacutež tato klasishyfikace zavedenaacute v USA (Space Environment Services Center) je do jisteacute miacutery objektivniacute neniacute ale bez vad jak ještě uvedeme Tato klasifikace maacute tyto vyacuteshyhody (1) je lepšiacutem měřiacutetkem pro geofyzikaacutelniacute zvlaacuteště ionosfeacuterickeacute efekty (2) je objektivniacute miacuterou pro emisi erupciacute bez ohledu na umiacutestěniacute erupce na disku (nebo za okrajem disku) Zařazeniacute do intenzitniacutech třiacuted se provaacutediacute podle dosaženeacuteho vrcholu emise erupciacute v oboru 1-8 A a to takto

lntenzita zaacuteřeniacute

nejslabšiacute B rp lt 10- 6 rp lt 10 - 3

slabeacute C 10 - 6 IJ) lt 10-5

sUedn i M 10- 5 rp lt 10-4 10- 2 I) lt 10 - 1

velkeacute X

Dalšiacute děleniacute umožňuje čiacuteslo k třiacutedě kupř C3 udaacutevaacute vzplanutiacute 3X10- 6 W m- z nebo X5 je pro vzplanutiacute 5 X 10- 4 W m- 2 V prognoacutezaacutech erupciacute některyacutech censhyter se udaacutevaacute očekaacutevaacuteniacute vyacuteskytu erupciacute podle jednotlivyacutech třiacuted Cl Ma X Při BO jde o jevy slabšiacute než lX10 - 7 W m- z

Na obraacutezku je přiacuteklad zaacuteznamu X-emise (1-8 A) z obdobiacute bohateacuteho na erupce zaacuteznam je z družice GOES-2 ze dne 19 IX 1979 rozmeziacute klasifikačshy

niacutech třiacuted je udaacuteno

186

Vzhledem k tomu že se provaacutediacute monitorovaacuteniacute X-emise z celeacuteho disku SIUl1shyce neniacute možno bez současneacuteho optickeacuteho sledovaacuteniacute (v Ha na film nebo vishyzuaacutelně spektrohelioskopem) určit polohu erupce a tedy určit přiacuteslušnost

erupce k určiteacute skupině skvrn (tj aktivniacute oblasti) Mnohdy se staacutevaacute že dojde k dvojiteacute nebo i trojiteacute časoveacute superpozici erupciacute

(z různyacutech aktivniacutech oblastiacute na Slunci) a nelze na zaacuteznamech X-emise rozeshyznat zda-li šlo o erupci jednu nebo viacutece erupciacute Mohutnost přisouzenaacute jakoby šlo o jednu erupci podle uvedeneacute stupnice v X-emisi v takovyacutechto přiacutepadech nemůže odpoviacutedat jednotlivyacutem skutečnyacutem erupčniacutem jevům neboť je neseparuje

Je patrneacute že i tato objektivniacute klasifikace erupciacute podle X-emise neniacute vlastně zcela objektivniacute a nevystihuje plně realitu jevů Z hlediska middotgeofyzikaacutelniacutech efektLl (hlavně ionosfeacuterickyacutech) je pro praktickeacute uacutečely dostačujiacuteciacute znaacute-li se maximaacutelniacute daacutevka ionizujiacuteciacute emise v době maxima erupce nebo shluku erupciacute a trvaacuteniacute emise ktereacute lze z registraciacute odečiacutest Je zřejmeacute že z hlediska slunečniacute fyziky (kupř pro evidenci erupčniacute činnosti v danyacutech typech aktivniacutech oblastiacute) je nutnaacute současnaacute optickaacute kontrola v čaacuteře Ha a určovaacuteniacute mohutnostiacute pozic a trvaacuteniacute erupciacute pod le noveacute či stareacute klasifikace

Určeniacute mohutnosti erupce provaacuteděneacute jakyacutemkoliv uvedenyacutem způsobem (doshyplněneacute poziciacute erupce a trvaacuteniacutem) je prvniacute nejzaacutekladnějšiacute i když nejprostšiacute charakteristikou kteraacute se užiacutevaacute i ve vědeckyacutech praciacutech o erupciacutech vědeckeacute zpracovaacuteniacute z nejrftznějšiacutecl1 hledisek ovšem musiacute naacutesledovat

Vzhledem k tomu že v posledniacutech 10- 15 letech intenzita služby pozemniacuteho pozorovaacuteniacute erupciacute zvlaacuteště v Evropě poklesla je krytiacute Slunce pozorovaciacute konshytrolou zvlaacuteště v dopoledniacutech hodinaacutech (podle našeho času) velmi špatneacute Staacutevaacute se tak že se zpracovaacutevajiacute různeacute druhy emisiacute erupciacute ziacuteskaacutevaneacute někteshyryacutemi naacutekladnyacutemi projekty a přiacutestroji na vědeckyacutech družiacuteciacutech nebo meziplaneshytaacuterniacutech sondaacutech a při tom se ani neviacute kde erupce na Slunci vftbec vznikla Vzhledem k tomu že zvlaacuteště u čaacutesticovyacutech emisiacute erupciacute nejde o sfeacuterickeacute vyacuteshyrony zaacuteležiacute při fyzikaacutelniacutech interpretaciacutech na pozici zdroje na Slunci kteryacute se mnohdy v dLlsledku mezery v meacuteně naacutekladneacutem pozemniacutem pozorovaacuteniacute ani neznaacute A tak nemohou byacutet plně zhodnoceny vyacutesledky pořizovaneacute za desiacutetky milioacutenů protože schaacuteziacute vyacutesledky pořizovaneacute za tisiacutece Tento neutěšenyacute stav je způsobovaacuten převaacutežně těmito dvěma dftvody [l] v důsledku šetřeniacute se omezily na některyacutech staniciacutech pozorovaciacute služby (2) pozorovaacuteniacute nebo sniacutemaacuteniacute erupciacute v Ha (a jejich vyhodnocovaacuteniacute) se věnuje menšiacute pozornost vzhledem k pracnosti a časoveacute naacuteročnosti při systematickeacutem provaacuteděniacute siacutely pozoroshyvatelskeacute se zaměřujiacute na tzv atraktivnějšiacute uacutekoly To je efekt společnyacute dnes i jinyacutem vědeckyacutem oborům majiacuteciacute ale za naacutesledek že pro atraktivnějšiacute

uacutevahy pak chybiacute nejzaacutekladnějšiacute konvenčniacute uacutedaje ziacuteskaacutevaneacute klasickyacutemi způsoby

Martin Šolc Analema nad Prahou Excentrickeacute draacuteha Země kolem Slunce a sklon rovniacuteku k ekliptice způsoshy

bujiacute odchylky praveacuteho slunečniacuteho času Tp od času středniacuteho slunečniacuteho T smiddot

Odchylka se během roku měniacute a jejiacute vyjaacutedřeniacute časovaacute rovnice E = Tp-T s patřiacute k zaacutekladům astronomie uvaacuteděnyacutem v každeacute učebnici Sklon ekliptiky k rovniacuteku způsobuje takeacute proměnnou deklinaci Slunce běh~m roku mezi + 235deg o letniacutem slunovratu a -235deg o slunovratu zimniacutem Kombinaci obou vlivů tedy předchaacutezeniacute nebo opožďovaacuteniacute praveacuteho slunečniacuteho času vzhledem k rovnoměrně plynouciacutemu času středniacutemu a proměnnou deklinaci kteraacute se projevuje napřiacuteklad proměnnou vyacuteškou Slunce nad obzorem při kulminaci vyjadřuje naacutezorně křivka tvaru osmičky zvanaacute analema (viz 4 str obaacutelky)

187

Konstrukci analemy si můžeme představit podle jednoducheacuteho pokusu shytrvale upevněnyacutem fotoaparaacutetem budeme fotografovat Slunce každyacute den vždy v poledne středniacuteho slunečniacuteho času (miacutestniacuteho) Kdyby Slunce postupovalo po světoveacutem rovniacuteku miacutesto po ekliptice a s konstantniacutem denniacutem pohybem promiacutetlo by se v poledne středniacuteho slunečniacuteho času vždy do prflsečiacuteku rovniacuteku s miacutestniacutem poledniacutekem a miacutesto analemy bychom ziacuteskali jen jeden obraz Slunce Zmiacuteněneacute nepravidelnosti však způsobiacute že Slunce vytvořiacute svyacutemi obrazy praacutevě analemu Sledujme jejiacute vytvaacuteřeniacute během roku O podzimniacute rovnodennosti [23 zaacuteřiacute) projde Slunce poledniacutekem o 8 minut před polednem středniacuteho času S přibyacutevajiacuteciacutem podzimem se poledniacute vyacutešky Slunce zmenšujiacute a Slunce prochaacuteziacute poledniacutekem staacutele dřiacuteve až do 3 listopadu kdy praveacute poledne nastaacutevaacute o 165 minuty dřiacuteve než poledne času středniacuteho Pak se poledniacute vyacuteška Slunce daacutele snižuje až do zimniacuteho slunovratu (21 prosince) kdy je nejmenšiacute a to 165deg V tu dobu předstih praveacuteho poledne před středniacutem klesaacute až 26 prosince se pravyacute a středniacute čas sejdou a analema protne miacutestniacute poledniacutek V tu chviacuteli již poledniacute vyacuteška Slunce roste praveacute pOledne se za středniacutem opožďuje Dne 3 ledshyna prochaacuteziacute Země přiacutesluniacutem a tedy Slunce uraziacute ten den po ekliptice vzhledem ke hvězdaacutem nejdelšiacute denniacute uacutesek sveacute draacutehy Dne 11 uacutenora je zpožděniacute praveacuteshyho poledne maximaacutelniacute asi 145 minuty a potom se zvolna zmenšuje Dne 21 března protiacutenaacute analema světovyacute rovniacutek (jarniacute rovnodennost) a praveacute poshyledne nastaacutevaacute o 7 minut později než středniacute Miacutestniacute poledniacutek protne analema 16 dubna a pak se praveacute poledne bude před středniacutem opět předchaacute zet až do 14 května kdy rozdiacutel činiacute asi 4 minuty Dne 16 června protiacutenaacute analema opět miacutestniacute poledniacutek a kraacutetce nato 21 června dosahuje Slunce maximaacutelniacute vyacutešky při kulminaci [v Praze 635deg) Opožděniacute praveacuteho poledne za středniacutem je potom největšiacute 26 července asi 65 minuty Miacutestniacute poledniacutek protne analema znovu 1 zaacuteřiacute a pak už spěje k podzimniacute rovnodennosti čiacutemž se uzaviacuteraacute Na zaacutevěr

je třeba zdůraznit že analema neniacute symetrickaacute podle miacutestniacuteho poledniacuteku Jako analema se označujiacute všechny přiacutebuzneacute křivky ktereacute by vznikly každoshy

denniacutem fotografovaacuteniacutem Slunce vždy le stejnyacute okamžik i třeba odlišnyacute od poshyledne a takeacute se tak označujiacute křivky ktereacute na slunečniacutech hodinaacutech opisuje stiacuten špičky ukazatele (nebo nod u) během roku vždy ve stejnou dobu středniacuteho času

Analema na obraacutezku byla sestrojena podle vyacutepočtu Stupnice na miacutestniacutem poledniacuteku vyjadřuje deklinaci ve stupniacutech stupnice na světoveacutem rovniacuteku čashy

soveacute odchylky od okamžiku kulminace v minutaacutech Obě stupnice majiacute rovnoshyměrneacute děleniacute Podkladovyacute obraacutezek je pohled ze schodů od Čechova mostu na letenskou plaacuteIiacute směrovanyacute na jih Uacutehloveacute měřiacutetko ve střed u obraacutezku (jiŽniacute bod průsečiacutek miacutestniacuteho poledniacuteku s horizontem) je stejneacute jako na osaacutech Stejshyneacutemu měřiacutetku odpoviacutedaacute i vyacuteška světoveacuteho rovniacuteku nad obzorem takže nedoshychaacuteziacute k tak velkeacutemu zkresleniacute jakeacute by nastalo při promiacutetnutiacute analemy do roviny fotografickeacuteho sniacutemku Poloha Slunce je vyznačovaacutena po 5 až 6 dnech počiacutenaje podzimniacute rovnodennostiacute

Co noveacuteho v astronomii

POMNiacuteK T BRAHE A J KEPLERA

V roce 1971 jsme si četnyacutemi akcemi přishypomiacutenali 400 vyacuterod narozeniacute německeacuteho astronoma johannesa Keplera a 370 vyacuteročiacute uacutemrH daacutenskeacuteho astronoma Tycho Brahe

Oba vyacuteznamniacute učenci nějakyacute čas v Praze žili a pracovali a tak bylo rozhodnuto jim postavit v Praze pomnlk Zaacutekladniacute kaacutemen k němu byl položen 9 června 1971 v Kepleshyrově ulici na Pohořelci ale k slavnostniacutemu odhalen došlo až letos 20 července Pomshynk je diacutelem akademickeacuteho sochaře Josefa Vajce a architekta Vladislava Pyacutechy U přiacuteshyležitosti slavnostniacuteho aktu promluvili o žishyvotě a diacutele obou astronomll na pomniacuteku zpodobněnyacutech předseda ONV Praha 6 dr Štěpaacuten Flajzar vedouciacute katedry astronomie

186

il astrofyziky MFF UK prof Vladimiacuter Vilshynyacutesek a ředitel Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy dr Oldřich Hlad J B

PLANETKA 1984 KD

E a C Shoemakerovi objevili 27 května

na Palomarskeacute hvězclaacuterně rychle se pohyshybujiacuteciacute planetku 15m V souhvězdiacute Boota Jejiacute draacutehu počiacutetal z 27 pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květnem a 16 červnem Daniel W E Gleen

T 1984 VII 4928 EČ w iacute2

203 5350 81860deg

19500

13654deg q 100836 AU e 054154 a 2199947 AU

Planetka předběžně označenaacute 1984 KD maacute oběžnou dobu 326 roku Byla objevena viacutece než měsiacutec před pľlkhodem přiacuteslunim

19 června prošla ve vzdaacutelenosti pouze 0031 AU od Země (od Slunce byla v tuto dobu vzdaacutelena 1028 AU) Dne 17 června měla jasnost 11zm a byly zjištěny změny

jasnosti v rozmeziacute D3-04m s periodou 20 min lak je z elementll patrneacute planetka se v době průchodu perihelem značně přishy

bližuje k draacuteze Země IAUC 3953-4 (BI

KOMETA PWOLF-HARRINGTON 19B4g

Periodickou kometu Wolf-Harrington nashylezl [ Gibson na negativu exponovaneacutem 12m SChmidtovou komorou Palomarskeacute obshyservatoře 4 června Byla v souhvězdiacute Bemiddot rana velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta (z poshyzorovaacuteniacute vychaacuteziacute oprava v čase průchodu přiacutesluniacutem pouze +003 dne) měla jasnost 17 m a plynnyacute ohon deacutelky asi 50 v pozičshyniacutem uacutehlu 270deg

Kometu objevil 22 prosince 1924 Wolf (Heidelberg) ale pak nebyla při dalšiacutech naacutevratech do perihelu pozorovaacutena Znovu ji objevil až Harrington na negativu exposhynovaneacutem 4 řiacutejna 1951 na palomarskeacute hvězshydaacuterně Potom byla nalezena při všech dalshyšiacutech naacutevratech do přiacutesluniacute ktereacute nastaly v letech 1958 1965 1971 a 1978 Podrobneacute informace o teacuteto periodickeacute kometě jsme otiskli v ŘH 52 4 11971

Draacutehu počiacutetal ze 110 pozic ziacuteskanyacutech v obdobiacute 1951-1978 S Nakano (Tokio) s ohledem na negravitačniacute vlivy jej ele shymenty jsou

T 1984 IX 2272633 EČ OJ 18686312deg iacute2 25421129deg 19500 i 184488T

q 16158919 AU a 34955060 AU e 05377230 p 654 roku

lAUC 3952 MPC 8289 (Bj

KOMETA P FAYE 1964h

Periodickou kometu Faye nalezli nezaacuteshyvisle kraacutetce před jejm letošniacutem průchodem přiacutesluniacutem [ Gibson a C S Morriacutes Gibson ji našel na sniacutemciacutech exponovanyacutech 9 až 11 června na Palomarskeacute hvězdaacuterně 152m reflektorem s receptorem CCD Byla v soushyhvězdiacute Berana měla jaacutedro o jasnosti asi 165111 koacutemu a kraacutetkyacute ohon v pozičniacutem uacutehlu asi 270deg Morris ji nalezl vizuaacutelně 23 27 a 28 června 025m reflektorem Byla v soushyhvězdiacute Byacuteka a jevila se jako difuzniacute objekt 125 rn s kondenzociacute průměr koacutemy byl asi 1 V obou přiacutepadech byla poblže eklipshytiky velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta Dne 29 června byla vzdaacutelena od Země 2271 AU od Slunce 1598 AU

Draacutehu počiacutetal W Landgraf [G6ttingen) ze 156 pozic z obdobiacute 1961-1977 s ohledem na negravitačniacute vlivy jejiacute elementy jsou

T 1984 VII 989263 EC uacute) 203830720 Sl 19898109deg 19500

909238deg q 15935178 AU a 37783256 A U e 05782476 p 734 roku

Kometu objevil Faye 22 listopadu 1843 v Pařiacuteži dostala označeniacute 1843 lil Jejiacute le shytošniacute naacutevrat je již 18 pozorovan5

lAUC 3956 MPC 8287 (BI

KOMETA AUSTIN 1984i

Dne 8 července objevil R D Austin (Novyacute Zeacuteland) poměrně jasnou novou koshymetu Byla na jižniacute obloze v souhvězdiacute

Rydla [Caelum) a jevila se jako difuzn objekt asi 8m s kondenzaciacute Podle Austina měla kometa 9 července vizuaacutelniacute jasnost 65nl a koacutemu o průměru 12 Mezi 9-11 červencem byla vzdaacutelena od Země jen 026 AU (od Slunce 095-091 AU) Ze 6 poloh ziacuteskanyacutech mezi 8-10 červencem tedy jen z velmi kraacutetkeacuteho oblouku počiacuteshy

tal B G Marsden prvniacute předběžnou parashybolickou draacutehu jejiacutež elementy jsou

T 1984 VIII 1213 EC w iacute2

35283017057deg 19500

t 16411deg q 02912 AU

IAUC 3957-8 [B

NEVIDITELNA HMOTA

Rotačniacute křivka našiacute Galaxie tedy zaacutevisshylost draacutehoveacute rychlosti na vzdaacutelenosti od středu Mleacutečneacute draacutehy naacutem daacutevaacute obraz o celkoveacute hmotě kteraacute se naleacutezaacute uvnitř

draacutehy objektu Určiacuteme-li tak rozděleniacute hmoshyty v Galaxii dostaneme nečekanyacute vyacutesledek

189

čiacutem viacutece se přibližujeme vnělšiacutem oblastem tiacutem viacutece se rozděleniacute hmoty lišiacute od toho co lze předpoklaacutedat na zaacutekladě rozloženiacute znaacutemyacutech objektů Zřejmě tedy obsahujiacute vnějšiacute čaacutesti Mleacutečneacute draacutehy a galaktickeacute halo podstatneacute množstviacute nesviacutetiacuteciacute a tiacutem nevidishytelneacute hmoty

Ve srovnaacuteni s exotickyacutemi možnostmi vyshysvětleniacute tohoto jevu jako např hmotnostiacute neutrn může byacutet považovaneacute za konzershyvativniacute objasněniacute na zaacutekladě velkeacuteho poshyčtu slabě sviacutetiacuteciacutech trpasllků typu M Tyto maacutelo sviacutetlciacute (Mvgt 16) červeneacute hvězdy neshyjsou většinou vizuaacutelně zjistitelneacute ale na sniacutemciacutech v bllzkeacute infračerveneacute oblasti by musely byacutet patrneacute

Na zaacutekladě teacuteto myšlenky prohleacutedli G Gilmore a P Hewett pomociacute automatickeacuteho měřiacuteciacuteho procflsu na Kraacutelovskeacute observatoři v Edinburghu sniacutemky pořiacutezeneacute UK-Schmidshytovyacutem dalekohledem [AustraacutelieJ ve dvou spektraacutelniacutech oblastech modreacute a infračer shyveneacute Cerveneacute hvězdy typu M ktereacute nalezli srovnaacuteniacutem obou druhů sniacutemků mohly poshytom byacutet prozkoumaneacute spektroskopicky aby bylo jisteacute že jsou skuteině těmi hledanyacuteshymi červenyacutem trpasliacuteky maleacute absolutniacute sviacuteshytiacute vosti

Překvapujiacuteciacute vyacutesledek Uvnitř zkoumaneacuteho pole ktereacute zaujiacutemaacute na obloze 50 čtverečshyniacutech stupňů nebyl nalezen ani jeden trpasliacutek s Mvgt 19 V přiacutepadě že existujiacute ještě slabšiacute červeniacute trpasliacuteci než jakeacute znaacuteshyme dnes tak se vyskytujiacute vzaacutecně a nemoshyhou vysvětlit hledanou hmotu v Galaxii A pouze trochu jasnějšiacute červeneacute hvězdy tohoto typu nejsou dosti četneacute aby řešily danyacute probleacutem G Gilmore a P Hewett udaacutemiddot vajiacute ve sveacute praacuteci [Nature 306 669 1983J horniacute hranici počtu hvězd tohoto typu z něhož vyplyacutevaacute že červeniacute trpasliacuteci s Mv gt 16 mohou vysvětlit nanejvyacute š jedno procen to ch ybě jiacutec hmoty v oko liacute Slunce Ve vnějšiacutech čaacutestech Galaxie daleko za draacuteshyhou našiacute mateřskeacute hvěZdy mohou předstashy

vovat maximaacutelně 10 neviditelneacute hmoty SuW 23 117384 (H Nj

PLANETKA 1984 KB

Na negativech exponovanyacutech 27 a 29 května 046m Schmidtovou komorou na Pashylomarskeacute hvězdaacuterně objevili Carolyn a Eumiddot gene Shoemakerovi asteroidaacutelniacute objekt kteshyryacute měl jasnost 135m a rychle se pohyboval souhvězdiacutemi Herkula a Hadonoše Z prvniacutech poloh bylo možno vypočiacutetat předběžnou draacutehu a ukaacutezalo se že jde o dalšiacute planetku typu Apollo Přiacutesluniacutem prošla již 2 dubna t r ve vzdaacutelenosti 05288 AU od Slunce Draacuteha asteroidu maacute sklon k rovině eklipshytiky 463deg a excentricitu 07603 Velkaacute poloshyosa draacutehy měřiacute 22057 AU takže oběžneacuteIacute doba je 328 roku V odsluniacute se planetka vzdaluje od Slunce na 38826 AU v době objevu byla vzdaacutelena od Země jen asi 015 AacuteU IAUC 3947 3949 (B]

PERIODlCKf KOMETY V R 1985-1986

V naacutesledujiacuteciacutem přehledu uvaacutediacuteme perioshycHckeacute komety ktereacute projdou přiacutesluniacutem v leshytech 1985-1986 (podle S Nalana NK 455) Komety jsou řazeny podle průchodu perishyhelem čas (EČ) je uveden zlomlem dne Hvězdičkou jsou označeny komety jejichž čas průchodu přiacutesluniacutem neniacute zcela jistyacute

J B

Tsuchinshan 1 1985 I 233 Schwassmann-Wachmann 3 I 1162 Biela IV 1072 Hondamiddot Mr kosmiddot Pajd ušaacutekovaacute V 2389 Schuster VI 234 Gehrels 3 VI 314 Brook~ l VI 1759 Russell 1 Vll 522 Kowal 2 Vll 863 Tsuchinshan 2 Vl I 2118 Daniel VIII 433 Giacobini middotZinner [1984eJ IX 525 Giclas X 190 Boethin 1986 I 2282 Ashbrook-]ackson 1 2440 Halley [1982i) ll 944 Holmes III 1413 Wirtanen III 1935 Kojima IV 472 Spi talermiddot V 1717 Shajn-Schaldach V 2733 Whipple VI 2502 Wild 1 X 115

OSAMĚLA METIS

Asi pred třemi lety proběhly odbornyacutem tiskem zpraacutevy že i malaacute tělesa slunečniacute soustavy mohou miacutet sveacute měsiacutece Domněnka že takeacute planetka Metis maacute sveacuteho průvodce přiměla astronomy z Arizonskeacute univerzity aby jiacute věnovali pozornost Vizuaacutelniacute pozoro shyvaacuteniacute provedli během dvou nociacute za velmi dobryacuteCh podmiacutenek reflektorem o prihněru 154 m Astronomoveacute by přiacutepadnyacute satelit zjistill už ve vzdaacutelenosti 12 od Metis Běshyhem těchto dvou nociacute však nezaznamenali nic co by nasvědčovalo že devaacutetaacute planetka maacute skutečně nějakeacuteho průvodce Takeacute dalšiacute pozdějšiacute pozorovaacuteniacute provedenaacute složenyacutem reflelkt-orem byla negaHvniacute Shodujiacute se tak s jinyacutemi zveřejněnyacutemi zpraacutevami pro shyfesionaacutelniacutech astronomů Planetka Metis ted y zřejmě žaacutedneacuteho průvodce nemaacute s lunečniacute soustavou putuje osamoceně

Sky and Telescope 108 2 1984 (H N ]

ZLEPŠENA DRAHA KOMETY PBRADFIELD 1984a

o periodickeacute kometě Bradfield 1984a jsme přinesli již zpraacutevy v t 211984 (2 str obaacutelmiddot kyl a 41984 (str 81) V č 71984 (str 152) jsme otiskli Candyho elementy elipshytickeacute draacutehy Z 30 pozic ziacuteskanyacutech mezi

190

9 lednem a 30 květnem t r pociacutetal noshyvou draacutehu Daniel W E Green jejiacute eleshymenty jsou

IT 1983 XII 277994 EČ w 2191674deg fl 3561606deg 19500

517937deg q 1357523 AU e 0952404 a 2852173 AU

Jak je vidět Greenovy elementy se přiacuteliš

nelišiacute od Candyho ale zpřesněnaacute hodnota velleacute poloosy je poněkud menšiacute než půshyvodniacute takže oběžnaacute doba vychaacuteziacute nyniacute 1523 roku Kometa PBradfield maacute tedy oběžnou dobu poněkud kratšiacute než PHershyochel-Rigollet I AUC 3955 (B J

CHIRON PODIVNYacute PŘ1SLUŠNIK SLUNECNI SOUSTAVY

Je tomu již viacutece než sest let co objevil Charles Kowal zajiacutemaveacute těleso ve slunečniacute soustavě ktereacute dostalo jmeacuteno Chiron Obshyjekt podle velikosti planetka se pohybuje mezi drahami Saturna a Urana Až do dnešshyniacuteho dne neziacuteskali astronomoveacute o tomto tělese mnoho poznatků Zdaacute se že budeme muset počlwt až do jeho přiacuteštiacuteho průchoshydu periheliem tedy až do roku 1995 abyshychom se o Chironu dozvěděli viacutece V soushyčasneacute době maacuteme přiacuteliš maacutelo poznatku na to abychom mohli zodpovědět zaacutekladniacute otaacutezku jak se dostalo tak velkeacute těleso na miacutesto ve slunečniacute soustavě v němž bychom očekaacutevali již jenom komety

Chiron oběhne kolem Slunce jednou za 507 let jeho vzdaacutelenost od Slunce v přiacute shy

sluniacute Činiacute 85 AU a v odsluniacute 189 AU Tě shyleso maacute teacuteměř kulovyacute tvar Jeho průměr Činiacute 300 až 400 km a albedo pouze 003 (přiacutepadně 005) Nejzajiacutemavějšiacute je skutečshynost že z vyacutepočtů draacutehy plyne zaacutevěr že se Chiron zřejmě nenaleacutezaacute na draacuteze na niacutež vznikl

Nedaacutevno byla zveřejněna domněnka že přiacuteČinou jsou poruchy v draacuteze způsobeneacute Saturnem kolem roku 1664 A dalšiacute vyacutepočty předpoviacutedajiacute rovněž poruchy v budoucnu Nejprve je způsobiacute Saturn a potom Jupiter Dokonce se zdaacute že by tyto obřiacute planety mohly Chirona i vypudit ze slunečniacute soushysta vy

Charles Kowal kalifornskyacute astrofyzik pomiddotmiddot važuje Chirona za jedinečneacute těleso sveacuteho druhu ve slunečniacute soustavě Přes pečliveacute hledaacuteniacute nebyl totiž nalezen žaacutednyacute jinyacute poshydobnyacute objekt Domněnky o původu Chirona se značně

různiacute Hovořiacute o neobyčejně velikeacute kometě jejiacutež jaacutedro by muselo byacutet 100kraacutet hmotnějshyšiacute než Halleyovy komety i o planetce uprchliacutekovi Kowal saacutem se domniacutevaacute že Chiron neniacute ani planetka ani kometa dalshyšiacutech spekulaciacute se zdržuje

YI11 maacute tento podivnyacute objekt jasnost 17m až 18m a v bliacutezkosti perihelia dosaacutehshyne asi 15m V tu dobu budou už přiacuteznivějšl podmiacutenky k vyacutezkumu zajiacutemaveacuteho tělesa a astronomoveacute možnaacute již zodpoviacute otaacutezku jeho původu

SuW 22 329 1983 (H NJ

MAGNETICKEacute MAPOVANIE SLOVENSKA

Štuacutedium rozloženia magnetickeacuteho poIa Zeme patrl medzi zaacutek ladneacute uacutelohy geofyziky Pre tleto ciele sa na uacutezemiacute jednotlivyacutech štaacutetov robl magnetickeacute mapovanie Keďže geomagnetickeacute pole sa meniacute s časom je potrebneacute mapovanie opakovať v intervale 10-15 rokov

Na predchaacutedzajuacutece kompletně a detailneacute mapovania Slovenska nadvazuje noveacute ma shypovanie z [okov 1980 až 1982 Mapovanie pozostaacutevalo z troch hlavnyacutech etaacutep priacutepravshynej etapy meraciacutech praacutec a spracovania vyacuteshysJedkov Počas priacutepravnyacutech praacutec sa zistilo že z p6vodnyacutech 132 stanovlšť len 52 t j 394 percenta je vhodnyacutech na ďalšle meshyrania Nevyhovujuacutece stanovištia sa nahrashydili novyacutemi a vytvoriJa sa tak magnetickaacute sieť 130 bodov na uacutezemiacute celeacuteho Slovenska 1 j jeden bod priacutepadaacute na 370 kmz Na kažshydom stanovišti sa určoval astronomickyacute azimut pozemskeacuteho cieta na zaacuteklade pozoshyrovaniacute Slnka magnetickaacute dekliacutenaacutecia - D horizontaacutelna zložka - H vertikaacutelna zložshyka - Z a totaacutelne pole - F Pr meraniacute Sil použila kombinaacutecia klasickyacutech priacutestroshyjov (QHM na meranie horizontaacutelnej zložky porneacuteho teodolitu na meranie magnetickej deklinaacutecie) s modernyacutem priacutestrojom - proshytoacutenovyacutem magnetometrom merajuacutecim totaacutelshyne pole F Denneacute variaacutecie sa pozorovali vashyriačnou suacutepravou typu Bobrov Nameraneacute vyacutesledk y spracovali v Geomagnetickom obshyservatoacuteriu Geofyzlkaacutelneho uacutestavu SAV v Hurbanove V suacutečasnom obdobiacute sa prishypravujuacute daacuteta na zostrOjenie definitiacutevnych maacutep jednotlivyacutech zložiek geomagnetickeacuteho pora Mapy sa buduacute kresliť automaticky v mierke 1 1250000

a vyacutesledky ktoreacute sa ziacuteskali počas mapo shyvania prejavili vefkyacute zaacuteujem niektoreacute inshyštituacutecie zaoberajuacutece sa vyhIadaacutevaniacutem uacutežitshykoviacutech nerastnyacutech suroviacuten predovšetkyacutem n p Geofyzika vErne Pre tleto inštituacutecie predstavujuacute uacutedaje o rozloženiacute geomagneshytickeacuteho pola zaacuteklad pre podrobneacute geoloshygicko-geofyzikaacutelne štuacutediacuteum vybranyacutech obshylastiacute na uacutezemiacute Slovenska Magnetickaacute deshyklinaacutecia sa zasa využfva pf orientaacutecii poshydJa kompasu a to nielen v tereacutene ale napriacuteklad aj v leteckej doprave

Poznatky o rozloženiacute magnetickeacuteho poIa Zeme a jeho zmenaacutech majuacute velkyacute vyacuteznam pre samotnuacute geofYZiku Využiacutevajuacute sa pri určovaniacute stavby vIChnyacutech častiacute zemskeacuteho telesa pri štuacutediu tohto pola ako fyzikaacutelneshyho uacutekazu a podobne

191

Vyacutesledky z praacuteve dokončovaneacuteho maposhyvania obohatia poznatky o rozloženiacute geoshyIyzikaacutelnych poj[ na uacutezemiacute Slovenska a zashyčlenia sa do uacutedajov ziacuteskanyacutech v celosve shytovom merad le Nvt 984

ODCHYLKY CASOVYacuteCH SIGNALO V CERVNV 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 3 Vl + 01246s +01545s

8 VI +01184 +01473 13 VI +01124 +01400 18 Vl +01064 +01322 23 VI + 91014 +01250 28 VI +0 0970 +01181

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

Na pomoc čtenaacuteři

POMOCKA PRO POZDROV ANIacute ZAKRYTO HVtZD MtStCEM

Při pozorovaacuteniacute zaacutekrytů je vyacutehodneacute vědět ve ktereacutem miacutestě bude hvězda zakryta přiacuteshypadně kde vystoupiacute za neviditelnyacutem okrashyjem Měsiacutece Jsou různeacute možnosti jak si to usnadnit O jedneacute se zmiacutenil polskyacute uacutečastshy

niacutek seminaacuteře o zaacutekrytech hvězd a těles

slunetniacute soustavy Měsiacutecem ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute v řiacutejnu 1983 ing R Fangor prashycovniacutek planetaacuteria ve Varšavěmiddot

Do ohniska okulaacuteru umiacutestiacuteme clonu poshydle obr 1 o průměru rovneacutem zdaacutenliveacutemu průměru Měsiacutece Tato clona maacute vyacuteřez kteshyryacute si nastaviacuteme otaacutečeniacutem okulaacuteru v objiacutemshyce na pozičniacute uacutehel zaacutekrytu To se daacute však použiacutet pouze u dalekohledu s paralakticshykou montaacutežiacute a pohonem

Užitečnou pomůckou nezaacutevislou na daleshykohledu a velmi naacutezornou je jednoducheacute znaacutezorněniacute polohy Měsiacutece a hvězdy vzhleshydem k severniacutemu bodu na Měsiacuteci Podle obr 2 vyřzneme do čtvrtky formaacutetu A 3

VlO O

o 1shyN

192

Vlevo obr 1 Clona kterou vložiacuteme do ohniska okulaacuteru paralakticky montovaneacuteho dalekohledu s hodinovyacutem pohonem Vpravo obr 3 Přiacuteklad tvaru Měsiacutece při elongaci 300deg Při otočeniacute o 180deg e použitelneacute takeacute pro elongaci 60deg při zaacutekrytu (vstupu) Izvězshydy za temnyacute okrai Měsiacutece

kruhovyacute otvor o průměru asi 12 cm Čtvrtku pak přehneme v polovině vložiacuteme silnějšiacute lepenku se stejnyacutem otvorem a slepiacuteme k sobě Nahoře označiacuteme směr k severu (JIl) a přiacutemyacutem směrem tj proti směru poshyhybu hodinovyacutech ručiček pozičniacute uacutehly od 0deg do 360deg Vnitřek kruhu je vhodneacute zashyčernit tušiacute Daacutele si vystřihneme tvary Měshysiacutece v různyacutech faacuteziacutech podle elongace E od Slunce (je uvedena ve HR) - obr 3 Pro naši potřebu stačiacute 12 různyacutech tvaruacute po 15deg Jeden tvar použijeme vlastně dvashykraacutet pro přibyacutevajiacuteciacute a ubyacutevajiacuteciacute Měsiacutec a popiacutešeme si ho podle uacutečelu buď pro vstup (D) nebo pro vyacutestup (R) podle obr 3 Pak je už snadneacute podle uacutedajů ve HR vložit poshytřebnyacute tvar do otvoru tak aby uacutehlovaacute vzdaacuteshylenost rohu Měsiacutece odpoviacutedala pozičniacutemu uacutehlu a vhodnyacutem způsobem třeba šipkou na proužku papiacuteru označiacuteme miacutesto kde bude hvězda zakryta nebo kde vystoupiacute Pokud takto sestavenou pomůcku vložiacuteme do pellshyhledneacute foacutelie je možneacute před vlastniacutem pozoshyrovaacuteniacutem sl postaveniacute Měsiacutece a hvě zdy dobshyře zapamatovat To je dltležiteacute hlavně při

vyacutestupu hvězdy kdy ji uvidiacuteme až v okashymžiku uacutekazu Bohumil Kratoška

Obr 2 Ctvltka for shymaacutetu A 3 s krushyhovyacutem vyacuteřezem s označeniacutem poshyziť5niacuteho uacutehlu Prashyvou Mst přehneme dospod

---- - -- --_~

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

GEOGRAFICKEacute PROGRAMY HVĚZDAacuteRNY A PLANETARIA HL_ M PRAHY

Geografie je oborem přiacuterodniacutech věd kteshyryacute se vyacuterazně uplatňuje ve vyacutechovně-vzděshy

laacutevaciacute a popularizačniacute činnosti Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy je to zaacutekonityacute důsledek skutečno sti že astronomie neniacute samostatnyacutem vyučovaciacutem předmětem na nashyšich zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech a skushytečnosti že vedle prvouky přiacuterodovědy

přiacuterodopisu a fyziky ziacuteskaacutevajiacute žaacuteci zaacutekladshyniacute vědomosti z astronomie astrofyziky geoshy- fyziky a kosmonautiky nejviacutece praacutevě v zeshyměpisu Neniacute proto tedy divu že geograshyfickeacute programy majiacute vyacuteznamneacute postaveniacute v programoveacute činnosti Hvězdaacuterny a planeshytaacuteria hl m Prahy že probiacutehajiacute skoro dvashycet let a že mezi odbornyacutemi odděleniacutemi tohoto specializovaneacuteho kulturniacuteho zařiacutezeshyniacute pracuje odděleni geografickyacutech prograshymů založeneacute před 17 lety

Toto oddělenl připravuje geografickeacute proshygramy pro veřejnost i pro mlliacutedež Zaměshy[uje se při tom teacutematicky na obecnou fyshyzickou geografii geografii kontinentů a oceaacutenů a jinyacutech velkyacutech oblastiacute světa soshycialistickyacutech staacutetů a Československa a na problematiku krajiny (zejmeacutena na ochranu přiacuterody a životniacuteho prostřediacute l Geografickeacute programy se konajiacute v Planetaacuteriu Praha a v menšiacutem rozsahu i na Hvězdaacuterně Petřiacuten

V r 1983 se uskutečnilo 487 programll pro 52667 naacutevštěvniacuteků

V programoveacute činnosti pro veřejnost jsou zaacutekladniacutem a tradičniacutem typem programů

audiovizuaacutelniacute geografickeacute pořady s diaposhyzitivy a filmy Zvllištniacute postaveni geografie jako vědy přiacuterodniacute a současně i společenshyskeacute dovoluje některeacute z nich obsahově zashyměřit a časově vztaacutehnout k vyacuteznamnyacutem mezinaacuterodniacutem přiacuteležitostem a kulturně-poshylitickyacutem vyacuteročiacutem Nevyhyacutebaacuteme se zcela ani elwnomicko-geografickeacute teacutematice [přiacuteklashydem JSOU pořady o zajimavyacutech druzich hosshypodaacuteřskeacute činnosti člověka) Novinkou je takeacute podil odděleniacute geografickyacutech prograshymLI na přiacutepravě literaacuterně-hudebniacutech pořadel v astronomickeacutem saacutele Planetaacuteria zaměřeshy

nyacutech na otaacutezky vyacutevoje pozemskyacutech civili shyzaci a na historicko-geografickeacute zajiacutemavosti

Velkeacute oblibě se takeacute těšiacute geografickeacute geologickeacute ekologickeacute a cestopisneacute předshynaacutešky externiacutech spolupracovniacutekll [lektorů

Socialistickeacute akademie Českeacuteho svazu ochraacutencu přiacuterody a uacutečastniacuteků rllznyacutech exshypediciacute l

V našiacute programoveacute činnosti jsme využili nedostatku že v Praze neniacute kino speciali shyzovaneacute na projekCi kraacutetkyacutech populaacuterně-nashy

učnyacutech filmů a tak v audiovizuaacutelniacutech poshyřadech v přehliacutedkaacutech filmů a tematickyacutech cyklech (např Svět a přiacuteroda ve filmu) seznamujeme veřejnost s populaacuterně-naučshynyacutemi a vyacuteukovyacutemi filmy Kraacutetkeacuteho filmu Praha a s filmy z mezinaacuterodniacutech festivalů

jakyacutemi jsou Ekofilm Schola film a Tourshyfilm Kraacutetkeacute filmy samozřejmě využiacutevaacuteme takeacute ve školniacutech zeměpisnyacutech pořadech a v mimoškolniacute zaacutejmoveacute činnosti pro děti a mlaacutedež Hvězdaacuterna a planetaacuterium hl m Prahy

poskytly takeacute prostor a technickeacute vybaveniacute zajiacutemaveacutemu druhu tVllrč činnosti dobroshyvolnyacutech i pľofesionaacutelniacutech pracovnfků ochra shyny přiacuterody Spolu se Staacutetniacutem uacutestavem pashymaacutetkoveacute peacuteče a ochrany přiacuterody v Praze byla pořadatelkou dvou celostaacutetniacutech sou shytěžniacutech přehliacutedek diafonii Na obranu přiacuteshy

rody [v r 1980 a 1982 l Třetiacute soutěžniacute přehliacutedku připravuje spolu s Městskyacutem vyacuteshyborem Českeacuteho svazu ochraacutenců přiacuterod y v Praze na I čtvrtletiacute r 1985 Přiacuteprava uvedenyacutech přehliacutedek patřiacute k programovyacutem uacutekolům geografickeacuteho odděleniacute a jeho prashycovniacuteků

Ne jrozsaacuteh le jšiacute složkoQ vyacutechovně-vzdělaacuteshy

vaciacute praacutece odděleniacute geografickyacutech prograshymů jsou však podle počtu akciacute i podle naacuteshyvštěvnosti školniacute zeměpisneacute pořady pro žaacuteky zaacutekladniacutech škol a poiady pro učitele Obsahově i chronologicky vychaacutezejiacute ze škol shyniacutech osnov zeměpisu 5-8 ročniacuteků zS a vlastivědy 4 ročniacuteku ZŠ Jsou to audioshyvizuaacutelniacute pořady s diapozitivy a filmy a na každyacute měsiacutec je připraveno jineacute teacutema Po shyřady jsou součaacutestiacute systeacutemu Mlaacutedež a kulshytura a školy na ně přichaacutezejiacute v době vyshyučovaacuteniacute Zajiacutemavyacutem doplňkem školniacutech poshyřadll k obecneacutemu fyzickeacutemu zeměpisu 8 k zeměpisu ČSSR jsou tereacutenniacute exkurze do chraacuteněnyacutech uacutezemiacute přiacuterody ČSR ktereacute takeacute připravujiacute a vedou pracovniacuteci geografickeacuteshyho odděleniacute Jsou to exkurze pro žaacutekovskeacute kolektivy a vzoroveacute exkurze pro učitele zeměpisu Konajiacute se v květnu v červnu někdy i v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Přiacuteprava školniacutech zeměpisnyacutech pořadů eacute

exkurzi nutiacute pracovniacuteky odděleniacute k neustaacuteshyleacutemu sledovaacuteniacute vyacutevoje školniacutech osnov a učebnic Je to nezbytneacute zejmeacutena v době postupneacuteho zavaacuteděniacute noveacute soustavy vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech Proto pracovniacuteci odděleniacute spolushypracujiacute s metodiky zeměpisu Uacutestředniacuteho uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute pedagogickyacutech prashycovniacutekll Pedagogickeacuteho uacutestavu hl m Prahy Krajskeacuteho pedagogickeacuteho uacutestavu Středočesshykeacuteho kraje a obvodniacutech pedagogickyacutech středisek s od bornou skupinou pro ško 1shyskou geografii Čs geografickeacute společnosti při ČSAV a proto se takeacute aktivně uacutečastniacute přiacutepravy učitelů zeměpisu a přiacuter-odopiSu na noveacute pojetiacute těchto předmětů Pomaacutehajiacute teacutež při organizovaacuteniacute seminaacutel-ů a exkurzi pro učitele a některeacute seminaacuteře probiacutehajiacute v proshystolaacutech Planetaacuteria Praha

193

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

Chceme-li však dostat dobryacute průměr musiacuteme do vyacutepočtu zahrnout objem podstatně většiacute než je rozměr jedneacute kupy galaxiiacute Počet čaacutestic riznyacutech druhů a jejich vzaacutejemnyacute poměr je diacutelležityacute pro vysvětleniacute procesu 1ukleogeneze prvků Ale ještě většiacute vyacuteznam maacute určeniacute samotneacute středniacute hustoty ve vesmiacuteru V obecneacute teorii relativity totiž na středniacute hustotě zaacutevisiacute zakřivenost prostoru Je-li skutečnaacute hustota vesmiacuteru nižšiacute než kritickaacute je vesmiacuter otevřenyacute a bude se trvale rozpiacutenat Je-li hustota vyššiacute než kritickaacute je vesmiacuter uzavřenyacute To znamenaacute že v ktereacutemkoliv čase je jako trojrozměrnaacute skutečnost vesmiacuter koshynečnyacute i když nemaacute žaacutedneacute hranice - podobně jako tomu je u dvojrozměrneacuteho povrchu koule V tomto posledniacutem přiacutepadě lze budoucnost vesmiacuteru popsat jako všeobecneacute gravitačniacute zhrouceniacute ktereacute bude naacutesledovat po faacutezi rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru v niacutež se nyniacute nachaacuteziacuteme Nebezpečiacute hrouceniacute ovšem neniacute akutniacute shyurčitě maacuteme zaručeno ještě nejmeacuteně 20 miliard let rozpiacutenaacuteniacute - ale jde o princip

Přitom se daacute snadno ukaacutezat že hmotovou hustotu fotonů lze zanedbat Z toku kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute vyplyacutevaacute že v jednom krychloveacutem metru je 5108 reliktovyacutech fotonů jejichž středniacute hmotovaacute hustota je řaacutedu 10- 30

kg m -3 tj asi 21000 kritickeacute hustoty To lze zanedbat takže jde jedině o husshytotu -obyčejneacute laacutetky vesmiacuteru Baryonů je mnohem meacuteně než fotonů a středniacute hustota odvozenaacute z počtu sviacutetiacuteciacutech hvězd vychaacuteziacute jen 02 atomuacute v kryctlloveacutem metru což daacutevaacute nanejvyacuteš hustotu 310- 28 kg m- 3

Neviacuteme ovšem kolik je temnyacutech hvězd tj hvězd o velmi niacutezkeacute hmotnosti nebo mrtvyacutech hvězd ktereacute se již daacutevno změnily v neutronoveacute hvězdy či černeacute

diacutery A jakyacute je přiacutespěvek mezihvězdneacuteho nebo intergalaktickeacuteho plynu Z teoshyriiacute nukleosynteacutezy v raneacutem vesmiacuteru vyplyacutevaacute že prvotniacute 4He tvořiacute 21-25 hmoty baryonů v prvotniacute plazmě a deuterium něco kolem 10- 4 teacuteto hmoty Zastoupeniacute baryonoveacute laacutetky ve vesmiacuteru je tiacutemto nezaacutevislyacutem zpLlsobem potvr zeshyno na 002 až 010 kritickeacute hustoty

Na prvniacute pohled z toho plyne že vesmiacuter je otevřenyacute a bude se rozpiacutenat trvale To je však předčasnyacute zaacutevěr neboť z ruacuteznyacutech astronomickyacutech pozoshyrovaacuteniacute zřetelně vyplyacutevaacute existence neviditelneacute hmoty Hmotnost velkyacutech kup galaxiiacute totiž vesměs vychaacuteziacute podstatně vyššiacute než součet hmotnostiacute individuaacutelshyniacutech galaxiiacute v daneacute kupě Proto ani dnes neviacuteme zda je vesmiacuter otevřenyacute nebo uzavřenyacute a odpovědět spraacutevně na tuto otaacutezku neniacute vuacutebec snadneacute

Je však už jisteacute že tato skrytaacute hmota neniacute tvořena baryony Dobryacutemi kanshydidaacutety na vyplněniacute vesmiacuteru jsou neutrina Procesy ktereacute probiacutehajiacute v prvniacute sekundě věku vesmiacuteru vedou k vytvořeniacute početnyacutech neutrin - je jich teacuteměř tolik jako fotonfr 45 108 v krychloveacutem metru Pokud je ovšem klidovaacute hmotshynost neutrin rovnaacute nule přispěla by k celkoveacute hustotě vesmiacuteru jen 02 kritickeacute hustoty Tiacutem by se přirozeně ani nevyřešil probleacutem skryteacute hmoty ale ani by to nepomohlo zvyacutešit celkovou středniacute hustotu vesmiacuteru

Naproti tOHlU i poměrně nepatrnaacute klidovaacute I1motnost neutrin by drasticky změnila tento zaacutevěr Jestliže by totiž aspoň jeden typ neutrin měl klidovou hmotnost 25000kraacutet menšiacute než elektron stačila by neutrina k uzavřeniacute vesshymiacuteru Byl by to ovšem velmi podivnyacute vesmiacuter nejpočetnějšiacutemi čaacutesticemi v něm by byly fotony a neutrina by představovala zdaleka největšiacute čaacutest jeho hmotshynosti - něco mezi 5 a 98 uacutehrnneacute hmotnosti vesmiacuteru Naproti tomu čaacutestice obyčejneacute hmoty by reprezentovaly pouze 2 až 10 celkoveacute hmoty vesmiacuteru Tyto poměry charakteristickeacute pro vesmiacuter jako celek jsou velmi odlišneacute od toho co pozorujeme zde na Zemi

Moderniacute fyzika připouštiacute že neutrina majiacute přiacutepadně malou klidovou hmotshynost Existujiacute nezaacutevislaacute potvrzeniacute moskevskyacutech experimentuacute [s kladnou klidoshyvou hmotnostiacute neutrin) anebo jsou v zaacutesobě dosud neobjeveneacute čaacutestice jež

180

mohou sehraacutet přiacuteslušnou roli v doplněniacute celkoveacute hustoty vesmiacuteru na nebo dokonce nad kritickou mez Nejasnosti v tomto směru ovšem ještě přetrvajiacute

nějakyacutech 5 nebo 10 let - doufejme že ne deacutele Snad ale stojiacute za zmiacutenku znovu zdllraznit že zaacutekladniacute charakteristiky teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku - tyacutekashyjiacuteciacute se nukleogeneze plazmatu s převahou zaacuteřeniacute rekombinace elektronů

a fotonů jež jsou pevnou paacuteteřiacute moderniacute kosmologie - jsou nedotčeny probleacuteshymem skryteacute hmoty a klidoveacute hmotnosti neutrin

5 Struktura vesmiacuteru a jejiacute původ

V současneacute době sestaacutevaacute vesmiacuter předevšiacutem z nerovnoměrně rozloženyacutech gashylaxiiacute Naproti tomu z měřeni kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute nezjišťushy

jeme žaacutedneacute prostoroveacute fluktuace Z teorie vyacutevoje raneacuteho vesmiacuteru i z uacutevah o nukleogenezi vyplyacutevaacute obdobně že ranyacute vesmiacuter byl vysoce homogenniacute Většishynou se proto soudiacute že za dnešniacute fluktuace ve vesmiacuteru je odpovědnaacute gravitačniacute nestabilita

V třiacuterozměrneacutem prostoru je plyn stlačitelnyacute podeacutel ktereacutekoliv ze třiacute n3vzaacutejem kolmyacutech os Nicmeacuteně současneacute stlačeniacute podeacutel dvou os je velmi nepravděposhydobneacute takže většinou převaacutežiacute stlačeniacute v jedineacutem směru V důsledku toho se vytvaacuteřejiacute velmi plocheacute struktury kteryacutem řiacutekaacuteme liacutevance Naacutesledujiacuteciacute plynneacute vrstvy se při sraacutežkaacutecll s liacutevancem ohřejiacute a přilepiacute se k němu tiacutem liacutevanec pozvolna roste

Po určiteacute době se rostouciacute liacutevance začnou vzaacutejemně pronikat a vytvořiacute komshyplikovanou buňkovitou strukturu oddělenou praacutezdnotami s velmi zředěnyacutem plynem Dvojrozměrnyacute přiacuteklad takoveacuteho vypočteneacuteho rozloženiacute hustoty je na obr 2 Existuje formaacutelniacute obdoba mezi tiacutemto typem gravitačniacutech nestabilit a odrazem či lomem světla na naacutehodně se vlniacuteciacutem vodniacutem povrchu (Za slushynečniacutech dnů lze pozorovat obdobu takovyacutech obrazcll na dně plaveckeacuteho bazeacutenu)

Samotneacute galaxie se pak vytvaacuteřejiacute v oblastech stlačeneacuteho plynu Liacutevance jsou totiž nestabilniacute vůči dalšiacutemu graviacutetačniacutemu shlukovaacuteniacute ale určitaacute buňkovaacute

nebo siacuteťovitaacute struktura ještě dlouho přetrvaacutevaacute Jaki dalece od poviacutedaacute tento teoretickyacute obraz reaacutelneacutemu světu Teorie speciaacutelshy

ně předviacutedaacute že ve zředěnyacutech oblastech je plyn staacutele ionizovanyacute a nikdy se nezkondenzuje do galaXiiacute To se zdaacute byacutet v souladu s nedaacutevnyacutem objevem velkyacutech praacutezdnot čili oblastiacute bez galaxiiacute Diacuteky početnyacutem měřeniacutem červenyacutech posuvů galaxiiacute a diacuteky všeobecně přijateacutemu naacutezoru že platiacute Hubblův vztah umožňushyjiacuteciacute z červeneacuteho posuvu odvodit vzdaacutelenosti lze nyniacute poprveacute v historii astroshynomie odvodit trojrozměrnyacute obraz rozloženiacute galaxiiacute v prostoru (řaacutedově již bylo změřeno 10000 červenyacutech pOSUVll pro galaxie) Ukazuje se že charakteshyristickyacute rozměr kup galaxiiacute je kolem 50 Mpc

Dnes je takeacute možneacute použitiacutem metod rozpoznaacutevaacuteniacute obrazců hodnotit objekshytivně nerovnoměrnosti v rozloženiacute počtu galaxiiacute Tak se podařilo koncem roku 1982 prokaacutezat že vesmiacuter obsahuje vskutku plocheacute struktury nebo nitě spiacuteše než trojrozměrneacute chuchvalce galaxiiacute A tiacutem se potvrzuje myšlenka o řiacutediacuteciacutem vlivu gravitačniacutech nestabilit NevylUČuje to však přiacutetomnost ještě jednoho mechanismu a to vyacutebuchů supernov Exploze supernov totiž stlačiacute okolniacute meZihvězdnyacute plyn a tiacutem urychliacute tvorbu hvězd Ty se opět vyviacutejejiacute velmi rychle (jsou-li dost masiacutevniacute proběhne jejich život za meacuteně než milioacuten letl čiacutemž se znovu urychliacute proces tvorby hvězd v okoliacute atd

Hlavniacute vliv na rozloženiacute galaxiiacute však nepochybně majiacute prvotniacute gravitačniacute nestability Zde se však vynořil novyacute probleacutem souvisejiacuteciacute s niacutezkou hustotou hmoty ve vesmiacuteru (patrně mezi 2 až 10 hustoty kritiCkeacute) Růst poruch v takto zředěneacutem vesmiacuteru je totiž přiacuteliš pomalyacute takže k dosaženiacute dnešniacuteho

181

stavu je třeba předpoklaacutedat silneacute počaacutetečniacute fluktuace hustoty - v evidentniacutem rozporu s pozorovanou homogenitou kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute Nejpravděpodobnějšiacutem řešeniacutem tohoto dilematu je předpoklad o existenci

neviditelneacute hmoty v jineacute formě než jSou baryony_ Tento nepřiacutemyacute důkaz exisshytence skryteacute hmoty považuji za stejně vyacuteznamnyacute jako ditkaz založenyacute na dynashymice kup galaxiiacute Logicky naacutes to tedy dovaacutediacute k předpokladu masiacutevniacutech neutrin tvořiacuteciacutech 90 až 98 hmoty vesmiacuteru Jestliže je hmotnost neutrin přibližně 25 eVcz pak je všechno v pořaacutedku a naviacutec můžeme beze změny převziacutet myšshylenky liacutevancll buněčneacute struktury nitiacute a praacutezdnot i pro neutrinovyacute vesmiacuter

Proto je vskutku důležiteacute aby fyzikoveacute brzo experimentaacutelně zjistili skutečshynou hmotnost neutrin a aby se nalezly metody jak změřit zvyacutešenou koncenshytraci neutrin v Galaxii Podobně bychom potřebovali vědět jakeacute je zastoupeniacute těžšiacutech prvků v praacutezdnotaacutech mezi galaxiemi A zbyacutevaacute i řada numerickyacutech uacutekolů při studiu Igravitačniacuteho shlukovaacuteniacute tvorby a vyacutebuchuacute hvězd atd Ačkoliv teorie velkorozměroveacute struktury dosaacutehla jisteacuteho pokroku většiacute čaacutest praacutece je staacutele před naacutemi

6 Baryonovaacute asymetrie vesmzru

Vesmiacuter obsahuje teacuteměř vyacutehradně hmotu což je dobře znaacutemaacute skutečnost

Je to však velmi podivneacute z hlediska faktu že mezi vlastnostmi hmoty a antishyhmoty existuje dokonalaacute symetrie Myšlenka že ve vesmiacuteru se střiacutedajiacute oblasti s převahou hmoty s oblastmi s převahou antihmoty se neosvědčila Teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku počiacutetaacute s plazmatem pro nějž poměr

p e- r v = 1 1 109 109

platiacute pro celou dobu nukleosynteacutezy převahy zaacuteřeniacute nad laacutetkou vzniku strukshytur galaxiiacute i hvězd

Avšak pro staacuteřiacute vesmiacuteru řaacutedu 1 mikrosekundy a kratšiacute (viz obr 1) se tato situace velmi měniacute Při teplotaacutech vyššiacutech než odpoviacutedaacute klidoveacute hmotnosti protonu existuje velkeacute množstviacute paacuterů proton-antiproton jež jsou v rovnovaacuteze s fotony a jinyacutemi čaacutesticemi To co je však opravdu pozoruhodneacute je že i tehdy existuje miacuternaacute převaha protonů nad antiprotony

p P- r v = (109 +1) 109 109 10H

Je to snad ještě podivnějšiacute než současnyacute poměr čaacutestic a antičaacutestic Proč si přiacuteroda vybrala tak divnyacute poměr 1000 000 001 ku 1 000 000 000 v raneacute eacuteře při teplotaacutech nad 1013 K (Samozřejmě lze takeacute mluvit o kvarciacutech ale i pak je otaacutezka stejnaacute musiacuteme vysvětlit poměr 3000 000 003 kvarklt ku 3 000 000 000 arttikvarkllm )

Moderniacute odpověď spočiacutevaacute na dvou předpokladech (1) Proton neniacute absoshylutně stabilniacute - jeho livotni doba je ovšem vyššiacute než 1030 let To je třeba ověřit experimentaacutelně a přiacuteslušneacute pokusy jsou již v chodu (2) Neexistuje přesnaacute symetrie mezi čaacutesticemi a antičaacutesticemi i když hmotnosti odpoviacuteda-middot jiacute ciacutech dvojic jsou totožneacute K tomu nyniacute musiacuteme přidat informace aplikovamiddot telneacute na velmi vysoce ranyacute vesmiacuter Je to vlastně dokonalyacute fyzikaacutelniacute raacutej - je dostatečně teplyacute a obsahuje nejruacuteznějšiacute velmi těžkeacute čaacutestice Procesy ktereacute jSou při pokojoveacute teplotě nevyacuteslovně pomaleacute [rozpad protonll) probiacutehajiacute při

teplotaacutech v době 10-38 s po velkeacutem třesku velmi ryctlle Supertěžkeacute čaacutestice

X a X se mohou rozpadat buď jen na kvarky anebo na kombinaci kvark-lepton

Nestejnaacute pravděpodobnost obou typů rozpadu pro X a X způsobiacute nakonec přeshybytek kvarkuacute nad antikvarky To se vzaacutepětiacute projeviacute převahou baryonuacute nad antibaryony Většina paacuterů však anihiluje takže nakonec zbudou jen baryony z nichž jSou pak zbudovaacuteny jak Slunce tak i všechny hvězdy_

182

Poměr baryonů k fotonům by měl vyplynout z fyzikaacutelniacute teorie Vypočtenyacute poměr lze porovnat s pozorovanyacutem Tento poměr musiacute byacutet všude stejnyacute neboť takeacute fyzikaacutelniacute konstanty jsou všude stejneacute Tohoto předpokladu jsme již skrytě použiacutevali při uacutevahaacutech o gravitačniacutech poruchaacutech hustoty Moderniacute fyzika podshyporuje tento obraz i když ještě neniacute definitivně dokaacutezaacuten

7 lnflačnl perioda velmi vysoce rClneacuteho vesmiacuteru

Odložme na Chviacuteli vysvětleniacute pojmu inflace - tak prokliacutenaneacuteho v každoshydenniacutem životě ale tak oslavovaneacuteho v kosmologii Předpoklaacutedejme že v rashyneacutem vesmiacuteru platila velmi podivnaacute stavovaacute rovnice ve tvaru

P = --euro = -pc2

kde p je tlak euro hustota energie p hustota hmoty a c rychlost světla Hustota energie byla vysokaacute a kladnaacute ač nesouvisela s vysokou protonovou hustotou Tlak byl zaacutepornyacutel To neniacute tak neobvykleacute jak se na prvniacute pol1led zdaacute v přeshydepnuteacute tuheacute laacutetce je v určityacutech směrech takeacute zaacutepornyacute tlak PodObně kapalina může vykazovat zaacutepornyacute tlak když povrchoveacute napětiacute a adl1eze ke stěnaacutem zashybraňuje tvořeniacute bqblin

Kombinace p = -euro je ovšem vskutku neobvyklaacute nenaleacutezanaacute v žaacutednyacutecl1 poshykusech ale před viacutedanaacute moderniacute teoretickou fyzikou pro některeacute specifickeacute situace Podiacutevejme se na vyacuteznJam a užitečnost tohoto předpokladu pro kosshymologii aniž bychom zvlaacutešť probiacuterali proč takeacute fyzikoveacute dospěli k teacuteto stashyvoveacute rovnici

Hustota hmoty během expanze vesmiacuteru klesaacute což je přirozeneacute neboť objem roste Naproti tomu hustota speciaacutelniacute situace na počaacutetku vyacutevoje vesmiacuteru je konstantniacute při zaacuteporneacutem tlaku vede rozpiacutenaacuteniacute k vykonaacuteniacute praacutece vnějšiacutemi silami a tato praacutece přesně kompenzuje zvětšovaacuteniacute objemu během expanze vesmiacuteru

Takeacute pruacuteběll rozpiacutenaacuteniacute je zvlaacuteštniacute když se vzdalujeme minimaacutelniacutemu rozměru [řaacutedu 10-32 mj probiacutehaacute rozpiacutenaacuteniacute exponenciaacutelně V tom se tento proces zcela podobaacute narLlstaacuteniacute cen při staacuteleacute hodnotě inflace a odtud takeacute pochaacuteziacute zmiacuteněnyacute naacutezev modelu Pro srovnaacuteniacute jsou zde uvedeny (obr 3) teacutež křivky rozpiacutenaacuteniacute klasickeacuteho Fridmanova modelu podle vztahů R ~ t1 2 resp R ~ t 2 3 Jenomže naše situace je vnitřně nestabilniacute - podobně jako laacutetka vystavenaacute napětiacute se může roztrhnout Vesmiacuter maacute současně niacutezkou teplotu a vysokou hustotu energie Proto dojde ke změně situace v zaacuteřeniacute a to nevratně Situace byla jen prvniacutem krokem po němž naacutesledoval přechod do polonormaacutelniacutel1o vesshymiacuteru jemuž dominovalo zaacuteřeniacute a to se konečně změnilo na hmotnyacute vesmiacuter v němž žijeme nyniacute

Inflačniacute faacuteze se odehraacutela v čase 10 - 35 S po velkeacutem třesku Během teacute doby se rozměry vesmiacuteru zvětŠily l0 30kraacutet Kinetickaacute a potenciaacutelniacute energie vesmiacuteru je skvěle sladěna a diacuteky tomu se muacuteže vesmiacuter daacutele rozpiacutenat Body ktereacute jsou dnes ve vesmiacuteru navzaacutejem velmi vzdaacuteleny byly na začaacutetku inflačniacute faacuteze těsně u sebe Tiacutem lze vysvětlit proč je vesmiacuter stejnorodyacute ale takeacute proč se musely praacutevě tehdy vytvaacuteřet pli transformaci situace na zaacuteřeniacute a laacutetku počaacutetečniacute poruchy ktereacute vedly k dnešniacute struktuře vesmiacuteru Kosmologickaacute přitažlivost

inflačniacute exponenciaacutelniacute eacutery vyacutevoje vesmiacuteru je tak silnaacute že ji můžeme považovat za pokus astronomuacute nadbiacutehat teoretickyacutem fyzikům

8 Oplneacute teorie kvantovyacute zrod kosmologickaacute konstanta

Diskutovali jsme kosmologickaacute řešeniacute pro počaacutetek uzavřeneacuteho vesmiacuteru nashyplněneacutel10 chladnou laacutetkou s velkou kladnou hustotou energie a odpoviacutedajiacuteciacutem negativniacutem tlakem Po = -0

183

R Vlevo obr 3 Křivka rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru Mhem inflačniacute faacuteze je exponenciaacutelniacute Čaacuterkovanaacute čaacutest křivky odpoviacutedaacute zaacuteporshy

neacutemu času ale toto protaženiacute do minushy losti postraacutedaacute fyzikaacutelniacute smysl Vpravo obr 4 Křivka rozpiacutenaacuteni vesmiacuteru během

Fridmanovy faacuteze Čas tmiddotmiddot == 10 - 43 S po sinmiddot gularitě odpoviacutedaacute nejzazšiacutemu okamžiku

------shy v minulosti vesmiacuteru kam lze extrapolovat staacutevaiiciacute tyzikaacutelniacute teorie

Začali jsme od stavu s minimaacutelniacutem poioměrem R = IIHo a v klidu v čase t = 0 přičemž platiacute že

R = Ra cos h (Ho t)

(viz obr 3) Nikdy nesplcl čert se okamžitě zeptaacute co bylo předtiacutem Nebyl by samozřejmě probleacutem protaacutehnout křivku na obr 3 směrem k zaacutepornyacutem časům až do t = -00 (čaacuterkovanaacute křivka na obr 3) ale to by bylo nefyzikaacutelniacute protože laacutetka s negativniacutem tlakem je pro zaacutepornaacute t nestabilniacute

Proto se někdy uvažovalo o horkeacute eacuteře s normaacutelniacute stavovou rovniciacute p = = zl3 const a Fridmanovyacutem řešeniacutem R~ (t-t b )1 2 (obr 4) To by však znamenalo že kdekoliv v čase tb je rychlost rozpiacutenaacuteniacute tak velikaacute že nelze použiacutet klasickeacute obecneacute relativity

Tuto situaci nazyacutevaacuteme Singularita a mnoho lidiacute se již pokoušelo se jiacute nějak vyhnout (viz praacutevě čaacuterkovanaacute čaacutera na obr 3) Lze však zvolit odlišnyacute postup a usuzovat že je možneacute řešeniacute v raacutemci kvantoveacute obecneacute relativity Tato teorie by mohla obsahovat možnost lVantoveacuteho zrodu vesmiacuteru jeho stvoshyřeniacute z ničeho

Navzdory všem nejistotaacutem předpovědiacute založenyacutech na teorii (kteraacute dosud neexistuje) mltžeme tu vychaacutezet ze dvou pravděpodobně nepochybnyacutech tvrzeniacute (1) Celkovaacute energie uzavřeneacuteho vesmiacuteru je přesně nula (2) Baryonovyacute naacuteboj se přesně nezachovaacutevaacute To znamenaacute že nově zrozenyacute vesmiacuter by mohl byacutet uzashyvřenyacute a naacutebojově symetrickyacute takže přebytek baryonu se vytvořil až později A znamenaacute to takeacute že neniaacuteme žaacutedneacute zaacute kony zachovaacuteniacute jež by zabraňovaly

kvantoveacutemu zrodu uzavřeneacuteho vesmiacuteru z ničeho

Jindy se zase připomiacutenaacute antropickyacute princip Je možneacute že existUje velmi mnoho vesmiacuteruacute ale my sami žijeme praacutevě v takoveacutem světě kteryacute je vhodnyacute pro vznik a vyacutevOj života To nutně vyžaduje několik miliard let času a zužuje vyacuteběr hodnot pro Hubblovu konstantu a hustotu hmoty Zde se bohužel rychle vzdalujeme od vědy k pouheacutemu maacutechaacuteniacute rukama

Potřebujeme noveacute vyacutesledky ve fyzice abychom se měli v kosmologii leacutepe oč opřiacutet Naštěstiacute je kosmickaacute nukleosynteacuteza všemi těmito myšlenkami prakshyticky nedotčena a zltstaacutevaacute proto paacuteteřiacute teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku Samoshyzřejmě zbyacutevaacute toho ještě mnoho k řešeniacute ale některeacute čaacutesti našich kosmologicshykyacutech znalostiacute lze již považovat za dostatečně zaručeneacute

9 Zaacutevěry

Vraťme se od divokyacutech spekulaciacute předchoziacute kapitoly zpaacutetky k obecneacutemu teacutematu kosmologie jež postupně ziacuteskala na vaacutežnosti jako uznaacutevanaacute vědeckaacute discipliacutena Maacute dobře definovaneacute a jasně formulovaneacute probleacutemy ktereacute je třeba řešit systematickyacutem vyacutezkumem Koneckoncu zahrnuje hlubokeacute otaacutezky o sashymotneacutem původu vesmiacuteru Jsem přesvědčen že kosmologllm nehroziacute v budoucshynosti nezaměstnanost

Tři zdroje uacutespěchů současneacute kosmologie jsme připomněli na začaacutetku pozoshyrovaacuteniacute fyzikaacutelniacute teorie a moraacutelniacute odvahu Pro dalšiacute rozvoj kosmologie potře-

184

bujeme toteacutež důmyslnějšiacute pozorovaacuteniacute pokrok ve fyzikaacutelniacute teorii a ještě viacutece odvahy Člověk a jeho kosmickaacute loď - Země obiacutehajiacuteciacute kolem jedneacute z mnoha hvězd v jedneacute z mnoha galaxiiacute jsou vskutku nepatrnou čaacutestiacute celeacuteho vesmiacuteru Přes to se naacutem dařiacute poznaacutevat staacutele leacutepe bezbřehyacute vesmiacuter jeho minulost i bushydoucnost Upřiacutemnaacute viacutera v zaacutesadniacute možnost poznaacutevaacuteniacute vesmiacuteru odhalovaacuteniacute pravdy viacutera

ve Vědu - to spojuje všechny astronomy i všechny vědce vůbec Je to vlastně toteacutež jako upřiacutemnaacute viacutera v dobro spravedlnost lidskou důstojnost v cenu lidshyskeacuteho života kteraacute spojuje všechny lidi dobreacute vůle

(Přeložila Libuše Kalašovaacute)

Ke klasifikaciacutemLadislav Křivskyacute

slunečniacutech erupciacute Zaacutehy po vaacutelce byJa zavedena na ondřejovskeacute observatoři podle zahraničniacutech

vzorů systematickaacute pozorovaacuteniacute erupciacute ve spektraacutelniacute čaacuteře vodiacuteku Ha (65628 A = == 65628 nm) Pozorovaacuteniacute byla provaacuteděna spektrol1elioskopem Haleova typu kteryacute byl před vaacutelkou pořiacutezen dr Novaacutekovou-Bednaacuteřovou a uveden po vaacutelce do provozu pro pozorovaacuteniacute erupciacute dr F Linkem S tiacutemto přiacutestrOjem byla měshyřena šiacuteřka čaacutery Ha v průběhu erupce časovaacute změna teacuteto šiacuteřky maacute obdobnyacute chod jako intenzita emise v čaacuteře Ha Byla určovaacutena subjektivniacutem způsobem mohutnost (importance) erupce a měřena pozice Kromě řady vědeckyacutech praciacute ktereacute vznikly na zaacutekladě těchto pozorovaacuteniacute bylo ve čtyřicaacutetyacutech a padesaacutetyacutech letech cenneacute pro mnoheacute geofyzikaacutelniacute obory vůbec to zda-li erupce byla a jakeacute byla mohutnosti lmportace podle tehdejšiacutech mezinaacuterodniacutech pokynů byla určoshyvaacutena podle stupnice 1 (nejslabšiacute) 2 2 + 3 a 3 + (nejmohutnějšiacute J Pozorovashytel podle změřeneacute šiacuteřky čaacutery (obyčejně většiacute než 19 A) podle dosaženeacuteho jasu meacuteně již podle rozlohy a trvaacuteniacute přidělil odpozorovaneacute erupci čiacuteslo podle uvedeneacute stupnice Ukaacutezalo se že podle teacuteto klasifikace erupce vykazovaly i obdobnyacute efekt v ionosfeacuteře (Dellingerův zaacutepornyacute efekt na kraacutetkyacutech vlnaacutech a kladnyacute efekt na atmosferikaacutech o vlnoveacute deacutelce 11 km) Po roce 1955 byla zavedena třiacuteda velmi slabyacutech erupciacute (tzv subflares) označovanaacute 1-

Vzhledem k tomu že na některyacutech observatořiacutech v pozdnějšiacute době nebyla tato mohutnost spraacutevně určovaacutena kupř některeacute stanice připsaly mohutnost 3 erupci kteraacute sice zasahovala rozsaacutehlejšiacute chromosfeacuterickeacute pole ale podle sveacute emise (nebo šiacuteřky čaacutery Ha a i podle ionosfeacuterickeacuteho efektu) byla ve skutečshynosti mohutnosti 1 byla stanovena mezinaacuterodně klasifikace novaacute platnaacute až doposud Tato klasifikace platiacute od r 1966 Novaacute klasifikace je založena na velikosti plochy kterou erupce zaujiacutemaacute O klasifikaciacutech erupciacute viz teacutež člaacutenek v Řiacuteši hvězd 53 170 91972 Plochy erupciacute se dajiacute určovat snadno na sniacutemshyciacutech slunečniacuteho disku v čaacuteře Ha (na speciaacutelniacutech filmech) Sniacutemaacuteniacute kinofilmu [mnohdy provaacuteděneacute automaticky) nevyžaduje trvalou pozorovatelskou činnost jako tomu bylo u měřeniacute šiacuteřky čaacutery opakovaneacute po 1 minutě nebo i častěji

Čiacuteslo udaacutevaacute plochu erupce zaacuteřiacuteciacute v čaacuteře a piacutesmena F N a B vystihujiacute jas Jas se určuje převaacutežně odhadem je to jakaacutesi jasovaacute mohutnost kteraacute připoshymiacutenaacute stupně 1 2 3 stareacute klasifikace Nejmenšiacute erupce (tzv subflares) se označujiacute znameacutenkem minus nebo piacutesmenem S a k tomu se připojuje (jako je tomu i II dalšiacutech třiacuted) piacutesmeno vyjadřujiacuteciacute jas F - faint (slabyacute) N shynormal (průměrnyacute) nebo B - brillant (velmi jasnyacute) Tato piacutesmena jsou uvaacuteshyděna malaacute nebo velkaacute

185

Zaacuteznam iady -emise (1-8

vzplanutiacute XshyAJ při erupshy

ciacutech z dru žice GOES -2 dne

GOES-2 1-8 Aacute 19 IX 1979 mohutnost lze odvodit podle stupnice t řiacuteshy

19-IX-1979 dy jsou napravo

-6 c10

10-1

14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 O 2 UT

Uvaacutediacuteme tuto klasifikaci erupciacute podle ploch ve čtverečniacutech stupniacutech S [nebo -) = subflare = velmi malaacute erupce plocha A - 20

1 = erupce mohutnostiacute jedna 21 ~ A lt 51 2 = erupce mohutnosti 2 52 ( A lt 124 3 = erupce mohutnosti 3 125 lt A lt 247 4 = erupce mohutnosti 4 248 lt A

50

Přiacuteklady Označeriiacute pro jasově normaacutelniacute velmi malou erupci je SN nebo Sn nebo N Označeniacute pro mimořaacutedně velkou erupci jasově velmi jasnou bude 4B nebo 4b Přiacuteklad dvouvlaacuteknoveacute erupce mohutnosti 3B z 29 VII 1973 (14 h

01 SČ] sniacutemaneacute v Ha na hvězdaacuterně v Uacutepici je na obr na 2 str obaacutelky Přesto že bylo snahou zakladateluacute noveacute klasifikace určovaacuteniacute mohutnosti

erupciacute sjednotit jsou nadaacutele mohutnosti určovaneacute pro tuteacutež erupci různyacutemi stanicemi dosti odlišneacute Rozdiacutelnaacute klasifikace u teacuteže erupce stanovenaacute na viacutece observatořiacutech někdy maacute objektivniacute přiacutečinu ve skutečnosti že některaacute stanice nezachytiacute celyacute vyacutevoj erupce od samotneacuteho začaacutetku a nezachytiacute vždy faacutez i s maximem jasu

Podle monitorovaacuteniacute slunečniacute X-emise v řadě kanaacutelli na družiciacutech se ukashyzovalo že určovaacuteniacute mohutnosti erupce by mělo I)yacutet provaacuteděno podle zaacuteř e niacute

erupce ve spektraacutelniacutem rozsahu 1-8 A (0 1-08 nm) a to podle intenzity zaacuteřeniacute vlastně energie maximaacutelně dosaženeacute Od 1 1 1969 platiacute teacutež tato klasishyfikace zavedenaacute v USA (Space Environment Services Center) je do jisteacute miacutery objektivniacute neniacute ale bez vad jak ještě uvedeme Tato klasifikace maacute tyto vyacuteshyhody (1) je lepšiacutem měřiacutetkem pro geofyzikaacutelniacute zvlaacuteště ionosfeacuterickeacute efekty (2) je objektivniacute miacuterou pro emisi erupciacute bez ohledu na umiacutestěniacute erupce na disku (nebo za okrajem disku) Zařazeniacute do intenzitniacutech třiacuted se provaacutediacute podle dosaženeacuteho vrcholu emise erupciacute v oboru 1-8 A a to takto

lntenzita zaacuteřeniacute

nejslabšiacute B rp lt 10- 6 rp lt 10 - 3

slabeacute C 10 - 6 IJ) lt 10-5

sUedn i M 10- 5 rp lt 10-4 10- 2 I) lt 10 - 1

velkeacute X

Dalšiacute děleniacute umožňuje čiacuteslo k třiacutedě kupř C3 udaacutevaacute vzplanutiacute 3X10- 6 W m- z nebo X5 je pro vzplanutiacute 5 X 10- 4 W m- 2 V prognoacutezaacutech erupciacute některyacutech censhyter se udaacutevaacute očekaacutevaacuteniacute vyacuteskytu erupciacute podle jednotlivyacutech třiacuted Cl Ma X Při BO jde o jevy slabšiacute než lX10 - 7 W m- z

Na obraacutezku je přiacuteklad zaacuteznamu X-emise (1-8 A) z obdobiacute bohateacuteho na erupce zaacuteznam je z družice GOES-2 ze dne 19 IX 1979 rozmeziacute klasifikačshy

niacutech třiacuted je udaacuteno

186

Vzhledem k tomu že se provaacutediacute monitorovaacuteniacute X-emise z celeacuteho disku SIUl1shyce neniacute možno bez současneacuteho optickeacuteho sledovaacuteniacute (v Ha na film nebo vishyzuaacutelně spektrohelioskopem) určit polohu erupce a tedy určit přiacuteslušnost

erupce k určiteacute skupině skvrn (tj aktivniacute oblasti) Mnohdy se staacutevaacute že dojde k dvojiteacute nebo i trojiteacute časoveacute superpozici erupciacute

(z různyacutech aktivniacutech oblastiacute na Slunci) a nelze na zaacuteznamech X-emise rozeshyznat zda-li šlo o erupci jednu nebo viacutece erupciacute Mohutnost přisouzenaacute jakoby šlo o jednu erupci podle uvedeneacute stupnice v X-emisi v takovyacutechto přiacutepadech nemůže odpoviacutedat jednotlivyacutem skutečnyacutem erupčniacutem jevům neboť je neseparuje

Je patrneacute že i tato objektivniacute klasifikace erupciacute podle X-emise neniacute vlastně zcela objektivniacute a nevystihuje plně realitu jevů Z hlediska middotgeofyzikaacutelniacutech efektLl (hlavně ionosfeacuterickyacutech) je pro praktickeacute uacutečely dostačujiacuteciacute znaacute-li se maximaacutelniacute daacutevka ionizujiacuteciacute emise v době maxima erupce nebo shluku erupciacute a trvaacuteniacute emise ktereacute lze z registraciacute odečiacutest Je zřejmeacute že z hlediska slunečniacute fyziky (kupř pro evidenci erupčniacute činnosti v danyacutech typech aktivniacutech oblastiacute) je nutnaacute současnaacute optickaacute kontrola v čaacuteře Ha a určovaacuteniacute mohutnostiacute pozic a trvaacuteniacute erupciacute pod le noveacute či stareacute klasifikace

Určeniacute mohutnosti erupce provaacuteděneacute jakyacutemkoliv uvedenyacutem způsobem (doshyplněneacute poziciacute erupce a trvaacuteniacutem) je prvniacute nejzaacutekladnějšiacute i když nejprostšiacute charakteristikou kteraacute se užiacutevaacute i ve vědeckyacutech praciacutech o erupciacutech vědeckeacute zpracovaacuteniacute z nejrftznějšiacutecl1 hledisek ovšem musiacute naacutesledovat

Vzhledem k tomu že v posledniacutech 10- 15 letech intenzita služby pozemniacuteho pozorovaacuteniacute erupciacute zvlaacuteště v Evropě poklesla je krytiacute Slunce pozorovaciacute konshytrolou zvlaacuteště v dopoledniacutech hodinaacutech (podle našeho času) velmi špatneacute Staacutevaacute se tak že se zpracovaacutevajiacute různeacute druhy emisiacute erupciacute ziacuteskaacutevaneacute někteshyryacutemi naacutekladnyacutemi projekty a přiacutestroji na vědeckyacutech družiacuteciacutech nebo meziplaneshytaacuterniacutech sondaacutech a při tom se ani neviacute kde erupce na Slunci vftbec vznikla Vzhledem k tomu že zvlaacuteště u čaacutesticovyacutech emisiacute erupciacute nejde o sfeacuterickeacute vyacuteshyrony zaacuteležiacute při fyzikaacutelniacutech interpretaciacutech na pozici zdroje na Slunci kteryacute se mnohdy v dLlsledku mezery v meacuteně naacutekladneacutem pozemniacutem pozorovaacuteniacute ani neznaacute A tak nemohou byacutet plně zhodnoceny vyacutesledky pořizovaneacute za desiacutetky milioacutenů protože schaacuteziacute vyacutesledky pořizovaneacute za tisiacutece Tento neutěšenyacute stav je způsobovaacuten převaacutežně těmito dvěma dftvody [l] v důsledku šetřeniacute se omezily na některyacutech staniciacutech pozorovaciacute služby (2) pozorovaacuteniacute nebo sniacutemaacuteniacute erupciacute v Ha (a jejich vyhodnocovaacuteniacute) se věnuje menšiacute pozornost vzhledem k pracnosti a časoveacute naacuteročnosti při systematickeacutem provaacuteděniacute siacutely pozoroshyvatelskeacute se zaměřujiacute na tzv atraktivnějšiacute uacutekoly To je efekt společnyacute dnes i jinyacutem vědeckyacutem oborům majiacuteciacute ale za naacutesledek že pro atraktivnějšiacute

uacutevahy pak chybiacute nejzaacutekladnějšiacute konvenčniacute uacutedaje ziacuteskaacutevaneacute klasickyacutemi způsoby

Martin Šolc Analema nad Prahou Excentrickeacute draacuteha Země kolem Slunce a sklon rovniacuteku k ekliptice způsoshy

bujiacute odchylky praveacuteho slunečniacuteho času Tp od času středniacuteho slunečniacuteho T smiddot

Odchylka se během roku měniacute a jejiacute vyjaacutedřeniacute časovaacute rovnice E = Tp-T s patřiacute k zaacutekladům astronomie uvaacuteděnyacutem v každeacute učebnici Sklon ekliptiky k rovniacuteku způsobuje takeacute proměnnou deklinaci Slunce běh~m roku mezi + 235deg o letniacutem slunovratu a -235deg o slunovratu zimniacutem Kombinaci obou vlivů tedy předchaacutezeniacute nebo opožďovaacuteniacute praveacuteho slunečniacuteho času vzhledem k rovnoměrně plynouciacutemu času středniacutemu a proměnnou deklinaci kteraacute se projevuje napřiacuteklad proměnnou vyacuteškou Slunce nad obzorem při kulminaci vyjadřuje naacutezorně křivka tvaru osmičky zvanaacute analema (viz 4 str obaacutelky)

