Shrnout ve zkratce to, čím může být sou-časná skandinávská literatura pro českého čtenáře inspirující, a vyhnout se různým kulturním stereotypům a klišé, není snad-ný úkol. Nicméně existence takovýchto stereotypů svědčí o tom, že skandinávská literatura se v českém kulturním prostře-dí již dávno zabydlela a má tu své stálé místo.

Povědomí o skandinávské literatuře se u nás začalo formovat v druhé polovině 19. století, kdy vznikající literární skupi-ny a časopisy otevírají českou literaturu zahraničním vlivům a novým vývojovým tendencím. Pro toto období je charakte-ristická zvýšená překladatelská činnost, a to nejen z jazyků tzv. velkých literatur, ale zejména (ne zcela bez vlivu dozníva-jícího romantismu) z literatur ostatních evropských literatur. V tomto lze vysto-povat také začátky soustavného zájmu o literaturu severských národů. První zmínky o severských literaturách se objevují i dříve, ale hlubší zájem o tuto jazykovou oblast se projevil až u májov-ců, kteří nejen informovali o dění v této oblasti, ale otiskovali i ukázky z tvor-by soudobých skandinávských autorů. Následující literární generace, generace ruchovců a lumírovců, sice kladly spíše důraz na literaturu slovanských náro-dů či anglosaskou a francouzskou (jako protiváhu k dominujícím vlivům ně-

meckého intelektuálního prostředí, pod jehož vlivem byla ostatně skandinávská literatura do českého prostředí uvádě-na), nicméně zájem o mytologii a lidovou kulturu je u obou skupin stále živý. Tímto živým zájmem o lidovou kulturu, zvláště kulturu národů, které o svou existenci musely v historii zápasit, je motivován také překlad finského národního eposu Kalevala Josefa Holečka, stále živého díla, o čemž svědčí opětovné kritické vydá-ní z roku 2014. O systematickém zájmu o skandinávskou literaturu lze hovořit až od 90. let 19. století, kdy začínají vycházet překlady Huga Kosterky, spoluzakladatele časopisu Moderní revue a velkého propa-gátora severských literatur, který za svůj život přeložil více než sto titulů. V obdo-bí do první světové války tak vycházejí v českém překladu všichni klíčoví autoři jako Ibsen, Strindberg, Hamsun, Garborg, Kielland či Bang. Charakteristické pro toto období je, že význam těchto překladů nespočíval v jejich estetických kvalitách, tyto překlady sloužily spíše jako zdroj nových myšlenek a byly ceněny pro svůj sociálně kritický náboj.

V meziválečném období, kdy se český knižní průmysl profesionalizuje a sílí tlak na kvalitu překladu, vznikají dal-ší projekty soustředěné výhradně na skandinávskou literaturu. V rámci Čes-koslovenských podniků vydavatelských

Skandinávskáliteratura

Počátky zájmuo skandinávskou literaturu

Realistický obrazskandinávské literatury

a tiskařských vznikla edice Severská knihovna, v níž v letech 1920–1925 vyšlo 18 svazků soudobé skandinávské prózy, ve 30. letech vznikla v Topičově nakladatel-ství edice Bílá kniha, jejíž profilace v mno-hém ovlivnila i náš současný pohled na skandinávské literatury jako realistická vyprávění, často zasazená do kulis pro nás exotické krajiny, s kritickým pohledem na mezilidské vztahy a společnost. Není proto divu, že po druhé světové válce, kdy postupně docházelo k regulaci knižního trhu, která vyústila po roce 1948 v systém řízené knižní produkce, byl tento obraz o skandinávské literatuře po dlouhá léta udržován a recyklován.

V druhé polovině 20. století si cestu k čes-kému čtenáři našly nejen moderní pře-klady severských klasiků, ale také knihy významných poválečných autorů, napří-klad Pära Lagerkvista, Eyvinda Johnsona, Vilema Moberga, Harryho Martinssona či Stiga Dagermana. Velké čtenářské obli-bě se těšily knihy Miky Waltariho, srdce nejen dětských čtenářů si získaly knihy Astrid Lindgrenové, ale i severské detek-tivky, které předznamenaly současnou vlnu zájmu o tento literární žánr. Ačkoliv žánrové rozpětí překládaných titulů je pestré a zejména v šedesátých letech se objevují překlady existenciálně a spole-čenskokriticky laděných próz, je i v tomto období kvůli tematické gesci jednotlivých nakladatelství (kapacita Odeonu, který krásnou literaturu vydával, byla omeze-ná, a proto mnoho překladů soudobých autorů vycházelo převážně v literárních časopisech) a zkostnatělému systému regulované knižní produkce nadále udr-žován obraz načrtnutý již v meziválečném období.

Autentičtější a mnohovrstevnatější obraz o skandinávské literatuře si český čtenář mohl vytvořit teprve v současné době, kdy vycházejí knihy autorů napříč všemi žánry, od postmoderních experimentáto-rů, vypravěčů velkých dějinných i lid-ských příběhů, přes autory dětské litera-tury, esejů až po autory literatury faktu. Fenoménem, který se šíří po celém světě jako epidemie, je severská krimi, žánr, který už se dávno zabydlel ve vyšších pa-trech literatury a který kombinuje prvky napětí s prvky psychologického románu a reflexemi společenského dění, které pod rouškou napínavého příběhu skrývají v některých případech ostrou společen-skou kritiku. Je velmi těžké v záplavě titulů skandináv-ských autorů vystopovat rysy charakteri-stické pro současné dění, ale zdá se, že se současným skandinávským autorům daří nacházet specifickou výrazovou polohu, již charakterizuje bravurně zvládnutá kompoziční technika, poučená tak čas-to skloňovaným severským realismem i post moderními experimenty, a vytří-bený, často minimalistický jazykový styl. V takto komponovaných textech s hlu-bokým existenciálním ponorem (Lun-dbergová, Sæterbakken), prvky absurdní grotesky i společenské kritiky (Karlsson, Håkans sonová), historických událostí (Heivoll, Lotassová), (auto)biograficky in-spirované výpovědi (Rolstadová, Rossavik, Pelo), lidové kultury (Bragi) se pokoušejí zprostředkovat a uchopit situaci člově-ka hledajícího orientační body pro život v současném světě a přinést tak často spo-lečensky angažovanou výpověd o světě, ve kterém žijeme. A to pro inspiraci jistě není málo.

Skandinávská literaturaa řízená knižní produkce

Inspirace Skandinávií

ʼ

Kaspar Colling NielsenGaute Heivoll

Lotta Lotassová

Jonas KarlssonHassan Loo Sattarvandi

Lotta Lundbergová

Gabriela Håkanssonová

Lajla RolstadováStig Sæterbakken

Frank Rossavik

Lars SvendsenOle Martin Høystad

Steinar BragiKjartan Fløgstad

Mikko Rimminen

Riikka PeloJohanna Holmströmová

Nultá hodina, Stunde Null, to je termín, který Němci používají pro označení období bezprostředně po druhé světové válce, kdy Evropa ležela v rozvalinách, na kterých lidé s břemeny viny na zádech museli vystavět svět nový. Jak znovu začít a s tíhou takovéhoto břemene na zádech? Kolik spoluúčasti si člověk smí připustit a kolik popřít, aby dokázal opět žít? Tento romám vyrůstá z představy ženy stojí-cí na rozvalinách vlastního světa, ženy v okamžiku nulté hodině – který směrem se vydá?Berlín 1945: Spisovatelka Hedwiga Loh­manová odjíždí ze zničeného města do kláštera. Rok před tím prošla její dcera peklem. Kde je ted ? Je živá?2005: Ingrid musí zavřít praxi a přestěho-vat se na ostrov a stát se opět manželkou kněze. Její manžel je nemocný a vyžaduje její péči. Na ostrově však žije také Hanna, spisovatelka, se kterou se Karl­Erik po-stupně více a více sbližuje.

1983: Když Isa pořeže svoji panenku, skon-čí u psychologa. Jednoho dne se rozhodne vytvořit hru „Velká terapie“ – s míčky, srdíčky a křížky. Hra má svá tvrdá pra-vidla – když prohraje, musí se vydat do Chaosu. Co když ale existují i jiné cesty, jak se rozejít s tímto světem? Lotta Lundbergová splétá tyto tři hlasy s velkou dovedností a způsobem připomí-najícím Hodiny Michaela Cunninghama. Nultá hodina je výrazem nejen pro konec války, ale také pro zkušenost, když člověk stojí na troskách svého vlastního světa. Co smí udělat? Co je nejvíc zakazováno? Může dostat novou šanci, když to nejhorší, co ho mohlo potkat, se už stalo?

~Vyjde 2016

„Působivá kombinace dovednosti a inspirující svobody…Vynikající a v mnoha ohledech přeměňující čtenářská zkušenost.“

– Kulturnytt

„Mohu jen kapitulovat. Bezpodmínečně…Nekompromisní ponor do nejkalnějších vod lidské duše.“

– Borås Tydning

„Románem Nultá hodina upevnila Lotta Lundbergová svoji pozici jednoho z nejzajímavějších autorů současnosti.“

– Upsala Nya Tidning

Nultá hodina

1 / 1

ʼ

Lotta Lunbergová (1961) vystudovala politologii. Během Studené války působila jako turistický průvodce za železnou oponou. Pracovala v ba-rech v Key Largo a Limericku a byla předsedkyní Ženského krizového centra v Upssale. V sou-časnosti žije v Berlíně, pravidelně píše sloupky pro noviny Svenska Dagbladet a vyučuje tvůrčí psaní.

foto

: Eric

Ble

cker

t

LottaLundbergová

„Při psaní se soustředím na etický konflikt. Napsat román mi trvá dlouho, dlouho promýš-lím zápletky, musim kroužit kolem problému,

morálního dilematu, existenciální otázky, jsem ráda, když jimi žiju, když se do nich nořím. Dívám se na podobné filmy, trávím hodiny

v knihovnách pohroužená do sebe a nakonec navštěvuji místa, o kterých budu psát.“

„Své postavy tvořím tak, že si představuji, že jsem herečka. Pokud nedokážu cítit to, co cítí moje postavy, není to autentické. Proto můžu

říct, že psaní je pro mě vášní. Je současně bolestivé i krásné.“

„Hledáme rychlá řešení, abychom potlačili bolest, ale já si myslím, že bolest k životu

patří. Umění je způsob, jak objevit náš ničivý potenciál, jak se rozplakat kvůli kráse a lásce. Někteří říkají, že literatura je útěk, že odvádí

pozornost nebo že představuje luxus. Pro mě je skleníkem, ve kterém rostu. Možná je fanta-

zie klíčem k empatii. Nebo je empatie klíčem k fantazii? Tím se zabývají humanitní vědy.

Alespoň na chvíli zakusit život někoho jiného. To je to, o co svým psaním usiluji.“

1 / 1 SWE

Jonas

Jonas Karlsson (1971) je ztělesněním pojmu všestranného nadání. Jakožto jeden z nejvý-znamnějších švédských herců ztvárnil role nejen v řadě divadelních her inscenovaných národním divadlem Dramaten, ale také v několika velmi kladně hodnocených celovečerních filmech a televizních seriálech. V roce 2005 debutoval jakožto dramatik divadelní hrou Noční procház-ka pro přední stockholmskou scénu Stockholms Stadsteater, která si u kritiků i publika vysloužila nadšené ohlasy. Po pozitivní zkušenosti s diva-delní tvorbou se Jonas Karlsson začal věnovat i psaní prózy. Dráhu spisovatele zahájil sbírkou vzájemně propojených, humorných a inteligent-ních povídek Druhý gól (Det andra målet), která dává vzpomenout například na tvorbu Raymon-da Carvera, Karlsson dokládá svou dovednost provázat jednotlivé povídky tak, že výsledkem je víc než pouhý součet částí.

