PROTIALKOHOLICKÝ OBZOR

SPRÁVY

25.1990. l. s. 58-64

.. KTO CHCE ZAPAĽOVAŤ. MUSÍ SÁM HORIEŤ ..

5. celoslovenský zjazd socioterapeutických A-klubov. Turčianske Teplice. 19. -21. 5. 1988

J edinečnú príležitost' potvrdii pl atnost' svoj­ho hesla dostali členovia najstaršieho sloven­ského doliečovacieho A-klubll v Martinc . kto­rý po dlhoročnej prestávke úspešne obnovil svoju činnosi . S odbornou po mocou prim . MUDr. Novotného z Bratislavy. a ko aj s mo­rálnou . materiálno u a inou podporo u popred­ných pred s taviteľov o kresu Martin a mesta Turčianskc Teplice (riaditeľ OÚNZ MUDr. Zibolen. predseda ONV dr. Hanko. ved. odb. zdravotníctva a predseda OV CSC K MUDr . Ziak. predseda MsNV Ing. Nemec. zástupco­via Jednoty Turčian ske Teplice a ďal š í obetaví jedinci) boli martinskí klubisti hlavn ými o rga­nizá tormi tohto nadmieru prospešné ho podu­jatia, ktoré tak nadviazalo na predchádzajúce zjazdy: r. 1980 Brezová. r. 1982 Hume nné. r. 1984 Brenzo. r. 1986 Nitra .

Zjazdu sa zúčast nilo 222 osôb. vrátane hostí z českých klubov. z Maďarska. Juhoslávie a Poľska (medzi nimi boli aj zást. šéfreda ktora poľských Problemov alkoholizmu A. Socha a tajomník nedávno založe nej Fedcrúcie absti­nentských klubov R . Margie l), ako aj niekoľko akútne lieče ných pacientov z PL Kremnica . Po hymne humenského KLUSu. ktorá sa už stáva tra dičnou úvodnou znelkou slove nských abs ti­nenčných zjazdov (v slúvnostnc j atmosfé re ju zaspieval ~O-č l e nný dievčenský zbor pri Peda­gogickej škole v Turčianskych Tepliciach pod vedením prof. Krajčovej) privítali účastníkov MUDr. Zibolen. riadi tel' OÚNZ Martin. ta­jomník ONV Martin s. Dulík a sa mozrejme jeden z hlavných protagonistov martinského A-klubu. jeho predseda MUDr. Tadjan. Za Sekciu AT pozdravil prítomných v zastúpe ní

58

jej predsedu MUDr. Miššíka. CSc .. PhDr. Csáde r , ktorý zdôraznil poslanie .. pomáhaj ú­cej ruky .. socioterapeutických klubov ako jed­né ho z najúčinnej š ích faktorov úzdravy a pri­pomenul pozi tívne skúse nos ti zo sveta so zapá­janím laických terapeutov do doliečovacieho pôsobenia (USA. Anglicko. Maďa rsk o) .

Primera ne skúse nostiam z minulosti sa orga­nizátori zjazdu usilova li o to , aby program v čo n ajväčšej miere pripravova li účastníci sa mi . Cieľom bo lo odbúrai siahodlhé odborné refe­ráty a poskytn út' odbornú profesio nálnu po­moc naj mä v podobe tcra peutmi vede ných 12 osobit ných sk upín . kde sa rozobe rali jednotli­vé problémy klubov . vera napovedajú už sa­mo tné témy týchto skupín: Co možno považo­Yai za .. chronické klubové problé my .. (tera­peutka MUDr. Kro kkerová). Považuj e te vziah alkoholika a a lkoho li čky za 1i10žný" (MUDr. Gažíková). Ako n aplniť myšlienku .. Po môž iným. pomôžeš sebe .. v klubovej čin ­

nosti (MUDr. Min á riková). V čom sú adaptač­né problémy členov klubu a ako ich riešite vy (MUDr. Novotný). Ako pristupovai ku .. ge ne­račným ko nflikto m .. medzi kratšie a dlh ~ie ab­stinujúcimi v klube (MUDr. Š ťastn ý). Prečo klubista čas to nevie zverejnii svoj u recidívu alebo recidívu svojho kolegu (MUDr. Gábriš). Zmena osobnosti - základ úspechu trva lej a dôslednej abstinencie (PhDr. Csáder). Po moc členom v kríze bez profesionálneho terapc uta (PhDr. Bútora) . Ako pritiahnui rodinných prí­slušníkov k spolupráci s klubo m (PhDr. Anne­rová). Co s recidívami v klube- vylúčit '1 pone­chať? ako úalej (PhDr . Komadová) . Kedy je pacit:nt vhodn~' stai sa klubisto m (PhDr. Ca-

l . Pohlad na predsednícky stôl 5 . zjazdu slovenských sociotc rapcu­tických A-klubov

