Jihočeskaacute univerzita v Českyacutech Budějoviciacutech Zdravotně sociaacutelniacute fakulta

Katedra Ošetřovatelstviacute a porodniacute asistence

Bakalaacuteřskaacute praacutece

Role sestry v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

Vypracovala Zuzana Slaacutemovaacute DiS Vedouciacute praacutece Mgr Věra Olišarovaacute

Českeacute Budějovice 2015

Abstrakt Role sestry v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

Zaacutekladniacute teoretickaacute vyacutechodiska Teacutematem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece jsou role sestry

v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute

jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik Nejviacutece se vyskytujiacute

v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute naacutesledkem aspirace

Toto onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute neboť v Českeacute republice onemocniacute

podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk To odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000

občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti V Českeacute republice byly

celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů s tiacutemto onemocněniacutem vyčiacutesleny na 12 579 543 Eur

ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu

U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur

u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se ve

věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let

okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho

a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie

Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni jsou

předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad věkovou

hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence proti

chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute a sniţuje

počet respiračniacutech onemocněniacute

Ciacutele a vyacutezkumneacute otaacutezky Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele

Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech

s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo zmapovat znalosti sester o onemocněniacute

bronchopneumonie Ve vztahu k zadanyacutem ciacutelům byly stanoveny tři vyacutezkumneacute otaacutezky

Prvniacute vyacutezkumnaacute otaacutezka byla zaměřena na peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Druhaacute

na to jak sestry ziacuteskaacutevajiacute potřebneacute informace Třetiacute posledniacute otaacutezka byla zaměřena

na specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute

Metodika Pro dosaţeniacute vyacutesledků praktickeacute čaacutesti bakalaacuteřskeacute praacutece bylo vyuţito

kvalitativniacuteho vyacutezkumneacuteho šetřeniacute ktereacute bylo provedeno formou polostrukturovaneacuteho

rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a interniacutech odděleniacute Kaţdyacute rozhovor měl

31 otaacutezek Některeacute byly doplněny podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla

45 minut Rozhovory byly zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem

respondentek Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4

pochaacutezely z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute

peacuteče Respondentky č 5 ndash 8 byly z plicniacuteho odděleniacute Na zaacutekladě analyacutezy dat bylo

stanoveno 10 kategoriiacute a několik podkategoriiacute

Vyacutesledky Na zaacutekladě analyacutezy dat bylo zjištěno ţe mezi specifika

ošetřovatelskeacute peacuteče ve kteryacutech se respondentky shodly patřiacute uţiacutevaacuteniacute antibiotik

coby leacuteku prvniacute volby Z dalšiacutech postupů respondentky uvaacuteděly leacutečbu přiacuteznaků

Mezi uvaacuteděneacute leacuteky k leacutečbě přiacuteznaků byly nejčastěji zmiacuteněny mukolytika expektorantia

a antipyretika Shodly se takeacute na nutnosti a důleţitosti klidoveacuteho reţimu V oblasti leacutečby

se některeacute respondentky shodly ţe nejdůleţitějšiacute intervenciacute sestry je peacuteče o dyacutechaciacute

cesty a takeacute dostatečnyacute přiacutejem tekutin Ve vztahu ke znalostem bylo zjištěno

ţe všechny respondentky si potřebneacute znalosti a informace doplňujiacute a prohlubujiacute

Nejčastěji uvaacuteděnyacutem zdrojem byl internet nebo odbornaacute publikace či jinaacute literatura

Znalosti v oblasti samotneacuteho onemocněniacute měly respondentky dostačujiacuteciacute a pravdiveacute

Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech dat kvalitativniacutem šetřeniacutem vznikly tyto kategorie Celoţivotniacute

vzdělaacutevaacuteniacute sester Charakteristika pacientů Definice onemocněniacute Diagnostika

bronchopneumonie Leacutečba bronchopneumonie Komplikace bronchopneumonie

Leacutečebnyacute reţim Ošetřovatelskaacute peacuteče Edukace pacienta a Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Zaacutevěr Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplyacutevaacute ţe sestry majiacute potřebneacute a dostatečneacute

znalosti o onemocněniacute bronchopneumonie Viacute jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute

ošetřovatelskeacute peacuteče o nemocneacute s bronchopneumoniiacute Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo

ţe největšiacute probleacutem pro pacienty je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Nejčastějšiacute intervenciacute

v řešeniacute tohoto probleacutemu sestry uvedly edukačniacute formu a vysvětleniacute nutnosti dodrţovaacuteniacute

klidoveacuteho reţimu V zaacutevěru vyplyacutevajiacuteciacutech z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute byl vytvořen naacutevrh

standardu a informativniacute broţura

Kliacutečovaacute slova Bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče sestra pacient

Abstract

Nurses role in patient care with bronchopneumonie

The basic theoretical recourses The theme of this bachelor work is the role

of nurse in patient care with bronchopneumonie Pneumonie is the most common lung

disease whose incidence does not decrease even at a time of ever more efficient

antibiotik They occur the most in childhood and in old age but they can also occur

because of aspiration This disease today is quite actual because according to estimates

every year every hundredth man comes down with disease in the Czech Republic It is

approximately about 1 000 000 to 1 500 000 citizens It affects the elderly and young

children most commonly In the Czech Republic the overall costs of treating patients

with this disease are estimated at euro 12579543 per year while hospitalization represents

over ninety percent of the direct costs of treatment For hospitalized patients aged 50 -

64 years are the direct costs about euro 63604 for patients over 65 years about 70604

eur Ambulantly treated pneumonia is about 7104 euros for patiens at the age of 50 - 64

years and for patiens over 65 years is about 6814 euros The direct costs are calculated

for one case of hospitalized and ambulanted patient diagnosed with pneumonia

The prognosis in uncomplicated pneumonia is usually favourable Especially

those with other associated diseases are endangered The age of patient reported over

the age of 60 years is prognostically important The total prevention of the flu in the

form of active immunization is very important This immunization is very effective and

reduces the number of respiratory diseases

The aims and research questions Two aims were determined for this bachelor

work The first aim was to map the specifics of nursing care for patients with

bronchopneumonie The second aim was to map the nurses knowledge about the

disease bronchopneumonia Three research questions were established in the

relationship to specified targets The first research question focused on the care of

patients with bronchopneumonie The second one on how nurses acquire the necessary

information The third one last question focused on the specifics in providing nursing

care for a patient with bronchopneumonia

Metodology For achievement of the results of the practical work was used

qualitative research which was conducted through semi - structured interview with

general nurses from lung and internal departments Each interview contained 31

questions Some interviews had been completed by special questions Approximate

length of each interview was 45 minutes The interviews were recorded by dictaphone

with verbal approval of respondents Research group consisted of 8 respondents The

respondents 1 - 4 came from internal department The respondent 2 and 3 then from

internal intensive care The respondents 5 - 8 were from lung department On the base

of data analysis 10 categories and several subcategories was determined

Results Based on data analysis it was found out that the specifics of nursing

care in which respondents agreed include the use of antibiotics as a drug of choice

Among other procedures respondents said the symptoms treating Among the reported

drugs to treat symptoms were most frequently mentioned mucolytics expektorantia and

antipyretics They also agreed on the necessity and importance of sleep mode In the

area of treatment some respondents agreed that the most important nurse interventions

is taking care of the airways and also adequate fluid intake In relation to knowledge it

was found out that all respondents have the necessary knowledge and information

supplements and they improve them The most common source was the Internet or

professional publications or other literature The respondents had sufficient and true

knowledge of the disease itself

Based on the data obtained by qualitative research arose following categories

Lifelong education of nurses Patient characteristics Disease definition

Bronchopneumonia diagnosis Treatment bronchopneumonia A complication of

bronchopneumonia A regimen of nursing care Nursing care Patient education and

Cooperation with other branches

Conclusion The research shows that nurses have the necessary and sufficient

knowledge about the disease bronchopneumonia They know the specifics in providing

nursing care for patients with bronchopneumonia The research showed that the biggest

problem for patients is keeping idle mode The most frequent interventions in

addressing this issue sisters bring educational form and explanation of the necessity of

keeping idle mode The proposal of standard and informative brochure were created in

conclusion arising from the survey

Keywords bronchopneumonia nursing care nurse patient

Prohlaacutešeniacute

Prohlašuji ţe svoji bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracoval(a) samostatně pouze

s pouţitiacutem pramenů a literatury uvedenyacutech v seznamu citovaneacute literatury

Prohlašuji ţe v souladu s sect 47b zaacutekona č 1111998 Sb v platneacutem zněniacute souhlasiacutem

se zveřejněniacutem sveacute bakalaacuteřskeacute praacutece a to ndash v nezkraacuteceneacute podobě ndash v uacutepravě vznikleacute

vypuštěniacutem vyznačenyacutech čaacutestiacute archivovanyacutech fakultou ndash elektronickou cestou ve

veřejně přiacutestupneacute čaacutesti databaacuteze STAG provozovaneacute Jihočeskou univerzitou v Českyacutech

Budějoviciacutech na jejich internetovyacutech straacutenkaacutech a to se zachovaacuteniacutem meacuteho autorskeacuteho

praacuteva k odevzdaneacutemu textu teacuteto kvalifikačniacute praacutece Souhlasiacutem daacutele s tiacutem aby touteacuteţ

elektronickou cestou byly v souladu s uvedenyacutem ustanoveniacutem zaacutekona č 1111998 Sb

zveřejněny posudky školitele a oponentů praacutece i zaacuteznam o průběhu a vyacutesledku obhajoby

kvalifikačniacute praacutece Rovněţ souhlasiacutem s porovnaacuteniacutem textu meacute kvalifikačniacute praacutece s

databaacuteziacute kvalifikačniacutech praciacute Thesescz provozovanou Naacuterodniacutem registrem

vysokoškolskyacutech kvalifikačniacutech praciacute a systeacutemem na odhalovaacuteniacute plagiaacutetů

V Českyacutech Budějoviciacutech dne 11 8 2015

Zuzana Slaacutemovaacute

Poděkovaacuteniacute

Raacuteda bych touto cestou poděkovala Mgr Věře Olišaroveacute za vedeniacute bakalaacuteřskeacute

praacutece a za mnoho cennyacutech připomiacutenek a rad Poděkovaacuteniacute patřiacute takeacute Mgr Vejvodoveacute za

korekci českeacuteho jazyka a Mgr Kouďoveacute za překlad abstraktu V posledniacute řadě bych

chtěla poděkovat celeacute sveacute rodině bez ktereacute by toto studium nebylo moţneacute

10

Obsah

Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12

1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17

122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18

123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33

4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34

5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52

6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56

7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57

8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61

Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89

11

Seznam použityacutech zkratek

ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech

ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute

FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)

CRP ndash C - reaktivniacute protein

CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie

EKG ndash Elektrokardiogaf

JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče

KO ndash Krevniacute obraz

MR ndash Magnetickaacute rezonance

PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce

RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek

12

Uacutevod

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet

vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle

věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti

a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty

Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute

republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute

přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti

U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii

do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)

Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto

onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute

jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět

viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece

hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute

Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo

pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie

13

1 Současnyacute stav

Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době

staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute

praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta

a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute

způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute

naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech

reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece

po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute

čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)

Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute

ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku

onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů

kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů

přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně

okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje

na hranici 99 přiacutepadů (38 46)

Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů

Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543

Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu

U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur

u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se

ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let

okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho

a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest

Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme

byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute

14

neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech

plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)

Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu

a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti

jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute

tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě

hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka

stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem

systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum

maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou

a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute

vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute

tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami

do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9

20 44)

Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň

atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů

V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje

a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je

dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute

činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku

a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)

Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic

vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je

vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo

ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako

na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)

Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos

dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute

hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute

15

ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez

Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami

Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas

nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou

na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute

zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute

vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je

naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny

Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan

na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu

ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute

slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je

vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami

Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou

vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou

připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute

tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)

Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje

na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku

ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem

ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute

rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ

do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede

strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je

asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou

ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky

(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem

tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute

pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou

Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin

16

(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor

mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)

V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute

na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute

vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů

alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje

jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty

dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute

kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)

1 2 Bronchopneumonie

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot

kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute

schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum

původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute

byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute

bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou

podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem

pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii

patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)

Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo

většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska

mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem

zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny

povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok

coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla

Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem

17

S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute

leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)

Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků

anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je

definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi

nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě

Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute

můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně

narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute

vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto

přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute

o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci

(3 38)

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie

Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic

Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk

přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute

a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute

v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je

běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute

antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute

pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem

podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem

a antibiotikům (3 17)

Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu

průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme

bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny

klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo

lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se

18

zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute

kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute

bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen

běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva

či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se

zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi

a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)

122 Diagnostika bronchopneumonie

Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů

jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno

realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou

ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute

hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza

Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute

zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako

doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute

biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit

můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)

Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů

ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute

nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst

a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom

vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech

infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute

bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku

a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech

přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz

tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)

19

Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute

hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute

diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku

na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute

formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu

dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje

funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde

a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je

v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel

vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra

pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku

vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne

a prudce vydechne (10 57)

Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute

biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW

a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod

nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute

funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy

plicniacutech funkciacute (24 29)

Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech

elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek

Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute

řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute

a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při

vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr

krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra

ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou

pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech

20

pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech

antigenů v moči (24 29)

Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute

punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme

zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)

Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute

bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)

Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet

proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech

vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů

naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho

vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute

Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci

kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou

vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se

zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute

edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy

provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute

zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad

při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle

postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta

edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra

odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport

odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50

55)

Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje

prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute

a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem

vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při

vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta

21

připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute

anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi

vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat

fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc

před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny

veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil

Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během

samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu

a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra

pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute

a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat

stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute

a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)

Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech

přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute

karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)

123 Leacutečba bronchopneumonie

Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je

nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute

pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů

neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno

antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech

patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute

situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)

Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce

Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady

tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute

mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě

mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou

doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky

22

odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od

hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute

předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho

uacutečinku (15 19 22)

Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně

V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme

Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute

makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute

způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak

doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako

ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo

cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky

hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5

dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba

přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti

ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19

25)

Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě

ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna

antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou

chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje

V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně

dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme

počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO

nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace

U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech

cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika

eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe

celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid

na lůţku (10 23 26 50)

23

Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit

co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient

nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute

specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute

prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za

sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda

reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech

podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute

metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute

bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů

Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu

hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)

V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika

Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute

statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem

těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute

aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute

gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute

pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute

fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho

stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze

uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)

Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb

Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle

ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina

pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či

staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh

onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena

a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)

24

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie

Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute

postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute

komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces

vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo

febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie

vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru

mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat

stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě

zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)

K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax

atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS

byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute

neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute

ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech

komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute

hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)

Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem

infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky

srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi

projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza

Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy

Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky

Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash

hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech

25

komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute

se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně

lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute

Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat

v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou

zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku

intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO

Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest

a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti

na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute

klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute

tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute

(29 41)

V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou

(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute

tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje

a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve

semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu

z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy

s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech

prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem

nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry

Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku

a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech

dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak

26

působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem

provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je

Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)

Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem

zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute

zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten

aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute

je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten

vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle

potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute

se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech

jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech

systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna

neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)

K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji

pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti

vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji

pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute

podpory (16 47)

132 Edukace pacienta

Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem

edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem

aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem

stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně

před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček

do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou

hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat

stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit

jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a

27

v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy

a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)

V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř

pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute

Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute

zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute

v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute

člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při

odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat

Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit

jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem

jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit

naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute

zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se

nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)

Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje

hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute

proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten

o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika

dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou

v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute

šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc

můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela

vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute

mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech

pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo

standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ

zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech

onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute

pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute

28

nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute

dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute

prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně

prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute

stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute

průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute

i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007

Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota

organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute

přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak

Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče

nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace

poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat

si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem

a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak

srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje

přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace

podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost

zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6

14 35)

V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha

vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)

Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech

nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu

K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech

29

dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto

stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly

v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu

U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci

a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute

hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret

z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute

pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi

jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce

(6 14 35)

Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit

ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav

nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech

činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe

byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute

odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG

upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost

aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na

intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG

odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute

vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho

(6 14 35)

Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity

vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako

neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute

i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute

nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute

energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute

tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet

30

poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute

vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute

nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje

uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře

podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)

V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto

pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav

při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute

při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako

subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy

Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute

přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute

a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit

se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute

intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute

analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)

31

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky

21 Ciacutele praacutece

V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele

Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute

Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

22 Vyacutezkumneacute otaacutezky

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

32

3 Metodika

3 1 Metodika praacutece

Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl

proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a

interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl

zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek

na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem

stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a

rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve

kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as

Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute

hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute

ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na

některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově

dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami

proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna

sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o

zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny

podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly

zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat

bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek

byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute

v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv

koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně

stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)

33

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru

Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely

z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče

Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a

nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců

do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr

respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech

odděleniacutech

Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto

onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a

března 2015

34

4 Vyacutesledky vyacutezkumu

Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje

R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8

Věk 30 50 30 25 29 30 29 27

Odděleniacute Interniacute

odd

Interniacute

JIP

Interniacute

JIP

Interniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute odd

Celkovaacute deacutelka

praxe

11 let 31 let 10 let 6 let 7 5

let

8 let 7 5

let

5 let

Deacutelka praxe na

odděleniacute

6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5

let

6 měs

Praxe na jinyacutech

odděleniacutech

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Interniacute

odd

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Onkologie

ARO

ADP

Ano ndash

ARO

Ne Ne Ano ndash

uacutestav

sociaacutelniacute

peacuteče

Setkaacuteniacute

s broncho-

pneumoniiacute

Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne

Nejvyššiacute

vzdělaacuteniacute

DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita

Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech

odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek

se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let

Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech

odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech

setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute

nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou

titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze

R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute

35

Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute

Kategorie Podkategorie

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Charakteristika pacientů

Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku

Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence

Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace

Komplikace bronchopneumonie

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute

leacutečebneacuteho reţimu

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Edukace

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace

a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje

podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii

ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku

hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii

nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu

36

Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu

k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel

prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou

informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako

součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute

respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5

R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8

doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou

organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1

R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku

bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů

s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je

v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě

neměla moţnost

Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute

i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze

zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo

(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na

nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje

daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se

zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema

bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference

ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla

bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo

37

Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Kategorie ndash Charakteristika pacientů

Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute

skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute

onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou

kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo

bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli

onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto

onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute

nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo

R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny

věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla

ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se

nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute

Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Odbornaacute literatura

a internet Seminaacuteře

Kolegoveacute a

kolegyně

Charakteristika

pacientů

60 ndash 70 let

Věk nad 75

let věku

38

Kategorie ndash Definice onemocněniacute

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich

odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam

Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla

bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď

uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute

zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7

byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute

bronchy

Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku

V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji

jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute

respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute

bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho

nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je

přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou

draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu

aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu

pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu

vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata

39

Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute

Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie

Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute

spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na

kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla

bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura

vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče

seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se

provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve

sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato

odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute

odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute

vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa

krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom

krevniacute obrazldquo

V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři

respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze

Definice

onemocněniacute

Přiacutečiny vzniku

Bakterie

Koky a

pneumokoky

Viry a pliacutesně

Běţneacute nachlazeniacute

Aspirace stravy

Pooperačniacute stav

Oslabenaacute imunita

Mykoplazmata

Zaacutenětlivaacute

infiltrace

plicniacute tkaacuteně

40

s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla

bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na

plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a

radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory

spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8

odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou

Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence

Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily

respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG

vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak

kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu

pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve

stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla

ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG

rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod

pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji

vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se

v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo

s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace

leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute

dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve

telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu

anebo dojde saacutemldquo (R5)

41

Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie

Diagnostika

bronchopneumonie

Ošetřovatelskeacute

intervence

Vyšetřeniacute

RTG S+P

Kultivace sputa

Krevniacute odběry se

zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute

markery ndash FW CRP

KO

Anamneacuteza

Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute

Spolupraacutece s ostatniacutemi

obory

Plicniacute

Interna

RDO

Laboratoře

Rehabilitace

Odběry dle ordinace

leacutekaře

Kontrola vyacutesledků

Evidence vyacutesledků

RTG objednat

telefonicky

Pacient odejde saacutem

nebo je doprovaacutezen

42

Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie

V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je

zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem

miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute

na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky

shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute

odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla

bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle

ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie

mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute

režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech

uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo

umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto

bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute

inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup

leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute

naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou

veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo

Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii

Podkategorie - Deacutelka hospitalizace

Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute

zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute

respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute

na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu

pacientaldquo

43

Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie

Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie

R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute

odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako

dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet

pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute

komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo

Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem

R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute

ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se

zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem

a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2

a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou

věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly

Leacutečba bronchopneumonie

ATB

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Deacutelka

hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny

44

Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie

Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim

V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty

R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute

fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče

o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem

bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo

Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku

ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho

režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo

(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se

vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3

uvedla respiračniacute selhaacuteniacute

Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu

Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek

tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem

teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako

největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin

a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek

tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient

Komplikace

bronchopneumonie

Respiračniacute selhaacuteniacute

Absces

Pleuritida

ARDS

Pleuraacutelniacute vyacutepotek

Zhoršeniacute stavu

45

nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim

přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo

Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče

V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla

bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech

onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u

všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute

se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech

onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Klidovyacute reţim

Dechovaacute

rehabilitace

Peacuteče o dyacutechaciacute

cesty

Oxygenoterapie

Dostatek tekutin

Nejčastějšiacute chyba

v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Nedostatek tekutin

Klid na lůţku

Inhalačniacute terapie

46

mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7

leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost

bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla

bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim

dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo

R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8

svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně

na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla

i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest

a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou

a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta

a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute

R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče

R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli

školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků

a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu

a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute

peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou

rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti

tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho

reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na

aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je

zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo

Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci

ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla

bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak

nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu

dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je

47

zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute

a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla

bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute

fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou

činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi

takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti

a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute

u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje

monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou

rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute

pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4

uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči

v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute

pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe

postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo

(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit

polohuldquo uvedla R3

48

Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Je stejnaacute jako u jinyacutech

plicniacutech onemocněniacute

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Antibiotika

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka

pacienta

Peacuteče v oblasti

soběstačnosti vyacuteţivy

pohyboveacuteho reţimu

hygieny

Edukace

49

Kategorie ndash Edukace pacienta

Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)

Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute

a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem

R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček

Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně

klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute

dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti

podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během

edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute

leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny

a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh

hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute

budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků

a vyšetřeniacutechldquo

Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta

Edukace pacienta

Uacutestniacute forma

Forma letaacuteků

Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Co je to za onemocněniacute

Doba leacutečby

50

Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5

- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace

Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře

Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou

otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo

R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute

dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď

obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute

naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci

a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo

R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn

nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten

pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo

(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute

nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou

odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo

R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem

screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7

uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba

nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut

navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně

s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje

51

Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Fyzioterapie Nutričniacute

terapeut

Je volaacuten a

objednaacuten

Provaacutediacute dechovou

rehabilitaci

Lehkeacute kondičniacute

cvičeniacute

Dle vyacutesledků

nutričniacuteho

screeningu volaacuten

Voliacute vhodnou

dietu

52

5 Diskuze

Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem

bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti

v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden

kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech

interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry

z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash

R8

Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute

uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31

otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se

respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute

kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i

Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute

uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako

přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute

onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla

bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo

srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla

diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi

zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto

pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů

selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem

opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute

rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a

přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute

opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem

probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při

53

onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek

energie na regeneraci

Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech

plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem

ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik

nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute

uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů

se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a

naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu

antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute

takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient

dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem

pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o

dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute

v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech

podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute

nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten

uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i

Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou

rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute

rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute

kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje

horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je

takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute

předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou

pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U

hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou

peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech

vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik

54

leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti

vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace

Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou

předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem

terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou

funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty

učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem

zkvalitněniacute ventilace plic

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute

zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka

uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na

interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium

informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se

setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době

sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji

přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto

se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i

R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně

když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že

potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo

internetu a ze seminaacuteřů

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic

Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a

plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute

potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku

byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď

rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z

běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo

55

RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly

teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos

v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute

odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a

velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek

Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute

spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute

s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem

odděleniacutem a s rehabilitaciacute

V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute

antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa

prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se

vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i

Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces

ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako

komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale

takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna

respondentka se setkala s ARDS

56

6 Zaacutevěr

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute

bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece

byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice

bronchopneumonie

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2

vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute

ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacientů s bronchopneumoniiacute

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice

bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute

znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem

informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech

zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku

Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute

v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly

ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute

peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo

ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute

Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty

a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře

nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute

57

7 Seznam použiteacute literatury

1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č

3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184

2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996

3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute

Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404

4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten

Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0

5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech

zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů

Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z

httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf

6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd

Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN

8070133031

7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly

1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8

8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke

zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN

978-80-247-2860-5

9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X

10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy

2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996

11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009

ISBN 978-80-247-3240-4

12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5

13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-

80-247-3240-4

Abstrakt Role sestry v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

Zaacutekladniacute teoretickaacute vyacutechodiska Teacutematem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece jsou role sestry

v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute

jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik Nejviacutece se vyskytujiacute

v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute naacutesledkem aspirace

Toto onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute neboť v Českeacute republice onemocniacute

podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk To odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000

občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti V Českeacute republice byly

celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů s tiacutemto onemocněniacutem vyčiacutesleny na 12 579 543 Eur

ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu

U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur

u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se ve

věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let

okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho

a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie

Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni jsou

předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad věkovou

hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence proti

chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute a sniţuje

počet respiračniacutech onemocněniacute

Ciacutele a vyacutezkumneacute otaacutezky Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele

Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech

s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo zmapovat znalosti sester o onemocněniacute

bronchopneumonie Ve vztahu k zadanyacutem ciacutelům byly stanoveny tři vyacutezkumneacute otaacutezky

Prvniacute vyacutezkumnaacute otaacutezka byla zaměřena na peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Druhaacute

na to jak sestry ziacuteskaacutevajiacute potřebneacute informace Třetiacute posledniacute otaacutezka byla zaměřena

na specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute

Metodika Pro dosaţeniacute vyacutesledků praktickeacute čaacutesti bakalaacuteřskeacute praacutece bylo vyuţito

kvalitativniacuteho vyacutezkumneacuteho šetřeniacute ktereacute bylo provedeno formou polostrukturovaneacuteho

rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a interniacutech odděleniacute Kaţdyacute rozhovor měl

31 otaacutezek Některeacute byly doplněny podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla

45 minut Rozhovory byly zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem

respondentek Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4

pochaacutezely z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute

peacuteče Respondentky č 5 ndash 8 byly z plicniacuteho odděleniacute Na zaacutekladě analyacutezy dat bylo

stanoveno 10 kategoriiacute a několik podkategoriiacute

Vyacutesledky Na zaacutekladě analyacutezy dat bylo zjištěno ţe mezi specifika

ošetřovatelskeacute peacuteče ve kteryacutech se respondentky shodly patřiacute uţiacutevaacuteniacute antibiotik

coby leacuteku prvniacute volby Z dalšiacutech postupů respondentky uvaacuteděly leacutečbu přiacuteznaků

Mezi uvaacuteděneacute leacuteky k leacutečbě přiacuteznaků byly nejčastěji zmiacuteněny mukolytika expektorantia

a antipyretika Shodly se takeacute na nutnosti a důleţitosti klidoveacuteho reţimu V oblasti leacutečby

se některeacute respondentky shodly ţe nejdůleţitějšiacute intervenciacute sestry je peacuteče o dyacutechaciacute

cesty a takeacute dostatečnyacute přiacutejem tekutin Ve vztahu ke znalostem bylo zjištěno

ţe všechny respondentky si potřebneacute znalosti a informace doplňujiacute a prohlubujiacute

Nejčastěji uvaacuteděnyacutem zdrojem byl internet nebo odbornaacute publikace či jinaacute literatura

Znalosti v oblasti samotneacuteho onemocněniacute měly respondentky dostačujiacuteciacute a pravdiveacute

Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech dat kvalitativniacutem šetřeniacutem vznikly tyto kategorie Celoţivotniacute

vzdělaacutevaacuteniacute sester Charakteristika pacientů Definice onemocněniacute Diagnostika

bronchopneumonie Leacutečba bronchopneumonie Komplikace bronchopneumonie

Leacutečebnyacute reţim Ošetřovatelskaacute peacuteče Edukace pacienta a Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Zaacutevěr Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplyacutevaacute ţe sestry majiacute potřebneacute a dostatečneacute

znalosti o onemocněniacute bronchopneumonie Viacute jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute

ošetřovatelskeacute peacuteče o nemocneacute s bronchopneumoniiacute Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo

ţe největšiacute probleacutem pro pacienty je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Nejčastějšiacute intervenciacute

v řešeniacute tohoto probleacutemu sestry uvedly edukačniacute formu a vysvětleniacute nutnosti dodrţovaacuteniacute

klidoveacuteho reţimu V zaacutevěru vyplyacutevajiacuteciacutech z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute byl vytvořen naacutevrh

standardu a informativniacute broţura

Kliacutečovaacute slova Bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče sestra pacient

Abstract

Nurses role in patient care with bronchopneumonie

The basic theoretical recourses The theme of this bachelor work is the role

of nurse in patient care with bronchopneumonie Pneumonie is the most common lung

disease whose incidence does not decrease even at a time of ever more efficient

antibiotik They occur the most in childhood and in old age but they can also occur

because of aspiration This disease today is quite actual because according to estimates

every year every hundredth man comes down with disease in the Czech Republic It is

approximately about 1 000 000 to 1 500 000 citizens It affects the elderly and young

children most commonly In the Czech Republic the overall costs of treating patients

with this disease are estimated at euro 12579543 per year while hospitalization represents

over ninety percent of the direct costs of treatment For hospitalized patients aged 50 -

64 years are the direct costs about euro 63604 for patients over 65 years about 70604

eur Ambulantly treated pneumonia is about 7104 euros for patiens at the age of 50 - 64

years and for patiens over 65 years is about 6814 euros The direct costs are calculated

for one case of hospitalized and ambulanted patient diagnosed with pneumonia

The prognosis in uncomplicated pneumonia is usually favourable Especially

those with other associated diseases are endangered The age of patient reported over

the age of 60 years is prognostically important The total prevention of the flu in the

form of active immunization is very important This immunization is very effective and

reduces the number of respiratory diseases

The aims and research questions Two aims were determined for this bachelor

work The first aim was to map the specifics of nursing care for patients with

bronchopneumonie The second aim was to map the nurses knowledge about the

disease bronchopneumonia Three research questions were established in the

relationship to specified targets The first research question focused on the care of

patients with bronchopneumonie The second one on how nurses acquire the necessary

information The third one last question focused on the specifics in providing nursing

care for a patient with bronchopneumonia

Metodology For achievement of the results of the practical work was used

qualitative research which was conducted through semi - structured interview with

general nurses from lung and internal departments Each interview contained 31

questions Some interviews had been completed by special questions Approximate

length of each interview was 45 minutes The interviews were recorded by dictaphone

with verbal approval of respondents Research group consisted of 8 respondents The

respondents 1 - 4 came from internal department The respondent 2 and 3 then from

internal intensive care The respondents 5 - 8 were from lung department On the base

of data analysis 10 categories and several subcategories was determined

Results Based on data analysis it was found out that the specifics of nursing

care in which respondents agreed include the use of antibiotics as a drug of choice

Among other procedures respondents said the symptoms treating Among the reported

drugs to treat symptoms were most frequently mentioned mucolytics expektorantia and

antipyretics They also agreed on the necessity and importance of sleep mode In the

area of treatment some respondents agreed that the most important nurse interventions

is taking care of the airways and also adequate fluid intake In relation to knowledge it

was found out that all respondents have the necessary knowledge and information

supplements and they improve them The most common source was the Internet or

professional publications or other literature The respondents had sufficient and true

knowledge of the disease itself

Based on the data obtained by qualitative research arose following categories

Lifelong education of nurses Patient characteristics Disease definition

Bronchopneumonia diagnosis Treatment bronchopneumonia A complication of

bronchopneumonia A regimen of nursing care Nursing care Patient education and

Cooperation with other branches

Conclusion The research shows that nurses have the necessary and sufficient

knowledge about the disease bronchopneumonia They know the specifics in providing

nursing care for patients with bronchopneumonia The research showed that the biggest

problem for patients is keeping idle mode The most frequent interventions in

addressing this issue sisters bring educational form and explanation of the necessity of

keeping idle mode The proposal of standard and informative brochure were created in

conclusion arising from the survey

Keywords bronchopneumonia nursing care nurse patient

Prohlaacutešeniacute

Prohlašuji ţe svoji bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracoval(a) samostatně pouze

s pouţitiacutem pramenů a literatury uvedenyacutech v seznamu citovaneacute literatury

Prohlašuji ţe v souladu s sect 47b zaacutekona č 1111998 Sb v platneacutem zněniacute souhlasiacutem

se zveřejněniacutem sveacute bakalaacuteřskeacute praacutece a to ndash v nezkraacuteceneacute podobě ndash v uacutepravě vznikleacute

vypuštěniacutem vyznačenyacutech čaacutestiacute archivovanyacutech fakultou ndash elektronickou cestou ve

veřejně přiacutestupneacute čaacutesti databaacuteze STAG provozovaneacute Jihočeskou univerzitou v Českyacutech

Budějoviciacutech na jejich internetovyacutech straacutenkaacutech a to se zachovaacuteniacutem meacuteho autorskeacuteho

praacuteva k odevzdaneacutemu textu teacuteto kvalifikačniacute praacutece Souhlasiacutem daacutele s tiacutem aby touteacuteţ

elektronickou cestou byly v souladu s uvedenyacutem ustanoveniacutem zaacutekona č 1111998 Sb

zveřejněny posudky školitele a oponentů praacutece i zaacuteznam o průběhu a vyacutesledku obhajoby

kvalifikačniacute praacutece Rovněţ souhlasiacutem s porovnaacuteniacutem textu meacute kvalifikačniacute praacutece s

databaacuteziacute kvalifikačniacutech praciacute Thesescz provozovanou Naacuterodniacutem registrem

vysokoškolskyacutech kvalifikačniacutech praciacute a systeacutemem na odhalovaacuteniacute plagiaacutetů

V Českyacutech Budějoviciacutech dne 11 8 2015

Zuzana Slaacutemovaacute

Poděkovaacuteniacute

Raacuteda bych touto cestou poděkovala Mgr Věře Olišaroveacute za vedeniacute bakalaacuteřskeacute

praacutece a za mnoho cennyacutech připomiacutenek a rad Poděkovaacuteniacute patřiacute takeacute Mgr Vejvodoveacute za

korekci českeacuteho jazyka a Mgr Kouďoveacute za překlad abstraktu V posledniacute řadě bych

chtěla poděkovat celeacute sveacute rodině bez ktereacute by toto studium nebylo moţneacute

10

Obsah

Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12

1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17

122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18

123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33

4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34

5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52

6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56

7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57

8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61

Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89

11

Seznam použityacutech zkratek

ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech

ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute

FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)

CRP ndash C - reaktivniacute protein

CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie

EKG ndash Elektrokardiogaf

JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče

KO ndash Krevniacute obraz

MR ndash Magnetickaacute rezonance

PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce

RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek

12

Uacutevod

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet

vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle

věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti

a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty

Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute

republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute

přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti

U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii

do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)

Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto

onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute

jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět

viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece

hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute

Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo

pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie

13

1 Současnyacute stav

Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době

staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute

praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta

a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute

způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute

naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech

reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece

po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute

čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)

Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute

ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku

onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů

kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů

přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně

okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje

na hranici 99 přiacutepadů (38 46)

Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů

Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543

Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu

U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur

u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se

ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let

okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho

a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest

Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme

byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute

14

neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech

plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)

Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu

a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti

jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute

tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě

hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka

stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem

systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum

maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou

a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute

vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute

tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami

do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9

20 44)

Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň

atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů

V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje

a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je

dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute

činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku

a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)

Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic

vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je

vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo

ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako

na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)

Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos

dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute

hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute

15

ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez

Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami

Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas

nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou

na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute

zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute

vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je

naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny

Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan

na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu

ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute

slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je

vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami

Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou

vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou

připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute

tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)

Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje

na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku

ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem

ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute

rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ

do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede

strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je

asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou

ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky

(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem

tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute

pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou

Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin

16

(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor

mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)

V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute

na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute

vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů

alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje

jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty

dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute

kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)

1 2 Bronchopneumonie

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot

kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute

schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum

původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute

byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute

bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou

podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem

pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii

patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)

Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo

většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska

mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem

zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny

povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok

coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla

Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem

17

S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute

leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)

Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků

anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je

definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi

nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě

Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute

můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně

narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute

vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto

přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute

o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci

(3 38)

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie

Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic

Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk

přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute

a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute

v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je

běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute

antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute

pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem

podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem

a antibiotikům (3 17)

Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu

průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme

bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny

klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo

lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se

18

zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute

kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute

bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen

běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva

či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se

zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi

a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)

122 Diagnostika bronchopneumonie

Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů

jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno

realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou

ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute

hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza

Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute

zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako

doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute

biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit

můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)

Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů

ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute

nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst

a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom

vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech

infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute

bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku

a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech

přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz

tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)

19

Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute

hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute

diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku

na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute

formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu

dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje

funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde

a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je

v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel

vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra

pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku

vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne

a prudce vydechne (10 57)

Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute

biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW

a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod

nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute

funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy

plicniacutech funkciacute (24 29)

Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech

elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek

Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute

řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute

a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při

vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr

krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra

ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou

pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech

20

pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech

antigenů v moči (24 29)

Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute

punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme

zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)

Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute

bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)

Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet

proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech

vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů

naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho

vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute

Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci

kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou

vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se

zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute

edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy

provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute

zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad

při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle

postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta

edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra

odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport

odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50

55)

Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje

prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute

a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem

vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při

vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta

21

připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute

anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi

vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat

fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc

před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny

veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil

Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během

samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu

a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra

pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute

a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat

stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute

a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)

Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech

přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute

karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)

123 Leacutečba bronchopneumonie

Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je

nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute

pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů

neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno

antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech

patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute

situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)

Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce

Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady

tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute

mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě

mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou

doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky

22

odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od

hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute

předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho

uacutečinku (15 19 22)

Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně

V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme

Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute

makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute

způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak

doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako

ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo

cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky

hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5

dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba

přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti

ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19

25)

Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě

ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna

antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou

chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje

V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně

dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme

počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO

nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace

U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech

cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika

eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe

celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid

na lůţku (10 23 26 50)

23

Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit

co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient

nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute

specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute

prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za

sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda

reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech

podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute

metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute

bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů

Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu

hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)

V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika

Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute

statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem

těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute

aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute

gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute

pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute

fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho

stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze

uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)

Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb

Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle

ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina

pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či

staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh

onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena

a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)

24

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie

Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute

postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute

komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces

vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo

febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie

vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru

mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat

stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě

zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)

K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax

atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS

byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute

neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute

ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech

komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute

hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)

Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem

infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky

srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi

projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza

Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy

Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky

Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash

hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech

25

komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute

se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně

lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute

Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat

v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou

zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku

intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO

Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest

a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti

na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute

klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute

tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute

(29 41)

V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou

(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute

tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje

a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve

semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu

z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy

s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech

prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem

nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry

Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku

a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech

dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak

26

působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem

provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je

Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)

Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem

zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute

zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten

aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute

je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten

vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle

potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute

se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech

jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech

systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna

neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)

K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji

pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti

vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji

pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute

podpory (16 47)

132 Edukace pacienta

Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem

edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem

aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem

stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně

před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček

do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou

hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat

stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit

jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a

27

v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy

a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)

V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř

pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute

Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute

zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute

v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute

člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při

odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat

Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit

jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem

jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit

naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute

zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se

nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)

Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje

hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute

proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten

o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika

dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou

v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute

šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc

můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela

vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute

mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech

pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo

standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ

zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech

onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute

pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute

28

nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute

dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute

prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně

prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute

stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute

průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute

i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007

Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota

organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute

přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak

Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče

nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace

poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat

si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem

a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak

srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje

přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace

podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost

zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6

14 35)

V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha

vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)

Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech

nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu

K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech

29

dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto

stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly

v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu

U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci

a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute

hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret

z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute

pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi

jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce

(6 14 35)

Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit

ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav

nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech

činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe

byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute

odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG

upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost

aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na

intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG

odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute

vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho

(6 14 35)

Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity

vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako

neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute

i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute

nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute

energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute

tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet

30

poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute

vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute

nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje

uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře

podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)

V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto

pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav

při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute

při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako

subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy

Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute

přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute

a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit

se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute

intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute

analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)

31

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky

21 Ciacutele praacutece

V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele

Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute

Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

22 Vyacutezkumneacute otaacutezky

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

32

3 Metodika

3 1 Metodika praacutece

Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl

proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a

interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl

zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek

na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem

stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a

rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve

kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as

Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute

hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute

ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na

některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově

dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami

proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna

sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o

zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny

podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly

zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat

bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek

byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute

v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv

koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně

stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)

