Betlémské světloObRok 2011Ringo turnaj

Darování krveO poklad hradeckých

měšťanů

Scout frisbee cup

Rozhovor: MeruňkaNa cestě: Rusko a PobaltíKurzy: Průvodce skautskými kurzyKulturní koutek: DubstepStoletí českého junáka: Doba rudého útlaku

Jak na stezkuSurvival skills: zranění

Kam vyrazit: Blažkovec u HolicNa schůzku: Featuring aktivity

Když se mě někdo zeptá, které roční období mám nejraději, moje odpověď záleží na tom, jaký měsíc je zrovna v kalendáři. A není to tak, že bych si v letním parnu přál stát v metrové závěji a naopak. Já mám nejraději roční období, které zrovna je. Teď je podzim a já si užívám barevné stromy v parcích a v lesích, jasnou oblohu a mrazivá rána, ale i šedivé nebe, mlhy a studené deště.

Ale zároveň už se těším na zimu, na jízdu na kole po zasněžených ulicích, na sáňkování a na sněžnicové výpravy po horách.

Čímž se dostávám k tomu hlavnímu – dejte šanci sněžnicím. Můžete si je koupit, ale lepší je si je pro začátek jen půjčit a vyzkoušet, jak se vám tento stále oblíbenější způsob pohybu nejen po horách bude líbit. Anebo si je jako já, vyrobte. Vyjde to celkem levně, není to nijak náročné a budete z toho mít dobrý pocit. Pak už stačí jen chodit a užívat si zasněžené krajiny.

Zasněžené čtení!

Jakub Fabián - Swišť

2

22. 11. Darování krve

3. - 5. 12. Mikulášský víkend

20. 11. Ringo turnajO poklad hradeckých měšťanů

23. 12. Betlémské světlo

24. 12. Vánoce!

3

Střípky42124

Jak na stezkuHry na schůzku

Střípky:Skautský plesBetlémské světloO poklad hradeckých měšťanůNové skautské plackyRingo turnajStředisko K. Šimka slaví

ObRok 2011Daruj krev se skauty

4

56

Scout frisbee cup & Partie pinčlů7

Lidé v Hradci: MeruňkaNa cestě: Rusko a PobaltíKam? Průvodce skautskými kurzyHistorie: Doba rudého útlakuKulturní koutek: DubstepKoutek poezie

81013161820

Jak na stezkuSurvival: ZraněníKam vyrazit: Blažkovec u HoliceHra na schůzku: Featuring aktivity

21222324

25 Despekt: Skautský horoskop

4

Uskuteční se snad ples v prostorách hotelu, nebo se po dvou letech vrátí do Adalbertina? Na tuto otázku ještě nedokážeme odpovědět, stejně jako na otázku, kdy se máte vyšňoření vypravit na ples a proto čtěte příští FLEX!

(sk)

Přátelé, je to tak! Želva mi potvrdila, že plánuje na začátek příštího kalendářního roku uspořádat skautský ples. Nic konkrétního se nám zatím nepodařilo zjistit. Želva však byla přistižena při vyjednávání s manažerem hotelu Černigov.

Královéhradecký skautský ples BUDE!

Betlémského světla v ulicích a samozřejmě bude možné si Betlémské světlo odnést i od stromečku. Akci jako vždy pořádá středisko Karla Šimka. Kontaktní osoba Petr Kubát – Fugas, fugas@18smecka.com

(sve)

Jako každý rok se v pozdním odpoledni 23. prosince sejdeme na Velkém náměstí u stromečku, zazpíváme si pár koled a popřejeme si šťastné svátky Vánoční. Během odpoledne bude probíhat rozdávání

Betlémské světlo

Tradiční turnaj ve sportovní hře ringo pro všechny věkové kategorie proběhne dne 20. listopadu 2010 od 8 hodin. Podrobnější informace naleznete v minulém čísle skautFLEXu, nebo napište Michaele Havlištové – Bicy, Bicy@seznam.cz

(sve)

Ringo turnajNové placky, které vydalo TDC, je již možné zakoupit na internetovém obchodě. Design placek jistě ocení hlavně mladší ročníky. Přehled placek najdete na Křižovatce.

(sve)

Nové placky k dostání

Letáček k akci naleznete taktéž v minulém čísle. Informace vám jistě ráda podá Líba Kotková – Světluška.LibaKotkova@seznam.cz

(sve)

O poklad hradeckých měšťanů začíná na Velkém náměstí a okolí dne 20. listopadu 2010 v odpoledních hodinách.

O poklad hradeckých měšťanů

Několikaleté bojování za lepší klubovnu má tedy zdárný konec a skauting v Hradci má konečně velkou a plně zařízenou klubovnu.

(sve)

Kompletně zrekonstruovaná klubovna střediska Karla Šimka se skautům dostala do rukou již začátkem listopadu.

Středisko Karla Šimka slaví

Rok přeskočil rok a je tu ObRok. Tentokrát ObRok11. Akce určená pro kategorii R&R, akce, na které se můžeš setkat s více než osmi sty lidmi z této kategorie. Ač se akce uskuteční až příští rok na jaře, je nejvyšší čas přihlásit se už nyní, neboť by se na vás z kapacitních důvodů už nemuselo dostat.

ObRok11 se koná 4. až 8. května 2011 v Blansku, pomyslné bráně do nádherného Moravského krasu. Samotné přihlašování na akci běží už od poloviny září a je v něm několik novinek. Tou nejzásadnější je, že každý kmen, který se chce akce účastnit, by si měl vytvořit a uskutečnit nějaký projekt. Projekt je nezbytnou podmínkou k účasti a takzvaný úvod do projektu by měl být vytvořen do konce prosince 2010. V prosinci zároveň končí předběžné přihlašování. Bližší informace a mnoho dalšího vám poskytnou informačně bohaté oficiální stránky www.obrok11.cz. Proto nezahálejte a zaveďte na téma ObRoku11 řeč i ve vašem kmeni.

(zek)

5

4. - 8. května 2011

www.obrok11.cz

Dne 25. listopadu 2010 od 18 hodin v klubovně střediska Karla Šimka se uskuteční volební sněm okresu Hradec Králové. Podrobnější informace rádi poskytnou jednotliví vůdci středisek.

(sve)

Okresní volební sněm

Registrace na ObRok11 v plném proudu

Moderní medicína toho dokáže mnoho. Člověk vymyslel přístroje, které za něj dokáží dýchat, elektroniku, která stimuluje nemocné srdce, kovové klouby či umělou ledvinu. Jednu věc však medicína zatím nedokáže vyrobit. Narozdíl od vědy ji však umí vyrobit každý z nás - tou obyčejnou tekutinou a přitom tak vzácnou komoditou je lidská krev.

Jako skauti jsme vychováváni k pomoci a službě bližním. Umíme zavolat záchranku, poskytnout rychlou pomoc a nejsme lhostejní k lidem v nouzi.

Pojďme se sejít dohromady a pomoci potřebným tak, jak to umí každý z nás. Darujme ostatním něco z naší krve, z tekutiny, kterou bereme za samozřejmost do té doby, než ji začneme ztrácet. Pak náš život závisí na ostatních dárcích.