2. Hodinm·)· kultúrny program pripravili č l enovia b ra ti s l av~ké ho A-klubu

vojská). Utvorenie ce loslovenského koord i­načného výboru klubistov, vydáva nie časopisu A-klubov, prijímani e nového č l ena klubu (PhD r. Šulák). Skupiny pracovali inte nzívne a živo. zdá sa. že takáto práca v malých skupi­nách s problémovou orientáciou rozširuje po-

dujatie typu zjazdu (t. j. klasický scenár od­borných referátov plus kultúrno-spoločenské­ho programu) o užitočnú terapeutickú dimen­ziu a posúva účastníkov z po lohy pasívnych príjemcov, konzumentov do roly ak tívnych spolutvorcov . Vďaka členom A-klubu Brati-

59

slava aj časť veče rného programu bola dielom tých najzainteresovanejších.

To neznamená, že by sa A-klub Martin ne­bol postaral o príťažlivé vyplnenie voľného ča­su. Naopak. účastn íci si prezre li pamätihod­nosti Martina (s odborným výkladom) , jeden veče r sa zúčastnili vynikajúceho a na tematiku zjazdu priam .,vyšitého" divade lm!ho predsta­venia ., Eniki , beniki ... " v podaní Divadla SNP Martin (ide o dramatizáci u známeho diela Let nad hniezdom kukučky , presláveného aj Fo r­manovým filmom), na ktoré ve ľmi ci tlivo a ži­vo reagovali. a napokon, hneď prvý večer sa roztancovali na zábave, kde k dobrej nála­de prispe la skupina Geologického prieskumu (charakte ristický je výrok vedúceho hudobnej sk uP.iny: .. Kedy som to nevidel, neuveril by som, že sa dá dobre zabaviť aj bez alkoho lu" . Aj to je propagácia na ve rejnosti ).

Program zjazdu priniesol mnohým cenné a nezabudnuteľné zážitky , podporu v tvorivej abstinencii : vzpruhu do ďalšieho života , no aj odborné poznatky a recepty ,.ako na to'·. Pod­uj atie spropagovala te levízi a i rozhl as (rozho­vory s MUDr. Tadj anom, MUDr. Novotným a ďalšími). V priebehu zjazdu sa zišiel Koordi­načný výbor pre prácu sociote rapeutických

klubov pri slovenskej a českej Sekcii AT, kde sa o. i. hovorilo o pripravovaných odborných pomôckach pre činnosť klubov (PhDr. Kredá­tus o sociálnom učení na pôde klubu a MUDr. Novotný - klubový manuál) , o výcvi ku laic­kých terapeutov (PhDr. Csáde r) , ako aj o naj­bližších poduj atiach : 8 . celoštátne stre tnutie zástupcov klubov na j eseň 1989 v Bratislave (spojené s oslavami 750. stretnutia bratislav­ského A-klubu a 1 5-ročnej činnos ti bratislav­skej ambulancie AT- sem budú pozvaní v zá­sade dvaja zástupcovia za každý klub) , ako aj nas ledujúci 6. zjazd lovenských socioterapeu­tických klubov v máji 1990, kto rý sa poduj ali zorganizovať klubisti a terapeuti z Nových Zá­mkov.

Štafeta abstinencie a dôstojného života tak po desiatich rokoch príde do Nových Zám­kov . Treba pogratulovať Martinčanom (okrem predsedu aj kolegom Ing. Paulinimu . Ing. Dzudzíkovi , manželom Rišianovcom, ďal ej p. Krošlákovi , Ovčarymu , Vilaudovi, Jadroňovi ,

Bie lemu a ďalším - zo všetkých vyžarovalo nadšenie a ochota). že štafetu pevne držali v rukách a splnili ná ročné poslanie klubu v reha­bilitáci i.

PhDr. M. Bútora. sociológ

ZP ÚSOB PRÁCE N~KTERÝCH AMB U LANTNÍCH A LÚŽ.KOVÝC H ZARÍZENÍ AT V NSR A VE FRANCII

V dobe od 8. do 17. IO . 1988 jsem mel mož­nost. d íky pozvání organizacc abstinentu Vi e libre v Pafíž i a Klubu abstinujících v Augsbur­gu. navštívil nč kte rá specializova ná oddé len í pro l éčbu osob závislých na alkoho lu v NSR a ve Franci i.