33

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru

Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely

z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče

Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a

nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců

do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr

respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech

odděleniacutech

Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto

onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a

března 2015

34

4 Vyacutesledky vyacutezkumu

Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje

R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8

Věk 30 50 30 25 29 30 29 27

Odděleniacute Interniacute

odd

Interniacute

JIP

Interniacute

JIP

Interniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute odd

Celkovaacute deacutelka

praxe

11 let 31 let 10 let 6 let 7 5

let

8 let 7 5

let

5 let

Deacutelka praxe na

odděleniacute

6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5

let

6 měs

Praxe na jinyacutech

odděleniacutech

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Interniacute

odd

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Onkologie

ARO

ADP

Ano ndash

ARO

Ne Ne Ano ndash

uacutestav

sociaacutelniacute

peacuteče

Setkaacuteniacute

s broncho-

pneumoniiacute

Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne

Nejvyššiacute

vzdělaacuteniacute

DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita

Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech

odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek

se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let

Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech

odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech

setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute

nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou

titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze

R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute

35

Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute

Kategorie Podkategorie

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Charakteristika pacientů

Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku

Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence

Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace

Komplikace bronchopneumonie

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute

leacutečebneacuteho reţimu

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Edukace

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace

a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje

podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii

ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku

hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii

nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu

36

Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu

k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel

prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou

informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako

součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute

respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5

R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8

doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou

organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1

R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku

bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů

s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je

v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě

neměla moţnost

Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute

i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze

zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo

(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na

nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje

daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se

zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema

bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference

ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla

bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo

37

Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Kategorie ndash Charakteristika pacientů

Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute

skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute

onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou

kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo

bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli

onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto

onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute

nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo

R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny

věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla

ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se

nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute

Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Odbornaacute literatura

a internet Seminaacuteře

Kolegoveacute a

kolegyně

Charakteristika

pacientů

60 ndash 70 let

Věk nad 75

let věku

38

Kategorie ndash Definice onemocněniacute

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich

odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam

Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla

bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď

uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute

zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7

byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute

bronchy

Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku

V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji

jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute

respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute

bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho

nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je

přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou

draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu

aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu

pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu

vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata

39

Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute

Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie

Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute

spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na

kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla

bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura

vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče

seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se

provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve

sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato

odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute

odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute

vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa

krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom

krevniacute obrazldquo

V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři

respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze

Definice

onemocněniacute

Přiacutečiny vzniku

Bakterie

Koky a

pneumokoky

Viry a pliacutesně

Běţneacute nachlazeniacute

Aspirace stravy

Pooperačniacute stav

Oslabenaacute imunita

Mykoplazmata

Zaacutenětlivaacute

infiltrace

plicniacute tkaacuteně

40

s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla

bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na

plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a

radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory

spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8

odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou

Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence

Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily

respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG

vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak

kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu

pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve

stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla

ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG

rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod

pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji

vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se

v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo

s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace

leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute

dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve

telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu

anebo dojde saacutemldquo (R5)

41

Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie

Diagnostika

bronchopneumonie

Ošetřovatelskeacute

intervence

Vyšetřeniacute

RTG S+P

Kultivace sputa

Krevniacute odběry se

zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute

markery ndash FW CRP

KO

Anamneacuteza

Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute

Spolupraacutece s ostatniacutemi

obory

Plicniacute

Interna

RDO

Laboratoře

Rehabilitace

Odběry dle ordinace

leacutekaře

Kontrola vyacutesledků

Evidence vyacutesledků

RTG objednat

telefonicky

Pacient odejde saacutem

nebo je doprovaacutezen

42

Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie

V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je

zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem

miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute

na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky

shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute

odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla

bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle

ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie

mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute

režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech

uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo

umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto

bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute

inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup

leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute

naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou

veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo

Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii

Podkategorie - Deacutelka hospitalizace

Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute

zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute

respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute

na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu

pacientaldquo

43

Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie

Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie

R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute

odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako

dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet

pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute

komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo

Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem

R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute

ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se

zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem

a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2

a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou

věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly

Leacutečba bronchopneumonie

ATB

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Deacutelka

hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny

44

Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie

Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim

V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty

R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute

fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče

o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem

bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo

Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku

ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho

režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo

(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se

vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3

uvedla respiračniacute selhaacuteniacute

Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu

Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek

tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem

teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako

největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin

a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek

tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient

Komplikace

bronchopneumonie

Respiračniacute selhaacuteniacute

Absces

Pleuritida

ARDS

Pleuraacutelniacute vyacutepotek

Zhoršeniacute stavu

45

nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim

přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo

Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče

V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla

bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech

onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u

všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute

se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech

onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Klidovyacute reţim

Dechovaacute

rehabilitace

Peacuteče o dyacutechaciacute

cesty

Oxygenoterapie

Dostatek tekutin

Nejčastějšiacute chyba

v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Nedostatek tekutin

Klid na lůţku

Inhalačniacute terapie

46

mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7

leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost

bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla

bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim

dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo

R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8

svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně

na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla

i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest

a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou

a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta

a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute

R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče

R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli

školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků

a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu

a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute

peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou

rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti

tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho

reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na

aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je

zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo

Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci

ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla

bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak

nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu

dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je

47

zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute

a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla

bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute

fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou

činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi

takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti

a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute

u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje

monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou

rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute

pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4

uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči

v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute

pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe

postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo

(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit

polohuldquo uvedla R3

48

Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Je stejnaacute jako u jinyacutech

plicniacutech onemocněniacute

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Antibiotika

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka

pacienta

Peacuteče v oblasti

soběstačnosti vyacuteţivy

pohyboveacuteho reţimu

hygieny

Edukace

49

Kategorie ndash Edukace pacienta

Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)

Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute

a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem

R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček

Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně

klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute

dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti

podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během

edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute

leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny

a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh

hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute

budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků

a vyšetřeniacutechldquo

Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta

Edukace pacienta

Uacutestniacute forma

Forma letaacuteků

Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Co je to za onemocněniacute

Doba leacutečby

50

Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5

- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace

Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře

Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou

otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo

R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute

dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď

obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute

naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci

a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo

R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn

nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten

pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo

(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute

nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou

odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo

R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem

screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7

uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba

nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut

navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně

s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje

51

Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Fyzioterapie Nutričniacute

terapeut

Je volaacuten a

objednaacuten

Provaacutediacute dechovou

rehabilitaci

Lehkeacute kondičniacute

cvičeniacute

Dle vyacutesledků

nutričniacuteho

screeningu volaacuten

Voliacute vhodnou

dietu

52

5 Diskuze

Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem

bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti

v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden

kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech

interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry

z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash

R8

Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute

uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31

otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se

respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute

kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i

Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute

uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako

přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute

onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla

bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo

srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla

diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi

zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto

pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů

selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem

opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute

rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a

přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute

opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem

probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při

53

onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek

energie na regeneraci

Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech

plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem

ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik

nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute

uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů

se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a

naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu

antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute

takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient

dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem

pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o

dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute

v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech

podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute

nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten

uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i

Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou

rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute

rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute

kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje

horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je

takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute

předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou

pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U

hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou

peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech

vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik

54

leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti

vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace

Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou

předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem

terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou

funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty

učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem

zkvalitněniacute ventilace plic

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute

zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka

uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na

interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium

informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se

setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době

sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji

přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto

se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i

R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně

když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že

potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo

internetu a ze seminaacuteřů

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic

Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a

plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute

potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku

byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď

rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z

běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo

55

RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly

teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos

v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute

odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a

velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek

Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute

spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute

s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem

odděleniacutem a s rehabilitaciacute

V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute

antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa

prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se

vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i

Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces

ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako

komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale

takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna

respondentka se setkala s ARDS

56

6 Zaacutevěr

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute

bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece

byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice

bronchopneumonie

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2

vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute

ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacientů s bronchopneumoniiacute

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice

bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute

znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem

informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech

zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku

Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute

v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly

ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute

peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo

ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute

Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty

a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře

nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute

57

7 Seznam použiteacute literatury

1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č

3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184

2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996

3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute

Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404

4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten

Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0

5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech

zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů

Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z

httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf

6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd

Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN

8070133031

7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly

1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8

8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke

zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN

978-80-247-2860-5

9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X

10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy

2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996

11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009

ISBN 978-80-247-3240-4

12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5

13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-

80-247-3240-4

Metodika Pro dosaţeniacute vyacutesledků praktickeacute čaacutesti bakalaacuteřskeacute praacutece bylo vyuţito

kvalitativniacuteho vyacutezkumneacuteho šetřeniacute ktereacute bylo provedeno formou polostrukturovaneacuteho

rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a interniacutech odděleniacute Kaţdyacute rozhovor měl

31 otaacutezek Některeacute byly doplněny podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla

45 minut Rozhovory byly zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem

respondentek Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4

pochaacutezely z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute

peacuteče Respondentky č 5 ndash 8 byly z plicniacuteho odděleniacute Na zaacutekladě analyacutezy dat bylo

stanoveno 10 kategoriiacute a několik podkategoriiacute

Vyacutesledky Na zaacutekladě analyacutezy dat bylo zjištěno ţe mezi specifika

ošetřovatelskeacute peacuteče ve kteryacutech se respondentky shodly patřiacute uţiacutevaacuteniacute antibiotik

coby leacuteku prvniacute volby Z dalšiacutech postupů respondentky uvaacuteděly leacutečbu přiacuteznaků

Mezi uvaacuteděneacute leacuteky k leacutečbě přiacuteznaků byly nejčastěji zmiacuteněny mukolytika expektorantia

a antipyretika Shodly se takeacute na nutnosti a důleţitosti klidoveacuteho reţimu V oblasti leacutečby

se některeacute respondentky shodly ţe nejdůleţitějšiacute intervenciacute sestry je peacuteče o dyacutechaciacute

cesty a takeacute dostatečnyacute přiacutejem tekutin Ve vztahu ke znalostem bylo zjištěno

ţe všechny respondentky si potřebneacute znalosti a informace doplňujiacute a prohlubujiacute

Nejčastěji uvaacuteděnyacutem zdrojem byl internet nebo odbornaacute publikace či jinaacute literatura

Znalosti v oblasti samotneacuteho onemocněniacute měly respondentky dostačujiacuteciacute a pravdiveacute

Na zaacutekladě ziacuteskanyacutech dat kvalitativniacutem šetřeniacutem vznikly tyto kategorie Celoţivotniacute

vzdělaacutevaacuteniacute sester Charakteristika pacientů Definice onemocněniacute Diagnostika

bronchopneumonie Leacutečba bronchopneumonie Komplikace bronchopneumonie

Leacutečebnyacute reţim Ošetřovatelskaacute peacuteče Edukace pacienta a Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Zaacutevěr Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplyacutevaacute ţe sestry majiacute potřebneacute a dostatečneacute

znalosti o onemocněniacute bronchopneumonie Viacute jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute

ošetřovatelskeacute peacuteče o nemocneacute s bronchopneumoniiacute Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo

ţe největšiacute probleacutem pro pacienty je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Nejčastějšiacute intervenciacute

v řešeniacute tohoto probleacutemu sestry uvedly edukačniacute formu a vysvětleniacute nutnosti dodrţovaacuteniacute

klidoveacuteho reţimu V zaacutevěru vyplyacutevajiacuteciacutech z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute byl vytvořen naacutevrh

standardu a informativniacute broţura

Kliacutečovaacute slova Bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče sestra pacient

Abstract

Nurses role in patient care with bronchopneumonie

The basic theoretical recourses The theme of this bachelor work is the role

of nurse in patient care with bronchopneumonie Pneumonie is the most common lung

disease whose incidence does not decrease even at a time of ever more efficient

antibiotik They occur the most in childhood and in old age but they can also occur

because of aspiration This disease today is quite actual because according to estimates

every year every hundredth man comes down with disease in the Czech Republic It is

approximately about 1 000 000 to 1 500 000 citizens It affects the elderly and young

children most commonly In the Czech Republic the overall costs of treating patients

with this disease are estimated at euro 12579543 per year while hospitalization represents

over ninety percent of the direct costs of treatment For hospitalized patients aged 50 -

64 years are the direct costs about euro 63604 for patients over 65 years about 70604

eur Ambulantly treated pneumonia is about 7104 euros for patiens at the age of 50 - 64

years and for patiens over 65 years is about 6814 euros The direct costs are calculated

for one case of hospitalized and ambulanted patient diagnosed with pneumonia

The prognosis in uncomplicated pneumonia is usually favourable Especially

those with other associated diseases are endangered The age of patient reported over

the age of 60 years is prognostically important The total prevention of the flu in the

form of active immunization is very important This immunization is very effective and

reduces the number of respiratory diseases

The aims and research questions Two aims were determined for this bachelor

work The first aim was to map the specifics of nursing care for patients with

bronchopneumonie The second aim was to map the nurses knowledge about the

disease bronchopneumonia Three research questions were established in the

relationship to specified targets The first research question focused on the care of

patients with bronchopneumonie The second one on how nurses acquire the necessary

information The third one last question focused on the specifics in providing nursing

care for a patient with bronchopneumonia

Metodology For achievement of the results of the practical work was used

qualitative research which was conducted through semi - structured interview with

general nurses from lung and internal departments Each interview contained 31

questions Some interviews had been completed by special questions Approximate

length of each interview was 45 minutes The interviews were recorded by dictaphone

with verbal approval of respondents Research group consisted of 8 respondents The

respondents 1 - 4 came from internal department The respondent 2 and 3 then from

internal intensive care The respondents 5 - 8 were from lung department On the base

of data analysis 10 categories and several subcategories was determined

Results Based on data analysis it was found out that the specifics of nursing

care in which respondents agreed include the use of antibiotics as a drug of choice

Among other procedures respondents said the symptoms treating Among the reported

drugs to treat symptoms were most frequently mentioned mucolytics expektorantia and

antipyretics They also agreed on the necessity and importance of sleep mode In the

area of treatment some respondents agreed that the most important nurse interventions

is taking care of the airways and also adequate fluid intake In relation to knowledge it

was found out that all respondents have the necessary knowledge and information

supplements and they improve them The most common source was the Internet or

professional publications or other literature The respondents had sufficient and true

knowledge of the disease itself

Based on the data obtained by qualitative research arose following categories

Lifelong education of nurses Patient characteristics Disease definition

Bronchopneumonia diagnosis Treatment bronchopneumonia A complication of

bronchopneumonia A regimen of nursing care Nursing care Patient education and

Cooperation with other branches

Conclusion The research shows that nurses have the necessary and sufficient

knowledge about the disease bronchopneumonia They know the specifics in providing

nursing care for patients with bronchopneumonia The research showed that the biggest

problem for patients is keeping idle mode The most frequent interventions in

addressing this issue sisters bring educational form and explanation of the necessity of

keeping idle mode The proposal of standard and informative brochure were created in

conclusion arising from the survey

Keywords bronchopneumonia nursing care nurse patient

Prohlaacutešeniacute

Prohlašuji ţe svoji bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracoval(a) samostatně pouze

s pouţitiacutem pramenů a literatury uvedenyacutech v seznamu citovaneacute literatury

Prohlašuji ţe v souladu s sect 47b zaacutekona č 1111998 Sb v platneacutem zněniacute souhlasiacutem

se zveřejněniacutem sveacute bakalaacuteřskeacute praacutece a to ndash v nezkraacuteceneacute podobě ndash v uacutepravě vznikleacute

vypuštěniacutem vyznačenyacutech čaacutestiacute archivovanyacutech fakultou ndash elektronickou cestou ve

veřejně přiacutestupneacute čaacutesti databaacuteze STAG provozovaneacute Jihočeskou univerzitou v Českyacutech

Budějoviciacutech na jejich internetovyacutech straacutenkaacutech a to se zachovaacuteniacutem meacuteho autorskeacuteho

praacuteva k odevzdaneacutemu textu teacuteto kvalifikačniacute praacutece Souhlasiacutem daacutele s tiacutem aby touteacuteţ

elektronickou cestou byly v souladu s uvedenyacutem ustanoveniacutem zaacutekona č 1111998 Sb

zveřejněny posudky školitele a oponentů praacutece i zaacuteznam o průběhu a vyacutesledku obhajoby

kvalifikačniacute praacutece Rovněţ souhlasiacutem s porovnaacuteniacutem textu meacute kvalifikačniacute praacutece s

databaacuteziacute kvalifikačniacutech praciacute Thesescz provozovanou Naacuterodniacutem registrem

vysokoškolskyacutech kvalifikačniacutech praciacute a systeacutemem na odhalovaacuteniacute plagiaacutetů

V Českyacutech Budějoviciacutech dne 11 8 2015

Zuzana Slaacutemovaacute

Poděkovaacuteniacute

Raacuteda bych touto cestou poděkovala Mgr Věře Olišaroveacute za vedeniacute bakalaacuteřskeacute

praacutece a za mnoho cennyacutech připomiacutenek a rad Poděkovaacuteniacute patřiacute takeacute Mgr Vejvodoveacute za

korekci českeacuteho jazyka a Mgr Kouďoveacute za překlad abstraktu V posledniacute řadě bych

chtěla poděkovat celeacute sveacute rodině bez ktereacute by toto studium nebylo moţneacute

10

Obsah

Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12

1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17

122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18

123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33

4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34

5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52

6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56

7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57

8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61

Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89

11

Seznam použityacutech zkratek

ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech

ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute

FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)

CRP ndash C - reaktivniacute protein

CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie

EKG ndash Elektrokardiogaf

JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče

KO ndash Krevniacute obraz

MR ndash Magnetickaacute rezonance

PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce

RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek

12

Uacutevod

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet

vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle

věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti

a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty

Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute

republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute

přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti

U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii

do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)

Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto

onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute

jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět

viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece

hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute

Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo

pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie

13

1 Současnyacute stav

Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době

staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute

praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta

a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute

způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute

naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech

reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece

po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute

čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)

Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute

ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku

onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů

kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů

přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně

okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje

na hranici 99 přiacutepadů (38 46)

Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů

Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543

Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu

U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur

u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se

ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let

okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho

a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest

Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme

byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute

14

neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech

plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)

Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu

a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti

jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute

tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě

hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka

stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem

systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum

maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou

a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute

vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute

tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami

do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9

20 44)

Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň

atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů

V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje

a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je

dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute

činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku

a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)

Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic

vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je

vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo

ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako

na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)

Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos

dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute

hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute

15

ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez

Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami

Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas

nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou

na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute

zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute

vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je

naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny

Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan

na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu

ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute

slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je

vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami

Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou

vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou

připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute

tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)

Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje

na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku

ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem

ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute

rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ

do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede

strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je

asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou

ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky

(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem

tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute

pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou

Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin

16

(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor

mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)

V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute

na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute

vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů

alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje

jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty

dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute

kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)

1 2 Bronchopneumonie

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot

kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute

schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum

původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute

byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute

bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou

podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem

pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii

patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)

Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo

většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska

mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem

zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny

povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok

coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla

Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem

17

S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute

leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)

Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků

anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je

definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi

nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě

Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute

můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně

narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute

vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto

přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute

o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci

(3 38)

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie

Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic

Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk

přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute

a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute

v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je

běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute

antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute

pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem

podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem

a antibiotikům (3 17)

Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu

průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme

bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny

klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo

lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se

18

zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute

kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute

bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen

běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva

či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se

zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi

a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)

122 Diagnostika bronchopneumonie

Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů

jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno

realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou

ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute

hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza

Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute

zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako

doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute

biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit

můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)

Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů

ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute

nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst

a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom

vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech

infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute

bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku

a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech

přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz

tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)

19

Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute

hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute

diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku

na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute

formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu

dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje

funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde

a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je

v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel

vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra

pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku

vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne

a prudce vydechne (10 57)

Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute

biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW

a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod

nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute

funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy

plicniacutech funkciacute (24 29)

Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech

elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek

Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute

řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute

a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při

vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr

krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra

ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou

pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech

20

pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech

antigenů v moči (24 29)

Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute

punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme

zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)

Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute

bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)

Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet

proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech

vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů

naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho

vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute

Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci

kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou

vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se

zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute

edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy

provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute

zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad

při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle

postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta

edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra

odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport

odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50

55)

Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje

prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute

a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem

vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při

vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta

21

připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute

anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi

vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat

fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc

před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny

veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil

Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během

samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu

a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra

pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute

a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat

stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute

a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)

Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech

přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute

karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)

123 Leacutečba bronchopneumonie

Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je

nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute

pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů

neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno

antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech

patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute

situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)

Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce

Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady

tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute

mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě

mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou

doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky

22

odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od

hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute

předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho

uacutečinku (15 19 22)

Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně

V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme

Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute

makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute

způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak

doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako

ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo

cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky

hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5

dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba

přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti

ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19

25)

Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě

ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna

antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou

chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje

V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně

dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme

počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO

nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace

U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech

cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika

eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe

celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid

na lůţku (10 23 26 50)

23

Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit

co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient

nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute

specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute

prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za

sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda

reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech

podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute

metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute

bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů

Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu

hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)

V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika

Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute

statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem

těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute

aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute

gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute

pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute

fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho

stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze

uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)

Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb

Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle

ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina

pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či

staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh

onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena

a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)

24

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie

Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute

postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute

komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces

vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo

febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie

vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru

mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat

stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě

zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)

K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax

atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS

byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute

neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute

ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech

komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute

hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)

Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem

infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky

srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi

projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza

Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy

Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky

Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash

hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech

25

komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute

se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně

lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute

Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat

v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou

zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku

intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO

Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest

a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti

na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute

klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute

tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute

(29 41)

V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou

(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute

tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje

a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve

semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu

z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy

s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech

prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem

nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry

Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku

a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech

dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak

26

působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem

provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je

Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)

Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem

zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute

zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten

aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute

je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten

vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle

potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute

se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech

jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech

systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna

neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)

K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji

pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti

vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji

pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute

podpory (16 47)

132 Edukace pacienta

Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem

edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem

aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem

stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně

před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček

do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou

hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat

stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit

jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a

27

v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy

a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)

V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř

pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute

Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute

zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute

v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute

člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při

odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat

Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit

jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem

jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit

naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute

zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se

nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)

Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje

hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute

proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten

o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika

dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou

v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute

šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc

můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela

vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute

mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech

pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo

standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ

zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech

onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute

pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute

28

nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute

dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute

prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně

prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute

stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute

průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute

i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007

Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota

organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute

přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak

Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče

nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace

poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat

si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem

a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak

srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje

přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace

podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost

zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6

14 35)

V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha

vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)

Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech

nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu

K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech

29

dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto

stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly

v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu

U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci

a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute

hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret

z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute

pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi

jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce

(6 14 35)

Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit

ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav

nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech

činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe

byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute

odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG

upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost

aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na

intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG

odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute

vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho

(6 14 35)

Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity

vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako

neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute

i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute

nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute

energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute

tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet

30

poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute

vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute

nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje

uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře

podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)

V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto

pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav

při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute

při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako

subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy

Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute

přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute

a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit

se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute

intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute

analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)

31

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky

21 Ciacutele praacutece

V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele

Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute

Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

22 Vyacutezkumneacute otaacutezky

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

32

3 Metodika

3 1 Metodika praacutece

Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl

proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a

interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl

zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek

na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem

stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a

rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve

kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as

Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute

hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute

ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na

některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově

dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami

proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna

sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o

zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny

podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly

zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat

bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek

byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute

v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv

koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně

stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)

33

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru

Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely

z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče

Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a

nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců

do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr

respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech

odděleniacutech

Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto

onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a

března 2015

34

4 Vyacutesledky vyacutezkumu

Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje

R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8

Věk 30 50 30 25 29 30 29 27

Odděleniacute Interniacute

odd

Interniacute

JIP

Interniacute

JIP

Interniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute odd

Celkovaacute deacutelka

praxe

11 let 31 let 10 let 6 let 7 5

let

8 let 7 5

let

5 let

Deacutelka praxe na

odděleniacute

6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5

let

6 měs

Praxe na jinyacutech

odděleniacutech

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Interniacute

odd

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Onkologie

ARO

ADP

Ano ndash

ARO

Ne Ne Ano ndash

uacutestav

sociaacutelniacute

peacuteče

Setkaacuteniacute

s broncho-

pneumoniiacute

Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne

Nejvyššiacute

vzdělaacuteniacute

DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita

Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech

odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek

se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let

Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech

odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech

setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute

nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou

titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze

R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute

35

Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute

Kategorie Podkategorie

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Charakteristika pacientů

Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku

Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence

Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace

Komplikace bronchopneumonie

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute

leacutečebneacuteho reţimu

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Edukace

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace

a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje

podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii

ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku

hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii

nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu

36

Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu

k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel

prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou

informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako

součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute

respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5

R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8

doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou

organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1

R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku

bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů

s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je

v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě

neměla moţnost

Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute

i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze

zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo

(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na

nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje

daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se

zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema

bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference

ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla

bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo

37

Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Kategorie ndash Charakteristika pacientů

Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute

skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute

onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou

kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo

bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli

onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto

onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute

nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo

R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny

věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla

ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se

nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute

Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Odbornaacute literatura

a internet Seminaacuteře

Kolegoveacute a

kolegyně

Charakteristika

pacientů

60 ndash 70 let

Věk nad 75

let věku

38

Kategorie ndash Definice onemocněniacute

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich

odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam

Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla

bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď

uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute

zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7

byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute

bronchy

Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku

V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji

jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute

respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute

bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho

nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je

přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou

draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu

aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu

pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu

vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata

39

Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute

Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie

Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute

spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na

kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla

bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura

vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče

seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se

provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve

sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato

odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute

odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute

vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa

krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom

krevniacute obrazldquo

V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři

respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze

Definice

onemocněniacute

Přiacutečiny vzniku

Bakterie

Koky a

pneumokoky

Viry a pliacutesně

Běţneacute nachlazeniacute

Aspirace stravy

Pooperačniacute stav

Oslabenaacute imunita

Mykoplazmata

Zaacutenětlivaacute

infiltrace

plicniacute tkaacuteně

40

s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla

bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na

plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a

radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory

spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8

odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou

Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence

Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily

respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG

vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak

kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu

pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve

stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla

ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG

rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod

pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji

vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se

v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo

s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace

leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute

dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve

telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu

anebo dojde saacutemldquo (R5)

41

Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie

Diagnostika

bronchopneumonie

Ošetřovatelskeacute

intervence

Vyšetřeniacute

RTG S+P

Kultivace sputa

Krevniacute odběry se

zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute

markery ndash FW CRP

KO

Anamneacuteza

Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute

Spolupraacutece s ostatniacutemi

obory

Plicniacute

Interna

RDO

Laboratoře

Rehabilitace

Odběry dle ordinace

leacutekaře

Kontrola vyacutesledků

Evidence vyacutesledků

RTG objednat

telefonicky

Pacient odejde saacutem

nebo je doprovaacutezen

42

Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie

V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je

zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem

miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute

na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky

shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute

odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla

bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle

ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie

mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute

režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech

uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo

umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto

bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute

inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup

leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute

naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou

veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo

Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii

Podkategorie - Deacutelka hospitalizace

Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute

zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute

respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute

na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu

pacientaldquo

43

Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie

Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie

R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute

odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako

dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet

pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute

komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo

Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem

R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute

ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se

zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem

a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2

a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou

věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly

Leacutečba bronchopneumonie

ATB

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Deacutelka

hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny

44

Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie

Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim

V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty

R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute

fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče

o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem

bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo

Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku

ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho

režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo

(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se

vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3

uvedla respiračniacute selhaacuteniacute

Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu

Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek

tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem

teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako

největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin

a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek

tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient

Komplikace

bronchopneumonie

Respiračniacute selhaacuteniacute

Absces

Pleuritida

ARDS

Pleuraacutelniacute vyacutepotek

Zhoršeniacute stavu

45

nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim

přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo

Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče

V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla

bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech

onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u

všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute

se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech

onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Klidovyacute reţim

Dechovaacute

rehabilitace

Peacuteče o dyacutechaciacute

cesty

Oxygenoterapie

Dostatek tekutin

Nejčastějšiacute chyba

v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Nedostatek tekutin

Klid na lůţku

Inhalačniacute terapie

46

mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7

leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost

bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla

bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim

dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo

R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8

svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně

na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla

i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest

a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou

a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta

a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute

R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče

R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli

školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků

a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu

a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute

peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou

rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti

tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho

reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na

aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je

zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo

Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci

ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla

bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak

nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu

dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je

47

zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute

a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla

bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute

fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou

činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi

takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti

a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute

u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje

monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou

rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute

pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4

uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči

v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute

pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe

postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo

(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit

polohuldquo uvedla R3

48

Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Je stejnaacute jako u jinyacutech

plicniacutech onemocněniacute

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Antibiotika

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka

pacienta

Peacuteče v oblasti

soběstačnosti vyacuteţivy

pohyboveacuteho reţimu

hygieny

Edukace

49

Kategorie ndash Edukace pacienta

Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)

Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute

a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem

R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček

Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně

klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute

dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti

podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během

edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute

leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny

a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh

hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute

budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků

a vyšetřeniacutechldquo

Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta

Edukace pacienta

Uacutestniacute forma

Forma letaacuteků

Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Co je to za onemocněniacute

Doba leacutečby

50

Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5

- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace

Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře

Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou

otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo

R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute

dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď

obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute

naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci

a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo

R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn

nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten

pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo

(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute

nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou

odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo

R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem

screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7

uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba

nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut

navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně

s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje

51

Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Fyzioterapie Nutričniacute

terapeut

Je volaacuten a

objednaacuten

Provaacutediacute dechovou

rehabilitaci

Lehkeacute kondičniacute

cvičeniacute

Dle vyacutesledků

nutričniacuteho

screeningu volaacuten

Voliacute vhodnou

dietu

52

5 Diskuze

Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem

bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti

v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden

kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech

interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry

z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash

R8

Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute

uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31

otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se

respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute

kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i

Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute

uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako

přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute

onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla

bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo

srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla

diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi

zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto

pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů

selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem

opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute

rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a

přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute

opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem

probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při

53

onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek

energie na regeneraci

Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech

plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem

ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik

nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute

uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů

se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a

naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu

antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute

takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient

dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem

pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o

dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute

v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech

podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute

nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten

uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i

Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou

rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute

rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute

kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje

horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je

takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute

předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou

pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U

hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou

peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech

vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik

54

leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti

vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace

Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou

předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem

terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou

funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty

učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem

zkvalitněniacute ventilace plic

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute

zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka

uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na

interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium

informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se

setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době

sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji

přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto

se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i

R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně

když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že

potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo

internetu a ze seminaacuteřů

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic

Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a

plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute

potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku

byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď

rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z

běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo

55

RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly

teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos

v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute

odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a

velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek

Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute

spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute

s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem

odděleniacutem a s rehabilitaciacute

V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute

antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa

prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se

vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i

Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces

ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako

komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale

takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna

respondentka se setkala s ARDS

56

6 Zaacutevěr

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute

bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece

byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice

bronchopneumonie

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2

vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute

ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacientů s bronchopneumoniiacute

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice

bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute

znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem

informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech

zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku

Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute

v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly

ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute

peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo

ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute

Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty

a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře

nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute

57

7 Seznam použiteacute literatury

1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č

3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184

2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996

3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute

Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404

4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten

Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0

5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech

zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů

Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z

httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf

6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd

Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN

8070133031

7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly

1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8

8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke

zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN

978-80-247-2860-5

9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X

10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy

2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996

11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009

ISBN 978-80-247-3240-4

12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5

13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-

80-247-3240-4

klidoveacuteho reţimu V zaacutevěru vyplyacutevajiacuteciacutech z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute byl vytvořen naacutevrh

standardu a informativniacute broţura

Kliacutečovaacute slova Bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče sestra pacient

Abstract

Nurses role in patient care with bronchopneumonie

The basic theoretical recourses The theme of this bachelor work is the role

of nurse in patient care with bronchopneumonie Pneumonie is the most common lung

disease whose incidence does not decrease even at a time of ever more efficient

antibiotik They occur the most in childhood and in old age but they can also occur

because of aspiration This disease today is quite actual because according to estimates

every year every hundredth man comes down with disease in the Czech Republic It is

approximately about 1 000 000 to 1 500 000 citizens It affects the elderly and young

children most commonly In the Czech Republic the overall costs of treating patients

with this disease are estimated at euro 12579543 per year while hospitalization represents

over ninety percent of the direct costs of treatment For hospitalized patients aged 50 -

64 years are the direct costs about euro 63604 for patients over 65 years about 70604

eur Ambulantly treated pneumonia is about 7104 euros for patiens at the age of 50 - 64

years and for patiens over 65 years is about 6814 euros The direct costs are calculated

for one case of hospitalized and ambulanted patient diagnosed with pneumonia

The prognosis in uncomplicated pneumonia is usually favourable Especially

those with other associated diseases are endangered The age of patient reported over

the age of 60 years is prognostically important The total prevention of the flu in the

form of active immunization is very important This immunization is very effective and

reduces the number of respiratory diseases

The aims and research questions Two aims were determined for this bachelor

work The first aim was to map the specifics of nursing care for patients with

bronchopneumonie The second aim was to map the nurses knowledge about the

disease bronchopneumonia Three research questions were established in the

relationship to specified targets The first research question focused on the care of

patients with bronchopneumonie The second one on how nurses acquire the necessary

information The third one last question focused on the specifics in providing nursing

care for a patient with bronchopneumonia

Metodology For achievement of the results of the practical work was used

qualitative research which was conducted through semi - structured interview with

general nurses from lung and internal departments Each interview contained 31

questions Some interviews had been completed by special questions Approximate

length of each interview was 45 minutes The interviews were recorded by dictaphone

with verbal approval of respondents Research group consisted of 8 respondents The

respondents 1 - 4 came from internal department The respondent 2 and 3 then from

internal intensive care The respondents 5 - 8 were from lung department On the base

of data analysis 10 categories and several subcategories was determined

Results Based on data analysis it was found out that the specifics of nursing

care in which respondents agreed include the use of antibiotics as a drug of choice

Among other procedures respondents said the symptoms treating Among the reported

drugs to treat symptoms were most frequently mentioned mucolytics expektorantia and

antipyretics They also agreed on the necessity and importance of sleep mode In the

area of treatment some respondents agreed that the most important nurse interventions

is taking care of the airways and also adequate fluid intake In relation to knowledge it

was found out that all respondents have the necessary knowledge and information

supplements and they improve them The most common source was the Internet or

professional publications or other literature The respondents had sufficient and true

knowledge of the disease itself

Based on the data obtained by qualitative research arose following categories

Lifelong education of nurses Patient characteristics Disease definition

Bronchopneumonia diagnosis Treatment bronchopneumonia A complication of

bronchopneumonia A regimen of nursing care Nursing care Patient education and

Cooperation with other branches

Conclusion The research shows that nurses have the necessary and sufficient

knowledge about the disease bronchopneumonia They know the specifics in providing

nursing care for patients with bronchopneumonia The research showed that the biggest

problem for patients is keeping idle mode The most frequent interventions in

addressing this issue sisters bring educational form and explanation of the necessity of

keeping idle mode The proposal of standard and informative brochure were created in

conclusion arising from the survey

Keywords bronchopneumonia nursing care nurse patient

Prohlaacutešeniacute

Prohlašuji ţe svoji bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracoval(a) samostatně pouze

s pouţitiacutem pramenů a literatury uvedenyacutech v seznamu citovaneacute literatury

Prohlašuji ţe v souladu s sect 47b zaacutekona č 1111998 Sb v platneacutem zněniacute souhlasiacutem

se zveřejněniacutem sveacute bakalaacuteřskeacute praacutece a to ndash v nezkraacuteceneacute podobě ndash v uacutepravě vznikleacute

vypuštěniacutem vyznačenyacutech čaacutestiacute archivovanyacutech fakultou ndash elektronickou cestou ve

veřejně přiacutestupneacute čaacutesti databaacuteze STAG provozovaneacute Jihočeskou univerzitou v Českyacutech

Budějoviciacutech na jejich internetovyacutech straacutenkaacutech a to se zachovaacuteniacutem meacuteho autorskeacuteho

praacuteva k odevzdaneacutemu textu teacuteto kvalifikačniacute praacutece Souhlasiacutem daacutele s tiacutem aby touteacuteţ

elektronickou cestou byly v souladu s uvedenyacutem ustanoveniacutem zaacutekona č 1111998 Sb

zveřejněny posudky školitele a oponentů praacutece i zaacuteznam o průběhu a vyacutesledku obhajoby

kvalifikačniacute praacutece Rovněţ souhlasiacutem s porovnaacuteniacutem textu meacute kvalifikačniacute praacutece s

databaacuteziacute kvalifikačniacutech praciacute Thesescz provozovanou Naacuterodniacutem registrem

vysokoškolskyacutech kvalifikačniacutech praciacute a systeacutemem na odhalovaacuteniacute plagiaacutetů

V Českyacutech Budějoviciacutech dne 11 8 2015

Zuzana Slaacutemovaacute

Poděkovaacuteniacute

Raacuteda bych touto cestou poděkovala Mgr Věře Olišaroveacute za vedeniacute bakalaacuteřskeacute

praacutece a za mnoho cennyacutech připomiacutenek a rad Poděkovaacuteniacute patřiacute takeacute Mgr Vejvodoveacute za

korekci českeacuteho jazyka a Mgr Kouďoveacute za překlad abstraktu V posledniacute řadě bych

chtěla poděkovat celeacute sveacute rodině bez ktereacute by toto studium nebylo moţneacute

10

Obsah

Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12

1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17

122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18

123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33

4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34

5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52

6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56

7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57

8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61

Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89

11

Seznam použityacutech zkratek

ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech

ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute

FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)

CRP ndash C - reaktivniacute protein

CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie

EKG ndash Elektrokardiogaf

JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče

KO ndash Krevniacute obraz

MR ndash Magnetickaacute rezonance

PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce

RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek

12

Uacutevod

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet

vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle

věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti

a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty

Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute

republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute

přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti

U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii

do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)

Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto

onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute

jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět

viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece

hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute

Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo

pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie

13

1 Současnyacute stav

Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době

staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute

praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta

a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute

způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute

naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech

reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece

po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute

čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)

Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute

ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku

onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů

kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů

přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně

okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje

na hranici 99 přiacutepadů (38 46)

Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů

Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543

Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu

U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur

u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se

ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let

okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho

a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest

Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme

byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute

14

neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech

plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)

Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu

a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti

jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute

tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě

hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka

stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem

systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum

maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou

a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute

vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute

tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami

do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9

20 44)

Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň

atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů

V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje

a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je

dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute

činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku

a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)

Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic

vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je

vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo

ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako

na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)

Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos

dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute

hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute

15

ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez

Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami

Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas

nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou

na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute

zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute

vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je

naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny

Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan

na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu

ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute

slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je

vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami

Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou

vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou

připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute

tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)

Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje

na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku

ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem

ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute

rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ

do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede

strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je

asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou

ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky

(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem

tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute

pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou

Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin

16

(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor

mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)

V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute

na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute

vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů

alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje

jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty

dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute

kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)

1 2 Bronchopneumonie

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot

kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute

schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum

původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute

byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute

bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou

podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem

pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii

patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)

Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo

většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska

mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem

zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny

povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok

coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla

Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem

17

S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute

leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)

Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků

anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je

definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi

nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě

Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute

můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně

narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute

vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto

přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute

o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci

(3 38)

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie

Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic

Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk

přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute

a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute

v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je

běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute

antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute

pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem

podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem

a antibiotikům (3 17)

Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu

průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme

bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny

klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo

lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se

18

zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute

kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute

bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen

běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva

či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se

zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi

a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)

122 Diagnostika bronchopneumonie

Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů

jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno

realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou

ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute

hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza

Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute

zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako

doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute

biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit

můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)

Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů

ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute

nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst

a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom

vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech

infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute

bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku

a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech

přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz

tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)

19

Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute

hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute

diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku

na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute

formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu

dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje

funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde

a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je

v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel

vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra

pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku

vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne

a prudce vydechne (10 57)

Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute

biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW

a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod

nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute

funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy

plicniacutech funkciacute (24 29)

Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech

elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek

Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute

řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute

a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při

vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr

krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra

ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou

pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech

20

pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech

antigenů v moči (24 29)

Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute

punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme

zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)

Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute

bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)

Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet

proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech

vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů

naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho

vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute

Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci

kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou

vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se

zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute

edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy

provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute

zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad

při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle

postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta

edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra

odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport

odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50

55)

Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje

prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute

a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem

vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při

vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta

21

připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute

anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi

vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat

fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc

před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny

veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil

Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během

samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu

a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra

pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute

a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat

stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute

a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)

Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech

přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute

karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)

123 Leacutečba bronchopneumonie

Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je

nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute

pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů

neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno

antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech

patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute

situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)

Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce

Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady

tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute

mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě

mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou

doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky

22

odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od

hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute

předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho

uacutečinku (15 19 22)

Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně

V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme

Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute

makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute

způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak

doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako

ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo

cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky

hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5

dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba

přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti

ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19

25)

Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě

ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna

antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou

chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje

V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně

dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme

počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO

nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace

U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech

cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika

eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe

celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid

na lůţku (10 23 26 50)

23

Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit

co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient

nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute

specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute

prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za

sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda

reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech

podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute

metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute

bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů

Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu

hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)

V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika

Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute

statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem

těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute

aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute

gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute

pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute

fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho

stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze

uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)

Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb

Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle

ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina

pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či

staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh

onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena

a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)

24

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie

Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute

postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute

komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces

vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo

febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie

vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru

mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat

stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě

zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)

K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax

atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS

byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute

neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute

ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech

komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute

hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)

Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem

infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky

srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi

projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza

Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy

Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky

Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash

hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech

25

komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute

se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně

lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute

Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat

v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou

zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku

intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO

Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest

a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti

na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute

klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute

tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute

(29 41)

V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou

(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute

tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje

a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve

semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu

z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy

s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech

prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem

nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry

Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku

a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech

dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak

26

působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem

provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je

Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)

Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem

zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute

zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten

aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute

je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten

vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle

potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute

se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech

jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech

systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna

neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)

K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji

pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti

vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji

pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute

podpory (16 47)

132 Edukace pacienta

Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem

edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem

aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem

stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně

před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček

do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou

hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat

stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit

jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a

27

v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy

a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)

V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř

pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute

Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute

zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute

v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute

člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při

odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat

Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit

jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem

jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit

naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute

zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se

nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)

Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje

hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute

proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten

o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika

dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou

v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute

šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc

můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela

vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute

mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech

pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo

standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ

zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech

onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute

pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute

28

nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute

dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute

prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně

prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute

stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute

průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute

i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007

Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota

organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute

přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak

Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče

nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace

poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat

si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem

a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak

srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje

přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace

podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost

zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6

14 35)

V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha

vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)

Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech

nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu

K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech

29

dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto

stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly

v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu

U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci

a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute

hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret

z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute

pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi

jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce

(6 14 35)

Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit

ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav

nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech

činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe

byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute

odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG

upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost

aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na

intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG

odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute

vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho

(6 14 35)

Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity

vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako

neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute

i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute

nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute

energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute

tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet

30

poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute

vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute

nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje

uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře

podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)

V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto

pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav

při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute

při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako

subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy

Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute

přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute

a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit

se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute

intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute

analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)

31

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky

21 Ciacutele praacutece

V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele

Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute

Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

22 Vyacutezkumneacute otaacutezky

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

32

3 Metodika

3 1 Metodika praacutece

Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl

proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a

interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl

zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek

na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem

stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a

rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve

kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as

Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute

hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute

ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na

některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově

dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami

proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna

sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o

zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny

podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly

zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat

bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek

byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute

v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv

koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně

stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)

33

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru

Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely

z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče

Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a

nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců

do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr

respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech

odděleniacutech

Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto

onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a

března 2015

34

4 Vyacutesledky vyacutezkumu

Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje

R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8

Věk 30 50 30 25 29 30 29 27

Odděleniacute Interniacute

odd

Interniacute

JIP

Interniacute

JIP

Interniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute odd

Celkovaacute deacutelka

praxe

11 let 31 let 10 let 6 let 7 5

let

8 let 7 5

let

5 let

Deacutelka praxe na

odděleniacute

6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5

let

6 měs

Praxe na jinyacutech

odděleniacutech

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Interniacute

odd

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Onkologie

ARO

ADP

Ano ndash

ARO

Ne Ne Ano ndash

uacutestav

sociaacutelniacute

peacuteče

Setkaacuteniacute

s broncho-

pneumoniiacute

Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne

Nejvyššiacute

vzdělaacuteniacute

DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita

Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech

odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek

se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let

Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech

odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech

setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute

nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou

titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze

R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute

35

Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute

Kategorie Podkategorie

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Charakteristika pacientů

Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku

Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence

Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace

Komplikace bronchopneumonie

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute

leacutečebneacuteho reţimu

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Edukace

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace

a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje

podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii

ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku

hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii

nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu

36

Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu

k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel

prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou

informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako

součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute

respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5

R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8

doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou

organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1

R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku

bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů

s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je

v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě

neměla moţnost

Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute

i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze

zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo

(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na

nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje

daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se

zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema

bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference

ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla

bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo

37

Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Kategorie ndash Charakteristika pacientů

Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute

skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute

onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou

kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo

bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli

onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto

onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute

nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo

R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny

věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla

ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se

nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute

Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Odbornaacute literatura

a internet Seminaacuteře

Kolegoveacute a

kolegyně

Charakteristika

pacientů

60 ndash 70 let

Věk nad 75

let věku

38

Kategorie ndash Definice onemocněniacute

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich

odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam

Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla

bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď

uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute

zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7

byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute

bronchy

Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku

V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji

jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute

respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute

bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho

nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je

přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou

draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu

aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu

pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu

vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata

39

Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute

Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie

Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute

spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na

kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla

bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura

vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče

seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se

provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve

sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato

odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute

odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute

vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa

krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom

krevniacute obrazldquo

V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři

respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze

Definice

onemocněniacute

Přiacutečiny vzniku

Bakterie

Koky a

pneumokoky

Viry a pliacutesně

Běţneacute nachlazeniacute

Aspirace stravy

Pooperačniacute stav

Oslabenaacute imunita

Mykoplazmata

Zaacutenětlivaacute

infiltrace

plicniacute tkaacuteně

40

s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla

bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na

plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a

radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory

spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8

odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou

Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence

Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily

respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG

vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak

kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu

pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve

stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla

ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG

rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod

pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji

vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se

v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo

s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace

leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute

dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve

telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu

anebo dojde saacutemldquo (R5)

41

Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie

Diagnostika

bronchopneumonie

Ošetřovatelskeacute

intervence

Vyšetřeniacute

RTG S+P

Kultivace sputa

Krevniacute odběry se

zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute

markery ndash FW CRP

KO

Anamneacuteza

Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute

Spolupraacutece s ostatniacutemi

obory

Plicniacute

Interna

RDO

Laboratoře

Rehabilitace

Odběry dle ordinace

leacutekaře

Kontrola vyacutesledků

Evidence vyacutesledků

RTG objednat

telefonicky

Pacient odejde saacutem

nebo je doprovaacutezen

42

Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie

V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je

zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem

miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute

na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky

shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute

odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla

bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle

ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie

mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute

režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech

uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo

umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto

bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute

inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup

leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute

naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou

veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo

Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii

Podkategorie - Deacutelka hospitalizace

Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute

zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute

respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute

na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu

pacientaldquo

43

Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie

Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie

R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute

odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako

dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet

pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute

komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo

Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem

R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute

ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se

zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem

a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2

a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou

věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly

Leacutečba bronchopneumonie

ATB

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Deacutelka

hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny

44

Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie

Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim

V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty

R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute

fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče

o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem

bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo

Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku

ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho

režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo

(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se

vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3

uvedla respiračniacute selhaacuteniacute

Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu

Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek

tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem

teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako

největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin

a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek

tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient

Komplikace

bronchopneumonie

Respiračniacute selhaacuteniacute

Absces

Pleuritida

ARDS

Pleuraacutelniacute vyacutepotek

Zhoršeniacute stavu

45

nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim

přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo

Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče

V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla

bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech

onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u

všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute

se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech

onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Klidovyacute reţim

Dechovaacute

rehabilitace

Peacuteče o dyacutechaciacute

cesty

Oxygenoterapie

Dostatek tekutin

Nejčastějšiacute chyba

v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Nedostatek tekutin

Klid na lůţku

Inhalačniacute terapie

46

mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7

leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost

bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla

bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim

dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo

R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8

svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně

na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla

i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest

a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou

a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta

a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute

R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče

R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli

školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků

a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu

a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute

peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou

rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti

tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho

reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na

aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je

zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo

Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci

ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla

bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak

nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu

dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je

47

zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute

a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla

bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute

fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou

činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi

takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti

a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute

u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje

monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou

rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute

pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4

uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči

v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute

pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe

postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo

(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit

polohuldquo uvedla R3

48

Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Je stejnaacute jako u jinyacutech

plicniacutech onemocněniacute

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Antibiotika

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka

pacienta

Peacuteče v oblasti

soběstačnosti vyacuteţivy

pohyboveacuteho reţimu

hygieny

Edukace

49

Kategorie ndash Edukace pacienta

Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)

Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute

a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem

R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček

Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně

klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute

dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti

podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během

edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute

leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny

a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh

hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute

budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků

a vyšetřeniacutechldquo

Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta

Edukace pacienta

Uacutestniacute forma

Forma letaacuteků

Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Co je to za onemocněniacute

Doba leacutečby

50

Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5

- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace

Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře

Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou

otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo

R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute

dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď

obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute

naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci

a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo

R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn

nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten

pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo

(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute

nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou

odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo

R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem

screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7

uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba

nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut

navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně

s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje

51

Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Fyzioterapie Nutričniacute

terapeut

Je volaacuten a

objednaacuten

Provaacutediacute dechovou

rehabilitaci

Lehkeacute kondičniacute

cvičeniacute

Dle vyacutesledků

nutričniacuteho

screeningu volaacuten

Voliacute vhodnou

dietu

52

5 Diskuze

Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem

bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti

v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden

kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech

interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry

z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash

R8

Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute

uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31

otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se

respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute

kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i

Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute

uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako

přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute

onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla

bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo

srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla

diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi

zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto

pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů

selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem

opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute

rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a

přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute

opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem

probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při

53

onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek

energie na regeneraci

Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech

plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem

ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik

nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute

uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů

se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a

naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu

antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute

takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient

dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem

pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o

dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute

v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech

podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute

nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten

uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i

Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou

rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute

rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute

kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje

horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je

takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute

předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou

pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U

hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou

peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech

vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik

54

leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti

vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace

Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou

předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem

terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou

funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty

učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem

zkvalitněniacute ventilace plic

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute

zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka

uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na

interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium

informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se

setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době

sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji

přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto

se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i

R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně

když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že

potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo

internetu a ze seminaacuteřů

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic

Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a

plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute

potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku

byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď

rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z

běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo

55

RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly

teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos

v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute

odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a

velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek

Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute

spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute

s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem

odděleniacutem a s rehabilitaciacute

V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute

antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa

prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se

vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i

Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces

ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako

komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale

takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna

respondentka se setkala s ARDS

56

6 Zaacutevěr

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute

bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece

byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice

bronchopneumonie

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2

vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute

ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacientů s bronchopneumoniiacute

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice

bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute

znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem

informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech

zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku

Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute

v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly

ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute

peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo

ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute

Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty

a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře

nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute

57

7 Seznam použiteacute literatury

1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č

3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184

2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996

3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute

Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404

4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten

Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0

5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech

zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů

Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z

httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf

6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd

Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN

8070133031

7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly

1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8

8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke

zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN

978-80-247-2860-5

9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X

10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy

2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996

11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009

ISBN 978-80-247-3240-4

12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5

13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-

80-247-3240-4

Abstract

Nurses role in patient care with bronchopneumonie

The basic theoretical recourses The theme of this bachelor work is the role

of nurse in patient care with bronchopneumonie Pneumonie is the most common lung

disease whose incidence does not decrease even at a time of ever more efficient

antibiotik They occur the most in childhood and in old age but they can also occur

because of aspiration This disease today is quite actual because according to estimates

every year every hundredth man comes down with disease in the Czech Republic It is

approximately about 1 000 000 to 1 500 000 citizens It affects the elderly and young

children most commonly In the Czech Republic the overall costs of treating patients

with this disease are estimated at euro 12579543 per year while hospitalization represents

over ninety percent of the direct costs of treatment For hospitalized patients aged 50 -

64 years are the direct costs about euro 63604 for patients over 65 years about 70604

eur Ambulantly treated pneumonia is about 7104 euros for patiens at the age of 50 - 64

years and for patiens over 65 years is about 6814 euros The direct costs are calculated

for one case of hospitalized and ambulanted patient diagnosed with pneumonia

The prognosis in uncomplicated pneumonia is usually favourable Especially

those with other associated diseases are endangered The age of patient reported over

the age of 60 years is prognostically important The total prevention of the flu in the

form of active immunization is very important This immunization is very effective and

reduces the number of respiratory diseases

The aims and research questions Two aims were determined for this bachelor

work The first aim was to map the specifics of nursing care for patients with

bronchopneumonie The second aim was to map the nurses knowledge about the

disease bronchopneumonia Three research questions were established in the

relationship to specified targets The first research question focused on the care of

patients with bronchopneumonie The second one on how nurses acquire the necessary

information The third one last question focused on the specifics in providing nursing

care for a patient with bronchopneumonia

Metodology For achievement of the results of the practical work was used

qualitative research which was conducted through semi - structured interview with

general nurses from lung and internal departments Each interview contained 31

questions Some interviews had been completed by special questions Approximate

length of each interview was 45 minutes The interviews were recorded by dictaphone

with verbal approval of respondents Research group consisted of 8 respondents The

respondents 1 - 4 came from internal department The respondent 2 and 3 then from

internal intensive care The respondents 5 - 8 were from lung department On the base

of data analysis 10 categories and several subcategories was determined

Results Based on data analysis it was found out that the specifics of nursing

care in which respondents agreed include the use of antibiotics as a drug of choice

Among other procedures respondents said the symptoms treating Among the reported

drugs to treat symptoms were most frequently mentioned mucolytics expektorantia and

antipyretics They also agreed on the necessity and importance of sleep mode In the

area of treatment some respondents agreed that the most important nurse interventions

is taking care of the airways and also adequate fluid intake In relation to knowledge it

was found out that all respondents have the necessary knowledge and information

supplements and they improve them The most common source was the Internet or

professional publications or other literature The respondents had sufficient and true

knowledge of the disease itself

Based on the data obtained by qualitative research arose following categories

Lifelong education of nurses Patient characteristics Disease definition

Bronchopneumonia diagnosis Treatment bronchopneumonia A complication of

bronchopneumonia A regimen of nursing care Nursing care Patient education and

Cooperation with other branches

Conclusion The research shows that nurses have the necessary and sufficient

knowledge about the disease bronchopneumonia They know the specifics in providing

nursing care for patients with bronchopneumonia The research showed that the biggest

problem for patients is keeping idle mode The most frequent interventions in

addressing this issue sisters bring educational form and explanation of the necessity of

keeping idle mode The proposal of standard and informative brochure were created in

conclusion arising from the survey

Keywords bronchopneumonia nursing care nurse patient

Prohlaacutešeniacute

Prohlašuji ţe svoji bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracoval(a) samostatně pouze

s pouţitiacutem pramenů a literatury uvedenyacutech v seznamu citovaneacute literatury

Prohlašuji ţe v souladu s sect 47b zaacutekona č 1111998 Sb v platneacutem zněniacute souhlasiacutem

se zveřejněniacutem sveacute bakalaacuteřskeacute praacutece a to ndash v nezkraacuteceneacute podobě ndash v uacutepravě vznikleacute

vypuštěniacutem vyznačenyacutech čaacutestiacute archivovanyacutech fakultou ndash elektronickou cestou ve

veřejně přiacutestupneacute čaacutesti databaacuteze STAG provozovaneacute Jihočeskou univerzitou v Českyacutech

Budějoviciacutech na jejich internetovyacutech straacutenkaacutech a to se zachovaacuteniacutem meacuteho autorskeacuteho

praacuteva k odevzdaneacutemu textu teacuteto kvalifikačniacute praacutece Souhlasiacutem daacutele s tiacutem aby touteacuteţ

elektronickou cestou byly v souladu s uvedenyacutem ustanoveniacutem zaacutekona č 1111998 Sb

zveřejněny posudky školitele a oponentů praacutece i zaacuteznam o průběhu a vyacutesledku obhajoby

kvalifikačniacute praacutece Rovněţ souhlasiacutem s porovnaacuteniacutem textu meacute kvalifikačniacute praacutece s

databaacuteziacute kvalifikačniacutech praciacute Thesescz provozovanou Naacuterodniacutem registrem

vysokoškolskyacutech kvalifikačniacutech praciacute a systeacutemem na odhalovaacuteniacute plagiaacutetů

V Českyacutech Budějoviciacutech dne 11 8 2015

Zuzana Slaacutemovaacute

Poděkovaacuteniacute

Raacuteda bych touto cestou poděkovala Mgr Věře Olišaroveacute za vedeniacute bakalaacuteřskeacute

praacutece a za mnoho cennyacutech připomiacutenek a rad Poděkovaacuteniacute patřiacute takeacute Mgr Vejvodoveacute za

korekci českeacuteho jazyka a Mgr Kouďoveacute za překlad abstraktu V posledniacute řadě bych

chtěla poděkovat celeacute sveacute rodině bez ktereacute by toto studium nebylo moţneacute

10

Obsah

Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12

1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17

122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18

123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33

4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34

5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52

6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56

7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57

8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61

Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89

11

Seznam použityacutech zkratek

ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech

ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute

FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)

CRP ndash C - reaktivniacute protein

CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie

EKG ndash Elektrokardiogaf

JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče

KO ndash Krevniacute obraz

MR ndash Magnetickaacute rezonance

PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce

RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek

12

Uacutevod

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet

vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle

věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti

a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty

Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute

republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute

přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti

U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii

do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)

Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto

onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute

jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět

viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece

hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute

Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo

pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie

13

1 Současnyacute stav

Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době

staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute

praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta

a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute

způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute

naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech

reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece

po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute

čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)

Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute

ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku

onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů

kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů

přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně

okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje

na hranici 99 přiacutepadů (38 46)

Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů

Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543

Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu

U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur

u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se

ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let

okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho

a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest

Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme

byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute

14

neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech

plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)

Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu

a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti

jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute

tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě

hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka

stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem

systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum

maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou

a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute

vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute

tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami

do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9

20 44)

Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň

atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů

V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje

a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je

dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute

činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku

a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)

Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic

vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je

vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo

ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako

na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)

Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos

dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute

hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute

15

ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez

Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami

Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas

nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou

na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute

zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute

vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je

naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny

Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan

na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu

ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute

slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je

vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami

Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou

vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou

připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute

tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)

Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje

na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku

ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem

ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute

rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ

do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede

strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je

asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou

ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky

(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem

tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute

pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou

Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin

16

(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor

mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)

V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute

na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute

vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů

alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje

jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty

dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute

kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)

1 2 Bronchopneumonie

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot

kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute

schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum

původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute

byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute

bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou

podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem

pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii

patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)

Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo

většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska

mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem

zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny

povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok

coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla

Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem

17

S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute

leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)

Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků

anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je

definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi

nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě

Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute

můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně

narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute

vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto

přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute

o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci

(3 38)

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie

Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic

Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk

přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute

a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute

v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je

běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute

antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute

pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem

podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem

a antibiotikům (3 17)

Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu

průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme

bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny

klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo

lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se

18

zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute

kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute

bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen

běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva

či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se

zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi

a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)

122 Diagnostika bronchopneumonie

Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů

jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno

realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou

ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute

hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza

Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute

zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako

doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute

biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit

můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)

Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů

ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute

nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst

a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom

vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech

infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute

bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku

a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech

přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz

tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)

19

Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute

hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute

diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku

na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute

formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu

dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje

funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde

a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je

v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel

vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra

pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku

vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne

a prudce vydechne (10 57)

Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute

biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW

a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod

nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute

funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy

plicniacutech funkciacute (24 29)

Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech

elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek

Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute

řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute

a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při

vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr

krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra

ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou

pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech

20

pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech

antigenů v moči (24 29)

Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute

punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme

zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)

Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute

bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)

Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet

proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech

vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů

naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho

vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute

Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci

kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou

vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se

zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute

edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy

provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute

zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad

při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle

postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta

edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra

odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport

odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50

55)

Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje

prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute

a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem

vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při

vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta

21

připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute

anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi

vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat

fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc

před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny

veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil

Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během

samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu

a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra

pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute

a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat

stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute

a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)

Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech

přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute

karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)

123 Leacutečba bronchopneumonie

Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je

nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute

pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů

neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno

antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech

patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute

situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)

Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce

Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady

tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute

mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě

mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou

doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky

22

odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od

hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute

předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho

uacutečinku (15 19 22)

Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně

V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme

Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute

makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute

způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak

doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako

ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo

cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky

hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5

dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba

přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti

ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19

25)

Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě

ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna

antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou

chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje

V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně

dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme

počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO

nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace

U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech

cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika

eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe

celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid

na lůţku (10 23 26 50)

23

Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit

co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient

nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute

specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute

prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za

sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda

reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech

podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute

metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute

bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů

Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu

hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)

V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika

Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute

statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem

těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute

aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute

gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute

pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute

fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho

stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze

uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)

Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb

Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle

ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina

pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či

staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh

onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena

a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)

24

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie

Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute

postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute

komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces

vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo

febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie

vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru

mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat

stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě

zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)

K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax

atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS

byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute

neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute

ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech

komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute

hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)

Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem

infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky

srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi

projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza

Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy

Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky

Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash

hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech

25

komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute

se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně

lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute

Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat

v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou

zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku

intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO

Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest

a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti

na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute

klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute

tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute

(29 41)

V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou

(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute

tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje

a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve

semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu

z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy

s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech

prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem

nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry

Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku

a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech

dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak

26

působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem

provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je

Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)

Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem

zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute

zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten

aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute

je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten

vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle

potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute

se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech

jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech

systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna

neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)

K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji

pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti

vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji

pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute

podpory (16 47)

132 Edukace pacienta

Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem

edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem

aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem

stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně

před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček

do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou

hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat

stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit

jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a

27

v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy

a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)

V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř

pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute

Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute

zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute

v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute

člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při

odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat

Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit

jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem

jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit

naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute

zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se

nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)

Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje

hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute

proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten

o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika

dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou

v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute

šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc

můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela

vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute

mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech

pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo

standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ

zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech

onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute

pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute

28

nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute

dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute

prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně

prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute

stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute

průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute

i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007

Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota

organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute

přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak

Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče

nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace

poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat

si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem

a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak

srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje

přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace

podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost

zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6

14 35)

V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha

vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)

Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech

nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu

K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech

29

dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto

stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly

v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu

U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci

a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute

hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret

z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute

pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi

jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce

(6 14 35)

Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit

ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav

nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech

činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe

byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute

odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG

upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost

aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na

intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG

odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute

vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho

(6 14 35)

Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity

vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako

neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute

i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute

nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute

energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute

tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet

30

poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute

vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute

nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje

uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře

podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)

V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto

pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav

při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute

při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako

subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy

Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute

přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute

a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit

se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute

intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute

analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)

31

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky

21 Ciacutele praacutece

V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele

Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute

Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

22 Vyacutezkumneacute otaacutezky

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

32

3 Metodika

3 1 Metodika praacutece

Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl

proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a

interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl

zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek

na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem

stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a

rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve

kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as

Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute

hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute

ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na

některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově

dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami

proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna

sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o

zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny

podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly

zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat

bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek

byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute

v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv

koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně

stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)

33

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru

Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely

z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče

Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a

nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců

do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr

respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech

odděleniacutech

Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto

onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a

března 2015

34

4 Vyacutesledky vyacutezkumu

Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje

R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8

Věk 30 50 30 25 29 30 29 27

Odděleniacute Interniacute

odd

Interniacute

JIP

Interniacute

JIP

Interniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute odd

Celkovaacute deacutelka

praxe

11 let 31 let 10 let 6 let 7 5

let

8 let 7 5

let

5 let

Deacutelka praxe na

odděleniacute

6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5

let

6 měs

Praxe na jinyacutech

odděleniacutech

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Interniacute

odd

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Onkologie

ARO

ADP

Ano ndash

ARO

Ne Ne Ano ndash

uacutestav

sociaacutelniacute

peacuteče

Setkaacuteniacute

s broncho-

pneumoniiacute

Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne

Nejvyššiacute

vzdělaacuteniacute

DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita

Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech

odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek

se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let

Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech

odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech

setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute

nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou

titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze

R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute

35

Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute

Kategorie Podkategorie

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Charakteristika pacientů

Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku

Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence

Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace

Komplikace bronchopneumonie

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute

leacutečebneacuteho reţimu

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Edukace

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace

a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje

podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii

ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku

hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii

nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu

36

Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu

k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel

prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou

informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako

součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute

respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5

R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8

doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou

organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1

R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku

bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů

s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je

v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě

neměla moţnost

Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute

i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze

zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo

(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na

nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje

daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se

zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema

bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference

ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla

bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo

37

Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Kategorie ndash Charakteristika pacientů

Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute

skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute

onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou

kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo

bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli

onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto

onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute

nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo

R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny

věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla

ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se

nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute

Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Odbornaacute literatura

a internet Seminaacuteře

Kolegoveacute a

kolegyně

Charakteristika

pacientů

60 ndash 70 let

Věk nad 75

let věku

38

Kategorie ndash Definice onemocněniacute

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich

odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam

Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla

bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď

uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute

zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7

byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute

bronchy

Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku

V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji

jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute

respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute

bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho

nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je

přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou

draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu

aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu

pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu

vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata

39

Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute

Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie

Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute

spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na

kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla

bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura

vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče

seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se

provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve

sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato

odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute

odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute

vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa

krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom

krevniacute obrazldquo

V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři

respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze

Definice

onemocněniacute

Přiacutečiny vzniku

Bakterie

Koky a

pneumokoky

Viry a pliacutesně

Běţneacute nachlazeniacute

Aspirace stravy

Pooperačniacute stav

Oslabenaacute imunita

Mykoplazmata

Zaacutenětlivaacute

infiltrace

plicniacute tkaacuteně

40

s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla

bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na

plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a

radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory

spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8

odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou

Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence

Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily

respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG

vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak

kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu

pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve

stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla

ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG

rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod

pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji

vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se

v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo

s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace

leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute

dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve

telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu

anebo dojde saacutemldquo (R5)

41

Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie

Diagnostika

bronchopneumonie

Ošetřovatelskeacute

intervence

Vyšetřeniacute

RTG S+P

Kultivace sputa

Krevniacute odběry se

zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute

markery ndash FW CRP

KO

Anamneacuteza

Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute

Spolupraacutece s ostatniacutemi

obory

Plicniacute

Interna

RDO

Laboratoře

Rehabilitace

Odběry dle ordinace

leacutekaře

Kontrola vyacutesledků

Evidence vyacutesledků

RTG objednat

telefonicky

Pacient odejde saacutem

nebo je doprovaacutezen

42

Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie

V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je

zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem

miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute

na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky

shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute

odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla

bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle

ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie

mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute

režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech

uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo

umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto

bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute

inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup

leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute

naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou

veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo

Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii

Podkategorie - Deacutelka hospitalizace

Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute

zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute

respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute

na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu

pacientaldquo

43

Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie

Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie

R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute

odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako

dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet

pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute

komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo

Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem

R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute

ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se

zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem

a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2

a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou

věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly

Leacutečba bronchopneumonie

ATB

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Deacutelka

hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny

44

Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie

Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim

V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty

R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute

fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče

o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem

bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo

Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku

ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho

režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo

(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se

vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3

uvedla respiračniacute selhaacuteniacute

Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu

Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek

tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem

teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako

největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin

a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek

tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient

Komplikace

bronchopneumonie

Respiračniacute selhaacuteniacute

Absces

Pleuritida

ARDS

Pleuraacutelniacute vyacutepotek

Zhoršeniacute stavu

45

nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim

přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo

Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče

V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla

bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech

onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u

všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute

se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech

onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Klidovyacute reţim

Dechovaacute

rehabilitace

Peacuteče o dyacutechaciacute

cesty

Oxygenoterapie

Dostatek tekutin

Nejčastějšiacute chyba

v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Nedostatek tekutin

Klid na lůţku

Inhalačniacute terapie

46

mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7

leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost

bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla

bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim

dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo

R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8

svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně

na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla

i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest

a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou

a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta

a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute

R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče

R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli

školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků

a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu

a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute

peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou

rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti

tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho

reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na

aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je

zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo

Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci

ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla

bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak

nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu

dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je

47

zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute

a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla

bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute

fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou

činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi

takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti

a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute

u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje

monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou

rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute

pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4

uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči

v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute

pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe

postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo

(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit

polohuldquo uvedla R3

48

Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Je stejnaacute jako u jinyacutech

plicniacutech onemocněniacute

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Antibiotika

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka

pacienta

Peacuteče v oblasti

soběstačnosti vyacuteţivy

pohyboveacuteho reţimu

hygieny

Edukace

49

Kategorie ndash Edukace pacienta

Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)

Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute

a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem

R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček

Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně

klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute

dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti

podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během

edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute

leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny

a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh

hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute

budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků

a vyšetřeniacutechldquo

Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta

Edukace pacienta

Uacutestniacute forma

Forma letaacuteků

Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Co je to za onemocněniacute

Doba leacutečby

50

Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5

- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace

Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře

Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou

otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo

R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute

dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď

obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute

naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci

a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo

R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn

nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten

pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo

(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute

nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou

odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo

R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem

screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7

uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba

nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut

navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně

s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje

51

Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Fyzioterapie Nutričniacute

terapeut

Je volaacuten a

objednaacuten

Provaacutediacute dechovou

rehabilitaci

Lehkeacute kondičniacute

cvičeniacute

Dle vyacutesledků

nutričniacuteho

screeningu volaacuten

Voliacute vhodnou

dietu

52

5 Diskuze

Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem

bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti

v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden

kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech

interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry

z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash

R8

Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute

uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31

otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se

respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute

kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i

Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute

uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako

přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute

onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla

bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo

srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla

diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi

zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto

pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů

selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem

opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute

rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a

přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute

opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem

probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při

53

onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek

energie na regeneraci

Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech

plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem

ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik

nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute

uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů

se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a

naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu

antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute

takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient

dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem

pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o

dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute

v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech

podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute

nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten

uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i

Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou

rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute

rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute

kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje

horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je

takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute

předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou

pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U

hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou

peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech

vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik

54

leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti

vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace

Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou

předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem

terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou

funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty

učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem

zkvalitněniacute ventilace plic

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute

zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka

uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na

interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium

informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se

setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době

sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji

přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto

se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i

R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně

když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že

potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo

internetu a ze seminaacuteřů

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic

Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a

plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute

potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku

byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď

rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z

běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo

55

RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly

teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos

v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute

odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a

velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek

Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute

spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute

s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem

odděleniacutem a s rehabilitaciacute

V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute

antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa

prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se

vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i

Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces

ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako

komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale

takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna

respondentka se setkala s ARDS

56

6 Zaacutevěr

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute

bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece

byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice

bronchopneumonie

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2

vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute

ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacientů s bronchopneumoniiacute

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice

bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute

znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem

informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech

zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku

Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute

v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly

ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute

peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo

ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute

Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty

a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře

nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute

57

7 Seznam použiteacute literatury

1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č

3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184

2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996

3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute

Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404

4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten

Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0

5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech

zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů

Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z

httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf

6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd

Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN

8070133031

7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly

1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8

8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke

zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN

978-80-247-2860-5

9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X

10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy

2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996

11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009

ISBN 978-80-247-3240-4

12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5

13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-

80-247-3240-4

information The third one last question focused on the specifics in providing nursing

care for a patient with bronchopneumonia

Metodology For achievement of the results of the practical work was used

qualitative research which was conducted through semi - structured interview with

general nurses from lung and internal departments Each interview contained 31

questions Some interviews had been completed by special questions Approximate

length of each interview was 45 minutes The interviews were recorded by dictaphone

with verbal approval of respondents Research group consisted of 8 respondents The

respondents 1 - 4 came from internal department The respondent 2 and 3 then from

internal intensive care The respondents 5 - 8 were from lung department On the base

of data analysis 10 categories and several subcategories was determined

Results Based on data analysis it was found out that the specifics of nursing

care in which respondents agreed include the use of antibiotics as a drug of choice

Among other procedures respondents said the symptoms treating Among the reported

drugs to treat symptoms were most frequently mentioned mucolytics expektorantia and

antipyretics They also agreed on the necessity and importance of sleep mode In the

area of treatment some respondents agreed that the most important nurse interventions

is taking care of the airways and also adequate fluid intake In relation to knowledge it

was found out that all respondents have the necessary knowledge and information

supplements and they improve them The most common source was the Internet or

professional publications or other literature The respondents had sufficient and true

knowledge of the disease itself

Based on the data obtained by qualitative research arose following categories

Lifelong education of nurses Patient characteristics Disease definition

Bronchopneumonia diagnosis Treatment bronchopneumonia A complication of

bronchopneumonia A regimen of nursing care Nursing care Patient education and

Cooperation with other branches

Conclusion The research shows that nurses have the necessary and sufficient

knowledge about the disease bronchopneumonia They know the specifics in providing

nursing care for patients with bronchopneumonia The research showed that the biggest

problem for patients is keeping idle mode The most frequent interventions in

addressing this issue sisters bring educational form and explanation of the necessity of

keeping idle mode The proposal of standard and informative brochure were created in

conclusion arising from the survey

Keywords bronchopneumonia nursing care nurse patient

Prohlaacutešeniacute

Prohlašuji ţe svoji bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracoval(a) samostatně pouze

s pouţitiacutem pramenů a literatury uvedenyacutech v seznamu citovaneacute literatury

Prohlašuji ţe v souladu s sect 47b zaacutekona č 1111998 Sb v platneacutem zněniacute souhlasiacutem

se zveřejněniacutem sveacute bakalaacuteřskeacute praacutece a to ndash v nezkraacuteceneacute podobě ndash v uacutepravě vznikleacute

vypuštěniacutem vyznačenyacutech čaacutestiacute archivovanyacutech fakultou ndash elektronickou cestou ve

veřejně přiacutestupneacute čaacutesti databaacuteze STAG provozovaneacute Jihočeskou univerzitou v Českyacutech

Budějoviciacutech na jejich internetovyacutech straacutenkaacutech a to se zachovaacuteniacutem meacuteho autorskeacuteho

praacuteva k odevzdaneacutemu textu teacuteto kvalifikačniacute praacutece Souhlasiacutem daacutele s tiacutem aby touteacuteţ

elektronickou cestou byly v souladu s uvedenyacutem ustanoveniacutem zaacutekona č 1111998 Sb

zveřejněny posudky školitele a oponentů praacutece i zaacuteznam o průběhu a vyacutesledku obhajoby

kvalifikačniacute praacutece Rovněţ souhlasiacutem s porovnaacuteniacutem textu meacute kvalifikačniacute praacutece s

databaacuteziacute kvalifikačniacutech praciacute Thesescz provozovanou Naacuterodniacutem registrem

vysokoškolskyacutech kvalifikačniacutech praciacute a systeacutemem na odhalovaacuteniacute plagiaacutetů

V Českyacutech Budějoviciacutech dne 11 8 2015

Zuzana Slaacutemovaacute

Poděkovaacuteniacute

Raacuteda bych touto cestou poděkovala Mgr Věře Olišaroveacute za vedeniacute bakalaacuteřskeacute

praacutece a za mnoho cennyacutech připomiacutenek a rad Poděkovaacuteniacute patřiacute takeacute Mgr Vejvodoveacute za

korekci českeacuteho jazyka a Mgr Kouďoveacute za překlad abstraktu V posledniacute řadě bych

chtěla poděkovat celeacute sveacute rodině bez ktereacute by toto studium nebylo moţneacute

10

Obsah

Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12

1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17

122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18

123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33

4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34

5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52

6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56

7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57

8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61

Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89

11

Seznam použityacutech zkratek

ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech

ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute

FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)

CRP ndash C - reaktivniacute protein

CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie

EKG ndash Elektrokardiogaf

JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče

KO ndash Krevniacute obraz

MR ndash Magnetickaacute rezonance

PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce

RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek

12

Uacutevod

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet

vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle

věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti

a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty

Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute

republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute

přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti

U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii

do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)

Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto

onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute

jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět

viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece

hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute

Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo

pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie

13

1 Současnyacute stav

Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době

staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute

praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta

a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute

způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute

naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech

reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece

po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute

čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)

Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute

ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku

onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů

kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů

přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně

okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje

na hranici 99 přiacutepadů (38 46)

Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů

Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543

Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu

U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur

u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se

ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let

okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho

a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest

Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme

byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute

14

neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech

plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)

Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu

a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti

jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute

tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě

hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka

stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem

systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum

maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou

a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute

vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute

tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami

do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9

20 44)

Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň

atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů

V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje

a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je

dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute

činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku

a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)

Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic

vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je

vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo

ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako

na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)

Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos

dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute

hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute

15

ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez

Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami

Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas

nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou

na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute

zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute

vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je

naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny

Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan

na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu

ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute

slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je

vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami

Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou

vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou

připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute

tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)

Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje

na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku

ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem

ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute

rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ

do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede

strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je

asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou

ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky

(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem

tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute

pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou

Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin

16

(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor

mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)

V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute

na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute

vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů

alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje

jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty

dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute

kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)

1 2 Bronchopneumonie

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot

kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute

schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum

původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute

byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute

bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou

podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem

pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii

patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)

Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo

většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska

mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem

zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny

povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok

coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla

Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem

17

S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute

leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)

Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků

anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je

definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi

nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě

Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute

můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně

narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute

vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto

přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute

o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci

(3 38)

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie

Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic

Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk

přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute

a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute

v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je

běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute

antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute

pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem

podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem

a antibiotikům (3 17)

Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu

průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme

bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny

klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo

lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se

18

zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute

kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute

bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen

běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva

či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se

zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi

a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)

122 Diagnostika bronchopneumonie

Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů

jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno

realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou

ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute

hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza

Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute

zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako

doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute

biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit

můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)

Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů

ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute

nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst

a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom

vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech

infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute

bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku

a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech

přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz

tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)

19

Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute

hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute

diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku

na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute

formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu

dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje

funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde

a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je

v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel

vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra

pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku

vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne

a prudce vydechne (10 57)

Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute

biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW

a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod

nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute

funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy

plicniacutech funkciacute (24 29)

Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech

elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek

Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute

řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute

a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při

vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr

krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra

ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou

pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech

20

pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech

antigenů v moči (24 29)

Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute

punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme

zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)

Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute

bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)

Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet

proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech

vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů

naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho

vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute

Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci

kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou

vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se

zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute

edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy

provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute

zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad

při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle

postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta

edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra

odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport

odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50

55)

Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje

prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute

a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem

vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při

vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta

21

připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute

anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi

vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat

fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc

před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny

veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil

Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během

samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu

a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra

pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute

a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat

stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute

a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)

Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech

přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute

karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)

123 Leacutečba bronchopneumonie

Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je

nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute

pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů

neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno

antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech

patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute

situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)

Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce

Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady

tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute

mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě

mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou

doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky

22

odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od

hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute

předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho

uacutečinku (15 19 22)

Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně

V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme

Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute

makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute

způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak

doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako

ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo

cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky

hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5

dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba

přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti

ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19

25)

Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě

ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna

antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou

chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje

V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně

dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme

počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO

nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace

U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech

cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika

eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe

celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid

na lůţku (10 23 26 50)

23

Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit

co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient

nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute

specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute

prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za

sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda

reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech

podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute

metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute

bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů

Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu

hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)

V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika

Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute

statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem

těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute

aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute

gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute

pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute

fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho

stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze

uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)

Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb

Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle

ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina

pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či

staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh

onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena

a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)

24

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie

Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute

postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute

komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces

vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo

febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie

vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru

mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat

stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě

zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)

K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax

atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS

byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute

neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute

ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech

komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute

hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)

Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem

infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky

srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi

projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza

Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy

Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky

Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash

hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech

25

komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute

se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně

lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute

Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat

v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou

zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku

intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO

Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest

a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti

na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute

klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute

tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute

(29 41)

V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou

(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute

tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje

a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve

semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu

z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy

s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech

prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem

nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry

Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku

a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech

dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak

26

působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem

provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je

Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)

Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem

zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute

zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten

aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute

je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten

vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle

potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute

se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech

jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech

systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna

neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)

K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji

pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti

vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji

pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute

podpory (16 47)

132 Edukace pacienta

Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem

edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem

aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem

stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně

před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček

do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou

hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat

stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit

jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a

27

v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy

a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)

V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř

pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute

Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute

zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute

v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute

člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při

odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat

Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit

jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem

jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit

naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute

zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se

nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)

Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje

hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute

proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten

o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika

dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou

v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute

šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc

můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela

vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute

mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech

pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo

standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ

zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech

onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute

pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute

28

nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute

dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute

prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně

prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute

stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute

průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute

i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007

Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota

organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute

přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak

Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče

nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace

poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat

si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem

a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak

srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje

přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace

podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost

zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6

14 35)

V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha

vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)

Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech

nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu

K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech

29

dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto

stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly

v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu

U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci

a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute

hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret

z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute

pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi

jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce

(6 14 35)

Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit

ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav

nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech

činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe

byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute

odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG

upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost

aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na

intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG

odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute

vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho

(6 14 35)

Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity

vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako

neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute

i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute

nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute

energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute

tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet

30

poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute

vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute

nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje

uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře

podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)

V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto

pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav

při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute

při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako

subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy

Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute

přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute

a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit

se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute

intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute

analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)

31

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky

21 Ciacutele praacutece

V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele

Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute

Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

22 Vyacutezkumneacute otaacutezky

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

32

3 Metodika

3 1 Metodika praacutece

Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl

proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a

interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl

zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek

na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem

stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a

rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve

kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as

Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute

hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute

ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na

některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově

dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami

proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna

sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o

zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny

podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly

zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat

bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek

byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute

v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv

koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně

stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)

