PRVNÍ POMOC NA PALUBĚ

SANDRA ROBERTS

Sandra RobertsPrvní pomoc na paluběCopyright © Sandra Roberts 2010Originální vydání 2011 John Wiley&Sons Ltd.The Atrium, Southern Gate, ChichesterWest Sussex, PO 19 8SQ, United Kingdom.

Z anglického originálu FIRST AID A�oat vydaného Jihn Wiley &Sons Ltd, 2011přeložila 2011 © Lucie Schürerová.Odborná korektura MUDr. Pavel LindovskýJazyková korektura Mgr. Jana HolešovskáRedakce a sazba Mgr. Jaroslav Foršt

Vydalo IFP Publishing & Engineering s.r.o. v roce 2011 jako svou 18. publikaci.www.ifp-publishing.czVytiskla tiskárna LIBERTAS a.s., Praha

© Všechna práva vyhrazena.

ISBN 978-80-87383-07-0

OBSAH

KAPITOLA 1 PRVNÍ POMOCPrvní pomoc 10Anatomie a fyziologie 10Zvládání nehod 11Celkové posouzení stavu postiženého 13

KAPITOLA 2 RESUSCITACEZajištění základních životních funkcí 18Přehled zajištění základních životních funkcí u dospělých 25Dušení 26Bezvědomí 28Šok 31

KAPITOLA 3 RÁNY A PORANĚNÍVnější krvácení 36Vnitřní krvácení 41Krvácení z nosu 42Popáleniny 43Popálení žárem 43Popálení mrazem 45

KAPITOLA 4 ÚRAZYZlomeniny 48Vymknutí 51Podvrtnutí a namožení 51Znehybnění 54Úrazy oka 63Úrazy hlavy 64Úrazy hrudníku 66Úrazy břicha 67Úrazy páteře 69

KAPITOLA 5 NEGATIVNÍ VLIVY PROSTŘEDÍMořská nemoc 74Vyčerpání z horka 75Úpal a úžeh 76Spálení sluncem 77Hypotermie (podchlazení) 77Omrzliny 78

KAPITOLA 6 NEMOCI A NÁHLÁ ZDRAVOTNÍ SELHÁNÍBolest na hrudi 82Příčiny 82Křeče 84Cukrovka 86Astma 87Otravy 89Uštknutí a bodnutí 92

KAPITOLA 7 DĚTI A KOJENCIResuscitace dětí a kojenců 96Přehled zajištění základních životních funkcí u dětí a kojenců 100Když se dítě dusí 101

KAPITOLA 8 POSTUPY A VYBAVENÍPřemístění postiženého 106Evakuace postiženého 107Transport na záchranné plavidlo 108Lékařská asistence přes vysílačku 108Vybavení lékárničky 111Léčiva 114Hygiena 114

REJSTŘÍK 115

Vážení čtenáři,

dostáváte do rukou publikaci, která svým významem přesahuje oblast pro kte-rou je určena. Poskytnout první pomoc osobě v nouzi je základní povinností každého člověka. Je však rozdíl, jestli tuto pomoc poskytujeme v dosahu pomo-ci ze strany odborníků, nebo tam, kde se musíme spolehnout především sami na sebe. A právě pro tyto situace, a to na vodě, je tato publikace určena.

Když jsem se poprvé ocitla na jachtě a na moři, očekávala jsem především ne-všední zážitek. Velmi mě překvapil pocit absolutní svobody a volnosti a zároveň i odpovědnosti za svoje společníky. Důvodem je nejspíše skutečnost, že jsem zdravotník, který má již jak se říká „něco za sebou“. Představila jsem si možnosti, které poskytuje loď ke zranění, a také to, jaké možnosti mám k tomu, jak jim zabránit a pokud dojde ke zdravotním komplikacím, tak jak je vyřešit.

Jako profesionální zdravotník vím, že nebezpečí úrazu a rozsah možných zdra-votních komplikací je velmi široký a nelze se připravit na vše. Je však důležité si uvědomit, že poranění či onemocnění, které běžný život přináší a v dosahu odborné zdravotní péče je možné je považovat za maličkosti, může být v situa-ci, kdy se musíte spoléhat pouze sami na sebe, velmi vážnou komplikací, která může ovlivnit celou posádku a znepříjemnit tak pobyt na vodě.

Publikace, kterou máte před sebou se proto snaží přinést a popsat nejzáklad-nější postupy první pomoci při úrazech, či jiných zdravotních komplikacích, ke kterým bohužel může při pobytu na vodě dojít, je nutné je neprodleně řešit, a to bez možnosti zásahu odborníků.