V NSR jse m se seznámil predevším s ústred­ní nemocnicí v Augsburgu (Ze ntralkl inikum ). Tato mode rní nemocnice , tvorená dvčma dva­náctipodl ažními bloky . byla postavena a!. i pred osmi roky. Jsou zde umístčna všechna nemoc­niční odde lení. od plastické a srdeční chirurgie až po psychi at rii . Oba bloky jsou spo jeny spo­l eč n ým .. krčkem'· . kde jsou zafíze ní sloužící vse m. napr. restaurace. kavárna. biograf. do­bre zásobená samoobsluha , poš ta. ba nka. spo­ritelna . kapie. centrá lní pfíjem apod. Každý blok má deset rychlovýtahu . Ce lá nemocnice je fíze ná počítačem. počínaje napr. stravova­cím provozem až po chorobopisnou dok umen­laci. jejíž vyhledání. včetnč všcch nálezu ze všech prcdchozích hospitalizací. je velmi rych­lé. Nemocnice má moderne vyb;,•:enou labora-

60

toL která provádí všechna vyšetrení v ne­pretržitém provozu (včetne vyšetrení toxi ko lo­gických) do 24 hod . a v akutních pfípadech ihned . K mezioddé lenskému styku slouží po­trubní pošta, která dopraví zásilky béhcm né­kolik a minut.

Psychiatrické oddelení je umísténo v 8. po­schod í. Je tricctiiUžkové. koedukované a jsou tam pfijímáni nemocní se vše mi psychiatrický­mi diagnózami , včetne osob závislých . Prumér­ný počet prírustk u je 2-3 denné. Na odde lení pracuje primár (Chefarzt) . 2 se kundári (Obe­rarzt und Arzt) a 8 stredních zdravotnických pracovníku. Pobyt nemocných je obvykle krát­kodobý, do dvou més ícu; u osob závislých bývá po byt nejvýše més íč ní. Je- li nutná da lší hospitalizace, pak je nemocný pre ložen do príslušné psychiatrické l éčebny. Pokoje jsou jedno a dvouhižkové, okna bez mríží. všude nerozbitná skla . U každého pokoje je WC. koupelna. skríň se zá kl adním vybavením osobními po trebami jako napi'. noční prádlo . župan . trepky na jedno použití. ložní prádlo,

ručníky, věc i osobní potřeby.-vče tně dámských hygienických vlože k a kalhoiek na jedno pou­žití , potřeby k holení (žiletka se strojkem na jedno použití) . V pokojích je i telefón, radio a možnost připoj it televizi. Poste l je po propuš­tě ní nemocného celá . i s ložním prádlem , od­veze na do zvláštního sani tá rního bloku v pří­ze mí , kde se dezinfikuje a č i s té převlečená se vrací zpě t , takže střední zdravotnický personál na odděl ení s ní nemusí vůbec manipulovat. Vizita je dvakrát denně. Pacienti závislí na al­koholu jsou l éčeni spolu s ostatn ími psychicky nemocnými , ale vytvářejí samostatnou skupi­nu s cí lenou psychote rapií , na kterou se klade nejvě t ší dů raz . Antabus se podává. ne však pa­ušálně . Apomorfin považují za obsoletní, Esperal nedávají. Případy akutn í intoxikace se l éč í na oddělení ARO, odkud je nemocný te­prve po detoxikaci přeložen na l éčebné odděle ­ní. Záchytné stanice v naše m slova smyslu v NSR neexistují. Opilý je buď v péč i po licie na policejní stanici. odkud je po vystřízlivění

(pokuty apod. ) propuštěn , nebo je-li tak silně intoxikovaný, že potřebuje léka řskou péči , je do vystříz livění umíst ěn na oddě le ní ARO . Teprve potom je obvykle překládán k dalšímu l éče n í na odborné psychiatrické oddě len í.

Na oddě le ní dvakrát t ýdně docházejí č-l e n o­vé abstinentního klubu . kt eří hovoří s l éčený­

mi pacienty a získávají je jednak pro trvalou abstinenci. jednak pro spolupráci s klubem. Těchto klubů je ce lá řada a všechny pracují samost a tně , na sobě nezávisle. ovšem se stej­ným cílem. Jen v Augsburgu jsou to nap ř . tyto orga nizace. které se zaměřuj í na léčbu osob závislých (Némecký charitativní svaz. Němec­

ký červen ý kříž. Německý modrý kříž- protes­tantská o rganizace, Německý řád Dobrých Templářú . Svaz kříže, Spolek pro pomoc závi­slým, A kce pro ochranu mládeže aj.) .