33

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru

Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely

z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče

Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a

nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců

do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr

respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech

odděleniacutech

Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto

onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a

března 2015

34

4 Vyacutesledky vyacutezkumu

Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje

R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8

Věk 30 50 30 25 29 30 29 27

Odděleniacute Interniacute

odd

Interniacute

JIP

Interniacute

JIP

Interniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute odd

Celkovaacute deacutelka

praxe

11 let 31 let 10 let 6 let 7 5

let

8 let 7 5

let

5 let

Deacutelka praxe na

odděleniacute

6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5

let

6 měs

Praxe na jinyacutech

odděleniacutech

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Interniacute

odd

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Onkologie

ARO

ADP

Ano ndash

ARO

Ne Ne Ano ndash

uacutestav

sociaacutelniacute

peacuteče

Setkaacuteniacute

s broncho-

pneumoniiacute

Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne

Nejvyššiacute

vzdělaacuteniacute

DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita

Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech

odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek

se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let

Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech

odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech

setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute

nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou

titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze

R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute

35

Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute

Kategorie Podkategorie

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Charakteristika pacientů

Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku

Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence

Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace

Komplikace bronchopneumonie

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute

leacutečebneacuteho reţimu

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Edukace

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace

a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje

podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii

ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku

hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii

nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu

36

Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu

k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel

prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou

informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako

součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute

respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5

R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8

doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou

organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1

R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku

bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů

s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je

v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě

neměla moţnost

Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute

i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze

zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo

(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na

nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje

daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se

zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema

bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference

ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla

bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo

37

Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Kategorie ndash Charakteristika pacientů

Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute

skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute

onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou

kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo

bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli

onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto

onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute

nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo

R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny

věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla

ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se

nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute

Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Odbornaacute literatura

a internet Seminaacuteře

Kolegoveacute a

kolegyně

Charakteristika

pacientů

60 ndash 70 let

Věk nad 75

let věku

38

Kategorie ndash Definice onemocněniacute

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich

odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam

Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla

bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď

uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute

zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7

byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute

bronchy

Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku

V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji

jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute

respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute

bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho

nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je

přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou

draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu

aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu

pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu

vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata

39

Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute

Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie

Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute

spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na

kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla

bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura

vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče

seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se

provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve

sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato

odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute

odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute

vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa

krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom

krevniacute obrazldquo

V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři

respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze

Definice

onemocněniacute

Přiacutečiny vzniku

Bakterie

Koky a

pneumokoky

Viry a pliacutesně

Běţneacute nachlazeniacute

Aspirace stravy

Pooperačniacute stav

Oslabenaacute imunita

Mykoplazmata

Zaacutenětlivaacute

infiltrace

plicniacute tkaacuteně

40

s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla

bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na

plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a

radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory

spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8

odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou

Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence

Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily

respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG

vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak

kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu

pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve

stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla

ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG

rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod

pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji

vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se

v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo

s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace

leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute

dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve

telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu

anebo dojde saacutemldquo (R5)

41

Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie

Diagnostika

bronchopneumonie

Ošetřovatelskeacute

intervence

Vyšetřeniacute

RTG S+P

Kultivace sputa

Krevniacute odběry se

zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute

markery ndash FW CRP

KO

Anamneacuteza

Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute

Spolupraacutece s ostatniacutemi

obory

Plicniacute

Interna

RDO

Laboratoře

Rehabilitace

Odběry dle ordinace

leacutekaře

Kontrola vyacutesledků

Evidence vyacutesledků

RTG objednat

telefonicky

Pacient odejde saacutem

nebo je doprovaacutezen

42

Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie

V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je

zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem

miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute

na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky

shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute

odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla

bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle

ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie

mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute

režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech

uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo

umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto

bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute

inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup

leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute

naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou

veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo

Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii

Podkategorie - Deacutelka hospitalizace

Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute

zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute

respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute

na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu

pacientaldquo

43

Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie

Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie

R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute

odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako

dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet

pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute

komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo

Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem

R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute

ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se

zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem

a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2

a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou

věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly

Leacutečba bronchopneumonie

ATB

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Deacutelka

hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny

44

Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie

Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim

V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty

R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute

fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče

o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem

bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo

Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku

ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho

režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo

(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se

vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3

uvedla respiračniacute selhaacuteniacute

Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu

Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek

tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem

teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako

největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin

a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek

tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient

Komplikace

bronchopneumonie

Respiračniacute selhaacuteniacute

Absces

Pleuritida

ARDS

Pleuraacutelniacute vyacutepotek

Zhoršeniacute stavu

45

nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim

přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo

Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče

V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla

bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech

onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u

všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute

se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech

onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Klidovyacute reţim

Dechovaacute

rehabilitace

Peacuteče o dyacutechaciacute

cesty

Oxygenoterapie

Dostatek tekutin

Nejčastějšiacute chyba

v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Nedostatek tekutin

Klid na lůţku

Inhalačniacute terapie

46

mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7

leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost

bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla

bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim

dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo

R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8

svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně

na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla

i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest

a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou

a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta

a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute

R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče

R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli

školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků

a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu

a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute

peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou

rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti

tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho

reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na

aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je

zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo

Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci

ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla

bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak

nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu

dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je

47

zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute

a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla

bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute

fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou

činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi

takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti

a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute

u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje

monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou

rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute

pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4

uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči

v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute

pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe

postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo

(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit

polohuldquo uvedla R3

48

Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Je stejnaacute jako u jinyacutech

plicniacutech onemocněniacute

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Antibiotika

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka

pacienta

Peacuteče v oblasti

soběstačnosti vyacuteţivy

pohyboveacuteho reţimu

hygieny

Edukace

49

Kategorie ndash Edukace pacienta

Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)

Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute

a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem

R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček

Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně

klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute

dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti

podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během

edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute

leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny

a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh

hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute

budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků

a vyšetřeniacutechldquo

Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta

Edukace pacienta

Uacutestniacute forma

Forma letaacuteků

Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Co je to za onemocněniacute

Doba leacutečby

50

Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5

- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace

Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře

Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou

otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo

R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute

dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď

obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute

naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci

a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo

R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn

nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten

pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo

(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute

nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou

odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo

R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem

screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7

uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba

nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut

navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně

s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje

51

Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Fyzioterapie Nutričniacute

terapeut

Je volaacuten a

objednaacuten

Provaacutediacute dechovou

rehabilitaci

Lehkeacute kondičniacute

cvičeniacute

Dle vyacutesledků

nutričniacuteho

screeningu volaacuten

Voliacute vhodnou

dietu

52

5 Diskuze

Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem

bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti

v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden

kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech

interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry

z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash

R8

Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute

uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31

otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se

respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute

kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i

Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute

uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako

přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute

onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla

bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo

srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla

diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi

zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto

pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů

selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem

opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute

rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a

přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute

opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem

probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při

53

onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek

energie na regeneraci

Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech

plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem

ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik

nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute

uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů

se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a

naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu

antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute

takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient

dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem

pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o

dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute

v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech

podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute

nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten

uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i

Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou

rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute

rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute

kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje

horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je

takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute

předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou

pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U

hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou

peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech

vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik

54

leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti

vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace

Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou

předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem

terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou

funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty

učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem

zkvalitněniacute ventilace plic

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute

zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka

uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na

interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium

informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se

setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době

sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji

přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto

se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i

R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně

když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že

potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo

internetu a ze seminaacuteřů

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic

Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a

plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute

potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku

byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď

rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z

běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo

55

RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly

teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos

v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute

odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a

velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek

Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute

spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute

s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem

odděleniacutem a s rehabilitaciacute

V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute

antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa

prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se

vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i

Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces

ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako

komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale

takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna

respondentka se setkala s ARDS

56

6 Zaacutevěr

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute

bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece

byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice

bronchopneumonie

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2

vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute

ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacientů s bronchopneumoniiacute

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice

bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute

znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem

informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech

zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku

Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute

v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly

ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute

peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo

ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute

Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty

a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře

nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute

57

7 Seznam použiteacute literatury

1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č

3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184

2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996

3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute

Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404

4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten

Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0

5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech

zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů

Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z

httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf

6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd

Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN

8070133031

7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly

1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8

8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke

zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN

978-80-247-2860-5

9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X

10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy

2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996

11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009

ISBN 978-80-247-3240-4

12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5

13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-

80-247-3240-4

Conclusion The research shows that nurses have the necessary and sufficient

knowledge about the disease bronchopneumonia They know the specifics in providing

nursing care for patients with bronchopneumonia The research showed that the biggest

problem for patients is keeping idle mode The most frequent interventions in

addressing this issue sisters bring educational form and explanation of the necessity of

keeping idle mode The proposal of standard and informative brochure were created in

conclusion arising from the survey

Keywords bronchopneumonia nursing care nurse patient

Prohlaacutešeniacute

Prohlašuji ţe svoji bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracoval(a) samostatně pouze

s pouţitiacutem pramenů a literatury uvedenyacutech v seznamu citovaneacute literatury

Prohlašuji ţe v souladu s sect 47b zaacutekona č 1111998 Sb v platneacutem zněniacute souhlasiacutem

se zveřejněniacutem sveacute bakalaacuteřskeacute praacutece a to ndash v nezkraacuteceneacute podobě ndash v uacutepravě vznikleacute

vypuštěniacutem vyznačenyacutech čaacutestiacute archivovanyacutech fakultou ndash elektronickou cestou ve

veřejně přiacutestupneacute čaacutesti databaacuteze STAG provozovaneacute Jihočeskou univerzitou v Českyacutech

Budějoviciacutech na jejich internetovyacutech straacutenkaacutech a to se zachovaacuteniacutem meacuteho autorskeacuteho

praacuteva k odevzdaneacutemu textu teacuteto kvalifikačniacute praacutece Souhlasiacutem daacutele s tiacutem aby touteacuteţ

elektronickou cestou byly v souladu s uvedenyacutem ustanoveniacutem zaacutekona č 1111998 Sb

zveřejněny posudky školitele a oponentů praacutece i zaacuteznam o průběhu a vyacutesledku obhajoby

kvalifikačniacute praacutece Rovněţ souhlasiacutem s porovnaacuteniacutem textu meacute kvalifikačniacute praacutece s

databaacuteziacute kvalifikačniacutech praciacute Thesescz provozovanou Naacuterodniacutem registrem

vysokoškolskyacutech kvalifikačniacutech praciacute a systeacutemem na odhalovaacuteniacute plagiaacutetů

V Českyacutech Budějoviciacutech dne 11 8 2015

Zuzana Slaacutemovaacute

Poděkovaacuteniacute

Raacuteda bych touto cestou poděkovala Mgr Věře Olišaroveacute za vedeniacute bakalaacuteřskeacute

praacutece a za mnoho cennyacutech připomiacutenek a rad Poděkovaacuteniacute patřiacute takeacute Mgr Vejvodoveacute za

korekci českeacuteho jazyka a Mgr Kouďoveacute za překlad abstraktu V posledniacute řadě bych

chtěla poděkovat celeacute sveacute rodině bez ktereacute by toto studium nebylo moţneacute

10

Obsah

Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12

1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17

122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18

123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33

4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34

5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52

6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56

7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57

8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61

Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89

11

Seznam použityacutech zkratek

ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech

ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute

FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)

CRP ndash C - reaktivniacute protein

CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie

EKG ndash Elektrokardiogaf

JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče

KO ndash Krevniacute obraz

MR ndash Magnetickaacute rezonance

PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce

RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek

12

Uacutevod

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet

vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle

věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti

a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty

Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute

republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute

přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti

U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii

do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)

Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto

onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute

jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět

viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece

hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute

Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo

pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie

13

1 Současnyacute stav

Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době

staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute

praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta

a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute

způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute

naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech

reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece

po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute

čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)

Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute

ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku

onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů

kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů

přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně

okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje

na hranici 99 přiacutepadů (38 46)

Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů

Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543

Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu

U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur

u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se

ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let

okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho

a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest

Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme

byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute

14

neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech

plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)

Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu

a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti

jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute

tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě

hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka

stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem

systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum

maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou

a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute

vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute

tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami

do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9

20 44)

Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň

atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů

V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje

a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je

dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute

činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku

a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)

Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic

vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je

vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo

ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako

na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)

Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos

dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute

hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute

15

ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez

Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami

Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas

nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou

na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute

zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute

vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je

naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny

Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan

na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu

ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute

slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je

vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami

Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou

vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou

připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute

tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)

Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje

na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku

ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem

ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute

rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ

do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede

strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je

asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou

ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky

(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem

tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute

pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou

Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin

16

(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor

mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)

V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute

na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute

vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů

alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje

jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty

dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute

kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)

1 2 Bronchopneumonie

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot

kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute

schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum

původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute

byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute

bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou

podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem

pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii

patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)

Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo

většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska

mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem

zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny

povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok

coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla

Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem

17

S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute

leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)

Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků

anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je

definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi

nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě

Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute

můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně

narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute

vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto

přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute

o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci

(3 38)

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie

Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic

Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk

přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute

a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute

v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je

běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute

antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute

pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem

podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem

a antibiotikům (3 17)

Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu

průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme

bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny

klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo

lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se

18

zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute

kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute

bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen

běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva

či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se

zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi

a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)

122 Diagnostika bronchopneumonie

Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů

jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno

realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou

ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute

hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza

Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute

zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako

doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute

biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit

můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)

Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů

ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute

nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst

a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom

vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech

infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute

bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku

a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech

přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz

tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)

19

Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute

hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute

diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku

na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute

formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu

dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje

funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde

a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je

v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel

vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra

pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku

vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne

a prudce vydechne (10 57)

Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute

biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW

a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod

nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute

funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy

plicniacutech funkciacute (24 29)

Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech

elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek

Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute

řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute

a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při

vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr

krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra

ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou

pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech

20

pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech

antigenů v moči (24 29)

Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute

punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme

zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)

Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute

bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)

Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet

proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech

vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů

naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho

vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute

Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci

kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou

vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se

zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute

edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy

provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute

zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad

při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle

postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta

edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra

odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport

odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50

55)

Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje

prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute

a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem

vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při

vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta

21

připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute

anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi

vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat

fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc

před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny

veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil

Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během

samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu

a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra

pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute

a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat

stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute

a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)

Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech

přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute

karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)

123 Leacutečba bronchopneumonie

Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je

nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute

pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů

neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno

antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech

patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute

situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)

Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce

Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady

tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute

mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě

mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou

doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky

22

odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od

hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute

předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho

uacutečinku (15 19 22)

Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně

V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme

Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute

makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute

způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak

doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako

ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo

cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky

hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5

dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba

přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti

ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19

25)

Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě

ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna

antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou

chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje

V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně

dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme

počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO

nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace

U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech

cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika

eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe

celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid

na lůţku (10 23 26 50)

23

Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit

co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient

nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute

specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute

prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za

sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda

reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech

podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute

metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute

bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů

Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu

hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)

V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika

Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute

statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem

těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute

aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute

gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute

pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute

fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho

stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze

uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)

Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb

Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle

ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina

pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či

staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh

onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena

a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)

24

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie

Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute

postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute

komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces

vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo

febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie

vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru

mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat

stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě

zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)

K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax

atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS

byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute

neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute

ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech

komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute

hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)

Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem

infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky

srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi

projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza

Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy

Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky

Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash

hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech

25

komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute

se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně

lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute

Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat

v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou

zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku

intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO

Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest

a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti

na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute

klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute

tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute

(29 41)

V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou

(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute

tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje

a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve

semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu

z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy

s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech

prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem

nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry

Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku

a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech

dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak

26

působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem

provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je

Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)

Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem

zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute

zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten

aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute

je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten

vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle

potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute

se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech

jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech

systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna

neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)

K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji

pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti

vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji

pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute

podpory (16 47)

132 Edukace pacienta

Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem

edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem

aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem

stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně

před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček

do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou

hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat

stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit

jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a

27

v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy

a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)

V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř

pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute

Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute

zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute

v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute

člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při

odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat

Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit

jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem

jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit

naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute

zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se

nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)

Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje

hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute

proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten

o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika

dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou

v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute

šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc

můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela

vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute

mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech

pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo

standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ

zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech

onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute

pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute

28

nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute

dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute

prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně

prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute

stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute

průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute

i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007

Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota

organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute

přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak

Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče

nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace

poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat

si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem

a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak

srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje

přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace

podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost

zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6

14 35)

V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha

vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)

Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech

nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu

K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech

29

dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto

stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly

v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu

U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci

a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute

hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret

z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute

pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi

jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce

(6 14 35)

Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit

ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav

nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech

činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe

byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute

odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG

upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost

aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na

intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG

odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute

vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho

(6 14 35)

Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity

vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako

neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute

i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute

nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute

energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute

tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet

30

poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute

vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute

nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje

uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře

podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)

V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto

pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav

při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute

při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako

subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy

Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute

přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute

a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit

se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute

intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute

analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)

31

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky

21 Ciacutele praacutece

V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele

Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute

Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

22 Vyacutezkumneacute otaacutezky

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

32

3 Metodika

3 1 Metodika praacutece

Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl

proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a

interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl

zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek

na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem

stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a

rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve

kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as

Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute

hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute

ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na

některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově

dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami

proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna

sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o

zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny

podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly

zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat

bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek

byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute

v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv

koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně

stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)

33

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru

Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely

z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče

Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a

nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců

do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr

respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech

odděleniacutech

Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto

onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a

března 2015

34

4 Vyacutesledky vyacutezkumu

Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje

R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8

Věk 30 50 30 25 29 30 29 27

Odděleniacute Interniacute

odd

Interniacute

JIP

Interniacute

JIP

Interniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute odd

Celkovaacute deacutelka

praxe

11 let 31 let 10 let 6 let 7 5

let

8 let 7 5

let

5 let

Deacutelka praxe na

odděleniacute

6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5

let

6 měs

Praxe na jinyacutech

odděleniacutech

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Interniacute

odd

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Onkologie

ARO

ADP

Ano ndash

ARO

Ne Ne Ano ndash

uacutestav

sociaacutelniacute

peacuteče

Setkaacuteniacute

s broncho-

pneumoniiacute

Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne

Nejvyššiacute

vzdělaacuteniacute

DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita

Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech

odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek

se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let

Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech

odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech

setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute

nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou

titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze

R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute

35

Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute

Kategorie Podkategorie

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Charakteristika pacientů

Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku

Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence

Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace

Komplikace bronchopneumonie

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute

leacutečebneacuteho reţimu

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Edukace

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace

a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje

podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii

ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku

hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii

nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu

36

Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu

k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel

prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou

informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako

součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute

respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5

R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8

doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou

organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1

R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku

bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů

s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je

v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě

neměla moţnost

Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute

i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze

zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo

(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na

nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje

daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se

zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema

bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference

ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla

bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo

37

Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Kategorie ndash Charakteristika pacientů

Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute

skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute

onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou

kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo

bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli

onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto

onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute

nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo

R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny

věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla

ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se

nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute

Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Odbornaacute literatura

a internet Seminaacuteře

Kolegoveacute a

kolegyně

Charakteristika

pacientů

60 ndash 70 let

Věk nad 75

let věku

38

Kategorie ndash Definice onemocněniacute

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich

odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam

Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla

bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď

uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute

zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7

byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute

bronchy

Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku

V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji

jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute

respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute

bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho

nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je

přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou

draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu

aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu

pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu

vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata

39

Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute

Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie

Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute

spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na

kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla

bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura

vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče

seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se

provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve

sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato

odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute

odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute

vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa

krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom

krevniacute obrazldquo

V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři

respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze

Definice

onemocněniacute

Přiacutečiny vzniku

Bakterie

Koky a

pneumokoky

Viry a pliacutesně

Běţneacute nachlazeniacute

Aspirace stravy

Pooperačniacute stav

Oslabenaacute imunita

Mykoplazmata

Zaacutenětlivaacute

infiltrace

plicniacute tkaacuteně

40

s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla

bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na

plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a

radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory

spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8

odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou

Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence

Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily

respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG

vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak

kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu

pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve

stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla

ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG

rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod

pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji

vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se

v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo

s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace

leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute

dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve

telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu

anebo dojde saacutemldquo (R5)

41

Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie

Diagnostika

bronchopneumonie

Ošetřovatelskeacute

intervence

Vyšetřeniacute

RTG S+P

Kultivace sputa

Krevniacute odběry se

zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute

markery ndash FW CRP

KO

Anamneacuteza

Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute

Spolupraacutece s ostatniacutemi

obory

Plicniacute

Interna

RDO

Laboratoře

Rehabilitace

Odběry dle ordinace

leacutekaře

Kontrola vyacutesledků

Evidence vyacutesledků

RTG objednat

telefonicky

Pacient odejde saacutem

nebo je doprovaacutezen

42

Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie

V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je

zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem

miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute

na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky

shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute

odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla

bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle

ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie

mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute

režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech

uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo

umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto

bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute

inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup

leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute

naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou

veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo

Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii

Podkategorie - Deacutelka hospitalizace

Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute

zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute

respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute

na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu

pacientaldquo

43

Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie

Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie

R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute

odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako

dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet

pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute

komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo

Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem

R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute

ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se

zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem

a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2

a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou

věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly

Leacutečba bronchopneumonie

ATB

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Deacutelka

hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny

44

Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie

Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim

V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty

R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute

fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče

o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem

bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo

Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku

ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho

režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo

(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se

vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3

uvedla respiračniacute selhaacuteniacute

Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu

Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek

tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem

teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako

největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin

a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek

tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient

Komplikace

bronchopneumonie

Respiračniacute selhaacuteniacute

Absces

Pleuritida

ARDS

Pleuraacutelniacute vyacutepotek

Zhoršeniacute stavu

45

nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim

přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo

Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče

V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla

bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech

onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u

všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute

se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech

onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Klidovyacute reţim

Dechovaacute

rehabilitace

Peacuteče o dyacutechaciacute

cesty

Oxygenoterapie

Dostatek tekutin

Nejčastějšiacute chyba

v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Nedostatek tekutin

Klid na lůţku

Inhalačniacute terapie

46

mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7

leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost

bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla

bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim

dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo

R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8

svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně

na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla

i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest

a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou

a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta

a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute

R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče

R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli

školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků

a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu

a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute

peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou

rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti

tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho

reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na

aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je

zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo

Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci

ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla

bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak

nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu

dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je

47

zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute

a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla

bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute

fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou

činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi

takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti

a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute

u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje

monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou

rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute

pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4

uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči

v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute

pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe

postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo

(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit

polohuldquo uvedla R3

48

Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Je stejnaacute jako u jinyacutech

plicniacutech onemocněniacute

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Antibiotika

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka

pacienta

Peacuteče v oblasti

soběstačnosti vyacuteţivy

pohyboveacuteho reţimu

hygieny

Edukace

49

Kategorie ndash Edukace pacienta

Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)

Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute

a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem

R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček

Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně

klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute

dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti

podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během

edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute

leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny

a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh

hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute

budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků

a vyšetřeniacutechldquo

Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta

Edukace pacienta

Uacutestniacute forma

Forma letaacuteků

Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Co je to za onemocněniacute

Doba leacutečby

50

Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5

- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace

Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře

Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou

otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo

R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute

dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď

obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute

naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci

a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo

R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn

nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten

pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo

(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute

nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou

odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo

R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem

screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7

uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba

nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut

navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně

s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje

51

Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Fyzioterapie Nutričniacute

terapeut

Je volaacuten a

objednaacuten

Provaacutediacute dechovou

rehabilitaci

Lehkeacute kondičniacute

cvičeniacute

Dle vyacutesledků

nutričniacuteho

screeningu volaacuten

Voliacute vhodnou

dietu

52

5 Diskuze

Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem

bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti

v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden

kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech

interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry

z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash

R8

Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute

uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31

otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se

respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute

kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i

Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute

uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako

přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute

onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla

bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo

srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla

diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi

zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto

pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů

selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem

opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute

rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a

přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute

opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem

probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při

53

onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek

energie na regeneraci

Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech

plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem

ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik

nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute

uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů

se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a

naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu

antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute

takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient

dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem

pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o

dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute

v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech

podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute

nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten

uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i

Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou

rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute

rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute

kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje

horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je

takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute

předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou

pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U

hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou

peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech

vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik

54

leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti

vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace

Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou

předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem

terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou

funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty

učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem

zkvalitněniacute ventilace plic

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute

zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka

uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na

interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium

informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se

setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době

sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji

přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto

se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i

R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně

když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že

potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo

internetu a ze seminaacuteřů

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic

Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a

plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute

potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku

byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď

rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z

běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo

55

RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly

teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos

v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute

odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a

velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek

Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute

spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute

s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem

odděleniacutem a s rehabilitaciacute

V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute

antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa

prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se

vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i

Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces

ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako

komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale

takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna

respondentka se setkala s ARDS

56

6 Zaacutevěr

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute

bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece

byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice

bronchopneumonie

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2

vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute

ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacientů s bronchopneumoniiacute

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice

bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute

znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem

informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech

zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku

Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute

v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly

ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute

peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo

ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute

Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty

a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře

nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute

57

7 Seznam použiteacute literatury

1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č

3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184

2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996

3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute

Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404

4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten

Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0

5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech

zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů

Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z

httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf

6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd

Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN

8070133031

7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly

1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8

8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke

zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN

978-80-247-2860-5

9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X

10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy

2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996

11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009

ISBN 978-80-247-3240-4

12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5

13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-

80-247-3240-4

Prohlaacutešeniacute

Prohlašuji ţe svoji bakalaacuteřskou praacuteci jsem vypracoval(a) samostatně pouze

s pouţitiacutem pramenů a literatury uvedenyacutech v seznamu citovaneacute literatury

Prohlašuji ţe v souladu s sect 47b zaacutekona č 1111998 Sb v platneacutem zněniacute souhlasiacutem

se zveřejněniacutem sveacute bakalaacuteřskeacute praacutece a to ndash v nezkraacuteceneacute podobě ndash v uacutepravě vznikleacute

vypuštěniacutem vyznačenyacutech čaacutestiacute archivovanyacutech fakultou ndash elektronickou cestou ve

veřejně přiacutestupneacute čaacutesti databaacuteze STAG provozovaneacute Jihočeskou univerzitou v Českyacutech

Budějoviciacutech na jejich internetovyacutech straacutenkaacutech a to se zachovaacuteniacutem meacuteho autorskeacuteho

praacuteva k odevzdaneacutemu textu teacuteto kvalifikačniacute praacutece Souhlasiacutem daacutele s tiacutem aby touteacuteţ

elektronickou cestou byly v souladu s uvedenyacutem ustanoveniacutem zaacutekona č 1111998 Sb

zveřejněny posudky školitele a oponentů praacutece i zaacuteznam o průběhu a vyacutesledku obhajoby

kvalifikačniacute praacutece Rovněţ souhlasiacutem s porovnaacuteniacutem textu meacute kvalifikačniacute praacutece s

databaacuteziacute kvalifikačniacutech praciacute Thesescz provozovanou Naacuterodniacutem registrem

vysokoškolskyacutech kvalifikačniacutech praciacute a systeacutemem na odhalovaacuteniacute plagiaacutetů

V Českyacutech Budějoviciacutech dne 11 8 2015

Zuzana Slaacutemovaacute

Poděkovaacuteniacute

Raacuteda bych touto cestou poděkovala Mgr Věře Olišaroveacute za vedeniacute bakalaacuteřskeacute

praacutece a za mnoho cennyacutech připomiacutenek a rad Poděkovaacuteniacute patřiacute takeacute Mgr Vejvodoveacute za

korekci českeacuteho jazyka a Mgr Kouďoveacute za překlad abstraktu V posledniacute řadě bych

chtěla poděkovat celeacute sveacute rodině bez ktereacute by toto studium nebylo moţneacute

10

Obsah

Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12

1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17

122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18

123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33

4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34

5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52

6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56

7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57

8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61

Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89

11

Seznam použityacutech zkratek

ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech

ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute

FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)

CRP ndash C - reaktivniacute protein

CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie

EKG ndash Elektrokardiogaf

JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče

KO ndash Krevniacute obraz

MR ndash Magnetickaacute rezonance

PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce

RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek

12

Uacutevod

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet

vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle

věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti

a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty

Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute

republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute

přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti

U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii

do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)

Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto

onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute

jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět

viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece

hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute

Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo

pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie

13

1 Současnyacute stav

Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době

staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute

praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta

a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute

způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute

naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech

reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece

po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute

čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)

Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute

ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku

onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů

kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů

přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně

okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje

na hranici 99 přiacutepadů (38 46)

Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů

Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543

Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu

U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur

u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se

ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let

okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho

a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest

Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme

byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute

14

neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech

plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)

Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu

a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti

jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute

tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě

hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka

stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem

systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum

maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou

a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute

vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute

tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami

do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9

20 44)

Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň

atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů

V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje

a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je

dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute

činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku

a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)

Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic

vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je

vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo

ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako

na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)

Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos

dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute

hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute

15

ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez

Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami

Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas

nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou

na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute

zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute

vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je

naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny

Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan

na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu

ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute

slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je

vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami

Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou

vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou

připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute

tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)

Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje

na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku

ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem

ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute

rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ

do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede

strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je

asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou

ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky

(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem

tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute

pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou

Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin

16

(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor

mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)

V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute

na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute

vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů

alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje

jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty

dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute

kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)

1 2 Bronchopneumonie

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot

kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute

schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum

původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute

byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute

bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou

podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem

pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii

patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)

Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo

většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska

mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem

zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny

povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok

coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla

Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem

17

S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute

leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)

Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků

anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je

definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi

nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě

Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute

můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně

narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute

vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto

přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute

o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci

(3 38)

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie

Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic

Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk

přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute

a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute

v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je

běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute

antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute

pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem

podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem

a antibiotikům (3 17)

Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu

průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme

bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny

klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo

lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se

18

zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute

kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute

bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen

běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva

či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se

zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi

a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)

122 Diagnostika bronchopneumonie

Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů

jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno

realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou

ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute

hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza

Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute

zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako

doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute

biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit

můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)

Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů

ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute

nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst

a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom

vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech

infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute

bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku

a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech

přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz

tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)

19

Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute

hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute

diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku

na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute

formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu

dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje

funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde

a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je

v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel

vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra

pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku

vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne

a prudce vydechne (10 57)

Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute

biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW

a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod

nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute

funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy

plicniacutech funkciacute (24 29)

Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech

elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek

Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute

řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute

a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při

vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr

krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra

ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou

pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech

20

pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech

antigenů v moči (24 29)

Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute

punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme

zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)

Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute

bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)

Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet

proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech

vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů

naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho

vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute

Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci

kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou

vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se

zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute

edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy

provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute

zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad

při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle

postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta

edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra

odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport

odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50

55)

Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje

prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute

a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem

vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při

vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta

21

připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute

anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi

vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat

fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc

před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny

veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil

Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během

samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu

a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra

pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute

a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat

stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute

a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)

Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech

přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute

karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)

123 Leacutečba bronchopneumonie

Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je

nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute

pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů

neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno

antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech

patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute

situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)

Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce

Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady

tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute

mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě

mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou

doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky

22

odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od

hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute

předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho

uacutečinku (15 19 22)

Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně

V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme

Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute

makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute

způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak

doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako

ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo

cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky

hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5

dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba

přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti

ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19

25)

Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě

ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna

antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou

chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje

V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně

dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme

počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO

nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace

U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech

cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika

eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe

celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid

na lůţku (10 23 26 50)

23

Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit

co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient

nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute

specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute

prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za

sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda

reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech

podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute

metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute

bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů

Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu

hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)

V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika

Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute

statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem

těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute

aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute

gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute

pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute

fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho

stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze

uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)

Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb

Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle

ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina

pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či

staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh

onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena

a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)

24

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie

Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute

postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute

komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces

vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo

febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie

vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru

mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat

stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě

zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)

K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax

atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS

byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute

neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute

ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech

komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute

hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)

Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem

infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky

srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi

projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza

Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy

Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky

Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash

hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech

25

komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute

se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně

lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute

Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat

v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou

zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku

intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO

Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest

a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti

na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute

klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute

tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute

(29 41)

V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou

(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute

tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje

a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve

semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu

z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy

s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech

prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem

nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry

Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku

a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech

dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak

26

působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem

provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je

Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)

Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem

zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute

zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten

aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute

je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten

vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle

potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute

se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech

jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech

systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna

neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)

K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji

pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti

vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji

pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute

podpory (16 47)

132 Edukace pacienta

Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem

edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem

aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem

stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně

před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček

do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou

hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat

stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit

jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a

27

v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy

a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)

V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř

pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute

Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute

zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute

v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute

člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při

odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat

Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit

jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem

jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit

naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute

zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se

nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)

Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje

hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute

proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten

o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika

dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou

v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute

šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc

můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela

vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute

mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech

pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo

standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ

zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech

onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute

pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute

28

nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute

dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute

prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně

prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute

stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute

průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute

i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007

Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota

organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute

přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak

Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče

nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace

poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat

si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem

a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak

srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje

přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace

podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost

zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6

14 35)

V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha

vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)

Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech

nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu

K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech

29

dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto

stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly

v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu

U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci

a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute

hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret

z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute

pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi

jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce

(6 14 35)

Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit

ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav

nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech

činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe

byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute

odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG

upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost

aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na

intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG

odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute

vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho

(6 14 35)

Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity

vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako

neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute

i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute

nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute

energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute

tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet

30

poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute

vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute

nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje

uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře

podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)

V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto

pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav

při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute

při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako

subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy

Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute

přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute

a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit

se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute

intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute

analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)

31

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky

21 Ciacutele praacutece

V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele

Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute

Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

22 Vyacutezkumneacute otaacutezky

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

32

3 Metodika

3 1 Metodika praacutece

Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl

proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a

interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl

zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek

na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem

stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a

rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve

kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as

Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute

hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute

ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na

některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově

dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami

proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna

sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o

zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny

podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly

zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat

bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek

byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute

v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv

koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně

stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)

33

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru

Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely

z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče

Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a

nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců

do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr

respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech

odděleniacutech

Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto

onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a

března 2015

34

4 Vyacutesledky vyacutezkumu

Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje

R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8

Věk 30 50 30 25 29 30 29 27

Odděleniacute Interniacute

odd

Interniacute

JIP

Interniacute

JIP

Interniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute odd

Celkovaacute deacutelka

praxe

11 let 31 let 10 let 6 let 7 5

let

8 let 7 5

let

5 let

Deacutelka praxe na

odděleniacute

6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5

let

6 měs

Praxe na jinyacutech

odděleniacutech

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Interniacute

odd

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Onkologie

ARO

ADP

Ano ndash

ARO

Ne Ne Ano ndash

uacutestav

sociaacutelniacute

peacuteče

Setkaacuteniacute

s broncho-

pneumoniiacute

Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne

Nejvyššiacute

vzdělaacuteniacute

DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita

Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech

odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek

se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let

Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech

odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech

setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute

nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou

titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze

R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute

35

Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute

Kategorie Podkategorie

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Charakteristika pacientů

Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku

Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence

Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace

Komplikace bronchopneumonie

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute

leacutečebneacuteho reţimu

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Edukace

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace

a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje

podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii

ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku

hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii

nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu

36

Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu

k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel

prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou

informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako

součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute

respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5

R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8

doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou

organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1

R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku

bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů

s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je

v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě

neměla moţnost

Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute

i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze

zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo

(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na

nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje

daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se

zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema

bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference

ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla

bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo

37

Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Kategorie ndash Charakteristika pacientů

Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute

skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute

onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou

kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo

bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli

onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto

onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute

nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo

R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny

věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla

ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se

nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute

Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Odbornaacute literatura

a internet Seminaacuteře

Kolegoveacute a

kolegyně

Charakteristika

pacientů

60 ndash 70 let

Věk nad 75

let věku

38

Kategorie ndash Definice onemocněniacute

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich

odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam

Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla

bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď

uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute

zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7

byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute

bronchy

Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku

V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji

jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute

respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute

bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho

nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je

přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou

draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu

aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu

pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu

vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata

39

Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute

Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie

Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute

spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na

kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla

bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura

vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče

seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se

provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve

sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato

odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute

odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute

vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa

krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom

krevniacute obrazldquo

V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři

respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze

Definice

onemocněniacute

Přiacutečiny vzniku

Bakterie

Koky a

pneumokoky

Viry a pliacutesně

Běţneacute nachlazeniacute

Aspirace stravy

Pooperačniacute stav

Oslabenaacute imunita

Mykoplazmata

Zaacutenětlivaacute

infiltrace

plicniacute tkaacuteně

40

s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla

bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na

plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a

radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory

spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8

odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou

Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence

Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily

respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG

vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak

kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu

pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve

stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla

ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG

rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod

pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji

vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se

v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo

s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace

leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute

dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve

telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu

anebo dojde saacutemldquo (R5)

41

Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie

Diagnostika

bronchopneumonie

Ošetřovatelskeacute

intervence

Vyšetřeniacute

RTG S+P

Kultivace sputa

Krevniacute odběry se

zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute

markery ndash FW CRP

KO

Anamneacuteza

Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute

Spolupraacutece s ostatniacutemi

obory

Plicniacute

Interna

RDO

Laboratoře

Rehabilitace

Odběry dle ordinace

leacutekaře

Kontrola vyacutesledků

Evidence vyacutesledků

RTG objednat

telefonicky

Pacient odejde saacutem

nebo je doprovaacutezen

42

Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie

V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je

zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem

miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute

na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky

shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute

odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla

bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle

ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie

mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute

režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech

uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo

umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto

bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute

inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup

leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute

naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou

veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo

Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii

Podkategorie - Deacutelka hospitalizace

Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute

zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute

respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute

na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu

pacientaldquo

43

Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie

Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie

R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute

odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako

dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet

pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute

komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo

Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem

R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute

ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se

zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem

a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2

a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou

věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly

Leacutečba bronchopneumonie

ATB

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Deacutelka

hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny

44

Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie

Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim

V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty

R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute

fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče

o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem

bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo

Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku

ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho

režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo

(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se

vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3

uvedla respiračniacute selhaacuteniacute

Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu

Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek

tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem

teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako

největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin

a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek

tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient

Komplikace

bronchopneumonie

Respiračniacute selhaacuteniacute

Absces

Pleuritida

ARDS

Pleuraacutelniacute vyacutepotek

Zhoršeniacute stavu

45

nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim

přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo

Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče

V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla

bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech

onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u

všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute

se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech

onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Klidovyacute reţim

Dechovaacute

rehabilitace

Peacuteče o dyacutechaciacute

cesty

Oxygenoterapie

Dostatek tekutin

Nejčastějšiacute chyba

v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Nedostatek tekutin

Klid na lůţku

Inhalačniacute terapie

46

mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7

leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost

bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla

bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim

dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo

R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8

svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně

na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla

i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest

a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou

a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta

a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute

R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče

R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli

školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků

a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu

a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute

peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou

rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti

tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho

reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na

aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je

zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo

Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci

ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla

bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak

nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu

dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je

47

zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute

a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla

bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute

fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou

činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi

takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti

a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute

u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje

monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou

rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute

pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4

uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči

v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute

pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe

postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo

(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit

polohuldquo uvedla R3

48

Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Je stejnaacute jako u jinyacutech

plicniacutech onemocněniacute

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Antibiotika

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka

pacienta

Peacuteče v oblasti

soběstačnosti vyacuteţivy

pohyboveacuteho reţimu

hygieny

Edukace

49

Kategorie ndash Edukace pacienta

Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)

Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute

a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem

R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček

Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně

klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute

dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti

podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během

edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute

leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny

a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh

hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute

budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků

a vyšetřeniacutechldquo

Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta

Edukace pacienta

Uacutestniacute forma

Forma letaacuteků

Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Co je to za onemocněniacute

Doba leacutečby

50

Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5

- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace

Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře

Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou

otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo

R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute

dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď

obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute

naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci

a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo

R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn

nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten

pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo

(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute

nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou

odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo

R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem

screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7

uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba

nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut

navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně

s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje

51

Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Fyzioterapie Nutričniacute

terapeut

Je volaacuten a

objednaacuten

Provaacutediacute dechovou

rehabilitaci

Lehkeacute kondičniacute

cvičeniacute

Dle vyacutesledků

nutričniacuteho

screeningu volaacuten

Voliacute vhodnou

dietu

52

5 Diskuze

Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem

bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti

v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden

kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech

interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry

z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash

R8

Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute

uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31

otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se

respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute

kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i

Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute

uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako

přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute

onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla

bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo

srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla

diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi

zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto

pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů

selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem

opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute

rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a

přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute

opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem

probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při

53

onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek

energie na regeneraci

Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech

plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem

ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik

nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute

uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů

se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a

naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu

antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute

takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient

dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem

pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o

dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute

v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech

podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute

nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten

uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i

Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou

rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute

rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute

kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje

horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je

takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute

předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou

pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U

hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou

peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech

vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik

54

leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti

vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace

Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou

předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem

terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou

funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty

učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem

zkvalitněniacute ventilace plic

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute

zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka

uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na

interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium

informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se

setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době

sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji

přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto

se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i

R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně

když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že

potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo

internetu a ze seminaacuteřů

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic

Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a

plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute

potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku

byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď

rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z

běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo

55

RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly

teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos

v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute

odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a

velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek

Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute

spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute

s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem

odděleniacutem a s rehabilitaciacute

V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute

antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa

prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se

vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i

Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces

ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako

komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale

takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna

respondentka se setkala s ARDS

56

6 Zaacutevěr

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute

bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece

byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice

bronchopneumonie

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2

vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute

ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacientů s bronchopneumoniiacute

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice

bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute

znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem

informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech

zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku

Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute

v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly

ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute

peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo

ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute

Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty

a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře

nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute

57

7 Seznam použiteacute literatury

1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č

3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184

2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996

3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute

Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404

4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten

Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0

5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech

zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů

Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z

httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf

6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd

Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN

8070133031

7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly

1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8

8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke

zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN

978-80-247-2860-5

9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X

10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy

2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996

11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009

ISBN 978-80-247-3240-4

12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5

13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-

80-247-3240-4

Poděkovaacuteniacute

Raacuteda bych touto cestou poděkovala Mgr Věře Olišaroveacute za vedeniacute bakalaacuteřskeacute

praacutece a za mnoho cennyacutech připomiacutenek a rad Poděkovaacuteniacute patřiacute takeacute Mgr Vejvodoveacute za

korekci českeacuteho jazyka a Mgr Kouďoveacute za překlad abstraktu V posledniacute řadě bych

chtěla poděkovat celeacute sveacute rodině bez ktereacute by toto studium nebylo moţneacute

10

Obsah

Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12

1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17

122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18

123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33

4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34

5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52

6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56

7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57

8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61

Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89

11

Seznam použityacutech zkratek

ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech

ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute

FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)

CRP ndash C - reaktivniacute protein

CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie

EKG ndash Elektrokardiogaf

JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče

KO ndash Krevniacute obraz

MR ndash Magnetickaacute rezonance

PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce

RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek

12

Uacutevod

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet

vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle

věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti

a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty

Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute

republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute

přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti

U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii

do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)

Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto

onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute

jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět

viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece

hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute

Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo

pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie

13

1 Současnyacute stav

Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době

staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute

praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta

a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute

způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute

naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech

reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece

po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute

čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)

Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute

ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku

onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů

kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů

přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně

okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje

na hranici 99 přiacutepadů (38 46)

Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů

Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543

Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu

U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur

u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se

ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let

okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho

a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest

Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme

byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute

14

neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech

plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)

Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu

a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti

jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute

tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě

hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka

stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem

systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum

maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou

a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute

vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute

tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami

do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9

20 44)

Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň

atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů

V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje

a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je

dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute

činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku

a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)

Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic

vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je

vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo

ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako

na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)

Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos

dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute

hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute

15

ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez

Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami

Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas

nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou

na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute

zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute

vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je

naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny

Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan

na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu

ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute

slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je

vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami

Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou

vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou

připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute

tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)

Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje

na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku

ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem

ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute

rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ

do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede

strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je

asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou

ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky

(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem

tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute

pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou

Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin

16

(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor

mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)

V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute

na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute

vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů

alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje

jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty

dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute

kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)

1 2 Bronchopneumonie

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot

kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute

schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum

původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute

byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute

bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou

podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem

pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii

patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)

Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo

většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska

mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem

zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny

povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok

coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla

Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem

17

S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute

leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)

Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků

anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je

definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi

nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě

Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute

můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně

narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute

vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto

přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute

o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci

(3 38)

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie

Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic

Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk

přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute

a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute

v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je

běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute

antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute

pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem

podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem

a antibiotikům (3 17)

Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu

průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme

bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny

klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo

lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se

18

zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute

kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute

bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen

běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva

či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se

zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi

a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)

122 Diagnostika bronchopneumonie

Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů

jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno

realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou

ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute

hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza

Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute

zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako

doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute

biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit

můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)

Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů

ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute

nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst

a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom

vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech

infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute

bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku

a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech

přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz

tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)

19

Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute

hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute

diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku

na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute

formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu

dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje

funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde

a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je

v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel

vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra

pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku

vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne

a prudce vydechne (10 57)

Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute

biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW

a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod

nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute

funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy

plicniacutech funkciacute (24 29)

Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech

elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek

Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute

řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute

a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při

vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr

krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra

ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou

pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech

20

pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech

antigenů v moči (24 29)

Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute

punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme

zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)

Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute

bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)

Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet

proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech

vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů

naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho

vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute

Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci

kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou

vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se

zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute

edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy

provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute

zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad

při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle

postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta

edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra

odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport

odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50

55)

Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje

prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute

a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem

vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při

vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta

21

připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute

anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi

vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat

fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc

před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny

veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil

Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během

samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu

a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra

pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute

a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat

stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute

a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)

Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech

přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute

karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)

123 Leacutečba bronchopneumonie

Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je

nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute

pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů

neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno

antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech

patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute

situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)

Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce

Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady

tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute

mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě

mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou

doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky

22

odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od

hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute

předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho

uacutečinku (15 19 22)

Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně

V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme

Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute

makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute

způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak

doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako

ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo

cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky

hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5

dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba

přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti

ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19

25)

Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě

ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna

antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou

chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje

V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně

dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme

počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO

nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace

U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech

cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika

eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe

celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid

na lůţku (10 23 26 50)

23

Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit

co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient

nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute

specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute

prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za

sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda

reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech

podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute

metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute

bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů

Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu

hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)

V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika

Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute

statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem

těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute

aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute

gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute

pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute

fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho

stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze

uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)

Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb

Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle

ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina

pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či

staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh

onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena

a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)

24

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie

Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute

postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute

komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces

vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo

febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie

vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru

mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat

stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě

zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)

K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax

atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS

byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute

neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute

ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech

komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute

hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)

Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem

infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky

srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi

projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza

Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy

Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky

Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash

hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech

25

komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute

se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně

lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute

Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat

v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou

zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku

intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO

Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest

a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti

na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute

klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute

tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute

(29 41)

V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou

(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute

tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje

a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve

semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu

z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy

s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech

prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem

nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry

Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku

a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech

dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak

26

působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem

provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je

Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)

Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem

zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute

zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten

aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute

je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten

vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle

potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute

se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech

jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech

systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna

neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)

K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji

pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti

vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji

pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute

podpory (16 47)

132 Edukace pacienta

Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem

edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem

aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem

stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně

před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček

do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou

hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat

stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit

jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a

27

v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy

a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)

V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř

pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute

Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute

zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute

v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute

člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při

odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat

Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit

jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem

jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit

naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute

zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se

nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)

Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje

hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute

proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten

o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika

dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou

v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute

šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc

můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela

vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute

mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech

pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo

standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ

zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech

onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute

pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute

28

nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute

dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute

prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně

prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute

stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute

průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute

i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007

Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota

organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute

přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak

Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče

nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace

poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat

si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem

a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak

srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje

přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace

podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost

zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6

14 35)

V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha

vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)

Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech

nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu

K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech

29

dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto

stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly

v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu

U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci

a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute

hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret

z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute

pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi

jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce

(6 14 35)

Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit

ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav

nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech

činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe

byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute

odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG

upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost

aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na

intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG

odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute

vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho

(6 14 35)

Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity

vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako

neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute

i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute

nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute

energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute

tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet

30

poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute

vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute

nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje

uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře

podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)

V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto

pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav

při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute

při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako

subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy

Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute

přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute

a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit

se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute

intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute

analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)

31

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky

21 Ciacutele praacutece

V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele

Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute

Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

22 Vyacutezkumneacute otaacutezky

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

32

3 Metodika

3 1 Metodika praacutece

Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl

proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a

interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl

zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek

na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem

stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a

rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve

kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as

Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute

hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute

ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na

některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově

dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami

proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna

sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o

zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny

podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly

zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat

bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek

byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute

v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv

koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně

stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)

33

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru

Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely

z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče

Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a

nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců

do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr

respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech

odděleniacutech

Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto

onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a

března 2015

34

4 Vyacutesledky vyacutezkumu

Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje

R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8

Věk 30 50 30 25 29 30 29 27

Odděleniacute Interniacute

odd

Interniacute

JIP

Interniacute

JIP

Interniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute odd

Celkovaacute deacutelka

praxe

11 let 31 let 10 let 6 let 7 5

let

8 let 7 5

let

5 let

Deacutelka praxe na

odděleniacute

6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5

let

6 měs

Praxe na jinyacutech

odděleniacutech

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Interniacute

odd

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Onkologie

ARO

ADP

Ano ndash

ARO

Ne Ne Ano ndash

uacutestav

sociaacutelniacute

peacuteče

Setkaacuteniacute

s broncho-

pneumoniiacute

Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne

Nejvyššiacute

vzdělaacuteniacute

DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita

Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech

odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek

se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let

Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech

odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech

setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute

nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou

titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze

R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute

35

Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute

Kategorie Podkategorie

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Charakteristika pacientů

Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku

Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence

Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace

Komplikace bronchopneumonie

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute

leacutečebneacuteho reţimu

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Edukace

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace

a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje

podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii

ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku

hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii

nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu

36

Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu

k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel

prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou

informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako

součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute

respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5

R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8

doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou

organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1

R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku

bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů

s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je

v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě

neměla moţnost

Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute

i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze

zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo

(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na

nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje

daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se

zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema

bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference

ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla

bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo

37

Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Kategorie ndash Charakteristika pacientů

Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute

skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute

onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou

kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo

bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli

onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto

onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute

nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo

R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny

věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla

ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se

nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute

Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Odbornaacute literatura

a internet Seminaacuteře

Kolegoveacute a

kolegyně

Charakteristika

pacientů

60 ndash 70 let

Věk nad 75

let věku

38

Kategorie ndash Definice onemocněniacute

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich

odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam

Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla

bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď

uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute

zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7

byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute

bronchy

Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku

V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji

jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute

respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute

bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho

nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je

přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou

draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu

aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu

pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu

vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata

39

Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute

Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie

Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute

spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na

kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla

bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura

vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče

seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se

provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve

sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato

odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute

odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute

vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa

krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom

krevniacute obrazldquo

V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři

respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze

Definice

onemocněniacute

Přiacutečiny vzniku

Bakterie

Koky a

pneumokoky

Viry a pliacutesně

Běţneacute nachlazeniacute

Aspirace stravy

Pooperačniacute stav

Oslabenaacute imunita

Mykoplazmata

Zaacutenětlivaacute

infiltrace

plicniacute tkaacuteně

40

s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla

bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na

plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a

radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory

spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8

odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou

Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence

Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily

respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG

vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak

kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu

pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve

stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla

ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG

rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod

pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji

vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se

v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo

s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace

leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute

dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve

telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu

anebo dojde saacutemldquo (R5)

41

Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie

Diagnostika

bronchopneumonie

Ošetřovatelskeacute

intervence

Vyšetřeniacute

RTG S+P

Kultivace sputa

Krevniacute odběry se

zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute

markery ndash FW CRP

KO

Anamneacuteza

Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute

Spolupraacutece s ostatniacutemi

obory

Plicniacute

Interna

RDO

Laboratoře

Rehabilitace

Odběry dle ordinace

leacutekaře

Kontrola vyacutesledků

Evidence vyacutesledků

RTG objednat

telefonicky

Pacient odejde saacutem

nebo je doprovaacutezen

42

Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie

V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je

zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem

miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute

na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky

shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute

odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla

bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle

ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie

mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute

režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech

uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo

umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto

bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute

inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup

leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute

naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou

veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo

Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii

Podkategorie - Deacutelka hospitalizace

Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute

zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute

respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute

na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu

pacientaldquo

43

Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie

Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie

R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute

odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako

dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet

pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute

komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo

Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem

R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute

ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se

zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem

a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2

a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou

věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly

Leacutečba bronchopneumonie

ATB

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Deacutelka

hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny

44

Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie

Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim

V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty

R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute

fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče

o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem

bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo

Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku

ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho

režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo

(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se

vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3

uvedla respiračniacute selhaacuteniacute

Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu

Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek

tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem

teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako

největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin

a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek

tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient

Komplikace

bronchopneumonie

Respiračniacute selhaacuteniacute

Absces

Pleuritida

ARDS

Pleuraacutelniacute vyacutepotek

Zhoršeniacute stavu

45

nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim

přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo

Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče

V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla

bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech

onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u

všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute

se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech

onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Klidovyacute reţim

Dechovaacute

rehabilitace

Peacuteče o dyacutechaciacute

cesty

Oxygenoterapie

Dostatek tekutin

Nejčastějšiacute chyba

v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Nedostatek tekutin

Klid na lůţku

Inhalačniacute terapie

46

mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7

leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost

bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla

bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim

dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo

R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8

svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně

na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla

i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest

a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou

a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta

a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute

R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče

R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli

školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků

a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu

a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute

peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou

rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti

tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho

reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na

aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je

zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo

Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci

ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla

bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak

nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu

dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je

47

zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute

a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla

bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute

fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou

činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi

takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti

a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute

u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje

monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou

rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute

pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4

uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči

v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute

pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe

postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo

(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit

polohuldquo uvedla R3

48

Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Je stejnaacute jako u jinyacutech

plicniacutech onemocněniacute

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Antibiotika

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka

pacienta

Peacuteče v oblasti

soběstačnosti vyacuteţivy

pohyboveacuteho reţimu

hygieny

Edukace

49

Kategorie ndash Edukace pacienta

Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)

Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute

a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem

R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček

Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně

klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute

dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti

podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během

edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute

leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny

a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh

hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute

budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků

a vyšetřeniacutechldquo

Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta

Edukace pacienta

Uacutestniacute forma

Forma letaacuteků

Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Co je to za onemocněniacute

Doba leacutečby

50

Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5

- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace

Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře

Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou

otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo

R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute

dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď

obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute

naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci

a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo

R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn

nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten

pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo

(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute

nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou

odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo

R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem

screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7

uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba

nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut

navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně

s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje

51

Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Fyzioterapie Nutričniacute

terapeut

Je volaacuten a

objednaacuten

Provaacutediacute dechovou

rehabilitaci

Lehkeacute kondičniacute

cvičeniacute

Dle vyacutesledků

nutričniacuteho

screeningu volaacuten

Voliacute vhodnou

dietu

52

5 Diskuze

Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem

bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti

v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden

kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech

interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry

z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash

R8

Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute

uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31

otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se

respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute

kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i

Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute

uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako

přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute

onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla

bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo

srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla

diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi

zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto

pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů

selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem

opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute

rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a

přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute

opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem

probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při

53

onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek

energie na regeneraci

Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech

plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem

ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik

nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute

uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů

se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a

naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu

antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute

takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient

dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem

pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o

dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute

v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech

podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute

nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten

uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i

Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou

rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute

rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute

kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje

horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je

takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute

předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou

pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U

hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou

peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech

vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik

54

leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti

vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace

Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou

předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem

terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou

funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty

učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem

zkvalitněniacute ventilace plic

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute

zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka

uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na

interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium

informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se

setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době

sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji

přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto

se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i

R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně

když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že

potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo

internetu a ze seminaacuteřů

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic

Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a

plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute

potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku

byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď

rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z

běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo

55

RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly

teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos

v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute

odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a

velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek

Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute

spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute

s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem

odděleniacutem a s rehabilitaciacute

V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute

antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa

prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se

vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i

Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces

ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako

komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale

takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna

respondentka se setkala s ARDS

56

6 Zaacutevěr

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute

bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece

byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice

bronchopneumonie

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2

vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute

ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacientů s bronchopneumoniiacute

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice

bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute

znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem

informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech

zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku

Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute

v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly

ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute

peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo

ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute

Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty

a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře

nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute

57

7 Seznam použiteacute literatury

1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č

3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184

2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996

3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute

Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404

4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten

Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0

5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech

zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů

Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z

httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf

6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd

Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN

8070133031

7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly

1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8

8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke

zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN

978-80-247-2860-5

9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X

10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy

2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996

11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009

ISBN 978-80-247-3240-4

12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5

13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-

80-247-3240-4

10

Obsah

Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip12

1 Současnyacute stavhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cesthelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip13

12 Bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip16

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip17

122 Diagnostika bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip18

123 Leacutečba bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip21

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumoniehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip24

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cestyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip25

132 Edukace pacientahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip26

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip28

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

21 Ciacutele praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

22 Vyacutezkumneacute otaacutezkyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip31

3 Metodikahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

31 Metodika praacutecehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip32

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboruhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip33

4 Vyacutesledky vyacutezkumuhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip34

5 Diskuzehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip52

6 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip56

7 Seznam použiteacute literaturyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip57

8 Přiacutelohy vaacutezaneacute61

Přiacutelohy volneacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip89

11

Seznam použityacutech zkratek

ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech

ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute

FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)

CRP ndash C - reaktivniacute protein

CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie

EKG ndash Elektrokardiogaf

JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče

KO ndash Krevniacute obraz

MR ndash Magnetickaacute rezonance

PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce

RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek

12

Uacutevod

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet

vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle

věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti

a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty

Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute

republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute

přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti

U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii

do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)

Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto

onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute

jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět

viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece

hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute

Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo

pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie

13

1 Současnyacute stav

Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době

staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute

praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta

a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute

způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute

naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech

reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece

po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute

čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)

Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute

ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku

onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů

kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů

přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně

okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje

na hranici 99 přiacutepadů (38 46)

Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů

Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543

Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu

U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur

u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se

ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let

okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho

a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest

Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme

byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute

14

neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech

plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)

Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu

a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti

jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute

tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě

hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka

stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem

systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum

maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou

a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute

vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute

tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami

do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9

20 44)

Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň

atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů

V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje

a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je

dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute

činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku

a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)

Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic

vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je

vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo

ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako

na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)

Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos

dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute

hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute

15

ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez

Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami

Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas

nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou

na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute

zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute

vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je

naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny

Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan

na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu

ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute

slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je

vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami

Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou

vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou

připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute

tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)

Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje

na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku

ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem

ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute

rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ

do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede

strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je

asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou

ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky

(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem

tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute

pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou

Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin

16

(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor

mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)

V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute

na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute

vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů

alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje

jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty

dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute

kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)

1 2 Bronchopneumonie

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot

kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute

schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum

původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute

byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute

bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou

podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem

pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii

patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)

Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo

většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska

mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem

zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny

povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok

coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla

Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem

17

S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute

leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)

Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků

anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je

definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi

nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě

Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute

můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně

narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute

vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto

přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute

o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci

(3 38)

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie

Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic

Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk

přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute

a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute

v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je

běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute

antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute

pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem

podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem

a antibiotikům (3 17)

Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu

průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme

bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny

klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo

lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se

18

zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute

kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute

bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen

běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva

či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se

zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi

a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)

122 Diagnostika bronchopneumonie

Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů

jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno

realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou

ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute

hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza

Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute

zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako

doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute

biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit

můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)

Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů

ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute

nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst

a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom

vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech

infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute

bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku

a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech

přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz

tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)

19

Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute

hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute

diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku

na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute

formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu

dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje

funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde

a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je

v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel

vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra

pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku

vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne

a prudce vydechne (10 57)

Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute

biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW

a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod

nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute

funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy

plicniacutech funkciacute (24 29)

Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech

elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek

Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute

řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute

a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při

vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr

krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra

ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou

pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech

20

pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech

antigenů v moči (24 29)

Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute

punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme

zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)

Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute

bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)

Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet

proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech

vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů

naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho

vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute

Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci

kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou

vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se

zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute

edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy

provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute

zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad

při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle

postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta

edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra

odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport

odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50

55)

Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje

prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute

a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem

vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při

vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta

21

připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute

anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi

vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat

fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc

před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny

veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil

Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během

samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu

a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra

pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute

a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat

stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute

a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)

Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech

přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute

karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)

123 Leacutečba bronchopneumonie

Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je

nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute

pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů

neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno

antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech

patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute

situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)

Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce

Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady

tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute

mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě

mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou

doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky

22

odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od

hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute

předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho

uacutečinku (15 19 22)

Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně

V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme

Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute

makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute

způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak

doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako

ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo

cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky

hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5

dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba

přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti

ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19

25)

Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě

ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna

antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou

chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje

V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně

dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme

počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO

nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace

U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech

cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika

eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe

celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid

na lůţku (10 23 26 50)

23

Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit

co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient

nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute

specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute

prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za

sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda

reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech

podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute

metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute

bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů

Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu

hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)

V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika

Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute

statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem

těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute

aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute

gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute

pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute

fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho

stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze

uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)

Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb

Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle

ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina

pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či

staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh

onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena

a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)

24

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie

Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute

postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute

komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces

vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo

febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie

vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru

mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat

stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě

zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)

K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax

atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS

byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute

neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute

ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech

komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute

hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)

Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem

infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky

srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi

projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza

Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy

Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky

Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash

hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech

25

komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute

se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně

lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute

Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat

v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou

zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku

intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO

Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest

a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti

na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute

klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute

tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute

(29 41)

V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou

(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute

tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje

a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve

semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu

z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy

s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech

prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem

nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry

Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku

a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech

dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak

26

působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem

provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je

Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)

Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem

zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute

zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten

aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute

je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten

vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle

potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute

se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech

jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech

systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna

neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)

K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji

pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti

vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji

pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute

podpory (16 47)

132 Edukace pacienta

Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem

edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem

aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem

stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně

před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček

do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou

hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat

stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit

jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a

27

v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy

a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)

V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř

pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute

Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute

zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute

v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute

člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při

odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat

Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit

jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem

jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit

naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute

zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se

nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)

Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje

hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute

proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten

o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika

dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou

v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute

šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc

můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela

vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute

mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech

pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo

standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ

zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech

onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute

pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute

28

nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute

dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute

prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně

prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute

stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute

průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute

i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007

Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota

organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute

přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak

Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče

nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace

poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat

si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem

a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak

srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje

přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace

podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost

zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6

14 35)

V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha

vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)

Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech

nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu

K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech

29

dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto

stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly

v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu

U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci

a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute

hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret

z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute

pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi

jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce

(6 14 35)

Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit

ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav

nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech

činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe

byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute

odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG

upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost

aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na

intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG

odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute

vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho

(6 14 35)

Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity

vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako

neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute

i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute

nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute

energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute

tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet

30

poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute

vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute

nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje

uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře

podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)

V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto

pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav

při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute

při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako

subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy

Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute

přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute

a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit

se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute

intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute

analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)

31

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky

21 Ciacutele praacutece

V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele

Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute

Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

22 Vyacutezkumneacute otaacutezky

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

32

3 Metodika

3 1 Metodika praacutece

Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl

proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a

interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl

zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek

na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem

stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a

rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve

kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as

Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute

hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute

ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na

některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově

dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami

proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna

sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o

zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny

podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly

zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat

bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek

byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute

v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv

koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně

stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)

33

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru

Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely

z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče

Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a

nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců

do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr

respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech

odděleniacutech

Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto

onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a

března 2015

34

4 Vyacutesledky vyacutezkumu

Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje

R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8

Věk 30 50 30 25 29 30 29 27

Odděleniacute Interniacute

odd

Interniacute

JIP

Interniacute

JIP

Interniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute odd

Celkovaacute deacutelka

praxe

11 let 31 let 10 let 6 let 7 5

let

8 let 7 5

let

5 let

Deacutelka praxe na

odděleniacute

6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5

let

6 měs

Praxe na jinyacutech

odděleniacutech

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Interniacute

odd

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Onkologie

ARO

ADP

Ano ndash

ARO

Ne Ne Ano ndash

uacutestav

sociaacutelniacute

peacuteče

Setkaacuteniacute

s broncho-

pneumoniiacute

Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne

Nejvyššiacute

vzdělaacuteniacute

DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita

Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech

odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek

se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let

Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech

odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech

setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute

nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou

titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze

R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute

35

Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute

Kategorie Podkategorie

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Charakteristika pacientů

Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku

Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence

Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace

Komplikace bronchopneumonie

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute

leacutečebneacuteho reţimu

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Edukace

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace

a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje

podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii

ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku

hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii

nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu

36

Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu

k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel

prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou

informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako

součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute

respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5

R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8

doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou

organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1

R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku

bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů

s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je

v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě

neměla moţnost

Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute

i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze

zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo

(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na

nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje

daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se

zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema

bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference

ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla

bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo

37

Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Kategorie ndash Charakteristika pacientů

Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute

skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute

onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou

kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo

bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli

onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto

onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute

nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo

R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny

věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla

ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se

nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute

Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Odbornaacute literatura

a internet Seminaacuteře

Kolegoveacute a

kolegyně

Charakteristika

pacientů

60 ndash 70 let

Věk nad 75

let věku

38

Kategorie ndash Definice onemocněniacute

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich

odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam

Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla

bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď

uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute

zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7

byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute

bronchy

Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku

V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji

jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute

respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute

bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho

nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je

přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou

draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu

aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu

pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu

vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata

39

Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute

Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie

Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute

spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na

kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla

bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura

vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče

seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se

provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve

sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato

odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute

odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute

vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa

krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom

krevniacute obrazldquo

V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři

respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze

Definice

onemocněniacute

Přiacutečiny vzniku

Bakterie

Koky a

pneumokoky

Viry a pliacutesně

Běţneacute nachlazeniacute

Aspirace stravy

Pooperačniacute stav

Oslabenaacute imunita

Mykoplazmata

Zaacutenětlivaacute

infiltrace

plicniacute tkaacuteně

40

s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla

bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na

plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a

radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory

spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8

odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou

Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence

Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily

respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG

vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak

kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu

pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve

stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla

ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG

rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod

pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji

vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se

v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo

s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace

leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute

dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve

telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu

anebo dojde saacutemldquo (R5)

41

Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie

Diagnostika

bronchopneumonie

Ošetřovatelskeacute

intervence

Vyšetřeniacute

RTG S+P

Kultivace sputa

Krevniacute odběry se

zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute

markery ndash FW CRP

KO

Anamneacuteza

Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute

Spolupraacutece s ostatniacutemi

obory

Plicniacute

Interna

RDO

Laboratoře

Rehabilitace

Odběry dle ordinace

leacutekaře

Kontrola vyacutesledků

Evidence vyacutesledků

RTG objednat

telefonicky

Pacient odejde saacutem

nebo je doprovaacutezen

42

Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie

V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je

zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem

miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute

na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky

shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute

odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla

bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle

ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie

mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute

režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech

uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo

umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto

bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute

inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup

leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute

naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou

veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo

Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii

Podkategorie - Deacutelka hospitalizace

Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute

zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute

respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute

na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu

pacientaldquo

43

Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie

Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie

R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute

odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako

dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet

pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute

komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo

Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem

R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute

ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se

zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem

a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2

a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou

věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly

Leacutečba bronchopneumonie

ATB

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Deacutelka

hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny

44

Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie

Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim

V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty

R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute

fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče

o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem

bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo

Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku

ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho

režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo

(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se

vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3

uvedla respiračniacute selhaacuteniacute

Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu

Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek

tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem

teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako

největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin

a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek

tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient

Komplikace

bronchopneumonie

Respiračniacute selhaacuteniacute

Absces

Pleuritida

ARDS

Pleuraacutelniacute vyacutepotek

Zhoršeniacute stavu

45

nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim

přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo

Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče

V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla

bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech

onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u

všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute

se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech

onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Klidovyacute reţim

Dechovaacute

rehabilitace

Peacuteče o dyacutechaciacute

cesty

Oxygenoterapie

Dostatek tekutin

Nejčastějšiacute chyba

v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Nedostatek tekutin

Klid na lůţku

Inhalačniacute terapie

46

mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7

leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost

bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla

bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim

dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo

R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8

svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně

na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla

i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest

a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou

a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta

a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute

R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče

R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli

školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků

a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu

a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute

peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou

rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti

tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho

reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na

aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je

zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo

Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci

ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla

bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak

nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu

dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je

47

zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute

a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla

bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute

fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou

činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi

takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti

a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute

u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje

monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou

rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute

pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4

uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči

v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute

pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe

postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo

(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit

polohuldquo uvedla R3

48

Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Je stejnaacute jako u jinyacutech

plicniacutech onemocněniacute

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Antibiotika

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka

pacienta

Peacuteče v oblasti

soběstačnosti vyacuteţivy

pohyboveacuteho reţimu

hygieny

Edukace

49

Kategorie ndash Edukace pacienta

Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)

Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute

a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem

R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček

Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně

klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute

dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti

podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během

edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute

leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny

a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh

hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute

budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků

a vyšetřeniacutechldquo

Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta

Edukace pacienta

Uacutestniacute forma

Forma letaacuteků

Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Co je to za onemocněniacute

Doba leacutečby

50

Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5

- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace

Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře

Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou

otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo

R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute

dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď

obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute

naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci

a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo

R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn

nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten

pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo

(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute

nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou

odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo

R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem

screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7

uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba

nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut

navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně

s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje

51

Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Fyzioterapie Nutričniacute

terapeut

Je volaacuten a

objednaacuten

Provaacutediacute dechovou

rehabilitaci

Lehkeacute kondičniacute

cvičeniacute

Dle vyacutesledků

nutričniacuteho

screeningu volaacuten

Voliacute vhodnou

dietu

52

5 Diskuze

Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem

bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti

v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden

kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech

interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry

z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash

R8

Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute

uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31

otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se

respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute

kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i

Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute

uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako

přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute

onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla

bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo

srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla

diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi

zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto

pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů

selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem

opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute

rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a

přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute

opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem

probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při

53

onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek

energie na regeneraci

Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech

plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem

ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik

nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute

uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů

se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a

naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu

antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute

takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient

dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem

pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o

dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute

v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech

podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute

nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten

uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i

Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou

rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute

rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute

kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje

horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je

takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute

předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou

pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U

hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou

peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech

vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik

54

leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti

vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace

Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou

předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem

terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou

funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty

učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem

zkvalitněniacute ventilace plic

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute

zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka

uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na

interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium

informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se

setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době

sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji

přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto

se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i

R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně

když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že

potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo

internetu a ze seminaacuteřů

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic

Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a

plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute

potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku

byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď

rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z

běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo

55

RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly

teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos

v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute

odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a

velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek

Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute

spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute

s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem

odděleniacutem a s rehabilitaciacute

V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute

antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa

prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se

vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i

Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces

ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako

komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale

takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna

respondentka se setkala s ARDS

56

6 Zaacutevěr

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute

bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece

byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice

bronchopneumonie

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2

vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute

ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacientů s bronchopneumoniiacute

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice

bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute

znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem

informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech

zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku

Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute

v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly

ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute

peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo

ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute

Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty

a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře

nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute

57

7 Seznam použiteacute literatury

1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č

3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184

2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996

3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute

Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404

4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten

Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0

5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech

zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů

Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z

httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf

6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd

Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN

8070133031

7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly

1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8

8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke

zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN

978-80-247-2860-5

9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X

10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy

2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996

11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009

ISBN 978-80-247-3240-4

12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5

13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-

80-247-3240-4

11

Seznam použityacutech zkratek

ARDS ndash Syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech

ARO ndash Anesteziologicko - resuscitačniacute odděleniacute

FW ndash Sedimentace (sedlivost červenyacutech krvinek)

CRP ndash C - reaktivniacute protein

CT ndash Počiacutetačovaacute tomografie

EKG ndash Elektrokardiogaf

JIP ndash Jednotka intenzivniacute peacuteče

KO ndash Krevniacute obraz

MR ndash Magnetickaacute rezonance

PCR ndash Polymerovaacute řetězovaacute reakce

RTG ndash Rentgenologickyacute sniacutemek

12

Uacutevod

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet

vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle

věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti

a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty

Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute

republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute

přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti

U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii

do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)

Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto

onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute

jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět

viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece

hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute

Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo

pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie

13

1 Současnyacute stav

Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době

staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute

praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta

a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute

způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute

naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech

reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece

po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute

čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)

Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute

ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku

onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů

kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů

přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně

okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje

na hranici 99 přiacutepadů (38 46)

Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů

Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543

Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu

U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur

u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se

ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let

okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho

a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest

Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme

byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute

14

neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech

plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)

Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu

a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti

jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute

tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě

hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka

stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem

systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum

maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou

a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute

vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute

tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami

do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9

20 44)

Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň

atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů

V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje

a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je

dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute

činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku

a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)

Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic

vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je

vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo

ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako

na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)

Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos

dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute

hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute

15

ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez

Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami

Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas

nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou

na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute

zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute

vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je

naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny

Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan

na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu

ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute

slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je

vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami

Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou

vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou

připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute

tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)

Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje

na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku

ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem

ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute

rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ

do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede

strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je

asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou

ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky

(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem

tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute

pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou

Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin

16

(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor

mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)

V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute

na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute

vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů

alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje

jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty

dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute

kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)

1 2 Bronchopneumonie

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot

kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute

schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum

původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute

byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute

bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou

podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem

pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii

patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)

Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo

většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska

mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem

zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny

povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok

coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla

Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem

17

S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute

leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)

Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků

anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je

definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi

nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě

Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute

můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně

narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute

vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto

přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute

o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci

(3 38)

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie

Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic

Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk

přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute

a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute

v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je

běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute

antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute

pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem

podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem

a antibiotikům (3 17)

Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu

průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme

bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny

klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo

lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se

18

zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute

kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute

bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen

běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva

či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se

zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi

a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)

122 Diagnostika bronchopneumonie

Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů

jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno

realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou

ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute

hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza

Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute

zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako

doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute

biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit

můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)

Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů

ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute

nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst

a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom

vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech

infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute

bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku

a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech

přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz

tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)

19

Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute

hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute

diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku

na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute

formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu

dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje

funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde

a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je

v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel

vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra

pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku

vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne

a prudce vydechne (10 57)

Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute

biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW

a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod

nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute

funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy

plicniacutech funkciacute (24 29)

Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech

elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek

Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute

řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute

a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při

vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr

krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra

ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou

pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech

20

pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech

antigenů v moči (24 29)

Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute

punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme

zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)

Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute

bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)

Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet

proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech

vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů

naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho

vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute

Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci

kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou

vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se

zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute

edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy

provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute

zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad

při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle

postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta

edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra

odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport

odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50

55)

Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje

prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute

a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem

vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při

vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta

21

připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute

anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi

vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat

fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc

před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny

veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil

Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během

samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu

a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra

pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute

a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat

stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute

a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)

Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech

přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute

karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)

123 Leacutečba bronchopneumonie

Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je

nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute

pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů

neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno

antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech

patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute

situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)

Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce

Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady

tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute

mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě

mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou

doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky

22

odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od

hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute

předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho

uacutečinku (15 19 22)

Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně

V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme

Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute

makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute

způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak

doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako

ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo

cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky

hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5

dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba

přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti

ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19

25)

Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě

ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna

antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou

chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje

V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně

dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme

počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO

nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace

U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech

cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika

eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe

celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid

na lůţku (10 23 26 50)

23

Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit

co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient

nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute

specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute

prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za

sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda

reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech

podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute

metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute

bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů

Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu

hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)

V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika

Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute

statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem

těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute

aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute

gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute

pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute

fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho

stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze

uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)

Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb

Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle

ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina

pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či

staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh

onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena

a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)

24

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie

Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute

postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute

komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces

vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo

febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie

vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru

mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat

stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě

zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)

K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax

atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS

byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute

neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute

ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech

komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute

hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)

Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem

infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky

srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi

projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza

Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy

Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky

Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash

hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech

25

komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute

se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně

lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute

Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat

v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou

zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku

intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO

Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest

a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti

na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute

klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute

tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute

(29 41)

V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou

(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute

tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje

a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve

semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu

z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy

s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech

prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem

nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry

Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku

a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech

dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak

26

působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem

provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je

Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)

Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem

zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute

zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten

aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute

je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten

vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle

potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute

se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech

jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech

systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna

neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)

K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji

pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti

vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji

pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute

podpory (16 47)

132 Edukace pacienta

Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem

edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem

aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem

stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně

před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček

do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou

hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat

stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit

jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a

27

v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy

a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)

V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř

pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute

Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute

zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute

v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute

člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při

odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat

Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit

jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem

jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit

naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute

zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se

nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)

Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje

hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute

proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten

o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika

dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou

v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute

šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc

můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela

vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute

mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech

pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo

standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ

zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech

onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute

pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute

28

nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute

dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute

prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně

prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute

stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute

průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute

i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007

Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota

organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute

přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak

Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče

nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace

poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat

si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem

a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak

srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje

přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace

podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost

zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6

14 35)

V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha

vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)

Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech

nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu

K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech

29

dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto

stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly

v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu

U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci

a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute

hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret

z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute

pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi

jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce

(6 14 35)

Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit

ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav

nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech

činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe

byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute

odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG

upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost

aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na

intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG

odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute

vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho

(6 14 35)

Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity

vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako

neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute

i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute

nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute

energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute

tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet

30

poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute

vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute

nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje

uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře

podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)

V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto

pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav

při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute

při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako

subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy

Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute

přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute

a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit

se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute

intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute

analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)

31

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky

21 Ciacutele praacutece

V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele

Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute

Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

22 Vyacutezkumneacute otaacutezky

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

32

3 Metodika

3 1 Metodika praacutece

Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl

proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a

interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl

zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek

na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem

stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a

rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve

kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as

Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute

hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute

ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na

některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově

dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami

proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna

sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o

zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny

podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly

zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat

bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek

byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute

v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv

koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně

stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)

33

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru

Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely

z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče

Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a

nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců

do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr

respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech

odděleniacutech

Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto

onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a

března 2015

34

4 Vyacutesledky vyacutezkumu

Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje

R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8

Věk 30 50 30 25 29 30 29 27

Odděleniacute Interniacute

odd

Interniacute

JIP

Interniacute

JIP

Interniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute odd

Celkovaacute deacutelka

praxe

11 let 31 let 10 let 6 let 7 5

let

8 let 7 5

let

5 let

Deacutelka praxe na

odděleniacute

6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5

let

6 měs

Praxe na jinyacutech

odděleniacutech

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Interniacute

odd

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Onkologie

ARO

ADP

Ano ndash

ARO

Ne Ne Ano ndash

uacutestav

sociaacutelniacute

peacuteče

Setkaacuteniacute

s broncho-

pneumoniiacute

Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne

Nejvyššiacute

vzdělaacuteniacute

DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita

Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech

odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek

se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let

Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech

odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech

setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute

nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou

titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze

R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute

35

Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute

Kategorie Podkategorie

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Charakteristika pacientů

Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku

Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence

Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace

Komplikace bronchopneumonie

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute

leacutečebneacuteho reţimu

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Edukace

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace

a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje

podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii

ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku

hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii

nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu

36

Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu

k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel

prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou

informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako

součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute

respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5

R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8

doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou

organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1

R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku

bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů

s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je

v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě

neměla moţnost

Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute

i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze

zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo

(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na

nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje

daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se

zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema

bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference

ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla

bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo

37

Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Kategorie ndash Charakteristika pacientů

Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute

skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute

onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou

kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo

bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli

onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto

onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute

nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo

R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny

věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla

ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se

nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute

Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Odbornaacute literatura

a internet Seminaacuteře

Kolegoveacute a

kolegyně

Charakteristika

pacientů

60 ndash 70 let

Věk nad 75

let věku

38

Kategorie ndash Definice onemocněniacute

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich

odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam

Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla

bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď

uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute

zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7

byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute

bronchy

Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku

V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji

jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute

respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute

bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho

nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je

přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou

draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu

aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu

pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu

vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata

39

Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute

Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie

Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute

spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na

kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla

bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura

vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče

seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se

provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve

sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato

odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute

odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute

vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa

krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom

krevniacute obrazldquo

V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři

respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze

Definice

onemocněniacute

Přiacutečiny vzniku

Bakterie

Koky a

pneumokoky

Viry a pliacutesně

Běţneacute nachlazeniacute

Aspirace stravy

Pooperačniacute stav

Oslabenaacute imunita

Mykoplazmata

Zaacutenětlivaacute

infiltrace

plicniacute tkaacuteně

40

s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla

bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na

plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a

radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory

spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8

odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou

Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence

Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily

respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG

vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak

kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu

pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve

stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla

ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG

rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod

pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji

vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se

v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo

s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace

leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute

dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve

telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu

anebo dojde saacutemldquo (R5)

41

Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie

Diagnostika

bronchopneumonie

Ošetřovatelskeacute

intervence

Vyšetřeniacute

RTG S+P

Kultivace sputa

Krevniacute odběry se

zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute

markery ndash FW CRP

KO

Anamneacuteza

Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute

Spolupraacutece s ostatniacutemi

obory

Plicniacute

Interna

RDO

Laboratoře

Rehabilitace

Odběry dle ordinace

leacutekaře

Kontrola vyacutesledků

Evidence vyacutesledků

RTG objednat

telefonicky

Pacient odejde saacutem

nebo je doprovaacutezen

42

Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie

V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je

zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem

miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute

na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky

shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute

odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla

bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle

ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie

mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute

režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech

uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo

umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto

bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute

inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup

leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute

naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou

veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo

Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii

Podkategorie - Deacutelka hospitalizace

Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute

zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute

respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute

na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu

pacientaldquo

43

Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie

Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie

R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute

odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako

dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet

pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute

komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo

Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem

R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute

ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se

zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem

a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2

a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou

věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly

Leacutečba bronchopneumonie

ATB

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Deacutelka

hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny

44

Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie

Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim

V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty

R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute

fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče

o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem

bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo

Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku

ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho

režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo

(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se

vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3

uvedla respiračniacute selhaacuteniacute

Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu

Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek

tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem

teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako

největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin

a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek

tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient

Komplikace

bronchopneumonie

Respiračniacute selhaacuteniacute

Absces

Pleuritida

ARDS

Pleuraacutelniacute vyacutepotek

Zhoršeniacute stavu

45

nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim

přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo

Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče

V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla

bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech

onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u

všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute

se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech

onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Klidovyacute reţim

Dechovaacute

rehabilitace

Peacuteče o dyacutechaciacute

cesty

Oxygenoterapie

Dostatek tekutin

Nejčastějšiacute chyba

v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Nedostatek tekutin

Klid na lůţku

Inhalačniacute terapie

46

mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7

leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost

bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla

bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim

dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo

R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8

svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně

na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla

i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest

a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou

a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta

a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute

R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče

R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli

školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků

a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu

a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute

peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou

rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti

tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho

reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na

aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je

zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo

Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci

ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla

bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak

nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu

dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je

47

zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute

a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla

bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute

fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou

činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi

takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti

a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute

u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje

monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou

rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute

pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4

uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči

v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute

pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe

postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo

(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit

polohuldquo uvedla R3

48

Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Je stejnaacute jako u jinyacutech

plicniacutech onemocněniacute

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Antibiotika

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka

pacienta

Peacuteče v oblasti

soběstačnosti vyacuteţivy

pohyboveacuteho reţimu

hygieny

Edukace

49

Kategorie ndash Edukace pacienta

Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)

Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute

a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem

R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček

Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně

klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute

dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti

podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během

edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute

leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny

a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh

hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute

budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků

a vyšetřeniacutechldquo

Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta

Edukace pacienta

Uacutestniacute forma

Forma letaacuteků

Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Co je to za onemocněniacute

Doba leacutečby

50

Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5

- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace

Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře

Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou

otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo

R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute

dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď

obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute

naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci

a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo

R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn

nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten

pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo

(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute

nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou

odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo

R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem

screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7

uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba

nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut

navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně

s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje

51

Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Fyzioterapie Nutričniacute

terapeut

Je volaacuten a

objednaacuten

Provaacutediacute dechovou

rehabilitaci

Lehkeacute kondičniacute

cvičeniacute

Dle vyacutesledků

nutričniacuteho

screeningu volaacuten

Voliacute vhodnou

dietu

52

5 Diskuze

Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem

bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti

v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden

kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech

interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry

z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash

R8

Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute

uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31

otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se

respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute

kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i

Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute

uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako

přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute

onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla

bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo

srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla

diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi

zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto

pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů

selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem

opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute

rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a

přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute

opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem

probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při

53

onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek

energie na regeneraci

Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech

plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem

ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik

nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute

uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů

se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a

naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu

antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute

takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient

dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem

pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o

dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute

v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech

podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute

nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten

uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i

Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou

rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute

rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute

kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje

horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je

takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute

předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou

pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U

hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou

peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech

vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik

54

leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti

vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace

Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou

předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem

terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou

funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty

učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem

zkvalitněniacute ventilace plic

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute

zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka

uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na

interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium

informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se

setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době

sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji

přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto

se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i

R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně

když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že

potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo

internetu a ze seminaacuteřů

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic

Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a

plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute

potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku

byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď

rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z

běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo

55

RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly

teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos

v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute

odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a

velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek

Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute

spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute

s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem

odděleniacutem a s rehabilitaciacute

V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute

antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa

prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se

vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i

Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces

ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako

komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale

takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna

respondentka se setkala s ARDS

56

6 Zaacutevěr

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute

bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece

byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice

bronchopneumonie

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2

vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute

ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacientů s bronchopneumoniiacute

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice

bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute

znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem

informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech

zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku

Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute

v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly

ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute

peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo

ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute

Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty

a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře

nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute

57

7 Seznam použiteacute literatury

1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č

3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184

2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996

3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute

Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404

4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten

Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0

5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech

zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů

Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z

httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf

6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd

Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN

8070133031

7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly

1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8

8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke

zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN

978-80-247-2860-5

9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X

10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy

2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996

11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009

ISBN 978-80-247-3240-4

12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5

13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-

80-247-3240-4

12

Uacutevod

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Bronchopneumonie můţe byacutet

vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum původců je různorodeacute a odlišuje se podle

věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti

a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty

Kromě infekce se na vzniku mohou podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy V Českeacute

republice onemocniacute podle odhadů kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute

přibliţně 100000 aţ 150000 občanů přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti

U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii

do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje na hranici 99 přiacutepadů (3 17 38)

Prognoacuteza pneumoniiacute při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece je zaměřena na onemocněniacute bronchopneumonie Toto

onemocněniacute je v dnešniacute době dosti aktuaacutelniacute Teacutema zabyacutevajiacuteciacute se bronchopneumoniiacute

jsem si vybrala neboť se s niacutem setkaacutevaacutem při sveacutem povolaacuteniacute Chtěla jsem se dozvědět

viacutece informaciacute o tomto onemocněniacute Mysliacutem si ţe by se o bronchopneumonii mělo viacutece

hovořit aby bylo leacutečeniacute a průběh onemocněniacute jednoduššiacute

Pro tuto bakalaacuteřskou praacuteci byly stanoveny dva ciacutele Prvniacutem ciacutelem bylo zmapovat

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute Druhyacutem ciacutelem bylo

pak zmapovat znalosti sester o onemocněniacute bronchopneumonie

13

1 Současnyacute stav

Pneumonie je nejčastějšiacute plicniacute onemocněniacute jehoţ vyacuteskyt neklesaacute ani v době

staacutele uacutečinnějšiacutech antibiotik V posledniacute době se v peacuteči o nemocneacute upřednostňujiacute

praktickeacute aspekty hodnotiacuteciacute zaacutevaţnost pneumonie ve vztahu k celkoveacutemu stavu pacienta

a jeho rizikovyacutem faktorům Tyto aspekty spolu s typem vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens pak určujiacute

způsob leacutečby Nejviacutece se vyskytujiacute v dětskeacutem věku a ve staacuteřiacute ale mohou vzniknout takeacute

naacutesledkem aspirace Tento druh pneumoniiacute nejčastěji vznikaacute při poruše obrannyacutech

reflexů dyacutechaciacutech cest při poruše vědomiacute Daacutele při atelektaacuteze coţ je neschopnost pliacutece

po narozeniacute se prvniacutemi naacutedechy rozvinout ale takeacute obecně nevzdušnost pliacutece nebo jejiacute

čaacutesti a po operaci nebo za stenoacutezou bronchu Většinou se zcela vyhojiacute (2 17 48)

Statistiky ve světě poukazujiacute na ročniacute vyacuteskyt okolo 155 milionů přiacutepadů u dětiacute

ve věku do 5 let Podle evropskeacute statistiky se odhaduje ţe ve skupině dětiacute do 5 let věku

onemocniacute ročně okolo 3 milionů pacientů V Českeacute republice onemocniacute podle odhadů

kaţdoročně kaţdyacute styacute člověk coţ odpoviacutedaacute přibliţně 100000 aţ 150000 občanů

přičemţ nejčastěji postihuje seniory a maleacute děti U dětiacute do 5 let věku onemocniacute ročně

okolo 30000 jedinců V niţšiacute věkoveacute kategorii do 2 let věku se vyacuteskyt pohybuje

na hranici 99 přiacutepadů (38 46)

Naacuteklady na leacutečbu pacientů s pneumoniiacute v Evropě byly vyčiacutesleny na 101 bilionů

Eur V Českeacute republice byly celkoveacute naacuteklady na leacutečbu pacientů vyčiacutesleny na 12 579 543

Eur ročně přičemţ hospitalizace představuje přes 90 přiacutemyacutech naacutekladů na leacutečbu

U hospitalizovanyacutech pacientů ve věku 50 ndash 64 let jsou přiacutemeacute naacuteklady okolo 63604 Eur

u pacientů nad 65 let věku okolo 70604 Eur Ambulantně leacutečenaacute pneumonie se

ve věkoveacute skupině 50 ndash 64 let pohybuje okolo 7104 Eur a ve věkoveacute skupině nad 65 let

okolo 6814 Eur Přiacutemeacute naacuteklady jsou počiacutetaacuteny na jeden přiacutepad hospitalizovaneacuteho

a ambulantniacuteho pacienta s diagnoacutezou pneumonie (22)

11 Anatomie a fyziologie dyacutechaciacutech cest

Dyacutechaacuteniacute znamenaacute ţivot bez něj neniacute moţnaacute existence Bez vzduchu můţeme

byacutet jen několik maacutelo minut poteacute dochaacuteziacute k poškozeniacute mozku Dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute

14

neuvědoměle a automaticky Dyacutechaciacute soustava zajišťuje plynulou vyacuteměnu dyacutechaciacutech

plynů mezi zevniacutem prostřediacutem a krviacute (20 44)

Celoţivotně od prvniacuteho naacutedechu dochaacuteziacute ke střiacutedaveacutemu opakovaacuteniacute vdechu

a vyacutedechu Rytmus a hloubka jednotlivyacutech vdechů zaacutevisiacute na věku a treacutenovanosti

jedince ale i na stupni naacutemahy a onemocněniacute Elastickeacute vlastnosti hrudniacuteku a plicniacute

tkaacuteně ovlivňujiacute charakter ventilace Tato elastickaacute vlastnost je zaacutevislaacute na elasticitě

hrudniacutech svalů šlach a vazů Proč vlastně dyacutechaacuteme Zdaacute se to byacutet triviaacutelniacute otaacutezka

stejně tak jako proč potřebujeme kysliacutek Dyacutechaacuteniacute je řiacutezeno a regulovaacuteno sloţityacutem

systeacutemem zpětnovazebnyacutech mechanismů kteryacute je uloţen v prodlouţeneacute miacuteše Centrum

maacute inspiračniacute a expiračniacute oddiacutel Ventilaciacute se rozumiacute vyacuteměna vzduchu mezi atmosfeacuterou

a alveoly Ciacutelem je adekvaacutetniacute přiacutevod čerstveacuteho vzduchu do alveolů a vydechovaacuteniacute

vzduchu do atmosfeacutery Před naacutedechem majiacute pliacutece středniacute postaveniacute a intrapulmonaacutelniacute

tlak se rovnaacute tlaku atmosfeacuterickeacutemu Při vdechu proudiacute vzduch dyacutechaciacutemi cestami

do plic Stahy dyacutechaciacutech svalů se rozšiřuje hrudniacute koš a poklesaacute braacutenice všemi směry (9

20 44)

Při zvětšeneacutem objemu plic klesaacute interpulmonaacutelniacute tlak pod uacuteroveň

atmosfeacuterickeacuteho Vdech je děj aktivniacute protoţe je zaacutevislyacute na činnosti dyacutechaciacutech svalů

V okamţiku kdy ustaacutevaacute činnost vdechovyacutech svalů se objem hrudniacuteku a plic zmenšuje

a interpulmonaacutelniacute tlak stoupaacute nad hodnoty vyššiacute neţ je tlak atmosfeacuterickyacute Vyacutedech je

dějem pasivniacutem a proces maacute princip opačnyacute Při klidneacutem dyacutechaacuteniacute neniacute potřeba aktivniacute

činnost dyacutechaciacutech svalů Při vyacutedechu se tlak v pliciacutech diacuteky sniacuteţeniacute objemu hrudniacuteku

a plic zvyacutešiacute nad tlak atmosfeacuterickyacute a vzduch proudiacute z plic (21 34 45)

Při klidneacutem vdechu se do plic nasaje 500 ml vzduchu a stejneacute mnoţstviacute se z plic

vypudiacute při klidneacutem vyacutedechu Dyacutechaciacute systeacutem se však podiacuteliacute i na jinyacutech funkciacute neţ je

vyacuteměna dyacutechaciacutech plynů V dyacutechaciacutech cestaacutech se vdechovanyacute vzduch otepluje nebo

ochlazuje zvlhčuje a očišťuje Na dyacutechaciacute cesty se proto nesmiacuteme diacutevat jen jako

na jakeacutesi kanaacutely ktereacute vedou vzduch do plic (44 45)

Dyacutechaciacute cesty děliacuteme na horniacute cesty dyacutechaciacute v nichţ je zahrnut zevniacute nos

dutina nosniacute a nosohltan a na dolniacute cesty dyacutechaciacute Do dolniacutech cest dyacutechaciacutech spadaacute

hrtan průdušnice průdušky a pliacutece Zevniacute nos (Nasus) maacute tvar trojbokyacute vyčniacutevajiacuteciacute

15

ve středniacute čaacutesti obličeje Jeho povrch je kryt kůţiacute s velikyacutem mnoţstviacutem mazovyacutech ţlaacutez

Kořen nosu je nejvyššiacutem miacutestem jehoţ podklad je tvořen paacuterovyacutemi nosniacutemi kůstkami

Tudy vdechujeme do plic kysliacutek a vydechujeme oxid uhličityacute Nosniacute dutina (Cavitas

nasi) je navazujiacuteciacute prostor na zevniacute nos kteryacute je plně rozdělen nosniacute přepaacuteţkou

na pravou a levou nosniacute dutinu Předniacute čaacutest dutiny nosniacute je tvořena chrupavkou a jejiacute

zadniacute čaacutest je kostěnaacute Nosniacute dutina maacute řadu funkciacute ohřiacutevaacute a zvlhčuje vdechovanyacute

vzduch a čistiacute vzduch od mechanickyacutech nečistot Nosohltan (Nasopharynx) je

naacutelevkovityacute uacutesek v horniacute čaacutesti hltanu Do nosohltanu proudiacute vzduch z nosniacute dutiny

Vzduch vdechovanyacute uacutesty je veden přiacutemo do plic bez uacutepravy v nosniacute dutině Nosohltan

na bočniacutech stranaacutech uacutestiacute do Eustachovy trubice kteraacute slouţiacute k vyrovnaacuteniacute tlaku vzduchu

ve středoušniacute dutině Hrtan (Larynx) je nepaacuterovyacute dutyacute orgaacuten trubicoviteacuteho tvaru kteryacute

slouţiacute k dyacutechaacuteniacute a tvorbě zvuků Běţiacute před jiacutecnem na předniacute straně krku zavěšen je

vazivovou membraacutenou na jazylce Kostra hrtanu je tvořena hrtanovyacutemi chrupavkami

Štiacutetnaacute chrupavka je největšiacute z těchto hrtanovyacutech chrupavek a tvořiacute naacutepadnou

vyvyacutešeninu na předniacute ploše krku Pod štiacutetnou chrupavkou je prstenčitaacute k niacuteţ jsou

připojeny dvě hlasivkoveacute chrupavky od kteryacutech jsou rozepjaty hlasivkoveacute vazy ktereacute

tvořiacute hlas Hrtanovaacute přiacuteklopka (Epoglotis) odděluje hrtan od hltanu (9 31 42 45)

Průdušnice (Trachea) je trubice dlouhaacute 12 - 13 cm kteraacute navazuje

na prstencovou chrupavku Při vstupu do hrudniacuteku se větviacute na pravou a levou průdušku

ktereacute daacutele vstupujiacute do plic Přibliţně sleduje zakřiveniacute krčniacute a hrudniacute paacuteteře a vzhledem

ke sveacutemu průběhu se děliacute na krčniacute a hrudniacute uacutesek Průdušky (Bronchi) vznikajiacute

rozděleniacutem průdušnic na rozvětvenyacute systeacutem trubic kteryacute vede vzduch z průdušnic aţ

do dyacutechaciacutech odstavců plic Pravaacute průduška maacute deacutelku okolo 3 cm a šiacuteřku 15 cm a vede

strměji Levaacute průduška je delšiacute měřiacute 4 ndash 5 cm a směřuje vlevo dolu Jejiacute průměr je

asi 1 cm Chrupavčiteacute prstence v jejich stěnaacutech jsou postupně nahrazeny chrupavčitou

ploteacutenkou kteraacute postupně zcela vymiziacute a převaţuje hladkaacute svalovina Průdušinky

(Bronchioly) majiacute průměr menšiacute neţ 1 mm Pliacutece (Pulmones) jsou paacuterovyacutem orgaacutenem

tvarem připomiacutenajiacuteciacute kolmyacute kuţel Jejich velikost je zaacutevislaacute na velikosti hrudniacuteku Pravaacute

pliacutece je většiacute rozdělena na tři laloky Levaacute pliacutece kteraacute je menšiacute se sklaacutedaacute z laloků dvou

Pliacutece jsou uloţeny ve dvou pleuraacutelniacutech dutinaacutech a zcela vyplňujiacute prostor těchto dutin

16

(viz Přiacuteloha č1) Pliacutece i dutina jsou kryty tenkou a jemnou blankou ndash pleurou Prostor

mezi pleurami se nazyacutevaacute pohrudničniacute dutina (31 42 45)

V pliciacutech probiacutehaacute posledniacute děleniacute dyacutechaciacutech cest kdy z průdušinek se děliacute

na plicniacute skliacutepky ndash alveoly Alveoly jsou tenkostěnneacute vyacutedutě ve kteryacutech probiacutehaacute vlastniacute

vyacuteměna plynů mezi vzduchem a krviacute V obou pliciacutech je okolo 300 ndash 400 milionů

alveolů V dyacutechaciacutech cestaacutech vznikaacute několik obrannyacutech reflexů jejichţ funkce zajišťuje

jejich průchodnost a očistu Kyacutechaacuteniacute čistiacute horniacute cesty dyacutechaciacute a kašel čistiacute dolniacute cesty

dyacutechaciacute Uzaacutevěr zaacuteklopky hrtanu (Epiglotis) je velmi vyacuteznamnyacute reflex při polykaacuteniacute

kteryacutem se zabraacuteniacute vdechnutiacute sousta (15 20 30)

1 2 Bronchopneumonie

Bronchopneumonie je akutniacute zaacutenět postihujiacuteciacute oblasti respiračniacutech bronchů

alveolaacuterniacutech struktur a plicniacuteho intersticia Je to zaacutenětliveacute onemocněniacute plic ktereacute je

nejčastěji způsobeneacute bakteriemi ale v některyacutech přiacutepadech můţe navazovat na virovyacute

zaacutenět Oproti pneumonii jsou přiacuteznaky podobneacute jako u chřipkoveacuteho onemocněniacute

projevujiacute se uacutenavou malaacutetnostiacute či bolestmi svalstva Naacutehle přechaacuteziacute do vysokyacutech teplot

kdy nemocnyacute můţe vykašlaacutevat hlen kteryacute můţe byacutet i s přiacuteměsiacute krve a nastaacutevaacute celkovaacute

schvaacutecenost Bronchopneumonie můţe byacutet vyvolaacutena celou řadou mikrobů Spektrum

původců je různorodeacute a odlišuje se podle věkovyacutech skupin U kojenců a malyacutech dětiacute

byacutevajiacute původci často viry Staršiacute děti a mladšiacute skupina dospělyacutech miacutevaacute

bronchopneumonii způsobenou mykoplazmaty Kromě infekce se na vzniku mohou

podiacutelet i chemickeacute a mechanickeacute vlivy Bronchopneumonie neniacute označeniacutem

pro jednotneacute onemocněniacute ale skupinu zaacutenětů ktereacute majiacute odlišnou epidemiologii

patogenezi klinickeacute projevy i průběh (3 17)

Bronchopneumonie se makroskopicky charakterizuje jako tvorba drobnyacutech nebo

většiacutech tmavočervenyacutech maacutelo vzdušnyacutech a neostře ohraničenyacutech loţisek Loţiska

mohou splyacutevat a postihnout i většiacute čaacutest plicniacuteho laloku Velmi často se vyviacutejiacute kolem

zaacutenětlivě pozměněnyacutech bronchů a postupně se rozšiřuje do plochy Patřiacute do skupiny

povrchovyacutech zaacutenětů plic jako druhyacute typ V prvniacutem typu postihuje celyacute plicniacute lalok

coţ se na RTG obrazu zobrazuje zastřeniacutem celeacuteho plicniacuteho laloku nebo plicniacuteho křiacutedla

Bronchopneumonie patřiacute do pneumoniiacute ktereacute jsou velmi častyacutem onemocněniacutem

17

S bronchopneumoniiacute se setkaacutevajiacute prakticky leacutekaři všech oborů předevšiacutem praktičtiacute

leacutekaři pediatři pneumologoveacute či internisteacute (26 39 41)

Pneumonie zaacutepal plic je zaacutenětliveacute onemocněniacute průdušinek plicniacutech skliacutepků

anebo plicniacute tkaacuteně Naacutezev zahrnuje skupinu projevů s různyacutem průběhem Pneumonie je

definovaacutena jako zaacutenětliveacute onemocněniacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech a plicniacute tkaacuteně Patřiacute mezi

nejzaacutevaţnějšiacute respiračniacute infekce a vyacuteznamně se podiacuteliacute na celosvětoveacute mortalitě

Odhadem ročně umiacuteraacute na pneumonie okolo 3 ndash 5 milionů lidiacute ale toto onemocněniacute

můţe zanechat i celoţivotniacute naacutesledky Začiacutenaacute naacutehle často z plneacuteho zdraviacute kdy postupně

narůstaacute horečka s třesavkou Kašel kteryacute zpočaacutetku byacutevaacute suchyacute se postupem často staacutevaacute

vlhkyacutem produktivniacutem a sputum měniacute svou barvu a konzistenci Ne vţdy podle těchto

přiacuteznaků můţeme určit ţe jde o pneumonii teprve aţ RTG vyšetřeniacute ukaacuteţe ţe se jednaacute

o pneumonii Asi 10 ndash 30 zdiagnostikovanyacutech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci

(3 38)

121 Děleniacute bronchopneumoniiacute a jejich etiologie

Bronchopneumonie jsou děleny do několika skupin jako ostatniacute zaacuteněty plic

Podle těchto skupin je volena leacutečba Prognoacuteza vychaacuteziacute z mnoha faktorů jako je věk

přidruţenaacute onemocněniacute nebo ţivotniacute styl Mezi zaacutekladniacute děleniacute patřiacute komunitniacute

a nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie Komunitně ziacuteskanaacute bronchopneumonie je ziacuteskanaacute

v tereacutenu při běţneacutem denniacutem kontaktu mimo nemocnice či sanatoria Zdrojem infekce je

běţnyacute denniacute kontakt s lidmi a předměty Patogeny jsou zpravidla dobře citlivaacute na běţnaacute

antibiotika Nozokomiaacutelniacute bronchopneumonie je infekce kteraacute vznikaacute při pobytu

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute či sanatoriu Zdrojem infekce je zdravotnickyacute personaacutel ostatniacute

pacienti či přiacutestroje a pomůcky ktereacute jsou pouţiacutevaacuteny Bakterie se přizpůsobily tamniacutem

podmiacutenkaacutem a vytvořily si zvlaacuteštniacute mechanismy odolnosti proti dezinfekciacutem

a antibiotikům (3 17)

Podrobnějšiacute děleniacute třiacutediacute bronchopneumonie podle etiologie klinickeacuteho průběhu

průběhu onemocněniacute a podle radiologickeacuteho obrazu Z etiologickeacuteho hlediska děliacuteme

bronchopneumonie na infekčniacute a neinfekčniacute Typickeacute a atypickeacute děleniacute patřiacute do skupiny

klinickeacuteho průběhu Lobaacuterniacute bronchopneumonie kteraacute postihuje celyacute plicniacute lalok nebo

lobulaacuterniacute kteraacute je spojena s infiltraciacute lobulů a jako posledniacute je intersticiaacutelniacute kteraacute se

18

zobraziacute pomociacute RTG obrazu Bronchopneumonie maacute různorodeacute průběhy onemocněniacute

kdy můţe byacutet akutniacute recidividujiacuteciacute a chronickaacute Všeobecně probiacutehajiacute

bronchopneumonie zpočaacutetku jako běţnyacute zaacutenět dyacutechaciacutech cest kteryacute byacutevaacute doprovaacutezen

běţnyacutemi chřipkovyacutemi přiacuteznaky jako je uacutenava zvyacutešenaacute tělesnaacute teplota bolest svalstva

či schvaacutecenost Při napadeniacute plicniacute tkaacuteně se naacutehle objevuje vysokaacute tělesnaacute teplota se

zimniciacute postupně se rozviacutejiacute kašel Ve většině přiacutepadů se objevuje bolest na hrudi

a dušnost Při komplikaciacutech bronchopneumonie se objevuje cyanoacuteza (3 17)

122 Diagnostika bronchopneumonie

Podle Českeacute pneumologickeacute a ftizeologickeacute společnosti existuje viacutecero postupů

jak bronchopneumonie diagnostikovat přičemţ jsou voleny ty ktereacute jsou snadno

realizovatelneacute a ve kteryacutech jsou preferovaacuteny jednoducheacute metody ktereacute jsou

ekonomicky nenaacutekladneacute Mezi zaacutekladniacute neinvazivniacute jednoducheacute metody při vyšetřeniacute

hrudniacuteku patřiacute vyšetřeniacute pohledem pohmatem poklepem poslechem a anamneacuteza

Pro spraacutevneacute stanoveniacute diagnoacutezy naacutem poslouţiacute radiologickeacute vyšetřeniacute ke kteryacutem patřiacute

zadopředniacute skiagram hrudniacuteku Pro zjištěniacute vitaacutelniacute kapacity plic slouţiacute spirometrie Jako

doplňkoveacute vyšetřeniacute je pak CT a MR plic či EKG K invazivniacutem vyšetřeniacutem patřiacute

biochemickeacute a hematologickeacute vyšetřeniacute krve a bakteriologickeacute vyšetřeniacute Poslouţit

můţe takeacute hrudniacute punkce a bronchoskopie (10 41 43 57)

Při fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute pohledem si všiacutemaacuteme nejviacutece dyacutechaciacutech pohybů

ale takeacute tvaru či deformit hrudniacuteku Pohmatem můţeme zjistit jemneacute rezonančniacute chvěniacute

nebo pleuraacutelniacute třeniacute Při vyšetřeniacute hrudniacuteku poklepem klepeme prstem na prst

a porovnaacutevaacuteme poklepoveacute zvuky na symetrickyacutech miacutestech hrudniacuteku Poslechem potom

vyšetřujeme pliacutece Při pečliveacutem fyzikaacutelniacutem vyšetřeniacute paacutetraacuteme po typickyacutech přiacuteznaciacutech

infekciacute dolniacutech cest dyacutechaciacutech jako vysokaacute tělesnaacute teplota kašel dušnost pleuraacutelniacute

bolest a poslechovyacute naacutelez Hodnotiacuteme takeacute stav vědomiacute a hodnoty krevniacuteho tlaku

a pulsu saturaci hemoglobinu kysliacutekem pomociacute oxymetru Paacutetraacuteme i po mimoplicniacutech

přiacuteznaciacutech ndash nauzea zvraceniacute průjmy a jineacute RTG hrudniacuteku maacute charakteristickyacute obraz

tvořenyacute mnohočetně splyacutevajiacuteciacutemi loţisky (29 41 45 47)

19

Spirometrie (viz Přiacuteloha č 2) patřiacute v pneumologii k zaacutekladniacutem vyšetřeniacutem ktereacute

hodnotiacute plicniacute funkce je to funkčniacute vyšetřeniacute plic ktereacute maacute hlavniacute uacutelohu v diferenciaacutelniacute

diagnostice Indikovaacutena je předevšiacutem u dlouhotrvajiacuteciacuteho kašle dušnosti a pocitu tlaku

na hrudi nebo velkeacuteho poslechoveacuteho či RTG naacutelezu Spirometr znaacutezorniacute dyacutechaacuteniacute

formou grafů Grafy ukazujiacute zaacutevislost objemu plic na čase a zaacutevislost průtoku vzduchu

dyacutechaciacutemi cestami na objemu plic (viz Přiacuteloha č 3) Pomociacute spirometrie leacutekař vyšetřuje

funkci pacientovyacutech plic Konkreacutetně se měřiacute mnoţstviacute vzduchu ktereacute se do plic vejde

a takeacute rychlost kterou ho dokaacuteţe jedinec nadechnout a vydechnout Uacutelohou sestry je

v prvniacute řadě zvaacuteţeniacute a změřeniacute pacienta naacutesledně důkladnaacute instruktaacuteţ kteraacute maacute za ciacutel

vysvětlit pacientovi průběh vyšetřeniacute a jak bude probiacutehat maneacutevr dyacutechaacuteniacute Sestra

pacienta musiacute dobře stimulovat aby spraacutevně provaacuteděl maneacutevr dyacutechaacuteniacute Při začaacutetku

vyšetřeniacute pacient normaacutelně dyacutechaacute poteacute se dle pokynů sestry maximaacutelně nadechne

a prudce vydechne (10 57)

Biochemickeacute vyšetřeniacute krve zobrazuje předevšiacutem krevniacute ionty enzymy krevniacute

biacutelkoviny glykemie parametry zaacutenětu předevšiacutem CRP močovyacute sediment FW

a vyšetřeniacute krevniacutech plynů společně s Ph Vyšetřeniacute krevniacutech plynů znaacutemeacute pod

nepřesnyacutem ale běţně pouţiacutevanyacutem naacutezvem Astrup Je neoddělitelnou součaacutestiacute

funkčniacuteho vyšetřeniacute plic a to hlavně v přiacutepadě kdy nemůţeme ziacuteskat validniacute testy

plicniacutech funkciacute (24 29)

Hematologickeacute vyšetřeniacute krve maacute za uacutekol odhalit defekty v zastoupeniacute krevniacutech

elementů v krvi Vyšetřujeme zaacutekladniacute parametry KO a jeho diferenciaacutel biacutelyacutech krvinek

Z doplňujiacuteciacuteho hematologickeacuteho vyšetřeniacute je nutneacute zmiacutenit metodu PCR (polymerovaacute

řetězovaacute reakce) ktereacute se v posledniacutech letech pouţiacutevaacute při diagnostice virů mykobakteriiacute

a hub Velmi přiacutenosnaacute je takeacute kultivace krve ndash hemokultura kteraacute se odebiacuteraacute při

vzestupu teploty do vysokyacutech hodnot nad 38degC většinou při zaacutechvatu třesavky Odběr

krve na hemokulturu kteraacute prokaacuteţe mikroby v krevniacutem oběhu je reaacutelnaacute jen

v nemocničniacutem zařiacutezeniacute Odběr je provaacuteděn vţdy za aseptickyacutech podmiacutenek a sestra

ihned odesiacutelaacute materiaacutel do laboratoře Je provaacuteděn opakovaně Seacuterologickeacute testy mohou

pomoci při určeniacute mykoplazmatickyacutech chlamydiovyacutech legionelovyacutech a virovyacutech

20

pneumoniiacute Poměrně rozšiacuteřeneacute je takeacute vyšetřeniacute pneumokokovyacutech a legionelovyacutech

antigenů v moči (24 29)

Hrudniacute punkce je vyšetřeniacute ktereacute naacutem umoţňuje upřesnit diagnoacutezu Ziacuteskanyacute

punktaacutet je podroben různyacutem vyšetřeniacutem Pomociacute biochemickeacuteho vyšetřeniacute rozlišiacuteme

zda se jednaacute o exsudaacutet (zaacutenětlivyacute vyacutepotek) nebo transudaacutet (nezaacutenětlivaacute tekutina)

Punktaacutet vyšetřujeme takeacute mikrobiologicky se zaměřeniacutem na anaerobniacute a aerobniacute

bakterie kvasinky pliacutesně nebo mykobakterie (24 49 57)

Dalšiacute materiaacutel vyšetřovanyacute mikrobiologicky je sputum Odběr by měl byacutet

proveden před antibiotickou leacutečbou Praktickou pomociacute můţe byacutet v některyacutech přiacutepadech

vyšetřeniacute sputa mikroskopicky kde zjišťujeme přiacutetomnost epitelů leukocytů

naacutedorovyacutech buněk atd neboť vyčkaacutevaacuteniacute na vyacutesledky kultivaciacute ohroţuje nemocneacuteho

vyacuteskytem komplikaciacute Kultivaciacute se pěstujiacute a určujiacute kmeny bakteriiacute virů a pliacutesniacute

Kultivace sputa byacutevaacute nespolehlivaacute kvůli moţneacute kolonizaci nebo kontaminaci

kultivovaneacuteho sputa Odběr sputa se provaacutediacute nalačno po vykloktaacuteniacute dutiny uacutestniacute vlaţnou

vodou Sputum by mělo byacutet odebraacuteno při prvniacute ranniacute expektoranci Expektorance se

zachytiacute do sterilniacute širokohrdleacute odběroveacute naacutedobky kteraacute je řaacutedně označena Sestra musiacute

edukovat pacienta aby skutečně vykašlal sputum a nešlo jen o sliny Sestra vţdy

provaacutediacute odběr sputa dle ordinace leacutekaře a pokynů laboratoře Při kaţdeacutem vyšetřeniacute

zaeviduje jeho průběh a vyacutesledky do dokumentace Existuje několik všeobecnyacutech zaacutesad

při odběru biologickeacuteho materiaacutelu ktereacute sestra musiacute dodrţovat Vţdy odebiacuteraacute podle

postupů a přesnyacutech instrukciacute laboratoře a musiacute ověřit identifikaci pacienta Pacienta

edukuje o vyšetřeniacute a jeho způsobu provedeniacute poučiacute ho o přiacutepravě k vyšetřeniacute Sestra

odebere materiaacutel do předem označenyacutech zkumavek a podle poţadavků na transport

odešle materiaacutel i s průvodkou do laboratoře a vyacutesledky vyšetřeniacute zaeviduje (24 43 50

55)

Bronchoskopie můţe byacutet velikyacutem přiacutenosem (viz Přiacuteloha č 4) umoţňuje

prohliacuteţet zrakem dutiny a orgaacuteny dyacutechaciacutech cest Umoţňuje takeacute proveacutest diagnostickeacute

a terapeutickeacute vyacutekony a umoţniacute naacutem ciacuteleně odebrat materiaacutel Sestra před vyšetřeniacutem

vysvětliacute pacientovi podstatu vyacuteznam průběh a poţadavky kladeneacute na spolupraacuteci při

vyšetřeniacute Zajistiacute podepsaacuteniacute informovaneacuteho souhlasu s vyšetřeniacutem Musiacute pacienta

21

připravit na vyšetřeniacute odpovědět na dotazy kladeneacute pacientem odebrat osobniacute

anamneacutezu a zajistit laboratorniacute vyacutesledky krve Nesmiacute takeacute zapomenout pacientovi

vysvětlit polohu a nutnost vloţeniacute plastoveacuteho naacuteustku mezi zuby změřit a zaznamenat

fyziologickeacute funkce V přiacutepadě potřeby aplikuje dle ordinace leacutekaře sedativa na noc

před vyšetřeniacutem Před samotnyacutem vyšetřeniacutem dohleacutedne aby pacient měl sundaacuteny

veškereacute šperky zubniacute proteacutezu a dotazem se přesvědčiacute ţe pacient opravdu lačnil

Pacienta i s veškerou dokumentaciacute převeze na endoskopickou vyšetřovnu Během

samotneacuteho vyšetřeniacute sestra asistuje leacutekaři pacientovi pomaacutehaacute drţet spraacutevnou polohu

a vliacutednyacutem slovem a dotykem pacienta uklidňuje a podporuje Po vyšetřeniacute sestra

pravidelně monitoruje fyziologickeacute funkce a ziacuteskanyacute biologickyacute materiaacutel označiacute

a odešle do přiacuteslušneacute laboratoře Alespoň dvě hodiny nesmiacute pacient peroraacutelně přijiacutemat

stravu Sestra dohleacutedne na spraacutevnou polohu v polosedě sleduje charakter sputa dyacutechaacuteniacute

a moţneacute projevy edeacutemu laryngu (10 47 50 55)

Při nejisteacute anamneacuteze neustupujiacuteciacutech potiacuteţiacutech nebo přidruţenyacutech kardiaacutelniacutech

přiacuteznaciacutech je nutno pomoci dalšiacutech vyšetřeniacute vyloučit plicniacute embolii bronchogenniacute

karcinom tuberkuloacutezu nebo aspiraci ciziacuteho tělesa (41 43 45)

123 Leacutečba bronchopneumonie

Asi 20 - 30 všech přiacutepadů vyţaduje hospitalizaci a to pokud věk pacienta je

nad 60 let či dechovaacute frekvence přesahuje 30 dechů minutu Srdečniacute frekvence neklesaacute

pod 140 tepů minutu a krevniacute tlak se pohybuje okolo 90 60 torrů Ve většině přiacutepadů

neniacute znaacutemo vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens Je proto velmi problematickeacute zvolit jedno

antibiotikum prvniacute volby pro všechny přiacutepady vzhledem k velkeacutemu spektru moţnyacutech

patogenů Vhodneacute antibiotikum je třeba vybrat na zaacutekladě konkreacutetniacute epidemiologickeacute

situace a podle klinickyacutech přiacuteznaků (17)

Ambulantně se podaacutevajiacute antibiotika bezodkladně v dostatečneacute daacutevce

Širokospektraacute antibiotika z řady penicilinů (Augmentin nebo Amoksiklav) nebo z řady

tetracyklinů (Doxyhexal Doxybene) majiacute širšiacute uacutečinnost proti většiacutemu mnoţstviacute

mikrobů Leacutečba bronchopneumonie spočiacutevaacute v podaacutevaacuteniacute antibiotik na zaacutekladě

mikrobiologickeacuteho vyšetřeniacute Pacientům s meacuteně zaacutevaţnyacutemi přiacuteznaky jsou

doporučovaacutena makrolidovaacute antibiotika (Erytromycin Azithromycin) Před vyacutesledky

22

odběrů je nutneacute urychleně podat tyto širokospektraacute antibiotika a to do 2 aţ 4 hodin od

hospitalizace a naacutesledně antibiotika upravit podle zmiňovanyacutech vyacutesledků Zbytečneacute

předepisovaacuteniacute antibiotik se širokyacutem spektrem uacutečinku můţe veacutest ke ztraacutetě leacutečebneacuteho

uacutečinku (15 19 22)

Převaacuteţnaacute čaacutest nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute je leacutečena ambulantně

V ambulantniacute leacutečbě se se striktniacutemi postupy kteraacute antibiotika podaacutevat jiţ nesetkaacutevaacuteme

Dnes se preferuje zahajovat leacutečbu aminopeniciliny bez inhibitorů β laktamaacutez Noveacute

makrolidy (Klarithromycin Azithromycin) jsou dostatečně uacutečinneacute v leacutečbě onemocněniacute

způsobenyacutech pneumokoky i Haemophylus influenze Při neuacutečinnosti leacutečby se pak

doporučujiacute fluorochinolony (Levofloxacin) U hospitalizovanyacutech pacientů se jako

ideaacutelniacute leacutečba ukaacutezala kombinace β laktamovyacutech antibiotik (aminopeniciliny nebo

cefalosporiny) s makrolidy Tato kombinace vykaacutezala sniacuteţeniacute mortality a zkraacuteceniacute deacutelky

hospitalizace U hospitalizovanyacutech se antibiotika zpočaacutetku podaacutevajiacute intravenoacutezně 2 ndash 5

dnů poteacute je vhodneacute přejiacutet na peroraacutelniacute podaacutevaacuteniacute Spraacutevně vedenaacute antibiotickaacute leacutečba

přispiacutevaacute ke sniacuteţeniacute a vzniku komplikaciacute zkraacuteceniacute leacutečebneacute doby ke sniacuteţeniacute uacutemrtnosti

ale takeacute k ekonomickyacutem uacutesporaacutem a menšiacutemu naacuterůstu bakteriaacutelniacute rezistence (1 15 19

25)

Často je potřebnyacute individuaacutelniacute přiacutestup s opakovaacuteniacutem ciacutelenyacutech odběrů V přiacutepadě

ţe nedochaacuteziacute k poklesu tělesneacute teploty leukocytoacutezy a CRP do 3 dnů je nutnaacute změna

antibiotik U většiny nemocnyacutech tyto přiacuteznaky ustupujiacute Při poslechoveacutem naacutelezu mohou

chrůpky přetrvaacutevat i tyacuteden a RTG obraz 3 ndash 6 tyacutednů i kdyţ se naacutelez značně zmenšuje

V přiacutepadě nedostatečneacute plicniacute ventilace kdy nejsou pacienti schopni sami a dostatečně

dyacutechat je leacutečba zaměřena na zajištěniacute podpůrneacuteho dyacutechaacuteniacute V tomto přiacutepadě musiacuteme

počiacutetat takeacute s nutnostiacute intubace Pacienti jsou v tomto přiacutepadě hospitalizovaacuteni na ARO

nebo JIP Většinou se začiacutenaacute neinvazivniacute metodou a při jejiacute neuacutečinnosti se voliacute intubace