Společné darování krve se letošním ročníkem stává již tradicí. Rádi bychom, aby se ke společnému darování krve odhodlalo co nejvíce skautů. V dnešní lhostejné době je potřeba se občas zastavit a zamyslet se, co má v životě smysl. Každý z nás si může říct, že svým darováním možná zachránil život novorozenci po těžkém porodu, či oběti autohavárie. A to rozhodně není málo.

(nhl)

Daruj skautský dárek od srdce

6

Deštivé počasí si na první říjnový víkend vzalo volno, a tak si všech pětadvacet týmů ve dvou kategoriích (Scout Frisbee Cup deset týmů, Partie pinčlů patnáct týmů) mohlo na pěti hřištích užít perfektní počasí v Hradci Králové na tradičním a zároveň premiérovém turnaji.

Letos se uskutečnil už sedmý ročník turnaje pro ty, kteří frisbee hrají jen občas a nevěnují se mu příliš aktivně. Dvě skupiny po pěti týmech, ze kterých nejlepší dva týmy šly do semifinále, zbytek hrál o umístění a finále nakonec nakonec nabídlo čistě královehradecký souboj. Mezi bloky, tým z Lékařské fakulty UK (účastnící se i Akademických her) se v něm utkal se středoškolským Mechanickým oscilátorem. Dramatický větrný poslední bod nakonec přinesl úspěch studentům vysoké školy, kteří nad týmem ze Středoškolské ligy zvítězili 6:5.

O třetí místo se utkal tradiční účastník turnaje, pražský tým Bansai, s jilemnickou Žalymádou. Více odehraných utkání na SFC ale neznamenal zisk třetího místa a tak se nakonec radovali jilemniční skauti. Pražští skauti si ale nakonec odnesli alespoň cenu Spirit of the Game.

Partie pinčlů

Máme začátečníky, ale nemáme si s nimi kde venku dobře zahrát. Poslední dva až tři roky tenhle problém řešil Scout Frisbee Cup, kde se ale protínaly dva různé vnímání hry (závodní, rekreační). A tak vznikla Partie pinčlů, určená pro začínající a mladé hráče standardních týmů.

Patnáct týmů ve třech skupinách po pěti, odkud do čtvrtfinále postupovaly dva nejlepší týmy z každé skupiny a dva nejlepší třetí. Černý Petr v podobě nejhoršího poměru skóre zbyl pražské Střelce (fragmenty Žluté Zimnice). Do semifinále se dostaly známé firmy Atruc, Stromasky, Hairy Jet a 3sbabies. Sedmičlenný Atruc porazil juniorskou sestavu 3sbabies, ve druhém semifinále převládly zkušenosti Hairy Jet nad loňským finalistou turnaje, Stromaskami.

Dostat se do finále se sedmi až osmi hráči, kdy nemá kdo střídat, je obdivuhodný výkon, který ale nestačil na Hairy Jet, kteří si s Atrucem poměrně snadno poradili a zvítězili tak v premiérovém ročníku Partie pinčlů.

(Kačer)

7

Scout Frisbee Cup

Náhl (20:41): Hej tak se nám představ, kolik je ti let, z jakýho jsi oddílu a střediska.Meruňka (20:42): Tak je mi, ty jo, chtěla jsem říct 18, ale ne, bohužel už 19 let. Jsem ze 7. oddílu Cumulus ze 4. střediska Kukleny.

Náhl (20:43): Jakou máš v oddíle funkci? Vedeš?Meruňka (20:44): V oddílu? No v Cumulusu jsem ještě jako roverka a jinak jsem tento rok přestala vést.

Náhl (20:45): Vedla jsi světlušky? Tak o tom něco napiš, bavilo/nebavilo, proč, proč už nevedeš a tak dále.Meruňka (20:48): Asi dva roky, myslím, jsem vedla světlušky, ale nějak mě to přestávalo bavit, protože nás bylo moc vedoucích a přišla jsem si občas nevyužitá. Občas mi to ale vyhovovalo, protože jsme s holkama pokecaly. :D :) Nevím, přijde mi, že u vlčat je to v Kuklenách jiný. S klukama se to líp vede, protože jsou akční a většinou se to podobá dnešním zájmům, zato u holek je to těžší. Najdou si spíš sport, nebo rukodělku jako kroužek a proto jich je u nás nedostatek. Přijde mi jen, že jako vedoucí v Kuklenách jsme nikdy neudělaly to, co jsme chtěly a to mě trochu odradilo.

Náhl (20:54): Je pro tebe tvoje ségra (Želva - pozn. red.) motivací zůstat ještě nějakou dobu ve skautu?Meruňka (20:57): Ty jo, no dřív byla. Viděla jsem v ní vždycky vzor, ale mám pocit, že jsem si trochu uvědomila, jestli to nedělám kvůli tomu, aby na mě byla pyšná, nebo proto, abych se ji někdy v budoucnu vyrovnala. :( Ona je fakt dobrá v tom, co dělá a doufám, že i nadále bude. :) Motivací? To nevím. Změnila jsem se a díky tomu i trochu ztrácím Cumulus. I když mě to mrzí, přijde mi, že už si s většinou lidí z Cumulusu nerozumím a to mě táhne pryč. :(

Rozhovor: Meruňka

Náhl (20:50): Co tě teda ve skautu drží, když už nevedeš?Meruňka (20:53): Já nevím, přijde mi, že jen hrstka lidí. Teď už u mě upadá i ten rovering, ale to není jenom lidma, ale i kvůli mně. Změnila jsem svoje priority a našla chuť k jiným věcem, takže mám pocit, že mě skauting trochu opouští. Asi jsem dospěla, nebo co. :D

8

Meruňka – DIGITAL DIALOGUE

Náhl (20:58): Tak je to třeba nějakej životní vývoj, možná prostě stojíš na začátku novýho životního období, budeš vzpomínat, ale už maj pro tebe smysl jiný věci. Co ti vlastně skauting do života dal?Meruňka (21:02): Možná jo, ale to už jsem říkala od prázdnin. Prošla jsem nějakou fází vývoje, nebo nevím, co to bylo, ale nějak jsem pochopila smysl života. :D Jo, je to vtipný a nikdo mi to nevěří, ale asi jsem se dostala někam jinam. Nejspíš máš pravdu, ale sama nevím, jak to doopravdy mám. Co mi dal skauting? No tak určitě kamarády (který ale ztrácím), plno zkušeností, ještě snad zapálím oheň na jednu sirku. :D Je toho víc, ale nedokážu to takhle popsat.

Náhl (21:03): Dáš svoje děti do skautu, nebo si myslíš, že by mohly trávit čas lepším způsobem?Meruňka (21:04): Tak nad tím teď budu váhat. Kdybych věděla, že by je vedl někdo jako moje ségra, tak určitě. Tím nechci říct, že je to v Kuklenách blbý. Od září nevím, jak to tam vypadá a nechci nikoho odtamtud naštvat, ale přijde mi, že to občas nemá ten správnej směr.

