Upload
vaughan-dunn
View
37
Download
2
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Sloučeniny halogenů. CH-3 Anorganická chemie, DUM č.11. Mgr. Radovan Sloup. 2. ročník čtyřletého studia. Gymnázium Sušice. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Gymnázium Sušice – Brána vzdělávání II. sloučeniny halogenů. halogeny jsou velmi reaktivní, slučují se s většinou prvků. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
1
2
Sloučeniny halogenů
Mgr. Radovan Sloup
Gymnázium Sušice
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Gymnázium Sušice – Brána vzdělávání II
CH-3 Anorganická chemie, DUM č.11
2. ročník čtyřletého studia
3
Cl2 + Ti →
H2 + Cl2 →
Br2 + Al →
Cl2 + Fe →
3Br2 + 2Al → 2AlBr3
2Fe + 3Cl2 → 2FeCl3
halogeny jsou velmi reaktivní, slučují se s většinou prvků
F2 + Cl2 → F2 + Cl2 → 2ClF
H2 + Cl2 → 2HCl
2Cl2 + Ti→ TiCl4
doplň a dopočítej reakce:Opakování:
sloučeniny halogenů
zkrácená elektronová konfigurace valenční vrstvy:
jeden nepárový elektronsedm valenčních elektronů
tři valenční elektronové páry
E
n s2 n p5
ox. č.: F: pouze -ICl: -I, I, III, (IV), V, VII
Br: -I, I, III, V, (VII)I: -I, I, (III), V, VII
sloučeniny halogenů
fluor – sloučeniny pouze v ox. čísle –Inejvýznamnější sloučeninou je fluorovodík HF, jedovatá kapalina, nízkovroucí, bezbarvá, která vzniká reakcí fluoru s vodou:
sloučeniny halogenů
2H2O + 2F2 → 4HF + O2 syntézou přímo z prvků: H2 + F2 → 2HFpřipravuje se rozkladem flouridu vápenatého (nerostu kazivce): CaF2 + H2SO4 → 2HF +
CaSO4v vodném roztoku je jako středně silná kyselina (fluorovodíková):H2O + HF → F + H3O - +
fluorovodík i jeho vodný roztok leptá sklo (!uchovává se v plastu!): SiO2 + 4HF → SiF4 + 2H2O
ve vodě rozpustné (většinou) fluoridy jsou toxické
chlor – sloučeniny v ox. čísle –I, I, III, IV, V, VIIrozpouštěním chloru ve vodě vzniká chlorová voda:
sloučeniny halogenů
H2O + Cl2 → HCl + HClO
vzniká např. syntézou přímo z prvků: H2 + Cl2 → 2HClpřipravuje se rozkladem chloridu sodného kyselinou sírovou:
NaCl + H2SO4 → HCl + NaHSO4
ve vodě je zcela HCl disociován, silná kyselina (chlorovodíková):
H2O + HCl → Cl + H3O - +
obsažena např. v žaludku člověka (0,3 %), odvozené soli - chloridy
významnou sloučeninou s ox. číslem –I je chlorovodík HCl:
NaCl + NaHSO4 → HCl + Na2SO4
doplň:
doplň:
doplň:
doplň:
chloridy:sloučeniny halogenů
2Na + Cl2 → 2NaClvznikají reakcí kovu s chlorem:
Zn + 2HCl → ZnCl2 + H2
NaCl + AgNO3 → AgCl + NaNO3
reakcí neušlechtilého kovu s chlorovodíkem:
reakcí oxidu, hydroxidu, uhličitanu kovu s chlorovodíkem:
NaOH + HCl → NaCl + H2O
nerozpustné chloridy vznikají např. srážením:
chloridy jsou většinou ve vodě rozpustné, bílé a polární neboiontové látky, patří mezi ně řada látek, často složky mořské vody
kyslíkaté kyseliny a soli chloru:
sloučeniny halogenů
HClOslabá, známa jen ve zředěném vodném roztoku, koncentrovaný se rozkládá:
její soli – chlornany, jsou velmi silná oxidační činidla, používají se jako bělící látky v textilním průmyslu a jako dezinfekce – bazény