U intubovanyacutech pacientů je důleţiteacute zvlhčovaacuteniacute vzduchu a odsaacutevaacuteniacute sekretů z dolniacutech

cest dyacutechaciacutech Samozřejmostiacute je takeacute leacutečba symptomů kdy se podaacutevajiacute antitusika

eventuelně expektorantia a mukolytika Můţe se pouţiacutevat i přiacuterodniacute leacutečba kteraacute můţe

celkovou terapii urychlit Pacient by měl dodrţovat dostatečnyacute pitnyacute reţim a miacutet klid

na lůţku (10 23 26 50)

23

Nezbytnou součaacutestiacute leacutečby je takeacute dechovaacute rehabilitace Ta můţe pomoci zajistit

co nejefektivnějšiacute ventilaci při nejmenšiacute moţneacute naacutemaze dyacutechaciacutech svalů Pacient

nacvičuje rytmiku dyacutechaacuteniacute Dechovaacute rehabilitace je systeacutem rehabilitace při ktereacutem majiacute

specificky provedeneacute postupy přiacutemyacute leacutečebnyacute vyacuteznam a současně plniacute funkci sekundaacuterniacute

prevence Je vţdy indikovaacutena ošetřujiacuteciacutem leacutekařem a fyzioterapeut je zodpovědnyacute za

sestaveniacute adekvaacutetniacuteho plaacutenu a cvičebniacutech postupů Indikovaacutena je jako leacutečebnaacute metoda

reagujiacuteciacute na individuaacutelniacute probleacutemy nemocneacuteho jehoţ dyacutechaacuteniacute probiacutehaacute v patologickyacutech

podmiacutenkaacutech dyacutechaciacuteho systeacutemu Aplikace technik v kombinaci napřiacuteklad s inhalačniacute

metodou vyacuterazně zvyšuje intenzitu leacutečebneacuteho procesu Ciacutel je zaměřen na sniacuteţeniacute

bronchiaacutelniacute obstrukce zlepšeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest a ventilačniacutech parametrů

Ciacutelem je takeacute uvolnit pomocneacute dyacutechaciacute svaly a zlepšit funkci braacutenice a elasticitu

hrudniacuteku a předchaacutezet vzniku komplikaciacute (20)

V praxi je nejčastěji pouţiacutevaacutena statickaacute a dynamickaacute dechovaacute gymnastika

Statickaacute dechovaacute gymnastika maacute za ciacutel obnovit zaacutekladniacute dechovyacute vzor Samotnaacute

statickaacute dechovaacute gymnastika začiacutenaacute vyčištěniacutem nosniacute dutiny a spraacutevnyacutem postaveniacutem

těla Je to samostatneacute dyacutechaacuteniacute bez doprovodu souhybu ostatniacutech čaacutestiacute těla Dechovaacute

aktivita je soustředěna do oblasti hrudniacuteku břicha zad a paacutenve Dynamickaacute dechovaacute

gymnastika je doprovaacutezena pohyby končetin Kaţdyacute cvik vyţaduje plneacute soustředěniacute

pomaleacute a přesneacute provedeniacute a časově pohybovou posloupnost Cvičiacute se jako individuaacutelniacute

fyzickaacute a kondičniacute průprava při hospitalizaci Intenzita zaacutetěţe vychaacuteziacute z aktuaacutelniacuteho

stavu pacienta a neniacute nějak stanovena Podle převaţujiacuteciacutech současnyacutech naacutezorů lze

uacutečinek očekaacutevat za 5 ndash 10 tyacutednů při opakovaacuteniacute 5x tyacutedně po 30 ndash 45 minutaacutech (20)

Nezbytnou roliacute sestry v leacutečbě je zapojit pacienta ve všech oblastech potřeb

Sestra zajistiacute vhodnou polohu kteraacute nemocneacutemu vyhovuje V přiacutepadě potřeby a dle

ordinace leacutekaře podaacute zvlhčenyacute kysliacutek leacuteky a odebiacuteraacute biologickyacute materiaacutel Většina

pacientů byacutevaacute ošetřovaacutena v domaacuteciacutem prostřediacute Jednaacute ndash li se o pacienty osaměleacute či

staršiacuteho věku navštěvuje je sestra z agentury domaacuteciacute peacuteče kteraacute monitoruje průběh

onemocněniacute hydrataci a změny v uacuterovni sebepeacuteče V raacutemci domaacuteciacute peacuteče je zapojena

a edukovaacutena takeacute rodina kteraacute se zapojuje do peacuteče o pacienta (20 39 41 52)

24

124 Komplikace a prognoacuteza bronchopneumonie

Při nekomplikovaneacutem průběhu byacutevaacute prognoacuteza pneumoniiacute přiacuteznivaacute Ohroţeni

jsou předevšiacutem pacienti s přidruţenyacutemi onemocněniacutemi Věk pacienta udaacutevaacuten nad

věkovou hranici 60 let je prognosticky vyacuteznamnyacute Velmi důleţitaacute je celkovaacute prevence

proti chřipkovyacutem onemocněniacutem ve formě aktivniacute imunizace kteraacute je velmi uacutečinnaacute

a sniţuje počet respiračniacutech onemocněniacute (10 25)

Komplikace bronchopneumonie můţeme rozdělit na lokaacutelniacute komplikace ktereacute

postihujiacute pliacutece a sousedniacute nitrohrudniacute struktury a vzdaacuteleneacute komplikace Lokaacutelniacute

komplikace můţeme daacutele rozdělit na časneacute ke kteryacutem patřiacute plicniacute absces Plicniacute absces

vznikaacute z nekrotickeacute plicniacute tkaacuteně a můţe byacutet doprovaacutezen schvaacutecenostiacute třesavkou nebo

febrilniacutem stavem Pleuritida jako moţneacute doprovaacutezejiacuteciacute onemocněniacute bronchopneumonie

vznikaacute přestupem infekce Ukazatelem před moţnyacutem vznikem pleuritidy by pro sestru

mělo byacutet dyacutechaacuteniacute ktereacute můţe byacutet dušneacute a bolest siacuteliacuteciacute v inspiriu kteraacute můţe připomiacutenat

stenokardii Pacient většinou zaujiacutemaacute uacutelevovou polohu se stlačovaacuteniacutem hrudniacuteku v miacutestě

zaacutenětu Dalšiacutem ukazatelem můţe byacutet takeacute krev ve sputu (40 45)

K časnyacutem komplikaciacutem patřiacute takeacute plicniacute gangreacutena empyeacutem pneumotorax

atelektaacuteza či syndrom akutniacute respiračniacute tiacutesně dospělyacutech (ARDS) Ukazatelem ARDS

byacutevaacute dušnost a hypoventilace kteraacute zpočaacutetku byacutevaacute bez cyanoacutezy později se přidaacutevaacute

neklid S rostouciacute dušnostiacute vznikaacute cyanoacuteza stupňuje se neklid pacient je opocenyacute

ARDS můţe končit smrtiacute kdy nastaacutevaacute multiorgaacutenoveacute selhaacuteniacute Do pozdniacutech lokaacutelniacutech

komplikaciacute patřiacute bronchiektaacutezie jejiacutem ukazatelem je vykašlaacutevaacuteniacute velkeacuteho mnoţstviacute

hnisaveacuteho aţ hnědobiacuteleacuteho sputa (17 45)

Vzdaacuteleneacute komplikace postihujiacute jineacute orgaacuteny většinou hematogenniacutem přestupem

infekce Zaacutestupcem vzdaacutelenyacutech komplikaciacute je endokarditida coţ je zaacutenět vyacutestelky

srdce předevšiacutem srdečniacutech chlopniacute Endokarditida probiacutehaacute rychle s těţkyacutemi celkovyacutemi

projevy zaacutenětu jako je vysokaacute sedimentace septickeacute teploty nebo leukocytoacuteza

Meningitida je akutniacute infekce mozkovyacutech obalů projevujiacuteciacute se krutyacutemi bolestmi hlavy

Pacient je světloplachyacute přiacutetomna je rostouciacute teplota a objevujiacute se meningeaacutelniacute přiacuteznaky

Pravidlem byacutevaacute porucha vědomiacute Přiacutetomny mohou byacutet loţiskoveacute mozkoveacute přiacuteznaky ndash

hemipareacuteza nebo epileptickeacute zaacutechvaty Dalšiacutem onemocněniacutem patřiacuteciacute do vzdaacutelenyacutech

25

komplikaciacute je peritonitida Je to lokalizovanyacute nebo difuacutezniacute zaacutenět pobřišnice projevujiacuteciacute

se přiacuteznaky sepse a orgaacutenoveacute disfunkce staacutelou a trvalou bolestiacute Je poměrně přesně

lokalizovatelnaacute nejčastěji při pohybu nebo zakašlaacuteniacute (38 40)

13 Ošetřovatelskaacute peacuteče o pacienta s bronchopneumoniiacute

Pacienti mladšiacutech věkovyacutech skupin a s lehčiacute formou onemocněniacute mohou zůstat

v domaacuteciacutem ošetřovaacuteniacute Pacienty vyššiacuteho věku kteřiacute majiacute přidruţenaacute onemocněniacute a jsou

zeslaacutebliacute je nutno hospitalizovat Pacienti jsou zpravidla přijiacutemaacuteni na interniacute jednotku

intenzivniacute peacuteče V přiacutepadě vznikleacute komplikace ARDS je nutnaacute hospitalizace na ARO

Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče je zmiacuternit obtiacuteţe z omezeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest

a zamezit vzniku komplikaciacute Ošetřovatelskaacute peacuteče je poskytovaacutena v zaacutevislosti

na aktuaacutelniacutem stavu pacienta Důraz je kladen na pravidelneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků zajištěniacute

klidu na lůţku a dostatečneacuteho spaacutenku a odpočinku Důleţiteacute je dostatečneacute podaacutevaacuteniacute

tekutin a sledovaacuteniacute celkoveacuteho stavu pacienta charakteru kašle a vyacuteskytu bolestiacute

(29 41)

V raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče sestra vychaacuteziacute z kompetenciacute stanovenyacutech vyhlaacuteškou

(viz Přiacuteloha č 5) Sleduje a hodnotiacute fyziologickeacute funkce EKG tělesnou teplotu krevniacute

tlak a dalšiacute tělesneacute parametry Sleduje hodnotiacute a zaznamenaacutevaacute stav pacienta Zajišťuje

a provaacutediacute odběry biologickeacuteho materiaacutelu ziacuteskaneacuteho neinvazivniacute cestou a kapilaacuterniacute krve

semikvantitativniacutemi metodami K roliacutem sestry patřiacute takeacute provaacuteděniacute odsaacutevaacuteniacute sekretu

z horniacutech dyacutechaciacutech cest a zajištěniacute jejich průchodnosti provaacutediacute naacutecvik sebeobsluhy

s ciacutelem zvyšovat soběstačnost Edukuje pacienty a jiacutem určeneacute osoby v oblastech

prevence v ošetřovatelskyacutech postupech přitom spolupracuje s fyzioterapeutem

nutričniacutem terapeutem a zdravotně ndash sociaacutelniacutem pracovniacutekem (5)

131 Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty je nezbytnou a jednou ze zaacutekladniacutech činnostiacute sestry

Spočiacutevaacute v zajištěniacute a udrţeniacute průchodnosti dyacutechaciacutech cest podaacutevaacuteniacute leacuteků včetně kysliacuteku

a podpoře dyacutechaacuteniacute Mezi ošetřovatelskeacute intervence ktereacute vedou k udrţeniacute volnyacutech

dyacutechaciacutech cest patřiacute takeacute polohovaacuteniacute inhalace a odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Pacient by měl mimo jineacuteho aktivně odkašlaacutevat Polohovaacuteniacute je jedniacutem ze způsobů jak

26

působit na funkci dyacutechaciacuteho systeacutemu Změny poloh jsou provaacuteděny za uacutečelem

provzdušněniacute a prokrveniacute plic a odstraňovaacuteniacutem sekretu z dyacutechaciacutech cest proto je

Fowlerova poloha jedna z nejčastějšiacutech kteraacute zajišťuje optimaacutelniacute ventilaci plic (16 47)

Pomociacute inhalace jsou vdechovaacuteny leacutečebneacute laacutetky Provaacutediacute se takeacute za uacutečelem

zředěniacute a uvolněniacute hlenu a podaacutevaacuteniacute leacuteků do dyacutechaciacutech cest Kysliacutekovaacute terapie maacute

zvyacutešit nabiacutedku kysliacuteku tkaacuteniacutem a orgaacutenům Vdechovanyacute kysliacutek musiacute byacutet vţdy zvlhčovaacuten

aby nedochaacutezelo k vysušovaacuteniacute sliznic U pacientů kteřiacute nevyţadujiacute podporu dyacutechaacuteniacute

je nejpřirozenějšiacutem postupem smrkaacuteniacute a kašlaacuteniacute pro odstraněniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest

Naopak pacientům kteřiacute majiacute sniacuteţenou či vyřazenou samočistiacuteciacute funkci je indikovaacuten

vyacutekon odsaacutevaacuteniacute kteryacutem se odstraniacute sekret z dyacutechaciacutech cest Provaacutediacute se vţdy podle

potřeb nemocneacuteho Odsaacutevaacuteniacute patřiacute mezi zaacutekladniacute vyacutekon a kompetenci sestry Odsaacutevaacuteniacute

se provaacutediacute několika způsoby Otevřenyacute způsob se provaacutediacute za pomoci sterilniacutech

jednoraacutezovyacutech odsaacutevaciacutech kateacutetrů Uzavřenyacute systeacutem se provaacutediacute za pomoci uzavřenyacutech

systeacutemů Tento systeacutem neniacute potřeba při odsaacutevaacuteniacute rozpojovat diacuteky čemuţ je zajištěna

neustaacutelaacute sterilita odsaacutevajiacuteciacuteho kateacutetru (16)

K zajištěniacute a udrţeniacute dyacutechaciacutech cest jsou pouţiacutevaacuteny různeacute pomůcky Nejčastěji

pouţiacutevanou pomůckou je vzduchovod kteryacute zajistiacute kraacutetkodobou průchodnost Pacienti

vyţadujiacuteciacute hospitalizaci na ARO byacutevajiacute většinou intubovaacuteni U těch se nejčastěji

pouţiacutevaacute endotracheaacutelniacute rourka nebo tracheostomie a to v přiacutepadě dlouhodobeacute ventilačniacute

podpory (16 47)

132 Edukace pacienta

Edukace pacienta hraje velmi důleţitou roli v ošetřovatelskeacutem procesu Ciacutelem

edukace maacute byacutet pozitivniacute působeniacute na chovaacuteniacute nemocneacuteho a to takovyacutem způsobem

aby byla leacutečba co nejviacutece uacutespěšnaacute Je nutneacute edukovat pacienta o zdraveacutem ţivotniacutem

stylu Důraz je kladen na zdravyacute ţivotniacute styl kteryacute vede k podpoře zdraviacute a k ochraně

před vznikem nemociacute Změna ţivotniacuteho stylu je zaměřena předevšiacutem na jiacutedelniacuteček

do ktereacuteho je třeba zařadit viacutece zeleniny a ovoce Pacient by měl udrţovat spraacutevnou

hmotnost pravidelně cvičit a přiměřeně odpočiacutevat Je důleţiteacute aby se snaţil odolaacutevat

stresu přestal piacutet alkohol uţiacutevat drogy a kouřit Je důleţiteacute pacientovi pomoci pochopit

jak důleţityacute je pohyb na čerstveacutem vzduchu střiacutedmost v jiacutedle ndash jiacutest častěji aţ 5x denně a

27

v menšiacutech porciacutech Pacient by měl preferovat biacutelkoviny a vitamiacuteny před sacharidy

a denně konzumovat mleacutečneacute vyacuterobky (53 54 55)

V oblasti kouřeniacute je pacient edukovaacuten ţe nikotinovaacute zaacutevislost je přiacutečinou teacuteměř

pětiny všech uacutemrtiacute nejčastěji na naacutedorovaacute kardiovaskulaacuterniacute a respiračniacute onemocněniacute

Kouřeniacute způsobuje řadu nemociacute ktereacute se u nekuřaacuteků teacuteměř nevyskytujiacute Kouřeniacute

zhoršuje i průběh většiny ostatniacutech nemociacute a zpomaluje hojeniacute Podle statistik umiacuteraacute

v Českeacute republice na naacutesledky kouřeniacute ať jiţ aktivniacuteho nebo pasivniacuteho kaţdyacute paacutetyacute

člověk Kouřeniacute sniţuje plodnost muţů i ţen Jak můţe sestra pomoci pacientovi při

odvykaacuteniacute kouřeniacute Pacient ndash kuřaacutek se musiacute vţdy saacutem rozhodnout zda chce přestat

Sestra mu můţe pomoci stanovit den kdy přestane Pomůţe mu pochopit

jakeacute nebezpečiacute pro něj cigareta znamenaacute a seznaacutemiacute ho s naacutehradniacute terapiiacute nikotinem

jako jsou napřiacuteklad nikotinoveacute naacuteplasti a ţvyacutekačky Sestra můţe takeacute doporučit

naacutevštěvu zařiacutezeniacute pro odvykaacuteniacute kouřeniacute ndash specializovanaacute pracoviště pro odvykaacuteniacute

zaacutevislostem jako je napřiacuteklad v Českyacutech Budějoviciacutech Sestra mu takeacute doporučiacute aby se

nějakyacute čas vyhyacutebal kuřaacuteckyacutem společnostem (5356)

Důraz je kladen takeacute na pohyb Pohybem pacient zvyšuje zdatnost sniţuje

hladinu cholesterolu Pohyb pomaacutehaacute k duševniacute svěţesti odolnosti vůči stresu pomaacutehaacute

proti bolestem zad a je prevenciacute chronickyacutech neinfekčniacutech chorob Pacient je edukovaacuten

o aktivitě a zapojeniacute do leacutečby Je nutneacute vysvětlit jak důleţitaacute je spraacutevnaacute technika

dyacutechaacuteniacute a odkašlaacutevaacuteniacute Očkovaacuteniacute proti chřipce a pneumokokům je malou zmiacutenkou

v raacutemci edukace Sestra vysvětliacute ţe očkovaacuteniacute chraacuteniacute před rozvojem onemocněniacute a braacuteniacute

šiacuteřeniacute nemoci v populaci Čiacutem vyššiacute je proočkovaost populace tiacutem meacuteně se danaacute nemoc

můţe šiacuteřit Pacient by měl pochopit ţe diacuteky očkovaacuteniacute se podařilo některeacute nemoci zcela

vymiacutetit a některeacute jsou k tomu bliacutezko Zaacutekladniacutem ciacutelem očkovaacuteniacute je eliminovat patogenniacute

mikroorganismy z populace a zamezit tak vyacutevoji invazivniacutech i neinvazivniacutech

pneumokokovyacutech infekciacute Očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem se stalo

standardem v naprosteacute většině vyspělyacutech zemiacute Zkušenosti zemiacute kde očkovaacuteniacute bylo jiţ

zavedeno ukazujiacute jak velkyacute dopad maacute zejmeacutena na sniacuteţeniacute vyacuteskytu pneumokokovyacutech

onemocněniacutech a pneumoniiacute U očkovanyacutech pacientů byla o 40 - 70 niţšiacute

pravděpodobnost ţe zemřou během hospitalizace s pneumoniiacute neţ ti pacienti kteřiacute

28

nebyli očkovaacuteni U očkovanyacutech pacientů se takeacute prokaacutezalo niţšiacute riziko selhaacuteniacute

dyacutechaciacuteho systeacutemu srdečniacute zaacutestavy a dalšiacutech komplikaciacute I přesto je velmi těţkeacute

prokaacutezat ţe očkovaacuteniacute proti pneumokokovyacutem infekciacutem v dospěleacute populaci je skutečně

prevenciacute pneumonie zvlaacuteště pak u seniorů (4 7 8 36)

133 Nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

U pacientů s bronchopneumoniiacute se nejčastěji vyskytuje ošetřovatelskaacute diagnoacuteza

s označeniacutem 00007 Hypertermie V zaacutevislosti na porušeneacute funkci dyacutechaacuteniacute lze takeacute

stanovit ošetřovatelskou diagnoacutezu 00030 Porucha vyacuteměny plynů a 00031 Neefektivniacute

průchodnost dyacutechaciacutech cest Vzhledem ke schvaacutecenosti a uacutenavě byacutevaacute stanovena

ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00092 Intolerance aktivity a 00093 Uacutenava Pacienti trpiacute

i Akutniacute bolestiacute 00132 kteraacute vznikaacute neustaacutelyacutem kašlem Ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00007

Hypertermie vznikaacute na podkladě zaacutenětu a je charakterizovanaacute jako stav kdy je teplota

organismu zvyacutešenaacute nad 38degC Mezi subjektivniacute projevy patřiacute bolest hlavy Objektivniacute

přiacuteznaky jsou pak tachykardie zrychlenaacute dechovaacute frekvence a koliacutesavyacute krevniacute tlak

Kůţe můţe byacutet teplaacute a začervenalaacute V některyacutech přiacutepadech se můţou objevit i křeče

nebo svalovaacute ztuhlost Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

je udrţet teplotu tělesneacuteho jaacutedra v meziacutech normy Důleţiteacute je odvraacutetit komplikace

poškozeniacute mozku a akutniacuteho selhaacuteniacute ledvin Musiacuteme sledovat tělesnou teplotu a počiacutenat

si tak aby se neodchylovala od normaacutelu Ciacutelem by mělo takeacute byacutet předchaacutezeniacute křečiacutem

a zaacutechvatům U pacienta s hypertermiiacute monitoruje sestra tělesnou teplotu krevniacute tlak

srdečniacute akci a hodnotiacute stav kůţe Pacientovi zajistiacute zvyacutešenyacute přiacutejem tekutin a sleduje

přiacutejem a vyacutedej tekutin Zdůrazniacute nutnost zvyacutešeneacuteho přiacutejmu tekutin a dle ordinace

podaacutevaacute antipyretika a sleduje jejich uacutečinky Zaacuteroveň zdůrazniacute pacientovi nutnost

zachovaacuteniacute klidu na lůţku a informuje jej o faktorech ovlivňujiacuteciacutech tělesnou teplotu (6

14 35)

V souvislosti s porušenou funkciacute dyacutechaacuteniacute vznikaacute u těchto pacientů takeacute Porucha

vyacuteměny plynů a Neefektivniacute průchodnost dyacutechaciacutech cest (00030) a (00031)

Obě ošetřovatelskeacute diagnoacutezy lze charakterizovat jako stav při ktereacutem vdech a vyacutedech

nezajistiacute přiměřenou plicniacute ventilaci Mezi subjektivniacute projevy patřiacute nedostatek dechu

K objektivniacutem přiacuteznakům řadiacuteme dušnost můţe se objevit takeacute zapojovaacuteniacute pomocnyacutech

29

dyacutechaciacutech svalů a chvěniacute nosniacutech chřiacutepiacute Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute tohoto

stavu je aby měl pacient obnoveno uacutečinneacute dyacutechaacuteniacute a spirometrickeacute hodnoty byly

v normě Důleţiteacute je uvědoměniacute si přiacutečin a zahaacutejeniacute potřebnyacutech změn ţivotniacuteho stylu

U pacienta s těmito dvěma ošetřovatelskyacutemi diagnoacutezami sestra měřiacute frekvenci

a hloubku dyacutechaacuteniacute typ dyacutechaacuteniacute a všiacutemaacute si dyacutechaciacutech projevů Sleduje laboratorniacute

hodnoty a plicniacute funkce Pacientovi podaacutevaacute kysliacutek a dle potřeby odsaacutevaacute sekret

z dyacutechaciacutech cest K usnadněniacute maximaacutelniacute inspirace zdvihne zaacutehlaviacute lůţka Doporučiacute

pacientovi aby dyacutechal pomalu a hlouběji Zaacuteroveň zdůrazniacute důleţitost přestaacutevek mezi

jednotlivyacutemi činnostmi a vysvětliacute mu škodlivost kouřeniacute pro dyacutechaacuteniacute a jineacute funkce

(6 14 35)

Pacient s bronchopneumoniiacute byacutevaacute schvaacutecen a vyčerpaacuten proto lze stanovit

ošetřovatelskou diagnoacutezu 00092 Intolerance aktivity kteraacute je charakterizovanaacute jako stav

nedostatku fyzickeacute či psychickeacute energie Aktivita je nutnaacute k vykonaacutevaacuteniacute kaţdodenniacutech

činnostiacute V subjektivniacutech přiacuteznaciacutech si můţe pacient stěţovat na uacutenavu či slabost můţe

byacutet projev zhoršeniacute tolerance naacutemahy Jako objektivniacute přiacuteznak byacutevaacute abnormaacutelniacute

odpověď tepoveacute frekvence nebo krevniacuteho tlaku na aktivitu a změny na EKG

upozorňujiacuteciacute na arytmii nebo ischeacutemii Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je rozpoznaacuteniacute negativniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech nesnaacutešenlivost

aktivity a uacutestup přiacuteznaků nesnaacutešenlivosti Je důleţiteacute si všiacutemat faktorů podiacutelejiacuteciacutech se na

intoleranci aktivity a věnovat pozornost pacientovyacutem stiacuteţnostem Posoudiacute se EKG

odpověď na tělesnou aktivitu Sestra posoudiacute emočniacute a psychickeacute faktory ktereacute majiacute

vliv na současnyacute stav Aktivita se upraviacute tak aby nedochaacutezelo k přetěţovaacuteniacute nemocneacuteho

(6 14 35)

Vzhledem k onemocněniacute a jeho přiacuteznakům naacutesledkem intolerance aktivity

vznikaacute takeacute ošetřovatelskaacute diagnoacuteza 00093 Uacutenava kteraacute je charakterizovanaacute jako

neustaacutelyacute ochromujiacuteciacute pocit vyčerpaacuteniacute a sniacuteţenaacute schopnost odveacutest obvyklyacute objem fyzickeacute

i duševniacute praacutece Jako subjektivniacute přiacuteznak můţe byacutet stiacuteţnost na neustaacutelyacute zdrcujiacuteciacute

nedostatek energie nebo neschopnost zvlaacutednout běţneacute uacutekoly Ale takeacute pocit chybějiacuteciacute

energie Subjektivně můţe pacient pociťovat vyčerpaacuteniacute poruchu libida ale i zvyacutešeneacute

tělesneacute obtiacuteţe Pacient objektivně byacutevaacute netečnyacute lhostejnyacute nebo ospalyacute Můţe miacutet

30

poruchu soustředěniacute nebo se nezajiacutemat o okoliacute Jako objektivniacute přiacuteznak je takeacute sniacuteţenaacute

vyacutekonnost a sklon k nehodaacutem Hlavniacutem ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto

ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je posouzeniacute přiacutečin a vyvolaacutevajiacuteciacutech faktorů sledovaacuteniacute staacutediiacute

nemoci stavu vyacuteţivy či rovnovaacutehy tekutin Pacient saacutem sděliacute svůj naacutezor co způsobuje

uacutenavu a co ji zmiacuterňuje Důleţiteacute je podpořit celkovaacute zdravotniacute opatřeniacute a dle leacutekaře

podaacutevat inhalaci kysliacuteku (14 35)

V souvislosti s bronchopneumoniiacute a jejiacutem klinickyacutem projevem lze u těchto

pacientů stanovit takeacute diagnoacutezu Akutniacute bolest 00132 Ta je charakterizovanaacute jako stav

při ktereacutem pacient udaacutevaacute nepřiacutejemnyacute smyslovyacute a emočniacute proţitek Takovaacute bolest trvaacute

při tomto onemocněniacute několik dnů maximaacutelně tyacutednů při vzniku komplikaciacute Jako

subjektivniacute přiacuteznaky můţeme takeacute braacutet změny chuti k jiacutedlu a změny přiacutejmu potravy

Vyacuteraz v obličeji poruchy spaacutenku podraacuteţděniacute či ziacutevaacuteniacute počiacutetaacuteme mezi objektivniacute

přiacuteznaky Ciacutelem ošetřovatelskeacute peacuteče při řešeniacute teacuteto ošetřovatelskeacute diagnoacutezy je zmiacuterněniacute

a zvlaacutednutiacute bolesti Je důleţiteacute dodrţet předepsanyacute reţim Ciacutelem by takeacute mělo byacutet naučit

se metodaacutem ktereacute zmiacuterňujiacute bolest U pacienta s bolestiacute monitoruje sestra hlavně jejiacute

intenzitu a to pomociacute stupnice charakter a lokalizaci Dle ordinace leacutekaře podaacute

analgetika a sleduje jejich uacutečinek (6 14 35)

31

2 Ciacutele praacutece a vyacutezkumneacute otaacutezky

21 Ciacutele praacutece

V bakalaacuteřskeacute praacuteci byly stanoveny naacutesledujiacuteciacute dva ciacutele

Ciacutel 1 Zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute

Ciacutel 2 Zmapovat znalosti sester v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

22 Vyacutezkumneacute otaacutezky

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 2 Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute znalosti v peacuteči o pacienty

s bronchopneumoniiacute

Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

32

3 Metodika

3 1 Metodika praacutece

Pro sběr dat teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece bylo pouţito kvalitativniacuteho vyacutezkumu kteryacute byl

proveden formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se všeobecnyacutemi sestrami z plicniacutech a

interniacutech odděleniacute Předem byly stanoveny 3 okruhy otaacutezek Prvniacute okruh otaacutezek byl

zaměřen na kategorizačniacute uacutedaje (viz Tabula č 1) druhyacute okruh otaacutezek

na znalosti sester a třetiacute okruh byl zaměřen na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Od předem

stanovenyacutech otaacutezek se odviacutejel průběh rozhovoru a některeacute otaacutezky byly daacutele doplněny a

rozvinuty podotaacutezkami (viz Přiacuteloha č 6) Při realizovaacuteniacute vyacutezkumu byly nejdřiacuteve

kontaktovaacuteny hlavniacute sestry v jihočeskyacutech nemocniciacutech a to Nemocnice Piacutesek as

Nemocnice Strakonice as a Nemocnice Českeacute Budějovice as Naacutesledně po schvaacuteleniacute

hlavniacute sestrou byly kontaktovaacuteny vrchniacute sestry interniacutech a plicniacutech odděleniacute

ale některaacute odděleniacute mi vyacutezkumneacute šetřeniacute nepovolila proveacutest přiacutemo na odděleniacute Na

některyacutech odděleniacutech mi bylo vyacutezkumneacute šetřeniacute odmiacutetnuto z důvodu obsahově

dlouheacutemu rozhovoru a pracovniacutemu vytiacuteţeniacute sester ve směně Rozhovory se sestrami

proto byly provaacuteděny v jejich soukromeacutem čase Osloveno bylo 9 sester pouze jedna

sestra odmiacutetla Sestry byly seznaacutemeny s důvodem vyacutezkumneacuteho šetřeniacute a ubezpečeny o

zachovaacuteniacute anonymity Kaţdyacute rozhovor měl 31 otaacutezek Některeacute byly doplněny

podotaacutezkami Přibliţnaacute deacutelka kaţdeacuteho rozhovoru byla 45 minut Rozhovory byly

zaznamenaacutevaacuteny na diktafon s uacutestniacutem souhlasem respondentek Na zaacutekladě analyacutezy dat

bylo stanoveno 10 kategoriiacute a 4 podkategorie (viz Tabulka č 2) Vyacuteběr respondentek

byl zaacuteměrnyacute a vyacuteběrovyacutem kriteacuteriem bylo zaměstnaacuteniacute na interniacutem a plicniacutem odděleniacute

v Jihočeskeacutem kraji K analyacuteze dat byla pouţita metoda tuţka X papiacuter coţ je tzv

koacutedovaacuteniacute v ruce Pomociacute teacuteto metody byly vyznačeny důleţiteacute informace a naacutesledně

stanoveny kategorie S touto metodou pracuje napřiacuteklad Konečnaacute (27)

33

32 Charakteristika zkoumaneacuteho souboru

Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Respondentky č 1 ndash 4 pochaacutezely

z interniacuteho odděleniacute Respondentka č 2 a 3 pak z interniacute jednotky intenzivniacute peacuteče

Respondentky č 5 ndash 8 z plicniacuteho odděleniacute Nejmladšiacute respondentce bylo 25 let a

nejstaršiacute 50 let Celkovaacute deacutelka praxe u dotazovanyacutech sester se pohybovala od 6 měsiacuteců

do 31 let Praxe na jednotlivyacutech odděleniacutech pak byla od 6 měsiacuteců do 28 let Vyacuteběr

respondentek umoţnil zmapovat specifika a znalosti s tiacutemto onemocněniacutem na zvolenyacutech

odděleniacutech

Vyacuteběr respondentek pomohl porovnat specifika a znalosti sester s tiacutemto

onemocněniacutem na zvolenyacutech odděleniacutech Sběr dat byl provaacuteděn během měsiacutece uacutenora a

března 2015

34

4 Vyacutesledky vyacutezkumu

Tabulka č 1 - Kategorizačniacute uacutedaje

R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8

Věk 30 50 30 25 29 30 29 27

Odděleniacute Interniacute

odd

Interniacute

JIP

Interniacute

JIP

Interniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute

odd

Plicniacute odd

Celkovaacute deacutelka

praxe

11 let 31 let 10 let 6 let 7 5

let

8 let 7 5

let

5 let

Deacutelka praxe na

odděleniacute

6 let 28 let 6 měs 9 měs 6 měs 8 let 7 5

let

6 měs

Praxe na jinyacutech

odděleniacutech

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Interniacute

odd

Ano ndash

ARO

Ano ndash

Onkologie

ARO

ADP

Ano ndash

ARO

Ne Ne Ano ndash

uacutestav

sociaacutelniacute

peacuteče

Setkaacuteniacute

s broncho-

pneumoniiacute

Ano Ano Ano Ne Ne x x Ne

Nejvyššiacute

vzdělaacuteniacute

DiS Bc Bc Bc DiS Bc Dis Maturita

Registrace Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Tabulka zahrnuje kategorizačniacute uacutedaje Prvniacute čtyři respondenky jsou z interniacutech

odděleniacute zbyleacute čtyři respondentky jsou z plicniacutech odděleniacute Věk respondentek

se pohybuje od 27 do 50 let věku Celkovaacute deacutelka praxe se pohybuje od 5 let do 31 let

Praxe na daneacutem odděleniacute se pohybuje od 6 měsiacuteců do 28 let R6 a R7 na jinyacutech

odděleniacutech praxi nemajiacute R1 ndash R3 se s bronchopneumoniiacute při praxi na jinyacutech odděleniacutech

setkaly zato R4 ndash R5 a R7 se při praxi na jinyacutech odděleniacutech s bronchopneumoniiacute

nesetkaly R6 a R7 neodpověděly R1 R5 a R7 majiacute vyššiacute odbornou školu zakončenou

titulem DiS R2 ndash R4 a R6 majiacute vysokoškolskeacute vzdělaacuteniacute zakončeneacute titulem Bc Pouze

R8 maacute středniacute školu ukončenou maturitou Všechny respondentky jsou registrovaneacute

35

Tabulka č 2 - Rozděleniacute kategoriiacute

Kategorie Podkategorie

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Charakteristika pacientů

Definice onemocněniacute Přiacutečiny vzniku

Diagnostika bronchopneumonie Ošetřovatelskeacute intervence

Leacutečba bronchopneumonie Deacutelka hospitalizace

Komplikace bronchopneumonie

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute Nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute

leacutečebneacuteho reţimu

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Edukace

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Tabulka zahrnuje rozděleniacute do kategoriiacute a jejich podkategoriiacute Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

charakteristika pacientů komplikace bronchopneumonie ošetřovatelskaacute peacuteče edukace

a spolupraacutece s ostatniacutemi obory je bez podkategorie Definice onemocněniacute zahrnuje

podkategorii přiacutečiny vzniku Diagnostika bronchopneumonie zahrnuje podkategorii

ošetřovatelskeacute intervence Leacutečba bronchopneumonie zahrnuje podkategorii deacutelku

hospitalizace Kategorie leacutečebnyacute reţim reţimovaacute opatřeniacute zahrnuje podkategorii

nejčastějšiacute chyba v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu

36

Kategorie ndash Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Celoţivotniacute vzdělaacutevaacuteniacute je uacutezce spojeno s vyacutekonem profese Ve vztahu

k bronchopneumoniiacutem tři respondentky (R1 R3 a R5) uvedly ţe si vědomosti daacutel

prohlubujiacute Druhaacute respondentka jejich prohlubovaacuteniacute potvrdila ale jen v přiacutepadě ţe jsou

informace o bronchopneumonii součaacutestiacute nějakeacuteho seminaacuteře bdquoPokud je toto teacutema jako

součaacutest nějakeacuteho seminaacuteře jinak neldquo (R2) Převaţujiacuteciacutem zdrojem informaciacute kteryacute

respondentky uvaacuteděly byl internet nebo odbornaacute literatura a časopisy (R1 R3 ndash R5

R7) R2 uvedla ţe potřebneacute informace ziacuteskaacutevaacute na seminaacuteřiacutech R4 R6 R7 a R8

doplnily ţe informace ziacuteskaacutevajiacute takeacute od svyacutech kolegyň Seminaacuteře ktereacute jsou

organizovaacuteny nemocnicemi ve kteryacutech jsou respondentky zaměstnaacuteny navštěvujiacute R1

R2 R4 a R5 Tyto seminaacuteře jsou většinou orientovaneacute na interniacute teacutematiku

bdquoSpecializovaneacute na kardiologii a KPRldquo (R1) R4 uvedla bdquoZpůsoby ošetřovaacuteniacute pacientů

s diagnoacutezami ktereacute se vyskytujiacute na daneacutem odděleniacute je to hodně rozmaniteacute pokaždeacute je

v nich něco jineacuteholdquo R3 seminaacuteře vůbec nenavštěvuje R6 pouze občas a R8 zatiacutem ještě

neměla moţnost

Respondentky se shodly v kladnyacutech odpovědiacutech ţe se ve sveacutem oboru vzdělaacutevajiacute

i po ukončeniacute školy Jedinaacute R7 se po ukončeniacute školy viacutece nevzdělaacutevaacute Jedna ze

zajiacutemavyacutech odpovědiacute byla bdquoAno ale ne povinně když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo

(R8) R8 zaacuteroveň uvedla bdquoTeď mi daacutevaacute zabrat škola takže už moc času nemaacutem na

nějakeacute dalšiacute aktivityldquo A takeacute uvedla ţe informace o bronchopneumonie si prohlubuje

daacutel asi jen z důvodu ţe dělaacute na plicniacutem R3 uvedla bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se

zuacutečastnilaldquo R7 si nepamatuje Pouze R1 absolvovala seminaacuteř zaměřenyacutech na teacutema

bronchopneumonie Všechny respondentky se shodly ţe jineacute seminaacuteře či konference

ktereacute jsou pořaacutedaacuteny jinyacutemi nemocnicemi nenavštěvujiacute R7 si nepamatuje a R3 uvedla

bdquoNebyla možnost ale raacuteda bych se zuacutečastnilaldquo

37

Scheacutema 1 - Kategorie Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Kategorie ndash Charakteristika pacientů

Nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se R1 R2 a R5 R7 setkaly byly ti ve věkoveacute

skupině 60 ndash 70 let Daacutele se shodly ţe pacienti měli bronchopneumonii jako přidruţenaacute

onemocněniacute R1 uvedla bdquoK tomu měli většinou dalšiacute přidruženaacute onemocněniacute většinou

kardiologickaacute a plicniacuteldquo R2 dodala ţe pacienti měli oslabenou imunitu nebo

bronchopneumonii ziacuteskali po aspiraci stravy nebo jako pooperačniacute stav anebo měli

onkologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute R3 uvedla ţe věk pacientů se kteryacutemi se u tohoto

onemocněniacute setkala byl věk nad 75 let Naacutesledně uvedla bdquoMěli chronickou plicniacute

nemoc onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo srdečniacute selhaacuteniacuteldquo

R4 se v odpovědiacutech s ostatniacutemi respondentkami lišiacute Jako věk pacientů uvedla všechny

věkoveacute kategorie a bronchopneumonii měli jako zaacutekladniacute onemocněniacute R7 uvedla

ţe měli plicniacute a někdy i kardiologickaacute přidruţenaacute onemocněniacute S bronchopneumoniiacute se

nesetkaly R6 a R8 proto neuvedly ţaacutednyacute věk a ţaacutednaacute přidruţenaacute onemocněniacute

Scheacutema 2 ndash Kategorie Charakteristika pacientů

Celoživotniacute vzdělaacutevaacuteniacute

Odbornaacute literatura

a internet Seminaacuteře

Kolegoveacute a

kolegyně

Charakteristika

pacientů

60 ndash 70 let

Věk nad 75

let věku

38

Kategorie ndash Definice onemocněniacute

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ač byly jejich

odpovědi na otaacutezku co je to bronchopneumonie různeacute vţdy měly stejnyacute vyacuteznam

Odpověď ţe jde o zaacutenětliveacute onemocněniacute plic odpověděla R1 a R2 R3 odpověděla

bdquoPovrchovyacute zaacutenět plicldquo Odpověď R4 byla jednoznačnaacute bdquo Zaacutepal plicldquo Tuto odpověď

uvedla takeacute R8 Ţe jde o lalůčkovyacute zaacutenět plic odpověděla R5 Odlišnaacute odpověď kteraacute

zazněla byla od R6 ta odpověděla bdquoZaacutenětlivaacute infiltrace plicniacute tkaacuteněldquo Odpověď od R7

byla nejpřesnějšiacute k definici bronchopneumonie Odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute

bronchy

Podkategorie ndash Přiacutečiny vzniku

V oblasti znalostiacute přiacutečin vzniku se všechny respondentky shodly ţe nejčastěji

jde o bakteriaacutelniacute infekci R1 dodala ţe byacutevaacute způsobena takeacute koky a pneumokoky Paacutetaacute

respondentka bakterie potvrdila a uvedla takeacute viry Jejiacute odpověď byla ale rozvinutějšiacute

bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z běžneacuteho

nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo Šestaacute respondentka uvedla bdquoNejčastějšiacute je

přiacutečina bakteriaacutelniacuteho původu daacutele jsou přiacutečinou viry a pliacutesně Neinfekčniacute přiacutečinou jsou

draacuteždiveacute laacutetky aspirace ciziacuteho tělesa a jako naacutesledek oběhoveacuteho systeacutemuldquo Přiacutečinu

aspiraci ciziacuteho tělesa uvedla ve sveacute odpovědi takeacute R2 a R8 R2 ještě uvedla jako přiacutečinu

pooperačniacute stavy Zatiacutemco R4 uvedla ještě viry a oslabenou imunitu jako přiacutečinu

vzniku Viry uvedla i R7 kteraacute svou odpověď doplnila o mykoplazmata

39

Scheacutema 3 ndash Kategorie Definice onemocněniacute

Kategorie ndash Diagnostika bronchopneumonie

Mezi nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodu respondentky uvedly RTG S+P kteraacute

spadaacute pod zobrazovaciacute metody Daacutele respondentky nejčastěji uvaacuteděly vyšetřeniacute sputa na

kultivaci Odpovědi respondentek byly daacutele rozvinuteacute R1 konkreacutetně odpověděla

bdquoFyzikaacutelniacute vyšetřeniacute RTG S+P mikrobiologickeacute vyšetřeniacute sputa hemokultura

vyšetřeniacute krve sedimentace Astrup krevniacute obraz biochemickeacute vyšetřeniacute moče

seacuterologie a vyšetřeniacute vyacutepotkuldquo Daacutele dodala ţe ještě konkreacutetně na jejich odděleniacute se

provaacutediacute funkčniacute vyšetřeniacute plic Druhaacute respondentka neuvedla fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute ale ve

sveacute odpovědi ještě uvedla odběr CRP R3 vůbec neuvedla krevniacute odběry zato

odpověděla bdquoPřiacuteznaky RTG S+P a poslechovyacute naacutelezldquo Oproti tomu R4 ve sveacute

odpovědi uvedla mimo jineacute i anamneacutezu Tu uvedla i R4 R6 R7 i R8 R5 fyzikaacutelniacute

vyšetřeniacute takeacute neuvedla ale jejiacute odpověď byla bdquoRTG S+P kultivačniacute vyšetřeniacute sputa

krevniacute odběry se zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute markery jako je CRP a sedimentace Potom

krevniacute obrazldquo

V raacutemci diagnostiky je nutneacute spolupracovat i s jinyacutemi obory Prvniacute čtyři

respondentky pracujiacute na interniacutem odděleniacute R1 ndash R3 a uvedly ţe spolupracujiacute pouze