Náhl (21:05): Pro tebe jako dospělou roverku, nebo co se směřování oddílu a vedení dětí týče?Meruňka (21:09): Jo, že to nemá správnej směr ve vedení oddílu, si mys-

lím trochu. Nevím, jak to teď chodí, ale dřív mi to přišlo takový všechno rychle, protože jako vedoucí jsme neměly dostatek času na to se sejít!

Náhl (21:10): I když jsi teď možná trochu zklamaná, nebo chceš zažít zase něco novýho, budeš se ještě občas objevovat třeba na roverských akcích?Meruňka (21:12): Pokud mě zaujme natolik, abych přišla, tak určitě. :) Jde i o lidi, možná, když bych se měla vidět s lidma z celýho HK, tak bych o tom víc uvažovala. Já nevím, nejsem v tom aktuálním dění, i když sdílím pokoj vlastně s členkou roverskýho společenství. :D

Náhl (21:13): Díky moc za hodně otevřenej rozhovor, vážím si toho, že jsi upřímná a nebojíš se postavit za svůj názor, i když to třeba někomu nemusí bejt příjemný. Vzkázala bys něco na závěr čtenářům?Meruňka (21:21): Asi to nebude hodně příjemný pro dost lidí a určitě to může být zklamáním, protože jsem to takhle otevřeně ještě vlastně nikdy neřekla naplno. Nechtěla bych tím někoho urazit, nebo naštvat, protože vyrůstat v kuklenským středisku pro mě byla vážně pocta. Z Cumulusu nehodlám v budoucnu úplně odejít, takže mě určitě očekávejte na nějaký akci. Je to divný, bejt jinde než všichni, ale já na to bohužel nemám. Držím vám palce s vedením dětí, protože je to vážně náročný. :)

(nhl)9

V průběhu tohoto léta jsme se se Skippy domluvili, že vyrazíme do ruské Kaliningradské oblasti a do Pobaltí. Výlet jsme si naplánovali na druhé dva týdny v září.

Po dlouho trvajícím a poměrně složitém řešení víz do Ruské federace jsme nakonec podle plánu sedli do napěchovaného Dobyvatele severu (Nissan Micra 1.0) a vyrazili. V zadní části našeho vozu jsme měli nafukovací loď Orinoco a k tomu veškeré vybavení. Před vyzvednutím pasů s vízy v Praze jsme ještě zakoupili nejdůležitější dvě věci výpravy – sekeru a špek – a s krátkou návštěvou Harrachova přejeli hranici.

10

Cesta Polskem se táhla až do noci, minuly jsme Poznaň a noční polskou rovinou, která umí člověka za volantem velice dobře uspat, jsme mířili k Hnězdnu. Nemohl jsem nevzpomenout na vojska českého knížete Břetislava, který zřejmě stejnou cestou jako my táhl v létě roku 1039 touto fádní krajinou na Hnězdno, aby po jeho dobytí ukořistil ostatky světce Vojtěcha. Při té příležitosti mě napadlo poprvé použít sekery, myšlenku na rekonstrukci historické události jsem však nakonec zapudil (Skippy mi opětovné dobytí Hnězdna přísně zakázala). Raději jsme navštívili zcela liduprázdný a tím nádherný Velkopolský etnografický park, rozlehlý skanzen, obsahující věrnou rekonstrukci života na vesnici před několika stoletími, včetně živých zvířat. Přečkali jsme větrnou noc na břehu Baltu nedaleko Gdaňska a ráno zamířili k ruské hranici. Po tříhodinových byrokratických orgiích, které jsou zřejmě nutnou podmínkou pro vstup do východních států i výstup z nich, jsme vjeli do Ruské federace.

Hezká silnice, typické vesničky, uklizeno, taková je na první pohled Kaliningradská oblast. Tento cíp Německa si Sovětský svaz ponechal v roce 1945 jako válečnou reparaci, po vysídlení německých obyvatel a rekonstrukci válkou totálně zdevastované krajiny a měst se Kaliningrad a okolí stal součástí Sovětského svazu. Po odtržení pobaltských států v roce 1990 se však tato část Ruska stala enklávou, územím odříznutým cizími zeměmi od hlavního území státu. V oblasti je patrné značné soustředění vojenských sil, kasárna jsou v každé vesnici a velká část pobřeží je vojenským územím bez přístupu veřejnosti.

Rusko a Pobaltí – Díl první

Samotný Kaliningrad je městem velikosti Brna, které toho nemá příliš co nabídnout. Kdysi historické město se slavným rodákem Imanuelem Kantem bylo téměř na základy zničené válkou, na troskách secesních bulvárů a středověkého hanzovního přístavu vznikly depresivní brežněvovská sídliště. Z historických památek je tu pouze ničím výjimečná katedrála na Kantově ostrově. Poměrně zajímavým zážitkem byla návštěva podzemního krytu německého štábu, kde je expozice Kaliningradské operace z jara 1945. Některé interiéry krytu jsou zrekonstruované dle dochovaných fotografií, ve zbytku jsou vyčerpávající informace o dobytí Kaliningradu jak jinak než z ruského pohledu. Jemně propagandisticky podané informace si můžete přečíst i v angličtině. Velice pěkným zážitkem bylo objevování města z řeky Pregoly a z jejích kanálů, jak jinak než na naší vlastní, nafukovací lodi. Dvojice barevných vodáků s pádly a vestami byla při proplutí městem lehkou atrakcí, korunu tomu jsme nasadili, když jsme přistáli u vyřazené sovětské atomové ponorky a ve vestách šli na prohlídku jejích útrob. Toto plovoucí muzeum je pravděpodobně nejzajímavější atrakcí Kaliningradu.

11

Vedle Kalinigradu jsme navštívili i další města v Kaliningradské oblasti. Poměrně hezké pobřeží Baltu je ideálním místem pro romantické kempování s ohněm, pobřežní města, která již jen vzpomínají na dobu, kdy byla hlavními letovisky Sovětského svazu, mají zvláštní ponurou atmosféru. Torza nedostavěných hotelů, obří betonové sovětské památníky s tanky či vojenskými loděmi, to vše je typickým atributem těchto měst. Občasné neutěšené výjevy oprýskaného sovětského nevkusu, či silnice, v některých obcích připomínající tankodrom, to vše bylo však vyváženo skvělými místními specialitami. Plněné pirohy, stovky druhů sladkého pečiva a hlavně výborné rybí speciality byly pro mě obrovským lákadlem, které mi dalo i chvilku zapomenout na české knedlíky!

Pobyt v ruské Kaliningradské oblasti jsme ukončili návštěvou národního parku Kuršská kosa, kam jsme z Kaliningradu dojeli po nádherné moderní dálnici. Národní park leží na dlouhém písečném poloostrově, který je asi 100 km dlouhý a jeho šířka osciluje mezi dvě stě metry až několika kilometry. Poloostrov je pokryt převážně borovými lesy, některé části jsou však natolik písčité, že tvoří poušť s přesouvajícími se dunami. Poloostrov je rozdělen zhruba v polovině mezi Rusko a Litvu. Ještě v ruské části jsme strávili noc na romantickém pobřeží, kde jsme v mokrém písku pozorovali úplňkem osvícené stopy divokých zvířat.