187

Konstrukci analemy si můžeme představit podle jednoducheacuteho pokusu shytrvale upevněnyacutem fotoaparaacutetem budeme fotografovat Slunce každyacute den vždy v poledne středniacuteho slunečniacuteho času (miacutestniacuteho) Kdyby Slunce postupovalo po světoveacutem rovniacuteku miacutesto po ekliptice a s konstantniacutem denniacutem pohybem promiacutetlo by se v poledne středniacuteho slunečniacuteho času vždy do prflsečiacuteku rovniacuteku s miacutestniacutem poledniacutekem a miacutesto analemy bychom ziacuteskali jen jeden obraz Slunce Zmiacuteněneacute nepravidelnosti však způsobiacute že Slunce vytvořiacute svyacutemi obrazy praacutevě analemu Sledujme jejiacute vytvaacuteřeniacute během roku O podzimniacute rovnodennosti [23 zaacuteřiacute) projde Slunce poledniacutekem o 8 minut před polednem středniacuteho času S přibyacutevajiacuteciacutem podzimem se poledniacute vyacutešky Slunce zmenšujiacute a Slunce prochaacuteziacute poledniacutekem staacutele dřiacuteve až do 3 listopadu kdy praveacute poledne nastaacutevaacute o 165 minuty dřiacuteve než poledne času středniacuteho Pak se poledniacute vyacuteška Slunce daacutele snižuje až do zimniacuteho slunovratu (21 prosince) kdy je nejmenšiacute a to 165deg V tu dobu předstih praveacuteho poledne před středniacutem klesaacute až 26 prosince se pravyacute a středniacute čas sejdou a analema protne miacutestniacute poledniacutek V tu chviacuteli již poledniacute vyacuteška Slunce roste praveacute pOledne se za středniacutem opožďuje Dne 3 ledshyna prochaacuteziacute Země přiacutesluniacutem a tedy Slunce uraziacute ten den po ekliptice vzhledem ke hvězdaacutem nejdelšiacute denniacute uacutesek sveacute draacutehy Dne 11 uacutenora je zpožděniacute praveacuteshyho poledne maximaacutelniacute asi 145 minuty a potom se zvolna zmenšuje Dne 21 března protiacutenaacute analema světovyacute rovniacutek (jarniacute rovnodennost) a praveacute poshyledne nastaacutevaacute o 7 minut později než středniacute Miacutestniacute poledniacutek protne analema 16 dubna a pak se praveacute poledne bude před středniacutem opět předchaacute zet až do 14 května kdy rozdiacutel činiacute asi 4 minuty Dne 16 června protiacutenaacute analema opět miacutestniacute poledniacutek a kraacutetce nato 21 června dosahuje Slunce maximaacutelniacute vyacutešky při kulminaci [v Praze 635deg) Opožděniacute praveacuteho poledne za středniacutem je potom největšiacute 26 července asi 65 minuty Miacutestniacute poledniacutek protne analema znovu 1 zaacuteřiacute a pak už spěje k podzimniacute rovnodennosti čiacutemž se uzaviacuteraacute Na zaacutevěr

je třeba zdůraznit že analema neniacute symetrickaacute podle miacutestniacuteho poledniacuteku Jako analema se označujiacute všechny přiacutebuzneacute křivky ktereacute by vznikly každoshy

denniacutem fotografovaacuteniacutem Slunce vždy le stejnyacute okamžik i třeba odlišnyacute od poshyledne a takeacute se tak označujiacute křivky ktereacute na slunečniacutech hodinaacutech opisuje stiacuten špičky ukazatele (nebo nod u) během roku vždy ve stejnou dobu středniacuteho času

Analema na obraacutezku byla sestrojena podle vyacutepočtu Stupnice na miacutestniacutem poledniacuteku vyjadřuje deklinaci ve stupniacutech stupnice na světoveacutem rovniacuteku čashy

soveacute odchylky od okamžiku kulminace v minutaacutech Obě stupnice majiacute rovnoshyměrneacute děleniacute Podkladovyacute obraacutezek je pohled ze schodů od Čechova mostu na letenskou plaacuteIiacute směrovanyacute na jih Uacutehloveacute měřiacutetko ve střed u obraacutezku (jiŽniacute bod průsečiacutek miacutestniacuteho poledniacuteku s horizontem) je stejneacute jako na osaacutech Stejshyneacutemu měřiacutetku odpoviacutedaacute i vyacuteška světoveacuteho rovniacuteku nad obzorem takže nedoshychaacuteziacute k tak velkeacutemu zkresleniacute jakeacute by nastalo při promiacutetnutiacute analemy do roviny fotografickeacuteho sniacutemku Poloha Slunce je vyznačovaacutena po 5 až 6 dnech počiacutenaje podzimniacute rovnodennostiacute

Co noveacuteho v astronomii

POMNiacuteK T BRAHE A J KEPLERA

V roce 1971 jsme si četnyacutemi akcemi přishypomiacutenali 400 vyacuterod narozeniacute německeacuteho astronoma johannesa Keplera a 370 vyacuteročiacute uacutemrH daacutenskeacuteho astronoma Tycho Brahe

Oba vyacuteznamniacute učenci nějakyacute čas v Praze žili a pracovali a tak bylo rozhodnuto jim postavit v Praze pomnlk Zaacutekladniacute kaacutemen k němu byl položen 9 června 1971 v Kepleshyrově ulici na Pohořelci ale k slavnostniacutemu odhalen došlo až letos 20 července Pomshynk je diacutelem akademickeacuteho sochaře Josefa Vajce a architekta Vladislava Pyacutechy U přiacuteshyležitosti slavnostniacuteho aktu promluvili o žishyvotě a diacutele obou astronomll na pomniacuteku zpodobněnyacutech předseda ONV Praha 6 dr Štěpaacuten Flajzar vedouciacute katedry astronomie

186

il astrofyziky MFF UK prof Vladimiacuter Vilshynyacutesek a ředitel Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy dr Oldřich Hlad J B

PLANETKA 1984 KD

E a C Shoemakerovi objevili 27 května

na Palomarskeacute hvězclaacuterně rychle se pohyshybujiacuteciacute planetku 15m V souhvězdiacute Boota Jejiacute draacutehu počiacutetal z 27 pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květnem a 16 červnem Daniel W E Gleen

T 1984 VII 4928 EČ w iacute2

203 5350 81860deg

19500

13654deg q 100836 AU e 054154 a 2199947 AU

Planetka předběžně označenaacute 1984 KD maacute oběžnou dobu 326 roku Byla objevena viacutece než měsiacutec před pľlkhodem přiacuteslunim

19 června prošla ve vzdaacutelenosti pouze 0031 AU od Země (od Slunce byla v tuto dobu vzdaacutelena 1028 AU) Dne 17 června měla jasnost 11zm a byly zjištěny změny

jasnosti v rozmeziacute D3-04m s periodou 20 min lak je z elementll patrneacute planetka se v době průchodu perihelem značně přishy

bližuje k draacuteze Země IAUC 3953-4 (BI

KOMETA PWOLF-HARRINGTON 19B4g

Periodickou kometu Wolf-Harrington nashylezl [ Gibson na negativu exponovaneacutem 12m SChmidtovou komorou Palomarskeacute obshyservatoře 4 června Byla v souhvězdiacute Bemiddot rana velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta (z poshyzorovaacuteniacute vychaacuteziacute oprava v čase průchodu přiacutesluniacutem pouze +003 dne) měla jasnost 17 m a plynnyacute ohon deacutelky asi 50 v pozičshyniacutem uacutehlu 270deg

Kometu objevil 22 prosince 1924 Wolf (Heidelberg) ale pak nebyla při dalšiacutech naacutevratech do perihelu pozorovaacutena Znovu ji objevil až Harrington na negativu exposhynovaneacutem 4 řiacutejna 1951 na palomarskeacute hvězshydaacuterně Potom byla nalezena při všech dalshyšiacutech naacutevratech do přiacutesluniacute ktereacute nastaly v letech 1958 1965 1971 a 1978 Podrobneacute informace o teacuteto periodickeacute kometě jsme otiskli v ŘH 52 4 11971

Draacutehu počiacutetal ze 110 pozic ziacuteskanyacutech v obdobiacute 1951-1978 S Nakano (Tokio) s ohledem na negravitačniacute vlivy jej ele shymenty jsou

T 1984 IX 2272633 EČ OJ 18686312deg iacute2 25421129deg 19500 i 184488T

q 16158919 AU a 34955060 AU e 05377230 p 654 roku

lAUC 3952 MPC 8289 (Bj

KOMETA P FAYE 1964h

Periodickou kometu Faye nalezli nezaacuteshyvisle kraacutetce před jejm letošniacutem průchodem přiacutesluniacutem [ Gibson a C S Morriacutes Gibson ji našel na sniacutemciacutech exponovanyacutech 9 až 11 června na Palomarskeacute hvězdaacuterně 152m reflektorem s receptorem CCD Byla v soushyhvězdiacute Berana měla jaacutedro o jasnosti asi 165111 koacutemu a kraacutetkyacute ohon v pozičniacutem uacutehlu asi 270deg Morris ji nalezl vizuaacutelně 23 27 a 28 června 025m reflektorem Byla v soushyhvězdiacute Byacuteka a jevila se jako difuzniacute objekt 125 rn s kondenzociacute průměr koacutemy byl asi 1 V obou přiacutepadech byla poblže eklipshytiky velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta Dne 29 června byla vzdaacutelena od Země 2271 AU od Slunce 1598 AU

Draacutehu počiacutetal W Landgraf [G6ttingen) ze 156 pozic z obdobiacute 1961-1977 s ohledem na negravitačniacute vlivy jejiacute elementy jsou

T 1984 VII 989263 EC uacute) 203830720 Sl 19898109deg 19500

909238deg q 15935178 AU a 37783256 A U e 05782476 p 734 roku

Kometu objevil Faye 22 listopadu 1843 v Pařiacuteži dostala označeniacute 1843 lil Jejiacute le shytošniacute naacutevrat je již 18 pozorovan5

lAUC 3956 MPC 8287 (BI

KOMETA AUSTIN 1984i

Dne 8 července objevil R D Austin (Novyacute Zeacuteland) poměrně jasnou novou koshymetu Byla na jižniacute obloze v souhvězdiacute

Rydla [Caelum) a jevila se jako difuzn objekt asi 8m s kondenzaciacute Podle Austina měla kometa 9 července vizuaacutelniacute jasnost 65nl a koacutemu o průměru 12 Mezi 9-11 červencem byla vzdaacutelena od Země jen 026 AU (od Slunce 095-091 AU) Ze 6 poloh ziacuteskanyacutech mezi 8-10 červencem tedy jen z velmi kraacutetkeacuteho oblouku počiacuteshy

tal B G Marsden prvniacute předběžnou parashybolickou draacutehu jejiacutež elementy jsou

T 1984 VIII 1213 EC w iacute2

35283017057deg 19500

t 16411deg q 02912 AU

IAUC 3957-8 [B

NEVIDITELNA HMOTA

Rotačniacute křivka našiacute Galaxie tedy zaacutevisshylost draacutehoveacute rychlosti na vzdaacutelenosti od středu Mleacutečneacute draacutehy naacutem daacutevaacute obraz o celkoveacute hmotě kteraacute se naleacutezaacute uvnitř

draacutehy objektu Určiacuteme-li tak rozděleniacute hmoshyty v Galaxii dostaneme nečekanyacute vyacutesledek

189

čiacutem viacutece se přibližujeme vnělšiacutem oblastem tiacutem viacutece se rozděleniacute hmoty lišiacute od toho co lze předpoklaacutedat na zaacutekladě rozloženiacute znaacutemyacutech objektů Zřejmě tedy obsahujiacute vnějšiacute čaacutesti Mleacutečneacute draacutehy a galaktickeacute halo podstatneacute množstviacute nesviacutetiacuteciacute a tiacutem nevidishytelneacute hmoty

Ve srovnaacuteni s exotickyacutemi možnostmi vyshysvětleniacute tohoto jevu jako např hmotnostiacute neutrn může byacutet považovaneacute za konzershyvativniacute objasněniacute na zaacutekladě velkeacuteho poshyčtu slabě sviacutetiacuteciacutech trpasllků typu M Tyto maacutelo sviacutetlciacute (Mvgt 16) červeneacute hvězdy neshyjsou většinou vizuaacutelně zjistitelneacute ale na sniacutemciacutech v bllzkeacute infračerveneacute oblasti by musely byacutet patrneacute

Na zaacutekladě teacuteto myšlenky prohleacutedli G Gilmore a P Hewett pomociacute automatickeacuteho měřiacuteciacuteho procflsu na Kraacutelovskeacute observatoři v Edinburghu sniacutemky pořiacutezeneacute UK-Schmidshytovyacutem dalekohledem [AustraacutelieJ ve dvou spektraacutelniacutech oblastech modreacute a infračer shyveneacute Cerveneacute hvězdy typu M ktereacute nalezli srovnaacuteniacutem obou druhů sniacutemků mohly poshytom byacutet prozkoumaneacute spektroskopicky aby bylo jisteacute že jsou skuteině těmi hledanyacuteshymi červenyacutem trpasliacuteky maleacute absolutniacute sviacuteshytiacute vosti

Překvapujiacuteciacute vyacutesledek Uvnitř zkoumaneacuteho pole ktereacute zaujiacutemaacute na obloze 50 čtverečshyniacutech stupňů nebyl nalezen ani jeden trpasliacutek s Mvgt 19 V přiacutepadě že existujiacute ještě slabšiacute červeniacute trpasliacuteci než jakeacute znaacuteshyme dnes tak se vyskytujiacute vzaacutecně a nemoshyhou vysvětlit hledanou hmotu v Galaxii A pouze trochu jasnějšiacute červeneacute hvězdy tohoto typu nejsou dosti četneacute aby řešily danyacute probleacutem G Gilmore a P Hewett udaacutemiddot vajiacute ve sveacute praacuteci [Nature 306 669 1983J horniacute hranici počtu hvězd tohoto typu z něhož vyplyacutevaacute že červeniacute trpasliacuteci s Mv gt 16 mohou vysvětlit nanejvyacute š jedno procen to ch ybě jiacutec hmoty v oko liacute Slunce Ve vnějšiacutech čaacutestech Galaxie daleko za draacuteshyhou našiacute mateřskeacute hvěZdy mohou předstashy

vovat maximaacutelně 10 neviditelneacute hmoty SuW 23 117384 (H Nj

PLANETKA 1984 KB

Na negativech exponovanyacutech 27 a 29 května 046m Schmidtovou komorou na Pashylomarskeacute hvězdaacuterně objevili Carolyn a Eumiddot gene Shoemakerovi asteroidaacutelniacute objekt kteshyryacute měl jasnost 135m a rychle se pohyboval souhvězdiacutemi Herkula a Hadonoše Z prvniacutech poloh bylo možno vypočiacutetat předběžnou draacutehu a ukaacutezalo se že jde o dalšiacute planetku typu Apollo Přiacutesluniacutem prošla již 2 dubna t r ve vzdaacutelenosti 05288 AU od Slunce Draacuteha asteroidu maacute sklon k rovině eklipshytiky 463deg a excentricitu 07603 Velkaacute poloshyosa draacutehy měřiacute 22057 AU takže oběžneacuteIacute doba je 328 roku V odsluniacute se planetka vzdaluje od Slunce na 38826 AU v době objevu byla vzdaacutelena od Země jen asi 015 AacuteU IAUC 3947 3949 (B]

PERIODlCKf KOMETY V R 1985-1986

V naacutesledujiacuteciacutem přehledu uvaacutediacuteme perioshycHckeacute komety ktereacute projdou přiacutesluniacutem v leshytech 1985-1986 (podle S Nalana NK 455) Komety jsou řazeny podle průchodu perishyhelem čas (EČ) je uveden zlomlem dne Hvězdičkou jsou označeny komety jejichž čas průchodu přiacutesluniacutem neniacute zcela jistyacute

J B

Tsuchinshan 1 1985 I 233 Schwassmann-Wachmann 3 I 1162 Biela IV 1072 Hondamiddot Mr kosmiddot Pajd ušaacutekovaacute V 2389 Schuster VI 234 Gehrels 3 VI 314 Brook~ l VI 1759 Russell 1 Vll 522 Kowal 2 Vll 863 Tsuchinshan 2 Vl I 2118 Daniel VIII 433 Giacobini middotZinner [1984eJ IX 525 Giclas X 190 Boethin 1986 I 2282 Ashbrook-]ackson 1 2440 Halley [1982i) ll 944 Holmes III 1413 Wirtanen III 1935 Kojima IV 472 Spi talermiddot V 1717 Shajn-Schaldach V 2733 Whipple VI 2502 Wild 1 X 115

OSAMĚLA METIS

Asi pred třemi lety proběhly odbornyacutem tiskem zpraacutevy že i malaacute tělesa slunečniacute soustavy mohou miacutet sveacute měsiacutece Domněnka že takeacute planetka Metis maacute sveacuteho průvodce přiměla astronomy z Arizonskeacute univerzity aby jiacute věnovali pozornost Vizuaacutelniacute pozoro shyvaacuteniacute provedli během dvou nociacute za velmi dobryacuteCh podmiacutenek reflektorem o prihněru 154 m Astronomoveacute by přiacutepadnyacute satelit zjistill už ve vzdaacutelenosti 12 od Metis Běshyhem těchto dvou nociacute však nezaznamenali nic co by nasvědčovalo že devaacutetaacute planetka maacute skutečně nějakeacuteho průvodce Takeacute dalšiacute pozdějšiacute pozorovaacuteniacute provedenaacute složenyacutem reflelkt-orem byla negaHvniacute Shodujiacute se tak s jinyacutemi zveřejněnyacutemi zpraacutevami pro shyfesionaacutelniacutech astronomů Planetka Metis ted y zřejmě žaacutedneacuteho průvodce nemaacute s lunečniacute soustavou putuje osamoceně

Sky and Telescope 108 2 1984 (H N ]

ZLEPŠENA DRAHA KOMETY PBRADFIELD 1984a

o periodickeacute kometě Bradfield 1984a jsme přinesli již zpraacutevy v t 211984 (2 str obaacutelmiddot kyl a 41984 (str 81) V č 71984 (str 152) jsme otiskli Candyho elementy elipshytickeacute draacutehy Z 30 pozic ziacuteskanyacutech mezi

190

9 lednem a 30 květnem t r pociacutetal noshyvou draacutehu Daniel W E Green jejiacute eleshymenty jsou

IT 1983 XII 277994 EČ w 2191674deg fl 3561606deg 19500

517937deg q 1357523 AU e 0952404 a 2852173 AU

Jak je vidět Greenovy elementy se přiacuteliš

nelišiacute od Candyho ale zpřesněnaacute hodnota velleacute poloosy je poněkud menšiacute než půshyvodniacute takže oběžnaacute doba vychaacuteziacute nyniacute 1523 roku Kometa PBradfield maacute tedy oběžnou dobu poněkud kratšiacute než PHershyochel-Rigollet I AUC 3955 (B J

CHIRON PODIVNYacute PŘ1SLUŠNIK SLUNECNI SOUSTAVY

Je tomu již viacutece než sest let co objevil Charles Kowal zajiacutemaveacute těleso ve slunečniacute soustavě ktereacute dostalo jmeacuteno Chiron Obshyjekt podle velikosti planetka se pohybuje mezi drahami Saturna a Urana Až do dnešshyniacuteho dne neziacuteskali astronomoveacute o tomto tělese mnoho poznatků Zdaacute se že budeme muset počlwt až do jeho přiacuteštiacuteho průchoshydu periheliem tedy až do roku 1995 abyshychom se o Chironu dozvěděli viacutece V soushyčasneacute době maacuteme přiacuteliš maacutelo poznatku na to abychom mohli zodpovědět zaacutekladniacute otaacutezku jak se dostalo tak velkeacute těleso na miacutesto ve slunečniacute soustavě v němž bychom očekaacutevali již jenom komety

Chiron oběhne kolem Slunce jednou za 507 let jeho vzdaacutelenost od Slunce v přiacute shy

sluniacute Činiacute 85 AU a v odsluniacute 189 AU Tě shyleso maacute teacuteměř kulovyacute tvar Jeho průměr Činiacute 300 až 400 km a albedo pouze 003 (přiacutepadně 005) Nejzajiacutemavějšiacute je skutečshynost že z vyacutepočtů draacutehy plyne zaacutevěr že se Chiron zřejmě nenaleacutezaacute na draacuteze na niacutež vznikl

Nedaacutevno byla zveřejněna domněnka že přiacuteČinou jsou poruchy v draacuteze způsobeneacute Saturnem kolem roku 1664 A dalšiacute vyacutepočty předpoviacutedajiacute rovněž poruchy v budoucnu Nejprve je způsobiacute Saturn a potom Jupiter Dokonce se zdaacute že by tyto obřiacute planety mohly Chirona i vypudit ze slunečniacute soushysta vy

Charles Kowal kalifornskyacute astrofyzik pomiddotmiddot važuje Chirona za jedinečneacute těleso sveacuteho druhu ve slunečniacute soustavě Přes pečliveacute hledaacuteniacute nebyl totiž nalezen žaacutednyacute jinyacute poshydobnyacute objekt Domněnky o původu Chirona se značně

různiacute Hovořiacute o neobyčejně velikeacute kometě jejiacutež jaacutedro by muselo byacutet 100kraacutet hmotnějshyšiacute než Halleyovy komety i o planetce uprchliacutekovi Kowal saacutem se domniacutevaacute že Chiron neniacute ani planetka ani kometa dalshyšiacutech spekulaciacute se zdržuje

YI11 maacute tento podivnyacute objekt jasnost 17m až 18m a v bliacutezkosti perihelia dosaacutehshyne asi 15m V tu dobu budou už přiacuteznivějšl podmiacutenky k vyacutezkumu zajiacutemaveacuteho tělesa a astronomoveacute možnaacute již zodpoviacute otaacutezku jeho původu

SuW 22 329 1983 (H NJ

MAGNETICKEacute MAPOVANIE SLOVENSKA

Štuacutedium rozloženia magnetickeacuteho poIa Zeme patrl medzi zaacutek ladneacute uacutelohy geofyziky Pre tleto ciele sa na uacutezemiacute jednotlivyacutech štaacutetov robl magnetickeacute mapovanie Keďže geomagnetickeacute pole sa meniacute s časom je potrebneacute mapovanie opakovať v intervale 10-15 rokov

Na predchaacutedzajuacutece kompletně a detailneacute mapovania Slovenska nadvazuje noveacute ma shypovanie z [okov 1980 až 1982 Mapovanie pozostaacutevalo z troch hlavnyacutech etaacutep priacutepravshynej etapy meraciacutech praacutec a spracovania vyacuteshysJedkov Počas priacutepravnyacutech praacutec sa zistilo že z p6vodnyacutech 132 stanovlšť len 52 t j 394 percenta je vhodnyacutech na ďalšle meshyrania Nevyhovujuacutece stanovištia sa nahrashydili novyacutemi a vytvoriJa sa tak magnetickaacute sieť 130 bodov na uacutezemiacute celeacuteho Slovenska 1 j jeden bod priacutepadaacute na 370 kmz Na kažshydom stanovišti sa určoval astronomickyacute azimut pozemskeacuteho cieta na zaacuteklade pozoshyrovaniacute Slnka magnetickaacute dekliacutenaacutecia - D horizontaacutelna zložka - H vertikaacutelna zložshyka - Z a totaacutelne pole - F Pr meraniacute Sil použila kombinaacutecia klasickyacutech priacutestroshyjov (QHM na meranie horizontaacutelnej zložky porneacuteho teodolitu na meranie magnetickej deklinaacutecie) s modernyacutem priacutestrojom - proshytoacutenovyacutem magnetometrom merajuacutecim totaacutelshyne pole F Denneacute variaacutecie sa pozorovali vashyriačnou suacutepravou typu Bobrov Nameraneacute vyacutesledk y spracovali v Geomagnetickom obshyservatoacuteriu Geofyzlkaacutelneho uacutestavu SAV v Hurbanove V suacutečasnom obdobiacute sa prishypravujuacute daacuteta na zostrOjenie definitiacutevnych maacutep jednotlivyacutech zložiek geomagnetickeacuteho pora Mapy sa buduacute kresliť automaticky v mierke 1 1250000

a vyacutesledky ktoreacute sa ziacuteskali počas mapo shyvania prejavili vefkyacute zaacuteujem niektoreacute inshyštituacutecie zaoberajuacutece sa vyhIadaacutevaniacutem uacutežitshykoviacutech nerastnyacutech suroviacuten predovšetkyacutem n p Geofyzika vErne Pre tleto inštituacutecie predstavujuacute uacutedaje o rozloženiacute geomagneshytickeacuteho pola zaacuteklad pre podrobneacute geoloshygicko-geofyzikaacutelne štuacutediacuteum vybranyacutech obshylastiacute na uacutezemiacute Slovenska Magnetickaacute deshyklinaacutecia sa zasa využfva pf orientaacutecii poshydJa kompasu a to nielen v tereacutene ale napriacuteklad aj v leteckej doprave

Poznatky o rozloženiacute magnetickeacuteho poIa Zeme a jeho zmenaacutech majuacute velkyacute vyacuteznam pre samotnuacute geofYZiku Využiacutevajuacute sa pri určovaniacute stavby vIChnyacutech častiacute zemskeacuteho telesa pri štuacutediu tohto pola ako fyzikaacutelneshyho uacutekazu a podobne

191

Vyacutesledky z praacuteve dokončovaneacuteho maposhyvania obohatia poznatky o rozloženiacute geoshyIyzikaacutelnych poj[ na uacutezemiacute Slovenska a zashyčlenia sa do uacutedajov ziacuteskanyacutech v celosve shytovom merad le Nvt 984

ODCHYLKY CASOVYacuteCH SIGNALO V CERVNV 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 3 Vl + 01246s +01545s

8 VI +01184 +01473 13 VI +01124 +01400 18 Vl +01064 +01322 23 VI + 91014 +01250 28 VI +0 0970 +01181

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

Na pomoc čtenaacuteři

POMOCKA PRO POZDROV ANIacute ZAKRYTO HVtZD MtStCEM

Při pozorovaacuteniacute zaacutekrytů je vyacutehodneacute vědět ve ktereacutem miacutestě bude hvězda zakryta přiacuteshypadně kde vystoupiacute za neviditelnyacutem okrashyjem Měsiacutece Jsou různeacute možnosti jak si to usnadnit O jedneacute se zmiacutenil polskyacute uacutečastshy

niacutek seminaacuteře o zaacutekrytech hvězd a těles

slunetniacute soustavy Měsiacutecem ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute v řiacutejnu 1983 ing R Fangor prashycovniacutek planetaacuteria ve Varšavěmiddot

Do ohniska okulaacuteru umiacutestiacuteme clonu poshydle obr 1 o průměru rovneacutem zdaacutenliveacutemu průměru Měsiacutece Tato clona maacute vyacuteřez kteshyryacute si nastaviacuteme otaacutečeniacutem okulaacuteru v objiacutemshyce na pozičniacute uacutehel zaacutekrytu To se daacute však použiacutet pouze u dalekohledu s paralakticshykou montaacutežiacute a pohonem

Užitečnou pomůckou nezaacutevislou na daleshykohledu a velmi naacutezornou je jednoducheacute znaacutezorněniacute polohy Měsiacutece a hvězdy vzhleshydem k severniacutemu bodu na Měsiacuteci Podle obr 2 vyřzneme do čtvrtky formaacutetu A 3

VlO O

o 1shyN

192

Vlevo obr 1 Clona kterou vložiacuteme do ohniska okulaacuteru paralakticky montovaneacuteho dalekohledu s hodinovyacutem pohonem Vpravo obr 3 Přiacuteklad tvaru Měsiacutece při elongaci 300deg Při otočeniacute o 180deg e použitelneacute takeacute pro elongaci 60deg při zaacutekrytu (vstupu) Izvězshydy za temnyacute okrai Měsiacutece

kruhovyacute otvor o průměru asi 12 cm Čtvrtku pak přehneme v polovině vložiacuteme silnějšiacute lepenku se stejnyacutem otvorem a slepiacuteme k sobě Nahoře označiacuteme směr k severu (JIl) a přiacutemyacutem směrem tj proti směru poshyhybu hodinovyacutech ručiček pozičniacute uacutehly od 0deg do 360deg Vnitřek kruhu je vhodneacute zashyčernit tušiacute Daacutele si vystřihneme tvary Měshysiacutece v různyacutech faacuteziacutech podle elongace E od Slunce (je uvedena ve HR) - obr 3 Pro naši potřebu stačiacute 12 různyacutech tvaruacute po 15deg Jeden tvar použijeme vlastně dvashykraacutet pro přibyacutevajiacuteciacute a ubyacutevajiacuteciacute Měsiacutec a popiacutešeme si ho podle uacutečelu buď pro vstup (D) nebo pro vyacutestup (R) podle obr 3 Pak je už snadneacute podle uacutedajů ve HR vložit poshytřebnyacute tvar do otvoru tak aby uacutehlovaacute vzdaacuteshylenost rohu Měsiacutece odpoviacutedala pozičniacutemu uacutehlu a vhodnyacutem způsobem třeba šipkou na proužku papiacuteru označiacuteme miacutesto kde bude hvězda zakryta nebo kde vystoupiacute Pokud takto sestavenou pomůcku vložiacuteme do pellshyhledneacute foacutelie je možneacute před vlastniacutem pozoshyrovaacuteniacutem sl postaveniacute Měsiacutece a hvě zdy dobshyře zapamatovat To je dltležiteacute hlavně při

vyacutestupu hvězdy kdy ji uvidiacuteme až v okashymžiku uacutekazu Bohumil Kratoška

Obr 2 Ctvltka for shymaacutetu A 3 s krushyhovyacutem vyacuteřezem s označeniacutem poshyziť5niacuteho uacutehlu Prashyvou Mst přehneme dospod

---- - -- --_~

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

GEOGRAFICKEacute PROGRAMY HVĚZDAacuteRNY A PLANETARIA HL_ M PRAHY

Geografie je oborem přiacuterodniacutech věd kteshyryacute se vyacuterazně uplatňuje ve vyacutechovně-vzděshy

laacutevaciacute a popularizačniacute činnosti Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy je to zaacutekonityacute důsledek skutečno sti že astronomie neniacute samostatnyacutem vyučovaciacutem předmětem na nashyšich zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech a skushytečnosti že vedle prvouky přiacuterodovědy

přiacuterodopisu a fyziky ziacuteskaacutevajiacute žaacuteci zaacutekladshyniacute vědomosti z astronomie astrofyziky geoshy- fyziky a kosmonautiky nejviacutece praacutevě v zeshyměpisu Neniacute proto tedy divu že geograshyfickeacute programy majiacute vyacuteznamneacute postaveniacute v programoveacute činnosti Hvězdaacuterny a planeshytaacuteria hl m Prahy že probiacutehajiacute skoro dvashycet let a že mezi odbornyacutemi odděleniacutemi tohoto specializovaneacuteho kulturniacuteho zařiacutezeshyniacute pracuje odděleni geografickyacutech prograshymů založeneacute před 17 lety

Toto oddělenl připravuje geografickeacute proshygramy pro veřejnost i pro mlliacutedež Zaměshy[uje se při tom teacutematicky na obecnou fyshyzickou geografii geografii kontinentů a oceaacutenů a jinyacutech velkyacutech oblastiacute světa soshycialistickyacutech staacutetů a Československa a na problematiku krajiny (zejmeacutena na ochranu přiacuterody a životniacuteho prostřediacute l Geografickeacute programy se konajiacute v Planetaacuteriu Praha a v menšiacutem rozsahu i na Hvězdaacuterně Petřiacuten

V r 1983 se uskutečnilo 487 programll pro 52667 naacutevštěvniacuteků

V programoveacute činnosti pro veřejnost jsou zaacutekladniacutem a tradičniacutem typem programů

audiovizuaacutelniacute geografickeacute pořady s diaposhyzitivy a filmy Zvllištniacute postaveni geografie jako vědy přiacuterodniacute a současně i společenshyskeacute dovoluje některeacute z nich obsahově zashyměřit a časově vztaacutehnout k vyacuteznamnyacutem mezinaacuterodniacutem přiacuteležitostem a kulturně-poshylitickyacutem vyacuteročiacutem Nevyhyacutebaacuteme se zcela ani elwnomicko-geografickeacute teacutematice [přiacuteklashydem JSOU pořady o zajimavyacutech druzich hosshypodaacuteřskeacute činnosti člověka) Novinkou je takeacute podil odděleniacute geografickyacutech prograshymLI na přiacutepravě literaacuterně-hudebniacutech pořadel v astronomickeacutem saacutele Planetaacuteria zaměřeshy

nyacutech na otaacutezky vyacutevoje pozemskyacutech civili shyzaci a na historicko-geografickeacute zajiacutemavosti

Velkeacute oblibě se takeacute těšiacute geografickeacute geologickeacute ekologickeacute a cestopisneacute předshynaacutešky externiacutech spolupracovniacutekll [lektorů

Socialistickeacute akademie Českeacuteho svazu ochraacutencu přiacuterody a uacutečastniacuteků rllznyacutech exshypediciacute l

V našiacute programoveacute činnosti jsme využili nedostatku že v Praze neniacute kino speciali shyzovaneacute na projekCi kraacutetkyacutech populaacuterně-nashy

učnyacutech filmů a tak v audiovizuaacutelniacutech poshyřadech v přehliacutedkaacutech filmů a tematickyacutech cyklech (např Svět a přiacuteroda ve filmu) seznamujeme veřejnost s populaacuterně-naučshynyacutemi a vyacuteukovyacutemi filmy Kraacutetkeacuteho filmu Praha a s filmy z mezinaacuterodniacutech festivalů

jakyacutemi jsou Ekofilm Schola film a Tourshyfilm Kraacutetkeacute filmy samozřejmě využiacutevaacuteme takeacute ve školniacutech zeměpisnyacutech pořadech a v mimoškolniacute zaacutejmoveacute činnosti pro děti a mlaacutedež Hvězdaacuterna a planetaacuterium hl m Prahy

poskytly takeacute prostor a technickeacute vybaveniacute zajiacutemaveacutemu druhu tVllrč činnosti dobroshyvolnyacutech i pľofesionaacutelniacutech pracovnfků ochra shyny přiacuterody Spolu se Staacutetniacutem uacutestavem pashymaacutetkoveacute peacuteče a ochrany přiacuterody v Praze byla pořadatelkou dvou celostaacutetniacutech sou shytěžniacutech přehliacutedek diafonii Na obranu přiacuteshy

rody [v r 1980 a 1982 l Třetiacute soutěžniacute přehliacutedku připravuje spolu s Městskyacutem vyacuteshyborem Českeacuteho svazu ochraacutenců přiacuterod y v Praze na I čtvrtletiacute r 1985 Přiacuteprava uvedenyacutech přehliacutedek patřiacute k programovyacutem uacutekolům geografickeacuteho odděleniacute a jeho prashycovniacuteků

Ne jrozsaacuteh le jšiacute složkoQ vyacutechovně-vzdělaacuteshy

vaciacute praacutece odděleniacute geografickyacutech prograshymů jsou však podle počtu akciacute i podle naacuteshyvštěvnosti školniacute zeměpisneacute pořady pro žaacuteky zaacutekladniacutech škol a poiady pro učitele Obsahově i chronologicky vychaacutezejiacute ze škol shyniacutech osnov zeměpisu 5-8 ročniacuteků zS a vlastivědy 4 ročniacuteku ZŠ Jsou to audioshyvizuaacutelniacute pořady s diapozitivy a filmy a na každyacute měsiacutec je připraveno jineacute teacutema Po shyřady jsou součaacutestiacute systeacutemu Mlaacutedež a kulshytura a školy na ně přichaacutezejiacute v době vyshyučovaacuteniacute Zajiacutemavyacutem doplňkem školniacutech poshyřadll k obecneacutemu fyzickeacutemu zeměpisu 8 k zeměpisu ČSSR jsou tereacutenniacute exkurze do chraacuteněnyacutech uacutezemiacute přiacuterody ČSR ktereacute takeacute připravujiacute a vedou pracovniacuteci geografickeacuteshyho odděleniacute Jsou to exkurze pro žaacutekovskeacute kolektivy a vzoroveacute exkurze pro učitele zeměpisu Konajiacute se v květnu v červnu někdy i v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Přiacuteprava školniacutech zeměpisnyacutech pořadů eacute

exkurzi nutiacute pracovniacuteky odděleniacute k neustaacuteshyleacutemu sledovaacuteniacute vyacutevoje školniacutech osnov a učebnic Je to nezbytneacute zejmeacutena v době postupneacuteho zavaacuteděniacute noveacute soustavy vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech Proto pracovniacuteci odděleniacute spolushypracujiacute s metodiky zeměpisu Uacutestředniacuteho uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute pedagogickyacutech prashycovniacutekll Pedagogickeacuteho uacutestavu hl m Prahy Krajskeacuteho pedagogickeacuteho uacutestavu Středočesshykeacuteho kraje a obvodniacutech pedagogickyacutech středisek s od bornou skupinou pro ško 1shyskou geografii Čs geografickeacute společnosti při ČSAV a proto se takeacute aktivně uacutečastniacute přiacutepravy učitelů zeměpisu a přiacuter-odopiSu na noveacute pojetiacute těchto předmětů Pomaacutehajiacute teacutež při organizovaacuteniacute seminaacutel-ů a exkurzi pro učitele a některeacute seminaacuteře probiacutehajiacute v proshystolaacutech Planetaacuteria Praha

193

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

mohou sehraacutet přiacuteslušnou roli v doplněniacute celkoveacute hustoty vesmiacuteru na nebo dokonce nad kritickou mez Nejasnosti v tomto směru ovšem ještě přetrvajiacute

nějakyacutech 5 nebo 10 let - doufejme že ne deacutele Snad ale stojiacute za zmiacutenku znovu zdllraznit že zaacutekladniacute charakteristiky teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku - tyacutekashyjiacuteciacute se nukleogeneze plazmatu s převahou zaacuteřeniacute rekombinace elektronů

a fotonů jež jsou pevnou paacuteteřiacute moderniacute kosmologie - jsou nedotčeny probleacuteshymem skryteacute hmoty a klidoveacute hmotnosti neutrin

5 Struktura vesmiacuteru a jejiacute původ

V současneacute době sestaacutevaacute vesmiacuter předevšiacutem z nerovnoměrně rozloženyacutech gashylaxiiacute Naproti tomu z měřeni kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute nezjišťushy

jeme žaacutedneacute prostoroveacute fluktuace Z teorie vyacutevoje raneacuteho vesmiacuteru i z uacutevah o nukleogenezi vyplyacutevaacute obdobně že ranyacute vesmiacuter byl vysoce homogenniacute Většishynou se proto soudiacute že za dnešniacute fluktuace ve vesmiacuteru je odpovědnaacute gravitačniacute nestabilita

V třiacuterozměrneacutem prostoru je plyn stlačitelnyacute podeacutel ktereacutekoliv ze třiacute n3vzaacutejem kolmyacutech os Nicmeacuteně současneacute stlačeniacute podeacutel dvou os je velmi nepravděposhydobneacute takže většinou převaacutežiacute stlačeniacute v jedineacutem směru V důsledku toho se vytvaacuteřejiacute velmi plocheacute struktury kteryacutem řiacutekaacuteme liacutevance Naacutesledujiacuteciacute plynneacute vrstvy se při sraacutežkaacutecll s liacutevancem ohřejiacute a přilepiacute se k němu tiacutem liacutevanec pozvolna roste

Po určiteacute době se rostouciacute liacutevance začnou vzaacutejemně pronikat a vytvořiacute komshyplikovanou buňkovitou strukturu oddělenou praacutezdnotami s velmi zředěnyacutem plynem Dvojrozměrnyacute přiacuteklad takoveacuteho vypočteneacuteho rozloženiacute hustoty je na obr 2 Existuje formaacutelniacute obdoba mezi tiacutemto typem gravitačniacutech nestabilit a odrazem či lomem světla na naacutehodně se vlniacuteciacutem vodniacutem povrchu (Za slushynečniacutech dnů lze pozorovat obdobu takovyacutech obrazcll na dně plaveckeacuteho bazeacutenu)

Samotneacute galaxie se pak vytvaacuteřejiacute v oblastech stlačeneacuteho plynu Liacutevance jsou totiž nestabilniacute vůči dalšiacutemu graviacutetačniacutemu shlukovaacuteniacute ale určitaacute buňkovaacute

nebo siacuteťovitaacute struktura ještě dlouho přetrvaacutevaacute Jaki dalece od poviacutedaacute tento teoretickyacute obraz reaacutelneacutemu světu Teorie speciaacutelshy

ně předviacutedaacute že ve zředěnyacutech oblastech je plyn staacutele ionizovanyacute a nikdy se nezkondenzuje do galaXiiacute To se zdaacute byacutet v souladu s nedaacutevnyacutem objevem velkyacutech praacutezdnot čili oblastiacute bez galaxiiacute Diacuteky početnyacutem měřeniacutem červenyacutech posuvů galaxiiacute a diacuteky všeobecně přijateacutemu naacutezoru že platiacute Hubblův vztah umožňushyjiacuteciacute z červeneacuteho posuvu odvodit vzdaacutelenosti lze nyniacute poprveacute v historii astroshynomie odvodit trojrozměrnyacute obraz rozloženiacute galaxiiacute v prostoru (řaacutedově již bylo změřeno 10000 červenyacutech pOSUVll pro galaxie) Ukazuje se že charakteshyristickyacute rozměr kup galaxiiacute je kolem 50 Mpc

Dnes je takeacute možneacute použitiacutem metod rozpoznaacutevaacuteniacute obrazců hodnotit objekshytivně nerovnoměrnosti v rozloženiacute počtu galaxiiacute Tak se podařilo koncem roku 1982 prokaacutezat že vesmiacuter obsahuje vskutku plocheacute struktury nebo nitě spiacuteše než trojrozměrneacute chuchvalce galaxiiacute A tiacutem se potvrzuje myšlenka o řiacutediacuteciacutem vlivu gravitačniacutech nestabilit NevylUČuje to však přiacutetomnost ještě jednoho mechanismu a to vyacutebuchů supernov Exploze supernov totiž stlačiacute okolniacute meZihvězdnyacute plyn a tiacutem urychliacute tvorbu hvězd Ty se opět vyviacutejejiacute velmi rychle (jsou-li dost masiacutevniacute proběhne jejich život za meacuteně než milioacuten letl čiacutemž se znovu urychliacute proces tvorby hvězd v okoliacute atd

Hlavniacute vliv na rozloženiacute galaxiiacute však nepochybně majiacute prvotniacute gravitačniacute nestability Zde se však vynořil novyacute probleacutem souvisejiacuteciacute s niacutezkou hustotou hmoty ve vesmiacuteru (patrně mezi 2 až 10 hustoty kritiCkeacute) Růst poruch v takto zředěneacutem vesmiacuteru je totiž přiacuteliš pomalyacute takže k dosaženiacute dnešniacuteho

181

stavu je třeba předpoklaacutedat silneacute počaacutetečniacute fluktuace hustoty - v evidentniacutem rozporu s pozorovanou homogenitou kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute Nejpravděpodobnějšiacutem řešeniacutem tohoto dilematu je předpoklad o existenci

neviditelneacute hmoty v jineacute formě než jSou baryony_ Tento nepřiacutemyacute důkaz exisshytence skryteacute hmoty považuji za stejně vyacuteznamnyacute jako ditkaz založenyacute na dynashymice kup galaxiiacute Logicky naacutes to tedy dovaacutediacute k předpokladu masiacutevniacutech neutrin tvořiacuteciacutech 90 až 98 hmoty vesmiacuteru Jestliže je hmotnost neutrin přibližně 25 eVcz pak je všechno v pořaacutedku a naviacutec můžeme beze změny převziacutet myšshylenky liacutevancll buněčneacute struktury nitiacute a praacutezdnot i pro neutrinovyacute vesmiacuter

Proto je vskutku důležiteacute aby fyzikoveacute brzo experimentaacutelně zjistili skutečshynou hmotnost neutrin a aby se nalezly metody jak změřit zvyacutešenou koncenshytraci neutrin v Galaxii Podobně bychom potřebovali vědět jakeacute je zastoupeniacute těžšiacutech prvků v praacutezdnotaacutech mezi galaxiemi A zbyacutevaacute i řada numerickyacutech uacutekolů při studiu Igravitačniacuteho shlukovaacuteniacute tvorby a vyacutebuchuacute hvězd atd Ačkoliv teorie velkorozměroveacute struktury dosaacutehla jisteacuteho pokroku většiacute čaacutest praacutece je staacutele před naacutemi

6 Baryonovaacute asymetrie vesmzru

Vesmiacuter obsahuje teacuteměř vyacutehradně hmotu což je dobře znaacutemaacute skutečnost

Je to však velmi podivneacute z hlediska faktu že mezi vlastnostmi hmoty a antishyhmoty existuje dokonalaacute symetrie Myšlenka že ve vesmiacuteru se střiacutedajiacute oblasti s převahou hmoty s oblastmi s převahou antihmoty se neosvědčila Teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku počiacutetaacute s plazmatem pro nějž poměr

p e- r v = 1 1 109 109

platiacute pro celou dobu nukleosynteacutezy převahy zaacuteřeniacute nad laacutetkou vzniku strukshytur galaxiiacute i hvězd

Avšak pro staacuteřiacute vesmiacuteru řaacutedu 1 mikrosekundy a kratšiacute (viz obr 1) se tato situace velmi měniacute Při teplotaacutech vyššiacutech než odpoviacutedaacute klidoveacute hmotnosti protonu existuje velkeacute množstviacute paacuterů proton-antiproton jež jsou v rovnovaacuteze s fotony a jinyacutemi čaacutesticemi To co je však opravdu pozoruhodneacute je že i tehdy existuje miacuternaacute převaha protonů nad antiprotony

p P- r v = (109 +1) 109 109 10H

Je to snad ještě podivnějšiacute než současnyacute poměr čaacutestic a antičaacutestic Proč si přiacuteroda vybrala tak divnyacute poměr 1000 000 001 ku 1 000 000 000 v raneacute eacuteře při teplotaacutech nad 1013 K (Samozřejmě lze takeacute mluvit o kvarciacutech ale i pak je otaacutezka stejnaacute musiacuteme vysvětlit poměr 3000 000 003 kvarklt ku 3 000 000 000 arttikvarkllm )

Moderniacute odpověď spočiacutevaacute na dvou předpokladech (1) Proton neniacute absoshylutně stabilniacute - jeho livotni doba je ovšem vyššiacute než 1030 let To je třeba ověřit experimentaacutelně a přiacuteslušneacute pokusy jsou již v chodu (2) Neexistuje přesnaacute symetrie mezi čaacutesticemi a antičaacutesticemi i když hmotnosti odpoviacuteda-middot jiacute ciacutech dvojic jsou totožneacute K tomu nyniacute musiacuteme přidat informace aplikovamiddot telneacute na velmi vysoce ranyacute vesmiacuter Je to vlastně dokonalyacute fyzikaacutelniacute raacutej - je dostatečně teplyacute a obsahuje nejruacuteznějšiacute velmi těžkeacute čaacutestice Procesy ktereacute jSou při pokojoveacute teplotě nevyacuteslovně pomaleacute [rozpad protonll) probiacutehajiacute při

teplotaacutech v době 10-38 s po velkeacutem třesku velmi ryctlle Supertěžkeacute čaacutestice

X a X se mohou rozpadat buď jen na kvarky anebo na kombinaci kvark-lepton

Nestejnaacute pravděpodobnost obou typů rozpadu pro X a X způsobiacute nakonec přeshybytek kvarkuacute nad antikvarky To se vzaacutepětiacute projeviacute převahou baryonuacute nad antibaryony Většina paacuterů však anihiluje takže nakonec zbudou jen baryony z nichž jSou pak zbudovaacuteny jak Slunce tak i všechny hvězdy_

182

Poměr baryonů k fotonům by měl vyplynout z fyzikaacutelniacute teorie Vypočtenyacute poměr lze porovnat s pozorovanyacutem Tento poměr musiacute byacutet všude stejnyacute neboť takeacute fyzikaacutelniacute konstanty jsou všude stejneacute Tohoto předpokladu jsme již skrytě použiacutevali při uacutevahaacutech o gravitačniacutech poruchaacutech hustoty Moderniacute fyzika podshyporuje tento obraz i když ještě neniacute definitivně dokaacutezaacuten

7 lnflačnl perioda velmi vysoce rClneacuteho vesmiacuteru

Odložme na Chviacuteli vysvětleniacute pojmu inflace - tak prokliacutenaneacuteho v každoshydenniacutem životě ale tak oslavovaneacuteho v kosmologii Předpoklaacutedejme že v rashyneacutem vesmiacuteru platila velmi podivnaacute stavovaacute rovnice ve tvaru

P = --euro = -pc2

kde p je tlak euro hustota energie p hustota hmoty a c rychlost světla Hustota energie byla vysokaacute a kladnaacute ač nesouvisela s vysokou protonovou hustotou Tlak byl zaacutepornyacutel To neniacute tak neobvykleacute jak se na prvniacute pol1led zdaacute v přeshydepnuteacute tuheacute laacutetce je v určityacutech směrech takeacute zaacutepornyacute tlak PodObně kapalina může vykazovat zaacutepornyacute tlak když povrchoveacute napětiacute a adl1eze ke stěnaacutem zashybraňuje tvořeniacute bqblin

Kombinace p = -euro je ovšem vskutku neobvyklaacute nenaleacutezanaacute v žaacutednyacutecl1 poshykusech ale před viacutedanaacute moderniacute teoretickou fyzikou pro některeacute specifickeacute situace Podiacutevejme se na vyacuteznJam a užitečnost tohoto předpokladu pro kosshymologii aniž bychom zvlaacutešť probiacuterali proč takeacute fyzikoveacute dospěli k teacuteto stashyvoveacute rovnici

Hustota hmoty během expanze vesmiacuteru klesaacute což je přirozeneacute neboť objem roste Naproti tomu hustota speciaacutelniacute situace na počaacutetku vyacutevoje vesmiacuteru je konstantniacute při zaacuteporneacutem tlaku vede rozpiacutenaacuteniacute k vykonaacuteniacute praacutece vnějšiacutemi silami a tato praacutece přesně kompenzuje zvětšovaacuteniacute objemu během expanze vesmiacuteru

Takeacute pruacuteběll rozpiacutenaacuteniacute je zvlaacuteštniacute když se vzdalujeme minimaacutelniacutemu rozměru [řaacutedu 10-32 mj probiacutehaacute rozpiacutenaacuteniacute exponenciaacutelně V tom se tento proces zcela podobaacute narLlstaacuteniacute cen při staacuteleacute hodnotě inflace a odtud takeacute pochaacuteziacute zmiacuteněnyacute naacutezev modelu Pro srovnaacuteniacute jsou zde uvedeny (obr 3) teacutež křivky rozpiacutenaacuteniacute klasickeacuteho Fridmanova modelu podle vztahů R ~ t1 2 resp R ~ t 2 3 Jenomže naše situace je vnitřně nestabilniacute - podobně jako laacutetka vystavenaacute napětiacute se může roztrhnout Vesmiacuter maacute současně niacutezkou teplotu a vysokou hustotu energie Proto dojde ke změně situace v zaacuteřeniacute a to nevratně Situace byla jen prvniacutem krokem po němž naacutesledoval přechod do polonormaacutelniacutel1o vesshymiacuteru jemuž dominovalo zaacuteřeniacute a to se konečně změnilo na hmotnyacute vesmiacuter v němž žijeme nyniacute

Inflačniacute faacuteze se odehraacutela v čase 10 - 35 S po velkeacutem třesku Během teacute doby se rozměry vesmiacuteru zvětŠily l0 30kraacutet Kinetickaacute a potenciaacutelniacute energie vesmiacuteru je skvěle sladěna a diacuteky tomu se muacuteže vesmiacuter daacutele rozpiacutenat Body ktereacute jsou dnes ve vesmiacuteru navzaacutejem velmi vzdaacuteleny byly na začaacutetku inflačniacute faacuteze těsně u sebe Tiacutem lze vysvětlit proč je vesmiacuter stejnorodyacute ale takeacute proč se musely praacutevě tehdy vytvaacuteřet pli transformaci situace na zaacuteřeniacute a laacutetku počaacutetečniacute poruchy ktereacute vedly k dnešniacute struktuře vesmiacuteru Kosmologickaacute přitažlivost

inflačniacute exponenciaacutelniacute eacutery vyacutevoje vesmiacuteru je tak silnaacute že ji můžeme považovat za pokus astronomuacute nadbiacutehat teoretickyacutem fyzikům

8 Oplneacute teorie kvantovyacute zrod kosmologickaacute konstanta

Diskutovali jsme kosmologickaacute řešeniacute pro počaacutetek uzavřeneacuteho vesmiacuteru nashyplněneacutel10 chladnou laacutetkou s velkou kladnou hustotou energie a odpoviacutedajiacuteciacutem negativniacutem tlakem Po = -0

183

R Vlevo obr 3 Křivka rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru Mhem inflačniacute faacuteze je exponenciaacutelniacute Čaacuterkovanaacute čaacutest křivky odpoviacutedaacute zaacuteporshy

neacutemu času ale toto protaženiacute do minushy losti postraacutedaacute fyzikaacutelniacute smysl Vpravo obr 4 Křivka rozpiacutenaacuteni vesmiacuteru během

Fridmanovy faacuteze Čas tmiddotmiddot == 10 - 43 S po sinmiddot gularitě odpoviacutedaacute nejzazšiacutemu okamžiku

------shy v minulosti vesmiacuteru kam lze extrapolovat staacutevaiiciacute tyzikaacutelniacute teorie

Začali jsme od stavu s minimaacutelniacutem poioměrem R = IIHo a v klidu v čase t = 0 přičemž platiacute že

R = Ra cos h (Ho t)

(viz obr 3) Nikdy nesplcl čert se okamžitě zeptaacute co bylo předtiacutem Nebyl by samozřejmě probleacutem protaacutehnout křivku na obr 3 směrem k zaacutepornyacutem časům až do t = -00 (čaacuterkovanaacute křivka na obr 3) ale to by bylo nefyzikaacutelniacute protože laacutetka s negativniacutem tlakem je pro zaacutepornaacute t nestabilniacute

Proto se někdy uvažovalo o horkeacute eacuteře s normaacutelniacute stavovou rovniciacute p = = zl3 const a Fridmanovyacutem řešeniacutem R~ (t-t b )1 2 (obr 4) To by však znamenalo že kdekoliv v čase tb je rychlost rozpiacutenaacuteniacute tak velikaacute že nelze použiacutet klasickeacute obecneacute relativity

Tuto situaci nazyacutevaacuteme Singularita a mnoho lidiacute se již pokoušelo se jiacute nějak vyhnout (viz praacutevě čaacuterkovanaacute čaacutera na obr 3) Lze však zvolit odlišnyacute postup a usuzovat že je možneacute řešeniacute v raacutemci kvantoveacute obecneacute relativity Tato teorie by mohla obsahovat možnost lVantoveacuteho zrodu vesmiacuteru jeho stvoshyřeniacute z ničeho

Navzdory všem nejistotaacutem předpovědiacute založenyacutech na teorii (kteraacute dosud neexistuje) mltžeme tu vychaacutezet ze dvou pravděpodobně nepochybnyacutech tvrzeniacute (1) Celkovaacute energie uzavřeneacuteho vesmiacuteru je přesně nula (2) Baryonovyacute naacuteboj se přesně nezachovaacutevaacute To znamenaacute že nově zrozenyacute vesmiacuter by mohl byacutet uzashyvřenyacute a naacutebojově symetrickyacute takže přebytek baryonu se vytvořil až později A znamenaacute to takeacute že neniaacuteme žaacutedneacute zaacute kony zachovaacuteniacute jež by zabraňovaly

kvantoveacutemu zrodu uzavřeneacuteho vesmiacuteru z ničeho

Jindy se zase připomiacutenaacute antropickyacute princip Je možneacute že existUje velmi mnoho vesmiacuteruacute ale my sami žijeme praacutevě v takoveacutem světě kteryacute je vhodnyacute pro vznik a vyacutevOj života To nutně vyžaduje několik miliard let času a zužuje vyacuteběr hodnot pro Hubblovu konstantu a hustotu hmoty Zde se bohužel rychle vzdalujeme od vědy k pouheacutemu maacutechaacuteniacute rukama

Potřebujeme noveacute vyacutesledky ve fyzice abychom se měli v kosmologii leacutepe oč opřiacutet Naštěstiacute je kosmickaacute nukleosynteacuteza všemi těmito myšlenkami prakshyticky nedotčena a zltstaacutevaacute proto paacuteteřiacute teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku Samoshyzřejmě zbyacutevaacute toho ještě mnoho k řešeniacute ale některeacute čaacutesti našich kosmologicshykyacutech znalostiacute lze již považovat za dostatečně zaručeneacute

9 Zaacutevěry

Vraťme se od divokyacutech spekulaciacute předchoziacute kapitoly zpaacutetky k obecneacutemu teacutematu kosmologie jež postupně ziacuteskala na vaacutežnosti jako uznaacutevanaacute vědeckaacute discipliacutena Maacute dobře definovaneacute a jasně formulovaneacute probleacutemy ktereacute je třeba řešit systematickyacutem vyacutezkumem Koneckoncu zahrnuje hlubokeacute otaacutezky o sashymotneacutem původu vesmiacuteru Jsem přesvědčen že kosmologllm nehroziacute v budoucshynosti nezaměstnanost

Tři zdroje uacutespěchů současneacute kosmologie jsme připomněli na začaacutetku pozoshyrovaacuteniacute fyzikaacutelniacute teorie a moraacutelniacute odvahu Pro dalšiacute rozvoj kosmologie potře-

184

bujeme toteacutež důmyslnějšiacute pozorovaacuteniacute pokrok ve fyzikaacutelniacute teorii a ještě viacutece odvahy Člověk a jeho kosmickaacute loď - Země obiacutehajiacuteciacute kolem jedneacute z mnoha hvězd v jedneacute z mnoha galaxiiacute jsou vskutku nepatrnou čaacutestiacute celeacuteho vesmiacuteru Přes to se naacutem dařiacute poznaacutevat staacutele leacutepe bezbřehyacute vesmiacuter jeho minulost i bushydoucnost Upřiacutemnaacute viacutera v zaacutesadniacute možnost poznaacutevaacuteniacute vesmiacuteru odhalovaacuteniacute pravdy viacutera

ve Vědu - to spojuje všechny astronomy i všechny vědce vůbec Je to vlastně toteacutež jako upřiacutemnaacute viacutera v dobro spravedlnost lidskou důstojnost v cenu lidshyskeacuteho života kteraacute spojuje všechny lidi dobreacute vůle

(Přeložila Libuše Kalašovaacute)

Ke klasifikaciacutemLadislav Křivskyacute

slunečniacutech erupciacute Zaacutehy po vaacutelce byJa zavedena na ondřejovskeacute observatoři podle zahraničniacutech

vzorů systematickaacute pozorovaacuteniacute erupciacute ve spektraacutelniacute čaacuteře vodiacuteku Ha (65628 A = == 65628 nm) Pozorovaacuteniacute byla provaacuteděna spektrol1elioskopem Haleova typu kteryacute byl před vaacutelkou pořiacutezen dr Novaacutekovou-Bednaacuteřovou a uveden po vaacutelce do provozu pro pozorovaacuteniacute erupciacute dr F Linkem S tiacutemto přiacutestrOjem byla měshyřena šiacuteřka čaacutery Ha v průběhu erupce časovaacute změna teacuteto šiacuteřky maacute obdobnyacute chod jako intenzita emise v čaacuteře Ha Byla určovaacutena subjektivniacutem způsobem mohutnost (importance) erupce a měřena pozice Kromě řady vědeckyacutech praciacute ktereacute vznikly na zaacutekladě těchto pozorovaacuteniacute bylo ve čtyřicaacutetyacutech a padesaacutetyacutech letech cenneacute pro mnoheacute geofyzikaacutelniacute obory vůbec to zda-li erupce byla a jakeacute byla mohutnosti lmportace podle tehdejšiacutech mezinaacuterodniacutech pokynů byla určoshyvaacutena podle stupnice 1 (nejslabšiacute) 2 2 + 3 a 3 + (nejmohutnějšiacute J Pozorovashytel podle změřeneacute šiacuteřky čaacutery (obyčejně většiacute než 19 A) podle dosaženeacuteho jasu meacuteně již podle rozlohy a trvaacuteniacute přidělil odpozorovaneacute erupci čiacuteslo podle uvedeneacute stupnice Ukaacutezalo se že podle teacuteto klasifikace erupce vykazovaly i obdobnyacute efekt v ionosfeacuteře (Dellingerův zaacutepornyacute efekt na kraacutetkyacutech vlnaacutech a kladnyacute efekt na atmosferikaacutech o vlnoveacute deacutelce 11 km) Po roce 1955 byla zavedena třiacuteda velmi slabyacutech erupciacute (tzv subflares) označovanaacute 1-

Vzhledem k tomu že na některyacutech observatořiacutech v pozdnějšiacute době nebyla tato mohutnost spraacutevně určovaacutena kupř některeacute stanice připsaly mohutnost 3 erupci kteraacute sice zasahovala rozsaacutehlejšiacute chromosfeacuterickeacute pole ale podle sveacute emise (nebo šiacuteřky čaacutery Ha a i podle ionosfeacuterickeacuteho efektu) byla ve skutečshynosti mohutnosti 1 byla stanovena mezinaacuterodně klasifikace novaacute platnaacute až doposud Tato klasifikace platiacute od r 1966 Novaacute klasifikace je založena na velikosti plochy kterou erupce zaujiacutemaacute O klasifikaciacutech erupciacute viz teacutež člaacutenek v Řiacuteši hvězd 53 170 91972 Plochy erupciacute se dajiacute určovat snadno na sniacutemshyciacutech slunečniacuteho disku v čaacuteře Ha (na speciaacutelniacutech filmech) Sniacutemaacuteniacute kinofilmu [mnohdy provaacuteděneacute automaticky) nevyžaduje trvalou pozorovatelskou činnost jako tomu bylo u měřeniacute šiacuteřky čaacutery opakovaneacute po 1 minutě nebo i častěji

Čiacuteslo udaacutevaacute plochu erupce zaacuteřiacuteciacute v čaacuteře a piacutesmena F N a B vystihujiacute jas Jas se určuje převaacutežně odhadem je to jakaacutesi jasovaacute mohutnost kteraacute připoshymiacutenaacute stupně 1 2 3 stareacute klasifikace Nejmenšiacute erupce (tzv subflares) se označujiacute znameacutenkem minus nebo piacutesmenem S a k tomu se připojuje (jako je tomu i II dalšiacutech třiacuted) piacutesmeno vyjadřujiacuteciacute jas F - faint (slabyacute) N shynormal (průměrnyacute) nebo B - brillant (velmi jasnyacute) Tato piacutesmena jsou uvaacuteshyděna malaacute nebo velkaacute

185

Zaacuteznam iady -emise (1-8

vzplanutiacute XshyAJ při erupshy

ciacutech z dru žice GOES -2 dne

GOES-2 1-8 Aacute 19 IX 1979 mohutnost lze odvodit podle stupnice t řiacuteshy

19-IX-1979 dy jsou napravo

-6 c10

10-1

14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 O 2 UT

Uvaacutediacuteme tuto klasifikaci erupciacute podle ploch ve čtverečniacutech stupniacutech S [nebo -) = subflare = velmi malaacute erupce plocha A - 20

1 = erupce mohutnostiacute jedna 21 ~ A lt 51 2 = erupce mohutnosti 2 52 ( A lt 124 3 = erupce mohutnosti 3 125 lt A lt 247 4 = erupce mohutnosti 4 248 lt A

50

Přiacuteklady Označeriiacute pro jasově normaacutelniacute velmi malou erupci je SN nebo Sn nebo N Označeniacute pro mimořaacutedně velkou erupci jasově velmi jasnou bude 4B nebo 4b Přiacuteklad dvouvlaacuteknoveacute erupce mohutnosti 3B z 29 VII 1973 (14 h

01 SČ] sniacutemaneacute v Ha na hvězdaacuterně v Uacutepici je na obr na 2 str obaacutelky Přesto že bylo snahou zakladateluacute noveacute klasifikace určovaacuteniacute mohutnosti

erupciacute sjednotit jsou nadaacutele mohutnosti určovaneacute pro tuteacutež erupci různyacutemi stanicemi dosti odlišneacute Rozdiacutelnaacute klasifikace u teacuteže erupce stanovenaacute na viacutece observatořiacutech někdy maacute objektivniacute přiacutečinu ve skutečnosti že některaacute stanice nezachytiacute celyacute vyacutevoj erupce od samotneacuteho začaacutetku a nezachytiacute vždy faacutez i s maximem jasu

Podle monitorovaacuteniacute slunečniacute X-emise v řadě kanaacutelli na družiciacutech se ukashyzovalo že určovaacuteniacute mohutnosti erupce by mělo I)yacutet provaacuteděno podle zaacuteř e niacute

erupce ve spektraacutelniacutem rozsahu 1-8 A (0 1-08 nm) a to podle intenzity zaacuteřeniacute vlastně energie maximaacutelně dosaženeacute Od 1 1 1969 platiacute teacutež tato klasishyfikace zavedenaacute v USA (Space Environment Services Center) je do jisteacute miacutery objektivniacute neniacute ale bez vad jak ještě uvedeme Tato klasifikace maacute tyto vyacuteshyhody (1) je lepšiacutem měřiacutetkem pro geofyzikaacutelniacute zvlaacuteště ionosfeacuterickeacute efekty (2) je objektivniacute miacuterou pro emisi erupciacute bez ohledu na umiacutestěniacute erupce na disku (nebo za okrajem disku) Zařazeniacute do intenzitniacutech třiacuted se provaacutediacute podle dosaženeacuteho vrcholu emise erupciacute v oboru 1-8 A a to takto

lntenzita zaacuteřeniacute

nejslabšiacute B rp lt 10- 6 rp lt 10 - 3

slabeacute C 10 - 6 IJ) lt 10-5

sUedn i M 10- 5 rp lt 10-4 10- 2 I) lt 10 - 1

velkeacute X

Dalšiacute děleniacute umožňuje čiacuteslo k třiacutedě kupř C3 udaacutevaacute vzplanutiacute 3X10- 6 W m- z nebo X5 je pro vzplanutiacute 5 X 10- 4 W m- 2 V prognoacutezaacutech erupciacute některyacutech censhyter se udaacutevaacute očekaacutevaacuteniacute vyacuteskytu erupciacute podle jednotlivyacutech třiacuted Cl Ma X Při BO jde o jevy slabšiacute než lX10 - 7 W m- z

Na obraacutezku je přiacuteklad zaacuteznamu X-emise (1-8 A) z obdobiacute bohateacuteho na erupce zaacuteznam je z družice GOES-2 ze dne 19 IX 1979 rozmeziacute klasifikačshy

niacutech třiacuted je udaacuteno

186

Vzhledem k tomu že se provaacutediacute monitorovaacuteniacute X-emise z celeacuteho disku SIUl1shyce neniacute možno bez současneacuteho optickeacuteho sledovaacuteniacute (v Ha na film nebo vishyzuaacutelně spektrohelioskopem) určit polohu erupce a tedy určit přiacuteslušnost

erupce k určiteacute skupině skvrn (tj aktivniacute oblasti) Mnohdy se staacutevaacute že dojde k dvojiteacute nebo i trojiteacute časoveacute superpozici erupciacute

(z různyacutech aktivniacutech oblastiacute na Slunci) a nelze na zaacuteznamech X-emise rozeshyznat zda-li šlo o erupci jednu nebo viacutece erupciacute Mohutnost přisouzenaacute jakoby šlo o jednu erupci podle uvedeneacute stupnice v X-emisi v takovyacutechto přiacutepadech nemůže odpoviacutedat jednotlivyacutem skutečnyacutem erupčniacutem jevům neboť je neseparuje

Je patrneacute že i tato objektivniacute klasifikace erupciacute podle X-emise neniacute vlastně zcela objektivniacute a nevystihuje plně realitu jevů Z hlediska middotgeofyzikaacutelniacutech efektLl (hlavně ionosfeacuterickyacutech) je pro praktickeacute uacutečely dostačujiacuteciacute znaacute-li se maximaacutelniacute daacutevka ionizujiacuteciacute emise v době maxima erupce nebo shluku erupciacute a trvaacuteniacute emise ktereacute lze z registraciacute odečiacutest Je zřejmeacute že z hlediska slunečniacute fyziky (kupř pro evidenci erupčniacute činnosti v danyacutech typech aktivniacutech oblastiacute) je nutnaacute současnaacute optickaacute kontrola v čaacuteře Ha a určovaacuteniacute mohutnostiacute pozic a trvaacuteniacute erupciacute pod le noveacute či stareacute klasifikace

Určeniacute mohutnosti erupce provaacuteděneacute jakyacutemkoliv uvedenyacutem způsobem (doshyplněneacute poziciacute erupce a trvaacuteniacutem) je prvniacute nejzaacutekladnějšiacute i když nejprostšiacute charakteristikou kteraacute se užiacutevaacute i ve vědeckyacutech praciacutech o erupciacutech vědeckeacute zpracovaacuteniacute z nejrftznějšiacutecl1 hledisek ovšem musiacute naacutesledovat

Vzhledem k tomu že v posledniacutech 10- 15 letech intenzita služby pozemniacuteho pozorovaacuteniacute erupciacute zvlaacuteště v Evropě poklesla je krytiacute Slunce pozorovaciacute konshytrolou zvlaacuteště v dopoledniacutech hodinaacutech (podle našeho času) velmi špatneacute Staacutevaacute se tak že se zpracovaacutevajiacute různeacute druhy emisiacute erupciacute ziacuteskaacutevaneacute někteshyryacutemi naacutekladnyacutemi projekty a přiacutestroji na vědeckyacutech družiacuteciacutech nebo meziplaneshytaacuterniacutech sondaacutech a při tom se ani neviacute kde erupce na Slunci vftbec vznikla Vzhledem k tomu že zvlaacuteště u čaacutesticovyacutech emisiacute erupciacute nejde o sfeacuterickeacute vyacuteshyrony zaacuteležiacute při fyzikaacutelniacutech interpretaciacutech na pozici zdroje na Slunci kteryacute se mnohdy v dLlsledku mezery v meacuteně naacutekladneacutem pozemniacutem pozorovaacuteniacute ani neznaacute A tak nemohou byacutet plně zhodnoceny vyacutesledky pořizovaneacute za desiacutetky milioacutenů protože schaacuteziacute vyacutesledky pořizovaneacute za tisiacutece Tento neutěšenyacute stav je způsobovaacuten převaacutežně těmito dvěma dftvody [l] v důsledku šetřeniacute se omezily na některyacutech staniciacutech pozorovaciacute služby (2) pozorovaacuteniacute nebo sniacutemaacuteniacute erupciacute v Ha (a jejich vyhodnocovaacuteniacute) se věnuje menšiacute pozornost vzhledem k pracnosti a časoveacute naacuteročnosti při systematickeacutem provaacuteděniacute siacutely pozoroshyvatelskeacute se zaměřujiacute na tzv atraktivnějšiacute uacutekoly To je efekt společnyacute dnes i jinyacutem vědeckyacutem oborům majiacuteciacute ale za naacutesledek že pro atraktivnějšiacute

uacutevahy pak chybiacute nejzaacutekladnějšiacute konvenčniacute uacutedaje ziacuteskaacutevaneacute klasickyacutemi způsoby

Martin Šolc Analema nad Prahou Excentrickeacute draacuteha Země kolem Slunce a sklon rovniacuteku k ekliptice způsoshy

bujiacute odchylky praveacuteho slunečniacuteho času Tp od času středniacuteho slunečniacuteho T smiddot

Odchylka se během roku měniacute a jejiacute vyjaacutedřeniacute časovaacute rovnice E = Tp-T s patřiacute k zaacutekladům astronomie uvaacuteděnyacutem v každeacute učebnici Sklon ekliptiky k rovniacuteku způsobuje takeacute proměnnou deklinaci Slunce běh~m roku mezi + 235deg o letniacutem slunovratu a -235deg o slunovratu zimniacutem Kombinaci obou vlivů tedy předchaacutezeniacute nebo opožďovaacuteniacute praveacuteho slunečniacuteho času vzhledem k rovnoměrně plynouciacutemu času středniacutemu a proměnnou deklinaci kteraacute se projevuje napřiacuteklad proměnnou vyacuteškou Slunce nad obzorem při kulminaci vyjadřuje naacutezorně křivka tvaru osmičky zvanaacute analema (viz 4 str obaacutelky)

187

Konstrukci analemy si můžeme představit podle jednoducheacuteho pokusu shytrvale upevněnyacutem fotoaparaacutetem budeme fotografovat Slunce každyacute den vždy v poledne středniacuteho slunečniacuteho času (miacutestniacuteho) Kdyby Slunce postupovalo po světoveacutem rovniacuteku miacutesto po ekliptice a s konstantniacutem denniacutem pohybem promiacutetlo by se v poledne středniacuteho slunečniacuteho času vždy do prflsečiacuteku rovniacuteku s miacutestniacutem poledniacutekem a miacutesto analemy bychom ziacuteskali jen jeden obraz Slunce Zmiacuteněneacute nepravidelnosti však způsobiacute že Slunce vytvořiacute svyacutemi obrazy praacutevě analemu Sledujme jejiacute vytvaacuteřeniacute během roku O podzimniacute rovnodennosti [23 zaacuteřiacute) projde Slunce poledniacutekem o 8 minut před polednem středniacuteho času S přibyacutevajiacuteciacutem podzimem se poledniacute vyacutešky Slunce zmenšujiacute a Slunce prochaacuteziacute poledniacutekem staacutele dřiacuteve až do 3 listopadu kdy praveacute poledne nastaacutevaacute o 165 minuty dřiacuteve než poledne času středniacuteho Pak se poledniacute vyacuteška Slunce daacutele snižuje až do zimniacuteho slunovratu (21 prosince) kdy je nejmenšiacute a to 165deg V tu dobu předstih praveacuteho poledne před středniacutem klesaacute až 26 prosince se pravyacute a středniacute čas sejdou a analema protne miacutestniacute poledniacutek V tu chviacuteli již poledniacute vyacuteška Slunce roste praveacute pOledne se za středniacutem opožďuje Dne 3 ledshyna prochaacuteziacute Země přiacutesluniacutem a tedy Slunce uraziacute ten den po ekliptice vzhledem ke hvězdaacutem nejdelšiacute denniacute uacutesek sveacute draacutehy Dne 11 uacutenora je zpožděniacute praveacuteshyho poledne maximaacutelniacute asi 145 minuty a potom se zvolna zmenšuje Dne 21 března protiacutenaacute analema světovyacute rovniacutek (jarniacute rovnodennost) a praveacute poshyledne nastaacutevaacute o 7 minut později než středniacute Miacutestniacute poledniacutek protne analema 16 dubna a pak se praveacute poledne bude před středniacutem opět předchaacute zet až do 14 května kdy rozdiacutel činiacute asi 4 minuty Dne 16 června protiacutenaacute analema opět miacutestniacute poledniacutek a kraacutetce nato 21 června dosahuje Slunce maximaacutelniacute vyacutešky při kulminaci [v Praze 635deg) Opožděniacute praveacuteho poledne za středniacutem je potom největšiacute 26 července asi 65 minuty Miacutestniacute poledniacutek protne analema znovu 1 zaacuteřiacute a pak už spěje k podzimniacute rovnodennosti čiacutemž se uzaviacuteraacute Na zaacutevěr

je třeba zdůraznit že analema neniacute symetrickaacute podle miacutestniacuteho poledniacuteku Jako analema se označujiacute všechny přiacutebuzneacute křivky ktereacute by vznikly každoshy

denniacutem fotografovaacuteniacutem Slunce vždy le stejnyacute okamžik i třeba odlišnyacute od poshyledne a takeacute se tak označujiacute křivky ktereacute na slunečniacutech hodinaacutech opisuje stiacuten špičky ukazatele (nebo nod u) během roku vždy ve stejnou dobu středniacuteho času

Analema na obraacutezku byla sestrojena podle vyacutepočtu Stupnice na miacutestniacutem poledniacuteku vyjadřuje deklinaci ve stupniacutech stupnice na světoveacutem rovniacuteku čashy

soveacute odchylky od okamžiku kulminace v minutaacutech Obě stupnice majiacute rovnoshyměrneacute děleniacute Podkladovyacute obraacutezek je pohled ze schodů od Čechova mostu na letenskou plaacuteIiacute směrovanyacute na jih Uacutehloveacute měřiacutetko ve střed u obraacutezku (jiŽniacute bod průsečiacutek miacutestniacuteho poledniacuteku s horizontem) je stejneacute jako na osaacutech Stejshyneacutemu měřiacutetku odpoviacutedaacute i vyacuteška světoveacuteho rovniacuteku nad obzorem takže nedoshychaacuteziacute k tak velkeacutemu zkresleniacute jakeacute by nastalo při promiacutetnutiacute analemy do roviny fotografickeacuteho sniacutemku Poloha Slunce je vyznačovaacutena po 5 až 6 dnech počiacutenaje podzimniacute rovnodennostiacute

Co noveacuteho v astronomii

POMNiacuteK T BRAHE A J KEPLERA

V roce 1971 jsme si četnyacutemi akcemi přishypomiacutenali 400 vyacuterod narozeniacute německeacuteho astronoma johannesa Keplera a 370 vyacuteročiacute uacutemrH daacutenskeacuteho astronoma Tycho Brahe

Oba vyacuteznamniacute učenci nějakyacute čas v Praze žili a pracovali a tak bylo rozhodnuto jim postavit v Praze pomnlk Zaacutekladniacute kaacutemen k němu byl položen 9 června 1971 v Kepleshyrově ulici na Pohořelci ale k slavnostniacutemu odhalen došlo až letos 20 července Pomshynk je diacutelem akademickeacuteho sochaře Josefa Vajce a architekta Vladislava Pyacutechy U přiacuteshyležitosti slavnostniacuteho aktu promluvili o žishyvotě a diacutele obou astronomll na pomniacuteku zpodobněnyacutech předseda ONV Praha 6 dr Štěpaacuten Flajzar vedouciacute katedry astronomie

186

il astrofyziky MFF UK prof Vladimiacuter Vilshynyacutesek a ředitel Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy dr Oldřich Hlad J B

PLANETKA 1984 KD

E a C Shoemakerovi objevili 27 května

na Palomarskeacute hvězclaacuterně rychle se pohyshybujiacuteciacute planetku 15m V souhvězdiacute Boota Jejiacute draacutehu počiacutetal z 27 pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květnem a 16 červnem Daniel W E Gleen

T 1984 VII 4928 EČ w iacute2

203 5350 81860deg

19500

13654deg q 100836 AU e 054154 a 2199947 AU

Planetka předběžně označenaacute 1984 KD maacute oběžnou dobu 326 roku Byla objevena viacutece než měsiacutec před pľlkhodem přiacuteslunim

19 června prošla ve vzdaacutelenosti pouze 0031 AU od Země (od Slunce byla v tuto dobu vzdaacutelena 1028 AU) Dne 17 června měla jasnost 11zm a byly zjištěny změny

jasnosti v rozmeziacute D3-04m s periodou 20 min lak je z elementll patrneacute planetka se v době průchodu perihelem značně přishy

bližuje k draacuteze Země IAUC 3953-4 (BI

KOMETA PWOLF-HARRINGTON 19B4g

Periodickou kometu Wolf-Harrington nashylezl [ Gibson na negativu exponovaneacutem 12m SChmidtovou komorou Palomarskeacute obshyservatoře 4 června Byla v souhvězdiacute Bemiddot rana velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta (z poshyzorovaacuteniacute vychaacuteziacute oprava v čase průchodu přiacutesluniacutem pouze +003 dne) měla jasnost 17 m a plynnyacute ohon deacutelky asi 50 v pozičshyniacutem uacutehlu 270deg

Kometu objevil 22 prosince 1924 Wolf (Heidelberg) ale pak nebyla při dalšiacutech naacutevratech do perihelu pozorovaacutena Znovu ji objevil až Harrington na negativu exposhynovaneacutem 4 řiacutejna 1951 na palomarskeacute hvězshydaacuterně Potom byla nalezena při všech dalshyšiacutech naacutevratech do přiacutesluniacute ktereacute nastaly v letech 1958 1965 1971 a 1978 Podrobneacute informace o teacuteto periodickeacute kometě jsme otiskli v ŘH 52 4 11971

Draacutehu počiacutetal ze 110 pozic ziacuteskanyacutech v obdobiacute 1951-1978 S Nakano (Tokio) s ohledem na negravitačniacute vlivy jej ele shymenty jsou

T 1984 IX 2272633 EČ OJ 18686312deg iacute2 25421129deg 19500 i 184488T

q 16158919 AU a 34955060 AU e 05377230 p 654 roku

lAUC 3952 MPC 8289 (Bj

KOMETA P FAYE 1964h

Periodickou kometu Faye nalezli nezaacuteshyvisle kraacutetce před jejm letošniacutem průchodem přiacutesluniacutem [ Gibson a C S Morriacutes Gibson ji našel na sniacutemciacutech exponovanyacutech 9 až 11 června na Palomarskeacute hvězdaacuterně 152m reflektorem s receptorem CCD Byla v soushyhvězdiacute Berana měla jaacutedro o jasnosti asi 165111 koacutemu a kraacutetkyacute ohon v pozičniacutem uacutehlu asi 270deg Morris ji nalezl vizuaacutelně 23 27 a 28 června 025m reflektorem Byla v soushyhvězdiacute Byacuteka a jevila se jako difuzniacute objekt 125 rn s kondenzociacute průměr koacutemy byl asi 1 V obou přiacutepadech byla poblže eklipshytiky velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta Dne 29 června byla vzdaacutelena od Země 2271 AU od Slunce 1598 AU

Draacutehu počiacutetal W Landgraf [G6ttingen) ze 156 pozic z obdobiacute 1961-1977 s ohledem na negravitačniacute vlivy jejiacute elementy jsou

T 1984 VII 989263 EC uacute) 203830720 Sl 19898109deg 19500

909238deg q 15935178 AU a 37783256 A U e 05782476 p 734 roku

Kometu objevil Faye 22 listopadu 1843 v Pařiacuteži dostala označeniacute 1843 lil Jejiacute le shytošniacute naacutevrat je již 18 pozorovan5

lAUC 3956 MPC 8287 (BI

KOMETA AUSTIN 1984i

Dne 8 července objevil R D Austin (Novyacute Zeacuteland) poměrně jasnou novou koshymetu Byla na jižniacute obloze v souhvězdiacute

Rydla [Caelum) a jevila se jako difuzn objekt asi 8m s kondenzaciacute Podle Austina měla kometa 9 července vizuaacutelniacute jasnost 65nl a koacutemu o průměru 12 Mezi 9-11 červencem byla vzdaacutelena od Země jen 026 AU (od Slunce 095-091 AU) Ze 6 poloh ziacuteskanyacutech mezi 8-10 červencem tedy jen z velmi kraacutetkeacuteho oblouku počiacuteshy

tal B G Marsden prvniacute předběžnou parashybolickou draacutehu jejiacutež elementy jsou

T 1984 VIII 1213 EC w iacute2

35283017057deg 19500

t 16411deg q 02912 AU

IAUC 3957-8 [B

NEVIDITELNA HMOTA

Rotačniacute křivka našiacute Galaxie tedy zaacutevisshylost draacutehoveacute rychlosti na vzdaacutelenosti od středu Mleacutečneacute draacutehy naacutem daacutevaacute obraz o celkoveacute hmotě kteraacute se naleacutezaacute uvnitř

draacutehy objektu Určiacuteme-li tak rozděleniacute hmoshyty v Galaxii dostaneme nečekanyacute vyacutesledek

189

čiacutem viacutece se přibližujeme vnělšiacutem oblastem tiacutem viacutece se rozděleniacute hmoty lišiacute od toho co lze předpoklaacutedat na zaacutekladě rozloženiacute znaacutemyacutech objektů Zřejmě tedy obsahujiacute vnějšiacute čaacutesti Mleacutečneacute draacutehy a galaktickeacute halo podstatneacute množstviacute nesviacutetiacuteciacute a tiacutem nevidishytelneacute hmoty

Ve srovnaacuteni s exotickyacutemi možnostmi vyshysvětleniacute tohoto jevu jako např hmotnostiacute neutrn může byacutet považovaneacute za konzershyvativniacute objasněniacute na zaacutekladě velkeacuteho poshyčtu slabě sviacutetiacuteciacutech trpasllků typu M Tyto maacutelo sviacutetlciacute (Mvgt 16) červeneacute hvězdy neshyjsou většinou vizuaacutelně zjistitelneacute ale na sniacutemciacutech v bllzkeacute infračerveneacute oblasti by musely byacutet patrneacute

Na zaacutekladě teacuteto myšlenky prohleacutedli G Gilmore a P Hewett pomociacute automatickeacuteho měřiacuteciacuteho procflsu na Kraacutelovskeacute observatoři v Edinburghu sniacutemky pořiacutezeneacute UK-Schmidshytovyacutem dalekohledem [AustraacutelieJ ve dvou spektraacutelniacutech oblastech modreacute a infračer shyveneacute Cerveneacute hvězdy typu M ktereacute nalezli srovnaacuteniacutem obou druhů sniacutemků mohly poshytom byacutet prozkoumaneacute spektroskopicky aby bylo jisteacute že jsou skuteině těmi hledanyacuteshymi červenyacutem trpasliacuteky maleacute absolutniacute sviacuteshytiacute vosti

Překvapujiacuteciacute vyacutesledek Uvnitř zkoumaneacuteho pole ktereacute zaujiacutemaacute na obloze 50 čtverečshyniacutech stupňů nebyl nalezen ani jeden trpasliacutek s Mvgt 19 V přiacutepadě že existujiacute ještě slabšiacute červeniacute trpasliacuteci než jakeacute znaacuteshyme dnes tak se vyskytujiacute vzaacutecně a nemoshyhou vysvětlit hledanou hmotu v Galaxii A pouze trochu jasnějšiacute červeneacute hvězdy tohoto typu nejsou dosti četneacute aby řešily danyacute probleacutem G Gilmore a P Hewett udaacutemiddot vajiacute ve sveacute praacuteci [Nature 306 669 1983J horniacute hranici počtu hvězd tohoto typu z něhož vyplyacutevaacute že červeniacute trpasliacuteci s Mv gt 16 mohou vysvětlit nanejvyacute š jedno procen to ch ybě jiacutec hmoty v oko liacute Slunce Ve vnějšiacutech čaacutestech Galaxie daleko za draacuteshyhou našiacute mateřskeacute hvěZdy mohou předstashy

vovat maximaacutelně 10 neviditelneacute hmoty SuW 23 117384 (H Nj

PLANETKA 1984 KB

Na negativech exponovanyacutech 27 a 29 května 046m Schmidtovou komorou na Pashylomarskeacute hvězdaacuterně objevili Carolyn a Eumiddot gene Shoemakerovi asteroidaacutelniacute objekt kteshyryacute měl jasnost 135m a rychle se pohyboval souhvězdiacutemi Herkula a Hadonoše Z prvniacutech poloh bylo možno vypočiacutetat předběžnou draacutehu a ukaacutezalo se že jde o dalšiacute planetku typu Apollo Přiacutesluniacutem prošla již 2 dubna t r ve vzdaacutelenosti 05288 AU od Slunce Draacuteha asteroidu maacute sklon k rovině eklipshytiky 463deg a excentricitu 07603 Velkaacute poloshyosa draacutehy měřiacute 22057 AU takže oběžneacuteIacute doba je 328 roku V odsluniacute se planetka vzdaluje od Slunce na 38826 AU v době objevu byla vzdaacutelena od Země jen asi 015 AacuteU IAUC 3947 3949 (B]

PERIODlCKf KOMETY V R 1985-1986

V naacutesledujiacuteciacutem přehledu uvaacutediacuteme perioshycHckeacute komety ktereacute projdou přiacutesluniacutem v leshytech 1985-1986 (podle S Nalana NK 455) Komety jsou řazeny podle průchodu perishyhelem čas (EČ) je uveden zlomlem dne Hvězdičkou jsou označeny komety jejichž čas průchodu přiacutesluniacutem neniacute zcela jistyacute

J B

Tsuchinshan 1 1985 I 233 Schwassmann-Wachmann 3 I 1162 Biela IV 1072 Hondamiddot Mr kosmiddot Pajd ušaacutekovaacute V 2389 Schuster VI 234 Gehrels 3 VI 314 Brook~ l VI 1759 Russell 1 Vll 522 Kowal 2 Vll 863 Tsuchinshan 2 Vl I 2118 Daniel VIII 433 Giacobini middotZinner [1984eJ IX 525 Giclas X 190 Boethin 1986 I 2282 Ashbrook-]ackson 1 2440 Halley [1982i) ll 944 Holmes III 1413 Wirtanen III 1935 Kojima IV 472 Spi talermiddot V 1717 Shajn-Schaldach V 2733 Whipple VI 2502 Wild 1 X 115