Definice

onemocněniacute

Přiacutečiny vzniku

Bakterie

Koky a

pneumokoky

Viry a pliacutesně

Běţneacute nachlazeniacute

Aspirace stravy

Pooperačniacute stav

Oslabenaacute imunita

Mykoplazmata

Zaacutenětlivaacute

infiltrace

plicniacute tkaacuteně

40

s plicniacutem odděleniacutem R3 uvedla bdquoPlicniacute a AROldquo R4 ve sveacute odpovědi uvedla

bdquoRadiodiagnostickeacute odděleniacute odběrovaacute laboratoř a mikrobiologieldquo R5 ndash R8 pracujiacute na

plicniacutech odděleniacutech proto R6 a R7 měly shodneacute odpovědi bdquoLaboratoře a

radiodiagnostickeacute odděleniacuteldquo (R6) Zato R5 odpověděla na otaacutezku s jakyacutemi obory

spolupracujiacute bdquoInterna radiodiagnostickeacute odděleniacute laboratoře a rehabilitaceldquo R8

odpověděla ţe nejviacutece asi spolupracujiacute s internou

Podkategorie ndash Ošetřovatelskeacute intervence

Mezi nejčastějšiacute ošetřovatelskeacute intervence v raacutemci diagnostiky řadily

respondentky to ţe odběry jsou vţdy odebiacuteraacuteny dle ordinace leacutekaře V přiacutepadě RTG

vyšetřeniacute byly odpovědi v podstatě stejneacute bdquoDle ordinace leacutekaře odeberu odběry a pak

kontroluji vyacutesledky a zaeviduji je do ošetřovatelskeacute dokumentace Pro RTG S+P odvedu

pacienta ne rentgenologickeacute pracoviště nebo dle stavu odejde pacient saacutemldquo (R1) Ve

stejneacutem smyslu odpověděla i druhaacute respondentka Třetiacute respondentka odpověděla

ţe součaacutestiacute odděleniacute je i RTG rameno ktereacute pouţiacutevajiacute bdquoNa odděleniacute maacuteme RTG

rameno takže pouze zavolaacuteme a RTG pracovniacutek doraziacute s deskou kteraacute se vložiacute pod

pacienta V přiacutepadě odběrů vždy odebiacuteraacuteme dle ordinace leacutekaře a potom kontroluji

vyacutesledky a přiacutepadneacute vyacutechylky nahlaacutesiacutem leacutekařildquo (R3) Ostatniacute respondentky se

v odpovědiacutech shodly bdquoV přiacutepadě RTG je pacient dle stavu poslaacuten saacutem nebo

s doprovodem na rentgenologickeacute pracoviště Odeberu veškereacute odběry dle ordinace

leacutekaře a naacutesledně zkontroluji všechny vyacutesledky ktereacute pak založiacutem do ošetřovatelskeacute

dokumentaceldquo (R2) bdquoOdběry odeberu podle aseptickyacutech podmiacutenek RTG nejdřiacuteve

telefonicky objednaacutem a poteacute dle stavu pacienta doprovodiacutem na pracoviště rentgenu

anebo dojde saacutemldquo (R5)

41

Scheacutema 4 ndash Kategorie Diagnostika bronchopneumonie

Diagnostika

bronchopneumonie

Ošetřovatelskeacute

intervence

Vyšetřeniacute

RTG S+P

Kultivace sputa

Krevniacute odběry se

zaměřeniacutem na zaacutenětliveacute

markery ndash FW CRP

KO

Anamneacuteza

Fyzikaacutelniacute vyšetřeniacute

Spolupraacutece s ostatniacutemi

obory

Plicniacute

Interna

RDO

Laboratoře

Rehabilitace

Odběry dle ordinace

leacutekaře

Kontrola vyacutesledků

Evidence vyacutesledků

RTG objednat

telefonicky

Pacient odejde saacutem

nebo je doprovaacutezen

42

Kategorie - Leacutečba bronchopneumonie

V oblasti leacutečby prokaacutezaly respondentky znalosti a dle jejich odpovědiacute je

zaacutekladniacutem postupem leacutečby podaacutevaacuteniacute antibiotik R7 svou odpověď rozvedla bdquoNa prvniacutem

miacutestě je vždy leacutečba antibiotiky Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se vyčkaacute

na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expektorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo V leacutečbě doprovaacutezejiacuteciacutech přiacuteznaků se respondentky

shodly Dalšiacute konkreacutetniacute leacutečba se na konkreacutetniacutech odděleniacutech trochu lišiacute R2 ve sveacute

odpovědi uvedla bdquoDle vyacutesledků vyšetřeniacute leacutekař naordinuje leacutečbuldquo R3 uvedla

bdquoAntibiotika nejmeacuteně 7 dnů dle typu vyvolaacutevajiacuteciacuteho agens symptomatickaacute leacutečba dle

ordinace podaacutevaacuteniacute zvlhčeneacuteho kysliacuteku polomaskou nebo bryacutelemi Inhalačniacute terapie

mikronebulizace bronchodilatantia klidovyacute režim analgetika dehydratace barieacuterovyacute

režim pravidelnaacute vyšetřeniacute jako je hlavně RTG a poslechldquo Daacutele ve svyacutech odpovědiacutech

uvedla ţe jsou důleţiteacute tekutiny a při respiračniacutem selhaacuteniacute neinvazivniacute ventilace nebo

umělaacute plicniacute ventilace Podle R4 probiacutehaacute na jejich odděleniacutech konkreacutetniacute leacutečba takto

bdquoDle vyacutesledků kultivace se okamžitě nasadiacute antibiotika několikraacutet denně se podaacutevaacute

inhalačniacute leacutečba klid na lůžku kontrolniacute odběry a vyšetřeniacute sputaldquo R5 jako postup

leacutečby jako prvotniacute uvedla anamneacutezu Konkreacutetniacute leacutečba na jejich odděleniacute probiacutehaacute

naacutesledovně bdquoPo prvotniacutem vyšetřeniacute leacutekařem kteryacute provaacutediacute anamneacutezu se odeberou

veškereacute naordinovaneacute odběry a provedou se doplňkovaacute vyšetřeniacute jako je RTG S + Pldquo

Jako jedinaacute R6 ještě uvedla jako moţnost leacutečby infuzniacute terapii

Podkategorie - Deacutelka hospitalizace

Průměrnaacute deacutelka hospitalizace byacutevaacute 1 ndash 2 tyacutedny To uvedla R3 ndash R8 bdquoJe dlouhaacute

zaacuteležiacute na stavu pacienta a zda se vyskytnou nějakeacute komplikacehellipldquo (R1) Druhaacute

respondentka odpověděla bdquoDle zaacutekladniacuteho onemocněniacute 3 dny potom se překlaacutedaacute

na plicniacute odděleniacute pokud je nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace tak i měsiacutec Dle stavu

pacientaldquo

43

Scheacutema 5 ndash Kategorie Leacutečba bronchopneumonie

Kategorie ndash Komplikace bronchopneumonie

R1 R2 a R3 uvedly jako moţneacute komplikace respiračniacute selhaacuteniacute R1 R2 a R7 sveacute

odpovědi rozvinuly o pleuraacutelniacute vyacutepotek Oproti tomu R3 uvedla ARDS Absces jako

dalšiacute komplikaci uvedla R1 R7 a R8 R6 uvedla bdquoJako komplikace mohou byacutet

pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se vyskytnout septickeacute

komplikace Nevzpomiacutenaacutem si ale že bych se s podobnyacutemi komplikacemi setkalaldquo

Zhoršeniacute stavu uvedla R4 a R5 R1 uvedla ţe se za sveacute praxe setkala pouze s vyacutepotkem

R2 se sepsiacute oproti tomu R3 se setkala s ARDS kdy pacient skončil na uměleacute plicniacute

ventilaci bdquoS ARDS pacient skončil na uměleacute plicniacute ventilacildquo R4 R5 R6 a R8 se

zatiacutem s ţaacutednou s komplikaciacute nesetkaly R7 uvedla ţe se spiacuteše setkala s abscesem

a pleuritidou Věkovaacute hranice pacientů kteřiacute měli nějakou komplikaci je podle R1 R2

a R7 mezi 60 ndash 70 lety Třetiacute respondentka uvedla věk nad 75 let R4 ndash R6 a R8 ţaacutednou

věkovou hranici neuvedly protoţe se s ţaacutednyacutemi komplikacemi nesetkaly

Leacutečba bronchopneumonie

ATB

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Deacutelka

hospitalizace 1 ndash 2 tyacutedny

44

Scheacutema 6 ndash Kategorie Komplikace bronchopneumonie

Kategorie ndash Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Nejčastějšiacutem reţimovyacutem opatřeniacutem uvaacuteděly respondentky klidovyacute reţim

V odpovědiacutech se objevovala i dechovaacute rehabilitace nebo peacuteče o dyacutechaciacute cesty

R6 uvedla bdquoPacienti by měli byacutet uloženi do Fowlerovy polohy Monitorujiacute se zaacutekladniacute

fyziologickeacute funkce charakter sputa a kašle stav hydratace dechovaacute rehabilitace peacuteče

o dyacutechaciacute cesty oxygenoterapie a klidovyacute režimldquo Podle R2 jsou reţimovyacutem opatřeniacutem

bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute rehabilitaceldquo

Podobnou odpověď uvedla i R1 R3 a R7 ve svyacutech odpovědiacutech uvedly poznaacutemku

ţe by pacienti neměli kouřit bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho

režimu u ambulantniacutech pacientů sniacutežit vyacuteskyt v prostoraacutech s vysokyacutem počtem lidiacuteldquo

(R5) R2 R4 R5 a R7 se v teacuteto podkategorii shodly ţe při nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu můţe nastat zhoršeniacute stavu R1 uvedla bdquoOnemocněniacute se nevyleacutečiacute a můžou se

vyskytnout komplikaceldquo Ţe můţou vzniknout komplikace odpověděla i R8 Jedna R3

uvedla respiračniacute selhaacuteniacute

Podkategorie ndash Nejčastějšiacute chyba v nedodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimu

Jako nejčastějšiacute chybou v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu se ukaacutezal byacutet dostatek

tekutin to odpověděla R1 R4 R5 R6 R8 uvedla bdquoTak asi jen to pitiacute ale to je probleacutem

teacuteměř u všech staršiacutech lidiacute bez ohledu na diagnoacutezuldquo R2 R4 R5 ndash R8 uvedly jako

největšiacute chybu nedodrţovaacuteniacute klidu na lůţku bdquoKlid na lůžku dostatek tekutin

a odmiacutetajiacute inhalačniacute leacutečbuldquo (R4) bdquoKlidovyacute režim a u staryacutech pacientů dostatek

tekutinldquo (R5 a R6) Na rozdiacutel od toho R3 uvedla bdquoU těch lehčiacutech forem kdy pacient

Komplikace

bronchopneumonie

Respiračniacute selhaacuteniacute

Absces

Pleuritida

ARDS

Pleuraacutelniacute vyacutepotek

Zhoršeniacute stavu

45

nepotřebuje umělou plicniacute ventilaci tak největšiacute probleacutem je dodržovat klidovyacute režim

přestat kouřit a dodržovat inhalačniacute terapiildquo

Scheacutema 7 ndash Kategorie Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Kategorie ndash Ošetřovatelskeacute peacuteče

V teacuteto oblasti jsem se snaţila zmapovat specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u nemocnyacutech s bronchopneumoniiacute V teacuteto oblasti se respondentky neshodujiacute R1 uvedla

bdquoZaacuteležiacute na situaci a takeacute na stavu pacienta jinak je leacutečba podobnaacute u všech plicniacutech

onemocněniacuteldquo Tato odpověď byla potom ještě rozvinuta o bdquoAntibiotika se podaacutevajiacute u

všech plicniacutech nemociacute leacutečba přiacuteznaků je takeacute stejnaacute u všech plicniacutech nemociacute Podaacutevajiacute

se expektorantia a mukolytikaldquo R2 uvedla ţe probiacutehaacute stejně jako u jinyacutech plicniacutech

onemocněniacute I tato odpověď byla později rozvinuta bdquoStejnaacute je v podaacutevaacuteniacute antibiotik

Leacutečebnyacute režim režimovaacute opatřeniacute

Klidovyacute reţim

Dechovaacute

rehabilitace

Peacuteče o dyacutechaciacute

cesty

Oxygenoterapie

Dostatek tekutin

Nejčastějšiacute chyba

v nedodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Nedostatek tekutin

Klid na lůţku

Inhalačniacute terapie

46

mukolytik expektorantiiacute je důležityacute klidovyacute režim a peacuteče o dyacutechaciacute cestyldquo R3 R5 - R7

leacutečba nepřipadaacute jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech onemocněniacute Avšak R6 uvedla skutečnost

bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacute a stejnaacute je i leacutečba přiacuteznakůldquo R8 uvedla

bdquoVyacuteznamneacute rozdiacutely bych neviděla Prostě dbaacutet na to aby odkašlaacutevali a dobře se jim

dyacutechalo ale to je alfa omega většiny plicniacutech onemocněniacuteldquo

R2 R5 a R7 svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute na peacuteči o dyacutechaciacute cesty R5 R7 a R8

svou peacuteči nejviacutece zaměřujiacute takeacute na dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho reţimu R1 uvedla bdquoHlavně

na přiacutejem tekutin a stravy a poteacute na přidruženaacute onemocněniacuteldquo Přiacutejem tekutin uvedla

i R6 kteraacute svou peacuteči prioritně zaměřuje takeacute na průchodnost dyacutechaciacutech cest

a monitoraci fyziologickyacutech funkciacute R3 uvedla zajiacutemavou odpověď bdquoNa psychickou

a fyzickou pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacienta

a na tlumeniacute přiacuteznakůldquo R4 a R8 se shodly na vykašlaacutevaacuteniacute hlenů nebo odkašlaacutevaacuteniacute

R3 R5 - R8 se jednoznačně shodly ţe role sestry v peacuteči o pacienta

s bronchopneumoniiacute zastaacutevaacute roli edukaacutetorky a roli poskytovatelky ošetřovatelskeacute peacuteče

R2 uvedla pouze roli edukaacutetorky Tu uvedla i R1 kteraacute svou odpověď doplnila o roli

školitelky a empatickyacute přiacutestup k pacientovi R4 uvedla bdquoDůsledneacute podaacutevaacuteniacute leacuteků

a opakovanaacute edukaceldquo R8 uvedla skutečnost bdquoPodaacutevat antibiotika sledovat teplotu

a dušnostldquo Ošetřovatelskaacute peacuteče je dle R6 a R7 nejviacutece zaměřena na oblast hygienickeacute

peacuteče Podle R1 je nejdůleţitějšiacute psychickaacute straacutenka pacienta R2 vniacutemaacute dechovou

rehabilitaci jako oblast ve ktereacute nejviacutece zaměřuje svou ošetřovatelskou peacuteči Oproti

tomu R3 nejviacutece ošetřovatelskou peacuteči zaměřuje v oblastech soběstačnosti pohyboveacuteho

reţimu vyacuteţivy psychiky a dyacutechaacuteniacute Pro R4 je nejviacutece ošetřovatelskaacute peacuteče zaměřena na

aplikaci medikamentů a kontroly fyziologickyacutech funkciacute Avšak R5 uvedla bdquoNejviacutece je

zaměřena na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a poteacute v oblasti vyacuteživyldquo

Dle R1 R4 R6 R7 a R8 nejviacutece dělajiacute u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci

ošetřovatelskeacute peacuteče hygienickou peacuteči nebo dopomoc s niacute R8 konkreacutetně uvedla

bdquoDopomoc při hygieně protože byacutevajiacute meacuteně pohybliviacute a když majiacute tepotu tak

nechceme aby sami chodili do sprchyldquo R6 ještě ke sveacute odpovědi uvedla takeacute hygienu

dyacutechaciacutech cest a v přiacutepadě potřeby zajistiacute dostatek tekutin R5 uvedla bdquoNejviacutece je

47

zaměřena na celkovou ošetřovatelskou peacuteči na peacuteči o dyacutechaciacute cesty a zajištěniacute

a dodržovaacuteniacute leacutečebneacuteho režimuldquo R4 kromě hygieny ve sveacute odpovědi takeacute uvedla

bdquoHygiena peacuteče o defekty polohovaacuteniacute aplikace leacuteků dle ordinace leacutekaře a sledovaacuteniacute

fyziologickyacutech funkciacuteldquo R2 uvedla pouze edukaci pacienta jako nejviacutece provaacuteděnou

činnost u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče R1 ve sveacute odpovědi

takeacute uvedla bdquoPohovor zjištěniacute tělesneacute teploty a ostatniacutech fyziologickyacutech funkciacute bolesti

a podaacutevaacuteniacute leacutečebneacute terapie a kontrola celkoveacuteho stavu pacientaldquo R3 nejviacutece provaacutediacute

u hospitalizovanyacutech pacientů v raacutemci ošetřovatelskeacute peacuteče uacutepravu polohy edukuje

monitoruje fyziologickeacute funkce podaacutevaacute kysliacutek inhalačniacute terapii a provaacutediacute dechovou

rehabilitaci R5 ndash R8 se shodly ţe pacienti s bronchopneumoniiacute nejviacutece potřebujiacute

pomoci v oblasti hygieny a takeacute v oblasti přiacutejmu stravy či tekutin Oproti tomu R4

uvedla bdquoNelze přesně určit zaacuteležiacute na mnoha okolnostech pacienti vyžadujiacute peacuteči

v různyacutech oblastechldquo R2 uvedla pouze dechovou rehabilitaci jako oblast ve ktereacute

pacienti potřebujiacute nejviacutece pomoci bdquoZaacuteležiacute v jakeacutem stavu pacient je a zda se o sebe

postaraacute saacutem nebo potřebuje pomoci Nejčastěji potřebujiacute pacienti psychickou podporuldquo

(R1) bdquoV oblasti soběstačnosti pohyboveacuteho režimu někdy i doprovod na WC a upravit

polohuldquo uvedla R3

48

Scheacutema 8 ndash Kategorie Ošetřovatelskaacute peacuteče

Ošetřovatelskaacute peacuteče

Je stejnaacute jako u jinyacutech

plicniacutech onemocněniacute

Leacutečba přiacuteznaků

Klidovyacute reţim

Antibiotika

Peacuteče o dyacutechaciacute cesty

Psychickaacute a fyzickaacute straacutenka

pacienta

Peacuteče v oblasti

soběstačnosti vyacuteţivy

pohyboveacuteho reţimu

hygieny

Edukace

49

Kategorie ndash Edukace pacienta

Jako nejčastějšiacute formu edukace uvedly respondentky uacutestniacute formu (R2 R4 ndash R8)

Pouze v přiacutepadě odpovědi R1 kdy uvedla bdquoForma letaacuteků a přiacutepadně vysvětleniacute

a zodpovězeniacute na jeho otaacutezkyldquo R3 uvedla jako formu edukace rozhovor s pacientem

R8 ještě dodala ţe většinu řiacutekaacute leacutekař ale většinou se pak pacienti ptajiacute sestřiček

Nejčastějšiacute informace ktereacute respondentky předaacutevajiacute pacientům se tyacutekajiacute hlavně

klidoveacuteho reţimu (R1 R4 a R8) Prvniacute respondentka uvedla bdquoHlavně se tyacutekaacute

dodržovaacuteniacute pitneacuteho režimu klidoveacuteho režimu a pestreacute stravy a takeacute v uacutečinnosti

podaacutevaacuteniacute leacutekůldquo R2 uvedla dechovou rehabilitaci jako informaci předaacutevanou během

edukace Dalšiacute informace kteraacute je během edukace předaacutevaacutena pacientovi se tyacutekaacute

leacutečebneacuteho reţimu to uvedla R5 a R7 R8 uvedla bdquoAby nekouřil vykašlaacuteval hleny

a dodržoval klid na lůžkuldquo Třetiacute respondentka uvedla bdquoCo je to za onemocněniacute průběh

hospitalizace a leacutečbyldquo R4 uvaacutediacute bdquoO ošetřovatelskeacutem postupu o vyšetřeniacutech kteraacute

budou naacutesledovat během hospitalizaceldquo R6 uvaacutediacute bdquoPohyboveacuteho režimu užiacutevaacuteniacute leacuteků

a vyšetřeniacutechldquo

Scheacutema 9 ndash Kategorie Edukace pacienta

Edukace pacienta

Uacutestniacute forma

Forma letaacuteků

Dodrţovaacuteniacute leacutečebneacuteho

reţimu

Co je to za onemocněniacute

Doba leacutečby

50

Kategorie ndash Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Vţdy probiacutehaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem terapeutem R1 - R3 R5

- R6 se shodly ţe spolupraacutece s fyzioterapeutem je ve smyslu dechoveacute rehabilitace

Oproti tomu R4 na otaacutezku jak spolupracuje s fyzioterapeutem uvedla bdquoDobře

Fyzioterapeut je volaacuten a objednaacutevaacuten telefonicky dle ordinace leacutekařeldquo A R7 na stejnou

otaacutezku uvedla bdquoOsobně nijak pouze ho objednaacutem pokud je ordinovanaacute rehabilitaceldquo

R8 svou odpověď rozvinula bdquoJo tak s tiacutem se spolupracuje hodně S pacienty cvičiacute

dechovou rehabilitaci při ktereacute napřiacuteklad foukajiacute do brčkaldquo R1 svou odpověď

obohatila tiacutem ţe v přiacutepadě nutnosti maacute pacient i rehabilitaci na lůţku nebo provaacutediacute

naacutecvik chůze R5 takeacute uvedla bdquoFyzioterapeut učiacute pacienty hlavně dechovou rehabilitaci

a u lehčiacutech forem lehkeacute kondičniacute cvičeniacuteldquo

R1 - R3 a R5 se doslova shodly ţe kaţdyacute pacient maacute při přiacutejmu vyplněn

nutričniacute screening a dle jeho vyacutesledků se buď nutričniacute terapeut volaacute nebo nevolaacute A ten

pak stanoviacute vhodnou dietu bdquoPři každeacutem přiacutejmu se vyplňuje nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledků se zavolaacute nutričniacute terapeut a ten zvoliacute vhodnou dietu a stravu pacientovildquo

(R1) bdquoU každeacuteho přijateacuteho pacienta se vyplňuje nutričniacute screening pokud hroziacute

nebezpečiacute nedostatečneacute vyacuteživy kontaktuje se nutričniacute terapeutldquo (R2) Podobnou

odpověď uvedla i R3 bdquoKaždyacute pacient maacute přiacutejmově vyplněnyacute nutričniacute screening a dle

jeho vyacutesledku se buď volaacute nutričniacute terapeut aby stanovil vhodnou dietu nebo nevolaacuteldquo

R4 uvedla bdquoNutričniacute terapeut je zavolaacuten v přiacutepadě že u pacientů v nutričniacutem

screeningu vyjde 4 a viacutece bodů Ten potom stanoviacute a doporučiacute vhodnou dietuldquo I R7

uvedla skutečnost ţe pokud pacientovi z vyacutesledků nutričniacuteho screeningu vyjde potřeba

nutričniacuteho terapeuta tak ho zavolajiacute Oproti tomu R6 uvedla bdquoNutričniacute terapeut

navštěvuje všechny pacienty a vybiacuteraacute jim vhodnou stravuldquo R8 nijak vyacuterazně

s nutričniacutem terapeutem nespolupracuje

51

Scheacutema 10 ndash Kategorie Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Spolupraacutece s ostatniacutemi obory

Fyzioterapie Nutričniacute

terapeut

Je volaacuten a

objednaacuten

Provaacutediacute dechovou

rehabilitaci

Lehkeacute kondičniacute

cvičeniacute

Dle vyacutesledků

nutričniacuteho

screeningu volaacuten

Voliacute vhodnou

dietu

52

5 Diskuze

Bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na problematiku pacientů s onemocněniacutem

bronchopneumonie Ciacutelem praacutece bylo zmapovat jakaacute jsou specifika ošetřovatelskeacute peacuteče

u pacienta s bronchopneumoniiacute Dalšiacutem ciacutelem bylo zmapovat jakeacute majiacute sestry znalosti

v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute Na zaacutekladě stanovenyacutech ciacutelů byl proveden

kvalitativniacute vyacutezkum formou polostrukturovaneacuteho rozhovoru se sestrami z lůţkovyacutech

interniacutech a plicniacutech odděleniacute Vyacutezkumnyacute soubor tvořilo 8 respondentek Sestry

z interniacutech odděleniacute byly označeny jako R1 ndash R4 Sestry z plicniacutech odděleniacute pak R5 ndash

R8

Teacutematicky byl rozhovor rozdělen do 3 okruhů otaacutezek a to na kategorizačniacute

uacutedaje znalosti sester a na specifika ošetřovatelskeacute peacuteče Celyacute rozhovor obsahoval 31

otaacutezek doplněnyacutech podotaacutezkami K naplněniacute ciacutelů bylo vyuţito kvalitativniacuteho šetřeniacute

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe nejčastějšiacutemi pacienty se kteryacutemi se

respondentky setkaacutevaly při onemocněniacute bronchopneumonie byli nejviacutece ti ve věkoveacute

kategorii 60 ndash 70 let věku To ţe bronchopneumoniiacute trpiacute převaacuteţně stařiacute lideacute uvaacutediacute i

Kolek (26) a Šafraacutenkovaacute (45) Toto tvrzeniacute potvrzuje ve sveacute odpovědi takeacute R3 kteraacute

uvedla věk nad 75 let věku Ve většině přiacutepadů měli pacienti bronchopneumonii jako

přidruţeneacute onemocněniacute Ostatniacute respondentky uvedly ţe měli pacienti i jineacute přidruţeneacute

onemocněniacute Nejčastěji uvaacuteděnyacutemi byly plicniacute a kardiologickaacute onemocněniacute R3 uvedla

bdquoMěli CHOPN nebo onemocněniacute srdce stav po infarktu myokardu hypertenzi nebo

srdečniacute selhaacuteniacuteldquo Při meacute praxi jsem se setkala s několika pacienty u kteryacutech byla

diagnostikovaacutena bronchopneumonie Bylo to převaacuteţně u staryacutech pacientů Mezi

zaacutekladniacute reţimoveacute opatřeniacute byl uvaacuteděn klid na lůţku Klid na lůţku byl u těchto

pacientů velmi důleţityacute neboť při velikeacute naacutemaze pacientům ve většině přiacutepadů

selhaacutevalo dyacutechaacuteniacute a tak byla nutnaacute umělaacute plicniacute ventilace Podle R2 jsou reţimovyacutem

opatřeniacutem bdquoPřiacutesun tekutin vitamiacutenů klidovaacute opatřeniacute oxygenoterapie a dechovaacute

rehabilitaceldquo Z reţimovyacutech opatřeniacute byla nejdůleţitějšiacute dostatečnaacute a vhodnaacute vyacuteţiva a

přiacutesun tekutin To vše bylo u pacientů zajištěno parenteraacutelniacutem přiacutestupem Tyto reţimovaacute

opatřeniacute uvaacutediacute takeacute Karnetovaacute (17) Daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute ukaacutezalo ţe největšiacutem

probleacutemem je dodrţovaacuteniacute klidoveacuteho reţimu Mysliacutem si ţe klidovyacute reţim je při

53

onemocněniacute bronchopneumonie velmi důleţityacute neboť organizmus potřebuje dostatek

energie na regeneraci

Ošetřovatelskaacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute se nijak nelišiacute od ostatniacutech

plicniacutech onemocněniacute Provaacutediacute se důkladnějšiacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Zaacutekladem

ošetřovatelskeacute peacuteče je vţdy podaacutevaacuteniacute antibiotik a to buď širokospektryacutech antibiotik

nebo konkreacutetniacutech skupin antibiotik kterou určiacute kultivace sputa To potvrdila i R6 kteraacute

uvedla bdquoNeniacute jinaacute probiacutehaacute stejně u všech plicniacutech onemocněniacute Antibiotika se stanoviacute

z citlivosti teacuteměř u všech plicniacutech nemociacuteldquo I Kolek (25) U hospitalizovanyacutech pacientů

se kteryacutemi jsem se při sveacute praxi setkala se vţdy nasadila širokospektraacute antibiotika a

naacutesledně se z vyacutesledků kultivace sputa antibiotika změnila na konkreacutetniacute skupinu

antibiotik uacutečinnyacutech proti původci onemocněniacute Mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute

takeacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty ta je velmi důleţitaacute Je nutneacute dbaacutet na to aby pacient

dostatečně a kvalitně odkašlaacuteval Nutnaacute je i spraacutevnaacute technika dyacutechaacuteniacute se kteryacutem

pacientům pomaacutehaacute fyzioterapeut Společně provaacutediacute dechovou rehabilitaci Peacuteče o

dyacutechaciacute cesty je nezbytnou součaacutestiacute v peacuteči o intubovaneacute pacienty Spočiacutevaacute

v pravidelneacutem odsaacutevaacuteniacute sekretu z dyacutechaciacutech cest Ten se vţdy provaacutediacute za aseptickyacutech

podmiacutenek a to buď způsobem otevřenyacutem kteryacute ale nebraacuteniacute uacuteniku patogenů do okoliacute

nebo nechraacuteniacute před přenosem na jineacute pacienty Při meacute praxi byl vţdy preferovaacuten

uzavřenyacute způsob odsaacutevaacuteniacute Odsaacutevaacuteniacute otevřenyacutem a zavřenyacutem způsobem uvaacutediacute i

Kapounovaacute (16) Peacuteči o dyacutechaciacute cesty uvaacutediacute Karnetovaacute (17) kteraacute uvaacutediacute i dechovou

rehabilitaci Ta napomaacutehaacute zajistit co nejefektivnějšiacute plicniacute ventilaci Dechovaacute

rehabilitace se u intubovanyacutech pacientů neprovaacutediacute Zato fyzioterapeut provaacutediacute lehkeacute

kondičniacute cvičeniacute Často zkracovaneacute jako LTV Fyzioterapeut s pacientem procvičuje

horniacute a dolniacute končetiny jako prevence kontraktur Peacuteče o psychickou straacutenku pacienta je

takeacute velmi důleţitaacute neboť pacient kteryacute je v dobreacute psychickeacute kondici maacute lepšiacute

předpoklady k rychleacutemu uzdraveniacute To potvrzuje i R3 bdquoNa psychickou a fyzickou

pohodu pacienta to znamenaacute dostatečnaacute edukace a informovanost pacientahellipldquo U

hospitalizovanyacutech pacientů nejviacutece respondentky svou peacuteči zaměřujiacute na hygienickou

peacuteči neboť většina pacientů je ve věkoveacute hranici 60 ndash 75 let věku Na zaacutekladě danyacutech

vyacutesledků lze řiacuteci že mezi specifika ošetřovatelskeacute peacuteče patřiacute podaacutevaacuteniacute antibiotik

54

leacutečba přiacuteznaků klidovyacute režim ale takeacute psychickaacute a fyzickaacute podpora peacuteče v oblasti

vyacuteživy pohyboveacuteho režimu a hygieny A důležitaacute je takeacute edukace

Edukace pacienta je nediacutelnou součaacutestiacute v peacuteči o pacienta s bronchopneumoniiacute

Nejčastěji pacienty zajiacutemaacute deacutelka hospitalizace a postupy v leacutečbě Informace jsou

předaacutevaacuteny uacutestniacute formou Pouze R1 potřebneacute informace předaacutevaacute formou letaacuteků V peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute je nezbytnaacute spolupraacutece s fyzioterapeutem a nutričniacutem

terapeutem Nutričniacute terapeut navrhne vhodnou dietu kteraacute je důleţitaacute pro spraacutevnou

funkci organizmu Spolupraacutece s fyzioterapeutem je podstatnaacute Fyzioterapeut pacienty

učiacute dechoveacute rehabilitaci kteraacute se provaacutediacute za uacutečelem spraacutevneacuteho dyacutechaacuteniacute a tiacutem

zkvalitněniacute ventilace plic

Z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute daacutele vyplynulo ţe respondentky uvaacuteděly jako nejčastějšiacute

zdroj informaciacute internet a odbornou literaturu či jinou publikaci Jedna respondentka

uvedla i zdrojem informaciacute sveacute kolegy a kolegyně Takeacute odborneacute seminaacuteře zaměřeneacute na

interniacute teacutematiku přinesly potřebneacute informace Dle meacuteho naacutezoru je samostudium

informaciacute z internetu největšiacutem zdrojem Bez zaacutejmu o samostudium o danou teacutematiku se

setra nemůţe sama dostatečně vzdělaacutevat Z vlastniacute zkušenosti viacutem ţe v současneacute době

sestry majiacute velmi maacutelo času na samostudium Majiacute rodiny a čiacutem daacutel viacutece a častěji

přibyacutevaacute sester ktereacute daacutelkově studujiacute proto jiţ nemajiacute dostatek času na seminaacuteře Proto

se internet stal největšiacutem a nejčastějšiacutem zdrojem potřebnyacutech informaciacute To potvrzuje i

R8 kteraacute na otaacutezku vzdělaacutevaacuteniacute po ukončeniacute školy odpověděla bdquoAno ale ne povinně

když něco neviacutem tak si to vyhledaacutemldquo Na zaacutekladě danyacutech vyacutesledků lze řiacuteci že

potřebneacute informace sestry ziacuteskaacutevajiacute od kolegů a kolegyň z odborneacute literatury nebo

internetu a ze seminaacuteřů

V definici onemocněniacute se respondentky v podstatě shodly ţe jde o zaacutenět plic

Přesnaacute definice zniacute bdquoZaacutenět v oblasti respiračniacutech bronchů alveolaacuterniacutech struktur a

plicniacuteho intersticialdquo To uvaacutediacute i Karnetovaacute s 62 (17) To svou nejpřesnějšiacute odpovědiacute

potvrzuje i R7 kteraacute odpověděla ţe jde o zaacutenět postihujiacuteciacute bronchy Jako přiacutečina vzniku

byla nejčastěji uvaacuteděna bakteriaacutelniacute infekci To uvaacutediacute i R5 kteraacute svou odpověď

rozvinula bdquoNejčastějšiacute přiacutečiny vzniku byacutevajiacute bakterie viry ale můžou vzniknout i z

běžneacuteho nachlazeniacute nebo třeba po aspiraci stravyldquo

55

RTG S + P je nejzaacutekladnějšiacute diagnostickou metodou Tuto metodu uvaacuteděly

teacuteměř všechny respondentky I jaacute si mysliacutem ţe tato metoda maacute největšiacute přiacutenos

v diagnostice bronchopneumonie Jako dalšiacute diagnostickaacute metoda byly uvaacuteděny krevniacute

odběry nejčastěji se zaměřeniacutem na KO CRP a FW Dle meacuteho naacutezoru mezi důleţiteacute a

velmi přiacutenosneacute metody patřiacute takeacute kultivace sputa To uvaacutediacute několik respondentek

Šafraacutenkovaacute (45) tyto vyšetřovaciacute metody potvrzuje V raacutemci diagnostiky je nutnaacute takeacute

spolupraacutece s ostatniacutemi obory Dle vyacutesledků vyšlo ţe nejčastějšiacute spolupraacutece probiacutehaacute

s interniacutem odděleniacutem Jako dalšiacute spolupraacutece je s laboratořemi radiodiagnostickyacutem

odděleniacutem a s rehabilitaciacute

V oblasti leacutečby respondentky uvaacuteděly ţe zaacutekladniacutem postupem leacutečby je podaacutevaacuteniacute

antibiotik Jako dalšiacute byla uvaacuteděna leacutečba přiacuteznaků To potvrdila i R7 kteraacute uvedla bdquoNa

prvniacutem miacutestě je vždy leacutečba antibiotik Buď se nasadiacute širokospektraacute antibiotika nebo se

vyčkaacute na vyacutesledky kultivace sputa a nasadiacute se konkreacutetniacute skupina antibiotik Daacutele se leacutečiacute

přiacuteznaky a to napřiacuteklad expectorantia antipyretika mukolytika To vše by měl pacient

podstupovat při klidu na lůžkuldquo R5 jako prvotniacute uvedla anamneacutezu To uvaacutediacute i

Karnetovaacute (17) Daacutele uvaacutediacute jako moţneacute komplikace pleuritidu empyeacutem plicniacute absces

ale i plicniacute gangreacutenu Tyto komplikace uvedla takeacute R1 ndash R2 R7 ndash R8 R6 uvedla bdquoJako

komplikace mohou byacutet pleuritida empyeacutem tvorba abscesů až gangreacutena mohou se ale

takeacute vyskytnout septickeacute komplikaceldquo Respiračniacute selhaacuteniacute uvedla R1 ndash R3 Pouze jedna

respondentka se setkala s ARDS

56

6 Zaacutevěr

Tato bakalaacuteřskaacute praacutece byla zaměřena na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute a specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta

s bronchopneumoniiacute

V teoretickeacute čaacutesti jsou obsaţeny zaacutekladniacute informace o onemocněniacute

bronchopneumonie jejiacute diagnostiky a leacutečby Ve vztahu k teacutematu teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece

byly stanoveny dva ciacutele Prvniacute byl zaměřen na zjištěniacute specifik ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacienta s bronchopneumoniiacute a druhyacute na zmapovaacuteniacute znalostiacute sester v problematice

bronchopneumonie

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal specifik ošetřovatelskeacute peacuteče byly stanoveny 2

vyacutezkumneacute otaacutezky Vyacutezkumnaacute otaacutezka 1 - Na co se setry nejviacutece zaměřujiacute v peacuteči o

pacienta s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumnaacute otaacutezka 3 - Jakaacute jsou specifika při poskytovaacuteniacute

ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Zkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

nejviacutece svou peacuteči zaměřujiacute na dyacutechaciacute cesty coţ je i specifikum ošetřovatelskeacute peacuteče u

pacientů s bronchopneumoniiacute

Pro naplněniacute ciacutele kteryacute se tyacutekal zmapovaacuteniacute znalostiacute v problematice

bronchopneumonie byla stanovena 2 vyacutezkumnaacute otaacutezka - Jak sestra ziacuteskaacutevaacute potřebneacute

znalosti v peacuteči o pacienty s bronchopneumoniiacute Vyacutezkumneacute šetřeniacute odhalilo ţe sestry

potřebneacute informace ziacuteskaacutevajiacute na internetu coţ je i nejčastějšiacutem a největšiacutem zdrojem

informaciacute Některeacute sestry si potřebneacute informace doplňujiacute uacutečastiacute na různyacutech seminaacuteřiacutech

zaměřenyacutech na interniacute teacutematiku

Vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo ţe sestry majiacute dostatečnyacute rozsah znalostiacute

v problematice bronchopneumonie A daacutele vyacutezkumneacute šetřeniacute pomohlo odhalit jakaacute jsou

specifika ošetřovatelskeacute peacuteče u pacienta s bronchopneumoniiacute Respondentky se shodly

ţe největšiacutem specifikem je důkladnaacute peacuteče o dyacutechaciacute cesty Jinaacute specifika ošetřovatelskeacute

peacuteče nejsou jinaacute neţ u ostatniacutech plicniacutech nemociacute Daacutele z vyacutezkumneacuteho šetřeniacute vyplynulo

ţe z pohledu sester je největšiacutem probleacutemem dodrţovaacuteniacute reţimovyacutech opatřeniacute

Vyacutestupem teacuteto bakalaacuteřskeacute praacutece je zpracovaacuteniacute informativniacute broţury pro pacienty

a vypracovaacuteniacute standardu ošetřovatelskeacute peacuteče kteryacute byl nabiacutednutyacute hlavniacute sestře

nemocnice Piacutesek as ve ktereacute mi bylo umoţněno proveacutest vyacutezkumneacute šetřeniacute

57

7 Seznam použiteacute literatury

1 BAacuteRTŮ Vaacuteclava Pneumonie a leacutečba diagnostika Postgraduaacutelniacute mediciacutena 2008 č

3 s 6 ISSN 1212 ndash 4184

2 BEDNAacuteŘ Petr Spirometrie Pacientskeacute listy 2010 č 50 s 32 ISSN 0044 ndash 1996

3 BĚHAacuteKOVAacute Marta Jak můţe sestra pacientům pomoci při odvykaacuteniacute kouřeniacute

Sestra 1999 č 1 s 18 ISSN 1210 ndash 0404

4 BUREŠ Jan a Jiřiacute HORAacuteČEK Zaacuteklady vnitřniacuteho leacutekařstviacute 1 vyd Praha Galeacuten

Karolinum 2003 ISBN 80-726-2208-0

5 ČESKO Vyhlaacuteška č 552011 Sb ze dne 18 března 2011 o činnostech

zdravotnickyacutech pracovniacuteků a jinyacutech odbornyacutech pracovniacuteků In Sbiacuterka předpisů

Českeacute republiky 2011 čaacutestka 20 s 4 ndash 50 Dostupnyacute takeacute z

httpwwwfnkvczsoubory87vyhlaska_55-r-2011pdf

6 ČERVINKOVAacute Eliška a Hilda VORLIacuteČKOVAacute Ošetřovatelskeacute diagnoacutezy

pomůcka k vyacuteuce ošetřovatelskeacuteho procesu v raacutemci programu Leonardo 1 vyd

Brno Institut pro dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute pracovniacuteků ve zdravotnictviacute 2000 nestr ISBN

8070133031

7 ČELEDOVAacute Libuše a Rostislav ČELEVA Vyacutechova ke zdraviacute Vybraneacute kapitoly

1 vyd Praha Grada Publishing 2010 ISBN 978-80-247-3213-8

8 ČEVELA Rostislav Libuše ČELEDOVAacute a Hynek DOLANSKYacute Vyacutechova ke

zdraviacute pro středniacute zdravotnickeacute školy 1 vyd Praha Grada Publishing 2009 ISBN

978-80-247-2860-5

9 ČIHAacuteK Radomiacuter Anatomie 2 Praha Grada ISBN 80-247-0143-X

10 DINDOŠ Jaacuten Respiračniacute infekce v ambulanci praktickeacuteho leacutekaře Leacutekařskeacute listy

2002 č 50 s 5 ISSN 0044 ndash 1996

11 DYLEVSKYacute Ivan Funkčniacute anatomie 1 vyd Praha Grada Publishing 2009

ISBN 978-80-247-3240-4

12 DYLEVSKYacute Ivan Somatologie Epava ISBN 80-86297-05-5

13 DYLEVSKYacute Ivan Zaacuteklady funkčniacute anatomie Olomouc Poznaacuteniacute 2011 ISBN 978-

80-247-3240-4