12

Druhý den jsme již po delší hraniční proceduře opět stanuli v Evropské unii, v litevském městě Nida. Rybářské město je zajímavé pro svůj zvláštní rybářský hřbitov, plný dřevěných zvláštně vyřezávaných náhrobních desek. Na konci Kuršské kosy jsme najeli na trajekt, který vás po pár minutách doveze do přístavu Klajpéda. Odtud jsme se vydali do národního parku Žemaitija, nížinaté a lesnaté krajiny se spoustou jezer. Druhý den jsme vyrazili na lodi přes jezero, naše velkolepé cestovní plány však zmařil intenzivní vichr. Po sportovním výkonu, kdy jsme v protivětru urazili asi dva kilometry za hodinu, došlo i na koupání (byla ale opravdu zima) a pak jsme si v závětří udělali v Rusku nalezené bedly na českém špeku. Ještě ten den jsme z důvodu počasí dopluli zpět k autu a po sbalení lodi a ostatních věcí jsme vyrazili směr Riga. Krátce jsme se zastavili ještě u města Šiuliai kousek od hranic s Lotyšskem, kde se nachází Kopec křížů. Toto zvláštní turistické místo vzniklo v období sovětského svazu, kdy totalitní moc odstranila skupinu katolických křížů na malém pahorku v krajině. Jako občanský vzdor začali lidé na pahorku vztyčovat nové kříže, tento zvyk přetrval i do postsovětského období a v současnosti je zde několik milionů křížů z celého světa a nové houfně přibývají s každým příchodem nejčastěji polských či španělských turistických skupin. Celé místo má zvláštní, avšak trochu až fanatickou atmosféru. Večer jsme přejeli lotyšskou hranici a po příjezdu na pobřeží Rižského zálivu a delším hledání našli nádherné místo na přespání, na písečné pláži na kraji borového lesíku. Oheň na pláži, šumění lesa a hučení moře, to vše nás naladilo na objevování lotyšských přírodních i kulturních krás. O nich a o další části cesty bude psát Skippy v příštím čísle.

(nhl, sk)

SkautFLEX vás po celý rok zásoboval reportážemi přetékajícími nadšením a báječnými zážitky od účastníků nejrůznějších letních kurzů, na které můžete v české kotlině narazit. Tentokrát jsme sekci Kurzy pojali trochu jinak – pokusíme se shrnout, na jaké typy kurzů vlastně můžete jet a proč, co na nich lze zažít a co od nich očekávat.

Pro začátek tě netradičně rovnou odkážu na říjnový Kmen, ve kterém hned na začátku najdeš představení jedenácti letních kurzů nejrůznějších druhů včetně fotek, odkazů a dalších užitečných informací. Pokud ti časopis nepřišel přímo do schránky, najdeš jej v elektronické podobě na Křižovatce, kde se také nachází obsáhlá (byť občas neaktuální) databáze vzdělávacích i ostatních akcí. Dnes je již standardem, že každý kurz má své webové stránky, kde lze najít všechny potřebné informace.

Pro naše účely si můžeme kurzy rozdělit na vzdělávací, tedy takové, jejichž absolventi (což nemusí nutně být všichni účastníci) obdrží dekret osvědčující, že jeho držitel má určitou kvalifikaci, a ty ostatní, většinou označované jako roverské, zážitkové, osobnostně rozvojové anebo prostě jen lesní. Zkušeným čtenářům skautFLEXu či absolventům kteréhokoliv kurzu jistě není třeba vysvětlovat, že vzdělávací kurz není jen nudné vysedávání v učebně a poslouchání jedné přednášky (programu,

13

aktivity, workshopu, ať to nazvete jakkoliv) za druhou, a naopak ani od těch druhých nečekejte, že si budete pořád jen hrát, zážitkovat a konzumovat připravený program.

Hranice je neostrá, jako vždy platí, že každý má svá specifika a nejlepší obrázek si uděláte od někoho, kdo už na daném kurzu byl.

Vzdělávací kurzyČekatelské kurzy jistě není nutno obšírně představovat, v předchozích číslech jste měli možnost si o nich přečíst až až. Jejich nabídka je nepřeberná – Stříbrná řeka, Odyssea, Velká Morava, MOA a další a každým rokem se mění. Liší se od sebe jak poměrem vzdělávání a zážitkově zaměřených aktivit, tak i kvalitou a náročností, nicméně jelikož pro většinu se jedná o první kurz, velké otevření obzorů a první kontakt s roveringem na vyšší úrovni, než je vlastní kmen, skoro každý odjíždí nadšený, motivovaný a později na čekatelky vzpomíná jako na neopakovatelný zážitek.

Vůdcovskou kvalifikaci, která je na rozdíl od čekatelské zkoušky nutná pro vedení oddílu, můžeš získat jak na letních, tak na víkendových kurzech pořádaných průběžně během roku. Nabídka je rovněž široká, často jsou vůdcovské kurzy spojeny s čekatelským anebo naopak s instruktorskou lesní školou.

kam?Průvodce skautskými kurzy

14

Jen namátkou – Castor, Stříbrná řeka, Quo Vadis, Velká Morava a další. Většina kurzů již pracuje s novou vůdcovskou zkouškou postavenou na systému kompetencí, kurz dodržující původní koncepci se čtrnácti obory byste již hledali hůře. Snadno odhadneš výhody těch letních – jdou více do hloubky, kolektiv účastníků se lépe sblíží, větší prostor pro zábavu a tak dále.

Nicméně to neznamená, že víkendové kurzy jsou jen slabou náhražkou pro ty, kteří se nechtějí, nebo nemohou účastnit těch letních, jsou ale přeci jen intenzivnější a účastníci mají na sebe méně prostoru. S nabídkou víkendových kurzů je to o něco horší, zmíním Růžový Boubel, Pavučinu a nováčka na tomto poli jménem 5:10 sever.

Specifické postavení mají Lesní školy, jejichž tradice sahá až do dvacátých let do Gilwellu. Jsou určeny pro dospělé rovery či oldskauty s vůdcovskou zkouškou, za jejich hlavní přínos považuji opět motivaci k činnosti, rozšíření obzorů a všeobecných skautských dovedností a možnost odpočinout si od role vedoucího, „trochu si zazlobit“.

Za vrcholný článek pak lze považovat instruktorskou lesní školu určenou pro organizátory lesních či jiných kurzů, kteří chtějí získat i teoretickou průpravu pro svoji činnost a po jejíž absolvenci získáte oprávnění pořádat vlastní kurzy (respektive být jejich oficiální vůdce) a působit ve zkoušející komisi.

Některé kurzy kromě základní kvalifikace se ještě specializují na určitou oblast – například záchranářská lesní škola Seleška nebo vůdcovský kurz Oikos určený pro celé týmy oddílových vedoucích.