kyselina chlorná:
3HClO → HClO3 + 2HCl
HClO3silná, známa jako vodný roztok max. 40 %, silnější se rozkládá
3HClO → HClO3 + 2HCl
vznik: Ba(ClO3)2 + H2SO4 → 2HClO3 + BaSO4
kyselina chloritá:kyselina chlorečná:
HClO2 její soli chloritany
její soli – chlorečnany, jsou velmi silná oxidační činidla, používají se jako pesticidy, pyrotechniky, technické látky, jedovaté…
silné oxidační činidlo
KClO3 vyrábí se elektrolýzou roztoku chloridu draselného
kyslíkaté kyseliny a soli chloru:
sloučeniny halogenů
HClO4kapalná, intenzivně leptá pokožku, nebezpečná, vybuchuje v kontaktu s organickými látkami, prudce zapaluje papír a dřevo
její soli – chloristany, jsou velmi silná oxidační činidla, rozpouštějí se ve vodě, používají se jako třaskaviny a jako sušidla
kyselina chloristá: silné oxidační činidlo, hygroskopická
2KClO4 + H2SO4 → 2HClO4 + K2SO4
výroba:
pojmenuj:AgCl chlorid stříbrný
ZnCl2 chlorid zinečnatýHClO kyselina chlorná
HClO2 kyselina chloritáKClO3 chlorečnan draselný
KClO4 chloristan draselný
oxidy chloru:
sloučeniny halogenů
Cl2O + H2O → 2HClO
Cl2Ožlutohnědý plyn nepříjemného zápachu, dráždí dýchací orgány, je nestálý a má oxidační vlastnosti, exploduje ve styku s hořlavými látkami, rozpuštěním ve vodě vzniká kyselina chlorná:
oxid chlorný:
ClO2žlutozelený plyn nepříjemného zápachu, těžší než vzduch, je nestálý a má velmi silné oxidační vlastnosti, exploduje ve styku s organickými látkami, rozpuštěním ve vodě vzniká směs kyselin:
oxid chloričitý:
6ClO2 + 3H2O → HCl + 5HClO3
Cl2O7oxid chloristý: bezbarvá olejovitá kapalina, explozivně se rozkládá, je
stálejší než oba nižší oxidy, ve vodě se rozpouští na kyselinu chloristou:Cl2O7 + H2O → 2HClO4
doplň:
doplň:
brom – sloučeniny v ox. čísle –I, I, (III), V , (oxidy jsou nestálé)rozpouštěním bromu ve vodě vzniká bromová voda:
sloučeniny halogenů
H2O + Br2 → HBr + HBrO
vzniká např. syntézou přímo z prvků (katalyzátorem je platina): H2 + Br2 → 2HBr
je to bezbarvý, zapáchající plyn, rozpustný ve vodě → velmi silná kyselina bromovodíková, rozpouští kovy, jejich oxidy, hydroxidy a uhličitany za vzniku bromidů (ty jsou většinou ve vodě rozpustné):
významnou sloučeninou s ox. číslem –I je bromovodík HBr:
2HBr + Zn → ZnBr2 + H2O
doplň:
doplň:
KOH + HBr → KBr + H2O
MgO + 2HBr → MgBr2 + H2O
CaCO3 + 2HBr → CaBr2 + H2O + CO2
kyslíkaté kyseliny a soli bromu:
sloučeniny halogenů
HBrOvelmi slabá, jen ve zředěném vodném roztoku, rozkládá se:
její soli – bromnany, silná oxidační činidla, nestabilní, rozkládají se
kyselina bromná:
3HBrO → HBrO3 + 2HBr
HBrO3
silná, známa jako vodný roztok max. 50 %, silnější se rozkládá
3HBrO → HBrO3 + 2HBr
vznik:
kyselina bromitá není známá, existují jen roztoky bromitanůkyselina bromičná:
její soli – bromičnany, jsou silná oxidační činidla
v roztoku, silná, oxidační činidlo
KBrO3používá se v analytické chemii, při zahřátí se rozkládá
Ba(BrO3)2 + H2SO4 → 2HBrO3 + BaSO4
2KBrO3 → 2KBr + 3O2