OSAMĚLA METIS

Asi pred třemi lety proběhly odbornyacutem tiskem zpraacutevy že i malaacute tělesa slunečniacute soustavy mohou miacutet sveacute měsiacutece Domněnka že takeacute planetka Metis maacute sveacuteho průvodce přiměla astronomy z Arizonskeacute univerzity aby jiacute věnovali pozornost Vizuaacutelniacute pozoro shyvaacuteniacute provedli během dvou nociacute za velmi dobryacuteCh podmiacutenek reflektorem o prihněru 154 m Astronomoveacute by přiacutepadnyacute satelit zjistill už ve vzdaacutelenosti 12 od Metis Běshyhem těchto dvou nociacute však nezaznamenali nic co by nasvědčovalo že devaacutetaacute planetka maacute skutečně nějakeacuteho průvodce Takeacute dalšiacute pozdějšiacute pozorovaacuteniacute provedenaacute složenyacutem reflelkt-orem byla negaHvniacute Shodujiacute se tak s jinyacutemi zveřejněnyacutemi zpraacutevami pro shyfesionaacutelniacutech astronomů Planetka Metis ted y zřejmě žaacutedneacuteho průvodce nemaacute s lunečniacute soustavou putuje osamoceně

Sky and Telescope 108 2 1984 (H N ]

ZLEPŠENA DRAHA KOMETY PBRADFIELD 1984a

o periodickeacute kometě Bradfield 1984a jsme přinesli již zpraacutevy v t 211984 (2 str obaacutelmiddot kyl a 41984 (str 81) V č 71984 (str 152) jsme otiskli Candyho elementy elipshytickeacute draacutehy Z 30 pozic ziacuteskanyacutech mezi

190

9 lednem a 30 květnem t r pociacutetal noshyvou draacutehu Daniel W E Green jejiacute eleshymenty jsou

IT 1983 XII 277994 EČ w 2191674deg fl 3561606deg 19500

517937deg q 1357523 AU e 0952404 a 2852173 AU

Jak je vidět Greenovy elementy se přiacuteliš

nelišiacute od Candyho ale zpřesněnaacute hodnota velleacute poloosy je poněkud menšiacute než půshyvodniacute takže oběžnaacute doba vychaacuteziacute nyniacute 1523 roku Kometa PBradfield maacute tedy oběžnou dobu poněkud kratšiacute než PHershyochel-Rigollet I AUC 3955 (B J

CHIRON PODIVNYacute PŘ1SLUŠNIK SLUNECNI SOUSTAVY

Je tomu již viacutece než sest let co objevil Charles Kowal zajiacutemaveacute těleso ve slunečniacute soustavě ktereacute dostalo jmeacuteno Chiron Obshyjekt podle velikosti planetka se pohybuje mezi drahami Saturna a Urana Až do dnešshyniacuteho dne neziacuteskali astronomoveacute o tomto tělese mnoho poznatků Zdaacute se že budeme muset počlwt až do jeho přiacuteštiacuteho průchoshydu periheliem tedy až do roku 1995 abyshychom se o Chironu dozvěděli viacutece V soushyčasneacute době maacuteme přiacuteliš maacutelo poznatku na to abychom mohli zodpovědět zaacutekladniacute otaacutezku jak se dostalo tak velkeacute těleso na miacutesto ve slunečniacute soustavě v němž bychom očekaacutevali již jenom komety

Chiron oběhne kolem Slunce jednou za 507 let jeho vzdaacutelenost od Slunce v přiacute shy

sluniacute Činiacute 85 AU a v odsluniacute 189 AU Tě shyleso maacute teacuteměř kulovyacute tvar Jeho průměr Činiacute 300 až 400 km a albedo pouze 003 (přiacutepadně 005) Nejzajiacutemavějšiacute je skutečshynost že z vyacutepočtů draacutehy plyne zaacutevěr že se Chiron zřejmě nenaleacutezaacute na draacuteze na niacutež vznikl

Nedaacutevno byla zveřejněna domněnka že přiacuteČinou jsou poruchy v draacuteze způsobeneacute Saturnem kolem roku 1664 A dalšiacute vyacutepočty předpoviacutedajiacute rovněž poruchy v budoucnu Nejprve je způsobiacute Saturn a potom Jupiter Dokonce se zdaacute že by tyto obřiacute planety mohly Chirona i vypudit ze slunečniacute soushysta vy

Charles Kowal kalifornskyacute astrofyzik pomiddotmiddot važuje Chirona za jedinečneacute těleso sveacuteho druhu ve slunečniacute soustavě Přes pečliveacute hledaacuteniacute nebyl totiž nalezen žaacutednyacute jinyacute poshydobnyacute objekt Domněnky o původu Chirona se značně

různiacute Hovořiacute o neobyčejně velikeacute kometě jejiacutež jaacutedro by muselo byacutet 100kraacutet hmotnějshyšiacute než Halleyovy komety i o planetce uprchliacutekovi Kowal saacutem se domniacutevaacute že Chiron neniacute ani planetka ani kometa dalshyšiacutech spekulaciacute se zdržuje

YI11 maacute tento podivnyacute objekt jasnost 17m až 18m a v bliacutezkosti perihelia dosaacutehshyne asi 15m V tu dobu budou už přiacuteznivějšl podmiacutenky k vyacutezkumu zajiacutemaveacuteho tělesa a astronomoveacute možnaacute již zodpoviacute otaacutezku jeho původu

SuW 22 329 1983 (H NJ

MAGNETICKEacute MAPOVANIE SLOVENSKA

Štuacutedium rozloženia magnetickeacuteho poIa Zeme patrl medzi zaacutek ladneacute uacutelohy geofyziky Pre tleto ciele sa na uacutezemiacute jednotlivyacutech štaacutetov robl magnetickeacute mapovanie Keďže geomagnetickeacute pole sa meniacute s časom je potrebneacute mapovanie opakovať v intervale 10-15 rokov

Na predchaacutedzajuacutece kompletně a detailneacute mapovania Slovenska nadvazuje noveacute ma shypovanie z [okov 1980 až 1982 Mapovanie pozostaacutevalo z troch hlavnyacutech etaacutep priacutepravshynej etapy meraciacutech praacutec a spracovania vyacuteshysJedkov Počas priacutepravnyacutech praacutec sa zistilo že z p6vodnyacutech 132 stanovlšť len 52 t j 394 percenta je vhodnyacutech na ďalšle meshyrania Nevyhovujuacutece stanovištia sa nahrashydili novyacutemi a vytvoriJa sa tak magnetickaacute sieť 130 bodov na uacutezemiacute celeacuteho Slovenska 1 j jeden bod priacutepadaacute na 370 kmz Na kažshydom stanovišti sa určoval astronomickyacute azimut pozemskeacuteho cieta na zaacuteklade pozoshyrovaniacute Slnka magnetickaacute dekliacutenaacutecia - D horizontaacutelna zložka - H vertikaacutelna zložshyka - Z a totaacutelne pole - F Pr meraniacute Sil použila kombinaacutecia klasickyacutech priacutestroshyjov (QHM na meranie horizontaacutelnej zložky porneacuteho teodolitu na meranie magnetickej deklinaacutecie) s modernyacutem priacutestrojom - proshytoacutenovyacutem magnetometrom merajuacutecim totaacutelshyne pole F Denneacute variaacutecie sa pozorovali vashyriačnou suacutepravou typu Bobrov Nameraneacute vyacutesledk y spracovali v Geomagnetickom obshyservatoacuteriu Geofyzlkaacutelneho uacutestavu SAV v Hurbanove V suacutečasnom obdobiacute sa prishypravujuacute daacuteta na zostrOjenie definitiacutevnych maacutep jednotlivyacutech zložiek geomagnetickeacuteho pora Mapy sa buduacute kresliť automaticky v mierke 1 1250000

a vyacutesledky ktoreacute sa ziacuteskali počas mapo shyvania prejavili vefkyacute zaacuteujem niektoreacute inshyštituacutecie zaoberajuacutece sa vyhIadaacutevaniacutem uacutežitshykoviacutech nerastnyacutech suroviacuten predovšetkyacutem n p Geofyzika vErne Pre tleto inštituacutecie predstavujuacute uacutedaje o rozloženiacute geomagneshytickeacuteho pola zaacuteklad pre podrobneacute geoloshygicko-geofyzikaacutelne štuacutediacuteum vybranyacutech obshylastiacute na uacutezemiacute Slovenska Magnetickaacute deshyklinaacutecia sa zasa využfva pf orientaacutecii poshydJa kompasu a to nielen v tereacutene ale napriacuteklad aj v leteckej doprave

Poznatky o rozloženiacute magnetickeacuteho poIa Zeme a jeho zmenaacutech majuacute velkyacute vyacuteznam pre samotnuacute geofYZiku Využiacutevajuacute sa pri určovaniacute stavby vIChnyacutech častiacute zemskeacuteho telesa pri štuacutediu tohto pola ako fyzikaacutelneshyho uacutekazu a podobne

191

Vyacutesledky z praacuteve dokončovaneacuteho maposhyvania obohatia poznatky o rozloženiacute geoshyIyzikaacutelnych poj[ na uacutezemiacute Slovenska a zashyčlenia sa do uacutedajov ziacuteskanyacutech v celosve shytovom merad le Nvt 984

ODCHYLKY CASOVYacuteCH SIGNALO V CERVNV 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 3 Vl + 01246s +01545s

8 VI +01184 +01473 13 VI +01124 +01400 18 Vl +01064 +01322 23 VI + 91014 +01250 28 VI +0 0970 +01181

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

Na pomoc čtenaacuteři

POMOCKA PRO POZDROV ANIacute ZAKRYTO HVtZD MtStCEM

Při pozorovaacuteniacute zaacutekrytů je vyacutehodneacute vědět ve ktereacutem miacutestě bude hvězda zakryta přiacuteshypadně kde vystoupiacute za neviditelnyacutem okrashyjem Měsiacutece Jsou různeacute možnosti jak si to usnadnit O jedneacute se zmiacutenil polskyacute uacutečastshy

niacutek seminaacuteře o zaacutekrytech hvězd a těles

slunetniacute soustavy Měsiacutecem ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute v řiacutejnu 1983 ing R Fangor prashycovniacutek planetaacuteria ve Varšavěmiddot

Do ohniska okulaacuteru umiacutestiacuteme clonu poshydle obr 1 o průměru rovneacutem zdaacutenliveacutemu průměru Měsiacutece Tato clona maacute vyacuteřez kteshyryacute si nastaviacuteme otaacutečeniacutem okulaacuteru v objiacutemshyce na pozičniacute uacutehel zaacutekrytu To se daacute však použiacutet pouze u dalekohledu s paralakticshykou montaacutežiacute a pohonem

Užitečnou pomůckou nezaacutevislou na daleshykohledu a velmi naacutezornou je jednoducheacute znaacutezorněniacute polohy Měsiacutece a hvězdy vzhleshydem k severniacutemu bodu na Měsiacuteci Podle obr 2 vyřzneme do čtvrtky formaacutetu A 3

VlO O

o 1shyN

192

Vlevo obr 1 Clona kterou vložiacuteme do ohniska okulaacuteru paralakticky montovaneacuteho dalekohledu s hodinovyacutem pohonem Vpravo obr 3 Přiacuteklad tvaru Měsiacutece při elongaci 300deg Při otočeniacute o 180deg e použitelneacute takeacute pro elongaci 60deg při zaacutekrytu (vstupu) Izvězshydy za temnyacute okrai Měsiacutece

kruhovyacute otvor o průměru asi 12 cm Čtvrtku pak přehneme v polovině vložiacuteme silnějšiacute lepenku se stejnyacutem otvorem a slepiacuteme k sobě Nahoře označiacuteme směr k severu (JIl) a přiacutemyacutem směrem tj proti směru poshyhybu hodinovyacutech ručiček pozičniacute uacutehly od 0deg do 360deg Vnitřek kruhu je vhodneacute zashyčernit tušiacute Daacutele si vystřihneme tvary Měshysiacutece v různyacutech faacuteziacutech podle elongace E od Slunce (je uvedena ve HR) - obr 3 Pro naši potřebu stačiacute 12 různyacutech tvaruacute po 15deg Jeden tvar použijeme vlastně dvashykraacutet pro přibyacutevajiacuteciacute a ubyacutevajiacuteciacute Měsiacutec a popiacutešeme si ho podle uacutečelu buď pro vstup (D) nebo pro vyacutestup (R) podle obr 3 Pak je už snadneacute podle uacutedajů ve HR vložit poshytřebnyacute tvar do otvoru tak aby uacutehlovaacute vzdaacuteshylenost rohu Měsiacutece odpoviacutedala pozičniacutemu uacutehlu a vhodnyacutem způsobem třeba šipkou na proužku papiacuteru označiacuteme miacutesto kde bude hvězda zakryta nebo kde vystoupiacute Pokud takto sestavenou pomůcku vložiacuteme do pellshyhledneacute foacutelie je možneacute před vlastniacutem pozoshyrovaacuteniacutem sl postaveniacute Měsiacutece a hvě zdy dobshyře zapamatovat To je dltležiteacute hlavně při

vyacutestupu hvězdy kdy ji uvidiacuteme až v okashymžiku uacutekazu Bohumil Kratoška

Obr 2 Ctvltka for shymaacutetu A 3 s krushyhovyacutem vyacuteřezem s označeniacutem poshyziť5niacuteho uacutehlu Prashyvou Mst přehneme dospod

---- - -- --_~

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

GEOGRAFICKEacute PROGRAMY HVĚZDAacuteRNY A PLANETARIA HL_ M PRAHY

Geografie je oborem přiacuterodniacutech věd kteshyryacute se vyacuterazně uplatňuje ve vyacutechovně-vzděshy

laacutevaciacute a popularizačniacute činnosti Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy je to zaacutekonityacute důsledek skutečno sti že astronomie neniacute samostatnyacutem vyučovaciacutem předmětem na nashyšich zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech a skushytečnosti že vedle prvouky přiacuterodovědy

přiacuterodopisu a fyziky ziacuteskaacutevajiacute žaacuteci zaacutekladshyniacute vědomosti z astronomie astrofyziky geoshy- fyziky a kosmonautiky nejviacutece praacutevě v zeshyměpisu Neniacute proto tedy divu že geograshyfickeacute programy majiacute vyacuteznamneacute postaveniacute v programoveacute činnosti Hvězdaacuterny a planeshytaacuteria hl m Prahy že probiacutehajiacute skoro dvashycet let a že mezi odbornyacutemi odděleniacutemi tohoto specializovaneacuteho kulturniacuteho zařiacutezeshyniacute pracuje odděleni geografickyacutech prograshymů založeneacute před 17 lety

Toto oddělenl připravuje geografickeacute proshygramy pro veřejnost i pro mlliacutedež Zaměshy[uje se při tom teacutematicky na obecnou fyshyzickou geografii geografii kontinentů a oceaacutenů a jinyacutech velkyacutech oblastiacute světa soshycialistickyacutech staacutetů a Československa a na problematiku krajiny (zejmeacutena na ochranu přiacuterody a životniacuteho prostřediacute l Geografickeacute programy se konajiacute v Planetaacuteriu Praha a v menšiacutem rozsahu i na Hvězdaacuterně Petřiacuten

V r 1983 se uskutečnilo 487 programll pro 52667 naacutevštěvniacuteků

V programoveacute činnosti pro veřejnost jsou zaacutekladniacutem a tradičniacutem typem programů

audiovizuaacutelniacute geografickeacute pořady s diaposhyzitivy a filmy Zvllištniacute postaveni geografie jako vědy přiacuterodniacute a současně i společenshyskeacute dovoluje některeacute z nich obsahově zashyměřit a časově vztaacutehnout k vyacuteznamnyacutem mezinaacuterodniacutem přiacuteležitostem a kulturně-poshylitickyacutem vyacuteročiacutem Nevyhyacutebaacuteme se zcela ani elwnomicko-geografickeacute teacutematice [přiacuteklashydem JSOU pořady o zajimavyacutech druzich hosshypodaacuteřskeacute činnosti člověka) Novinkou je takeacute podil odděleniacute geografickyacutech prograshymLI na přiacutepravě literaacuterně-hudebniacutech pořadel v astronomickeacutem saacutele Planetaacuteria zaměřeshy

nyacutech na otaacutezky vyacutevoje pozemskyacutech civili shyzaci a na historicko-geografickeacute zajiacutemavosti

Velkeacute oblibě se takeacute těšiacute geografickeacute geologickeacute ekologickeacute a cestopisneacute předshynaacutešky externiacutech spolupracovniacutekll [lektorů

Socialistickeacute akademie Českeacuteho svazu ochraacutencu přiacuterody a uacutečastniacuteků rllznyacutech exshypediciacute l

V našiacute programoveacute činnosti jsme využili nedostatku že v Praze neniacute kino speciali shyzovaneacute na projekCi kraacutetkyacutech populaacuterně-nashy

učnyacutech filmů a tak v audiovizuaacutelniacutech poshyřadech v přehliacutedkaacutech filmů a tematickyacutech cyklech (např Svět a přiacuteroda ve filmu) seznamujeme veřejnost s populaacuterně-naučshynyacutemi a vyacuteukovyacutemi filmy Kraacutetkeacuteho filmu Praha a s filmy z mezinaacuterodniacutech festivalů

jakyacutemi jsou Ekofilm Schola film a Tourshyfilm Kraacutetkeacute filmy samozřejmě využiacutevaacuteme takeacute ve školniacutech zeměpisnyacutech pořadech a v mimoškolniacute zaacutejmoveacute činnosti pro děti a mlaacutedež Hvězdaacuterna a planetaacuterium hl m Prahy

poskytly takeacute prostor a technickeacute vybaveniacute zajiacutemaveacutemu druhu tVllrč činnosti dobroshyvolnyacutech i pľofesionaacutelniacutech pracovnfků ochra shyny přiacuterody Spolu se Staacutetniacutem uacutestavem pashymaacutetkoveacute peacuteče a ochrany přiacuterody v Praze byla pořadatelkou dvou celostaacutetniacutech sou shytěžniacutech přehliacutedek diafonii Na obranu přiacuteshy

rody [v r 1980 a 1982 l Třetiacute soutěžniacute přehliacutedku připravuje spolu s Městskyacutem vyacuteshyborem Českeacuteho svazu ochraacutenců přiacuterod y v Praze na I čtvrtletiacute r 1985 Přiacuteprava uvedenyacutech přehliacutedek patřiacute k programovyacutem uacutekolům geografickeacuteho odděleniacute a jeho prashycovniacuteků

Ne jrozsaacuteh le jšiacute složkoQ vyacutechovně-vzdělaacuteshy

vaciacute praacutece odděleniacute geografickyacutech prograshymů jsou však podle počtu akciacute i podle naacuteshyvštěvnosti školniacute zeměpisneacute pořady pro žaacuteky zaacutekladniacutech škol a poiady pro učitele Obsahově i chronologicky vychaacutezejiacute ze škol shyniacutech osnov zeměpisu 5-8 ročniacuteků zS a vlastivědy 4 ročniacuteku ZŠ Jsou to audioshyvizuaacutelniacute pořady s diapozitivy a filmy a na každyacute měsiacutec je připraveno jineacute teacutema Po shyřady jsou součaacutestiacute systeacutemu Mlaacutedež a kulshytura a školy na ně přichaacutezejiacute v době vyshyučovaacuteniacute Zajiacutemavyacutem doplňkem školniacutech poshyřadll k obecneacutemu fyzickeacutemu zeměpisu 8 k zeměpisu ČSSR jsou tereacutenniacute exkurze do chraacuteněnyacutech uacutezemiacute přiacuterody ČSR ktereacute takeacute připravujiacute a vedou pracovniacuteci geografickeacuteshyho odděleniacute Jsou to exkurze pro žaacutekovskeacute kolektivy a vzoroveacute exkurze pro učitele zeměpisu Konajiacute se v květnu v červnu někdy i v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Přiacuteprava školniacutech zeměpisnyacutech pořadů eacute

exkurzi nutiacute pracovniacuteky odděleniacute k neustaacuteshyleacutemu sledovaacuteniacute vyacutevoje školniacutech osnov a učebnic Je to nezbytneacute zejmeacutena v době postupneacuteho zavaacuteděniacute noveacute soustavy vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech Proto pracovniacuteci odděleniacute spolushypracujiacute s metodiky zeměpisu Uacutestředniacuteho uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute pedagogickyacutech prashycovniacutekll Pedagogickeacuteho uacutestavu hl m Prahy Krajskeacuteho pedagogickeacuteho uacutestavu Středočesshykeacuteho kraje a obvodniacutech pedagogickyacutech středisek s od bornou skupinou pro ško 1shyskou geografii Čs geografickeacute společnosti při ČSAV a proto se takeacute aktivně uacutečastniacute přiacutepravy učitelů zeměpisu a přiacuter-odopiSu na noveacute pojetiacute těchto předmětů Pomaacutehajiacute teacutež při organizovaacuteniacute seminaacutel-ů a exkurzi pro učitele a některeacute seminaacuteře probiacutehajiacute v proshystolaacutech Planetaacuteria Praha

193

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

stavu je třeba předpoklaacutedat silneacute počaacutetečniacute fluktuace hustoty - v evidentniacutem rozporu s pozorovanou homogenitou kosmickeacuteho raacutedioveacuteho zaacuteřeniacute pozadiacute Nejpravděpodobnějšiacutem řešeniacutem tohoto dilematu je předpoklad o existenci

neviditelneacute hmoty v jineacute formě než jSou baryony_ Tento nepřiacutemyacute důkaz exisshytence skryteacute hmoty považuji za stejně vyacuteznamnyacute jako ditkaz založenyacute na dynashymice kup galaxiiacute Logicky naacutes to tedy dovaacutediacute k předpokladu masiacutevniacutech neutrin tvořiacuteciacutech 90 až 98 hmoty vesmiacuteru Jestliže je hmotnost neutrin přibližně 25 eVcz pak je všechno v pořaacutedku a naviacutec můžeme beze změny převziacutet myšshylenky liacutevancll buněčneacute struktury nitiacute a praacutezdnot i pro neutrinovyacute vesmiacuter

Proto je vskutku důležiteacute aby fyzikoveacute brzo experimentaacutelně zjistili skutečshynou hmotnost neutrin a aby se nalezly metody jak změřit zvyacutešenou koncenshytraci neutrin v Galaxii Podobně bychom potřebovali vědět jakeacute je zastoupeniacute těžšiacutech prvků v praacutezdnotaacutech mezi galaxiemi A zbyacutevaacute i řada numerickyacutech uacutekolů při studiu Igravitačniacuteho shlukovaacuteniacute tvorby a vyacutebuchuacute hvězd atd Ačkoliv teorie velkorozměroveacute struktury dosaacutehla jisteacuteho pokroku většiacute čaacutest praacutece je staacutele před naacutemi

6 Baryonovaacute asymetrie vesmzru

Vesmiacuter obsahuje teacuteměř vyacutehradně hmotu což je dobře znaacutemaacute skutečnost

Je to však velmi podivneacute z hlediska faktu že mezi vlastnostmi hmoty a antishyhmoty existuje dokonalaacute symetrie Myšlenka že ve vesmiacuteru se střiacutedajiacute oblasti s převahou hmoty s oblastmi s převahou antihmoty se neosvědčila Teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku počiacutetaacute s plazmatem pro nějž poměr

p e- r v = 1 1 109 109

platiacute pro celou dobu nukleosynteacutezy převahy zaacuteřeniacute nad laacutetkou vzniku strukshytur galaxiiacute i hvězd

Avšak pro staacuteřiacute vesmiacuteru řaacutedu 1 mikrosekundy a kratšiacute (viz obr 1) se tato situace velmi měniacute Při teplotaacutech vyššiacutech než odpoviacutedaacute klidoveacute hmotnosti protonu existuje velkeacute množstviacute paacuterů proton-antiproton jež jsou v rovnovaacuteze s fotony a jinyacutemi čaacutesticemi To co je však opravdu pozoruhodneacute je že i tehdy existuje miacuternaacute převaha protonů nad antiprotony

p P- r v = (109 +1) 109 109 10H

Je to snad ještě podivnějšiacute než současnyacute poměr čaacutestic a antičaacutestic Proč si přiacuteroda vybrala tak divnyacute poměr 1000 000 001 ku 1 000 000 000 v raneacute eacuteře při teplotaacutech nad 1013 K (Samozřejmě lze takeacute mluvit o kvarciacutech ale i pak je otaacutezka stejnaacute musiacuteme vysvětlit poměr 3000 000 003 kvarklt ku 3 000 000 000 arttikvarkllm )

Moderniacute odpověď spočiacutevaacute na dvou předpokladech (1) Proton neniacute absoshylutně stabilniacute - jeho livotni doba je ovšem vyššiacute než 1030 let To je třeba ověřit experimentaacutelně a přiacuteslušneacute pokusy jsou již v chodu (2) Neexistuje přesnaacute symetrie mezi čaacutesticemi a antičaacutesticemi i když hmotnosti odpoviacuteda-middot jiacute ciacutech dvojic jsou totožneacute K tomu nyniacute musiacuteme přidat informace aplikovamiddot telneacute na velmi vysoce ranyacute vesmiacuter Je to vlastně dokonalyacute fyzikaacutelniacute raacutej - je dostatečně teplyacute a obsahuje nejruacuteznějšiacute velmi těžkeacute čaacutestice Procesy ktereacute jSou při pokojoveacute teplotě nevyacuteslovně pomaleacute [rozpad protonll) probiacutehajiacute při

teplotaacutech v době 10-38 s po velkeacutem třesku velmi ryctlle Supertěžkeacute čaacutestice

X a X se mohou rozpadat buď jen na kvarky anebo na kombinaci kvark-lepton

Nestejnaacute pravděpodobnost obou typů rozpadu pro X a X způsobiacute nakonec přeshybytek kvarkuacute nad antikvarky To se vzaacutepětiacute projeviacute převahou baryonuacute nad antibaryony Většina paacuterů však anihiluje takže nakonec zbudou jen baryony z nichž jSou pak zbudovaacuteny jak Slunce tak i všechny hvězdy_

182

Poměr baryonů k fotonům by měl vyplynout z fyzikaacutelniacute teorie Vypočtenyacute poměr lze porovnat s pozorovanyacutem Tento poměr musiacute byacutet všude stejnyacute neboť takeacute fyzikaacutelniacute konstanty jsou všude stejneacute Tohoto předpokladu jsme již skrytě použiacutevali při uacutevahaacutech o gravitačniacutech poruchaacutech hustoty Moderniacute fyzika podshyporuje tento obraz i když ještě neniacute definitivně dokaacutezaacuten

7 lnflačnl perioda velmi vysoce rClneacuteho vesmiacuteru

Odložme na Chviacuteli vysvětleniacute pojmu inflace - tak prokliacutenaneacuteho v každoshydenniacutem životě ale tak oslavovaneacuteho v kosmologii Předpoklaacutedejme že v rashyneacutem vesmiacuteru platila velmi podivnaacute stavovaacute rovnice ve tvaru

P = --euro = -pc2

kde p je tlak euro hustota energie p hustota hmoty a c rychlost světla Hustota energie byla vysokaacute a kladnaacute ač nesouvisela s vysokou protonovou hustotou Tlak byl zaacutepornyacutel To neniacute tak neobvykleacute jak se na prvniacute pol1led zdaacute v přeshydepnuteacute tuheacute laacutetce je v určityacutech směrech takeacute zaacutepornyacute tlak PodObně kapalina může vykazovat zaacutepornyacute tlak když povrchoveacute napětiacute a adl1eze ke stěnaacutem zashybraňuje tvořeniacute bqblin

Kombinace p = -euro je ovšem vskutku neobvyklaacute nenaleacutezanaacute v žaacutednyacutecl1 poshykusech ale před viacutedanaacute moderniacute teoretickou fyzikou pro některeacute specifickeacute situace Podiacutevejme se na vyacuteznJam a užitečnost tohoto předpokladu pro kosshymologii aniž bychom zvlaacutešť probiacuterali proč takeacute fyzikoveacute dospěli k teacuteto stashyvoveacute rovnici

Hustota hmoty během expanze vesmiacuteru klesaacute což je přirozeneacute neboť objem roste Naproti tomu hustota speciaacutelniacute situace na počaacutetku vyacutevoje vesmiacuteru je konstantniacute při zaacuteporneacutem tlaku vede rozpiacutenaacuteniacute k vykonaacuteniacute praacutece vnějšiacutemi silami a tato praacutece přesně kompenzuje zvětšovaacuteniacute objemu během expanze vesmiacuteru

Takeacute pruacuteběll rozpiacutenaacuteniacute je zvlaacuteštniacute když se vzdalujeme minimaacutelniacutemu rozměru [řaacutedu 10-32 mj probiacutehaacute rozpiacutenaacuteniacute exponenciaacutelně V tom se tento proces zcela podobaacute narLlstaacuteniacute cen při staacuteleacute hodnotě inflace a odtud takeacute pochaacuteziacute zmiacuteněnyacute naacutezev modelu Pro srovnaacuteniacute jsou zde uvedeny (obr 3) teacutež křivky rozpiacutenaacuteniacute klasickeacuteho Fridmanova modelu podle vztahů R ~ t1 2 resp R ~ t 2 3 Jenomže naše situace je vnitřně nestabilniacute - podobně jako laacutetka vystavenaacute napětiacute se může roztrhnout Vesmiacuter maacute současně niacutezkou teplotu a vysokou hustotu energie Proto dojde ke změně situace v zaacuteřeniacute a to nevratně Situace byla jen prvniacutem krokem po němž naacutesledoval přechod do polonormaacutelniacutel1o vesshymiacuteru jemuž dominovalo zaacuteřeniacute a to se konečně změnilo na hmotnyacute vesmiacuter v němž žijeme nyniacute

Inflačniacute faacuteze se odehraacutela v čase 10 - 35 S po velkeacutem třesku Během teacute doby se rozměry vesmiacuteru zvětŠily l0 30kraacutet Kinetickaacute a potenciaacutelniacute energie vesmiacuteru je skvěle sladěna a diacuteky tomu se muacuteže vesmiacuter daacutele rozpiacutenat Body ktereacute jsou dnes ve vesmiacuteru navzaacutejem velmi vzdaacuteleny byly na začaacutetku inflačniacute faacuteze těsně u sebe Tiacutem lze vysvětlit proč je vesmiacuter stejnorodyacute ale takeacute proč se musely praacutevě tehdy vytvaacuteřet pli transformaci situace na zaacuteřeniacute a laacutetku počaacutetečniacute poruchy ktereacute vedly k dnešniacute struktuře vesmiacuteru Kosmologickaacute přitažlivost

inflačniacute exponenciaacutelniacute eacutery vyacutevoje vesmiacuteru je tak silnaacute že ji můžeme považovat za pokus astronomuacute nadbiacutehat teoretickyacutem fyzikům

8 Oplneacute teorie kvantovyacute zrod kosmologickaacute konstanta

Diskutovali jsme kosmologickaacute řešeniacute pro počaacutetek uzavřeneacuteho vesmiacuteru nashyplněneacutel10 chladnou laacutetkou s velkou kladnou hustotou energie a odpoviacutedajiacuteciacutem negativniacutem tlakem Po = -0

183

R Vlevo obr 3 Křivka rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru Mhem inflačniacute faacuteze je exponenciaacutelniacute Čaacuterkovanaacute čaacutest křivky odpoviacutedaacute zaacuteporshy

neacutemu času ale toto protaženiacute do minushy losti postraacutedaacute fyzikaacutelniacute smysl Vpravo obr 4 Křivka rozpiacutenaacuteni vesmiacuteru během

Fridmanovy faacuteze Čas tmiddotmiddot == 10 - 43 S po sinmiddot gularitě odpoviacutedaacute nejzazšiacutemu okamžiku

------shy v minulosti vesmiacuteru kam lze extrapolovat staacutevaiiciacute tyzikaacutelniacute teorie

Začali jsme od stavu s minimaacutelniacutem poioměrem R = IIHo a v klidu v čase t = 0 přičemž platiacute že

R = Ra cos h (Ho t)

(viz obr 3) Nikdy nesplcl čert se okamžitě zeptaacute co bylo předtiacutem Nebyl by samozřejmě probleacutem protaacutehnout křivku na obr 3 směrem k zaacutepornyacutem časům až do t = -00 (čaacuterkovanaacute křivka na obr 3) ale to by bylo nefyzikaacutelniacute protože laacutetka s negativniacutem tlakem je pro zaacutepornaacute t nestabilniacute

Proto se někdy uvažovalo o horkeacute eacuteře s normaacutelniacute stavovou rovniciacute p = = zl3 const a Fridmanovyacutem řešeniacutem R~ (t-t b )1 2 (obr 4) To by však znamenalo že kdekoliv v čase tb je rychlost rozpiacutenaacuteniacute tak velikaacute že nelze použiacutet klasickeacute obecneacute relativity

Tuto situaci nazyacutevaacuteme Singularita a mnoho lidiacute se již pokoušelo se jiacute nějak vyhnout (viz praacutevě čaacuterkovanaacute čaacutera na obr 3) Lze však zvolit odlišnyacute postup a usuzovat že je možneacute řešeniacute v raacutemci kvantoveacute obecneacute relativity Tato teorie by mohla obsahovat možnost lVantoveacuteho zrodu vesmiacuteru jeho stvoshyřeniacute z ničeho

Navzdory všem nejistotaacutem předpovědiacute založenyacutech na teorii (kteraacute dosud neexistuje) mltžeme tu vychaacutezet ze dvou pravděpodobně nepochybnyacutech tvrzeniacute (1) Celkovaacute energie uzavřeneacuteho vesmiacuteru je přesně nula (2) Baryonovyacute naacuteboj se přesně nezachovaacutevaacute To znamenaacute že nově zrozenyacute vesmiacuter by mohl byacutet uzashyvřenyacute a naacutebojově symetrickyacute takže přebytek baryonu se vytvořil až později A znamenaacute to takeacute že neniaacuteme žaacutedneacute zaacute kony zachovaacuteniacute jež by zabraňovaly

kvantoveacutemu zrodu uzavřeneacuteho vesmiacuteru z ničeho

Jindy se zase připomiacutenaacute antropickyacute princip Je možneacute že existUje velmi mnoho vesmiacuteruacute ale my sami žijeme praacutevě v takoveacutem světě kteryacute je vhodnyacute pro vznik a vyacutevOj života To nutně vyžaduje několik miliard let času a zužuje vyacuteběr hodnot pro Hubblovu konstantu a hustotu hmoty Zde se bohužel rychle vzdalujeme od vědy k pouheacutemu maacutechaacuteniacute rukama

Potřebujeme noveacute vyacutesledky ve fyzice abychom se měli v kosmologii leacutepe oč opřiacutet Naštěstiacute je kosmickaacute nukleosynteacuteza všemi těmito myšlenkami prakshyticky nedotčena a zltstaacutevaacute proto paacuteteřiacute teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku Samoshyzřejmě zbyacutevaacute toho ještě mnoho k řešeniacute ale některeacute čaacutesti našich kosmologicshykyacutech znalostiacute lze již považovat za dostatečně zaručeneacute

9 Zaacutevěry

Vraťme se od divokyacutech spekulaciacute předchoziacute kapitoly zpaacutetky k obecneacutemu teacutematu kosmologie jež postupně ziacuteskala na vaacutežnosti jako uznaacutevanaacute vědeckaacute discipliacutena Maacute dobře definovaneacute a jasně formulovaneacute probleacutemy ktereacute je třeba řešit systematickyacutem vyacutezkumem Koneckoncu zahrnuje hlubokeacute otaacutezky o sashymotneacutem původu vesmiacuteru Jsem přesvědčen že kosmologllm nehroziacute v budoucshynosti nezaměstnanost

Tři zdroje uacutespěchů současneacute kosmologie jsme připomněli na začaacutetku pozoshyrovaacuteniacute fyzikaacutelniacute teorie a moraacutelniacute odvahu Pro dalšiacute rozvoj kosmologie potře-

184

bujeme toteacutež důmyslnějšiacute pozorovaacuteniacute pokrok ve fyzikaacutelniacute teorii a ještě viacutece odvahy Člověk a jeho kosmickaacute loď - Země obiacutehajiacuteciacute kolem jedneacute z mnoha hvězd v jedneacute z mnoha galaxiiacute jsou vskutku nepatrnou čaacutestiacute celeacuteho vesmiacuteru Přes to se naacutem dařiacute poznaacutevat staacutele leacutepe bezbřehyacute vesmiacuter jeho minulost i bushydoucnost Upřiacutemnaacute viacutera v zaacutesadniacute možnost poznaacutevaacuteniacute vesmiacuteru odhalovaacuteniacute pravdy viacutera

ve Vědu - to spojuje všechny astronomy i všechny vědce vůbec Je to vlastně toteacutež jako upřiacutemnaacute viacutera v dobro spravedlnost lidskou důstojnost v cenu lidshyskeacuteho života kteraacute spojuje všechny lidi dobreacute vůle

(Přeložila Libuše Kalašovaacute)

Ke klasifikaciacutemLadislav Křivskyacute

slunečniacutech erupciacute Zaacutehy po vaacutelce byJa zavedena na ondřejovskeacute observatoři podle zahraničniacutech

vzorů systematickaacute pozorovaacuteniacute erupciacute ve spektraacutelniacute čaacuteře vodiacuteku Ha (65628 A = == 65628 nm) Pozorovaacuteniacute byla provaacuteděna spektrol1elioskopem Haleova typu kteryacute byl před vaacutelkou pořiacutezen dr Novaacutekovou-Bednaacuteřovou a uveden po vaacutelce do provozu pro pozorovaacuteniacute erupciacute dr F Linkem S tiacutemto přiacutestrOjem byla měshyřena šiacuteřka čaacutery Ha v průběhu erupce časovaacute změna teacuteto šiacuteřky maacute obdobnyacute chod jako intenzita emise v čaacuteře Ha Byla určovaacutena subjektivniacutem způsobem mohutnost (importance) erupce a měřena pozice Kromě řady vědeckyacutech praciacute ktereacute vznikly na zaacutekladě těchto pozorovaacuteniacute bylo ve čtyřicaacutetyacutech a padesaacutetyacutech letech cenneacute pro mnoheacute geofyzikaacutelniacute obory vůbec to zda-li erupce byla a jakeacute byla mohutnosti lmportace podle tehdejšiacutech mezinaacuterodniacutech pokynů byla určoshyvaacutena podle stupnice 1 (nejslabšiacute) 2 2 + 3 a 3 + (nejmohutnějšiacute J Pozorovashytel podle změřeneacute šiacuteřky čaacutery (obyčejně většiacute než 19 A) podle dosaženeacuteho jasu meacuteně již podle rozlohy a trvaacuteniacute přidělil odpozorovaneacute erupci čiacuteslo podle uvedeneacute stupnice Ukaacutezalo se že podle teacuteto klasifikace erupce vykazovaly i obdobnyacute efekt v ionosfeacuteře (Dellingerův zaacutepornyacute efekt na kraacutetkyacutech vlnaacutech a kladnyacute efekt na atmosferikaacutech o vlnoveacute deacutelce 11 km) Po roce 1955 byla zavedena třiacuteda velmi slabyacutech erupciacute (tzv subflares) označovanaacute 1-

Vzhledem k tomu že na některyacutech observatořiacutech v pozdnějšiacute době nebyla tato mohutnost spraacutevně určovaacutena kupř některeacute stanice připsaly mohutnost 3 erupci kteraacute sice zasahovala rozsaacutehlejšiacute chromosfeacuterickeacute pole ale podle sveacute emise (nebo šiacuteřky čaacutery Ha a i podle ionosfeacuterickeacuteho efektu) byla ve skutečshynosti mohutnosti 1 byla stanovena mezinaacuterodně klasifikace novaacute platnaacute až doposud Tato klasifikace platiacute od r 1966 Novaacute klasifikace je založena na velikosti plochy kterou erupce zaujiacutemaacute O klasifikaciacutech erupciacute viz teacutež člaacutenek v Řiacuteši hvězd 53 170 91972 Plochy erupciacute se dajiacute určovat snadno na sniacutemshyciacutech slunečniacuteho disku v čaacuteře Ha (na speciaacutelniacutech filmech) Sniacutemaacuteniacute kinofilmu [mnohdy provaacuteděneacute automaticky) nevyžaduje trvalou pozorovatelskou činnost jako tomu bylo u měřeniacute šiacuteřky čaacutery opakovaneacute po 1 minutě nebo i častěji

Čiacuteslo udaacutevaacute plochu erupce zaacuteřiacuteciacute v čaacuteře a piacutesmena F N a B vystihujiacute jas Jas se určuje převaacutežně odhadem je to jakaacutesi jasovaacute mohutnost kteraacute připoshymiacutenaacute stupně 1 2 3 stareacute klasifikace Nejmenšiacute erupce (tzv subflares) se označujiacute znameacutenkem minus nebo piacutesmenem S a k tomu se připojuje (jako je tomu i II dalšiacutech třiacuted) piacutesmeno vyjadřujiacuteciacute jas F - faint (slabyacute) N shynormal (průměrnyacute) nebo B - brillant (velmi jasnyacute) Tato piacutesmena jsou uvaacuteshyděna malaacute nebo velkaacute

185

Zaacuteznam iady -emise (1-8

vzplanutiacute XshyAJ při erupshy

ciacutech z dru žice GOES -2 dne

GOES-2 1-8 Aacute 19 IX 1979 mohutnost lze odvodit podle stupnice t řiacuteshy

19-IX-1979 dy jsou napravo

-6 c10

10-1

14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 O 2 UT

Uvaacutediacuteme tuto klasifikaci erupciacute podle ploch ve čtverečniacutech stupniacutech S [nebo -) = subflare = velmi malaacute erupce plocha A - 20

1 = erupce mohutnostiacute jedna 21 ~ A lt 51 2 = erupce mohutnosti 2 52 ( A lt 124 3 = erupce mohutnosti 3 125 lt A lt 247 4 = erupce mohutnosti 4 248 lt A

50

Přiacuteklady Označeriiacute pro jasově normaacutelniacute velmi malou erupci je SN nebo Sn nebo N Označeniacute pro mimořaacutedně velkou erupci jasově velmi jasnou bude 4B nebo 4b Přiacuteklad dvouvlaacuteknoveacute erupce mohutnosti 3B z 29 VII 1973 (14 h

01 SČ] sniacutemaneacute v Ha na hvězdaacuterně v Uacutepici je na obr na 2 str obaacutelky Přesto že bylo snahou zakladateluacute noveacute klasifikace určovaacuteniacute mohutnosti

erupciacute sjednotit jsou nadaacutele mohutnosti určovaneacute pro tuteacutež erupci různyacutemi stanicemi dosti odlišneacute Rozdiacutelnaacute klasifikace u teacuteže erupce stanovenaacute na viacutece observatořiacutech někdy maacute objektivniacute přiacutečinu ve skutečnosti že některaacute stanice nezachytiacute celyacute vyacutevoj erupce od samotneacuteho začaacutetku a nezachytiacute vždy faacutez i s maximem jasu

Podle monitorovaacuteniacute slunečniacute X-emise v řadě kanaacutelli na družiciacutech se ukashyzovalo že určovaacuteniacute mohutnosti erupce by mělo I)yacutet provaacuteděno podle zaacuteř e niacute

erupce ve spektraacutelniacutem rozsahu 1-8 A (0 1-08 nm) a to podle intenzity zaacuteřeniacute vlastně energie maximaacutelně dosaženeacute Od 1 1 1969 platiacute teacutež tato klasishyfikace zavedenaacute v USA (Space Environment Services Center) je do jisteacute miacutery objektivniacute neniacute ale bez vad jak ještě uvedeme Tato klasifikace maacute tyto vyacuteshyhody (1) je lepšiacutem měřiacutetkem pro geofyzikaacutelniacute zvlaacuteště ionosfeacuterickeacute efekty (2) je objektivniacute miacuterou pro emisi erupciacute bez ohledu na umiacutestěniacute erupce na disku (nebo za okrajem disku) Zařazeniacute do intenzitniacutech třiacuted se provaacutediacute podle dosaženeacuteho vrcholu emise erupciacute v oboru 1-8 A a to takto

lntenzita zaacuteřeniacute

nejslabšiacute B rp lt 10- 6 rp lt 10 - 3

slabeacute C 10 - 6 IJ) lt 10-5

sUedn i M 10- 5 rp lt 10-4 10- 2 I) lt 10 - 1

velkeacute X

Dalšiacute děleniacute umožňuje čiacuteslo k třiacutedě kupř C3 udaacutevaacute vzplanutiacute 3X10- 6 W m- z nebo X5 je pro vzplanutiacute 5 X 10- 4 W m- 2 V prognoacutezaacutech erupciacute některyacutech censhyter se udaacutevaacute očekaacutevaacuteniacute vyacuteskytu erupciacute podle jednotlivyacutech třiacuted Cl Ma X Při BO jde o jevy slabšiacute než lX10 - 7 W m- z

Na obraacutezku je přiacuteklad zaacuteznamu X-emise (1-8 A) z obdobiacute bohateacuteho na erupce zaacuteznam je z družice GOES-2 ze dne 19 IX 1979 rozmeziacute klasifikačshy

niacutech třiacuted je udaacuteno

186

Vzhledem k tomu že se provaacutediacute monitorovaacuteniacute X-emise z celeacuteho disku SIUl1shyce neniacute možno bez současneacuteho optickeacuteho sledovaacuteniacute (v Ha na film nebo vishyzuaacutelně spektrohelioskopem) určit polohu erupce a tedy určit přiacuteslušnost

erupce k určiteacute skupině skvrn (tj aktivniacute oblasti) Mnohdy se staacutevaacute že dojde k dvojiteacute nebo i trojiteacute časoveacute superpozici erupciacute

(z různyacutech aktivniacutech oblastiacute na Slunci) a nelze na zaacuteznamech X-emise rozeshyznat zda-li šlo o erupci jednu nebo viacutece erupciacute Mohutnost přisouzenaacute jakoby šlo o jednu erupci podle uvedeneacute stupnice v X-emisi v takovyacutechto přiacutepadech nemůže odpoviacutedat jednotlivyacutem skutečnyacutem erupčniacutem jevům neboť je neseparuje

Je patrneacute že i tato objektivniacute klasifikace erupciacute podle X-emise neniacute vlastně zcela objektivniacute a nevystihuje plně realitu jevů Z hlediska middotgeofyzikaacutelniacutech efektLl (hlavně ionosfeacuterickyacutech) je pro praktickeacute uacutečely dostačujiacuteciacute znaacute-li se maximaacutelniacute daacutevka ionizujiacuteciacute emise v době maxima erupce nebo shluku erupciacute a trvaacuteniacute emise ktereacute lze z registraciacute odečiacutest Je zřejmeacute že z hlediska slunečniacute fyziky (kupř pro evidenci erupčniacute činnosti v danyacutech typech aktivniacutech oblastiacute) je nutnaacute současnaacute optickaacute kontrola v čaacuteře Ha a určovaacuteniacute mohutnostiacute pozic a trvaacuteniacute erupciacute pod le noveacute či stareacute klasifikace

Určeniacute mohutnosti erupce provaacuteděneacute jakyacutemkoliv uvedenyacutem způsobem (doshyplněneacute poziciacute erupce a trvaacuteniacutem) je prvniacute nejzaacutekladnějšiacute i když nejprostšiacute charakteristikou kteraacute se užiacutevaacute i ve vědeckyacutech praciacutech o erupciacutech vědeckeacute zpracovaacuteniacute z nejrftznějšiacutecl1 hledisek ovšem musiacute naacutesledovat

Vzhledem k tomu že v posledniacutech 10- 15 letech intenzita služby pozemniacuteho pozorovaacuteniacute erupciacute zvlaacuteště v Evropě poklesla je krytiacute Slunce pozorovaciacute konshytrolou zvlaacuteště v dopoledniacutech hodinaacutech (podle našeho času) velmi špatneacute Staacutevaacute se tak že se zpracovaacutevajiacute různeacute druhy emisiacute erupciacute ziacuteskaacutevaneacute někteshyryacutemi naacutekladnyacutemi projekty a přiacutestroji na vědeckyacutech družiacuteciacutech nebo meziplaneshytaacuterniacutech sondaacutech a při tom se ani neviacute kde erupce na Slunci vftbec vznikla Vzhledem k tomu že zvlaacuteště u čaacutesticovyacutech emisiacute erupciacute nejde o sfeacuterickeacute vyacuteshyrony zaacuteležiacute při fyzikaacutelniacutech interpretaciacutech na pozici zdroje na Slunci kteryacute se mnohdy v dLlsledku mezery v meacuteně naacutekladneacutem pozemniacutem pozorovaacuteniacute ani neznaacute A tak nemohou byacutet plně zhodnoceny vyacutesledky pořizovaneacute za desiacutetky milioacutenů protože schaacuteziacute vyacutesledky pořizovaneacute za tisiacutece Tento neutěšenyacute stav je způsobovaacuten převaacutežně těmito dvěma dftvody [l] v důsledku šetřeniacute se omezily na některyacutech staniciacutech pozorovaciacute služby (2) pozorovaacuteniacute nebo sniacutemaacuteniacute erupciacute v Ha (a jejich vyhodnocovaacuteniacute) se věnuje menšiacute pozornost vzhledem k pracnosti a časoveacute naacuteročnosti při systematickeacutem provaacuteděniacute siacutely pozoroshyvatelskeacute se zaměřujiacute na tzv atraktivnějšiacute uacutekoly To je efekt společnyacute dnes i jinyacutem vědeckyacutem oborům majiacuteciacute ale za naacutesledek že pro atraktivnějšiacute

uacutevahy pak chybiacute nejzaacutekladnějšiacute konvenčniacute uacutedaje ziacuteskaacutevaneacute klasickyacutemi způsoby

Martin Šolc Analema nad Prahou Excentrickeacute draacuteha Země kolem Slunce a sklon rovniacuteku k ekliptice způsoshy

bujiacute odchylky praveacuteho slunečniacuteho času Tp od času středniacuteho slunečniacuteho T smiddot

Odchylka se během roku měniacute a jejiacute vyjaacutedřeniacute časovaacute rovnice E = Tp-T s patřiacute k zaacutekladům astronomie uvaacuteděnyacutem v každeacute učebnici Sklon ekliptiky k rovniacuteku způsobuje takeacute proměnnou deklinaci Slunce běh~m roku mezi + 235deg o letniacutem slunovratu a -235deg o slunovratu zimniacutem Kombinaci obou vlivů tedy předchaacutezeniacute nebo opožďovaacuteniacute praveacuteho slunečniacuteho času vzhledem k rovnoměrně plynouciacutemu času středniacutemu a proměnnou deklinaci kteraacute se projevuje napřiacuteklad proměnnou vyacuteškou Slunce nad obzorem při kulminaci vyjadřuje naacutezorně křivka tvaru osmičky zvanaacute analema (viz 4 str obaacutelky)

187

Konstrukci analemy si můžeme představit podle jednoducheacuteho pokusu shytrvale upevněnyacutem fotoaparaacutetem budeme fotografovat Slunce každyacute den vždy v poledne středniacuteho slunečniacuteho času (miacutestniacuteho) Kdyby Slunce postupovalo po světoveacutem rovniacuteku miacutesto po ekliptice a s konstantniacutem denniacutem pohybem promiacutetlo by se v poledne středniacuteho slunečniacuteho času vždy do prflsečiacuteku rovniacuteku s miacutestniacutem poledniacutekem a miacutesto analemy bychom ziacuteskali jen jeden obraz Slunce Zmiacuteněneacute nepravidelnosti však způsobiacute že Slunce vytvořiacute svyacutemi obrazy praacutevě analemu Sledujme jejiacute vytvaacuteřeniacute během roku O podzimniacute rovnodennosti [23 zaacuteřiacute) projde Slunce poledniacutekem o 8 minut před polednem středniacuteho času S přibyacutevajiacuteciacutem podzimem se poledniacute vyacutešky Slunce zmenšujiacute a Slunce prochaacuteziacute poledniacutekem staacutele dřiacuteve až do 3 listopadu kdy praveacute poledne nastaacutevaacute o 165 minuty dřiacuteve než poledne času středniacuteho Pak se poledniacute vyacuteška Slunce daacutele snižuje až do zimniacuteho slunovratu (21 prosince) kdy je nejmenšiacute a to 165deg V tu dobu předstih praveacuteho poledne před středniacutem klesaacute až 26 prosince se pravyacute a středniacute čas sejdou a analema protne miacutestniacute poledniacutek V tu chviacuteli již poledniacute vyacuteška Slunce roste praveacute pOledne se za středniacutem opožďuje Dne 3 ledshyna prochaacuteziacute Země přiacutesluniacutem a tedy Slunce uraziacute ten den po ekliptice vzhledem ke hvězdaacutem nejdelšiacute denniacute uacutesek sveacute draacutehy Dne 11 uacutenora je zpožděniacute praveacuteshyho poledne maximaacutelniacute asi 145 minuty a potom se zvolna zmenšuje Dne 21 března protiacutenaacute analema světovyacute rovniacutek (jarniacute rovnodennost) a praveacute poshyledne nastaacutevaacute o 7 minut později než středniacute Miacutestniacute poledniacutek protne analema 16 dubna a pak se praveacute poledne bude před středniacutem opět předchaacute zet až do 14 května kdy rozdiacutel činiacute asi 4 minuty Dne 16 června protiacutenaacute analema opět miacutestniacute poledniacutek a kraacutetce nato 21 června dosahuje Slunce maximaacutelniacute vyacutešky při kulminaci [v Praze 635deg) Opožděniacute praveacuteho poledne za středniacutem je potom největšiacute 26 července asi 65 minuty Miacutestniacute poledniacutek protne analema znovu 1 zaacuteřiacute a pak už spěje k podzimniacute rovnodennosti čiacutemž se uzaviacuteraacute Na zaacutevěr

je třeba zdůraznit že analema neniacute symetrickaacute podle miacutestniacuteho poledniacuteku Jako analema se označujiacute všechny přiacutebuzneacute křivky ktereacute by vznikly každoshy

denniacutem fotografovaacuteniacutem Slunce vždy le stejnyacute okamžik i třeba odlišnyacute od poshyledne a takeacute se tak označujiacute křivky ktereacute na slunečniacutech hodinaacutech opisuje stiacuten špičky ukazatele (nebo nod u) během roku vždy ve stejnou dobu středniacuteho času

Analema na obraacutezku byla sestrojena podle vyacutepočtu Stupnice na miacutestniacutem poledniacuteku vyjadřuje deklinaci ve stupniacutech stupnice na světoveacutem rovniacuteku čashy

soveacute odchylky od okamžiku kulminace v minutaacutech Obě stupnice majiacute rovnoshyměrneacute děleniacute Podkladovyacute obraacutezek je pohled ze schodů od Čechova mostu na letenskou plaacuteIiacute směrovanyacute na jih Uacutehloveacute měřiacutetko ve střed u obraacutezku (jiŽniacute bod průsečiacutek miacutestniacuteho poledniacuteku s horizontem) je stejneacute jako na osaacutech Stejshyneacutemu měřiacutetku odpoviacutedaacute i vyacuteška světoveacuteho rovniacuteku nad obzorem takže nedoshychaacuteziacute k tak velkeacutemu zkresleniacute jakeacute by nastalo při promiacutetnutiacute analemy do roviny fotografickeacuteho sniacutemku Poloha Slunce je vyznačovaacutena po 5 až 6 dnech počiacutenaje podzimniacute rovnodennostiacute

Co noveacuteho v astronomii

POMNiacuteK T BRAHE A J KEPLERA

V roce 1971 jsme si četnyacutemi akcemi přishypomiacutenali 400 vyacuterod narozeniacute německeacuteho astronoma johannesa Keplera a 370 vyacuteročiacute uacutemrH daacutenskeacuteho astronoma Tycho Brahe

Oba vyacuteznamniacute učenci nějakyacute čas v Praze žili a pracovali a tak bylo rozhodnuto jim postavit v Praze pomnlk Zaacutekladniacute kaacutemen k němu byl položen 9 června 1971 v Kepleshyrově ulici na Pohořelci ale k slavnostniacutemu odhalen došlo až letos 20 července Pomshynk je diacutelem akademickeacuteho sochaře Josefa Vajce a architekta Vladislava Pyacutechy U přiacuteshyležitosti slavnostniacuteho aktu promluvili o žishyvotě a diacutele obou astronomll na pomniacuteku zpodobněnyacutech předseda ONV Praha 6 dr Štěpaacuten Flajzar vedouciacute katedry astronomie

186

il astrofyziky MFF UK prof Vladimiacuter Vilshynyacutesek a ředitel Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy dr Oldřich Hlad J B

PLANETKA 1984 KD

E a C Shoemakerovi objevili 27 května

na Palomarskeacute hvězclaacuterně rychle se pohyshybujiacuteciacute planetku 15m V souhvězdiacute Boota Jejiacute draacutehu počiacutetal z 27 pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květnem a 16 červnem Daniel W E Gleen

T 1984 VII 4928 EČ w iacute2

203 5350 81860deg

19500

13654deg q 100836 AU e 054154 a 2199947 AU

Planetka předběžně označenaacute 1984 KD maacute oběžnou dobu 326 roku Byla objevena viacutece než měsiacutec před pľlkhodem přiacuteslunim

19 června prošla ve vzdaacutelenosti pouze 0031 AU od Země (od Slunce byla v tuto dobu vzdaacutelena 1028 AU) Dne 17 června měla jasnost 11zm a byly zjištěny změny

jasnosti v rozmeziacute D3-04m s periodou 20 min lak je z elementll patrneacute planetka se v době průchodu perihelem značně přishy

bližuje k draacuteze Země IAUC 3953-4 (BI

KOMETA PWOLF-HARRINGTON 19B4g

Periodickou kometu Wolf-Harrington nashylezl [ Gibson na negativu exponovaneacutem 12m SChmidtovou komorou Palomarskeacute obshyservatoře 4 června Byla v souhvězdiacute Bemiddot rana velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta (z poshyzorovaacuteniacute vychaacuteziacute oprava v čase průchodu přiacutesluniacutem pouze +003 dne) měla jasnost 17 m a plynnyacute ohon deacutelky asi 50 v pozičshyniacutem uacutehlu 270deg

Kometu objevil 22 prosince 1924 Wolf (Heidelberg) ale pak nebyla při dalšiacutech naacutevratech do perihelu pozorovaacutena Znovu ji objevil až Harrington na negativu exposhynovaneacutem 4 řiacutejna 1951 na palomarskeacute hvězshydaacuterně Potom byla nalezena při všech dalshyšiacutech naacutevratech do přiacutesluniacute ktereacute nastaly v letech 1958 1965 1971 a 1978 Podrobneacute informace o teacuteto periodickeacute kometě jsme otiskli v ŘH 52 4 11971

Draacutehu počiacutetal ze 110 pozic ziacuteskanyacutech v obdobiacute 1951-1978 S Nakano (Tokio) s ohledem na negravitačniacute vlivy jej ele shymenty jsou

T 1984 IX 2272633 EČ OJ 18686312deg iacute2 25421129deg 19500 i 184488T

q 16158919 AU a 34955060 AU e 05377230 p 654 roku

lAUC 3952 MPC 8289 (Bj

KOMETA P FAYE 1964h

Periodickou kometu Faye nalezli nezaacuteshyvisle kraacutetce před jejm letošniacutem průchodem přiacutesluniacutem [ Gibson a C S Morriacutes Gibson ji našel na sniacutemciacutech exponovanyacutech 9 až 11 června na Palomarskeacute hvězdaacuterně 152m reflektorem s receptorem CCD Byla v soushyhvězdiacute Berana měla jaacutedro o jasnosti asi 165111 koacutemu a kraacutetkyacute ohon v pozičniacutem uacutehlu asi 270deg Morris ji nalezl vizuaacutelně 23 27 a 28 června 025m reflektorem Byla v soushyhvězdiacute Byacuteka a jevila se jako difuzniacute objekt 125 rn s kondenzociacute průměr koacutemy byl asi 1 V obou přiacutepadech byla poblže eklipshytiky velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta Dne 29 června byla vzdaacutelena od Země 2271 AU od Slunce 1598 AU

Draacutehu počiacutetal W Landgraf [G6ttingen) ze 156 pozic z obdobiacute 1961-1977 s ohledem na negravitačniacute vlivy jejiacute elementy jsou

T 1984 VII 989263 EC uacute) 203830720 Sl 19898109deg 19500

909238deg q 15935178 AU a 37783256 A U e 05782476 p 734 roku

Kometu objevil Faye 22 listopadu 1843 v Pařiacuteži dostala označeniacute 1843 lil Jejiacute le shytošniacute naacutevrat je již 18 pozorovan5

lAUC 3956 MPC 8287 (BI

KOMETA AUSTIN 1984i

Dne 8 července objevil R D Austin (Novyacute Zeacuteland) poměrně jasnou novou koshymetu Byla na jižniacute obloze v souhvězdiacute

Rydla [Caelum) a jevila se jako difuzn objekt asi 8m s kondenzaciacute Podle Austina měla kometa 9 července vizuaacutelniacute jasnost 65nl a koacutemu o průměru 12 Mezi 9-11 červencem byla vzdaacutelena od Země jen 026 AU (od Slunce 095-091 AU) Ze 6 poloh ziacuteskanyacutech mezi 8-10 červencem tedy jen z velmi kraacutetkeacuteho oblouku počiacuteshy

tal B G Marsden prvniacute předběžnou parashybolickou draacutehu jejiacutež elementy jsou

T 1984 VIII 1213 EC w iacute2

35283017057deg 19500

t 16411deg q 02912 AU

IAUC 3957-8 [B

NEVIDITELNA HMOTA

Rotačniacute křivka našiacute Galaxie tedy zaacutevisshylost draacutehoveacute rychlosti na vzdaacutelenosti od středu Mleacutečneacute draacutehy naacutem daacutevaacute obraz o celkoveacute hmotě kteraacute se naleacutezaacute uvnitř

draacutehy objektu Určiacuteme-li tak rozděleniacute hmoshyty v Galaxii dostaneme nečekanyacute vyacutesledek

189

čiacutem viacutece se přibližujeme vnělšiacutem oblastem tiacutem viacutece se rozděleniacute hmoty lišiacute od toho co lze předpoklaacutedat na zaacutekladě rozloženiacute znaacutemyacutech objektů Zřejmě tedy obsahujiacute vnějšiacute čaacutesti Mleacutečneacute draacutehy a galaktickeacute halo podstatneacute množstviacute nesviacutetiacuteciacute a tiacutem nevidishytelneacute hmoty

Ve srovnaacuteni s exotickyacutemi možnostmi vyshysvětleniacute tohoto jevu jako např hmotnostiacute neutrn může byacutet považovaneacute za konzershyvativniacute objasněniacute na zaacutekladě velkeacuteho poshyčtu slabě sviacutetiacuteciacutech trpasllků typu M Tyto maacutelo sviacutetlciacute (Mvgt 16) červeneacute hvězdy neshyjsou většinou vizuaacutelně zjistitelneacute ale na sniacutemciacutech v bllzkeacute infračerveneacute oblasti by musely byacutet patrneacute

Na zaacutekladě teacuteto myšlenky prohleacutedli G Gilmore a P Hewett pomociacute automatickeacuteho měřiacuteciacuteho procflsu na Kraacutelovskeacute observatoři v Edinburghu sniacutemky pořiacutezeneacute UK-Schmidshytovyacutem dalekohledem [AustraacutelieJ ve dvou spektraacutelniacutech oblastech modreacute a infračer shyveneacute Cerveneacute hvězdy typu M ktereacute nalezli srovnaacuteniacutem obou druhů sniacutemků mohly poshytom byacutet prozkoumaneacute spektroskopicky aby bylo jisteacute že jsou skuteině těmi hledanyacuteshymi červenyacutem trpasliacuteky maleacute absolutniacute sviacuteshytiacute vosti

Překvapujiacuteciacute vyacutesledek Uvnitř zkoumaneacuteho pole ktereacute zaujiacutemaacute na obloze 50 čtverečshyniacutech stupňů nebyl nalezen ani jeden trpasliacutek s Mvgt 19 V přiacutepadě že existujiacute ještě slabšiacute červeniacute trpasliacuteci než jakeacute znaacuteshyme dnes tak se vyskytujiacute vzaacutecně a nemoshyhou vysvětlit hledanou hmotu v Galaxii A pouze trochu jasnějšiacute červeneacute hvězdy tohoto typu nejsou dosti četneacute aby řešily danyacute probleacutem G Gilmore a P Hewett udaacutemiddot vajiacute ve sveacute praacuteci [Nature 306 669 1983J horniacute hranici počtu hvězd tohoto typu z něhož vyplyacutevaacute že červeniacute trpasliacuteci s Mv gt 16 mohou vysvětlit nanejvyacute š jedno procen to ch ybě jiacutec hmoty v oko liacute Slunce Ve vnějšiacutech čaacutestech Galaxie daleko za draacuteshyhou našiacute mateřskeacute hvěZdy mohou předstashy

vovat maximaacutelně 10 neviditelneacute hmoty SuW 23 117384 (H Nj

PLANETKA 1984 KB

Na negativech exponovanyacutech 27 a 29 května 046m Schmidtovou komorou na Pashylomarskeacute hvězdaacuterně objevili Carolyn a Eumiddot gene Shoemakerovi asteroidaacutelniacute objekt kteshyryacute měl jasnost 135m a rychle se pohyboval souhvězdiacutemi Herkula a Hadonoše Z prvniacutech poloh bylo možno vypočiacutetat předběžnou draacutehu a ukaacutezalo se že jde o dalšiacute planetku typu Apollo Přiacutesluniacutem prošla již 2 dubna t r ve vzdaacutelenosti 05288 AU od Slunce Draacuteha asteroidu maacute sklon k rovině eklipshytiky 463deg a excentricitu 07603 Velkaacute poloshyosa draacutehy měřiacute 22057 AU takže oběžneacuteIacute doba je 328 roku V odsluniacute se planetka vzdaluje od Slunce na 38826 AU v době objevu byla vzdaacutelena od Země jen asi 015 AacuteU IAUC 3947 3949 (B]

PERIODlCKf KOMETY V R 1985-1986

V naacutesledujiacuteciacutem přehledu uvaacutediacuteme perioshycHckeacute komety ktereacute projdou přiacutesluniacutem v leshytech 1985-1986 (podle S Nalana NK 455) Komety jsou řazeny podle průchodu perishyhelem čas (EČ) je uveden zlomlem dne Hvězdičkou jsou označeny komety jejichž čas průchodu přiacutesluniacutem neniacute zcela jistyacute

J B

Tsuchinshan 1 1985 I 233 Schwassmann-Wachmann 3 I 1162 Biela IV 1072 Hondamiddot Mr kosmiddot Pajd ušaacutekovaacute V 2389 Schuster VI 234 Gehrels 3 VI 314 Brook~ l VI 1759 Russell 1 Vll 522 Kowal 2 Vll 863 Tsuchinshan 2 Vl I 2118 Daniel VIII 433 Giacobini middotZinner [1984eJ IX 525 Giclas X 190 Boethin 1986 I 2282 Ashbrook-]ackson 1 2440 Halley [1982i) ll 944 Holmes III 1413 Wirtanen III 1935 Kojima IV 472 Spi talermiddot V 1717 Shajn-Schaldach V 2733 Whipple VI 2502 Wild 1 X 115

OSAMĚLA METIS

Asi pred třemi lety proběhly odbornyacutem tiskem zpraacutevy že i malaacute tělesa slunečniacute soustavy mohou miacutet sveacute měsiacutece Domněnka že takeacute planetka Metis maacute sveacuteho průvodce přiměla astronomy z Arizonskeacute univerzity aby jiacute věnovali pozornost Vizuaacutelniacute pozoro shyvaacuteniacute provedli během dvou nociacute za velmi dobryacuteCh podmiacutenek reflektorem o prihněru 154 m Astronomoveacute by přiacutepadnyacute satelit zjistill už ve vzdaacutelenosti 12 od Metis Běshyhem těchto dvou nociacute však nezaznamenali nic co by nasvědčovalo že devaacutetaacute planetka maacute skutečně nějakeacuteho průvodce Takeacute dalšiacute pozdějšiacute pozorovaacuteniacute provedenaacute složenyacutem reflelkt-orem byla negaHvniacute Shodujiacute se tak s jinyacutemi zveřejněnyacutemi zpraacutevami pro shyfesionaacutelniacutech astronomů Planetka Metis ted y zřejmě žaacutedneacuteho průvodce nemaacute s lunečniacute soustavou putuje osamoceně

Sky and Telescope 108 2 1984 (H N ]

ZLEPŠENA DRAHA KOMETY PBRADFIELD 1984a

o periodickeacute kometě Bradfield 1984a jsme přinesli již zpraacutevy v t 211984 (2 str obaacutelmiddot kyl a 41984 (str 81) V č 71984 (str 152) jsme otiskli Candyho elementy elipshytickeacute draacutehy Z 30 pozic ziacuteskanyacutech mezi

190

9 lednem a 30 květnem t r pociacutetal noshyvou draacutehu Daniel W E Green jejiacute eleshymenty jsou

IT 1983 XII 277994 EČ w 2191674deg fl 3561606deg 19500

517937deg q 1357523 AU e 0952404 a 2852173 AU

Jak je vidět Greenovy elementy se přiacuteliš

nelišiacute od Candyho ale zpřesněnaacute hodnota velleacute poloosy je poněkud menšiacute než půshyvodniacute takže oběžnaacute doba vychaacuteziacute nyniacute 1523 roku Kometa PBradfield maacute tedy oběžnou dobu poněkud kratšiacute než PHershyochel-Rigollet I AUC 3955 (B J

CHIRON PODIVNYacute PŘ1SLUŠNIK SLUNECNI SOUSTAVY

Je tomu již viacutece než sest let co objevil Charles Kowal zajiacutemaveacute těleso ve slunečniacute soustavě ktereacute dostalo jmeacuteno Chiron Obshyjekt podle velikosti planetka se pohybuje mezi drahami Saturna a Urana Až do dnešshyniacuteho dne neziacuteskali astronomoveacute o tomto tělese mnoho poznatků Zdaacute se že budeme muset počlwt až do jeho přiacuteštiacuteho průchoshydu periheliem tedy až do roku 1995 abyshychom se o Chironu dozvěděli viacutece V soushyčasneacute době maacuteme přiacuteliš maacutelo poznatku na to abychom mohli zodpovědět zaacutekladniacute otaacutezku jak se dostalo tak velkeacute těleso na miacutesto ve slunečniacute soustavě v němž bychom očekaacutevali již jenom komety

Chiron oběhne kolem Slunce jednou za 507 let jeho vzdaacutelenost od Slunce v přiacute shy

sluniacute Činiacute 85 AU a v odsluniacute 189 AU Tě shyleso maacute teacuteměř kulovyacute tvar Jeho průměr Činiacute 300 až 400 km a albedo pouze 003 (přiacutepadně 005) Nejzajiacutemavějšiacute je skutečshynost že z vyacutepočtů draacutehy plyne zaacutevěr že se Chiron zřejmě nenaleacutezaacute na draacuteze na niacutež vznikl

Nedaacutevno byla zveřejněna domněnka že přiacuteČinou jsou poruchy v draacuteze způsobeneacute Saturnem kolem roku 1664 A dalšiacute vyacutepočty předpoviacutedajiacute rovněž poruchy v budoucnu Nejprve je způsobiacute Saturn a potom Jupiter Dokonce se zdaacute že by tyto obřiacute planety mohly Chirona i vypudit ze slunečniacute soushysta vy

Charles Kowal kalifornskyacute astrofyzik pomiddotmiddot važuje Chirona za jedinečneacute těleso sveacuteho druhu ve slunečniacute soustavě Přes pečliveacute hledaacuteniacute nebyl totiž nalezen žaacutednyacute jinyacute poshydobnyacute objekt Domněnky o původu Chirona se značně

různiacute Hovořiacute o neobyčejně velikeacute kometě jejiacutež jaacutedro by muselo byacutet 100kraacutet hmotnějshyšiacute než Halleyovy komety i o planetce uprchliacutekovi Kowal saacutem se domniacutevaacute že Chiron neniacute ani planetka ani kometa dalshyšiacutech spekulaciacute se zdržuje

YI11 maacute tento podivnyacute objekt jasnost 17m až 18m a v bliacutezkosti perihelia dosaacutehshyne asi 15m V tu dobu budou už přiacuteznivějšl podmiacutenky k vyacutezkumu zajiacutemaveacuteho tělesa a astronomoveacute možnaacute již zodpoviacute otaacutezku jeho původu

SuW 22 329 1983 (H NJ

MAGNETICKEacute MAPOVANIE SLOVENSKA

Štuacutedium rozloženia magnetickeacuteho poIa Zeme patrl medzi zaacutek ladneacute uacutelohy geofyziky Pre tleto ciele sa na uacutezemiacute jednotlivyacutech štaacutetov robl magnetickeacute mapovanie Keďže geomagnetickeacute pole sa meniacute s časom je potrebneacute mapovanie opakovať v intervale 10-15 rokov

Na predchaacutedzajuacutece kompletně a detailneacute mapovania Slovenska nadvazuje noveacute ma shypovanie z [okov 1980 až 1982 Mapovanie pozostaacutevalo z troch hlavnyacutech etaacutep priacutepravshynej etapy meraciacutech praacutec a spracovania vyacuteshysJedkov Počas priacutepravnyacutech praacutec sa zistilo že z p6vodnyacutech 132 stanovlšť len 52 t j 394 percenta je vhodnyacutech na ďalšle meshyrania Nevyhovujuacutece stanovištia sa nahrashydili novyacutemi a vytvoriJa sa tak magnetickaacute sieť 130 bodov na uacutezemiacute celeacuteho Slovenska 1 j jeden bod priacutepadaacute na 370 kmz Na kažshydom stanovišti sa určoval astronomickyacute azimut pozemskeacuteho cieta na zaacuteklade pozoshyrovaniacute Slnka magnetickaacute dekliacutenaacutecia - D horizontaacutelna zložka - H vertikaacutelna zložshyka - Z a totaacutelne pole - F Pr meraniacute Sil použila kombinaacutecia klasickyacutech priacutestroshyjov (QHM na meranie horizontaacutelnej zložky porneacuteho teodolitu na meranie magnetickej deklinaacutecie) s modernyacutem priacutestrojom - proshytoacutenovyacutem magnetometrom merajuacutecim totaacutelshyne pole F Denneacute variaacutecie sa pozorovali vashyriačnou suacutepravou typu Bobrov Nameraneacute vyacutesledk y spracovali v Geomagnetickom obshyservatoacuteriu Geofyzlkaacutelneho uacutestavu SAV v Hurbanove V suacutečasnom obdobiacute sa prishypravujuacute daacuteta na zostrOjenie definitiacutevnych maacutep jednotlivyacutech zložiek geomagnetickeacuteho pora Mapy sa buduacute kresliť automaticky v mierke 1 1250000

a vyacutesledky ktoreacute sa ziacuteskali počas mapo shyvania prejavili vefkyacute zaacuteujem niektoreacute inshyštituacutecie zaoberajuacutece sa vyhIadaacutevaniacutem uacutežitshykoviacutech nerastnyacutech suroviacuten predovšetkyacutem n p Geofyzika vErne Pre tleto inštituacutecie predstavujuacute uacutedaje o rozloženiacute geomagneshytickeacuteho pola zaacuteklad pre podrobneacute geoloshygicko-geofyzikaacutelne štuacutediacuteum vybranyacutech obshylastiacute na uacutezemiacute Slovenska Magnetickaacute deshyklinaacutecia sa zasa využfva pf orientaacutecii poshydJa kompasu a to nielen v tereacutene ale napriacuteklad aj v leteckej doprave

Poznatky o rozloženiacute magnetickeacuteho poIa Zeme a jeho zmenaacutech majuacute velkyacute vyacuteznam pre samotnuacute geofYZiku Využiacutevajuacute sa pri určovaniacute stavby vIChnyacutech častiacute zemskeacuteho telesa pri štuacutediu tohto pola ako fyzikaacutelneshyho uacutekazu a podobne

191

Vyacutesledky z praacuteve dokončovaneacuteho maposhyvania obohatia poznatky o rozloženiacute geoshyIyzikaacutelnych poj[ na uacutezemiacute Slovenska a zashyčlenia sa do uacutedajov ziacuteskanyacutech v celosve shytovom merad le Nvt 984

ODCHYLKY CASOVYacuteCH SIGNALO V CERVNV 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 3 Vl + 01246s +01545s

8 VI +01184 +01473 13 VI +01124 +01400 18 Vl +01064 +01322 23 VI + 91014 +01250 28 VI +0 0970 +01181

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

Na pomoc čtenaacuteři

POMOCKA PRO POZDROV ANIacute ZAKRYTO HVtZD MtStCEM

Při pozorovaacuteniacute zaacutekrytů je vyacutehodneacute vědět ve ktereacutem miacutestě bude hvězda zakryta přiacuteshypadně kde vystoupiacute za neviditelnyacutem okrashyjem Měsiacutece Jsou různeacute možnosti jak si to usnadnit O jedneacute se zmiacutenil polskyacute uacutečastshy

niacutek seminaacuteře o zaacutekrytech hvězd a těles

slunetniacute soustavy Měsiacutecem ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute v řiacutejnu 1983 ing R Fangor prashycovniacutek planetaacuteria ve Varšavěmiddot

Do ohniska okulaacuteru umiacutestiacuteme clonu poshydle obr 1 o průměru rovneacutem zdaacutenliveacutemu průměru Měsiacutece Tato clona maacute vyacuteřez kteshyryacute si nastaviacuteme otaacutečeniacutem okulaacuteru v objiacutemshyce na pozičniacute uacutehel zaacutekrytu To se daacute však použiacutet pouze u dalekohledu s paralakticshykou montaacutežiacute a pohonem

Užitečnou pomůckou nezaacutevislou na daleshykohledu a velmi naacutezornou je jednoducheacute znaacutezorněniacute polohy Měsiacutece a hvězdy vzhleshydem k severniacutemu bodu na Měsiacuteci Podle obr 2 vyřzneme do čtvrtky formaacutetu A 3

VlO O

o 1shyN

192

Vlevo obr 1 Clona kterou vložiacuteme do ohniska okulaacuteru paralakticky montovaneacuteho dalekohledu s hodinovyacutem pohonem Vpravo obr 3 Přiacuteklad tvaru Měsiacutece při elongaci 300deg Při otočeniacute o 180deg e použitelneacute takeacute pro elongaci 60deg při zaacutekrytu (vstupu) Izvězshydy za temnyacute okrai Měsiacutece

kruhovyacute otvor o průměru asi 12 cm Čtvrtku pak přehneme v polovině vložiacuteme silnějšiacute lepenku se stejnyacutem otvorem a slepiacuteme k sobě Nahoře označiacuteme směr k severu (JIl) a přiacutemyacutem směrem tj proti směru poshyhybu hodinovyacutech ručiček pozičniacute uacutehly od 0deg do 360deg Vnitřek kruhu je vhodneacute zashyčernit tušiacute Daacutele si vystřihneme tvary Měshysiacutece v různyacutech faacuteziacutech podle elongace E od Slunce (je uvedena ve HR) - obr 3 Pro naši potřebu stačiacute 12 různyacutech tvaruacute po 15deg Jeden tvar použijeme vlastně dvashykraacutet pro přibyacutevajiacuteciacute a ubyacutevajiacuteciacute Měsiacutec a popiacutešeme si ho podle uacutečelu buď pro vstup (D) nebo pro vyacutestup (R) podle obr 3 Pak je už snadneacute podle uacutedajů ve HR vložit poshytřebnyacute tvar do otvoru tak aby uacutehlovaacute vzdaacuteshylenost rohu Měsiacutece odpoviacutedala pozičniacutemu uacutehlu a vhodnyacutem způsobem třeba šipkou na proužku papiacuteru označiacuteme miacutesto kde bude hvězda zakryta nebo kde vystoupiacute Pokud takto sestavenou pomůcku vložiacuteme do pellshyhledneacute foacutelie je možneacute před vlastniacutem pozoshyrovaacuteniacutem sl postaveniacute Měsiacutece a hvě zdy dobshyře zapamatovat To je dltležiteacute hlavně při

vyacutestupu hvězdy kdy ji uvidiacuteme až v okashymžiku uacutekazu Bohumil Kratoška

Obr 2 Ctvltka for shymaacutetu A 3 s krushyhovyacutem vyacuteřezem s označeniacutem poshyziť5niacuteho uacutehlu Prashyvou Mst přehneme dospod

---- - -- --_~

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

GEOGRAFICKEacute PROGRAMY HVĚZDAacuteRNY A PLANETARIA HL_ M PRAHY

Geografie je oborem přiacuterodniacutech věd kteshyryacute se vyacuterazně uplatňuje ve vyacutechovně-vzděshy

laacutevaciacute a popularizačniacute činnosti Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy je to zaacutekonityacute důsledek skutečno sti že astronomie neniacute samostatnyacutem vyučovaciacutem předmětem na nashyšich zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech a skushytečnosti že vedle prvouky přiacuterodovědy

přiacuterodopisu a fyziky ziacuteskaacutevajiacute žaacuteci zaacutekladshyniacute vědomosti z astronomie astrofyziky geoshy- fyziky a kosmonautiky nejviacutece praacutevě v zeshyměpisu Neniacute proto tedy divu že geograshyfickeacute programy majiacute vyacuteznamneacute postaveniacute v programoveacute činnosti Hvězdaacuterny a planeshytaacuteria hl m Prahy že probiacutehajiacute skoro dvashycet let a že mezi odbornyacutemi odděleniacutemi tohoto specializovaneacuteho kulturniacuteho zařiacutezeshyniacute pracuje odděleni geografickyacutech prograshymů založeneacute před 17 lety

Toto oddělenl připravuje geografickeacute proshygramy pro veřejnost i pro mlliacutedež Zaměshy[uje se při tom teacutematicky na obecnou fyshyzickou geografii geografii kontinentů a oceaacutenů a jinyacutech velkyacutech oblastiacute světa soshycialistickyacutech staacutetů a Československa a na problematiku krajiny (zejmeacutena na ochranu přiacuterody a životniacuteho prostřediacute l Geografickeacute programy se konajiacute v Planetaacuteriu Praha a v menšiacutem rozsahu i na Hvězdaacuterně Petřiacuten

V r 1983 se uskutečnilo 487 programll pro 52667 naacutevštěvniacuteků

V programoveacute činnosti pro veřejnost jsou zaacutekladniacutem a tradičniacutem typem programů

audiovizuaacutelniacute geografickeacute pořady s diaposhyzitivy a filmy Zvllištniacute postaveni geografie jako vědy přiacuterodniacute a současně i společenshyskeacute dovoluje některeacute z nich obsahově zashyměřit a časově vztaacutehnout k vyacuteznamnyacutem mezinaacuterodniacutem přiacuteležitostem a kulturně-poshylitickyacutem vyacuteročiacutem Nevyhyacutebaacuteme se zcela ani elwnomicko-geografickeacute teacutematice [přiacuteklashydem JSOU pořady o zajimavyacutech druzich hosshypodaacuteřskeacute činnosti člověka) Novinkou je takeacute podil odděleniacute geografickyacutech prograshymLI na přiacutepravě literaacuterně-hudebniacutech pořadel v astronomickeacutem saacutele Planetaacuteria zaměřeshy

nyacutech na otaacutezky vyacutevoje pozemskyacutech civili shyzaci a na historicko-geografickeacute zajiacutemavosti

Velkeacute oblibě se takeacute těšiacute geografickeacute geologickeacute ekologickeacute a cestopisneacute předshynaacutešky externiacutech spolupracovniacutekll [lektorů

Socialistickeacute akademie Českeacuteho svazu ochraacutencu přiacuterody a uacutečastniacuteků rllznyacutech exshypediciacute l

V našiacute programoveacute činnosti jsme využili nedostatku že v Praze neniacute kino speciali shyzovaneacute na projekCi kraacutetkyacutech populaacuterně-nashy

učnyacutech filmů a tak v audiovizuaacutelniacutech poshyřadech v přehliacutedkaacutech filmů a tematickyacutech cyklech (např Svět a přiacuteroda ve filmu) seznamujeme veřejnost s populaacuterně-naučshynyacutemi a vyacuteukovyacutemi filmy Kraacutetkeacuteho filmu Praha a s filmy z mezinaacuterodniacutech festivalů

jakyacutemi jsou Ekofilm Schola film a Tourshyfilm Kraacutetkeacute filmy samozřejmě využiacutevaacuteme takeacute ve školniacutech zeměpisnyacutech pořadech a v mimoškolniacute zaacutejmoveacute činnosti pro děti a mlaacutedež Hvězdaacuterna a planetaacuterium hl m Prahy

poskytly takeacute prostor a technickeacute vybaveniacute zajiacutemaveacutemu druhu tVllrč činnosti dobroshyvolnyacutech i pľofesionaacutelniacutech pracovnfků ochra shyny přiacuterody Spolu se Staacutetniacutem uacutestavem pashymaacutetkoveacute peacuteče a ochrany přiacuterody v Praze byla pořadatelkou dvou celostaacutetniacutech sou shytěžniacutech přehliacutedek diafonii Na obranu přiacuteshy

rody [v r 1980 a 1982 l Třetiacute soutěžniacute přehliacutedku připravuje spolu s Městskyacutem vyacuteshyborem Českeacuteho svazu ochraacutenců přiacuterod y v Praze na I čtvrtletiacute r 1985 Přiacuteprava uvedenyacutech přehliacutedek patřiacute k programovyacutem uacutekolům geografickeacuteho odděleniacute a jeho prashycovniacuteků

Ne jrozsaacuteh le jšiacute složkoQ vyacutechovně-vzdělaacuteshy

vaciacute praacutece odděleniacute geografickyacutech prograshymů jsou však podle počtu akciacute i podle naacuteshyvštěvnosti školniacute zeměpisneacute pořady pro žaacuteky zaacutekladniacutech škol a poiady pro učitele Obsahově i chronologicky vychaacutezejiacute ze škol shyniacutech osnov zeměpisu 5-8 ročniacuteků zS a vlastivědy 4 ročniacuteku ZŠ Jsou to audioshyvizuaacutelniacute pořady s diapozitivy a filmy a na každyacute měsiacutec je připraveno jineacute teacutema Po shyřady jsou součaacutestiacute systeacutemu Mlaacutedež a kulshytura a školy na ně přichaacutezejiacute v době vyshyučovaacuteniacute Zajiacutemavyacutem doplňkem školniacutech poshyřadll k obecneacutemu fyzickeacutemu zeměpisu 8 k zeměpisu ČSSR jsou tereacutenniacute exkurze do chraacuteněnyacutech uacutezemiacute přiacuterody ČSR ktereacute takeacute připravujiacute a vedou pracovniacuteci geografickeacuteshyho odděleniacute Jsou to exkurze pro žaacutekovskeacute kolektivy a vzoroveacute exkurze pro učitele zeměpisu Konajiacute se v květnu v červnu někdy i v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Přiacuteprava školniacutech zeměpisnyacutech pořadů eacute

exkurzi nutiacute pracovniacuteky odděleniacute k neustaacuteshyleacutemu sledovaacuteniacute vyacutevoje školniacutech osnov a učebnic Je to nezbytneacute zejmeacutena v době postupneacuteho zavaacuteděniacute noveacute soustavy vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech Proto pracovniacuteci odděleniacute spolushypracujiacute s metodiky zeměpisu Uacutestředniacuteho uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute pedagogickyacutech prashycovniacutekll Pedagogickeacuteho uacutestavu hl m Prahy Krajskeacuteho pedagogickeacuteho uacutestavu Středočesshykeacuteho kraje a obvodniacutech pedagogickyacutech středisek s od bornou skupinou pro ško 1shyskou geografii Čs geografickeacute společnosti při ČSAV a proto se takeacute aktivně uacutečastniacute přiacutepravy učitelů zeměpisu a přiacuter-odopiSu na noveacute pojetiacute těchto předmětů Pomaacutehajiacute teacutež při organizovaacuteniacute seminaacutel-ů a exkurzi pro učitele a některeacute seminaacuteře probiacutehajiacute v proshystolaacutech Planetaacuteria Praha