Vlastní protialkoholní léčba na tomto oddě-1-:ní trvá 3- 4 týdny. pak je nemocný předán do ambul antní péče. Pokud léčba neprobíhá úspěšně, je ne mocný pře l ožen do příslu šné psychiatrické l éčebny (pro město Augsburg je to léčebna v Kaufbeuren). Tam trvá pobyt 4-6 týdnů. Exist ují ovše m i specia lizované AT lé­čebny . kde probíhá v pods t a t ě naše protialko­holní léčba v dé lce 3-6 měsíců. Takovýto spe­cia lizovaný ústav pro muže je např . v Hirten­ste in a pro ženy ve Furth im Wald . hlízo čs. hra­nic. Léčení osob závislých pl atí nemoce nská po­

j i š ťovna. (V souča né době se projednává zá­kon, aby si každý poji š t ě nec p řipláce l 5 DM na jakéko liv l éče n í v jakékoliv nemocnici). Léčbu dlouhodobou. ve specializovaných ústavech

platí rovněž poji šťovna . ale v tomto případě je však třeba schválení ně kolika l ékařů a odborní­ků. kteř í musí toto l éčen í doporuč it a vyj ád řit

se k jeho e fe ktiv itě. Stejný postup se vyžad uj e i u opakovaných l éčeb - recid iv. Celkem výji­mečně se schvaluje druhé l éče ní a zce la zřídka t ře t í. (Ne mocenská poj i š ťovn a odm ítá plat it a poskytovat prostřed ky za zbytečné pobyty, za které ve vč t š in e případů považuj í již druhou l éčbu ) .

Psychia trická léče bn a Kaufbe uren leží as i 70 km j ižn ě od Augsburgu. Byla postavena před osmdesáti le ty a dnes je kompl etně přebudova­

ná a zmodernizovaná. Má 700 l ůžek rozdě l e ­ných do 35 oddě lení . z nichž vě t š in a je koedu­kovaných. Na tento poče t nemocných je asi 750 zaměstnanců. Z toho 423 středních a po­mocných zdravotnických pracovníků . 200 hos­podá řských pracovníků , dě lníků a admini­strativy . 40 vysokoško l áků (l éka ři a psycholo­gové) a 10 sociálních pracovnic . Léčebna si vy­chovává své střední zdravotnické pracovníky. kte rých je nyní I 60 .

AT primariát má 3 oddělení po 30 l ůžkách , 2 oddě l e ní jsou koedukovaná a jedno slouží pro degradované alkoholiky - muže. Léčba: 7 - 10 dn ů tzv. detoxi kace . pak 3 - 6 týdnů vlastní pro tialkoholní l éčen í. jehož cílem je získat náhled ne mocného na jeho pití. motivo­va t jej k další abstinenci a provést jeho ce lko­vou rehabilitaci. Základem l éčby je psychote­rapie spojená s ko mpletní roborací o rganismu . Provádí se osvě ta. sportování. vodoléčba, sau­na. Léčba prací se neprovádí . Psychoterapeu­tické skupiny jsou dvakrát de nně. jen výjimeč­ně se provádí i l éčba déletrvající a vždy jen se souhlase m poji š ťovn y. Dlouhodobé pobyty se u skutečňují v l éčebn ě Hirtenste in . Léčba stoj í de nně 14 1 DM , tedy tříměs íční léčení stojí 12 700 DM . Dvakrát t ýdně docházejí na oddě­lení č le nové abstinentních skupin AA . Modrý k ř íž. Charitas apod .

Ambul a n t ní l éč b a a dol éčová ní v A u g s bu r g u . Jak ji ž bylo výše uvedeno . exis­tuj e v Augsburgu celá řada organizací . které se věnují vyhledávání a do léčování osob závi­slých. Provádějí rovněž i ambulantní l éčbu . Mě l jsem možnost navštívit Charitasverband . kde se věnují jak osobám závislým na alkoho­lu . tak i závislým na jiných drogách. Pokud pa­cient souhlas í. je napřed odeslán k týdenní ho­spitalizaci. kde se provede detoxikace. Jestliže ji odmítne. začne se s ambulantním l éčením ihned v ambulanci. Základním prvkem je opě t psychoterapie. jak individuáln í. tak skupi­nová . Provád í se zde také joga. autogenní trénink a k za říze ní patř í i keramická dílna .