„Není divu, že tahle zvláštní skandinávská novela je přirovnávána k dílům Franze Kafky a Samuela Becketta. (…) [Karlssonova] próza

je typicky skandinávská ve své svěží, jednoduché dokonalosti. Disciplína v psaní způsobuje, že tento jízlivý, chytrý psychologický

thriller ještě víc zneklidňuje. (…) Je to brilantní noční můras úžasným koncem.– The Big Issue, UK

„Část tvoří psychologické drama o narůstajícím šílenství jednoho labilního muže a část tvoří satirický výsměch korporátní kultuře a odcizeným zaměstnancům, které vytváří. Je obdivuhodné, jak

Karlsson dokáže skvěle kombinovat humorné,surrealistické i znepokojující.“

– Booklist, US

1 / 2

Karlsson

foto

: app

endi

xfot

ogra

fi

SWE

V novele Místnost se čtenář dostává do mysli chorobně pedantského úředníka, který ve státním úřadě, jehož je zaměst-nancem, objeví tajnou místnost, jejíž existenci všichni ostatní odmítají uznat. Vypravěč je posedlý potřebou ovládat, trpí megalomanií a neukojitelnou touhou po moci. Různými způsoby konfrontuje své kolegy a vytváří si pozici, z níž může své okolí rafinovaně ovlivňovat. Místnost, v níž muž pravidelně nachází útočiště, se stává symbolem konfliktu. Konfliktu mezi ním a jeho kolegy a jejich odlišným vní-máním reality. Tato místnost totiž existu-je pouze v jeho narušených představách.Jonas Karlsson ohromuje v tomto díle mi-nimalistickým a umně spředeným příbě-hem s prvky surreálna. Novela Místnost-svým ostrým vykreslením každodenního života lemovaného bizarními setkáními a nedorozuměními zkoumá klasické téma zdání versus skutečnost.

Místnost

FakturaPráce na částečný úvazek ve videopůjčov-ně, občasná setkání s hrstkou přátel a ne-nápadná každodenní rutina zakončená ve většině případů pojídáním pizzy a sledo-váním filmů v jednopokojovém bytě na stockholmském Södermalmu – tak vypadá život hlavního představitele a vypravě-če až do okamžiku, kdy mu v poštovní schránce přistane záhadná faktura na ast-ronomickou částku 5,7 milionů švédských korun. Právě taková je cena za veškeré jeho zážitky a štěstí, které ho kdy potkalo. Jak mohli tomuto nenáročnému filmové-mu fanouškovi, jenž se spokojí s málem a nemá žádné velké sny či plány, naúčto-vat tolik? Nebo je to celé jen mystifikace?Minimalistická, bizarní a nanejvýš origi-nální Faktura z Karlssonovy sbírky Pra-vidla hry představuje klenot absurdní literatury zpochybňující to, co štěstím nazýváme a jak ho měříme. Tato novela, napsaná s okouzlujícím humorem a po-zorně zachycující slabosti dnešní doby, je zároveň dojemným milostným příběhem, který změní způsob, jakým nahlížíme na svou existenci.

1 / 2

Děj románu se odehrává během osudo-vých čtyřiadvaceti hodin života patnác-tiletého Caspiana. Obyčejný školní den završí v rozhodující konfrontaci s násil-nou životní realitou katastrofa. Bezútěšně šedivé betonové sídliště Hagalund na stockholmském předměstí je místem v obležení – místem, kde jsou jakékoli ambice či touha po odchodu tvrdě trestá-ny. Determinace prostředím a původem si nezadá s řeckou tragédií: otec, jenž utekl od rodiny zpět do původní vlasti, Iránu, psychicky nemocná matka mající přeh-naná očekávání, neosobní přístup peda-gogů, nepsané zákony teenagerů z ghetta, ve kterém 70 procent populace tvoří přistěhovalci, a uprostřed toho všeho Caspian, snažící se jen zapadnout a uspět na všech frontách. Pomocí rytmického jazyka vypravěče, který osciluje mezi syrovou upřímností a přehnaným zveli-čováním své role mezi vrstevníky, zobra-zuje Sattarvandi chlapce, jenž má dospět v muže v prostředí, kde platí pouze drsná slova, odvaha a tvrdé pěsti. Román Stav obležení byl nominován v roce 2011 na Literární cenu Vi a v roce 2012 na Cenu Švédského rozhlasu.

Stav obležení„Snad si namlouvám, že když takhle budu sedět dostatečně dlouho, když neuvidím

svět takovej, jakej je, když neuslyším,jak se otáčí, tak se možná změní v něco

jinýho. Jako by měla vzniknout nová skutečnost a novej řád. Nebo občas

doufám, že tohle celý je jen zlej sen a brzo – snad už ksakru každým dnem – tohle všechno prostě skončí tím, že otevřu oči

a konečně ucejtím, jaký to vlastně je dejchat, bejt sám sebou a žít…“

1 / 3

Hassan Loo Sattarvandi (1975) se narodil v Tehe-ránu. Když mu byly tři roky, rodina se přestě-hovala z Iránu do Švédska, na stockholmské předměstí Hagalund. Sattarvandi absolvoval lite-rární komparatistiku a redakci na stockholmské univerzitě. Etnicky pestré prostředí Hagalundu se stalo dějištěm obou autorových románů. První z nich, Still (2008), si vysloužil uznání kritiky, byl nominován na řadu ocenění a získal cenu Ka-tapultpriset pro nejlepší literární debut. Druhý román Belägring (2011, Stav obležení), jenž byl nominován na prestižní literární cenu měsíčníku My (Vi:s litteraturpris) a literární cenu Švédské-ho rozhlasu (Sveriges Radios Romanpris), dějem i prostředím volně navazuje, časově však prvo-tině o 15 let předchází. Sattarvandi je rovněž autorem scénáře k filmu Snabba cash (Rychlý prachy). V současné době pracuje jako studijní poradce na gymnáziu v Solně.

Hassan LooSattarvandi

1 / 3 SWE

foto

: Cat

o Le

in

„Hassan Loo Sattarvandi napsal monolog pramenící z hlubin, z prázdné a destruktivní temnoty (…) Requiem za život, který vznikne proto, aby byl zmařen, než skutečně začne. Stav obležení zobrazuje

existenci, která je poháněna lží, šikanou, jízlivostí, rvačkami a lacinými mejdany a která za nucenou maskou promrhaného machismu skrývá

dusivou a tragickou touhou po intimitě a lásce. Stav obležení ohromuje – skutečně ohromuje – svou literární precizností a úchvatným rytmem,

ale zejména svou bolestnou autentičností, svým citem pro absolutní přítomnost v marnosti chlapce, který byl oloupen o svou budoucnost.“

– Helsingborgs Dagblad

Håkanssonová

Knihy Gabrielly Håkanssonové (1968) zaujíma-jí na švédské – a díky hojným překladům též celoskandinávské – literární scéně kultovní pozici. Už její debut, fantastický thriller Operace B (1997), jenž v trojici proplétajících se příběhů líčí lidskou posedlost empirickým poznáním, se kritikové nezdráhali přirovnávat k dílům post-moderních šamanů Borgese a Calvina. Mozko-man (2007), její třetí a zatím poslední román, vzdává formou bláznivého gotického hororu dvojsečně úsměvný hold rozkvétajícím naukám o člověčím mozku.

Gabriela

Samotářský podivín Hans Herman Gus­tavsson, inzertní agent provinčního švédského plátku, karikuje jako středo-věký Kdožkolivěk každého z nás, zároveň mu však mezi příslušníky druhu Homo sapiens není rovno. Nejenže ho víra ve vlastní genialitu nutká sepisovat apartní filozofická pojednání o ledasčems, zása-dami oblékání počínaje a evolucí konče. Hans Herman Gustavsson se navíc o všem radí se svým homunkulem Mozkoma-nem, superinteligentním šotkem, jenž mu neposedně rejdí hlavou. Když se však jednoho prosincového rána roku 2007 vypraví na zájezd do Tichomoří, otřese se mu život i světonázor v základech. Hans Herman Gustavsson vyhlásí Mozkoma-novi válku a poklidná dovolená se rázem zvrhne v nezadržitelnou smršt slovních intrik, šílených nápadů, horečných bojů-vek se sebou samým a groteskních setkání s domorodými obyvateli.

1 / 4 SWE

Mozkoman

foto

: And

ers

Mei

sner

ʼ

Lotassová

Švédská spisovatelka Lotta Lotassová (1964) stojí v centru pozornosti kritiky už ode dne, kdy vyšla Studnice (Kallkällan, 2000), ověnče-ná cenou za nejlepší prvotinu. Dosud vydala necelou desítku prozaických titulů, zároveň píše dramata. Její hypnotický sloh budí ve čtenářích němý údiv nad nezvykle rozmanitými fenomé-ny, vesmírem počínaje a první světovou válkou konče. Vyprávění však vždy plyne skrze zjitřené vědomí jednotlivců, jejichž životy jsou s těmito fenomény úzce spjaty. Literárních ocenění, od kritiky i čtenářské veřejnosti, už Lotassová získa-la mnoho. Nejvíc jich sklidila za Třetí kosmickou rychlost (Tredje flykthastigheten, 2004). V roce 2009 byla zvolena do prvního křesla Švédské akademie.

Lotta

Málokdo byl tak první jako Jurij Gagarin, první člověk ve vesmíru. Lotta Lotassová mu v románu Třetí kosmická rychlost nahlíží do dětství, do duše i do kabiny, avšak hlavní slovo dává těm, kdo s ním sdíleli téměř vše: zhrzeným konkuren-tům, oddaným náhradníkům, přísným vědcům a geniálním konstruktérům, jež sovětská diktatura bez okolků odklízela jako psy. Oficiální příběh rané kosmonau-tiky tu ustupuje méně známým faktům i konspiračně laděným fantaziím o tom, jak složitá byla přísně utajovaná cesta, již museli první kosmonauti k Bajkonuru urazit, a v jakou tragédii se zvrátil život nejednoho z nich. Lotta Lotassová vypráví uhrančivě a podrývá při tom kdejakou zvyklost, nebot z leteckých vášní, krás stepní krajiny a pocitů beztíže vyrábí strhující příběhy, zatímco všudypřítom-né dějiny vědy a totalitní zvůle přetváří v mrazivou poezii.

1 / 5 SWE

Třetí kosmická rychlost

ʼ

Na počátku 21. století vypukne v Evropě válka, finanční krize z roku 2008 vede ke zhroucení evropského modelu státu blahobytu. Nedlouho poté je v Dánsku v letech 2018­2024 občanská válka. Boje se odehrávají před radnicí, politikům se stí-nají hlavy přímo na ulicích a bankéři jsou surově loveni jako zvěř. Občanskou válku zažil i pětadvacetiletý muž, který o ní vypravuje o čtyři sta padesát let později svému nejlepšímu příteli Geoffovi, tříset-padesátileté sexuálně frustrované border kolii s vyvinutou schopností chápat a mlu-vit. Nyní už čtyřistapětasedmdesátiletý boháč se udržuje naživu pomocí pokro-kového programu na obnovu kmenových buněk. Čas tráví se svými přáteli, společně vedou dekadentní a osamělý život, který vyplňují čtením básní, pořádáním sexu-álních orgií a vzájemným vyprávěním historek odehrávajících se okolo občanské války.

foto

: Isa

k H

offm

eyer

Kaspar CollingNielsen

DNK

Dánská občanská válka 2018 -24

Muž přemýšlí o příčinách krvavého kon-fliktu, který nelítostně rozdělil společ-nost, a o vlastních válečných zločinech. Současně lituje jistých rozhodnutí, která během války učinil, a to především ve vztahu ke své životní lásce, nemilosrdně drsné partyzánce Leonoře. Ani po mnoha stovkách let nedokáže zapomenout na silné pocity, které zažíval v tomto důle-žitém období dánské a evropské historie. Příběh vypráví o tom, jak ekonomická krize v obyčejných lidech probouzí jejich nejhorší stránky a jak se spolu s vývojem krize společnost proměňuje a lidé ztrácejí důvěru k politikům a státu. Geniální ro-mán balancuje mezi obyčejností a zvráce-ností, smysluplností a absurditou.

1 / 6

Kaspar Colling Nielsen (1974) je považován za jednoho z nejoriginálnějších současných dán-ských spisovatelů. Jeho styl se vyznačuje nápadi-tými příběhy s tragikomickým nádechem. Často popisuje život v existenciálně těžkých podmín-kách nebo složitá dilemata. Narodil se v Kodani, kde také vyrůstal. Na Syddansk Universitet v Odense získal titul z filozofie a ve studiu pokra-čoval v Kodani na Copenhagen Business School. V roce 2010 vydal svoji prvotinu Mount Køben-havn (Mount Kodaň), která mu okamžitě vynesla cenu za nejlepší debutový román roku Årets

Debutantpris spolu s oceněním Statens Kunst-fond (Cena Státního fondu umění). Jeho druhý román Den danske borgerkrig 2018­24 (Dán-ská občanská válka 2018­24) vyšel v roce 2013 a dočkal se nadšených kritik, velkými dánskými deníky Berlingske a Politiken byl označen za jednu z nejlepších knih roku.Vedle psaní knih vyučuje Nielsen na Copenh-agen Business School a pracuje jako scénárista pro film a televizi. V současné době připravuje režisér Janus Metz zfilmování jeho druhého románu, Dánské občanské války 2018­24.