193

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

Poměr baryonů k fotonům by měl vyplynout z fyzikaacutelniacute teorie Vypočtenyacute poměr lze porovnat s pozorovanyacutem Tento poměr musiacute byacutet všude stejnyacute neboť takeacute fyzikaacutelniacute konstanty jsou všude stejneacute Tohoto předpokladu jsme již skrytě použiacutevali při uacutevahaacutech o gravitačniacutech poruchaacutech hustoty Moderniacute fyzika podshyporuje tento obraz i když ještě neniacute definitivně dokaacutezaacuten

7 lnflačnl perioda velmi vysoce rClneacuteho vesmiacuteru

Odložme na Chviacuteli vysvětleniacute pojmu inflace - tak prokliacutenaneacuteho v každoshydenniacutem životě ale tak oslavovaneacuteho v kosmologii Předpoklaacutedejme že v rashyneacutem vesmiacuteru platila velmi podivnaacute stavovaacute rovnice ve tvaru

P = --euro = -pc2

kde p je tlak euro hustota energie p hustota hmoty a c rychlost světla Hustota energie byla vysokaacute a kladnaacute ač nesouvisela s vysokou protonovou hustotou Tlak byl zaacutepornyacutel To neniacute tak neobvykleacute jak se na prvniacute pol1led zdaacute v přeshydepnuteacute tuheacute laacutetce je v určityacutech směrech takeacute zaacutepornyacute tlak PodObně kapalina může vykazovat zaacutepornyacute tlak když povrchoveacute napětiacute a adl1eze ke stěnaacutem zashybraňuje tvořeniacute bqblin

Kombinace p = -euro je ovšem vskutku neobvyklaacute nenaleacutezanaacute v žaacutednyacutecl1 poshykusech ale před viacutedanaacute moderniacute teoretickou fyzikou pro některeacute specifickeacute situace Podiacutevejme se na vyacuteznJam a užitečnost tohoto předpokladu pro kosshymologii aniž bychom zvlaacutešť probiacuterali proč takeacute fyzikoveacute dospěli k teacuteto stashyvoveacute rovnici

Hustota hmoty během expanze vesmiacuteru klesaacute což je přirozeneacute neboť objem roste Naproti tomu hustota speciaacutelniacute situace na počaacutetku vyacutevoje vesmiacuteru je konstantniacute při zaacuteporneacutem tlaku vede rozpiacutenaacuteniacute k vykonaacuteniacute praacutece vnějšiacutemi silami a tato praacutece přesně kompenzuje zvětšovaacuteniacute objemu během expanze vesmiacuteru

Takeacute pruacuteběll rozpiacutenaacuteniacute je zvlaacuteštniacute když se vzdalujeme minimaacutelniacutemu rozměru [řaacutedu 10-32 mj probiacutehaacute rozpiacutenaacuteniacute exponenciaacutelně V tom se tento proces zcela podobaacute narLlstaacuteniacute cen při staacuteleacute hodnotě inflace a odtud takeacute pochaacuteziacute zmiacuteněnyacute naacutezev modelu Pro srovnaacuteniacute jsou zde uvedeny (obr 3) teacutež křivky rozpiacutenaacuteniacute klasickeacuteho Fridmanova modelu podle vztahů R ~ t1 2 resp R ~ t 2 3 Jenomže naše situace je vnitřně nestabilniacute - podobně jako laacutetka vystavenaacute napětiacute se může roztrhnout Vesmiacuter maacute současně niacutezkou teplotu a vysokou hustotu energie Proto dojde ke změně situace v zaacuteřeniacute a to nevratně Situace byla jen prvniacutem krokem po němž naacutesledoval přechod do polonormaacutelniacutel1o vesshymiacuteru jemuž dominovalo zaacuteřeniacute a to se konečně změnilo na hmotnyacute vesmiacuter v němž žijeme nyniacute

Inflačniacute faacuteze se odehraacutela v čase 10 - 35 S po velkeacutem třesku Během teacute doby se rozměry vesmiacuteru zvětŠily l0 30kraacutet Kinetickaacute a potenciaacutelniacute energie vesmiacuteru je skvěle sladěna a diacuteky tomu se muacuteže vesmiacuter daacutele rozpiacutenat Body ktereacute jsou dnes ve vesmiacuteru navzaacutejem velmi vzdaacuteleny byly na začaacutetku inflačniacute faacuteze těsně u sebe Tiacutem lze vysvětlit proč je vesmiacuter stejnorodyacute ale takeacute proč se musely praacutevě tehdy vytvaacuteřet pli transformaci situace na zaacuteřeniacute a laacutetku počaacutetečniacute poruchy ktereacute vedly k dnešniacute struktuře vesmiacuteru Kosmologickaacute přitažlivost

inflačniacute exponenciaacutelniacute eacutery vyacutevoje vesmiacuteru je tak silnaacute že ji můžeme považovat za pokus astronomuacute nadbiacutehat teoretickyacutem fyzikům

8 Oplneacute teorie kvantovyacute zrod kosmologickaacute konstanta

Diskutovali jsme kosmologickaacute řešeniacute pro počaacutetek uzavřeneacuteho vesmiacuteru nashyplněneacutel10 chladnou laacutetkou s velkou kladnou hustotou energie a odpoviacutedajiacuteciacutem negativniacutem tlakem Po = -0

183

R Vlevo obr 3 Křivka rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru Mhem inflačniacute faacuteze je exponenciaacutelniacute Čaacuterkovanaacute čaacutest křivky odpoviacutedaacute zaacuteporshy

neacutemu času ale toto protaženiacute do minushy losti postraacutedaacute fyzikaacutelniacute smysl Vpravo obr 4 Křivka rozpiacutenaacuteni vesmiacuteru během

Fridmanovy faacuteze Čas tmiddotmiddot == 10 - 43 S po sinmiddot gularitě odpoviacutedaacute nejzazšiacutemu okamžiku

------shy v minulosti vesmiacuteru kam lze extrapolovat staacutevaiiciacute tyzikaacutelniacute teorie

Začali jsme od stavu s minimaacutelniacutem poioměrem R = IIHo a v klidu v čase t = 0 přičemž platiacute že

R = Ra cos h (Ho t)

(viz obr 3) Nikdy nesplcl čert se okamžitě zeptaacute co bylo předtiacutem Nebyl by samozřejmě probleacutem protaacutehnout křivku na obr 3 směrem k zaacutepornyacutem časům až do t = -00 (čaacuterkovanaacute křivka na obr 3) ale to by bylo nefyzikaacutelniacute protože laacutetka s negativniacutem tlakem je pro zaacutepornaacute t nestabilniacute

Proto se někdy uvažovalo o horkeacute eacuteře s normaacutelniacute stavovou rovniciacute p = = zl3 const a Fridmanovyacutem řešeniacutem R~ (t-t b )1 2 (obr 4) To by však znamenalo že kdekoliv v čase tb je rychlost rozpiacutenaacuteniacute tak velikaacute že nelze použiacutet klasickeacute obecneacute relativity

Tuto situaci nazyacutevaacuteme Singularita a mnoho lidiacute se již pokoušelo se jiacute nějak vyhnout (viz praacutevě čaacuterkovanaacute čaacutera na obr 3) Lze však zvolit odlišnyacute postup a usuzovat že je možneacute řešeniacute v raacutemci kvantoveacute obecneacute relativity Tato teorie by mohla obsahovat možnost lVantoveacuteho zrodu vesmiacuteru jeho stvoshyřeniacute z ničeho

Navzdory všem nejistotaacutem předpovědiacute založenyacutech na teorii (kteraacute dosud neexistuje) mltžeme tu vychaacutezet ze dvou pravděpodobně nepochybnyacutech tvrzeniacute (1) Celkovaacute energie uzavřeneacuteho vesmiacuteru je přesně nula (2) Baryonovyacute naacuteboj se přesně nezachovaacutevaacute To znamenaacute že nově zrozenyacute vesmiacuter by mohl byacutet uzashyvřenyacute a naacutebojově symetrickyacute takže přebytek baryonu se vytvořil až později A znamenaacute to takeacute že neniaacuteme žaacutedneacute zaacute kony zachovaacuteniacute jež by zabraňovaly

kvantoveacutemu zrodu uzavřeneacuteho vesmiacuteru z ničeho

Jindy se zase připomiacutenaacute antropickyacute princip Je možneacute že existUje velmi mnoho vesmiacuteruacute ale my sami žijeme praacutevě v takoveacutem světě kteryacute je vhodnyacute pro vznik a vyacutevOj života To nutně vyžaduje několik miliard let času a zužuje vyacuteběr hodnot pro Hubblovu konstantu a hustotu hmoty Zde se bohužel rychle vzdalujeme od vědy k pouheacutemu maacutechaacuteniacute rukama

Potřebujeme noveacute vyacutesledky ve fyzice abychom se měli v kosmologii leacutepe oč opřiacutet Naštěstiacute je kosmickaacute nukleosynteacuteza všemi těmito myšlenkami prakshyticky nedotčena a zltstaacutevaacute proto paacuteteřiacute teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku Samoshyzřejmě zbyacutevaacute toho ještě mnoho k řešeniacute ale některeacute čaacutesti našich kosmologicshykyacutech znalostiacute lze již považovat za dostatečně zaručeneacute

9 Zaacutevěry

Vraťme se od divokyacutech spekulaciacute předchoziacute kapitoly zpaacutetky k obecneacutemu teacutematu kosmologie jež postupně ziacuteskala na vaacutežnosti jako uznaacutevanaacute vědeckaacute discipliacutena Maacute dobře definovaneacute a jasně formulovaneacute probleacutemy ktereacute je třeba řešit systematickyacutem vyacutezkumem Koneckoncu zahrnuje hlubokeacute otaacutezky o sashymotneacutem původu vesmiacuteru Jsem přesvědčen že kosmologllm nehroziacute v budoucshynosti nezaměstnanost

Tři zdroje uacutespěchů současneacute kosmologie jsme připomněli na začaacutetku pozoshyrovaacuteniacute fyzikaacutelniacute teorie a moraacutelniacute odvahu Pro dalšiacute rozvoj kosmologie potře-

184

bujeme toteacutež důmyslnějšiacute pozorovaacuteniacute pokrok ve fyzikaacutelniacute teorii a ještě viacutece odvahy Člověk a jeho kosmickaacute loď - Země obiacutehajiacuteciacute kolem jedneacute z mnoha hvězd v jedneacute z mnoha galaxiiacute jsou vskutku nepatrnou čaacutestiacute celeacuteho vesmiacuteru Přes to se naacutem dařiacute poznaacutevat staacutele leacutepe bezbřehyacute vesmiacuter jeho minulost i bushydoucnost Upřiacutemnaacute viacutera v zaacutesadniacute možnost poznaacutevaacuteniacute vesmiacuteru odhalovaacuteniacute pravdy viacutera

ve Vědu - to spojuje všechny astronomy i všechny vědce vůbec Je to vlastně toteacutež jako upřiacutemnaacute viacutera v dobro spravedlnost lidskou důstojnost v cenu lidshyskeacuteho života kteraacute spojuje všechny lidi dobreacute vůle

(Přeložila Libuše Kalašovaacute)

Ke klasifikaciacutemLadislav Křivskyacute

slunečniacutech erupciacute Zaacutehy po vaacutelce byJa zavedena na ondřejovskeacute observatoři podle zahraničniacutech

vzorů systematickaacute pozorovaacuteniacute erupciacute ve spektraacutelniacute čaacuteře vodiacuteku Ha (65628 A = == 65628 nm) Pozorovaacuteniacute byla provaacuteděna spektrol1elioskopem Haleova typu kteryacute byl před vaacutelkou pořiacutezen dr Novaacutekovou-Bednaacuteřovou a uveden po vaacutelce do provozu pro pozorovaacuteniacute erupciacute dr F Linkem S tiacutemto přiacutestrOjem byla měshyřena šiacuteřka čaacutery Ha v průběhu erupce časovaacute změna teacuteto šiacuteřky maacute obdobnyacute chod jako intenzita emise v čaacuteře Ha Byla určovaacutena subjektivniacutem způsobem mohutnost (importance) erupce a měřena pozice Kromě řady vědeckyacutech praciacute ktereacute vznikly na zaacutekladě těchto pozorovaacuteniacute bylo ve čtyřicaacutetyacutech a padesaacutetyacutech letech cenneacute pro mnoheacute geofyzikaacutelniacute obory vůbec to zda-li erupce byla a jakeacute byla mohutnosti lmportace podle tehdejšiacutech mezinaacuterodniacutech pokynů byla určoshyvaacutena podle stupnice 1 (nejslabšiacute) 2 2 + 3 a 3 + (nejmohutnějšiacute J Pozorovashytel podle změřeneacute šiacuteřky čaacutery (obyčejně většiacute než 19 A) podle dosaženeacuteho jasu meacuteně již podle rozlohy a trvaacuteniacute přidělil odpozorovaneacute erupci čiacuteslo podle uvedeneacute stupnice Ukaacutezalo se že podle teacuteto klasifikace erupce vykazovaly i obdobnyacute efekt v ionosfeacuteře (Dellingerův zaacutepornyacute efekt na kraacutetkyacutech vlnaacutech a kladnyacute efekt na atmosferikaacutech o vlnoveacute deacutelce 11 km) Po roce 1955 byla zavedena třiacuteda velmi slabyacutech erupciacute (tzv subflares) označovanaacute 1-

Vzhledem k tomu že na některyacutech observatořiacutech v pozdnějšiacute době nebyla tato mohutnost spraacutevně určovaacutena kupř některeacute stanice připsaly mohutnost 3 erupci kteraacute sice zasahovala rozsaacutehlejšiacute chromosfeacuterickeacute pole ale podle sveacute emise (nebo šiacuteřky čaacutery Ha a i podle ionosfeacuterickeacuteho efektu) byla ve skutečshynosti mohutnosti 1 byla stanovena mezinaacuterodně klasifikace novaacute platnaacute až doposud Tato klasifikace platiacute od r 1966 Novaacute klasifikace je založena na velikosti plochy kterou erupce zaujiacutemaacute O klasifikaciacutech erupciacute viz teacutež člaacutenek v Řiacuteši hvězd 53 170 91972 Plochy erupciacute se dajiacute určovat snadno na sniacutemshyciacutech slunečniacuteho disku v čaacuteře Ha (na speciaacutelniacutech filmech) Sniacutemaacuteniacute kinofilmu [mnohdy provaacuteděneacute automaticky) nevyžaduje trvalou pozorovatelskou činnost jako tomu bylo u měřeniacute šiacuteřky čaacutery opakovaneacute po 1 minutě nebo i častěji

Čiacuteslo udaacutevaacute plochu erupce zaacuteřiacuteciacute v čaacuteře a piacutesmena F N a B vystihujiacute jas Jas se určuje převaacutežně odhadem je to jakaacutesi jasovaacute mohutnost kteraacute připoshymiacutenaacute stupně 1 2 3 stareacute klasifikace Nejmenšiacute erupce (tzv subflares) se označujiacute znameacutenkem minus nebo piacutesmenem S a k tomu se připojuje (jako je tomu i II dalšiacutech třiacuted) piacutesmeno vyjadřujiacuteciacute jas F - faint (slabyacute) N shynormal (průměrnyacute) nebo B - brillant (velmi jasnyacute) Tato piacutesmena jsou uvaacuteshyděna malaacute nebo velkaacute

185

Zaacuteznam iady -emise (1-8

vzplanutiacute XshyAJ při erupshy

ciacutech z dru žice GOES -2 dne

GOES-2 1-8 Aacute 19 IX 1979 mohutnost lze odvodit podle stupnice t řiacuteshy

19-IX-1979 dy jsou napravo

-6 c10

10-1

14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 O 2 UT

Uvaacutediacuteme tuto klasifikaci erupciacute podle ploch ve čtverečniacutech stupniacutech S [nebo -) = subflare = velmi malaacute erupce plocha A - 20

1 = erupce mohutnostiacute jedna 21 ~ A lt 51 2 = erupce mohutnosti 2 52 ( A lt 124 3 = erupce mohutnosti 3 125 lt A lt 247 4 = erupce mohutnosti 4 248 lt A

50

Přiacuteklady Označeriiacute pro jasově normaacutelniacute velmi malou erupci je SN nebo Sn nebo N Označeniacute pro mimořaacutedně velkou erupci jasově velmi jasnou bude 4B nebo 4b Přiacuteklad dvouvlaacuteknoveacute erupce mohutnosti 3B z 29 VII 1973 (14 h

01 SČ] sniacutemaneacute v Ha na hvězdaacuterně v Uacutepici je na obr na 2 str obaacutelky Přesto že bylo snahou zakladateluacute noveacute klasifikace určovaacuteniacute mohutnosti

erupciacute sjednotit jsou nadaacutele mohutnosti určovaneacute pro tuteacutež erupci různyacutemi stanicemi dosti odlišneacute Rozdiacutelnaacute klasifikace u teacuteže erupce stanovenaacute na viacutece observatořiacutech někdy maacute objektivniacute přiacutečinu ve skutečnosti že některaacute stanice nezachytiacute celyacute vyacutevoj erupce od samotneacuteho začaacutetku a nezachytiacute vždy faacutez i s maximem jasu

Podle monitorovaacuteniacute slunečniacute X-emise v řadě kanaacutelli na družiciacutech se ukashyzovalo že určovaacuteniacute mohutnosti erupce by mělo I)yacutet provaacuteděno podle zaacuteř e niacute

erupce ve spektraacutelniacutem rozsahu 1-8 A (0 1-08 nm) a to podle intenzity zaacuteřeniacute vlastně energie maximaacutelně dosaženeacute Od 1 1 1969 platiacute teacutež tato klasishyfikace zavedenaacute v USA (Space Environment Services Center) je do jisteacute miacutery objektivniacute neniacute ale bez vad jak ještě uvedeme Tato klasifikace maacute tyto vyacuteshyhody (1) je lepšiacutem měřiacutetkem pro geofyzikaacutelniacute zvlaacuteště ionosfeacuterickeacute efekty (2) je objektivniacute miacuterou pro emisi erupciacute bez ohledu na umiacutestěniacute erupce na disku (nebo za okrajem disku) Zařazeniacute do intenzitniacutech třiacuted se provaacutediacute podle dosaženeacuteho vrcholu emise erupciacute v oboru 1-8 A a to takto

lntenzita zaacuteřeniacute

nejslabšiacute B rp lt 10- 6 rp lt 10 - 3

slabeacute C 10 - 6 IJ) lt 10-5

sUedn i M 10- 5 rp lt 10-4 10- 2 I) lt 10 - 1

velkeacute X

Dalšiacute děleniacute umožňuje čiacuteslo k třiacutedě kupř C3 udaacutevaacute vzplanutiacute 3X10- 6 W m- z nebo X5 je pro vzplanutiacute 5 X 10- 4 W m- 2 V prognoacutezaacutech erupciacute některyacutech censhyter se udaacutevaacute očekaacutevaacuteniacute vyacuteskytu erupciacute podle jednotlivyacutech třiacuted Cl Ma X Při BO jde o jevy slabšiacute než lX10 - 7 W m- z

Na obraacutezku je přiacuteklad zaacuteznamu X-emise (1-8 A) z obdobiacute bohateacuteho na erupce zaacuteznam je z družice GOES-2 ze dne 19 IX 1979 rozmeziacute klasifikačshy

niacutech třiacuted je udaacuteno

186

Vzhledem k tomu že se provaacutediacute monitorovaacuteniacute X-emise z celeacuteho disku SIUl1shyce neniacute možno bez současneacuteho optickeacuteho sledovaacuteniacute (v Ha na film nebo vishyzuaacutelně spektrohelioskopem) určit polohu erupce a tedy určit přiacuteslušnost

erupce k určiteacute skupině skvrn (tj aktivniacute oblasti) Mnohdy se staacutevaacute že dojde k dvojiteacute nebo i trojiteacute časoveacute superpozici erupciacute

(z různyacutech aktivniacutech oblastiacute na Slunci) a nelze na zaacuteznamech X-emise rozeshyznat zda-li šlo o erupci jednu nebo viacutece erupciacute Mohutnost přisouzenaacute jakoby šlo o jednu erupci podle uvedeneacute stupnice v X-emisi v takovyacutechto přiacutepadech nemůže odpoviacutedat jednotlivyacutem skutečnyacutem erupčniacutem jevům neboť je neseparuje

Je patrneacute že i tato objektivniacute klasifikace erupciacute podle X-emise neniacute vlastně zcela objektivniacute a nevystihuje plně realitu jevů Z hlediska middotgeofyzikaacutelniacutech efektLl (hlavně ionosfeacuterickyacutech) je pro praktickeacute uacutečely dostačujiacuteciacute znaacute-li se maximaacutelniacute daacutevka ionizujiacuteciacute emise v době maxima erupce nebo shluku erupciacute a trvaacuteniacute emise ktereacute lze z registraciacute odečiacutest Je zřejmeacute že z hlediska slunečniacute fyziky (kupř pro evidenci erupčniacute činnosti v danyacutech typech aktivniacutech oblastiacute) je nutnaacute současnaacute optickaacute kontrola v čaacuteře Ha a určovaacuteniacute mohutnostiacute pozic a trvaacuteniacute erupciacute pod le noveacute či stareacute klasifikace

Určeniacute mohutnosti erupce provaacuteděneacute jakyacutemkoliv uvedenyacutem způsobem (doshyplněneacute poziciacute erupce a trvaacuteniacutem) je prvniacute nejzaacutekladnějšiacute i když nejprostšiacute charakteristikou kteraacute se užiacutevaacute i ve vědeckyacutech praciacutech o erupciacutech vědeckeacute zpracovaacuteniacute z nejrftznějšiacutecl1 hledisek ovšem musiacute naacutesledovat

Vzhledem k tomu že v posledniacutech 10- 15 letech intenzita služby pozemniacuteho pozorovaacuteniacute erupciacute zvlaacuteště v Evropě poklesla je krytiacute Slunce pozorovaciacute konshytrolou zvlaacuteště v dopoledniacutech hodinaacutech (podle našeho času) velmi špatneacute Staacutevaacute se tak že se zpracovaacutevajiacute různeacute druhy emisiacute erupciacute ziacuteskaacutevaneacute někteshyryacutemi naacutekladnyacutemi projekty a přiacutestroji na vědeckyacutech družiacuteciacutech nebo meziplaneshytaacuterniacutech sondaacutech a při tom se ani neviacute kde erupce na Slunci vftbec vznikla Vzhledem k tomu že zvlaacuteště u čaacutesticovyacutech emisiacute erupciacute nejde o sfeacuterickeacute vyacuteshyrony zaacuteležiacute při fyzikaacutelniacutech interpretaciacutech na pozici zdroje na Slunci kteryacute se mnohdy v dLlsledku mezery v meacuteně naacutekladneacutem pozemniacutem pozorovaacuteniacute ani neznaacute A tak nemohou byacutet plně zhodnoceny vyacutesledky pořizovaneacute za desiacutetky milioacutenů protože schaacuteziacute vyacutesledky pořizovaneacute za tisiacutece Tento neutěšenyacute stav je způsobovaacuten převaacutežně těmito dvěma dftvody [l] v důsledku šetřeniacute se omezily na některyacutech staniciacutech pozorovaciacute služby (2) pozorovaacuteniacute nebo sniacutemaacuteniacute erupciacute v Ha (a jejich vyhodnocovaacuteniacute) se věnuje menšiacute pozornost vzhledem k pracnosti a časoveacute naacuteročnosti při systematickeacutem provaacuteděniacute siacutely pozoroshyvatelskeacute se zaměřujiacute na tzv atraktivnějšiacute uacutekoly To je efekt společnyacute dnes i jinyacutem vědeckyacutem oborům majiacuteciacute ale za naacutesledek že pro atraktivnějšiacute

uacutevahy pak chybiacute nejzaacutekladnějšiacute konvenčniacute uacutedaje ziacuteskaacutevaneacute klasickyacutemi způsoby

Martin Šolc Analema nad Prahou Excentrickeacute draacuteha Země kolem Slunce a sklon rovniacuteku k ekliptice způsoshy

bujiacute odchylky praveacuteho slunečniacuteho času Tp od času středniacuteho slunečniacuteho T smiddot

Odchylka se během roku měniacute a jejiacute vyjaacutedřeniacute časovaacute rovnice E = Tp-T s patřiacute k zaacutekladům astronomie uvaacuteděnyacutem v každeacute učebnici Sklon ekliptiky k rovniacuteku způsobuje takeacute proměnnou deklinaci Slunce běh~m roku mezi + 235deg o letniacutem slunovratu a -235deg o slunovratu zimniacutem Kombinaci obou vlivů tedy předchaacutezeniacute nebo opožďovaacuteniacute praveacuteho slunečniacuteho času vzhledem k rovnoměrně plynouciacutemu času středniacutemu a proměnnou deklinaci kteraacute se projevuje napřiacuteklad proměnnou vyacuteškou Slunce nad obzorem při kulminaci vyjadřuje naacutezorně křivka tvaru osmičky zvanaacute analema (viz 4 str obaacutelky)

187

Konstrukci analemy si můžeme představit podle jednoducheacuteho pokusu shytrvale upevněnyacutem fotoaparaacutetem budeme fotografovat Slunce každyacute den vždy v poledne středniacuteho slunečniacuteho času (miacutestniacuteho) Kdyby Slunce postupovalo po světoveacutem rovniacuteku miacutesto po ekliptice a s konstantniacutem denniacutem pohybem promiacutetlo by se v poledne středniacuteho slunečniacuteho času vždy do prflsečiacuteku rovniacuteku s miacutestniacutem poledniacutekem a miacutesto analemy bychom ziacuteskali jen jeden obraz Slunce Zmiacuteněneacute nepravidelnosti však způsobiacute že Slunce vytvořiacute svyacutemi obrazy praacutevě analemu Sledujme jejiacute vytvaacuteřeniacute během roku O podzimniacute rovnodennosti [23 zaacuteřiacute) projde Slunce poledniacutekem o 8 minut před polednem středniacuteho času S přibyacutevajiacuteciacutem podzimem se poledniacute vyacutešky Slunce zmenšujiacute a Slunce prochaacuteziacute poledniacutekem staacutele dřiacuteve až do 3 listopadu kdy praveacute poledne nastaacutevaacute o 165 minuty dřiacuteve než poledne času středniacuteho Pak se poledniacute vyacuteška Slunce daacutele snižuje až do zimniacuteho slunovratu (21 prosince) kdy je nejmenšiacute a to 165deg V tu dobu předstih praveacuteho poledne před středniacutem klesaacute až 26 prosince se pravyacute a středniacute čas sejdou a analema protne miacutestniacute poledniacutek V tu chviacuteli již poledniacute vyacuteška Slunce roste praveacute pOledne se za středniacutem opožďuje Dne 3 ledshyna prochaacuteziacute Země přiacutesluniacutem a tedy Slunce uraziacute ten den po ekliptice vzhledem ke hvězdaacutem nejdelšiacute denniacute uacutesek sveacute draacutehy Dne 11 uacutenora je zpožděniacute praveacuteshyho poledne maximaacutelniacute asi 145 minuty a potom se zvolna zmenšuje Dne 21 března protiacutenaacute analema světovyacute rovniacutek (jarniacute rovnodennost) a praveacute poshyledne nastaacutevaacute o 7 minut později než středniacute Miacutestniacute poledniacutek protne analema 16 dubna a pak se praveacute poledne bude před středniacutem opět předchaacute zet až do 14 května kdy rozdiacutel činiacute asi 4 minuty Dne 16 června protiacutenaacute analema opět miacutestniacute poledniacutek a kraacutetce nato 21 června dosahuje Slunce maximaacutelniacute vyacutešky při kulminaci [v Praze 635deg) Opožděniacute praveacuteho poledne za středniacutem je potom největšiacute 26 července asi 65 minuty Miacutestniacute poledniacutek protne analema znovu 1 zaacuteřiacute a pak už spěje k podzimniacute rovnodennosti čiacutemž se uzaviacuteraacute Na zaacutevěr

je třeba zdůraznit že analema neniacute symetrickaacute podle miacutestniacuteho poledniacuteku Jako analema se označujiacute všechny přiacutebuzneacute křivky ktereacute by vznikly každoshy

denniacutem fotografovaacuteniacutem Slunce vždy le stejnyacute okamžik i třeba odlišnyacute od poshyledne a takeacute se tak označujiacute křivky ktereacute na slunečniacutech hodinaacutech opisuje stiacuten špičky ukazatele (nebo nod u) během roku vždy ve stejnou dobu středniacuteho času

Analema na obraacutezku byla sestrojena podle vyacutepočtu Stupnice na miacutestniacutem poledniacuteku vyjadřuje deklinaci ve stupniacutech stupnice na světoveacutem rovniacuteku čashy

soveacute odchylky od okamžiku kulminace v minutaacutech Obě stupnice majiacute rovnoshyměrneacute děleniacute Podkladovyacute obraacutezek je pohled ze schodů od Čechova mostu na letenskou plaacuteIiacute směrovanyacute na jih Uacutehloveacute měřiacutetko ve střed u obraacutezku (jiŽniacute bod průsečiacutek miacutestniacuteho poledniacuteku s horizontem) je stejneacute jako na osaacutech Stejshyneacutemu měřiacutetku odpoviacutedaacute i vyacuteška světoveacuteho rovniacuteku nad obzorem takže nedoshychaacuteziacute k tak velkeacutemu zkresleniacute jakeacute by nastalo při promiacutetnutiacute analemy do roviny fotografickeacuteho sniacutemku Poloha Slunce je vyznačovaacutena po 5 až 6 dnech počiacutenaje podzimniacute rovnodennostiacute

Co noveacuteho v astronomii

POMNiacuteK T BRAHE A J KEPLERA

V roce 1971 jsme si četnyacutemi akcemi přishypomiacutenali 400 vyacuterod narozeniacute německeacuteho astronoma johannesa Keplera a 370 vyacuteročiacute uacutemrH daacutenskeacuteho astronoma Tycho Brahe

Oba vyacuteznamniacute učenci nějakyacute čas v Praze žili a pracovali a tak bylo rozhodnuto jim postavit v Praze pomnlk Zaacutekladniacute kaacutemen k němu byl položen 9 června 1971 v Kepleshyrově ulici na Pohořelci ale k slavnostniacutemu odhalen došlo až letos 20 července Pomshynk je diacutelem akademickeacuteho sochaře Josefa Vajce a architekta Vladislava Pyacutechy U přiacuteshyležitosti slavnostniacuteho aktu promluvili o žishyvotě a diacutele obou astronomll na pomniacuteku zpodobněnyacutech předseda ONV Praha 6 dr Štěpaacuten Flajzar vedouciacute katedry astronomie

186

il astrofyziky MFF UK prof Vladimiacuter Vilshynyacutesek a ředitel Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy dr Oldřich Hlad J B

PLANETKA 1984 KD

E a C Shoemakerovi objevili 27 května

na Palomarskeacute hvězclaacuterně rychle se pohyshybujiacuteciacute planetku 15m V souhvězdiacute Boota Jejiacute draacutehu počiacutetal z 27 pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květnem a 16 červnem Daniel W E Gleen

T 1984 VII 4928 EČ w iacute2

203 5350 81860deg

19500

13654deg q 100836 AU e 054154 a 2199947 AU

Planetka předběžně označenaacute 1984 KD maacute oběžnou dobu 326 roku Byla objevena viacutece než měsiacutec před pľlkhodem přiacuteslunim

19 června prošla ve vzdaacutelenosti pouze 0031 AU od Země (od Slunce byla v tuto dobu vzdaacutelena 1028 AU) Dne 17 června měla jasnost 11zm a byly zjištěny změny

jasnosti v rozmeziacute D3-04m s periodou 20 min lak je z elementll patrneacute planetka se v době průchodu perihelem značně přishy

bližuje k draacuteze Země IAUC 3953-4 (BI

KOMETA PWOLF-HARRINGTON 19B4g

Periodickou kometu Wolf-Harrington nashylezl [ Gibson na negativu exponovaneacutem 12m SChmidtovou komorou Palomarskeacute obshyservatoře 4 června Byla v souhvězdiacute Bemiddot rana velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta (z poshyzorovaacuteniacute vychaacuteziacute oprava v čase průchodu přiacutesluniacutem pouze +003 dne) měla jasnost 17 m a plynnyacute ohon deacutelky asi 50 v pozičshyniacutem uacutehlu 270deg

Kometu objevil 22 prosince 1924 Wolf (Heidelberg) ale pak nebyla při dalšiacutech naacutevratech do perihelu pozorovaacutena Znovu ji objevil až Harrington na negativu exposhynovaneacutem 4 řiacutejna 1951 na palomarskeacute hvězshydaacuterně Potom byla nalezena při všech dalshyšiacutech naacutevratech do přiacutesluniacute ktereacute nastaly v letech 1958 1965 1971 a 1978 Podrobneacute informace o teacuteto periodickeacute kometě jsme otiskli v ŘH 52 4 11971

Draacutehu počiacutetal ze 110 pozic ziacuteskanyacutech v obdobiacute 1951-1978 S Nakano (Tokio) s ohledem na negravitačniacute vlivy jej ele shymenty jsou

T 1984 IX 2272633 EČ OJ 18686312deg iacute2 25421129deg 19500 i 184488T

q 16158919 AU a 34955060 AU e 05377230 p 654 roku

lAUC 3952 MPC 8289 (Bj

KOMETA P FAYE 1964h

Periodickou kometu Faye nalezli nezaacuteshyvisle kraacutetce před jejm letošniacutem průchodem přiacutesluniacutem [ Gibson a C S Morriacutes Gibson ji našel na sniacutemciacutech exponovanyacutech 9 až 11 června na Palomarskeacute hvězdaacuterně 152m reflektorem s receptorem CCD Byla v soushyhvězdiacute Berana měla jaacutedro o jasnosti asi 165111 koacutemu a kraacutetkyacute ohon v pozičniacutem uacutehlu asi 270deg Morris ji nalezl vizuaacutelně 23 27 a 28 června 025m reflektorem Byla v soushyhvězdiacute Byacuteka a jevila se jako difuzniacute objekt 125 rn s kondenzociacute průměr koacutemy byl asi 1 V obou přiacutepadech byla poblže eklipshytiky velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta Dne 29 června byla vzdaacutelena od Země 2271 AU od Slunce 1598 AU

Draacutehu počiacutetal W Landgraf [G6ttingen) ze 156 pozic z obdobiacute 1961-1977 s ohledem na negravitačniacute vlivy jejiacute elementy jsou

T 1984 VII 989263 EC uacute) 203830720 Sl 19898109deg 19500

909238deg q 15935178 AU a 37783256 A U e 05782476 p 734 roku

Kometu objevil Faye 22 listopadu 1843 v Pařiacuteži dostala označeniacute 1843 lil Jejiacute le shytošniacute naacutevrat je již 18 pozorovan5

lAUC 3956 MPC 8287 (BI

KOMETA AUSTIN 1984i

Dne 8 července objevil R D Austin (Novyacute Zeacuteland) poměrně jasnou novou koshymetu Byla na jižniacute obloze v souhvězdiacute

Rydla [Caelum) a jevila se jako difuzn objekt asi 8m s kondenzaciacute Podle Austina měla kometa 9 července vizuaacutelniacute jasnost 65nl a koacutemu o průměru 12 Mezi 9-11 červencem byla vzdaacutelena od Země jen 026 AU (od Slunce 095-091 AU) Ze 6 poloh ziacuteskanyacutech mezi 8-10 červencem tedy jen z velmi kraacutetkeacuteho oblouku počiacuteshy

tal B G Marsden prvniacute předběžnou parashybolickou draacutehu jejiacutež elementy jsou

T 1984 VIII 1213 EC w iacute2

35283017057deg 19500

t 16411deg q 02912 AU

IAUC 3957-8 [B

NEVIDITELNA HMOTA

Rotačniacute křivka našiacute Galaxie tedy zaacutevisshylost draacutehoveacute rychlosti na vzdaacutelenosti od středu Mleacutečneacute draacutehy naacutem daacutevaacute obraz o celkoveacute hmotě kteraacute se naleacutezaacute uvnitř

draacutehy objektu Určiacuteme-li tak rozděleniacute hmoshyty v Galaxii dostaneme nečekanyacute vyacutesledek

189

čiacutem viacutece se přibližujeme vnělšiacutem oblastem tiacutem viacutece se rozděleniacute hmoty lišiacute od toho co lze předpoklaacutedat na zaacutekladě rozloženiacute znaacutemyacutech objektů Zřejmě tedy obsahujiacute vnějšiacute čaacutesti Mleacutečneacute draacutehy a galaktickeacute halo podstatneacute množstviacute nesviacutetiacuteciacute a tiacutem nevidishytelneacute hmoty

Ve srovnaacuteni s exotickyacutemi možnostmi vyshysvětleniacute tohoto jevu jako např hmotnostiacute neutrn může byacutet považovaneacute za konzershyvativniacute objasněniacute na zaacutekladě velkeacuteho poshyčtu slabě sviacutetiacuteciacutech trpasllků typu M Tyto maacutelo sviacutetlciacute (Mvgt 16) červeneacute hvězdy neshyjsou většinou vizuaacutelně zjistitelneacute ale na sniacutemciacutech v bllzkeacute infračerveneacute oblasti by musely byacutet patrneacute

Na zaacutekladě teacuteto myšlenky prohleacutedli G Gilmore a P Hewett pomociacute automatickeacuteho měřiacuteciacuteho procflsu na Kraacutelovskeacute observatoři v Edinburghu sniacutemky pořiacutezeneacute UK-Schmidshytovyacutem dalekohledem [AustraacutelieJ ve dvou spektraacutelniacutech oblastech modreacute a infračer shyveneacute Cerveneacute hvězdy typu M ktereacute nalezli srovnaacuteniacutem obou druhů sniacutemků mohly poshytom byacutet prozkoumaneacute spektroskopicky aby bylo jisteacute že jsou skuteině těmi hledanyacuteshymi červenyacutem trpasliacuteky maleacute absolutniacute sviacuteshytiacute vosti

Překvapujiacuteciacute vyacutesledek Uvnitř zkoumaneacuteho pole ktereacute zaujiacutemaacute na obloze 50 čtverečshyniacutech stupňů nebyl nalezen ani jeden trpasliacutek s Mvgt 19 V přiacutepadě že existujiacute ještě slabšiacute červeniacute trpasliacuteci než jakeacute znaacuteshyme dnes tak se vyskytujiacute vzaacutecně a nemoshyhou vysvětlit hledanou hmotu v Galaxii A pouze trochu jasnějšiacute červeneacute hvězdy tohoto typu nejsou dosti četneacute aby řešily danyacute probleacutem G Gilmore a P Hewett udaacutemiddot vajiacute ve sveacute praacuteci [Nature 306 669 1983J horniacute hranici počtu hvězd tohoto typu z něhož vyplyacutevaacute že červeniacute trpasliacuteci s Mv gt 16 mohou vysvětlit nanejvyacute š jedno procen to ch ybě jiacutec hmoty v oko liacute Slunce Ve vnějšiacutech čaacutestech Galaxie daleko za draacuteshyhou našiacute mateřskeacute hvěZdy mohou předstashy

vovat maximaacutelně 10 neviditelneacute hmoty SuW 23 117384 (H Nj

PLANETKA 1984 KB

Na negativech exponovanyacutech 27 a 29 května 046m Schmidtovou komorou na Pashylomarskeacute hvězdaacuterně objevili Carolyn a Eumiddot gene Shoemakerovi asteroidaacutelniacute objekt kteshyryacute měl jasnost 135m a rychle se pohyboval souhvězdiacutemi Herkula a Hadonoše Z prvniacutech poloh bylo možno vypočiacutetat předběžnou draacutehu a ukaacutezalo se že jde o dalšiacute planetku typu Apollo Přiacutesluniacutem prošla již 2 dubna t r ve vzdaacutelenosti 05288 AU od Slunce Draacuteha asteroidu maacute sklon k rovině eklipshytiky 463deg a excentricitu 07603 Velkaacute poloshyosa draacutehy měřiacute 22057 AU takže oběžneacuteIacute doba je 328 roku V odsluniacute se planetka vzdaluje od Slunce na 38826 AU v době objevu byla vzdaacutelena od Země jen asi 015 AacuteU IAUC 3947 3949 (B]

PERIODlCKf KOMETY V R 1985-1986

V naacutesledujiacuteciacutem přehledu uvaacutediacuteme perioshycHckeacute komety ktereacute projdou přiacutesluniacutem v leshytech 1985-1986 (podle S Nalana NK 455) Komety jsou řazeny podle průchodu perishyhelem čas (EČ) je uveden zlomlem dne Hvězdičkou jsou označeny komety jejichž čas průchodu přiacutesluniacutem neniacute zcela jistyacute

J B

Tsuchinshan 1 1985 I 233 Schwassmann-Wachmann 3 I 1162 Biela IV 1072 Hondamiddot Mr kosmiddot Pajd ušaacutekovaacute V 2389 Schuster VI 234 Gehrels 3 VI 314 Brook~ l VI 1759 Russell 1 Vll 522 Kowal 2 Vll 863 Tsuchinshan 2 Vl I 2118 Daniel VIII 433 Giacobini middotZinner [1984eJ IX 525 Giclas X 190 Boethin 1986 I 2282 Ashbrook-]ackson 1 2440 Halley [1982i) ll 944 Holmes III 1413 Wirtanen III 1935 Kojima IV 472 Spi talermiddot V 1717 Shajn-Schaldach V 2733 Whipple VI 2502 Wild 1 X 115

OSAMĚLA METIS

Asi pred třemi lety proběhly odbornyacutem tiskem zpraacutevy že i malaacute tělesa slunečniacute soustavy mohou miacutet sveacute měsiacutece Domněnka že takeacute planetka Metis maacute sveacuteho průvodce přiměla astronomy z Arizonskeacute univerzity aby jiacute věnovali pozornost Vizuaacutelniacute pozoro shyvaacuteniacute provedli během dvou nociacute za velmi dobryacuteCh podmiacutenek reflektorem o prihněru 154 m Astronomoveacute by přiacutepadnyacute satelit zjistill už ve vzdaacutelenosti 12 od Metis Běshyhem těchto dvou nociacute však nezaznamenali nic co by nasvědčovalo že devaacutetaacute planetka maacute skutečně nějakeacuteho průvodce Takeacute dalšiacute pozdějšiacute pozorovaacuteniacute provedenaacute složenyacutem reflelkt-orem byla negaHvniacute Shodujiacute se tak s jinyacutemi zveřejněnyacutemi zpraacutevami pro shyfesionaacutelniacutech astronomů Planetka Metis ted y zřejmě žaacutedneacuteho průvodce nemaacute s lunečniacute soustavou putuje osamoceně

Sky and Telescope 108 2 1984 (H N ]

ZLEPŠENA DRAHA KOMETY PBRADFIELD 1984a

o periodickeacute kometě Bradfield 1984a jsme přinesli již zpraacutevy v t 211984 (2 str obaacutelmiddot kyl a 41984 (str 81) V č 71984 (str 152) jsme otiskli Candyho elementy elipshytickeacute draacutehy Z 30 pozic ziacuteskanyacutech mezi

190

9 lednem a 30 květnem t r pociacutetal noshyvou draacutehu Daniel W E Green jejiacute eleshymenty jsou

IT 1983 XII 277994 EČ w 2191674deg fl 3561606deg 19500

517937deg q 1357523 AU e 0952404 a 2852173 AU

Jak je vidět Greenovy elementy se přiacuteliš

nelišiacute od Candyho ale zpřesněnaacute hodnota velleacute poloosy je poněkud menšiacute než půshyvodniacute takže oběžnaacute doba vychaacuteziacute nyniacute 1523 roku Kometa PBradfield maacute tedy oběžnou dobu poněkud kratšiacute než PHershyochel-Rigollet I AUC 3955 (B J

CHIRON PODIVNYacute PŘ1SLUŠNIK SLUNECNI SOUSTAVY

Je tomu již viacutece než sest let co objevil Charles Kowal zajiacutemaveacute těleso ve slunečniacute soustavě ktereacute dostalo jmeacuteno Chiron Obshyjekt podle velikosti planetka se pohybuje mezi drahami Saturna a Urana Až do dnešshyniacuteho dne neziacuteskali astronomoveacute o tomto tělese mnoho poznatků Zdaacute se že budeme muset počlwt až do jeho přiacuteštiacuteho průchoshydu periheliem tedy až do roku 1995 abyshychom se o Chironu dozvěděli viacutece V soushyčasneacute době maacuteme přiacuteliš maacutelo poznatku na to abychom mohli zodpovědět zaacutekladniacute otaacutezku jak se dostalo tak velkeacute těleso na miacutesto ve slunečniacute soustavě v němž bychom očekaacutevali již jenom komety

Chiron oběhne kolem Slunce jednou za 507 let jeho vzdaacutelenost od Slunce v přiacute shy

sluniacute Činiacute 85 AU a v odsluniacute 189 AU Tě shyleso maacute teacuteměř kulovyacute tvar Jeho průměr Činiacute 300 až 400 km a albedo pouze 003 (přiacutepadně 005) Nejzajiacutemavějšiacute je skutečshynost že z vyacutepočtů draacutehy plyne zaacutevěr že se Chiron zřejmě nenaleacutezaacute na draacuteze na niacutež vznikl

Nedaacutevno byla zveřejněna domněnka že přiacuteČinou jsou poruchy v draacuteze způsobeneacute Saturnem kolem roku 1664 A dalšiacute vyacutepočty předpoviacutedajiacute rovněž poruchy v budoucnu Nejprve je způsobiacute Saturn a potom Jupiter Dokonce se zdaacute že by tyto obřiacute planety mohly Chirona i vypudit ze slunečniacute soushysta vy

Charles Kowal kalifornskyacute astrofyzik pomiddotmiddot važuje Chirona za jedinečneacute těleso sveacuteho druhu ve slunečniacute soustavě Přes pečliveacute hledaacuteniacute nebyl totiž nalezen žaacutednyacute jinyacute poshydobnyacute objekt Domněnky o původu Chirona se značně

různiacute Hovořiacute o neobyčejně velikeacute kometě jejiacutež jaacutedro by muselo byacutet 100kraacutet hmotnějshyšiacute než Halleyovy komety i o planetce uprchliacutekovi Kowal saacutem se domniacutevaacute že Chiron neniacute ani planetka ani kometa dalshyšiacutech spekulaciacute se zdržuje

YI11 maacute tento podivnyacute objekt jasnost 17m až 18m a v bliacutezkosti perihelia dosaacutehshyne asi 15m V tu dobu budou už přiacuteznivějšl podmiacutenky k vyacutezkumu zajiacutemaveacuteho tělesa a astronomoveacute možnaacute již zodpoviacute otaacutezku jeho původu

SuW 22 329 1983 (H NJ

MAGNETICKEacute MAPOVANIE SLOVENSKA

Štuacutedium rozloženia magnetickeacuteho poIa Zeme patrl medzi zaacutek ladneacute uacutelohy geofyziky Pre tleto ciele sa na uacutezemiacute jednotlivyacutech štaacutetov robl magnetickeacute mapovanie Keďže geomagnetickeacute pole sa meniacute s časom je potrebneacute mapovanie opakovať v intervale 10-15 rokov

Na predchaacutedzajuacutece kompletně a detailneacute mapovania Slovenska nadvazuje noveacute ma shypovanie z [okov 1980 až 1982 Mapovanie pozostaacutevalo z troch hlavnyacutech etaacutep priacutepravshynej etapy meraciacutech praacutec a spracovania vyacuteshysJedkov Počas priacutepravnyacutech praacutec sa zistilo že z p6vodnyacutech 132 stanovlšť len 52 t j 394 percenta je vhodnyacutech na ďalšle meshyrania Nevyhovujuacutece stanovištia sa nahrashydili novyacutemi a vytvoriJa sa tak magnetickaacute sieť 130 bodov na uacutezemiacute celeacuteho Slovenska 1 j jeden bod priacutepadaacute na 370 kmz Na kažshydom stanovišti sa určoval astronomickyacute azimut pozemskeacuteho cieta na zaacuteklade pozoshyrovaniacute Slnka magnetickaacute dekliacutenaacutecia - D horizontaacutelna zložka - H vertikaacutelna zložshyka - Z a totaacutelne pole - F Pr meraniacute Sil použila kombinaacutecia klasickyacutech priacutestroshyjov (QHM na meranie horizontaacutelnej zložky porneacuteho teodolitu na meranie magnetickej deklinaacutecie) s modernyacutem priacutestrojom - proshytoacutenovyacutem magnetometrom merajuacutecim totaacutelshyne pole F Denneacute variaacutecie sa pozorovali vashyriačnou suacutepravou typu Bobrov Nameraneacute vyacutesledk y spracovali v Geomagnetickom obshyservatoacuteriu Geofyzlkaacutelneho uacutestavu SAV v Hurbanove V suacutečasnom obdobiacute sa prishypravujuacute daacuteta na zostrOjenie definitiacutevnych maacutep jednotlivyacutech zložiek geomagnetickeacuteho pora Mapy sa buduacute kresliť automaticky v mierke 1 1250000

a vyacutesledky ktoreacute sa ziacuteskali počas mapo shyvania prejavili vefkyacute zaacuteujem niektoreacute inshyštituacutecie zaoberajuacutece sa vyhIadaacutevaniacutem uacutežitshykoviacutech nerastnyacutech suroviacuten predovšetkyacutem n p Geofyzika vErne Pre tleto inštituacutecie predstavujuacute uacutedaje o rozloženiacute geomagneshytickeacuteho pola zaacuteklad pre podrobneacute geoloshygicko-geofyzikaacutelne štuacutediacuteum vybranyacutech obshylastiacute na uacutezemiacute Slovenska Magnetickaacute deshyklinaacutecia sa zasa využfva pf orientaacutecii poshydJa kompasu a to nielen v tereacutene ale napriacuteklad aj v leteckej doprave

Poznatky o rozloženiacute magnetickeacuteho poIa Zeme a jeho zmenaacutech majuacute velkyacute vyacuteznam pre samotnuacute geofYZiku Využiacutevajuacute sa pri určovaniacute stavby vIChnyacutech častiacute zemskeacuteho telesa pri štuacutediu tohto pola ako fyzikaacutelneshyho uacutekazu a podobne

191

Vyacutesledky z praacuteve dokončovaneacuteho maposhyvania obohatia poznatky o rozloženiacute geoshyIyzikaacutelnych poj[ na uacutezemiacute Slovenska a zashyčlenia sa do uacutedajov ziacuteskanyacutech v celosve shytovom merad le Nvt 984

ODCHYLKY CASOVYacuteCH SIGNALO V CERVNV 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 3 Vl + 01246s +01545s

8 VI +01184 +01473 13 VI +01124 +01400 18 Vl +01064 +01322 23 VI + 91014 +01250 28 VI +0 0970 +01181

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

Na pomoc čtenaacuteři

POMOCKA PRO POZDROV ANIacute ZAKRYTO HVtZD MtStCEM

Při pozorovaacuteniacute zaacutekrytů je vyacutehodneacute vědět ve ktereacutem miacutestě bude hvězda zakryta přiacuteshypadně kde vystoupiacute za neviditelnyacutem okrashyjem Měsiacutece Jsou různeacute možnosti jak si to usnadnit O jedneacute se zmiacutenil polskyacute uacutečastshy

niacutek seminaacuteře o zaacutekrytech hvězd a těles

slunetniacute soustavy Měsiacutecem ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute v řiacutejnu 1983 ing R Fangor prashycovniacutek planetaacuteria ve Varšavěmiddot

Do ohniska okulaacuteru umiacutestiacuteme clonu poshydle obr 1 o průměru rovneacutem zdaacutenliveacutemu průměru Měsiacutece Tato clona maacute vyacuteřez kteshyryacute si nastaviacuteme otaacutečeniacutem okulaacuteru v objiacutemshyce na pozičniacute uacutehel zaacutekrytu To se daacute však použiacutet pouze u dalekohledu s paralakticshykou montaacutežiacute a pohonem

Užitečnou pomůckou nezaacutevislou na daleshykohledu a velmi naacutezornou je jednoducheacute znaacutezorněniacute polohy Měsiacutece a hvězdy vzhleshydem k severniacutemu bodu na Měsiacuteci Podle obr 2 vyřzneme do čtvrtky formaacutetu A 3

VlO O

o 1shyN

192

Vlevo obr 1 Clona kterou vložiacuteme do ohniska okulaacuteru paralakticky montovaneacuteho dalekohledu s hodinovyacutem pohonem Vpravo obr 3 Přiacuteklad tvaru Měsiacutece při elongaci 300deg Při otočeniacute o 180deg e použitelneacute takeacute pro elongaci 60deg při zaacutekrytu (vstupu) Izvězshydy za temnyacute okrai Měsiacutece

kruhovyacute otvor o průměru asi 12 cm Čtvrtku pak přehneme v polovině vložiacuteme silnějšiacute lepenku se stejnyacutem otvorem a slepiacuteme k sobě Nahoře označiacuteme směr k severu (JIl) a přiacutemyacutem směrem tj proti směru poshyhybu hodinovyacutech ručiček pozičniacute uacutehly od 0deg do 360deg Vnitřek kruhu je vhodneacute zashyčernit tušiacute Daacutele si vystřihneme tvary Měshysiacutece v různyacutech faacuteziacutech podle elongace E od Slunce (je uvedena ve HR) - obr 3 Pro naši potřebu stačiacute 12 různyacutech tvaruacute po 15deg Jeden tvar použijeme vlastně dvashykraacutet pro přibyacutevajiacuteciacute a ubyacutevajiacuteciacute Měsiacutec a popiacutešeme si ho podle uacutečelu buď pro vstup (D) nebo pro vyacutestup (R) podle obr 3 Pak je už snadneacute podle uacutedajů ve HR vložit poshytřebnyacute tvar do otvoru tak aby uacutehlovaacute vzdaacuteshylenost rohu Měsiacutece odpoviacutedala pozičniacutemu uacutehlu a vhodnyacutem způsobem třeba šipkou na proužku papiacuteru označiacuteme miacutesto kde bude hvězda zakryta nebo kde vystoupiacute Pokud takto sestavenou pomůcku vložiacuteme do pellshyhledneacute foacutelie je možneacute před vlastniacutem pozoshyrovaacuteniacutem sl postaveniacute Měsiacutece a hvě zdy dobshyře zapamatovat To je dltležiteacute hlavně při

vyacutestupu hvězdy kdy ji uvidiacuteme až v okashymžiku uacutekazu Bohumil Kratoška

Obr 2 Ctvltka for shymaacutetu A 3 s krushyhovyacutem vyacuteřezem s označeniacutem poshyziť5niacuteho uacutehlu Prashyvou Mst přehneme dospod

---- - -- --_~

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

GEOGRAFICKEacute PROGRAMY HVĚZDAacuteRNY A PLANETARIA HL_ M PRAHY

Geografie je oborem přiacuterodniacutech věd kteshyryacute se vyacuterazně uplatňuje ve vyacutechovně-vzděshy

laacutevaciacute a popularizačniacute činnosti Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy je to zaacutekonityacute důsledek skutečno sti že astronomie neniacute samostatnyacutem vyučovaciacutem předmětem na nashyšich zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech a skushytečnosti že vedle prvouky přiacuterodovědy

přiacuterodopisu a fyziky ziacuteskaacutevajiacute žaacuteci zaacutekladshyniacute vědomosti z astronomie astrofyziky geoshy- fyziky a kosmonautiky nejviacutece praacutevě v zeshyměpisu Neniacute proto tedy divu že geograshyfickeacute programy majiacute vyacuteznamneacute postaveniacute v programoveacute činnosti Hvězdaacuterny a planeshytaacuteria hl m Prahy že probiacutehajiacute skoro dvashycet let a že mezi odbornyacutemi odděleniacutemi tohoto specializovaneacuteho kulturniacuteho zařiacutezeshyniacute pracuje odděleni geografickyacutech prograshymů založeneacute před 17 lety

Toto oddělenl připravuje geografickeacute proshygramy pro veřejnost i pro mlliacutedež Zaměshy[uje se při tom teacutematicky na obecnou fyshyzickou geografii geografii kontinentů a oceaacutenů a jinyacutech velkyacutech oblastiacute světa soshycialistickyacutech staacutetů a Československa a na problematiku krajiny (zejmeacutena na ochranu přiacuterody a životniacuteho prostřediacute l Geografickeacute programy se konajiacute v Planetaacuteriu Praha a v menšiacutem rozsahu i na Hvězdaacuterně Petřiacuten

V r 1983 se uskutečnilo 487 programll pro 52667 naacutevštěvniacuteků

V programoveacute činnosti pro veřejnost jsou zaacutekladniacutem a tradičniacutem typem programů

audiovizuaacutelniacute geografickeacute pořady s diaposhyzitivy a filmy Zvllištniacute postaveni geografie jako vědy přiacuterodniacute a současně i společenshyskeacute dovoluje některeacute z nich obsahově zashyměřit a časově vztaacutehnout k vyacuteznamnyacutem mezinaacuterodniacutem přiacuteležitostem a kulturně-poshylitickyacutem vyacuteročiacutem Nevyhyacutebaacuteme se zcela ani elwnomicko-geografickeacute teacutematice [přiacuteklashydem JSOU pořady o zajimavyacutech druzich hosshypodaacuteřskeacute činnosti člověka) Novinkou je takeacute podil odděleniacute geografickyacutech prograshymLI na přiacutepravě literaacuterně-hudebniacutech pořadel v astronomickeacutem saacutele Planetaacuteria zaměřeshy

nyacutech na otaacutezky vyacutevoje pozemskyacutech civili shyzaci a na historicko-geografickeacute zajiacutemavosti

Velkeacute oblibě se takeacute těšiacute geografickeacute geologickeacute ekologickeacute a cestopisneacute předshynaacutešky externiacutech spolupracovniacutekll [lektorů

Socialistickeacute akademie Českeacuteho svazu ochraacutencu přiacuterody a uacutečastniacuteků rllznyacutech exshypediciacute l

V našiacute programoveacute činnosti jsme využili nedostatku že v Praze neniacute kino speciali shyzovaneacute na projekCi kraacutetkyacutech populaacuterně-nashy

učnyacutech filmů a tak v audiovizuaacutelniacutech poshyřadech v přehliacutedkaacutech filmů a tematickyacutech cyklech (např Svět a přiacuteroda ve filmu) seznamujeme veřejnost s populaacuterně-naučshynyacutemi a vyacuteukovyacutemi filmy Kraacutetkeacuteho filmu Praha a s filmy z mezinaacuterodniacutech festivalů

jakyacutemi jsou Ekofilm Schola film a Tourshyfilm Kraacutetkeacute filmy samozřejmě využiacutevaacuteme takeacute ve školniacutech zeměpisnyacutech pořadech a v mimoškolniacute zaacutejmoveacute činnosti pro děti a mlaacutedež Hvězdaacuterna a planetaacuterium hl m Prahy

poskytly takeacute prostor a technickeacute vybaveniacute zajiacutemaveacutemu druhu tVllrč činnosti dobroshyvolnyacutech i pľofesionaacutelniacutech pracovnfků ochra shyny přiacuterody Spolu se Staacutetniacutem uacutestavem pashymaacutetkoveacute peacuteče a ochrany přiacuterody v Praze byla pořadatelkou dvou celostaacutetniacutech sou shytěžniacutech přehliacutedek diafonii Na obranu přiacuteshy

rody [v r 1980 a 1982 l Třetiacute soutěžniacute přehliacutedku připravuje spolu s Městskyacutem vyacuteshyborem Českeacuteho svazu ochraacutenců přiacuterod y v Praze na I čtvrtletiacute r 1985 Přiacuteprava uvedenyacutech přehliacutedek patřiacute k programovyacutem uacutekolům geografickeacuteho odděleniacute a jeho prashycovniacuteků

Ne jrozsaacuteh le jšiacute složkoQ vyacutechovně-vzdělaacuteshy

vaciacute praacutece odděleniacute geografickyacutech prograshymů jsou však podle počtu akciacute i podle naacuteshyvštěvnosti školniacute zeměpisneacute pořady pro žaacuteky zaacutekladniacutech škol a poiady pro učitele Obsahově i chronologicky vychaacutezejiacute ze škol shyniacutech osnov zeměpisu 5-8 ročniacuteků zS a vlastivědy 4 ročniacuteku ZŠ Jsou to audioshyvizuaacutelniacute pořady s diapozitivy a filmy a na každyacute měsiacutec je připraveno jineacute teacutema Po shyřady jsou součaacutestiacute systeacutemu Mlaacutedež a kulshytura a školy na ně přichaacutezejiacute v době vyshyučovaacuteniacute Zajiacutemavyacutem doplňkem školniacutech poshyřadll k obecneacutemu fyzickeacutemu zeměpisu 8 k zeměpisu ČSSR jsou tereacutenniacute exkurze do chraacuteněnyacutech uacutezemiacute přiacuterody ČSR ktereacute takeacute připravujiacute a vedou pracovniacuteci geografickeacuteshyho odděleniacute Jsou to exkurze pro žaacutekovskeacute kolektivy a vzoroveacute exkurze pro učitele zeměpisu Konajiacute se v květnu v červnu někdy i v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Přiacuteprava školniacutech zeměpisnyacutech pořadů eacute

exkurzi nutiacute pracovniacuteky odděleniacute k neustaacuteshyleacutemu sledovaacuteniacute vyacutevoje školniacutech osnov a učebnic Je to nezbytneacute zejmeacutena v době postupneacuteho zavaacuteděniacute noveacute soustavy vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech Proto pracovniacuteci odděleniacute spolushypracujiacute s metodiky zeměpisu Uacutestředniacuteho uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute pedagogickyacutech prashycovniacutekll Pedagogickeacuteho uacutestavu hl m Prahy Krajskeacuteho pedagogickeacuteho uacutestavu Středočesshykeacuteho kraje a obvodniacutech pedagogickyacutech středisek s od bornou skupinou pro ško 1shyskou geografii Čs geografickeacute společnosti při ČSAV a proto se takeacute aktivně uacutečastniacute přiacutepravy učitelů zeměpisu a přiacuter-odopiSu na noveacute pojetiacute těchto předmětů Pomaacutehajiacute teacutež při organizovaacuteniacute seminaacutel-ů a exkurzi pro učitele a některeacute seminaacuteře probiacutehajiacute v proshystolaacutech Planetaacuteria Praha

193

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

R Vlevo obr 3 Křivka rozpiacutenaacuteniacute vesmiacuteru Mhem inflačniacute faacuteze je exponenciaacutelniacute Čaacuterkovanaacute čaacutest křivky odpoviacutedaacute zaacuteporshy

neacutemu času ale toto protaženiacute do minushy losti postraacutedaacute fyzikaacutelniacute smysl Vpravo obr 4 Křivka rozpiacutenaacuteni vesmiacuteru během

Fridmanovy faacuteze Čas tmiddotmiddot == 10 - 43 S po sinmiddot gularitě odpoviacutedaacute nejzazšiacutemu okamžiku

------shy v minulosti vesmiacuteru kam lze extrapolovat staacutevaiiciacute tyzikaacutelniacute teorie

Začali jsme od stavu s minimaacutelniacutem poioměrem R = IIHo a v klidu v čase t = 0 přičemž platiacute že

R = Ra cos h (Ho t)

(viz obr 3) Nikdy nesplcl čert se okamžitě zeptaacute co bylo předtiacutem Nebyl by samozřejmě probleacutem protaacutehnout křivku na obr 3 směrem k zaacutepornyacutem časům až do t = -00 (čaacuterkovanaacute křivka na obr 3) ale to by bylo nefyzikaacutelniacute protože laacutetka s negativniacutem tlakem je pro zaacutepornaacute t nestabilniacute

Proto se někdy uvažovalo o horkeacute eacuteře s normaacutelniacute stavovou rovniciacute p = = zl3 const a Fridmanovyacutem řešeniacutem R~ (t-t b )1 2 (obr 4) To by však znamenalo že kdekoliv v čase tb je rychlost rozpiacutenaacuteniacute tak velikaacute že nelze použiacutet klasickeacute obecneacute relativity

Tuto situaci nazyacutevaacuteme Singularita a mnoho lidiacute se již pokoušelo se jiacute nějak vyhnout (viz praacutevě čaacuterkovanaacute čaacutera na obr 3) Lze však zvolit odlišnyacute postup a usuzovat že je možneacute řešeniacute v raacutemci kvantoveacute obecneacute relativity Tato teorie by mohla obsahovat možnost lVantoveacuteho zrodu vesmiacuteru jeho stvoshyřeniacute z ničeho

Navzdory všem nejistotaacutem předpovědiacute založenyacutech na teorii (kteraacute dosud neexistuje) mltžeme tu vychaacutezet ze dvou pravděpodobně nepochybnyacutech tvrzeniacute (1) Celkovaacute energie uzavřeneacuteho vesmiacuteru je přesně nula (2) Baryonovyacute naacuteboj se přesně nezachovaacutevaacute To znamenaacute že nově zrozenyacute vesmiacuter by mohl byacutet uzashyvřenyacute a naacutebojově symetrickyacute takže přebytek baryonu se vytvořil až později A znamenaacute to takeacute že neniaacuteme žaacutedneacute zaacute kony zachovaacuteniacute jež by zabraňovaly

kvantoveacutemu zrodu uzavřeneacuteho vesmiacuteru z ničeho

Jindy se zase připomiacutenaacute antropickyacute princip Je možneacute že existUje velmi mnoho vesmiacuteruacute ale my sami žijeme praacutevě v takoveacutem světě kteryacute je vhodnyacute pro vznik a vyacutevOj života To nutně vyžaduje několik miliard let času a zužuje vyacuteběr hodnot pro Hubblovu konstantu a hustotu hmoty Zde se bohužel rychle vzdalujeme od vědy k pouheacutemu maacutechaacuteniacute rukama

Potřebujeme noveacute vyacutesledky ve fyzice abychom se měli v kosmologii leacutepe oč opřiacutet Naštěstiacute je kosmickaacute nukleosynteacuteza všemi těmito myšlenkami prakshyticky nedotčena a zltstaacutevaacute proto paacuteteřiacute teorie horkeacuteho velkeacuteho třesku Samoshyzřejmě zbyacutevaacute toho ještě mnoho k řešeniacute ale některeacute čaacutesti našich kosmologicshykyacutech znalostiacute lze již považovat za dostatečně zaručeneacute

9 Zaacutevěry

Vraťme se od divokyacutech spekulaciacute předchoziacute kapitoly zpaacutetky k obecneacutemu teacutematu kosmologie jež postupně ziacuteskala na vaacutežnosti jako uznaacutevanaacute vědeckaacute discipliacutena Maacute dobře definovaneacute a jasně formulovaneacute probleacutemy ktereacute je třeba řešit systematickyacutem vyacutezkumem Koneckoncu zahrnuje hlubokeacute otaacutezky o sashymotneacutem původu vesmiacuteru Jsem přesvědčen že kosmologllm nehroziacute v budoucshynosti nezaměstnanost

Tři zdroje uacutespěchů současneacute kosmologie jsme připomněli na začaacutetku pozoshyrovaacuteniacute fyzikaacutelniacute teorie a moraacutelniacute odvahu Pro dalšiacute rozvoj kosmologie potře-

184

bujeme toteacutež důmyslnějšiacute pozorovaacuteniacute pokrok ve fyzikaacutelniacute teorii a ještě viacutece odvahy Člověk a jeho kosmickaacute loď - Země obiacutehajiacuteciacute kolem jedneacute z mnoha hvězd v jedneacute z mnoha galaxiiacute jsou vskutku nepatrnou čaacutestiacute celeacuteho vesmiacuteru Přes to se naacutem dařiacute poznaacutevat staacutele leacutepe bezbřehyacute vesmiacuter jeho minulost i bushydoucnost Upřiacutemnaacute viacutera v zaacutesadniacute možnost poznaacutevaacuteniacute vesmiacuteru odhalovaacuteniacute pravdy viacutera

ve Vědu - to spojuje všechny astronomy i všechny vědce vůbec Je to vlastně toteacutež jako upřiacutemnaacute viacutera v dobro spravedlnost lidskou důstojnost v cenu lidshyskeacuteho života kteraacute spojuje všechny lidi dobreacute vůle

(Přeložila Libuše Kalašovaacute)

Ke klasifikaciacutemLadislav Křivskyacute

slunečniacutech erupciacute Zaacutehy po vaacutelce byJa zavedena na ondřejovskeacute observatoři podle zahraničniacutech

vzorů systematickaacute pozorovaacuteniacute erupciacute ve spektraacutelniacute čaacuteře vodiacuteku Ha (65628 A = == 65628 nm) Pozorovaacuteniacute byla provaacuteděna spektrol1elioskopem Haleova typu kteryacute byl před vaacutelkou pořiacutezen dr Novaacutekovou-Bednaacuteřovou a uveden po vaacutelce do provozu pro pozorovaacuteniacute erupciacute dr F Linkem S tiacutemto přiacutestrOjem byla měshyřena šiacuteřka čaacutery Ha v průběhu erupce časovaacute změna teacuteto šiacuteřky maacute obdobnyacute chod jako intenzita emise v čaacuteře Ha Byla určovaacutena subjektivniacutem způsobem mohutnost (importance) erupce a měřena pozice Kromě řady vědeckyacutech praciacute ktereacute vznikly na zaacutekladě těchto pozorovaacuteniacute bylo ve čtyřicaacutetyacutech a padesaacutetyacutech letech cenneacute pro mnoheacute geofyzikaacutelniacute obory vůbec to zda-li erupce byla a jakeacute byla mohutnosti lmportace podle tehdejšiacutech mezinaacuterodniacutech pokynů byla určoshyvaacutena podle stupnice 1 (nejslabšiacute) 2 2 + 3 a 3 + (nejmohutnějšiacute J Pozorovashytel podle změřeneacute šiacuteřky čaacutery (obyčejně většiacute než 19 A) podle dosaženeacuteho jasu meacuteně již podle rozlohy a trvaacuteniacute přidělil odpozorovaneacute erupci čiacuteslo podle uvedeneacute stupnice Ukaacutezalo se že podle teacuteto klasifikace erupce vykazovaly i obdobnyacute efekt v ionosfeacuteře (Dellingerův zaacutepornyacute efekt na kraacutetkyacutech vlnaacutech a kladnyacute efekt na atmosferikaacutech o vlnoveacute deacutelce 11 km) Po roce 1955 byla zavedena třiacuteda velmi slabyacutech erupciacute (tzv subflares) označovanaacute 1-

Vzhledem k tomu že na některyacutech observatořiacutech v pozdnějšiacute době nebyla tato mohutnost spraacutevně určovaacutena kupř některeacute stanice připsaly mohutnost 3 erupci kteraacute sice zasahovala rozsaacutehlejšiacute chromosfeacuterickeacute pole ale podle sveacute emise (nebo šiacuteřky čaacutery Ha a i podle ionosfeacuterickeacuteho efektu) byla ve skutečshynosti mohutnosti 1 byla stanovena mezinaacuterodně klasifikace novaacute platnaacute až doposud Tato klasifikace platiacute od r 1966 Novaacute klasifikace je založena na velikosti plochy kterou erupce zaujiacutemaacute O klasifikaciacutech erupciacute viz teacutež člaacutenek v Řiacuteši hvězd 53 170 91972 Plochy erupciacute se dajiacute určovat snadno na sniacutemshyciacutech slunečniacuteho disku v čaacuteře Ha (na speciaacutelniacutech filmech) Sniacutemaacuteniacute kinofilmu [mnohdy provaacuteděneacute automaticky) nevyžaduje trvalou pozorovatelskou činnost jako tomu bylo u měřeniacute šiacuteřky čaacutery opakovaneacute po 1 minutě nebo i častěji

Čiacuteslo udaacutevaacute plochu erupce zaacuteřiacuteciacute v čaacuteře a piacutesmena F N a B vystihujiacute jas Jas se určuje převaacutežně odhadem je to jakaacutesi jasovaacute mohutnost kteraacute připoshymiacutenaacute stupně 1 2 3 stareacute klasifikace Nejmenšiacute erupce (tzv subflares) se označujiacute znameacutenkem minus nebo piacutesmenem S a k tomu se připojuje (jako je tomu i II dalšiacutech třiacuted) piacutesmeno vyjadřujiacuteciacute jas F - faint (slabyacute) N shynormal (průměrnyacute) nebo B - brillant (velmi jasnyacute) Tato piacutesmena jsou uvaacuteshyděna malaacute nebo velkaacute

185

Zaacuteznam iady -emise (1-8

vzplanutiacute XshyAJ při erupshy

ciacutech z dru žice GOES -2 dne

GOES-2 1-8 Aacute 19 IX 1979 mohutnost lze odvodit podle stupnice t řiacuteshy

19-IX-1979 dy jsou napravo

-6 c10

10-1

14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 O 2 UT

Uvaacutediacuteme tuto klasifikaci erupciacute podle ploch ve čtverečniacutech stupniacutech S [nebo -) = subflare = velmi malaacute erupce plocha A - 20

1 = erupce mohutnostiacute jedna 21 ~ A lt 51 2 = erupce mohutnosti 2 52 ( A lt 124 3 = erupce mohutnosti 3 125 lt A lt 247 4 = erupce mohutnosti 4 248 lt A

50

Přiacuteklady Označeriiacute pro jasově normaacutelniacute velmi malou erupci je SN nebo Sn nebo N Označeniacute pro mimořaacutedně velkou erupci jasově velmi jasnou bude 4B nebo 4b Přiacuteklad dvouvlaacuteknoveacute erupce mohutnosti 3B z 29 VII 1973 (14 h

01 SČ] sniacutemaneacute v Ha na hvězdaacuterně v Uacutepici je na obr na 2 str obaacutelky Přesto že bylo snahou zakladateluacute noveacute klasifikace určovaacuteniacute mohutnosti

erupciacute sjednotit jsou nadaacutele mohutnosti určovaneacute pro tuteacutež erupci různyacutemi stanicemi dosti odlišneacute Rozdiacutelnaacute klasifikace u teacuteže erupce stanovenaacute na viacutece observatořiacutech někdy maacute objektivniacute přiacutečinu ve skutečnosti že některaacute stanice nezachytiacute celyacute vyacutevoj erupce od samotneacuteho začaacutetku a nezachytiacute vždy faacutez i s maximem jasu

Podle monitorovaacuteniacute slunečniacute X-emise v řadě kanaacutelli na družiciacutech se ukashyzovalo že určovaacuteniacute mohutnosti erupce by mělo I)yacutet provaacuteděno podle zaacuteř e niacute

erupce ve spektraacutelniacutem rozsahu 1-8 A (0 1-08 nm) a to podle intenzity zaacuteřeniacute vlastně energie maximaacutelně dosaženeacute Od 1 1 1969 platiacute teacutež tato klasishyfikace zavedenaacute v USA (Space Environment Services Center) je do jisteacute miacutery objektivniacute neniacute ale bez vad jak ještě uvedeme Tato klasifikace maacute tyto vyacuteshyhody (1) je lepšiacutem měřiacutetkem pro geofyzikaacutelniacute zvlaacuteště ionosfeacuterickeacute efekty (2) je objektivniacute miacuterou pro emisi erupciacute bez ohledu na umiacutestěniacute erupce na disku (nebo za okrajem disku) Zařazeniacute do intenzitniacutech třiacuted se provaacutediacute podle dosaženeacuteho vrcholu emise erupciacute v oboru 1-8 A a to takto

lntenzita zaacuteřeniacute

nejslabšiacute B rp lt 10- 6 rp lt 10 - 3

slabeacute C 10 - 6 IJ) lt 10-5

sUedn i M 10- 5 rp lt 10-4 10- 2 I) lt 10 - 1

velkeacute X

Dalšiacute děleniacute umožňuje čiacuteslo k třiacutedě kupř C3 udaacutevaacute vzplanutiacute 3X10- 6 W m- z nebo X5 je pro vzplanutiacute 5 X 10- 4 W m- 2 V prognoacutezaacutech erupciacute některyacutech censhyter se udaacutevaacute očekaacutevaacuteniacute vyacuteskytu erupciacute podle jednotlivyacutech třiacuted Cl Ma X Při BO jde o jevy slabšiacute než lX10 - 7 W m- z

Na obraacutezku je přiacuteklad zaacuteznamu X-emise (1-8 A) z obdobiacute bohateacuteho na erupce zaacuteznam je z družice GOES-2 ze dne 19 IX 1979 rozmeziacute klasifikačshy

niacutech třiacuted je udaacuteno

186

Vzhledem k tomu že se provaacutediacute monitorovaacuteniacute X-emise z celeacuteho disku SIUl1shyce neniacute možno bez současneacuteho optickeacuteho sledovaacuteniacute (v Ha na film nebo vishyzuaacutelně spektrohelioskopem) určit polohu erupce a tedy určit přiacuteslušnost

erupce k určiteacute skupině skvrn (tj aktivniacute oblasti) Mnohdy se staacutevaacute že dojde k dvojiteacute nebo i trojiteacute časoveacute superpozici erupciacute

(z různyacutech aktivniacutech oblastiacute na Slunci) a nelze na zaacuteznamech X-emise rozeshyznat zda-li šlo o erupci jednu nebo viacutece erupciacute Mohutnost přisouzenaacute jakoby šlo o jednu erupci podle uvedeneacute stupnice v X-emisi v takovyacutechto přiacutepadech nemůže odpoviacutedat jednotlivyacutem skutečnyacutem erupčniacutem jevům neboť je neseparuje

Je patrneacute že i tato objektivniacute klasifikace erupciacute podle X-emise neniacute vlastně zcela objektivniacute a nevystihuje plně realitu jevů Z hlediska middotgeofyzikaacutelniacutech efektLl (hlavně ionosfeacuterickyacutech) je pro praktickeacute uacutečely dostačujiacuteciacute znaacute-li se maximaacutelniacute daacutevka ionizujiacuteciacute emise v době maxima erupce nebo shluku erupciacute a trvaacuteniacute emise ktereacute lze z registraciacute odečiacutest Je zřejmeacute že z hlediska slunečniacute fyziky (kupř pro evidenci erupčniacute činnosti v danyacutech typech aktivniacutech oblastiacute) je nutnaacute současnaacute optickaacute kontrola v čaacuteře Ha a určovaacuteniacute mohutnostiacute pozic a trvaacuteniacute erupciacute pod le noveacute či stareacute klasifikace

Určeniacute mohutnosti erupce provaacuteděneacute jakyacutemkoliv uvedenyacutem způsobem (doshyplněneacute poziciacute erupce a trvaacuteniacutem) je prvniacute nejzaacutekladnějšiacute i když nejprostšiacute charakteristikou kteraacute se užiacutevaacute i ve vědeckyacutech praciacutech o erupciacutech vědeckeacute zpracovaacuteniacute z nejrftznějšiacutecl1 hledisek ovšem musiacute naacutesledovat

Vzhledem k tomu že v posledniacutech 10- 15 letech intenzita služby pozemniacuteho pozorovaacuteniacute erupciacute zvlaacuteště v Evropě poklesla je krytiacute Slunce pozorovaciacute konshytrolou zvlaacuteště v dopoledniacutech hodinaacutech (podle našeho času) velmi špatneacute Staacutevaacute se tak že se zpracovaacutevajiacute různeacute druhy emisiacute erupciacute ziacuteskaacutevaneacute někteshyryacutemi naacutekladnyacutemi projekty a přiacutestroji na vědeckyacutech družiacuteciacutech nebo meziplaneshytaacuterniacutech sondaacutech a při tom se ani neviacute kde erupce na Slunci vftbec vznikla Vzhledem k tomu že zvlaacuteště u čaacutesticovyacutech emisiacute erupciacute nejde o sfeacuterickeacute vyacuteshyrony zaacuteležiacute při fyzikaacutelniacutech interpretaciacutech na pozici zdroje na Slunci kteryacute se mnohdy v dLlsledku mezery v meacuteně naacutekladneacutem pozemniacutem pozorovaacuteniacute ani neznaacute A tak nemohou byacutet plně zhodnoceny vyacutesledky pořizovaneacute za desiacutetky milioacutenů protože schaacuteziacute vyacutesledky pořizovaneacute za tisiacutece Tento neutěšenyacute stav je způsobovaacuten převaacutežně těmito dvěma dftvody [l] v důsledku šetřeniacute se omezily na některyacutech staniciacutech pozorovaciacute služby (2) pozorovaacuteniacute nebo sniacutemaacuteniacute erupciacute v Ha (a jejich vyhodnocovaacuteniacute) se věnuje menšiacute pozornost vzhledem k pracnosti a časoveacute naacuteročnosti při systematickeacutem provaacuteděniacute siacutely pozoroshyvatelskeacute se zaměřujiacute na tzv atraktivnějšiacute uacutekoly To je efekt společnyacute dnes i jinyacutem vědeckyacutem oborům majiacuteciacute ale za naacutesledek že pro atraktivnějšiacute

uacutevahy pak chybiacute nejzaacutekladnějšiacute konvenčniacute uacutedaje ziacuteskaacutevaneacute klasickyacutemi způsoby

Martin Šolc Analema nad Prahou Excentrickeacute draacuteha Země kolem Slunce a sklon rovniacuteku k ekliptice způsoshy

bujiacute odchylky praveacuteho slunečniacuteho času Tp od času středniacuteho slunečniacuteho T smiddot

Odchylka se během roku měniacute a jejiacute vyjaacutedřeniacute časovaacute rovnice E = Tp-T s patřiacute k zaacutekladům astronomie uvaacuteděnyacutem v každeacute učebnici Sklon ekliptiky k rovniacuteku způsobuje takeacute proměnnou deklinaci Slunce běh~m roku mezi + 235deg o letniacutem slunovratu a -235deg o slunovratu zimniacutem Kombinaci obou vlivů tedy předchaacutezeniacute nebo opožďovaacuteniacute praveacuteho slunečniacuteho času vzhledem k rovnoměrně plynouciacutemu času středniacutemu a proměnnou deklinaci kteraacute se projevuje napřiacuteklad proměnnou vyacuteškou Slunce nad obzorem při kulminaci vyjadřuje naacutezorně křivka tvaru osmičky zvanaacute analema (viz 4 str obaacutelky)

187

Konstrukci analemy si můžeme představit podle jednoducheacuteho pokusu shytrvale upevněnyacutem fotoaparaacutetem budeme fotografovat Slunce každyacute den vždy v poledne středniacuteho slunečniacuteho času (miacutestniacuteho) Kdyby Slunce postupovalo po světoveacutem rovniacuteku miacutesto po ekliptice a s konstantniacutem denniacutem pohybem promiacutetlo by se v poledne středniacuteho slunečniacuteho času vždy do prflsečiacuteku rovniacuteku s miacutestniacutem poledniacutekem a miacutesto analemy bychom ziacuteskali jen jeden obraz Slunce Zmiacuteněneacute nepravidelnosti však způsobiacute že Slunce vytvořiacute svyacutemi obrazy praacutevě analemu Sledujme jejiacute vytvaacuteřeniacute během roku O podzimniacute rovnodennosti [23 zaacuteřiacute) projde Slunce poledniacutekem o 8 minut před polednem středniacuteho času S přibyacutevajiacuteciacutem podzimem se poledniacute vyacutešky Slunce zmenšujiacute a Slunce prochaacuteziacute poledniacutekem staacutele dřiacuteve až do 3 listopadu kdy praveacute poledne nastaacutevaacute o 165 minuty dřiacuteve než poledne času středniacuteho Pak se poledniacute vyacuteška Slunce daacutele snižuje až do zimniacuteho slunovratu (21 prosince) kdy je nejmenšiacute a to 165deg V tu dobu předstih praveacuteho poledne před středniacutem klesaacute až 26 prosince se pravyacute a středniacute čas sejdou a analema protne miacutestniacute poledniacutek V tu chviacuteli již poledniacute vyacuteška Slunce roste praveacute pOledne se za středniacutem opožďuje Dne 3 ledshyna prochaacuteziacute Země přiacutesluniacutem a tedy Slunce uraziacute ten den po ekliptice vzhledem ke hvězdaacutem nejdelšiacute denniacute uacutesek sveacute draacutehy Dne 11 uacutenora je zpožděniacute praveacuteshyho poledne maximaacutelniacute asi 145 minuty a potom se zvolna zmenšuje Dne 21 března protiacutenaacute analema světovyacute rovniacutek (jarniacute rovnodennost) a praveacute poshyledne nastaacutevaacute o 7 minut později než středniacute Miacutestniacute poledniacutek protne analema 16 dubna a pak se praveacute poledne bude před středniacutem opět předchaacute zet až do 14 května kdy rozdiacutel činiacute asi 4 minuty Dne 16 června protiacutenaacute analema opět miacutestniacute poledniacutek a kraacutetce nato 21 června dosahuje Slunce maximaacutelniacute vyacutešky při kulminaci [v Praze 635deg) Opožděniacute praveacuteho poledne za středniacutem je potom největšiacute 26 července asi 65 minuty Miacutestniacute poledniacutek protne analema znovu 1 zaacuteřiacute a pak už spěje k podzimniacute rovnodennosti čiacutemž se uzaviacuteraacute Na zaacutevěr

je třeba zdůraznit že analema neniacute symetrickaacute podle miacutestniacuteho poledniacuteku Jako analema se označujiacute všechny přiacutebuzneacute křivky ktereacute by vznikly každoshy

denniacutem fotografovaacuteniacutem Slunce vždy le stejnyacute okamžik i třeba odlišnyacute od poshyledne a takeacute se tak označujiacute křivky ktereacute na slunečniacutech hodinaacutech opisuje stiacuten špičky ukazatele (nebo nod u) během roku vždy ve stejnou dobu středniacuteho času

Analema na obraacutezku byla sestrojena podle vyacutepočtu Stupnice na miacutestniacutem poledniacuteku vyjadřuje deklinaci ve stupniacutech stupnice na světoveacutem rovniacuteku čashy

soveacute odchylky od okamžiku kulminace v minutaacutech Obě stupnice majiacute rovnoshyměrneacute děleniacute Podkladovyacute obraacutezek je pohled ze schodů od Čechova mostu na letenskou plaacuteIiacute směrovanyacute na jih Uacutehloveacute měřiacutetko ve střed u obraacutezku (jiŽniacute bod průsečiacutek miacutestniacuteho poledniacuteku s horizontem) je stejneacute jako na osaacutech Stejshyneacutemu měřiacutetku odpoviacutedaacute i vyacuteška světoveacuteho rovniacuteku nad obzorem takže nedoshychaacuteziacute k tak velkeacutemu zkresleniacute jakeacute by nastalo při promiacutetnutiacute analemy do roviny fotografickeacuteho sniacutemku Poloha Slunce je vyznačovaacutena po 5 až 6 dnech počiacutenaje podzimniacute rovnodennostiacute

Co noveacuteho v astronomii

POMNiacuteK T BRAHE A J KEPLERA

V roce 1971 jsme si četnyacutemi akcemi přishypomiacutenali 400 vyacuterod narozeniacute německeacuteho astronoma johannesa Keplera a 370 vyacuteročiacute uacutemrH daacutenskeacuteho astronoma Tycho Brahe