Konkrétní jména kurzů poskytujících vzdělání na jednotlivých úrovních zcela vypisovat nebudu, je jich mnoho a dají se snadno vyhledat na Křižovatce, v minulých číslech skautFLEXu nebo české Wikipedii.

Zážitkové kurzy Mám pocit, že v Hradci je tento typ kurzů poněkud opomíjený (a neprávem), zkusím tedy popsat, co od nich můžeš čekat. Poněkud zavádějící název zážitkový může vést k pomyšlení, že se jedná o neužitečně strávený čas hraním složitých her či běháním po lesích nebo horách. Ano, nezískáte dekret ani oficiálně uznávanou kvalifikaci. Tento typ kurzů bývá zaměřen jednak na „lidský rozměr“ - kolektiv účastníků a na jejich jednotlivé osobnosti, motivaci ve skautské činnosti, inspiraci pro rovering a působení v kmenech, ale také na psychologii, sebepoznání, ujasnění cílů osobních i profesních, přesah do běžného života po kurzu a otázky duchovního či morálního charakteru.

Asi nejznámější z těchto kurzů - Fons - je pořádán v Krkonoších na Beníškách a na Slovensku, můžeš si tedy vybrat, kde se ti bude líbit více. V následujícím roce je následován ještě Ponsem, který si již připravují účastníci obou Fonsů sami pro sebe.

15

Pro mladší rovery (do 18 let) jsou určeny kurzy Fonticilus (buďto prostě Fonticulus, nebo Fonticulus Maděra). Dalším známým roverským lesním kurzem je Safír, již podruhé pořádaný nestandardně v zimě, a Svatoplukovy pruty, oba zaměřené na rovering a roverská společenství či kmeny.

Vzdělávacích akcí a kurzů (často nejen) pro skauty, kterých se lze zúčastnit, je samozřejmě ještě mnohem více. Přes velké a silně propagované akce v průběhu roku a různé specializované kurzy (například Lanáč – stavba lanových překážek a atrakcí), po takzvané výměny zkušeností (Žirafa, CVVZ) a nejrůznější lokální semináře, besedy či diskuze, o kterých vás vždy skautFLEX informuje.

Většina letních kurzů – vlastně všechny – probíhají v srpnu. Většina letních akcí uzavírá přihlášky v únoru či březnu, ačkoliv v posledních letech převažuje nabídka nad poptávkou a nebývá problém se na kurz dopřihlásit i později. Pokud tedy stále máš volný prostor v kalendáři na druhou polovinu prázdnin a chceš jej nějak smysluplně využít, zauvažuj nad nějakým kurzem. Pokud se stále ptáš proč a k čemu to vůbec bude, tak zkus zavřít oči a vyrazit, odpověď jistě získáš v průběhu kurzu.

(Okoun)

Vytoužený a dlouho očekávaný mír a konec německé okupace znamenal pro český národ jen krátkou dobu svobody a nadšení. Koncem čtyřicátých let začala komunistická totalitní moc infiltrovat i do Junáka s cílem ho převzít, ale když bolševičtí ideologové zjistili, že samotný základ organizace je demokratický a svobodomyslný, nezbývalo jim než organizaci zrušit úplně. Shodou okolností se tak stalo necelých deset let poté, co byl Junák zakázán nacisty.

V té době již mnoho skautů uprchlo přes hranice vlasti a mnozí se začali angažovat ve třetím odboji proti komunistické státní moci. Roli skautingu ve výchově mládeže převzal Pionýr. Velká část bývalých skautských oddílů však přešla pod jiné organizace a v podstatě fungovala dál. Nejčastěji skauti přecházeli k výrazně apolitickým seskupením, jako Klub československých turistů či Československý horolezecký svaz. Nejen v zákazu skautingu však spočíval útlak totalitní moci. Státní tajná bezpečnost již v tu dobu vedla spisy na statisíce lidí, třídní nepřátelé či ideové odpůrce v nich nazývala „bývalými lidmi“ a vytvořila propracovanou mašinérii šikany a perzekuce.

16

V jejich síti uvízlo i mnoho skautů, mnozí se stali politickými vězni na dlouhé roky, například velký skaut a přední český filozof a historik Pavel Křivský, vězněný v Leopoldově a Jáchymově třináct let, či spisovatel, scénárista a skaut Jiří Stránský, amnestovaný po osmi letech věznění v roce 1960.

V uranových lágrech v Jáchymově, v Sabinově u Košic a v dalších lokalitách po celém Československu, které komunistická moc postavila pro své odpůrce, vzniklo několik skautských oddílů, jejichž členové si scházením a utužováním skautského ducha pomáhali přežít úděsné podmínky komunistických pracovních táborů.

Doba rudého útlaku

V roce 1953, po smrti Stalina a následně po něm i prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda, nedošlo k téměř nijak znatelnému uvolnění atmosféry. Teprve po roce 1956, kdy generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Chruščov svou kritickou řečí na všeruském sjezdu strany odsoudil stalinský kult osobnosti, došlo k pozvolnému ochabování perzekuce a totalitní moc postupně uvolnila sešroubování občanských aktivit.

17

V souvislosti s rozsáhlou amnestií bylo propuštěno mnoho skautských vedoucích a činnost oddílů významně oživla. Počátkem šedesátých let byla učiněna žádost o obnovu činnosti Junáka, zatím byla však prezidentem Novotným zamítnuta. Od poloviny šedesátých let již značný počet oddílů pololegálně fungoval, organizoval tábory a uplatňoval v podstatě skautskou výchovu. Na svou plnou rehabilitaci si musel však počkat až na předvečer Pražského jara 1968, kdy demokratické a svobodné procesy v komunistickém Československu dosáhly vrcholu. Ani tentokrát však svoboda dlouho netrvala.

(nhl)

Jste na internetu? Pusťte si na Youtube video Dubstep Santa. Možná si říkáte: Co to je sakra za muziku? Odpověď zní dubstep (čti dabstep). U nás zatím nepříliš rozšířený hudební styl, asi jako drum’n’bass před deseti lety, který vznikl v Anglii kolem roku 1998 a postupně se rozšířil do dalších zemí. Dubstep Santu samozřejmě nesmíte brát moc vážně, a pokud chcete slyšet opravdový dubstep, zadejte si do Youtube jména jako Skream, Caspa, Rusko, nebo třeba Benga.

Dubstep samozřejmě nevznikl jen tak. Každý hudební styl z něčeho vychází, na něco navazuje a později něco nového ovlivňuje. Kolem roku 1998 se v Anglii začali na B stranách singlů s 2stepem a UK garage (což jsou u nás také celkem neznámé hudební styly) začaly objevovat dubové (ne podle dubového dřeva, ale podle odnože jamajského reggae dub) remixy. Společný měly pomalý, často nepravidelný beat, výraznou dubovou basovou linku a temnou a těžkou atmosféru raného drum’n’bassu. V roce 2001 se na tento hudební směr začala specializovat londýnská klubová noc Forward (často uváděná jako FWD>>) a o dva roky později se díky Johnu Peelovi z BBC Radio 1 začal objevovat i v britském éteru. Termín dubstep se objevil v roce 2002.