„Je to vyprávění v nejlepší podobě a literatura velmi speciálního kalibru. Jako jediný v dánské literatuře má Colling Nielsen naprosto úžasnou představivost spojenou s filozofickým talentem, který mu umožňuje objevovat nesčetné životy a způsoby života na světě v nemožných

kombinacích. Je to násilné, kruté, sadistické, vulgární, groteskní, hrůzostrašné a neuvěřitelně zajímavé.“

– Fyens Stiftstidende

„V každém smyslu výjimečný román; vyprávěný vynikajícím způsobem. Jazyk Collinga Nielsena plyne tak, že knížku přečtete,

ještě než ji stihnete odložit.“– KultuNaut ******

„Nezkrotný, inteligentní a úplně podivný příběh, který překonává všechny překážky, aby dosáhl svého cíle: zažehnout ve čtenáři

světlo entusiasmu.“– Politiken ******

1 / 6

Gaute Heivoll (1978) se narodil ve vesničce Fin-sland nedaleko Kristiansandu. Vystudoval práva a psychologii a absolvoval též studium literární tvorby. Zpočátku pracoval jako učitel, později působil jako literární kritik. Píše povídky, básně, knížky pro děti, scénáře, divadelní hry a romány a angažuje se jako velký propagátor literatury. Za román Før jeg brenner ned (2010, Než shořím, česky 2012) získal Heivoll několik významných literárních ocenění a práva na překlad byla pro-dána do více než 20 zemí.

GauteHeivoll

Královské srdce je intenzivní lidské drama inspirované skutečnými událostmi z druhé poloviny 18. století. Na palubě lodi mířící z Norska do Kodaně se na-cházejí otec a dcera. Dívka má horečku a otevřené rány na krku a v podbřišku, podobně jako desítka dalších nemocných spolucestujících uložených v podpalubí. Všichni nemocní, napadení neznámou kožní chorobou, jejíž epidemie připravila v Norsku o život již mnoho lidí, mají být přepraveni do nemocnice krále Fredrika, kde jim má být poskytnuta potřebná péče. Plavba však neprobíhá bez útrap a nebez-pečí, a čím déle se táhne, tím více vzrůstá zoufalství mezi pacienty. Otec přihlíží tomu, jak mu nemoc bere dceru. Předtím mu nemoc vzala již manželku a druhou dceru. Zbývá mu pouze jediné dítě…Ze stránek vystupuje temný svět, v němž všude číhá smrt. Současně je však román prosvětlen láskou – patrně nejsilnější ze všech – láskou k dítěti.

~Vyjde na jaře 2016

NOR

Královské srdce

„Heivollův talent pro vytváření dramatických scén bez velkých slov a senzačních prostředků je ohromující. Třebaže jsou události v čase tak vzdálené, podařilo se mu příběh otce a dcery přetvořit do úchvatného

dramatu, zkrátka strhující literatury.“– Tønsbergs Blad

foto

: Pau

l Aud

esta

d

1 / 7

Sæterbakken

Stig Sæterbakken (1966) debutoval roku 1984 básnickou sbírkou Flytende paraplyer (Plu-jící deštníky), je autorem několika románů, básnických a esejistických sbírek. Věnuje se i překladům, mimo jiné přebásnil několik sbírek slovenské poezie. Zatím nejvýznamnější je v jeho tvorbě volná románová trilogie o samotě a ne-schopnosti mužů/hrdinů vyrovnat se se sebou samým. Všechny tři příběhy Siamesisk (Siamská dvojčata), Selvbeherskelse (Sebekontrola) a Sau-ermugg se dočkaly výborného přijetí u kritiky, která jeho psaní přirovnává k Strindbergovi a Dostojevskému.

Stig

Román Siamská dvojčata je pohled na dlouholetý manželský vztah, o němž podávají zprávu střídavě žena a muž. Edwin je ochrnutý a slepý, vede se sebou nekonečný monolog, snaží se osvobodit mysl od pozvolna odumírajícího těla a ne-spokojenost s osudem vybíjí na ženě. Ta vedle něj žije pokorně a smířeně a mužovy neplodné úvahy přirovnává k sítím, jež kolem ní jako pavouk spřádá a snaží se ji do nich chytit. Existenciální nouzi hrdinů zprostředkovává autor naturalistickým, silným jazykem.

NOR

Siamská dvojčata

„Jeden z nejzajímavějších současných autorů v Evropě:vždy kontroverzní a nikdy nekomplikovaný, nutí čtenáře konfrontovat

se s méně příjemnými stránkami sebe i společnosti.“– Eurozine

foto

: Jo

Mic

hael

1 / 8

Lajla Rolsadová se narodila v roce 1978. Debuto-vala v roce 2009 románem Nekronaut s gotický-mi a punkovými prvky. Autobiografický román Ostrov vlků je její druhá kniha.

LajlaRolstadová

Musím žít tímto způsobem? Ptá se Lajla Rolstadová a zamluví si letenku do Kana-dy. Následující léta zde tráví dlouhá obdo-bí v divočině nebo na cestách, mezi lidmi, kteří žijí na okraji společnosti v odlehlých oblastech – pěstiteli marihuany, lovci, ko-vboji, hippies, dobrodruhy i léčiteli. První zimu stráví jako správkyně v izolovaném resortu, který se na zimní sezónu zavírá. K nejbližšímu sousedovi je to půl hodi-ny chůze lesem. Postupně se seznamuje s okolím, přírodou, životem zvířat i lidmi na ostrově – ztroskotanci, které sem zavál osud nebo kteří sem utekli před civilizací a svou minulostí. Později celou zimu strá-ví ve srubu bez vody a elektřiny v indi-ánské rezervaci, s medvědy grizzly, vlky a sousedy­podivíny. Lékař jí kdysi říkal, že musí brát léky a vést bezpečný a předví-datelný život. Lajla Rolstadová se ovšem rozhodla pro pravý opak – žít syrový život bez ochrany.

~Vyjde 2016

NOR

Ostrov vlků

„Příběh je konzistentní a dobře napsaný, témata tak jednoduchá a přitom tak univerzální – jak překonat vlastní strach, jak nalézt mír

sám v sobě a důvěru ve svět. Vnější cesta zrcadlí vnitřní,ale nikdy nevyznívá jako klišé nebo banálně. Je to silná kniha.“ – Lektorský posudek pro dánské nakladatelství Batzer & Co.

foto

: Rol

f M. A

agaa

rd

1 / 9

Příběh židovského chlapce z Českoslo-venska, který přežil druhou světovou válku v rodině předního norského nacis-tického činitele.

Kniha vypráví životní osudy Edgara Brichty, narozeného v roce 1930 v židov-ské rodině v Bratislavě. Po vypuknutí války na podzim roku 1939, se Edgarovi rodiče dozvěděli o možnosti poslat svého syna do tehdy neutrálního Norska. O čtyři roky mladší sestra Vera byla na cestu příliš malá. Dohromady odjelo z Česko-slovenska do Norska 37 dětí. Edgar byl umístěn u manželského páru v Bergenu v západním Norsku. V dubnu 1940 však obsadili Němci i Norsko a v roce 1942 bylo také zde přikročeno k zatýkání a depor-tacím židovského obyvatelstva. Edgarův pěstoun se navíc stal členem Národního sjednocení – norské národně­socialistic-ké strany – a záhy byl Němci dosazen na místo starosty v obci Laksevåg nedaleko Bergenu. Jak je možné, že židovský chla-pec přežil druhou světovou válku v rodi-ně předního nacistického činitele? Jeho pěstoun byl nejen kolaborant, ale také přesvědčený antisemita a s Edgarem měl několik konfliktů, nicméně paralelně mezi nimi vzniklo silné osobní pouto. Kniha se opírá o rozsáhlý rozhovor s Edgarem Brichtou i jeho současníky a o množství archivních materiálů.

Deváté dítě

Frank Rossavik je politický komentátor, pracuje v týdeníku Morgenbladet a již dříve publikoval dvě knihy. Za druhou z nich získal prestižní norské literární ocenění Brageprisen.

FrankRossavik

NOR1 / 10

Høystad

Ole Martin Høystad (1947) se zabývá meziobo-rovým studiem filozofie, dějin kultury a litera-tury. Jako profesor působí v Ústavu kulturních a humanistických studií Vysoké školy v Telemar-ku v Norsku a v Ústavu pro literaturu, kulturu a média Jihodánské univerzity. Jeho největším přínosem je právě podíl na vybudování meziobo-rových kulturních studií v Norsku. Kromě knihy Historie srdce vydal řadu odborných publikací překračujících hranice filozofie, literatury či kul-turní antropologie v jejich tradičním chápání.

Ole Martin

V centru pozornosti neobvyklé knihy norského profesora Oleho Martina Høy-stada stojí srdce jako kulturní fenomén. Autor sleduje jeho vnímání v prvních písemných kulturách Blízkého východu, v antické filozofii a v Bibli, vydává se po stopách arabského vlivu na rytířskou kul-turu vrcholného středověku, aby zachytil okamžik zrození toho, co si Evropané hýčkají dodnes – romantické lásky, jejímž nositelem je právě srdce. Od renesance a lámání srdcí u Shakespeara dospěje až k romantismu a své vyprávění zakončí u role, kterou má srdce v dnešní společ-nosti. Srdce není jen orgánem lidského těla, bez nějž nelze žít, ale i reprezentací naší duševní existence. S pečlivě vybraný-mi příklady a schopností odhalovat dosud netušené souvislosti je kniha napínavým čtením pro každého čtenáře, který se nechá fascinovat autorovým nadšením a jeho širokými znalostmi. Kniha vyšla v překladech do 18 světových jazyků.

NOR

Historie srdce

„Høystad dokáže hrát jazykově jemnou melodii vzdělanecké brilantnosti.“

– Neue Zürcher Zeitung

foto

:

1 / 11

Lars Fr. H. Svendsen (1970) je doktor filozofie, působí na Univerzitě v Bergenu. Kromě nejzná-mější Filozofie nudy (Kjedsomhetens filosofi, 1999) vzbudily pozornost i další jeho knihy, například Filozofie zla (Ondskapens filosofi, 2001), Člověk, morálka a geny, Kritika biologis-mu (Menneske, moralen og genene. En kritikk av biologismen, 2001) či pojednání Strach (Frykt, 2007).

LarsSvendsen

Nuda je „matná tužba bez přesného objek-tu“ (Schopenhauer), „zvířecká a nedefi-novatelná útrapa“ (Dostojevskij), „invaze času do našeho hodnotového systému“ (Brodskij).Všichni ji nějak prožíváme, málokdo se jí však dokáže slovy přiblížit. Co je vlastně nuda? Dlouhá chvíle, melancholie, zoufal-ství? Ztráta smyslu? Způsobuje ji banalita, rutina, nedostatek dojmů, nebo naopak jejich přemíra? Je nuda charakteristická jen promoderního člověka? Je možné ji překonat? A je to vůbec třeba?Lars Svendsen se nad nudou zamýšlí formou eseje. Sleduje, jak se pojem nudy odráží ve filosofii, v beletrii, psychologii, teologii i populární kultuře a různé mož-nosti pohledu na tento fenomén ukazuje prostřednictvím široké škály osobností, od preromantiků přes Pascala a Nietz-scheho až po Becketta a Warhola.