Jod – sloučeniny v ox. čísle –I, I, III, V, VII
sloučeniny halogenů
vzniká např. syntézou přímo z prvků (katalyzátorem je platina): H2 + I2 → 2HIje to bezbarvý, zapáchající plyn, dýmající, při teplotě nad 180 °C se rozkládá, rozpustný ve vodě → velmi silná, redukující kyselina jodovodíková, na vzduchu se rozkládá za uvolnění jodu, rozpouští některé kovy:
významnou sloučeninou s ox. číslem –I je jodovodík HBr:
2HI + Fe → FeI2 + H2
doplň:
KOH + HI → KI + H2O
MgO + 2HI → MgI2 + H2O
3I2 + 6KOH → 5KI + KIO3 + 3H2O
jodidy vznikají podobně jako bromidy:
jodidy jsou ve vodě většinou rozpustné
oxidy a kyseliny jodu: nejvýznamnější oxid je jodičný:
sloučeniny halogenů
je to bezbarvá, krystalická látka, rozpustná ve vodě, v roztoku je silnou kyselinou, ale slabší než chlorečná nebo bromičná, má silné oxidační účinky:
je to bílý anhydrid kyseliny jodičné HIO3 :
soli - jodičnany jsou ve vodě většinou nerozpustné a při zahřátí se rozkládají za uvolnění kyslíku podobně jako chlorečnany:
I2O5
HIO3 < > I2O5 + H2O
2HIO3 + 5H2SO3 → H2O + 5H2SO4 + I2
2KIO3 → 2KI + 3O2
kyselina pentahydrogenjodistá H5IO6 je bezbarvá, krystalická, slabá a silně hygroskopická, je to silné oxidační činidlo, stejně jako její soli – jodistany.
15
SLOUČENINY HALOGENŮVytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice - Brána vzdělávání IIAutor: Mgr. Radovan Sloup, Gymnázium SušicePředmět: Chemie (Anorganická chemie)Třída: sexta osmiletého gymnáziaOznačení: VY_32_INOVACE_Ch-3_11Datum vytvoření: LISTOPAD 2012
Anotace a metodické poznámkyPrezentace je určena pro úvod do chemie halogenů v rozsahu SŠ. Pro zopakování základních vlastností halogenů a jejich výskytu. Důraz je položen na porovnání fyzikálních vlastností halogenů. Během prezentace se objeví několik úkolů k řešení, které je součástí jednotlivých slidů. Materiál je vhodné podle možností doplnit reálnými experimenty. Pro reálný experiment je možné demonstrovat tepelný rozklad jodoformu. Vhodné uspořádání je zřejmé z obrázku na slidu číslo 9. Tento experiment je možné provézt také ve zkumavce, kterou zahříváme nad plamenem. Vznikající jod tvoří intenzivní fialové páry.
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:F,9.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Joseph_louis_gay-lussac.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Antoine-Jerome_Balard.jpghttp://commons.wikimedia.org/wiki/File:Henri_Moissan_isolating_fluorine_1886_crop.jpg?uselang=csPoužité materiály:Honza, J.; Mareček, A.; Chemie pro čtyřletá gymnázia (1.díl). Brno: DaTaPrint, 1995;ISBN 80-900066-6-3
Greenwood, N.N.; Earnshaw, A.; Chemie prvků I. Praha: Informatorium, 1993, ISBN 80-85427-38-9
Obrázky a schémata jsou dílem autora prezentace.Vše je vytvořeno pomocí nástrojů Power Point 2003, ZonerPhotoStudio 14, Malování
Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.
obr 1. (29.10.2012), autor:neznámý: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PSM_V31_D740_Carl_Wilhelm_Scheele.jpg