18

V dalších letech se díky internetu spojily malé lokální scény a dubstep se začal šířit Anglií. Kromě různých webů a diskuzních fór se o něm začalo psát i na vlivném hudebním online magazínu Pitchfork a v tištěných médiích. Zásadní byl i zájem Mary Ann Hobbs z BBC Radio 1, která ve svém pořadu Experimental v lednu 2006 uvedla dubstepový speciál nazvaný Dubstep Warz. Na ten navázaly Generation Bass a minulý rok West Coast Rocks věnovaný dubstepové scéně v Los Angeles. Teď už je dubstep plně etablovaný hudební žánr, začíná se mísit s ostatními styly a díky remixům proniká i do mainstreamu.

Ať už se vám nabasovaný zvuk (takzvaná sub nebo fat bass) a rozsekaný pomalý beat líbí, nebo ne, jisté je, že dubstepová scéna je velmi autentická. Nebo alespoň dlouhou dobu byla. Každopádně se tento hudební styl zrodil zespodu, tedy díky nezávislým hudebníkům a jejich fanouškům a jistý punc nezávislosti si drží dodnes, ať už je to v dnešní době koncept jakkoliv složitý a možná i přežitý. První dubstepové akce si fanoušci pořádali sami pro sebe, komunita byla velmi malá a všichni se navzájem znali. Mary Ann Hobbs dokonce dubstep srovnává s punkem přelomu 70. a 80. let minulého století. Specializované labely jako Hyperdub a Hotflush Recordings jsou na velkých vydavatelstvích nezávislé dodnes.

Co chci k Vánocům? Pořádnou basovou linku!

Dalším zajímavým jevem je dubstepová scéna v Los Angeles, která vyrostla kolem klubu Low End Theory. Je ovlivněná experimentálním hip hopem, 8 bitovým a wonky zvukem a hlavním představitelem je Flying Lotus. Low End Theory je prý i fyzický zážitek, protože místní mocný soundsystém vám ve spojení s fat bassline doslova rozvibruje vnitřnosti. Výrazná je i japonská dubstepová scéna.

Ale zpět k panu FlyLo, jak mu familiárně říkají fanoušci. Tenhle hudebník to má zkrátka v krvi a nelze nezmínit, že je to synovec Alice a Johnna Coltrana. Jeho hudební styl je eklektický a velmi těžko zařaditelný. Používá nezvyklé zvuky a složité rytmické vzorce, což je pro mnohé posluchače těžko stravitelné. Není ale tak experimentální, abyste se k poslechu museli nutit. A nejzajímavější je, že především jeho poslední album se dá poslouchat opravdu dlouho a při každém poslechu v jednotlivých skladbách objevíte nové detaily.

Pokud byste chtěli dubstep slyšet u nás, tak si zajeďte na nějaký letní festival zaměřený na elektronickou hudbu (třeba d’n’b akci Let it Roll, hradecký Hip Hop Kemp a další), nebo si udělejte výlet do pražského Cross Clubu, kde se pořádají pravidelné dubstepové akce. K samostudiu doporučuji různé pořady na BBC Radio 1, Youtube a samozřejmě internet obecně. Sub-bass rulez!

Doporučený poslech: hudebníci Flying Lotus, Rusko, Caspa, Skream, Gaslamp Killer, Benga, Kode9 a mnoho dalších, pořady Mary Ann Hobbs Dubstep Warz, Generation Bass a West Coast Rocks.

(sw)

19

Vaše výtvory prosím posílejte na svetluska@inmail.cz (sve)

20

Nedohledno

Vidím hodně lidí,z nichž každý má svůj osud,někteří z nich vidí,co neviděli dosud.Někdo pocit měl,že smutno je mu v duši,někdo pocit měl,že samota ho ruší,

Nevíš kolikrát,co bude za pár letjediné, co víš,nejistý je svět,kde spojují se řekyspojují se v jednu,tečou dál a dál,a končí v nedohlednu.

Jak modrý čtverec na zeleném poli,jak známý herec, co zapomněl roli.

Jak omšelý kabát, co sežrali moli,jak nebohý stařec, co ztratil holi.

Jak prázdná láhev od vylité koly,jak starý havíř, co dokutal doly.

Daniel Burkuš - Lahváč

Když se měnil obsah skautFLEXu, ozvalo se nemálo hlasů, že by rádi trochu té poezie a vlastní tvorby. Proto se ptám, kde jsou ty výtvory od vás, čtenářů? Prozatím se snaží redakce. Dnes první vlaštovka od čtenáře. Díky Lahváči.

Podělím se alespoň se dvěma kamarádkami o různé věci

Nalistujte si v Měsíční lucerně oblast Můj kamarád, strana dvacet osm a najděte si úkol: podělím se alespoň se dvěma kamarádkami o různé věci. Tento úkol si děti snadno splní samy, nezdá se, že by k tomu bylo potřeba nějakého speciálního programu na schůzce. Mě však jeden napadl v souvislosti s tím, že máme v oddíle zkušené světlušky i nováčky a není úplně jednoduché skloubit program pro obě tyto kategorie.

Rozdělte holčičky do dvojic tak, aby byla vždy zkušenější světluška s nováčkem. Potom zadejte úkol, ať starší holky vysvětlí nováčkům nějakou skautskou zvyklost, specialitu či terminologii a potom na to téma společně vytvoří krátkou scénku. Já jsem použila příklad, proč a jak si dáváme přezdívky. Holky byly nápaditější, ze scénky jsme se dozvěděly, že skauti chrání přírodu, že si podávají levou ruku apod. Budete překvapeni, co si vaše děti všechno pamatují. Do stezky si pak mohou napsat, že se se svou kamarádkou podělily o skautské vědomosti.

(sk)

21

Poslední lanovka z hory sjíždí dolů a teprve po chvíli k horní stanici přibíhá mladý pár. Nedá se nic dělat, dolů musí pěšky. Oba jsou ale zkušení horalé a proto pro ně podvečerní sestup nižšími partiemi Tater již nepředstavuje nebezpečí. Po kilometrovém sestupu však muž přehlédne odvodňovací strouhu v cestě a hlasité lupnutí, které rozeznělo stmívající se les, napoví, že došlo k prasknutí achilovky. Slzy se derou do očí, pokus o krok skončil novým pádem na zem a ještě pět kilometrů je to do Tatranské Lomnice. V tuto hodinu již sestupovou cestou z hřebene nikdo nechodí a mobil marně hledá signál. Žena svého o čtyřicet kilo těžšího partnera ani nezvedne.

Každý z nás někdy zažil či byl svědkem zranění. Obvykle se tak děje při sportu, ve škole či na pracovišti, nebo při provozu na silnicích. Pokud se stane někomu úraz, většinou se seběhne skupina lidí na pomoc, pokud je zranění závažnější, je přivolána záchranná služba, případně někdo pro pomoc dojde, zatímco ostatní se starají o zraněného. Co ale dělat, když ke zranění dojde v divočině, s pár přáteli na pomoc, případně v osamění? Předně je třeba říci, že v takových chvílích se i málo vážné zranění, vzhledem k prodlužování doby, ve které se zraněnému dostane odborné pomoci, stává velice závažným a často je v ohrožení i život.