Žádná kniha nemůže nahradit osobní zkušenost, ale samozřejmě může pomoci při procvičování a získání potřebných vědomostí. Důležité tedy je, abychom si uvědomili, že jde pouze o jeden článek potřebných vědomostí. Pokud si uvede-né rady nevyzkoušíte v praxi, samozřejmě jenom cvičně například v rámci kurzu první pomoci, tak jde jen o poloviční řešení. Kurz zaměřený na první pomoc po-skytovanou přímo na lodi je v České republice pořádán SHOCK Training Centre ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno.

Přeji vám, aby vám získané informace po přečtení této publikace přinesly to, co od nich očekáváte a také to, aby jste je nikdy nemuseli použít v praxi a na vodě jste zažívali jen pocity štěstí a spokojenosti.

Každý kdo se vydá na vodu, musí nejen umět ovládat svou loď, ale nese také odpovědnost za osoby, které s ním na lodi jsou.

Erna Mičudová Fakultní nemocnice Brno

PŘ

EDM

LUV

A

8

Když se plavíte na moři, všichni očekávají, že si užijí pěkný výlet bez nehod. Jenže nemoci a nehody se bohužel stávají, a každý, kdo vstupuje na palu-

bu plachetnice nebo malého plavidla by měl vědět, jak si s nimi poradit. Do-čkat se pomoci trvá na moři déle, než na pevnině.

Tato kniha představuje základy první pomoci, které by měl znát každý, kdo se vydává na moře. Jejím cílem je doplňovat, nikoliv nahrazovat, praktickou instruktáž. Společně se školením v technikách přežití, požární bezpečnosti a radiokomunikace by kurz první pomoci měl být součástí základní přípravy každého jachtaře. Všechny takové kurzy jsou běžně v nabídce mnoha různých organizací.

Přečtěte si tuto knihu a seznamte se s zde uvedenými radami dříve, než budete muset skutečně poskytnout první pomoc u skutečné nehody!

Tato kapitola představuje techniky první pomoci a nabízí přehled postupů jak zvládnout nehodu na moři, jejímž důsledkem je onemocněním nebo úraz.

• První pomoc• Anatomie a fyziologie• Zvládání nehod• Celkové posouzení stavu postiženého

PR

VN

Í PO

MO

C

10

PRVNÍ POMOC

DEFINICE

První pomoc je první dostupná asistence poskytnutá osobě, která náhle onemoc-něla, nebo se stala obětí nehody.

CÍLE

Cíle první pomoci lze shrnout pod pojmy záchrana života, prevence dalších škod a podpora zotavení.

PRIORITY

Ve všech situacích vyžadujících první pomoc je vždy prioritou zajistit průchodnost dýchacích cest, aby byl postižený schopen dýchat. Zachránce se ovšem nejdřív musí ujistit, že okolní prostředí je bezpečné.

ANATOMIE A FYZIOLOGIE

Základní porozumění tomu, jak funguje lidské tělo, pomůže v krizové situaci za-chránci pochopit, co se oběti nehody přihodilo a jak kroky, které podniká, zraně-nému pomáhají.

Kyslík potřebují všechny buňky v lidském těle. Bez kyslíku zemřeme. Při první pomo-ci vždy usilujeme o to, aby se kyslík dostal ke všem životně důležitým orgánům.

Dýchaný kyslík cirkuluje po těle rozpuštěný v krvi v krevním oběhu. Pokud dýchá-ní nebo krevní oběh ovlivní nemoc či zranění, povede to ke kyslíkové deprivaci tkání. Ta pak může být trvale poškozena nebo může dokonce odumřít. Mozkové buňky začínají bez kyslíku odumírat již po několika minutách a srdce bez něj pře-stane bít.

Cévy, které rozvádějí okysličenou krev do tkání, se nazývají tepny. Když se prořízne tepna, vystřikuje krev s každým úderem srdce a má světle červenou barvu, proto-že obsahuje kyslík. Cévy, odvádějící odkysličenou krev zpět k srdci, se nazývají žíly. Když je poraněna žíla, krev není pod takovým tlakem a neobsahuje kyslík, takže je tmavě červená a nevystřikuje, ale volně vytéká nebo se řine z rány. Kapiláry jsou nejmenší cévy, a když dojde k jejich poranění, krev prosakuje a pomalu vytéká.