Oba vyacuteznamniacute učenci nějakyacute čas v Praze žili a pracovali a tak bylo rozhodnuto jim postavit v Praze pomnlk Zaacutekladniacute kaacutemen k němu byl položen 9 června 1971 v Kepleshyrově ulici na Pohořelci ale k slavnostniacutemu odhalen došlo až letos 20 července Pomshynk je diacutelem akademickeacuteho sochaře Josefa Vajce a architekta Vladislava Pyacutechy U přiacuteshyležitosti slavnostniacuteho aktu promluvili o žishyvotě a diacutele obou astronomll na pomniacuteku zpodobněnyacutech předseda ONV Praha 6 dr Štěpaacuten Flajzar vedouciacute katedry astronomie

186

il astrofyziky MFF UK prof Vladimiacuter Vilshynyacutesek a ředitel Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy dr Oldřich Hlad J B

PLANETKA 1984 KD

E a C Shoemakerovi objevili 27 května

na Palomarskeacute hvězclaacuterně rychle se pohyshybujiacuteciacute planetku 15m V souhvězdiacute Boota Jejiacute draacutehu počiacutetal z 27 pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květnem a 16 červnem Daniel W E Gleen

T 1984 VII 4928 EČ w iacute2

203 5350 81860deg

19500

13654deg q 100836 AU e 054154 a 2199947 AU

Planetka předběžně označenaacute 1984 KD maacute oběžnou dobu 326 roku Byla objevena viacutece než měsiacutec před pľlkhodem přiacuteslunim

19 června prošla ve vzdaacutelenosti pouze 0031 AU od Země (od Slunce byla v tuto dobu vzdaacutelena 1028 AU) Dne 17 června měla jasnost 11zm a byly zjištěny změny

jasnosti v rozmeziacute D3-04m s periodou 20 min lak je z elementll patrneacute planetka se v době průchodu perihelem značně přishy

bližuje k draacuteze Země IAUC 3953-4 (BI

KOMETA PWOLF-HARRINGTON 19B4g

Periodickou kometu Wolf-Harrington nashylezl [ Gibson na negativu exponovaneacutem 12m SChmidtovou komorou Palomarskeacute obshyservatoře 4 června Byla v souhvězdiacute Bemiddot rana velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta (z poshyzorovaacuteniacute vychaacuteziacute oprava v čase průchodu přiacutesluniacutem pouze +003 dne) měla jasnost 17 m a plynnyacute ohon deacutelky asi 50 v pozičshyniacutem uacutehlu 270deg

Kometu objevil 22 prosince 1924 Wolf (Heidelberg) ale pak nebyla při dalšiacutech naacutevratech do perihelu pozorovaacutena Znovu ji objevil až Harrington na negativu exposhynovaneacutem 4 řiacutejna 1951 na palomarskeacute hvězshydaacuterně Potom byla nalezena při všech dalshyšiacutech naacutevratech do přiacutesluniacute ktereacute nastaly v letech 1958 1965 1971 a 1978 Podrobneacute informace o teacuteto periodickeacute kometě jsme otiskli v ŘH 52 4 11971

Draacutehu počiacutetal ze 110 pozic ziacuteskanyacutech v obdobiacute 1951-1978 S Nakano (Tokio) s ohledem na negravitačniacute vlivy jej ele shymenty jsou

T 1984 IX 2272633 EČ OJ 18686312deg iacute2 25421129deg 19500 i 184488T

q 16158919 AU a 34955060 AU e 05377230 p 654 roku

lAUC 3952 MPC 8289 (Bj

KOMETA P FAYE 1964h

Periodickou kometu Faye nalezli nezaacuteshyvisle kraacutetce před jejm letošniacutem průchodem přiacutesluniacutem [ Gibson a C S Morriacutes Gibson ji našel na sniacutemciacutech exponovanyacutech 9 až 11 června na Palomarskeacute hvězdaacuterně 152m reflektorem s receptorem CCD Byla v soushyhvězdiacute Berana měla jaacutedro o jasnosti asi 165111 koacutemu a kraacutetkyacute ohon v pozičniacutem uacutehlu asi 270deg Morris ji nalezl vizuaacutelně 23 27 a 28 června 025m reflektorem Byla v soushyhvězdiacute Byacuteka a jevila se jako difuzniacute objekt 125 rn s kondenzociacute průměr koacutemy byl asi 1 V obou přiacutepadech byla poblže eklipshytiky velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta Dne 29 června byla vzdaacutelena od Země 2271 AU od Slunce 1598 AU

Draacutehu počiacutetal W Landgraf [G6ttingen) ze 156 pozic z obdobiacute 1961-1977 s ohledem na negravitačniacute vlivy jejiacute elementy jsou

T 1984 VII 989263 EC uacute) 203830720 Sl 19898109deg 19500

909238deg q 15935178 AU a 37783256 A U e 05782476 p 734 roku

Kometu objevil Faye 22 listopadu 1843 v Pařiacuteži dostala označeniacute 1843 lil Jejiacute le shytošniacute naacutevrat je již 18 pozorovan5

lAUC 3956 MPC 8287 (BI

KOMETA AUSTIN 1984i

Dne 8 července objevil R D Austin (Novyacute Zeacuteland) poměrně jasnou novou koshymetu Byla na jižniacute obloze v souhvězdiacute

Rydla [Caelum) a jevila se jako difuzn objekt asi 8m s kondenzaciacute Podle Austina měla kometa 9 července vizuaacutelniacute jasnost 65nl a koacutemu o průměru 12 Mezi 9-11 červencem byla vzdaacutelena od Země jen 026 AU (od Slunce 095-091 AU) Ze 6 poloh ziacuteskanyacutech mezi 8-10 červencem tedy jen z velmi kraacutetkeacuteho oblouku počiacuteshy

tal B G Marsden prvniacute předběžnou parashybolickou draacutehu jejiacutež elementy jsou

T 1984 VIII 1213 EC w iacute2

35283017057deg 19500

t 16411deg q 02912 AU

IAUC 3957-8 [B

NEVIDITELNA HMOTA

Rotačniacute křivka našiacute Galaxie tedy zaacutevisshylost draacutehoveacute rychlosti na vzdaacutelenosti od středu Mleacutečneacute draacutehy naacutem daacutevaacute obraz o celkoveacute hmotě kteraacute se naleacutezaacute uvnitř

draacutehy objektu Určiacuteme-li tak rozděleniacute hmoshyty v Galaxii dostaneme nečekanyacute vyacutesledek

189

čiacutem viacutece se přibližujeme vnělšiacutem oblastem tiacutem viacutece se rozděleniacute hmoty lišiacute od toho co lze předpoklaacutedat na zaacutekladě rozloženiacute znaacutemyacutech objektů Zřejmě tedy obsahujiacute vnějšiacute čaacutesti Mleacutečneacute draacutehy a galaktickeacute halo podstatneacute množstviacute nesviacutetiacuteciacute a tiacutem nevidishytelneacute hmoty

Ve srovnaacuteni s exotickyacutemi možnostmi vyshysvětleniacute tohoto jevu jako např hmotnostiacute neutrn může byacutet považovaneacute za konzershyvativniacute objasněniacute na zaacutekladě velkeacuteho poshyčtu slabě sviacutetiacuteciacutech trpasllků typu M Tyto maacutelo sviacutetlciacute (Mvgt 16) červeneacute hvězdy neshyjsou většinou vizuaacutelně zjistitelneacute ale na sniacutemciacutech v bllzkeacute infračerveneacute oblasti by musely byacutet patrneacute

Na zaacutekladě teacuteto myšlenky prohleacutedli G Gilmore a P Hewett pomociacute automatickeacuteho měřiacuteciacuteho procflsu na Kraacutelovskeacute observatoři v Edinburghu sniacutemky pořiacutezeneacute UK-Schmidshytovyacutem dalekohledem [AustraacutelieJ ve dvou spektraacutelniacutech oblastech modreacute a infračer shyveneacute Cerveneacute hvězdy typu M ktereacute nalezli srovnaacuteniacutem obou druhů sniacutemků mohly poshytom byacutet prozkoumaneacute spektroskopicky aby bylo jisteacute že jsou skuteině těmi hledanyacuteshymi červenyacutem trpasliacuteky maleacute absolutniacute sviacuteshytiacute vosti

Překvapujiacuteciacute vyacutesledek Uvnitř zkoumaneacuteho pole ktereacute zaujiacutemaacute na obloze 50 čtverečshyniacutech stupňů nebyl nalezen ani jeden trpasliacutek s Mvgt 19 V přiacutepadě že existujiacute ještě slabšiacute červeniacute trpasliacuteci než jakeacute znaacuteshyme dnes tak se vyskytujiacute vzaacutecně a nemoshyhou vysvětlit hledanou hmotu v Galaxii A pouze trochu jasnějšiacute červeneacute hvězdy tohoto typu nejsou dosti četneacute aby řešily danyacute probleacutem G Gilmore a P Hewett udaacutemiddot vajiacute ve sveacute praacuteci [Nature 306 669 1983J horniacute hranici počtu hvězd tohoto typu z něhož vyplyacutevaacute že červeniacute trpasliacuteci s Mv gt 16 mohou vysvětlit nanejvyacute š jedno procen to ch ybě jiacutec hmoty v oko liacute Slunce Ve vnějšiacutech čaacutestech Galaxie daleko za draacuteshyhou našiacute mateřskeacute hvěZdy mohou předstashy

vovat maximaacutelně 10 neviditelneacute hmoty SuW 23 117384 (H Nj

PLANETKA 1984 KB

Na negativech exponovanyacutech 27 a 29 května 046m Schmidtovou komorou na Pashylomarskeacute hvězdaacuterně objevili Carolyn a Eumiddot gene Shoemakerovi asteroidaacutelniacute objekt kteshyryacute měl jasnost 135m a rychle se pohyboval souhvězdiacutemi Herkula a Hadonoše Z prvniacutech poloh bylo možno vypočiacutetat předběžnou draacutehu a ukaacutezalo se že jde o dalšiacute planetku typu Apollo Přiacutesluniacutem prošla již 2 dubna t r ve vzdaacutelenosti 05288 AU od Slunce Draacuteha asteroidu maacute sklon k rovině eklipshytiky 463deg a excentricitu 07603 Velkaacute poloshyosa draacutehy měřiacute 22057 AU takže oběžneacuteIacute doba je 328 roku V odsluniacute se planetka vzdaluje od Slunce na 38826 AU v době objevu byla vzdaacutelena od Země jen asi 015 AacuteU IAUC 3947 3949 (B]

PERIODlCKf KOMETY V R 1985-1986

V naacutesledujiacuteciacutem přehledu uvaacutediacuteme perioshycHckeacute komety ktereacute projdou přiacutesluniacutem v leshytech 1985-1986 (podle S Nalana NK 455) Komety jsou řazeny podle průchodu perishyhelem čas (EČ) je uveden zlomlem dne Hvězdičkou jsou označeny komety jejichž čas průchodu přiacutesluniacutem neniacute zcela jistyacute

J B

Tsuchinshan 1 1985 I 233 Schwassmann-Wachmann 3 I 1162 Biela IV 1072 Hondamiddot Mr kosmiddot Pajd ušaacutekovaacute V 2389 Schuster VI 234 Gehrels 3 VI 314 Brook~ l VI 1759 Russell 1 Vll 522 Kowal 2 Vll 863 Tsuchinshan 2 Vl I 2118 Daniel VIII 433 Giacobini middotZinner [1984eJ IX 525 Giclas X 190 Boethin 1986 I 2282 Ashbrook-]ackson 1 2440 Halley [1982i) ll 944 Holmes III 1413 Wirtanen III 1935 Kojima IV 472 Spi talermiddot V 1717 Shajn-Schaldach V 2733 Whipple VI 2502 Wild 1 X 115

OSAMĚLA METIS

Asi pred třemi lety proběhly odbornyacutem tiskem zpraacutevy že i malaacute tělesa slunečniacute soustavy mohou miacutet sveacute měsiacutece Domněnka že takeacute planetka Metis maacute sveacuteho průvodce přiměla astronomy z Arizonskeacute univerzity aby jiacute věnovali pozornost Vizuaacutelniacute pozoro shyvaacuteniacute provedli během dvou nociacute za velmi dobryacuteCh podmiacutenek reflektorem o prihněru 154 m Astronomoveacute by přiacutepadnyacute satelit zjistill už ve vzdaacutelenosti 12 od Metis Běshyhem těchto dvou nociacute však nezaznamenali nic co by nasvědčovalo že devaacutetaacute planetka maacute skutečně nějakeacuteho průvodce Takeacute dalšiacute pozdějšiacute pozorovaacuteniacute provedenaacute složenyacutem reflelkt-orem byla negaHvniacute Shodujiacute se tak s jinyacutemi zveřejněnyacutemi zpraacutevami pro shyfesionaacutelniacutech astronomů Planetka Metis ted y zřejmě žaacutedneacuteho průvodce nemaacute s lunečniacute soustavou putuje osamoceně

Sky and Telescope 108 2 1984 (H N ]

ZLEPŠENA DRAHA KOMETY PBRADFIELD 1984a

o periodickeacute kometě Bradfield 1984a jsme přinesli již zpraacutevy v t 211984 (2 str obaacutelmiddot kyl a 41984 (str 81) V č 71984 (str 152) jsme otiskli Candyho elementy elipshytickeacute draacutehy Z 30 pozic ziacuteskanyacutech mezi

190

9 lednem a 30 květnem t r pociacutetal noshyvou draacutehu Daniel W E Green jejiacute eleshymenty jsou

IT 1983 XII 277994 EČ w 2191674deg fl 3561606deg 19500

517937deg q 1357523 AU e 0952404 a 2852173 AU

Jak je vidět Greenovy elementy se přiacuteliš

nelišiacute od Candyho ale zpřesněnaacute hodnota velleacute poloosy je poněkud menšiacute než půshyvodniacute takže oběžnaacute doba vychaacuteziacute nyniacute 1523 roku Kometa PBradfield maacute tedy oběžnou dobu poněkud kratšiacute než PHershyochel-Rigollet I AUC 3955 (B J

CHIRON PODIVNYacute PŘ1SLUŠNIK SLUNECNI SOUSTAVY

Je tomu již viacutece než sest let co objevil Charles Kowal zajiacutemaveacute těleso ve slunečniacute soustavě ktereacute dostalo jmeacuteno Chiron Obshyjekt podle velikosti planetka se pohybuje mezi drahami Saturna a Urana Až do dnešshyniacuteho dne neziacuteskali astronomoveacute o tomto tělese mnoho poznatků Zdaacute se že budeme muset počlwt až do jeho přiacuteštiacuteho průchoshydu periheliem tedy až do roku 1995 abyshychom se o Chironu dozvěděli viacutece V soushyčasneacute době maacuteme přiacuteliš maacutelo poznatku na to abychom mohli zodpovědět zaacutekladniacute otaacutezku jak se dostalo tak velkeacute těleso na miacutesto ve slunečniacute soustavě v němž bychom očekaacutevali již jenom komety

Chiron oběhne kolem Slunce jednou za 507 let jeho vzdaacutelenost od Slunce v přiacute shy

sluniacute Činiacute 85 AU a v odsluniacute 189 AU Tě shyleso maacute teacuteměř kulovyacute tvar Jeho průměr Činiacute 300 až 400 km a albedo pouze 003 (přiacutepadně 005) Nejzajiacutemavějšiacute je skutečshynost že z vyacutepočtů draacutehy plyne zaacutevěr že se Chiron zřejmě nenaleacutezaacute na draacuteze na niacutež vznikl

Nedaacutevno byla zveřejněna domněnka že přiacuteČinou jsou poruchy v draacuteze způsobeneacute Saturnem kolem roku 1664 A dalšiacute vyacutepočty předpoviacutedajiacute rovněž poruchy v budoucnu Nejprve je způsobiacute Saturn a potom Jupiter Dokonce se zdaacute že by tyto obřiacute planety mohly Chirona i vypudit ze slunečniacute soushysta vy

Charles Kowal kalifornskyacute astrofyzik pomiddotmiddot važuje Chirona za jedinečneacute těleso sveacuteho druhu ve slunečniacute soustavě Přes pečliveacute hledaacuteniacute nebyl totiž nalezen žaacutednyacute jinyacute poshydobnyacute objekt Domněnky o původu Chirona se značně

různiacute Hovořiacute o neobyčejně velikeacute kometě jejiacutež jaacutedro by muselo byacutet 100kraacutet hmotnějshyšiacute než Halleyovy komety i o planetce uprchliacutekovi Kowal saacutem se domniacutevaacute že Chiron neniacute ani planetka ani kometa dalshyšiacutech spekulaciacute se zdržuje

YI11 maacute tento podivnyacute objekt jasnost 17m až 18m a v bliacutezkosti perihelia dosaacutehshyne asi 15m V tu dobu budou už přiacuteznivějšl podmiacutenky k vyacutezkumu zajiacutemaveacuteho tělesa a astronomoveacute možnaacute již zodpoviacute otaacutezku jeho původu

SuW 22 329 1983 (H NJ

MAGNETICKEacute MAPOVANIE SLOVENSKA

Štuacutedium rozloženia magnetickeacuteho poIa Zeme patrl medzi zaacutek ladneacute uacutelohy geofyziky Pre tleto ciele sa na uacutezemiacute jednotlivyacutech štaacutetov robl magnetickeacute mapovanie Keďže geomagnetickeacute pole sa meniacute s časom je potrebneacute mapovanie opakovať v intervale 10-15 rokov

Na predchaacutedzajuacutece kompletně a detailneacute mapovania Slovenska nadvazuje noveacute ma shypovanie z [okov 1980 až 1982 Mapovanie pozostaacutevalo z troch hlavnyacutech etaacutep priacutepravshynej etapy meraciacutech praacutec a spracovania vyacuteshysJedkov Počas priacutepravnyacutech praacutec sa zistilo že z p6vodnyacutech 132 stanovlšť len 52 t j 394 percenta je vhodnyacutech na ďalšle meshyrania Nevyhovujuacutece stanovištia sa nahrashydili novyacutemi a vytvoriJa sa tak magnetickaacute sieť 130 bodov na uacutezemiacute celeacuteho Slovenska 1 j jeden bod priacutepadaacute na 370 kmz Na kažshydom stanovišti sa určoval astronomickyacute azimut pozemskeacuteho cieta na zaacuteklade pozoshyrovaniacute Slnka magnetickaacute dekliacutenaacutecia - D horizontaacutelna zložka - H vertikaacutelna zložshyka - Z a totaacutelne pole - F Pr meraniacute Sil použila kombinaacutecia klasickyacutech priacutestroshyjov (QHM na meranie horizontaacutelnej zložky porneacuteho teodolitu na meranie magnetickej deklinaacutecie) s modernyacutem priacutestrojom - proshytoacutenovyacutem magnetometrom merajuacutecim totaacutelshyne pole F Denneacute variaacutecie sa pozorovali vashyriačnou suacutepravou typu Bobrov Nameraneacute vyacutesledk y spracovali v Geomagnetickom obshyservatoacuteriu Geofyzlkaacutelneho uacutestavu SAV v Hurbanove V suacutečasnom obdobiacute sa prishypravujuacute daacuteta na zostrOjenie definitiacutevnych maacutep jednotlivyacutech zložiek geomagnetickeacuteho pora Mapy sa buduacute kresliť automaticky v mierke 1 1250000

a vyacutesledky ktoreacute sa ziacuteskali počas mapo shyvania prejavili vefkyacute zaacuteujem niektoreacute inshyštituacutecie zaoberajuacutece sa vyhIadaacutevaniacutem uacutežitshykoviacutech nerastnyacutech suroviacuten predovšetkyacutem n p Geofyzika vErne Pre tleto inštituacutecie predstavujuacute uacutedaje o rozloženiacute geomagneshytickeacuteho pola zaacuteklad pre podrobneacute geoloshygicko-geofyzikaacutelne štuacutediacuteum vybranyacutech obshylastiacute na uacutezemiacute Slovenska Magnetickaacute deshyklinaacutecia sa zasa využfva pf orientaacutecii poshydJa kompasu a to nielen v tereacutene ale napriacuteklad aj v leteckej doprave

Poznatky o rozloženiacute magnetickeacuteho poIa Zeme a jeho zmenaacutech majuacute velkyacute vyacuteznam pre samotnuacute geofYZiku Využiacutevajuacute sa pri určovaniacute stavby vIChnyacutech častiacute zemskeacuteho telesa pri štuacutediu tohto pola ako fyzikaacutelneshyho uacutekazu a podobne

191

Vyacutesledky z praacuteve dokončovaneacuteho maposhyvania obohatia poznatky o rozloženiacute geoshyIyzikaacutelnych poj[ na uacutezemiacute Slovenska a zashyčlenia sa do uacutedajov ziacuteskanyacutech v celosve shytovom merad le Nvt 984

ODCHYLKY CASOVYacuteCH SIGNALO V CERVNV 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 3 Vl + 01246s +01545s

8 VI +01184 +01473 13 VI +01124 +01400 18 Vl +01064 +01322 23 VI + 91014 +01250 28 VI +0 0970 +01181

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

Na pomoc čtenaacuteři

POMOCKA PRO POZDROV ANIacute ZAKRYTO HVtZD MtStCEM

Při pozorovaacuteniacute zaacutekrytů je vyacutehodneacute vědět ve ktereacutem miacutestě bude hvězda zakryta přiacuteshypadně kde vystoupiacute za neviditelnyacutem okrashyjem Měsiacutece Jsou různeacute možnosti jak si to usnadnit O jedneacute se zmiacutenil polskyacute uacutečastshy

niacutek seminaacuteře o zaacutekrytech hvězd a těles

slunetniacute soustavy Měsiacutecem ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute v řiacutejnu 1983 ing R Fangor prashycovniacutek planetaacuteria ve Varšavěmiddot

Do ohniska okulaacuteru umiacutestiacuteme clonu poshydle obr 1 o průměru rovneacutem zdaacutenliveacutemu průměru Měsiacutece Tato clona maacute vyacuteřez kteshyryacute si nastaviacuteme otaacutečeniacutem okulaacuteru v objiacutemshyce na pozičniacute uacutehel zaacutekrytu To se daacute však použiacutet pouze u dalekohledu s paralakticshykou montaacutežiacute a pohonem

Užitečnou pomůckou nezaacutevislou na daleshykohledu a velmi naacutezornou je jednoducheacute znaacutezorněniacute polohy Měsiacutece a hvězdy vzhleshydem k severniacutemu bodu na Měsiacuteci Podle obr 2 vyřzneme do čtvrtky formaacutetu A 3

VlO O

o 1shyN

192

Vlevo obr 1 Clona kterou vložiacuteme do ohniska okulaacuteru paralakticky montovaneacuteho dalekohledu s hodinovyacutem pohonem Vpravo obr 3 Přiacuteklad tvaru Měsiacutece při elongaci 300deg Při otočeniacute o 180deg e použitelneacute takeacute pro elongaci 60deg při zaacutekrytu (vstupu) Izvězshydy za temnyacute okrai Měsiacutece

kruhovyacute otvor o průměru asi 12 cm Čtvrtku pak přehneme v polovině vložiacuteme silnějšiacute lepenku se stejnyacutem otvorem a slepiacuteme k sobě Nahoře označiacuteme směr k severu (JIl) a přiacutemyacutem směrem tj proti směru poshyhybu hodinovyacutech ručiček pozičniacute uacutehly od 0deg do 360deg Vnitřek kruhu je vhodneacute zashyčernit tušiacute Daacutele si vystřihneme tvary Měshysiacutece v různyacutech faacuteziacutech podle elongace E od Slunce (je uvedena ve HR) - obr 3 Pro naši potřebu stačiacute 12 různyacutech tvaruacute po 15deg Jeden tvar použijeme vlastně dvashykraacutet pro přibyacutevajiacuteciacute a ubyacutevajiacuteciacute Měsiacutec a popiacutešeme si ho podle uacutečelu buď pro vstup (D) nebo pro vyacutestup (R) podle obr 3 Pak je už snadneacute podle uacutedajů ve HR vložit poshytřebnyacute tvar do otvoru tak aby uacutehlovaacute vzdaacuteshylenost rohu Měsiacutece odpoviacutedala pozičniacutemu uacutehlu a vhodnyacutem způsobem třeba šipkou na proužku papiacuteru označiacuteme miacutesto kde bude hvězda zakryta nebo kde vystoupiacute Pokud takto sestavenou pomůcku vložiacuteme do pellshyhledneacute foacutelie je možneacute před vlastniacutem pozoshyrovaacuteniacutem sl postaveniacute Měsiacutece a hvě zdy dobshyře zapamatovat To je dltležiteacute hlavně při

vyacutestupu hvězdy kdy ji uvidiacuteme až v okashymžiku uacutekazu Bohumil Kratoška

Obr 2 Ctvltka for shymaacutetu A 3 s krushyhovyacutem vyacuteřezem s označeniacutem poshyziť5niacuteho uacutehlu Prashyvou Mst přehneme dospod

---- - -- --_~

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

GEOGRAFICKEacute PROGRAMY HVĚZDAacuteRNY A PLANETARIA HL_ M PRAHY

Geografie je oborem přiacuterodniacutech věd kteshyryacute se vyacuterazně uplatňuje ve vyacutechovně-vzděshy

laacutevaciacute a popularizačniacute činnosti Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy je to zaacutekonityacute důsledek skutečno sti že astronomie neniacute samostatnyacutem vyučovaciacutem předmětem na nashyšich zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech a skushytečnosti že vedle prvouky přiacuterodovědy

přiacuterodopisu a fyziky ziacuteskaacutevajiacute žaacuteci zaacutekladshyniacute vědomosti z astronomie astrofyziky geoshy- fyziky a kosmonautiky nejviacutece praacutevě v zeshyměpisu Neniacute proto tedy divu že geograshyfickeacute programy majiacute vyacuteznamneacute postaveniacute v programoveacute činnosti Hvězdaacuterny a planeshytaacuteria hl m Prahy že probiacutehajiacute skoro dvashycet let a že mezi odbornyacutemi odděleniacutemi tohoto specializovaneacuteho kulturniacuteho zařiacutezeshyniacute pracuje odděleni geografickyacutech prograshymů založeneacute před 17 lety

Toto oddělenl připravuje geografickeacute proshygramy pro veřejnost i pro mlliacutedež Zaměshy[uje se při tom teacutematicky na obecnou fyshyzickou geografii geografii kontinentů a oceaacutenů a jinyacutech velkyacutech oblastiacute světa soshycialistickyacutech staacutetů a Československa a na problematiku krajiny (zejmeacutena na ochranu přiacuterody a životniacuteho prostřediacute l Geografickeacute programy se konajiacute v Planetaacuteriu Praha a v menšiacutem rozsahu i na Hvězdaacuterně Petřiacuten

V r 1983 se uskutečnilo 487 programll pro 52667 naacutevštěvniacuteků

V programoveacute činnosti pro veřejnost jsou zaacutekladniacutem a tradičniacutem typem programů

audiovizuaacutelniacute geografickeacute pořady s diaposhyzitivy a filmy Zvllištniacute postaveni geografie jako vědy přiacuterodniacute a současně i společenshyskeacute dovoluje některeacute z nich obsahově zashyměřit a časově vztaacutehnout k vyacuteznamnyacutem mezinaacuterodniacutem přiacuteležitostem a kulturně-poshylitickyacutem vyacuteročiacutem Nevyhyacutebaacuteme se zcela ani elwnomicko-geografickeacute teacutematice [přiacuteklashydem JSOU pořady o zajimavyacutech druzich hosshypodaacuteřskeacute činnosti člověka) Novinkou je takeacute podil odděleniacute geografickyacutech prograshymLI na přiacutepravě literaacuterně-hudebniacutech pořadel v astronomickeacutem saacutele Planetaacuteria zaměřeshy

nyacutech na otaacutezky vyacutevoje pozemskyacutech civili shyzaci a na historicko-geografickeacute zajiacutemavosti

Velkeacute oblibě se takeacute těšiacute geografickeacute geologickeacute ekologickeacute a cestopisneacute předshynaacutešky externiacutech spolupracovniacutekll [lektorů

Socialistickeacute akademie Českeacuteho svazu ochraacutencu přiacuterody a uacutečastniacuteků rllznyacutech exshypediciacute l

V našiacute programoveacute činnosti jsme využili nedostatku že v Praze neniacute kino speciali shyzovaneacute na projekCi kraacutetkyacutech populaacuterně-nashy

učnyacutech filmů a tak v audiovizuaacutelniacutech poshyřadech v přehliacutedkaacutech filmů a tematickyacutech cyklech (např Svět a přiacuteroda ve filmu) seznamujeme veřejnost s populaacuterně-naučshynyacutemi a vyacuteukovyacutemi filmy Kraacutetkeacuteho filmu Praha a s filmy z mezinaacuterodniacutech festivalů

jakyacutemi jsou Ekofilm Schola film a Tourshyfilm Kraacutetkeacute filmy samozřejmě využiacutevaacuteme takeacute ve školniacutech zeměpisnyacutech pořadech a v mimoškolniacute zaacutejmoveacute činnosti pro děti a mlaacutedež Hvězdaacuterna a planetaacuterium hl m Prahy

poskytly takeacute prostor a technickeacute vybaveniacute zajiacutemaveacutemu druhu tVllrč činnosti dobroshyvolnyacutech i pľofesionaacutelniacutech pracovnfků ochra shyny přiacuterody Spolu se Staacutetniacutem uacutestavem pashymaacutetkoveacute peacuteče a ochrany přiacuterody v Praze byla pořadatelkou dvou celostaacutetniacutech sou shytěžniacutech přehliacutedek diafonii Na obranu přiacuteshy

rody [v r 1980 a 1982 l Třetiacute soutěžniacute přehliacutedku připravuje spolu s Městskyacutem vyacuteshyborem Českeacuteho svazu ochraacutenců přiacuterod y v Praze na I čtvrtletiacute r 1985 Přiacuteprava uvedenyacutech přehliacutedek patřiacute k programovyacutem uacutekolům geografickeacuteho odděleniacute a jeho prashycovniacuteků

Ne jrozsaacuteh le jšiacute složkoQ vyacutechovně-vzdělaacuteshy

vaciacute praacutece odděleniacute geografickyacutech prograshymů jsou však podle počtu akciacute i podle naacuteshyvštěvnosti školniacute zeměpisneacute pořady pro žaacuteky zaacutekladniacutech škol a poiady pro učitele Obsahově i chronologicky vychaacutezejiacute ze škol shyniacutech osnov zeměpisu 5-8 ročniacuteků zS a vlastivědy 4 ročniacuteku ZŠ Jsou to audioshyvizuaacutelniacute pořady s diapozitivy a filmy a na každyacute měsiacutec je připraveno jineacute teacutema Po shyřady jsou součaacutestiacute systeacutemu Mlaacutedež a kulshytura a školy na ně přichaacutezejiacute v době vyshyučovaacuteniacute Zajiacutemavyacutem doplňkem školniacutech poshyřadll k obecneacutemu fyzickeacutemu zeměpisu 8 k zeměpisu ČSSR jsou tereacutenniacute exkurze do chraacuteněnyacutech uacutezemiacute přiacuterody ČSR ktereacute takeacute připravujiacute a vedou pracovniacuteci geografickeacuteshyho odděleniacute Jsou to exkurze pro žaacutekovskeacute kolektivy a vzoroveacute exkurze pro učitele zeměpisu Konajiacute se v květnu v červnu někdy i v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Přiacuteprava školniacutech zeměpisnyacutech pořadů eacute

exkurzi nutiacute pracovniacuteky odděleniacute k neustaacuteshyleacutemu sledovaacuteniacute vyacutevoje školniacutech osnov a učebnic Je to nezbytneacute zejmeacutena v době postupneacuteho zavaacuteděniacute noveacute soustavy vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech Proto pracovniacuteci odděleniacute spolushypracujiacute s metodiky zeměpisu Uacutestředniacuteho uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute pedagogickyacutech prashycovniacutekll Pedagogickeacuteho uacutestavu hl m Prahy Krajskeacuteho pedagogickeacuteho uacutestavu Středočesshykeacuteho kraje a obvodniacutech pedagogickyacutech středisek s od bornou skupinou pro ško 1shyskou geografii Čs geografickeacute společnosti při ČSAV a proto se takeacute aktivně uacutečastniacute přiacutepravy učitelů zeměpisu a přiacuter-odopiSu na noveacute pojetiacute těchto předmětů Pomaacutehajiacute teacutež při organizovaacuteniacute seminaacutel-ů a exkurzi pro učitele a některeacute seminaacuteře probiacutehajiacute v proshystolaacutech Planetaacuteria Praha

193

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

bujeme toteacutež důmyslnějšiacute pozorovaacuteniacute pokrok ve fyzikaacutelniacute teorii a ještě viacutece odvahy Člověk a jeho kosmickaacute loď - Země obiacutehajiacuteciacute kolem jedneacute z mnoha hvězd v jedneacute z mnoha galaxiiacute jsou vskutku nepatrnou čaacutestiacute celeacuteho vesmiacuteru Přes to se naacutem dařiacute poznaacutevat staacutele leacutepe bezbřehyacute vesmiacuter jeho minulost i bushydoucnost Upřiacutemnaacute viacutera v zaacutesadniacute možnost poznaacutevaacuteniacute vesmiacuteru odhalovaacuteniacute pravdy viacutera

ve Vědu - to spojuje všechny astronomy i všechny vědce vůbec Je to vlastně toteacutež jako upřiacutemnaacute viacutera v dobro spravedlnost lidskou důstojnost v cenu lidshyskeacuteho života kteraacute spojuje všechny lidi dobreacute vůle

(Přeložila Libuše Kalašovaacute)

Ke klasifikaciacutemLadislav Křivskyacute

slunečniacutech erupciacute Zaacutehy po vaacutelce byJa zavedena na ondřejovskeacute observatoři podle zahraničniacutech

vzorů systematickaacute pozorovaacuteniacute erupciacute ve spektraacutelniacute čaacuteře vodiacuteku Ha (65628 A = == 65628 nm) Pozorovaacuteniacute byla provaacuteděna spektrol1elioskopem Haleova typu kteryacute byl před vaacutelkou pořiacutezen dr Novaacutekovou-Bednaacuteřovou a uveden po vaacutelce do provozu pro pozorovaacuteniacute erupciacute dr F Linkem S tiacutemto přiacutestrOjem byla měshyřena šiacuteřka čaacutery Ha v průběhu erupce časovaacute změna teacuteto šiacuteřky maacute obdobnyacute chod jako intenzita emise v čaacuteře Ha Byla určovaacutena subjektivniacutem způsobem mohutnost (importance) erupce a měřena pozice Kromě řady vědeckyacutech praciacute ktereacute vznikly na zaacutekladě těchto pozorovaacuteniacute bylo ve čtyřicaacutetyacutech a padesaacutetyacutech letech cenneacute pro mnoheacute geofyzikaacutelniacute obory vůbec to zda-li erupce byla a jakeacute byla mohutnosti lmportace podle tehdejšiacutech mezinaacuterodniacutech pokynů byla určoshyvaacutena podle stupnice 1 (nejslabšiacute) 2 2 + 3 a 3 + (nejmohutnějšiacute J Pozorovashytel podle změřeneacute šiacuteřky čaacutery (obyčejně většiacute než 19 A) podle dosaženeacuteho jasu meacuteně již podle rozlohy a trvaacuteniacute přidělil odpozorovaneacute erupci čiacuteslo podle uvedeneacute stupnice Ukaacutezalo se že podle teacuteto klasifikace erupce vykazovaly i obdobnyacute efekt v ionosfeacuteře (Dellingerův zaacutepornyacute efekt na kraacutetkyacutech vlnaacutech a kladnyacute efekt na atmosferikaacutech o vlnoveacute deacutelce 11 km) Po roce 1955 byla zavedena třiacuteda velmi slabyacutech erupciacute (tzv subflares) označovanaacute 1-

Vzhledem k tomu že na některyacutech observatořiacutech v pozdnějšiacute době nebyla tato mohutnost spraacutevně určovaacutena kupř některeacute stanice připsaly mohutnost 3 erupci kteraacute sice zasahovala rozsaacutehlejšiacute chromosfeacuterickeacute pole ale podle sveacute emise (nebo šiacuteřky čaacutery Ha a i podle ionosfeacuterickeacuteho efektu) byla ve skutečshynosti mohutnosti 1 byla stanovena mezinaacuterodně klasifikace novaacute platnaacute až doposud Tato klasifikace platiacute od r 1966 Novaacute klasifikace je založena na velikosti plochy kterou erupce zaujiacutemaacute O klasifikaciacutech erupciacute viz teacutež člaacutenek v Řiacuteši hvězd 53 170 91972 Plochy erupciacute se dajiacute určovat snadno na sniacutemshyciacutech slunečniacuteho disku v čaacuteře Ha (na speciaacutelniacutech filmech) Sniacutemaacuteniacute kinofilmu [mnohdy provaacuteděneacute automaticky) nevyžaduje trvalou pozorovatelskou činnost jako tomu bylo u měřeniacute šiacuteřky čaacutery opakovaneacute po 1 minutě nebo i častěji

Čiacuteslo udaacutevaacute plochu erupce zaacuteřiacuteciacute v čaacuteře a piacutesmena F N a B vystihujiacute jas Jas se určuje převaacutežně odhadem je to jakaacutesi jasovaacute mohutnost kteraacute připoshymiacutenaacute stupně 1 2 3 stareacute klasifikace Nejmenšiacute erupce (tzv subflares) se označujiacute znameacutenkem minus nebo piacutesmenem S a k tomu se připojuje (jako je tomu i II dalšiacutech třiacuted) piacutesmeno vyjadřujiacuteciacute jas F - faint (slabyacute) N shynormal (průměrnyacute) nebo B - brillant (velmi jasnyacute) Tato piacutesmena jsou uvaacuteshyděna malaacute nebo velkaacute

185

Zaacuteznam iady -emise (1-8

vzplanutiacute XshyAJ při erupshy

ciacutech z dru žice GOES -2 dne

GOES-2 1-8 Aacute 19 IX 1979 mohutnost lze odvodit podle stupnice t řiacuteshy

19-IX-1979 dy jsou napravo

-6 c10

10-1

14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 O 2 UT

Uvaacutediacuteme tuto klasifikaci erupciacute podle ploch ve čtverečniacutech stupniacutech S [nebo -) = subflare = velmi malaacute erupce plocha A - 20

1 = erupce mohutnostiacute jedna 21 ~ A lt 51 2 = erupce mohutnosti 2 52 ( A lt 124 3 = erupce mohutnosti 3 125 lt A lt 247 4 = erupce mohutnosti 4 248 lt A

50

Přiacuteklady Označeriiacute pro jasově normaacutelniacute velmi malou erupci je SN nebo Sn nebo N Označeniacute pro mimořaacutedně velkou erupci jasově velmi jasnou bude 4B nebo 4b Přiacuteklad dvouvlaacuteknoveacute erupce mohutnosti 3B z 29 VII 1973 (14 h

01 SČ] sniacutemaneacute v Ha na hvězdaacuterně v Uacutepici je na obr na 2 str obaacutelky Přesto že bylo snahou zakladateluacute noveacute klasifikace určovaacuteniacute mohutnosti

erupciacute sjednotit jsou nadaacutele mohutnosti určovaneacute pro tuteacutež erupci různyacutemi stanicemi dosti odlišneacute Rozdiacutelnaacute klasifikace u teacuteže erupce stanovenaacute na viacutece observatořiacutech někdy maacute objektivniacute přiacutečinu ve skutečnosti že některaacute stanice nezachytiacute celyacute vyacutevoj erupce od samotneacuteho začaacutetku a nezachytiacute vždy faacutez i s maximem jasu

Podle monitorovaacuteniacute slunečniacute X-emise v řadě kanaacutelli na družiciacutech se ukashyzovalo že určovaacuteniacute mohutnosti erupce by mělo I)yacutet provaacuteděno podle zaacuteř e niacute

erupce ve spektraacutelniacutem rozsahu 1-8 A (0 1-08 nm) a to podle intenzity zaacuteřeniacute vlastně energie maximaacutelně dosaženeacute Od 1 1 1969 platiacute teacutež tato klasishyfikace zavedenaacute v USA (Space Environment Services Center) je do jisteacute miacutery objektivniacute neniacute ale bez vad jak ještě uvedeme Tato klasifikace maacute tyto vyacuteshyhody (1) je lepšiacutem měřiacutetkem pro geofyzikaacutelniacute zvlaacuteště ionosfeacuterickeacute efekty (2) je objektivniacute miacuterou pro emisi erupciacute bez ohledu na umiacutestěniacute erupce na disku (nebo za okrajem disku) Zařazeniacute do intenzitniacutech třiacuted se provaacutediacute podle dosaženeacuteho vrcholu emise erupciacute v oboru 1-8 A a to takto

lntenzita zaacuteřeniacute

nejslabšiacute B rp lt 10- 6 rp lt 10 - 3

slabeacute C 10 - 6 IJ) lt 10-5

sUedn i M 10- 5 rp lt 10-4 10- 2 I) lt 10 - 1

velkeacute X

Dalšiacute děleniacute umožňuje čiacuteslo k třiacutedě kupř C3 udaacutevaacute vzplanutiacute 3X10- 6 W m- z nebo X5 je pro vzplanutiacute 5 X 10- 4 W m- 2 V prognoacutezaacutech erupciacute některyacutech censhyter se udaacutevaacute očekaacutevaacuteniacute vyacuteskytu erupciacute podle jednotlivyacutech třiacuted Cl Ma X Při BO jde o jevy slabšiacute než lX10 - 7 W m- z

Na obraacutezku je přiacuteklad zaacuteznamu X-emise (1-8 A) z obdobiacute bohateacuteho na erupce zaacuteznam je z družice GOES-2 ze dne 19 IX 1979 rozmeziacute klasifikačshy

niacutech třiacuted je udaacuteno

186

Vzhledem k tomu že se provaacutediacute monitorovaacuteniacute X-emise z celeacuteho disku SIUl1shyce neniacute možno bez současneacuteho optickeacuteho sledovaacuteniacute (v Ha na film nebo vishyzuaacutelně spektrohelioskopem) určit polohu erupce a tedy určit přiacuteslušnost

erupce k určiteacute skupině skvrn (tj aktivniacute oblasti) Mnohdy se staacutevaacute že dojde k dvojiteacute nebo i trojiteacute časoveacute superpozici erupciacute

(z různyacutech aktivniacutech oblastiacute na Slunci) a nelze na zaacuteznamech X-emise rozeshyznat zda-li šlo o erupci jednu nebo viacutece erupciacute Mohutnost přisouzenaacute jakoby šlo o jednu erupci podle uvedeneacute stupnice v X-emisi v takovyacutechto přiacutepadech nemůže odpoviacutedat jednotlivyacutem skutečnyacutem erupčniacutem jevům neboť je neseparuje

Je patrneacute že i tato objektivniacute klasifikace erupciacute podle X-emise neniacute vlastně zcela objektivniacute a nevystihuje plně realitu jevů Z hlediska middotgeofyzikaacutelniacutech efektLl (hlavně ionosfeacuterickyacutech) je pro praktickeacute uacutečely dostačujiacuteciacute znaacute-li se maximaacutelniacute daacutevka ionizujiacuteciacute emise v době maxima erupce nebo shluku erupciacute a trvaacuteniacute emise ktereacute lze z registraciacute odečiacutest Je zřejmeacute že z hlediska slunečniacute fyziky (kupř pro evidenci erupčniacute činnosti v danyacutech typech aktivniacutech oblastiacute) je nutnaacute současnaacute optickaacute kontrola v čaacuteře Ha a určovaacuteniacute mohutnostiacute pozic a trvaacuteniacute erupciacute pod le noveacute či stareacute klasifikace

Určeniacute mohutnosti erupce provaacuteděneacute jakyacutemkoliv uvedenyacutem způsobem (doshyplněneacute poziciacute erupce a trvaacuteniacutem) je prvniacute nejzaacutekladnějšiacute i když nejprostšiacute charakteristikou kteraacute se užiacutevaacute i ve vědeckyacutech praciacutech o erupciacutech vědeckeacute zpracovaacuteniacute z nejrftznějšiacutecl1 hledisek ovšem musiacute naacutesledovat

Vzhledem k tomu že v posledniacutech 10- 15 letech intenzita služby pozemniacuteho pozorovaacuteniacute erupciacute zvlaacuteště v Evropě poklesla je krytiacute Slunce pozorovaciacute konshytrolou zvlaacuteště v dopoledniacutech hodinaacutech (podle našeho času) velmi špatneacute Staacutevaacute se tak že se zpracovaacutevajiacute různeacute druhy emisiacute erupciacute ziacuteskaacutevaneacute někteshyryacutemi naacutekladnyacutemi projekty a přiacutestroji na vědeckyacutech družiacuteciacutech nebo meziplaneshytaacuterniacutech sondaacutech a při tom se ani neviacute kde erupce na Slunci vftbec vznikla Vzhledem k tomu že zvlaacuteště u čaacutesticovyacutech emisiacute erupciacute nejde o sfeacuterickeacute vyacuteshyrony zaacuteležiacute při fyzikaacutelniacutech interpretaciacutech na pozici zdroje na Slunci kteryacute se mnohdy v dLlsledku mezery v meacuteně naacutekladneacutem pozemniacutem pozorovaacuteniacute ani neznaacute A tak nemohou byacutet plně zhodnoceny vyacutesledky pořizovaneacute za desiacutetky milioacutenů protože schaacuteziacute vyacutesledky pořizovaneacute za tisiacutece Tento neutěšenyacute stav je způsobovaacuten převaacutežně těmito dvěma dftvody [l] v důsledku šetřeniacute se omezily na některyacutech staniciacutech pozorovaciacute služby (2) pozorovaacuteniacute nebo sniacutemaacuteniacute erupciacute v Ha (a jejich vyhodnocovaacuteniacute) se věnuje menšiacute pozornost vzhledem k pracnosti a časoveacute naacuteročnosti při systematickeacutem provaacuteděniacute siacutely pozoroshyvatelskeacute se zaměřujiacute na tzv atraktivnějšiacute uacutekoly To je efekt společnyacute dnes i jinyacutem vědeckyacutem oborům majiacuteciacute ale za naacutesledek že pro atraktivnějšiacute

uacutevahy pak chybiacute nejzaacutekladnějšiacute konvenčniacute uacutedaje ziacuteskaacutevaneacute klasickyacutemi způsoby

Martin Šolc Analema nad Prahou Excentrickeacute draacuteha Země kolem Slunce a sklon rovniacuteku k ekliptice způsoshy

bujiacute odchylky praveacuteho slunečniacuteho času Tp od času středniacuteho slunečniacuteho T smiddot

Odchylka se během roku měniacute a jejiacute vyjaacutedřeniacute časovaacute rovnice E = Tp-T s patřiacute k zaacutekladům astronomie uvaacuteděnyacutem v každeacute učebnici Sklon ekliptiky k rovniacuteku způsobuje takeacute proměnnou deklinaci Slunce běh~m roku mezi + 235deg o letniacutem slunovratu a -235deg o slunovratu zimniacutem Kombinaci obou vlivů tedy předchaacutezeniacute nebo opožďovaacuteniacute praveacuteho slunečniacuteho času vzhledem k rovnoměrně plynouciacutemu času středniacutemu a proměnnou deklinaci kteraacute se projevuje napřiacuteklad proměnnou vyacuteškou Slunce nad obzorem při kulminaci vyjadřuje naacutezorně křivka tvaru osmičky zvanaacute analema (viz 4 str obaacutelky)

187

Konstrukci analemy si můžeme představit podle jednoducheacuteho pokusu shytrvale upevněnyacutem fotoaparaacutetem budeme fotografovat Slunce každyacute den vždy v poledne středniacuteho slunečniacuteho času (miacutestniacuteho) Kdyby Slunce postupovalo po světoveacutem rovniacuteku miacutesto po ekliptice a s konstantniacutem denniacutem pohybem promiacutetlo by se v poledne středniacuteho slunečniacuteho času vždy do prflsečiacuteku rovniacuteku s miacutestniacutem poledniacutekem a miacutesto analemy bychom ziacuteskali jen jeden obraz Slunce Zmiacuteněneacute nepravidelnosti však způsobiacute že Slunce vytvořiacute svyacutemi obrazy praacutevě analemu Sledujme jejiacute vytvaacuteřeniacute během roku O podzimniacute rovnodennosti [23 zaacuteřiacute) projde Slunce poledniacutekem o 8 minut před polednem středniacuteho času S přibyacutevajiacuteciacutem podzimem se poledniacute vyacutešky Slunce zmenšujiacute a Slunce prochaacuteziacute poledniacutekem staacutele dřiacuteve až do 3 listopadu kdy praveacute poledne nastaacutevaacute o 165 minuty dřiacuteve než poledne času středniacuteho Pak se poledniacute vyacuteška Slunce daacutele snižuje až do zimniacuteho slunovratu (21 prosince) kdy je nejmenšiacute a to 165deg V tu dobu předstih praveacuteho poledne před středniacutem klesaacute až 26 prosince se pravyacute a středniacute čas sejdou a analema protne miacutestniacute poledniacutek V tu chviacuteli již poledniacute vyacuteška Slunce roste praveacute pOledne se za středniacutem opožďuje Dne 3 ledshyna prochaacuteziacute Země přiacutesluniacutem a tedy Slunce uraziacute ten den po ekliptice vzhledem ke hvězdaacutem nejdelšiacute denniacute uacutesek sveacute draacutehy Dne 11 uacutenora je zpožděniacute praveacuteshyho poledne maximaacutelniacute asi 145 minuty a potom se zvolna zmenšuje Dne 21 března protiacutenaacute analema světovyacute rovniacutek (jarniacute rovnodennost) a praveacute poshyledne nastaacutevaacute o 7 minut později než středniacute Miacutestniacute poledniacutek protne analema 16 dubna a pak se praveacute poledne bude před středniacutem opět předchaacute zet až do 14 května kdy rozdiacutel činiacute asi 4 minuty Dne 16 června protiacutenaacute analema opět miacutestniacute poledniacutek a kraacutetce nato 21 června dosahuje Slunce maximaacutelniacute vyacutešky při kulminaci [v Praze 635deg) Opožděniacute praveacuteho poledne za středniacutem je potom největšiacute 26 července asi 65 minuty Miacutestniacute poledniacutek protne analema znovu 1 zaacuteřiacute a pak už spěje k podzimniacute rovnodennosti čiacutemž se uzaviacuteraacute Na zaacutevěr

je třeba zdůraznit že analema neniacute symetrickaacute podle miacutestniacuteho poledniacuteku Jako analema se označujiacute všechny přiacutebuzneacute křivky ktereacute by vznikly každoshy

denniacutem fotografovaacuteniacutem Slunce vždy le stejnyacute okamžik i třeba odlišnyacute od poshyledne a takeacute se tak označujiacute křivky ktereacute na slunečniacutech hodinaacutech opisuje stiacuten špičky ukazatele (nebo nod u) během roku vždy ve stejnou dobu středniacuteho času

Analema na obraacutezku byla sestrojena podle vyacutepočtu Stupnice na miacutestniacutem poledniacuteku vyjadřuje deklinaci ve stupniacutech stupnice na světoveacutem rovniacuteku čashy

soveacute odchylky od okamžiku kulminace v minutaacutech Obě stupnice majiacute rovnoshyměrneacute děleniacute Podkladovyacute obraacutezek je pohled ze schodů od Čechova mostu na letenskou plaacuteIiacute směrovanyacute na jih Uacutehloveacute měřiacutetko ve střed u obraacutezku (jiŽniacute bod průsečiacutek miacutestniacuteho poledniacuteku s horizontem) je stejneacute jako na osaacutech Stejshyneacutemu měřiacutetku odpoviacutedaacute i vyacuteška světoveacuteho rovniacuteku nad obzorem takže nedoshychaacuteziacute k tak velkeacutemu zkresleniacute jakeacute by nastalo při promiacutetnutiacute analemy do roviny fotografickeacuteho sniacutemku Poloha Slunce je vyznačovaacutena po 5 až 6 dnech počiacutenaje podzimniacute rovnodennostiacute

Co noveacuteho v astronomii

POMNiacuteK T BRAHE A J KEPLERA

V roce 1971 jsme si četnyacutemi akcemi přishypomiacutenali 400 vyacuterod narozeniacute německeacuteho astronoma johannesa Keplera a 370 vyacuteročiacute uacutemrH daacutenskeacuteho astronoma Tycho Brahe

Oba vyacuteznamniacute učenci nějakyacute čas v Praze žili a pracovali a tak bylo rozhodnuto jim postavit v Praze pomnlk Zaacutekladniacute kaacutemen k němu byl položen 9 června 1971 v Kepleshyrově ulici na Pohořelci ale k slavnostniacutemu odhalen došlo až letos 20 července Pomshynk je diacutelem akademickeacuteho sochaře Josefa Vajce a architekta Vladislava Pyacutechy U přiacuteshyležitosti slavnostniacuteho aktu promluvili o žishyvotě a diacutele obou astronomll na pomniacuteku zpodobněnyacutech předseda ONV Praha 6 dr Štěpaacuten Flajzar vedouciacute katedry astronomie

186

il astrofyziky MFF UK prof Vladimiacuter Vilshynyacutesek a ředitel Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy dr Oldřich Hlad J B

PLANETKA 1984 KD

E a C Shoemakerovi objevili 27 května

na Palomarskeacute hvězclaacuterně rychle se pohyshybujiacuteciacute planetku 15m V souhvězdiacute Boota Jejiacute draacutehu počiacutetal z 27 pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květnem a 16 červnem Daniel W E Gleen

T 1984 VII 4928 EČ w iacute2

203 5350 81860deg

19500

13654deg q 100836 AU e 054154 a 2199947 AU

Planetka předběžně označenaacute 1984 KD maacute oběžnou dobu 326 roku Byla objevena viacutece než měsiacutec před pľlkhodem přiacuteslunim

19 června prošla ve vzdaacutelenosti pouze 0031 AU od Země (od Slunce byla v tuto dobu vzdaacutelena 1028 AU) Dne 17 června měla jasnost 11zm a byly zjištěny změny

jasnosti v rozmeziacute D3-04m s periodou 20 min lak je z elementll patrneacute planetka se v době průchodu perihelem značně přishy

bližuje k draacuteze Země IAUC 3953-4 (BI

KOMETA PWOLF-HARRINGTON 19B4g

Periodickou kometu Wolf-Harrington nashylezl [ Gibson na negativu exponovaneacutem 12m SChmidtovou komorou Palomarskeacute obshyservatoře 4 června Byla v souhvězdiacute Bemiddot rana velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta (z poshyzorovaacuteniacute vychaacuteziacute oprava v čase průchodu přiacutesluniacutem pouze +003 dne) měla jasnost 17 m a plynnyacute ohon deacutelky asi 50 v pozičshyniacutem uacutehlu 270deg

Kometu objevil 22 prosince 1924 Wolf (Heidelberg) ale pak nebyla při dalšiacutech naacutevratech do perihelu pozorovaacutena Znovu ji objevil až Harrington na negativu exposhynovaneacutem 4 řiacutejna 1951 na palomarskeacute hvězshydaacuterně Potom byla nalezena při všech dalshyšiacutech naacutevratech do přiacutesluniacute ktereacute nastaly v letech 1958 1965 1971 a 1978 Podrobneacute informace o teacuteto periodickeacute kometě jsme otiskli v ŘH 52 4 11971

Draacutehu počiacutetal ze 110 pozic ziacuteskanyacutech v obdobiacute 1951-1978 S Nakano (Tokio) s ohledem na negravitačniacute vlivy jej ele shymenty jsou

T 1984 IX 2272633 EČ OJ 18686312deg iacute2 25421129deg 19500 i 184488T

q 16158919 AU a 34955060 AU e 05377230 p 654 roku

lAUC 3952 MPC 8289 (Bj

KOMETA P FAYE 1964h

Periodickou kometu Faye nalezli nezaacuteshyvisle kraacutetce před jejm letošniacutem průchodem přiacutesluniacutem [ Gibson a C S Morriacutes Gibson ji našel na sniacutemciacutech exponovanyacutech 9 až 11 června na Palomarskeacute hvězdaacuterně 152m reflektorem s receptorem CCD Byla v soushyhvězdiacute Berana měla jaacutedro o jasnosti asi 165111 koacutemu a kraacutetkyacute ohon v pozičniacutem uacutehlu asi 270deg Morris ji nalezl vizuaacutelně 23 27 a 28 června 025m reflektorem Byla v soushyhvězdiacute Byacuteka a jevila se jako difuzniacute objekt 125 rn s kondenzociacute průměr koacutemy byl asi 1 V obou přiacutepadech byla poblže eklipshytiky velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta Dne 29 června byla vzdaacutelena od Země 2271 AU od Slunce 1598 AU

Draacutehu počiacutetal W Landgraf [G6ttingen) ze 156 pozic z obdobiacute 1961-1977 s ohledem na negravitačniacute vlivy jejiacute elementy jsou

T 1984 VII 989263 EC uacute) 203830720 Sl 19898109deg 19500

909238deg q 15935178 AU a 37783256 A U e 05782476 p 734 roku

Kometu objevil Faye 22 listopadu 1843 v Pařiacuteži dostala označeniacute 1843 lil Jejiacute le shytošniacute naacutevrat je již 18 pozorovan5

lAUC 3956 MPC 8287 (BI

KOMETA AUSTIN 1984i

Dne 8 července objevil R D Austin (Novyacute Zeacuteland) poměrně jasnou novou koshymetu Byla na jižniacute obloze v souhvězdiacute

Rydla [Caelum) a jevila se jako difuzn objekt asi 8m s kondenzaciacute Podle Austina měla kometa 9 července vizuaacutelniacute jasnost 65nl a koacutemu o průměru 12 Mezi 9-11 červencem byla vzdaacutelena od Země jen 026 AU (od Slunce 095-091 AU) Ze 6 poloh ziacuteskanyacutech mezi 8-10 červencem tedy jen z velmi kraacutetkeacuteho oblouku počiacuteshy

tal B G Marsden prvniacute předběžnou parashybolickou draacutehu jejiacutež elementy jsou

T 1984 VIII 1213 EC w iacute2

35283017057deg 19500

t 16411deg q 02912 AU

IAUC 3957-8 [B

NEVIDITELNA HMOTA

Rotačniacute křivka našiacute Galaxie tedy zaacutevisshylost draacutehoveacute rychlosti na vzdaacutelenosti od středu Mleacutečneacute draacutehy naacutem daacutevaacute obraz o celkoveacute hmotě kteraacute se naleacutezaacute uvnitř

draacutehy objektu Určiacuteme-li tak rozděleniacute hmoshyty v Galaxii dostaneme nečekanyacute vyacutesledek

189

čiacutem viacutece se přibližujeme vnělšiacutem oblastem tiacutem viacutece se rozděleniacute hmoty lišiacute od toho co lze předpoklaacutedat na zaacutekladě rozloženiacute znaacutemyacutech objektů Zřejmě tedy obsahujiacute vnějšiacute čaacutesti Mleacutečneacute draacutehy a galaktickeacute halo podstatneacute množstviacute nesviacutetiacuteciacute a tiacutem nevidishytelneacute hmoty

Ve srovnaacuteni s exotickyacutemi možnostmi vyshysvětleniacute tohoto jevu jako např hmotnostiacute neutrn může byacutet považovaneacute za konzershyvativniacute objasněniacute na zaacutekladě velkeacuteho poshyčtu slabě sviacutetiacuteciacutech trpasllků typu M Tyto maacutelo sviacutetlciacute (Mvgt 16) červeneacute hvězdy neshyjsou většinou vizuaacutelně zjistitelneacute ale na sniacutemciacutech v bllzkeacute infračerveneacute oblasti by musely byacutet patrneacute

Na zaacutekladě teacuteto myšlenky prohleacutedli G Gilmore a P Hewett pomociacute automatickeacuteho měřiacuteciacuteho procflsu na Kraacutelovskeacute observatoři v Edinburghu sniacutemky pořiacutezeneacute UK-Schmidshytovyacutem dalekohledem [AustraacutelieJ ve dvou spektraacutelniacutech oblastech modreacute a infračer shyveneacute Cerveneacute hvězdy typu M ktereacute nalezli srovnaacuteniacutem obou druhů sniacutemků mohly poshytom byacutet prozkoumaneacute spektroskopicky aby bylo jisteacute že jsou skuteině těmi hledanyacuteshymi červenyacutem trpasliacuteky maleacute absolutniacute sviacuteshytiacute vosti

Překvapujiacuteciacute vyacutesledek Uvnitř zkoumaneacuteho pole ktereacute zaujiacutemaacute na obloze 50 čtverečshyniacutech stupňů nebyl nalezen ani jeden trpasliacutek s Mvgt 19 V přiacutepadě že existujiacute ještě slabšiacute červeniacute trpasliacuteci než jakeacute znaacuteshyme dnes tak se vyskytujiacute vzaacutecně a nemoshyhou vysvětlit hledanou hmotu v Galaxii A pouze trochu jasnějšiacute červeneacute hvězdy tohoto typu nejsou dosti četneacute aby řešily danyacute probleacutem G Gilmore a P Hewett udaacutemiddot vajiacute ve sveacute praacuteci [Nature 306 669 1983J horniacute hranici počtu hvězd tohoto typu z něhož vyplyacutevaacute že červeniacute trpasliacuteci s Mv gt 16 mohou vysvětlit nanejvyacute š jedno procen to ch ybě jiacutec hmoty v oko liacute Slunce Ve vnějšiacutech čaacutestech Galaxie daleko za draacuteshyhou našiacute mateřskeacute hvěZdy mohou předstashy

vovat maximaacutelně 10 neviditelneacute hmoty SuW 23 117384 (H Nj

PLANETKA 1984 KB

Na negativech exponovanyacutech 27 a 29 května 046m Schmidtovou komorou na Pashylomarskeacute hvězdaacuterně objevili Carolyn a Eumiddot gene Shoemakerovi asteroidaacutelniacute objekt kteshyryacute měl jasnost 135m a rychle se pohyboval souhvězdiacutemi Herkula a Hadonoše Z prvniacutech poloh bylo možno vypočiacutetat předběžnou draacutehu a ukaacutezalo se že jde o dalšiacute planetku typu Apollo Přiacutesluniacutem prošla již 2 dubna t r ve vzdaacutelenosti 05288 AU od Slunce Draacuteha asteroidu maacute sklon k rovině eklipshytiky 463deg a excentricitu 07603 Velkaacute poloshyosa draacutehy měřiacute 22057 AU takže oběžneacuteIacute doba je 328 roku V odsluniacute se planetka vzdaluje od Slunce na 38826 AU v době objevu byla vzdaacutelena od Země jen asi 015 AacuteU IAUC 3947 3949 (B]

PERIODlCKf KOMETY V R 1985-1986

V naacutesledujiacuteciacutem přehledu uvaacutediacuteme perioshycHckeacute komety ktereacute projdou přiacutesluniacutem v leshytech 1985-1986 (podle S Nalana NK 455) Komety jsou řazeny podle průchodu perishyhelem čas (EČ) je uveden zlomlem dne Hvězdičkou jsou označeny komety jejichž čas průchodu přiacutesluniacutem neniacute zcela jistyacute

J B

Tsuchinshan 1 1985 I 233 Schwassmann-Wachmann 3 I 1162 Biela IV 1072 Hondamiddot Mr kosmiddot Pajd ušaacutekovaacute V 2389 Schuster VI 234 Gehrels 3 VI 314 Brook~ l VI 1759 Russell 1 Vll 522 Kowal 2 Vll 863 Tsuchinshan 2 Vl I 2118 Daniel VIII 433 Giacobini middotZinner [1984eJ IX 525 Giclas X 190 Boethin 1986 I 2282 Ashbrook-]ackson 1 2440 Halley [1982i) ll 944 Holmes III 1413 Wirtanen III 1935 Kojima IV 472 Spi talermiddot V 1717 Shajn-Schaldach V 2733 Whipple VI 2502 Wild 1 X 115

OSAMĚLA METIS

Asi pred třemi lety proběhly odbornyacutem tiskem zpraacutevy že i malaacute tělesa slunečniacute soustavy mohou miacutet sveacute měsiacutece Domněnka že takeacute planetka Metis maacute sveacuteho průvodce přiměla astronomy z Arizonskeacute univerzity aby jiacute věnovali pozornost Vizuaacutelniacute pozoro shyvaacuteniacute provedli během dvou nociacute za velmi dobryacuteCh podmiacutenek reflektorem o prihněru 154 m Astronomoveacute by přiacutepadnyacute satelit zjistill už ve vzdaacutelenosti 12 od Metis Běshyhem těchto dvou nociacute však nezaznamenali nic co by nasvědčovalo že devaacutetaacute planetka maacute skutečně nějakeacuteho průvodce Takeacute dalšiacute pozdějšiacute pozorovaacuteniacute provedenaacute složenyacutem reflelkt-orem byla negaHvniacute Shodujiacute se tak s jinyacutemi zveřejněnyacutemi zpraacutevami pro shyfesionaacutelniacutech astronomů Planetka Metis ted y zřejmě žaacutedneacuteho průvodce nemaacute s lunečniacute soustavou putuje osamoceně

Sky and Telescope 108 2 1984 (H N ]

ZLEPŠENA DRAHA KOMETY PBRADFIELD 1984a

o periodickeacute kometě Bradfield 1984a jsme přinesli již zpraacutevy v t 211984 (2 str obaacutelmiddot kyl a 41984 (str 81) V č 71984 (str 152) jsme otiskli Candyho elementy elipshytickeacute draacutehy Z 30 pozic ziacuteskanyacutech mezi

190

9 lednem a 30 květnem t r pociacutetal noshyvou draacutehu Daniel W E Green jejiacute eleshymenty jsou

IT 1983 XII 277994 EČ w 2191674deg fl 3561606deg 19500

517937deg q 1357523 AU e 0952404 a 2852173 AU

Jak je vidět Greenovy elementy se přiacuteliš

nelišiacute od Candyho ale zpřesněnaacute hodnota velleacute poloosy je poněkud menšiacute než půshyvodniacute takže oběžnaacute doba vychaacuteziacute nyniacute 1523 roku Kometa PBradfield maacute tedy oběžnou dobu poněkud kratšiacute než PHershyochel-Rigollet I AUC 3955 (B J

CHIRON PODIVNYacute PŘ1SLUŠNIK SLUNECNI SOUSTAVY

Je tomu již viacutece než sest let co objevil Charles Kowal zajiacutemaveacute těleso ve slunečniacute soustavě ktereacute dostalo jmeacuteno Chiron Obshyjekt podle velikosti planetka se pohybuje mezi drahami Saturna a Urana Až do dnešshyniacuteho dne neziacuteskali astronomoveacute o tomto tělese mnoho poznatků Zdaacute se že budeme muset počlwt až do jeho přiacuteštiacuteho průchoshydu periheliem tedy až do roku 1995 abyshychom se o Chironu dozvěděli viacutece V soushyčasneacute době maacuteme přiacuteliš maacutelo poznatku na to abychom mohli zodpovědět zaacutekladniacute otaacutezku jak se dostalo tak velkeacute těleso na miacutesto ve slunečniacute soustavě v němž bychom očekaacutevali již jenom komety

Chiron oběhne kolem Slunce jednou za 507 let jeho vzdaacutelenost od Slunce v přiacute shy

sluniacute Činiacute 85 AU a v odsluniacute 189 AU Tě shyleso maacute teacuteměř kulovyacute tvar Jeho průměr Činiacute 300 až 400 km a albedo pouze 003 (přiacutepadně 005) Nejzajiacutemavějšiacute je skutečshynost že z vyacutepočtů draacutehy plyne zaacutevěr že se Chiron zřejmě nenaleacutezaacute na draacuteze na niacutež vznikl

Nedaacutevno byla zveřejněna domněnka že přiacuteČinou jsou poruchy v draacuteze způsobeneacute Saturnem kolem roku 1664 A dalšiacute vyacutepočty předpoviacutedajiacute rovněž poruchy v budoucnu Nejprve je způsobiacute Saturn a potom Jupiter Dokonce se zdaacute že by tyto obřiacute planety mohly Chirona i vypudit ze slunečniacute soushysta vy

Charles Kowal kalifornskyacute astrofyzik pomiddotmiddot važuje Chirona za jedinečneacute těleso sveacuteho druhu ve slunečniacute soustavě Přes pečliveacute hledaacuteniacute nebyl totiž nalezen žaacutednyacute jinyacute poshydobnyacute objekt Domněnky o původu Chirona se značně

různiacute Hovořiacute o neobyčejně velikeacute kometě jejiacutež jaacutedro by muselo byacutet 100kraacutet hmotnějshyšiacute než Halleyovy komety i o planetce uprchliacutekovi Kowal saacutem se domniacutevaacute že Chiron neniacute ani planetka ani kometa dalshyšiacutech spekulaciacute se zdržuje

YI11 maacute tento podivnyacute objekt jasnost 17m až 18m a v bliacutezkosti perihelia dosaacutehshyne asi 15m V tu dobu budou už přiacuteznivějšl podmiacutenky k vyacutezkumu zajiacutemaveacuteho tělesa a astronomoveacute možnaacute již zodpoviacute otaacutezku jeho původu

SuW 22 329 1983 (H NJ

MAGNETICKEacute MAPOVANIE SLOVENSKA

Štuacutedium rozloženia magnetickeacuteho poIa Zeme patrl medzi zaacutek ladneacute uacutelohy geofyziky Pre tleto ciele sa na uacutezemiacute jednotlivyacutech štaacutetov robl magnetickeacute mapovanie Keďže geomagnetickeacute pole sa meniacute s časom je potrebneacute mapovanie opakovať v intervale 10-15 rokov

Na predchaacutedzajuacutece kompletně a detailneacute mapovania Slovenska nadvazuje noveacute ma shypovanie z [okov 1980 až 1982 Mapovanie pozostaacutevalo z troch hlavnyacutech etaacutep priacutepravshynej etapy meraciacutech praacutec a spracovania vyacuteshysJedkov Počas priacutepravnyacutech praacutec sa zistilo že z p6vodnyacutech 132 stanovlšť len 52 t j 394 percenta je vhodnyacutech na ďalšle meshyrania Nevyhovujuacutece stanovištia sa nahrashydili novyacutemi a vytvoriJa sa tak magnetickaacute sieť 130 bodov na uacutezemiacute celeacuteho Slovenska 1 j jeden bod priacutepadaacute na 370 kmz Na kažshydom stanovišti sa určoval astronomickyacute azimut pozemskeacuteho cieta na zaacuteklade pozoshyrovaniacute Slnka magnetickaacute dekliacutenaacutecia - D horizontaacutelna zložka - H vertikaacutelna zložshyka - Z a totaacutelne pole - F Pr meraniacute Sil použila kombinaacutecia klasickyacutech priacutestroshyjov (QHM na meranie horizontaacutelnej zložky porneacuteho teodolitu na meranie magnetickej deklinaacutecie) s modernyacutem priacutestrojom - proshytoacutenovyacutem magnetometrom merajuacutecim totaacutelshyne pole F Denneacute variaacutecie sa pozorovali vashyriačnou suacutepravou typu Bobrov Nameraneacute vyacutesledk y spracovali v Geomagnetickom obshyservatoacuteriu Geofyzlkaacutelneho uacutestavu SAV v Hurbanove V suacutečasnom obdobiacute sa prishypravujuacute daacuteta na zostrOjenie definitiacutevnych maacutep jednotlivyacutech zložiek geomagnetickeacuteho pora Mapy sa buduacute kresliť automaticky v mierke 1 1250000

a vyacutesledky ktoreacute sa ziacuteskali počas mapo shyvania prejavili vefkyacute zaacuteujem niektoreacute inshyštituacutecie zaoberajuacutece sa vyhIadaacutevaniacutem uacutežitshykoviacutech nerastnyacutech suroviacuten predovšetkyacutem n p Geofyzika vErne Pre tleto inštituacutecie predstavujuacute uacutedaje o rozloženiacute geomagneshytickeacuteho pola zaacuteklad pre podrobneacute geoloshygicko-geofyzikaacutelne štuacutediacuteum vybranyacutech obshylastiacute na uacutezemiacute Slovenska Magnetickaacute deshyklinaacutecia sa zasa využfva pf orientaacutecii poshydJa kompasu a to nielen v tereacutene ale napriacuteklad aj v leteckej doprave

Poznatky o rozloženiacute magnetickeacuteho poIa Zeme a jeho zmenaacutech majuacute velkyacute vyacuteznam pre samotnuacute geofYZiku Využiacutevajuacute sa pri určovaniacute stavby vIChnyacutech častiacute zemskeacuteho telesa pri štuacutediu tohto pola ako fyzikaacutelneshyho uacutekazu a podobne

191

Vyacutesledky z praacuteve dokončovaneacuteho maposhyvania obohatia poznatky o rozloženiacute geoshyIyzikaacutelnych poj[ na uacutezemiacute Slovenska a zashyčlenia sa do uacutedajov ziacuteskanyacutech v celosve shytovom merad le Nvt 984

ODCHYLKY CASOVYacuteCH SIGNALO V CERVNV 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 3 Vl + 01246s +01545s

8 VI +01184 +01473 13 VI +01124 +01400 18 Vl +01064 +01322 23 VI + 91014 +01250 28 VI +0 0970 +01181

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

Na pomoc čtenaacuteři

POMOCKA PRO POZDROV ANIacute ZAKRYTO HVtZD MtStCEM

Při pozorovaacuteniacute zaacutekrytů je vyacutehodneacute vědět ve ktereacutem miacutestě bude hvězda zakryta přiacuteshypadně kde vystoupiacute za neviditelnyacutem okrashyjem Měsiacutece Jsou různeacute možnosti jak si to usnadnit O jedneacute se zmiacutenil polskyacute uacutečastshy

niacutek seminaacuteře o zaacutekrytech hvězd a těles

slunetniacute soustavy Měsiacutecem ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute v řiacutejnu 1983 ing R Fangor prashycovniacutek planetaacuteria ve Varšavěmiddot

Do ohniska okulaacuteru umiacutestiacuteme clonu poshydle obr 1 o průměru rovneacutem zdaacutenliveacutemu průměru Měsiacutece Tato clona maacute vyacuteřez kteshyryacute si nastaviacuteme otaacutečeniacutem okulaacuteru v objiacutemshyce na pozičniacute uacutehel zaacutekrytu To se daacute však použiacutet pouze u dalekohledu s paralakticshykou montaacutežiacute a pohonem

Užitečnou pomůckou nezaacutevislou na daleshykohledu a velmi naacutezornou je jednoducheacute znaacutezorněniacute polohy Měsiacutece a hvězdy vzhleshydem k severniacutemu bodu na Měsiacuteci Podle obr 2 vyřzneme do čtvrtky formaacutetu A 3

VlO O

o 1shyN

192

Vlevo obr 1 Clona kterou vložiacuteme do ohniska okulaacuteru paralakticky montovaneacuteho dalekohledu s hodinovyacutem pohonem Vpravo obr 3 Přiacuteklad tvaru Měsiacutece při elongaci 300deg Při otočeniacute o 180deg e použitelneacute takeacute pro elongaci 60deg při zaacutekrytu (vstupu) Izvězshydy za temnyacute okrai Měsiacutece

kruhovyacute otvor o průměru asi 12 cm Čtvrtku pak přehneme v polovině vložiacuteme silnějšiacute lepenku se stejnyacutem otvorem a slepiacuteme k sobě Nahoře označiacuteme směr k severu (JIl) a přiacutemyacutem směrem tj proti směru poshyhybu hodinovyacutech ručiček pozičniacute uacutehly od 0deg do 360deg Vnitřek kruhu je vhodneacute zashyčernit tušiacute Daacutele si vystřihneme tvary Měshysiacutece v různyacutech faacuteziacutech podle elongace E od Slunce (je uvedena ve HR) - obr 3 Pro naši potřebu stačiacute 12 různyacutech tvaruacute po 15deg Jeden tvar použijeme vlastně dvashykraacutet pro přibyacutevajiacuteciacute a ubyacutevajiacuteciacute Měsiacutec a popiacutešeme si ho podle uacutečelu buď pro vstup (D) nebo pro vyacutestup (R) podle obr 3 Pak je už snadneacute podle uacutedajů ve HR vložit poshytřebnyacute tvar do otvoru tak aby uacutehlovaacute vzdaacuteshylenost rohu Měsiacutece odpoviacutedala pozičniacutemu uacutehlu a vhodnyacutem způsobem třeba šipkou na proužku papiacuteru označiacuteme miacutesto kde bude hvězda zakryta nebo kde vystoupiacute Pokud takto sestavenou pomůcku vložiacuteme do pellshyhledneacute foacutelie je možneacute před vlastniacutem pozoshyrovaacuteniacutem sl postaveniacute Měsiacutece a hvě zdy dobshyře zapamatovat To je dltležiteacute hlavně při

vyacutestupu hvězdy kdy ji uvidiacuteme až v okashymžiku uacutekazu Bohumil Kratoška

Obr 2 Ctvltka for shymaacutetu A 3 s krushyhovyacutem vyacuteřezem s označeniacutem poshyziť5niacuteho uacutehlu Prashyvou Mst přehneme dospod

---- - -- --_~

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

GEOGRAFICKEacute PROGRAMY HVĚZDAacuteRNY A PLANETARIA HL_ M PRAHY

Geografie je oborem přiacuterodniacutech věd kteshyryacute se vyacuterazně uplatňuje ve vyacutechovně-vzděshy

laacutevaciacute a popularizačniacute činnosti Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy je to zaacutekonityacute důsledek skutečno sti že astronomie neniacute samostatnyacutem vyučovaciacutem předmětem na nashyšich zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech a skushytečnosti že vedle prvouky přiacuterodovědy

přiacuterodopisu a fyziky ziacuteskaacutevajiacute žaacuteci zaacutekladshyniacute vědomosti z astronomie astrofyziky geoshy- fyziky a kosmonautiky nejviacutece praacutevě v zeshyměpisu Neniacute proto tedy divu že geograshyfickeacute programy majiacute vyacuteznamneacute postaveniacute v programoveacute činnosti Hvězdaacuterny a planeshytaacuteria hl m Prahy že probiacutehajiacute skoro dvashycet let a že mezi odbornyacutemi odděleniacutemi tohoto specializovaneacuteho kulturniacuteho zařiacutezeshyniacute pracuje odděleni geografickyacutech prograshymů založeneacute před 17 lety

Toto oddělenl připravuje geografickeacute proshygramy pro veřejnost i pro mlliacutedež Zaměshy[uje se při tom teacutematicky na obecnou fyshyzickou geografii geografii kontinentů a oceaacutenů a jinyacutech velkyacutech oblastiacute světa soshycialistickyacutech staacutetů a Československa a na problematiku krajiny (zejmeacutena na ochranu přiacuterody a životniacuteho prostřediacute l Geografickeacute programy se konajiacute v Planetaacuteriu Praha a v menšiacutem rozsahu i na Hvězdaacuterně Petřiacuten

V r 1983 se uskutečnilo 487 programll pro 52667 naacutevštěvniacuteků

V programoveacute činnosti pro veřejnost jsou zaacutekladniacutem a tradičniacutem typem programů

audiovizuaacutelniacute geografickeacute pořady s diaposhyzitivy a filmy Zvllištniacute postaveni geografie jako vědy přiacuterodniacute a současně i společenshyskeacute dovoluje některeacute z nich obsahově zashyměřit a časově vztaacutehnout k vyacuteznamnyacutem mezinaacuterodniacutem přiacuteležitostem a kulturně-poshylitickyacutem vyacuteročiacutem Nevyhyacutebaacuteme se zcela ani elwnomicko-geografickeacute teacutematice [přiacuteklashydem JSOU pořady o zajimavyacutech druzich hosshypodaacuteřskeacute činnosti člověka) Novinkou je takeacute podil odděleniacute geografickyacutech prograshymLI na přiacutepravě literaacuterně-hudebniacutech pořadel v astronomickeacutem saacutele Planetaacuteria zaměřeshy

nyacutech na otaacutezky vyacutevoje pozemskyacutech civili shyzaci a na historicko-geografickeacute zajiacutemavosti

Velkeacute oblibě se takeacute těšiacute geografickeacute geologickeacute ekologickeacute a cestopisneacute předshynaacutešky externiacutech spolupracovniacutekll [lektorů

Socialistickeacute akademie Českeacuteho svazu ochraacutencu přiacuterody a uacutečastniacuteků rllznyacutech exshypediciacute l

V našiacute programoveacute činnosti jsme využili nedostatku že v Praze neniacute kino speciali shyzovaneacute na projekCi kraacutetkyacutech populaacuterně-nashy

učnyacutech filmů a tak v audiovizuaacutelniacutech poshyřadech v přehliacutedkaacutech filmů a tematickyacutech cyklech (např Svět a přiacuteroda ve filmu) seznamujeme veřejnost s populaacuterně-naučshynyacutemi a vyacuteukovyacutemi filmy Kraacutetkeacuteho filmu Praha a s filmy z mezinaacuterodniacutech festivalů

jakyacutemi jsou Ekofilm Schola film a Tourshyfilm Kraacutetkeacute filmy samozřejmě využiacutevaacuteme takeacute ve školniacutech zeměpisnyacutech pořadech a v mimoškolniacute zaacutejmoveacute činnosti pro děti a mlaacutedež Hvězdaacuterna a planetaacuterium hl m Prahy

poskytly takeacute prostor a technickeacute vybaveniacute zajiacutemaveacutemu druhu tVllrč činnosti dobroshyvolnyacutech i pľofesionaacutelniacutech pracovnfků ochra shyny přiacuterody Spolu se Staacutetniacutem uacutestavem pashymaacutetkoveacute peacuteče a ochrany přiacuterody v Praze byla pořadatelkou dvou celostaacutetniacutech sou shytěžniacutech přehliacutedek diafonii Na obranu přiacuteshy

rody [v r 1980 a 1982 l Třetiacute soutěžniacute přehliacutedku připravuje spolu s Městskyacutem vyacuteshyborem Českeacuteho svazu ochraacutenců přiacuterod y v Praze na I čtvrtletiacute r 1985 Přiacuteprava uvedenyacutech přehliacutedek patřiacute k programovyacutem uacutekolům geografickeacuteho odděleniacute a jeho prashycovniacuteků

Ne jrozsaacuteh le jšiacute složkoQ vyacutechovně-vzdělaacuteshy

vaciacute praacutece odděleniacute geografickyacutech prograshymů jsou však podle počtu akciacute i podle naacuteshyvštěvnosti školniacute zeměpisneacute pořady pro žaacuteky zaacutekladniacutech škol a poiady pro učitele Obsahově i chronologicky vychaacutezejiacute ze škol shyniacutech osnov zeměpisu 5-8 ročniacuteků zS a vlastivědy 4 ročniacuteku ZŠ Jsou to audioshyvizuaacutelniacute pořady s diapozitivy a filmy a na každyacute měsiacutec je připraveno jineacute teacutema Po shyřady jsou součaacutestiacute systeacutemu Mlaacutedež a kulshytura a školy na ně přichaacutezejiacute v době vyshyučovaacuteniacute Zajiacutemavyacutem doplňkem školniacutech poshyřadll k obecneacutemu fyzickeacutemu zeměpisu 8 k zeměpisu ČSSR jsou tereacutenniacute exkurze do chraacuteněnyacutech uacutezemiacute přiacuterody ČSR ktereacute takeacute připravujiacute a vedou pracovniacuteci geografickeacuteshyho odděleniacute Jsou to exkurze pro žaacutekovskeacute kolektivy a vzoroveacute exkurze pro učitele zeměpisu Konajiacute se v květnu v červnu někdy i v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Přiacuteprava školniacutech zeměpisnyacutech pořadů eacute

exkurzi nutiacute pracovniacuteky odděleniacute k neustaacuteshyleacutemu sledovaacuteniacute vyacutevoje školniacutech osnov a učebnic Je to nezbytneacute zejmeacutena v době postupneacuteho zavaacuteděniacute noveacute soustavy vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech Proto pracovniacuteci odděleniacute spolushypracujiacute s metodiky zeměpisu Uacutestředniacuteho uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute pedagogickyacutech prashycovniacutekll Pedagogickeacuteho uacutestavu hl m Prahy Krajskeacuteho pedagogickeacuteho uacutestavu Středočesshykeacuteho kraje a obvodniacutech pedagogickyacutech středisek s od bornou skupinou pro ško 1shyskou geografii Čs geografickeacute společnosti při ČSAV a proto se takeacute aktivně uacutečastniacute přiacutepravy učitelů zeměpisu a přiacuter-odopiSu na noveacute pojetiacute těchto předmětů Pomaacutehajiacute teacutež při organizovaacuteniacute seminaacutel-ů a exkurzi pro učitele a některeacute seminaacuteře probiacutehajiacute v proshystolaacutech Planetaacuteria Praha

193

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

Zaacuteznam iady -emise (1-8

vzplanutiacute XshyAJ při erupshy

ciacutech z dru žice GOES -2 dne

GOES-2 1-8 Aacute 19 IX 1979 mohutnost lze odvodit podle stupnice t řiacuteshy

19-IX-1979 dy jsou napravo

-6 c10

10-1

14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 O 2 UT

Uvaacutediacuteme tuto klasifikaci erupciacute podle ploch ve čtverečniacutech stupniacutech S [nebo -) = subflare = velmi malaacute erupce plocha A - 20

1 = erupce mohutnostiacute jedna 21 ~ A lt 51 2 = erupce mohutnosti 2 52 ( A lt 124 3 = erupce mohutnosti 3 125 lt A lt 247 4 = erupce mohutnosti 4 248 lt A

50

Přiacuteklady Označeriiacute pro jasově normaacutelniacute velmi malou erupci je SN nebo Sn nebo N Označeniacute pro mimořaacutedně velkou erupci jasově velmi jasnou bude 4B nebo 4b Přiacuteklad dvouvlaacuteknoveacute erupce mohutnosti 3B z 29 VII 1973 (14 h

01 SČ] sniacutemaneacute v Ha na hvězdaacuterně v Uacutepici je na obr na 2 str obaacutelky Přesto že bylo snahou zakladateluacute noveacute klasifikace určovaacuteniacute mohutnosti

erupciacute sjednotit jsou nadaacutele mohutnosti určovaneacute pro tuteacutež erupci různyacutemi stanicemi dosti odlišneacute Rozdiacutelnaacute klasifikace u teacuteže erupce stanovenaacute na viacutece observatořiacutech někdy maacute objektivniacute přiacutečinu ve skutečnosti že některaacute stanice nezachytiacute celyacute vyacutevoj erupce od samotneacuteho začaacutetku a nezachytiacute vždy faacutez i s maximem jasu

Podle monitorovaacuteniacute slunečniacute X-emise v řadě kanaacutelli na družiciacutech se ukashyzovalo že určovaacuteniacute mohutnosti erupce by mělo I)yacutet provaacuteděno podle zaacuteř e niacute

erupce ve spektraacutelniacutem rozsahu 1-8 A (0 1-08 nm) a to podle intenzity zaacuteřeniacute vlastně energie maximaacutelně dosaženeacute Od 1 1 1969 platiacute teacutež tato klasishyfikace zavedenaacute v USA (Space Environment Services Center) je do jisteacute miacutery objektivniacute neniacute ale bez vad jak ještě uvedeme Tato klasifikace maacute tyto vyacuteshyhody (1) je lepšiacutem měřiacutetkem pro geofyzikaacutelniacute zvlaacuteště ionosfeacuterickeacute efekty (2) je objektivniacute miacuterou pro emisi erupciacute bez ohledu na umiacutestěniacute erupce na disku (nebo za okrajem disku) Zařazeniacute do intenzitniacutech třiacuted se provaacutediacute podle dosaženeacuteho vrcholu emise erupciacute v oboru 1-8 A a to takto

lntenzita zaacuteřeniacute

nejslabšiacute B rp lt 10- 6 rp lt 10 - 3

slabeacute C 10 - 6 IJ) lt 10-5

sUedn i M 10- 5 rp lt 10-4 10- 2 I) lt 10 - 1

velkeacute X

Dalšiacute děleniacute umožňuje čiacuteslo k třiacutedě kupř C3 udaacutevaacute vzplanutiacute 3X10- 6 W m- z nebo X5 je pro vzplanutiacute 5 X 10- 4 W m- 2 V prognoacutezaacutech erupciacute některyacutech censhyter se udaacutevaacute očekaacutevaacuteniacute vyacuteskytu erupciacute podle jednotlivyacutech třiacuted Cl Ma X Při BO jde o jevy slabšiacute než lX10 - 7 W m- z