61

Antabus se podává výjimečně . je n na phí ní ne­mocné ho . Za ří ze ní je v provozu de nně. ocl rú­na clo pozdních večerních hodin . V kterou­ko liv dobu exi stuj e možnost te lefonické ho kontaktu . Nové návštěvy je nutno předem o b­jedn at. Po kud v so uvislosti s l éčbou vznikno u něj a ké mimořádné výlohy. např . výlety. plat í si ncmocní vše sami . Skupiny a lkoho lik ů jsou oddě l e né od t oxikomanů . Za říze ní úzce spo­lupracuj e s AA . kteří tam jednou t ýdně při­cházejí . podobně ja ko skupin y ALA NONm ALATEE N nebo Droge nhilfe - kde pracují s t ě mi . kt eří užívaj í tzv ... tvrdé drogy" . V uve­de ném zař íze ní pracuj e l psycho log. 6 sociál­ních pracovnic. kt c Í"Í jsou všichni zapoje ni do psychote rape utických skupin. Když ambulant ­ní l éčba nemá efekt. je nabídnuta l éčba ústav­ní. Nc mocn\' má dvě možnosti: I. l éčbu na psychiatrick0m oddě lení ncmocnicc. č i v psy­chi atrické l éč·cbn č v dé lce maximáln ě 6 t ýdnů. nebo 2. l éčbu na specializova ném oddě l e ní AT v dé lce 4 - 6 měs íců. Na přij e tí se čeká asi 3 týdn y. Po kud se nedobrovo lných l éčeb týče. ex istu jí v SR pouze tzv . l éčby ochranné. na­řízené soude m. T yto se vša k provádějí přímo ve věznicích bčhem výko nu trestu . Příp ady dc­gradova ných a ncléč ite ln ých ncmocných se ře­ší zbave ním své právnos ti a jejich umís t ěním v psychiatrických léčebnách . na oddě l e ní pro chro niky. Domovy duchodců podo bné nemoc­né odmítají p ř i j mout. ale existují údajně zvláš tní do movy důchodcú pro tyto osoby. Návštěvu A T zařízení ve Fra ncii jsem .začal

na předmčs t í Pa říže . ve všeobecné nc mocnici Centre Hospitalicr Emile Ro ux v E AUBÓN ­NE. Pro tialkoho lní l éčení se zde provád í na inte rním oddě ic'ní. kde mají nemocní vyčl eně ­ný svůj po koj o sedmi l ůžkách . Hlavním důvo­de m je s kutečnos t. že na l éčbu závislých jed­nak specia lizova né A T ústavy nes t ač í a jednak to. že řada ne mocn ých také pre feruj e l éčení na běžném inte rním oddě le ní před specializova­ným ústave m. Léčbu vede primář- inte rni s t a. Celá l éčba trvá 14 dn ů . Provede se de toxik ace. celková roborace ncmocného a přeruší se p ř í ­vod alkoho lu do organismu . Hlavně se provádí psychote rapie. a to de nně. Dále jsou odborné přednášky o problematice alkoholu a ne mocní jsou v ko ntaktu s abstinenty . kte ří na oddě lení pravide lně docházejí. Klubů abstinujících je ve Francii ce lá řada . n apř. La croix blcue. La crois ďor. Vie librc. A A apod. Spo lupráce ; absti ne nty a odléčenými pacie nty se jev í jako nejdů l ežitějš í a nejhodnotn ější. Lé ka ři oddě­lení se pa k snaží správně nasměrovat nemoc­ného k trvalé abstine nci a do klubu. Tvrd í. že

62

asi 30 % tak to odléče ných pacic nt ú úspěšně

abstinuj e. Léče ní osob závislých na alko ho lu spo lu s

pacie nt y interního oddě l e ní ne ní ve Francii ž:.ídnou výj imko u. Prakticky stejně se léč í i ve všeobecné nc mocnici v Décisez (as i 30 km zá­pad ně od NE VE RS ).