NOR

Malá filosofie nudy

„Svendsenův esej je tak úžasný, že nuda, asociovaná spíše s touhou než s potřebou, se najednou zdá být vytouženým stavem bytí

bez ohledu na věk.“– The Times

1 / 12

Fløgstad

Kjartan Fløgstad (1944) je jedním z nejvýznam-nějších představitelů norské poválečné litera-tury. Vystudoval literární vědu a jazykovědu na Univerzitě v Bergenu, krátce ovšem pracoval i jako průmyslový dělník a námořník. Debutoval v roce 1968 básnickou sbírkou Valfart (Pout ) a od té doby vydal velké množství knih rozma-nitých žánrů v oblasti krásné literatury i lite-ratury faktu. Je laureátem mnoha literárních cen, z nichž nejvýznamnější je Cena Severské rady za literaturu, kterou obdržel v roce 1978 za svůj průlomový román Dalen Portland (Údo-lí Portland), popisující rozvoj norského průmy-slu v poválečném období. Vytvořil si originální autorský styl, pro který je příznačné mísení výrazů různých stylistických úrovní, hry se slovy a intertextualita, a ve svých dílech kombinuje prvky kritického realismu, moderní avantgardy a magického realismu.

Kjartan

Ruské hornické město Pyramida, které mělo být ztělesněním sovětské ideolo-gie a bylo tak i prezentováno, bylo až do roku 1998 jedním z největších sídel na Špicberkách. Po ukončení důlní činnos-ti lidé místo opustili a zbylo jen město duchů – v Paláci kultury zůstaly v poli-cích i pod nimi desetitisíce knih, v kině kompletní filmový archiv, v nemocnici na pracovních stolech lékařů otevřené cho-robopisy pacientů a v dětských pokojích plakáty zapomenutých zpěváků a hudeb-ních skupin. Po dlouhá léta vše vypadalo tak, jako by se původní obyvatelé města mohli kdykoli vrátit a pokračovat ve své práci. Fløgstad se při psaní nechal inspirovat vlastními návštěvami Pyrami-dy, zároveň však vycházel z dostupných materiálů. Díky tomu dokázal vytvořit působivý esejistický cestopis, který vyni-ká především tím, že brilantně propojuje několik žánrů, přibližuje ducha sovětské socialistické ideologie, dává čtenáři na-hlédnout do duše obyvatel města, ale také předkládá paralely s vývojem industriál-ních společenství jinde ve světě. Čtenáři tak nabízí plastický obraz vzestupu a pádu jedné velké utopie.

NOR

Pyramida

1 / 13

ʼ

Steinar Bragi Guðmundsson se narodil v Reykja-víku v roce 1975. Studoval literární vědu a filozo-fii na univerzitě v Reykjavíku, avšak studia nedo-končil. Debutoval v roce 1998 básnickou sbírkou, v roce 2000 vydal první román Turninn (2000, Věž), který je výrazně symbolický a prodchnutý apokalyptickou atmosférou. Ústředním tématem tohoto románu je pomíjivost pozemského života a nekonečná osamělost člověka. Podobná témata i vědeckofantastické a detektivní prvky se obje-vují i v jeho další prozaické tvorbě. Mezinárodní ohlas získal jeho román Konur (2008, Ženy). I v něm slouží příběh s prvky science fiction jako zrcadlo současného světa. Román byl nominován na prestižní Literární cenu Severské rady a vyšel v překladech do několika jazyků. Literární kritik deníku Morgunblaðið Björn Þór Vilhjálmsson označil Steinara Bragiho za nejvýznamnějšího spisovatele své generace.~Vyjde 2016

SteinarBragi

Dva mladé páry z Reykjavíku se vypraví na cestu přes nehostinné planiny střední-ho Islandu. Na písčitých pláních severně od ledovce Vatnajökull sjedou v mlze z cesty a narazí do domu v pustině, jakési pevnosti bez sebemenšího spojení s okol-ním světem, kde se večer pečlivě zamyká. Minulost se ukáže v novém světle a je čím dál méně zřejmé, kde hledat nepřítele.

ISL

Planina

„Román spojuje prvky psychologického thrilleru a islandské lidové pověsti. Vypráví příběh o vině a nevinnosti, hranicích lidskosti

a střetnutí s chladnou krutostí islandské přírody i vlastního nitra. Na Islandu získal vynikající hodnocení především díky mistrovsky vybroušenému stylu a struktuře, které mu dodávají neobyčejnou

působivost a schopnost vzbudit ve čtenáři intenzivní,téměř fyzický prožitek úzkosti. Je to hluboké a mnohovrstevnaté dílo,

které se přesto čte „jedním dechem”.”– Davíð K. Gestsson, bokmenntir.is

foto

: ww

w.fu

rlagi

d.is

1 / 14

Igelitkové pivo je obraz jedné bolestné stránky současného Finska, ale dá se říct, že i současné západní civilizace. Román zachycuje čtyřiadvacet hodin ze života mladých nezaměstnaných ztroskotan-ců, Maršála, Blafyho a Henninena, kteří nemají sebemenší ambice někde pracovat, poflakují se kolem pochybných pivních a buřtových stánků nebo v parku, odnikud nikam, žijí ze dne na den, z podpor, z vrat-ných lahví. Dělají si navzájem naschvály, ale v okamžiku ohrožení dokážou stát při

sobě. Místy vzdáleně připomínají posta-vičky z Kaurismäkiho filmů. Jejich život je uzavřen do helsinské, někdejší dělnické čtvrti Kallio, která nám v mnohém může připomínat pražský Žižkov, odkud vlastně ani nemají žádnou touhu se někam dostat. Román zatím vyšel německy, nizozemsky, švédsky, rusky a lotyšsky. Rimminen za něj v roce 2004 obdržel jednak význam-nou Cenu Kaleviho Jänttiho, jednak s ním pronikl mezi šestici nominovaných na Cenu Finlandie.

Igelitkové pivo

„Jeho cit pro vystižení nálady, situace, myšlenkových pochodů je tak uvěřitelný, že si čtenář místy připadá jako součást scény a doslova cítí spálený tuk vanoucí z nejrůznějších občerstvovacích zařízení, výfukové

plyny aut anebo pot kolemjdoucích. Inu, nejsou to většinou vjemy, které by smyslům lahodily, Rimminenovi se však daří tuto neutěšenou

pouliční kulturu ztvárnit působivým, osobně poetickým způsobem.“

„Se svou mateřštinou zachází Rimminem velmi invenčně. Vůbec se nerozpakuje vytvářet nová slova, pohrávat si s jejich významem

a grafickou podobu či nabourávat pravidla větné syntaxe.Český čtenář může být jen vděčný za to, že se Vladimír Piskoř k textu postavil neméně kreativně a zachoval jazykovou výjimečnost knihy.“

– Jitka Hanušová, Tvar

1 / 15

Rimminen

Mikko Rimminen se narodil roku 1975 v Helsin-kách, kde v devadesátých letech minulého století absolvoval kurzy tvůrčího psaní a kde dodnes žije a tvoří. Publikovat začal jako básník, na počátku století stihl vydat dvě básnické sbír-ky, mimochodem velmi kladně přijaté čtenáři i kritikou, a spoluatorsky se podílel na úspěšné humoristické encyklopedii prapodivných zvířat a živočichů obývajících hovorový jazyk. V sou-časné době vede kurzy tvůrčího psaní v Helsin-kách a příležitostně pracuje jako nakladatelský redaktor.

Pro tvorbu Mikka Rimminena je příznačná jakási řízená chaotičnost, barokní rozevlátost, nekon-venční mísení stylů, lexikální bohatost, barvitost a silné tíhnutí k vizualizaci sdělení. Ve svých prózách rozhodně nezapře básnické počátky a vynalézavě využívá svou schopnost barevného a plastického vidění. Jeho doménou je výstižný popis městské atmosféry v nejrůznějších den-ních dobách, vnímavé a přesvědčivé zachycení pouličního ruchu i projevů nálad zdejších oby-vatel, včetně nejroztodivnějších figurek i tvorů z říše zvířat.

Mikko FIN1 / 15

foto

: Hei

ni L

ehvä

slai

ho

Holmströmová

Johanna Holmströmová (1981) je finská spiso-vatelka a novinářka. Narodila se v jihofinském Sipoo, žije v Helsinkách a píše švédsky, druhým úředním jazykem ve Finsku. Debutovala sbírkou povídek Inlåst och andra noveller (2003, Za-mčená a další povídky). V roce 2007 vydalo nakladatelství Söderströms Förlag její románový debut Ur din längtan (Z tvé touhy). O dva roky později získala Literární cenu deníku Svenska Dagbladet za třetí sbírku povídek Camera Obscu-ra (2009). Její knihy jsou se železnou pravidel-ností vřele přijímány čtenářskou obcí i literární kritikou, která je vyznamenala několika domácí-mi cenami za literaturu.

Johanna FIN

„V povídkovém souboru Camera obscura a románu Asfaltoví andělé, Johanna Holmströmová prokázala, že je autorkou, s níž je třeba

počítat. Nyní nám předvádí, že zvládá i detektivní žánr, a to bravurně. Její román Hush baby je psychologický detektivní příběh s temnými podtóny a silami, které čtenáře fascinují. Holmströmové se podařilo zachovat strukturu románu a přitom přinášet jeden zvrat za druhým.

Je mistrem ve vykreslování tajemných prostředí a postav, které se na první pohled jeví jiné, než ve skutečnosti jsou. V době, kdy vzniká mnoho triviálních knih, je Holmstömové román Hush baby vítaným

přírůstkem. Je to mnohostranný a skvěle vyprávěný příběh.“- Vasabladet

foto

: Cat

a Po

rtin

1 / 16

Asfaltoví andělé vypráví o síle patriarchá-tu, o kulturních propastech a o spletitých cestách mezi identitami. Samira a její ka-marádky mají strach jenom ze dvou věcí: že se z nich stanou asfaltoví andělé a že se budou muset vdát proti své vůli. Sami-ra nechce ani jedno, a tak se rozhodne uprchnout z domova. Opustí matku Sáru, finsko­švédskou konvertitku k islámu, která chce za každou cenu víru praktiko-vat ortodoxněji než její manžel Farid, řidič autobusu a přistěhovalec z maghrebského regionu. Opustí také mladší sestru Leilu, která se ve svých patnácti letech uzavře

do sebe, ve škole cítí nebezpečí a nerada by poutala pozornost, ale matka ji nutí nosit hidžáb. Starší sestra Samira chce žít jako její finští vrstevníci: odstěhovat se z domova, studovat na univerzitě, zbavit se nevinnosti. Cesta za snem se ale začne komplikovat, když se zamiluje do Pitera, který si oholí hlavu a dá se k partě rasistů.

Vråkören, malá komunita na břehu moře, je perfektním místem pro dobrodružství, ale také pro strašlivá tajemství. Ke komu-nitě patří její zakladatel Olof, jeho žena Henrika a jejich dvě děti Lukáš a Robin. O mnoho let později se Robin, nyní dětský psycholog, z donucení do Vråkörenu vrací a zjištuje, že komunita se od dob, kdy v ní žil, velmi změnila. Stal se z ní přístav pro bohaté a vyvolené. Nové vily s obrovský-mi panoramatickými okny jsou architek-tonickými zázraky a vysoké zdi chrání jejich obyvatele před slídivými pohledy. Ale pod lesklým povrchem to vře a strach prostupuje komunitou. Robin se pomalu zaplétá do sítě lží kolem dobročinných ak-tivit jeho tchána, který zmizel v zahraničí, a nikdo zatím nevím, co jeho program pro osiřelé děti z východní Evropy ve skuteč-nosti zakrývá. Johanně Holmströmové se podařilo napsat severskou noirovou krimi, v níž je po-stupně odhaluje praskliny na naleštěném pozlátku a zachycuje, jak pravdu pomalu nahrazuje lež.

~Vyjde 2016

Asfaltoví andělé

Hush baby

1 / 16

ʼ

RiikkaPelo

Kniha Naše všední životy (Jokapäiväi-nen elämämme) je druhý román finské spisovatelky Riikky Pelo (1972 v Helsin-kách). Kniha vypráví o životě slavné ruské básnířky Mariny Cvetajevové (1892–1941) a její dcery Ariadny „Alji“ Efronové (1912–1975). Rozsahem i tématem ambiciózní dílo, za které autorka v roce 2013 obdržela prestižní literární cenu Finlandia, před-stavuje úspěšný pokus o skloubení monu-mentální historické fresky, věrně mapují-cí události po říjnové revoluci v roce 1917, s osobním příběhem jedné z největších ruských spisovatelek 20. století. Kniha je prokládána Aljinými a Marininými dopisy a texty, které románu dodávají hlubší rozměr. Cvetajevová byla osobitou kroni-kářkou své doby a v často experimentál-ních verších dokázala obsáhnout hloubku lidského života a údělu. Riikka Pelo od ní v tomto ohledu přebírá pomyslné žezlo: spíše než záznam o životě ruské spiso-vatelky jako někdejší celebrity a později vyděděnkyně moskevských uměleckých kruhů čtenáři předkládá silný, dramatický příběh člověka semletého historickými okolnostmi a monstrózní ideologickou mašinerií Sovětského svazu.