Na obraacutezku je přiacuteklad zaacuteznamu X-emise (1-8 A) z obdobiacute bohateacuteho na erupce zaacuteznam je z družice GOES-2 ze dne 19 IX 1979 rozmeziacute klasifikačshy

niacutech třiacuted je udaacuteno

186

Vzhledem k tomu že se provaacutediacute monitorovaacuteniacute X-emise z celeacuteho disku SIUl1shyce neniacute možno bez současneacuteho optickeacuteho sledovaacuteniacute (v Ha na film nebo vishyzuaacutelně spektrohelioskopem) určit polohu erupce a tedy určit přiacuteslušnost

erupce k určiteacute skupině skvrn (tj aktivniacute oblasti) Mnohdy se staacutevaacute že dojde k dvojiteacute nebo i trojiteacute časoveacute superpozici erupciacute

(z různyacutech aktivniacutech oblastiacute na Slunci) a nelze na zaacuteznamech X-emise rozeshyznat zda-li šlo o erupci jednu nebo viacutece erupciacute Mohutnost přisouzenaacute jakoby šlo o jednu erupci podle uvedeneacute stupnice v X-emisi v takovyacutechto přiacutepadech nemůže odpoviacutedat jednotlivyacutem skutečnyacutem erupčniacutem jevům neboť je neseparuje

Je patrneacute že i tato objektivniacute klasifikace erupciacute podle X-emise neniacute vlastně zcela objektivniacute a nevystihuje plně realitu jevů Z hlediska middotgeofyzikaacutelniacutech efektLl (hlavně ionosfeacuterickyacutech) je pro praktickeacute uacutečely dostačujiacuteciacute znaacute-li se maximaacutelniacute daacutevka ionizujiacuteciacute emise v době maxima erupce nebo shluku erupciacute a trvaacuteniacute emise ktereacute lze z registraciacute odečiacutest Je zřejmeacute že z hlediska slunečniacute fyziky (kupř pro evidenci erupčniacute činnosti v danyacutech typech aktivniacutech oblastiacute) je nutnaacute současnaacute optickaacute kontrola v čaacuteře Ha a určovaacuteniacute mohutnostiacute pozic a trvaacuteniacute erupciacute pod le noveacute či stareacute klasifikace

Určeniacute mohutnosti erupce provaacuteděneacute jakyacutemkoliv uvedenyacutem způsobem (doshyplněneacute poziciacute erupce a trvaacuteniacutem) je prvniacute nejzaacutekladnějšiacute i když nejprostšiacute charakteristikou kteraacute se užiacutevaacute i ve vědeckyacutech praciacutech o erupciacutech vědeckeacute zpracovaacuteniacute z nejrftznějšiacutecl1 hledisek ovšem musiacute naacutesledovat

Vzhledem k tomu že v posledniacutech 10- 15 letech intenzita služby pozemniacuteho pozorovaacuteniacute erupciacute zvlaacuteště v Evropě poklesla je krytiacute Slunce pozorovaciacute konshytrolou zvlaacuteště v dopoledniacutech hodinaacutech (podle našeho času) velmi špatneacute Staacutevaacute se tak že se zpracovaacutevajiacute různeacute druhy emisiacute erupciacute ziacuteskaacutevaneacute někteshyryacutemi naacutekladnyacutemi projekty a přiacutestroji na vědeckyacutech družiacuteciacutech nebo meziplaneshytaacuterniacutech sondaacutech a při tom se ani neviacute kde erupce na Slunci vftbec vznikla Vzhledem k tomu že zvlaacuteště u čaacutesticovyacutech emisiacute erupciacute nejde o sfeacuterickeacute vyacuteshyrony zaacuteležiacute při fyzikaacutelniacutech interpretaciacutech na pozici zdroje na Slunci kteryacute se mnohdy v dLlsledku mezery v meacuteně naacutekladneacutem pozemniacutem pozorovaacuteniacute ani neznaacute A tak nemohou byacutet plně zhodnoceny vyacutesledky pořizovaneacute za desiacutetky milioacutenů protože schaacuteziacute vyacutesledky pořizovaneacute za tisiacutece Tento neutěšenyacute stav je způsobovaacuten převaacutežně těmito dvěma dftvody [l] v důsledku šetřeniacute se omezily na některyacutech staniciacutech pozorovaciacute služby (2) pozorovaacuteniacute nebo sniacutemaacuteniacute erupciacute v Ha (a jejich vyhodnocovaacuteniacute) se věnuje menšiacute pozornost vzhledem k pracnosti a časoveacute naacuteročnosti při systematickeacutem provaacuteděniacute siacutely pozoroshyvatelskeacute se zaměřujiacute na tzv atraktivnějšiacute uacutekoly To je efekt společnyacute dnes i jinyacutem vědeckyacutem oborům majiacuteciacute ale za naacutesledek že pro atraktivnějšiacute

uacutevahy pak chybiacute nejzaacutekladnějšiacute konvenčniacute uacutedaje ziacuteskaacutevaneacute klasickyacutemi způsoby

Martin Šolc Analema nad Prahou Excentrickeacute draacuteha Země kolem Slunce a sklon rovniacuteku k ekliptice způsoshy

bujiacute odchylky praveacuteho slunečniacuteho času Tp od času středniacuteho slunečniacuteho T smiddot

Odchylka se během roku měniacute a jejiacute vyjaacutedřeniacute časovaacute rovnice E = Tp-T s patřiacute k zaacutekladům astronomie uvaacuteděnyacutem v každeacute učebnici Sklon ekliptiky k rovniacuteku způsobuje takeacute proměnnou deklinaci Slunce běh~m roku mezi + 235deg o letniacutem slunovratu a -235deg o slunovratu zimniacutem Kombinaci obou vlivů tedy předchaacutezeniacute nebo opožďovaacuteniacute praveacuteho slunečniacuteho času vzhledem k rovnoměrně plynouciacutemu času středniacutemu a proměnnou deklinaci kteraacute se projevuje napřiacuteklad proměnnou vyacuteškou Slunce nad obzorem při kulminaci vyjadřuje naacutezorně křivka tvaru osmičky zvanaacute analema (viz 4 str obaacutelky)

187

Konstrukci analemy si můžeme představit podle jednoducheacuteho pokusu shytrvale upevněnyacutem fotoaparaacutetem budeme fotografovat Slunce každyacute den vždy v poledne středniacuteho slunečniacuteho času (miacutestniacuteho) Kdyby Slunce postupovalo po světoveacutem rovniacuteku miacutesto po ekliptice a s konstantniacutem denniacutem pohybem promiacutetlo by se v poledne středniacuteho slunečniacuteho času vždy do prflsečiacuteku rovniacuteku s miacutestniacutem poledniacutekem a miacutesto analemy bychom ziacuteskali jen jeden obraz Slunce Zmiacuteněneacute nepravidelnosti však způsobiacute že Slunce vytvořiacute svyacutemi obrazy praacutevě analemu Sledujme jejiacute vytvaacuteřeniacute během roku O podzimniacute rovnodennosti [23 zaacuteřiacute) projde Slunce poledniacutekem o 8 minut před polednem středniacuteho času S přibyacutevajiacuteciacutem podzimem se poledniacute vyacutešky Slunce zmenšujiacute a Slunce prochaacuteziacute poledniacutekem staacutele dřiacuteve až do 3 listopadu kdy praveacute poledne nastaacutevaacute o 165 minuty dřiacuteve než poledne času středniacuteho Pak se poledniacute vyacuteška Slunce daacutele snižuje až do zimniacuteho slunovratu (21 prosince) kdy je nejmenšiacute a to 165deg V tu dobu předstih praveacuteho poledne před středniacutem klesaacute až 26 prosince se pravyacute a středniacute čas sejdou a analema protne miacutestniacute poledniacutek V tu chviacuteli již poledniacute vyacuteška Slunce roste praveacute pOledne se za středniacutem opožďuje Dne 3 ledshyna prochaacuteziacute Země přiacutesluniacutem a tedy Slunce uraziacute ten den po ekliptice vzhledem ke hvězdaacutem nejdelšiacute denniacute uacutesek sveacute draacutehy Dne 11 uacutenora je zpožděniacute praveacuteshyho poledne maximaacutelniacute asi 145 minuty a potom se zvolna zmenšuje Dne 21 března protiacutenaacute analema světovyacute rovniacutek (jarniacute rovnodennost) a praveacute poshyledne nastaacutevaacute o 7 minut později než středniacute Miacutestniacute poledniacutek protne analema 16 dubna a pak se praveacute poledne bude před středniacutem opět předchaacute zet až do 14 května kdy rozdiacutel činiacute asi 4 minuty Dne 16 června protiacutenaacute analema opět miacutestniacute poledniacutek a kraacutetce nato 21 června dosahuje Slunce maximaacutelniacute vyacutešky při kulminaci [v Praze 635deg) Opožděniacute praveacuteho poledne za středniacutem je potom největšiacute 26 července asi 65 minuty Miacutestniacute poledniacutek protne analema znovu 1 zaacuteřiacute a pak už spěje k podzimniacute rovnodennosti čiacutemž se uzaviacuteraacute Na zaacutevěr

je třeba zdůraznit že analema neniacute symetrickaacute podle miacutestniacuteho poledniacuteku Jako analema se označujiacute všechny přiacutebuzneacute křivky ktereacute by vznikly každoshy

denniacutem fotografovaacuteniacutem Slunce vždy le stejnyacute okamžik i třeba odlišnyacute od poshyledne a takeacute se tak označujiacute křivky ktereacute na slunečniacutech hodinaacutech opisuje stiacuten špičky ukazatele (nebo nod u) během roku vždy ve stejnou dobu středniacuteho času

Analema na obraacutezku byla sestrojena podle vyacutepočtu Stupnice na miacutestniacutem poledniacuteku vyjadřuje deklinaci ve stupniacutech stupnice na světoveacutem rovniacuteku čashy

soveacute odchylky od okamžiku kulminace v minutaacutech Obě stupnice majiacute rovnoshyměrneacute děleniacute Podkladovyacute obraacutezek je pohled ze schodů od Čechova mostu na letenskou plaacuteIiacute směrovanyacute na jih Uacutehloveacute měřiacutetko ve střed u obraacutezku (jiŽniacute bod průsečiacutek miacutestniacuteho poledniacuteku s horizontem) je stejneacute jako na osaacutech Stejshyneacutemu měřiacutetku odpoviacutedaacute i vyacuteška světoveacuteho rovniacuteku nad obzorem takže nedoshychaacuteziacute k tak velkeacutemu zkresleniacute jakeacute by nastalo při promiacutetnutiacute analemy do roviny fotografickeacuteho sniacutemku Poloha Slunce je vyznačovaacutena po 5 až 6 dnech počiacutenaje podzimniacute rovnodennostiacute

Co noveacuteho v astronomii

POMNiacuteK T BRAHE A J KEPLERA

V roce 1971 jsme si četnyacutemi akcemi přishypomiacutenali 400 vyacuterod narozeniacute německeacuteho astronoma johannesa Keplera a 370 vyacuteročiacute uacutemrH daacutenskeacuteho astronoma Tycho Brahe

Oba vyacuteznamniacute učenci nějakyacute čas v Praze žili a pracovali a tak bylo rozhodnuto jim postavit v Praze pomnlk Zaacutekladniacute kaacutemen k němu byl položen 9 června 1971 v Kepleshyrově ulici na Pohořelci ale k slavnostniacutemu odhalen došlo až letos 20 července Pomshynk je diacutelem akademickeacuteho sochaře Josefa Vajce a architekta Vladislava Pyacutechy U přiacuteshyležitosti slavnostniacuteho aktu promluvili o žishyvotě a diacutele obou astronomll na pomniacuteku zpodobněnyacutech předseda ONV Praha 6 dr Štěpaacuten Flajzar vedouciacute katedry astronomie

186

il astrofyziky MFF UK prof Vladimiacuter Vilshynyacutesek a ředitel Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy dr Oldřich Hlad J B

PLANETKA 1984 KD

E a C Shoemakerovi objevili 27 května

na Palomarskeacute hvězclaacuterně rychle se pohyshybujiacuteciacute planetku 15m V souhvězdiacute Boota Jejiacute draacutehu počiacutetal z 27 pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květnem a 16 červnem Daniel W E Gleen

T 1984 VII 4928 EČ w iacute2

203 5350 81860deg

19500

13654deg q 100836 AU e 054154 a 2199947 AU

Planetka předběžně označenaacute 1984 KD maacute oběžnou dobu 326 roku Byla objevena viacutece než měsiacutec před pľlkhodem přiacuteslunim

19 června prošla ve vzdaacutelenosti pouze 0031 AU od Země (od Slunce byla v tuto dobu vzdaacutelena 1028 AU) Dne 17 června měla jasnost 11zm a byly zjištěny změny

jasnosti v rozmeziacute D3-04m s periodou 20 min lak je z elementll patrneacute planetka se v době průchodu perihelem značně přishy

bližuje k draacuteze Země IAUC 3953-4 (BI

KOMETA PWOLF-HARRINGTON 19B4g

Periodickou kometu Wolf-Harrington nashylezl [ Gibson na negativu exponovaneacutem 12m SChmidtovou komorou Palomarskeacute obshyservatoře 4 června Byla v souhvězdiacute Bemiddot rana velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta (z poshyzorovaacuteniacute vychaacuteziacute oprava v čase průchodu přiacutesluniacutem pouze +003 dne) měla jasnost 17 m a plynnyacute ohon deacutelky asi 50 v pozičshyniacutem uacutehlu 270deg

Kometu objevil 22 prosince 1924 Wolf (Heidelberg) ale pak nebyla při dalšiacutech naacutevratech do perihelu pozorovaacutena Znovu ji objevil až Harrington na negativu exposhynovaneacutem 4 řiacutejna 1951 na palomarskeacute hvězshydaacuterně Potom byla nalezena při všech dalshyšiacutech naacutevratech do přiacutesluniacute ktereacute nastaly v letech 1958 1965 1971 a 1978 Podrobneacute informace o teacuteto periodickeacute kometě jsme otiskli v ŘH 52 4 11971

Draacutehu počiacutetal ze 110 pozic ziacuteskanyacutech v obdobiacute 1951-1978 S Nakano (Tokio) s ohledem na negravitačniacute vlivy jej ele shymenty jsou

T 1984 IX 2272633 EČ OJ 18686312deg iacute2 25421129deg 19500 i 184488T

q 16158919 AU a 34955060 AU e 05377230 p 654 roku

lAUC 3952 MPC 8289 (Bj

KOMETA P FAYE 1964h

Periodickou kometu Faye nalezli nezaacuteshyvisle kraacutetce před jejm letošniacutem průchodem přiacutesluniacutem [ Gibson a C S Morriacutes Gibson ji našel na sniacutemciacutech exponovanyacutech 9 až 11 června na Palomarskeacute hvězdaacuterně 152m reflektorem s receptorem CCD Byla v soushyhvězdiacute Berana měla jaacutedro o jasnosti asi 165111 koacutemu a kraacutetkyacute ohon v pozičniacutem uacutehlu asi 270deg Morris ji nalezl vizuaacutelně 23 27 a 28 června 025m reflektorem Byla v soushyhvězdiacute Byacuteka a jevila se jako difuzniacute objekt 125 rn s kondenzociacute průměr koacutemy byl asi 1 V obou přiacutepadech byla poblže eklipshytiky velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta Dne 29 června byla vzdaacutelena od Země 2271 AU od Slunce 1598 AU

Draacutehu počiacutetal W Landgraf [G6ttingen) ze 156 pozic z obdobiacute 1961-1977 s ohledem na negravitačniacute vlivy jejiacute elementy jsou

T 1984 VII 989263 EC uacute) 203830720 Sl 19898109deg 19500

909238deg q 15935178 AU a 37783256 A U e 05782476 p 734 roku

Kometu objevil Faye 22 listopadu 1843 v Pařiacuteži dostala označeniacute 1843 lil Jejiacute le shytošniacute naacutevrat je již 18 pozorovan5

lAUC 3956 MPC 8287 (BI

KOMETA AUSTIN 1984i

Dne 8 července objevil R D Austin (Novyacute Zeacuteland) poměrně jasnou novou koshymetu Byla na jižniacute obloze v souhvězdiacute

Rydla [Caelum) a jevila se jako difuzn objekt asi 8m s kondenzaciacute Podle Austina měla kometa 9 července vizuaacutelniacute jasnost 65nl a koacutemu o průměru 12 Mezi 9-11 červencem byla vzdaacutelena od Země jen 026 AU (od Slunce 095-091 AU) Ze 6 poloh ziacuteskanyacutech mezi 8-10 červencem tedy jen z velmi kraacutetkeacuteho oblouku počiacuteshy

tal B G Marsden prvniacute předběžnou parashybolickou draacutehu jejiacutež elementy jsou

T 1984 VIII 1213 EC w iacute2

35283017057deg 19500

t 16411deg q 02912 AU

IAUC 3957-8 [B

NEVIDITELNA HMOTA

Rotačniacute křivka našiacute Galaxie tedy zaacutevisshylost draacutehoveacute rychlosti na vzdaacutelenosti od středu Mleacutečneacute draacutehy naacutem daacutevaacute obraz o celkoveacute hmotě kteraacute se naleacutezaacute uvnitř

draacutehy objektu Určiacuteme-li tak rozděleniacute hmoshyty v Galaxii dostaneme nečekanyacute vyacutesledek

189

čiacutem viacutece se přibližujeme vnělšiacutem oblastem tiacutem viacutece se rozděleniacute hmoty lišiacute od toho co lze předpoklaacutedat na zaacutekladě rozloženiacute znaacutemyacutech objektů Zřejmě tedy obsahujiacute vnějšiacute čaacutesti Mleacutečneacute draacutehy a galaktickeacute halo podstatneacute množstviacute nesviacutetiacuteciacute a tiacutem nevidishytelneacute hmoty

Ve srovnaacuteni s exotickyacutemi možnostmi vyshysvětleniacute tohoto jevu jako např hmotnostiacute neutrn může byacutet považovaneacute za konzershyvativniacute objasněniacute na zaacutekladě velkeacuteho poshyčtu slabě sviacutetiacuteciacutech trpasllků typu M Tyto maacutelo sviacutetlciacute (Mvgt 16) červeneacute hvězdy neshyjsou většinou vizuaacutelně zjistitelneacute ale na sniacutemciacutech v bllzkeacute infračerveneacute oblasti by musely byacutet patrneacute

Na zaacutekladě teacuteto myšlenky prohleacutedli G Gilmore a P Hewett pomociacute automatickeacuteho měřiacuteciacuteho procflsu na Kraacutelovskeacute observatoři v Edinburghu sniacutemky pořiacutezeneacute UK-Schmidshytovyacutem dalekohledem [AustraacutelieJ ve dvou spektraacutelniacutech oblastech modreacute a infračer shyveneacute Cerveneacute hvězdy typu M ktereacute nalezli srovnaacuteniacutem obou druhů sniacutemků mohly poshytom byacutet prozkoumaneacute spektroskopicky aby bylo jisteacute že jsou skuteině těmi hledanyacuteshymi červenyacutem trpasliacuteky maleacute absolutniacute sviacuteshytiacute vosti

Překvapujiacuteciacute vyacutesledek Uvnitř zkoumaneacuteho pole ktereacute zaujiacutemaacute na obloze 50 čtverečshyniacutech stupňů nebyl nalezen ani jeden trpasliacutek s Mvgt 19 V přiacutepadě že existujiacute ještě slabšiacute červeniacute trpasliacuteci než jakeacute znaacuteshyme dnes tak se vyskytujiacute vzaacutecně a nemoshyhou vysvětlit hledanou hmotu v Galaxii A pouze trochu jasnějšiacute červeneacute hvězdy tohoto typu nejsou dosti četneacute aby řešily danyacute probleacutem G Gilmore a P Hewett udaacutemiddot vajiacute ve sveacute praacuteci [Nature 306 669 1983J horniacute hranici počtu hvězd tohoto typu z něhož vyplyacutevaacute že červeniacute trpasliacuteci s Mv gt 16 mohou vysvětlit nanejvyacute š jedno procen to ch ybě jiacutec hmoty v oko liacute Slunce Ve vnějšiacutech čaacutestech Galaxie daleko za draacuteshyhou našiacute mateřskeacute hvěZdy mohou předstashy

vovat maximaacutelně 10 neviditelneacute hmoty SuW 23 117384 (H Nj

PLANETKA 1984 KB

Na negativech exponovanyacutech 27 a 29 května 046m Schmidtovou komorou na Pashylomarskeacute hvězdaacuterně objevili Carolyn a Eumiddot gene Shoemakerovi asteroidaacutelniacute objekt kteshyryacute měl jasnost 135m a rychle se pohyboval souhvězdiacutemi Herkula a Hadonoše Z prvniacutech poloh bylo možno vypočiacutetat předběžnou draacutehu a ukaacutezalo se že jde o dalšiacute planetku typu Apollo Přiacutesluniacutem prošla již 2 dubna t r ve vzdaacutelenosti 05288 AU od Slunce Draacuteha asteroidu maacute sklon k rovině eklipshytiky 463deg a excentricitu 07603 Velkaacute poloshyosa draacutehy měřiacute 22057 AU takže oběžneacuteIacute doba je 328 roku V odsluniacute se planetka vzdaluje od Slunce na 38826 AU v době objevu byla vzdaacutelena od Země jen asi 015 AacuteU IAUC 3947 3949 (B]

PERIODlCKf KOMETY V R 1985-1986

V naacutesledujiacuteciacutem přehledu uvaacutediacuteme perioshycHckeacute komety ktereacute projdou přiacutesluniacutem v leshytech 1985-1986 (podle S Nalana NK 455) Komety jsou řazeny podle průchodu perishyhelem čas (EČ) je uveden zlomlem dne Hvězdičkou jsou označeny komety jejichž čas průchodu přiacutesluniacutem neniacute zcela jistyacute

J B

Tsuchinshan 1 1985 I 233 Schwassmann-Wachmann 3 I 1162 Biela IV 1072 Hondamiddot Mr kosmiddot Pajd ušaacutekovaacute V 2389 Schuster VI 234 Gehrels 3 VI 314 Brook~ l VI 1759 Russell 1 Vll 522 Kowal 2 Vll 863 Tsuchinshan 2 Vl I 2118 Daniel VIII 433 Giacobini middotZinner [1984eJ IX 525 Giclas X 190 Boethin 1986 I 2282 Ashbrook-]ackson 1 2440 Halley [1982i) ll 944 Holmes III 1413 Wirtanen III 1935 Kojima IV 472 Spi talermiddot V 1717 Shajn-Schaldach V 2733 Whipple VI 2502 Wild 1 X 115

OSAMĚLA METIS

Asi pred třemi lety proběhly odbornyacutem tiskem zpraacutevy že i malaacute tělesa slunečniacute soustavy mohou miacutet sveacute měsiacutece Domněnka že takeacute planetka Metis maacute sveacuteho průvodce přiměla astronomy z Arizonskeacute univerzity aby jiacute věnovali pozornost Vizuaacutelniacute pozoro shyvaacuteniacute provedli během dvou nociacute za velmi dobryacuteCh podmiacutenek reflektorem o prihněru 154 m Astronomoveacute by přiacutepadnyacute satelit zjistill už ve vzdaacutelenosti 12 od Metis Běshyhem těchto dvou nociacute však nezaznamenali nic co by nasvědčovalo že devaacutetaacute planetka maacute skutečně nějakeacuteho průvodce Takeacute dalšiacute pozdějšiacute pozorovaacuteniacute provedenaacute složenyacutem reflelkt-orem byla negaHvniacute Shodujiacute se tak s jinyacutemi zveřejněnyacutemi zpraacutevami pro shyfesionaacutelniacutech astronomů Planetka Metis ted y zřejmě žaacutedneacuteho průvodce nemaacute s lunečniacute soustavou putuje osamoceně

Sky and Telescope 108 2 1984 (H N ]

ZLEPŠENA DRAHA KOMETY PBRADFIELD 1984a

o periodickeacute kometě Bradfield 1984a jsme přinesli již zpraacutevy v t 211984 (2 str obaacutelmiddot kyl a 41984 (str 81) V č 71984 (str 152) jsme otiskli Candyho elementy elipshytickeacute draacutehy Z 30 pozic ziacuteskanyacutech mezi

190

9 lednem a 30 květnem t r pociacutetal noshyvou draacutehu Daniel W E Green jejiacute eleshymenty jsou

IT 1983 XII 277994 EČ w 2191674deg fl 3561606deg 19500

517937deg q 1357523 AU e 0952404 a 2852173 AU

Jak je vidět Greenovy elementy se přiacuteliš

nelišiacute od Candyho ale zpřesněnaacute hodnota velleacute poloosy je poněkud menšiacute než půshyvodniacute takže oběžnaacute doba vychaacuteziacute nyniacute 1523 roku Kometa PBradfield maacute tedy oběžnou dobu poněkud kratšiacute než PHershyochel-Rigollet I AUC 3955 (B J

CHIRON PODIVNYacute PŘ1SLUŠNIK SLUNECNI SOUSTAVY

Je tomu již viacutece než sest let co objevil Charles Kowal zajiacutemaveacute těleso ve slunečniacute soustavě ktereacute dostalo jmeacuteno Chiron Obshyjekt podle velikosti planetka se pohybuje mezi drahami Saturna a Urana Až do dnešshyniacuteho dne neziacuteskali astronomoveacute o tomto tělese mnoho poznatků Zdaacute se že budeme muset počlwt až do jeho přiacuteštiacuteho průchoshydu periheliem tedy až do roku 1995 abyshychom se o Chironu dozvěděli viacutece V soushyčasneacute době maacuteme přiacuteliš maacutelo poznatku na to abychom mohli zodpovědět zaacutekladniacute otaacutezku jak se dostalo tak velkeacute těleso na miacutesto ve slunečniacute soustavě v němž bychom očekaacutevali již jenom komety

Chiron oběhne kolem Slunce jednou za 507 let jeho vzdaacutelenost od Slunce v přiacute shy

sluniacute Činiacute 85 AU a v odsluniacute 189 AU Tě shyleso maacute teacuteměř kulovyacute tvar Jeho průměr Činiacute 300 až 400 km a albedo pouze 003 (přiacutepadně 005) Nejzajiacutemavějšiacute je skutečshynost že z vyacutepočtů draacutehy plyne zaacutevěr že se Chiron zřejmě nenaleacutezaacute na draacuteze na niacutež vznikl

Nedaacutevno byla zveřejněna domněnka že přiacuteČinou jsou poruchy v draacuteze způsobeneacute Saturnem kolem roku 1664 A dalšiacute vyacutepočty předpoviacutedajiacute rovněž poruchy v budoucnu Nejprve je způsobiacute Saturn a potom Jupiter Dokonce se zdaacute že by tyto obřiacute planety mohly Chirona i vypudit ze slunečniacute soushysta vy

Charles Kowal kalifornskyacute astrofyzik pomiddotmiddot važuje Chirona za jedinečneacute těleso sveacuteho druhu ve slunečniacute soustavě Přes pečliveacute hledaacuteniacute nebyl totiž nalezen žaacutednyacute jinyacute poshydobnyacute objekt Domněnky o původu Chirona se značně

různiacute Hovořiacute o neobyčejně velikeacute kometě jejiacutež jaacutedro by muselo byacutet 100kraacutet hmotnějshyšiacute než Halleyovy komety i o planetce uprchliacutekovi Kowal saacutem se domniacutevaacute že Chiron neniacute ani planetka ani kometa dalshyšiacutech spekulaciacute se zdržuje

YI11 maacute tento podivnyacute objekt jasnost 17m až 18m a v bliacutezkosti perihelia dosaacutehshyne asi 15m V tu dobu budou už přiacuteznivějšl podmiacutenky k vyacutezkumu zajiacutemaveacuteho tělesa a astronomoveacute možnaacute již zodpoviacute otaacutezku jeho původu

SuW 22 329 1983 (H NJ

MAGNETICKEacute MAPOVANIE SLOVENSKA

Štuacutedium rozloženia magnetickeacuteho poIa Zeme patrl medzi zaacutek ladneacute uacutelohy geofyziky Pre tleto ciele sa na uacutezemiacute jednotlivyacutech štaacutetov robl magnetickeacute mapovanie Keďže geomagnetickeacute pole sa meniacute s časom je potrebneacute mapovanie opakovať v intervale 10-15 rokov

Na predchaacutedzajuacutece kompletně a detailneacute mapovania Slovenska nadvazuje noveacute ma shypovanie z [okov 1980 až 1982 Mapovanie pozostaacutevalo z troch hlavnyacutech etaacutep priacutepravshynej etapy meraciacutech praacutec a spracovania vyacuteshysJedkov Počas priacutepravnyacutech praacutec sa zistilo že z p6vodnyacutech 132 stanovlšť len 52 t j 394 percenta je vhodnyacutech na ďalšle meshyrania Nevyhovujuacutece stanovištia sa nahrashydili novyacutemi a vytvoriJa sa tak magnetickaacute sieť 130 bodov na uacutezemiacute celeacuteho Slovenska 1 j jeden bod priacutepadaacute na 370 kmz Na kažshydom stanovišti sa určoval astronomickyacute azimut pozemskeacuteho cieta na zaacuteklade pozoshyrovaniacute Slnka magnetickaacute dekliacutenaacutecia - D horizontaacutelna zložka - H vertikaacutelna zložshyka - Z a totaacutelne pole - F Pr meraniacute Sil použila kombinaacutecia klasickyacutech priacutestroshyjov (QHM na meranie horizontaacutelnej zložky porneacuteho teodolitu na meranie magnetickej deklinaacutecie) s modernyacutem priacutestrojom - proshytoacutenovyacutem magnetometrom merajuacutecim totaacutelshyne pole F Denneacute variaacutecie sa pozorovali vashyriačnou suacutepravou typu Bobrov Nameraneacute vyacutesledk y spracovali v Geomagnetickom obshyservatoacuteriu Geofyzlkaacutelneho uacutestavu SAV v Hurbanove V suacutečasnom obdobiacute sa prishypravujuacute daacuteta na zostrOjenie definitiacutevnych maacutep jednotlivyacutech zložiek geomagnetickeacuteho pora Mapy sa buduacute kresliť automaticky v mierke 1 1250000

a vyacutesledky ktoreacute sa ziacuteskali počas mapo shyvania prejavili vefkyacute zaacuteujem niektoreacute inshyštituacutecie zaoberajuacutece sa vyhIadaacutevaniacutem uacutežitshykoviacutech nerastnyacutech suroviacuten predovšetkyacutem n p Geofyzika vErne Pre tleto inštituacutecie predstavujuacute uacutedaje o rozloženiacute geomagneshytickeacuteho pola zaacuteklad pre podrobneacute geoloshygicko-geofyzikaacutelne štuacutediacuteum vybranyacutech obshylastiacute na uacutezemiacute Slovenska Magnetickaacute deshyklinaacutecia sa zasa využfva pf orientaacutecii poshydJa kompasu a to nielen v tereacutene ale napriacuteklad aj v leteckej doprave

Poznatky o rozloženiacute magnetickeacuteho poIa Zeme a jeho zmenaacutech majuacute velkyacute vyacuteznam pre samotnuacute geofYZiku Využiacutevajuacute sa pri určovaniacute stavby vIChnyacutech častiacute zemskeacuteho telesa pri štuacutediu tohto pola ako fyzikaacutelneshyho uacutekazu a podobne

191

Vyacutesledky z praacuteve dokončovaneacuteho maposhyvania obohatia poznatky o rozloženiacute geoshyIyzikaacutelnych poj[ na uacutezemiacute Slovenska a zashyčlenia sa do uacutedajov ziacuteskanyacutech v celosve shytovom merad le Nvt 984

ODCHYLKY CASOVYacuteCH SIGNALO V CERVNV 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 3 Vl + 01246s +01545s

8 VI +01184 +01473 13 VI +01124 +01400 18 Vl +01064 +01322 23 VI + 91014 +01250 28 VI +0 0970 +01181

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

Na pomoc čtenaacuteři

POMOCKA PRO POZDROV ANIacute ZAKRYTO HVtZD MtStCEM

Při pozorovaacuteniacute zaacutekrytů je vyacutehodneacute vědět ve ktereacutem miacutestě bude hvězda zakryta přiacuteshypadně kde vystoupiacute za neviditelnyacutem okrashyjem Měsiacutece Jsou různeacute možnosti jak si to usnadnit O jedneacute se zmiacutenil polskyacute uacutečastshy

niacutek seminaacuteře o zaacutekrytech hvězd a těles

slunetniacute soustavy Měsiacutecem ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute v řiacutejnu 1983 ing R Fangor prashycovniacutek planetaacuteria ve Varšavěmiddot

Do ohniska okulaacuteru umiacutestiacuteme clonu poshydle obr 1 o průměru rovneacutem zdaacutenliveacutemu průměru Měsiacutece Tato clona maacute vyacuteřez kteshyryacute si nastaviacuteme otaacutečeniacutem okulaacuteru v objiacutemshyce na pozičniacute uacutehel zaacutekrytu To se daacute však použiacutet pouze u dalekohledu s paralakticshykou montaacutežiacute a pohonem

Užitečnou pomůckou nezaacutevislou na daleshykohledu a velmi naacutezornou je jednoducheacute znaacutezorněniacute polohy Měsiacutece a hvězdy vzhleshydem k severniacutemu bodu na Měsiacuteci Podle obr 2 vyřzneme do čtvrtky formaacutetu A 3

VlO O

o 1shyN

192

Vlevo obr 1 Clona kterou vložiacuteme do ohniska okulaacuteru paralakticky montovaneacuteho dalekohledu s hodinovyacutem pohonem Vpravo obr 3 Přiacuteklad tvaru Měsiacutece při elongaci 300deg Při otočeniacute o 180deg e použitelneacute takeacute pro elongaci 60deg při zaacutekrytu (vstupu) Izvězshydy za temnyacute okrai Měsiacutece

kruhovyacute otvor o průměru asi 12 cm Čtvrtku pak přehneme v polovině vložiacuteme silnějšiacute lepenku se stejnyacutem otvorem a slepiacuteme k sobě Nahoře označiacuteme směr k severu (JIl) a přiacutemyacutem směrem tj proti směru poshyhybu hodinovyacutech ručiček pozičniacute uacutehly od 0deg do 360deg Vnitřek kruhu je vhodneacute zashyčernit tušiacute Daacutele si vystřihneme tvary Měshysiacutece v různyacutech faacuteziacutech podle elongace E od Slunce (je uvedena ve HR) - obr 3 Pro naši potřebu stačiacute 12 různyacutech tvaruacute po 15deg Jeden tvar použijeme vlastně dvashykraacutet pro přibyacutevajiacuteciacute a ubyacutevajiacuteciacute Měsiacutec a popiacutešeme si ho podle uacutečelu buď pro vstup (D) nebo pro vyacutestup (R) podle obr 3 Pak je už snadneacute podle uacutedajů ve HR vložit poshytřebnyacute tvar do otvoru tak aby uacutehlovaacute vzdaacuteshylenost rohu Měsiacutece odpoviacutedala pozičniacutemu uacutehlu a vhodnyacutem způsobem třeba šipkou na proužku papiacuteru označiacuteme miacutesto kde bude hvězda zakryta nebo kde vystoupiacute Pokud takto sestavenou pomůcku vložiacuteme do pellshyhledneacute foacutelie je možneacute před vlastniacutem pozoshyrovaacuteniacutem sl postaveniacute Měsiacutece a hvě zdy dobshyře zapamatovat To je dltležiteacute hlavně při

vyacutestupu hvězdy kdy ji uvidiacuteme až v okashymžiku uacutekazu Bohumil Kratoška

Obr 2 Ctvltka for shymaacutetu A 3 s krushyhovyacutem vyacuteřezem s označeniacutem poshyziť5niacuteho uacutehlu Prashyvou Mst přehneme dospod

---- - -- --_~

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

GEOGRAFICKEacute PROGRAMY HVĚZDAacuteRNY A PLANETARIA HL_ M PRAHY

Geografie je oborem přiacuterodniacutech věd kteshyryacute se vyacuterazně uplatňuje ve vyacutechovně-vzděshy

laacutevaciacute a popularizačniacute činnosti Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy je to zaacutekonityacute důsledek skutečno sti že astronomie neniacute samostatnyacutem vyučovaciacutem předmětem na nashyšich zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech a skushytečnosti že vedle prvouky přiacuterodovědy

přiacuterodopisu a fyziky ziacuteskaacutevajiacute žaacuteci zaacutekladshyniacute vědomosti z astronomie astrofyziky geoshy- fyziky a kosmonautiky nejviacutece praacutevě v zeshyměpisu Neniacute proto tedy divu že geograshyfickeacute programy majiacute vyacuteznamneacute postaveniacute v programoveacute činnosti Hvězdaacuterny a planeshytaacuteria hl m Prahy že probiacutehajiacute skoro dvashycet let a že mezi odbornyacutemi odděleniacutemi tohoto specializovaneacuteho kulturniacuteho zařiacutezeshyniacute pracuje odděleni geografickyacutech prograshymů založeneacute před 17 lety

Toto oddělenl připravuje geografickeacute proshygramy pro veřejnost i pro mlliacutedež Zaměshy[uje se při tom teacutematicky na obecnou fyshyzickou geografii geografii kontinentů a oceaacutenů a jinyacutech velkyacutech oblastiacute světa soshycialistickyacutech staacutetů a Československa a na problematiku krajiny (zejmeacutena na ochranu přiacuterody a životniacuteho prostřediacute l Geografickeacute programy se konajiacute v Planetaacuteriu Praha a v menšiacutem rozsahu i na Hvězdaacuterně Petřiacuten

V r 1983 se uskutečnilo 487 programll pro 52667 naacutevštěvniacuteků

V programoveacute činnosti pro veřejnost jsou zaacutekladniacutem a tradičniacutem typem programů

audiovizuaacutelniacute geografickeacute pořady s diaposhyzitivy a filmy Zvllištniacute postaveni geografie jako vědy přiacuterodniacute a současně i společenshyskeacute dovoluje některeacute z nich obsahově zashyměřit a časově vztaacutehnout k vyacuteznamnyacutem mezinaacuterodniacutem přiacuteležitostem a kulturně-poshylitickyacutem vyacuteročiacutem Nevyhyacutebaacuteme se zcela ani elwnomicko-geografickeacute teacutematice [přiacuteklashydem JSOU pořady o zajimavyacutech druzich hosshypodaacuteřskeacute činnosti člověka) Novinkou je takeacute podil odděleniacute geografickyacutech prograshymLI na přiacutepravě literaacuterně-hudebniacutech pořadel v astronomickeacutem saacutele Planetaacuteria zaměřeshy

nyacutech na otaacutezky vyacutevoje pozemskyacutech civili shyzaci a na historicko-geografickeacute zajiacutemavosti

Velkeacute oblibě se takeacute těšiacute geografickeacute geologickeacute ekologickeacute a cestopisneacute předshynaacutešky externiacutech spolupracovniacutekll [lektorů

Socialistickeacute akademie Českeacuteho svazu ochraacutencu přiacuterody a uacutečastniacuteků rllznyacutech exshypediciacute l

V našiacute programoveacute činnosti jsme využili nedostatku že v Praze neniacute kino speciali shyzovaneacute na projekCi kraacutetkyacutech populaacuterně-nashy

učnyacutech filmů a tak v audiovizuaacutelniacutech poshyřadech v přehliacutedkaacutech filmů a tematickyacutech cyklech (např Svět a přiacuteroda ve filmu) seznamujeme veřejnost s populaacuterně-naučshynyacutemi a vyacuteukovyacutemi filmy Kraacutetkeacuteho filmu Praha a s filmy z mezinaacuterodniacutech festivalů

jakyacutemi jsou Ekofilm Schola film a Tourshyfilm Kraacutetkeacute filmy samozřejmě využiacutevaacuteme takeacute ve školniacutech zeměpisnyacutech pořadech a v mimoškolniacute zaacutejmoveacute činnosti pro děti a mlaacutedež Hvězdaacuterna a planetaacuterium hl m Prahy

poskytly takeacute prostor a technickeacute vybaveniacute zajiacutemaveacutemu druhu tVllrč činnosti dobroshyvolnyacutech i pľofesionaacutelniacutech pracovnfků ochra shyny přiacuterody Spolu se Staacutetniacutem uacutestavem pashymaacutetkoveacute peacuteče a ochrany přiacuterody v Praze byla pořadatelkou dvou celostaacutetniacutech sou shytěžniacutech přehliacutedek diafonii Na obranu přiacuteshy

rody [v r 1980 a 1982 l Třetiacute soutěžniacute přehliacutedku připravuje spolu s Městskyacutem vyacuteshyborem Českeacuteho svazu ochraacutenců přiacuterod y v Praze na I čtvrtletiacute r 1985 Přiacuteprava uvedenyacutech přehliacutedek patřiacute k programovyacutem uacutekolům geografickeacuteho odděleniacute a jeho prashycovniacuteků

Ne jrozsaacuteh le jšiacute složkoQ vyacutechovně-vzdělaacuteshy

vaciacute praacutece odděleniacute geografickyacutech prograshymů jsou však podle počtu akciacute i podle naacuteshyvštěvnosti školniacute zeměpisneacute pořady pro žaacuteky zaacutekladniacutech škol a poiady pro učitele Obsahově i chronologicky vychaacutezejiacute ze škol shyniacutech osnov zeměpisu 5-8 ročniacuteků zS a vlastivědy 4 ročniacuteku ZŠ Jsou to audioshyvizuaacutelniacute pořady s diapozitivy a filmy a na každyacute měsiacutec je připraveno jineacute teacutema Po shyřady jsou součaacutestiacute systeacutemu Mlaacutedež a kulshytura a školy na ně přichaacutezejiacute v době vyshyučovaacuteniacute Zajiacutemavyacutem doplňkem školniacutech poshyřadll k obecneacutemu fyzickeacutemu zeměpisu 8 k zeměpisu ČSSR jsou tereacutenniacute exkurze do chraacuteněnyacutech uacutezemiacute přiacuterody ČSR ktereacute takeacute připravujiacute a vedou pracovniacuteci geografickeacuteshyho odděleniacute Jsou to exkurze pro žaacutekovskeacute kolektivy a vzoroveacute exkurze pro učitele zeměpisu Konajiacute se v květnu v červnu někdy i v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Přiacuteprava školniacutech zeměpisnyacutech pořadů eacute

exkurzi nutiacute pracovniacuteky odděleniacute k neustaacuteshyleacutemu sledovaacuteniacute vyacutevoje školniacutech osnov a učebnic Je to nezbytneacute zejmeacutena v době postupneacuteho zavaacuteděniacute noveacute soustavy vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech Proto pracovniacuteci odděleniacute spolushypracujiacute s metodiky zeměpisu Uacutestředniacuteho uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute pedagogickyacutech prashycovniacutekll Pedagogickeacuteho uacutestavu hl m Prahy Krajskeacuteho pedagogickeacuteho uacutestavu Středočesshykeacuteho kraje a obvodniacutech pedagogickyacutech středisek s od bornou skupinou pro ško 1shyskou geografii Čs geografickeacute společnosti při ČSAV a proto se takeacute aktivně uacutečastniacute přiacutepravy učitelů zeměpisu a přiacuter-odopiSu na noveacute pojetiacute těchto předmětů Pomaacutehajiacute teacutež při organizovaacuteniacute seminaacutel-ů a exkurzi pro učitele a některeacute seminaacuteře probiacutehajiacute v proshystolaacutech Planetaacuteria Praha

193

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

Vzhledem k tomu že se provaacutediacute monitorovaacuteniacute X-emise z celeacuteho disku SIUl1shyce neniacute možno bez současneacuteho optickeacuteho sledovaacuteniacute (v Ha na film nebo vishyzuaacutelně spektrohelioskopem) určit polohu erupce a tedy určit přiacuteslušnost

erupce k určiteacute skupině skvrn (tj aktivniacute oblasti) Mnohdy se staacutevaacute že dojde k dvojiteacute nebo i trojiteacute časoveacute superpozici erupciacute

(z různyacutech aktivniacutech oblastiacute na Slunci) a nelze na zaacuteznamech X-emise rozeshyznat zda-li šlo o erupci jednu nebo viacutece erupciacute Mohutnost přisouzenaacute jakoby šlo o jednu erupci podle uvedeneacute stupnice v X-emisi v takovyacutechto přiacutepadech nemůže odpoviacutedat jednotlivyacutem skutečnyacutem erupčniacutem jevům neboť je neseparuje

Je patrneacute že i tato objektivniacute klasifikace erupciacute podle X-emise neniacute vlastně zcela objektivniacute a nevystihuje plně realitu jevů Z hlediska middotgeofyzikaacutelniacutech efektLl (hlavně ionosfeacuterickyacutech) je pro praktickeacute uacutečely dostačujiacuteciacute znaacute-li se maximaacutelniacute daacutevka ionizujiacuteciacute emise v době maxima erupce nebo shluku erupciacute a trvaacuteniacute emise ktereacute lze z registraciacute odečiacutest Je zřejmeacute že z hlediska slunečniacute fyziky (kupř pro evidenci erupčniacute činnosti v danyacutech typech aktivniacutech oblastiacute) je nutnaacute současnaacute optickaacute kontrola v čaacuteře Ha a určovaacuteniacute mohutnostiacute pozic a trvaacuteniacute erupciacute pod le noveacute či stareacute klasifikace

Určeniacute mohutnosti erupce provaacuteděneacute jakyacutemkoliv uvedenyacutem způsobem (doshyplněneacute poziciacute erupce a trvaacuteniacutem) je prvniacute nejzaacutekladnějšiacute i když nejprostšiacute charakteristikou kteraacute se užiacutevaacute i ve vědeckyacutech praciacutech o erupciacutech vědeckeacute zpracovaacuteniacute z nejrftznějšiacutecl1 hledisek ovšem musiacute naacutesledovat

Vzhledem k tomu že v posledniacutech 10- 15 letech intenzita služby pozemniacuteho pozorovaacuteniacute erupciacute zvlaacuteště v Evropě poklesla je krytiacute Slunce pozorovaciacute konshytrolou zvlaacuteště v dopoledniacutech hodinaacutech (podle našeho času) velmi špatneacute Staacutevaacute se tak že se zpracovaacutevajiacute různeacute druhy emisiacute erupciacute ziacuteskaacutevaneacute někteshyryacutemi naacutekladnyacutemi projekty a přiacutestroji na vědeckyacutech družiacuteciacutech nebo meziplaneshytaacuterniacutech sondaacutech a při tom se ani neviacute kde erupce na Slunci vftbec vznikla Vzhledem k tomu že zvlaacuteště u čaacutesticovyacutech emisiacute erupciacute nejde o sfeacuterickeacute vyacuteshyrony zaacuteležiacute při fyzikaacutelniacutech interpretaciacutech na pozici zdroje na Slunci kteryacute se mnohdy v dLlsledku mezery v meacuteně naacutekladneacutem pozemniacutem pozorovaacuteniacute ani neznaacute A tak nemohou byacutet plně zhodnoceny vyacutesledky pořizovaneacute za desiacutetky milioacutenů protože schaacuteziacute vyacutesledky pořizovaneacute za tisiacutece Tento neutěšenyacute stav je způsobovaacuten převaacutežně těmito dvěma dftvody [l] v důsledku šetřeniacute se omezily na některyacutech staniciacutech pozorovaciacute služby (2) pozorovaacuteniacute nebo sniacutemaacuteniacute erupciacute v Ha (a jejich vyhodnocovaacuteniacute) se věnuje menšiacute pozornost vzhledem k pracnosti a časoveacute naacuteročnosti při systematickeacutem provaacuteděniacute siacutely pozoroshyvatelskeacute se zaměřujiacute na tzv atraktivnějšiacute uacutekoly To je efekt společnyacute dnes i jinyacutem vědeckyacutem oborům majiacuteciacute ale za naacutesledek že pro atraktivnějšiacute

uacutevahy pak chybiacute nejzaacutekladnějšiacute konvenčniacute uacutedaje ziacuteskaacutevaneacute klasickyacutemi způsoby

Martin Šolc Analema nad Prahou Excentrickeacute draacuteha Země kolem Slunce a sklon rovniacuteku k ekliptice způsoshy

bujiacute odchylky praveacuteho slunečniacuteho času Tp od času středniacuteho slunečniacuteho T smiddot

Odchylka se během roku měniacute a jejiacute vyjaacutedřeniacute časovaacute rovnice E = Tp-T s patřiacute k zaacutekladům astronomie uvaacuteděnyacutem v každeacute učebnici Sklon ekliptiky k rovniacuteku způsobuje takeacute proměnnou deklinaci Slunce běh~m roku mezi + 235deg o letniacutem slunovratu a -235deg o slunovratu zimniacutem Kombinaci obou vlivů tedy předchaacutezeniacute nebo opožďovaacuteniacute praveacuteho slunečniacuteho času vzhledem k rovnoměrně plynouciacutemu času středniacutemu a proměnnou deklinaci kteraacute se projevuje napřiacuteklad proměnnou vyacuteškou Slunce nad obzorem při kulminaci vyjadřuje naacutezorně křivka tvaru osmičky zvanaacute analema (viz 4 str obaacutelky)

187

Konstrukci analemy si můžeme představit podle jednoducheacuteho pokusu shytrvale upevněnyacutem fotoaparaacutetem budeme fotografovat Slunce každyacute den vždy v poledne středniacuteho slunečniacuteho času (miacutestniacuteho) Kdyby Slunce postupovalo po světoveacutem rovniacuteku miacutesto po ekliptice a s konstantniacutem denniacutem pohybem promiacutetlo by se v poledne středniacuteho slunečniacuteho času vždy do prflsečiacuteku rovniacuteku s miacutestniacutem poledniacutekem a miacutesto analemy bychom ziacuteskali jen jeden obraz Slunce Zmiacuteněneacute nepravidelnosti však způsobiacute že Slunce vytvořiacute svyacutemi obrazy praacutevě analemu Sledujme jejiacute vytvaacuteřeniacute během roku O podzimniacute rovnodennosti [23 zaacuteřiacute) projde Slunce poledniacutekem o 8 minut před polednem středniacuteho času S přibyacutevajiacuteciacutem podzimem se poledniacute vyacutešky Slunce zmenšujiacute a Slunce prochaacuteziacute poledniacutekem staacutele dřiacuteve až do 3 listopadu kdy praveacute poledne nastaacutevaacute o 165 minuty dřiacuteve než poledne času středniacuteho Pak se poledniacute vyacuteška Slunce daacutele snižuje až do zimniacuteho slunovratu (21 prosince) kdy je nejmenšiacute a to 165deg V tu dobu předstih praveacuteho poledne před středniacutem klesaacute až 26 prosince se pravyacute a středniacute čas sejdou a analema protne miacutestniacute poledniacutek V tu chviacuteli již poledniacute vyacuteška Slunce roste praveacute pOledne se za středniacutem opožďuje Dne 3 ledshyna prochaacuteziacute Země přiacutesluniacutem a tedy Slunce uraziacute ten den po ekliptice vzhledem ke hvězdaacutem nejdelšiacute denniacute uacutesek sveacute draacutehy Dne 11 uacutenora je zpožděniacute praveacuteshyho poledne maximaacutelniacute asi 145 minuty a potom se zvolna zmenšuje Dne 21 března protiacutenaacute analema světovyacute rovniacutek (jarniacute rovnodennost) a praveacute poshyledne nastaacutevaacute o 7 minut později než středniacute Miacutestniacute poledniacutek protne analema 16 dubna a pak se praveacute poledne bude před středniacutem opět předchaacute zet až do 14 května kdy rozdiacutel činiacute asi 4 minuty Dne 16 června protiacutenaacute analema opět miacutestniacute poledniacutek a kraacutetce nato 21 června dosahuje Slunce maximaacutelniacute vyacutešky při kulminaci [v Praze 635deg) Opožděniacute praveacuteho poledne za středniacutem je potom největšiacute 26 července asi 65 minuty Miacutestniacute poledniacutek protne analema znovu 1 zaacuteřiacute a pak už spěje k podzimniacute rovnodennosti čiacutemž se uzaviacuteraacute Na zaacutevěr

je třeba zdůraznit že analema neniacute symetrickaacute podle miacutestniacuteho poledniacuteku Jako analema se označujiacute všechny přiacutebuzneacute křivky ktereacute by vznikly každoshy

denniacutem fotografovaacuteniacutem Slunce vždy le stejnyacute okamžik i třeba odlišnyacute od poshyledne a takeacute se tak označujiacute křivky ktereacute na slunečniacutech hodinaacutech opisuje stiacuten špičky ukazatele (nebo nod u) během roku vždy ve stejnou dobu středniacuteho času

Analema na obraacutezku byla sestrojena podle vyacutepočtu Stupnice na miacutestniacutem poledniacuteku vyjadřuje deklinaci ve stupniacutech stupnice na světoveacutem rovniacuteku čashy

soveacute odchylky od okamžiku kulminace v minutaacutech Obě stupnice majiacute rovnoshyměrneacute děleniacute Podkladovyacute obraacutezek je pohled ze schodů od Čechova mostu na letenskou plaacuteIiacute směrovanyacute na jih Uacutehloveacute měřiacutetko ve střed u obraacutezku (jiŽniacute bod průsečiacutek miacutestniacuteho poledniacuteku s horizontem) je stejneacute jako na osaacutech Stejshyneacutemu měřiacutetku odpoviacutedaacute i vyacuteška světoveacuteho rovniacuteku nad obzorem takže nedoshychaacuteziacute k tak velkeacutemu zkresleniacute jakeacute by nastalo při promiacutetnutiacute analemy do roviny fotografickeacuteho sniacutemku Poloha Slunce je vyznačovaacutena po 5 až 6 dnech počiacutenaje podzimniacute rovnodennostiacute

Co noveacuteho v astronomii

POMNiacuteK T BRAHE A J KEPLERA

V roce 1971 jsme si četnyacutemi akcemi přishypomiacutenali 400 vyacuterod narozeniacute německeacuteho astronoma johannesa Keplera a 370 vyacuteročiacute uacutemrH daacutenskeacuteho astronoma Tycho Brahe

Oba vyacuteznamniacute učenci nějakyacute čas v Praze žili a pracovali a tak bylo rozhodnuto jim postavit v Praze pomnlk Zaacutekladniacute kaacutemen k němu byl položen 9 června 1971 v Kepleshyrově ulici na Pohořelci ale k slavnostniacutemu odhalen došlo až letos 20 července Pomshynk je diacutelem akademickeacuteho sochaře Josefa Vajce a architekta Vladislava Pyacutechy U přiacuteshyležitosti slavnostniacuteho aktu promluvili o žishyvotě a diacutele obou astronomll na pomniacuteku zpodobněnyacutech předseda ONV Praha 6 dr Štěpaacuten Flajzar vedouciacute katedry astronomie

186

il astrofyziky MFF UK prof Vladimiacuter Vilshynyacutesek a ředitel Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy dr Oldřich Hlad J B

PLANETKA 1984 KD

E a C Shoemakerovi objevili 27 května

na Palomarskeacute hvězclaacuterně rychle se pohyshybujiacuteciacute planetku 15m V souhvězdiacute Boota Jejiacute draacutehu počiacutetal z 27 pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květnem a 16 červnem Daniel W E Gleen

T 1984 VII 4928 EČ w iacute2

203 5350 81860deg

19500

13654deg q 100836 AU e 054154 a 2199947 AU

Planetka předběžně označenaacute 1984 KD maacute oběžnou dobu 326 roku Byla objevena viacutece než měsiacutec před pľlkhodem přiacuteslunim

19 června prošla ve vzdaacutelenosti pouze 0031 AU od Země (od Slunce byla v tuto dobu vzdaacutelena 1028 AU) Dne 17 června měla jasnost 11zm a byly zjištěny změny

jasnosti v rozmeziacute D3-04m s periodou 20 min lak je z elementll patrneacute planetka se v době průchodu perihelem značně přishy

bližuje k draacuteze Země IAUC 3953-4 (BI

KOMETA PWOLF-HARRINGTON 19B4g

Periodickou kometu Wolf-Harrington nashylezl [ Gibson na negativu exponovaneacutem 12m SChmidtovou komorou Palomarskeacute obshyservatoře 4 června Byla v souhvězdiacute Bemiddot rana velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta (z poshyzorovaacuteniacute vychaacuteziacute oprava v čase průchodu přiacutesluniacutem pouze +003 dne) měla jasnost 17 m a plynnyacute ohon deacutelky asi 50 v pozičshyniacutem uacutehlu 270deg

Kometu objevil 22 prosince 1924 Wolf (Heidelberg) ale pak nebyla při dalšiacutech naacutevratech do perihelu pozorovaacutena Znovu ji objevil až Harrington na negativu exposhynovaneacutem 4 řiacutejna 1951 na palomarskeacute hvězshydaacuterně Potom byla nalezena při všech dalshyšiacutech naacutevratech do přiacutesluniacute ktereacute nastaly v letech 1958 1965 1971 a 1978 Podrobneacute informace o teacuteto periodickeacute kometě jsme otiskli v ŘH 52 4 11971

Draacutehu počiacutetal ze 110 pozic ziacuteskanyacutech v obdobiacute 1951-1978 S Nakano (Tokio) s ohledem na negravitačniacute vlivy jej ele shymenty jsou

T 1984 IX 2272633 EČ OJ 18686312deg iacute2 25421129deg 19500 i 184488T

q 16158919 AU a 34955060 AU e 05377230 p 654 roku

lAUC 3952 MPC 8289 (Bj

KOMETA P FAYE 1964h

Periodickou kometu Faye nalezli nezaacuteshyvisle kraacutetce před jejm letošniacutem průchodem přiacutesluniacutem [ Gibson a C S Morriacutes Gibson ji našel na sniacutemciacutech exponovanyacutech 9 až 11 června na Palomarskeacute hvězdaacuterně 152m reflektorem s receptorem CCD Byla v soushyhvězdiacute Berana měla jaacutedro o jasnosti asi 165111 koacutemu a kraacutetkyacute ohon v pozičniacutem uacutehlu asi 270deg Morris ji nalezl vizuaacutelně 23 27 a 28 června 025m reflektorem Byla v soushyhvězdiacute Byacuteka a jevila se jako difuzniacute objekt 125 rn s kondenzociacute průměr koacutemy byl asi 1 V obou přiacutepadech byla poblže eklipshytiky velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta Dne 29 června byla vzdaacutelena od Země 2271 AU od Slunce 1598 AU

Draacutehu počiacutetal W Landgraf [G6ttingen) ze 156 pozic z obdobiacute 1961-1977 s ohledem na negravitačniacute vlivy jejiacute elementy jsou

T 1984 VII 989263 EC uacute) 203830720 Sl 19898109deg 19500

909238deg q 15935178 AU a 37783256 A U e 05782476 p 734 roku

Kometu objevil Faye 22 listopadu 1843 v Pařiacuteži dostala označeniacute 1843 lil Jejiacute le shytošniacute naacutevrat je již 18 pozorovan5

lAUC 3956 MPC 8287 (BI

KOMETA AUSTIN 1984i

Dne 8 července objevil R D Austin (Novyacute Zeacuteland) poměrně jasnou novou koshymetu Byla na jižniacute obloze v souhvězdiacute

Rydla [Caelum) a jevila se jako difuzn objekt asi 8m s kondenzaciacute Podle Austina měla kometa 9 července vizuaacutelniacute jasnost 65nl a koacutemu o průměru 12 Mezi 9-11 červencem byla vzdaacutelena od Země jen 026 AU (od Slunce 095-091 AU) Ze 6 poloh ziacuteskanyacutech mezi 8-10 červencem tedy jen z velmi kraacutetkeacuteho oblouku počiacuteshy

tal B G Marsden prvniacute předběžnou parashybolickou draacutehu jejiacutež elementy jsou

T 1984 VIII 1213 EC w iacute2

35283017057deg 19500

t 16411deg q 02912 AU

IAUC 3957-8 [B

NEVIDITELNA HMOTA

Rotačniacute křivka našiacute Galaxie tedy zaacutevisshylost draacutehoveacute rychlosti na vzdaacutelenosti od středu Mleacutečneacute draacutehy naacutem daacutevaacute obraz o celkoveacute hmotě kteraacute se naleacutezaacute uvnitř

draacutehy objektu Určiacuteme-li tak rozděleniacute hmoshyty v Galaxii dostaneme nečekanyacute vyacutesledek

189

čiacutem viacutece se přibližujeme vnělšiacutem oblastem tiacutem viacutece se rozděleniacute hmoty lišiacute od toho co lze předpoklaacutedat na zaacutekladě rozloženiacute znaacutemyacutech objektů Zřejmě tedy obsahujiacute vnějšiacute čaacutesti Mleacutečneacute draacutehy a galaktickeacute halo podstatneacute množstviacute nesviacutetiacuteciacute a tiacutem nevidishytelneacute hmoty

Ve srovnaacuteni s exotickyacutemi možnostmi vyshysvětleniacute tohoto jevu jako např hmotnostiacute neutrn může byacutet považovaneacute za konzershyvativniacute objasněniacute na zaacutekladě velkeacuteho poshyčtu slabě sviacutetiacuteciacutech trpasllků typu M Tyto maacutelo sviacutetlciacute (Mvgt 16) červeneacute hvězdy neshyjsou většinou vizuaacutelně zjistitelneacute ale na sniacutemciacutech v bllzkeacute infračerveneacute oblasti by musely byacutet patrneacute

Na zaacutekladě teacuteto myšlenky prohleacutedli G Gilmore a P Hewett pomociacute automatickeacuteho měřiacuteciacuteho procflsu na Kraacutelovskeacute observatoři v Edinburghu sniacutemky pořiacutezeneacute UK-Schmidshytovyacutem dalekohledem [AustraacutelieJ ve dvou spektraacutelniacutech oblastech modreacute a infračer shyveneacute Cerveneacute hvězdy typu M ktereacute nalezli srovnaacuteniacutem obou druhů sniacutemků mohly poshytom byacutet prozkoumaneacute spektroskopicky aby bylo jisteacute že jsou skuteině těmi hledanyacuteshymi červenyacutem trpasliacuteky maleacute absolutniacute sviacuteshytiacute vosti

Překvapujiacuteciacute vyacutesledek Uvnitř zkoumaneacuteho pole ktereacute zaujiacutemaacute na obloze 50 čtverečshyniacutech stupňů nebyl nalezen ani jeden trpasliacutek s Mvgt 19 V přiacutepadě že existujiacute ještě slabšiacute červeniacute trpasliacuteci než jakeacute znaacuteshyme dnes tak se vyskytujiacute vzaacutecně a nemoshyhou vysvětlit hledanou hmotu v Galaxii A pouze trochu jasnějšiacute červeneacute hvězdy tohoto typu nejsou dosti četneacute aby řešily danyacute probleacutem G Gilmore a P Hewett udaacutemiddot vajiacute ve sveacute praacuteci [Nature 306 669 1983J horniacute hranici počtu hvězd tohoto typu z něhož vyplyacutevaacute že červeniacute trpasliacuteci s Mv gt 16 mohou vysvětlit nanejvyacute š jedno procen to ch ybě jiacutec hmoty v oko liacute Slunce Ve vnějšiacutech čaacutestech Galaxie daleko za draacuteshyhou našiacute mateřskeacute hvěZdy mohou předstashy

vovat maximaacutelně 10 neviditelneacute hmoty SuW 23 117384 (H Nj

PLANETKA 1984 KB

Na negativech exponovanyacutech 27 a 29 května 046m Schmidtovou komorou na Pashylomarskeacute hvězdaacuterně objevili Carolyn a Eumiddot gene Shoemakerovi asteroidaacutelniacute objekt kteshyryacute měl jasnost 135m a rychle se pohyboval souhvězdiacutemi Herkula a Hadonoše Z prvniacutech poloh bylo možno vypočiacutetat předběžnou draacutehu a ukaacutezalo se že jde o dalšiacute planetku typu Apollo Přiacutesluniacutem prošla již 2 dubna t r ve vzdaacutelenosti 05288 AU od Slunce Draacuteha asteroidu maacute sklon k rovině eklipshytiky 463deg a excentricitu 07603 Velkaacute poloshyosa draacutehy měřiacute 22057 AU takže oběžneacuteIacute doba je 328 roku V odsluniacute se planetka vzdaluje od Slunce na 38826 AU v době objevu byla vzdaacutelena od Země jen asi 015 AacuteU IAUC 3947 3949 (B]

PERIODlCKf KOMETY V R 1985-1986

V naacutesledujiacuteciacutem přehledu uvaacutediacuteme perioshycHckeacute komety ktereacute projdou přiacutesluniacutem v leshytech 1985-1986 (podle S Nalana NK 455) Komety jsou řazeny podle průchodu perishyhelem čas (EČ) je uveden zlomlem dne Hvězdičkou jsou označeny komety jejichž čas průchodu přiacutesluniacutem neniacute zcela jistyacute

J B

Tsuchinshan 1 1985 I 233 Schwassmann-Wachmann 3 I 1162 Biela IV 1072 Hondamiddot Mr kosmiddot Pajd ušaacutekovaacute V 2389 Schuster VI 234 Gehrels 3 VI 314 Brook~ l VI 1759 Russell 1 Vll 522 Kowal 2 Vll 863 Tsuchinshan 2 Vl I 2118 Daniel VIII 433 Giacobini middotZinner [1984eJ IX 525 Giclas X 190 Boethin 1986 I 2282 Ashbrook-]ackson 1 2440 Halley [1982i) ll 944 Holmes III 1413 Wirtanen III 1935 Kojima IV 472 Spi talermiddot V 1717 Shajn-Schaldach V 2733 Whipple VI 2502 Wild 1 X 115

OSAMĚLA METIS

Asi pred třemi lety proběhly odbornyacutem tiskem zpraacutevy že i malaacute tělesa slunečniacute soustavy mohou miacutet sveacute měsiacutece Domněnka že takeacute planetka Metis maacute sveacuteho průvodce přiměla astronomy z Arizonskeacute univerzity aby jiacute věnovali pozornost Vizuaacutelniacute pozoro shyvaacuteniacute provedli během dvou nociacute za velmi dobryacuteCh podmiacutenek reflektorem o prihněru 154 m Astronomoveacute by přiacutepadnyacute satelit zjistill už ve vzdaacutelenosti 12 od Metis Běshyhem těchto dvou nociacute však nezaznamenali nic co by nasvědčovalo že devaacutetaacute planetka maacute skutečně nějakeacuteho průvodce Takeacute dalšiacute pozdějšiacute pozorovaacuteniacute provedenaacute složenyacutem reflelkt-orem byla negaHvniacute Shodujiacute se tak s jinyacutemi zveřejněnyacutemi zpraacutevami pro shyfesionaacutelniacutech astronomů Planetka Metis ted y zřejmě žaacutedneacuteho průvodce nemaacute s lunečniacute soustavou putuje osamoceně

Sky and Telescope 108 2 1984 (H N ]

ZLEPŠENA DRAHA KOMETY PBRADFIELD 1984a

o periodickeacute kometě Bradfield 1984a jsme přinesli již zpraacutevy v t 211984 (2 str obaacutelmiddot kyl a 41984 (str 81) V č 71984 (str 152) jsme otiskli Candyho elementy elipshytickeacute draacutehy Z 30 pozic ziacuteskanyacutech mezi

190

9 lednem a 30 květnem t r pociacutetal noshyvou draacutehu Daniel W E Green jejiacute eleshymenty jsou

IT 1983 XII 277994 EČ w 2191674deg fl 3561606deg 19500

517937deg q 1357523 AU e 0952404 a 2852173 AU

Jak je vidět Greenovy elementy se přiacuteliš

nelišiacute od Candyho ale zpřesněnaacute hodnota velleacute poloosy je poněkud menšiacute než půshyvodniacute takže oběžnaacute doba vychaacuteziacute nyniacute 1523 roku Kometa PBradfield maacute tedy oběžnou dobu poněkud kratšiacute než PHershyochel-Rigollet I AUC 3955 (B J

CHIRON PODIVNYacute PŘ1SLUŠNIK SLUNECNI SOUSTAVY

Je tomu již viacutece než sest let co objevil Charles Kowal zajiacutemaveacute těleso ve slunečniacute soustavě ktereacute dostalo jmeacuteno Chiron Obshyjekt podle velikosti planetka se pohybuje mezi drahami Saturna a Urana Až do dnešshyniacuteho dne neziacuteskali astronomoveacute o tomto tělese mnoho poznatků Zdaacute se že budeme muset počlwt až do jeho přiacuteštiacuteho průchoshydu periheliem tedy až do roku 1995 abyshychom se o Chironu dozvěděli viacutece V soushyčasneacute době maacuteme přiacuteliš maacutelo poznatku na to abychom mohli zodpovědět zaacutekladniacute otaacutezku jak se dostalo tak velkeacute těleso na miacutesto ve slunečniacute soustavě v němž bychom očekaacutevali již jenom komety

Chiron oběhne kolem Slunce jednou za 507 let jeho vzdaacutelenost od Slunce v přiacute shy

sluniacute Činiacute 85 AU a v odsluniacute 189 AU Tě shyleso maacute teacuteměř kulovyacute tvar Jeho průměr Činiacute 300 až 400 km a albedo pouze 003 (přiacutepadně 005) Nejzajiacutemavějšiacute je skutečshynost že z vyacutepočtů draacutehy plyne zaacutevěr že se Chiron zřejmě nenaleacutezaacute na draacuteze na niacutež vznikl

Nedaacutevno byla zveřejněna domněnka že přiacuteČinou jsou poruchy v draacuteze způsobeneacute Saturnem kolem roku 1664 A dalšiacute vyacutepočty předpoviacutedajiacute rovněž poruchy v budoucnu Nejprve je způsobiacute Saturn a potom Jupiter Dokonce se zdaacute že by tyto obřiacute planety mohly Chirona i vypudit ze slunečniacute soushysta vy

Charles Kowal kalifornskyacute astrofyzik pomiddotmiddot važuje Chirona za jedinečneacute těleso sveacuteho druhu ve slunečniacute soustavě Přes pečliveacute hledaacuteniacute nebyl totiž nalezen žaacutednyacute jinyacute poshydobnyacute objekt Domněnky o původu Chirona se značně

různiacute Hovořiacute o neobyčejně velikeacute kometě jejiacutež jaacutedro by muselo byacutet 100kraacutet hmotnějshyšiacute než Halleyovy komety i o planetce uprchliacutekovi Kowal saacutem se domniacutevaacute že Chiron neniacute ani planetka ani kometa dalshyšiacutech spekulaciacute se zdržuje

YI11 maacute tento podivnyacute objekt jasnost 17m až 18m a v bliacutezkosti perihelia dosaacutehshyne asi 15m V tu dobu budou už přiacuteznivějšl podmiacutenky k vyacutezkumu zajiacutemaveacuteho tělesa a astronomoveacute možnaacute již zodpoviacute otaacutezku jeho původu

SuW 22 329 1983 (H NJ

MAGNETICKEacute MAPOVANIE SLOVENSKA

Štuacutedium rozloženia magnetickeacuteho poIa Zeme patrl medzi zaacutek ladneacute uacutelohy geofyziky Pre tleto ciele sa na uacutezemiacute jednotlivyacutech štaacutetov robl magnetickeacute mapovanie Keďže geomagnetickeacute pole sa meniacute s časom je potrebneacute mapovanie opakovať v intervale 10-15 rokov

Na predchaacutedzajuacutece kompletně a detailneacute mapovania Slovenska nadvazuje noveacute ma shypovanie z [okov 1980 až 1982 Mapovanie pozostaacutevalo z troch hlavnyacutech etaacutep priacutepravshynej etapy meraciacutech praacutec a spracovania vyacuteshysJedkov Počas priacutepravnyacutech praacutec sa zistilo že z p6vodnyacutech 132 stanovlšť len 52 t j 394 percenta je vhodnyacutech na ďalšle meshyrania Nevyhovujuacutece stanovištia sa nahrashydili novyacutemi a vytvoriJa sa tak magnetickaacute sieť 130 bodov na uacutezemiacute celeacuteho Slovenska 1 j jeden bod priacutepadaacute na 370 kmz Na kažshydom stanovišti sa určoval astronomickyacute azimut pozemskeacuteho cieta na zaacuteklade pozoshyrovaniacute Slnka magnetickaacute dekliacutenaacutecia - D horizontaacutelna zložka - H vertikaacutelna zložshyka - Z a totaacutelne pole - F Pr meraniacute Sil použila kombinaacutecia klasickyacutech priacutestroshyjov (QHM na meranie horizontaacutelnej zložky porneacuteho teodolitu na meranie magnetickej deklinaacutecie) s modernyacutem priacutestrojom - proshytoacutenovyacutem magnetometrom merajuacutecim totaacutelshyne pole F Denneacute variaacutecie sa pozorovali vashyriačnou suacutepravou typu Bobrov Nameraneacute vyacutesledk y spracovali v Geomagnetickom obshyservatoacuteriu Geofyzlkaacutelneho uacutestavu SAV v Hurbanove V suacutečasnom obdobiacute sa prishypravujuacute daacuteta na zostrOjenie definitiacutevnych maacutep jednotlivyacutech zložiek geomagnetickeacuteho pora Mapy sa buduacute kresliť automaticky v mierke 1 1250000

a vyacutesledky ktoreacute sa ziacuteskali počas mapo shyvania prejavili vefkyacute zaacuteujem niektoreacute inshyštituacutecie zaoberajuacutece sa vyhIadaacutevaniacutem uacutežitshykoviacutech nerastnyacutech suroviacuten predovšetkyacutem n p Geofyzika vErne Pre tleto inštituacutecie predstavujuacute uacutedaje o rozloženiacute geomagneshytickeacuteho pola zaacuteklad pre podrobneacute geoloshygicko-geofyzikaacutelne štuacutediacuteum vybranyacutech obshylastiacute na uacutezemiacute Slovenska Magnetickaacute deshyklinaacutecia sa zasa využfva pf orientaacutecii poshydJa kompasu a to nielen v tereacutene ale napriacuteklad aj v leteckej doprave

Poznatky o rozloženiacute magnetickeacuteho poIa Zeme a jeho zmenaacutech majuacute velkyacute vyacuteznam pre samotnuacute geofYZiku Využiacutevajuacute sa pri určovaniacute stavby vIChnyacutech častiacute zemskeacuteho telesa pri štuacutediu tohto pola ako fyzikaacutelneshyho uacutekazu a podobne

191

Vyacutesledky z praacuteve dokončovaneacuteho maposhyvania obohatia poznatky o rozloženiacute geoshyIyzikaacutelnych poj[ na uacutezemiacute Slovenska a zashyčlenia sa do uacutedajov ziacuteskanyacutech v celosve shytovom merad le Nvt 984

ODCHYLKY CASOVYacuteCH SIGNALO V CERVNV 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 3 Vl + 01246s +01545s

8 VI +01184 +01473 13 VI +01124 +01400 18 Vl +01064 +01322 23 VI + 91014 +01250 28 VI +0 0970 +01181

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

Na pomoc čtenaacuteři

POMOCKA PRO POZDROV ANIacute ZAKRYTO HVtZD MtStCEM

Při pozorovaacuteniacute zaacutekrytů je vyacutehodneacute vědět ve ktereacutem miacutestě bude hvězda zakryta přiacuteshypadně kde vystoupiacute za neviditelnyacutem okrashyjem Měsiacutece Jsou různeacute možnosti jak si to usnadnit O jedneacute se zmiacutenil polskyacute uacutečastshy

niacutek seminaacuteře o zaacutekrytech hvězd a těles

slunetniacute soustavy Měsiacutecem ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute v řiacutejnu 1983 ing R Fangor prashycovniacutek planetaacuteria ve Varšavěmiddot

Do ohniska okulaacuteru umiacutestiacuteme clonu poshydle obr 1 o průměru rovneacutem zdaacutenliveacutemu průměru Měsiacutece Tato clona maacute vyacuteřez kteshyryacute si nastaviacuteme otaacutečeniacutem okulaacuteru v objiacutemshyce na pozičniacute uacutehel zaacutekrytu To se daacute však použiacutet pouze u dalekohledu s paralakticshykou montaacutežiacute a pohonem

Užitečnou pomůckou nezaacutevislou na daleshykohledu a velmi naacutezornou je jednoducheacute znaacutezorněniacute polohy Měsiacutece a hvězdy vzhleshydem k severniacutemu bodu na Měsiacuteci Podle obr 2 vyřzneme do čtvrtky formaacutetu A 3

VlO O

o 1shyN

192

Vlevo obr 1 Clona kterou vložiacuteme do ohniska okulaacuteru paralakticky montovaneacuteho dalekohledu s hodinovyacutem pohonem Vpravo obr 3 Přiacuteklad tvaru Měsiacutece při elongaci 300deg Při otočeniacute o 180deg e použitelneacute takeacute pro elongaci 60deg při zaacutekrytu (vstupu) Izvězshydy za temnyacute okrai Měsiacutece

kruhovyacute otvor o průměru asi 12 cm Čtvrtku pak přehneme v polovině vložiacuteme silnějšiacute lepenku se stejnyacutem otvorem a slepiacuteme k sobě Nahoře označiacuteme směr k severu (JIl) a přiacutemyacutem směrem tj proti směru poshyhybu hodinovyacutech ručiček pozičniacute uacutehly od 0deg do 360deg Vnitřek kruhu je vhodneacute zashyčernit tušiacute Daacutele si vystřihneme tvary Měshysiacutece v různyacutech faacuteziacutech podle elongace E od Slunce (je uvedena ve HR) - obr 3 Pro naši potřebu stačiacute 12 různyacutech tvaruacute po 15deg Jeden tvar použijeme vlastně dvashykraacutet pro přibyacutevajiacuteciacute a ubyacutevajiacuteciacute Měsiacutec a popiacutešeme si ho podle uacutečelu buď pro vstup (D) nebo pro vyacutestup (R) podle obr 3 Pak je už snadneacute podle uacutedajů ve HR vložit poshytřebnyacute tvar do otvoru tak aby uacutehlovaacute vzdaacuteshylenost rohu Měsiacutece odpoviacutedala pozičniacutemu uacutehlu a vhodnyacutem způsobem třeba šipkou na proužku papiacuteru označiacuteme miacutesto kde bude hvězda zakryta nebo kde vystoupiacute Pokud takto sestavenou pomůcku vložiacuteme do pellshyhledneacute foacutelie je možneacute před vlastniacutem pozoshyrovaacuteniacutem sl postaveniacute Měsiacutece a hvě zdy dobshyře zapamatovat To je dltležiteacute hlavně při

vyacutestupu hvězdy kdy ji uvidiacuteme až v okashymžiku uacutekazu Bohumil Kratoška

Obr 2 Ctvltka for shymaacutetu A 3 s krushyhovyacutem vyacuteřezem s označeniacutem poshyziť5niacuteho uacutehlu Prashyvou Mst přehneme dospod

---- - -- --_~

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

GEOGRAFICKEacute PROGRAMY HVĚZDAacuteRNY A PLANETARIA HL_ M PRAHY

Geografie je oborem přiacuterodniacutech věd kteshyryacute se vyacuterazně uplatňuje ve vyacutechovně-vzděshy

laacutevaciacute a popularizačniacute činnosti Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy je to zaacutekonityacute důsledek skutečno sti že astronomie neniacute samostatnyacutem vyučovaciacutem předmětem na nashyšich zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech a skushytečnosti že vedle prvouky přiacuterodovědy

přiacuterodopisu a fyziky ziacuteskaacutevajiacute žaacuteci zaacutekladshyniacute vědomosti z astronomie astrofyziky geoshy- fyziky a kosmonautiky nejviacutece praacutevě v zeshyměpisu Neniacute proto tedy divu že geograshyfickeacute programy majiacute vyacuteznamneacute postaveniacute v programoveacute činnosti Hvězdaacuterny a planeshytaacuteria hl m Prahy že probiacutehajiacute skoro dvashycet let a že mezi odbornyacutemi odděleniacutemi tohoto specializovaneacuteho kulturniacuteho zařiacutezeshyniacute pracuje odděleni geografickyacutech prograshymů založeneacute před 17 lety

Toto oddělenl připravuje geografickeacute proshygramy pro veřejnost i pro mlliacutedež Zaměshy[uje se při tom teacutematicky na obecnou fyshyzickou geografii geografii kontinentů a oceaacutenů a jinyacutech velkyacutech oblastiacute světa soshycialistickyacutech staacutetů a Československa a na problematiku krajiny (zejmeacutena na ochranu přiacuterody a životniacuteho prostřediacute l Geografickeacute programy se konajiacute v Planetaacuteriu Praha a v menšiacutem rozsahu i na Hvězdaacuterně Petřiacuten

V r 1983 se uskutečnilo 487 programll pro 52667 naacutevštěvniacuteků

V programoveacute činnosti pro veřejnost jsou zaacutekladniacutem a tradičniacutem typem programů

audiovizuaacutelniacute geografickeacute pořady s diaposhyzitivy a filmy Zvllištniacute postaveni geografie jako vědy přiacuterodniacute a současně i společenshyskeacute dovoluje některeacute z nich obsahově zashyměřit a časově vztaacutehnout k vyacuteznamnyacutem mezinaacuterodniacutem přiacuteležitostem a kulturně-poshylitickyacutem vyacuteročiacutem Nevyhyacutebaacuteme se zcela ani elwnomicko-geografickeacute teacutematice [přiacuteklashydem JSOU pořady o zajimavyacutech druzich hosshypodaacuteřskeacute činnosti člověka) Novinkou je takeacute podil odděleniacute geografickyacutech prograshymLI na přiacutepravě literaacuterně-hudebniacutech pořadel v astronomickeacutem saacutele Planetaacuteria zaměřeshy

nyacutech na otaacutezky vyacutevoje pozemskyacutech civili shyzaci a na historicko-geografickeacute zajiacutemavosti

Velkeacute oblibě se takeacute těšiacute geografickeacute geologickeacute ekologickeacute a cestopisneacute předshynaacutešky externiacutech spolupracovniacutekll [lektorů

Socialistickeacute akademie Českeacuteho svazu ochraacutencu přiacuterody a uacutečastniacuteků rllznyacutech exshypediciacute l

V našiacute programoveacute činnosti jsme využili nedostatku že v Praze neniacute kino speciali shyzovaneacute na projekCi kraacutetkyacutech populaacuterně-nashy

učnyacutech filmů a tak v audiovizuaacutelniacutech poshyřadech v přehliacutedkaacutech filmů a tematickyacutech cyklech (např Svět a přiacuteroda ve filmu) seznamujeme veřejnost s populaacuterně-naučshynyacutemi a vyacuteukovyacutemi filmy Kraacutetkeacuteho filmu Praha a s filmy z mezinaacuterodniacutech festivalů

jakyacutemi jsou Ekofilm Schola film a Tourshyfilm Kraacutetkeacute filmy samozřejmě využiacutevaacuteme takeacute ve školniacutech zeměpisnyacutech pořadech a v mimoškolniacute zaacutejmoveacute činnosti pro děti a mlaacutedež Hvězdaacuterna a planetaacuterium hl m Prahy

poskytly takeacute prostor a technickeacute vybaveniacute zajiacutemaveacutemu druhu tVllrč činnosti dobroshyvolnyacutech i pľofesionaacutelniacutech pracovnfků ochra shyny přiacuterody Spolu se Staacutetniacutem uacutestavem pashymaacutetkoveacute peacuteče a ochrany přiacuterody v Praze byla pořadatelkou dvou celostaacutetniacutech sou shytěžniacutech přehliacutedek diafonii Na obranu přiacuteshy

rody [v r 1980 a 1982 l Třetiacute soutěžniacute přehliacutedku připravuje spolu s Městskyacutem vyacuteshyborem Českeacuteho svazu ochraacutenců přiacuterod y v Praze na I čtvrtletiacute r 1985 Přiacuteprava uvedenyacutech přehliacutedek patřiacute k programovyacutem uacutekolům geografickeacuteho odděleniacute a jeho prashycovniacuteků

Ne jrozsaacuteh le jšiacute složkoQ vyacutechovně-vzdělaacuteshy

vaciacute praacutece odděleniacute geografickyacutech prograshymů jsou však podle počtu akciacute i podle naacuteshyvštěvnosti školniacute zeměpisneacute pořady pro žaacuteky zaacutekladniacutech škol a poiady pro učitele Obsahově i chronologicky vychaacutezejiacute ze škol shyniacutech osnov zeměpisu 5-8 ročniacuteků zS a vlastivědy 4 ročniacuteku ZŠ Jsou to audioshyvizuaacutelniacute pořady s diapozitivy a filmy a na každyacute měsiacutec je připraveno jineacute teacutema Po shyřady jsou součaacutestiacute systeacutemu Mlaacutedež a kulshytura a školy na ně přichaacutezejiacute v době vyshyučovaacuteniacute Zajiacutemavyacutem doplňkem školniacutech poshyřadll k obecneacutemu fyzickeacutemu zeměpisu 8 k zeměpisu ČSSR jsou tereacutenniacute exkurze do chraacuteněnyacutech uacutezemiacute přiacuterody ČSR ktereacute takeacute připravujiacute a vedou pracovniacuteci geografickeacuteshyho odděleniacute Jsou to exkurze pro žaacutekovskeacute kolektivy a vzoroveacute exkurze pro učitele zeměpisu Konajiacute se v květnu v červnu někdy i v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Přiacuteprava školniacutech zeměpisnyacutech pořadů eacute

exkurzi nutiacute pracovniacuteky odděleniacute k neustaacuteshyleacutemu sledovaacuteniacute vyacutevoje školniacutech osnov a učebnic Je to nezbytneacute zejmeacutena v době postupneacuteho zavaacuteděniacute noveacute soustavy vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech Proto pracovniacuteci odděleniacute spolushypracujiacute s metodiky zeměpisu Uacutestředniacuteho uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute pedagogickyacutech prashycovniacutekll Pedagogickeacuteho uacutestavu hl m Prahy Krajskeacuteho pedagogickeacuteho uacutestavu Středočesshykeacuteho kraje a obvodniacutech pedagogickyacutech středisek s od bornou skupinou pro ško 1shyskou geografii Čs geografickeacute společnosti při ČSAV a proto se takeacute aktivně uacutečastniacute přiacutepravy učitelů zeměpisu a přiacuter-odopiSu na noveacute pojetiacute těchto předmětů Pomaacutehajiacute teacutež při organizovaacuteniacute seminaacutel-ů a exkurzi pro učitele a některeacute seminaacuteře probiacutehajiacute v proshystolaacutech Planetaacuteria Praha