11

PR

VN

Í PO

MO

C

Jestliže oběť nehody krvácí, je nutné rozpoznat typ krvácení a podle toho podnik-nout další kroky.

Muskuloskeletární (kostně-svalový) systém se skládá z kostí, svalů, šlach a vazů. Kostra tvoří konstrukci, která podpírá tělo, umožňuje mu pohyb a zároveň také poskytuje určitou ochranu vnitřním orgánům. Svaly pohybují kostmi a jsou k nim upnuty šlachami. Vazy spojují kosti k sobě v kloubech a také podepírají vnitřní or-gány.

Osoba poskytující první pomoc nemusí znát jednotlivé názvy těchto struktur. Při popisu zranění je nejlepší používat běžné pojmy jako „stehno“ nebo „horní část paže“.

ZVLÁDÁNÍ NEHOD

Při jakékoliv nehodě, která vyžaduje první pomoc, se zachránce drží určitého po-stupu. To platí kdekoliv, na zemi i na moři. Je třeba vyhodnotit nehodu a stav zra-něného, zajistit pomoc, ošetřit zraněného a vyřešit další následky nehody. Doba, kterou to zabere, a použité metody se mohou měnit podle okolností a závažnosti situace, avšak vždy je třeba tento postup provést.

Vyhodnocení situace

Zkontrolujte, zda již nehrozí žádné nebezpečí vám ani zraněnému a pokud ano, eliminujte jej. Neza-pomeňte, že nebezpečí nemusí být na první pohled zřejmé. Myslete na hygienu a osobní bezpečnost.

Zkontrolujte prostor v bezprostřední blízkosti zraně-ného (např. rozlité tekutiny na palubě, rizika možné-ho zakopnutí, rozbité sklo, dřevěné třísky). Uvažujte i o nebezpečí typické pro prostředí okolo vás samot-ných (např. rozkyv ráhna, otevřené poklopy, volné provazy, bouřlivé moře).

Hledejte vodítka, která vám napoví, co se přihodilo.

12

ZVLÁDÁNÍ NEHOD - POKRAČOVÁNÍ

Posouzení stavu

postiženého

Úvodní hodnocení stavu zraněného se nazývá pri-mární vyšetření, které je prioritou při každé situaci vyžadující první pomoc.

Má zraněný průchodné dýchací cesty? Dýchá? Po-kud je zraněný schopen hovořit nebo vydávat zvuky, dýchá.

K jakým poraněním došlo? Vidíte krvácení nebo zlo-mené kosti? Co je zraněný schopen vám říci?

Zajištění pomoci

Zavolejte o pomoc, aby ostatní na palubě věděli, že se něco přihodilo.

Dbejte, aby všichni na palubě věděli, jak v případě nouzové situace zavolat pomoc vysílačkou.

Pokud budete žádat pomoc, budou se od vás žádat identi�kační informace o plavidlu, vaše poloha, co sepřihodilo a jakou pomoc potřebujete, kolik je posti-žených a jaká mají zranění.

Ošetření zraněného

Když ošetřujete zraněného, neustále kontrolujte, zda jemu nebo vám, nehrozí nebezpečí.

Nezapomeňte: Prioritou první pomoci je zajistit dý-chání a průchodné dýchací cesty.

Tato kniha vám ukáže, jak provádět základní ošetření u mnoha zranění a nemocí.

13

PR

VN

Í PO

MO

C

CELKOVÉ POSOUZENÍ STAVU POSTIŽENÉHO

Po zhodnocení a ošetření všech zjevných zranění postiženého je důležité ho fyzic-ky vyšetřit, zda neutrpěl i další zranění.

NÁSLEDNÉ VYŠETŘENÍNásledné vyšetření zjišťuje, jaká další zranění postižený má a která nebyla rozpo-znána na první pohled. Postižený vám to možná bude schopen říci, avšak může se stát, že je budete muset hledat. Následné vyšetření se nazývá také celkové, zkrát-ka „od hlavy až k patě“, což přesně vystihuje, co je zapotřebí udělat.

Když poskytujete první pomoc, prohmatejte tělo postiženého od hlavy dolů a hle-dejte boule, odřeniny a další zranění. Všímejte si, zda je některé místo citlivé na pohmat. V ideálním případě byste měli mít rukavice, které vás ochrání při kontak-tu s krví nebo dalšími tělesnými tekutinami.