Naše všední životy je vyspělé dílo, důmy-slná skládanka, která v sobě ukrývá víc než příslovečná ruská matrjoška. Riikka Pelo patří k absolutní špičce současné finské literatury a její osobitá tvorba je zážitkem i pro ty nejnáročnější.

~Vyjde 2016

FIN

Naše všední životy

„Tohle byla její poslední slova … a vně slov její život jako na fotografiích, které někdo vyfotil hořčíkovým bleskem: nic

než pustina bez lidí, písek, vítr, vlny, příliv a odliv odnášející s sebou poslední věty,

které si ještě stačila poznamenat do zápisníku. (…) Na hodinách odbila pátá. Bylo jí čtyřicet osm let, devětačtyřiceti se nestačila dožít. Její míra se naplnila,

přestože se vždycky snažila povznést nad všechno, nad všechny měřítka a hrani-

ce. (…) Až v momentě smrti odhalil život svou pravou tvář. Nyní se do ní odvážila

pohlédnout. Život je smrt a smrt je rovněž život.“

foto

: Hei

ni L

ehvä

slai

ho

1 / 17

Severská detektivka má dlouhou tradici – ne nadarmo se také Norové chlubí tím, že první detektivkou na světě byla Vražda strojníka Roolfsena aneb kriminalistická anekdota z Kongsbergu (Mordet på mas-kinbygger Roolfsen, Criminalanecdot fra Kongsberg), která vyšla roku 1839, tedy dva roky před Poeovou povídkou Vraždy v ulici Morgue, jež bývá jinak považována za první detektivní příběh. V Norsku také od roku 1923 existuje fenomén „påske-krim“, tedy „velikonoční detektivka“, kdy se před Velikonocemi objevují detektivní příběhy v mnoha podobách, vysílají se v televizi a v rádiu a publikují se nejen knižně a časopisecky, nýbrž dokonce tře-ba na krabicích od mléka.

Fenomén severské krimi se zrodil ve Švédsku v 60. a 70. letech 20. století díky autorské a manželské dvojici Maj Sjöwallová a Per Wahlöö, kteří v letech 1965–1975 vydali sérii deseti románů o zločinu s komisařem Martinem Beckem. Tak vznikla sociálně­demokratická detek-tivka, kde významnou roli hraje společen-ská kritika a politická angažovanost, kde vrah je považován za obět svého prostředí či výchovy a kde se zločin sice vyšetřuje, ale velký důraz se přitom klade na zkou-mání pohnutek pachatele. Zmíněná série vyšla v Odeonu i u nás v překladu Františ-ka Fröhlicha a Dagmar Hartlové.

Díky Sjöwallové a Wahlööovi přestala být detektivka považována za brakovou lite-raturu, prestiž žánru postupně stoupala, detektivka se přesunula z trafik na pulty knihkupectví, knihy se začaly vydávat v pevné vazbě, nakladatelé jim dávali lepší a atraktivnější obálky, více je propagovali a detektivky začaly být v podstatě považo-vány za „společenské romány s přidanou hodnotou vraždy“. Lépe se začala prezen-tovat rovněž překladová krimi. Vznikla též první ocenění – například v roce 1972 byl založen Rivertonův klub, který si stanovil za cíl podporu vydávání kvalitní krimi a jenž každoročně uděluje cenu Zlatý revolver za nejlepší norský literární počin v rámci tohoto žánru. V roce 1992 vzniklo ocenění Zlatý klíč (podle stejno-jmenného románu Dashiella Hammetta), které se uděluje každoročně nejlepšímu severskému detektivnímu dílu.

S tímto se také začala měnit pozice autorů – zatímco předtím psali autoři detektivní příběhy spíše jen okrajově, objevují se nyní spisovatelé zaměřující se výhradně na krimi a také vznikají série knih propo-jené hlavní postavou či postavami. Žánr se rovněž diferencuje, píší se thrillery, špionážní romány, policejní romány, eko-nomická či historická krimi aj., a posléze do tohoto segmentu vstupují také autoři s úplně jiným původním povoláním (poli-

Severskákrimi

Zrod fenoménu

Rostoucí prestiž žánru

Proměny žánru

ʼ

Společenský přesah

Severské krimi u nás

cista, operní pěvec, IT­specialista, ekonom, ekolog), kteří při psaní krimi zužitkováva-jí znalosti ze svých oborů. V 90. letech se navíc začínají v tomto původně mužském sektoru objevovat ženy, které do žánru vnášejí nový úhel pohledu – objevují se vyšetřovatelky, které musí kloubit poli-cejní práci s péčí o rodinu a mateřstvím, lesbické kriminalistky apod.

Pro severskou krimi je typická již zmíněná sociální kritika a politická angažovanost, autoři se jejím prostřednictvím vyjadřují často politicky nekorektně k palčivým společenským tématům, pozadí nezřídka tvoří aktuální problémy, a severská de-tektivka nám tak celkově podává obrázek o severské společnosti. Policejní vyšetřo-vatelé v hlavní roli nejsou žádní neohro-žení supermani, nýbrž často až antihrdi-nové, kteří mají své slabé stránky a řeší různé osobní potíže, případně se něčím vymykají, mají negativní vlastnosti a oby-čejné starosti, proto se s nimi čtenář může identifikovat. Krásnou kulisu tvoří pro nás ještě dosti exotická severská příroda

– na zasněžených pláních se ostatně krev nádherně vyjímá a v opuštěné krajině se to vraždí jedna báseň.

U nás kromě zmíněné švédské série s Martinem Beckem vyšla například v roce 1982 norská detektivka Nebož-tík si nepřál květy (Avdøde ønsket ikke blomster) Gerd Nyquistové, ovšem cestu severské detektivce prokopal až Švéd Stieg Larsson a jeho trilogie Milénium. Několik severských detektivkářů se u nás objevilo již předtím – málokdo ví, že třeba v roce 2005 vyšla pod názvem Červenka nese smrt Nesbøho Červenka a roku 2008 Netopýr pod názvem Netopýří muž. Oba romány však zcela zapadly, což se ostatně

stalo i jinak velmi slavnému Larssonovu kolegovi Henningu Mankellovi, jehož Vrazi bez tváře vyšli v roce 2001 rovněž v překladu Dagmar Hartlové. Až Larssono-vo Milénium způsobilo boom severské de-tektivky i v Česku a otevřelo dveře dalším severským autorům, kteří pak u nás začali vycházet jako na běžícím pásu. Od té doby se severská vlna valí českou kotlinou stále vpřed – na trhu tu najdeme autory švédské, dánské, norské, islandské i finské a objevují se stále další a další. Dnes si tak může v rámci tohoto žánru každý vybrat to, co ho zajímá.

~Kateřina Krištůfková, překladatelka

Pia JuulováFredrik T. OlssonJens LapidusAntti Tuomainen

Kristina Ohlssonová

Leif DavidsenSteffen Jacobsen

Jo Nesbø

Marit Reiersgårdová

Mari JungstedtováMats Olsson

Karolina Ramqvistová

JoNesbø

Hvězdu severské krimi patrně netřeba příliš představovat – bývalý fotbalista, finanční ana-lytik a hudebník se dnes naplno věnuje literární tvorbě, píše především detektivky, ale také knížky pro děti. Jeho knihy získaly řadu literár-ních ocenění a o jejich oblibě svědčí fakt, že byly přeloženy už do 50 jazyků a celosvětově se jich prodalo přes 25 milionů exemplářů.

„Jo Nesbø se může stát dalším Munchem nebo Ibsenem...a jestli existuje na světě spravedlnost, bude jednou Harry Hole stejně

slavný jako Harry Potter."– CNN

„Jo Nesbo je můj nejoblíběnější spisovatel detektiveka Harry Hole je můj nový hrdina.“

– Michael Connely

„Jsem největší žijící autor detektivek na světě. [Jo Nesbø] je muž,který mi štěká v patách jako vzteklý pitbul.“

– James Ellroy

„Mnoho spisovatelů ví, jak způsobit, aby vám mráz přejel po zádech.Jo Nesbø je jeden z mála, který ho tam dokáže udržet.“

– Linwood Barclay

foto

: Nik

las

R. L

ello

2 / 1 NOR

Přestože Nesbø odložil po desátém díle sérii s Harrym Holem prozatím k ledu, na detektivní žánr nezanevřel a věnuje se mu dál, což dokazuje mj. krimiromán Sønnen (Syn) z roku 2014, v němž se setkáváme s tradičním nesbøovským stylem, ale se zcela novým typem postavy, mstitelem, který bere spravedlnost do svých ru-kou. Hlavní hrdina Sonny, syn bývalého policisty, sedí už mnoho let ve vězení za zločiny, jež nespáchal, ale k nimž se přiznal výměnou za pravidelné dodávky drog. O běžný život nestojí, svou snahu normálně žít vzdal ve chvíli, kdy jeho otec a vzor spáchal sebevraždu. Situace se však zásadně změní ve chvíli, kdy se ukáže, že leccos bylo jinak, než se zdálo. Sonny náhle pozvedá hlavu i prapor a vydává se soudit živé i mrtvé.

Zatím nejnovějším autorovým počinem je diptych Blod på snø (Krev na sněhu) a Blod på snø 2: Mere blod (Krev na sněhu 2: Více krve) z roku 2015. Obě knihy jsou kratší a jed-nodušší, psané ve stylu brakové literatury sedmdesátých let minulého století, obě se také v této době odehrávají. Nespojují je tentokrát hlavní postavy, nýbrž ně-které postavy vedlejší a také to, že v nich v hlavní roli nevystupuje policie vyšetřu-jící zločin, avšak sami zločinci pohybující se v osloském podsvětí. V obou případech to jsou nájemní zabijáci – první z nich řeší zásadní problém: jak se má vypořádat s novým úkolem, který mu zadal jeho šéf

– totiž zabít jeho ženu –, když k něčemu takovému nemá nejmenší chut ? Druhý naopak utíká před svým šéfem, kterého obelhal a jehož nohsledové jsou mu na stopě, aby ho vyřídili jednou provždy. Na útěku se dostává do nehostinné krajiny severního Norska, kde se setkává s ko-munitou laestadiánů a musí se poprat jak s jejich pojetím víry, tak s místní drsnou přírodou a s vrahy, kteří mu jsou v patách a nemíní se vzdát.

Syn

DiptychKrev na sněhu

2 / 1

ʼ

Mimo tuto sérii uveřejnil Jo Nesbø v roce 2008 thriller Hodejegerne (Lovci hlav), později úspěšně zfilmovaný, v němž se utkávají špičkový lovec hlav Roger Brown a jeho protivník Clas Greve, expert na GPS technologie, v souboji o Brownovu ženu a ztracený a znovunalezený Rubensův obraz stamilionové hodnoty.

Největší proslulost autorovi vynesla prozatím desetidílná série o vrchním komisaři osloské policie Harrym Holeovi, publikovaná v letech 1997–2013. První dva díly této série se odehrávaly ještě mimo Norsko v poněkud exotických destinacích, v Austrálii a v Thajsku, avšak od třetího dílu byl děj situován do Norska, konkrétně do Osla na tamní krajské policejní ředitel-ství. Úspěch celá série zaznamenala nejen díky svižnému a čtivému stylu a napína-vému ději plnému překvapivých zvratů, nýbrž především díky vhodně zvolené a mistrně vykreslené hlavní postavě – Harry Hole je sice celkem pohledný chlap a skvělý kriminalista, který se může chlubit stoprocentní objasněností případů, ale zároveň člověk bojující se závislostí na alkoholu, občas nesnesitelný morous a cynik a také typ vyznačující se natolik svérázným pojetím spravedlnosti, až sám sebe, své šéfy i své blízké často staví před zoufalá dilemata. Jeho svéráznou povahu však zmírňuje humor, jímž oplývá, a zá-liba v hudbě. Humor je ostatně velkou devízou Nesbøho krimirománů – patrně žádný jiný severský detektivkář nedoká-že nakládat s humorem a ironií tak jako on – jen u málokterého jiného autora se čtenáři stane, že se nad jeho detektivkami od srdce zasměje.