193

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

Konstrukci analemy si můžeme představit podle jednoducheacuteho pokusu shytrvale upevněnyacutem fotoaparaacutetem budeme fotografovat Slunce každyacute den vždy v poledne středniacuteho slunečniacuteho času (miacutestniacuteho) Kdyby Slunce postupovalo po světoveacutem rovniacuteku miacutesto po ekliptice a s konstantniacutem denniacutem pohybem promiacutetlo by se v poledne středniacuteho slunečniacuteho času vždy do prflsečiacuteku rovniacuteku s miacutestniacutem poledniacutekem a miacutesto analemy bychom ziacuteskali jen jeden obraz Slunce Zmiacuteněneacute nepravidelnosti však způsobiacute že Slunce vytvořiacute svyacutemi obrazy praacutevě analemu Sledujme jejiacute vytvaacuteřeniacute během roku O podzimniacute rovnodennosti [23 zaacuteřiacute) projde Slunce poledniacutekem o 8 minut před polednem středniacuteho času S přibyacutevajiacuteciacutem podzimem se poledniacute vyacutešky Slunce zmenšujiacute a Slunce prochaacuteziacute poledniacutekem staacutele dřiacuteve až do 3 listopadu kdy praveacute poledne nastaacutevaacute o 165 minuty dřiacuteve než poledne času středniacuteho Pak se poledniacute vyacuteška Slunce daacutele snižuje až do zimniacuteho slunovratu (21 prosince) kdy je nejmenšiacute a to 165deg V tu dobu předstih praveacuteho poledne před středniacutem klesaacute až 26 prosince se pravyacute a středniacute čas sejdou a analema protne miacutestniacute poledniacutek V tu chviacuteli již poledniacute vyacuteška Slunce roste praveacute pOledne se za středniacutem opožďuje Dne 3 ledshyna prochaacuteziacute Země přiacutesluniacutem a tedy Slunce uraziacute ten den po ekliptice vzhledem ke hvězdaacutem nejdelšiacute denniacute uacutesek sveacute draacutehy Dne 11 uacutenora je zpožděniacute praveacuteshyho poledne maximaacutelniacute asi 145 minuty a potom se zvolna zmenšuje Dne 21 března protiacutenaacute analema světovyacute rovniacutek (jarniacute rovnodennost) a praveacute poshyledne nastaacutevaacute o 7 minut později než středniacute Miacutestniacute poledniacutek protne analema 16 dubna a pak se praveacute poledne bude před středniacutem opět předchaacute zet až do 14 května kdy rozdiacutel činiacute asi 4 minuty Dne 16 června protiacutenaacute analema opět miacutestniacute poledniacutek a kraacutetce nato 21 června dosahuje Slunce maximaacutelniacute vyacutešky při kulminaci [v Praze 635deg) Opožděniacute praveacuteho poledne za středniacutem je potom největšiacute 26 července asi 65 minuty Miacutestniacute poledniacutek protne analema znovu 1 zaacuteřiacute a pak už spěje k podzimniacute rovnodennosti čiacutemž se uzaviacuteraacute Na zaacutevěr

je třeba zdůraznit že analema neniacute symetrickaacute podle miacutestniacuteho poledniacuteku Jako analema se označujiacute všechny přiacutebuzneacute křivky ktereacute by vznikly každoshy

denniacutem fotografovaacuteniacutem Slunce vždy le stejnyacute okamžik i třeba odlišnyacute od poshyledne a takeacute se tak označujiacute křivky ktereacute na slunečniacutech hodinaacutech opisuje stiacuten špičky ukazatele (nebo nod u) během roku vždy ve stejnou dobu středniacuteho času

Analema na obraacutezku byla sestrojena podle vyacutepočtu Stupnice na miacutestniacutem poledniacuteku vyjadřuje deklinaci ve stupniacutech stupnice na světoveacutem rovniacuteku čashy

soveacute odchylky od okamžiku kulminace v minutaacutech Obě stupnice majiacute rovnoshyměrneacute děleniacute Podkladovyacute obraacutezek je pohled ze schodů od Čechova mostu na letenskou plaacuteIiacute směrovanyacute na jih Uacutehloveacute měřiacutetko ve střed u obraacutezku (jiŽniacute bod průsečiacutek miacutestniacuteho poledniacuteku s horizontem) je stejneacute jako na osaacutech Stejshyneacutemu měřiacutetku odpoviacutedaacute i vyacuteška světoveacuteho rovniacuteku nad obzorem takže nedoshychaacuteziacute k tak velkeacutemu zkresleniacute jakeacute by nastalo při promiacutetnutiacute analemy do roviny fotografickeacuteho sniacutemku Poloha Slunce je vyznačovaacutena po 5 až 6 dnech počiacutenaje podzimniacute rovnodennostiacute

Co noveacuteho v astronomii

POMNiacuteK T BRAHE A J KEPLERA

V roce 1971 jsme si četnyacutemi akcemi přishypomiacutenali 400 vyacuterod narozeniacute německeacuteho astronoma johannesa Keplera a 370 vyacuteročiacute uacutemrH daacutenskeacuteho astronoma Tycho Brahe

Oba vyacuteznamniacute učenci nějakyacute čas v Praze žili a pracovali a tak bylo rozhodnuto jim postavit v Praze pomnlk Zaacutekladniacute kaacutemen k němu byl položen 9 června 1971 v Kepleshyrově ulici na Pohořelci ale k slavnostniacutemu odhalen došlo až letos 20 července Pomshynk je diacutelem akademickeacuteho sochaře Josefa Vajce a architekta Vladislava Pyacutechy U přiacuteshyležitosti slavnostniacuteho aktu promluvili o žishyvotě a diacutele obou astronomll na pomniacuteku zpodobněnyacutech předseda ONV Praha 6 dr Štěpaacuten Flajzar vedouciacute katedry astronomie

186

il astrofyziky MFF UK prof Vladimiacuter Vilshynyacutesek a ředitel Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy dr Oldřich Hlad J B

PLANETKA 1984 KD

E a C Shoemakerovi objevili 27 května

na Palomarskeacute hvězclaacuterně rychle se pohyshybujiacuteciacute planetku 15m V souhvězdiacute Boota Jejiacute draacutehu počiacutetal z 27 pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květnem a 16 červnem Daniel W E Gleen

T 1984 VII 4928 EČ w iacute2

203 5350 81860deg

19500

13654deg q 100836 AU e 054154 a 2199947 AU

Planetka předběžně označenaacute 1984 KD maacute oběžnou dobu 326 roku Byla objevena viacutece než měsiacutec před pľlkhodem přiacuteslunim

19 června prošla ve vzdaacutelenosti pouze 0031 AU od Země (od Slunce byla v tuto dobu vzdaacutelena 1028 AU) Dne 17 června měla jasnost 11zm a byly zjištěny změny

jasnosti v rozmeziacute D3-04m s periodou 20 min lak je z elementll patrneacute planetka se v době průchodu perihelem značně přishy

bližuje k draacuteze Země IAUC 3953-4 (BI

KOMETA PWOLF-HARRINGTON 19B4g

Periodickou kometu Wolf-Harrington nashylezl [ Gibson na negativu exponovaneacutem 12m SChmidtovou komorou Palomarskeacute obshyservatoře 4 června Byla v souhvězdiacute Bemiddot rana velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta (z poshyzorovaacuteniacute vychaacuteziacute oprava v čase průchodu přiacutesluniacutem pouze +003 dne) měla jasnost 17 m a plynnyacute ohon deacutelky asi 50 v pozičshyniacutem uacutehlu 270deg

Kometu objevil 22 prosince 1924 Wolf (Heidelberg) ale pak nebyla při dalšiacutech naacutevratech do perihelu pozorovaacutena Znovu ji objevil až Harrington na negativu exposhynovaneacutem 4 řiacutejna 1951 na palomarskeacute hvězshydaacuterně Potom byla nalezena při všech dalshyšiacutech naacutevratech do přiacutesluniacute ktereacute nastaly v letech 1958 1965 1971 a 1978 Podrobneacute informace o teacuteto periodickeacute kometě jsme otiskli v ŘH 52 4 11971

Draacutehu počiacutetal ze 110 pozic ziacuteskanyacutech v obdobiacute 1951-1978 S Nakano (Tokio) s ohledem na negravitačniacute vlivy jej ele shymenty jsou

T 1984 IX 2272633 EČ OJ 18686312deg iacute2 25421129deg 19500 i 184488T

q 16158919 AU a 34955060 AU e 05377230 p 654 roku

lAUC 3952 MPC 8289 (Bj

KOMETA P FAYE 1964h

Periodickou kometu Faye nalezli nezaacuteshyvisle kraacutetce před jejm letošniacutem průchodem přiacutesluniacutem [ Gibson a C S Morriacutes Gibson ji našel na sniacutemciacutech exponovanyacutech 9 až 11 června na Palomarskeacute hvězdaacuterně 152m reflektorem s receptorem CCD Byla v soushyhvězdiacute Berana měla jaacutedro o jasnosti asi 165111 koacutemu a kraacutetkyacute ohon v pozičniacutem uacutehlu asi 270deg Morris ji nalezl vizuaacutelně 23 27 a 28 června 025m reflektorem Byla v soushyhvězdiacute Byacuteka a jevila se jako difuzniacute objekt 125 rn s kondenzociacute průměr koacutemy byl asi 1 V obou přiacutepadech byla poblže eklipshytiky velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta Dne 29 června byla vzdaacutelena od Země 2271 AU od Slunce 1598 AU

Draacutehu počiacutetal W Landgraf [G6ttingen) ze 156 pozic z obdobiacute 1961-1977 s ohledem na negravitačniacute vlivy jejiacute elementy jsou

T 1984 VII 989263 EC uacute) 203830720 Sl 19898109deg 19500

909238deg q 15935178 AU a 37783256 A U e 05782476 p 734 roku

Kometu objevil Faye 22 listopadu 1843 v Pařiacuteži dostala označeniacute 1843 lil Jejiacute le shytošniacute naacutevrat je již 18 pozorovan5

lAUC 3956 MPC 8287 (BI

KOMETA AUSTIN 1984i

Dne 8 července objevil R D Austin (Novyacute Zeacuteland) poměrně jasnou novou koshymetu Byla na jižniacute obloze v souhvězdiacute

Rydla [Caelum) a jevila se jako difuzn objekt asi 8m s kondenzaciacute Podle Austina měla kometa 9 července vizuaacutelniacute jasnost 65nl a koacutemu o průměru 12 Mezi 9-11 červencem byla vzdaacutelena od Země jen 026 AU (od Slunce 095-091 AU) Ze 6 poloh ziacuteskanyacutech mezi 8-10 červencem tedy jen z velmi kraacutetkeacuteho oblouku počiacuteshy

tal B G Marsden prvniacute předběžnou parashybolickou draacutehu jejiacutež elementy jsou

T 1984 VIII 1213 EC w iacute2

35283017057deg 19500

t 16411deg q 02912 AU

IAUC 3957-8 [B

NEVIDITELNA HMOTA

Rotačniacute křivka našiacute Galaxie tedy zaacutevisshylost draacutehoveacute rychlosti na vzdaacutelenosti od středu Mleacutečneacute draacutehy naacutem daacutevaacute obraz o celkoveacute hmotě kteraacute se naleacutezaacute uvnitř

draacutehy objektu Určiacuteme-li tak rozděleniacute hmoshyty v Galaxii dostaneme nečekanyacute vyacutesledek

189

čiacutem viacutece se přibližujeme vnělšiacutem oblastem tiacutem viacutece se rozděleniacute hmoty lišiacute od toho co lze předpoklaacutedat na zaacutekladě rozloženiacute znaacutemyacutech objektů Zřejmě tedy obsahujiacute vnějšiacute čaacutesti Mleacutečneacute draacutehy a galaktickeacute halo podstatneacute množstviacute nesviacutetiacuteciacute a tiacutem nevidishytelneacute hmoty

Ve srovnaacuteni s exotickyacutemi možnostmi vyshysvětleniacute tohoto jevu jako např hmotnostiacute neutrn může byacutet považovaneacute za konzershyvativniacute objasněniacute na zaacutekladě velkeacuteho poshyčtu slabě sviacutetiacuteciacutech trpasllků typu M Tyto maacutelo sviacutetlciacute (Mvgt 16) červeneacute hvězdy neshyjsou většinou vizuaacutelně zjistitelneacute ale na sniacutemciacutech v bllzkeacute infračerveneacute oblasti by musely byacutet patrneacute

Na zaacutekladě teacuteto myšlenky prohleacutedli G Gilmore a P Hewett pomociacute automatickeacuteho měřiacuteciacuteho procflsu na Kraacutelovskeacute observatoři v Edinburghu sniacutemky pořiacutezeneacute UK-Schmidshytovyacutem dalekohledem [AustraacutelieJ ve dvou spektraacutelniacutech oblastech modreacute a infračer shyveneacute Cerveneacute hvězdy typu M ktereacute nalezli srovnaacuteniacutem obou druhů sniacutemků mohly poshytom byacutet prozkoumaneacute spektroskopicky aby bylo jisteacute že jsou skuteině těmi hledanyacuteshymi červenyacutem trpasliacuteky maleacute absolutniacute sviacuteshytiacute vosti

Překvapujiacuteciacute vyacutesledek Uvnitř zkoumaneacuteho pole ktereacute zaujiacutemaacute na obloze 50 čtverečshyniacutech stupňů nebyl nalezen ani jeden trpasliacutek s Mvgt 19 V přiacutepadě že existujiacute ještě slabšiacute červeniacute trpasliacuteci než jakeacute znaacuteshyme dnes tak se vyskytujiacute vzaacutecně a nemoshyhou vysvětlit hledanou hmotu v Galaxii A pouze trochu jasnějšiacute červeneacute hvězdy tohoto typu nejsou dosti četneacute aby řešily danyacute probleacutem G Gilmore a P Hewett udaacutemiddot vajiacute ve sveacute praacuteci [Nature 306 669 1983J horniacute hranici počtu hvězd tohoto typu z něhož vyplyacutevaacute že červeniacute trpasliacuteci s Mv gt 16 mohou vysvětlit nanejvyacute š jedno procen to ch ybě jiacutec hmoty v oko liacute Slunce Ve vnějšiacutech čaacutestech Galaxie daleko za draacuteshyhou našiacute mateřskeacute hvěZdy mohou předstashy

vovat maximaacutelně 10 neviditelneacute hmoty SuW 23 117384 (H Nj

PLANETKA 1984 KB

Na negativech exponovanyacutech 27 a 29 května 046m Schmidtovou komorou na Pashylomarskeacute hvězdaacuterně objevili Carolyn a Eumiddot gene Shoemakerovi asteroidaacutelniacute objekt kteshyryacute měl jasnost 135m a rychle se pohyboval souhvězdiacutemi Herkula a Hadonoše Z prvniacutech poloh bylo možno vypočiacutetat předběžnou draacutehu a ukaacutezalo se že jde o dalšiacute planetku typu Apollo Přiacutesluniacutem prošla již 2 dubna t r ve vzdaacutelenosti 05288 AU od Slunce Draacuteha asteroidu maacute sklon k rovině eklipshytiky 463deg a excentricitu 07603 Velkaacute poloshyosa draacutehy měřiacute 22057 AU takže oběžneacuteIacute doba je 328 roku V odsluniacute se planetka vzdaluje od Slunce na 38826 AU v době objevu byla vzdaacutelena od Země jen asi 015 AacuteU IAUC 3947 3949 (B]

PERIODlCKf KOMETY V R 1985-1986

V naacutesledujiacuteciacutem přehledu uvaacutediacuteme perioshycHckeacute komety ktereacute projdou přiacutesluniacutem v leshytech 1985-1986 (podle S Nalana NK 455) Komety jsou řazeny podle průchodu perishyhelem čas (EČ) je uveden zlomlem dne Hvězdičkou jsou označeny komety jejichž čas průchodu přiacutesluniacutem neniacute zcela jistyacute

J B

Tsuchinshan 1 1985 I 233 Schwassmann-Wachmann 3 I 1162 Biela IV 1072 Hondamiddot Mr kosmiddot Pajd ušaacutekovaacute V 2389 Schuster VI 234 Gehrels 3 VI 314 Brook~ l VI 1759 Russell 1 Vll 522 Kowal 2 Vll 863 Tsuchinshan 2 Vl I 2118 Daniel VIII 433 Giacobini middotZinner [1984eJ IX 525 Giclas X 190 Boethin 1986 I 2282 Ashbrook-]ackson 1 2440 Halley [1982i) ll 944 Holmes III 1413 Wirtanen III 1935 Kojima IV 472 Spi talermiddot V 1717 Shajn-Schaldach V 2733 Whipple VI 2502 Wild 1 X 115

OSAMĚLA METIS

Asi pred třemi lety proběhly odbornyacutem tiskem zpraacutevy že i malaacute tělesa slunečniacute soustavy mohou miacutet sveacute měsiacutece Domněnka že takeacute planetka Metis maacute sveacuteho průvodce přiměla astronomy z Arizonskeacute univerzity aby jiacute věnovali pozornost Vizuaacutelniacute pozoro shyvaacuteniacute provedli během dvou nociacute za velmi dobryacuteCh podmiacutenek reflektorem o prihněru 154 m Astronomoveacute by přiacutepadnyacute satelit zjistill už ve vzdaacutelenosti 12 od Metis Běshyhem těchto dvou nociacute však nezaznamenali nic co by nasvědčovalo že devaacutetaacute planetka maacute skutečně nějakeacuteho průvodce Takeacute dalšiacute pozdějšiacute pozorovaacuteniacute provedenaacute složenyacutem reflelkt-orem byla negaHvniacute Shodujiacute se tak s jinyacutemi zveřejněnyacutemi zpraacutevami pro shyfesionaacutelniacutech astronomů Planetka Metis ted y zřejmě žaacutedneacuteho průvodce nemaacute s lunečniacute soustavou putuje osamoceně

Sky and Telescope 108 2 1984 (H N ]

ZLEPŠENA DRAHA KOMETY PBRADFIELD 1984a

o periodickeacute kometě Bradfield 1984a jsme přinesli již zpraacutevy v t 211984 (2 str obaacutelmiddot kyl a 41984 (str 81) V č 71984 (str 152) jsme otiskli Candyho elementy elipshytickeacute draacutehy Z 30 pozic ziacuteskanyacutech mezi

190

9 lednem a 30 květnem t r pociacutetal noshyvou draacutehu Daniel W E Green jejiacute eleshymenty jsou

IT 1983 XII 277994 EČ w 2191674deg fl 3561606deg 19500

517937deg q 1357523 AU e 0952404 a 2852173 AU

Jak je vidět Greenovy elementy se přiacuteliš

nelišiacute od Candyho ale zpřesněnaacute hodnota velleacute poloosy je poněkud menšiacute než půshyvodniacute takže oběžnaacute doba vychaacuteziacute nyniacute 1523 roku Kometa PBradfield maacute tedy oběžnou dobu poněkud kratšiacute než PHershyochel-Rigollet I AUC 3955 (B J

CHIRON PODIVNYacute PŘ1SLUŠNIK SLUNECNI SOUSTAVY

Je tomu již viacutece než sest let co objevil Charles Kowal zajiacutemaveacute těleso ve slunečniacute soustavě ktereacute dostalo jmeacuteno Chiron Obshyjekt podle velikosti planetka se pohybuje mezi drahami Saturna a Urana Až do dnešshyniacuteho dne neziacuteskali astronomoveacute o tomto tělese mnoho poznatků Zdaacute se že budeme muset počlwt až do jeho přiacuteštiacuteho průchoshydu periheliem tedy až do roku 1995 abyshychom se o Chironu dozvěděli viacutece V soushyčasneacute době maacuteme přiacuteliš maacutelo poznatku na to abychom mohli zodpovědět zaacutekladniacute otaacutezku jak se dostalo tak velkeacute těleso na miacutesto ve slunečniacute soustavě v němž bychom očekaacutevali již jenom komety

Chiron oběhne kolem Slunce jednou za 507 let jeho vzdaacutelenost od Slunce v přiacute shy

sluniacute Činiacute 85 AU a v odsluniacute 189 AU Tě shyleso maacute teacuteměř kulovyacute tvar Jeho průměr Činiacute 300 až 400 km a albedo pouze 003 (přiacutepadně 005) Nejzajiacutemavějšiacute je skutečshynost že z vyacutepočtů draacutehy plyne zaacutevěr že se Chiron zřejmě nenaleacutezaacute na draacuteze na niacutež vznikl

Nedaacutevno byla zveřejněna domněnka že přiacuteČinou jsou poruchy v draacuteze způsobeneacute Saturnem kolem roku 1664 A dalšiacute vyacutepočty předpoviacutedajiacute rovněž poruchy v budoucnu Nejprve je způsobiacute Saturn a potom Jupiter Dokonce se zdaacute že by tyto obřiacute planety mohly Chirona i vypudit ze slunečniacute soushysta vy

Charles Kowal kalifornskyacute astrofyzik pomiddotmiddot važuje Chirona za jedinečneacute těleso sveacuteho druhu ve slunečniacute soustavě Přes pečliveacute hledaacuteniacute nebyl totiž nalezen žaacutednyacute jinyacute poshydobnyacute objekt Domněnky o původu Chirona se značně

různiacute Hovořiacute o neobyčejně velikeacute kometě jejiacutež jaacutedro by muselo byacutet 100kraacutet hmotnějshyšiacute než Halleyovy komety i o planetce uprchliacutekovi Kowal saacutem se domniacutevaacute že Chiron neniacute ani planetka ani kometa dalshyšiacutech spekulaciacute se zdržuje

YI11 maacute tento podivnyacute objekt jasnost 17m až 18m a v bliacutezkosti perihelia dosaacutehshyne asi 15m V tu dobu budou už přiacuteznivějšl podmiacutenky k vyacutezkumu zajiacutemaveacuteho tělesa a astronomoveacute možnaacute již zodpoviacute otaacutezku jeho původu

SuW 22 329 1983 (H NJ

MAGNETICKEacute MAPOVANIE SLOVENSKA

Štuacutedium rozloženia magnetickeacuteho poIa Zeme patrl medzi zaacutek ladneacute uacutelohy geofyziky Pre tleto ciele sa na uacutezemiacute jednotlivyacutech štaacutetov robl magnetickeacute mapovanie Keďže geomagnetickeacute pole sa meniacute s časom je potrebneacute mapovanie opakovať v intervale 10-15 rokov

Na predchaacutedzajuacutece kompletně a detailneacute mapovania Slovenska nadvazuje noveacute ma shypovanie z [okov 1980 až 1982 Mapovanie pozostaacutevalo z troch hlavnyacutech etaacutep priacutepravshynej etapy meraciacutech praacutec a spracovania vyacuteshysJedkov Počas priacutepravnyacutech praacutec sa zistilo že z p6vodnyacutech 132 stanovlšť len 52 t j 394 percenta je vhodnyacutech na ďalšle meshyrania Nevyhovujuacutece stanovištia sa nahrashydili novyacutemi a vytvoriJa sa tak magnetickaacute sieť 130 bodov na uacutezemiacute celeacuteho Slovenska 1 j jeden bod priacutepadaacute na 370 kmz Na kažshydom stanovišti sa určoval astronomickyacute azimut pozemskeacuteho cieta na zaacuteklade pozoshyrovaniacute Slnka magnetickaacute dekliacutenaacutecia - D horizontaacutelna zložka - H vertikaacutelna zložshyka - Z a totaacutelne pole - F Pr meraniacute Sil použila kombinaacutecia klasickyacutech priacutestroshyjov (QHM na meranie horizontaacutelnej zložky porneacuteho teodolitu na meranie magnetickej deklinaacutecie) s modernyacutem priacutestrojom - proshytoacutenovyacutem magnetometrom merajuacutecim totaacutelshyne pole F Denneacute variaacutecie sa pozorovali vashyriačnou suacutepravou typu Bobrov Nameraneacute vyacutesledk y spracovali v Geomagnetickom obshyservatoacuteriu Geofyzlkaacutelneho uacutestavu SAV v Hurbanove V suacutečasnom obdobiacute sa prishypravujuacute daacuteta na zostrOjenie definitiacutevnych maacutep jednotlivyacutech zložiek geomagnetickeacuteho pora Mapy sa buduacute kresliť automaticky v mierke 1 1250000

a vyacutesledky ktoreacute sa ziacuteskali počas mapo shyvania prejavili vefkyacute zaacuteujem niektoreacute inshyštituacutecie zaoberajuacutece sa vyhIadaacutevaniacutem uacutežitshykoviacutech nerastnyacutech suroviacuten predovšetkyacutem n p Geofyzika vErne Pre tleto inštituacutecie predstavujuacute uacutedaje o rozloženiacute geomagneshytickeacuteho pola zaacuteklad pre podrobneacute geoloshygicko-geofyzikaacutelne štuacutediacuteum vybranyacutech obshylastiacute na uacutezemiacute Slovenska Magnetickaacute deshyklinaacutecia sa zasa využfva pf orientaacutecii poshydJa kompasu a to nielen v tereacutene ale napriacuteklad aj v leteckej doprave

Poznatky o rozloženiacute magnetickeacuteho poIa Zeme a jeho zmenaacutech majuacute velkyacute vyacuteznam pre samotnuacute geofYZiku Využiacutevajuacute sa pri určovaniacute stavby vIChnyacutech častiacute zemskeacuteho telesa pri štuacutediu tohto pola ako fyzikaacutelneshyho uacutekazu a podobne

191

Vyacutesledky z praacuteve dokončovaneacuteho maposhyvania obohatia poznatky o rozloženiacute geoshyIyzikaacutelnych poj[ na uacutezemiacute Slovenska a zashyčlenia sa do uacutedajov ziacuteskanyacutech v celosve shytovom merad le Nvt 984

ODCHYLKY CASOVYacuteCH SIGNALO V CERVNV 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 3 Vl + 01246s +01545s

8 VI +01184 +01473 13 VI +01124 +01400 18 Vl +01064 +01322 23 VI + 91014 +01250 28 VI +0 0970 +01181

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

Na pomoc čtenaacuteři

POMOCKA PRO POZDROV ANIacute ZAKRYTO HVtZD MtStCEM

Při pozorovaacuteniacute zaacutekrytů je vyacutehodneacute vědět ve ktereacutem miacutestě bude hvězda zakryta přiacuteshypadně kde vystoupiacute za neviditelnyacutem okrashyjem Měsiacutece Jsou různeacute možnosti jak si to usnadnit O jedneacute se zmiacutenil polskyacute uacutečastshy

niacutek seminaacuteře o zaacutekrytech hvězd a těles

slunetniacute soustavy Měsiacutecem ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute v řiacutejnu 1983 ing R Fangor prashycovniacutek planetaacuteria ve Varšavěmiddot

Do ohniska okulaacuteru umiacutestiacuteme clonu poshydle obr 1 o průměru rovneacutem zdaacutenliveacutemu průměru Měsiacutece Tato clona maacute vyacuteřez kteshyryacute si nastaviacuteme otaacutečeniacutem okulaacuteru v objiacutemshyce na pozičniacute uacutehel zaacutekrytu To se daacute však použiacutet pouze u dalekohledu s paralakticshykou montaacutežiacute a pohonem

Užitečnou pomůckou nezaacutevislou na daleshykohledu a velmi naacutezornou je jednoducheacute znaacutezorněniacute polohy Měsiacutece a hvězdy vzhleshydem k severniacutemu bodu na Měsiacuteci Podle obr 2 vyřzneme do čtvrtky formaacutetu A 3

VlO O

o 1shyN

192

Vlevo obr 1 Clona kterou vložiacuteme do ohniska okulaacuteru paralakticky montovaneacuteho dalekohledu s hodinovyacutem pohonem Vpravo obr 3 Přiacuteklad tvaru Měsiacutece při elongaci 300deg Při otočeniacute o 180deg e použitelneacute takeacute pro elongaci 60deg při zaacutekrytu (vstupu) Izvězshydy za temnyacute okrai Měsiacutece

kruhovyacute otvor o průměru asi 12 cm Čtvrtku pak přehneme v polovině vložiacuteme silnějšiacute lepenku se stejnyacutem otvorem a slepiacuteme k sobě Nahoře označiacuteme směr k severu (JIl) a přiacutemyacutem směrem tj proti směru poshyhybu hodinovyacutech ručiček pozičniacute uacutehly od 0deg do 360deg Vnitřek kruhu je vhodneacute zashyčernit tušiacute Daacutele si vystřihneme tvary Měshysiacutece v různyacutech faacuteziacutech podle elongace E od Slunce (je uvedena ve HR) - obr 3 Pro naši potřebu stačiacute 12 různyacutech tvaruacute po 15deg Jeden tvar použijeme vlastně dvashykraacutet pro přibyacutevajiacuteciacute a ubyacutevajiacuteciacute Měsiacutec a popiacutešeme si ho podle uacutečelu buď pro vstup (D) nebo pro vyacutestup (R) podle obr 3 Pak je už snadneacute podle uacutedajů ve HR vložit poshytřebnyacute tvar do otvoru tak aby uacutehlovaacute vzdaacuteshylenost rohu Měsiacutece odpoviacutedala pozičniacutemu uacutehlu a vhodnyacutem způsobem třeba šipkou na proužku papiacuteru označiacuteme miacutesto kde bude hvězda zakryta nebo kde vystoupiacute Pokud takto sestavenou pomůcku vložiacuteme do pellshyhledneacute foacutelie je možneacute před vlastniacutem pozoshyrovaacuteniacutem sl postaveniacute Měsiacutece a hvě zdy dobshyře zapamatovat To je dltležiteacute hlavně při

vyacutestupu hvězdy kdy ji uvidiacuteme až v okashymžiku uacutekazu Bohumil Kratoška

Obr 2 Ctvltka for shymaacutetu A 3 s krushyhovyacutem vyacuteřezem s označeniacutem poshyziť5niacuteho uacutehlu Prashyvou Mst přehneme dospod

---- - -- --_~

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

GEOGRAFICKEacute PROGRAMY HVĚZDAacuteRNY A PLANETARIA HL_ M PRAHY

Geografie je oborem přiacuterodniacutech věd kteshyryacute se vyacuterazně uplatňuje ve vyacutechovně-vzděshy

laacutevaciacute a popularizačniacute činnosti Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy je to zaacutekonityacute důsledek skutečno sti že astronomie neniacute samostatnyacutem vyučovaciacutem předmětem na nashyšich zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech a skushytečnosti že vedle prvouky přiacuterodovědy

přiacuterodopisu a fyziky ziacuteskaacutevajiacute žaacuteci zaacutekladshyniacute vědomosti z astronomie astrofyziky geoshy- fyziky a kosmonautiky nejviacutece praacutevě v zeshyměpisu Neniacute proto tedy divu že geograshyfickeacute programy majiacute vyacuteznamneacute postaveniacute v programoveacute činnosti Hvězdaacuterny a planeshytaacuteria hl m Prahy že probiacutehajiacute skoro dvashycet let a že mezi odbornyacutemi odděleniacutemi tohoto specializovaneacuteho kulturniacuteho zařiacutezeshyniacute pracuje odděleni geografickyacutech prograshymů založeneacute před 17 lety

Toto oddělenl připravuje geografickeacute proshygramy pro veřejnost i pro mlliacutedež Zaměshy[uje se při tom teacutematicky na obecnou fyshyzickou geografii geografii kontinentů a oceaacutenů a jinyacutech velkyacutech oblastiacute světa soshycialistickyacutech staacutetů a Československa a na problematiku krajiny (zejmeacutena na ochranu přiacuterody a životniacuteho prostřediacute l Geografickeacute programy se konajiacute v Planetaacuteriu Praha a v menšiacutem rozsahu i na Hvězdaacuterně Petřiacuten

V r 1983 se uskutečnilo 487 programll pro 52667 naacutevštěvniacuteků

V programoveacute činnosti pro veřejnost jsou zaacutekladniacutem a tradičniacutem typem programů

audiovizuaacutelniacute geografickeacute pořady s diaposhyzitivy a filmy Zvllištniacute postaveni geografie jako vědy přiacuterodniacute a současně i společenshyskeacute dovoluje některeacute z nich obsahově zashyměřit a časově vztaacutehnout k vyacuteznamnyacutem mezinaacuterodniacutem přiacuteležitostem a kulturně-poshylitickyacutem vyacuteročiacutem Nevyhyacutebaacuteme se zcela ani elwnomicko-geografickeacute teacutematice [přiacuteklashydem JSOU pořady o zajimavyacutech druzich hosshypodaacuteřskeacute činnosti člověka) Novinkou je takeacute podil odděleniacute geografickyacutech prograshymLI na přiacutepravě literaacuterně-hudebniacutech pořadel v astronomickeacutem saacutele Planetaacuteria zaměřeshy

nyacutech na otaacutezky vyacutevoje pozemskyacutech civili shyzaci a na historicko-geografickeacute zajiacutemavosti

Velkeacute oblibě se takeacute těšiacute geografickeacute geologickeacute ekologickeacute a cestopisneacute předshynaacutešky externiacutech spolupracovniacutekll [lektorů

Socialistickeacute akademie Českeacuteho svazu ochraacutencu přiacuterody a uacutečastniacuteků rllznyacutech exshypediciacute l

V našiacute programoveacute činnosti jsme využili nedostatku že v Praze neniacute kino speciali shyzovaneacute na projekCi kraacutetkyacutech populaacuterně-nashy

učnyacutech filmů a tak v audiovizuaacutelniacutech poshyřadech v přehliacutedkaacutech filmů a tematickyacutech cyklech (např Svět a přiacuteroda ve filmu) seznamujeme veřejnost s populaacuterně-naučshynyacutemi a vyacuteukovyacutemi filmy Kraacutetkeacuteho filmu Praha a s filmy z mezinaacuterodniacutech festivalů

jakyacutemi jsou Ekofilm Schola film a Tourshyfilm Kraacutetkeacute filmy samozřejmě využiacutevaacuteme takeacute ve školniacutech zeměpisnyacutech pořadech a v mimoškolniacute zaacutejmoveacute činnosti pro děti a mlaacutedež Hvězdaacuterna a planetaacuterium hl m Prahy

poskytly takeacute prostor a technickeacute vybaveniacute zajiacutemaveacutemu druhu tVllrč činnosti dobroshyvolnyacutech i pľofesionaacutelniacutech pracovnfků ochra shyny přiacuterody Spolu se Staacutetniacutem uacutestavem pashymaacutetkoveacute peacuteče a ochrany přiacuterody v Praze byla pořadatelkou dvou celostaacutetniacutech sou shytěžniacutech přehliacutedek diafonii Na obranu přiacuteshy

rody [v r 1980 a 1982 l Třetiacute soutěžniacute přehliacutedku připravuje spolu s Městskyacutem vyacuteshyborem Českeacuteho svazu ochraacutenců přiacuterod y v Praze na I čtvrtletiacute r 1985 Přiacuteprava uvedenyacutech přehliacutedek patřiacute k programovyacutem uacutekolům geografickeacuteho odděleniacute a jeho prashycovniacuteků

Ne jrozsaacuteh le jšiacute složkoQ vyacutechovně-vzdělaacuteshy

vaciacute praacutece odděleniacute geografickyacutech prograshymů jsou však podle počtu akciacute i podle naacuteshyvštěvnosti školniacute zeměpisneacute pořady pro žaacuteky zaacutekladniacutech škol a poiady pro učitele Obsahově i chronologicky vychaacutezejiacute ze škol shyniacutech osnov zeměpisu 5-8 ročniacuteků zS a vlastivědy 4 ročniacuteku ZŠ Jsou to audioshyvizuaacutelniacute pořady s diapozitivy a filmy a na každyacute měsiacutec je připraveno jineacute teacutema Po shyřady jsou součaacutestiacute systeacutemu Mlaacutedež a kulshytura a školy na ně přichaacutezejiacute v době vyshyučovaacuteniacute Zajiacutemavyacutem doplňkem školniacutech poshyřadll k obecneacutemu fyzickeacutemu zeměpisu 8 k zeměpisu ČSSR jsou tereacutenniacute exkurze do chraacuteněnyacutech uacutezemiacute přiacuterody ČSR ktereacute takeacute připravujiacute a vedou pracovniacuteci geografickeacuteshyho odděleniacute Jsou to exkurze pro žaacutekovskeacute kolektivy a vzoroveacute exkurze pro učitele zeměpisu Konajiacute se v květnu v červnu někdy i v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Přiacuteprava školniacutech zeměpisnyacutech pořadů eacute

exkurzi nutiacute pracovniacuteky odděleniacute k neustaacuteshyleacutemu sledovaacuteniacute vyacutevoje školniacutech osnov a učebnic Je to nezbytneacute zejmeacutena v době postupneacuteho zavaacuteděniacute noveacute soustavy vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech Proto pracovniacuteci odděleniacute spolushypracujiacute s metodiky zeměpisu Uacutestředniacuteho uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute pedagogickyacutech prashycovniacutekll Pedagogickeacuteho uacutestavu hl m Prahy Krajskeacuteho pedagogickeacuteho uacutestavu Středočesshykeacuteho kraje a obvodniacutech pedagogickyacutech středisek s od bornou skupinou pro ško 1shyskou geografii Čs geografickeacute společnosti při ČSAV a proto se takeacute aktivně uacutečastniacute přiacutepravy učitelů zeměpisu a přiacuter-odopiSu na noveacute pojetiacute těchto předmětů Pomaacutehajiacute teacutež při organizovaacuteniacute seminaacutel-ů a exkurzi pro učitele a některeacute seminaacuteře probiacutehajiacute v proshystolaacutech Planetaacuteria Praha

193

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

il astrofyziky MFF UK prof Vladimiacuter Vilshynyacutesek a ředitel Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy dr Oldřich Hlad J B

PLANETKA 1984 KD

E a C Shoemakerovi objevili 27 května

na Palomarskeacute hvězclaacuterně rychle se pohyshybujiacuteciacute planetku 15m V souhvězdiacute Boota Jejiacute draacutehu počiacutetal z 27 pozorovaacuteniacute ziacuteskanyacutech mezi 27 květnem a 16 červnem Daniel W E Gleen

T 1984 VII 4928 EČ w iacute2

203 5350 81860deg

19500

13654deg q 100836 AU e 054154 a 2199947 AU

Planetka předběžně označenaacute 1984 KD maacute oběžnou dobu 326 roku Byla objevena viacutece než měsiacutec před pľlkhodem přiacuteslunim

19 června prošla ve vzdaacutelenosti pouze 0031 AU od Země (od Slunce byla v tuto dobu vzdaacutelena 1028 AU) Dne 17 června měla jasnost 11zm a byly zjištěny změny

jasnosti v rozmeziacute D3-04m s periodou 20 min lak je z elementll patrneacute planetka se v době průchodu perihelem značně přishy

bližuje k draacuteze Země IAUC 3953-4 (BI

KOMETA PWOLF-HARRINGTON 19B4g

Periodickou kometu Wolf-Harrington nashylezl [ Gibson na negativu exponovaneacutem 12m SChmidtovou komorou Palomarskeacute obshyservatoře 4 června Byla v souhvězdiacute Bemiddot rana velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta (z poshyzorovaacuteniacute vychaacuteziacute oprava v čase průchodu přiacutesluniacutem pouze +003 dne) měla jasnost 17 m a plynnyacute ohon deacutelky asi 50 v pozičshyniacutem uacutehlu 270deg

Kometu objevil 22 prosince 1924 Wolf (Heidelberg) ale pak nebyla při dalšiacutech naacutevratech do perihelu pozorovaacutena Znovu ji objevil až Harrington na negativu exposhynovaneacutem 4 řiacutejna 1951 na palomarskeacute hvězshydaacuterně Potom byla nalezena při všech dalshyšiacutech naacutevratech do přiacutesluniacute ktereacute nastaly v letech 1958 1965 1971 a 1978 Podrobneacute informace o teacuteto periodickeacute kometě jsme otiskli v ŘH 52 4 11971

Draacutehu počiacutetal ze 110 pozic ziacuteskanyacutech v obdobiacute 1951-1978 S Nakano (Tokio) s ohledem na negravitačniacute vlivy jej ele shymenty jsou

T 1984 IX 2272633 EČ OJ 18686312deg iacute2 25421129deg 19500 i 184488T

q 16158919 AU a 34955060 AU e 05377230 p 654 roku

lAUC 3952 MPC 8289 (Bj

KOMETA P FAYE 1964h

Periodickou kometu Faye nalezli nezaacuteshyvisle kraacutetce před jejm letošniacutem průchodem přiacutesluniacutem [ Gibson a C S Morriacutes Gibson ji našel na sniacutemciacutech exponovanyacutech 9 až 11 června na Palomarskeacute hvězdaacuterně 152m reflektorem s receptorem CCD Byla v soushyhvězdiacute Berana měla jaacutedro o jasnosti asi 165111 koacutemu a kraacutetkyacute ohon v pozičniacutem uacutehlu asi 270deg Morris ji nalezl vizuaacutelně 23 27 a 28 června 025m reflektorem Byla v soushyhvězdiacute Byacuteka a jevila se jako difuzniacute objekt 125 rn s kondenzociacute průměr koacutemy byl asi 1 V obou přiacutepadech byla poblže eklipshytiky velmi bliacutezko vypočteneacuteho miacutesta Dne 29 června byla vzdaacutelena od Země 2271 AU od Slunce 1598 AU

Draacutehu počiacutetal W Landgraf [G6ttingen) ze 156 pozic z obdobiacute 1961-1977 s ohledem na negravitačniacute vlivy jejiacute elementy jsou

T 1984 VII 989263 EC uacute) 203830720 Sl 19898109deg 19500

909238deg q 15935178 AU a 37783256 A U e 05782476 p 734 roku

Kometu objevil Faye 22 listopadu 1843 v Pařiacuteži dostala označeniacute 1843 lil Jejiacute le shytošniacute naacutevrat je již 18 pozorovan5

lAUC 3956 MPC 8287 (BI

KOMETA AUSTIN 1984i

Dne 8 července objevil R D Austin (Novyacute Zeacuteland) poměrně jasnou novou koshymetu Byla na jižniacute obloze v souhvězdiacute

Rydla [Caelum) a jevila se jako difuzn objekt asi 8m s kondenzaciacute Podle Austina měla kometa 9 července vizuaacutelniacute jasnost 65nl a koacutemu o průměru 12 Mezi 9-11 červencem byla vzdaacutelena od Země jen 026 AU (od Slunce 095-091 AU) Ze 6 poloh ziacuteskanyacutech mezi 8-10 červencem tedy jen z velmi kraacutetkeacuteho oblouku počiacuteshy

tal B G Marsden prvniacute předběžnou parashybolickou draacutehu jejiacutež elementy jsou

T 1984 VIII 1213 EC w iacute2

35283017057deg 19500

t 16411deg q 02912 AU

IAUC 3957-8 [B

NEVIDITELNA HMOTA

Rotačniacute křivka našiacute Galaxie tedy zaacutevisshylost draacutehoveacute rychlosti na vzdaacutelenosti od středu Mleacutečneacute draacutehy naacutem daacutevaacute obraz o celkoveacute hmotě kteraacute se naleacutezaacute uvnitř

draacutehy objektu Určiacuteme-li tak rozděleniacute hmoshyty v Galaxii dostaneme nečekanyacute vyacutesledek

189

čiacutem viacutece se přibližujeme vnělšiacutem oblastem tiacutem viacutece se rozděleniacute hmoty lišiacute od toho co lze předpoklaacutedat na zaacutekladě rozloženiacute znaacutemyacutech objektů Zřejmě tedy obsahujiacute vnějšiacute čaacutesti Mleacutečneacute draacutehy a galaktickeacute halo podstatneacute množstviacute nesviacutetiacuteciacute a tiacutem nevidishytelneacute hmoty

Ve srovnaacuteni s exotickyacutemi možnostmi vyshysvětleniacute tohoto jevu jako např hmotnostiacute neutrn může byacutet považovaneacute za konzershyvativniacute objasněniacute na zaacutekladě velkeacuteho poshyčtu slabě sviacutetiacuteciacutech trpasllků typu M Tyto maacutelo sviacutetlciacute (Mvgt 16) červeneacute hvězdy neshyjsou většinou vizuaacutelně zjistitelneacute ale na sniacutemciacutech v bllzkeacute infračerveneacute oblasti by musely byacutet patrneacute

Na zaacutekladě teacuteto myšlenky prohleacutedli G Gilmore a P Hewett pomociacute automatickeacuteho měřiacuteciacuteho procflsu na Kraacutelovskeacute observatoři v Edinburghu sniacutemky pořiacutezeneacute UK-Schmidshytovyacutem dalekohledem [AustraacutelieJ ve dvou spektraacutelniacutech oblastech modreacute a infračer shyveneacute Cerveneacute hvězdy typu M ktereacute nalezli srovnaacuteniacutem obou druhů sniacutemků mohly poshytom byacutet prozkoumaneacute spektroskopicky aby bylo jisteacute že jsou skuteině těmi hledanyacuteshymi červenyacutem trpasliacuteky maleacute absolutniacute sviacuteshytiacute vosti

Překvapujiacuteciacute vyacutesledek Uvnitř zkoumaneacuteho pole ktereacute zaujiacutemaacute na obloze 50 čtverečshyniacutech stupňů nebyl nalezen ani jeden trpasliacutek s Mvgt 19 V přiacutepadě že existujiacute ještě slabšiacute červeniacute trpasliacuteci než jakeacute znaacuteshyme dnes tak se vyskytujiacute vzaacutecně a nemoshyhou vysvětlit hledanou hmotu v Galaxii A pouze trochu jasnějšiacute červeneacute hvězdy tohoto typu nejsou dosti četneacute aby řešily danyacute probleacutem G Gilmore a P Hewett udaacutemiddot vajiacute ve sveacute praacuteci [Nature 306 669 1983J horniacute hranici počtu hvězd tohoto typu z něhož vyplyacutevaacute že červeniacute trpasliacuteci s Mv gt 16 mohou vysvětlit nanejvyacute š jedno procen to ch ybě jiacutec hmoty v oko liacute Slunce Ve vnějšiacutech čaacutestech Galaxie daleko za draacuteshyhou našiacute mateřskeacute hvěZdy mohou předstashy

vovat maximaacutelně 10 neviditelneacute hmoty SuW 23 117384 (H Nj

PLANETKA 1984 KB

Na negativech exponovanyacutech 27 a 29 května 046m Schmidtovou komorou na Pashylomarskeacute hvězdaacuterně objevili Carolyn a Eumiddot gene Shoemakerovi asteroidaacutelniacute objekt kteshyryacute měl jasnost 135m a rychle se pohyboval souhvězdiacutemi Herkula a Hadonoše Z prvniacutech poloh bylo možno vypočiacutetat předběžnou draacutehu a ukaacutezalo se že jde o dalšiacute planetku typu Apollo Přiacutesluniacutem prošla již 2 dubna t r ve vzdaacutelenosti 05288 AU od Slunce Draacuteha asteroidu maacute sklon k rovině eklipshytiky 463deg a excentricitu 07603 Velkaacute poloshyosa draacutehy měřiacute 22057 AU takže oběžneacuteIacute doba je 328 roku V odsluniacute se planetka vzdaluje od Slunce na 38826 AU v době objevu byla vzdaacutelena od Země jen asi 015 AacuteU IAUC 3947 3949 (B]

PERIODlCKf KOMETY V R 1985-1986

V naacutesledujiacuteciacutem přehledu uvaacutediacuteme perioshycHckeacute komety ktereacute projdou přiacutesluniacutem v leshytech 1985-1986 (podle S Nalana NK 455) Komety jsou řazeny podle průchodu perishyhelem čas (EČ) je uveden zlomlem dne Hvězdičkou jsou označeny komety jejichž čas průchodu přiacutesluniacutem neniacute zcela jistyacute

J B

Tsuchinshan 1 1985 I 233 Schwassmann-Wachmann 3 I 1162 Biela IV 1072 Hondamiddot Mr kosmiddot Pajd ušaacutekovaacute V 2389 Schuster VI 234 Gehrels 3 VI 314 Brook~ l VI 1759 Russell 1 Vll 522 Kowal 2 Vll 863 Tsuchinshan 2 Vl I 2118 Daniel VIII 433 Giacobini middotZinner [1984eJ IX 525 Giclas X 190 Boethin 1986 I 2282 Ashbrook-]ackson 1 2440 Halley [1982i) ll 944 Holmes III 1413 Wirtanen III 1935 Kojima IV 472 Spi talermiddot V 1717 Shajn-Schaldach V 2733 Whipple VI 2502 Wild 1 X 115

OSAMĚLA METIS

Asi pred třemi lety proběhly odbornyacutem tiskem zpraacutevy že i malaacute tělesa slunečniacute soustavy mohou miacutet sveacute měsiacutece Domněnka že takeacute planetka Metis maacute sveacuteho průvodce přiměla astronomy z Arizonskeacute univerzity aby jiacute věnovali pozornost Vizuaacutelniacute pozoro shyvaacuteniacute provedli během dvou nociacute za velmi dobryacuteCh podmiacutenek reflektorem o prihněru 154 m Astronomoveacute by přiacutepadnyacute satelit zjistill už ve vzdaacutelenosti 12 od Metis Běshyhem těchto dvou nociacute však nezaznamenali nic co by nasvědčovalo že devaacutetaacute planetka maacute skutečně nějakeacuteho průvodce Takeacute dalšiacute pozdějšiacute pozorovaacuteniacute provedenaacute složenyacutem reflelkt-orem byla negaHvniacute Shodujiacute se tak s jinyacutemi zveřejněnyacutemi zpraacutevami pro shyfesionaacutelniacutech astronomů Planetka Metis ted y zřejmě žaacutedneacuteho průvodce nemaacute s lunečniacute soustavou putuje osamoceně

Sky and Telescope 108 2 1984 (H N ]

ZLEPŠENA DRAHA KOMETY PBRADFIELD 1984a

o periodickeacute kometě Bradfield 1984a jsme přinesli již zpraacutevy v t 211984 (2 str obaacutelmiddot kyl a 41984 (str 81) V č 71984 (str 152) jsme otiskli Candyho elementy elipshytickeacute draacutehy Z 30 pozic ziacuteskanyacutech mezi

190

9 lednem a 30 květnem t r pociacutetal noshyvou draacutehu Daniel W E Green jejiacute eleshymenty jsou

IT 1983 XII 277994 EČ w 2191674deg fl 3561606deg 19500

517937deg q 1357523 AU e 0952404 a 2852173 AU

Jak je vidět Greenovy elementy se přiacuteliš

nelišiacute od Candyho ale zpřesněnaacute hodnota velleacute poloosy je poněkud menšiacute než půshyvodniacute takže oběžnaacute doba vychaacuteziacute nyniacute 1523 roku Kometa PBradfield maacute tedy oběžnou dobu poněkud kratšiacute než PHershyochel-Rigollet I AUC 3955 (B J

CHIRON PODIVNYacute PŘ1SLUŠNIK SLUNECNI SOUSTAVY

Je tomu již viacutece než sest let co objevil Charles Kowal zajiacutemaveacute těleso ve slunečniacute soustavě ktereacute dostalo jmeacuteno Chiron Obshyjekt podle velikosti planetka se pohybuje mezi drahami Saturna a Urana Až do dnešshyniacuteho dne neziacuteskali astronomoveacute o tomto tělese mnoho poznatků Zdaacute se že budeme muset počlwt až do jeho přiacuteštiacuteho průchoshydu periheliem tedy až do roku 1995 abyshychom se o Chironu dozvěděli viacutece V soushyčasneacute době maacuteme přiacuteliš maacutelo poznatku na to abychom mohli zodpovědět zaacutekladniacute otaacutezku jak se dostalo tak velkeacute těleso na miacutesto ve slunečniacute soustavě v němž bychom očekaacutevali již jenom komety

Chiron oběhne kolem Slunce jednou za 507 let jeho vzdaacutelenost od Slunce v přiacute shy

sluniacute Činiacute 85 AU a v odsluniacute 189 AU Tě shyleso maacute teacuteměř kulovyacute tvar Jeho průměr Činiacute 300 až 400 km a albedo pouze 003 (přiacutepadně 005) Nejzajiacutemavějšiacute je skutečshynost že z vyacutepočtů draacutehy plyne zaacutevěr že se Chiron zřejmě nenaleacutezaacute na draacuteze na niacutež vznikl

Nedaacutevno byla zveřejněna domněnka že přiacuteČinou jsou poruchy v draacuteze způsobeneacute Saturnem kolem roku 1664 A dalšiacute vyacutepočty předpoviacutedajiacute rovněž poruchy v budoucnu Nejprve je způsobiacute Saturn a potom Jupiter Dokonce se zdaacute že by tyto obřiacute planety mohly Chirona i vypudit ze slunečniacute soushysta vy

Charles Kowal kalifornskyacute astrofyzik pomiddotmiddot važuje Chirona za jedinečneacute těleso sveacuteho druhu ve slunečniacute soustavě Přes pečliveacute hledaacuteniacute nebyl totiž nalezen žaacutednyacute jinyacute poshydobnyacute objekt Domněnky o původu Chirona se značně

různiacute Hovořiacute o neobyčejně velikeacute kometě jejiacutež jaacutedro by muselo byacutet 100kraacutet hmotnějshyšiacute než Halleyovy komety i o planetce uprchliacutekovi Kowal saacutem se domniacutevaacute že Chiron neniacute ani planetka ani kometa dalshyšiacutech spekulaciacute se zdržuje

YI11 maacute tento podivnyacute objekt jasnost 17m až 18m a v bliacutezkosti perihelia dosaacutehshyne asi 15m V tu dobu budou už přiacuteznivějšl podmiacutenky k vyacutezkumu zajiacutemaveacuteho tělesa a astronomoveacute možnaacute již zodpoviacute otaacutezku jeho původu

SuW 22 329 1983 (H NJ

MAGNETICKEacute MAPOVANIE SLOVENSKA

Štuacutedium rozloženia magnetickeacuteho poIa Zeme patrl medzi zaacutek ladneacute uacutelohy geofyziky Pre tleto ciele sa na uacutezemiacute jednotlivyacutech štaacutetov robl magnetickeacute mapovanie Keďže geomagnetickeacute pole sa meniacute s časom je potrebneacute mapovanie opakovať v intervale 10-15 rokov

Na predchaacutedzajuacutece kompletně a detailneacute mapovania Slovenska nadvazuje noveacute ma shypovanie z [okov 1980 až 1982 Mapovanie pozostaacutevalo z troch hlavnyacutech etaacutep priacutepravshynej etapy meraciacutech praacutec a spracovania vyacuteshysJedkov Počas priacutepravnyacutech praacutec sa zistilo že z p6vodnyacutech 132 stanovlšť len 52 t j 394 percenta je vhodnyacutech na ďalšle meshyrania Nevyhovujuacutece stanovištia sa nahrashydili novyacutemi a vytvoriJa sa tak magnetickaacute sieť 130 bodov na uacutezemiacute celeacuteho Slovenska 1 j jeden bod priacutepadaacute na 370 kmz Na kažshydom stanovišti sa určoval astronomickyacute azimut pozemskeacuteho cieta na zaacuteklade pozoshyrovaniacute Slnka magnetickaacute dekliacutenaacutecia - D horizontaacutelna zložka - H vertikaacutelna zložshyka - Z a totaacutelne pole - F Pr meraniacute Sil použila kombinaacutecia klasickyacutech priacutestroshyjov (QHM na meranie horizontaacutelnej zložky porneacuteho teodolitu na meranie magnetickej deklinaacutecie) s modernyacutem priacutestrojom - proshytoacutenovyacutem magnetometrom merajuacutecim totaacutelshyne pole F Denneacute variaacutecie sa pozorovali vashyriačnou suacutepravou typu Bobrov Nameraneacute vyacutesledk y spracovali v Geomagnetickom obshyservatoacuteriu Geofyzlkaacutelneho uacutestavu SAV v Hurbanove V suacutečasnom obdobiacute sa prishypravujuacute daacuteta na zostrOjenie definitiacutevnych maacutep jednotlivyacutech zložiek geomagnetickeacuteho pora Mapy sa buduacute kresliť automaticky v mierke 1 1250000

a vyacutesledky ktoreacute sa ziacuteskali počas mapo shyvania prejavili vefkyacute zaacuteujem niektoreacute inshyštituacutecie zaoberajuacutece sa vyhIadaacutevaniacutem uacutežitshykoviacutech nerastnyacutech suroviacuten predovšetkyacutem n p Geofyzika vErne Pre tleto inštituacutecie predstavujuacute uacutedaje o rozloženiacute geomagneshytickeacuteho pola zaacuteklad pre podrobneacute geoloshygicko-geofyzikaacutelne štuacutediacuteum vybranyacutech obshylastiacute na uacutezemiacute Slovenska Magnetickaacute deshyklinaacutecia sa zasa využfva pf orientaacutecii poshydJa kompasu a to nielen v tereacutene ale napriacuteklad aj v leteckej doprave

Poznatky o rozloženiacute magnetickeacuteho poIa Zeme a jeho zmenaacutech majuacute velkyacute vyacuteznam pre samotnuacute geofYZiku Využiacutevajuacute sa pri určovaniacute stavby vIChnyacutech častiacute zemskeacuteho telesa pri štuacutediu tohto pola ako fyzikaacutelneshyho uacutekazu a podobne

191

Vyacutesledky z praacuteve dokončovaneacuteho maposhyvania obohatia poznatky o rozloženiacute geoshyIyzikaacutelnych poj[ na uacutezemiacute Slovenska a zashyčlenia sa do uacutedajov ziacuteskanyacutech v celosve shytovom merad le Nvt 984

ODCHYLKY CASOVYacuteCH SIGNALO V CERVNV 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 3 Vl + 01246s +01545s

8 VI +01184 +01473 13 VI +01124 +01400 18 Vl +01064 +01322 23 VI + 91014 +01250 28 VI +0 0970 +01181

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

Na pomoc čtenaacuteři

POMOCKA PRO POZDROV ANIacute ZAKRYTO HVtZD MtStCEM

Při pozorovaacuteniacute zaacutekrytů je vyacutehodneacute vědět ve ktereacutem miacutestě bude hvězda zakryta přiacuteshypadně kde vystoupiacute za neviditelnyacutem okrashyjem Měsiacutece Jsou různeacute možnosti jak si to usnadnit O jedneacute se zmiacutenil polskyacute uacutečastshy

niacutek seminaacuteře o zaacutekrytech hvězd a těles

slunetniacute soustavy Měsiacutecem ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute v řiacutejnu 1983 ing R Fangor prashycovniacutek planetaacuteria ve Varšavěmiddot

Do ohniska okulaacuteru umiacutestiacuteme clonu poshydle obr 1 o průměru rovneacutem zdaacutenliveacutemu průměru Měsiacutece Tato clona maacute vyacuteřez kteshyryacute si nastaviacuteme otaacutečeniacutem okulaacuteru v objiacutemshyce na pozičniacute uacutehel zaacutekrytu To se daacute však použiacutet pouze u dalekohledu s paralakticshykou montaacutežiacute a pohonem

Užitečnou pomůckou nezaacutevislou na daleshykohledu a velmi naacutezornou je jednoducheacute znaacutezorněniacute polohy Měsiacutece a hvězdy vzhleshydem k severniacutemu bodu na Měsiacuteci Podle obr 2 vyřzneme do čtvrtky formaacutetu A 3

VlO O

o 1shyN

192

Vlevo obr 1 Clona kterou vložiacuteme do ohniska okulaacuteru paralakticky montovaneacuteho dalekohledu s hodinovyacutem pohonem Vpravo obr 3 Přiacuteklad tvaru Měsiacutece při elongaci 300deg Při otočeniacute o 180deg e použitelneacute takeacute pro elongaci 60deg při zaacutekrytu (vstupu) Izvězshydy za temnyacute okrai Měsiacutece

kruhovyacute otvor o průměru asi 12 cm Čtvrtku pak přehneme v polovině vložiacuteme silnějšiacute lepenku se stejnyacutem otvorem a slepiacuteme k sobě Nahoře označiacuteme směr k severu (JIl) a přiacutemyacutem směrem tj proti směru poshyhybu hodinovyacutech ručiček pozičniacute uacutehly od 0deg do 360deg Vnitřek kruhu je vhodneacute zashyčernit tušiacute Daacutele si vystřihneme tvary Měshysiacutece v různyacutech faacuteziacutech podle elongace E od Slunce (je uvedena ve HR) - obr 3 Pro naši potřebu stačiacute 12 různyacutech tvaruacute po 15deg Jeden tvar použijeme vlastně dvashykraacutet pro přibyacutevajiacuteciacute a ubyacutevajiacuteciacute Měsiacutec a popiacutešeme si ho podle uacutečelu buď pro vstup (D) nebo pro vyacutestup (R) podle obr 3 Pak je už snadneacute podle uacutedajů ve HR vložit poshytřebnyacute tvar do otvoru tak aby uacutehlovaacute vzdaacuteshylenost rohu Měsiacutece odpoviacutedala pozičniacutemu uacutehlu a vhodnyacutem způsobem třeba šipkou na proužku papiacuteru označiacuteme miacutesto kde bude hvězda zakryta nebo kde vystoupiacute Pokud takto sestavenou pomůcku vložiacuteme do pellshyhledneacute foacutelie je možneacute před vlastniacutem pozoshyrovaacuteniacutem sl postaveniacute Měsiacutece a hvě zdy dobshyře zapamatovat To je dltležiteacute hlavně při

vyacutestupu hvězdy kdy ji uvidiacuteme až v okashymžiku uacutekazu Bohumil Kratoška

Obr 2 Ctvltka for shymaacutetu A 3 s krushyhovyacutem vyacuteřezem s označeniacutem poshyziť5niacuteho uacutehlu Prashyvou Mst přehneme dospod

---- - -- --_~

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

GEOGRAFICKEacute PROGRAMY HVĚZDAacuteRNY A PLANETARIA HL_ M PRAHY

Geografie je oborem přiacuterodniacutech věd kteshyryacute se vyacuterazně uplatňuje ve vyacutechovně-vzděshy

laacutevaciacute a popularizačniacute činnosti Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy je to zaacutekonityacute důsledek skutečno sti že astronomie neniacute samostatnyacutem vyučovaciacutem předmětem na nashyšich zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech a skushytečnosti že vedle prvouky přiacuterodovědy

přiacuterodopisu a fyziky ziacuteskaacutevajiacute žaacuteci zaacutekladshyniacute vědomosti z astronomie astrofyziky geoshy- fyziky a kosmonautiky nejviacutece praacutevě v zeshyměpisu Neniacute proto tedy divu že geograshyfickeacute programy majiacute vyacuteznamneacute postaveniacute v programoveacute činnosti Hvězdaacuterny a planeshytaacuteria hl m Prahy že probiacutehajiacute skoro dvashycet let a že mezi odbornyacutemi odděleniacutemi tohoto specializovaneacuteho kulturniacuteho zařiacutezeshyniacute pracuje odděleni geografickyacutech prograshymů založeneacute před 17 lety

Toto oddělenl připravuje geografickeacute proshygramy pro veřejnost i pro mlliacutedež Zaměshy[uje se při tom teacutematicky na obecnou fyshyzickou geografii geografii kontinentů a oceaacutenů a jinyacutech velkyacutech oblastiacute světa soshycialistickyacutech staacutetů a Československa a na problematiku krajiny (zejmeacutena na ochranu přiacuterody a životniacuteho prostřediacute l Geografickeacute programy se konajiacute v Planetaacuteriu Praha a v menšiacutem rozsahu i na Hvězdaacuterně Petřiacuten

V r 1983 se uskutečnilo 487 programll pro 52667 naacutevštěvniacuteků

V programoveacute činnosti pro veřejnost jsou zaacutekladniacutem a tradičniacutem typem programů

audiovizuaacutelniacute geografickeacute pořady s diaposhyzitivy a filmy Zvllištniacute postaveni geografie jako vědy přiacuterodniacute a současně i společenshyskeacute dovoluje některeacute z nich obsahově zashyměřit a časově vztaacutehnout k vyacuteznamnyacutem mezinaacuterodniacutem přiacuteležitostem a kulturně-poshylitickyacutem vyacuteročiacutem Nevyhyacutebaacuteme se zcela ani elwnomicko-geografickeacute teacutematice [přiacuteklashydem JSOU pořady o zajimavyacutech druzich hosshypodaacuteřskeacute činnosti člověka) Novinkou je takeacute podil odděleniacute geografickyacutech prograshymLI na přiacutepravě literaacuterně-hudebniacutech pořadel v astronomickeacutem saacutele Planetaacuteria zaměřeshy

nyacutech na otaacutezky vyacutevoje pozemskyacutech civili shyzaci a na historicko-geografickeacute zajiacutemavosti

Velkeacute oblibě se takeacute těšiacute geografickeacute geologickeacute ekologickeacute a cestopisneacute předshynaacutešky externiacutech spolupracovniacutekll [lektorů

Socialistickeacute akademie Českeacuteho svazu ochraacutencu přiacuterody a uacutečastniacuteků rllznyacutech exshypediciacute l

V našiacute programoveacute činnosti jsme využili nedostatku že v Praze neniacute kino speciali shyzovaneacute na projekCi kraacutetkyacutech populaacuterně-nashy

učnyacutech filmů a tak v audiovizuaacutelniacutech poshyřadech v přehliacutedkaacutech filmů a tematickyacutech cyklech (např Svět a přiacuteroda ve filmu) seznamujeme veřejnost s populaacuterně-naučshynyacutemi a vyacuteukovyacutemi filmy Kraacutetkeacuteho filmu Praha a s filmy z mezinaacuterodniacutech festivalů

jakyacutemi jsou Ekofilm Schola film a Tourshyfilm Kraacutetkeacute filmy samozřejmě využiacutevaacuteme takeacute ve školniacutech zeměpisnyacutech pořadech a v mimoškolniacute zaacutejmoveacute činnosti pro děti a mlaacutedež Hvězdaacuterna a planetaacuterium hl m Prahy

poskytly takeacute prostor a technickeacute vybaveniacute zajiacutemaveacutemu druhu tVllrč činnosti dobroshyvolnyacutech i pľofesionaacutelniacutech pracovnfků ochra shyny přiacuterody Spolu se Staacutetniacutem uacutestavem pashymaacutetkoveacute peacuteče a ochrany přiacuterody v Praze byla pořadatelkou dvou celostaacutetniacutech sou shytěžniacutech přehliacutedek diafonii Na obranu přiacuteshy

rody [v r 1980 a 1982 l Třetiacute soutěžniacute přehliacutedku připravuje spolu s Městskyacutem vyacuteshyborem Českeacuteho svazu ochraacutenců přiacuterod y v Praze na I čtvrtletiacute r 1985 Přiacuteprava uvedenyacutech přehliacutedek patřiacute k programovyacutem uacutekolům geografickeacuteho odděleniacute a jeho prashycovniacuteků

Ne jrozsaacuteh le jšiacute složkoQ vyacutechovně-vzdělaacuteshy

vaciacute praacutece odděleniacute geografickyacutech prograshymů jsou však podle počtu akciacute i podle naacuteshyvštěvnosti školniacute zeměpisneacute pořady pro žaacuteky zaacutekladniacutech škol a poiady pro učitele Obsahově i chronologicky vychaacutezejiacute ze škol shyniacutech osnov zeměpisu 5-8 ročniacuteků zS a vlastivědy 4 ročniacuteku ZŠ Jsou to audioshyvizuaacutelniacute pořady s diapozitivy a filmy a na každyacute měsiacutec je připraveno jineacute teacutema Po shyřady jsou součaacutestiacute systeacutemu Mlaacutedež a kulshytura a školy na ně přichaacutezejiacute v době vyshyučovaacuteniacute Zajiacutemavyacutem doplňkem školniacutech poshyřadll k obecneacutemu fyzickeacutemu zeměpisu 8 k zeměpisu ČSSR jsou tereacutenniacute exkurze do chraacuteněnyacutech uacutezemiacute přiacuterody ČSR ktereacute takeacute připravujiacute a vedou pracovniacuteci geografickeacuteshyho odděleniacute Jsou to exkurze pro žaacutekovskeacute kolektivy a vzoroveacute exkurze pro učitele zeměpisu Konajiacute se v květnu v červnu někdy i v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Přiacuteprava školniacutech zeměpisnyacutech pořadů eacute

exkurzi nutiacute pracovniacuteky odděleniacute k neustaacuteshyleacutemu sledovaacuteniacute vyacutevoje školniacutech osnov a učebnic Je to nezbytneacute zejmeacutena v době postupneacuteho zavaacuteděniacute noveacute soustavy vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech Proto pracovniacuteci odděleniacute spolushypracujiacute s metodiky zeměpisu Uacutestředniacuteho uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute pedagogickyacutech prashycovniacutekll Pedagogickeacuteho uacutestavu hl m Prahy Krajskeacuteho pedagogickeacuteho uacutestavu Středočesshykeacuteho kraje a obvodniacutech pedagogickyacutech středisek s od bornou skupinou pro ško 1shyskou geografii Čs geografickeacute společnosti při ČSAV a proto se takeacute aktivně uacutečastniacute přiacutepravy učitelů zeměpisu a přiacuter-odopiSu na noveacute pojetiacute těchto předmětů Pomaacutehajiacute teacutež při organizovaacuteniacute seminaacutel-ů a exkurzi pro učitele a některeacute seminaacuteře probiacutehajiacute v proshystolaacutech Planetaacuteria Praha

193

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

čiacutem viacutece se přibližujeme vnělšiacutem oblastem tiacutem viacutece se rozděleniacute hmoty lišiacute od toho co lze předpoklaacutedat na zaacutekladě rozloženiacute znaacutemyacutech objektů Zřejmě tedy obsahujiacute vnějšiacute čaacutesti Mleacutečneacute draacutehy a galaktickeacute halo podstatneacute množstviacute nesviacutetiacuteciacute a tiacutem nevidishytelneacute hmoty

Ve srovnaacuteni s exotickyacutemi možnostmi vyshysvětleniacute tohoto jevu jako např hmotnostiacute neutrn může byacutet považovaneacute za konzershyvativniacute objasněniacute na zaacutekladě velkeacuteho poshyčtu slabě sviacutetiacuteciacutech trpasllků typu M Tyto maacutelo sviacutetlciacute (Mvgt 16) červeneacute hvězdy neshyjsou většinou vizuaacutelně zjistitelneacute ale na sniacutemciacutech v bllzkeacute infračerveneacute oblasti by musely byacutet patrneacute

Na zaacutekladě teacuteto myšlenky prohleacutedli G Gilmore a P Hewett pomociacute automatickeacuteho měřiacuteciacuteho procflsu na Kraacutelovskeacute observatoři v Edinburghu sniacutemky pořiacutezeneacute UK-Schmidshytovyacutem dalekohledem [AustraacutelieJ ve dvou spektraacutelniacutech oblastech modreacute a infračer shyveneacute Cerveneacute hvězdy typu M ktereacute nalezli srovnaacuteniacutem obou druhů sniacutemků mohly poshytom byacutet prozkoumaneacute spektroskopicky aby bylo jisteacute že jsou skuteině těmi hledanyacuteshymi červenyacutem trpasliacuteky maleacute absolutniacute sviacuteshytiacute vosti

Překvapujiacuteciacute vyacutesledek Uvnitř zkoumaneacuteho pole ktereacute zaujiacutemaacute na obloze 50 čtverečshyniacutech stupňů nebyl nalezen ani jeden trpasliacutek s Mvgt 19 V přiacutepadě že existujiacute ještě slabšiacute červeniacute trpasliacuteci než jakeacute znaacuteshyme dnes tak se vyskytujiacute vzaacutecně a nemoshyhou vysvětlit hledanou hmotu v Galaxii A pouze trochu jasnějšiacute červeneacute hvězdy tohoto typu nejsou dosti četneacute aby řešily danyacute probleacutem G Gilmore a P Hewett udaacutemiddot vajiacute ve sveacute praacuteci [Nature 306 669 1983J horniacute hranici počtu hvězd tohoto typu z něhož vyplyacutevaacute že červeniacute trpasliacuteci s Mv gt 16 mohou vysvětlit nanejvyacute š jedno procen to ch ybě jiacutec hmoty v oko liacute Slunce Ve vnějšiacutech čaacutestech Galaxie daleko za draacuteshyhou našiacute mateřskeacute hvěZdy mohou předstashy

vovat maximaacutelně 10 neviditelneacute hmoty SuW 23 117384 (H Nj

PLANETKA 1984 KB

Na negativech exponovanyacutech 27 a 29 května 046m Schmidtovou komorou na Pashylomarskeacute hvězdaacuterně objevili Carolyn a Eumiddot gene Shoemakerovi asteroidaacutelniacute objekt kteshyryacute měl jasnost 135m a rychle se pohyboval souhvězdiacutemi Herkula a Hadonoše Z prvniacutech poloh bylo možno vypočiacutetat předběžnou draacutehu a ukaacutezalo se že jde o dalšiacute planetku typu Apollo Přiacutesluniacutem prošla již 2 dubna t r ve vzdaacutelenosti 05288 AU od Slunce Draacuteha asteroidu maacute sklon k rovině eklipshytiky 463deg a excentricitu 07603 Velkaacute poloshyosa draacutehy měřiacute 22057 AU takže oběžneacuteIacute doba je 328 roku V odsluniacute se planetka vzdaluje od Slunce na 38826 AU v době objevu byla vzdaacutelena od Země jen asi 015 AacuteU IAUC 3947 3949 (B]

PERIODlCKf KOMETY V R 1985-1986

V naacutesledujiacuteciacutem přehledu uvaacutediacuteme perioshycHckeacute komety ktereacute projdou přiacutesluniacutem v leshytech 1985-1986 (podle S Nalana NK 455) Komety jsou řazeny podle průchodu perishyhelem čas (EČ) je uveden zlomlem dne Hvězdičkou jsou označeny komety jejichž čas průchodu přiacutesluniacutem neniacute zcela jistyacute

J B

Tsuchinshan 1 1985 I 233 Schwassmann-Wachmann 3 I 1162 Biela IV 1072 Hondamiddot Mr kosmiddot Pajd ušaacutekovaacute V 2389 Schuster VI 234 Gehrels 3 VI 314 Brook~ l VI 1759 Russell 1 Vll 522 Kowal 2 Vll 863 Tsuchinshan 2 Vl I 2118 Daniel VIII 433 Giacobini middotZinner [1984eJ IX 525 Giclas X 190 Boethin 1986 I 2282 Ashbrook-]ackson 1 2440 Halley [1982i) ll 944 Holmes III 1413 Wirtanen III 1935 Kojima IV 472 Spi talermiddot V 1717 Shajn-Schaldach V 2733 Whipple VI 2502 Wild 1 X 115

OSAMĚLA METIS

Asi pred třemi lety proběhly odbornyacutem tiskem zpraacutevy že i malaacute tělesa slunečniacute soustavy mohou miacutet sveacute měsiacutece Domněnka že takeacute planetka Metis maacute sveacuteho průvodce přiměla astronomy z Arizonskeacute univerzity aby jiacute věnovali pozornost Vizuaacutelniacute pozoro shyvaacuteniacute provedli během dvou nociacute za velmi dobryacuteCh podmiacutenek reflektorem o prihněru 154 m Astronomoveacute by přiacutepadnyacute satelit zjistill už ve vzdaacutelenosti 12 od Metis Běshyhem těchto dvou nociacute však nezaznamenali nic co by nasvědčovalo že devaacutetaacute planetka maacute skutečně nějakeacuteho průvodce Takeacute dalšiacute pozdějšiacute pozorovaacuteniacute provedenaacute složenyacutem reflelkt-orem byla negaHvniacute Shodujiacute se tak s jinyacutemi zveřejněnyacutemi zpraacutevami pro shyfesionaacutelniacutech astronomů Planetka Metis ted y zřejmě žaacutedneacuteho průvodce nemaacute s lunečniacute soustavou putuje osamoceně

Sky and Telescope 108 2 1984 (H N ]

ZLEPŠENA DRAHA KOMETY PBRADFIELD 1984a

o periodickeacute kometě Bradfield 1984a jsme přinesli již zpraacutevy v t 211984 (2 str obaacutelmiddot kyl a 41984 (str 81) V č 71984 (str 152) jsme otiskli Candyho elementy elipshytickeacute draacutehy Z 30 pozic ziacuteskanyacutech mezi

190

9 lednem a 30 květnem t r pociacutetal noshyvou draacutehu Daniel W E Green jejiacute eleshymenty jsou

IT 1983 XII 277994 EČ w 2191674deg fl 3561606deg 19500

517937deg q 1357523 AU e 0952404 a 2852173 AU

Jak je vidět Greenovy elementy se přiacuteliš

nelišiacute od Candyho ale zpřesněnaacute hodnota velleacute poloosy je poněkud menšiacute než půshyvodniacute takže oběžnaacute doba vychaacuteziacute nyniacute 1523 roku Kometa PBradfield maacute tedy oběžnou dobu poněkud kratšiacute než PHershyochel-Rigollet I AUC 3955 (B J

CHIRON PODIVNYacute PŘ1SLUŠNIK SLUNECNI SOUSTAVY

Je tomu již viacutece než sest let co objevil Charles Kowal zajiacutemaveacute těleso ve slunečniacute soustavě ktereacute dostalo jmeacuteno Chiron Obshyjekt podle velikosti planetka se pohybuje mezi drahami Saturna a Urana Až do dnešshyniacuteho dne neziacuteskali astronomoveacute o tomto tělese mnoho poznatků Zdaacute se že budeme muset počlwt až do jeho přiacuteštiacuteho průchoshydu periheliem tedy až do roku 1995 abyshychom se o Chironu dozvěděli viacutece V soushyčasneacute době maacuteme přiacuteliš maacutelo poznatku na to abychom mohli zodpovědět zaacutekladniacute otaacutezku jak se dostalo tak velkeacute těleso na miacutesto ve slunečniacute soustavě v němž bychom očekaacutevali již jenom komety

Chiron oběhne kolem Slunce jednou za 507 let jeho vzdaacutelenost od Slunce v přiacute shy

sluniacute Činiacute 85 AU a v odsluniacute 189 AU Tě shyleso maacute teacuteměř kulovyacute tvar Jeho průměr Činiacute 300 až 400 km a albedo pouze 003 (přiacutepadně 005) Nejzajiacutemavějšiacute je skutečshynost že z vyacutepočtů draacutehy plyne zaacutevěr že se Chiron zřejmě nenaleacutezaacute na draacuteze na niacutež vznikl

Nedaacutevno byla zveřejněna domněnka že přiacuteČinou jsou poruchy v draacuteze způsobeneacute Saturnem kolem roku 1664 A dalšiacute vyacutepočty předpoviacutedajiacute rovněž poruchy v budoucnu Nejprve je způsobiacute Saturn a potom Jupiter Dokonce se zdaacute že by tyto obřiacute planety mohly Chirona i vypudit ze slunečniacute soushysta vy

Charles Kowal kalifornskyacute astrofyzik pomiddotmiddot važuje Chirona za jedinečneacute těleso sveacuteho druhu ve slunečniacute soustavě Přes pečliveacute hledaacuteniacute nebyl totiž nalezen žaacutednyacute jinyacute poshydobnyacute objekt Domněnky o původu Chirona se značně

různiacute Hovořiacute o neobyčejně velikeacute kometě jejiacutež jaacutedro by muselo byacutet 100kraacutet hmotnějshyšiacute než Halleyovy komety i o planetce uprchliacutekovi Kowal saacutem se domniacutevaacute že Chiron neniacute ani planetka ani kometa dalshyšiacutech spekulaciacute se zdržuje

YI11 maacute tento podivnyacute objekt jasnost 17m až 18m a v bliacutezkosti perihelia dosaacutehshyne asi 15m V tu dobu budou už přiacuteznivějšl podmiacutenky k vyacutezkumu zajiacutemaveacuteho tělesa a astronomoveacute možnaacute již zodpoviacute otaacutezku jeho původu

SuW 22 329 1983 (H NJ

MAGNETICKEacute MAPOVANIE SLOVENSKA

Štuacutedium rozloženia magnetickeacuteho poIa Zeme patrl medzi zaacutek ladneacute uacutelohy geofyziky Pre tleto ciele sa na uacutezemiacute jednotlivyacutech štaacutetov robl magnetickeacute mapovanie Keďže geomagnetickeacute pole sa meniacute s časom je potrebneacute mapovanie opakovať v intervale 10-15 rokov

Na predchaacutedzajuacutece kompletně a detailneacute mapovania Slovenska nadvazuje noveacute ma shypovanie z [okov 1980 až 1982 Mapovanie pozostaacutevalo z troch hlavnyacutech etaacutep priacutepravshynej etapy meraciacutech praacutec a spracovania vyacuteshysJedkov Počas priacutepravnyacutech praacutec sa zistilo že z p6vodnyacutech 132 stanovlšť len 52 t j 394 percenta je vhodnyacutech na ďalšle meshyrania Nevyhovujuacutece stanovištia sa nahrashydili novyacutemi a vytvoriJa sa tak magnetickaacute sieť 130 bodov na uacutezemiacute celeacuteho Slovenska 1 j jeden bod priacutepadaacute na 370 kmz Na kažshydom stanovišti sa určoval astronomickyacute azimut pozemskeacuteho cieta na zaacuteklade pozoshyrovaniacute Slnka magnetickaacute dekliacutenaacutecia - D horizontaacutelna zložka - H vertikaacutelna zložshyka - Z a totaacutelne pole - F Pr meraniacute Sil použila kombinaacutecia klasickyacutech priacutestroshyjov (QHM na meranie horizontaacutelnej zložky porneacuteho teodolitu na meranie magnetickej deklinaacutecie) s modernyacutem priacutestrojom - proshytoacutenovyacutem magnetometrom merajuacutecim totaacutelshyne pole F Denneacute variaacutecie sa pozorovali vashyriačnou suacutepravou typu Bobrov Nameraneacute vyacutesledk y spracovali v Geomagnetickom obshyservatoacuteriu Geofyzlkaacutelneho uacutestavu SAV v Hurbanove V suacutečasnom obdobiacute sa prishypravujuacute daacuteta na zostrOjenie definitiacutevnych maacutep jednotlivyacutech zložiek geomagnetickeacuteho pora Mapy sa buduacute kresliť automaticky v mierke 1 1250000

a vyacutesledky ktoreacute sa ziacuteskali počas mapo shyvania prejavili vefkyacute zaacuteujem niektoreacute inshyštituacutecie zaoberajuacutece sa vyhIadaacutevaniacutem uacutežitshykoviacutech nerastnyacutech suroviacuten predovšetkyacutem n p Geofyzika vErne Pre tleto inštituacutecie predstavujuacute uacutedaje o rozloženiacute geomagneshytickeacuteho pola zaacuteklad pre podrobneacute geoloshygicko-geofyzikaacutelne štuacutediacuteum vybranyacutech obshylastiacute na uacutezemiacute Slovenska Magnetickaacute deshyklinaacutecia sa zasa využfva pf orientaacutecii poshydJa kompasu a to nielen v tereacutene ale napriacuteklad aj v leteckej doprave

Poznatky o rozloženiacute magnetickeacuteho poIa Zeme a jeho zmenaacutech majuacute velkyacute vyacuteznam pre samotnuacute geofYZiku Využiacutevajuacute sa pri určovaniacute stavby vIChnyacutech častiacute zemskeacuteho telesa pri štuacutediu tohto pola ako fyzikaacutelneshyho uacutekazu a podobne

191

Vyacutesledky z praacuteve dokončovaneacuteho maposhyvania obohatia poznatky o rozloženiacute geoshyIyzikaacutelnych poj[ na uacutezemiacute Slovenska a zashyčlenia sa do uacutedajov ziacuteskanyacutech v celosve shytovom merad le Nvt 984

ODCHYLKY CASOVYacuteCH SIGNALO V CERVNV 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 3 Vl + 01246s +01545s

8 VI +01184 +01473 13 VI +01124 +01400 18 Vl +01064 +01322 23 VI + 91014 +01250 28 VI +0 0970 +01181

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

Na pomoc čtenaacuteři

POMOCKA PRO POZDROV ANIacute ZAKRYTO HVtZD MtStCEM

Při pozorovaacuteniacute zaacutekrytů je vyacutehodneacute vědět ve ktereacutem miacutestě bude hvězda zakryta přiacuteshypadně kde vystoupiacute za neviditelnyacutem okrashyjem Měsiacutece Jsou různeacute možnosti jak si to usnadnit O jedneacute se zmiacutenil polskyacute uacutečastshy

niacutek seminaacuteře o zaacutekrytech hvězd a těles

slunetniacute soustavy Měsiacutecem ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute v řiacutejnu 1983 ing R Fangor prashycovniacutek planetaacuteria ve Varšavěmiddot

Do ohniska okulaacuteru umiacutestiacuteme clonu poshydle obr 1 o průměru rovneacutem zdaacutenliveacutemu průměru Měsiacutece Tato clona maacute vyacuteřez kteshyryacute si nastaviacuteme otaacutečeniacutem okulaacuteru v objiacutemshyce na pozičniacute uacutehel zaacutekrytu To se daacute však použiacutet pouze u dalekohledu s paralakticshykou montaacutežiacute a pohonem

Užitečnou pomůckou nezaacutevislou na daleshykohledu a velmi naacutezornou je jednoducheacute znaacutezorněniacute polohy Měsiacutece a hvězdy vzhleshydem k severniacutemu bodu na Měsiacuteci Podle obr 2 vyřzneme do čtvrtky formaacutetu A 3

VlO O

o 1shyN

192

Vlevo obr 1 Clona kterou vložiacuteme do ohniska okulaacuteru paralakticky montovaneacuteho dalekohledu s hodinovyacutem pohonem Vpravo obr 3 Přiacuteklad tvaru Měsiacutece při elongaci 300deg Při otočeniacute o 180deg e použitelneacute takeacute pro elongaci 60deg při zaacutekrytu (vstupu) Izvězshydy za temnyacute okrai Měsiacutece

kruhovyacute otvor o průměru asi 12 cm Čtvrtku pak přehneme v polovině vložiacuteme silnějšiacute lepenku se stejnyacutem otvorem a slepiacuteme k sobě Nahoře označiacuteme směr k severu (JIl) a přiacutemyacutem směrem tj proti směru poshyhybu hodinovyacutech ručiček pozičniacute uacutehly od 0deg do 360deg Vnitřek kruhu je vhodneacute zashyčernit tušiacute Daacutele si vystřihneme tvary Měshysiacutece v různyacutech faacuteziacutech podle elongace E od Slunce (je uvedena ve HR) - obr 3 Pro naši potřebu stačiacute 12 různyacutech tvaruacute po 15deg Jeden tvar použijeme vlastně dvashykraacutet pro přibyacutevajiacuteciacute a ubyacutevajiacuteciacute Měsiacutec a popiacutešeme si ho podle uacutečelu buď pro vstup (D) nebo pro vyacutestup (R) podle obr 3 Pak je už snadneacute podle uacutedajů ve HR vložit poshytřebnyacute tvar do otvoru tak aby uacutehlovaacute vzdaacuteshylenost rohu Měsiacutece odpoviacutedala pozičniacutemu uacutehlu a vhodnyacutem způsobem třeba šipkou na proužku papiacuteru označiacuteme miacutesto kde bude hvězda zakryta nebo kde vystoupiacute Pokud takto sestavenou pomůcku vložiacuteme do pellshyhledneacute foacutelie je možneacute před vlastniacutem pozoshyrovaacuteniacutem sl postaveniacute Měsiacutece a hvě zdy dobshyře zapamatovat To je dltležiteacute hlavně při

vyacutestupu hvězdy kdy ji uvidiacuteme až v okashymžiku uacutekazu Bohumil Kratoška

Obr 2 Ctvltka for shymaacutetu A 3 s krushyhovyacutem vyacuteřezem s označeniacutem poshyziť5niacuteho uacutehlu Prashyvou Mst přehneme dospod