Kromě pátrání po zraněních, která nebyla patrná na první pohled, může vyšetření pomoci odhalit příčinu, proč dotyčný onemocněl, nebo se nachází v bezvědomí. Stáváte se detektivem. Předměty v kapsách postiženého nebo pach jeho dechu vám mohou pomoci problém pojmenovat.

Jestliže je postižený v bezvědomí, měli byste ho uložit do stabilizované polohy dříve, než začnete s vyšetřením.

Řešení dalších následků

Sem patří doplnění záznamů do lodního deníku, do-plnění použitého materiálu z lodní lékárničky a bez-pečné vyčištění tělesných tekutin.

Kromě vyřešení praktických otázek je třeba se zamys-let i nad emočními následky pro posádku. Jestliže došlo k vážné nehodě, může to být velmi traumati-zující pro všechny zúčastněné. Ačkoliv můžete správ-ně zareagovat a v danou chvíli si se situací poradit, nebojte se později hovořit o tom, jak se cítíte.

14

POZOROVÁNÍZatímco čekáte až dorazí pomoc, je třeba monitorovat stav postiženého. Může být vhodné si pozorování zapisovat, nebo tím někoho pověřit. Frekvence záznamů bude záviset na stavu postiženého, ale nejčastěji se zápis provádí každých deset minut. Kontrola dýchání musí být častější. Kontrolujte následující skutečnosti:

CELKOVÉ POSOUZENÍ STAVU POSTIŽENÉHO

Dýchání

Opravdu postižený dýchá? U postiženého, který je v bezvědomí, to kontrolujte neustále, každou jednu až dvě minuty.

Jak rychlé je dýchání? Zjistěte počet dechů za minu-tu. Dýchá postižený hluboce, nebo mělce?

Je dýchání hlučné? Kašle postižený?

Zdvíhá se hrudník pravidelně? Je dýchání ztížené?

Vědomí

Zkratka PHSB vám pomůže zapamatovat si, co je tře-ba udělat.

P – je postižený skutečně při vědomí? Dokáže vám říci, jak se jmenuje a kde je?

H – reaguje postižený na váš hlas, když ho požádáte, aby něco udělal? Nakolik reaguje?

S – reaguje postižený na prostou fyzickou stimulaci, jako například zatřesení ramenem? Pokud ne, reagu-je na bolest?

B - je postižený v bezvědomí?

15

PR

VN

Í PO

MO

C

Toto vše jsou důležité informace o postiženém, které bude třeba předat, až se do-staví lékařská pomoc. Doplňují základní údaje o druhu zranění a první pomoci, která byla postiženému již poskytnuta.

Zornice

Mají zornice postiženého v obou očích stejnou veli-kost a tvar?

Reagují zornice rychlým stažením, když do nich po-svítíte? Je reakce stejná u obou očí?

Puls

Puls nahmatáte na vnitřní straně zápěstí pod základ-ním kloubem palce. U vážně nemocných, podchla-zených nebo zraněných postižených hmatejte puls raději na krku ze strany vedle hrtanu.

Jaký je počet tepů za minutu? Je tep pravidelný? Je silný nebo slabý?

Pokožka

Jakou barvu má pokožka postiženého? Je bledá a popelavá, nebo rudá a zapálená? Má postižený promodralou tvář a ústa?

Je pokožka na dotek chladná nebo rozpálená? Suchá nebo vlhká?

Jsou na ní vidět nějaké stopy?

Rány a zlomeniny

Krvácí rána i nadále?

Zkontrolujte krevní oběh pod obvazem nebo zlome-ninou. Jestliže stisknete na chvíli kůži, je po uvolnění nejprve bílá a pak rychle opět zrůžoví? Je končetina studená na dotek? Stěžuje si postižený na mravenče-ní a píchání v končetině?

V této kapitole naleznete podrobné vysvětlení, jak řešit život ohrožující situace, z nichž některé mohou vyžadovat resuscitaci.

• Zajištění základních životních funkcí• Tonutí• Dušení• Bezvědomí• Šok

RESU

SCITA

CE

18

ZAJIŠTĚNÍ ZÁKLADNÍCH ŽIVOTNÍCH FUNKCÍ

Ve Velké Británii (a nejen tam, pozn. editora) je nejčastější příčinou smrti srdeční onemocnění. To může být pomalé a postupně se zhoršovat, často bez přítomnosti vnějších příznaků a symptomů, dokud se tato nemoc náhle neprojeví.

Infarkt je hlavní příčinou srdeční zástavy, což je stav, kdy srdce přestane bít a krev a kyslík přestanou obíhat po těle. Pokud srdce přestane bít, postižený také ne-dýchá.