Psychiatrická l éčebn a La Cha rité sur Lo ire. Vzhlede m k to mu . že se ve Francii upustilo od starého názvu psychi atrická l éčeb na . je dnešní o fi ciální n;ízev tohoto zař íze ní Ce ntre hospita­lic r spécialisé e n psychia trie La Cha rit ě sur Loi­re . Obhospodařuj e spádovou o bl ast 250 000 obyvatel + měs to Ncve rs s 50 000 obyva teli . Léče bna má 500 lúžc k rozdě l e n ých do šestnác­ti pav ilonú. přičemž dva pav ilo ny jsou uzav ře ­ny pro nedostatek ne mocných. Celá spádová oblas t se geogra ficky dě lí na 4 se kto ry a to mu odpovídají 4 primari áty - každý pro jede n se k­to r. V čel e stojí prim á ř . dále zde pracují 2 lé­ka ři as istenti . I vrchní sestra. 4 s t a ni ční a další s t řední zdravotni čtí pracovníci. kte r)'ch je však obecně nedostate k. zv l ášt ě na psychiatrii . Každý primariát má 4 pavilony a o rganizačně je dě l e n ta kto: pav ilo n pro psychotiky. pavilo n pro chro niky. pavilo n pro ge ronto psychi atrii a pavilon pro defe kt y intele ktu . AT péče se pro­vádí na psychotické m pavilonu . Vy tvá řej í se skupin y as i po dese ti (ve ktcrýcň jsou i psycho­tici) . kde se provádí psycho te rapie. podává se Ant abus. Espc ra l podávají výjimečně. Apo­mo rfin se ne provádí ně kolik le t. Léčba prací v našem slova smyslu vúbec neexistuj e. Na pří­mý dotaz mi bylo vysvě tl e no.- ic odbo ro vé o r­ganizace s pracovní terapií ne mocn ých ne­souhl así. Razí zásadu : . .J e-li č l ově k ne mocc n. ne má pracovat. .. Francouzští ko legové. včetně ře dit e l e ústavu nám naše možnosti v pracovní terapii závidě li . AT l éčba dobrovolná trvá 3-4 týdny. pak je opě t ne mocný předán k do l éčo­

vání o rganizacím abstin e ntů. Mimo l éčbu dobrovo lnou existuj e j eště tzv.

pl acement ďoffi cc (umíst ění z moci úřední ). kte ré může nařídit napL policejní pre fe kt. sta­rosta apod . Existuje ta ké l éčba na říze ná sou­dem. tzv. placc mcnt judiciaire. kte rá je vždy dlouhodobá. ně kolik aměs íč ní a kte rá se vyko­nává na psychotických oddě l eních . Je-li ne­mocný ne léč it e ln ý . je umístě n na oddě l e ní chronické m. O propuš t ě ní z placc me nt ďoffi ­

cc rozhoduj e l é k ař" oddě le ní sám. kter)' je n o ukončení l éčby uvědomí nařizujíc í orgán. U soudních léčeb rozhoduje o propuště n í pocho­pi t e lně soud . Náklady na l éče n í v této státní lé­čebně čin í 1200 F denně na jednoho pacienta. Zaj ímavé bylo zj i š t ě ní. že náklad na léčení v

psychia trické ne mocnici soukro mé. je n ně ko­lik kilo me trtJ vzdá lené. byl 420 F na osobu a de n. Dle vyjádře ní vede ní je provoz psychi a­tri cké l éčebny La Cha rit ě ztrá tový.

C linique psychiatrique du Tre mblay (vzdá le­ná od La Ch a rit ě as i 20 km ). Je to soukro mn á psychi atrická klinik a _ pa t ř ící ne mocenské po­j i š ťovně. kte rá je umístě n á v zámečku upro­s třed rozsáhlého anglické ho pa rku . emá spá­dovou ob la> t. pí-ijímá nemocné. kt e ří jsou u da né poj ištovny pojiš t ě ni. Má 80 l ůžek . po ko je jsou jedno a nejvýše dvoulůžkové . Pracují tam 3 prim á ři . 3 l é k aři. Oddě l e ní jsou koedukova­ná a na každém p rima riá t č jsou umís t ě n y všechny druhy diagnóz . tzn .. že i AT l éčba se provádí spo l ečně s l éčbou os ta tních nemoc­ných . Je n je-li závislých v íce. vy tvoi'í se z nich 'amosta tná te rape utická skupin a. Z á klad l éč­by je psycho te rapie . osvě t a. de tox ik ace a ce l­ková robo race . Podává se Antabus. ne vša k pa ušá l ně . Jed no u t )1dnč ,e ko naj í skupiny s ab­stinující mi . AT l éče ní trvá maximá lně 3 týdn y a pok ud možno pa k ješ t ě měnč. Maj ite l l éčeb­

ny se snaž í. aby nákl ady na oše třovací de n byly co ncjmen\í a sna2í se také o to . a by i l éčba trva la co nejk ra tš í dobu . Ná klady na po byt č i ­n·í -no F na hlavu a de n. Pracovní te rapie se ncprovád í.