Lovci hlav

Séries komisařemHarry Holem

2 / 1

Kristina Ohlssonová (1979) žije ve Stockholmu. Vystudovala politologii a pracovala mimo jiné jako analytička v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE), na švédském Ministerstvu zahraničních věcí a na švédském Policejním prezidiu. V minulosti publikovala odborné texty na téma izraelsko­palestinského konfliktu a zahraniční politiky EU. Svou literární kariéru zahájila v roce 2009 detektivním romá-nem Askungar (Nechtění). Její druhý román Tu-senskönor (Sedmikrásky) získal cenu Stabilopri-set a byl v roce 2010 i v roce 2011 nominován na nejlepší švédský detektivní román roku. V roce 2013 debutovala na poli dětské literatury a její kniha Skleněné děti, první díl trilogie o dvanácti-letých přátelích z malého města, sklidil nadšené ohlasy recenzentů.

„Kristině Ohlssonové se podařilo to, o co se mnozí před ní pokoušeli: pozvednout švédský detektivní román na novou a nečekanou úroveň.“

– Arne Dahl

„Nikdo nedokáže vymyslet takové zápletky jako ona.Jsou prostě brilantní.“

– Maj Sjöwallová

„Kristina Ohlssonová je opravdová královna severské detektivky.“– Måns Kallentoft

KristinaOhlssonová

SWE2 / 2

foto

: Thr

on U

llber

g, P

iratf

örla

get

Podle jisté staré židovské pověsti se prý po západu slunce zjevuje Papírový chlapec a unáší děti, které nejsou včas v posteli. Dnes už si na něj nikdo ani nevzpomene, ovšem jen do chvíle, kdy je ve Stockholmu za bílého dne před zraky rodičů a dětí zastřelena učitelka mateřské školy Šalamounovy obce. Vzápětí zmizí cestou na tenisový trénink dva židovští chlapci a později jsou nalezeni mrtví s po-kreslenými papírovými pytli na hlavách. Fredrika Bergmanová a Alex Recht, kteří po Fredričině návratu k policii opět vytvo-řili tým, stojí před velice složitým a pro-pleteným případem…

Davidovy hvězdy

Oběti ráje

Andělé strážní Sedmikrásky

Na palubě plně obsazeného Boeingu 747 letícího ze Stockholmu do New Yorku je krátce po startu nalezen výhružný dopis adresovaný švédské i americké vládě. Pokud v něm nadiktované požadavky nebudou splněny, letadlo vybuchne. Únos dostane na starost kriminální inspektor Alex Recht spolu s energickým Edenem Lundellem z Protiteroristické jednotky Bezpečnostní policie. Prostředníkem mezi vládou a policií se stane Fredrika Bergma-nová, která toho času působí na Minister-stvu spravedlnosti a která je do vyhoštění také zapletená . Brzy však všichni zúčast-nění pochopí, že plán únosců je mnohem krutější, než si dokázali představit…

V lesíku na stockholmském předměstí Midsommarkransen je nalezeno rozřeza-né a zahrabané tělo mladé ženy. , Na místě činu dojde k dalším nálezům odhalujícím několik desítek let stará tajemství. Kdosi se opakovaně vracel do lesa, aby tu před okolním světem ukryl své oběti. V do-mově důchodců sedí němá spisovatelka dětských knížek. Její jméno se opakovaně objevuje v policejním vyšetřování vražd v Midsommarkransenu, ale ona se uzavře-la do svého ticha. Stopy vedou k té nej-temnější pravdě a Fredrika Bergmanová s Pederem Rydhemjsou neúprosně vtaženi do událostí kolem hrobu a smrti mladé studentky. Fredrika je navíc postavena před těžké dilema...

V bytě na stockholmském náměstí Ode-nplan je nalezen zastřelený kněz s man-želkou… Ali čeká v zamčeném bytě na zprávu... Z Iráku zmítaného násilnostmi utekl do Švédska, kde doufá v lepší bu-doucnost... V Bangkoku se zatím mla-dá Švédka ocitá čím dál odříznutější od okolního světa…Dvojnásobné vraždy na Odenplanu se pod vedením Alexe Rechta ujme spolu s dal-šími kolegy Fredrika Bergmanová. Brzy pochopí, že se jedná o něco mnohem slo-žitějšího, než jen o sebevraždu. Zdá se, že různé události odehrávající se ve Švédsku i v zahraničí spolu nějak souvisí. Otázka je jak. Čas ubíhá, ale ti, kdo něco vědí, mlčí…

2 / 2

Do advokátní kanceláře Martina Bennera přijde zoufalý muž, který tvrdí, že jeho sestra potřebuje pomoc. Má to ale jeden háček. Jeho sestra je totiž mrtvá. Než spáchala sebevraždu, přiznala se k pěti vraždám. A její bratr ted chce očistit její jméno a najít jejího zmizelého syna.Martin Benner má všechno, co si může přát. Skvělou práci, krásné ženy a malé dítě. Má ovšem i své slabosti. Například nedokáže odolat výzvám. A při hledání pravdy se dopustí strašlivého omylu. Z úspěšného advokáta se stane pouhou figurkou v závratně vysoké hře, jež vyústí v tu nejděsivější noční můru.

Lotosové blues

Z rychlíku X­2000, který přijel na stoc-kholmské hlavní nádraží, zmizela malá holčička. Policie začne brzy podezřívat jejího otce, na jehož dopadení vynaloží veškeré síly. Policejní vyšetřování vede legendární komisař Alex Recht, kterému pomáhá horlivý kriminalista Peder Rydh a v neposlední řadě Fredrika Bergmanová, jejímž původním záměrem byla kariéra houslistky. Místo toho však skončila na policii a ted musí ze všech sil bojovat proti větru, aby zavedla vyšetřování jiným smě-rem, než tím, který se v první chvíli zdál nejpravděpodobnější…

Nechtění

Blues pro MiaKde je čtyřletý Mio? Tato otázka nedá Martinovi Brenerovi spát. Do jeho úno-su proti své vůli. Martin se také pokouší zjistit, kdo se ho pokouší zaplést do vražd, které nespáchal. Vyšetřovatelé jsou mu v patách a čas běží. Martin si uvědomuje, že nedokáže zachránit sebe i Mia. Musí si vybrat…

~Vyjde 2016

2 / 2

ʼ

ʼ

„Po dlouhou dobu znalci nejlepší severské krimi věděli,že romány Mary Jungstedtové s komisařem Knutasem patří k těm nejexkluzivnějším a neuspokojivějším potěšením na tomto poli. (…)

Jak několik významných světových kritiků poznamenalo,její knihy jsou srovnatelné s většinou jejich současníků

(a v některých případech jsou i mnohem lepší).“– Barry Forshaw, autor knihy DEATH IN A COLD CLIMAT:

A GUIDE TO SCANDINAVIAN CRIME FICTION,o knihách Mary Jungstedtové.

MariJungstedtová

Mari Jungstedtová se narodila v roce 1962 ve Stockholmu, kde vystudovala žurnalistiku. Řadu let působila jako žurnalistka v rádiu a byla mo-derátorkou televizních zpráv. Žije s manželem a dětmi ve městě Nacka nedaleko Stockholmu a léto tráví každoročně na ostrově Gotland. Právě ten byl inspirací pro první detektivní román Den du inte ser (2003). Na úspěšný debut navázala série detektivek, ve kterých se vyšetřo-vání ujímá gotlandský komisař Anders Knutas. V současné době se Mari Jungstedtová věnuje pouze literární tvorbě a patří mezi nejúspěšnější současné švédské autory detektivního žánru.

SWE2 / 3

foto

: Ann

a-Le

na A

hlst

röm

„Nepíšu jen proto, abych pobavila. Chci sklou-bit hlubší příběh o lidských problémech s na-pínavým detektivním příběhem. Poté, co jsem napsala jedenáct románů, vidím, že se v nich témata vracejí: dětství a to, jak nás ovlivňuje, a minulost, která nás vždycky stejně dožene, dřív nebo později.

Vždycky jsem chtěla psát a vždycky jsem chtě-la být novinářkou. (…) Práce pro televizi moje romány určitě ovlivnila. Když píšu, vidím svoji knihu jako film a mluvím raději o scénách než kapitolách. (…) Miluju kontrasty a exotické prostředí Gotlandu s jeho dlouhými opuště-nými plážemi, jeho vápencové skály a větrná vřesoviště a to krásné, slavné světlo, které režiséra Ingmara Bergmana přimělo k tomu, že se rozhodl tady žít a natočit tu několik svých filmů. (…)

Miluju psaní i myšlenku, že mám čtenáře po celém světě. Lidi s jinými kořeny, jiným způ-sobem života, jinou kulturou a minulostí – ta myšlenka je tak neskutečná a úžasná – skoro tak úžasná jako radost ze psaní!“

Gotland uprostřed léta. Dvě malé dívky objeví v ohradě koně bez hlavy. Komisař Knutas se pouští do pátrání po pachateli odporného činu, brzy se ale s vyšetřová-ním ocitá ve slepé uličce. Je jasné, že ani tentokrát komisaře Knutase nečeká klidné léto…

Vnitřní kruh

Této tiché nociBlíží se začátek adventu a na Gotlandu ztichlém v mrazivém větru padá první sníh. Je vyhlášeno pátrání po 14leté Fan-ny. Souvisí její zmizení s děsivou vraždou fotografa Henryho Dahlströma, jehož tělo bylo nalezeno před několika týdny? Kri-minální komisař Anders Knutas se svým týmem s vypětím sil hledá styčné body a tlak ze strany médií narůstá…

Temný andělVe Visby se chystá okázalá kolaudační party nové kongresové haly. Pro organi-zátora úspěšné velkolepé akce architekta Viktora Algårda je to však party poslední. Druhý den je nalezen mrtvý uvnitř nové budovy a brzy se ukáže, že byl otráven. Souvisí jeho smrt s utajovanou milenkou a plánovaným rozvodem? Komisař Knutas se společně s vyšetřovacím týmem vydává po stopách děsivého rodinného tajem-ství a rozplétá jemné nitky vražedných motivů. Sám přitom prožívá těžké chvilky se svými dospívajícími dvojčaty a před velké dilema ho postaví i kolegyně Karin Jacobssonová, když mu vyjeví své šokující tajemství…

2 / 3

Neviditelný

Vražedné léto

Umírající dandy

Na ostrově Gotland se blíží letní prázdni-ny. Helena a Per pořádají v letním domku na západním pobřeží každoroční večírek s přáteli, který končí prudkou žárlivou hádkou. Za svítání se Helena vydává na procházku po pláži a v husté ranní mlze někoho potká svého vraha…

Na ostrůvku Fårö dojde k chladnokrev-né vraždě muže. Nevinného otce rodiny, která v místním kempu trávila dovolenou, někdo zabil jediným výstřelem do hlavy. Uprostřed letní sezóny jde o pohromu i pro všechny, kteří žijí z turistického ru-chu. Komisař Knutas je právě na dovolené, případ se proto stane první velkou příle-žitostí pro inspektorku Karin Jacobssono-vou. Když je zanedlouho poté objeveno tělo další mrtvé ženy, zavražděné podob-ně bestiálním způsobem, je kriminálnímu komisaři Andersi Knutasovi jasné, že se jedná o téhož pachatele...

Na ostrově Gotland panuje zima. Nejsou tu žádní turisté, obchody jsou většinou zavřené. Jenom v malé galerii na náměstí se usilovně pracuje. Egon Wallin připra-vuje vernisáž. Následujícího rána ale čeká město šok. Známý galerista je nalezen zavěšený v jedné z bran středověkého opevnění…

2 / 3

„Překvapivě zábavný detektivní debut. (…)Vtipné průpovídky, velmi švédské a plné lásky pro detektivní žánr

(zvláště pro Sjöwallovou/Wahlööa).“– Dagens Nyheter

Olsson

Mats Olsson (1949) je švédský novinář, spiso-vatel, překladatel a autor řady textů o sportu, hudbě a filmu. Za svou novinářskou činnost obdržel mnoho ocenění, včetně významné novinářské ceny Stora journalistpriset za rok 2002. Svou románovou prvotinu De ensamma pojkarna (Osamělí kluci) vydal v roce 1995. Krimi románem Trest a smrt (2014) prorazil i jako au-tor detektivní literatury a kniha se zařadila mezi nejprodávanější švédské detektivky roku 2014.