Zachránce musí tyto funkce organismu převzít a usilovat o to, aby se kyslík dostal k životně důležitým orgánům, především k mozku a k samotnému srdci. Tomu se říká kardiopulmonární resuscitace. Pokud k těmto účelům nemáme žádné vyba-vení, používá se také pojem zajištění základních životních funkcí.

Je důležité, aby zachránce začal se zajištěním základních životních funkcí okamži-tě. V průběhu let se doporučené techniky resuscitace zjednodušily tak, aby byly snadnější pro zachránce. Pořadí kroků si lze zapamatovat podle zkratky DR DOC.

D jako Dostatečné bezpečí – je okolí bezpečné pro zachránce, postiženého i další přítomné?

R jako Reakce – reaguje postižený?

D - Dech – dýchá postižený samostatně?

O - Oběh – rozvádí srdce krev po těle?

C - dýchací Cesty – jsou dýchací cesty průchodné, umožňují postiženému dý-chat?

Pozn. překl.: anglicky DR ABC, Danger, Response, Airway, Breathing, Circulation

REAKCE

Už když se blížíte k postiženému, volejte na něho a sledujte, zda reaguje. Řekněte mu, aby zůstal v klidu a nehýbal se. Pokud postižený nereaguje, klekněte si k němu, znovu na něj zavolejte a přitom jím jemně zatřeste za ramena. Pokud stále nereaguje, otočte jej na záda, pokud už tak neleží. Jest-liže jste to ještě neudělali, nadešla chvíle zavolat pomoc.

19

RESU

SCITA

CE

Mluvte na postiženého.

Jemně postiženým třeste za ramena.

DÝCHACÍ CESTY

Ujistěte se, zda má postižený volné dýchací cesty. Položte mu dlaň na čelo a mírně mu zakloňte hlavu. Prsty druhé ruky položte pod bradu a zvedněte ji vzhůru. Tyto kroky otevřou dýchací cesty tím, že uvolní jazyk tak, aby je neblokoval.

Rukou na čele jemně

zakloňte hlavu.

Prsty zvedněte bradu.

20

ZAJIŠTĚNÍ ZÁKLADNÍCH ŽIVOTNÍCH FUNKCÍ, POKRAČOVÁNÍ

KONTROLA DECHU

Podpírejte hlavu.

Bradu držte zvednutou.

Přiložte hlavu blízko k tváři postiženého.

Snažte se ucítit či uslyšet

dýchání.

21

RESU

SCITA

CE

A nyní zkontrolujte dýchání. Skloňte hlavu blízko k tváři postiženého, bradu stále podpírejte a hledejte, zda cítíte či slyšíte známky normálního dýchání. Nemělo by to ovšem trvat déle než deset sekund. Cítíte na tváři dech? Vidí-te, že se hrudník zdvíhá a klesá? Slyšíte zvuk dechu?

Nezaměňujte nepravidelná hlučná zalapání po dechu (tzv. lapavý dech) za nor-mální dýchání. Pokud jste na pochybách, zda je dýchání normální, postupujte, jako by nebylo, a pokračujte s resuscitací.

Jestliže postižený nedýchá, okamžitě vyhlaste poplach, pokud jste to již neučinili – i kdyby to znamenalo opustit na chvíli postiženého.

STLAČOVÁNÍ HRUDNÍKU

Nyní je čas začít s resuscitací – stlačováním hrudníku obnovíme oběh a za-jistíme, že mozek postiženého bude dostávat kyslík, zatímco čekáte na pomoc. Klekněte si po boku postiženého a položte dlaně doprostřed jeho hrudi. Položte dlaň druhé ruky na tu první, propleťte prsty obou rukou a po-zvedněte obě dlaně tak, abyste nevyvíjeli vůbec žádný tlak na žebra. Při resuscitaci byste neměli stlačovat dolní konec hrudní kosti ani horní část břicha.

22

ZAJIŠTĚNÍ ZÁKLADNÍCH ŽIVOTNÍCH FUNKCÍ, POKRAČOVÁNÍ

Nakloňte se nad postiženého, propněte paže tak, aby dlaň, loket i rameno byly v jedné rovině a stiskněte hrudní kost o cca 4 – 5 cm. Po každém stlače-ní uvolněte veškerý tlak na hrudník a nechte jej vrátit do původní polo-hy, ovšem dlaně nedá-vejte pryč.