Ce ntre des soins pour malades a lcooliqu cs C ha tea u de Ia Bré ho ni c re. As tillé (200 km zá­padně ocl Pa ríže) . Jde o specia lizova ný ústav pro l éčbu a lko ho lismu pro muže i že ny. umís­t ě ný." býva lé m zá mku u p rostřed pě t i h e ktaro­vé ho pa rku. Kapacita ústavu je 32 luže k . dél ka l éčby 2 - 3 měsíce . V če l e stoj í řed i t e l (psy­chia tr) . kt e rý má k dispozici 19 zaměstnanců . Jsou to I l é k ař. I psycho log. 3 zdravo tní ses­try. I re ha bilit ační pracovnice . I sociá lní pra­covnice. 3 p racovníci p ro vedení díle n . I se­k re t ářka . 3 kuchařky . 2 uk l ízečky. 2 nočn í strážní a 1 účetní . T e rapeutický tým se schází vždy v úte rý ráno a řeš í pracovní a provozní problé my.

Ús tav je u rče n pro l éčby dobrovo lné. Pro­gram : vlastn í odvykací l éčba prob íh á je n do­poledne . Zahrnuje: a) l éčbu medikame ntózní (podává n í vi ta min ů. hydra tace o rga nismu . po­už ívají se v malých dávkách anxio lytik a. in j . Calcia. Magnesia apod): b) psycho tcrapii . k te ­rou provádí p,ycho log : c) l é k a řs k é vizi ty: d ) sk upiny: e) osvě tu za pomoci audi ovizuá lní technik y. Jed no u t ýd ně prob íh ú komunita. na kte ré se plánuje či nn ost ne mocnýeh na ce lý tý­den a hod notí se t~· cle n uplynul ý. D ále se ne­mocní zúčastúuj í re h ab ilitačn ích cv iče n í. re­laxace . autogenního t rénink u . spo rtovn í tera-

pie a gymn astik y. Odpo ledne. v době od 14 clo 17 hod .. je zájmová te rapie- model ářs ká díl­na. malba na sklo. na hedvábí. je možnos t ple­te ní. prac í v zahradě. dá le pak práce zednické . s tolářsk é. péče o zv ířa t a apod . Ocl 17 hod . je osobní vo lno. Pac ienti mo hou provozova t spo rt . mají možnost navštívit ústav ní kavárnu apod . Mají také prav ide lné sch ůzky s abstinu­j ícími nejrt1 z n ějš íc h o rganizací . a provozním chodu ústavu se spo lu s vedením podílí tzv . ko mise ne moených . kte ré čás t ečně mohou za­sa hova t clo dě ní ústavu . n a př . ko mi se pro pří­jem nových nc mocných . pro kavárnu. pro zá­bavu . pro spo rt . pro ses tavová ní j íde lního líst­ku apod. Pac i e nt ům je každ ý týde n umožně n výjezd na sobo tu a nedě li . Provádí se také manže lská a rodinná te rapie. T e rape uti se sna­ží. aby po byt v tomto za řízení sloužil nemoc­ným k ujasn ě ní ce lé pro blematik y. k rozhod­nutí se pro trva lou abstine nci a k vypracování nové ho a zdravé ho modelu života. Cht ějí. aby se .. nc mocný l éčil a kti v ně a ne aby se jen léč it necha l".

a do léčová ni a ambul antní péči pa rticipuj e celá řada do brovoln ých o rga nizací napf'. AA . La c ro ix cl'o r (Zla tý kříž- o rga nizace kato lic­ká) . La cro ix blcue (Modrý kříž- o rga nizace pro testantská). Vic librc (svobodný život ). Sa nté-solida rit é (zdrav í a solida rit a) aj . Mč l

jsem možnost navštívit středi s ko Vie libre v Pa říž i a h ovo řit s jeho vedoucími funkc i 9n á ři. Všechny uvede né o rga nizace ce ntrá ln ě vede Co m i té na tio na le de Ia dé fé ncc contrc a lcoo lis­me (Národ ní výbor o bra ny pro ti a lko ho lismu ). Ve lké podnik y jako SNC F (stá tní že leznice). PTT (pošta a te legra f) nebo i ve lké firm y jako Peugeot mají vlastní a samostatné o rga nizace zaměřené na boj pro ti a lko ho lismu a jiným zá­visloste m . E xistuj e také Ce ntre ďhyg i ěne a li­ment a irc e t a lcoolique (CHAA - stře di sko hy­gie ny výž ivy a a lko ho lu ). kte ré se snaž í o koor­din aci činnos t i uvede ných o rga nizac í. T o to s t ře di s ko rovněž provádí a mbulantní l éčbu .