Notoricky známé pravidlo pěti T platí i v případě, že pomoc není nablízku, případně není jak dát vědět. Teplo, ticho, tekutiny, tišení bolesti, to vše lze s použitím základního vybavení do divočiny zraněnému poskytnout, problémem však zůstává transport.

V situaci, kdy se v divočině zraní osamělá osoba, jde nezávisle na typu zranění téměř vždy o život. V zásadě bychom se v divočině neměli pohybovat sami, avšak ruku na srdce, každý z nás někdy zariskuje. Pokud k tomu dojde, je však nutno mít dobré vybavení a nic nepodcenit, může nám to později zachránit život. Přežití závisí na podmínkách. Zraněný může bez pomoci zemřít i v Orlických horách, pokud ho s vykloubeným kolenem při běžkařském výletu zastihne noc. Pokud dojde ke zranění na cestě, v žádném případě by zraněný neměl cestu opouštět. I z důvodu psychické síly je dobré, když se zraněný ze všeho nejdříve soustředí na ošetření vlastního zranění, zorientování se a pak se klidným tempem začne přesunovat směrem k pomoci. Je dobré na rozcestích či cestách zanechávat vzkazy, kde napíšete, kdy, kde a co se vám stalo a jakým směrem míříte, výrazně to zvýší šanci na nalezení ostatními turisty.

Dle terénu je potřeba se rozhodnout, zda bude výhodnější a energeticky méně náročné plazit se do údolí k silnici, či na kopec pro signál. Vždy je však nutno zvážit, zda vůbec nějaký přesun úraz dovoluje. Mějme na paměti, že i obyčejná zlomenina, pokud prasklá kost naruší tkáň, může způsobit vykrvácení raněného do vlastního těla! Typicky se tak děje při zlomenině stehenní kosti. Pokud je šance na brzké objevení, například na frekventované stezce, měl by si osamělý zraněný zajistit hlavně teplo, ticho, tekutiny a tišení bolesti a transport nechat na ostatní. Právě to je důvod, proč do divočiny chodíme zásadně minimálně ve třech!

(nhl)

22

zranění

Někteří z hradeckých roverů základnu Blažkovec už navštívili v rámci akce Startér. Dvě chatky leží u rybníka asi pětačtyřicet minut severovýchodně od holického nádraží nad Starými Holicemi. Mapku naleznete na stránkách střediska Dr. Emila Holuba: http://skaut-holice.webnode.cz/nase-zazemi/blazkovec/. Z Hradce se do Holic dostanete buď vlakem s několika přestupy, nebo frekventovanějším autobusem.

K dispozici je třicet spacích míst v postelích i na zemi. Topí se zde lokálně v každé místnosti, neteče teplá voda, ale svítí se elektřinou. Základna je vybavena malou kuchyňkou. Za noc zaplatíte třicet korun, pokud jste skauti. Chatky je potřeba rezervovat minimálně měsíc dopředu.

Rodné město cestovatele Emila Holuba svádí k návštěvě jeho muzea, které najdete v Holicích v Holubově ulici. Veškeré informace najdete na: www.holubovomuzeum.cz/zakladni-informace.html. Nedaleko je také Přírodní rezervace Orlice, kam se můžete vypravit na jednodenní výlet.

Klubovnu jsem zatím nenavštívila, pouze jsem o ní slyšela a za pár hodin ji budu se svými světluškami několik dní obývat. Pokud jste se nechali zlákat k návštěvě, kontaktujte správce Ladislava a Janu Šebkovy na mail: jana-janos@seznam.cz nebo telefon 728 095 670.

(sk)

23

Skautská základna Blažkovec u Holic

Kreativní hra pro menší, sudý počet hráčů, která v sobě skrývá prvky lego hry Představ si a postav a stolní hry Aktivity. Děti si prověří svou tvořivost, herecké schopnosti a slovní zásobu. Hra je poměrně náročná na přípravu a materiál. Potřebujete hrací plochu, kartičky s podstatnými jmény, větší množství lega, stopky a hrací kostku. Pokud vlastníte aspoň jednu z předchozích her, můžete z ní využít některé materiály. Hrou zaplníte klidně celou zimní schůzku.

Nejprve si vytvořte hrací plochu. Stačí pravítko a tři barevné fixy, či pastelky a půl práce je hotovo. Na A3 papír nakreslíte dráhu libovolné délky a tvaru, záleží, jak dlouho chcete, aby vám hra vydržela. Dráhu rozdělte na čtverečky o velikosti čtyř až šesti stojících legových panáčků. Potom si vyberte tři barvy a ke každé přiřaďte, co se děje, pokud legová postavička šlápne na danou barvu. Mohlo by to vypadat například takto: čevená – skládání z lega, modrá – slovní popis a žlutá – pantomima. K významům úkolů se ještě dostanu níže. Na vás také záleží, zda se budou barvy pravidelně střídat, nebo zda čtverečky vybarvíte v náhodném pořadí. Pro lepší názornost jsem nakreslila obrázek. Pokud vlastníte hru Aktivity, můžete využít její hrací plochu.

Děti se rozdělí do dvojic. Každá dvojice si postaví lego panáčka na start. Cílem hry je samozřejmě dostat svého panáčka jako prvního do cíle. Na řadě je první dvojice. Jeden z hráčů si vylosuje kartičku, kterou nesmí ukázat spoluhráči. Na kartičce je napsané nějaké podstatné jméno, například ovečka. Je potřeba si předem připravit hodně takových kartiček. Můžete i rozlišit jejich obtížnost. Potom vedoucí začne stopovat jednu minutu. Hráč, který viděl kartičku, začne rychle skládat ovečku z lega a jeho spoluhráč musí do minuty uhodnout, co bylo na kartičce napsáno. Pokud se jim to podaří, hodí si kostkou a posunou se po hrací ploše dál. Takhle se všichni vystřídají, až je opět řada na první spoluhráče. Podle toho, na jakou barvu se posunuli, takový plní úkol. Mezi další úkoly, kromě stavění z lega, patří slovní popis nějaké věci, aniž by byl použit kořen daného slova a pantomima. V původní hře Aktivity se místo stavění z lega používá kreslení na papír.

Pro lepší pochopení a také, abyste si mohli hru doladit dle svého (stejně tak jak jsem to udělala já), přikládám odkaz na lego stránky:ht tp : //ga me s . l e go . c om/c s - cz/ products/3844.aspx a pravidla ke hře Aktivity: http://deskovehry.cz/index.php/Activity#Pravidla.