Frekvence stlačování je 100x za minutu. Stlačení i uvolnění by mělo za-brat stejnou dobu. Pro-veďte 30 stlačení.

Hrana dlaně uprostřed hrudníku.

Rameno, loket

a dlaně v jedné linii.

23

RESU

SCITA

CE

UMĚLÉ DÝCHÁNÍ

Po 30 stlačeních uvolněte postiženému dýchací cesty postupem „zaklonit hlavu, zvednout bradu“. Stiskněte postiženému nos mezi palcem a ukazo-vákem jedné ruky a druhou rukou mu držte zvednutou bradu. Otevřete mu ústa, normálně se nadechněte a položte rty kolem úst postiženého tak, aby nikde neunikal vzduch. Vydechněte stabilním proudem vzduch do úst po-stiženého a sledujte, zda se mu zvedne hrudník jako při normálním dýchá-ní. To trvá asi jednu vteřinu. Odtáhněte ústa a sledujte, jak hrudník klesá, zatímco vzduch uniká opět ven. Tento postup ještě jednou zopakujte. Tím úspěšně zakončíte dva cykly umělého dýchání.

Jestliže se při umělém dýchání hrudník nezdvihl a neklesl, tak dříve, než podniknete další pokus, zkontrolujte ústa postiženého, zda neuvidíte něja-ké zjevné překážky a přesvědčte se, jestli je hlava zakloněná a brada zved-nutá. Nedýchejte víckrát než dvakrát, pak se zase vraťte ke stlačování.

Stiskem ucpěte nos

Otevřete ústa

Podepřete bradu

24

ZAJIŠTĚNÍ ZÁKLADNÍCH ŽIVOTNÍCH FUNKCÍ, POKRAČOVÁNÍ

Bez odkladu přiložte opět dlaně na hrudník a proveďte dalších 30 stlačení. Takto pokračujte v resuscitaci, vždy 30 stlačení na 2 vdechy.

Resuscitaci nepřerušujte. Je naprosto nepravděpodobné, že se postižený zotaví pouze aplikací kardiopulmonární resuscitace. Resuscitaci přerušte pouze pokud jste v ohrožení, vyčerpáni, nebo dorazila pomoc, která posti-ženého převezme.

Zachránce pocítí únavu již po minutě provádění resuscitace. Pokud jsou k dispozici dva zachránci, měli by se střídat každé dvě minuty, aniž by při-tom přerušili resuscitaci.

Pokud nemůžete provádět vdechy kvůli riziku infekce, známkám krve nebo zvratků, podezření na otravu, nebo z jiných vážných důvodů, je důležité i přesto provádět stlačování hrudníku. Stlačujte hrudník bez přestávek, do-kud nedorazí pomoc.

Je třeba, aby postižený ležel na tvrdém podkladu, proto jej možná budete muset přesunout z kóje na palubu.

TONUTÍ

Pokud u případu tonutí zjistíte, že postižený nedýchá, měli byste bezod-kladně zahájit zajištění základních životních funkcí.

Pořadí kroků ovšem bude poněkud odlišné. Na rozdíl od náhlého zhroucení v důsledku srdeční příhody oběť utonutí již nějakou dobu nedýchá a nemá v krvi kyslík, který by se mohl uvolnit do oběhu. A je to právě nedostatek kyslíku, který vede k zástavě srdce.

Jestliže jste s postiženým sami, poskytněte mu pět vdechů umělým dýchá-ním, pak teprve zahajte resuscitaci třiceti stlačeními hrudníku na dva vde-chy. To provádějte asi minutu a teprve potom můžete na chvilku opustit postiženého a vyhlásit poplach. Pokud máte po ruce někoho, kdo vyhlásí poplach, proveďte pět vdechů umělým dýcháním a pak pokračujte v resus-citaci 30 : 2, dokud nedorazí pomoc.

25

RESU

SCITA

CE

PŘEHLED ZAJIŠTĚNÍ ZÁKLADNÍCH ŽIVOTNÍCH FUNKCÍ U DOSPĚLÝCH

NEREAGUJE?

ZAVOLEJTE POMOC

ZAJISTĚTE PRŮCHODNOST DÝCHACÍCH CEST

NEDÝCHÁ NORMÁLNĚ?

VYHLAŠTE POPLACH

30X STLAČTE HRUDNÍK

2 VDECHY UMĚLÝM DÝCHÁNÍM

POKRAČOVAT 30 STLAČENÍ NA 2 VDECHY