---- - -- --_~

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

GEOGRAFICKEacute PROGRAMY HVĚZDAacuteRNY A PLANETARIA HL_ M PRAHY

Geografie je oborem přiacuterodniacutech věd kteshyryacute se vyacuterazně uplatňuje ve vyacutechovně-vzděshy

laacutevaciacute a popularizačniacute činnosti Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy je to zaacutekonityacute důsledek skutečno sti že astronomie neniacute samostatnyacutem vyučovaciacutem předmětem na nashyšich zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech a skushytečnosti že vedle prvouky přiacuterodovědy

přiacuterodopisu a fyziky ziacuteskaacutevajiacute žaacuteci zaacutekladshyniacute vědomosti z astronomie astrofyziky geoshy- fyziky a kosmonautiky nejviacutece praacutevě v zeshyměpisu Neniacute proto tedy divu že geograshyfickeacute programy majiacute vyacuteznamneacute postaveniacute v programoveacute činnosti Hvězdaacuterny a planeshytaacuteria hl m Prahy že probiacutehajiacute skoro dvashycet let a že mezi odbornyacutemi odděleniacutemi tohoto specializovaneacuteho kulturniacuteho zařiacutezeshyniacute pracuje odděleni geografickyacutech prograshymů založeneacute před 17 lety

Toto oddělenl připravuje geografickeacute proshygramy pro veřejnost i pro mlliacutedež Zaměshy[uje se při tom teacutematicky na obecnou fyshyzickou geografii geografii kontinentů a oceaacutenů a jinyacutech velkyacutech oblastiacute světa soshycialistickyacutech staacutetů a Československa a na problematiku krajiny (zejmeacutena na ochranu přiacuterody a životniacuteho prostřediacute l Geografickeacute programy se konajiacute v Planetaacuteriu Praha a v menšiacutem rozsahu i na Hvězdaacuterně Petřiacuten

V r 1983 se uskutečnilo 487 programll pro 52667 naacutevštěvniacuteků

V programoveacute činnosti pro veřejnost jsou zaacutekladniacutem a tradičniacutem typem programů

audiovizuaacutelniacute geografickeacute pořady s diaposhyzitivy a filmy Zvllištniacute postaveni geografie jako vědy přiacuterodniacute a současně i společenshyskeacute dovoluje některeacute z nich obsahově zashyměřit a časově vztaacutehnout k vyacuteznamnyacutem mezinaacuterodniacutem přiacuteležitostem a kulturně-poshylitickyacutem vyacuteročiacutem Nevyhyacutebaacuteme se zcela ani elwnomicko-geografickeacute teacutematice [přiacuteklashydem JSOU pořady o zajimavyacutech druzich hosshypodaacuteřskeacute činnosti člověka) Novinkou je takeacute podil odděleniacute geografickyacutech prograshymLI na přiacutepravě literaacuterně-hudebniacutech pořadel v astronomickeacutem saacutele Planetaacuteria zaměřeshy

nyacutech na otaacutezky vyacutevoje pozemskyacutech civili shyzaci a na historicko-geografickeacute zajiacutemavosti

Velkeacute oblibě se takeacute těšiacute geografickeacute geologickeacute ekologickeacute a cestopisneacute předshynaacutešky externiacutech spolupracovniacutekll [lektorů

Socialistickeacute akademie Českeacuteho svazu ochraacutencu přiacuterody a uacutečastniacuteků rllznyacutech exshypediciacute l

V našiacute programoveacute činnosti jsme využili nedostatku že v Praze neniacute kino speciali shyzovaneacute na projekCi kraacutetkyacutech populaacuterně-nashy

učnyacutech filmů a tak v audiovizuaacutelniacutech poshyřadech v přehliacutedkaacutech filmů a tematickyacutech cyklech (např Svět a přiacuteroda ve filmu) seznamujeme veřejnost s populaacuterně-naučshynyacutemi a vyacuteukovyacutemi filmy Kraacutetkeacuteho filmu Praha a s filmy z mezinaacuterodniacutech festivalů

jakyacutemi jsou Ekofilm Schola film a Tourshyfilm Kraacutetkeacute filmy samozřejmě využiacutevaacuteme takeacute ve školniacutech zeměpisnyacutech pořadech a v mimoškolniacute zaacutejmoveacute činnosti pro děti a mlaacutedež Hvězdaacuterna a planetaacuterium hl m Prahy

poskytly takeacute prostor a technickeacute vybaveniacute zajiacutemaveacutemu druhu tVllrč činnosti dobroshyvolnyacutech i pľofesionaacutelniacutech pracovnfků ochra shyny přiacuterody Spolu se Staacutetniacutem uacutestavem pashymaacutetkoveacute peacuteče a ochrany přiacuterody v Praze byla pořadatelkou dvou celostaacutetniacutech sou shytěžniacutech přehliacutedek diafonii Na obranu přiacuteshy

rody [v r 1980 a 1982 l Třetiacute soutěžniacute přehliacutedku připravuje spolu s Městskyacutem vyacuteshyborem Českeacuteho svazu ochraacutenců přiacuterod y v Praze na I čtvrtletiacute r 1985 Přiacuteprava uvedenyacutech přehliacutedek patřiacute k programovyacutem uacutekolům geografickeacuteho odděleniacute a jeho prashycovniacuteků

Ne jrozsaacuteh le jšiacute složkoQ vyacutechovně-vzdělaacuteshy

vaciacute praacutece odděleniacute geografickyacutech prograshymů jsou však podle počtu akciacute i podle naacuteshyvštěvnosti školniacute zeměpisneacute pořady pro žaacuteky zaacutekladniacutech škol a poiady pro učitele Obsahově i chronologicky vychaacutezejiacute ze škol shyniacutech osnov zeměpisu 5-8 ročniacuteků zS a vlastivědy 4 ročniacuteku ZŠ Jsou to audioshyvizuaacutelniacute pořady s diapozitivy a filmy a na každyacute měsiacutec je připraveno jineacute teacutema Po shyřady jsou součaacutestiacute systeacutemu Mlaacutedež a kulshytura a školy na ně přichaacutezejiacute v době vyshyučovaacuteniacute Zajiacutemavyacutem doplňkem školniacutech poshyřadll k obecneacutemu fyzickeacutemu zeměpisu 8 k zeměpisu ČSSR jsou tereacutenniacute exkurze do chraacuteněnyacutech uacutezemiacute přiacuterody ČSR ktereacute takeacute připravujiacute a vedou pracovniacuteci geografickeacuteshyho odděleniacute Jsou to exkurze pro žaacutekovskeacute kolektivy a vzoroveacute exkurze pro učitele zeměpisu Konajiacute se v květnu v červnu někdy i v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Přiacuteprava školniacutech zeměpisnyacutech pořadů eacute

exkurzi nutiacute pracovniacuteky odděleniacute k neustaacuteshyleacutemu sledovaacuteniacute vyacutevoje školniacutech osnov a učebnic Je to nezbytneacute zejmeacutena v době postupneacuteho zavaacuteděniacute noveacute soustavy vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech Proto pracovniacuteci odděleniacute spolushypracujiacute s metodiky zeměpisu Uacutestředniacuteho uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute pedagogickyacutech prashycovniacutekll Pedagogickeacuteho uacutestavu hl m Prahy Krajskeacuteho pedagogickeacuteho uacutestavu Středočesshykeacuteho kraje a obvodniacutech pedagogickyacutech středisek s od bornou skupinou pro ško 1shyskou geografii Čs geografickeacute společnosti při ČSAV a proto se takeacute aktivně uacutečastniacute přiacutepravy učitelů zeměpisu a přiacuter-odopiSu na noveacute pojetiacute těchto předmětů Pomaacutehajiacute teacutež při organizovaacuteniacute seminaacutel-ů a exkurzi pro učitele a některeacute seminaacuteře probiacutehajiacute v proshystolaacutech Planetaacuteria Praha

193

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

9 lednem a 30 květnem t r pociacutetal noshyvou draacutehu Daniel W E Green jejiacute eleshymenty jsou

IT 1983 XII 277994 EČ w 2191674deg fl 3561606deg 19500

517937deg q 1357523 AU e 0952404 a 2852173 AU

Jak je vidět Greenovy elementy se přiacuteliš

nelišiacute od Candyho ale zpřesněnaacute hodnota velleacute poloosy je poněkud menšiacute než půshyvodniacute takže oběžnaacute doba vychaacuteziacute nyniacute 1523 roku Kometa PBradfield maacute tedy oběžnou dobu poněkud kratšiacute než PHershyochel-Rigollet I AUC 3955 (B J

CHIRON PODIVNYacute PŘ1SLUŠNIK SLUNECNI SOUSTAVY

Je tomu již viacutece než sest let co objevil Charles Kowal zajiacutemaveacute těleso ve slunečniacute soustavě ktereacute dostalo jmeacuteno Chiron Obshyjekt podle velikosti planetka se pohybuje mezi drahami Saturna a Urana Až do dnešshyniacuteho dne neziacuteskali astronomoveacute o tomto tělese mnoho poznatků Zdaacute se že budeme muset počlwt až do jeho přiacuteštiacuteho průchoshydu periheliem tedy až do roku 1995 abyshychom se o Chironu dozvěděli viacutece V soushyčasneacute době maacuteme přiacuteliš maacutelo poznatku na to abychom mohli zodpovědět zaacutekladniacute otaacutezku jak se dostalo tak velkeacute těleso na miacutesto ve slunečniacute soustavě v němž bychom očekaacutevali již jenom komety

Chiron oběhne kolem Slunce jednou za 507 let jeho vzdaacutelenost od Slunce v přiacute shy

sluniacute Činiacute 85 AU a v odsluniacute 189 AU Tě shyleso maacute teacuteměř kulovyacute tvar Jeho průměr Činiacute 300 až 400 km a albedo pouze 003 (přiacutepadně 005) Nejzajiacutemavějšiacute je skutečshynost že z vyacutepočtů draacutehy plyne zaacutevěr že se Chiron zřejmě nenaleacutezaacute na draacuteze na niacutež vznikl

Nedaacutevno byla zveřejněna domněnka že přiacuteČinou jsou poruchy v draacuteze způsobeneacute Saturnem kolem roku 1664 A dalšiacute vyacutepočty předpoviacutedajiacute rovněž poruchy v budoucnu Nejprve je způsobiacute Saturn a potom Jupiter Dokonce se zdaacute že by tyto obřiacute planety mohly Chirona i vypudit ze slunečniacute soushysta vy

Charles Kowal kalifornskyacute astrofyzik pomiddotmiddot važuje Chirona za jedinečneacute těleso sveacuteho druhu ve slunečniacute soustavě Přes pečliveacute hledaacuteniacute nebyl totiž nalezen žaacutednyacute jinyacute poshydobnyacute objekt Domněnky o původu Chirona se značně

různiacute Hovořiacute o neobyčejně velikeacute kometě jejiacutež jaacutedro by muselo byacutet 100kraacutet hmotnějshyšiacute než Halleyovy komety i o planetce uprchliacutekovi Kowal saacutem se domniacutevaacute že Chiron neniacute ani planetka ani kometa dalshyšiacutech spekulaciacute se zdržuje

YI11 maacute tento podivnyacute objekt jasnost 17m až 18m a v bliacutezkosti perihelia dosaacutehshyne asi 15m V tu dobu budou už přiacuteznivějšl podmiacutenky k vyacutezkumu zajiacutemaveacuteho tělesa a astronomoveacute možnaacute již zodpoviacute otaacutezku jeho původu

SuW 22 329 1983 (H NJ

MAGNETICKEacute MAPOVANIE SLOVENSKA

Štuacutedium rozloženia magnetickeacuteho poIa Zeme patrl medzi zaacutek ladneacute uacutelohy geofyziky Pre tleto ciele sa na uacutezemiacute jednotlivyacutech štaacutetov robl magnetickeacute mapovanie Keďže geomagnetickeacute pole sa meniacute s časom je potrebneacute mapovanie opakovať v intervale 10-15 rokov

Na predchaacutedzajuacutece kompletně a detailneacute mapovania Slovenska nadvazuje noveacute ma shypovanie z [okov 1980 až 1982 Mapovanie pozostaacutevalo z troch hlavnyacutech etaacutep priacutepravshynej etapy meraciacutech praacutec a spracovania vyacuteshysJedkov Počas priacutepravnyacutech praacutec sa zistilo že z p6vodnyacutech 132 stanovlšť len 52 t j 394 percenta je vhodnyacutech na ďalšle meshyrania Nevyhovujuacutece stanovištia sa nahrashydili novyacutemi a vytvoriJa sa tak magnetickaacute sieť 130 bodov na uacutezemiacute celeacuteho Slovenska 1 j jeden bod priacutepadaacute na 370 kmz Na kažshydom stanovišti sa určoval astronomickyacute azimut pozemskeacuteho cieta na zaacuteklade pozoshyrovaniacute Slnka magnetickaacute dekliacutenaacutecia - D horizontaacutelna zložka - H vertikaacutelna zložshyka - Z a totaacutelne pole - F Pr meraniacute Sil použila kombinaacutecia klasickyacutech priacutestroshyjov (QHM na meranie horizontaacutelnej zložky porneacuteho teodolitu na meranie magnetickej deklinaacutecie) s modernyacutem priacutestrojom - proshytoacutenovyacutem magnetometrom merajuacutecim totaacutelshyne pole F Denneacute variaacutecie sa pozorovali vashyriačnou suacutepravou typu Bobrov Nameraneacute vyacutesledk y spracovali v Geomagnetickom obshyservatoacuteriu Geofyzlkaacutelneho uacutestavu SAV v Hurbanove V suacutečasnom obdobiacute sa prishypravujuacute daacuteta na zostrOjenie definitiacutevnych maacutep jednotlivyacutech zložiek geomagnetickeacuteho pora Mapy sa buduacute kresliť automaticky v mierke 1 1250000

a vyacutesledky ktoreacute sa ziacuteskali počas mapo shyvania prejavili vefkyacute zaacuteujem niektoreacute inshyštituacutecie zaoberajuacutece sa vyhIadaacutevaniacutem uacutežitshykoviacutech nerastnyacutech suroviacuten predovšetkyacutem n p Geofyzika vErne Pre tleto inštituacutecie predstavujuacute uacutedaje o rozloženiacute geomagneshytickeacuteho pola zaacuteklad pre podrobneacute geoloshygicko-geofyzikaacutelne štuacutediacuteum vybranyacutech obshylastiacute na uacutezemiacute Slovenska Magnetickaacute deshyklinaacutecia sa zasa využfva pf orientaacutecii poshydJa kompasu a to nielen v tereacutene ale napriacuteklad aj v leteckej doprave

Poznatky o rozloženiacute magnetickeacuteho poIa Zeme a jeho zmenaacutech majuacute velkyacute vyacuteznam pre samotnuacute geofYZiku Využiacutevajuacute sa pri určovaniacute stavby vIChnyacutech častiacute zemskeacuteho telesa pri štuacutediu tohto pola ako fyzikaacutelneshyho uacutekazu a podobne

191

Vyacutesledky z praacuteve dokončovaneacuteho maposhyvania obohatia poznatky o rozloženiacute geoshyIyzikaacutelnych poj[ na uacutezemiacute Slovenska a zashyčlenia sa do uacutedajov ziacuteskanyacutech v celosve shytovom merad le Nvt 984

ODCHYLKY CASOVYacuteCH SIGNALO V CERVNV 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 3 Vl + 01246s +01545s

8 VI +01184 +01473 13 VI +01124 +01400 18 Vl +01064 +01322 23 VI + 91014 +01250 28 VI +0 0970 +01181

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

Na pomoc čtenaacuteři

POMOCKA PRO POZDROV ANIacute ZAKRYTO HVtZD MtStCEM

Při pozorovaacuteniacute zaacutekrytů je vyacutehodneacute vědět ve ktereacutem miacutestě bude hvězda zakryta přiacuteshypadně kde vystoupiacute za neviditelnyacutem okrashyjem Měsiacutece Jsou různeacute možnosti jak si to usnadnit O jedneacute se zmiacutenil polskyacute uacutečastshy

niacutek seminaacuteře o zaacutekrytech hvězd a těles

slunetniacute soustavy Měsiacutecem ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute v řiacutejnu 1983 ing R Fangor prashycovniacutek planetaacuteria ve Varšavěmiddot

Do ohniska okulaacuteru umiacutestiacuteme clonu poshydle obr 1 o průměru rovneacutem zdaacutenliveacutemu průměru Měsiacutece Tato clona maacute vyacuteřez kteshyryacute si nastaviacuteme otaacutečeniacutem okulaacuteru v objiacutemshyce na pozičniacute uacutehel zaacutekrytu To se daacute však použiacutet pouze u dalekohledu s paralakticshykou montaacutežiacute a pohonem

Užitečnou pomůckou nezaacutevislou na daleshykohledu a velmi naacutezornou je jednoducheacute znaacutezorněniacute polohy Měsiacutece a hvězdy vzhleshydem k severniacutemu bodu na Měsiacuteci Podle obr 2 vyřzneme do čtvrtky formaacutetu A 3

VlO O

o 1shyN

192

Vlevo obr 1 Clona kterou vložiacuteme do ohniska okulaacuteru paralakticky montovaneacuteho dalekohledu s hodinovyacutem pohonem Vpravo obr 3 Přiacuteklad tvaru Měsiacutece při elongaci 300deg Při otočeniacute o 180deg e použitelneacute takeacute pro elongaci 60deg při zaacutekrytu (vstupu) Izvězshydy za temnyacute okrai Měsiacutece

kruhovyacute otvor o průměru asi 12 cm Čtvrtku pak přehneme v polovině vložiacuteme silnějšiacute lepenku se stejnyacutem otvorem a slepiacuteme k sobě Nahoře označiacuteme směr k severu (JIl) a přiacutemyacutem směrem tj proti směru poshyhybu hodinovyacutech ručiček pozičniacute uacutehly od 0deg do 360deg Vnitřek kruhu je vhodneacute zashyčernit tušiacute Daacutele si vystřihneme tvary Měshysiacutece v různyacutech faacuteziacutech podle elongace E od Slunce (je uvedena ve HR) - obr 3 Pro naši potřebu stačiacute 12 různyacutech tvaruacute po 15deg Jeden tvar použijeme vlastně dvashykraacutet pro přibyacutevajiacuteciacute a ubyacutevajiacuteciacute Měsiacutec a popiacutešeme si ho podle uacutečelu buď pro vstup (D) nebo pro vyacutestup (R) podle obr 3 Pak je už snadneacute podle uacutedajů ve HR vložit poshytřebnyacute tvar do otvoru tak aby uacutehlovaacute vzdaacuteshylenost rohu Měsiacutece odpoviacutedala pozičniacutemu uacutehlu a vhodnyacutem způsobem třeba šipkou na proužku papiacuteru označiacuteme miacutesto kde bude hvězda zakryta nebo kde vystoupiacute Pokud takto sestavenou pomůcku vložiacuteme do pellshyhledneacute foacutelie je možneacute před vlastniacutem pozoshyrovaacuteniacutem sl postaveniacute Měsiacutece a hvě zdy dobshyře zapamatovat To je dltležiteacute hlavně při

vyacutestupu hvězdy kdy ji uvidiacuteme až v okashymžiku uacutekazu Bohumil Kratoška

Obr 2 Ctvltka for shymaacutetu A 3 s krushyhovyacutem vyacuteřezem s označeniacutem poshyziť5niacuteho uacutehlu Prashyvou Mst přehneme dospod

---- - -- --_~

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

GEOGRAFICKEacute PROGRAMY HVĚZDAacuteRNY A PLANETARIA HL_ M PRAHY

Geografie je oborem přiacuterodniacutech věd kteshyryacute se vyacuterazně uplatňuje ve vyacutechovně-vzděshy

laacutevaciacute a popularizačniacute činnosti Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy je to zaacutekonityacute důsledek skutečno sti že astronomie neniacute samostatnyacutem vyučovaciacutem předmětem na nashyšich zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech a skushytečnosti že vedle prvouky přiacuterodovědy

přiacuterodopisu a fyziky ziacuteskaacutevajiacute žaacuteci zaacutekladshyniacute vědomosti z astronomie astrofyziky geoshy- fyziky a kosmonautiky nejviacutece praacutevě v zeshyměpisu Neniacute proto tedy divu že geograshyfickeacute programy majiacute vyacuteznamneacute postaveniacute v programoveacute činnosti Hvězdaacuterny a planeshytaacuteria hl m Prahy že probiacutehajiacute skoro dvashycet let a že mezi odbornyacutemi odděleniacutemi tohoto specializovaneacuteho kulturniacuteho zařiacutezeshyniacute pracuje odděleni geografickyacutech prograshymů založeneacute před 17 lety

Toto oddělenl připravuje geografickeacute proshygramy pro veřejnost i pro mlliacutedež Zaměshy[uje se při tom teacutematicky na obecnou fyshyzickou geografii geografii kontinentů a oceaacutenů a jinyacutech velkyacutech oblastiacute světa soshycialistickyacutech staacutetů a Československa a na problematiku krajiny (zejmeacutena na ochranu přiacuterody a životniacuteho prostřediacute l Geografickeacute programy se konajiacute v Planetaacuteriu Praha a v menšiacutem rozsahu i na Hvězdaacuterně Petřiacuten

V r 1983 se uskutečnilo 487 programll pro 52667 naacutevštěvniacuteků

V programoveacute činnosti pro veřejnost jsou zaacutekladniacutem a tradičniacutem typem programů

audiovizuaacutelniacute geografickeacute pořady s diaposhyzitivy a filmy Zvllištniacute postaveni geografie jako vědy přiacuterodniacute a současně i společenshyskeacute dovoluje některeacute z nich obsahově zashyměřit a časově vztaacutehnout k vyacuteznamnyacutem mezinaacuterodniacutem přiacuteležitostem a kulturně-poshylitickyacutem vyacuteročiacutem Nevyhyacutebaacuteme se zcela ani elwnomicko-geografickeacute teacutematice [přiacuteklashydem JSOU pořady o zajimavyacutech druzich hosshypodaacuteřskeacute činnosti člověka) Novinkou je takeacute podil odděleniacute geografickyacutech prograshymLI na přiacutepravě literaacuterně-hudebniacutech pořadel v astronomickeacutem saacutele Planetaacuteria zaměřeshy

nyacutech na otaacutezky vyacutevoje pozemskyacutech civili shyzaci a na historicko-geografickeacute zajiacutemavosti

Velkeacute oblibě se takeacute těšiacute geografickeacute geologickeacute ekologickeacute a cestopisneacute předshynaacutešky externiacutech spolupracovniacutekll [lektorů

Socialistickeacute akademie Českeacuteho svazu ochraacutencu přiacuterody a uacutečastniacuteků rllznyacutech exshypediciacute l

V našiacute programoveacute činnosti jsme využili nedostatku že v Praze neniacute kino speciali shyzovaneacute na projekCi kraacutetkyacutech populaacuterně-nashy

učnyacutech filmů a tak v audiovizuaacutelniacutech poshyřadech v přehliacutedkaacutech filmů a tematickyacutech cyklech (např Svět a přiacuteroda ve filmu) seznamujeme veřejnost s populaacuterně-naučshynyacutemi a vyacuteukovyacutemi filmy Kraacutetkeacuteho filmu Praha a s filmy z mezinaacuterodniacutech festivalů

jakyacutemi jsou Ekofilm Schola film a Tourshyfilm Kraacutetkeacute filmy samozřejmě využiacutevaacuteme takeacute ve školniacutech zeměpisnyacutech pořadech a v mimoškolniacute zaacutejmoveacute činnosti pro děti a mlaacutedež Hvězdaacuterna a planetaacuterium hl m Prahy

poskytly takeacute prostor a technickeacute vybaveniacute zajiacutemaveacutemu druhu tVllrč činnosti dobroshyvolnyacutech i pľofesionaacutelniacutech pracovnfků ochra shyny přiacuterody Spolu se Staacutetniacutem uacutestavem pashymaacutetkoveacute peacuteče a ochrany přiacuterody v Praze byla pořadatelkou dvou celostaacutetniacutech sou shytěžniacutech přehliacutedek diafonii Na obranu přiacuteshy

rody [v r 1980 a 1982 l Třetiacute soutěžniacute přehliacutedku připravuje spolu s Městskyacutem vyacuteshyborem Českeacuteho svazu ochraacutenců přiacuterod y v Praze na I čtvrtletiacute r 1985 Přiacuteprava uvedenyacutech přehliacutedek patřiacute k programovyacutem uacutekolům geografickeacuteho odděleniacute a jeho prashycovniacuteků

Ne jrozsaacuteh le jšiacute složkoQ vyacutechovně-vzdělaacuteshy

vaciacute praacutece odděleniacute geografickyacutech prograshymů jsou však podle počtu akciacute i podle naacuteshyvštěvnosti školniacute zeměpisneacute pořady pro žaacuteky zaacutekladniacutech škol a poiady pro učitele Obsahově i chronologicky vychaacutezejiacute ze škol shyniacutech osnov zeměpisu 5-8 ročniacuteků zS a vlastivědy 4 ročniacuteku ZŠ Jsou to audioshyvizuaacutelniacute pořady s diapozitivy a filmy a na každyacute měsiacutec je připraveno jineacute teacutema Po shyřady jsou součaacutestiacute systeacutemu Mlaacutedež a kulshytura a školy na ně přichaacutezejiacute v době vyshyučovaacuteniacute Zajiacutemavyacutem doplňkem školniacutech poshyřadll k obecneacutemu fyzickeacutemu zeměpisu 8 k zeměpisu ČSSR jsou tereacutenniacute exkurze do chraacuteněnyacutech uacutezemiacute přiacuterody ČSR ktereacute takeacute připravujiacute a vedou pracovniacuteci geografickeacuteshyho odděleniacute Jsou to exkurze pro žaacutekovskeacute kolektivy a vzoroveacute exkurze pro učitele zeměpisu Konajiacute se v květnu v červnu někdy i v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Přiacuteprava školniacutech zeměpisnyacutech pořadů eacute

exkurzi nutiacute pracovniacuteky odděleniacute k neustaacuteshyleacutemu sledovaacuteniacute vyacutevoje školniacutech osnov a učebnic Je to nezbytneacute zejmeacutena v době postupneacuteho zavaacuteděniacute noveacute soustavy vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech Proto pracovniacuteci odděleniacute spolushypracujiacute s metodiky zeměpisu Uacutestředniacuteho uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute pedagogickyacutech prashycovniacutekll Pedagogickeacuteho uacutestavu hl m Prahy Krajskeacuteho pedagogickeacuteho uacutestavu Středočesshykeacuteho kraje a obvodniacutech pedagogickyacutech středisek s od bornou skupinou pro ško 1shyskou geografii Čs geografickeacute společnosti při ČSAV a proto se takeacute aktivně uacutečastniacute přiacutepravy učitelů zeměpisu a přiacuter-odopiSu na noveacute pojetiacute těchto předmětů Pomaacutehajiacute teacutež při organizovaacuteniacute seminaacutel-ů a exkurzi pro učitele a některeacute seminaacuteře probiacutehajiacute v proshystolaacutech Planetaacuteria Praha

193

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

Vyacutesledky z praacuteve dokončovaneacuteho maposhyvania obohatia poznatky o rozloženiacute geoshyIyzikaacutelnych poj[ na uacutezemiacute Slovenska a zashyčlenia sa do uacutedajov ziacuteskanyacutech v celosve shytovom merad le Nvt 984

ODCHYLKY CASOVYacuteCH SIGNALO V CERVNV 1984

Den UTl-UTC UT2-UTC 3 Vl + 01246s +01545s

8 VI +01184 +01473 13 VI +01124 +01400 18 Vl +01064 +01322 23 VI + 91014 +01250 28 VI +0 0970 +01181

Vysvětleniacute k tabulce viz ŘH 65 17 11984 V Ptaacuteček

Na pomoc čtenaacuteři

POMOCKA PRO POZDROV ANIacute ZAKRYTO HVtZD MtStCEM

Při pozorovaacuteniacute zaacutekrytů je vyacutehodneacute vědět ve ktereacutem miacutestě bude hvězda zakryta přiacuteshypadně kde vystoupiacute za neviditelnyacutem okrashyjem Měsiacutece Jsou různeacute možnosti jak si to usnadnit O jedneacute se zmiacutenil polskyacute uacutečastshy

niacutek seminaacuteře o zaacutekrytech hvězd a těles

slunetniacute soustavy Měsiacutecem ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute v řiacutejnu 1983 ing R Fangor prashycovniacutek planetaacuteria ve Varšavěmiddot

Do ohniska okulaacuteru umiacutestiacuteme clonu poshydle obr 1 o průměru rovneacutem zdaacutenliveacutemu průměru Měsiacutece Tato clona maacute vyacuteřez kteshyryacute si nastaviacuteme otaacutečeniacutem okulaacuteru v objiacutemshyce na pozičniacute uacutehel zaacutekrytu To se daacute však použiacutet pouze u dalekohledu s paralakticshykou montaacutežiacute a pohonem

Užitečnou pomůckou nezaacutevislou na daleshykohledu a velmi naacutezornou je jednoducheacute znaacutezorněniacute polohy Měsiacutece a hvězdy vzhleshydem k severniacutemu bodu na Měsiacuteci Podle obr 2 vyřzneme do čtvrtky formaacutetu A 3

VlO O

o 1shyN

192

Vlevo obr 1 Clona kterou vložiacuteme do ohniska okulaacuteru paralakticky montovaneacuteho dalekohledu s hodinovyacutem pohonem Vpravo obr 3 Přiacuteklad tvaru Měsiacutece při elongaci 300deg Při otočeniacute o 180deg e použitelneacute takeacute pro elongaci 60deg při zaacutekrytu (vstupu) Izvězshydy za temnyacute okrai Měsiacutece

kruhovyacute otvor o průměru asi 12 cm Čtvrtku pak přehneme v polovině vložiacuteme silnějšiacute lepenku se stejnyacutem otvorem a slepiacuteme k sobě Nahoře označiacuteme směr k severu (JIl) a přiacutemyacutem směrem tj proti směru poshyhybu hodinovyacutech ručiček pozičniacute uacutehly od 0deg do 360deg Vnitřek kruhu je vhodneacute zashyčernit tušiacute Daacutele si vystřihneme tvary Měshysiacutece v různyacutech faacuteziacutech podle elongace E od Slunce (je uvedena ve HR) - obr 3 Pro naši potřebu stačiacute 12 různyacutech tvaruacute po 15deg Jeden tvar použijeme vlastně dvashykraacutet pro přibyacutevajiacuteciacute a ubyacutevajiacuteciacute Měsiacutec a popiacutešeme si ho podle uacutečelu buď pro vstup (D) nebo pro vyacutestup (R) podle obr 3 Pak je už snadneacute podle uacutedajů ve HR vložit poshytřebnyacute tvar do otvoru tak aby uacutehlovaacute vzdaacuteshylenost rohu Měsiacutece odpoviacutedala pozičniacutemu uacutehlu a vhodnyacutem způsobem třeba šipkou na proužku papiacuteru označiacuteme miacutesto kde bude hvězda zakryta nebo kde vystoupiacute Pokud takto sestavenou pomůcku vložiacuteme do pellshyhledneacute foacutelie je možneacute před vlastniacutem pozoshyrovaacuteniacutem sl postaveniacute Měsiacutece a hvě zdy dobshyře zapamatovat To je dltležiteacute hlavně při

vyacutestupu hvězdy kdy ji uvidiacuteme až v okashymžiku uacutekazu Bohumil Kratoška

Obr 2 Ctvltka for shymaacutetu A 3 s krushyhovyacutem vyacuteřezem s označeniacutem poshyziť5niacuteho uacutehlu Prashyvou Mst přehneme dospod

---- - -- --_~

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

GEOGRAFICKEacute PROGRAMY HVĚZDAacuteRNY A PLANETARIA HL_ M PRAHY

Geografie je oborem přiacuterodniacutech věd kteshyryacute se vyacuterazně uplatňuje ve vyacutechovně-vzděshy

laacutevaciacute a popularizačniacute činnosti Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy je to zaacutekonityacute důsledek skutečno sti že astronomie neniacute samostatnyacutem vyučovaciacutem předmětem na nashyšich zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech a skushytečnosti že vedle prvouky přiacuterodovědy

přiacuterodopisu a fyziky ziacuteskaacutevajiacute žaacuteci zaacutekladshyniacute vědomosti z astronomie astrofyziky geoshy- fyziky a kosmonautiky nejviacutece praacutevě v zeshyměpisu Neniacute proto tedy divu že geograshyfickeacute programy majiacute vyacuteznamneacute postaveniacute v programoveacute činnosti Hvězdaacuterny a planeshytaacuteria hl m Prahy že probiacutehajiacute skoro dvashycet let a že mezi odbornyacutemi odděleniacutemi tohoto specializovaneacuteho kulturniacuteho zařiacutezeshyniacute pracuje odděleni geografickyacutech prograshymů založeneacute před 17 lety

Toto oddělenl připravuje geografickeacute proshygramy pro veřejnost i pro mlliacutedež Zaměshy[uje se při tom teacutematicky na obecnou fyshyzickou geografii geografii kontinentů a oceaacutenů a jinyacutech velkyacutech oblastiacute světa soshycialistickyacutech staacutetů a Československa a na problematiku krajiny (zejmeacutena na ochranu přiacuterody a životniacuteho prostřediacute l Geografickeacute programy se konajiacute v Planetaacuteriu Praha a v menšiacutem rozsahu i na Hvězdaacuterně Petřiacuten

V r 1983 se uskutečnilo 487 programll pro 52667 naacutevštěvniacuteků

V programoveacute činnosti pro veřejnost jsou zaacutekladniacutem a tradičniacutem typem programů

audiovizuaacutelniacute geografickeacute pořady s diaposhyzitivy a filmy Zvllištniacute postaveni geografie jako vědy přiacuterodniacute a současně i společenshyskeacute dovoluje některeacute z nich obsahově zashyměřit a časově vztaacutehnout k vyacuteznamnyacutem mezinaacuterodniacutem přiacuteležitostem a kulturně-poshylitickyacutem vyacuteročiacutem Nevyhyacutebaacuteme se zcela ani elwnomicko-geografickeacute teacutematice [přiacuteklashydem JSOU pořady o zajimavyacutech druzich hosshypodaacuteřskeacute činnosti člověka) Novinkou je takeacute podil odděleniacute geografickyacutech prograshymLI na přiacutepravě literaacuterně-hudebniacutech pořadel v astronomickeacutem saacutele Planetaacuteria zaměřeshy

nyacutech na otaacutezky vyacutevoje pozemskyacutech civili shyzaci a na historicko-geografickeacute zajiacutemavosti

Velkeacute oblibě se takeacute těšiacute geografickeacute geologickeacute ekologickeacute a cestopisneacute předshynaacutešky externiacutech spolupracovniacutekll [lektorů

Socialistickeacute akademie Českeacuteho svazu ochraacutencu přiacuterody a uacutečastniacuteků rllznyacutech exshypediciacute l

V našiacute programoveacute činnosti jsme využili nedostatku že v Praze neniacute kino speciali shyzovaneacute na projekCi kraacutetkyacutech populaacuterně-nashy

učnyacutech filmů a tak v audiovizuaacutelniacutech poshyřadech v přehliacutedkaacutech filmů a tematickyacutech cyklech (např Svět a přiacuteroda ve filmu) seznamujeme veřejnost s populaacuterně-naučshynyacutemi a vyacuteukovyacutemi filmy Kraacutetkeacuteho filmu Praha a s filmy z mezinaacuterodniacutech festivalů

jakyacutemi jsou Ekofilm Schola film a Tourshyfilm Kraacutetkeacute filmy samozřejmě využiacutevaacuteme takeacute ve školniacutech zeměpisnyacutech pořadech a v mimoškolniacute zaacutejmoveacute činnosti pro děti a mlaacutedež Hvězdaacuterna a planetaacuterium hl m Prahy

poskytly takeacute prostor a technickeacute vybaveniacute zajiacutemaveacutemu druhu tVllrč činnosti dobroshyvolnyacutech i pľofesionaacutelniacutech pracovnfků ochra shyny přiacuterody Spolu se Staacutetniacutem uacutestavem pashymaacutetkoveacute peacuteče a ochrany přiacuterody v Praze byla pořadatelkou dvou celostaacutetniacutech sou shytěžniacutech přehliacutedek diafonii Na obranu přiacuteshy

rody [v r 1980 a 1982 l Třetiacute soutěžniacute přehliacutedku připravuje spolu s Městskyacutem vyacuteshyborem Českeacuteho svazu ochraacutenců přiacuterod y v Praze na I čtvrtletiacute r 1985 Přiacuteprava uvedenyacutech přehliacutedek patřiacute k programovyacutem uacutekolům geografickeacuteho odděleniacute a jeho prashycovniacuteků

Ne jrozsaacuteh le jšiacute složkoQ vyacutechovně-vzdělaacuteshy

vaciacute praacutece odděleniacute geografickyacutech prograshymů jsou však podle počtu akciacute i podle naacuteshyvštěvnosti školniacute zeměpisneacute pořady pro žaacuteky zaacutekladniacutech škol a poiady pro učitele Obsahově i chronologicky vychaacutezejiacute ze škol shyniacutech osnov zeměpisu 5-8 ročniacuteků zS a vlastivědy 4 ročniacuteku ZŠ Jsou to audioshyvizuaacutelniacute pořady s diapozitivy a filmy a na každyacute měsiacutec je připraveno jineacute teacutema Po shyřady jsou součaacutestiacute systeacutemu Mlaacutedež a kulshytura a školy na ně přichaacutezejiacute v době vyshyučovaacuteniacute Zajiacutemavyacutem doplňkem školniacutech poshyřadll k obecneacutemu fyzickeacutemu zeměpisu 8 k zeměpisu ČSSR jsou tereacutenniacute exkurze do chraacuteněnyacutech uacutezemiacute přiacuterody ČSR ktereacute takeacute připravujiacute a vedou pracovniacuteci geografickeacuteshyho odděleniacute Jsou to exkurze pro žaacutekovskeacute kolektivy a vzoroveacute exkurze pro učitele zeměpisu Konajiacute se v květnu v červnu někdy i v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Přiacuteprava školniacutech zeměpisnyacutech pořadů eacute

exkurzi nutiacute pracovniacuteky odděleniacute k neustaacuteshyleacutemu sledovaacuteniacute vyacutevoje školniacutech osnov a učebnic Je to nezbytneacute zejmeacutena v době postupneacuteho zavaacuteděniacute noveacute soustavy vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech Proto pracovniacuteci odděleniacute spolushypracujiacute s metodiky zeměpisu Uacutestředniacuteho uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute pedagogickyacutech prashycovniacutekll Pedagogickeacuteho uacutestavu hl m Prahy Krajskeacuteho pedagogickeacuteho uacutestavu Středočesshykeacuteho kraje a obvodniacutech pedagogickyacutech středisek s od bornou skupinou pro ško 1shyskou geografii Čs geografickeacute společnosti při ČSAV a proto se takeacute aktivně uacutečastniacute přiacutepravy učitelů zeměpisu a přiacuter-odopiSu na noveacute pojetiacute těchto předmětů Pomaacutehajiacute teacutež při organizovaacuteniacute seminaacutel-ů a exkurzi pro učitele a některeacute seminaacuteře probiacutehajiacute v proshystolaacutech Planetaacuteria Praha

193

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

---- - -- --_~

Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

GEOGRAFICKEacute PROGRAMY HVĚZDAacuteRNY A PLANETARIA HL_ M PRAHY

Geografie je oborem přiacuterodniacutech věd kteshyryacute se vyacuterazně uplatňuje ve vyacutechovně-vzděshy

laacutevaciacute a popularizačniacute činnosti Hvězdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy je to zaacutekonityacute důsledek skutečno sti že astronomie neniacute samostatnyacutem vyučovaciacutem předmětem na nashyšich zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech a skushytečnosti že vedle prvouky přiacuterodovědy

přiacuterodopisu a fyziky ziacuteskaacutevajiacute žaacuteci zaacutekladshyniacute vědomosti z astronomie astrofyziky geoshy- fyziky a kosmonautiky nejviacutece praacutevě v zeshyměpisu Neniacute proto tedy divu že geograshyfickeacute programy majiacute vyacuteznamneacute postaveniacute v programoveacute činnosti Hvězdaacuterny a planeshytaacuteria hl m Prahy že probiacutehajiacute skoro dvashycet let a že mezi odbornyacutemi odděleniacutemi tohoto specializovaneacuteho kulturniacuteho zařiacutezeshyniacute pracuje odděleni geografickyacutech prograshymů založeneacute před 17 lety

Toto oddělenl připravuje geografickeacute proshygramy pro veřejnost i pro mlliacutedež Zaměshy[uje se při tom teacutematicky na obecnou fyshyzickou geografii geografii kontinentů a oceaacutenů a jinyacutech velkyacutech oblastiacute světa soshycialistickyacutech staacutetů a Československa a na problematiku krajiny (zejmeacutena na ochranu přiacuterody a životniacuteho prostřediacute l Geografickeacute programy se konajiacute v Planetaacuteriu Praha a v menšiacutem rozsahu i na Hvězdaacuterně Petřiacuten

V r 1983 se uskutečnilo 487 programll pro 52667 naacutevštěvniacuteků

V programoveacute činnosti pro veřejnost jsou zaacutekladniacutem a tradičniacutem typem programů

audiovizuaacutelniacute geografickeacute pořady s diaposhyzitivy a filmy Zvllištniacute postaveni geografie jako vědy přiacuterodniacute a současně i společenshyskeacute dovoluje některeacute z nich obsahově zashyměřit a časově vztaacutehnout k vyacuteznamnyacutem mezinaacuterodniacutem přiacuteležitostem a kulturně-poshylitickyacutem vyacuteročiacutem Nevyhyacutebaacuteme se zcela ani elwnomicko-geografickeacute teacutematice [přiacuteklashydem JSOU pořady o zajimavyacutech druzich hosshypodaacuteřskeacute činnosti člověka) Novinkou je takeacute podil odděleniacute geografickyacutech prograshymLI na přiacutepravě literaacuterně-hudebniacutech pořadel v astronomickeacutem saacutele Planetaacuteria zaměřeshy

nyacutech na otaacutezky vyacutevoje pozemskyacutech civili shyzaci a na historicko-geografickeacute zajiacutemavosti

Velkeacute oblibě se takeacute těšiacute geografickeacute geologickeacute ekologickeacute a cestopisneacute předshynaacutešky externiacutech spolupracovniacutekll [lektorů

Socialistickeacute akademie Českeacuteho svazu ochraacutencu přiacuterody a uacutečastniacuteků rllznyacutech exshypediciacute l

V našiacute programoveacute činnosti jsme využili nedostatku že v Praze neniacute kino speciali shyzovaneacute na projekCi kraacutetkyacutech populaacuterně-nashy

učnyacutech filmů a tak v audiovizuaacutelniacutech poshyřadech v přehliacutedkaacutech filmů a tematickyacutech cyklech (např Svět a přiacuteroda ve filmu) seznamujeme veřejnost s populaacuterně-naučshynyacutemi a vyacuteukovyacutemi filmy Kraacutetkeacuteho filmu Praha a s filmy z mezinaacuterodniacutech festivalů

jakyacutemi jsou Ekofilm Schola film a Tourshyfilm Kraacutetkeacute filmy samozřejmě využiacutevaacuteme takeacute ve školniacutech zeměpisnyacutech pořadech a v mimoškolniacute zaacutejmoveacute činnosti pro děti a mlaacutedež Hvězdaacuterna a planetaacuterium hl m Prahy

poskytly takeacute prostor a technickeacute vybaveniacute zajiacutemaveacutemu druhu tVllrč činnosti dobroshyvolnyacutech i pľofesionaacutelniacutech pracovnfků ochra shyny přiacuterody Spolu se Staacutetniacutem uacutestavem pashymaacutetkoveacute peacuteče a ochrany přiacuterody v Praze byla pořadatelkou dvou celostaacutetniacutech sou shytěžniacutech přehliacutedek diafonii Na obranu přiacuteshy

rody [v r 1980 a 1982 l Třetiacute soutěžniacute přehliacutedku připravuje spolu s Městskyacutem vyacuteshyborem Českeacuteho svazu ochraacutenců přiacuterod y v Praze na I čtvrtletiacute r 1985 Přiacuteprava uvedenyacutech přehliacutedek patřiacute k programovyacutem uacutekolům geografickeacuteho odděleniacute a jeho prashycovniacuteků

Ne jrozsaacuteh le jšiacute složkoQ vyacutechovně-vzdělaacuteshy

vaciacute praacutece odděleniacute geografickyacutech prograshymů jsou však podle počtu akciacute i podle naacuteshyvštěvnosti školniacute zeměpisneacute pořady pro žaacuteky zaacutekladniacutech škol a poiady pro učitele Obsahově i chronologicky vychaacutezejiacute ze škol shyniacutech osnov zeměpisu 5-8 ročniacuteků zS a vlastivědy 4 ročniacuteku ZŠ Jsou to audioshyvizuaacutelniacute pořady s diapozitivy a filmy a na každyacute měsiacutec je připraveno jineacute teacutema Po shyřady jsou součaacutestiacute systeacutemu Mlaacutedež a kulshytura a školy na ně přichaacutezejiacute v době vyshyučovaacuteniacute Zajiacutemavyacutem doplňkem školniacutech poshyřadll k obecneacutemu fyzickeacutemu zeměpisu 8 k zeměpisu ČSSR jsou tereacutenniacute exkurze do chraacuteněnyacutech uacutezemiacute přiacuterody ČSR ktereacute takeacute připravujiacute a vedou pracovniacuteci geografickeacuteshyho odděleniacute Jsou to exkurze pro žaacutekovskeacute kolektivy a vzoroveacute exkurze pro učitele zeměpisu Konajiacute se v květnu v červnu někdy i v zaacuteřiacute a v řiacutejnu

Přiacuteprava školniacutech zeměpisnyacutech pořadů eacute

exkurzi nutiacute pracovniacuteky odděleniacute k neustaacuteshyleacutemu sledovaacuteniacute vyacutevoje školniacutech osnov a učebnic Je to nezbytneacute zejmeacutena v době postupneacuteho zavaacuteděniacute noveacute soustavy vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute na zaacutekladniacutech a středniacutech školaacutech Proto pracovniacuteci odděleniacute spolushypracujiacute s metodiky zeměpisu Uacutestředniacuteho uacutestavu pro vzdělaacutevaacuteniacute pedagogickyacutech prashycovniacutekll Pedagogickeacuteho uacutestavu hl m Prahy Krajskeacuteho pedagogickeacuteho uacutestavu Středočesshykeacuteho kraje a obvodniacutech pedagogickyacutech středisek s od bornou skupinou pro ško 1shyskou geografii Čs geografickeacute společnosti při ČSAV a proto se takeacute aktivně uacutečastniacute přiacutepravy učitelů zeměpisu a přiacuter-odopiSu na noveacute pojetiacute těchto předmětů Pomaacutehajiacute teacutež při organizovaacuteniacute seminaacutel-ů a exkurzi pro učitele a některeacute seminaacuteře probiacutehajiacute v proshystolaacutech Planetaacuteria Praha

193

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

V r 1983 geografickeacute odděleniacute připravilo a uskutečnilo 266 programovyacutech akci pro 36732 žaacuteků a ucitellt Školniacute pořady tvořiacute podle počtu akciacute 55 a podle počtu naacuteshyvštěvniacutekll 70 programoveacute činnosti geoshygrafickeacuteho odděleniacute Většina se uskutečnila v kinosaacutele Planetaacuteria Praha V těchto čiacutesshy

lech ani ve vyacuteše uvedeneacutem celkoveacutem počtu geografickyacutech programů však neniacute zahrnushyto 92 představeniacute školniacuteho pořadu pro 5 ročniacuteky ZŠ Zpraacuteva o planetě Zemi kteryacute shleacutedlo v astronomickeacutem saacutele Planeshytaacuteria 18558 dětiacute a na jehož přiacutepravě se geografickeacute odděleniacute autorsky podiacutelelo

Leacuteta trvajiacuteciacute systematickaacute a odborně zashyměřenaacute programovaacute činnost učinila z odděshyleniacute geografickyacutech programů HvěZdaacuterny a planetaacuteria hl m Prahy geografickeacute prashycoviště znaacutemeacute popularizaci geografie mezi mlaacutedeži a veřejnostiacute Miloslav Štulc

POZNAacuteMKY K METEORICKEacuteMU sEMINAŘr

Ve dnech 17-18 března uspoiaacutedala Hvězdaacuterna a planetaacuterium Mikulaacuteše Kopershyniacuteka v Brně 23 celostaacutetniacute meteorickyacute seshyminaacuteř ktereacuteho se zuacutečastnilo kromě 20 doshymaacuteciacutech i 37 hostiacute z Plzně Kladna Prahy Ostravy Uherskeacuteho Brodu Veseliacute nad Moshyravou Bratislavy Banskeacute Bystrice a něko shy

lika dalšiacutech miacutest Moravy a Slovenska Mezi uacutečastniacuteky-amateacutery kteřiacute pozorujiacute meteory bylo teacutež deset pracovniacutekll hvězdaacuteren

Počet uacutečastniacuteků seminaacuteře byl vyššiacute než např vloni přestože ve stejnou dobu proshybiacutehal seminaacuteř na hvězdaacuterně ve Valašskeacutem Mezi řiacuteČI Snad je to tiacutem že uacutečastniacutekuacutem

vyhovovala kratšiacute doba trvaacuteniacute letošniacuteho seshylllinaacutere - seminaacuteř probiacutehal totiž jen v soshybotu odpoledne a v neděli dopoledne

Pozvanyacutem přednaacutešejiacuteciacutem se letos dobře

povedlo aby posluchačům objasnil zaacutekladshyniacute skutečnosti o meteorech a přiacutepadně

o jejich pozorovaacuteniacute Vladimiacuter Padevět mlushyvil o dějiacutech při průletu meteoroidu ovzdushyšiacutem (v přednaacutešce s naacutezvem Co se děje v atmosfeacuteře vidiacuteme-Ii meteor) a o tOI11 jakeacute tedy asi jsou materiaacutely z nichž se sklaacutedajiacute čaacutestice způsobujiacuteciacute meteory [slabeacute i ty nejjasnějšiacute) Miroslav Zn(Iacutešik přibliacutežil

svět malyacutech čaacutesteček ve slunečniacute soustavě

a naznačil jakyacute je původ a vyacutevoj různ)ch

složek meziplanetaacuterniacute hmoty Vladimiacuter Znoshyjil hovořil pak o cJech a Zpllsobu přiacutepravy

celostaacutetniacutech meteorickyacutech expedic zejmeacutena letošniacute [v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci na stejnyacutech miacutestech jako vloni avšak s jiacutenou sledovanou oblastiacute oblohy) Na zaacutevěr soshybotniacuteho odpoledne mluvil Peter Zimnikoval o tom jak se fotografujiacute meteory a jak to dělajiacute na hvězdaacuterně v Banskeacute BystriCi

Nedělniacute dopoledne bylo věnovaacuteno amashyteacuterskeacutemu pozorovaacuteniacute meteorů - informaciacutem o tom kdo co pozoruje a co dělaacute se ziacuteskashynyacutem materiaacutelem pokynům jak postupovat při pozorovaacuteniacute včetně naacutesledneacuteho standardshy

194

niacuteho zapsaacuteniacute shromaacutežděnyacutech uacutedajů rozhoshyvorům a diskusiacutem

Ivo Miacuteček informoval uacutečastniacuteky jak bylo koncem roku konečně uzavřeno pozorovaacuteni amateacuterů z Veseliacute nad Moravou na jejich expedici v leacutetě 1981 a na veselskeacute hvězshy

daacuterně v dalšiacutech letech Pozorovaacuteniacute neniacute totiž ukončeno tiacutem že člověk vstane od binaru či z lehaacutetka ale až se všeChny uacutedashyje zapiacutešiacute standardniacutem způsobem do protoshykolů aby pozorovaacuteni bylo pak daacutele využito k uacutečelu kvuacuteli ktereacutemu bylo konaacuteno shyk ziacuteskaacuteniacute informace o meteorickyacutech rojiacutech U teleskopickeacuteho pozorovaacuteniacute v raacutemci proshygramu Vladimiacutera Znojila to znamenaacute že perfektniacute protokoly obsahujiacuteciacute veškereacute vyacuteshyznamneacute informace o pozorovaacuteniacute musiacute byacutet nakonec dodaacuteny na brněnskou hvězdaacuternu

ať již autorovi programu nebo autorovi teacuteto zpraacutevy kteryacute s niacutem bude veškeraacute takovaacute teleskopickaacute pozorovaacuteniacute zpracovaacutevat Ivo Miacuteček nejen že materiaacutely bez zaacutevad předal ale pokusil se v nich najlt alespoň některeacute snadno dostupneacute informace - napřiacuteklad o počtu pozorovaacuteniacute meteorů rllznyacutech magshynitud

Radek Peřestyacute referoval o uskutečněni

expedice pozorovatelů z Uherskeacuteho Brodu do Zaacutepadniacutech Tater v prvniacute praacutezdninoveacute lunaci v leacutetě 1983 zabyacutevali se vjzuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem zhruba podle naacutevodu vydaneacuteshyho vloni prozatiacutemně na brněnskeacute hvězdaacutershyně Ivo Bohmann ukaacutezal postup jak spolu s Jiřiacutem Demlem podle tohoto naacutevodu ziacuteskashynyacute materiaacutel zpracovali Po dlouheacute době se tak objevili prvniacute amateacuteři kteřiacute ze svyacutech pozorovaacuteniacute sami vyhodnotili solidniacute inforshymace o meteorickyacutech rOjiacutech [Již viacutece než deset let uvaacutedějiacute totiž amateacuteři a to ještě velmi vzaacutecně jen nepřiacuteliš spolehliveacute uacutedaje o činnosti nejsilnějšiacutech rOjli v těsneacutem okoliacute lejich maxima) Po publikovaacuteniacute ještě leshytos] zjištěnyacutech poznatků o rojiacutech beta Casshysiopeid a gama Drakonid a o sporadickyacutech meteorech předajiacute amateacuteři z Uherskeacuteho Brodu svaacute pozorovaacuteniacute do Brna kde budou zařazena ke spoustě ostatniacutech materiaacutelli ktereacute čekajiacute na počiacutetačoveacute zpracovaacuteniacute Velshymi rozsaacutehlyacute systeacutem programů sloužlciacute ke studiu rOjovyacutech radiantů s využitiacutem velshykeacuteho počtu zaacutekresll meteorů neniacute však ješshytě zcela realizovaacuten a tak dalšiacute přesnějšiacute vyacutesledky k nimž jejich pozorovaacuteniacute přispěje budou zveřejněny teprve za několik let

O akciacutech ktereacute pořaacutedali v minulyacutech leshytech a budou pOřiacutedat letos mluvil Josef Marek organizaacutetor pozorovaacuteniacute severomoshyavsk yacutech meteoraacuteľů

V diskusi navrhl autor teacuteto zpravy možshynost jak obětavou a intenziacutevniacute pozorovaciacute činnost dostat na tak vysokou kvalitativniacute uacuteroveh jakou majiacute např pozorovaacuteniacute na celostaacutetniacutech expediciacutech Spraacutevnaacute metodika pozorovaacuteniacute až do faacuteze standardniacutech protoshykolů je nezbytnou podmiacutenkou pro to aby pozorovaacuteniacute mohla byacutet zpracovaacutena a vyacutesledshyky publikovaacuteny Neniacute-li zaručeno že budou

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

publikovaacuteny informace obsaženeacute v pozoroshyvaacuteniacute zůstaacutevaacute pozorovaacuteniacute meteorů jen inteshyligentniacute zaacutebavou neniacute to vědeckyacute vyacutezkum Cesta jak situaci napravit je jednoduchaacute - přidat se k celostaacutetniacute expedici Letošniacute expedice maacute tři stanice přibude-li na kažshydeacute stanici 10-15 osob ktereacute se podle sveacute chuti zuacutečastniacute praacutece stanice ziacuteskajiacute tito meteoraacuteJ-i skvělou praxi a mohou si byacutet jisti že jejich pozorovaacuteniacute nezapadne - buď

bude [je-Ii to pozorovaacuteniacute teleskopickeacute) neshydiacutelnou součaacutestiacute vyacutesledneacuteho materiaacutelu nebo si mohou sveacute pozorovaacuteniacute (vizuaacutelniacute) sami vyhodnotit podle pokynu odborniacuteka se kteshyryacutem přijdou na expedici do styku načež SVLlj [bezvadnyacute) materiaacutel předajiacute rovněž

brněnskeacute hvězdaacuterně aby jej zaradila do počiacutetačoveacuteho zpracovaacuteniacute

Nakonec se na seminaacuteři probralo několik informaciacute a doporučeniacute ktereacute byly zahrnushyty do zaacutevěrečneacuteho usneseniacute Některeacute z nich JSOU uvecleny již ve člaacutenku o loňskeacutem seshyminaacuteři [viz ŘH 10 19B3 str 215) noveacute inshyformace jsou S dotazy ktereacute se tyacutekajiacute pozorovaacuteniacute meteorů a praacutece se ziacuteskanyacutem materiaacutelem se lze obraacutetit na RNDr lana Hollana (Hvězclaacuterna a planetaacuterium MK Kraviacute hora 61600 Brno) RNDr Daniela Očenaacuteše (Krajskaacute hvezdaacutereň 97590 Banshyskaacute Bystrica) či předsedu meteorickeacute sekce

OTEVŘENEacute HVĚZDOKUPY

NCC m d (obl min r (kpc

281 74 40 457 51 133 28 559 74 44 09 581 66 68 26 637 73 35 21 663 64 164 22 752 66 50 0 04 869 43 300 22 884 4 4 300 23 957 72 110 22

1027 74 20 0 10 1039 5 8 35 0 044

Mel 22 16 1100 125 1342 72 145 055 1444 64 40 1 0 1502 41 80 095

Mel 25 08 330 04 J528 64 240 08 1515 46 180 08 1582 70 375 1647 68 45 055 1662 80 200 04 1664 72 180 12 1746 60 42 042 1817 78 160 175 1893 7 8 110 40 191 2 70 21 132 1981 5 2 25 04 1980 14 037 1960 6 5 12 127 2099 60 13

ČAS prof Miroslava Šulce [Doležalova 5 61600 Brno) Uacutečastniacuteci seminaacuteře doporushyčujiacute sledovat roje komety Halley [eta Aquaridy a Orionidy) samozřejmě v celeacutem pozorovaciacutem obdobiacute (když nerušl Měsiacutec) ve ktereacutem ovšem zrovna nemusiacute nastat mashyximum činnosti roje Přiacutešt1 meteorickyacute se shyminaacuteř se uskutečniacute opět asi za rok v Brně Kdo se dosud našich seminaacuteřů a expedic nezuacutečastnil ať naacutem svůj zaacutejem oznaacutemiacute abychom mu mohli poslat pozvaacutenku

Uacutečastniacuteci seminaacuteře byli vyzvaacuteni aby forshymulovali svou představu o budouciacutem semishynaacuteri sveacute naacutevrhy a požadavky a sdělili je dopisem pracovniacuteku brněnskeacute hvězclaacuterny pověřeneacutemu organizaciacute meteorickyacutech semishynaacuteřel

Podle naacutezoru autora seminaacuteř splnil svůj hlavniacute cll - různyacutemi cestami podpořit tashykoveacute pozorovaacuteniacute meteorli v CSSR ktereacute přinaacutešiacute cenneacute vyacutesledky lan Hollan

Souhvězdiacute severniacute oblohy

Vysvětlivky k tabulkaacutem byly otištěny v RH 61984 (str 131)0 Hlad 1- Weiselovaacute

RV (kms- 1 sioacuten (l06 r Souhoězdiacute ŘH

Cas 1183 50 Cas 11183

1259 Cas 11183 37 10 Cas 1183

- 48 Cas 1183 o 79 Ca s 11B3

-23 1995 And 1184 -22 126 Per 1182 -21 126 Per 182 -35 15 8 Per 1182

631 Cas 11183 -10 316 Per 182

+5 63 1 Tan 1282 3162 Per 1182

+2 1585 Per 182 O 158 Cam 2182

+ 43 794 Tau 1282 1995 Pelmiddot 182 1995 Per 182

Per 1182 -5 251 Ta II 12182

3162 Orl 181 +35 100 Aur 1281

Tau 1282 1995 Tau 1282

-10 79 Aur 1281 126 AlIr 1281

Orl 181 Orl 1 81

O 316 Aur 1281 158 Aur 12181

195

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

NGC m d (obl min) r (kpc) RV (kms- I ) Staacuteřiacute (l06 r) Souhvlzdiacute ŘH

2129 74 40 20 +18 160 Gem 18 3 2168 56 28 087 -5 501 Gem 183 2169 70 70 11 + 16 20 Ori 181 2175 68 18 195 Ori 181 2232 41 5 +15 316 Mon 281 2244 52 24 17 +34 501 Man 281 2252 77 200 Man 281 2264 41 20 0 75 +21 398 Man 281 2281 72 150 05 +21 3162 Aur 1281 2287 50 38 07 +34 20 CM 383 2301 63 125 075 631 Mon 281 2323 64 165 091 126 Mon 28 1 2343 78 70 100 Mao 281 2345 81 120 79 CMa 383 2353 55 20 1 1 +33 126 Mon 281 2362 38 88 155 +33 398 CMa 383 2374 73 195 1995 CMa 383 2384 82 2)5 20 +38 CMa 383 2396 74 100 CMa 383 2414 8 2 40 25 Pup 383 2422 46 30 048 +9 25 1 Pup 383 2423 70 190 087 398 Pup 383 2437 66 27 166 +42 158 Pup 383 2439 71 100 16 +72 10 Pup 383 2447 65 225 11 100 Pup 383 2451 37 45 026 + 26 39 8 Pup 383 2477 57 27 10 1500 Pup 383 2467 71 16 251 Pup 383 2527 83 225 500 Pllp 383 2539 80 220 128 316 Pllp 383 2546 52 41 316 Pup 383 2548 61 54 061 -7 196 Hya 381 2571 74 135 Pup 383 2632 39 95 016 +33 794 Cne 381 2682 74 30 08 +33 3980 Cnc 381 6242 82 90 Sco 783 G383 54 5 138 O 20 Sco 783 6405 4G 06 631 Sco 783 6469 82 124 16 Sgr 782 6475 37 80 024 - 14 158 Sco 783 6494 55 272 066 316 Sgr 782 6514 52 4 16 SgI 782 6520 76 67 165 -26 50 SgI 782 6523 43 45 1G -9 158 Sgr 782 6530 51 150 16 SgI 782 6531 60 136 13 - 9 10 Sgr 782 6595 70 110 Sgr 782 6603 114 5 288 Sgr 782 6604 75 20 07 1 Ser 683 6611 56 7 25 middot20 04 Ser 683 6613 80 98 316 Sgr 782

6618 70 II 15 SgI 782 6633 45 275 032 -23 100 Oph 78 1

6694 96 15 J 55 +4 100 Sct 881

6705 68 14 172 +22 158 Sct 881

6709 74 135 095 -15 25 Aql 881

6716 75 70 158 Sgr 782

6738 83 155 Aql 881

6871 58 20 165 -14 5 Cyg 981

6882 57 18 095 -22 Vlil 384

6883 80 150 138 158 Cyg 981

6910 73 80 165 -33 501 Cyg 981

6913 90 7 125 -28 501 Cyg 981

196

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

NGC m d (obl min (klc RV (kms- 1 Staacuteřiacute [106 r Souhvězdiacute RlJ

6940 72 31 5 08 +5 1000 Vul 384 6994 90 28 Aqr 1082 7023 7 0 5 Cep 1083 7039 68 250 07 1000 Cyg 931 7092 61 80 027 - 28 196 Cy g 981 7160 6 4 75 09 - 25 25 Cep 1083 7209 78 250 OS- 316 Lal 981 7243 67 210 088 +3 251 Lae 981 7654 82 13 16 -35 100 Cas ll8J 7686 80 150 10 And 181 7790 72 175 32 316 Cas 1183

l( 4665 53 410 043 -12 100 Oph 731 I( 4725 54 7 058 +4 251 Sgr 7182 IC 4756 5 4 52 0 784 Ser 683

KULOVEacute HVĚZDOKUPY

NGC m d (obl min r (kpr RV (kms- 1 Souhvězdiacute RH

1851 67 ll 93 +310 Col 383 1904 78 87 130 + 198 Lep 18 1 4590 82 J~ O 100 -116 Hya 482 5024 77 12(j 167 - 112 Com 582 5272 64 163 88 - 154 CVn 582 5901 60 174 67 +50 Ser 6 83 5986 75 9 8 87 +2 Lup 783 6093 73 89 97 +19 SeD 783 61 21 60 260 20 +65 Sea 783 6171 82 10 O 52 -147 Dph 7i81 6205 59 lU5 63 -240 Her 882 6218 6Y 144 53 -16 Dph 781 6254 66 151 43 +69 Dph 781 BZ66 65 14 0 69 -77 SeD 783 6273 68 136 63 +114 Oph 783 6333 7 7 9~ 76 +224 Dph 781

6 c6341 J 112 74 + 118 Her 881 6402 75 11 7 l7 -116 Oph 7181 6441 72 8 O 8 -70 Sgr 7R2 65 41 [j 9 13 2 58 -148 CrA 7 82 66 26 70 112 58 o SgI 782 6637 78 71 63 +74 SgI 782 6656 51 24 1 27 -144 Sgr 782 6681 8 2 78 13 + 198 SgI 782 6715 7r 92 141 +122 Sgr 782 6723 73 110 81 -3 Sgr 782 6779 82 70 89 -145 Lyr 384 6809 63 lSO 46 +169 Sgr 7 82 6838 83 70 31 -80 Sge 881 6864 85 60 2U -198 Sgr 782 6981 93 59 154 -255 Agr 1082 7078 G5 12 3 98 -109 peg 1081 7089 65 12~ 112 -5 Agr 1082 7099 7 6 111 74 -175 Cap 982

vanovaacute a P Andrle komentaacuteř etou M Koshypeckyacute a L Lipskyacute - Film pojednaacutevaacuteNoveacute knihy o soustavě Mleacutečneacute draacutehy a o obecnyacutech

a publikace vlastnostech galaxiiacute Poněvadž byl vytvořen prakticky stejnyacutem lwlektivem pracovniacuteků

připomiacutenaacute jeho forma geofyzikaacutelniacute seriaacutel bull Galaxie Kraacutetkometraacutežniacute film deacutelka Země - planeta neznaacutemaacute kteryacute vysiacutelala 20 min vyrobilo Filmoveacute studio Gottwalshy Československaacute televize Ve filmu se poshydov režie V Baacuterta odborniacute poradCi V Mar- užiacutevaacute jednak fotografiiacute různyacutech objektů

197

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

v Galaxii a sniacutemků jinyacutech galaxiiacute jednull prostředků animovaneacuteho filmu (viz ukaacutezshyky na 3 str obaacutelky) Tato kombinace realshynyacutech zaacuteběrů a trikoveacuteho filmu je pro gottshywaldovskeacute populaacuterně vědeckeacute filmy typickaacute Diacuteky tornu se nluacutežeme podiacutevat na Mleacutečnou draacutehu z velkeacute vzdaacutelenosti sledovat zrychshylenyacute vyacutevoj hvězd apod Film je vhodnyacute pro lidoveacute hvězdaacuterny a astronomickeacute kroužky

-vepshy

bull Sybil P Parker a kol editorov McGrawshy-Hm Encyclopedia o Astronomy McGrawshy-Hil Book Company New York 1983 shyV suacutečasnom obclobiacute pruc1kej expl6zie astroshynomickyacutech a astrofyzikaln ych poznat kov neobyčajne stuacutepol vyacuteznam encyklopeclicmiddot kyacutech publikaacuteciiacute podaacutevajuacutecich prehlacl ceshyleacuteho spektra našich suacutečasnyacutech poznatkov o vesmiacutere Uvedenaacute publikaacutecia preclstavuje jeden z najvydarenejšiacutech pokusov o podobshynuacute synteacutezu Reprezentatiacutevne dielo o vyše 450 stranaacutech ObsahUje okolo 230 velkyacutech hesiel vyše 400 čiernobielych fotografiiacute grafov a kresieb alw aj 13 farebnyacutech fotomiddot grafiiacute Heslaacute suacute radeneacute abecedne Každeacute z velkyacutech hesiel je rozcleleneacute na niekolko dielčiacutech sekciiacute Napr heslo Kozmoloacutegia sa deliacute na Štruktuacutera vesmiacuteru Gravitaacutecia vo vesmiacutere ExpandujClci vesmiacuter Kozmologickeacute modely Vyacuteber medzi kozmologickYacutellli momiddot delmi Ran~ vesmiacuter Kozmickeacute žiarenie poshyzadia Každeacute z hesiel napiacutesal jeden z vecluacutemiddot cich odborniacutelOv v danej oblasti V autorshyskom kolektfve sa tak zišli viacereacute hviezdy prvej ve lkosti suacutedobej astronoacutemie ako suacute L H Aller H W Babcock B J Bok A G W Cameron J L Greenstein G P Kuipe A Seacutelndage K S Thorne P van de Kamp G de Vaucouleurs a iniacute Okrem ilustraacuteciiacute Sll pri každom hesle uvedeneacute od kazy nil

198

Ukaacutezka jak vznishykaly v gottwaldovmiddot skeacutem studiu zaacuteběry z jilmu Galaxie shyfilmovaacuteniacute modelu galaxie f Foto V Baacuterta

zaacuteklaclnuacute literatuacuteru ako eacutelJ kriacutežoveacute odkazy na pribuzneacute heslaacute v samotnej encyklopeacuteclii Celkovyacute dojem trochu kazia niektoreacute chylJy Ide napr o zaacutemenu hodnot hmotnostiacute Siria A a Siacuteria B v hesle Siacuterius zameneneacute indeshyxy Leacutelgrangeovyacutech bodov Ll a L2 v hesle Rocheova hranica observatoacuterium Skalnateacute Pleso v hesle Astronomickeacute observatOrium omlacllo o 10 rok ov (namiesto roku za)ožeshynia 1943 je uvedenyacute rok 1953) Tieto chyby ktoreacute vznikli zrejme pľi sadzbe celkovuacute uacuteroveň publikaacutecie neznižujuacute McGraw-Hill Encyclopeclia of Astronomy piedstavuje zaacuteshyslužnyacute vyclavatelslyacute čin Poskytuje ZlOZllshy

mitelnoll formou a na vysokej odbornej uacuterovni popis objektov vo vesmiacutere astrofyshyzikaacutelnych procesov astronomickyacutech priacutemiddot strojov i metodickyacutech postupov a predsta middot vuje celistvyacute suacutehrn ziiacutekladneacuteho inforlllačshyněho obsahu sCtdobej astronoacutemie Aj keď je pokrok v modernej astronOmii a astrofyzike velmi ryacutechly publikaacutecia bude zrejme ešte prinajl11enšom niekolko rokov patliť medzi zakladneacute priacuteruck y D Chochol

bull J KabeJaacuteč Geodellckd astronomie III diacutel Edičniacute středisko ČVUT Praha 1982 stľ 262 obr 72 Kčs 20- - Geodetickaacute astroshynomie jako součaacutest astrometrie neniacute sice tak perspektivniacutem oborem jako napimiddot kosshymiclaacute geodeacutezie přesto prochaacuteziacute v současneacute době p[edevšiacutem jejiacute praktickaacute čaacutest vliv em rozvoje přiacutestrojoveacute a vyacutepočetniacute techniky ne olJyčejně rychlyacutem vyacutevojpm Stala SP neposhystradatelnou nejen při řešeniacute vědeckyacutech a pralltickyacutech uacutekolů zaacutekladniacuteho vyacutezkumu geoshydeacutezie ale i oborů přiacutebuznyacutech jako geofyzi(y geodynamiky geologie atd ]ejl IlrilktickJl1 čaacutestiacute se zabyacutevaacute skriptum Geodeticllaacute astroshynomie III diacutel Vzniklo na zaacuteklaclě autoroshyvyacutech prednaacutešek pro studenty 4 ročniacutew

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

oboru geodeacutezie a kartografie stavebniacute fashykulty CVUT v Praze Skriptum je děleno do tfiacute kapitol [ll Určeni astronomickeacuteho azimutu [2) Určeniacute astronomickeacute zeměpisshyneacute šiacuteřky nebo astronomickeacute zeměpisneacute deacutelshyky resp času [3) Současneacute určeniacute astroshynomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky astronomickeacute zeshyměpisneacute deacutelk y resp času a astronomickeacuteho azimutu V ([VOdEC1 jednotlivyacutech kapitol jsou uvedeny vztahy mezi astronomickyacutemi a geodetick5mi veličinami historie astroshynomicko-geodetickyacutech mereniacute na uacutezemiacute ČSSR je popsaacutena současnaacute šiacuteřkovaacute a čashysovaacute služba u naacutes i v zahraničiacute Měřickeacute metody jsou řazeny tak aby postupovaly od jednoduššiacutech ke složitějšiacutem Ciacutelem je seznaacutemit členaacuteře s teoretickyacutemi zaacuteklady poshypisovanyacutech metod a ulehčit jejich přiacutepadshy

nou praktickou realizaci U každeacute metody je uvedena teorie rozbor přesnosti způsob sestaveniacute pozorovaciacuteho programu přiacuteprava a po s tup měřeniacute vliv systematickyacutech chyb piehlEd vyacutepočetniacutech vzorců a zhodnoceniacute U zaacutevažnějšiacutech metod i stručnyacute historickyacute naacutestin Po matematickeacute straacutence neniacute skripshytum naacuteročneacute Vyžaduje však dobrou znashylost sfeacuterickeacute trigonometrie a znalost zaacuteshykladlI sfeacuterickeacute astronomie v rozsahu Geoshydetickeacute astronomie 1 prof E Bucheacutellil [Praha 1963 J na k [erou sll riptulll vlastně

navazuje Skriptum vypJiacuteuje v českeacute liteshyratuře uacutečeln ě mezeru kteraacute v tomto oboru byla od rozebraacuteniacute znaacutemeacute knihy L j Lushykeše Zaacuteklady geodetickeacute astronomie vyshydilneacute v SNTL v Praze v roce L951 Obsaacuteh lyacute vyacuteklad podrobneacute teoretickeacute i praktickeacute rozbory jednotlivyacutech metod podrobnaacute mashytematickaacute odvozeniacute a řada obraacutezků činiacute ze skript vhodnou publikaci nejen pro stushydenty ale i pro odborniacuteky v prltlktickeacute astronomii neboť u iad y metod bylo vy shyužito zkušenostiacute ziacuteskanyacutech předevšiacutem ph měřeniacutech v tereacutenu na Lap laceov)ch bodech Vzhledem k praktickeacutemu zaměieniacute může byacutet skriptum užitečneacute i pracovniacutekům lidoshyvyacutech hvězdaacuteren astronomům a mateacuterLllll veshydouciacutem astronomickyacutechkroužlltuacute k teliacute moshyhou některeacute jednoduš šiacute metOdy [vytYacute čeniacute poledniacuteku z měřeniacute azimutu Polaacuterky určeniacute astronomickeacute zeměpisneacute šiacuteřky a deacutelky poshyčetnigtgrafickou metodou a dalšiacutel využiacutel napL při praktickeacute činnosti v kroužciacutech SIHiptulTl je možno zakoupit v prodejně technickeacute literatury ČVUT v Praze 6 - De jshyviciacutech Zelenaacute 15 nebo objednat nH Hvězshy

doacutern ě a pl anetaacuteriu v Hadci Kraacuteloveacute 8 Fronliek Hovorka

Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

Slunce vy ch aacuteziacute 1 listopadu v 6h 5)111 zashypadaacute v 16h37m Dn e 30 listopadu vychaacuteziacute v 7h36 1ll zapadaacute v 16hOZ m Během listopadu

se zkraacutetiacute deacutelka dne o 1 h 21 Illin a poledniacute vyacuteška Slunce nael obzorem se zmenšiacute o 8deg z 26deg na 18deg Dne 22-23 listopadu nastane uacuteplneacute zatměniacute Slunce ktereacute však u naacutes nebude viditelneacute ani jako čaacutestečneacute Geoshycentrickaacute konjunkce Slunce s Měsiacutecem v rektascenzi nastaacutevaacute 23 XI v oh03Bm paacutesmo totality se taacutehne jižniacute čaacutestiacute Ticheacuteho oceaacutenu od Noveacute Guinee až teacuteměř k zaacutepadshyniacutemu pobležiacute Tižniacute Ameriky Jako čaacutestečneacute je zatměniacute viditelneacute v rozsaacutehleacute oblasti Tishycheacuteho oceaacutenu ve vyacutechod niacute čaacutesti Indoneacutezie v Austraacutelii na Noveacutem Zeacutelandu Na Filipiacuteshynaacutech na ticl1omoiskeacutem pobřežiacute Antarktidy a v nejjižnějšiacute čltlsti jižniacute Ameriky

Měsiacutec je 8 XI v 18h4401 v uacutepltiku 16 XI v 811 00 v posledniacute čtvrti 22 XI ve 23 h

58 m v novu a 30 XI v 9h 02m v prvniacute čtvrti Dne 5 listopadu prochaacuteziacute Měsiacutec odzemiacutem 20 XI pllzemiacutem Při uacuteplňku B listopadu nastane čaacutestečneacute polostinoveacute zatměniacute Meshysice l velikost 092 v jednotkaacutech měsiacutečniacuteho prlimEru) MěsiacuteC vstoupiacute do polostiacutenu v 16b 388 01 (ted y kraacute tce po vyacute chod u] střed zashytměniacute nastane v 18h553 01 a vyacutestup Měsiacutece z polostiacutenu ve 21 h118 11 Prllběh zatměniacute je znaacutezorněn v Hvězdaacuteřskeacute ročence 1984 [str 103 J B ě llCIll listopadu nastanou konjunkce Mčsiacutece s těmito planetami 24 Xl v 15h

s Merkurem 25 XI ve 211 s Neptunem a v 15h s Jupiterem 26 XI ve 2h s Venušiacute a 27 Xl ve 22 h s Marsem

Mereur je v listopadu na večemiacute obloze nejpřiacutehodnějšiacute pozorovaciacute podmiacutenky jsou ke konci měsiacutece protože Merkur je 25 lisshytopadu v největšiacute vyacutechodniacute elongaCi 21 0

od Slunce m(žeme ho naleacutezt po zaacutepadu Slunce niacutezko nacl jihozaacutepadniacutem obzorem Počaacutetkem li s tOp il du Merkur zapadaacute v 1611

58nl koncem rn2sfce v 17h05m [tedy asi 1 hodinu po zaacutepadu Slunce] Běl1em listoshypadu se jasnost Merkura zmenšuje z -041n

nB O lm Dne 15 listopadu v 15h je Merkur v konjunci s Uranem Při konjunkCi Mershylwra s Měsiacutecem 24 listopadu dOjde k zaacuteshykrytu planety uacutekaz však II naacutes neniacute poshyzoľovatelnyacute

Venuše je po celyacute mesiacutec na večerniacute obloshyze po zaacutepadu SJunce nad jihozaacutepadniacutem obshyzorem Počaacutetkem JistojJadu zapadaacute v 18h

05111 koncem měsiacutece v 18 11 4210 bull Během listoshypadu se jasnost Venuše zvětšuje z -34 111

na -36111 Dne 13 XI ve 20h Je Venuše v konjunkCi s Neptunem 24 Xl ve 22h

v konjunkCi s jupiterem Přesto že kOIlshyjunkce VpJluše s jupitprpm nastaacutevaacute až po zaacutepadu obou planet tmde konstelace zajiacuteshymavou podiacutevuJlOU již ve v ečerniacutech hodinaacutech vzduacutelpl1ost obou planpt bude pouze asi 1deg

Mars se pohybuje soullvězdiacutemi Střelce Cl

Kozorožce a je pozorovatelnyacute večer Počaacutetshyem listopadu zapadaacute ve 20 h 37 -koncem měsiacutece ve 20 11 45111 bull jasnos t Marsu se během lis topadu zmenšuje z 07 111 na 09 111 bull Dne 7 listopadu prochaacuteziacute Mars perihelem

Jupier je v souhvězdiacute Střelce a je vidishytelnyacute jen zvečera Počaacutetkem měsiacutece zapadaacute

199

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

v 19h 55m koncem měsiacutece již v 18h 27 m [asshynost [upitera je asi -16 1ll bull

Saturn je v souhvězdiacute Vah a protože je ll listopadu v konjunkci se Sluncem neniacute po celyacute měsiacutec pozorovatelnyacute Počaacutetkem lisshytopadu zapadaacute v 17hOSm koncem měsiacutece vychaacuteziacute v 511 55m Dne ll listopadu je takeacute Soturn nejdaacutele od Země 10889 AU

Uran je v souhvězdiacute Hadonoše Protože se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 5 prosince neniacute po celyacute listopad pozorovatelnyacute

Neptun je v souhvězdiacute Sticlce a i toto planeta se bliacutežiacute do konjunkce se Sluncem kteraacute nastane 22 prosince V listopadu neniacute Neptun ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute protože zapadaacute počaacutetkem měsiacutece v 19h20 m

koncem již v 17h30 m bull

Plulo je v souhvě zdiacute Panny Po konjunkci se Sluncem 25 řiacutejna neniacute ani tato planeta v listopadu ve vhodneacute poloze k pozorovaacuteniacute Počaacutetkem měsiacutece Pluto vychaacuteziacute v 511 20 111

zapadaacute v 17 11 56 1n koncem listopadu vychaacuteziacute ve 3h 3211l a zapadaacute v 16h 04 111 bull

Planetky Ve vyacutehodneacute poloze k pozoroshyvaacuteniacute je [1) Ceres kteraacute je 10 listopadu v opozici se Sluncem jejiacute polohy lze nashyleacutezt ve Hvězdaacutelskeacute ročence 1984 [str 125) Dne 3 listopadu je v opozici se SJuncem (97) Klotho jejiacutež jasnost je asi 99 111 muacuteshyLeme ji vyhledat podle rektascenziacute a deklishynaciacute (19500)

X 27 3 11 037 111 -2deg49 XI 6 2 557 -4 18 XI 16 2 494 -517 XI 26 2 430 -541

XII 6 2 38 9 -528

B2hem listopadu dojde k přibliacuteženiacute naacutesleshyllujiacuteciacutech jasnějšiacutech planetek k jasnějšiacutem hvězdaacutem 1 XI se přibliacutežiacute ve 20 h (7) Iris f8O Jl l) na 36 zaacutepadně k 139 Tauri [491ll )

16 XI ve 23 11 (4) Vesta [82nl) na pouze 4 severně k 16 Virginis [51 01 ) 23 XI v 15h Iris na jen 2 jižně k 132 Tauri [5orn) 25 XI ve 21 11 (1) Ceres [73 m ) na pouze 5 Jižně k ) Ceti (47 01 ) 27 XI ve 3h [6) Hebe [86 111 1 na 50 k 18 Monoceroshytis [47 m ) a teacutehož dne ve 23 (4) Vesta [81111) na jen ľ k SAO 119508 [60 111 )

30 XI ve 12 11 [B) Flora [89 01 ) na 57 zaacuteshypadně k 39 Ceti (55] Tyto uacutekazy jsou vhodnou přiacuteležitostiacute k vyhledaacuteniacute planetek Dne 19 listopadu ve 411 je [4) Vesta v konshyjunkci s Měsiacutecem zaacutekryt planetky však II naacutes neniacute pozorovatelnyacute

Meteory V noci 1617 listopadu nastaacutevaacute maximum činnosti vyacuterazneacuteho roje Leonid Z dalšiacutech rojů majiacute maxima jižniacute Tsuridy 2 XI severniacute Tauridy a u-Pegasidy 12 lis shytopadu Bližšiacute uacutedaje nalezneme ve HvězdRřshysk eacute ročence 1984 [str 135)

VšeChny časoveacute uacuteclaje v tomto přehledu jsou uvedeny v čase sttedoevropskeacutem vyacuteshychody a zaacutepady platiacute pro průsečiacutek 15deg vyacutech poledniacuteku a 50deg sev rovnoběžky f B

200

OBSAH

[ B Zeldovič Moderniacute kosmologie - L

Křivskyacute Ke ldasifikaciacutem slunečniacutech

erupciacute - M Šolc Analema nad Prahou

- Kraacutetkeacute zpraacutevy - Noveacute knillY a publishy

kace - Uacutekazy na obloze v listopadu 1984

CO)JEPIKAHVlE

H B 3eJIbAOBVI-l COBpeMeHHaH KOCMOshy

JIOrJ1H - JI KpmVlBcKbl KJlaCcVlcpVlKashy

l(VIVI COJlHeYHblX BcnblllleK - M llloJIlJ

AHaJJeMMS HaA r Ilpara KpaTKl1e

C006weHl1fl - PeueH3V111 - HBJIeHVlR

Ha He5e B HOR6pe 1984 r

CONTENTS Y B Zeldovicl1 Modem Cosmology shy

L Křivskyacute To the Classification of Solar

Flares - M Šolc Analemma Above Prilshy

gue - Short Contributions - Book Reshy

Vi8WS - Phenom e na in Novembel 1984

bull Koupiacutem Ca so pis ŘiacuteSe hvězd ročniacuteky J981 i 1983 Atlas COeacuteli s přiacutelollOU od A Beacuteviiře Vše v dobreacutem stavu c entl respektuji - Bořishyvoj Iluš 75653 Vidče 385

ISSN 0035-5550

Riacuteši hvězd řdiacute redakčn rada Doc Antoniacuten Mrkos CSc [pledseda redakčniacute raďy) doc RNDr Jlr Bouška CSc (vyacutekonnyacute redaktor) RNDr Jiřiacute Grygar CSC RNDr_ OldřIch Hlad člen korespondent ČSAV RNDr Mloslav Kopecmiddot kyacute Dr Sc Ing Bohumil Maleček CSc RNDr Jan Štohl CSc technickaacute redaktorka Otlle Strnadovaacute - Vydaacutevaacute ministerstvo kultury CSR v nakladatelstv a vydavatelstv Panorama Haacutelkova 1 12072 Praha 2 - Tisknou TIskařskeacute zaacutevody n p zaacutevod 3 Slezskaacute 13 12000 Prashyha 2 - Vychaacutez dvanaacutectkraacutet ročně cena jedshynotliveacuteho čiacutesla Kčs 250 ročn předplatneacute Kčs

30- - RozšIřuje Poštovniacute novinovaacute služba lnformace o předplatneacutem podaacute a objednaacutevky přlpmaacute každaacute administrace PNS pošta dorushyčovatel a PNS - UacuteED Praha Objednaacutevky do zahranlU vyřizuje PNS - uacutestledn expedice a dovoz tisku Praha zaacutevod Ol administrace vyacutevozu tisku Kafkova 19 16000 Praha 6 shyPřspěvky ktereacute mus vyhovovat pokynltID pro autory [viz RH 64 24 11983) přijmaacute redakmiddot ce Řiacuteše hvězd Šveacutedskaacute 8 15000- Praha 5 Rushykopisy a obraacutezky se nevracej - Toto čslo

bylo daacuteno do tisku l srpna vyšlo v zaacuteřiacute J981

Dvě ukaacute zky umelyacutech galaxiiacute z kraacutetkometraacutežniacuteho filmu Galaxie deg němž infolshymujeme na st 197-198 ( Foto V Baacuterta - Na čtvrteacute str obaacutelky je fotomontaacutež zn aacutezorTl u j iacuteciacute analemu nad Prahou (M Šolc k řl aacutenk u na str l87-l88