(sk)

Představ si a postav featuring Aktivity

24

Štír (24. 10. - 22. 11.)Skaut už tě nebaví a nenaplňuje. Snažíš se v ostatních z oddílu probudit zájem, ale nedaří se ti to. Pořádáš jim akce, chceš se s nimi vídat, ale oni se věčně věnují něčemu jinému. Co když nastal čas uskutečnit své tajné sny, také se angažovat mimo skaut? Co takhle vstoupit do politiky? Hm?Skautská osobnost, která se narodila ve znamení štíra: Fugas

Střelec (23. 11. - 21. 12.)Pokud jsi právě ve vztahu (a facebook nikdy nelže), nezapomeň vyvážit skautské akce s akcemi s miláčkem. Věř, že to není jednoduchý úkol a obě strany se neustále budou cítit dotčeně a zahrnou tě výčitkami, že se jim málo věnuješ. Důkazy a výmluvy tu nefungují, musíš jen doufat, že tento stav brzy přejde.Skautská osobnost, která se narodila ve znamení střelce: Pepa

Kozoroh (22. 12. - 20. 1.)Právě se nacházíš v období plném změn a zmatků. Nevíš, kam dřív skočit. Nevíš, jestli dát přednost škole, skautu, nebo miláčkovi, protože všechno rozhodně nestíháš. Únava na tebe nebezpečně doléhá, a proto neprodleně vypni tělo i mozek a zajdi si pokecat s kamarádkou, kterou jsi dlouho neviděla, třeba do čajovny.Skautská osobnost, která se narodila ve znamení kozoroha: Zipi

Vodnář (21. 1. - 20. 2.)V listopadu si radši zalez do záchodu, spláchni se a vypusť se někde hodně daleko od lidí, které máš rád(a). Nejen, že jsi svými pletkami rozvrátil(a) svůj sportovní tým, hrozí, že pohřbíš i svůj roverský kmen!Skautská osobnost, která se narodila ve znamení vodnáře: Žužu

Ryby (21. 2. – 20. 3.)Poslední dobou si libuješ v přejídání a začíná se to projevovat na tvé postavě. Tuky se ti ukládají i na neobvyklých partiích a musíš snášet nejeden komentář. Skutečně není normální dát si k snídani špek, k obědu řízek, ke svačině pavlišák a k večeři vepřo, knedlo, zelo, a to ani na skautských výpravách. Nezapomeň, jsme to, co jíme!Skautská osobnost, která se narodila ve znamení ryb: Náhl

Beran (21. 3. - 20. 4.)Měsíc listopad svým pochmurným počasím úplně svádí k pořádnému lenošení. Možná se ale dostaneš do situace, kdy budeš ze své idylky vytržen. Poslední pokus na zkoušku nebo brigáda v klubovně by tě neměla nechat chladným/ou.Skautská osobnost, která se narodila ve znamení berana: Pidži

Skautský horoskop na měsíc listopad

25

Býk (21. 4. - 21. 5.)V poslední době jsi chlastal více, než bylo tvému organismu zdrávo, a proto očekávej prudké průjmy a návaly horka. Nejlepším lékem by ti mělo být uzlování, morseování, nebo zkoušení nových klobouků.Skautská osobnost, která se narodila ve znamení býka: Čepec

Blíženci (22. 5. - 21. 6.)I když se tvému okolí zdálo, že už to není možné, v tomto měsíci budeš ještě úžasnější a oslnivější než normálně. Změna barvy vlasů podtrhne krásu tvé pleti. Tvá dokonalost v listopadu ostatním dokáže, že blíženci jsou nejúžasnější stvoření na světě!Skautská osobnost, která se narodila ve znamení blíženců: Tomáš Merta, Skippy

Rak (22. 6. - 22. 7.)Rozhlédni se! Vnitřní pochybnosti se brzy uvolní. Zkus se na záležitosti svého života podívat z té lepší stránky, mohlo to dopadnout hůř. Vše se vyřeší velmi příjemnou cestou, o které jsi nic nevěděl(a). Vždy platí, že nejlepším řešením je šifrování a uzlování.Skautská osobnost, která se narodila ve znamení raka: Meruňka

Lev (23. 7. - 22. 8.)Měsíc listopad je ideální pro budování kariéry ve skautu i v zaměstnání. Sérii úspěchů jsi nastartoval(a) vhodnou změnou image, ale nezapomeň! Někdy se to s péčí o vzhled nemá přehánět.Skautská osobnost, která se narodila ve znamení lva: Světluška

Panna (23. 8. - 22. 9.)Již delší dobu toužíš po rodině. Partner(ka) se však k ničemu nemá, o tvé tajné touze moc dobře ví, a proto si dává pozor. Taky není kam spěchat, nejdřív uspořádejte pořádnou skautskou svatbu, kam pozvete všechny skauty z Hradce! Juch!Skautská osobnost, která se narodila ve znamení panny: Želva

Váhy (23. 9. - 23. 10.) Tento měsíc jsi obzvlášť úžasný/á a ve skautu se lehce dostaneš do centra pozornosti. Pokud se chceš uchytit i v intelektuálních roveských kruzích, nenásleduj každý, i nepovedený vtip bouřlivým smíchem, někomu to může lézt na nervy a mohl(a) bys dostat přes rovnátka.Skautská osobnost, která se narodila ve znamení vah: Sisla

(Věštka Všechnovidoucí)

26

27

Stále nejsi spokojený s dostupností skautFLEXu? Přečti si o třech zaručených způsobech, jak časopis získat. Tentokrát si určitě vybereš.

V elektronické podobě ti časopis každý měsíc chodí na mail. Můžeš si ho také stáhnout na www.skaut-hradec.cz. Tento způsob je nejrychlejší, nejlevnější a nejbarevnější.

Pokud ti nevadí dostávat černobílou kopii skautFLEXu, navíc s několikadenním zpožděním, vyzkoušej druhý způsob získávání. V každém středisku máme kontaktní osobu, která ti časopis každý měsíc předá do rukou nebo nechá v klubovně. Záleží na dohodě. Nevýhodou je horší kvalita tisku a pozdní dodání.

Předplatné skautFLEXu! Pokud ti nevadí za jedno číslo časopisu zaplatit 15 Kč (tj. 165 Kč ročně), bude ti

chodit jeho černobílá kopie domů do schránky. Konečně si skautFLEX přečteš ve vlaku nebo ve škole pod lavicí. A to vše jen s malým zpožděním, takže ti neunikne žádná akce. Jako předplatitel můžeš očekávat řadu výhod, například přílohy!

1

2

3

Rozhodl ses přeplatit skautFLEX? Nechodí ti na mail? Chybí ti v časopise nějaká rubrika nebo naopak nějakou považuješ za zbytečnou? Uvítáme jakékoliv připomínky, protože chceme být nejlepší! Ozvi se na mail: skippy.radka@seznam.cz nebo na tel.: 775 048 483.

skautFLEX - měsíčník hradeckého skautinguVydává okresní rada Junáka - Hradec KrálovéKontakt na redakci: skippy.radka@seznam.cz

Redakce: Radka Fabiánová - Skippy (sk), Jakub Fabián - Swišť (sw),Martin Pavlík - Světluška (sve), Petr Náhlovský (nhl), Zdenda Puš (zek),

Jazyková a obsahová korektura: Jakub Fabián - SwišťGrafická podoba a sazba: Ondra Koupil - Okoun