Mats

Harry Svensson je úspěšný novinář s dob-ře utajovanou zálibou v sadomasochistic-kých sexuálních praktikách. Rozhodne se pověsit novinářskou kariéru na hřebík, otevřít si restauraci v jižním Švédsku a užívat si života. Jedné noci náhodou ob-jeví zavražděnou ženu, s odhalením vraha ale policii pomoct nedokáže. Zanedlou-ho dojde k další vraždě. Tentokrát váže Harryho k mrtvé ženě tajemství, které se rozhodne před policií tajit, aby nebyl podezřelý. Někdo však jeho tajemství zná a on musí jednat rychle, aby zabránil prozrazení i další vraždě.

~Vyjde 2016

SWE

Trest a smrt

2 / 4

foto

: ww

w.s

alom

onss

onag

ency

.se

MaritReiersgårdová

NOR

„Její debut vykazuje mimořádně lehkou ruku a mistrovskou schopnost vytvořit rozsáhlou a inteligentní síť intrik, přičemž pod slupkou

se skrývá překvapivé jádro hodné skutečného mistra.“– Kjetil Moe, Kulturspeilet

„Chytrý a jasnozřivý krimiromán… román, který se s přiměřenou intenzitou a pomocí vybroušeného jazyka soustřeďuje na mezilidské vztahy v širokém spektru… Marit Reiersgårdová hned na první pokus

působí jako zkušená detektivkářka.“– Pål Gerhard Olsen, Aftenposten

„Zápletka je komplexní a pěkně vystavěná, napětí se stupňuje kolem úzkého okruhu lidí, které sledujeme a s nimiž sympatizujeme.

Spisovatelka vytvořila svůj svět tak, aby se maximálně blížil každodenní realitě, v níž se leckdo z nás pozná.“

– Maria Årolilja Røová, Adresseavisen

2 / 5

foto

: Gyl

dend

al, R

olf M

. Aag

aard

Je 25. ledna, hustě sněží. Úzké silnice v městečku Lier nedaleko Drammen pro-tahují sněžné pluhy. Odhrnovaný sníh se vrší na krajnici do vysokých závějí. Pětile-tá Oda se doma nudí, maminka vaří a Oda nemá co dělat – přemluví proto matku, aby ji pustila před dům sáňkovat. Ma-minka ji z okna občas zkontroluje, avšak náhle je Oda pryč. Matka vybíhá ven, ale padající sníh okamžitě zavál veškeré stopy a po Odě není ani památky. Rozbíhá se vyšetřování, kriminalisté Bitte Røedová a Verner Jacobsen začínají vyslýchat míst-ní obyvatele. Všichni se tu znají, každý něco ví, každý má nějaké problémy, každý něco skrývá. Dny ubíhají, Oda stále není nalezena a její zoufalá matka se rozhodne vzít věci do vlastních rukou.

~Vyjde 2016

Policejní vyšetřovatel Verner Jacobsen se chystá na pohřeb svého jediného syna. Zvoní telefon – u velkého obelisku v Lier byla nalezena zavražděná čtrnáctiletá Idunn Olsenová. Zatímco Verner ohledává místo činu, dostane zprávu, že pohřeb-ní auto s rakví jeho syna bylo ukradeno. Přesto pokračuje se svou kolegyní Bitte ve vyšetřování vraždy. Ukazuje se, že Idunn byla osudného večera se spolužáky na divokém mejdanu, kde musela zasahovat policie. Mládež však zarytě mlčí a nikdo nechce přiznat, co přesně se na večírku odehrálo. V blízkosti místa vraždy navíc shoří dům a v jeho troskách je objevena mrtvá stařena. Souvisí spolu všechny tři události? A kam zmizel přívěsek se srdíč-kem, který Idunn nosila na krku?

~Vyjde 2016

Závěje Dívka, která přišla o srdce

Marit Reiersgårdová (nar. 1965) debutovala roku 2007 románem pro mládež Alt jeg ser er sant (Všechno, co vidím, je pravda). V roce 2010 vydala knížku pro děti s názvem Valpen til Vilde (Vildino štěně). Roku 2012 publikovala svou první detektivku Stolpesnø (Závěje) a o dva roky později další s názvem Jenta uten hjerte (Dívka, která přišla o srdce). Děj obou knih situovala do míst, kde vyrostla a kde dodnes žije, a roli vyšetřovatelů svěřila dvojici velice rozdílných postav: kulatoučké a veselé matce­samoživitelce

Bitte Røedové a dlouhovlasému Verneru Jacob-senovi vyznačujícímu se zálibou v pletení. Oba romány jsou tradiční detektivky odehrávající se v lokálním prostředí s omezeným počtem po-stav, nestříká v nich krev a neobjevují se v nich násilné scény, jen poctivá mravenčí policejní práce – přesto jim nechybí napětí ani momenty překvapení a dokážou čtenáře zcela strhnout.

2 / 5

ʼ

KarolinaRamqvistová

SWE

Než John toho rána vyrazil, vzal si na sebe novou teplákovou soupravu a nové běžecké boty, Karin dostala mobil s dobí-jecí kartou. Řekl „uvidíme se brzy,“ neře-kl ale kdy. Její bývalí partneři tvrdili, že se o ni postarají, ale jen on jí koupil dům. Dům jako hrad, ve kterém na něj čeká, zatímco on odjíždí „za prací“. Když je pryč, nesmí vycházet ven. Její přítelkyně se chtějí bavit, ona přemýšlí o tom, jakou cenu musí za vše platit a jestli se rozhod-

la skutečně správně. Bylo její rozhodnutí, že svůj život stráví právě s tímto mužem, opravdu dobrovolné? Střípky okolního světa jí připomínají, jaký jiný život by mohla vést. Co ji tolik přitahuje na muži, jehož denním chlebem je násilí a zločin? A může své rozhodnutí změnit?~Vyjde 2016

Gangsterova přítelkyně

„Karolina Ramquistová je jedním z nejzajímavějšíchšvédských autorů současnosti.“

– Lundagård (SE)

„Úžasný román, který prožíváte všemi smysly. (…)Je evidentní, že vypravěčský hlas Karoliny Ramquistové je v současné

švédské literatuře jedinečný. Svým jazykem, způsobem nahlíženína detaily ženského světa i tématy,

která si vybírá k prozkoumání.”– Borås Tidning (SE)

2 / 6

Karolina Ramqvistová (1976) působila jako šéfredaktorka časopisu Arena a jako kritička v největším švédském deníku Dagens Nyheter. Na knižním poli debutovala roku 1997 románem När svenska pojkar började dansa (Když kluci ve Švédsku začali tančit). Od té doby napsala řadu románů, z nichž právě Flickvännen (Gangsterova přítelkyně) sklidil uznání v podobě nominace na Literární cenu Švédského rozhlasu (2010) a byl zdramatizována pro scénu Stockholmského městského divadla. Její nejnovější počin, román Den vita staden (2015, Bílé město), na Gangstero-vu přítelkyni volně navazuje.

Bílé město volně navazuje na román Gangsterova přítelkyně a jeho hlavní protagonistkou je opět Karin. V tomto románu žije Karin sama se svou dcerou Dream ve velkém a drahém domě, který jim zanechal Karinin přítel, mafián. Pe-níze docházejí a je třeba najít způsob, jak s domem naložit. Karin začíná být zoufalá, chce zabezpečit svou dceru, a proto se pokouší získat pomoc od kompliců svého přítele. S výjimečným citem pro styl se Ramquistové podařilo vystihnout, jak po-cit bezpečí je plíživě nahrazován pocitem ohrožení a ponížení, když zjistí, jak málo přátelům na ní ve skutečnosti záleží.

~Vyjde 2016

Bílé město

foto

: Jas

min

e St

orch

2 / 6

Moje temné srdce je napínavý psycho-logický thriller o posedlosti a pomstě. Je to příběh mladého muže, který se snaží zjistit, proč jeho matka před dávnými lety beze stopy zmizela a kdo je vlastně zodpo-vědný za to, že v dětství osiřel. Svého otce totiž nikdy nepoznal.Při rozkrývání střípků dvacet let zasuté minulosti Aleksi Kivi zjistí, že jeho matka krátce před zmizením udržovala vztah se svým zaměstnavatelem a dnes pohádkově bohatým podnikatelem Henrikem Saa-rinenem. Aleksi tuší, že tenhle samolibý nadutec má se zmizením jeho matky něco společného. Aby se k podnikateli dostal blíž a dobral se jistoty, nechá se zaměstnat na Saarinenově venkovském sídle u moře jako údržbář a domovník. Získává sice čím dál víc podezřelých indicií, ale zároveň si pátrání pořádně zkomplikuje vášnivým vztahem se Saarinenovou výstřední dce-rou Amandou a konfliktem s rodinným šoférem Markusem Harmalou. Do hry také podstatně zasáhne penzionovaný po-licista Ketomaa, který kdysi vedl neúspěš-né vyšetřování matčina zmizení a jehož si Saarinen zrovna najal jako soukromé očko. Umanutý Aleksi se ocitá na tenkém ledu, jeho původní záměry se ze dne na den rozpadnou jako domeček z karet a on sám se přestává orientovat, komu a čemu lze věřit a na koho spoléhat.

Moje temné srdce

Děj románu se odehrává v Helsinkách blízké budoucnosti, kdy fatální změna klimatu přinesla do zdejších ulic kromě přívalů vody také chaos, utečence, na-růstající zločinnost a epidemie různých chorob.Dva dny před Vánoci zmizí beze stopy no-vinářka Johanna Lehtinenová. Policie, jíž se zoufale nedostává lidí a prostředků, se takovou "banalitou" odmítá zabývat. Pro-to se novinářčin manžel, básník Tapani Lehtinen, pustí do hledání sám, na vlastní pěst. Poměrně záhy odhalí, že manželčino zmizení souvisí s tím, že Johanna shro-maždovala materiál o sériovém vrahovi, který systematicky vyvražduje průmyslo-vé magnáty včetně jejich rodin, úspěšně několik let uniká policii a nechá si říkat Léčitel. Tapani však při zběsilé dvoudenní honbě za vražedným monstrem zároveň narazí v manželčině minulosti na několik velmi překvapivých a s Léčitelem úzce souvisejících okolností, o nichž za deset let trvání manželství neměl nejmenšího tušení.

Léčitel

2 / 7

ʼʼ

Antti Tuomainen (1971) se v minulosti živil jako reklamní textař a kreativec. V současnosti je vedle vlastní tvorby činný také jako nezávislý re-daktor, mj. soustavně spolupracuje s nejstarším a nejčtenějším finským lifestylovým magazí-nem Image. Největšího úspěchu se Tuomainen dočkal se svým třetím románem Léčitel (Paran-taja) zroku 2010, jejž zasadil do Helsinek blízké budoucnosti, ochromených chaosem po prudké změně klimatu. V roce 2011 za něj Tuomainen obdržel prestižní cenu Vuodenjohtolanka (volně přeloženo Stopa roku) udělovanou finským Klu-bem přátel detektivek.

Tuomainen, kritikou řazený k autorům noir detektivek, si mezi fanoušky krimi žánru rychle vydobyl oblibu především pro svůj řízný styl plný svižných dialogů i výstižných charakte-rizací hlavních postav, jakož i pro neotřelost témat, napínavost a nápadité přesahy do jiných literárních žánrů.

AnttiTuomainen

„Tuomainenův úsporný a výstižný styl i svižné dialogy ho řadí k tradici nejlepších noirových detektivek. Intenzita děje i vyprávění umocňují

přímočarý realismus jeho jazyka.“– ze zprávy poroty Ceny za nejlepší finský detektivní román

„Schopnost využívat všechny úskoky detektivního románu a všechny nástroje poezie činí Tuomainenovy knihy jedinečnými a díky této

kombinaci se čtenáři do jeho stylu zamilují.“– Sofi Oksanenová, autorka románu Očista

FIN2 / 7

foto

: Ton

i Här

köne

n

Lapidus

Jens Lapidus (1974) se doma ve Švédsku i v za-hraničí proslavil trilogií Snabba cash (2006, čes-ky Snadný prachy 2011), Aldrig fucka upp (2008) a Livet deluxe (2011). Všechny tři se zařadily mezi nejprodávanějšími knihy nového tisícile-tí, Lapidus jimi po vzoru Jamese Ellroye založil vlastní žánr: Stockholm noir. Popisují totiž měs-to a jeho obyvatele z odvrácené, temné strany, s níž má autor, původní profesí advokát, bohaté zkušenosti. Dal tak severskému kriminálnímu ro-mánu zcela nový rozměr, kritici i čtenáři vyzdvi-hují kromě chytrého napětí především originální práci s jazykem a věrné vykreslení charakterů všemožných kriminálních živlů. V roce 2012 vyšla sbírka autorových novel Mamma försökte. Nejnovější thriller VIP­rummet (2014, Pouze pro VIP) je první knihou dlouho očekávané, zbrusu nové série.