nebo odesíl á pac ient y clo specia lizova ných AT zař íze ní.

f'rancic má 55 milio ni'1 o byvate l a z toho to počtu se odhaduj e a> i 2 milio ny závislých + 3 miliony pij ák ů. Problematika a lko ho lu se tý­ká rovněž asi jedno ho milio nu že n a připomíná

se. že poče t pij ících že n tedy stá le stoupá . po­do bné jako sto upá i krimin a lit a žen. A si 10 % po pul ace má problé my s nacluŽíváním a lko ho­lu .. Roénč umíní na dg. 303. event. na jej í so­matické ko mpl ikace asi 120 000 Francouzú a ta to di agnóza figuruje na druhém m ís t ě v pohl­dí p ř íč in smrti . Alko ho lismus je ted y jedním

63

ze závažných spo leče nsk ých problémů součas­né Francie.

Pokud se konkré tně o rganizace Vic libre tý­če . č ít á asi lH 000 členů. Centrum sídlí v Pař í­ži. V če le stoj í 24 place ných funkcionářů. Roz­počet o rganizace je dotová n z jedné tře tiny p ří­spěvky ne mocenských poj i š ťove n . z jedné t ře­tiny příspěvky č l e nů a různých dobrovolných dárců a jednu třetinu si musí členové získat sa­mi svou prací. např. vydáv<íním a prodejem časopisu. osvě tovými přednáškami apod. Zá­klad ní jednotkou je .. L'équipe" (družstvo) s šesti až deseti č le n y. kteří se scházej í obvykle mezi sebou v rodinách . tráv í spo l ečně volný čas. diskutují apod . Několik družstev tvoř í .. section '· (se kci) . kte rá mívá obvykle 50- 60 č l enů . Aby se kce mohl a vzniknout . musí vyka­zovat nejméně dva roky akt ivní činnosti . Sek­ce spo lupracují nejen s lékaři (většinou l ékaři nepsychiatry). s nemocnicemi . ale i s úřady . které ~e o jejich činnos t obvykle aktivně zají­mají a také ji podporují. V čele stojí Comité sectio n (výbor se kce). 2 sekce pak vyt vářej í Conceil départemental (rada départementu) a 2- 3 tyto rady vytvářej í pak Comité régio na l. Ten potom vysílá po jednom zástupci do tzv. Comité national (výbor celonárodní) . Má-li re­gionální se kce více než 800 č l e n ů. má možnost vyslat do tohoto výboru dva zástupce. Ja k j iž bylo řečeno. o rganizaci vede 24 pl ace ných funkcionářů -všichni ostatn í funkcion ář i pra­cují zdarma. Sekcí je celkem 350. o rganizací v départe me ntech 40. o rganizací regionálních je

64

16. Vzhledem k vlastní práci se vyžaduje. abv každá sekce vykázala denně a l espoň jednu ak­ci. např . n úvštčvu v rodině. Mimo to jsou se k­cím určeny wké dlouhodobé úkoly. mezi nčž patří např . pravidelné návštěvy nemocných a pohovory s l éčenými pacienty. Sekce má svůj finanční rozpoče t. jehož výše zúlcží na tom. kolik mú čle nů a jak jsou aktivní. kolik získá příspěvků od ve řej nos ti . od místních úřadí1 . od různých podniků apod. Jejich činnost je různorodú a pe~trá- dělají plakáty. reklamy. přednášky . výstavy (např . pojízdná výstava umís t ěná ve t řech vagonech na železnici. která postupně objíždě la všechna vč t ší města Fran­cie). vydávají časopis. píší do novin , mají před­nášky v rozhlase. v místním rozhlase ve mčstč , vedou linku důvěry (SOS par télephon). obra­cejí se na veřej né činit e l e. starosty. poslance. dokonce se obrát ili i na presidenta republiky F . Mitte~anda. který jim odpovědě l a veřejně tak podpořil jejich činnost. Jeho dopis byl také uveřejněn v denním tisku.

Do ce lé činnosti o rganizace jsou pochopitel­né zapojeny i manželky č l enů a event. i další rodinní přís lu š níc i . Členové Vie libre uvítali náš zájem o svou

práci a chtěli by také s našimi kluby abstinují­cích blíže spolupracovat. Do mnívá me se. že podobné získávání zkušeností naš i prác i obo­hacuj e a zkvalitňuje. zej mé na možnosti srov­návat různé přístupy i terapii a doléčování.

MUDr. V. Srastný. CSc.