Jens SWE2 / 8

foto

: Pie

rre

Bjö

rk

Najdan, pro některé Teddy, je po osmi letech za mřížemi zpátky na svobodě. V kapse ani floka a začít nový život v me-zích zákona, jak by si přál, se zdá téměř nemožné. Navíc, když se ozve známý vyděrač a vymáhá na Teddym dávný dluh, je v koncích.

Emelie stoupá strmě vzhůru po kariérním žebříčku v advokátní kanceláři zvučného jména: Leijon. Na osobní život nemá čas, důležité jsou kauzy a vidina, že se stane ve firmě partnerem. A pak to přijde: nabídka, která se neodmítá. Dostane za úkol vyřešit zmizení prominentního synáčka ze slavné zbohatlické stockholmské rodiny, finanč-

níka Philipa Schaleho, jehož podivná minulost se s postupujícím pátráním jeví čím dál temnější. Když je Emelii přidělen Teddy, vznikne velmi nepravděpodobné spojení, v němž to vře a jiskří. Emelie chce výš a Teddy se potřebuje zbavit dluhů. Ona byla k případu přidělena pro svou spolehlivost a přesnost, on zase kvůli... Proč vlastně? Cosi z Teddyho minulos-ti zná totiž jenom její šéf a nikdo jiný. A únoscům zatím pomalu dochází trpěli-vost, jako písek v přesýpacích hodinách...

Pouze pro VIP

„Epický evropský thriller, který konkuruje knihám Stiega Larssona.Je to úplně nový kriminální svět, krásně vykreslený

a zcela vzrušující román.“– James Ellroy

„Jens Lapidus je velmi talentovaný autor detektivek.Je to také mladý autor. A bude čím dál lepší – a má všechny

ty předpoklady stát se nejlepším.“– Leif GW Persson

„V knize se splétají nejméně čtyři různé dějové linie do jedné, všechny úspěšně. Díky napínavé důmyslnosti tohoto románu se mu daří

udržet vysokou laťku nastavenou Stiegem Larssonem, ačkoliv Jens v současnosti už píše lépe než Stieg.“

– Politiken

2 / 8

„Jako Šifra mistra Leonarda – jen inteligentnější a lépe napsané.“– Dagens Nyheter

Ačkoliv se Frederik T. Olsson od dětství toužil po herecké kariéře, nakonec se stal respektovaným autorem filmových a televizních scénářů. Žije ve Stockholmu a román Konec řetězce je jeho románovou prvotinou.

FredrikT. Olsson

V Amsterdamu zmizí beze stopy sume-rolog. V Berlíně je třemi muži ve falešné sanitce zavražděn bezdomovec. Ze stoc-kholmské nemocnice poté, co chtěl spá-chat sebevraždu, zmizí William Sandberg, bývalý kryptolog. Na první pohled spolu tyto činy nesouvisejí, ale ve skutečnosti jsou nevyhnutelnými následky jednoho dlouho utajovaného tajemství…

Konec řetězce je intenzivní, moderní thri-ller, jehož stopy vedou ze Stockholmu do Evropy i celého světa a mění se v rychle se odvíjející dobrodružství o událostech z dávné historie, které mohou ohrozit budoucnost světa.

Děj je rafinovaný, kniha se skvěle čte a její význam není lokálně omezený. Připomíná bestsellery Michaela Crichtona a Dana Browna a filmy Den poté a 2012. Řetě-zec událostí je brilantní thriller napsaný vyzrálým autorským stylem s úžasnou at-mosférou i zápletkou. Práva na filmovou adaptaci zakoupilo studio Warner Bros.

~Vyjde 2016

Konec řetězce

SWE2 / 9

foto

: Car

olin

e A

nder

sson

, Bon

nier

s

Juulová

Piu Juulovou (1962) staví kritika v Dánsku už léta na literární parnas, její dílo přitom co do počtu stran není nijak obsáhlé. Je autorkou osmi básnických a dvou povídkových sbírek, z její-ho počítače vzešly pouhé dva romány, k tomu nikterak rozsáhlé. V lyrice i v próze Juulová rafinovaně rytmizovaným jazykem útočí na naše smysly a emoce i na čtenářovu představu o sobě samém. A v neposlední řadě i na naše čtenářská očekávání. Její texty jsou zneklidňující, zadírají se pod kůži, v jejím psaní totiž nic není laciné, za slovy tušíme draze vykoupenou osobní zkuše-nost. Přesto se čtenář nad autorčiným jiskřivým líčením skutečnosti královsky baví. Každá věta je malá perla, a čtenář navíc nikdy neví, kdy ho autorka vyvede z míry, ledově zpraží nebo roze-směje. Pia Juulová obdržela řadu prestižních oce-nění, je členkou Dánské akademie (Det Danske Akademi) a od dánského státu pobírá doživotní umělecké stipendium.

Pia

Stárnoucí spisovatelku Bess probudí jed-nou ráno výstřel. Její partner leží na ná-městíčku před jejich idylickým domovem mrtvý. Zbloudilá střela? Úkladná vražda?

Přitom Bess na tom už delší dobu není nejlépe. Dceru Abby z předchozího vztahu deset let takřka neviděla, svého šesta-devadesátiletého dědečka jakbysmet. Jak zamíchá vražda Hallanda Bessinými podivně hozenými kartami? Kdo je vrah a jaká je Bess? Znala Hallanda vůbec? A jakou roli v tom všem hraje fjord, na který Bess hledí z okna? Podivné je i to, že zničehonic zmizí soused. Bess vražda úplně vykolejí, ale kdoví, nesjel její život z kolejí už dávno?

DNK

Vražda na Hallandovi

„Detektivní příběhy mám ráda, ale víc mě baví psychologie postav. Nechtěla jsem popisovat vývoj událostí z pohledu vyšetřovatele, který jen shromažduje důkazy. Zajímalo mě, co se stane, když se vám během pár minut život obrátí naruby. Jak to s vámi otřese a vy se

chováte tak, že to může okolí šokovat. „– Lidové noviny

ʼ

2 / 10

Jacobsen

Steffen Jacobsen (1956), povoláním ortopedický chirurg, debutoval v roce 2008 románem Pa-ssageren (Pasažér), který se stal na mnoho let jedním z nejčtenějších kriminálních románů v Dánsku. V současné době se prodává i v Ně-mecku, Švédsku, Norsku a Itálii, kde jej čtenáři přijali stejně nadšeně jako v autorově rodné zemi. Pasažér autora zařadil po bok takových spisovatelů, jakými jsou Stieg Larsson, Hen-ning Mankell nebo Jan Guillou. V románovém příběhu Den gode datter (2010, Dobrá dcera) nás zavádí do prostředí ropného gigantu, ve své třetí kriminálce Når de døde vågner (2011, Když se mrtví probouzí) čtenářům představuje rafinova-né vztahy italského podsvětí a mafie. Jeho zatím posledním dílem je Trofæ (2013, Trofej), román o krvelačných válečných veteránech.

Steffen DNK

„Strhující příběh, který vám pocuchá nervy...Jacobsen je prvotřídní vypravěč srovnatelný s Joem Nesbøm

a Jussim Adler-Olsenem.“– Sunday Express

2 / 11

foto

: Tho

mas

How

alt

And

erse

n

Mladý manželský pár se po několika letech vydává na společnou dovolenou. Když se jim ale na paty pověsí skupinka brutálních násilníků, promění se výlet do zimních hor v noční můru. Násilné činy v drsné severské krajině však nezůstanou utajeny.

Elisabeth Caspersenová, hlavní dědička celosvětově působícího dánského průmy-slového impéria, nachází po nějaké době v trezoru svého otce dévédéčko doku-mentující krutou organizovanou honičku a popravu lidí. Takový materiál by mohl fatálně ohrozit prosperitu celé rodiny. Případ proto Elisabeth předá do rukou soukromého detektiva Michaela Sande-ra, který krok po kroku odhaluje složité vztahy válečných veteránů z Balkánu a Afghánistánu, jejichž zálibou je honba a mučení lidí.

Při vyšetřování zločinu se jeho cesta zkříží s cestou kriminální komisařky Lene Jensenové, která odhaluje příčiny záhad-né sebevraždy vojáka a zároveň se snaží odhalit a pomstít násilné zneužití své dce-ry. Ukazuje se, že spolu všechny události úzce souvisí. Michael Sander a Lene Jense-nová, oba vlci samotáři, musí v pátrání po stopách zločinu pokračovat společně. Ale role honců a honěných se brzy otáčí. Kdo se stane další trofejí? Kdo je vlastně komu na stopě? A kam až ty stopy vedou?

Trofej

2 / 11

Leif Davidsen (1950 v Otterupu) je dánský spisovatel a novinář. Vystudoval žurnalistiku a krátkou dobu byl zpravodajem na volné noze ve Španělsku. V letech 1984 až 1988 působil v Moskvě jako zahraniční korespondent pro Dánský rozhlas. Jako novinář hodně cestoval po celém světě a po návratu do Dánska se stal šéf-redaktorem zahraničního rozhlasového zpravo-dajství zaměřeného na oblast Ruska a východní a střední Evropy.

Kromě jednoho cestopisu a dvou povídkových sbírek vydal od roku 1984 již jedenáct politic-kých špionážních thrillerů. Za své knihy získal řadu ocenění, mimo jiné francouzskou cenu Prix littéraire de la Bordelaise de Lunetterie, nebo prestižní dánská ocenění Skleněný klíč za nej-lepší krimi román roku či cenu knihkupců De Gyldne Laubær (Zlatý vavřín). Jeho romány Den russiske sangerinde (Ruská zpěvačka, 1988) a Den serbiske dansker (Srbský Dán, 1996) byly zfilmovány.

Davidsenovy romány jsou přeloženy do patnácti jazyků a doma v Dánsku je považován za jednoho z nejpopulárnějších a nejčtenějších autorů. O svém posledním románu prohlásil, že by ho z důvodu cenzury nikdy nedovolili přeložit do ruštiny.

LeifDavidsen

DNK2 / 12

foto

:

V průběhu jediného zasněženého dne dojde v Moskvě ke dvěma úmrtím. Ruský patriarcha zemře poklidně ve své posteli a chvíli poté je v zapadlém dvorku na-lezen k smrti ubitý Dán Gabriel Lassen. Zdánlivě spolu tato dvě úmrtí nijak nesou-visí, ale doma v Dánsku přijde Gabrielovo dvojče Adam na podezřelé indicie, které ukazují na možnou souvislost. Při pokusu odhalit bratrovu vraždu se Adam vrací hluboko do vlastní minulosti: jeho rodiče se setkali v sedmdesátých letech v Sovět-ském Svazu a prožili zde dánsko­ruský milostný příběh. Dostane se však i do srdce moderního Ruska, kde se ekonomic-ké a náboženské zájmy spojují do velké politické hry, která kromě jiného zahrnu-je i boj o grónské nerostné bohatství. Je to hra, ve které se stěží odlišují přátelé od nepřátel.

Náhodná smrt patriarchy

„Je to typicky kompaktní a vzrušující Davidsenův thriller. (…)Náhodná smrt patriarchy skvěle pobaví a i po přečtení

stále uhrančivě přitahuje pozornost jako slavné ruské matrjošky,které v sobě skrývají nová tajemství.“

– Politiken, *****

„Pokud jste fanoušek detektivek, Davidsenův fanoušek nebo vás zajímá Rusko, není třeba zachovávat odstup.

Tato detektivka je jedna z Davidsenových nejlepších (…),vlastně ostatní zcela zastiňuje.“

– Weekendavisen

2 / 12

Skandinávská literatura2015

KNIHA ZLINMostní 5552760 01 Zlín

www.knihazlin.cz

www.knihazlin.czwww.readnordic.cz